Ocenění podniku Hanácká kyselka, s.r.o

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Podniková ekonomika a management

Název diplomové práce:

Ocenění podniku Hanácká kyselka, s.r.o.

Autor diplomové práce:

Magda Suchomelová

Vedoucí diplomové práce:

doc. Ing. Jan Heřman, CSc.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Ocenění podniku Hanácká kyselka, s.r.o.“ vypracovala samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.

V Praze dne

Podpis

Poděkování

Velice děkuji vedoucímu diplomové práce panu doc. Ing. Janu Heřmanovi, CSc. za odborné vedení a cenné připomínky při zpracování této diplomové práce. Dále děkuji ekonomické ředitelce Hanácké kyselky, s.r.o. Ing. Ivaně Chytilové za vstřícný přístup a poskytnutí základních dat a informací. V neposlední řadě bych ráda poděkovala svým rodičům, kteří mi byli po celé studium velkou oporou.

Název diplomové práce: Ocenění podniku Hanácká kyselka s.r.o.

Abstrakt: Cílem této diplomové práce je ocenit společnost Hanácká kyselka s.r.o. Před samotným oceněním je nutno provést řadu dílčích kroků, které podají informace o tom, jak je podnik finančně zdravý, na jak atraktivním trhu se pohybuje a jaká budoucnost oceňovaný podnik v nejbližších letech čeká. Na základě těchto analýz je možno zvolit jednu z oceňovacích metod, pomocí níž lze stanovit hodnotu podniku k určitému datu.

Klíčová slova: Oceňování, metoda DCF, amortizační hodnota

Title of the Master´s Thesis: Valuation of the company Hanácká kyselka Ltd.

Abstract: The aim of this diploma thesis is to evaluate the company Hanácká kyselka Ltd. Before the valuation, it is necessary to make some steps, which give us an important information about financial health of the company, about attractiveness of a relevant market and what near future brings to the company. Based on previous analyses, we can select one of the valuation method and determine its value to specific date.

Obsah 1

ÚVOD ............................................................................................................................................... 1

2

METODOLOGICKÁ ČÁST .................................................................................................................. 2 2.1

ZÁKLADNÍ POJMY .................................................................................................................... 2

2.1.1 2.2

HLADINY HODNOTY ................................................................................................................. 2

2.2.1 2.3

DEFINICE PODNIKU .......................................................................................................... 2

STANDARDY HODNOTY................................................................................................... 2

POSTUP PŘI OCEŇOVÁNÍ PODNIKU ........................................................................................ 3

2.3.1

SBĚR A ANALÝZA VSTUPNÍCH DAT .................................................................................. 3

2.3.2

STRATEGICKÁ ANALÝZA ................................................................................................... 3

2.3.3

FINANČNÍ ANALÝZA ......................................................................................................... 4

2.3.4

GENERÁTORY HODNOTY ................................................................................................. 8

2.3.5

METODY OCENĚNÍ PODNIKU ........................................................................................... 9

3

ÚČEL, PŘEDMĚT A DATUM OCENĚNÍ ............................................................................................ 16

4

ZÁKLADNÍ ÚDAJE A PROFIL SPOLEČNOSTI..................................................................................... 16

5

4.1

ZÁKLADNÍ ÚDAJE ................................................................................................................... 16

4.2

PROFIL SPOLEČNOSTI A PŘEDMĚT PODNIKÁNÍ ..................................................................... 16

4.3

ORGÁNY SPOLEČNOSTI A SPOLEČNÍCI................................................................................... 17

FINANČNÍ ANALÝZA ....................................................................................................................... 17 5.1

ÚČETNÍ POLITIKA PODNIKU ................................................................................................... 17

5.2

ANALÝZA ÚČETNÍCH VÝKAZŮ ................................................................................................ 19

5.2.1

VERTIKÁLNÍ ANALÝZA ROZVAHY.................................................................................... 19

5.2.2

HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA ROZVAHY.............................................................................. 21

5.2.3

VERTIKÁLNÍ ANALÝZA VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY ............................................................ 22

5.2.4

HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY ...................................................... 23

5.3

ANALÝZA POMĚROVÝCH A VÝKONOVÝCH UKAZATELŮ ........................................................ 23

5.3.1

VYMEZENÍ KONKURENCE .............................................................................................. 24

5.3.2

UKAZATELE MARŽÍ ......................................................................................................... 25

5.3.3

UKAZATELE RENTABILITY ............................................................................................... 25

5.3.4

UKAZATELE LIKVIDITY .................................................................................................... 26

5.3.5

UKAZATELE DLOUHODOBÉ FINANČNÍ ROVNOVÁHY ..................................................... 27

5.3.6

UKAZATELE AKTIVITY ..................................................................................................... 28

5.4

KOMPLEXNÍ TESTY ................................................................................................................. 29

5.4.1

RYCHLÝ TEST .................................................................................................................. 29

5.4.2 5.5 6

ANALÝZA MAKROKOLÍ ........................................................................................................... 32

6.1.1

CHARAKTERISTIKA TRHU ............................................................................................... 32

6.1.2

VYMEZENÍ RELEVANTNÍHO TRHU.................................................................................. 33

6.1.3

ANALÝZA ATRAKTIVITY TRHU ........................................................................................ 34

6.1.4

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝVOJ TRHU ............................................................................. 36

6.1.5

PROGNÓZA RELEVANTNÍHO TRHU ................................................................................ 37

6.2

ANALÝZA KONKURENČNÍ SÍLY ............................................................................................... 38

6.2.1

IDENTIFIKACE HLAVNÍCH KONKURENTŮ A ANALÝZA TRŽNÍCH PODÍLŮ ....................... 38

6.2.2

ANALÝZA PŘÍMÝCH A NEPŘÍMÁCH FAKTORŮ KONKURENČNÍ POZICE.......................... 39

6.2.3

SWOT ANALÝZA ............................................................................................................. 45

6.2.4

PROGNÓZA VÝVOJE TRŽNÍHO PODÍLU A TRŽEB ............................................................ 46

6.3

VYHODNOCENÍ STRATEGICKÉ ANALÝZY ................................................................................ 47

GENERÁTORY HODNOTY A FINANČNÍ PLÁN.................................................................................. 48 7.1

ROZDĚLENÍ AKTIV NA PROVOZNĚ NUTNÁ A NEPOTŘEBNÁ .................................................. 48

7.1.1

DLOUHODOBÝ MAJETEK................................................................................................ 48

7.1.2

OBĚŽNÁ AKTIVA............................................................................................................. 49

7.1.3

INVESTOVANÝ KAPITÁL CELKEM ................................................................................... 49

7.2

GENERÁTORY HODNOTY ....................................................................................................... 50

7.2.1

TRŽBY ............................................................................................................................. 50

7.2.2

KORIGOVANÝ PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ..................................................... 50

7.2.3

STANOVENÍ ZISKOVÉ MARŽE ......................................................................................... 51

7.2.4

INVESTICE DO PRACOVNÍHO KAPITÁLU ........................................................................ 53

7.2.5

INVESTICE DO DLOUHODOBÉHO MAJETKU .................................................................. 55

7.2.6

PLÁN FINANCOVÁNÍ ...................................................................................................... 57

7.3

FINANČNÍ PLÁN ..................................................................................................................... 58

7.3.1

PLÁNOVÝ VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY.................................................................................. 58

7.3.2

PLÁNOVANÁ ROZVAHA ................................................................................................. 59

7.3.3

PLÁNOVANÉ CASH FLOW .............................................................................................. 60

7.4 8

ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY .................................................................................................... 31

STRATEGICKÁ ANALÝZA ................................................................................................................. 32 6.1

7

TEST TVORBY HODNOTY ................................................................................................ 30

VYHODNOCENÍ GENERÁTORŮ HODNOTY A FINANČNÍHO PLÁNU ........................................ 60

VOLBA METODY OCENĚNÍ ............................................................................................................. 62 8.1

VYMEZENÍ INVESTOVANÉHO KAPITÁLU ................................................................................ 62

8.2

VYMEZENÍ VOLNÝCH PENĚŽNÍCH TOKŮ FCFF ....................................................................... 63

8.3

VÝPOČET LIKVIDAČNÍ HODNOTY ........................................................................................... 64

8.3.1

POZEMKY ....................................................................................................................... 64

1.1.1

STAVBY........................................................................................................................... 67

8.3.2

SAMOSTATNÉ MOVITÉ VĚCI A SOUBORY MOVITÝCH VĚCÍ ........................................... 72

8.3.3

DLOUHODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK............................................................................... 80

8.3.4

ZÁSOBY .......................................................................................................................... 80

8.3.5

POHLEDÁVKY ................................................................................................................. 81

8.3.6

ČASOVÉ ROZLIŠENÍ A CIZÍ ZDROJE ................................................................................. 81

8.3.7

NÁKLADY LIKVIDACE ...................................................................................................... 82

8.3.8

LIKVIDAČNÍ HODNOTA PODNIKU .................................................................................. 82

8.3.9

STANOVENÍ DISKONTNÍ MÍRY ....................................................................................... 82

8.4 9 10

VÝSLEDNÁ HODNOTA ............................................................................................................ 85

ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 87 ZDROJE....................................................................................................................................... 89

11 PŘÍLOHY ......................................................................................................................................... 90

1 ÚVOD Tato práce se zabývá oceněním společnosti Hanácká kyselka, s.r.o., jehož podnikatelskou činností je stáčení a prodej minerálních vod. Podnik si za dobu své existence na trhu vybudoval místo a řadí se mezi 5 největších výrobců v tomto odvětví. Toto téma jsem si zvolila po absolvování vedlejší specializace, neboť mne zajímalo, jak těžké bude využít nabyté vědomosti v praxi. Upřednostňovala jsem český výrobní podnik s delším působením na trhu, který ještě nebyl na Vysoké škole ekonomické oceněn, a Hanácká kyselka, s.r.o. tyto požadavky splňovala. Společnost bude oceněna k 1. 1. 2012 jednou z metod, která bude určena až na základě provedení příslušných analýz. Toto datum bylo zvoleno z důvodu nedostupnosti zauditovaných účetních výkazů za rok 2012 v době, kdy jsem diplomovou práci psala. Samotné ocenění podniku je komplexní záležitostí, které vychází z jednotlivých na sebe navazujících kroků. Prvním stavebním kamenem je provedení finanční analýzy a zhodnocení ekonomické situace daného podniku. Na ní dále navazuje strategická analýza, jež se zprvu věnuje poznání a následné prognóze odvětví, s níž je spjat samotný vývoj podniku. Důležitým výstupem druhé části jsou naprógnózované tržby, mající zásadní význam pro generátory hodnoty a finanční plán. Posledním krokem je určení výsledné hodnoty podniku, pomocí jedné či kombinací více metod. Konkrétní metoda je zvolena na základě účelu ocenění a výsledků všech předcházejících částí. Oceňovacích metod existuje značné množství a způsob, jak k výsledné hodnotě dospět je z velké části v rukách samotného odhadce, neboť vše záleží na jeho zkušenostech, úsudku a schopnosti vypořádat se s informační tísní, která je v konkurenčním odvětví „na denním pořádku“. Práce bude rozdělena do dvou částí. V metodologické části se budu zabývat vysvětlením hlavních pojmů souvisejícím s oceněním, např. význam hodnoty brutto, netto, vymezením pracovního kapitálu apod. Dále budou nastíněny hlavní oceňovací metody, jejich výhody a nevýhody a způsoby využití v praxi. V praktické části provedu hloubkovou analýzu společnosti a její následné ocenění pomocí zvolené metody vyplývající ze závěrů předešlých analýz.

1

2 METODOLOGICKÁ ČÁST Na počátku každého ocenění by mělo být jasně vymezeno, za jakým účelem bude podnik oceněn, jaká kategorie a hladina hodnoty je vlastně hledána a k jakému časovému okamžiku hodnota platí. Především účel a kategorie hodnoty hrají významnou roli, neboť na základě těchto informací volí odhadce konkrétní postup.

2.1 ZÁKLADNÍ POJMY 2.1.1

DEFINICE PODNIKU

Definicí podniku nalezneme v literatuře mnoho, pro oceňování má však největší význam definice uvedená v obchodním zákoníku, která vymezuje podnik takto: „…soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit. Podnik je věc hromadná…“ 1 Z uvedené definice vyplývá, že podnik je tvořen nejen hmotnými věcmi, ale také nehmotnými složkami, které bývá často problém identifikovat a tím pádem i ocenit. Na podnik je z ekonomického hlediska nutno pohlížet jako na funkční celek, který by účelnou kombinací materiálních i nemateriálních hodnot měl tvořit zisk.

2.2 HLADINY HODNOTY Ocenění lze provést na dvou úrovních. Je-li účelem ocenění nalézt hodnotu celého investovaného kapitálu, jak pro vlastníky, tak věřitele, jedná se o hodnotu brutto, které v obchodním zákoníku přísluší definice obchodního majetku. Očistíme-li tuto hodnotu o veškerý úročený kapitál, dostaneme se na úroveň netto, tedy na úroveň hodnoty vlastního kapitálu příslušícího vlastníkům, v obchodním zákoníku nazývanou též jako čistý obchodní majetek. 2.2.1

STANDARDY HODNOTY

Tržní hodnota

Pojem tržní hodnota odpovídá na otázku, kolik by byl ochoten zaplatit průměrný zájemce za příslušný podnik, pokud by byl nabízen na trhu. Mezinárodní oceňovací standardy definují tržní hodnotu takto: „Tržní hodnota je odhadnutá částka, za kterou by měl být majetek směněn k datu ocenění mezi ochotným kupujícím a ochotným prodávajícím při transakci mezi samostatnými a nezávislými partnery po náležitém marketingu, ve které by obě strany jednaly informovaně, rozumně a bez nátlaku.“2

1 2

Obchodní zákoník, 513/1991 Sb. § 5. Mezinárodní oceňovací standard IVS 2007

2

Investiční hodnota

Investiční hodnota je hodnota podniku pro konkrétního investora, který zamýšlí zakoupit podnik již předem definovaným účelem, např. proniknutí na nové trhy, synergické efekty apod. Z tohoto důvodu jsou budoucí volné peněžní toky odhadovány na základě představ kupujícího a náklady kapitálu jsou určeny dle jeho možností investovat. Objektivizovaná hodnota

Objektivizovaná hodnota je hojně využívána v Německu. Staví na předpokladu, že podnik bude nadále pokračovat v nezměněném konceptu, při využití realistických očekávání ohledně budoucnosti. Při jejím výpočtu by měly být dodrženy jisté zásady, takže pokud by ocenění bylo určováno více odhadci, vždy by měli dospět k obdobnému výsledku. Kolínská škola

Poslední, v České republice ne příliš využívanou metodikou, je určování hodnoty dle Kolínské školy. Ta zastává názor, že ocenění má být provedeno na základě funkce, jenž má pro uživatele jeho výsledků. Těmito funkcemi jsou např. funkce poradenská, funkce rozhodčí, funkce daňová atd.

2.3 POSTUP PŘI OCEŇOVÁNÍ PODNIKU Těžko na trhu nalezneme dva naprosto stejné podniky. Každý z nich je individuální a žije si svým vlastním životem. Proto postup, který bude uveden v podkapitolách níže, je jen obecným návodem, který je nutno modifikovat dle konkrétních podmínek. 2.3.1

SBĚR A ANALÝZA VSTUPNÍCH DAT

Na úplném začátku by měl odhadce získat co možná nejvíce informací o daném podniku. Týká se to především identifikace podniku, předmětu podnikání, historie podniku, výročních zpráv, vymezením relevantního trhu, dodavatelích, odbytu apod. 2.3.2

STRATEGICKÁ ANALÝZA

Provedení strategické analýzy je klíčovou fází každého ocenění, jejím cílem je určit celkový výnosový potenciál podniku. Měla by odpovědět na otázku, týkající se perspektivnosti podniku do budoucna a určit vývoj trhu, konkurence a tím souvisejících tržeb generovaných podnikem. Obecně lze postup analýzy rozdělit do dvou kroků: na analýzu vnějšího a vnitřního potenciálu. 2.3.2.1 Analýza vnějšího potenciálu

Zde se analyzují všechny činitele makrookolí, jež mají vliv na činnost podniku a zároveň pro něj představují možné příležitosti a hrozby. Jedna z možných metod, tzv. PEST analýza, rozděluje tyto faktory na politicko-právní, ekonomické, sociální a technologické. Informace získané z této analýzy se dále využívají při odhadu vývoje trhu do budoucna, které jsou nadále podpořeny analýzou a následnou prognózou faktorů poptávky:

3

• • •

faktory národohospodářské: vývoj HDP, spotřeby, průmyslové výroby, obecné faktory poptávky: příjmy na obyvatele, inflace, počet obyvatel, faktory specifické pro daný podnik: módní trendy, spotřební zvyklosti apod.

Dalším důležitým bodem je vymezení odvětví a jeho základních charakteristik, mezi které se například řadí: velikost a růst trhu, intenzita přímé konkurence, struktura zákazníků, vstupní bariéry, diferenciace výrobků apod. Výstupem této analýzy by tak mělo být souhrnné zhodnocení atraktivity trhu a na něj navazující prognóza trhu včetně odhadnutých tržeb. 2.3.2.2 Analýza konkurenční síly podniku

Po analýze okolí by se odhadce měl zaměřit na identifikaci hlavních konkurentů a stanovení tržního podílu oceňovaného podniku. Cílem této analýzy je pak odhadnout vývoj tržního podílu oceňované společnosti do budoucna a to na základě přímých a nepřímých faktorů. Přímé faktory jsou faktory, které jsou přímo vnímány samotným zákazníkem. U výrobních podniků sem můžeme zařadit např. cenu, technologickou úroveň, distribuční síť, servis, reklamu apod. Nepřímé faktory, manažeři, řízení podniku, výkonný personál, inovace, investice, sice zákazník přímo nevnímá, ale přesto mají vliv na konečný výsledek. Po posouzení všech těchto faktorů je znalec schopen určit konkurenční sílu podniku a s ní související predikci tržního podílu a tržeb podniku do budoucnosti.

2.3.3

FINANČNÍ ANALÝZA

Finanční analýza zahrnuje činnosti, jejichž cílem je, na základě provedených analýz, zhodnotit současnou finanční situaci podniku a vytvořit základ pro finanční plán. 2.3.3.1 Horizontální a vertikální analýza Horizontální analýza

Horizontální analýza porovnává změny jednotlivých výkazových položek za určité časové období. Tyto změny mohou být vyjádřeny v procentuální či absolutní hodnotě. Cílem této analýzy je získat informace o pohybu jednotlivých účetních veličin za několik na sebe navazujících období. Vertikální analýza

Vertikální analýza dává do poměru jednotlivé položky účetních výkazů a námi předem zvolenou základní veličinu. V analýze rozvahy je touto veličinou celková bilanční suma, ve výkazu zisku a ztráty jsou jí nejčastěji celkové tržby. Vždy se analyzuje pouze jeden rok. 2.3.3.2 Analýza poměrových ukazatelů

Po analýze absolutních vstupních dat následuje rozbor poměrových ukazatelů, pomocí nichž získáme obraz o zásadních finančních znacích podniku. Z valné většiny jsou tvořeny poměrem dvou a více absolutních veličin vycházející z rozvahy či výsledovky. Klasické rozčlenění uváděné v odborné literatuře je následující: 4

• • • •

ukazatele likvidity ukazatele aktivity ukazatele rentability ukazatele zadlužení

Ukazatele likvidity

Je-li podnik likvidní, dokáže své závazky splácet včas. Tyto ukazatele poměřují krátkodobá aktiva, tedy aktiva, která lze do jednoho roku přeměnit na peníze, a krátkodobý cizí kapitál, zahrnující všechny závazky splatné do jednoho roku. Výhody těchto ukazatelů spočívají hlavně v jednoduchosti či srozumitelnosti. Nevýhody odborníci spatřují v tom, že jsou statické a příliš závislé na způsobu ocenění aktiv a pasiv. Běžně se likvidní ukazatele dělí podle toho, jaké složky krátkodobého oběžného majetku čitatel obsahuje. Běžná likvidita Vzorec pro běžnou likviditu dává do poměru celková oběžná aktiva a krátkodobý cizí kapitál. Optimální výše je závislá na každém konkrétním podniku a jeho strategii, neboť vysoké hodnoty vedou k nižšímu riziku, ale také nižším výnosům, to samé platí i naopak. Konzervativní strategie se pohybuje nad hodnotami 2,5, agresivní pod 1,5..3 ěž á

=

ěž á ý

á

í

á

Pohotová likvidita Oproti ukazateli běžné likvidity vyjímá z oběžných aktiv jejich nejméně likvidní složku, zásoby. Pro řízení pohotové likvidity platí v podstatě totéž co pro likviditou běžnou. I zde se rozlišují 3 strategie řízení: konzervativní (hodnoty nad 1,5), průměrné (mezi 1 a 1,5) a agresivní (pod 1). Hodnoty vyšší než 1 by měly podniku zaručit uhrazení svých splatných závazků bez potřeby prodeje zásob. ℎ

á

=

ěž á á

− á ý í

á

Okamžitá likvidita Tento ukazatel v sobě zahrnuje pouze nejlikvidnější složku oběžných aktiv a tou jsou peníze a peněžní ekvivalenty. Hodnota okamžité likvidity by dle odborné literatury měla dosahovat alespoň 0,2. ž á

3

=

á

ěž í

ý

Petr Marek a kol.: Studijní průvodce financemi podniku. Praha, Ekopress 2006, s.274

5

ř í

á

Ukazatele zadlužení V rámci rozboru zadluženosti se pracuje se dvěma skupinami ukazatelů: statickými a dynamickými. Statické ukazatele měří celkovou zadluženost podniku a využívají různé kombinace vlastního kapitálu, cizího kapitálu, celkového vloženého kapitálu, či krytí dlouhodobého majetku celkovým dlouhodobým kapitálem, vlastním kapitálem apod. Mezi nejčastěji používané dynamické ukazatele můžeme zařadit:

!

á

í

Ú

"ℎů =

é

$ í

í=

á −

)

ř

ěž í ř í ℎ% & ú

ě éú

Ukazatel úrokového krytí by měl být vyšší než jedna. Pokud tomu tak není, znamená to, že v průběhu daného roku podnik nevytvořil dostatek prostředků k úhradě úrokových nákladů. Nemusí to nutně znamenat platební neschopnost, neboť na úhradu mohou být použity peněžní prostředky nastřádané z minulých let. Ukazatele rentability Tyto ukazatele patří mezi nejsledovanější v rámci finanční analýzy. Je tomu tak proto, že vystihují schopnost podniku generovat výnosy. Technicky se vypočítají jako poměr dosaženého výsledku hospodaření k vloženému kapitálu (vlastnímu, cizímu či celkovému) či tržbám. Rentabilita aktiv ROA Tato rentabilita měří výnosnost celkových aktiv, neboli jaká část hospodářského výsledku byla vygenerována úhrnným vloženým kapitálem. Do čitatele se nejčastěji dosazuje výsledek hospodaření před úroky a zdaněním, tzv. EBIT. + ,=

)

ř $

ú

ě á

Rentabilita vlastního kapitálu ROE Ukazatel rentability vlastního kapitálu poměřuje výši čistého zisku s velikostí vlastního kapitálu. + -=

6

Č /

ý í

á

Rentabilita tržeb (zisková marže) ROS ROS vyjadřuje, kolik korun čistého zisku připadne na jednu korunu tržeb. Jinými slovy, jaká je celková marže společnosti po odečtení všech nákladů na cizí kapitál, výkonný personál, atd. + 0=

$

Č

ý é ž

Ukazatele aktivity Tyto ukazatele nás informují o tom, jak efektivně jsou využívána aktiva vložená do dané společnosti. Pro tyto účely lze využít řadu dílčích ukazatelů. Obrat aktiv Tento ukazatel vypovídá o rychlosti obratu celkových aktiv za určitý časový interval a tím i o efektivnosti jejich využití.

=

1 ž á

$

Doba obratu zásob Doba obratu zásob vyjadřuje, za jak dlouho dobu podnik prodá své zásoby. Jinými slovy, jak dlouho leží dané zásoby na skladě a jsou v nich tak vázány peněžní prostředky. Čím kratší doba, tím lépe, neboť peněžní prostředky uložené v zásobách podniku negenerují žádné výnosy.

!



" á

=

!

)á

í ž

Průměrná doba splatnosti pohledávek Pomocí tohoto ukazatele zjišťujeme, jak dlouhá doba uplyne, než dojde ke splacení pohledávek a tím k uvolnění vázaných peněžních prostředků. ů ě

á





ℎ

á

=

!

ℎ

á

í ž

Průměrná doba splatnosti závazků

Tento ukazatel určuje, kolik dní společnosti průměrně trvá, než splatí své krátkodobé závazky. ů ě 7

á



á

ů=

á ů ě á

é á í ℎ

á " "

2.3.3.3 Syntetické pohledy na finanční zdraví

V závěru finanční analýzy je dobré využít metody, které nám podají jakýsi souhrnný obraz finančního zdraví podniku. Ve valné většině případů totiž znalec dospívá k tomu, že podnik v jistých oblastech vykazuje hodnoty lepší, v jiných naopak horší. Závěr finanční analýzy pro ocenění by však měl být do určité míry jednoznačný. Takovou metodou je např. tzv. bodovací metoda založená na poměrně jednoduchém principu. Vybrané ukazatele dle jejich výše známkuje jako ve škole a celková známka je pak dána aritmetickým průměrem. Dalšími variantami jsou pak metody založené na sledování ekonomických statistických dat a jejich diskriminační analýze. 2.3.4

GENERÁTORY HODNOTY

Generátory hodnoty chápeme jako soubor několika základních veličin, jež určují hodnotu podniku. Odborná literatura je vymezuje následujícím způsobem: • • • •

tržby, marže provozního zisku, investice do pracovního kapitálu, investice do provozně nutného dlouhodobého majetku.

Dříve, než budou jednotlivé generátory představeny, je nutné rozdělit aktiva podniku na provozně nutná a nepotřebná. V oceňování se vychází z předpokladu, že podnik má pouze jedno podnikatelské zaměření, k němuž potřebuje aktiva v určité velikosti a struktuře, tato aktiva se označují jako provozně potřebná. Ostatní aktiva, která nejsou k provozu nutná, se se pak nazývají provozně nenutná. K tomuto rozdělení se také váže vymezení tzv. korigovaného provozního výsledku hospodaření. Ten je generován z aktiv do podniku vložených. Pokud byla již dříve daná aktiva rozdělena na provozně potřebná a nepotřebná, je nutné z výsledku hospodaření vyčlenit veškeré výnosy a náklady související s neprovozním majetkem. 2.3.4.1 Tržby

Projekce budoucích tržeb by měla vycházet ze strategické analýzy a v plánu generátorů hodnoty může být následně korigována kapacitními možnosti oceňovaného podniku. 2.3.4.2 Provozní zisková marže

Provozní ziskovou marži definujeme jako poměr korigovaného provozního zisku před daněmi a tržeb. Tento generátor by měl být odhadnut na základě dvou na sobě nezávislých analýz: analýzy ziskové marže shora a zdola. Prognóza shora je považována za základní. Vychází z vývoje marže za minulost a na základě těchto informací predikuje ziskovou marži do budoucnosti. Při prognóze zdola se analyzují nejvýznamnější položky nákladů a výnosů, jejichž rozdílem získáme korigovaný provozní výsledek hospodaření, ze kterého se již dá dopočítat zisková marže. Takto sestavená prognóza nákladů a výnosů je zároveň využita při sestavování plánovaného výkazu zisku a ztráty. 8

2.3.4.3 Pracovní kapitál

Pracovní kapitál využívaný pro účely ocenění podniku je vymezen jinak než ve finanční analýze. Odlišují ho dvě modifikace. První spočívá v tom, že od oběžných aktiv se odečítá pouze neúročený cizí kapitál, který bude zahrnovat krátkodobé závazky, ale již nikoli krátkodobé bankovní úvěry. Toto kritérium je vytyčeno na základě toho, zda jsme či nejsme schopni explicitně stanovit náklady kapitálu. Druhá modifikace tkví v tom, že všechny položky pracovního kapitálu jsou započítány pouze v provozně nutné výši. Při plánování jednotlivých položek se postupuje tímto způsobem: -

provedení analýzy náročnosti výkonů na jednotlivé položky. Zde se převážně vychází z minulých dob obratů, zjištění hlavních příčin sledovaného vývoje, určení předpokladů ohledně působení tohoto vývoje do budoucnosti a následná predikce jednotlivých složek pracovního kapitálu.

2.3.4.4 Investice do dlouhodobého majetku

Plánovaní investiční činnosti se řadí mezi neobtížnější úkoly ocenění. Při stanovování investic je dobré vycházet z vývoje minulého. Na tomto základě je založený např. globální přístup, který analyzuje poměr mezi investicemi brutto a tržbami. 234

=

5



"





1 ž

ě " éℎ .

7

"

Pokud se plánují investice pro nejbližší období, pak je vhodné vycházet z konkrétních podnikových investičních plánů. Poslední přístup je založený na odpisech a staví na předpokladu, že investice pod úrovní odpisů nebudou podniku stačit k dlouhodobému přežití či růstu. Na generátory hodnoty dále navazuje sestavení finančního plánu podniku. Tento plán je složen z hlavních finančních výkazů a to rozvahy, výsledovky a výkazu peněžních toků, jež právě vychází z naprognózovaných generátorů hodnoty.

2.3.5

METODY OCENĚNÍ PODNIKU

V následující části budou okrajově popsány jednotlivé metody ocenění. Metoda, která bude v praktické části nakonec pro ocenění podniku zvolena, bude představena již detailněji. V souhrnu se jednotlivé oceňovací metody dělí do 3 kategorií: -

9

metody založené na analýze výnosů, metody založené na analýze majetku, metody založené na analýze trhu.

2.3.5.1 Metody založené na analýze výnosů Metody diskontovaných peněžních toků

Tato metoda se řadí mezi vůbec nejvyužívanější. Vychází z předpokladu, že potenciální investor měří budoucí užitek peněžními toky, jež by získal, kdyby do daného podniku zainvestoval. Existují 3 varianty této metody, odlišující se podle toho, z jakého pohledu investora jsou tyto peněžní toky vyčleněny. Jednotlivé varianty se mezi sebou tedy liší vymezením peněžních toků a s tím souvisejícím určením diskontní míry. DCF ENTITY Metoda DCF ENTITY je konstruována z pohledu všech investorů, kteří podniku poskytli kapitál, proto jsou volné peněžní toky FCFF vymezeny na úrovni jak vlastníků, tak věřitelů, a to následujícím způsobem:

+ + -

Korigovaný provozní výsledek hospodaření po dani (KPVH) odpisy ostatní náklady neznamenající výdaje investice do provozně nutného pracovního kapitálu a dlouhodobého majetku

=

FCFF

Diskontní míra je stanovena na úrovni průměrných vážených nákladů kapitálu WACC, zahrnující v sobě zároveň požadavky na zhodnocení vloženého kapitálu vlastníků i věřitelů. 8,$$ =

9:

∗

9: :

+

=:>?@

∗

=: , :

kde

Nck = náklady na cizí kapitál CK = hodnota úročeného cizího kapitálu Nvk(z) = náklady na vlastní kapitál při dané úrovni zadlužení VK = hodnota vlastního kapitálu K = celková tržní hodnota investovaného kapitálu

Při ocenění se diskontují FCFF a obecný vzorec lze zaspat takto: A4 = ∑MNOF ∏D

JKL

C9CCD

TU = hodnota podniku brutto VWVVX = volný peněžník tok v roce t T= počet let první fáze g= tempo růstu v druhé fázi

10

C9CCPQL

+ HI99 >FGHI99 @ J

PQL

∗ RS ∏P

F

, kde

JKL>FGHI99J @

Od výsledné hodnoty je dále třeba odečíst hodnotu cizího úročeného kapitálu k datu ocenění, čímž získáme hodnotu netto, tedy hodnotu vlastního kapitálu a přičíst neprovozní majetek. Mezi výhody této metody se řadí např. to, že je metodou nejvyužívanější, vhodná pro takové případy ocenění, kdy není cílem ocenit vlastní kapitál, ale celkový investovaný a zcela nejvhodnější je využití této metody v situacích, kdy má být oceněna pouze část podniku, na kterou není alokován konkrétní úročený cizí kapitál. Hlavní nevýhoda spočívá v tom, že pracuje se strukturou kapitálu, proto je nutné pro výsledné ocenění sladit tuto strukturu tak, aby odpovídala výslednému tržnímu ocenění. K tomu se využívají iterace. DCF EQUITY Zde se v průběhu celého výpočtu pracuje jen s vlastním kapitálem. Peněžní toky FCFE a diskontní míra jsou tak vymezeny pouze na úrovni vlastníků podniku. FCFE lze zkráceně vypočítat z FCFF podle následujícího vzorce: FCFF

+

nákladové úroky po dani splátky úročeného cizího kapitálu přijetí nového úročeného kapitálu

=

FCFE

Diskontní míra je stanovena na úrovni vlastníku podniku a jsou jím náklady vlastního kapitálu zadlužené nVKz. Hodnotu netto oceňovaného podniku získáme pomocí vzorce uvedeného níže.

