TI VĚ EK R SP
KÝ
C
H
ZE M ÍV
H
IS T
O
R IC
KÉ
PE
Obyvatelstvo českých zemí v 1. polovině 20. století C IA
C
E
Č
ES
Alice Velková
SO
C IÁ
LN
Ě
PR O
ST
O
R O
VÁ
D
IF E
R
EN
SOCIÁLNĚ PROSTOROVÁ DIFERENCIACE ČESKÝCH ZEMÍ V HISTORICKÉ PERSPEKTIVĚ 4. 6. 2015
TI VĚ EK R IC
KÉ
PE
R SP
Struktura prezentace
SO
C IÁ
LN
Ě
PR O
ST
O
R O
VÁ
D
IF E
R
EN
C IA
C
E
Č
ES
KÝ
C
H
ZE M ÍV
H
IS T
O
• Vývoj počtu obyvatel • Přirozená měna obyvatelstva (porodnost, úmrtnost) • Proměny věkové struktury • Hustota zalidnění • Kojenecká úmrtnost
R IC
KÉ
PE
R SP
EK
TI VĚ
Vývoj počtu obyvatel v 1. polovině 20. století Počet obyvatel (v mil.) 9,405 10,221 9,921 10,888 11,160 8,765 8,925 10,538
SO
C IÁ
LN
Ě
PR O
ST
O
R O
VÁ
D
IF E
R
EN
C IA
C
E
Č
ES
KÝ
C
H
ZE M ÍV
H
IS T
O
Rok 1901 1913 1919 1937 1940 1947 1950 2015
O ZE M ÍV
H
IS T
40 35
ES
KÝ
C
H
30
C
E
Č
25 EN
C IA
20
D
IF E
R
15
O
R O
VÁ
10 PR O
ST
5 1906
1911
C IÁ
1901
LN
Ě
0 SO
Na 1000 obyvatel středního stavu
R IC
KÉ
PE
R SP
EK
TI VĚ
Přirozená měna obyvatelstva na území České republiky 1901-1950
Sňatky
1916
1921
1926
Živě narození
1931
1936 Zemřelí
1941
1946
TI VĚ R SP
EK
Následky I. světové války
Přirozená měna obyvatelstva na území České republiky v letech 1910-1920
Epidemie španělské chřipky:
R
O IS T H ZE M ÍV H KÝ
IA
10
D
IF E
V roce 1930 připadlo
ES
15
C
20 C
Následkem války došlo k vychýlení poměru mezi pohlavími:
25
Č
Odhaduje se, že kvůli válce nepřišlo na svět 550 tisíc dětí
30
E
(v letech 1923-39 umíralo cca 140-155 tisíc osob ročně)
35
Na 1000ENobyvatel středního stavu C
V roce 1918 zemřelo celkem 236 tisíc osob
R IC
KÉ
PE
Odhad válečných ztrát: 300 tisíc mužů
R O
VÁ
mezi 20-29 letými na 1000 žen 1004 mužů,
5 0 1910 1911 1912 1913 1914 1915 1916 1917 1918 1919 1920
Název osy
PR O
ST
O
mezi 50-59 letými na 1000 žen 848 mužů
SO
C IÁ
LN
Ě
• Po válce snížena způsobilost pro vstup do manželství na 21 let, přibývá mladších nevěst
Sňatky
Živě narození
Zemřelí
TI VĚ
Charakteristika demografického vývoje v letech 1932-1947
VÁ R O
PE
KÉ R IC O IS T H ZE M ÍV H C KÝ ES
O
1932 1933 1934 1935 1936 1937 1938 1939 1940 1941 1942 1943 1944 1945
PR O
Po II. světové válce se dále snižuje hranice způsobilosti ke vstupu do manželství na 18 let
LN
Ě
•
0
ST
U českého obyvatelstva dochází od r. 1939 k vzestupu sňatečnosti (ochrana před totálním nasazením) a následně i zvýšení porodnosti
5
D
Němečtí muži odcházejí na frontu, klesá sňatečnost i porodnost
Č
Liší se chování obyvatel české a německé národnosti
E
•
10
C
II. světová válka neměla tak negativní dopady na demografickou strukturu jako I. světová válka
