Obětuje ministerstvo krávy BTPM ve prospěch podpory mléka?

SVAZ MARGINÁLNÍCH OBLASTÍ SDRUŽUJE FARMÁŘE Z HORSKÝCH, PODHORSKÝCH A PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTÍ ČR, ZABÝVAJÍCÍ SE PŘEVÁŽNĚ ŽIVOČIŠNOU VÝROBOU. ČLENY SMO ČI JEHO ČLENSKÝCH ORGANIZACÍ JE VÍCE NEŽ 950 ZEMĚDĚLSKÝCH FAREM.

Říjen 2009 / č.30

Obětuje ministerstvo krávy BTPM ve prospěch podpory mléka? Ministerstvo plánuje pokrátit farmářům SAPS o 3 mld. Kč a směřovat je na podporu mléčného sektoru, jinými slovy na další konzervaci nadprodukce mléka. Zhruba pětinu českého mléka je přitom nutno každoročně vyvézt. Ani to však nestačí a část vedení nevládních organizací údajně zastupujících všechny zemědělce chce opět sebrat Top-Up farmářům z luk a pastvin ve prospěch pouze orné půdy. Paradoxně tak připraví o peníze i ty farmáře, kteří produkují mléko a dá je farmářům hospodařícím jen na orné. Co naplat, že právě farmáři hospodařící v oblastech s rentabilní rostlinnou výrobou už žádný dobytek nechovají nebo se ho rychle zbavují.

ú v o d e m

Informační bulletin Svazu marginálních oblastí (SMO)

Dalším rozčarováním je fakt, že SZIF stále prosazuje presumpci viny u Cross Compliance, a to přes odpor široké zemědělské veřejnosti.

mozřejmostí i u masných krav či ovcí. Přesto opět jsou peníze směřovány jen na mléko.

Je zřejmé, že odvětví produkce mléka v dnešním stavu je schopno absorbovat miliardy korun a ještě to bude málo. To jsou peníze, které bude nutné sebrat ostatním farmářům a důsledkem bude plíživý návrat k dotování produkce. Přesun 3 miliard k mlékařům Ministerstvo zemědělství už rozhodlo o plošném krácení plateb SAPS všem farmářům o 3,5 % počínaje rokem 2010. Při zohlednění příslušné obálky to činí 235 Kč/ ha a za celou republiku 820 mil. Kč ročně. V letech 2010-2013 tak bude přesunuto cca 3,3 mld. Kč do podpory produkce mléka bez ohledu na to, jaká bude cena mléka v roce 2013. A další věc je, že tyto peníze dle příslušného článku 68 by měly jít do následujících oblastí: - ekologické zemědělství, kvalita, welfare, agroenvironmentální platby - v ekonomicky nebo ekologicky citlivých oblastech na mléko, hovězí, skopové a kozí maso - zabránění opouštění zemědělské půdy a znevýhodněné oblasti - pojistné a ekologické katastrofy Vše je však zatím směřováno výlučně na mléko. Dalších 800 mil. z osy II pro mléko Základní nepochopení fungování a smyslu osy II Programu rozvoje venkova pak vykazuje další krok, kterým bude skrytě přes welfeare skotu dotována cena mléka. Konstrukce platby bude nastavena tak, aby na ni bez dodatečného úsilí dosáhli v zásadě všichni mlékaři. Poté, co se uvedené nepodařilo přes napáječky, je zde další zástupné řešení hovořící o volném pohybu krav. Volný pohyb je však naprostou sa-

V uvedených negativech skoro zaniká jedna z pozitivních věcí, a to fakt, že dochází ke zjednodušení podmínek u investic do modernizace zemědělských podniků v ose I, které SMO prosazoval, a to i prostřednictvím ABK. Uvedené je na programu nadcházejícího Monitorovacího výboru PRV. Je to jedině rozumné řešení v době, kdy se dostávají zemědělci do ekonomických potíží. Nehledě na to, že se tím šetří i státní peníze, tzv. náklady na administraci.

Mléko má vypláchnout i Top-Up Pravděpodobně nejcitlivější oblastí s největšími dopady pro farmáře z chudších oblastí je Top-Up. Agrární komora, resp. její členská organizace – Zemědělský svaz – přichází s návrhem, aby platby už nebyly placeny na veškerou zemědělskou půdu, ale jen na ornou půdu. Zatímco loni dostala orná půda i travní porosty shodně po 1 341 Kč/ha, tak pro příští rok tím pádem navrhují 0,- Kč pro travní porosty a cca 1 788 Kč/ha pro ornou půdu.

