Mořské a vodní právo
Ochrana moří před znečišťováním Karolina Žákovská Katedra práva životního prostředí 2014/2015 Přednáška č. 6
Úvod Znečišťování mořského prostředí = jedna z nejvýznamnějších hrozeb pro mořské ekosystémy Definice čl. 1 odst. 1(4) UNCLOS „přímé nebo nepřímé zanesení takových látek nebo energie člověkem do mořského prostředí, včetně ústí řek, které mají či mohou mít škodlivé účinky, jako jsou poškození živých zdrojů a mořského života, ohrožení lidského zdraví, bránění námořním činnostem včetně rybolovu či jinému oprávněnému využívání moře, zhoršení užitné jakosti mořské vody a omezení podmínek pro rekreaci“
1
Úvod Kategorizace znečištění podle původu znečištění
- pevninské (cca 80%) - z plavidel a instalací v moři (ropné plošiny, turbíny) + ukládání odpadů
podle podstaty znečištění (znečišťující „látky“)
- chemické - radioaktivní - pevné odpady (též „mechanické“ znečištění) - tepelné - akustické + biologické
podle okolností znečištění
- operační (z běžného provozu) - havarijní
Obecná právní úprava v UNCLOS Část XII, čl. 192 a násl. (Ochrana a zachování mořského prostředí) Čl. 192: obecná povinnost států chránit mořské prostředí („protect and preserve“) Čl. 194: obecná povinnost předcházet znečištění a omezovat ho: → smluvní strany se zavazují přijmout všechna opatření k zabraňování, snižování a kontrole znečištění bez ohledu na jeho příčinu a zajistit, že činnosti spadající pod jejich jurisdikci nepoškodí znečištěním jiné státy a jejich životní prostředí a že se znečištění takovými činnostmi způsobené nerozšíří za hranice oblastí, kde vykonávají suverénní práva
2
Obecná právní úprava v UNCLOS + obecné povinnosti ve vztahu ke:
• znečišťování z pevniny (land-based pollution, čl. 207), • znečišťování z činností na mořském dně podléhajících národní
jurisdikci (pollution from seabed activities subject to national jurisdiction, čl. 208), • znečišťování z činností v Oblasti (pollution from activities in the Area, čl. 209), • znečištění ukládáním odpadů (pollution by dumping, čl. 210), znečišťování z plavidel (pollution from vessels, čl. 211), • znečišťování z atmosféry (pollution from or through the atmosphere, čl. 212) Společná charakteristika – výzva smluvním stranám, aby přijaly „zákony a nařízení k předcházení, omezování a kontrole znečišťování mořského prostředí“ (případně s odkazem na mezinárodně uznávané standardy a procedury) + požadavek spolupráce x velmi málo konkrétních povinností
Obecná právní úprava v UNCLOS Konkrétní povinnosti:
• povinnost minimalizovat „v největším možném rozsahu“ vnášení škodlivých látek, zejména těch, které jsou persistentní, do mořského prostředí z pevninských zdrojů,
• povinnost národních opatření minimálně stejně přísných jako
mezinárodní standardy (znečišťování z činností na mořském dně a z plavidel),
• zákaz ukládání odpadu v oblastech spadajících pod jurisdikci pobřežního státu bez jeho výslovného svolení,
• povinnost státu informovat v případě zjištění znečištění či jeho hrozby státy, které mohou být dotčeny, a příslušné mezinárodní organizace, a spolupracovat na vyřešení situace + tvorba havarijních plánů za tím účelem (čl. 198 a 199).
Celkově ale právní úprava v UNCLOS zůstává velmi obecná a obtížně vymahatelná.