15
C IA
Začíná se projevovat rozvodovost, která je ale omezená (týká se cca 5 % manželství)
20
EN
•
Odklady porodů vedly často k úplné rezignaci na narození dětí třetího a vyššího pořadí
R
•
25
IF E
Negativní dopad hospodářské krize ve 30. letech:
Na 1000 obyvatel středního stavu
R SP
EK
Přirozená měna obyvatelstva na území České republiky V letech 1932-1947
SO
C IÁ
1947 bylo uzavřeno maximum sňatků (98 tisíc)
Sňatky
Živě narození
Zemřelí
ŽENY
95
80 75
75
85
85
C
H
80 70
KÝ
70
65
ES
65
60
Č
60
55
C IA
50
EN
45
R
40
20
R O
20
15
O
15
0 0,6
0,3
0,0
0,3
Ě
0,9
LN
1,2
Podíl (v %)
C IÁ
1,5
SO
1,8
0,6
1950
5
PR O
1930
5
10
ST
10
40
25
VÁ
25
45
30
D
30
50
35
IF E
35
Věk
C
E
55 Věk
ŽENY
90
ZE M ÍV
90
MUŽI
H
MUŽI
95
IS T
O
R IC
KÉ
PE
R SP
EK
TI VĚ
Věková struktura obyvatel na území České republiky v roce 1930 a 1950
0 0,9
1,2
1,5
1,8
1,8
1,5
1,2
0,9
0,6
0,3
0,0
0,3
Podíl (v %)
0,6
0,9
1,2
1,5
1,8
R SP
EK
TI VĚ
Hustota zalidnění v letech 1930 a 1950 O
1950
SO
C IÁ
LN
Ě
PR O
ST
O
R O
VÁ
D
IF E
R
EN
C IA
C
E
Č
ES
KÝ
C
H
ZE M ÍV
H
IS T
1930
R IC
KÉ
PE
(autorka map P. Netrdová)
R SP
EK
TI VĚ
Hustota zalidnění v roce 1930 KÉ
PE
Okresy s nejvyšší a nejnižší hustotou zalidnění:
8039
1. Hartmanice
28
2. Hl.m. Praha
4932
2. Horní Planá
42
3. Slezská Ostrava 1392
3. Chvalšiny
44
4. Mor. Ostrava
1378
4. Lomnice n. Luž.
48
5. Kladno
1059
5. Slavonice
48
647
6. Vranov
48
7. Teplice – Šanov
564
7. Doupov
IF E
8. Fryštát
557
8. Kaplice
9. Liberec
554
9. Manětin
10. Bohumín
549
10. Bezdružice
51
11. Ústí n. Labem
511
11. Dubá
52
SO
C IÁ
LN
PR O
ST
O
R O
VÁ
D
49
50 51
R
6. Jablonec n. N.
Ě
EN
C IA
C
E
Č
ES
KÝ
C
H
1. Brno - město
ZE M ÍV
H
IS T
O
R IC
(počet osob na km2)
PE
R SP
EK
TI VĚ
Hustota zalidnění v roce 1950 R IC
KÉ
Okresy s nejvyšší a nejnižší hustotou zalidnění:
2042
2. Toužim
25
3. Ostrava
876
3. Tachov
26
4. Karviná
526
4. Prachatice
31
5. Kladno
371
5. Vimperk
31
6. Teplice
347
6. Horšovský Týn
33
7. Plzeň
310
7. Stříbro
8. Jablonec n. N
284
8. Mariánské Lázně
9. Most
284
9. Český Krumlov
37
10. Praha - sever
280
10. Plasy
38
11. Ústí n. Labem
258
11. Podbořany
H
2. Brno - město
C
25
KÝ
1. Kaplice
ES
5426
C C IA EN
R
IF E D
VÁ
R O
O
ST
PR O
Ě
LN
C IÁ
SO
E
Č
1. Hl. m. Praha
ZE M ÍV
H
IS T
O
(počet osob na km2)
34 36
41
TI VĚ EK
1950 PE
R SP
1930 • Okresy s nejvyšší a nejnižší hustotou zalidnění: (počet osob na km2)
VÁ
D
O
ST
PR O
Ě
LN
51 51 52
Hl. m. Praha Brno - město Ostrava Karviná Kladno Teplice Plzeň Jablonec n. N Most Praha - sever Ústí n. Labem
KÝ
C
H
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.