Zaznamenání hodnou zprávou je samozřejmě i jmenování nového předsedy Antibyrokratické komise – Lubomíra Burkoně. Více v našem bulletinu.

Ale ani to není všechno – ze stejné strany přichází další návrh, a to na zrušení podpory KBTPM a zavedení jediné jednotné podpory pro veškerý dobytek – mléčný i masný. Že krávy BTPM dostávají uvedenou platbu coby kompenzaci za to, že se farmáři chovající masný skot vzdali tržeb za mléko, těmto organizacím asi nedochází. Jak drastický dopad by to mělo na jednotlivé typy hospodaření uvádějí připojené tabulky, a to jak v hektarovém vyjádření, tak i v přepočtu na jednu chovanou krávu. Ztráta každé masné krávy by byla - 6 038 Kč za rok a pohoršily by si i dojnice na travních porostech. Tím vším by bylo vykoupen zisk mléčných krav ve výši dopady „Kč/ha“ pro rok 2010 pro jednotlivé typy hospodaření

Vážení přátelé, snad nejvíce negativní je zjištění, že část vedení některých nevládních organizací, které navenek vystupují jako zástupci všech zemědělců, vytrvale usiluje o podporu mléčného sektoru na úkor ostatních farmářů. Aktuálně se jedná o snahy změnit strukturu Top Up zpět do starých kolejí, tj. pouze na podporu orné půdy.

Ing. Milan Boleslav, předseda Svazu marginálních oblastí tel.: 737 284 225 8 564 Kč. Obdobné je to u ztrát a zisků na hektar. Hospodaření na travních porostech jako hobby? Nelze jinak než na tomto místě jasně podpořit názor ČSCHMS, který přetiskujeme dále v bulletinu („Masný skot jako hobby“). Každý je svého štěstí strůjcem a funguje-

změny jisté růst SAPS

čl.68 SAPS

KBTPM na TTP

627

-219

dojnice na TTP

627

191

dojnice na orné

627

191

orná

627

-219

změny navrhované AK-ZS Welfare dojnic

Kč/ha CELKEM

Top-Up jen orná

Top-Up bez KBTPM

0

-1341

-398

133

-1341

190

-200

133

447

190

1589

0

447

0

854

-1332

dopady „Kč/kráva“ pro rok 2010 pro jednotlivé typy hospodaření

růst SAPS

KBTPM na TTP

3133

0

0

-6707

-2464

dojnice na TTP

3133

2053

667

-6707

476

-379

dojnice na orné

3133

2053

667

2236

476

8564

změny jisté čl.68 SAPS

změny navrhované AK-ZS Welfare dojnic

Top-Up jen orná

Top-Up bez KBTPM

Kč/kráva CELKEM -6038

jednoduchá logika – pokud si někdo myslí, že jsou rentabilnější masné krávy, tak je potřeba jej upozornit, že není přece žádný problém skončit s produkcí mléka. Právě toto v minulosti bohužel museli dnešního chovatelé masných krav podstoupit, když se pod ekonomickým tlakem vzdali tržeb za mléko. A je maximálně nefér návrh sebrat těmto farmářům znovu část příjmů ve prospěch těch, kteří u mléka zůstali. Podobně je to s ornou půdou: pokud si nějaký hospodář na orné myslí, že travní porosty jsou na tom lépe než orná půda, není nic jednoduššího než svou půdu zatravnit a užívat blahobytu. Ale nelze si ji nechávat a křičet, jak je mi špatně. Zvláště když mám volbu. Další možností je vyměnit ornou půdu za travní porosty. Máme v kanceláři SMO spoustu poptávek po orné půdě. Deklarujeme proto: „kdo chce svoji ornou půdu vyměnit za travní porosty, ať se okamžitě ozve“. To by byl férový a jedině logický přístup a nikoli držet ornou půdu a navrhovat přesun peněz od jiných k sobě. Chceme podporovat hospodaření bez dobytka? Všechny výše uvedené návrhy jdou na účet travních porostů a paseného dobytka, ať už je chován na maso či na mléko. Masné krávy budou „pochopitelně“ tratit nejvíce. Proč ale nesebrat peníze farmám, které se