A4 = ∑MNOF ∏D

C9CYD

JKL>FGZ[\>]@J @

C9CYPQL

+Z

[\>]@J RS

∗ ∏P

F

,kde

JKL>FGZ[\>]@J @

Hn=hodnota podniku netto FCFEt= volný peněžní tok pro vlastníky v toce t nVK(z)i= náklady vlastního kapitálu při konkrétním zadlužení v roce i

Výhody této metody spočívají v tom, že se při výpočtu přímo kalkulují změny zadlužení a úroky. Peněžní toky a hodnotu pro vlastníky lze průběžně vidět v celém propočtu. Je to typická metoda pro ocenění finančních institucí. Nevýhodou této metody je nezbytná znalost konkrétní finanční politiky podniku a použití iterací.

DCF APV Tato varianta není v praxi příliš obvyklá. Jedná se o metodu dvoukrokovou a je specifická tím, že se hodnota brutto skládá ze dvou částí: 11

• •

Zvlášť je počítána výnosová hodnota nezadlužené firmy na základě volných peněžních toků do firmy diskontovaných nezadluženými náklady vlastního kapitálu, k ní se pak přičítá hodnota daňového šítu plynoucího z nákladových úroků v případě, že podnik je částečně financován úročeným cizím kapitálem.4

Hodnotu netto získáme pomocí vzorce uvedeného níže a odečtením úročeného cizího kapitálu, stejně jako u ostatních variant je ještě třeba k výsledné hodnotě následně přičíst neprovozní majetek. AZ = ∑MNOF ∏D F ∏P JKL>FGZb\J @

C9CCD

JKL>FGZ[\>^@J @

+

C9CCPQL Z[\>^@J RS

F

∗ ∏P

JKL_FGZ[\>^@J `

+ ∑MNOF

9:DaL ∗Zb\D ∗cD ∏DJKL>FGZb\J @

+

9:P ∗Zb\PQL ∗cPQL Zb\PQL RS

∗

, kde

nVK(n)i= náklady vlastního kapitálu při nulovém zadlužení v roce i nCKt= náklady cizího kapitálu v roce t CKt-1= cizí úročený kapitál k počátku roku t dt= daňová sazba pro rok t Hlavní výhodou využití této metody naznačuje skutečnost, že při výpočtu nepracuje s kapitálovou strukturou, odpadá zde nutnost iterace. Další přínosem je lepší vypovídací schopnost, neboť ocenění na úrovni entity ukazuje, jakou část vyprodukuje provoz podniku a jaká část je vytvořena na základě daňového štítu. Nevýhodou je její poměrně malá rozšířenost v oceňovací praxi, problémy také způsobuje odhad nezadlužených nákladů vlastního kapitálu.

Metoda kapitalizovaných čistých výnosů

Tato metoda vychází z výnosů pouze pro vlastníky, takže finální hodnota je na úrovni netto. V odborné literatuře ji nalezneme ve dvou variantách, kdy se pro propočet výnosových hodnot používá metoda analytická či paušální. Analytická metoda je také postavena na prognóze budoucích výsledků hospodaření, ale výsledné ocenění je propočítáno nikoli z volných peněžních toků, ale upravených budoucích výsledků hospodaření, které by měly být skutečné a účetní politikou co nejméně ovlivněné. Dvoufázová metoda se vypočítá dle následujícího vzorce: Č=

AZ = ∑MdOF >FGdD @D + e

MČ= de

F

∗ >FGd

P e@

, kde

ČVt=hodnota odnímatelného čistého výnosu v roce t T= délka období, pro které lze odhadnout čistý výnos TČV= trvalá velikost odnímatelného čistého výnosu pro druhou fázi 4

Miloš Mařík a kol.: Metody oceňování podniku pro pokročilé. Praha, Ekopress 2011, s.23

12

ik=kalkulovaná úroková míra Metoda paušální analyzuje minulé výsledky hospodaření a na základě tohoto vývoje stanovuje jeden trvale odnímatelný čistý výnos, jenž by měl podnik být schopen dosahovat v nejbližších letech. Tato varianta je vhodná pro situace, kdy je těžké odhadnout vývoj podniku do budoucnosti.

Kombinované metody

Tyto metody kombinují ocenění majetkové a výnosové. Metoda střední hodnoty stanovuje výsledné ocenění prostým průměrem těchto dvou ocenění. Metoda kapitalizovaných mimořádných čistých výnosů určuje celkovou hodnotu podniku z hodnoty substance a hodnoty „firmy“, která je chápána jako rozdíl mezi výnosovou a substanční hodnotou.

Metoda ekonomické přidané hodnoty EVA

Přístup ekonomické přidané hodnoty také určuje hodnotu podniku na základě výnosnosti. Základní principe je postaven na měření ekonomického zisku. Ekonomického zisku v tomto pojetí přitom podnik dosahuje tehdy, když jsou uhrazeny nejen běžné náklady, ale i náklady kapitálu, a to na rozdíl od účetního zisku včetně nákladů na vlastní kapitál.5 Základním vzorec, který se dá dle potřeby modifikovat, stejně jako metody DCF, na varianty ENTITY, EQUITY či APV, vypadá takto: -/, = f

,1 − $

∗ 8,$$, kde

NOPAT=operační zisk po dani Capital=kapitál vázaný v operačních aktivech WACC=průměrné vážené náklady kapitálu EVA by měla poskytovat stejné výsledky jako metody DCF, ale výsledek získaný metodou EVA má lepší vypovídací schopnost, neboť ukazuje, jaká část hodnoty je již v době ocenění vytvořena a jakou část tvoří goodwill. 2.3.5.2 Metody založené na analýze trhu Ocenění z dat kapitálového trhu

Toto ocenění se většinou využívá pro podniky, jejichž akcie jsou obchodovány na kapitálovém trhu. Známe cenu akcie, většinou se využívá průměrná cena za určité období, ta se následně vynásobí počtem akcií, čímž tzv. tržní kapitalizací získáme ocenění podniku. Při ocenění se ale musí brát v úvahu možné synergie a tzv. prémie (cena za možnost kontrolovat společnost). 5

Miloš Mařík a kol.: Metody oceňování podniku pro pokročilé. Praha, Ekopress 2011, s.283

13

Ocenění metodou tržního porovnání

Ocenění metodou tržního porovnání se využívá tam, kde se stanovuje hodnota jiné než akciové společnosti. Metodu lze tak využít v těchto variantách: Metoda srovnatelných podniků Zde se porovnává oceňovaný podnik s podniky, u kterých známe cenu obchodovaných akcií. Výsledná hodnota se stanoví pomocí tzv. násobitelů, kdy je hodnota akcie vyjádřena jako násobek zvolené vztahové veličiny. Tou může být zisk, tržby, cash flow apod. Na rozdíl od metody následující, tato metoda počítá s pokračováním podniku v dosavadním konceptu. Metoda srovnatelných transakcí Při využití této metody se stanovují násobitelé na základě ceny opravdu na trhu zaplacené, neboť jsou určeny přímo z realizačních cen prodaných podniků. Při tomto výpočtu získáme hodnotu podniku jako celku a to na úrovni netto či brutto-to závisí na použitém násobiteli. Metody odvětvových násobitelů Místo podnikových násobitelů se zde využívají násobitele stanovené na úrovni průměru příslušené branže doplněné o rozpětí obvyklých hodnot. 2.3.5.3 Metody založené na analýze majetku

Hodnota podniku se stanovuje na základě individuálně oceněných položek majetku, kterými podnik disponuje. Metody majetkového ocenění se liší podle toho, jakými zásadami se jednotlivé složky oceňují. Pokud se předpokládá, že podnik bude fungovat ještě řadu mnoha let, oceňuje se na principu reprodukčních cen. Není-li dlouhodobější existence zajištěna, majetek je oceněn na základě předpokládaných prodejních cen, čímž se dostáváme k likvidační hodnotě. Likvidační hodnota U této metody předpokládáme, že majetek firmy bude postupně rozprodán. Celková likvidační hodnota se určuje dle následujícího schématu:6 + Příjmy z prodeje majetku - Výdaje (na vyrovnání dluhů, na úhradu nákladů likvidace, na úhradu případných daní atd.) +/- Běžné podnikové příjmy a výdaje (pokračuje-li podnik ještě nějaký čas ve své činnosti)

6

Miloš Mařík a kol.: Metody oceňování podniku. Praha, Ekopress 2011, s.322

14

Metoda založená na likvidační hodnotě se využívá pro podniky s omezenou dobou životnosti či u ocenění podniků ztrátových. Může sloužit jako dolní mez při ocenění podniku, ale je také vhodná při stanovení hodnoty neprovozního majetku určeného k odprodeji.

Majetkové ocenění za předpokladu pokračování podniku V závislosti na přístupu ke stanovení hodnoty jednotlivých aktiv se tyto metody dělí následujícím způsobem: • • • •

účetní přístup, ocenění na bázi historických cen, substanční hodnota, ocenění na bázi reprodukčních cen, ocenění na bázi uspořených nákladů, ocenění na bázi tržních hodnot.

Účetní metoda vychází z informací, za kolik byl majetek opravdu pořízen. Tento přístup ale vede k odchylkám od ekonomické reality, proto je využíván spíše jako doplňkový. Cílem substanční hodnoty založené na reprodukčních cenách je vyjádřit, kolik by v daný okamžik stálo znovuvybudování příslušeného podniku. Problém, jenž je s touto metodou spojován, tkví v tom, že je poměrně těžké ocenit nehmotné složky podniku jako je např. goodwill. Tato metoda se využívá např. pro určení hodnoty zastavitelného majetku, je jedním z metod pro odhad goodwillu či je součástí metod kombinovaných. Substanční hodnota na principu úspory nákladů vychází z pravděpodobných budoucích výnosů, kdy hodnota podniku uvažovaného ke koupi plyne ze schopnosti jeho substance nahradit výdaje spojené s vybudováním nového podniku. 7 Poslední majetkové ocenění je postaveno na principu tržních cen. Každá majetková položka podniku se oceňuje tržními cenami. Hodnota podniku je pak dána součtem tržních hodnot majetku snížená o závazky.

7

Miloš Mařík a kol.: Metody oceňování podniku. Praha, Ekopress 2011, s.326

15

3 ÚČEL, PŘEDMĚT A DATUM OCENĚNÍ Účel ocenění Podstatou tohoto ocenění je nalezení objektivizované hodnoty netto podniku pro potenciálního zájemce o koupi podniku.

Předmět Předmětem ocenění je Hanácká kyselka, s.r.o. se sídlem v Horních Moštěnicích. Datum ocenění Hodnota bude stanovena k 1. 1. 2012.

4 ZÁKLADNÍ ÚDAJE A PROFIL SPOLEČNOSTI 4.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název: Hanácká kyselka s.r.o. Datum zápisu do obchodního rejstříku: 22. června 1992 Sídlo: Horní Moštěnice č.p. 547, PSČ 751 17 IČO: 465 80 824 Právní forma: Společnost s ručením omezeným Základní kapitál: 2 914 000,- Kč

4.2 PROFIL SPOLEČNOSTI A PŘEDMĚT PODNIKÁNÍ Společnost Hanácká kyselka, s.r.o. patří mezi nejvýznamnější výrobce minerálních vod na území České republiky. Stáčení probíhá ve dvou moderních provozech, a to ve společnosti Hanácké závody, a. s. Brodek u Přerova a Hanácká kyselka, s. r. o. v Horní Moštěnici. Obchodní politika společnosti je orientována výhradně na spotřebitele, o čemž svědčí šíře i hloubka sortimentu. Kvalitou a množstvím prodaných výrobků pokrývá významný podíl českého trhu minerálních vod. Společnost vyrábí přírodní a ochucené minerální vody Hanácká kyselka. V současnosti společnost exportuje své výrobky do těchto zemí: Slovensko, Austrálie, USA.8 Předmětem její podnikatelské činnosti je tedy především čerpání, úprava a prodej minerálních vod a výroba nealkoholických nápojů.

8

http://www.hanackakyselka.cz/o-firme/

16

4.3 ORGÁNY SPOLEČNOSTI A SPOLEČNÍCI Statutární orgán- jednatelé: -

Ing. Josef Doležel, dat. nar. 14. února 1956 Zdeňka Možíšová, dat. nar. 27. listopadu 1954

Společníci: -

-

DK INVEST, a.s. Praha - Praha 1, Mariánské náměstí 159/4, PSČ 110 00 Identifikační číslo: 499 71 131 Vklad: 1 019 000,- Kč Eva Jakubková, dat. nar. 19. prosince 1961 Horní Moštěnice, Pod Vinohrady 449/56, PSČ 751 17 Vklad: 1 895 000,- Kč

5 FINANČNÍ ANALÝZA Základním úkolem finanční analýzy je posoudit finanční a ekonomickou situaci podniku. Účetní výkazy oceňované společnosti jsou analyzovány pro období 2007 – 2011. Nejprve je provedena analýza účetní politiky, na ní pak dále navazuje analýza jednotlivých účetních výkazů, poměrových a výkonových ukazatelů, které jsou následně porovnány s konkurenčními podniky.

5.1 ÚČETNÍ POLITIKA PODNIKU Na základě výroků auditorů A&CE Auditoři a znalci Praha, spol. s.r.o. jsou informace uvedené ve výroční zprávě společnosti k 31. 12. 2011 v souladu s účetní závěrkou, která podává věrný a poctivý obraz finanční situace společnosti. Proto lze považovat data uvedená ve výkazech za kompletní a přesná a mohou tak být využita pro účely finanční analýzy. Účetnictví je vedeno dle Českých účetních standardů, v historických cenách, respektuje zásady věcné a časové souvislosti, zásadu opatrnosti a předpoklad o schopnosti účetní jednotky pokračovat ve svých aktivitách. a) Nakoupený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek je vykázán v pořizovacích cenách. Účetní odpisování dlouhodobého majetku se provádí dle metodiky stanovené odpisovým plánem. Jsou jak použity lineární, tak i zrychlené odpisy a odpisová doba je stanovena dle doby použitelnosti dlouhodobého majetku takto: -dlouhodobý nehmotný majetek pořízený do 31. 12. 2000 je odpisován zrychleně, pořízený po 1. 1. 2001 je odepisován lineárně 4 roky, případně dle doby jeho použitelnosti, -dlouhodobý hmotný majetek je odepisován lineárně, samostatné movité věci 4-20 let, stavby 30-50 let, 17

-účetní a daňové odpisy se nerovnají, společnost začíná odepisovat již v měsíci zařazení majetku do používání a poslední odpis provádí v měsíci, kdy je majetek odepsán do výše 100 % PC nebo kdy je majetek vyřazen z používání. Drobný dlouhodobý majetek je odepisován 2 účetní období. Náklady na opravy a údržbu dlouhodobého hmotného majetku se účtují přímo do nákladů. b) Nakoupené zásoby jsou oceňovány pořizovací cenou, která zahrnuje veškeré náklady související s pořízením zásob. Pro veškeré úbytky nakoupených zásob (mimo vratné obaly) společnost užívá metodu FIFO. c) Pohledávky jsou vykázány ve jmenovité hodnotě, snížené o opravnou položku k pochybným pohledávkám, která je vytvořena na základě časové struktury pohledávek a individuálního posouzení bonity dlužníka. d) Opravné položky k majetkovým účtům se tvoří na základě informací získaných zejména při inventarizacích, a to v případech, kdy je třeba vyjádřit snížení jejich ocenění. Opravné položky k pohledávkám se tvoří a ruší dle interní směrnice, která konkretizuje i využití ustanovení zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Na pohledávky po lhůtě splatnosti více než 6 měsíců vytváří společnost daňově účinné i daňově neúčinné opravné položky do výše 50 % pohledávky, na pohledávky po lhůtě splatnosti více než 2 měsíců vytváří společnost daňově účinné i daňově neúčinné opravné položky do výše 100 % hodnoty pohledávky. e) Tržby jsou zaúčtovány k datu vyskladnění zboží a přechodu vlastnického práva na zákazníka a jsou vykázány po odečtení slev DPH. f) Přepočet údajů v cizích měnách se provádí směnným kurzem devizového trhu vyhlašovaného ČNB ke dni provedení příslušné operace, zůstatky na majetkových účtech v cizí měně k 31. 12. 2011 jsou přepočítány kurzem ČNB vyhlašovaným ke dni 31.12.. Realizované kursové rozdíly zisky a ztráty se zúčtují do nákladů příp. výnosů společnosti v běžném roce. g) Pořizovací cena majetku, získaného formou finančního leasingu, je účtována do nákladů rovnoměrně po celou dobu trvání leasingu. h) Ocenění majetku reálnou hodnotou bylo v účetním období použito. i) Derivátem se rozumí finanční nástroj, jehož reálná hodnota se mění v závislosti na změně podkladového aktiva (pevné termínové operace, opce, deriváty k obchodování a zajišťovací). V účetním období se finanční deriváty nevyskytují.

18

5.2 ANALÝZA ÚČETNÍCH VÝKAZŮ Základem finanční analýzy je zhodnotit data získaná z rozvahy a výkazu zisků a ztrát a to jednak vertikální analýzou, kdy se zkoumá vývoj podílu dílčích položek na celkových aktivech, tržbách nebo zisku a dále pak analýzou horizontální, jež vyjadřuje meziroční změny určité položky účetních výkazů. Účetní výkazy v plném znění jsou k dispozici v příloze č. 1.

5.2.1

VERTIKÁLNÍ ANALÝZA ROZVAHY

Vertikální analýza v plném rozsahu je součásti přílohy č. 2. Graf č. 1 : Váhy jednotlivých položek aktiv v letech 2007-2011

Váhy jednotlivých položek 100% 80%

49,42%

48,48%

45,92%

47,06%

43,61%

50,58%

51,52%

54,08%

52,94%

56,39%

2007

2008

2009

2010

2011

60% 40% 20% 0%

Dlouhodobá aktiva

Krátkodobá aktiva

Zdroj: vlastní tvorba dle výročních zpráv Hanácká kyselka, s.r.o.

V průběhu celého sledovaného období je patrné, že dlouhodobý majetek představoval přibližně polovinu bilanční sumy. Od roku 2007 se dlouhodobá aktiva pozvolna zvyšovala, mimo období 2010, kdy došlo k meziročnímu poklesu. Do roku 2011 postupně narostl podíl dlouhodobých aktiv na necelých 57% z celkových aktiv podniku. V průběhu období suma dlouhodobého finančního majetku mírně narůstala, nejvíce v roce 2009, kdy si podnik na Slovensku zřídil dceřinou společnost. Nejvýznamnější položku dlouhodobých aktiv tvořil dlouhodobý hmotný majetek, konkrétně stavby. Vývoj krátkodobého majetku byl opačný. Postupně, vyjma roku 2010, klesal a nakonec dosáhl v roce 2011 hodnoty necelých 44% z celkové bilanční sumy. Podíl zásob naopak meziročně mírně narůstal a v roce 2011 vytvářely zásoby okolo 21% celkových aktiv. Z počátku období největší položku krátkodobých aktiv představovaly krátkodobé pohledávky, jež se postupem času snižovaly právě na úkor zásob. Významný je také pokles krátkodobého finančního majetku na konci období, konkrétně peněz na bankovním účtu. V předešlých letech tvořily mezi 6 a 7,8% z celkových aktiv, v roce 2011 již pouze 2,93%.

19

Graf č. 2: Váhy jednotlivých položek pasiv v letech 2007-2011

Váhy jednotlivých položek 120,00% 100,00% 80,00%

42%

39%

35%

43%

34%

58%

61%

65%

57%

64%

2007

2008

2009

2010

2011

60,00% 40,00% 20,00% 0,00%

Vlastní kapitál

Dlouhodobé závazky

Krátkodobé závazky

Zdroj: vlastní tvorba dle výročních zpráv Hanácká kyselka, s.r.o.

Z grafu je patrné, že podnik je za celou sledovanou periodu z více jak 57% financován vlastním kapitálem. V období 2007-2009 se jeho podíl postupně zvyšoval a následující rok došlo k poklesu o 8%, to vše z důvodu záporného oceňovacího rozdílu z přecenění majetku a závazků. Z celkových cizích zdrojů tvoří největší část krátkodobé závazky a to především závazky z obchodních vztahů a krátkodobé přijaté zálohy. Bankovní úvěry a výpomoci do roku 2009 výrazně klesaly, v následujícím roce ale byla společnost nucena načerpat úvěry nové, které se jí v roce 2011 opět podařilo snížit o 20%.

20

5.2.2

HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA ROZVAHY

Graf č.3 : Vývoj aktiv v letech 2007-2011

Vývoj aktiv v tis. Kč 400 000,00 350 000,00 300 000,00 250 000,00 200 000,00 150 000,00 100 000,00 50 000,00 2007

2008

Celková aktiva

2009

2010

Dlouhodobá aktiva

2011

Krátkodobá aktiva

Zdroj: vlastní tvorba dle výročních zpráv Hanácká kyselka, s.r.o.

Jak je očividné z grafu, celková suma aktiv se vyjma roku 2010 postupně snižovala. U dlouhodobých aktiv byl tento trend pozvolný a celková aktiva tak kopírovala meziroční vývoj krátkodobého majetku. Pokles dlouhodobého majetku způsobil především úbytek dlouhodobých hmotných aktiv, konkrétně staveb, kdy nedocházelo k obnovování, ale pouze k postupnému odpisování. Tento pokles byl nejvýznamnější mezi roky 2010 a 2011, tehdy došlo ke snížení o 5,7%. V letech 2007-2009 mělo na vývoj oběžných aktiv největší vliv snížení objemu krátkodobých pohledávek o 18,93%, respektive 13,74%. V roce 2011 to byl pokles peněz (téměř o 67%), co významně ovlivnilo na krátkodobý oběžný majetek. Graf č. 4: Vývoj pasiv v letech 2007-2011

Vývoj pasiv v tis. Kč 400 000,00 350 000,00 300 000,00 250 000,00 200 000,00 150 000,00 100 000,00 50 000,00 2007

2008

2009

2010

Pasiva celkem

Vlastní kapitál

Krátkodobé závazky

Dlouhodobé závazky

Zdroj: vlastní tvorba dle výročních zpráv Hanácká kyselka, s.r.o.

21

2011

Vlastní kapitál rostl do roku 2008. Tento nárůst byl vyvolán především výsledkem hospodaření, kdy se společnosti Hanácká kyselka, s.r.o. díky rozšíření sortimentu zvýšil meziročně čistý zisk. Od té doby ale postupně klesal. Nejvíce mezi roky 2008 a 2009, tento pokles činil 10,2% a byl zapříčiněn hospodářskou krizí a následným zhoršením odbytu. Krátkodobé i dlouhodobé závazky se ve sledovaném období vyznačovaly podobným vývojem. Mezi léty 2007 a 2009 docházelo k jejich snižování, které bylo způsobeno meziročním úbytkem položky úvěrů nejprve o 50,6%, v roce 2009 dokonce o 53,66%. V roce 2010 se cizí kapitál celkově zvýšil o necelých 23%. Tato změna byla vyvolána v prvé řadě navýšením úvěrů o více jak 255%, ale také mírným růstem krátkodobých závazků. V posledním sledovaném roce se situace zlepšila, celkové cizí zdroje meziročně poklesly o téměř 28%, krátkodobé jednak zásluhou snížení závazků vůči zaměstnancům o téměř 100% a také v důsledku poklesu krátkodobých úvěrů, dlouhodobé díky meziročnímu snížení dlouhodobých úvěrů o 26,67%. Úplná horizontální analýza rozvahy je součástí přílohy č.3 .

5.2.3

VERTIKÁLNÍ ANALÝZA VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY

Graf č. 5: Váhy jednotlivých položek výsledků hospodaření v letech 2007-2011

Váhy jednotlivých položek výsledků hospodaření 10 000,00 8 000,00 Provozní výsledek hospodaření

6 000,00 4 000,00

Finanční výsledek hospodaření

2 000,00

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

2007

2008

2009

2010

2011

(2 000,00) (4 000,00) Zdroj: vlastní tvorba dle výročních zpráv Hanácká kyselka, s.r.o.

Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty porovnává podíl dílčích položek z celkových tržeb oceňované společnosti. Podstatnou složku tvoří výkonová spotřeba, která je tvořena z položek spotřeba materiálu, energie a služby. Podíly výkonové spotřeby se za sledované období pohybovaly na úrovni 60-70% z celkových tržeb. Do roku 2010 výkonová spotřeba klesala, za celé toto období o 10%, ale v následujícím roce byl tento pokles vystřídán opětovným růstem, především v důsledku vyšší spotřeby materiálu a služeb, a výkonová spotřeba se dostala zpět na úroveň roku 2007. Tento vývoj přesně kopíruje vývoj výkonů, kdy mezi léty 2007-2010 také docházelo k jejich meziročnímu snižování a následnému významnému nárůstu. V předkrizovém období provozní výsledek zaznamenal rostoucí trend, 22

přičemž v roce 2008 dosáhl svého maxima. V příštím roce ale podstatně poklesl, což bylo zapříčiněno celosvětovou krizí. V následujících dvou letech se ale díky správné reakci oceňované společnosti na následky hospodářské krize podařilo provozní zisk opět zvýšit. Finanční výsledek hospodaření byl za celé období záporný, pozitivním faktem ale zůstává, že docházelo k jeho postupnému zvyšování a to především díky čím dál nižším nákladovým úrokům. Vertikální analýza výsledovky v úplném znění je součástí přílohy č. 5.

5.2.4

HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY

Graf č. 6: Vývoj zisku v období 2007-2011

Vývoj v letech 2006-2011 10 000,00 8 000,00 6 000,00 4 000,00 2 000,00 (2 000,00)

2007

2008

2009

2010

2011

(4 000,00) Provozní výsledek hospodaření

Čistý zisk z běžné činnosti

Hrubý zisk Zdroj: vlastní tvorba dle výročních zpráv Hanácká kyselka, s.r.o.

Celkové tržby společnosti mimo rok 2011 vykazovaly klesající tendenci. Nejvýznamnější pokles, a to o téměř 13%, byl zaznamenán v letech 2008/2009 v důsledku celosvětové hospodářské krize. Po roce 2010 společnost prošla restrukturalizací výrobního programu a změnila skladbu produktů, což se projevilo jako správný krok, neboť tržby roku 2011 oproti předchozímu období narostly o 7,37%. Od roku 2008 hrubý zisk kopíroval vývoj tržeb. Provozní zisk, s výjimkou let 2008 a 2009, narůstal. Celkový zisk po zdanění se vyvíjel stejně jako zisk provozní, v letech 2009 a 2010 byl dokonce záporný. Od roku 2009 se stále zvyšoval, ale předkrizových výsledků nebylo dosaženo. V příloze č. 6 je přiložena horizontální analýza výsledovky v plném rozsahu.

5.3 ANALÝZA POMĚROVÝCH A VÝKONOVÝCH UKAZATELŮ Tato kapitola analyzuje výkonové a poměrové ukazatele společnosti Hanácká kyselka, s.r.o. a porovnává je s hlavními konkurenty. Datum ocenění podniku bylo stanoveno no 1. 1. 2012, analýza je tak provedena za období od roku 2007 do roku 2011. Pro prostorové srovnání výkonových a poměrových ukazatelů byly využity informace z výročních zpráv 23

jednotlivých konkurujících společností. Kompletní data použitá pro prostorové srovnání a vzorce pro jednotlivé ukazatele jsou uvedeny v příloze č. 7. Tabulka č. 1: Poměrové a výkonové ukazatele Hanácká kyselka, s.r.o. Ukazatel

2007

2008

2009

2010

2011

EBIT marže

1,52%

2,28%

0,14%

0,44%

1,00%

EBITDA marže

4,50%

5,38%

3,84%

3,40%

3,81%

Rentabilita celkového kapitálu Rentabilita tržeb ze zisku po dani s úroky po dani Rentabilita VK

1,01%

1,81%

-0,04%

0,01%

0,82%

0,57%

1,42%

-0,30%

-0,27%

0,70%

0,33%

1,15%

-0,53%

-0,40%

0,50%

Rentabilita tržeb

0,35%

1,18%

-0,59%

-0,49%

0,52%

Rentabilita inv. kapitálu

1,57%

2,59%

0,15%

0,42%

1,05%

Pracovní kapitál

49144

48785

44580

40141

47038

Běžná likvidita

1,36

1,39

1,40

1,32

1,53

Pohotová likvidita

0,91

0,83

0,84

0,73

0,78

Peněžní likvidita

0,19

0,20

0,23

0,22

0,10

Debt ratio - ukazatel věřitelského rizika Úrokové krytí

41,95%

38,60%

34,95%

43,03%

35,83%

1,37

2,38

0,13

0,22

2,30

Doba obratu aktiv

381,11

373,46

401,40

449,56

374,43

Doba obratu zásob

64,49

67,70

74,60

94,73

79,88

Doba inkasa kr. pohledávek Doba splatnosti krátkodobých závazků Obchodní přebytek/deficit Počet pracovníků

80,72

72,53

71,53

75,00

65,25

31,98

30,90

28,19

31,76

28,67

48,74

41,63

43,34

43,25

36,58

105

108

103

96

88

Tržby/pracovník

3468

3305

3015

2962

3470

12

39

-18

-14

18

Zisk/pracovník

Zdroj: vlastní tvorba dle výročních zpráv společnosti Hanácká kyselka, s.r.o.

5.3.1

VYMEZENÍ KONKURENCE

Pro prostorové porovnání je důležité vymezit hlavní konkurenty pohybující se v odvětví. Hlavní činností Hanácká kyselka, s.r.o. je výroba a prodej minerálních vod. Společnost téměř 100% svých tržeb realizuje na území České republiky. Potřebné údaje týkající se konkurence byly získány z výročních zpráv společností. Nemohly být využity průměrné údaje za odvětví jako celek, neboť sem spadají i jiné společnosti, než ty, jejichž hlavní činností je stáčení a prodej minerálních vod. Do porovnání byly vybrány 4 nejvýznamnější společnosti, jak je uvádí Svaz minerálních vod, a to konkrétně: • • 24

Karlovarské minerální vody, a.s., Karlovarská Korunní, s.r.o.,

• •

5.3.2

Poděbradka, a.s., Ondrášovka, a.s..

