Logistika obce v oblasti ochrany obyvatelstva Logistics of municipality in the field protection of population ALEŠ KUDLÁK Město Písek, Velké náměstí 114/3, 397 19 Písek
[email protected] a JAN HORÁK Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta. Katedra radiologie a toxikologie, Jírovcova 24/1347, 370 04 České Budějovice
[email protected]
Abstrakt: Authors of the paper attempt to clarify the updated look at the logistics of municipality and its security in the field protection of population or crisis management. In short, evaluate the past and current situation, both at the level of legislative and beyond it. Activities concerning the protection of population and subsequent logistic support are going to be simply described in tables. Everything is going to be added with the experiences and proposals of territorial self-governing unit officials, i.e. municipality – how to improve the current situation. Klíčová slova: evakuace, krizové řízení, logistika, nouzové přežití, ochrana obyvatelstva, obec, ukrytí obyvatelstva, vyrozumění. Key words: evacuation, crisis management, logistics, emergency survival, protection of population, municipality, sheltering in buildings, notification. ÚVOD Řešení krizové situace a s tím spojená prováděná opatření na ochranu obyvatelstva, řešení dopadů na infrastrukturu apod. si vždy vyžaduje odborně vzdělaný personál, příp. jejich dlouholeté zkušenosti a dovednosti a v neposlední řadě také značné množství finančních prostředků. Hlavní úkoly u obcí plní tzv. orgány krizového řízení, kterými jsou starosta obce a obecní úřad, resp. starosta obce s rozšířenou působností a obecní úřad obce s rozšířenou působností[11]. V posledních několika málo letech si pojem logistika a její činnosti v oblasti ochrany obyvatelstva začínají ve veřejné správě (pro tento příspěvek „obcí“), nacházet své místo. Tento termín se v Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020, schválené usnesením vlády č. 165 ze dne 25. února 2008[6] nevyskytuje, odborníci pracující v oblasti krizového řízení jej však dokážou nalézt tzv. mezi řádky a podrobně popsat. Příspěvek bude pro omezený počet stran stanovený pořadatelem konference ve zkrácené podobě a nebude detailně popisovat jednotlivé logistické činnosti se zaměřením na ochranu obyvatelstva vykonávané u obce.
1
LOGISTIKA A OCHRANA OBYVATELSTVA OBECNĚ
1.1
Logistika
Logistika je pojem, který se používal a uplatňoval původně jenom ve vojenství v souvislosti se způsobem vojenského zásobování a pohybu vojsk. Až postupně převzala tento pojem i různá civilní odvětví v USA. S postupným dalším rozvojem technologií stále více sílil tlak na koordinaci a sledování všech možných, jak hmotných, tak i hodnotových toků v podnicích. To přecházelo až do komplexního pojetí řízení nákupu přes výrobu až po odbyt. Postupem času, kdy stále častěji docházelo k používání tohoto pojmu, vzniklo velké množství různých pojetí a chápaní tohoto pojmu, a proto bylo velice obtížné nalézt přesnou identifikaci, resp. názorovou shodu u jednotlivých autorů a institucí. I proto až do současné doby existují vedle sebe různé pojmy např. zásobování, nákup, materiálové hospodářství apod. a také samozřejmě logistika. Logistiku je tedy možno chápat z různých pohledů. Jedním z možných pojetí je definice logistiky jako integrované plánování, formování, provádění a kontrolování hmotných a s nimi spojených informačních toků od dodavatele do podniku, uvnitř podniku a od podniku k odběrateli.[1,9,10] Pokud uvedenou definici aplikujeme při řešení krizových situací a v ochraně obyvatelstva, lze logistiku chápat, jako soubor výše uvedených činností ve vztahu k hmotným statkům a s nimi spojených informačních toků od privátního sektoru přes veřejnou správu, tedy obec, uvnitř veřejné správy (uvnitř obce, je myšlena spolupráce orgánů obce) a od veřejné správy k občanovi (např. od obce k občanovi postiženému mimořádnou událostí). Právě veřejná správa, která reprezentuje státní zásah do uvedeného systému, hraje klíčovou roli při uplatňování principů a funkcí logistiky při řešení krizových situací v ochraně obyvatelstva. Samozřejmě to nevylučuje ojedinělý přímý vztah privátního sektoru přímo k občanovi s uplatněním všech elementů logistického řetězce.[10] 1.2