3
Zvláštní právní úprava - aktéři Globální úroveň: IMO, UNEP Regionální úroveň: tzv. regionální moře = mezinárodní regionální fóra sdružující státy dané mořské oblasti zaměřená na ochranu mořského prostředí a mořské fauny a flóry 18 oblastí na celém světě (viz www.unep.org/regionalseas/) vznik od 70. let 20. st., většina zastřešena Programem pro regionální moře (Regional Seas Program) UNEP (13 + pět „nezávislých partnerů“ programu) ve 14 oblastech přijata závazná právní úprava ochrany mořského prostředí (zpravidla ve formě rámcové úmluvy a prováděcích protokolů)
Regionální moře
4
„Evropská“ regionální moře Baltské moře → Úmluva na ochranu mořského prostředí Baltského moře (Helsinki, 1992) (Convention on the Protection of the Marine Environment of the Baltic Sea Area)
Severovýchodní Atlantik → Úmluva na ochranu mořského prostředí severovýchodního Atlantiku (Paříž, 1992, tzv. Úmluva OSPAR) (Convention for the Protection of the Marine Environment of the North-East Atlantic)
Středozemní moře → Úmluva na ochranu Středozemního moře před znečišťováním (Barcelona, 1976/1995) (Convention for the Protection of the Mediterranean Sea against Pollution)
Znečišťování moří z pevniny Globální úroveň Neexistuje žádný právně závazný dokument ‽ Montrealské směrnice pro ochranu mořského prostředí před znečištěním pocházejícím z pevniny (UNEP, 1985) (Montreal Guidelines for the Protection of the Marine Environment Against Pollution from Land-based Sources)
Globální akční program na ochranu mořského prostředí před znečišťováním z pevniny (UNEP, 1995) (Global Programme of Action for the Protection of Marine Environment from Land Based Activities) + tzv. Washingtonská deklarace (národní akční programy)
→ UNEP GPA jako globální fórum pro ochranu moří před znečišťováním z pevninských zdrojů (http://www.gpa.unep.org/)
5
Znečišťování moří z pevniny Regionální úroveň → obecná ustanovení v úmluvách na ochranu regionálních moří, v řadě oblastí právní úprava konkretizována (všechna evropské regionální moře)
Znečišťování moří z pevniny Regionální úroveň – evropská moře Společné znaky právní úpravy:
• principy prevence a BAT • nutnost povolení pro bodové zdroje znečištění (povinnost • •
zohlednit nebezpečné vlastnosti znečišťující látky) národní plány omezování znečištění včetně lhůt pravidelný monitoring a dozor
6
Znečišťování moří ukládáním odpadů Ukládání (odpadu) do moře (dumping) „…jakékoli svévolné zbavování se odpadu nebo jiných látek z plavidel, letadel, plošin nebo jiných uměle vybudovaných konstrukcí v moři, a dále jakékoli záměrné ničení těchto dopravních prostředků a zařízení. Naopak ukládání odpadu do moře nezahrnuje zbavování se odpadu, které je výsledkem běžného provozu plavidel, lodí či plošin.“ (čl. 1 odst. 1(5) UNCLOS)
Znečišťování moří ukládáním odpadů Globální úroveň Úmluva o předcházení znečišťování moří ukládáním odpadů a jiných látek (Londýn, Mexico City, Moskva, Washington 1972) (Convention on the Prevention of Marine Pollution by Dumping of Wastes and Other Matter)
→ tzv. black list (Příloha I, ukládání zakázáno) a grey list (Příloha II, ukládání podmíněno zvláštním povolením) (březen 2015: 87 smluvních stran reprezentujících 61,76% světové lodní tonáže.) ‽ v roce 1996 přijat Protokol, který zavádí opačný způsob regulace (tzv. white list → v Příloze I uvedeny látky, jejichž ukládání je povoleno, ukládání jiných látek je zakázáno), vstup v platnost v březnu 2006 x zatím pouze omezené přijetí (březen 2015: 45 smluvních stran reprezentujících 36,6% světové lodní tonáže.)
7
Znečišťování moří ukládáním odpadů Regionální úroveň → obecná ustanovení v úmluvách na ochranu regionálních moří + v několika oblastech přijata zvláštní právní úprava (včetně všech evropských moří) Všechny regionální úpravy vycházejí z principu absolutního zákazu (tj. white list systém) doplněného výčtem látek, jejichž ukládání do moře je za splnění stanovených podmínek dovoleno!