UKAZATELE MARŽÍ

V rámci analýzy marží byla porovnána EBIT marže (podíl provozního výsledku hospodaření a celkových tržeb) a EBITDA marže (podíl (EBIT + odpisy a znehodnocení dlouhodobých aktiv) a celkových tržeb)). Graf č. 7: EBITDA marže

EBITDA marže v % 20,00%

2007

2008

2009

2010

2011

10,00% 0,00% -10,00% Hanácká kyselka, s.r.o.

Karlovarské minerální vody, a.s.

Karlovarská Korunní, s.r.o.

Poděbradka,a.s.

Ondrášovka,a.s. Zdroj: vlastní tvorba dle výročních zpráv společností

Hanácká kyselka, s.r.o. dosahovala po celé období kladné EBIT i EBITDA marže. Do roku 2008 vykazovaly tyto ukazatele rostoucí trend, který byl narušen hospodářskou krizí. V roce 2011 došlo ke zlepšení, ale výše z roku 2008 nebyla překonána. Z konkurentů si nejlépe vedly Karlovarské minerální vody, a.s., jejíž marže jako jediné z konkurentů, byly ve všech letech kladné. Nejhůře naopak Karlovarská Korunní, s.r.o., která díky zápornému zisku měla i záporné hodnoty marží téměř ve všech letech sledovaného období. 5.3.3

UKAZATELE RENTABILITY

Ukazatele rentability hodnotí, do jaké míry je podnik schopen zhodnocovat investované prostředky vlastníků a věřitelů. Pro výpočet jednotlivých rentabilit se jako vstupní hodnoty využívají hodnoty z účetnictví, které nemusí vždy odpovídat realitě, proto je dobré pohlížet na tyto ukazatele s jistým odstupem. Vypovídací schopnost se ale zvyšuje, jsou-li jednotlivé ukazatele porovnávány s konkurenčními podniky.

25

Graf č. 8: ROA

ROA 20,00% 10,00% 0,00% -10,00%

2007

2008

2009

2010

2011

-20,00% -30,00% Hanácká kyselka, s.r.o.

Karlovarské minerální vody, a.s.

Karlovarská Korunní, s.r.o.

Poděbradka,a.s.

Ondrášovka,a.s. Zdroj: vlastní tvorba dle výročních zpráv společností

Z výpočtu jednotlivých rentabilit oceňované společnosti je zřejmé, že ve všech pěti ukazatelích dosáhla nejnižších hodnot v kritickém roce 2009. V tomto roce došlo k meziročnímu poklesu tržeb téměř o 13%, což se samozřejmě projevilo i na provozním výsledku hospodaření, který byl tento rok nejnižší. Do té doby se řadila na třetí místo v porovnání s konkurencí. Od roku 2010 se Hanácká kyselka, s.r.o. svou pozorností zaměřila na zlepšení rentability. Toto zlepšení bylo pozvolné, ale v posledním sledovaném roce se řadila po Karlovarských minerálních vodách, a.s. na druhé místo. Celkově hodnoty ukazatelů byly za celé sledované období poměrně nízké a dá se předpokládat, že dle ukazatele rentability investovaného kapitálu společnost po celé sledované období nevytvářela ekonomickou hodnotu. Toto bude potvrzeno či vyvráceno na konci finanční analýzy pomocí ekonomické přidané hodnoty EVA.

5.3.4

UKAZATELE LIKVIDITY

Likvidita vyjadřuje míru s jakou je podnik schopen splácet řádně a včas své krátkodobé závazky. Tyto ukazatele porovnávají krátkodobý cizí kapitál (kapitál splatný do jednoho roku) a krátkodobá aktiva, což jsou aktiva, které lze proměnit nejpozději do jednoho roku na peněžní prostředky. Společnost by tedy měla být schopna pomocí krátkodobých aktiv uhradit všechny své krátkodobé závazky do jednoho roku.

26

Graf č. 9: Běžná likvidita

Běžná likvidita 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 2007

2008

2009

2010

2011

Hanácká kyselka, s.r.o.

Karlovarské minerální vody, a.s.

Karlovarská Korunní, s.r.o.

Poděbradka,a.s.

Ondrášovka,a.s. Zdroj: vlastní tvorba dle výročních zpráv společností

Hanácká kyselka, s.r.o. po celé sledované období vykazovala kladný stav pracovního kapitálu, což se mimo společnost Karlovarské minerální vody, a.s. nikomu jinému nepodařilo. Do roku 2009 udržovala pracovní kapitál na poměrně stabilní úrovni, kolem 13% z celkových aktiv. Tento trend byl ale následně vystřídán poklesem na 11,46%, který byl způsoben načerpáním nových úvěrů. V posledním sledovaném roce ale došlo opět k nárůstu na 15%. Ve srovnání s trhem nedosahuje pracovní kapitál oceňované společnosti takových meziročních výkyvů. Co se týče výše ukazatelů běžné likvidity, ty byly za celé období poměrně stabilní, a proto společnosti patřilo v porovnání s konkurenty druhé místo. Lepších hodnot tradičně nabývala likvidita největší společnosti působící na trhu. Výše ukazatelů pohotové likvidity, která na rozdíl od běžné likvidity z výpočtu vylučuje zásoby, se u výrobních společností liší od výše likvidity běžné, to je patrné i z tabulky uvedené v příloze č. 7. Úbytek pohotové likvidity ke konci období mají za následek krátkodobé pohledávky, které se, na rozdíl od krátkodobých závazků, po celé sledované období neustále snižovaly. Poslední ukazatel peněžní likvidity byl vyjma roku 2011 poměrně stabilní. V tomto roce oceňovaná společnost radikálně snížila stav peněžních prostředky na bankovním účtu. Přesto v porovnání s konkurencí se Hanácké kyselce, s.r.o. patřilo druhé místo.

5.3.5

UKAZATELE DLOUHODOBÉ FINANČNÍ ROVNOVÁHY

Tyto ukazatele by měly odpovědět na otázku, zda je příslušný podnik způsobilý splácet své závazky a zda jeho zadlužení je ještě únosné. Doporučené hodnoty ukazatele věřitelského rizika by se měly dle odborné literatury pohybovat v rozmezí 30-60%. Toto pravidlo je po celé období respektováno, nejvyšší hodnoty 43% bylo dosaženo v roce 2010, což odpovídá meziročnímu růstu jak krátkodobých závazků, tak úvěrů. V roce 2011 dochází k rapidnímu snížení na 35,8% a to znamená, že celková aktiva jsou z 35,8% financována 27

cizími zdroji. V porovnání s konkurencí patří oceňované společnosti opět druhé místo. Nejhorších hodnot dosahovala Ondrášovka, a.s., kdy dokonce v roce 2008 díky zápornému vlastnímu kapitálu byla plně financována kapitálem cizím. Ukazatel úrokového krytí, který podává informace o tom, kolikrát je zisk vyšší než nákladové úroky, byl u společnosti po celé sledované období sice kladný, ale celkově poměrně nízký. Zde platí, že čím vyšších hodnot ukazatel nabývá, tím lépe je společnost schopna platit náklady spojené s využíváním cizího kapitálu. Ukazatel byl po celé období značně proměnlivý, nižší hodnoty odpovídají období, kdy byl podnik ztrátový. V porovnání s konkurencí se Hanácká kyselka, s.r.o. do roku 2010 držela na 2. - 3. místě, v posledním roce ale dokonce i předčila Karlovarské minerální vody, a.s. a dostala se na místo první.

5.3.6

UKAZATELE AKTIVITY

Ukazatele aktivity nás informují o tom, jak efektivně společnost hospodaří s majetkem. Doby obratů dílčích aktiv mají vliv na likviditu a rentabilitu daného podniku. Je zde nutné najít určitý kompromis mezi nízkou dobou obratu aktiv, která vede k vyšší výnosnosti, avšak snižuje likviditu. Graf č. 10: Doba obratu zásob

DO zásob v dnech 100,00 90,00 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00

Hanácká kyselka, s.r.o. Karlovarské minerální vody, a.s. Karlovarská Korunní, s.r.o. Poděbradka,a.s. Ondrášovka,a.s.

2007

2008

2009

2010

2011

Zdroj: vlastní tvorba dle výročních zpráv společností

Doba obratu celkových aktiv se po celé období držela na poměrně vysoké úrovni. Pozitivně lze hodnotit snížení tohoto ukazatele v roce 2011, kdy došlo k poklesu ze 449 dnů na 374. Nejdelší dobou obratu celkových aktiv disponují Karlovarské minerální vody, a.s., naopak nejlépe se daří využívat aktiva Poděbradce, a.s. či Ondrášovce, a.s. . Doba obratu zásob vyjadřuje počet dní, po kterou jsou zásoby drženy v podniku, než dojde k jejich prodeji. Z hlediska této doby obratů se oceňovaná společnost řadí na poslední místo. Hodnota ukazatele se až do roku 2010 prodlužovala, v tuto dobu dosáhla téměř 95 dnů, v posledním 28

roce sice došlo ke snížení o 14 dnů, ale nejlepší z konkurentů dobu obratu zásob držel na hodnotě 20. Pozitivním jevem bylo také snížení doby inkasa pohledávek. Každoročně, vyjma roku 2010, se tato hodnota snižovala, avšak konkurenčních hodnot nebylo dosaženo. Doba obratu závazků ve všech obdobích byla více jak o polovinu kratší než doba obratu pohledávek. Podnik tedy k financování závazků nemohl využívat krátkodobých bezúročených zdrojů od dodavatelů. Tohoto v posledním sledovaném roce dosáhli dva konkurenti: Karlovarská Korunní, a.s., kdy doby obratu závazků byly o 3 dny delší než pohledávek a Ondrášovka, a.s., zde tento rozdíl činil dokonce 42dní. Toto je také vyjádřeno ukazatelem obchodního přebytku/deficitu.

5.4 KOMPLEXNÍ TESTY Před zhodnocením finanční analýzy je vhodné použít testy, s jejichž pomocí lze zhodnotit výsledky jednotlivých ukazatelů v komplexním měřítku. Jako první byl vybrán Rychlý test, jež zahrnuje 4 důležité ukazatele a dle konkrétní výše jim přiděluje známky. Způsob známkování je stejný jako ve škole a výsledná známka je určena aritmetickým průměrem. Známka 1 znamená velmi dobrou finanční situace podniku a známka 5 naopak hrozbu insolvence. Jako druhý test je pak využit test tvorby hodnoty, který zjišťuje, zda je rentabilita investovaného kapitálu vyšší než náklady kapitálu a společnost tak tvoří hodnotu.

5.4.1

RYCHLÝ TEST

Tabulka níže ukazuje stupnici, podle které jsou hodnoceny jednotlivé ukazatele. Tabulka č. 2: Rychlý test Ukazatel Velmi dobrý

Stupnice hodnocení Dobrý Střední Špatný

Hrozba insolvence

Podíl vlastního kapitálu na celkovém

>30%

>20%

>10%

<10%

záporný

CF v % z tržeb

>10%

>8%

>5%

<5%

záporný

Rentabilita celkového kapitálu

>15%

>12%

>8%

<8%

záporný

Doba splácení dluhů

< 3 roky

< 5 let

< 12 let

> 12 let

> 30 let

Zdroj: Mařík, M.: Metody oceňování podniku, str. 110

V následující tabulce jsou uvedeny konkrétní hodnoty ukazatelů a jim přiřazené známky podle dosažené výše.

29

Tabulka č. 3: Rychlý test- řešení Ukazatel Podíl vlastního kapitálu na celkovém

2007

2008

2009

2010

2011

58,05%

61,40%

65,05%

56,97%

64,17%

1

1

1

1

1

2,01%

3,31%

2,65%

2,14%

2,67%

4

4

4

4

4

1,01%

1,81%

-0,04%

0,01%

0,82%

4

4

5

4

4

15,48

10,17

13,20

18,34

11,76

4

3

4

4

3

3,25

3

3,5

3,25

3

Známka CF v % z tržeb Známka Rentabilita celkového kapitálu Známka Doba splácení dluhů Známka Průměrná známka Zdroj: vlastní tvorba

Výsledky testu jen potvrzují výsledky jednotlivých ukazatelů finanční analýzy. Nejhorší průměrné známky 3,5 bylo dosaženo v kritickém roce 2009, kdy společnost vykazovala celkově horší výsledky. Nejlépe si Hanácká Kyselka, s.r.o. vedla u ukazatele podílu vlastního kapitálu na celkovém. Zde jí ve všech obdobích byla udělena známka jedna, nejhůře naopak u rentability celkového kapitálu. U ostatních ukazatelů obdržela ve většině případů známku 4. Celkově je tedy finanční zdraví podniku průměrné. Pozitivně lze ale hodnotit mírné zlepšení průměrné známky v posledním roce. 5.4.2

TEST TVORBY HODNOTY

Test tvorby hodnoty by měl odpovědět na otázku, zda je společnost schopna tvořit hodnotu. Jinými slovy to znamená, zda by v podniku po splacení veškerých nákladů kapitálu zbyla nějaká hodnota. Výhoda ukazatele tedy spočívá v tom, že nehodnotí pouze, zda podnik vyprodukoval zisk, ale zda byl schopen vytvořit také zisk ekonomický, tzn. zisk po odečtení nákladů na vlastní i cizí kapitál. Tabulka č. 4: Výpočet tvorby hodnoty Ukazatel v tis. Kč

2007

2008

2009

2010

2011

EBIT x (1-d)

4 220

6 442

352

1 025

2 482

Investovaný kapitál

244 252

238 624

229 891

226 258

224 249

Rentabilita IK

3,85%

5,98%

0,30%

1,13%

1,99%

WACC

9,52%

10,62%

13,67%

13,23%

13,86%

- 19 033

- 18 900

- 31 074

- 28 909

- 28 599

Přidaná ekonomická hodnota Zdroj: vlastní výpočty

Výše WACC byla stanovena na úrovni vážených nákladů kapitálu podle dat finanční analýzy MPO pro odvětví výroby nápojů. Jedná se pouze o hrubý odhad nákladů kapitálu. Provedený výpočet dokazuje, že společnost netvořila hodnotu ani v jednom sledovaném období. Nejlepšího výsledku bylo dosaženo v roce 2008, nejhoršího o rok později. Na počátku sledovaného období byla společnost schopna tvořit vyšší zisk a zároveň náklady byly nižší, než je tomu na konci období. Ekonomická hodnota se od roku 2009 zlepšuje, ale je to velice pozvolný postup. 30

5.5 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY Po provedení finanční analýzy je zřejmé, že pro Hanáckou kyselku, s.r.o. byl kritickým rokem rok 2009, v tomto roce došlo ke zhoršení všech ukazatelů. Naopak pozitivně se ukázal poslední sledovaný rok. Vývoj ukazatele EBIT a EBITDA marží byl do roku 2010 v porovnání s konkurencí podprůměrný, s růstem tržeb v posledním roce došlo ke zlepšení a oceňovaná společnost se zařadila na druhé místo. Ukazatele rentability po celé sledované období nenabývaly vysokých hodnot, v letech 2009 a 2010 byly dokonce díky nižším tržbám a zápornému výsledku hospodaření záporné. Po restrukturalizaci společnosti, která proběhla v roce 2010, se rentability zlepšily. Čistý pracovní kapitál byl za celé období kladný a poměrně stabilní. Zvýšení či snížení převážně záviselo na výši úvěrů v daném roce. Ukazatele likvidity se pohybovaly v přijatelných mezích, společnost tak nebyla ohrožena platební neschopností. Při analýze dlouhodobé finanční stability nebylo odhaleno riziko dlouhodobé platební neschopnosti. Společnost držela po celé sledované období výrazně nižší úroveň zadlužení než její konkurenti. Nižších hodnot ale dosahoval ukazatel úrokového krytí, který se v polovině sledované období pohyboval mezi hodnotami 0,13 a 0,22, v roce 2011 se ale opět vrátil na předkrizovou výši. K výraznému zlepšení v roce 2011 došlo i ukazatelů aktivity. Na základně výsledků souhrnných testů není finanční situace podniku příliš dobrá. Ekonomická přidaná hodnota ukázala, že podnik svou hodnotu dlouhodobě ničí, neboť zdaněný provozní výsledek hospodaření (a zároveň také rentabilita investovaného kapitálu) není tak vysoký, aby převýšil veškeré náklady kapitálu. Výnosové metody ocenění tak zřejmě nebudou moci být použity.

31

6 STRATEGICKÁ ANALÝZA Strategická analýza, jejíž vypracování je klíčové pro ocenění podniku, je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá analýzou vnějšího potenciálu: vymezením a následnou prognózou relevantního trhu. Druhá část se věnuje analýze vnitřního potenciálu oceňovaného: zhodnocení konkurenční pozice, na které dále navazuje určení vývoje tržního podílu a predikce budoucích tržeb.

6.1 ANALÝZA MAKROKOLÍ 6.1.1

CHARAKTERISTIKA TRHU

Popíjení minerálních vod se na českém území datuje od 16. století. Nejvýznamnější prameny se dodnes nachází v okolí Karlových Varů, Luhačovic, Mariánských Lázní, ale také v Horních Moštěnicích, kde má svůj pramen Hanácká Kyselka. Statistiky prodeje minerálních vod jsou v České republice vedeny od roku 1928, kdy průměrná roční spotřeba na obyvatele činila 2,8litru. Velký boom prodeje nastal v roce 1997. Tehdy se spotřeba minerálních vod meziročně zvýšila o 7 litrů na 26 litrů na osobu za rok. Zvyšující trend pokračoval až do roku 2008, od té doby je spotřeba víceméně stabilní, což dokládá následující tabulka. Tabulka č. 5: Vývoj spotřeby minerálních vod v litrech/osoba 1996 1997 19 26 2004 2005 63 64 Zdroj: www.czso.cz

1998 35 2006 66

1999 41 2007 67

2000 47 2008 68

2001 50 2009 67

2002 54 2010 66

2003 60 2011 65

Trh balených vod se v České republice dělí na dva segmenty, jež jsou co do důležitosti srovnatelné: přírodní vody a vody ochucené. Tento trh je také hned po pivovarnictví druhým obratově největším. Jeho výrazným rysem je podíl ochucených minerálních vod. Zatímco se na trhu v západních zemích v posledních letech teprve začínají ochucené vody objevovat, v České republice je tento segment největší. Téměř 60% spotřeby tvoří vody s příchutí, necelých 40% vody neochucené a 1% vody léčivé. Dá se předpokládat, že se tento trend bude udržovat i nadále, čemuž svědčí nepřeberné množství reklam lákající na nové příchutě. V současné době je na našem území registrováno do 10 výrobců minerálních vod. Mezi nejvýznamnější producenty můžeme zařadit: • • • • •

32

Karlovarské minerální vody, a.s. Hanácká kyselka, s.r.o. Karlovarská korunní, s.r.o. ONDRÁŠOVKA, a.s. Poděbradka, a.s.,

kdy Karlovarské minerální vody, a.s. mají na trhu dominantní postavení a spolu s Hanáckou kyselkou s.r.o. a Poděbradkou spadají do evropského koncernu Ronaldsay B.V., jehož součástí jsou i další evropští výrobci minerálních vod.

6.1.2

VYMEZENÍ RELEVANTNÍHO TRHU

Nejprve je relevantní trh nutno vymezit ze čtyř hledisek: věcného (produkt), území, zákazníků a konkurentů. Zákazníky Hanácké kyselky s.r.o. jsou koneční konzumenti. Hlavními konkurenty jsou již výše zmíněné společnosti vyrábějící minerální vodu. Z hlediska území se zaměřím pouze na český trh, neboť vývoz Hanácké kyselky do zahraničí je zanedbatelný a v následujícím textu jsou celkové tržby o export očištěny. Předmětem činnosti oceňované společnosti je zejména čerpání, úprava a prodej minerální vody. V souladu s uzavřenými smlouvami realizuje společnost i prodej minerálních vod dceřiné společnosti Hanácké závody a.s., léčivé minerální vody Vincentky a je distributorem minerálních vod Bílinská a Zaječická, společnosti Bohemia mineral waters s.r.o. a kojenecké vody Horský pramen, společnosti Nutrend D.S. a.s..9 Relevantní trh z věcného hlediska je určen velikostí prodejů a to jak ve fyzických jednotkách, tak v korunovém vyjádření. Kvantitativní vymezení trhu je poměrně složité, existuje sice mnoho informací a statistických údajů týkajících se trhu nealkoholických nápojů jako celku, ale pro samotné minerální vody, jež jsou součástí tohoto trhu, je relevantních informací velice málo. Je tedy nutné přijmout některé zjednodušující předpoklady. Celková spotřeba minerálních vod je dána součinem počtu obyvatel a spotřebou minerálních vod za rok na osobu dle údajů Českého statistického úřadu. Pro korunové vyjádření byly využity informace o tržbách (bez započítání případného exportu) z výročních zpráv 5 největších výrobců minerálních vod v ČR, které odhadem dohromady vyprodukují 80% veškeré výroby na našem území, 20% ponecháno pro menší výrobce a dovoz, který ale můžeme považovat za poměrně zanedbatelný. Tabulka č. 6: Prodej minerálních vod a tržby relevantního trhu Spotřeba minerálních vod za rok v l/osoba Počet obyvatel ČR Prodej miner.vod v l Tržby celkem tis.Kč

2006

2007

2008

2009

2010

2011

66

67

68

67

66

65

10 287 189 678 954 474 6 450 275

10 381 130 695 535 710 6 892 975

10 467 852 711 813 936 7 030 004

10 506 813 703 956 471 6 842 253

10 532 770 695 162 820 6 387 296

10 505 445 682 853 925 6 266 091

zdroj: vlastní tvorba dle výročních zpráv společností 2006-11, Český statistický úřad

Prodeje minerálních vod ve fyzických jednotkách dosáhly svého maxima v roce 2008, do té doby rostly meziročně o 2%. Dle spotřebitelských testů v posledních letech přibývá stále více konzumentů, kteří dávají přednost vodě z veřejné vodovodní sítě před vodou balenou. Tento trend je z tabulky také patrný. Pokles prodejů sice není příliš výrazný, ale 9

Výroční zpráva Hanácké kyselky, s.r.o. 2007

33

meziročně se pohybuje od 1 do 2%. Tržby v korunovém vyjádření pak víceméně kopírují prodeje ve fyzických jednotkách. 6.1.3

ANALÝZA ATRAKTIVITY TRHU

V následující části je posouzena atraktivita trhu z 9 různých hledisek, kterým je dle důležitosti přiřazena váha od 1 do 3. Jednotlivým kritériím jsou zároveň přiděleny body, jež po vynásobení a následném sečtení napomůžou k posouzení atraktivity relevantního trhu. Tabulka č. 7: Analýza atraktivity trhu Váha Růst trhu

3

Velikost trhu

2

Intenzita konkurence Průměrná rentabilita

3

Bariéry vstupu

1

Možnosti substituce

1

Citlivost na konjunkturu Struktura zákazníků

1

Vlivy prostředí

1

Celkem

Bodové hodnocení kritéria atraktivity Negativní Průměr Pozitivní 0 1 2 3 4 5 6 X

Váha * Body 3

X

6

X

3 X

2

4 X

X

2 X X

2

5 8

X

16

5

5

41

Zdroj: vlastní tvorba dle Mařík, M.: Metody oceňování podniku, str. 66 Maximální možný počet bodů: Získaný počet bodů: Získané body / Maximum:

96 41 43%

Růst trhu Trh s minerálními vodami je v České republice poměrně nasycen, v posledních letech dochází dokonce k mírnému poklesu. Tento vývoj se dá uvažovat i do blízké budoucnosti, který pravděpodobné bude vystřídán stagnací. (1b ze 6) Velikost trhu Relevantní trh je poměrně rozlehlý, neboť je vymezen na celé území České republiky. Do budoucna může dojít k rozšíření i na zahraniční trhy. (3b ze 6) Intenzita konkurence Intenzita konkurence je významná. Pozitivním faktem ale zůstává, že se v posledních letech počet konkurentů nemění a ani žádní noví ze zahraničí nepřicházejí. (1b ze 6) 34

Průměrná rentabilita Informace o průměrné rentabilitě na trhu s minerálními vodami nejsou zveřejňovány. Na základě provedené finanční analýzy rentability oceňované společnosti a také všech hlavních konkurentů nedosahovaly v posledních letech vysokých hodnot a celkově spíše docházelo k jejich snižování. (2b ze 6)

Bariéry vstupu Bariéry vstupu jsou díky vysokým počátečním nákladům na pořízení technologie, investičním výdajům apod. opravdu velké. Trh je nasycený, takže neskýtá moc prostoru pro příchod nových konkurentů. (5b ze 6) Možnosti substituce Každá minerální voda má své specifické složení, dokonalý substitut tedy neexistuje. Za nedokonalé substituty lze považovat především vodu z veřejné vodovodní sítě, či sycené nemineralizované vody, čaje a ochucené nápoje. (2b ze 6) Citlivost na konjunkturu Citlivost na konjunkturu není vysoká. V době krize se výdaje spojené s nákupem minerálek nijak výrazně nezměnily. (5b ze 6) Struktura zákazníků Počet zákazníku je na daném trhu značný a jejich citlivost na cenu poměrně nízká. Mezi potenciální zákazníky patří téměř všechny věkové skupiny. Pro většinu spotřebitelů není příliš důležitá značka, ale spíše chuť a případné složení. (4b ze 6) Vlivy prostředí Průměrná spotřeba minerálních vod se vlivem prostředí nijak výrazně nemění. Pouze v letních měsících je konzumace o něco vyšší. (5b ze 6)

Dosažených 41% je charakteristické pro trh, který je, co se týče atraktivnosti, o něco málo pod průměrem vzhledem k hodnoceným faktorům. Mezi hrozby daného trhu patří zejména pomalu se snižující spotřeba minerálních vod či velké množství nedokonalých substitutů. Mezi příležitosti lze naopak zařadit nízkou citlivost na konjunkturu.

35

6.1.4

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝVOJ TRHU

V rámci analýzy vnějšího okolí podniku je třeba se dále zaměřit na faktory, jež mají vliv na budoucí vývoj trhu. Tyto faktory se dají rozdělit do 5 skupin na: politické, ekonomické, ekologické, sociální a legislativní.

Faktory legislativní Trh s balenými vodami je v České republice regulován řadou zákonů, vyhlášek a směrnic Evropské unie. Minerální vody jsou kvalitní vody, pocházející z hlubinného chráněného zdroje a dále nesmí být upravovány žádnou technologií, proto požadavky na kvalitu jsou mnohem přísnější než pro pitnou vodu z vodovodu. Podzemní vody jsou regulovány zákonem o potravinách v platném znění a jeho prováděcími vyhláškami (především vyhláškou o balených vodách č. 275/2004 Sb.). Na kvalitu dozírá Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která provádí pravidelné kontroly všech potravin. U podzemních vod jsou také sledovány mikrobiologické indikace, např. bakterie Escherichia coli nesmí být obsaženy ve 100 ml vzorku. Faktory politické a ekonomické Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu se v roce 2012 snížil HDP o 1,3% a recese by měla přetrvávat až do poloviny roku 2013, přesto by měl HDP v meziročním srovnání za celý rok 2013 vykázat v nejlepším případě stagnaci. V roce 2014 se očekává jeho pozvolné zvýšení o 1,2%, v roce 2015 a 2016 zvýšení o 2,1%, respektive 2,6%. Navzdory zvýšení obou sazeb DPH o 1 p.b. k 1. lednu 2013 by letos průměrná míra inflace měla dosáhnout pouze 2,1 %, v roce 2014 by pak spotřebitelské ceny mohly vzrůst o 1,7 %. V obou letech by se tedy míra inflace měla pohybovat v blízkosti inflačního cíle ČNB. V následujících letech Ministerstvo financí předpokládá nárůst o 1,9% a pro rok 2016 o 1,1%. Zaměstnanost, která se v loňském roce zvýšila o 0,4 %, letos patrně poklesne o 0,2 %, v roce 2014 by pak měla stagnovat. Míra nezaměstnanosti by se z loňských 7,0 % měla zvýšit na 7,6 %, k mírnému nárůstu by mohlo dojít i v roce 2014. Růst objemu mezd a platů by v tomto roce mohl dosáhnout 1,4 %, v roce 2014 pak 2,7 %.10 V obou letech by tak tempo růstu mezd a platů mělo mírně předstihnout dynamiku nominálního HDP. Mírný nárůst je predikován i pro zbývající období. Počet obyvatel vyjma roku 2011 vykazuje růstovou tendenci, jež by měla setrvat až do roku 2016. Následující tabulka shrnuje vývoj a od roku 2012 prognózu kvantitativních faktorů působících na poptávku, které byly uvedeny výše.

10

http://www.businessinfo.cz/app/content/files/dokumenty/mfcr_makroekonomicka_predikce_duben_2013.pdf

36

Tabulka č. 8: Kvantitativní faktory Rok

HDP mil.Kč

Příjmy

Inflace

Obyvatelstvo

2006

2 809

20 977

0,025

10 287 189

2007

2 982

22 387

0,028

10 381 130

2008

3 055

23 334

0,063

10 467 542

2009

2 928

24 411

0,01

10 506 813

2010

2 997

24 453

0,015

10 532 770

2011

3 000

24 469

0,019

10 505 445

2012

2 961

25 000

0,033

10 599 826

2013

2 961

25 700

0,021

10 639 083

2014

2 997

28 550

0,017

10 680 087

2015

3 060

29 440

0,019

10 721 920

2016

3 139

29 860

0,011

10 762 144

Zdroj: vlastní tvorba dle mfcr.cz

Faktory sociální V posledních letech rozvíjející se trend zdravého životního stylu a celkový zájem o péči o zdraví by mohl být velkou příležitostí pro trh s minerálními vodami. Lidé se stále více zajímají o to, co jedí a pijí, zvyšuje se povědomí o důležitosti vody, k čemuž přispívá i charitativní projekt „Voda, která pomáhá“, kde známé osobnosti zdůrazňují význam kvalitní vody pro zdravý život. Do sociálních faktorů, které ovlivňují tento trh a následně i poptávku, je třeba dále zařadit informace o vývoji počtu obyvatel a jeho budoucí predikci. Dle studie Ministerstva práce a sociálních věcí by měl mít vývoj obyvatel růstovou tendenci. Konkrétní data jsou uvedena v tabulce výše. Faktory ekologické Otázka ekologie v posledních letech stále více ovlivňuje konání podniků. V souvislosti s trhem minerálních vod je třeba připomenout návrh bývalého ministra životního prostředí pana Bursíka na zálohování plastových lahví. Kdyby byl tento návrh přijat, firmy by musely investovat nemalé částky, což by se odrazilo ve zvýšení ceny pro zákazníka. Přestože tento návrh byl v konečné fázi zamítnut, otázka ochrany životního prostředí je stále aktuální. Řada spotřebitelů pomalu upouští od nákupů balených vod a to právě v důsledku nákladů spojených s ekologickou likvidací plastových obalů.