Ochrana obyvatelstva
O ochraně obyvatelstva se od schválení zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů[11], napsalo, diskutovalo či předneslo mnoho odborných, konstruktivních i nepopulárních příspěvků, článků, monografií a publikací. V tomto příspěvku se pokusíme tuto oblast trochu podrobněji vyspecifikovat a přirovnat či navrhnout k ní další činnosti. V definici ochrany obyvatelstva je stanoveno, že se jedná o plnění úkolů civilní ochrany[11] s odvoláním na Čl. 61 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I), přijatého v Ženevě dne 8. června 1977 a publikovaného sdělením pod č. 168/1991 Sb.[8], a to zejména varování, evakuaci, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku. Spojíme-li oba právní předpisy a tedy oba termíny, ochrana obyvatelstva a civilní ochrana, lze tento pojem rozdělit do následujících oblastí: a) hlásné služby; b) evakuace; c) organizování a poskytování úkrytů; d) zatemňování; e) záchranné práce; f) zdravotnické služby včetně první pomoci a také náboženská pomoc; g) boj s požáry; h) zjišťování a označování nebezpečných oblastí; i) dekontaminace a podobná ochranná opatření; j) poskytování nouzového ubytování a zásobování;
k) okamžitá pomoc při obnově a udržování pořádku v postižených oblastech; l) okamžitá oprava nezbytných veřejných zařízení; m) bezodkladné pohřební služby; n) pomoc při ochraně předmětů nezbytných k přežití; o) doplňující činnost nezbytná ke splnění výše uvedených úkolů, včetně plánování a organizování, ale neomezující se pouze na tuto činnost. Podrobně jednotlivé oblasti popisuje Urban et al.[10] ve skriptech, Kudlák a Horák[4] v odborném článku a v tabulce 1 tohoto příspěvku jsou činnosti uvedeny ve sloupci „Další“. Bezprostředně na výše popsané úkoly navazují a částečně se překrývají logistické činnosti, resp. funkce logistiky, prostřednictvím kterých je zabezpečováno řešení krizových situací ve vztahu od veřejné správy, která tyto úkoly vykonává, směrem k občanovi, kterému jsou poskytovány, s cílem zmírnit dopady krizových situací (jde zejména o ochranu životů, zdraví a majetku). Do toho všeho vstupuje samozřejmě také privátní sektor, bez kterého některé činnosti (např. výrobu potravin apod.) nelze adekvátním způsobem zabezpečit. Mezi základní činnosti logistiky patří: plánování, výroba, balení, skladování a samozřejmě distribuce. Mezi standardní činnosti, resp. funkce logistiky, pokud by se na procesy logistiky nahlíželo podrobněji, dále patří: zákaznický servis, analýza poptávky, řízení stavu zásob (plánování), logistická komunikace, manipulace s materiálem, vyřizování objednávek, balení, podpora.[10] 2
LOGISTIKA OBCE
Logistiku obce jako takovou a následně zaměřenou na ochranu obyvatelstva lze popsat v několika rovinách, a to: a) v době, kdy neprobíhá žádná mimořádná událost nebo krizová situace a pak v jejím průběhu, viz obrázek 1;
Státní správa (odběratel, dodavatel) -
objednávka, veřejná zakázka
doprava
Při řešení MU a KS
doprava doprava
Privátní sektor (výrobce, dodavatel) - plánování - výroba - vyřizování objednávek - balení - manipulace - skladování - zpětná logistika apod.
analýza a plánování nákup manipulace skladování vyřizování objednávek (požadavků) - balení
Občan (odběratel) požadavek, stav nouze
doprava
distribuce popř. doprava objednávka, veřejná zakázka
Územní samospráva (obec) (odběratel, distributor) - analýza a plánování - vyřizování objednávek (požadavků) - nákup - manipulace - skladování - distribuční místo - evidence postižených obyvatel apod.