ES Č E C C IA EN R
IF E
28 42 44 48 48 48
R O
1. Hartmanice 2. Horní Planá 3. Chvalšiny 4. Lomnice n. Luž. 5. Slavonice 6. Vranov 7. Doupov 49 8. Kaplice 50 9. Manětin 10. Bezdružice 11. Dubá
C IÁ
Brno - město 8039 Hl.m. Praha 4932 Slezská Ostrava 1392 Mor. Ostrava 1378 Kladno 1059 Jablonec n. N. 647 Teplice – Šanov 564 Fryštát 557 Liberec 554 Bohumín 549 Ústí n. Labem 511
SO
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.
ZE M ÍV
H
IS T
O
R IC
KÉ
• Okresy s nejvyšší a nejnižší hustotou zalidnění: (počet osob na km2)
5426 2042 876 526 371 347 310 284 284 280 258
1. Kaplice 25 2. Toužim 25 3. Tachov 4. Prachatice 5. Vimperk 6. Horšovský Týn 7. Stříbro 8. Mariánské Lázně 9. Český Krumlov 10. Plasy 11. Podbořany
26 31 31 33 34 36 37 38 41
O
R IC
KÉ
PE
R SP
EK
TI VĚ
Kojenecká úmrtnost na území České republiky v letech 1919-2014 IS T H ZE M ÍV
160
KÝ
C
H
140
Č
ES
120
C IA
C
E
100
R
EN
80
VÁ
D
IF E
60
O
R O
40
PR O
ST
20 0 1934
1939
Ě
1929
LN
1924
C IÁ
1919
SO
Zemřelé děti příslušného věku na 1000 živě narozených
180
1944
1949
1954
1959
1964
1969
1974
1979
1984
Počet dětí zemřelých do 1 roku věku na 1000 živě narozených dětí Počet dětí zemřelých do 1 měsíce věku na 1000 živě narozených dětí Počet dětí zemřelých od 1 měsíce do 1 roku věku na 1000 živě narozených dětí
1989
1994
1999
2004
2009
2014
LN
C IÁ
SO Ě
VÁ
R O
O
ST
PR O
E
C
C IA
EN
R
IF E
D
Č
ES
C
KÝ
H
ZE M ÍV
H
O
IS T
R IC
KÉ
PE
TI VĚ
EK
(autoři map: L. Kážmer, B. Ptáček) R SP
Kojenecká úmrtnost 1928-2011
75
5. Podbořany
180
5. Semily
77
6. Hora sv. Šebast, 172
6. Aš
79
7. Žatec
7. Česká Skalice
81
8. Klobouky Valaš. 170
8. Tanvald
81
9. Planá Horní
166
9. Vrchlabí
83
10. Český Krumlov
165
10. Jilemnice
IF E D R O
VÁ
86
90
23. Liberec
92 105
Ě
PR O
17. Hl. m. Praha
LN
ST
O
.
C IÁ
64. Brno – město
SO
172
R IC
4. Chrastava
O
181
IS T
4. Hostouň
H
75
ZE M ÍV
3. Železný Brod
H
183
C
3. Kralovice Dolní
KÝ
70
ES
2. Jablonec n. N.
Č
186
E
2. Volary
C
69
C IA
1. Rokytnice n. J.
EN
195
R
1. Kaplice
KÉ
PE
R SP
EK
TI VĚ
Okresy s nejvyšší a nejnižší kojeneckou úmrtností v letech 1928-1932 (v promile)
31
4. Jáchymov
95
4. Semily
31
5. Kadaň
91
5. Hořice
34
6. Cheb
91
6. Praha – jih
35
7. Litvínov
88
7. Praha
36
8. Chomutov
88
8. Holice
36
9. Aš
88
9. Velká Bíteš
10. Prachatice
85
10. Jihlava
O
3. Nový Bydžov
IS T
95
H
3. Tachov
ZE M ÍV
30
H
2. Třebíč
C
99
KÝ
2. Most
ES
25
Č
1. Hradec Králové
E
101
EN
R
IF E 37
D VÁ R O
O ST PR O Ě LN C IÁ SO
C IA
C
1. Toužim
R IC
KÉ
PE
R SP
EK
TI VĚ
Okresy s nejvyšší a nejnižší kojeneckou úmrtností v letech 1949-1953 (v promile)
38
LN
C IÁ
SO Ě
VÁ
R O
O
ST
PR O
E
C
C IA
EN
R
IF E
D
Č
ES
C
KÝ
H
ZE M ÍV
Děkuji Vám za pozornost!
H
O
IS T
R IC
KÉ
PE
TI VĚ
EK
R SP