6.1.5

PROGNÓZA RELEVANTNÍHO TRHU

Pro zjištění závislosti mezi kvantitativními faktory a vývojem trhu byla při prognóze vývoje relevantního trhu do budoucna nejprve použita vícenásobná regresní analýza. Výsledky analýzy ale nepřinesly významnou korelaci těchto veličin. Korelační koeficient se pohyboval mezi 60 a 70%, což lze považovat za poměrně nízkou statistickou závislost. 37

Proto bylo nutné využít alternativní postup. Nejprve bylo třeba naplánovat vývoj spotřeby minerálních vod v ČR. V Excelu jsem proto využila funkci LINTREND, která je z historické spotřeby schopna naprognózovat spotřebu budoucí. Analyzované období bylo od roku 1996-2011. Tato spotřeba se následně vynásobila počtem obyvatel, jenž byl získán z prognózy předpokládaného vývoje obyvatel dle Ministerstva financí. Tím byla dopočítána budoucí poptávka po minerálních vodách. Konečné tržby jsem získala jako součin poptávky a průměrné ceny minerální vody za celé minulé období, ta činila 9,5Kč/l. Výsledky shrnuje následující tabulka: Tabulka č. 9: Prognóza tržeb relevantního trhu Roční spotřeba minerálních vod v l/osoba

Počet obyvatel

Poptávka po minerálních vodách (l)

Tržby trh (tis. Kč)

Tempo růstu

2006

66

10 287 000

678 954 474

6 880 293

2007

67

10 381 000

695 535 710

7 352 507

6,9%

2008

68

10 468 000

711 813 936

7 498 671

2,0%

2009

67

10 507 000

703 956 471

7 298 403

-2,7%

2010

66

10 533 000

695 162 820

6 813 116

-6,6%

2011

65

10 505 000

682 853 925

6 683 831

-1,9%

2012

64

10 599 826

680 508 852

6 464 834

-3,3%

2013

65

10 639 083

691 540 372

6 569 634

1,6%

2014

66

10 680 087

704 885 712

6 696 414

1,9%

2015

66

10 721 920

707 646 732

6 722 644

0,4%

2016

67

10 762 144

721 063 674

6 850 105

1,9%

Zdroj: vlastní tvorba

Prognóza tržeb, která je silně závislá na odhadnuté poptávce, nejprve předpokládá, že se následující rok spotřeba sníží a následně dojde ke slabému růstu. Meziročně budou od roku 2013 tedy tržby růst, ale tempo růstu nepřesáhne 2% za rok. Celkově je zřejmé, že trh s minerálními vodami bude další roky sice mírně narůstat, ale výše tržeb z minulého období nebude překonána.

6.2 ANALÝZA KONKURENČNÍ SÍLY 6.2.1

IDENTIFIKACE HLAVNÍCH KONKURENTŮ A ANALÝZA TRŽNÍCH PODÍLŮ

Jak již bylo uvedeno výše, na českém trhu působí pětice největších producentů minerálních vod v čele s Karlovarskými minerálními vodami, a.s., založenými v roce 1991 a vlastněnými nizozemskou společností Rolandsay B.V. . Na trhu jsou známy hlavně svými produkty Mattoni, Magnesia či Aquila. Druhým největším výrobcem je akciová společnost Poděbradka, spadající do stejného koncernu. Na trhu se pohybuje od roku 1993. V současné době svým zákazníkům nabízí 6 produktových řad s 19 příchutěmi. Dalším významným konkurentem je Karlovarská korunní, s.r.o. . Své produkty má rozdělené do 3 řad na přírodní, ochucené a „na cesty“. Pro maloobchodní společnost Albert a Lidl exkluzivně distribuuje 5 38

ochucených variant. Jako posledního velkého konkurenta je možno uvést společnost ONDRÁŠOVKA, a.s.. Ta na trhu působí od 90. let minulého století, ve svém portfoliu má 4 výrobkové řady s více jak 15 variantami příchutí. Tržní podíly každé společnosti byly vypočteny jako podíly jejich celkových tržeb k souhrnným tržbám za celé odvětví, stanovené již dříve při vymezení relevantního trhu. Tabulka č. 10: Tržní podíly 5 největších producentů relevantního trhu Hanácká kyselka,s.r.o. 2006

5,19%

Karlovarské minerální vody, a.s. 46,12%

Karlovarská korunní, s.r.o

ONDRÁŠOVKA, a.s.

Poděbradka, a.s.

3,70%

11,01%

13,98%

2007

4,67%

45,01%

7,43%

10,13%

12,76%

2008

4,40%

45,74%

6,99%

11,40%

11,47%

2009

3,72%

41,93%

8,41%

5,82%

20,12%

2010

3,50%

42,10%

8,61%

5,02%

20,76%

2011

3,87%

39,98%

8,39%

5,69%

22,07%

Zdroj: vlastní tvorba dle výročních zpráv společností

Je patrné, že Karlovarské minerální vody, a.s. za celé sledované období zaujímají na trhu přední pozici. Jejich podíl se ale každoročně snižoval a to především na úkor Poděbradky, která od roku 2009 svůj podíl téměř zdvojnásobila. V roce 2009 tato společnost sfúzovala s HBSW a díky investicím do výrobních kapacit mohla rozšířit výrobu, což se v dalších letech projevilo na výrazném zvýšení tržního podílu. Ondrášovka, a.s. naopak svou pozici od roku 2008 ztrácela. V roce 2010 výrazně zainvestovala, čímž navýšila výrobní možnosti a její podíl vzrostl o necelých 14%. Karlovarská korunní, s.r.o. svůj podíl zvětšila v roce 2007, kdy byla dostavěna čistička odpadních vod a zahájena výroba energeticky méně náročných PET lahví. Od té doby si na trhu drží poměrně stabilní pozici. Tržní podíly Hanácké kyselky, s.r.o. se v období 2006-2010 každoročně snižovaly. Meziroční nárůst o více jak 10% byl uskutečněn v roce 2011 a to díky restrukturalizaci z předešlého roku, která umožnila efektivnější využití výrobních kapacit a rozšíření sortimentu o nové příchutě. 6.2.2

ANALÝZA PŘÍMÝCH A NEPŘÍMÁCH FAKTORŮ KONKURENČNÍ POZICE

6.2.2.1 PŘÍMÉ FAKTORY

Šíře sortimentu

Produkty Hanácké kyselky, s.r.o. se dají primárně rozdělit dle typu obalu (na plastové a skleněné) a dle stáčeného objemu. Plastové lahve jsou nabízeny ve variantě 1,5l a 0,5l, skleněné v 0,7l a 0,33l. Dále můžeme vody rozdělit dle příchutí na přírodní variantu a varianty ochucené. Společnost je největším producentem minerálních vod stáčených do klasických skleněných obalů. V plastových lahvích je nabízeno na 13 různých příchutí, u větších skleněných 7 a u menších pouze 2. Kyselka produkuje klasické příchutě jako je citron či pomeranč, ale do svého portfolia také zahrnula varianty, které u konkurentů nenajdeme, např. brusinka s aloe vera, borůvka apod. Jako první v roce 2010 zavedla minerální vodu 39

v kvalitě BIO. V současné době jsou v produktovém portfoliu nabízeny pouze sycené varianty. Ve srovnání s konkurencí je portfolio velmi podobné. Odlišnosti nalezneme především v příchuťových variantách, kterými se jednotlivé společnosti chtějí na trhu odlišit od konkurence a v obalech, kdy na Ondrášovka, a.s. a Poděbradka, a.s. své produkty nenabízejí ve skleněných lahvích. Nejrozmanitější skladbu portfolia mají Karlovarské minerální vody, a.s.. Většina jejích produktů se dá zakoupit ve formátech 1,5l, 0,75l a 0,5L, do restaurací pak dodávají skleněné lahve o objemu 0,33 a 0,75L. Výběr příchutí je taktéž nepřeberný, stejně tak jako možnost vybrat si neperlivou, jemně perlivou či perlivou variantu. Dalšími produkty, jež portfolio ostatních výrobců neobsahuje, jsou kojenecká voda či výrobkové řady zaměřující se na sportovce (Mattoni active) či ženy (Aquila aqualinea). Z předešlého porovnání se Hanácká Kyselka, s.r.o., co se týče sortimentu, řadí do průměru. Nemá tak rozmanitou skladbu produktů jako Karlovarské minerální vody, a.s. a ani nenabízí neperlivé varianty jako ostatní konkurenti. Na druhou stranu dodává do restauračních zařízení, kdy Ondrášovka, a.s. a Poděbradka, a.s tuto možnost nevyužívají. (3b ze 6) Kvalita výrobků

Minerální vody musí být vody velmi kvalitní, už jen proto, že po stočení nesmí být chemicky upravovány. Na kvalitu dohlíží státní orgány, a proto kvalitu v tomto ohledu můžeme považovat pro všechny výrobce stejnou. Kupuje-li český spotřebitel mineralizované vody, více jak 60% z nich jsou minerálky s příchutí. Neexistují informace o tom, které příchutě jsou u zákazníků nejoblíbenější, ale čím rozmanitější skladba portfolia, tím větší šance, že si spotřebitel nalezne tu svoji. Tím se také výrobci řídí a každoročně investují značné částky na výzkum a vývoj, aby své portfolio mohli obohatit o novou příchuť. Produkty Hanácké kyselky, s.r.o. se mohou od roku 2006 pyšnit značkou kvality KLASA. Kvalitu výrobků dokazuje i řada ocenění na poli minerálních vod: Zlatá Salima či Zlatý český pramen. Dále je držitelem certifikátu shody systému kritických bodů HACCP a systému jakosti a bezpečnosti potravin dle norem IFS. Na kvalitu se v tomto odvětví opravdu dbá, což dokazuje i skutečnost, že držiteli stejných či obdobných certifikátů jsou i ostatní výrobci. I v tomto porovnání se oceňovaný podnik řadí do průměru. (3b ze 6)

40

Cenová úroveň

Konkurence na tomto trhu je velmi intenzivní a proto i ceny jsou srovnatelné. Ceny za 1,5L přírodní vody se průměrně pohybují mezi 12 a 14Kč, u ochucených vod je to okolo 16Kč. Je tedy zřejmé, že jednotliví producenti nepovažují v konkurenčním boji za hlavní devizu nižší cenu. Nedá se ani předpokládat, že by se průměrný spotřebitel řídil primárně cenami, zvlášť, liší-li se o 1 až 2 koruny. (3b ze 6) Reklama a vztah k veřejnosti

Přestože je na tomto trhu velká konkurence, Hanácká Kyselka, s.r.o. do reklamy příliš mnoho neinvestuje. Poslední televizní kampaň, uvedená v roce 2011, měla upozornit na pozitivní vliv kyselky na zdraví a byla spojena se spotřebitelskou soutěží. Díky kampani došlo v tomto roce k nárůstu prodejů. Od roku 1999 se tradičně účastní a sponzoruje akci Balóny nad hradem, pomáhá dětem z dětských domovů, zapojila se do akce Pomozte postiženým dětem a také sponzoruje nejrůznější kulturní akce. Reklamy na kyselku můžeme také najít na internetu, v menším rozsahu i v tištěných časopisech. Nejvíce do různých forem reklamy investují Karlovarské minerální vody, a.s.. Známe jsou jejich televizní kampaně, často spojené s generálním partnerstvím: Česká Miss, Český lev, Magnesia litera, Ceny Thálie apod. Reklamní kampaně se této společnosti vyplácí, podle výsledků výzkumu v roce 2009 si 75% respondentů v souvislosti s minerální vodou jako první vybaví právě Mattoni. Společnost Karlovarskou korunní, a.s. si spotřebitel jistě zapamatuje zásluhou reklamní kampaně a to jak v televizní podobě, tak v tištěné či internetové. Společnost se stala hlavním sponzorem Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech v roce 2011 i 2012, díky němuž se mezi spotřebiteli zvýšilo povědomí o značce. Další zajímavá, i když mezi lidmi ne moc známá kampaň, proběhla v roce 2011, kdy ve spolupráci se společností Porsche vyvinula exkluzivní kolekci Refreshing ride, jež dostal každý zákazník po převzetí svého vozu Porsche ze servisu a každý zájemce o koupi vozu této značky. Karlovarská korunní, a.s. se také angažuje v charitativních a kulturních akcích. Ondrášovka, a.s. v roce 2012 ve své marketingové kampani vsadila na Lucii Bílou a začala spolupracovat s novou mediální agenturou, od které požadovala nejen popularizovat samotnou značku prostřednictvím médií, ale i komunikaci na sociálních sítích, kde existuje jistý potenciál k oslovování zákazníků. Společnost je také známa podporou sportovců, v období 2009-2011 byla generálním partnerem fotbalové soutěže s názvem Ondrášovka cup. Reklamě se také aktivně věnuje Poděbradka, a.s.. Pro své reklamní akce využívá známé osobnosti: např. Zuzanu Norisovou či Annu Kulanovou. V roce 2010 investicemi do reklamy řadila na trhu minerálních vod až na páté místo. Zvrat nastal následující rok, kvůli 41

omezenému rozpočtu se rozhodla koncentrovat celou marketingovou komunikaci pouze do televize. Stěžejní myšlenkou celé kampaně bylo přiblížení hlavních hodnot značky skrze pohled lidí zvenčí (cizince). Upozornit tak Čechy na fakt, že to nejlepší se nachází u nás doma, to vše s mírou nadsázky a humoru. Tato reklamní kampaň se projevila jak v nárůstu prodejů, tak na zvýšení znalosti značky Poděbradka. V porovnání s konkurencí se intenzita marketingové kampaně oceňované společnosti pohybuje pod průměrem. (2b ze 6)

Distribuce

Hanácká kyselka s.r.o. je zastoupena se svými výrobky ve všech maloobchodních řetězcích včetně diskontních s výjimkou společnosti Lidl, kde dodává pouze do jednorázových akcí. Tradičně je zastoupena v sítích COOP a také ve významných nezávislých sítích na českém trhu. V zahraničí jsou výrobky společnosti zastoupeny ve Slovenské republice v síti Kaufland. Tržby za prodej vlastních výrobků v roce 2011 dosáhly 247 449 tis. Kč a tržby za prodej realizovaného zboží činily 57 900 Kč. Tradičně lepší postavení má Hanácká kyselka na nezávislém trhu a v síti COOP, které činí cca 13 %. Z pohledu zahraničních maloobchodních řetězců je situace ustálená, kde se daří více na formátech supermarketů než hypermarketů a podíl je cca 8 %. Nejméně se daří na discountních prodejnách, kde je zastoupena pouze jedním produktem. Z pohledu rozdělení obratu společnost realizuje 58 % obratu na maloobchodních řetězcích, 17 % na družstvech COOP a 25 % na nezávislém trhu.11 Nejrozšířenější distribuční sítí disponují Karlovarské minerální vody, a.s. . Produkty této společnosti nalezneme ve většině maloobchodních řetězců. Stejně jako Hanácká kyselka, s.r.o. či Korunní, a.s. také dodává své produkty do restauračních zařízení. Společnost Korunní, a.s. má konkurenční výhodu v podobě exkluzivní distribuce 5 produktů do prodejen Albert a Lidl. Distribuční síť ostatních prodejen je víceméně stejná. (3b ze 6)

Image firmy

Povědomí o značce mezi spotřebiteli jistě existuje, ale v porovnání s konkurencí, která vkládá značné investice do marketingových činností, je na nižší úrovni. (2b ze 6)

11

Výroční zpráva Hanácká kyselka, s.r.o. 2008

42

6.2.2.2 NEPŘÍMÉ FAKTORY

Kvalita managementu

Management oceňované společnosti je tvořen českými pracovníky s odbornou kvalifikací a dlouholetou praxí. V roce 2010 podnik prošel restrukturalizací, zaměřil se na inovaci portfolia, na posílení finanční stability a zlepšení rentability, která v minulých letech nevykazovala vysoké hodnoty. Restrukturalizace v roce 2011 přinesla výsledky, tržby se zvýšily a podnik se dostal zpět do kladných čísel. Ve srovnání s konkurencí si vede lépe, neboť 3 ze 4 společností jsou v posledních letech ztrátové. (4b ze 6) Výkonný personál

Společnost uspěla se žádostí o finanční dotaci na projekt „Péče o lidské zdroje = péče o budoucnost podniku Hanácká kyselka“ z prostředků Evropské unie a státního rozpočtu ČR ve výši 3 886 806 Kč. Hlavním cílem projektu bylo vytvořit podmínky k posílení konkurenceschopnosti podniku a růstu adaptability jeho zaměstnanců modernizací (inovací) systému řízení a rozvoje lidských zdrojů. Cílovou skupinu tvoří všechny kategorie zaměstnanců podniku Hanácká kyselka s.r.o. V průběhu realizace projektu se předpokládá zapojit do vzdělávání celkem 100 zaměstnanců, včetně osob na mateřské (rodičovské) dovolené.12 Je zřejmé, že se Hanácká kyselka, s.r.o. díky pravidelným vzdělávacím programům disponuje kvalitními pracovníky. (5b ze 6)

Inovace, výzkum a vývoj

Společnost Hanácká kyselka s.r.o. nemá vlastní oddělení výzkumu a vývoje, ale v návaznosti na přetrvávající trend v oblasti nápojů uvádět na trh každoročně novinky v příchutích, složení, balení atd., spolupracují zástupci společnosti s pracovníky dodavatele sirupů a esencí na vývoji nových produktů a produktových řad výrobků. Důležitost inovací si uvědomují i ostatní výrobci, proto ani v tomto ohledu nedosahuje oceňovaná společnost významné konkurenční výhody. (3b ze 6)

Investice a majetek

Oceňovaný podnik ve sledovaném období prováděl investice s cílem posílit kvalitu produktů. K produkci využívá moderní stáčecí linku, která zaručuje vysokou kvalitu při maximální kontrole hygienické čistoty. V předešlém roce společnost investovala do 12

http://www.hanackakyselka.cz/dotace-eu/

43

potiskovacích strojů a nápojových automatů. Pro následující roky má v plánu navýšit investice do marketingových akcí s cílem zvýšit povědomí zákazníků o značce. Moderní technologii využívají i konkurenti. Poděbradka, a.s. v roce 2011 zvýšila výrobní kapacity, Ondrášovka, a.s. revitalizovala výrobní infrastrukturu a také navýšila výrobu. Stejně tomu bylo i u Korunní, a.s., která ještě investovala do vozového parku. (3b ze 6)

Finanční situace

Finanční situace společnosti je dle výsledku finanční analýzy uspokojivá. V posledním sledovaném roce se Hanácké kyselce, s.r.o. zlepšila většina ukazatelů. V porovnání s konkurencí ji lze v průměru zařadit na druhou pozici, lepších výsledků dosahoval pouze její největší konkurent, Karlovarské minerální vody, a.s.. Negativním faktem ale nadále zůstávají nízké hodnoty rentabilit. (4b ze 6)

6.2.2.3 Zhodnocení konkurenční pozice

Pro přehlednost jsou výše analyzované faktory konkurenční pozice shrnuty do tabulky, kde jim je dle významnosti přiřazena váha.

44

Tabulka č. 11: Zhodnocení konkurenční pozice Kritérium

Hodnocení Konkurence má převahu 0

Přímé faktory

1

Průměr

2

3

Šíře sortimentu

X

Kvalita výrobků

X

Cenová úroveň

X

Podnik má převahu 4

6

X

Intenzita reklamy

X

Distribuce X

Image firmy

X

Kvalita managementu

X

Výkonný personál Nepřímé faktory

5

Inovace, výzkum a vývoj

X

Majetek a investice

X X

Finanční situace Četnost bodů

0

0

1

7

1

2

0

Body *četnost

0

0

2

21

4

10

0

Zdroj: vlastní tvorba dle Mařík, M.: Metody oceňování podniku, str. 82

Maximální možný počet bodů: Získaný počet bodů: Získané body / Maximum:

66 35 53%

Hanácká kyselka, s.r.o. získala 35 bodů z celkových 66. V porovnání s konkurencí je tedy mírně nadprůměrná a obdržených 53% naznačuje, že by měla být schopna udržet si svůj dosavadní podíl do budoucna.

6.2.3

SWOT ANALÝZA

SWOT analýza je metoda, s jejíž pomocí lze identifikovat silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby, působící na daný podnik. Posuzuje perspektivnost podniku a spolu s analýzou konkurenční pozice vytváří základ pro odhad budoucího tržního podílu.

45

Tabulka č. 12: SWOT analýza SWOT Příležitosti kult zdravého životního stylu

Hrozby konkurence klesající spotřeba vysoký počet substitutů

Silné stránky široké portfolio produktů kvalitní zaměstnanci

Slabé stránky nízká intenzita reklamy nízké hodnoty rentability

Zdroj: vlastní tvorba

6.2.4

PROGNÓZA VÝVOJE TRŽNÍHO PODÍLU A TRŽEB

Na základě předchozí analýzy konkurenční síly Hanácké kyselky, s.r.o. lze do roku 2016 předpokládat pozitivní vývoj tržního podílu. Konkurenční síla dosáhla stupně 53%, což znamená, že Hanácká kyselka, s.r.o. má určitý potenciál zvyšovat svůj tržní podíl na úkor konkurentů. Jak je vidět z tabulky níže, po krizovém roce 2009 a restrukturalizaci v roce 2010 se podíl podniku na trhu opět zvýšil a mírný růstový trend se dá i na základě finanční analýzy, kdy v porovnání s konkurencí dosahoval velmi dobrých výsledků, předpokládat také do budoucna. Tržní podíl Hanácké kyselky, s.r.o. se bude do roku 2016 mírně navyšovat, až dosáhne úrovně 4,64%. Prognóza tržeb oceňovaného podniku vychází z prognózy tržeb relevantního trhu a prognózy tržního podílu Hanácké kyselky, s.r.o.. Výši předpokládaných tržeb shrnuje následující tabulka. Tabulka č. 13: Prognóza tržeb Hanácká kyselka, s.r.o. Podíl na celkovém trhu v%

Tempo růstu podílu

Tržby Hanácká kyselka, s.r.o. (tis. Kč)

Tempo růstu tržeb

2006

5,19%

2007

4,67%

-10,0%

2008

4,40%

-5,7%

2009

3,72%

-15,5%

2010

3,50%

-5,9%

2011

3,87%

10,5%

242 427,00

2012

4,24%

9,6%

274 108,97

13,07%

2013

4,42%

4,2%

290 377,80

5,94%

2014

4,56%

3,2%

305 356,49

5,16%

2015

4,63%

1,5%

311 258,42

1,93%

2016

4,64%

0,2%

317 844,87

2,12%

Zdroj: vlastní tvorba

46

Tempo růstu tržeb bude od roku 2013 klesající, v roce 2016 dosáhne 2,12%. Délka první fáze byla stanovena na 5 let. Na období 2012 až 2016 bude tedy sestaven podrobný finanční plán. Po roce 2016 dojde ke stabilizaci vývoje trhu. Protože se jedná o podnik ve fázi dospělosti a s dlouhodobým působením na trhu, toto období by mělo být dostačující i pro stabilizaci podnikového vývoje. Ve druhé fázi se tak přepokládá již stabilní vývoj podílu tržeb, rentability investovaného kapitálu či marží. V návaznosti na predikované tempo růstu tržeb podniku do roku 2016 je tempo růstu pro druhou fázi stanoveno na úrovni 2%.

6.3 VYHODNOCENÍ STRATEGICKÉ ANALÝZY Na základě analýzy vnitřního a vnějšího potenciálu lze konstatovat, že Hanácká kyselka, s.r.o. je podnik s poměrně dobrou perspektivou do budoucna. Trh, na kterém působí je již docela nasycen, ale podle analýzy konkurenční pozice by podnik v následujících letech měl být schopen udržet si a také mírně navýšit svůj tržní podíl. Tržby analyzovaného podniku po úspěšné restrukturalizaci v roce 2010 opět vykazovaly růst a s tímto trendem je počítáno i do budoucna.

47

7 GENERÁTORY HODNOTY A FINANČNÍ PLÁN Následující část se věnuje plánu generátorů hodnoty a sestavení finanční plánu. Jelikož cílem této práce je nalezení objektivizované hodnoty, finanční plán je postaven na všeobecně přijímaných předpokladech. Prognóza generátorů hodnoty a finanční plán je sestaven na 5 let, pro období 1. 1. 2012 – 31. 12. 2016, druhá fáze pak začíná 1. 1. 2017. Před tím, než budou plány utvořeny, musí být provedena transformace účetních dat na data ekonomická, která více odpovídají realitě.

7.1 ROZDĚLENÍ AKTIV NA PROVOZNĚ NUTNÁ A NEPOTŘEBNÁ Po analýze výročních zpráv společnosti Hanácká kyselka, s.r.o. byla aktiva rozdělena na provozně nutná a nepotřebná. Toto dělení je nezbytné z důvodu již výše zmíněné transformace dat na data ekonomická. Aktiva provozně nutná jsou nezbytná pro hlavní provoz podniku, generují provozní výsledek hospodaření. Aktiva provozně nepotřebná jsou oceněna samostatně a v poslední fázi ocenění přičtena k výsledné hodnotě.

7.1.1

DLOUHODOBÝ MAJETEK

Dlouhodobý majetek podniku po celé sledované období tvořil více jak 50% bilanční sumy a jeho podíl se každoročně zvyšoval. Při analýze výročních zpráv nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by vedly k vyloučení některého majetku z provozně nutného, proto byla veškerá dlouhodobá aktiva ponechána jako provozně potřebná. Dlouhodobý nehmotný majetek byl zastoupen zejména ocenitelnými právy a softwarem, jehož výše ale nedosahovala ani 1% bilanční sumy. Dlouhodobý hmotný majetek obsahoval především pozemky, stavby, samostatné movité věci a jiný nedokončený dlouhodobý majetek. Dlouhodobý finanční majetek tvořily z valné části podíly v ovládaných a řízených osobách, jejichž činnost je propojena s oceňovaným podnikem. Tabulka č. 14: Výpočet provozního dlouhodobého majetku K 31.12. v tis. Kč Hmotný majetek Provozně nutný

2007 127 302

2008 122 420

2009 115 624

2010 116 292

2011 108 917

127 302

122 420

115 624

116 292

108 917

Nehmotný majetek

2 398

3 084

1 290

391

78

Provozně nutný

2 398

3 084

1 290

391

78

Finanční majetek

62 622

62 650

67 788

68 765

67 629

Provozně nutný

62 622

62 650

67 788

68 765

67 629

192 322

188 154

184 702

185 448

176 624

Celkem nutný

provozně

Zdroj: vlastní tvorba

48

7.1.2

OBĚŽNÁ AKTIVA

Oběžná aktiva tvoří zásoby, pohledávky a krátkodobý finanční majetek. Zásoby jsou celé započítány do provozně nutného majetku, neboť se lze domnívat, že společnost s nimi hospodaří efektivně. Taktéž krátkodobé pohledávky, zejména pohledávky z obchodních vztahů, jsou zařazeny do provozně nutných aktiv. Krátkodobý finanční majetek je složen z hotových peněz a peněz na bankovních účtech. Peníze a účty v bankách jsou nezbytné k efektivnímu provozu podniku a jejich výše by dle odborné literatury měla pokrýt 20% krátkodobých závazků, proto bude provozně nutná výše peněžních prostředků určena tímto způsobem. Podnik za celé analyzované období nevlastnil žádné krátkodobé cenné papíry a podíly. Výpočet provozně nutných peněžních prostředků shrnuje následující tabulka. Tabulka č. 15: Výpočet provozně nutných peněžních prostředků K 31.12. v tis. Kč

2007

2008

2009

2010

2011

Peněžní prostředky

25 226

25 689

25 943

27 345

9 190

Krátkodobé závazky

135 993

126 588

111 675

124 009

88 990

Peněžní prostředky provozně nenutné

0

371

3 608

2 543

0

Peněžní prostředky provozně nutné

25 226

25 318

22 335

24 802

9 190

Zdroj: vlastní tvorba

7.1.3

INVESTOVANÝ KAPITÁL CELKEM

Po předchozí analýze byl majetek rozdělen na provozně nutný a nepotřebný. Jako provozně nenutné byly určeny pouze peněžní prostředky nad rámec 0,2 z krátkodobých závazků. Ostatní aktiva společnosti byla identifikovaná jako provozně nutná. Níže je uvedena souhrnná tabulka provozně nutného investovaného kapitálu. Tabulka č. 16: Celkový investovaný kapitál provozně nutný K 31.12. v tis. Kč

2007

2008

2009

2010

2011

Hmotný majetek

127 302

122 420

115 624

116 292

108 917

Provozně nutný

127 302

122 420

115 624

116 292

108 917

Nehmotný majetek

2 398

3 084

1 290

391

78

Provozně nutný

2 398

3 084

1 290

391

78

Finanční majetek

62 622

62 650

67 788

68 765

67 629

Provozně nutný

62 622

62 650

67 788

68 765

67 629

Zásoby

64 341

66 210

63 481

73 810

66 825

Krátkodobé pohledávky Peněžní prostředky

95 570

77 474

66 831

62 995

60 012

25 226

25 689

25 943

27 345

9 190

Provozně nutné

25 226

25 318

22 335

24 802

9 190

0

371

3608

2543

0

377 459

357 156

337 349

347 055

312 651

Provozně nenutné Investovaný celkem

kapitál

Zdroj: vlastní tvorba

49

7.2 GENERÁTORY HODNOTY Důležitým generátorem hodnoty jsou tržby. Ty byly částečně určeny již v rámci strategické analýzy. Nadále bude nutné vymezit korigovaný provozní výsledek hospodaření, stanovit ziskovou marži, odhadnout výši pracovního kapitálu a budoucích investic, na které bude navazovat celkový plán financování. 7.2.1

TRŽBY

Tržbami za prodej vlastních výrobků a služeb, jenž tvoří průměrně okolo 80% celkových tržeb společnosti, se zabývala strategická analýza. Hanácká kyselka, s.r.o. v souladu s uzavřenými smlouvami ale také realizuje prodej minerálních vod dceřiné společnosti Hanácké závody a.s.. K tržbám za prodej vlastních výrobků a služeb je tedy nutné připočítat i tržby za prodej zboží. Tabulka č. 17: Tržby za prodej zboží dceřiné společnosti v letech 2007-2011 K 31.12. v tis. Kč

2007

2008

2009

2010

2011

Celkové tržby

364 171

356 943

310 591

284 385

305 349

Tržby za prodej zboží

42 932

43 928

55 475

59 671

57 900

% z celkových tržeb

11,8%

12,3%

17,9%

21,0%

19,0%

Zdroj: Vlastní tvorba

Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že tržby za zboží v absolutním vyjádření až do roku 2010 každoročně rostly, poté nastal mírný pokles. Pro následující období budou tyto tržby predikované na úrovni průměru za poslední tři období, kdy byla procentuální výše na celkových tržbách poměrně stabilní. Tento průměr představuje v úhrnu 51 980tis. Kč.

7.2.2

KORIGOVANÝ PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ

Korigovaný provozní výsledek hospodaření je výsledek hospodaření, který je očištěn o vliv nepotřebných aktiv. Neobsahuje tedy výnosy a náklady generované neprovozním majetkem a naopak jsou do něj započítány výnosy a náklady finančního majetku zahrnutého do provozně nutného kapitálu. Korigovaný výsledek hospodaření je očištěn o zisky z prodeje dlouhodobého majetku, neboť ten lze z důvodu prodeje považovat za provozně nenutný. Dále je navýšen o výnosové úroky plynoucí z peněz uložených na bankovním účtu. Z důvodu následné prognózy ziskové marže je výsledný korigovaný provozní výsledek hospodaření KPVH stanoven před odpočtem odpisů a daní.