Obr. 1 Funkce logistiky před a při řešení mimořádné události nebo krizové situace Zdroj: Ekonomika a logistika krizových situací v ochraně obyvatelstva I. a autoři b) na podporu činnosti orgánů obce, sil a prostředků ve vlastnictví nebo jsou-li obcí řízeny či zřízeny, popř. nasmlouvány a podporu a ochranu obyvatelstva, viz obrázek 2;
Obr. 2 Organizační struktura krizového řízení Města Písek Zdroj: autoři c) na období prevence, přípravy, řešení a odstraňování následků mimořádné události či krizové situace, viz tabulka 1. Neopomenutelnými faktory při logistickém zabezpečení obce jsou rovněž její velikost, počet obyvatel, objem movitého i nemovitého majetku, charakter a vyspělost místní a regionální ekonomiky, ale také její politiky apod. Tabulka 1 Logistická podpora obce v oblasti ochrany obyvatelstva Činnosti Období Dokumenty SaP Dokumenty SaP
Příprava
na mimořádná událost (MU) a krizovou situaci (KS)
Prevence
Varování a informování[11]
Evakuace[11]
Ukrytí[11]
Nouzové přežití [11 až 16]
Další[8] Výstupy z analýz, studií a projektů.
Analýzy, studie, projekty, zkušenosti.
Občané a síly a prostředky (SaP) se seznamují a školí (aktivně i pasivně) Plánování, budování systému, informace v médiích, zkušení signál 1. středa v měsíci.
Plánování, smlouvy s dopravci, ubytovacími zařízeními apod.
Plánování, smlouvy s dotčenými subjekty, budování svépomocí
Plánování, smlouvy s dodavateli, ubytovacími zařízeními, vodárenskou společností apod.
Občané a SaP cvičí a aktivují se
Plánování, smlouvy s dodavateli speciálních služeb apod.
Činnosti Období
Dokumenty
Varování a informování[11]
Ukrytí[11]
Využití Plánu varování a informování.
Využití Plánu evakuace, dokumentace místa ubytování a stravování.[2]
Využití Plánu ukrytí, dokumentace ke zpohotovování úkrytů, improvizované ukrytí.
Využití Plánu nouzového přežití obyvatelstva, dokumentace místa ubytování a stravování.[2]
Využití Plánů týkající se dalších opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku.
Činnost varovného systém, složky IZS.
Evakuační orgány, složky IZS, nasmlouvaní dopravci, ubytovací, kulturní, sociální, sportovní a školská zařízení.
Zařízení civilní ochrany, složky IZS, nasmlouvané SaP.
Subjekty zabezpečující dodávání vody, potravin, stravy, zabezpečující ubytování, humanitární pomoc, složky IZS vč. zařízení CO apod.
Subjekty zabezpečující dodávání služeb, složky IZS
Varování utlumeno. Informace prostřednictvím médií
Fakturace za služby.
Bez činnosti popř. fakturace za služby.
Při přerušení služeb využití Plánu nouzového přežití obyvatelstva, dokumentace místa ubytování a stravování.[2]
Při přerušení speciálních služeb využití Plánů týkající se dalších opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku.
Zařízení a subjekty pouze v pohotovosti.
Subjekty pouze v pohotovosti. Návrat evakuovaného obyvatelstva.
Subjekty pouze v pohotovosti.
Subjekty zabezpečující dodávání vody, potravin, stravy, zabezpečující ubytování, humanitární pomoc[3,5], složky IZS vč. zařízení CO[7] apod.