Znečišťování moří z plavidel Globální úroveň Klíčová role IMO ‽ Mezinárodní úmluva o předcházení znečišťování moří z plavidel (MARPOL 73/78, Londýn) (International Convention for the Prevention of Marine Pollution from Ships) → šest příloh upravujících jednotlivé typy znečištění (I – ropné látky, II – škodlivé kapalné látky, III – balené škodlivé látky, IV – odpadní vody, V – pevné odpady, VI – atmosférické znečištění) Březen 2015: přílohy I a II (povinné) 153 smluvních stran (98,52% světové lodní tonáže), ostatní přílohy 90,74-98,03%
8
Znečišťování moří z plavidel Mezinárodní úmluva o kontrole škodlivých látek obsažených v protinánosových nátěrech lodí (Londýn 2001) (International Convention on the Control of Harmful Anti-fouling Systems on Ships) Březen 2015: 69 smluvních stran, 84,07% světové lodní tonáže
Mezinárodní úmluva o kontrole a řízení balastové vody a sedimentů z plavidel (Londýn 2004) (International Convention for the Control and Management of Ships Ballast Water & Sediments) x dosud nevstoupila v platnost (březen 2015: 44 smluvních stran, 32,86% světové lodní tonáže)
Znečišťování moří z plavidel Regionální úroveň → obecná ustanovení v úmluvách na ochranu regionálních moří, zpravidla odkazují na normy přijaté příslušnou mezinárodní organizací (IMO), smluvní strany se zavazují k jejich provádění + v některých oblastech přijaty samostatné právní úpravy (všechna evropská regionální moře)
9
Znečišťování moří v důsledku havárií zvláštní kategorie znečišťování moří z plavidel příklady nejznámějších havárií: -
Torrey Canyon (1967) Amocco Cadiz (1978) Exxon Valdez (1989) Erika (1999) Prestige (2002) Deepwater Horizon (2010)
→ oznamovací povinnost, povinnost spolupracovat, povinnost přijmout všechna potřebná opatření k likvidaci následků a zabránění rozšíření znečištění (vyplývající jak z obyčejového práva, tak z UNCLOS – čl. 198, 199, 194)
Znečišťování moří v důsledku havárií Globální úroveň Úmluva týkající se zásahu na volném moři v případech ropných znečištění způsobených haváriemi (Brusel 1969)
(International Convention Relating to Intervention on the High Seas in Cases of Oil Pollution Casualties)
Úmluva o prevenci, ochraně a spolupráci v oblasti ropného znečištění (Londýn 1990)
(International Convention on Oil Pollution Preparedness, Response and Cooperation) Březen 2015: 108 smluvních stran, 72,75% světové lodní tonáže
+ Protokol o prevenci, ochraně a spolupráci v případech havarijního znečištění nebezpečnými látkami (2000) Březen 2015: 34 smluvních stran, 48,70% světové lodní tonáže
10
Znečišťování moří v důsledku havárií Regionální úroveň → obecná ustanovení v úmluvách na ochranu regionálních moří + pro většinu oblastí přijata zvláštní právní úprava (protokoly o spolupráci v případě havarijního znečištění) První úmluva tohoto typu: tzv. Bonnská dohoda (Bonn Agreement) = Dohoda o spolupráci při zdolávání znečištění Severního moře ropnými a jinými škodlivými látkami (1969/1983) (Agreement for cooperation in dealing with pollution of the North Sea by oil and other harmful substances)
Znečišťování moří v důsledku havárií http://www.bonnagreement.org/
11
Znečišťování moří v důsledku havárií
Znečišťování moří plasty • •
• •
plasty jako „nenápadný zabiják“ každoročně příčina smrti milionů mořských ptáků a cca 100 000 mořských savců North Pacific Garbage Gyre http://www.midwayfilm.com
12
Ochrana moří před znečišťováním Závěr význam jednotlivých kategorií znečištění moří aktéři globální x regionální úroveň základní metody právní úpravy (minimalizace znečištění, black and grey lists systém x white list systém, spolupráce v případě havarijního znečištění) plasty jako zásadní problém budoucnosti?
Děkuji za pozornost.
13