50

Tabulka č. 18: Vymezení korigovaného provozního výsledku hospodaření K 31.12. v tis. Kč

2007

2008

2009

2010

2011

Provozní výsledek hospodaření z výsledovky

5 553

8 154

440

1 265

3 064

534

732

573

1 544

130

Zisky z prodeje dlouhodobého majetku ZC prodaného dlouh. majetku Výnosové úroky

-

-

-

1 414

-

228

247

193

156

78

Ostatní finanční výnosy

563

615

524

16

188

Ostatní finanční náklady

1 084

1 090

1 107

756

693

Odpisy DM

10 818

11 067

11 477

8 416

8 566

KPVH

15 544

18 261

10 954

8 967

11 073

Zdroj: vlastní tvorba

7.2.3

STANOVENÍ ZISKOVÉ MARŽE

Zisková marže je stanovena jako poměr korigovaného provozního výsledku hospodaření před odpisy a daněmi k tržbám. Pro její odhad byly využity dvě nezávislé prognózy, které budou následně mezi sebou slaďovány.

Prognóza shora

Při prognóze ziskové marže shora je třeba analyzovat vývoj marže za minulost a následně využít poznatků ze strategické analýzy, z níž vyplývá konkurenční síla podniku. Zisková marže až do roku 2010 klesala, ale po úspěšné restrukturalizaci vzrostla poslední sledovaný rok meziročně o 15% na 3,8%. Ve srovnání s konkurenty si Hanácká kyselka, s.r.o. vede mírně nadprůměrně. Na základě toho se lze domnívat, že zisková marže poroste pomalým tempem až do roku 2015 a následně dojde k její stabilizaci. Vývoj a následnou prognózu shrnují následující dvě tabulky. Tabulka č. 19: Analýza vývoje ziskové marže shora K 31.12. v tis. Kč

2007

2008

2009

2010

2011

Tržby celkem

364 171

356 943

310 591

284 385

305 349

KPVH

15 544

18 261

10 954

8 967

11 073

4,3%

5,1%

3,5%

3,2%

3,6%

Provozní zisková marže Zdroj: vlastní výpočty

51

Tabulka č. 20: Plán ziskové marže shora K 31.12. v tis. Kč

2012

2013

2014

2015

2016

Tržby celkem

331 791

348 059,80

363 038,49

368 940,42

375 526,87

KPVH

13 603

14 967

15 974

16 971

17 274

Provozní zisková marže

4,10%

4,30%

4,40%

4,60%

4,60%

Zdroj: vlastní výpočty

Prognóza zdola

Při prognóze ziskové marže zdola je nutné analyzovat vývoj nejvýznamnějších nákladových a výnosových položek výkazu zisku a ztrát za minulost a na základě této analýzy odhadnout výši jednotlivých položek do budoucnosti. Jednotlivé položky jsou vyjádřeny jako podíl k celkovým tržbám. Tabulka č. 21: Analýza ziskové marže zdola 2007-2011 Výkaz zisku a ztráty (v tis. Kč)

2007

2008

2009

2010

2011

Tržby za prodej zboží

11,79%

12,31%

17,86%

20,98%

18,96%

Náklady vynaložené na prodané zboží

11,23%

11,76%

16,65%

19,42%

16,24%

Obchodní marže

0,56%

0,55%

1,21%

1,56%

2,72%

Výkony

88,21%

87,69%

82,14%

79,02%

81,04%

tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

88,37%

86,68%

81,96%

78,67%

79,39%

Změna stavu zásob vlastní činnosti

-0,53%

0,38%

-0,16%

-0,01%

0,52%

Aktivace

0,49%

0,63%

0,34%

0,37%

1,12%

Výkonová spotřeba

70,23%

70,46%

65,41%

60,58%

69,14%

Přidaná hodnota

18,54%

17,78%

17,94%

20,00%

14,62%

Osobní náklady

11,98%

12,19%

13,07%

11,42%

10,42%

Daně a poplatky

0,16%

0,16%

0,30%

0,31%

0,65%

ZS rezerv a oprav.položek

-1,30%

-1,00%

-0,46%

-0,34%

-0,13%

Ostatní provozní výnosy

0,20%

0,06%

0,28%

0,31%

1,05%

Ostatní provozní náklady

2,62%

0,46%

0,99%

4,94%

0,57%

Výnosové úroky

0,06%

0,07%

0,06%

0,05%

0,03%

Ostatní finanční výnosy

0,15%

0,17%

0,17%

0,01%

0,06%

Ostatní finanční náklady

0,30%

0,31%

0,36%

0,27%

0,23%

Zisková marže

4,27%

5,12%

3,53%

3,15%

3,63%

Zdroj: vlastní výpočty

Podíl tržeb za prodané výrobky a náklady na ně vynaložené vykazovaly do roku 2010 růst, poté přišel pokles okolo 2-3% u obou sledovaných položek. Tento trend bude pravděpodobně pokračovat i v následujících letech, ale díky rozšiřování sortimentu dceřiné společnosti a pravděpodobnému zachování stejných obchodních podmínek, by obchodní marže neměla poklesnout pod 2,7%. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb se od roku 2009 vyvíjely poměrně stabilně, stejně tak i celkové výkony, které se pohybovaly o 1-2% nad těmito tržbami. Do budoucna se předpokládá mírný nárůst. Hodnoty položek změna stavu 52

zásob a aktivace budou predikované jako mírně rostoucí. Vývoj výkonové spotřeby koreloval s vývojem tržeb za vlastní výrobky. V roce 2011 se ale výkonová spotřeba meziročně zvýšila více než tržby. Pro další roky se očekává růst cen surovin, převážně pohonných hmot, díky kterému bude podíl nákladů na celkových tržbách ještě o něco vyšší. U osobních nákladů lze v příštích letech očekávat podobný vývoj, jako tato položka vykazovala od roku 2009, kdy meziročně klesala o 1-2%. Tento trend bude mít pokračující charakter, neboť společnost dotuje vzdělávání svých zaměstnanců z dotace z Evropských fondů a tím může snižovat náklady na zaměstnance. Ostatní položky tvořily jednotlivé, ani ne 1% veškerých tržeb, proto lze pro plánované roky přijmout zjednodušení, že se budou vyvíjet ve stejném poměru jako jejich průměr za poslední 3 roky.

Tabulka č. 22: Plán ziskové marže zdola Výkaz zisku a ztráty (v tis. Kč)

2012

2013

2014

2015

2016

Tržby za prodej zboží

17,4%

16,6%

15,9%

15,6%

15,4%

Náklady vynaložené na prodané zboží

14,7%

13,9%

13,2%

12,9%

12,7%

Obchodní marže

2,72%

2,72%

2,71%

2,70%

2,70%

Výkony

84,53%

85,44%

86,30%

86,70%

87,14%

tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

82,61%

83,43%

84,16%

84,37%

84,64%

Změna stavu zásob vlastní činnosti

0,66%

0,71%

0,79%

0,89%

0,96%

Aktivace

1,26%

1,30%

1,35%

1,44%

1,54%

Výkonová spotřeba

70,61%

71,55%

72,29%

72,48%

73,24%

Přidaná hodnota

16,64%

16,61%

16,72%

16,92%

16,60%

Osobní náklady

10,51%

10,27%

10,28%

10,28%

9,96%

Daně a poplatky

0,42%

0,42%

0,42%

0,42%

0,42%

ZS rezerv a oprav.položek

-0,31%

-0,31%

-0,31%

-0,31%

-0,31%

Ostatní provozní výnosy

0,55%

0,55%

0,55%

0,55%

0,55%

Ostatní provozní náklady

2,16%

2,16%

2,16%

2,16%

2,16%

Výnosové úroky

0,05%

0,05%

0,05%

0,05%

0,05%

Ostatní finanční výnosy

0,08%

0,08%

0,08%

0,08%

0,08%

Ostatní finanční náklady

0,28%

0,28%

0,28%

0,28%

0,28%

Zisková marže

4,10%

4,30%

4,40%

4,60%

4,60%

KPVH před odpisy a daní

13 603

14 967

15 974

16 971

17 274

Zdroj: vlastní výpočty

7.2.4

INVESTICE DO PRACOVNÍHO KAPITÁLU

Vymezení pracovního kapitálu při oceňování je odlišné od pracovního kapitálu použitého ve finanční analýze. Tento pracovní kapitál zahrnuje krátkodobá aktiva provozně nutná, od kterých se odečítá pouze krátkodobý neúročený cizí kapitál, kterým jsou krátkodobé závazky, a přičítá se, respektive odečítá, časové rozlišení aktivní/pasivní.

53

Tabulka č. 23: Vývoj pracovního kapitálu 2007-2011 Pracovní kapitál v tis. Kč

2007

2008

2009

2010

2011

Tržby

364 171

356 943

310 591

284 385

305 349

Zásoby

64 341

66 210

63 481

73 810

66 825

64,5

67,7

74,6

94,7

79,9

Materiál

-1 344

-3 386

-7 909

-1 125

-4 270

Doba obratu

-1,35

-3,46

-9,29

-1,44

-5,10

Výrobky

4 368

5 736

5 231

5 191

6 791

Doba obratu

4,38

5,87

6,15

6,66

8,12

Zboží

2 012

687

950

783

1 219

Doba obratu

2,02

0,70

1,12

1,00

1,46

Poskytnuté zálohy na zásoby

59 305

63 173

65 209

68 961

63 084

Doba obratu

59,44

64,60

76,63

88,51

75,41

Pohledávky z obchodních vztahů

80 534

70 930

60 870

58 439

54 583

80,7

72,5

71,5

75,0

65,2

15 036

6 544

5 961

4 556

5 430

15,1

6,7

7,0

5,8

6,5

25 226

25 318

22 335

24 802

9 190

25,3

25,9

26,2

31,8

11,0

31 908

30 217

23 991

24 745

23 982

32,0

30,9

28,2

31,8

28,7

17 066

23 057

17 733

17 204

75

17

24

21

22

0,09

62 019

63 314

64 951

67 060

51 933

62,2

64,7

76,3

86,1

62,1

Doba obratu

Doba obratu Ostatní krátkodobé pohledávky Doba obratu Provozně nutné peníze Doba obratu Závazky z obchodních vztahů Doba obratu Závazky k zaměstnancům Doba obratu Ostatní krátkodobé závazky Doba obratu Časové rozlišení aktivní

2786

1685

609

669

587

Časové rozlišení pasivní

1515

1450

1187

5670

7345

75 415

52 649

45 394

47 597

53 280

Pracovní kapitál

Zdroj: vlastní tvorba

Jelikož se jednotlivé položky pracovního kapitálu vyvíjely mimo kritického roku 2010 poměrně stabilně, je možné pro jejich následnou predikci využít analýzy za minulost a na jejím základě odhadnout výši do budoucnosti. Jednotlivé položky byly analyzovány na základě jejich obratu vztaženého k denním tržbám. Největší vliv na výši celkového obratu zásob měla položka Poskytnuté zálohy na zásoby. Ta se do roku 2010 každoročně navyšovala a poté nastal pokles o 13 dní. V následujícím období bude tento pokles pokračovat a na konci roku 2015 dojde ke stabilizaci. U ostatních položek zásob se doby obratu každým rokem prodlužovaly a zřejmě tomu tak bude i nadále. Celkově se tedy doby obratu zásob o něco zkrátí, což odpovídá předpokladu, že Hanácká kyselka, s.r.o. na skladě udržuje pouze jejich efektivní výši. U pohledávek z obchodních vztahů je zřejmý jejich každoroční pokles. V roce 2011 se doba obratu snížila o celých 10 dnů. Vyjednávací pozice vůči dodavatelům se rok od roku zlepšovala a tento trend bude patrný i pro následující léta. Doba obratu ostatních krátkodobých pohledávek bude predikovaná na úrovni průměru za poslední 4 roky, který činí 6,5. Výše provozně potřebných peněz byla již dříve určena jako 20% z krátkodobých závazků. 54

Doba obratu závazků z obchodních vztahů měla vyjma roku 2010 klesající tendenci, pro budoucí roky by neměla poklesnout pod 28 dnů. Závazky k zaměstnancům v roce 2011 výrazně poklesly a to díky získané dotaci na vzdělávání zaměstnanců. Z výročních zpráv není zřejmé, jak dlouho tato dotace bude čerpána, proto pro následující roky bude výše na úrovni roku 2011. Ostatní krátkodobé závazky budou určeny jako průměr za roky 2007,2008,2009 a 2011, kdy byla jejich výše poměrně stabilní. Tato hodnota činí 66,3. Časové rozlišení aktivní a pasivní bude predikované na úrovni roku 2011. Tabulka č. 24: Plán pracovního kapitálu Pracovní kapitál v tis. Kč

2012

2013

2014

2015

2016

Tržby

331 791

348 060

363 038

368 940

375 527

Zásoby

69 213

72 616

73 155

73 566

74 745

76,1

76,2

73,6

72,8

72,7

Materiál

-4 818

-5 245

-5 620

-5 964

-6 276

Doba obratu

-5,30

-5,50

-5,65

-5,90

-6,10

Výrobky

7 527

8 106

8 255

8 572

8 797

Doba obratu

8,28

8,50

8,30

8,48

8,55

Zboží

1 364

1 583

1 691

1 718

1 749

Doba obratu

1,50

1,66

1,70

1,70

1,70

Poskytnuté zálohy na zásoby

65 140

68 172

68 828

69 240

70 476

Doba obratu

71,66

71,49

69,20

68,50

68,50

Pohledávky z obchodních vztahů Doba obratu

54 814

55 785

55 202

55 796

56 586

60,3

58,5

55,5

55,2

55,0

Ostatní krátkodobé pohledávky Doba obratu

5 900

6 190

6 456

6 561

6 678

6,5

6,5

6,5

6,5

6,5

Provozně nutné peníze

19 451

19 888

20 236

20 082

20 022

Závazky z obchodních vztahů

25 907

27 130

28 148

28 302

28 808

28,5

28,5

28,3

28,0

28,0

81

85

89

91

92

0,09

0,09

0,09

0,09

0,09

60 268

63 223

65 944

67 016

68 212

Doba obratu

Doba obratu Závazky k zaměstnancům Doba obratu Ostatní krátkodobé závazky Doba obratu

66,3

66,3

66,3

66,3

66,3

Časové rozlišení aktivní

587,0

587,0

587,0

587,0

587,0

Časové rozlišení pasivní

7345,0

7345,0

7345,0

7345,0

7345,0

Pracovní kapitál

56 363

57 282

54 110

53 838

54 162

Zdroj: vlastní tvorba

7.2.5

INVESTICE DO DLOUHODOBÉHO MAJETKU

Pro prognózu investic do dlouhodobých aktiv byl z důvodu nedostatečných informací ohledně budoucnosti použit globální přístup. Byla provedena analýza celkových brutto investic ve vztahu k tržbám za období 2007-2011. Hanácká kyselka, s.r.o. v nedávné minulosti investovala do stáčecí linky, potiskovacích strojů či nápojových automatů. Z níže uvedené tabulky je patrné, že investice netto jsou vyjma roku 2010 záporné. Podnik tedy za 55

celé sledované období svůj dlouhodobý majetek neobnovoval. Míra investic, vypočtena jako poměr investic brutto a celkových tržeb, dosáhla svého maxima v roce 2010, poté nastal výrazný pokles a investice netvořily ani 1% z celkových tržeb.

Tabulka č. 25: Analýza investic za období 2007-2011 Investice v tis. Kč

2007

2008

2009

2010

2011

Celkové investice brutto % tržeb

5 697

6 899

8 025

9 512

92

1,56%

1,93%

2,58%

3,34%

0,03%

Odpisy

10 818

11 067

11 477

8 766

8 916

z toho nehmotný majetek z toho hmotný majetek % z investic brutto

2 398

3 084

1 290

391

78

127 302

122 420

115 624

116 292

108 917

190%

160%

143%

92%

9691%

% z investic netto

-47%

-38%

-30%

9%

-99%

Celkové investice netto % tržeb

-5 121

-4 168

-3 452

746

-8 824

-1,41%

-1,17%

-1,11%

0,26%

-2,89%

% provozního zisku

-92%

-51%

-785%

59%

-288%

192 322

188 154

184 702

185 448

176 624

% odpisů

6%

6%

6%

5%

5%

% tržeb

53%

53%

59%

65%

58%

Majetek netto

Zdroj: vlastní tvorba

Odhad investic pro následující roky je komplikovaný a to ze dvou důvodů. Nejsou k dispozici relevantní informace ohledně budoucích investičních aktivit a analyzovaný vývoj jednotlivých položek také nevykazuje jednoznačný trend, především poslední dva roky byly ve svém vývoji značně odlišné. Pro následující období se výrazné investice do dlouhodobých aktiv nebudou uvažovat, neboť investice do stáčecí linky byly před nedávnem provedeny a životnost tohoto zařízení je minimálně 14let. Podnik bude pravděpodobně obnovovat či nakupovat dlouhodobý majetek nižších hodnot, který lze investovat z odpisů. Z důvodu eliminace výkyvů v posledních 2 letech, budou investice brutto stanoveny procentem z tržeb na základě průměru za celé sledované období.

56

Tabulka č. 26: Plán investic Investice v tis .Kč

2012

2013

2014

2015

2016

Celkové investice brutto

6 271

6 578

6 861

6 973

7 097

% tržeb

1,89%

1,89%

1,89%

1,89%

1,89%

Odpisy

10 284

10 788

11 253

11 436

11 640

Celkové investice netto Dlouhodobý majetek netto

-4 013

-4 210

-4 391

-4 463

-4 542

172 611

168 401

164 009

159 547

155 004

Zdroj: vlastní tvorba

7.2.6

PLÁN FINANCOVÁNÍ

Společnost po celé sledované období využívala k financování také úvěry. Do roku 2010 úvěry pouze splácela, v tomto roce pak načerpala dlouhodobý i krátkodobý úvěr a celková hodnota na konci roku činila 33 750tis.Kč. Bance jsou úroky vypláceny měsíčně a úroková sazba je stanovena 1M Pribor+ 3% p.a. pro dlouhodobý úvěr, a pro krátkodobý 1M Pribor+ 1,35% p.a.. Tabulka č. 27: Analýza financování 2007-2011 V tis. Kč

2007

2008

2009

2010

2011

Bankovní úvěry a výpomoci

41 500

20 500

9 500

33 750

26 750

Dlouhodobé bankovní úvěry

16 500

10 500

4 500

18 750

13 750

Krátkodobé bankovní úvěry

25 000

10 000

5 000

15 000

13 000

Nákladové úroky

3 412

3 051

2 097

1 772

1 216

Zdroj: vlastní tvorba

Po analýze ročních průměrů měsíčního Pribor na stránkách ČNB, byly určeny úrokové míry pro další roky jako průměr za poslední dvě období, kdy tyto sazby vykazovaly poměrně stabilní výši a to na úrovni 4,03% pro dlouhodobý úvěr a 2,28% pro krátkodobý. Společnost nadále bude umořovat úvěry, jako tomu bylo doposud, dlouhodobý úvěr tak bude splacen v roce 2014, krátkodobý o 3 roky později. Celkovou prognózu financování zachycuje následující tabulka. Tabulka č. 28: Plán financování V tis. Kč

2012

2013

2014

2015

2016

Bankovní úvěry a výpomoci

19 750

12 750

7 000

5 000

3 000

Dlouhodobé bankovní úvěry

8 750

3 750

0

0

0

Splátka na konci roku

5 000

5 000

0

0

0

554

352,63

151,13

0

0

Krátkodobé bankovní úvěry

11 000

9 000

7 000

5 000

3 000

Splátka na konci roku

2 000

22,33

2 000

2 000

2 000

296

251

205

160

114

850,53

603,43

356,33

159,60

114,00

Úroky

Úroky Nákladové úroky celkem

Zdroj: vlastní tvorba

57

7.3 FINANČNÍ PLÁN Sestavení finančního plánu vychází převážně z již naprógnózovaných generátorů hodnoty, které budou nyní součástí výkazu zisku a ztráty, rozvahy a plánu cash flow. Některé položky těchto výkazů ale budou muset být ještě dodatečně určeny. Jednotlivé výkazy pak budou sestaveny pro všechny roky první fáze. 7.3.1

PLÁNOVÝ VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY

Daňová sazba je pro celé období určena na úrovni 19%, její výše je tedy shodná s výší daně za poslední dva roky. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu a jejich zůstatková hodnota a tržby z prodeje cenných papírů nebudou v plánu uvažovány, stejně tak mimořádný výsledek hospodaření bude nulový. Tabulka č. 29: Plánovaný výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty v tis. Kč

2012

2013

2014

2015

2016

Tržby za prodej zboží

57 682

57 682

57 682

57 682

57 682

Náklady vynaložené na prodané zboží

48 658

48 215

47 844

47 721

47 543

Obchodní marže

9 024

9 467

9 838

9 961

10 139

Výkony

280 479

297 374

313 302

319 855

327 233

tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti

274 109

290 378

305 533

311 258

317 845

2 190

2 471

2 868

3 284

3 605

4 181

4 525

4 901

5 313

5 783

Výkonová spotřeba

234 278

249 037

262 441

267 408

275 036

Přidaná hodnota

55 226

57 804

60 700

62 408

62 336

Osobní náklady

34 871

35 746

37 320

37 927

37 402

Daně a poplatky

1 384

1 452

1 514

1 539

1 566

Aktivace

Odpisy dlouhodobého majetku

10 284

10 788

11 253

11 436

11 640

ZS rezerv a oprav.položek

- 1 021

- 1 071

- 1 117

- 1 135

- 1 155

Ostatní provozní výnosy

1 822

1 911

1 993

2 026

2 062

Ostatní provozní náklady

7 180

7 532

7 856

7 984

8 127

Výnosové úroky

158

165

172

175

178

Ostatní finanční výnosy

261

274

285

290

295

Ostatní finanční náklady

939

985

1 028

1 044

1 063

KPVH před daní

3 828

4 722

5 297

6 104

6 229

Nákladové úroky

851

603

356

160

114

Finanční VH

- 851

- 603

- 356

- 160

- 114

VH za účetní období před daní

2 978

4 118

4 941

5 945

6 115

566

783

939

1 130

1 162

2 412

3 336

4 002

4 815

4 953

daň VH za účetní období

Zdroj: vlastní tvorba

58

7.3.2

PLÁNOVANÁ ROZVAHA

Většina rozvahových položek se vztahuje k plánu generátorů hodnoty. Peníze a bankovní účty vychází částečně z plánovaného provozně nutného pracovního kapitálu a částečně z výkazu cash flow. Výše základního kapitálu a kapitálových fondů byla ponechána na úrovni posledního roku. Rezervy nejsou stejně jako předchozí roky uvažovány. Dlouhodobé závazky, tvořeny odloženým daňovým závazkem, vykazovaly za minulé období poměrně stabilní výši, proto byly pro další období odhadnuty na základě průměru za minulost. Tabulka č. 30: Plánovaná rozvaha Rozvaha v tis. Kč

2012

2013

2014

2015

2016

AKTIVA CELKEM k 31.12.

318 055

317 668

318 718

321 802

325 482

Dlouhodobý majetek

172 611

168 401

164 009

159 547

155 004

Dlouhod. hmot. a nehmot. maj.

105 982

102 772

99 380

94 918

90 375

Dlouhodobý finanční majetek

66 629

65 629

64 629

64 629

64 629

Oběžná aktiva

144 858

148 680

154 122

161 668

169 891

Zásoby

69 213

72 616

73 155

73 566

74 745

- 5 964

- 6 276

8 572

8 797

Materiál

-

Výrobky

4 818 7 527

-

5 245 8 106

-

5 620 8 255

Zboží

1 364

1 583

1 691

1 718

1 749

Poskytnuté zálohy na zásoby

65 140

68 172

68 828

69 240

70 476

Krátkodobé pohledávky

60 714

61 974

61 658

62 357

63 264

Pohledávky z obchodních vztahů

54 814

55 785

55 202

55 796

56 586

Ostatní krátkodobé pohledávky

5 900

6 190

6 456

6 561

6 678

Peníze a bankovní účet

14 931

14 090

19 310

25 746

31 881

Časové rozlišení

587

587

587

587

587

PASIVA k 31. 12.

318 055

317 668

318 718

321 802

325 482

Vlastní kapitál Základní kapitál

202 421 2 914

204 852 2 914

207 910 2 914

211 765 2 914

215 742 2 914

- 20 986

- 20 986

- 20 986

- 20 986

218 081

219 588

221 980

225 022

228 861

2 412

3 336

4 002

4 815

4 953

108 289 0

105 471 0

103 464 0

102 692 0

102 395 0

Dlouhodobé závazky

2 283

2 283

2 283

2 283

2 283

Krátkodobé závazky

86 256

90 438

94 181

95 409

97 112

Krátkodobé závazky z obch.vztahů Ostatní krátkodobé závazky

25 907

27 130

28 148

28 302

28 808

60 349

63 308

66 033

67 106

68 304

Bankovní úvěry

19 750

12 750

7 000

5 000

3 000

Dlouhodobé bankovní úvěry

8 750

3 750

-

-

-

Krátkodobé bankovní úvěry

11 000

9 000

7 000

5 000

3 000

Časové rozlišení

7 345

7 345

7 345

7 345

7 345

Kapitálové fondy Fondy ze zisku (RF,neroz.zisk) VH běžného roku Cizí zdroje Rezervy

Zdroj: vlastní tvorba

59

-

20 986

7.3.3

PLÁNOVANÉ CASH FLOW

Stav peněžních prostředků na začátku roku 2012 je převzat z rozvahy předešlého roku. Stav peněz na konci roku je dán součtem celkového peněžního toku a změny stavu peněz provozně nutných. Tabulka č. 31: Plán Cash flow Plán Cash flow v tis. Kč

2012

2013

2014

2015

2016

Stav peněz na začátku roku

9 191

14 931

14 090

19 310

25 746

Zisk nebo ztráta před zdaněním

3 828

4 722

5 297

6 104

6 229

Daň

727

897

1 006

1 160

1 184

KPVH po dani

3 101

3 825

4 291

4 945

5 046

Odpisy

10 284

10 788

11 253

11 436

11 640

Změna stavu rezerv a opr. položek

- 1 021

- 1 071

- 1 117

Změna stavu peněz provozně nutných

- 1 155

- 10 261

- 436

154

59

7 178

- 482

3 521

118

- 384

Provozní cash flow

9 281

12 624

17 599

15 518

15 206

- 6 271

- 6 578

- 6 861

- 6 973

- 7 097

3 010

6 046

10 737

8 545

8 109

- 7 000

- 7 000

- 5 750

- 2 000

- 2 000

Výnosové úroky

158

165

172

175

178

Nákladové úroky

- 851

- 603

- 356

- 160

- 114

CF z provozně nutného majetku ZS úvěrů

Korekce daně

349

1 135

Změna PK provozně nutného bez peněz Investice do DM provozně nutného

-

-

162

115

68

30

22

CF celkem

- 4 521

- 1 278

4 871

6 591

6 195

Stav peněz na konci roku

14 931

14 090

19 310

25 746

31 881

Zdroj: vlastní tvorba

7.4 VYHODNOCENÍ GENERÁTORŮ HODNOTY A FINANČNÍHO PLÁNU Naprognózované generátory hodnoty a z nich vycházející finanční plán by měl odpovídat budoucímu vývoji podniku, jež bude setrvávat v dosavadním podnikatelském konceptu. Většina položek tak byla odhadnuta na základě minulého vývoje. Pro následující část „Ocenění“ je důležité mít informace o rentabilitě investovaného kapitálu, jejíž výše je podstatným faktorem pro volbu oceňovací metody. Ve finanční analýze rentabilita investovaného kapitálu byla na poměrně nízké úrovni, ani v nejlepších letech nedosahovala více jak 2,6%, dle vedení společnosti je tato úroveň ovšem posledních 15 let poměrně konstantní. Propočet rentability pro následující roky je uveden v tabulce níže. Rentabilita investovaného kapitálu vykazuje obdobné hodnoty a to zřejmě nebude stačit na pokrytí průměrných nákladů kapitálu (ve Finanční analýze podnikové sféry Ministerstva průmyslu a obchodu se pohybovaly odvětvové WACC kolem 14%). Pro výsledné ocenění tak nebudou využity výnosové metody.

60

Tabulka č. 32: Rentabilita investovaného kapitálu 2012-2016 V tis. Kč

2012

2013

2014

2015

2016

Provozní výsledek hospodaření po dani

3 650

4 401

4 892

5 555

5 667

231 799

227 230

224 538

226 393

228 370

1,6%

1,9%

2,2%

2,5%

2,5%

Investovaný kapitál Rentabilita investovaného kapitálu

Zdroj: vlastní tvorba

61

8 VOLBA METODY OCENĚNÍ Na základě analýzy předcházejících částí není možné pracovat s předpokladem nekonečného trvání společnosti, tzv. going concern. Hanácká kyselka je sice rentabilní, ale zisk je natolik nízký, že je nemožné, aby rentabilita investovaného kapitálu převýšila jeho průměrné vážené náklady. Z tohoto důvodu se oceňovací metody založené na základě výnosů nedají použít, neboť právě převýšení či alespoň rovnost těchto dvou veličin v budoucnu je nutnou podmínkou pro jejich využití. Proto byla jako oceňovací metoda zvolená tzv. amortizační hodnota. Ta je také založena na volných peněžních tocích a jejich prognóze, ale namísto druhé fáze, kdy klasická DCF pracuje s pokračující hodnotou, využívá příjem z likvidace podniku na konci roku n. C9C

g

,A = ∑ZNOF >FGd D@D + >FGd^ @^ , kde e

e

AH= amortizační hodnota n= počet let zbývající životnosti podniku FCFt= volný peněžní tok, který lze odčerpat podniku v roce t Ln = příjem z likvidace podniku na konci roku n Tato metoda je vhodná pro podniky, u kterých není nutné provést odprodej majetku okamžitě, a zároveň jsou schopny ještě generovat volné peněžní toky. Dalším důvodem pro zvolení tohoto způsobu byl fakt, že Hanácká kyselka, s.r.o. po celé sledované období vykazovala netto investice do dlouhodobého majetku záporné a na základě tohoto vývoje byly naprognózovány i do budoucnosti. U metody DCF se předpokládá, že podnik, který splňuje předpoklad going concern a chce do budoucnosti růst, udržuje výši investic do dlouhodobého majetku nad úrovní odpisů. Stejně jako u metody DCF, i amortizační hodnotu lze použít ve variantách ENTITY, EQUITY či APV. Zde bude využita forma ENTITY. Na základě toho bude volný peněžní tok vymezen jak pro vlastníky, tak pro věřitele a náklady kapitálu určeny na úrovni průměrných vážených nákladů investovaného kapitálu.