Subjekty zabezpečující dodávání služeb, složky IZS
SaP Dokumenty
na Mimořádná událost (MU) a Krizovou situaci (KS)
Řešení
Nouzové přežití [11 až 16]
Evakuace[11]
SaP
Odstraňování následků
Zdroj: autoři Obec jako logistickou podporu bude využívat především: a) své zaměstnance (úředníci, pracovníci v oblasti IT, domovníci, údržbáři apod.); b) zřízenou obecní (městskou) policii; c) zřízenou jednotku sboru dobrovolných hasičů obce; d) zřízené zařízení civilní ochrany[7]; e) zřízené nebo jmenované odborné skupiny;
Další[8]
f) g) h) i)
své prostory a sklad s humanitární pomocí[3,5]; své materiální, technické a vozové vybavení; síly a prostředky operující na území obce, popř. obce s rozšířenou působností; nabídnutou pomoc prostřednictvím krizového štábu obce s rozšířenou působností nebo kraje, integrovaného záchranného systému apod.
ZÁVĚR Logistika a její podpora v ochraně obyvatelstva vychází ze svého uplatňování v mnoha odvětvích lidské činnosti. Jednotlivé činnosti, a to ať vojenské či hospodářské logistiky, se pozvolna přizpůsobují a následně aplikují v krizovém řízení a ochraně obyvatelstva. Tento přístup je správný a je předpokladem k úspěšnému zvládání úkolů v již zmíněných oblastech. Dobrá úroveň logistiky a logistické podpory se odráží v činnostech, které provádějí obce, jejich orgány a na ně navazující jednotlivé složky integrovaného záchranného systému a další subjekty, a to při preventivní činnosti, přípravě, provádění a odstraňování následků mimořádné události nebo krizové situace. LITERATURA [1] DOUGLAS, L. M., STOCK, J. R., ELLRAM, L. M. Logistika: příkladové studie, řízení zásob, přeprava a skladování, balení zboží. 2. vyd. Brno: CP Books, 2005. 589 s. ISBN 80-251-0504-0. [2] HORÁK, J., KUDLÁK, A. Dokumentace místa ubytování evakuovaných osob. In Sborník Mezinárodní konference Ochrana obyvatelstva 2009, Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 2009, s. 54 - 61. ISBN 978-80-7385-059-3 (ISSN 1803-7372). [3] HORÁK, J., KUDLÁK, A. Připravenost obcí na příjem a distribuci humanitární pomoci v krizových situacích, In Sborník mezinárodní konference Bezpečnost světa a domoviny, 2010, Brno, s. 201 - 209. ISBN 978-80-7231-728-8. [4] KUDLÁK, A., HORÁK, J. Ochrana obyvatelstva a její finanční zabezpečení obcí. In Sborník XI. mezinárodní konference Ochrana obyvatelstva – Nebezpečné látky 2012, Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 2012, s. 86-90, ISBN: 978-80-7385-109-5 (ISSN 1803-7372). [5] KUDLÁK, A., HORÁK, J. Sklady humanitární pomoci obcí jako příprava na krizové situace, In Sborník Mezinárodní konference Bezpečnostní management a společnost, Brno: Univerzita obrany Brno, 2009, s. 219 -223. ISBN 978-80-7231-653-3. [6] Ministerstvo vnitra České republiky. Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020, schválená usnesením vlády č. 165 ze dne 25. února 2008. [7] Ministerstvo vnitra České republiky. Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. [8] Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 168/1991 Sb., Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I). [9] SCHUTLE, C. Logistika. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1994. 301 s. ISBN 8085605-87-2. [10] URBAN, R., BAKOŠ, E., KUDLÁK, A. Ekonomika a logistika krizových situací v ochraně obyvatelstva I., Brno: Univerzita obrany Brno, Fakulta ekonomiky a managementu, 2010, 55 s., ISBN 978-80-7231-757-8. [11] Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
[12] Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. [13] Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [14] Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [15] Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. [16] Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