8.1 VYMEZENÍ INVESTOVANÉHO KAPITÁLU Nejprve je nutné vymezit provozně nutný investovaný kapitál, který bude vykazovat mírné odlišnosti od kapitálu vycházejícího z generátorů hodnoty. Provozně nutný dlouhodobý majetek zůstane na stejné úrovni, ke změnám dojde u pracovního kapitálu, u položky finančních prostředků. Peněžní prostředky, které jsou v podniku k dispozici k datu ocenění, tedy k 1. 1. 2012, je nutné rozdělit na provozní a neprovozní. Již v kapitole generátorů hodnoty byla stanovena úroveň provozně nutných peněz jako 0,2 z krátkodobých neúročených závazků. S touto výši provozně nutných peněz se bude počítat až do konce 62

životnosti podniku, provozně nepotřebné peníze budou k výslednému ocenění připočteny až v poslední fázi. Výpočet upraveného investovaného kapitálu shrnuje následující tabulka. Pro období od roku 2016 se předpokládá, že se bilanční suma bude vyvíjet na základě předcházejícího trendu. Tabulka č. 33: Výpočet upraveného investovaného kapitálu V tis. Kč

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

Dlouhod. hmot. a nehmot. maj. Dlouhodobý finanční majetek Dlouhodobý majetek

105 982

102 772

99 380

94 918

90 375

85 742

81 016

76 196

71 279

66 629

65 629

64 629

64 629

64 629

64 629

64 629

64 629

64 629

172 611

168 401

164 009

159 547

155 004

150 371

145 645

140 825

135 908

Zásoby

69 213

72 616

73 155

73 566

74 745

75 493

76 248

77 010

77 780

Krátkodobé pohledávky Peníze a bankovní účet Oběžná aktiva

60 714

61 974

61 658

62 357

63 264

63 707

64 153

64 602

65 054

9 190

9 190

9 190

9 190

9 190

9 190

9 190

9 190

9 190

139 116

143 780

144 002

145 112

147 199

148 390

149 591

150 802

152 025

587

587

587

587

587

587

587

587

587

86 256

90 438

94 181

95 409

97 112

99 443

101 829

104 273

106 776

7 345

7 345

7 345

7 345

7 345

7 345

7 345

7 345

7 345

46 102

46 584

43 064

42 946

43 330

42 189

41 003

39 771

38 491

218 713

214 985

207 073

202 492

198 334

192 560

186 648

180 596

174 399

Časové rozlišení aktivní krátkodobé závazky Časové rozlišení pasivní Provozně nutný pracovní kapitál Investovaný kapitál celkem

Zdroj: vlastní výpočty

8.2 VYMEZENÍ VOLNÝCH PENĚŽNÍCH TOKŮ FCFF Volný peněžní tok vychází z korigovaného provozního zisku po dani, který byl vypočítán v plánovaném výkazu peněžních toků pro roky 2012-2016. Ten se dále snižuje o investice do dlouhodobého majetku a pracovního kapitálu a navyšuje o odpisy. Výše FCFF pro výhledové období 2017-2020 vychází z předpokladu, že korigovaný provozní výsledek hospodaření poroste meziročně o 2% a daňová sazba bude i nadále 19%. Tabulka č. 34: Výpočet FCFF V tis. Kč

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

KPVH před daní

3 828

4 722

5 297

6 104

6 229

6 354

6 481

6 610

6 743

727

897

1 006

1 160

1 184

1 207

1 231

1 256

1 281

Daň KPVH po dani

3 101

3 825

4 291

4 945

5 046

5 147

5 250

5 354

5 462

Odpisy

10 284

10 788

11 253

11 436

11 640

11 873

12 110

12 352

12 599

ZS provozně nutného PK Investice brutto do DM FCFF

7 178

- 82

3 521

118

-

1 140

1 186

1 232

1 280

- 6 271

- 6 578

- 6 861

- 6 973

- 7 097

- 7 239

- 7 384

- 7 532

- 7 683

4 031

7 116

11 854

9 679

9 264

10 920

11 161

11 407

11 659

Zdroj: vlastní výpočty

63

384

8.3 VÝPOČET LIKVIDAČNÍ HODNOTY Likvidační hodnota spadá do kategorie ocenění na základě analýzy majetku. Hlavním úkolem je ocenit jednotlivá aktiva podniku a pomocí koeficientu prodejnosti odhadnout, za kolik by se jednotlivé složky daly na trhu odprodat. Od této peněžní sumy se dále musí odečíst veškeré výdaje spojené jednak se samotnou likvidací (např. odměna likvidátora) a pak také vyrovnáním veškerých závazků společnosti. Pokud společnost ještě nějakou dobu pokračuje ve výrobě, je třeba do výsledné hodnoty zakalkulovat běžné příjmy a výdaje. Odhad likvidační hodnoty bude proveden pro celé období 2012-2020. Při určování hodnoty jednotlivých složek majetku budou informace čerpány z výročních zpráv a oceňovacích posudků poskytnutých samotným podnikem. Výsledná částka se stanoví na úrovni hodnoty netto, tedy vlastního kapitálu. 8.3.1

POZEMKY

Dle Katastru nemovitostí Hanácká kyselka, s.r.o. disponuje řadou pozemků o celkové výměře 122 646m2. Všechny se nachází v Horních Moštěnicích v blízkosti Přerova. ORNÁ PŮDA Cena za m2 zemědělské půdy je stanovena na základě oceňovací vyhlášky č.3/2008 Sb., kterou je nutno dále upravit o koeficient prodejnosti Kp uvedený v příloze č. 23, pro Horní Moštěnice činí 1,8. Ceny BPEJ (bonitovaná půdně ekologická jednotka) za m2 jsou uvedeny v příloze č.22. Tabulka č. 35: Výpočet ceny pozemků: druh orná půda Parcela č. 945/6

945/8

1061/15

BPEJ

Výměra (m²)

Základní cena (Kč/m²)

Upravená cena (Kč/m²)

Cena celkem (Kč)

30200

211

16,58

29,84

6 297

30810

8 062

11,23

20,21

162 965

35800

36 875

11,59

20,86

769 286

30210

7 112

15,18

27,32

194 328

30810

23 028

11,23

20,21

465 488

30210

9 438

15,18

27,32

257 884

30200

63

16,58

29,84

1 880

30300

142

17,25

31,05

4 409

35800

1

11,59

20,86

21

1061/17

30300

920

17,25

31,05

28 566

1061/19

30300

42

17,25

31,05

1 304

Celková cena Zdroj: vlastní tvorba

64

1 892 429 Kč

OSTATNÍ PLOCHA Dále jsou ve vlastnictví společnosti manipulační plochy o výměře 24 649m2. Jedná se o stavební pozemky neuvedené v cenové mapě, jejichž cena se stanoví dle oceňovací vyhlášky §28. Výpočet: Určení koeficientu pro úpravu základní ceny (ZC) za m2: • • • •

úprava dle §28, písmeno h úprava podle přílohy č.21, tabulka č.1 koeficient Kp z přílohy č. 39 koeficient Ki z přílohy č.38

x2,5 -10% 0,561 2,133

Určení základní ceny ZCU: )$h = >$i ∗ 2,5@ ∗

∗

i

d

$i = 35 + > − 1000@ ∗ 0,007414 )$h = 107,1 č/

t

Cp= cena pozemku a= počet obyvatel v obci, pro Horní Moštěnice 1645

Určení ceny manipulačních ploch: $

= )$h ∗ ý ě

$

= 107,1 ∗ 24 649

Wwxy = z {|} }~•€č

ZASTAVĚNÁ PLOCHA A NÁDVOŘÍ Celková výměra těchto ploch činí 12 103m2. Protože obec nemá svou cenovou mapu, bude cena za m2 určena obdobným způsobem. Pro jednotlivé parcely se bude lišit pouze koeficient změny cen staveb Ki, který se stanovuje dle stavby, která s pozemkem souvisí.

65

Tabulka č. 36: Výpočet ceny pozemků: druh zastavěná plocha a nádvoří Parcela č.

Výměra (m²)

ZC/m²

Kp

Ki

ZC/m²

Konečná cena

1921

89,5

0,561

2,133

107,1

205 733

567/1

Provozní budova Sklad

542

89,5

0,561

2,143

107,6

58 319

569

Kotelna

397

89,5

0,561

2,113

106,1

42 119

570

36

89,5

0,561

2,309

115,9

4 174

571

Technické vybavení Vrátnice

5

89,5

0,561

2,113

106,1

530

587

Přístřešek

1248

89,5

0,561

2,113

106,1

132 404

588

Laboratoř

322

89,5

0,561

2,133

107,1

34 485

719

Výrobní hala

1256

89,5

0,561

2,133

107,1

134 514

747

82

89,5

0,561

2,133

107,1

8 782

374

89,5

0,561

2,135

107,2

40 092

777

Tlakové zásobníky Administrativní budova Sklad

2503

89,5

0,561

2,143

107,6

269 320

778

Plnírna

963

89,5

0,561

2,133

107,1

103 134

781

Stanice plynu

5

89,5

0,561

2,133

107,1

535

783

Dílna a sklady

348

89,5

0,561

2,133

107,1

37 270

784

Sklad

383

89,5

0,561

2,143

107,6

41 210

785

Vrt

12

89,5

0,561

2,322

116,6

1 399

832

Skladová hala

1706

89,5

0,561

2,143

107,6

183 564

332/1

776

Stavba

Celková cena

1 297 584 Kč

Zdroj: vlastní tvorba

8.3.1.1 STANOVENÍ LIKVIDAČNÍ HODNOTY POZEMKŮ

Dle ekonomické deníku E15 (4/2013) ceny pozemků stabilně dlouhodobě rostou, průměrně o 14,5%. Tento nárůst budu uvažovat i do budoucna. Koeficienty prodejností budou stanoveny podle druhu pozemků. Orné půdy jsou pozemky, na nichž nestojí žádná stavba, mohou tedy být prodány samostatně a koeficient prodejnosti bude vysoký na úrovni 0,95. Pro zastavěnou plochu a nádvoří a manipulační plochy je tento koeficient shodný s koeficientem pro příslušnou nemovitost.

66

Tabulka č. 37: Výpočet likvidační hodnoty pozemků 2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

1 892 429

2 049 501

2 219 609

2 403 837

2 603 355

2 819 434

3 053 447

3 306 883

3 581 354

x

1,14

1,14

1,14

1,14

1,14

1,14

1,14

1,14

0,95

0,95

0,95

0,95

0,95

0,95

0,95

0,95

0,95

LH

1 797 808

1 947 026

2 108 629

2 283 645

2 473 187

2 678 462

2 900 774

3 141 539

3 402 286

Ostatní pozemky Index růstu cen Kp

3 937 492

4 488 741

5 117 164

5 833 567

6 317 753

6 482 015

6 281 072

5 728 338

4 897 729

x

1,14

1,14

1,14

1,14

1,14

1,14

1,14

1,14

1

1

1

0,95

0,9

0,85

0,8

0,75

0,7

LH LH celkem

3 937 492

4 488 741

5 117 164

5 541 889

5 685 978

5 509 713

5 024 858

4 296 254

3 428 410

5 735 299

6 435 766

7 225 793

7 825 534

8 159 165

8 188 175

7 925 632

7 437 792

6 830 697

Orná půda Index růstu cen Kp

Zdroj: vlastní tvorba

1.1.1

STAVBY

Hodnota nemovitostí byla stanovena na základě věcné hodnoty. Jedná se o nákladový přístup, kdy se nejprve na základě cenových ukazatelů ve stavebnictví určí reprodukční hodnota stavby, za kterou by bylo možno obdobnou novou nemovitost pořídit v době ocenění. Tato hodnota se následně upravuje o přiměřené opotřebení a výsledkem je věcná hodnota stavby. Výměry a konstrukční řešení jednotlivých budov byly poskytnuty oceňovanou společností. Reprodukční hodnota byla určena na základě stavebních standardů pro rok 2011. 13 Administrativní budova • • • • • •

Popis: podsklepená budova, 3NP, betonová konstrukce Obestavěný prostor (m3): 4725 Cena/m3: 5819Kč Životnost: 100let Opotřebení lineární: 13% Věcná hodnota: 23 920 454Kč

Výrobní hala • • • • • 13

Popis: nepodsklepená, 2NP, montovaná betonová konstrukce Obestavěný prostor (m3): 9113 Cena/m3: 3422Kč Životnost: 100let Opotřebení lineární: 25%

http://www.stavebnistandardy.cz/doc/ceny/thu_2011.html

67

•

Věcná hodnota: 23 388 515Kč

Sklad č.1 • • • • • •

Popis: nepodsklepená hala, beton + ocelové prvky Obestavěný prostor (m3): 19576 Cena/m3: 2785Kč Životnost: 100let Opotřebení lineární: 17% Věcná hodnota: 45 250 903Kč

Plnírna • • • • • •

Popis: nepodsklepená hala, beton + ocelové prvky Obestavěný prostor (m3): 19576 Cena/m3: 2785Kč Životnost: 100let Opotřebení lineární: 19% Věcná hodnota: 20 036 460Kč

Sklad č.2 • • • • • •

Popis: přízemní hala, tvárnice Obestavěný prostor (m3): 893 Cena/m3: 1650Kč Životnost: 100let Opotřebení lineární: 12% Věcná hodnota: 1 296 636Kč

Provozní budova • • • • • •

Popis: administrativní budova, podsklepená, 2NP Obestavěný prostor (m3): 3852 Cena/m3: 5819Kč Životnost: 120let Opotřebení lineární: 69% Věcná hodnota: 6 911 226Kč

Sklad č.3 • • • • 68

Popis: nepodsklepená hala, zděná Obestavěný prostor (m3): 7764 Cena/m3: 3422Kč Životnost: 100let

• •

Opotřebení lineární: 41% Věcná hodnota: 15 681 418Kč

Přístřešek • • • • • •

Popis: nepodsklepená hala, ocelová, bez obvodových konstrukcí Obestavěný prostor (m3): 7733 Cena/m3: 1650Kč Životnost: 60let Opotřebení lineární: 48% Věcná hodnota: 6 633 198Kč

Kotelna • • • • • •

Popis: montovaná hala se sedlovou střechou Obestavěný prostor (m3): 4140 Cena/m3: 4427Kč Životnost: 100let Opotřebení lineární: 19% Věcná hodnota: 14 845 502Kč

Laboratoře • • • • • •

Popis: nepodsklepená přízemní budova, zděná Obestavěný prostor (m3): 1178 Cena/m3: 5819kč Životnost: 100let Opotřebení lineární: 51% Věcná hodnota: 3 358 843Kč

Sklad č.4 • • • • • •

Popis: přízemní hala, zděná Obestavěný prostor (m3): 1803 Cena/m3: 5892kč Životnost: 100let Opotřebení lineární: 29% Věcná hodnota: 7 542 526Kč

Dílna a sklady • • 69

Popis: přízemní hala, zděná Obestavěný prostor (m3): 1228

• • • •

Cena/m3: 5892kč Životnost: 100let Opotřebení lineární: 29% Věcná hodnota: 5 137 117Kč

Sklad č.5 • • • • • •

Popis: montovaná přízemní budova Obestavěný prostor (m3): 306 Cena/m3: 1650kč Životnost: 60let Opotřebení lineární: 77% Věcná hodnota: 117 810Kč

Vrátnice • • • • • •

Popis: přízemní zděná budova Obestavěný prostor (m3): 184 Cena/m3: 5892kč Životnost: 100let Opotřebení lineární: 54% Věcná hodnota: 498 699Kč

Vodojem • • • • • •

Popis: technologická stavba Obestavěný prostor (m3): 970 Cena/m3: 4795kč Životnost: 100let Opotřebení lineární: 54% Věcná hodnota: 2 139 529Kč

Úpravna vody • • • • • •

70

Popis: technologická stavba, zděná Obestavěný prostor (m3): 803 Cena/m3: 5900kč Životnost: 100let Opotřebení lineární: 47% Věcná hodnota: 2 510 981Kč

Pro zbývající nemovitosti, konkrétně tlakové zásobníky, regulační stanice plynu, věžový vodojem a 4 čerpací vrty, byly využity informace z ocenění roku 2002. Příslušné hodnoty jsou pomocí indexu změny cen průmyslových stavebních děl uvedeného na stránkách Českého statistického úřadu nejprve převedeny na cenovou úroveň roku 2005 (rok 2005 je rokem základním) a následně na 2011. Takto vypočítaná hodnota je ještě snížena o lineární opotřebení. Tlakové zásobníky • • • • •

Popis: technologická stavba Index cen stavebních prací 2011: 1,112 Životnost: 100let Opotřebení lineární: 12% Věcná hodnota: 805 338Kč

Regulační stanice plynu • • • • •

Popis: technologická stavba Index cen stavebních prací 2011: 1,112 Životnost: 100let Opotřebení lineární: 17% Věcná hodnota: 759 580Kč

Věžový vodojem • • • • •

Popis: technologická stavba Index cen stavebních prací 2011: 1,112 Životnost: 100let Opotřebení lineární: 19% Věcná hodnota: 2 718 015Kč

4 čerpací vrty • • • • •

Popis: technologická stavba, povrchový altán Index cen stavebních prací 2011: 1,112 Životnost: 100let Opotřebení lineární: 53%, 29%, 19%, 13% Věcná hodnota: 11 337 009Kč

Odhad prodejní ceny nemovitostí patří v rámci ocenění amortizační hodnotou mezi nejobtížnější kroky. Tento odhad je kromě jiného ještě ztížen tím, že se jedná o komplexní areál průmyslové společnosti, jenž si běžný zájemce o nákup nemovitosti nekoupí. Potenciálním zájemcem bude patrně investor podnikající v podobné oblasti na českém či evropském trhu. Jak vyplynulo ze strategické analýzy, trh s minerálními vodami je již 71

poměrně nasycen a žádní noví významní výrobci na trh v posledních letech nepřicházejí. Je tedy pravděpodobné, že areál bude zakoupen výrobní společností z důvodu rozšíření výrobních kapacit či proniknutí na český trh. V roce 2012 se společnost PepsiCO rozhodla prodat svůj business v České republice a v dalších zemích střední Evropy. Zájem byl veliký, mezi dva největší zájemce patřily Karlovarské minerální vody, a.s. a Kofola, a.s. . Z toho lze dále usoudit, že prodej areálu Hanácké kyselky, s.r.o. je v následujících 3 letech velice reálný. Od roku 2015 se sníží hodnota nemovitostí a tím i tržní hodnoty v důsledku zastarání o 5%.

8.3.2

SAMOSTATNÉ MOVITÉ VĚCI A SOUBORY MOVITÝCH VĚCÍ

Drobný majetek do hodnoty 40tis. Kč je tvořen především elektronickým zařízením: notebooky, záložní zdroj, kopírky apod. Z výročních zpráv lze vyčíst hodnotu těchto aktiv pouze pro rok 2011, kdy došlo k pořízení za celkovou sumu 248 960Kč. Tato částka je k poměru celkových aktiv zanedbatelná. Předpokládám, že odprodej tohoto majetku proběhne v roce likvidace. Celková pořizovací částka bude snížena o roční opotřebení a zastarání, které je u tohoto majetku značné a pro první rok odhadem činí 25%, pro další roky o 15% více. Dlouhodobý majetek vyšších hodnot je ve výročních zprávách od roku 2007 již popsán podrobněji. Celkové pořizovací ceny shrnuje následující tabulka. Tabulka č. 38: Pořizovací ceny aktiv nad 40tis. Kč v Kč. Potiskovací stroj

2007

2008

2009

2010

193 000

2011 173 157

Stánek Basic 3x3

42 070

Kontrolní zařízení

95 000

Pozemek/parcela

91 040

Nápojové automaty Sandvendo

79 000

1 000 000

987 000

Škoda Otavia Combi

555 000 308 000

Kompresor

1 236 000

Vvyfukovací stroj

5 765 000

Nákladní auto Renault

708 000

Horkovzdušný balon

1 000 000

Vozy škoda

3 100 000

Mikrovlnný spoj

555 200

553 000

Automobily typ N1

2 148 000

Celková částka pořízení

2 973 000

5 100 000

1 695 000

7 864 000

956 467

Zdroj: vlastní tvorba dle výročních zpráv

Nyní budou pro jednotlivé položky stanoveny předpokládané prodejní ceny na základě postupu, který uvádí odborná literatura14:

14

Mařík, M.: Metody oceňování podniku, Proces ocenění – základní metody a postupy, Praha: Ekopress 2011

72

1A =

/1A ∗ >100 − ),@ ∗ >100 ± 0@ 10‚

Č$ > č@ =

VCS>Kč@ ∗ TH >%@ 100

$ = Č$ ∗

i,

kde

TH=technická hodnota VTH= výchozí technická hodnota ZA= základní amortizace pro konkrétní odhad životnosti stroje dle amortizační stupnice PS= přirážky a srážky dle výsledků technické prohlídky ČC= časová cena VCS= výchozí cena při koupi nového stroje CO= cena obvyklá Kp= koeficient prodejnosti

Likvidační hodnota automobilů Pro všechny automobily byl zvolen předpoklad 5leté životnosti, kterému odpovídá příslušná amortizační stupnice. Koeficient prodejnosti byl stanoven na úrovni 75% z časové ceny. Srážky a přirážky nejsou uvažovány.

73

Tabulka č. 39: Výpočet LH automobilů v tis.Kč

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

1.VCS typ N

2 148

2 148

2 148

2 148

2 148

2 148

2 148

2 148

2 148

2.VCS Škoda Octavia 3.VCS Renault 4.VCS vozy Škoda VTH (%)

308

308

308

308

308

308

308

308

308

708

708

708

708

708

708

708

708

708

3 100

3 100

3 100

3 100

3 100

3 100

3 100

3 100

3 100

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

1.ZA

70%

80%

90%

90%

90%

90%

90%

90%

90%

2.ZA

30%

50%

60%

70%

80%

90%

90%

90%

90%

3.ZA

50%

60%

70%

80%

90%

90%

90%

90%

90%

4.ZA

70%

80%

90%

90%

90%

90%

90%

90%

90%

1.TH

30%

20%

10%

10%

10%

10%

10%

10%

10%

2.TH

70%

50%

40%

30%

20%

10%

10%

10%

10%

3.TH

50%

40%

30%

20%

10%

10%

10%

10%

10%

4.TH

30%

20%

10%

10%

10%

10%

10%

10%

10%

1.ČC

644

430

215

215

215

215

215

215

215

2.ČC

216

154

123

92

62

31

31

31

31

3.ČC

354

283

212

142

71

71

71

71

71

4.ČC

930

620

310

310

310

310

310

310

310

ČC celkem

2 144

1 487

860

759

657

626

626

626

626

Kp

0,75

0,75

0,75

0,75

0,75

0,7

0,7

0,7

0,7

CO celkem

1 608

1 115

645

569

493

438

438

438

438

Zdroj: vlastní tvorba

Z tabulky je patrné, že ceny obvyklé meziročně klesají, neboť se investice do automobilů v budoucnu již neplánují.

Likvidační hodnota potiskovacích strojů Potiskovací stroje určené na tisk lahvových etiket, byly pořízeny v roce 2007 a 2011. Životnost potiskovacích zařízení je z 90% závislá na jejich údržbě a na 10% na skladbě tiskových zakázek, přičemž potisk etiket je pro stroj méně náročný než potisk např. kartonů. Pro výpočet ceny obvyklé je uvažována životnost 15 let. Koeficient prodejnosti bude stanoven na 60%, neboť z článku z časopisu Svět tisku 9/2005 vyplývá, že dnes roste poptávka po strojích nových na úkor strojů opotřebovaných.

74

Tabulka č. 40: Výpočet LH potiskovacích strojů 2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

193 000

193 000

193 000

193 000

193 000

193 000

193 000

193 000

193 000

173 157

173 157

173 157

173 157

173 157

173 157

173 157

173 157

173 157

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

1.ZA

41%

47%

54%

61%

68%

74%

80%

80%

80%

2.ZA

15%

21%

27%

34%

41%

47%

54%

61%

68%

1.TH

59%

53%

46%

39%

32%

26%

20%

20%

20%

2.TH

85%

79%

73%

66%

59%

53%

46%

39%

32%

1.ČC

113 870

102 290

88 780

75 270

61 760

50 180

38 600

38 600

38 600

2.ČC

147 183

136 794

126 405

114 284

102 163

91 773

79 652

67 531

55 410

ČC celkem

261 053

239 084

215 185

189 554

163 923

141 953

118 252

106 131

94 010

0,6

0,6

0,6

0,6

0,6

0,6

0,6

0,6

0,6

156 632

143 450

129 111

113 732

98 354

85 172

70 951

63 679

56 406

1.VCS stroj 2007 2.VCS stroje 2011 VTH (%)

Kp CO celkem

Zdroj: vlastní tvorba

Likvidační hodnota kompresoru a vyfukovacího stroje Kompresor, který společnost pořídila v roce 2010, se používá společně s vyfukovacím strojem. Kompresor nasává a stlačuje atmosférický vzduch a vyfukovací stroj ho využívá k výrobě plastových lahví. Dle výrobce kompresorů činí jejich životnost kolem 20 let. Poptávka po použitých kompresorech je na trhu poměrně značná, proto je koeficient prodejnosti na úrovni 70%. U vyfukovacího stroje se mi předpokládaná životnost nepodařila zjistit. Dle stránek http://www.machinepoint.com, kde jsou obdobné použité stroje nabízeny k prodeji a je uveden i rok výroby, předpokládám, že činí také 20let. Využití vyfukovacího stroje je již poměrně specifické, proto koeficient prodejnosti 50%. Tabulka č. 41: Výpočet LH kompresoru V tis. Kč

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

VCS

1 236

1 236

1 236

1 236

1 236

1 236

1 236

1 236

1 236

VTH (%)

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

1.ZA

15%

20%

25%

30%

35%

40%

45%

50%

55%

1.TH

85%

80%

75%

70%

65%

60%

55%

50%

45%

1.ČC

1 051

989

927

865

803

742

680

618

556

Kp

0,7

0,7

0,7

0,7

0,7

0,7

0,7

0,7

0,7

CO celkem

735

692

649

606

562

519

476

433

389

Zdroj: vlastní tvorba

75

Tabulka č.42: Výpočet LH vyfukovacího stroje V tis. Kč

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

VCS

5 765

5 765

5 765

5 765

5 765

5 765

5 765

5 765

5 765

VTH (%)

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

1.ZA

15%

20%

25%

30%

35%

40%

45%

50%

55%

1.TH

85%

80%

75%

70%

65%

60%

55%

50%

45%

1.ČC

4 900

4 612

4 324

4 036

3 747

3 459

3 171

2 883

2 594

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

2 450

2 306

2 162

2 018

1 874

1 730

1 585

1 441

1 297

Kp CO celkem

Zdroj: vlastní tvorba

Likvidační hodnota nápojových automatů Společnost v roce 2011 pořídila 5 nápojových automatů SANDEVENDO. Obdobné automaty byly od roku 2007 pořizovány pravidelně. Celková životnost je odhadnuta na 10let a díky oblibě těchto automatů u nás, je koeficient prodejnosti stanoven na 70%.

76

Tabulka č. 43: Výpočet LH nápojových automatů V tis. Kč

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

1.VCS 2007 2.VCS 2008 3.VCS 2009 4.VCS 2010 5.VCS 2011 VTH (%)

79

79

79

79

79

79

79

79

79

1 000

1 000

1 000

1 000

1 000

1 000

1 000

1 000

1 000

987

987

987

987

987

987

987

987

987

555

555

555

555

555

555

555

555

555

555

555

555

555

555

555

555

555

555

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

1.ZA

60%

70%

80%

80%

80%

80%

90%

90%

90%

2.ZA

50%

60%

70%

80%

80%

80%

80%

90%

90%

3.ZA

40%

50%

60%

70%

80%

80%

80%

80%

90%

4.ZA

30%

40%

50%

60%

70%

80%

80%

80%

80%

5.ZA

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

80%

80%

1.TH

40%

30%

20%

20%

20%

20%

10%

10%

10%

2.TH

50%

40%

30%

20%

20%

20%

20%

10%

10%

3.TH

60%

50%

40%

30%

20%

20%

20%

20%

10%

4.TH

70%

60%

50%

40%

30%

20%

20%

20%

20%

5.TH

80%

70%

60%

50%

40%

30%

20%

20%

20%

1.ČC

32

24

16

16

16

16

8

8

8

2.ČC

500

400

300

200

200

200

200

100

100

3.ČC

592

494

395

296

197

197

197

197

99

4.ČC

389

333

278

222

167

111

111

111

111

5.ČC

444

389

333

278

222

167

111

111

111

1 956

1 639

1 321

1 012

802

691

627

527

429

0,7

0,7

0,7

0,7

0,7

0,7

0,7

0,7

0,7

1 147

925

708

561

484

439

369

300

ČC celkem Kp

CO 1 370 celkem Zdroj: vlastní tvorba

Likvidační hodnota mikrovlnného spoje Mikrovlnný spoj se obvykle používá pro přenos digitálního signálu velkou rychlostí na vzdálenost metrů až desítky kilometrů pomocí úzce směrovaného svazku rádiových vln s malým výkonem. Výrobce garantuje vysokou životnost podpořenou dlouho záruční dobou. Pro výpočet ceny obvyklé bude použita amortizační křivka pro 25letou životnost a koeficient prodejnosti 68%.

77

Tabulka č. 44: Výpočet LH mikrovlnného spoje V tis. Kč VCS

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

553

553

553

553

553

553

553

553

553

VTH (%)

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

1.ZA

26%

30%

34%

38%

42%

46%

50%

54%

58%

1.TH

74%

70%

66%

62%

58%

54%

50%

46%

42%

1.ČC

409

387

365

343

321

299

277

254

232

Kp

0,68

0,68

0,68

0,68

0,68

0,68

0,68

0,68

0,68

CO celkem

278

263

248

233

218

203

188

173

158

Zdroj: vlastní tvorba

Likvidační hodnota stánku pozemku a horkovzdušného balonu U stánku předpokládám, že by svým účelům mohl sloužit ještě dalších 10let. Firem, které ke své prezentaci využívají různé výstavy, na českém trhu existuje mnoho, koeficient prodejnosti 75%. Tabulka č. 45: Výpočet LH stánku 2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

VCS

42 070

42 070

42 070

42 070

42 070

42 070

42 070

42 070

42 070

VTH (%)

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

1.ZA

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

90%

1.TH

80%

70%

60%

50%

40%

30%

20%

10%

10%

1.ČC

33 656

29 449

25 242

21 035

16 828

12 621

8 414

4 207

4 207

0,75

0,75

0,75

0,75

0,75

0,75

0,75

0,75

0,75

25 242

22 087

18 932

15 776

12 621

9 466

6 311

3 155

3 155

Kp CO celkem

Zdroj: vlastní tvorba

Horkovzdušný balon je artiklem velice specifickým a určeným k nabídnutí pouze na úzkoprofilovém trhu. Životnost takového balonu se pohybuje kolem 3-6 let, využívá-li se alespoň jednou týdně. K takovémuto využití v Hanácké společnosti nedochází, opotřebení tedy bude nižší, stanové na základě 10leté amortizační stupnice. Koeficient prodejnosti je těžké odhadnout, např. na internetu jsem poptávku po balonech nenašla, proto stanovím koeficient prodejnosti 50%. Tabulka č. 46: Výpočet LH balonu V tis. Kč VCS VTH (%) 1.ZA 1.TH 1.ČC Kp CO celkem 78

2012 1 000 100% 50% 50% 500 0,5

2013 1 000 100% 60% 40% 400 0,5

2014 1 000 100% 70% 30% 300 0,5

2015 1 000 100% 80% 20% 200 0,5

2016 1 000 100% 90% 10% 100 0,5

2017 1 000 100% 90% 10% 100 0,5

2018 1 000 100% 90% 10% 100 0,5

2019 1 000 100% 90% 10% 100 0,5

2020 1 000 100% 90% 10% 100 0,5

250

200

150

100

50

50

50

50

50

Zdroj: vlastní tvorba

Parcela 1053 není v roce 2012 na Katastru nemovitostí, konkrétně na LV92, již evidována. Zřejmě došlo k prodeji, a proto nebude zahrnuta do ocenění. Likvidační hodnota technologií pořízených před rokem 2007 V roce 2004 společnost nakoupila etiketovací stroj v pořizovací ceně 4 965tis.Kč. Celkovou životnost odhaduji na 20let, koeficient prodejnosti na 60%. Tabulka č. 47: Výpočet LH etiketovacího stroje V tis. Kč

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

VCS

4 965

4 965

4 965

4 965

4 965

4 965

4 965

4 965

4 965

VTH (%)

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

1.ZA

35%

60%

70%

80%

90%

90%

90%

90%

90%

1.TH

65%

60%

55%

50%

45%

40%

35%

30%

30%

1.ČC

3 227

2 979

2 731

2 483

2 234

1 986

1 738

1 490

1 490

0,6

0,6

0,6

0,6

0,6

0,6

0,6

0,6

0,6

1 936

1 787

1 638

1 490

1 341

1 192

1 043

894

894

Kp CO celkem

Zdroj: vlastní tvorba

Následující rok došlo k pořízení snímače šarží. I zde předpokládám využitelnost celkových 20let. Na internetu existuje jistá poptávka, proto koeficient prodejnosti 0,7.

Tabulka č. 48: Výpočet LH snímače V tis. Kč

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

VCS

622

622

622

622

622

622

622

622

622

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

VTH (%) 1.ZA

30%

60%

70%

80%

90%

90%

90%

90%

90%

1.TH

70%

65%

60%

55%

50%

45%

40%

35%

30%

1.ČC

435

404

373

342

311

280

249

218

187

Kp

0,7

0,7

0,7

0,7

0,7

0,7

0,7

0,7

0,7

CO celkem

305

283

261

239

218

196

174

152

131

Zdroj: vlastní tvorba

V roce 2006 si společnost do užívání pořídila čerpací technologii v celkové hodnotě 761tis.Kč. Zřejmě ji využívá k čerpání minerální vody z vrtů. Odhadovaná životnost 15let, koeficient prodejnosti 55%.

79

Tabulka č. 49: Výpočet LH čerpací technologie V tis. Kč

2012

VCS

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

761

761

761

761

761

761

761

761

761

VTH (%)

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

1.ZA

41%

60%

70%

80%

90%

90%

90%

90%

90%

1.TH

59%

53%

46%

39%

32%

26%

20%

20%

20%

1.ČC

449

403

350

297

244

198

152

152

152

Kp

0,55

0,55

0,55

0,55

0,55

0,55

0,55

0,55

0,55

CO celkem

247

222

193

163

134

109

84

84

84

Zdroj: vlastní tvorba

8.3.3

DLOUHODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK

Hanácká kyselka, s.r.o. vlastní obchodní podíly ve společnostech Hanácké závody, a.s. a MAEG, a.s. Akcie společností nejsou na burze obchodovány a zjistit jejich hodnotu je poměrně obtížné. Proto bude jejich hodnota stanovena dle podílu Hanácké kyselky, s.r.o. na základním kapitálu. U společnosti MAEG, a.s. měla v roce 2011 100% účast a hodnota vlastního kapitálu činila 2 150tis. Kč, u Hanáckých závodů, a.s. činila tato účast 90,86% a výše vlastního kapitálu dosahovala 86 298tis. Kč.

8.3.4

ZÁSOBY

Ve společnosti probíhá efektivní zásobování, tzn., že na skladě je drženo minimum materiálu a výrobků, největší položkou jsou pak poskytnuté zálohy na zásoby. Pro oceňování zásob likvidační hodnotou LH je možno využít následující vzorec: ŠA = /A ∗ 5i ∗ 5? , kde VH=aktuální hodnota oceňovaných zásob na trhu Ip= index prodejnosti Iz= index technického znehodnocení Jak již bylo uvedeno výše, společnost se zásobami nakládá efektivně a dochází k neustálému doplňování zásob na sklad. Proto se dá předpokládat, že účetní hodnoty odpovídají reálným pořizovacím cenám. Index prodejnosti stanovím na úrovni 0,75, neboť se domnívám, že nakoupené zásoby lze na trhu dobře směnit. Index znehodnocení vyjadřující míru odpadu či poškozené zásoby, které se tak stávají neprodejné, činí 0,95.

80

Tabulka č. 50: Výpočet LH zásob V tis. Kč

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

VH

69 213

72 616

73 155

73 566

74 745

75 493

76 248

77 010

77 780

Ip

0,75

0,75

0,75

0,75

0,75

0,75

0,75

0,75

0,75

Iz

0,95

0,95

0,95

0,95

0,95

0,95

0,95

0,95

0,95

LH

49 314

51 739

52 123

52 416

53 256

53 789

54 326

54 870

55 418

Zdroj: Vlastní tvorba

8.3.5

POHLEDÁVKY

V bilanci jsou vykázány pouze pohledávky krátkodobé. Více jak 90% tvoří pohledávky z obchodních vztahů, zbytek jsou daňové pohledávky a krátkodobé poskytnuté zálohy. Pouze minimální množství pohledávek z obchodních vztahů jsou pohledávky po splatnosti více jak 180dní. Konkrétní číslo pro rok 2011 činí 389tis.Kč, což odpovídá necelému 1%. Daňové pohledávky a krátkodobé poskytnuté zálohy se dají považovat za poměrně jisté a splatné do 1 roku. U pohledávek z obchodních vztahů se při oceňování využívají koeficienty, jejichž výše odráží riziko nesplacení. Pro pohledávky do lhůty splatnosti je tento koeficient stanoven na úrovni 0,97, pro pohledávky po více než 180dnech po splatnosti pak 0,32.15 Tabulka č. 51: Výpočet LH krátkodobých pohledávek v tis. Kč 2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

54 814

55 785

55 202

55 796

56 586

56 699

57 096

57 496

57 898

54 266

55 227

54 650

55 238

56 020

56 132

56 525

56 921

57 319

52 638

53 570

53 010

53 581

54 340

54 448

54 829

55 213

55 600

Pohledávky po splatnosti 180dnů-1% koeficient 0,32

548

558

552

558

566

567

571

575

579

175

179

177

179

181

181

183

184

185

Účetní hodnota ost.krátk. pohl LH celkem

5 900

6 190

6 456

6 561

6 678

7 008

7 057

7 106

7 156

58 713

59 938

59 643

60 320

61 199

61 638

62 069

62 503

62 941

V tis. Kč Pohledávky z obch.vz. Pohl.do splatnosti-99% koeficient 0,97

Zdroj: vlastní tvorba

8.3.6

ČASOVÉ ROZLIŠENÍ A CIZÍ ZDROJE

Časové rozlišení aktivní a pasivní a stejně tak cizí zdroje tvořeny závazky a bankovními výpomocemi lze ponechat v účetních hodnotách.

15

Zdroj: M. Marík a kolektiv, Metody oceňování podniku – Proces ocenění, základní metody a postupy. Praha: Ekopress, 2011

81

8.3.7

NÁKLADY LIKVIDACE

Do výdajů je dále nutno zahrnout náklady likvidace, kam patří zejména náklady a odměna likvidátora a ostatní náklady spojené s likvidací: uveřejňování inzerátů, režie apod. Tyto výdaje odhadem stanovím na 300tis.Kč.

8.3.8

LIKVIDAČNÍ HODNOTA PODNIKU

V následující tabulce jsou shrnuty jednotlivé položky potřebné k výpočtu likvidační hodnoty oceňovaného podniku. Tabulka č. 52: Výpočet likvidační hodnoty podniku LH v tis. Kč

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

Pozemky

5 735

6 436

7 226

7 826

8 159

8 188

7 926

7 438

6 831

198 736

198 736

198 736

188 799

179 359

170 391

161 872

153 778

146 089

Movité věci

9 548

8 275

7 094

6 311

5 599

5 033

4 573

4 120

3 819

Dl. Fin. majetek

80 560

80 560

80 560

80 560

80 560

80 560

80 560

80 560

80 560

Zásoby

49 314

51 739

52 123

52 416

53 256

53 789

54 326

54 870

55 418

Pohledávky

58 713

59 938

59 643

60 320

61 199

61 638

62 069

62 503

62 941

Peníze

9 190

9 190

9 190

9 190

9 190

9 190

9 190

9 190

9 190

Splácení kr. závazků Časové rozlišení aktivní Časové rozlišení pasivní Náklady likvidace

86 256

90 438

94 181

95 409

97 112

98 374

99 653

100 949

102 261

587

587

587

587

587

587

587

587

587

7 345

7 345

7 345

7 345

7 345

7 345

7 345

7 345

7 345

300

300

300

300

300

300

300

300

300

LH

318 483

317 378

313 333

302 956

293 153

283 357

273 805

264 453

255 530

Stavby

Zdroj: vlastní tvorba dle informací poskytnutých Hanáckou Kyselkou, s.r.o.

8.3.9

STANOVENÍ DISKONTNÍ MÍRY

Diskontní míra bude stanovena na úrovni průměrných vážených nákladů kapitálu, které v sobě zahrnují nejen náklady úročeného cizího kapitálu, ale také náklady kapitálu vlastního. Výpočet bude proveden na základě následujícího vzorce:

8,$$ =

9:

∗

9: :

+

=:>?@

∗

=: , :

Nck = náklady na cizí kapitál CK = hodnota úročeného cizího kapitálu Nvk(z) = náklady na vlastní kapitál při dané úrovni zadlužení VK = hodnota vlastního kapitálu

82

kde

K = celková hodnota investovaného kapitálu

8.3.9.1 NÁKLADY CIZÍHO KAPITÁLU

Při určování nákladů na cizí kapitál byly využity informace z výročních zpráv, kde se uvádí, jak jsou nabyté bankovní úvěry úročeny. Úroková sazba je pro dlouhodobý úvěr stanovena jako 1M Pribor+ 3% p.a. a pro krátkodobý 1M Pribor+ 1,35% p.a.. Po analýze ročních průměrů měsíčního Pribor na stránkách ČNB, byly úrokové míry pro plánované období určeny jako průměr za poslední dva roky, kdy tyto sazby vykazovaly poměrně stabilní výši a to na úrovni 4,03% pro dlouhodobý úvěr a 2,28% pro úvěr krátkodobý. Z plánu financování vychází, že společnost dlouhodobý úvěr splatí v roce 2014 a krátkodobý o 3 roky později. Celková úroková sazba, a tím i náklady na úročený cizí kapitál, pak bude určena váženým průměrem snížena o 19% úrokovou sazbu. Tabulka č. 53: Výpočet nákladů úročeného cizího kapitálu 2012-2016 V tis. Kč

2012

2013

2014

2015

2016

Dlouhodobý bankovní úvěr Úroková sazba

8 750

3 750

0

0

0

4,03%

4,03%

4,03%

4,03%

4,03%

11 000

9 000

7 000

5 000

3 000

2,98%

2,98%

2,98%

2,98%

2,98%

19%

19%

19%

19%

19%

2,79%

2,66%

2,41%

2,41%

2,41%

Krátkodobý bankovní úvěr Úroková sazba Daňová sazba Náklady úročeného cizího kapitálu Zdroj: vlastní tvorba

8.3.9.2 NÁKLADY VLASTNÍHO KAPITÁLU

Výpočet nákladů vlastního kapitálu vychází z modelu CAPM, metody oceňování kapitálových aktiv, který pracuje s údaji z amerického kapitálového trhu a pro potřeby České republiky je upravuje o rizikovou přirážku dané země. Využití těchto údajů je vhodné díky rozvinutosti tohoto trhu a možnosti získat potřebné údaje za dlouhý časový interval. Vzorec níže zachycuje výpočet pro určení nákladů vlastního kapitálu: =: =

%‹Œ + •‹Œ *+ 1‹Œ + + ) + +1 , kde

rfUS = bezriziková úroková míra na úrovni dlouhodobých vládních dluhopisů USA βUS = β odvětví v USA upravená na konkrétní zadlužení oceňovaného podniku RPTUS = riziková prémie amerického kapitálového trhu RPZ = riziková prémie země R1 = přirážka za menší společnost a neobchodovatelnost

83

Bezriziková úroková míra byla stanovena dle aktuální výnosnosti 30letých amerických státních dluhopisů ke dni ocenění. Tato výnosnost se dá považovat za bezrizikovou, neboť výnos z těchto dluhopisů je pro držitele téměř 100% jistý. Na stránkách amerického ministerstva financí bylo zjištěno, že tato výnosnost činí 2,98%16. Riziková prémie amerického trhu byla určena jako rozdíl výnosnosti akciového trhu a výnosností státních dluhopisů. Geometrický průměr rozdílu těchto výnosností za období 1928-2011 je na stránkách profesora Damodarana na úrovni 4,1. Pro výpočet odvětvové βety byla použita metoda analogie. Koeficienty nezadlužených βeta amerických podniků působících v různých odvětvích, jsou také uvedeny na stránkách prof. Damodarana. Pro odvětví výroby nealkoholických nápojů je nezadlužená βeta 0,83. Tuto hodnotu je nutno přepočítat na konkrétní zadlužení oceňovaného podniku dle následujícího vzorce. 9:

Ž• = Ž• ∗ ‘1 + >1 − @ ∗ =:’, kde βz = β vlastního kapitálu zadlužené firmy βN = β vlastního kapitálu při nulovém zadlužení d = sazba daně z příjmu CK/VK = poměr cizího a vlastního kapitálu

Tabulka č. 54: Výpočet zadlužené βety V tis. Kč

2012

2013

2014

2015

2016

βeta nezadluženého podniku Úročený cizí kapitál

0,83

0,83

0,83

0,83

0,83

19 750

12 750

7 000

5 000

3 000

Vlastní kapitál

204 704

207 135

210 193

214 048

218 025

Daňová sazba

19%

19%

19%

19%

19%

βeta zadluženého 0,89 0,87 0,85 podniku Zdroj: http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar/, vlastní tvorba

0,85

0,84

Pomocí rizikové prémie země model CAPM upravuje data z amerického trhu pro využití v jednotlivých zemích. Tyto prémie jsou stanovovány podle ratingu dané země a jejich výše je k nalezení opět na stránkách prof. Damodarana. Pro Českou republika činí 1,28. K nákladům vlastního kapitálu je třeba ještě přičíst přirážku za menší společnost, ta se pohybuje od 0 do 5%. Zde byla zvolena na úrovni 3%.

16

http://www.treasury.gov/resource-center/data-chart-center/interest-rates/Pages/Historic-Yield-DataVisualization.aspx

84

Tabulka č. 55: Výpočet nákladů vlastního kapitálu 2012-2016 2012

2013

2014

2015

2016

Bezriziková úroková míra Zadlužená βeta

2,98%

2,98%

2,98%

2,98%

2,98%

0,89

0,87

0,85

0,85

0,84

Riziková prémie trhu USA Riziková prémie země

4,10%

4,10%

4,10%

4,10%

4,10%

1,28%

1,28%

1,28%

1,28%

1,28%

3%

3%

3%

3%

3%

10,93%

10,83%

10,75%

10,73%

10,70%

Přirážka za menší společnost Náklady vlastního kapitálu Zdroj: Vlastní tvorba

8.3.9.3 PRŮMĚRNÉ VÁŽENÉ NÁKKLADY INVESTOVANÉHO KAPITÁLU

Výpočet vážených průměrných nákladů kapitálu WACC shrnuje následující tabulka. Tabulka č. 56: Výpočet WACC 2012-2016 Náklady CK

2012

2013

2014

2015

2016

2,79%

2,66%

2,41%

2,41%

2,41%

CK/K

8,80%

5,80%

3,22%

2,28%

1,36%

Náklady VK

10,93%

10,83%

10,75%

10,73%

10,70%

VK/K

91,20%

94,20%

96,78%

97,72%

98,64%

WACC

10,21%

10,36%

10,49%

10,54%

10,59%

Zdroj: Vlastní tvorba

Pro období 2017-2020 jsou WACC na úrovni roku 2016

8.4 VÝSLEDNÁ HODNOTA Výsledné ocenění společnosti Hanácká kyselka, s.r.o. určím jako sumu diskontovaných FCFF a diskontované likvidační hodnoty vždy k 1. 1. daného roku. Tímto součtem je tvořena hodnota brutto, po odečtení cizího úročeného kapitálu k datu ocenění získám hodnotu netto, tedy hodnotu vlastního kapitálu. Na závěr by měl ještě být připočten neprovozní majetek, ten ale nebyl při ocenění vymezen.

85

Tabulka č. 57: Výsledné ocenění podniku V tis. Kč

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

Odúročitel

0,9073

0,8222

0,7441

0,6732

0,6087

0,5505

0,4978

0,4501

0,4070

5 851

8 821

6 516

5 639

6 011

5 555

5 134

4 745

9 508

18 329

24 846

30 485

36 496

42 051

47 186

51 931

260 938

233 163

203 949

178 454

155 976

136 287

119 029

104 001

270 446

251 492

228 795

208 939

192 472

178 339

166 214

155 931

26 750

26 750

26 750

26 750

26 750

26 750

26 750

26 750

243 696

224 742

202 045

182 189

165 722

151 589

139 464

129 181

Diskontované 3 657 FCFF FCFF 3 657 kumulované Diskontovaná 288 971 LH Hodnota 292 628 brutto CK k datu 26 750 ocenění Hodnota 265 878 netto k 1. 1. Zdroj: Vlastní tvorba

Vývoj amortizační hodnoty nevykazuje obvyklý nejprve rostoucí a poté klesající tvar, neboť každoroční přírůstky diskontovaného cash flow jsou menší než opotřebení neobnovovaného majetku vyjádřeného likvidační hodnotou. Výsledná hodnota netto Hanácké kyselky, s.r.o. k 1. 1. 2012 činí 265 878tis. Kč a toto datum je také nejvhodnější k případnému prodeji. Pokud by byla hodnota netto podniku k 1. 1. 2012 stanovena pouze na základě substance (majetku), celkové ocenění by tak bylo dáno součtem reprodukčních hodnot snížených o opotřebení, které nejsou vynásobené koeficientem prodejnosti, neboť se předpokládá, že podnik bude nadále vykonávat svou činnost a majetek tak rozprodávat nebude. Výpočet hodnoty netto k 1. 1. 2012 je uveden v tabulce níže a je na úrovni 337 943tis. Kč.

Tabulka č. 58: Výpočet substanční hodnoty podniku V tis. Kč

2012

Pozemky

5 830

Stavby

198 736

Movité věci

15 554

Dlouhodobý finanční majetek Zásoby

80 560 65 752

Pohledávky

55 362

Peníze

9 190

Splácení dluhů

86 283

Časové rozlišení aktivní

587

Časové rozlišení pasivní

7 345

Substanční hodnota netto k 1. 1. 2012 Zdroj: Vlastní tvorba

86

337 943

9 ZÁVĚR Cílem této diplomové práce bylo ocenit společnost Hanácká kyselka, s.r.o. k 1. 1. 2012 pomocí běžně používaných metod. Chtěla jsem si vyzkoušet využití nabytých znalostí v praxi a musím podotknout, že ne vždy byly získané znalosti dostačující. Práce je rozčleněna do dvou částí. V metodologické části jsou popsány základní pojmy a postupy, které jsou v oceňovací praxi běžné. V praktické části jsem se je pak snažila využít na konkrétním případu, tedy ocenění podniku Hanácká kyselka, s.r.o. . Běžný posudek by dle pana profesora Maříka měl být rozčleněn do 4 na sebe navazujících částí, konkrétně na finanční a strategickou analýzu, generátory hodnoty, z nich vycházející finanční plán a samotné ocenění. Tímto doporučeným postupem jsem se řídila i já. Jako první jsem analyzovala finanční zdraví podniku a již zde mne znepokojila informace ohledně velice nízké rentability investovaného kapitálu. Finanční analýza byla provedena klasickým způsobem. Nejprve jsem vykonala vertikální a horizontální analýzu výkazů (rozvahy a výkazu zisku ztráty) a na ní dále navazovaly poměrové a výkonové ukazatele, které byly ale zároveň také propočteny pro konkurenční podniky: Karlovarské minerální vody, a.s., Poděbradka, a.s., Karlovarská Korunní, s.ro. a Ondrášovka, a.s. . Protože trh s minerálními vodami je pouhou součástí odvětví výroby nealkoholických nápojů, nemohla jsem využít odvětvové mediány, které jsou běžně dostupné v databázích Amadeus či Market Line, ale bylo nutné ukazatele propočítat za jednotlivé podniky, čímž jsem získala informace o běžně dosahovaných hodnotách na tomto trhu. Oceňovaná společnost si v porovnání s konkurencí nestála špatně. U většiny ukazatelů se umístila na druhém místě po Karlovarských minerálních vodách, a.s.. V závěru jsem využila komplexní testy, které podaly souhrnný pohled na finanční zdraví podniku. Výsledky testů ale ve prospěch Hanácké kyselky, s.r.o. příliš nehovořily. Především výsledek ekonomické přidané hodnoty byl alarmující, neboť společnost za sledované období 2007-2011 ani v jednom roce netvořila hodnotu. Rentabilita investovaného kapitálu v porovnání s průměrnými váženými náklady kapitálu byla na dosti nízké úrovni, což byl varovný signál, že výnosové ocenění podniku nejspíše nebudu moci využít. Druhým bodem mé práce bylo zmapovat trh s minerálními vodami na území České republiky, pomocí dosavadního vývoje odhadnout růst trhu do budoucna a určit velikost budoucích tržeb oceňovaného podniku. Tento trh je ovšem velice konkurenční a zároveň, jak již bylo zmíněno výše, spadá do odvětví výroby nealkoholických nápojů, pro který je relevantních informací k nalezení mnoho, ale pro trh s minerálními vodami již nikoli. Musela jsem tedy přijmout některé zjednodušující předpoklady, abych vůbec mohla vymezit poptávku po minerálních vodách na českém území. Následně jsem na základě analyzovaných faktorů určila atraktivitu trhu a s ní související vývoj trhu a tržeb do budoucnosti. V analýze mikrookolí byl na základě analýzy konkurenční pozice oceňované společnosti vymezen budoucí tržní podíl, který by měla na tomto trhu s velkou pravděpodobností v následujících letech dosahovat. 87

Z výše naplánovaných tržeb pak dále vychází generátory hodnoty a finanční plán. Většina generátorů hodnot, ale také položek finančního plánu, byly predikovány na základě z vývoje za minulost. Tyto hodnoty jsem pak následně využila k sestavení plánovaných výkazů: rozvahy, zisku a ztráty a výkazu cash flow. Pro výsledné ocenění bylo nutné vypočítat plánovou rentabilitu investovaného kapitálu, jež mi měla poskytnout finální verdikt pro zvolení konkrétní oceňovací metody. Na začátku práce jsem si plánovala využít v běžné praxi nejvíce používané výnosové metody DCF, ale nízké hodnoty rentability tyto plány překazily, neboť minimálně rovnost rentability investovaného kapitálu a průměrných vážených nákladů na kapitál je podmínkou využití výnosových metod. Výše rentability ovšem dosahovala pouhých 2,6%. Konzultace s ekonomickou ředitelkou Hanácké kyselky, s.r.o. mne utvrdila ve správnosti odhadu, neboť takovýchto hodnot dosahuje společnost i posledních 15let. Pro ocenění jsem tedy musela zvolit jiné než výnosové metody. Nakonec byla hodnota podniku určena na základě amortizační hodnoty, která v sobě kombinuje výnosové a majetkové ocenění. Majetková hodnota byla stanovena likvidační hodnotou, jež staví na předpokladu, že majetek podniku bude k určitému datu prodán. Určování likvidační hodnoty bylo poměrně náročné, neboť pro každý druh majetku se využívá jiné ocenění. Tímto postupem jsem ale zúročila veškeré znalosti získané ve škole. Také jsem se ocitla v informační tísni. Běžně dostupných informací ohledně majetku společnosti je k nalezení málo, a proto jsem byla velice vděčná, že mi vedení společnosti poskytlo alespoň některé. Hodnota netto k 1. 1. 2012 stanovena pomocí amortizační hodnoty činí 265 878tis. Kč. Pro porovnání jsem na závěr práce uvedla výpočet hodnoty podniku pomocí substanční hodnoty vycházející z reprodukčních cen a předpokladu, že společnost bude nadále pokračovat v činnosti a majetek na trhu rozprodávat nebude. Tato hodnota byla stanovena na úrovni 337 943tis. Kč

88

10 ZDROJE LITERATURA 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Dušek, D.: Základy oceňování nemovitostí, Praha: Oeconomica, 2006, Kislingerová, E. a kol.: Manažerské finance, Praha: C.H.Beck 2004, Kislingerová, E.: Oceňování podniku, Praha: C.H. Beck, 2001, Kokoška, J.: Oceňování nemovitostí. Díl III., Oceňování obvyklou cenou, Praha: ABF-Arch,2000, Makovec, J.: Oceňování strojů a výrobních zařízení, Praha: Oeconomica, 2006, Marek, P.: Studijní průvodce financemi podniku, Praha: Ekopress, 2006, Mařík, M.: Metody oceňování podniku pro pokročilé. Hlubší pohled na vybrané problémy, Praha: Ekopress 2011, Mařík, M.: Metody oceňování podniku, Proces ocenění – základní metody a postupy, Praha: Ekopress 2011, Maříková, P., Mařík, M.: Diskontní míra pro výnosové oceňování podniku, Praha: Oeconomica, 2007, Sedláčková, H.: Strategická analýza, Praha: C.H. Beck, 2000, ÚZ č. 815, Oceňování, Sagit ,2011, Výroční zprávy Hanácká kyselka, s.r.o. 2006-2011

ZÁKONY Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů

INTERNETOVÉ ZDROJE http://portal.justice.cz/Justice2/Uvod/uvod.aspx http://www.hanackakyselka.cz/ http://www.korunni.cz/ http://www.podebradka.cz/ http://www.mattoni.cz/ http://www.ondrasovka.cz/ http://www.mpo.cz/ http://www.cnb.cz/ http://www.mfcr.cz/ http://www.czso.cz/ http://www.mpsv.cz http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar/ http://www.dumazahrada.cz/stavba-rekonstrukce/penize-pravo/2011/1/19/balena-voda-z-pohledulegislativy/ http://www.businessinfo.cz/app/content/files/dokumenty/mfcr_makroekonomicka_predikce_duben _2013.pdf http://www.mpsv.cz http://euro.e15.cz/profit/trh-mozna-cekaji-radikalni-zmeny-886506 http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/35-kolokvium_2013-04.pdf http://www.retailinfo.cz/magazin/clanky/voda-z-kohoutku-se-hlasi-o-podily-na-trhu http://www.effie.cz/cz/results/campaign.php?cmpid=174 89

http://strategie.e15.cz/zpravy/hanacka-planuje-kampan-s-novou-agenturou http://www.businessvize.cz/financni-analyza/in05-bankrotni-index-z-ceska-ktery-funguje-na-ceskefirmy http://financni-analyza.webnode.cz/ukazatele-rentability/ http://www.treasury.gov/resource-center/data-chart-center/interest-rates/Pages/Historic-YieldData-Visualization.aspx http://www.pijtezdravouvodu.cz http://www.svettisku.cz/buxus/generate_page.php?page_id=1887&buxus_svettisku=f3f3 http://www.cerpadla-ivt.cz/cz/caste-dotazy http://cs.wikipedia.org/wiki/Mikrovlnn%C3%BD_spoj http://www.strateg.cz/Strategicka_analyza.html http://www.stavebnistandardy.cz/doc/ceny/thu_2011.html http://eregal.ihned.cz/c1-23963580-vody-balene-stale-inovovane http://www.machinepoint.com

11 PŘÍLOHY Příloha č. 1: Tabulka aktiva a pasiva společnosti 2007-2011 Rozvaha v plném rozsahu (v tis. Kč)

31.12.2007

31.12.2008

31.12.2009

31.12.2010

31.12.2011

Aktiva celkem

380 245

365 212

341 566

350 267

313 239

Dlouhodobý majetek

192 322

188 154

184 702

185 448

176 624

2 398

3 084

1 290

391

78

546

469

245

208

35

1 852

2 615

1 045

183

43

127 302

122 420

115 624

116 292

108 917

6 725

6 725

6 725

6 725

6 797

Stavby

107 681

103 612

99 543

96 080

90 605

Samostatné movité věci

10 047

11 172

8 093

13 181

10 241

Jiný hmotný majetek

1 026

609

193

99

43

Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na nedokončený dl.hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek

1 108

302

1 070

207

456

715

0

0

0

775

62 622

62 650

67 788

68 765

67 629

Dlouhodobý nehmotný majetek Software Ocenitelná práva Dlouhodobý hmotný Pozemky

Půjčky a úvěry ovládající a říd.os.podstatný vliv Oběžná aktiva

0

0

5 000

4 000

3 000

185 137

175 373

156 255

164 150

136 028

Zásoby

64 341

66 210

63 481

73 810

66 825

- 7 909

- 1 125

- 4 270

Materiál

-

1 344

-

3 386

Výrobky

4 368

5 736

5 231

5 191

6 791

Zboží

2 012

687

950

783

1 219

Poskytnuté zálohy na zásoby

59 305

63 173

65 209

68 961

63 084

Dlouhodobé pohledávky

0

6 000

0

0

0

Pohledávky za ovl. a říz. osobami

0

6 000

0

0

0

90

Krátkodobé pohledávky

95 570

77 474

66 831

62 995

60 012

Pohledávky z obchod.vztahů

80 534

70 930

60 870

58 439

54 583

Pohledávky ovl. A řídící osoba

6 568

68

0

50

0

Ostatní poskytnuté zálohy

1 750

2 132

2 069

1 809

0

Stát daňové pohledávky

6 689

4 321

3 658

2 598

2 474

Krátkodobé poskytnuté zálohy

0

0

0

0

2 873

Dohadné účty aktivní

9

9

60

58

0

Jiné pohledávky

20

14

174

41

83

25 226

25 689

25 943

27 345

9 190

396

248

354

251

212

Účty v bankách

24 830

25 441

25 589

27 094

8 978

Časové rozlišení aktivní

2 786

1 685

609

669

587

Náklady příštích období

2 783

1 662

607

669

575

3

23

2

0

12

Pasiva

380 245

365 212

341 566

350 267

313 239

Vlastní kapitál

Krátkodobý finanční majetek Peníze

Příjmy příštích období

220 728

224 248

222 197

199 537

201 001

Základní kapitál

2 914

2 914

2 914

2 914

2 914

Kapitálové fondy

6

6

6

- 20 976

Ostatní kapitálové fondy

6

6

6

6

6

Oceňovací rozdíly z přecenění maj. a závazků Rez.fondy, neděl.fondy a ost.fondy ze zisku Zákonný rezervní fond

0

0

0

- 20 982

- 20 982

216 550

217 124

221 097

218 984

217 486

302

302

302

302

302

Statutární a ostatní fondy

216 248

216 822

220 795

218 682

217 184

1 258

4 204

- 1 820

- 1 385

1 577

158 002

139 514

118 182

145 060

104 893

Rezervy

2 980

0

0

0

0

Rezervy podle zvláštních předpisů

2 980

0

0

0

0

Dlouhodobé závazky

2 529

2 426

2 007

2 301

2 153

VH za účetní období Cizí zdroje

Odložený daňový závazek

-

20 976

2 529

2 426

2 007

2 301

2 153

Krátkodobé závazky

110 993

116 588

106 675

109 009

75 990

Závazky z obch. vztahů

31 908

30 217

23 991

24 745

23 982

Závazky k zaměstnancům

17 066

23 057

17 733

17 204

75

Závazky ze SZ a ZP

940

1 088

1 118

840

954

Stát-daňové závazky a dotace

251

255

281

- 2 928

- 2 032

Krátkodobé přijaté zálohy

51 292

53 840

56 619

59 862

48 391

Dohadné účty pasivní

8 089

6 562

5 305

7 932

2 923

Jiné závazky

1 447

1 569

1 628

1 354

1 697

Bankovní úvěry a výpomoci

41 500

20 500

9 500

33 750

26 750

Dlouhodobé bankovní úvěry

16 500

10 500

4 500

18 750

13 750

Krátkodobé bankovní úvěry

25 000

10 000

5 000

15 000

13 000

Časové rozlišení pasivní

1 515

1 450

1 187

5 670

7 345

Výdaje příštích období

1 515

1 450

1 187

1 856

5 677

0

0

0

3 814

1 668

Výnosy příštích období

91

Příloha č. 2: Vertikální analýza rozvahy Rozvaha v plném rozsahu (v tis. Kč)

2007

2008

2009

2010

2011

Aktiva celkem

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

Dlouhodobý majetek

50,58%

51,52%

54,08%

52,94%

56,39%

Dlouhodobý nehmotný majetek

0,63%

0,84%

0,38%

0,11%

0,02%

Software

0,14%

0,13%

0,07%

0,06%

0,01%

Ocenitelná práva

0,49%

0,72%

0,31%

0,05%

0,01%

Dlouhodobý hmotný

33,48%

33,52%

33,85%

33,20%

34,77%

Pozemky

1,77%

1,84%

1,97%

1,92%

2,17%

Stavby

28,32%

28,37%

29,14%

27,43%

28,93%

Samostatné movité věci

2,64%

3,06%

2,37%

3,76%

3,27%

Jiný hmotný majetek

0,27%

0,17%

0,06%

0,03%

0,01%

Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

0,29%

0,08%

0,31%

0,06%

0,15%

Poskytnuté zálohy na nedokončený dl.hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek

0,19%

0,00%

0,00%

0,00%

0,25%

16,47%

17,15%

19,85%

19,63%

21,59%

Půjčky a úvěry ovládající a říd.os.podstatný vliv

0,00%

0,00%

1,46%

1,14%

0,96%

Oběžná aktiva

48,69%

48,02%

45,75%

46,86%

43,43%

Zásoby

16,92%

18,13%

18,59%

21,07%

21,33%

Materiál

-0,35%

-0,93%

-2,32%

-0,32%

-1,36%

Výrobky

1,15%

1,57%

1,53%

1,48%

2,17%

Zboží

0,53%

0,19%

0,28%

0,22%

0,39%

Poskytnuté zálohy na zásoby

15,60%

17,30%

19,09%

19,69%

20,14%

Dlouhodobé pohledávky

0,00%

1,64%

0,00%

0,00%

0,00%

Pohledávky za ovl. a říz. osobami

0,00%

1,64%

0,00%

0,00%

0,00%

Krátkodobé pohledávky

25,13%

21,21%

19,57%

17,98%

19,16%

Pohledávky z obchod.vztahů

21,18%

19,42%

17,82%

16,68%

17,43%

Pohledávky ovl. A řídící osoba

1,73%

0,02%

0,00%

0,01%

0,00%

Ostatní poskytnuté zálohy

0,46%

0,58%

0,61%

0,52%

0,00%

Stát daňové pohledávky

1,76%

1,18%

1,07%

0,74%

0,79%

Krátkodobé poskytnuté zálohy

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,92%

Dohadné účty aktivní

0,00%

0,00%

0,02%

0,02%

0,00%

Jiné pohledávky

0,01%

0,00%

0,05%

0,01%

0,03%

Krátkodobý finanční majetek

6,63%

7,03%

7,60%

7,81%

2,93%

Peníze

0,10%

0,07%

0,10%

0,07%

0,07%

Účty v bankách

6,53%

6,97%

7,49%

7,74%

2,87%

Časové rozlišení aktivní

0,73%

0,46%

0,18%

0,19%

0,19%

Náklady příštích období

0,73%

0,46%

0,18%

0,19%

0,18%

Příjmy příštích období

0,00%

0,01%

0,00%

0,00%

0,00%

Pasiva

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

Vlastní kapitál

58,05%

61,40%

65,05%

56,97%

64,17%

Základní kapitál

0,77%

0,80%

0,85%

0,83%

0,93%

Kapitálové fondy

0,00%

0,00%

0,00%

-5,99%

-6,70%

92

Ostatní kapitálové fondy

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

Oceňovací rozdíly z přecenění maj. a závazků

0,00%

0,00%

0,00%

-5,99%

-6,70%

Rez.fondy, neděl.fondy a ost.fondy ze zisku

56,95%

59,45%

64,73%

62,52%

69,43%

Zákonný rezervní fond

0,08%

0,08%

0,09%

0,09%

0,10%

Statutární a ostatní fondy

56,87%

59,37%

64,64%

62,43%

69,33%

VH za účetní období

0,33%

1,15%

-0,53%

-0,40%

0,50%

Cizí zdroje

41,55%

38,20%

34,60%

41,41%

33,49%

Rezervy

0,78%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

Rezervy podle zvláštních předpisů

0,78%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

Dlouhodobé závazky

0,67%

0,66%

0,59%

0,66%

0,69%

Odložený daňový závazek

0,67%

0,66%

0,59%

0,66%

0,69%

Krátkodobé závazky

29,19%

31,92%

31,23%

31,12%

24,26%

Závazky z obch. vztahů

8,39%

8,27%

7,02%

7,06%

7,66%

Závazky k zaměstnancům

4,49%

6,31%

5,19%

4,91%

0,02%

Závazky ze SZ a ZP

0,25%

0,30%

0,33%

0,24%

0,30%

Stát-daňové závazky a dotace

0,07%

0,07%

0,08%

-0,84%

-0,65%

Krátkodobé přijaté zálohy

13,49%

14,74%

16,58%

17,09%

15,45%

Dohadné účty pasivní

2,13%

1,80%

1,55%

2,26%

0,93%

Jiné závazky

0,38%

0,43%

0,48%

0,39%

0,54%

Bankovní úvěry a výpomoci

10,91%

5,61%

2,78%

9,64%

8,54%

Dlouhodobé bankovní úvěry

4,34%

2,88%

1,32%

5,35%

4,39%

Krátkodobé bankovní úvěry

6,57%

2,74%

1,46%

4,28%

4,15%

Časové rozlišení pasivní

0,40%

0,40%

0,35%

1,62%

2,34%

Výdaje příštích období

0,40%

0,40%

0,35%

0,53%

1,81%

Výnosy příštích období

0,00%

0,00%

0,00%

1,09%

0,53%

Příloha č. 3: Horizontální analýza rozvahy Rozvaha v plném rozsahu (v tis. Kč)

2008/07

2009/08

2010/09

2011/10

Aktiva celkem

-3,95%

-6,47%

2,55%

-10,57%

Dlouhodobý majetek

-2,17%

-1,83%

0,40%

-4,76%

Dlouhodobý nehmotný majetek

28,61%

-58,17%

-69,69%

-80,05%

Software

-14,10%

-47,76%

-15,10%

-83,17%

Ocenitelná práva

41,20%

-60,04%

-82,49%

-76,50%

Dlouhodobý hmotný

-3,83%

-5,55%

0,58%

-6,34%

Pozemky

0,00%

0,00%

0,00%

1,07%

Stavby

-3,78%

-3,93%

-3,48%

-5,70%

Samostatné movité věci

11,20%

-27,56%

62,87%

-22,30%

Jiný hmotný majetek

-40,64%

-68,31%

-48,70%

-56,57%

Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

-72,74%

254,30%

-80,65%

120,29%

Poskytnuté zálohy na nedokončený dl.hmotný majetek

-100,00%

Dlouhodobý finanční majetek

0,04%

8,20%

1,44%

-1,65%

-20,00%

-25,00%

Půjčky a úvěry ovládající a říd.os.podstatný vliv Oběžná aktiva

-5,27%

-10,90%

5,05%

-17,13%

Zásoby

2,90%

-4,12%

16,27%

-9,46%

93

Materiál

151,93%

133,58%

-85,78%

279,56%

Výrobky

31,32%

-8,80%

-0,76%

30,82%

Zboží

-65,85%

38,28%

-17,58%

55,68%

Poskytnuté zálohy na zásoby

6,52%

3,22%

5,75%

-8,52%

Dlouhodobé pohledávky

0

-100,00%

0

0

Pohledávky za ovl. a říz. osobami

0

-100,00%

0

0

Krátkodobé pohledávky

-18,93%

-13,74%

-5,74%

-4,74%

-3,99%

Pohledávky z obchod.vztahů

-11,93%

-14,18%

Pohledávky ovl. A řídící osoba

-98,96%

-100,00%

-6,60%

Ostatní poskytnuté zálohy

21,83%

-2,95%

-12,57%

-100,00%

Stát daňové pohledávky

-35,40%

-15,34%

-28,98%

-4,77%

Dohadné účty aktivní

0,00%

566,67%

-3,33%

-100,00%

Jiné pohledávky

-30,00%

1142,86%

-76,44%

102,44%

Krátkodobý finanční majetek

1,84%

0,99%

5,40%

-66,39%

Peníze

-37,37%

42,74%

-29,10%

-15,54%

Účty v bankách

2,46%

0,58%

5,88%

-66,86%

Časové rozlišení aktivní

-39,52%

-63,86%

9,85%

-12,26%

Náklady příštích období

-40,28%

-63,48%

10,21%

-14,05%

Příjmy příštích období

666,67%

-91,30%

-100,00%

0

Pasiva

-3,95%

-6,47%

2,55%

-10,57%

Vlastní kapitál

1,59%

-0,91%

-10,20%

0,73%

Základní kapitál

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

-100,00%

Krátkodobé poskytnuté zálohy

Kapitálové fondy

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

Ostatní kapitálové fondy

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

Oceňovací rozdíly z přecenění maj. a závazků

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

Rez.fondy, neděl.fondy a ost.fondy ze zisku

0,27%

1,83%

-0,96%

-0,68%

Zákonný rezervní fond

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

Statutární a ostatní fondy

0,27%

1,83%

-0,96%

-0,69%

VH za účetní období

234,18%

-143,29%

-23,90%

-213,86%

Cizí zdroje

-11,70%

-15,29%

22,74%

-27,69%

Rezervy

-100,00%

0

0

0

Rezervy podle zvláštních předpisů

-100,00%

0

0

0

Dlouhodobé závazky

-4,07%

-17,27%

14,65%

-6,43%

Odložený daňový závazek

-4,07%

-17,27%

14,65%

-6,43%

Krátkodobé závazky

5,04%

-8,50%

2,19%

-30,29%

Závazky z obch. vztahů

-5,30%

-20,60%

3,14%

-3,08%

Závazky k zaměstnancům

35,10%

-23,09%

-2,98%

-99,56%

Závazky ze SZ a ZP

15,74%

2,76%

-24,87%

13,57%

Stát-daňové závazky a dotace

1,59%

10,20%

-1141,99%

-30,60%

Krátkodobé přijaté zálohy

4,97%

5,16%

5,73%

-19,16%

Dohadné účty pasivní

-18,88%

-19,16%

49,52%

-63,15%

Jiné závazky

8,43%

3,76%

-16,83%

25,33%

Bankovní úvěry a výpomoci

-50,60%

-53,66%

255,26%

-20,74%

94

Dlouhodobé bankovní úvěry

-36,36%

-57,14%

316,67%

-26,67%

Krátkodobé bankovní úvěry

-60,00%

-50,00%

200,00%

-13,33%

Časové rozlišení pasivní

-4,29%

-18,14%

377,67%

29,54%

Výdaje příštích období

-4,29%

-18,14%

56,36%

205,87%

Výnosy příštích období

-56,27%

Příloha č. 4: Tabulka výsledovka společnosti 2007-2011 Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu (v tis. Kč)

31.12.2007

31.12.2008

31.12.2009

31.12.2010

31.12.2011

364 171

356 943

310 591

284 385

305 349

Tržby za prodej zboží

42 932

43 928

55 475

59 671

57 900

Náklady vynaložené na prodané zboží

40 884

41 979

51 703

55 226

49 594

Obchodní marže

2 048

1 949

3 772

4 445

8 305

Výkony

321 239

313 015

255 116

224 714

247 449

tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

321 835

309 397

254 555

223 712

242 427

Změna stavu zásob vlastní činnosti

- 1 915

1 368

- 505

-

40

1 600

Aktivace

1 769

2 250

1 066

1 042

3 422

Výkonová spotřeba

255 762

251 500

203 167

172 278

211 126

Spotřeba materiálu a energie

155 510

151 937

123 572

107 001

137 225

Služby

100 252

99 563

79 595

65 277

73 901

Přidaná hodnota

67 525

63 464

55 721

56 881

44 628

Osobní náklady

43 618

45 335

43 651

35 378

35 176

Mzdové náklady

31 709

33 084

32 538

25 672

25 857

Odměny členům orgánu společnosti

-

-

-

-

-

Náklady na SZ a ZP

10 627

10 890

9 951

8 533

8 257

Sociální náklady

1 282

1 361

1 342

1 173

1 062

Daně a poplatky

571

572

918

879

1 974

Odpisy dlouhodobého hm. A nehm. majetku Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého hmotného majetku Tržby z prodeje materiálu

10 818

11 067

11 477

8 416

8 566

18 054

13 372

17 436

18 921

11 594

409

534

732

573

1 544

17 645

12 838

16 704

18 348

10 049

Zůstatkové cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu

22 687

13 880

15 908

17 670

9 309

ZC prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál

190 22 497

0 13 880

0 15 908

0 17 670

1 414 7 895

ZS rezerv a oprav.položek

- 4 744

- 3 571

-

-

- 0384

Ostatní provozní výnosy

722

229

874

890

3 215

Ostatní provozní náklady

7 798

1 628

3 063

14 045

1 732

Provozní výsledek hospodaření

5 553

8 154

440

1 265

3 064

Tržby z prodeje cenných papírů a podílů

0

0

0

0

123

Prodané cenné papíry a podíly

0

0

0

0

138

Výnosové úroky

228

247

193

156

78

Nákladové úroky

3 412

3 051

2 097

1 772

1 216

95

1 426

961

Ostatní finanční výnosy

563

615

524

16

188

Ostatní finanční náklady

1 084

1 090

1 107

756

693

Finanční výsledek hospodaření

- 3 705

- 3 279

- 2 487

-

- 1 659

Daň z příjmu za běžnou činnost

590

671

- 227

294

- 171

- splatná

276

774

191

0

- 23

- odložená

314

103

- 418

294

-

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

1 258

4 204

- 1 820

- 1 385

1 577

Mimořádní výnosy

105

0

0

0

0

Mimořádné náklady

10

11

5

0

0

Výsledek hospodaření za účetní období

1 258

4 204

- 1 820

-

Výsledek hospodaření před zdaněním

1 848

4 875

-

-

2 047

2 356

1 385 1 092

148

1 577 1 406

Příloha č. 5: Vertikální analýza výsledovky Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu (v tis. Kč)

2007

2008

2009

2010

2011

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

Tržby za prodej zboží

11,79%

12,31%

17,86%

20,98%

18,96%

Náklady vynaložené na prodané zboží

11,23%

11,76%

16,65%

19,42%

16,24%

Obchodní marže

0,56%

0,55%

1,21%

1,56%

2,72%

Výkony

88,21%

87,69%

82,14%

79,02%

81,04%

tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

88,37%

86,68%

81,96%

78,67%

79,39%

Změna stavu zásob vlastní činnosti

-0,53%

0,38%

-0,16%

-0,01%

0,52%

Aktivace

0,49%

0,63%

0,34%

0,37%

1,12%

Výkonová spotřeba

70,23%

70,46%

65,41%

60,58%

69,14%

Spotřeba materiálu a energie

42,70%

42,57%

39,79%

37,63%

44,94%

Služby

27,53%

27,89%

25,63%

22,95%

24,20%

Přidaná hodnota

18,54%

17,78%

17,94%

20,00%

14,62%

Osobní náklady

11,98%

12,19%

13,07%

11,42%

10,64%

Mzdové náklady

8,71%

9,27%

10,48%

9,03%

8,47%

Odměny členům orgánu společnosti

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

Náklady na SZ a ZP

2,92%

3,05%

3,20%

3,00%

2,70%

Sociální náklady

0,35%

0,38%

0,43%

0,41%

0,35%

Daně a poplatky

0,16%

0,16%

0,30%

0,31%

0,65%

Odpisy dlouhodobého hm. A nehm. majetku

2,97%

3,10%

3,70%

2,96%

2,81%

Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého hmotného majetku

4,96%

3,75%

5,61%

6,65%

3,80%

0,11%

0,15%

0,24%

0,20%

0,51%

Tržby z prodeje materiálu

4,85%

3,60%

5,38%

6,45%

3,29%

Zůstatkové cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu ZC prodaného dlouhodobého majetku

6,23%

3,89%

5,12%

6,21%

3,05%

0,05%

0,00%

0,00%

0,00%

0,46%

Prodaný materiál

6,18%

3,89%

5,12%

6,21%

2,59%

ZS rezerv a oprav.položek

-1,30%

-1,00%

-0,46%

-0,34%

-0,13%

Ostatní provozní výnosy

0,20%

0,06%

0,28%

0,31%

1,05%

Ostatní provozní náklady

2,62%

0,46%

0,99%

4,94%

0,57%

Provozní výsledek hospodaření

1,52%

2,28%

0,14%

0,44%

1,00%

96

Tržby z prodeje cenných papírů a podílů

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,04%

Prodané cenné papíry a podíly

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,05%

Výnosové úroky

0,06%

0,07%

0,06%

0,05%

0,03%

Nákladové úroky

0,94%

0,85%

0,68%

0,62%

0,40%

Ostatní finanční výnosy

0,15%

0,17%

0,17%

0,01%

0,06%

Ostatní finanční náklady

0,30%

0,31%

0,36%

0,27%

0,23%

Finanční výsledek hospodaření

-1,02%

-0,92%

-0,80%

-0,83%

-0,54%

Daň z příjmuza běžnou činnost

0,16%

0,19%

-0,07%

0,10%

-0,06%

- splatná

0,08%

0,22%

0,06%

0,00%

-0,01%

- odložená

0,09%

0,03%

-0,13%

0,10%

-0,05%

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

0,35%

1,18%

-0,59%

-0,49%

0,52%

Mimořádní výnosy

0,03%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

Mimořádné náklady

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

Výsledek hospodaření za účetní období

0,35%

1,18%

-0,59%

-0,49%

0,52%

Výsledek hospodaření před zdaněním

0,51%

1,37%

-0,66%

-0,38%

0,46%

Příloha č. 6: Horizontální analýza výsledovky Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu (v tis. Kč)

2008/07

2009/08

2010/09

2011/10

-1,98%

-12,99%

-8,44%

7,37%

Tržby za prodej zboží

2,32%

26,29%

7,56%

-2,97%

Náklady vynaložené na prodané zboží

2,68%

23,16%

6,81%

-10,20%

Obchodní marže

-4,83%

93,54%

17,84%

86,84%

Výkony

-2,56%

-18,50%

-11,92%

10,12%

tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

-3,86%

-17,73%

-12,12%

8,37%

Změna stavu zásob vlastní činnosti

-171,44%

-136,92%

-92,08%

-4100,00%

Aktivace

27,19%

-52,62%

-2,25%

228,41%

Výkonová spotřeba

-1,67%

-19,22%

-15,20%

22,55%

Spotřeba materiálu a energie

-2,30%

-18,67%

-13,41%

28,25%

Služby

-0,69%

-20,06%

-17,99%

13,21%

Přidaná hodnota

-6,01%

-12,20%

2,08%

-21,54%

Osobní náklady

3,94%

-3,71%

-18,95%

-0,57%

Mzdové náklady

4,34%

-1,65%

-21,10%

0,72%

Náklady na SZ a ZP

2,47%

-8,62%

-14,25%

-3,23%

Sociální náklady

6,16%

-1,40%

-12,59%

-9,46%

Daně a poplatky

0,18%

60,49%

-4,25%

124,57%

Odpisy dlouhodobého hm. A nehm. Majetku

2,30%

3,70%

-26,67%

1,78%

Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého hmotného majetku

-25,93%

30,39%

8,52%

-38,72%

30,56%

37,08%

-21,72%

169,46%

Tržby z prodeje materiálu

-27,24%

30,11%

9,84%

-45,23%

Zůstatkové cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu

-38,82%

14,61%

11,08%

-47,32%

ZC prodaného dlouhodobého majetku

-100,00%

0

0

0

Prodaný materiál

-38,30%

14,61%

11,08%

-55,32%

ZS rezerv a oprav.položek

-24,73%

-60,07%

-32,61%

-60,04%

Odměny členům orgánu společnosti

97

Ostatní provozní výnosy

-68,28%

281,66%

1,83%

261,24%

Ostatní provozní náklady

-79,12%

88,14%

358,54%

-87,67%

Provozní výsledek hospodaření

46,84%

-94,60%

187,50%

142,21%

Tržby z prodeje cenných papírů a podílů

0

0

0

0

Prodané cenné papíry a podíly

0

0

0

0

Výnosové úroky

8,33%

-21,86%

-19,17%

-50,00%

Nákladové úroky

-10,58%

-31,27%

-15,50%

-31,38%

Ostatní finanční výnosy

9,24%

-14,80%

-96,95%

1075,00%

Ostatní finanční náklady

0,55%

1,56%

-31,71%

-8,33%

Finanční výsledek hospodaření

-11,50%

-24,15%

-5,27%

-29,58%

Daň z příjmu za běžnou činnost

13,73%

-133,83%

-229,52%

-158,16%

- splatná

180,43%

-75,32%

-100,00%

- odložená

-67,20%

-505,83%

-170,33%

-150,34%

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

234,18%

-143,29%

-23,90%

-213,86%

Mimořádní výnosy

-100,00%

0

0

0

Mimořádné náklady

10,00%

-54,55%

-100,00%

0

Výsledek hospodaření za účetní období

234,18%

-143,29%

-23,90%

-213,86%

Výsledek hospodaření před zdaněním

163,80%

-141,99%

-46,65%

-228,75%

Příloha č. 7: Vzorce a výpočet poměrových ukazatelů Významné ukazatele í ý

- 51 “,+Ž- = - 51 “,+Ž- = Rentabilita A/ + ,=

- 51!, 1 ž

ěž

" č

ℎ

1 ž

+ >% ,

í

č í á

+-f1, 5Š51, 1+Ž- )- )50 h = A/ ěž " č / í á A/ +-f1, 5Š51, 1+Ž- =

ř

A/

∗ >1 −

ěž

" č

ň@ + >% 1 ž

č í á

∗ >1 −

+ -=

ěž " č 1 ž

- 51 ∗ >1 − ň@ − á é á

+-f1, 5Š51, 5f/-01 /,fÉA , 51ÁŠh = Likvidita +,$ /fÍ , 51ÁŠ =

á

á

+,$ /fÍ , 51ÁŠ f, , 15/, = ĚŽfÁ Š5 /5!51, =

á á

A 1 /Á Š5 /5!51, = -fĚŽfÍ Š5 /5!51, =

98

á é á ℎ á

> í

+ á

, ěž í é á

− í

ℎ.

á

á

á

é á

ℎů + . é á

ℎ

á

+

í

@

ň@

Dlouhodobá finanční rovnováha >, − í !- 1 +,15 = , >A/ ěž " č Ú+ /É +š1Í = % Aktivita , ! , 15/ = 1 ž > @ 365 )á ! )Á0 = 1 ž > @ 365

á@ +% č í á

@

ℎ í ℎ 1 ž > @ 365 á é á ℎ. ! , 0 Š,1f 015 +. )Á/,) Ů = 1 ž > @ 365 $A !fÍ !-•5$51/ Ř- š1- = ! . á ů−! . ℎ

! +Á1

99

!

Ý$A

AŠ-!Á/-

=

ℎ

č í á

á

ℎů ℎů á

2007

Hanácká kyselka, s.r.o. 2008 2009 2010

2011

2007

1,52%

2,28%

0,14%

0,44%

1,00%

13,64% 15,73% 11,04%

5,51%

2,69%

4,50% Renta bi l i ta cel kového 1,01% ka pi tál u Renta bi l i ta tržeb ze zi s ku po da ni s úroky 0,57% po dani

5,38%

3,84%

3,40%

3,81%

18,90% 20,18% 14,18%

9,22%

8,95%

1,81%

-0,04%

0,01%

0,82%

10,99% 11,99% 6,45%

2,03%

1,18%

1,42%

-0,30%

-0,27%

0,70%

11,93% 14,03% 11,11%

3,90%

1,80%

EBIT marže EBITDA ma rže

Karlovarské minerální vody, a.s. 2008 2009 2010 2011

Renta bi l i ta VK

0,33%

1,15%

-0,53%

-0,40%

0,50%

14,33% 14,34% 8,29%

2,60%

1,09%

Renta bi l i ta tržeb Renta bi l i ta i nv. ka pi tál u

0,35%

1,18%

-0,59%

-0,49%

0,52%

11,49% 13,45% 9,24%

2,74%

1,13%

1,57%

2,59%

0,15%

0,42%

1,05%

18,16% 15,49% 9,43%

5,33%

2,66%

Pra covní ka pi tá l

49144

48785

44580

40141

47038

693142 708107 1006691 338482 559009

Běžná l i kvi di ta

1,36

1,39

1,40

1,32

1,53

1,88

2,23

2,57

1,34

1,58

Pohotová l i kvi di ta

0,91

0,83

0,84

0,73

0,78

1,21

1,29

1,62

0,85

0,93

Peněžní l i kvi di ta

0,19

0,20

0,23

0,22

0,10

0,50

0,38

0,90

0,40

0,42

Debt ra ti o - uka za tel veři tel s kého ri zi ka Úrokové krytí

41,95%

38,60%

34,95% 43,03% 35,83%

23,54% 16,42% 27,93%

33,71% 32,02%

1,37

2,38

0,13

0,22

2,30

209,90 1127,47 8,97

3,52

Doba obra tu a kti v

381,11

373,46

401,40

449,56

374,43

382,74 409,60

564,69

580,42 558,09

67,70

74,60

94,73

79,88

60,60

53,32

70,03

62,11

75,93

72,53

71,53

75,00

65,25

56,29

51,53

50,11

50,14

54,96

30,90

28,19

31,76

28,67

22,07

28,69

37,95

43,18

23,87

41,63

43,34

43,25

36,58

34,22

22,85

12,15

6,95

31,09

Doba obra tu zás ob

64,49 Doba i nka s a kr. 80,72 pohl edá vek Doba s pl a tnos ti krá tkodobých závazků 31,98 Obchodní 48,74 přebytek/defi ci t

0,36

Počet pra covníků

105

108

103

96

88

355

348

346

332

329

Tržby/pra covník

3468

3305

3015

2962

3470

9563

10129

9032

9137

9471

Zi s k/pra covník

12

39

-18

-14

18

1098

1362

835

250

107

2007

Karlovarská Korunní, s.r.o. 2008 2009 2010 2011

2007

Poděbradka,a.s. 2008 2009 2010

-3,93%

-5,27%

-6,29%

-5,48%

-9,13%

14,63% 14,73% 3,63%

2,52%

-1,85%

0,19%

-0,67%

-1,30%

-5,08%

19,70% 19,91% 9,29%

8,19%

3,36%

-4,90%

-6,20%

-6,33%

-10,23%

10,66% 4,16%

-2,95% 0,71%

-5,86%

-6,11%

-5,84%

-9,73%

11,73% 11,99% 2,21%

1,65%

-2,60%

EBIT marže EBITDA ma rže

3,19% Renta bi l i ta cel kového -2,64% ka pi tál u Renta bi l i ta tržeb ze zi s ku po da ni s úroky -3,34% po dani

2,41%

2011

Renta bi l i ta VK

-6,70%

-13,28% -11,32% -12,17% -23,74%

25,20% 22,26% 3,46%

3,07%

-6,94%

Renta bi l i ta tržeb Renta bi l i ta i nv. ka pi tál u

-3,37%

-6,20%

11,45% 11,66% 1,70%

1,43%

-2,89% -9,57%

-6,35%

-6,22%

-10,11%

-17,34%

-23,81% -16,60% -16,53% -214,44% 33,94% 29,38% 8,75%

6,27%

Pra covní ka pi tá l

-26881

-8922

2256

2523

-91587

151622 157635 273646

280776 7678

Běžná l i kvi di ta

0,84

0,94

1,02

1,02

0,55

2,35

2,51

2,24

2,48

1,02

Pohotová l i kvi di ta

0,72

0,79

0,89

0,78

0,44

2,03

2,09

1,54

1,66

0,67

Peněžní l i kvi di ta

0,033

0,001

0,000

0,054

0,003

0,64

0,71

0,35

0,08

0,03

Debt ra ti o - uka za tel veři tel s kého ri zi ka Úrokové krytí

57%

61%

44%

45%

55%

33,81% 28,08% 44,40%

44,80% 44,84%

-9,18

-19,35

-40,81

-17,89

-18,74

37,73

1,18

Doba obra tu a kti v 100

423,17

442,29

366,50

341,43

344,21

250,54 265,92

322,54

309,07 275,58

Doba obra tu zás ob

21,52

24,06

17,28

24,80

20,23

22,40

23,78

32,63

31,71

29,69

Doba i nka s a kr. pohl edá vek Doba s pl a tnos ti

73,22

73,16

75,81

58,22

55,70

61,26

59,97

64,27

77,61

57,78

58,98

0,88

-6,43

Doba obra tu a kti v

423,17

442,29

366,50

341,43

344,21

250,54 265,92

322,54

309,07 275,58

Doba obra tu zás ob Doba i nka s a kr. pohl edá vek Doba s pl a tnos ti krá tkodobých závazků Obchodní přebytek/defi ci t

21,52

24,06

17,28

24,80

20,23

22,40

23,78

32,63

31,71

29,69

73,22

73,16

75,81

58,22

55,70

61,26

59,97

64,27

77,61

57,78

51,29

72,77

55,36

32,08

58,06

30,75

35,01

41,10

37,73

26,91

21,93

0,40

20,46

26,14

-2,37

30,51

24,96

23,17

39,88

30,87

Počet pra covníků

85

119

97

109

97

167

166

301

292

258

Tržby/pra covník

6108,16

4152,52 5934,47 5164,67 5377,09

5293,0 4904,2

4575,1

4585,5 5447,0

Zi s k/pra covník

-205,99

-257,55 -376,74 -321,19 -543,79

606,05 572,01

77,75

65,78

2007

2008

Ondrášovka,a.s. 2009 2010

2011

EBIT marže

-14,85%

-2,62%

2,34%

1,15%

-3,44%

EBITDA ma rže

-9,91%

1,72%

4,59%

6,60%

1,91%

0,50%

-3,47%

-0,08%

-3,77%

-1,53%

-13,29%

-0,58%

-3,97%

Renta bi l i ta cel kového -24,70% -6,22% 3,23% ka pi tál u Renta bi l i ta tržeb ze zi s ku po da ni s úroky -18,52% -6,83% 2,26% po dani Renta bi l i ta VK -100,76% 435,87% 2,82% Renta bi l i ta tržeb

-19,08%

Renta bi l i ta i nv. ka pi tál u

554,47% 7,40%

13,16% 6,03%

-142,12%

Pra covní ka pi tá l

18095

-50628

50895

13567

4463

Běžná l i kvi di ta

1,12

0,76

1,68

1,18

1,04

Pohotová l i kvi di ta

0,61

0,40

0,63

0,38

0,30

Peněžní l i kvi di ta

0,021

0,085

0,245

0,012

0,009

Debt ra ti o - uka za tel veři tel s kého ri zi ka Úrokové krytí

72%

103%

59%

56%

66%

-7,72

-2,43

-0,56

-1,46

-4,54

Doba obra tu a kti v

250,01

214,77

293,86

316,68

322,28

Doba obra tu zás ob Doba i nka s a kr. pohl edá vek Doba s pl a tnos ti krá tkodobých závazků Obchodní přebytek/defi ci t

41,67

21,47

13,76

17,94

21,34

38,89

36,89

82,00

76,50

52,27

69,75

62,95

38,18

57,48

94,29

-30,86

-26,05

43,83

19,02

-42,02

Počet pra covníků

261

256

65

62

66

-8,19%

0,93%

Tržby/pra covník

2770,83

3165,74 6210,08 5280,02 5562,94

Zi s k/pra covník

-528,62

-259,28 57,48

101

-30,76

-220,88

-157,47

102