dost bolestivě restrukturovaly a přišly při tom o většinu příjmů? Skrytým vítězem uvedených návrhů by byla především orná půda nezatížená skotem. Tady je potřeba upozornit navíc na fakt, že i poslední podpora přežvýkavců a masných krav v roce 2012 končí, protože možný Top-Up bude už jen 10 % a v roce dalším 0 %. Tzn. farmáři nedostanou ani korunu na VDJ a ani korunu na KBTPM. Paradoxně jediným podporovaným dobytkem budou dojnice. Podivná kabinetní politika MZe Svaz marginálních oblastí zastupující na 1 000 farem zatím bohužel nebyl přizván na jednání komoditní sekce, kde se jedná o výše komentovaných změnách ve struktuře podpor. Dopisem jsme dostali zdůvodnění, že jednání se účastní Agrární komora, které je Svaz marginálních oblastí členem! Panu ministrovi jsme proto sdělili, že SMO není a nikdy nebyl členem Agrární komory vzhledem k neslučitelnosti zájmů farmářů, které zastupuje náš Svaz a zájmů subjektů agropotravinářského komplexu sdružených v Agrární komoře. Vznik Svazu marginálních oblastí byl iniciován zemědělci, kteří nebyli spokojeni s tím, že Agrární komora nezastupuje farmáře zabývající se chovem přežvýkavců, produkcí masa a mléka v horských a podhorských oblastech. Právě z těchto důvodů pokládáme zastoupení a respektování těchto

farmářů na jednáních týkajících se těchto témat za rozhodující. A že vznik SMO byl potřebný a jím prosazovaná politika dává smysl, dokládá fakt, že za posledních 5 let se jedná o nejrychleji rostoucí nevládní organizaci farmářů. Tržní, nebo centrálně plánované hospodářství? Na ministerstvu tedy je, zda se bude dále chovat aktivisticky a jedněm brát a druhým dávat dle toho, jak kdo zatlačí, nebo se bude držet stabilní politiky a motivovat farmáře ke změnám. V zásadě se touto motivací nemusí zabývat ani tak ministerstvo – stačí pouze, když nebude bránit změnám, ke kterým farmáře vede tržní ekonomika a signály trhu, cenový mechanismus. Klasický příklad představuje současná situace na trhu s mlékem vyvolaná jeho nadbytkem na světových trzích. Jsme opravdu zvědaví, jak vše dopadne. Zda v této republice rozhoduje hrubá síla a nátlak nebo střízlivý selský rozum. Konečné rozhodnutí je na Ministerstvu zemědělství ČR. Mírným příslibem přinášejícím určitý optimismus je to, že si je ministr vědom problémů i v oblasti chovu masných krav na travních porostech, což dokládá jeho konstatování z dalšího dopisu adresovaného SMO, kde uvádí, že „ve velmi nepříznivé situaci se nenachází pouze chov KBTPM, ale více sektorů“.

Hořké Cross Compliance

Jak to dopadá, když se nastaví podmínky tak, aby byly zneužitelné kontrolními organizacemi proti farmářům, lze demonstrovat na letošních kontrolách Cross Compliance. V této souvislosti je potřeba poznamenat, že příští rok bude hůře, protože experti SZIF úspěšně tlačí protifarmářskou variantu presumpce viny – absolutní odpovědnosti farmáře za vše, co se na pozemcích stane bez rozdílu zavinění. Toho bude dosaženo, když SZIF prosadí do GAEC formulaci „zemědělec zajistí“, namísto logičtějšího „zemědělec nepoškodí“. V tom horším případě totiž bude zemědělec sankcionován i za to, co nezpůsobil, protože není v silách žádného farmáře obehnat pozemky a všechny krajinné prvky neprostupnou stěnou. Jak to vypadá už dnes, dokládá výtah z rozhovoru s kontrolorem z jedné letošní kontroly: Kontrolor: Pane Farmáři, remízky na pastvině musíte vyplotit (i každý strom a keř),

aby nedocházelo k okusu. Farmář: Pane Kontrolore, já musím také zajistit pohodu zvířat (voda, kryt), takže pokud je to nálet, nepovažuji za nutné toto vyplotit. Ale jak říkáte, tak to zkusím udělat (když vyplotím všechny remízky a jeden tam nechám, tak ho samozřejmě zničí). Kontrolor: Pane Farmáři, na tomto bloku jsme našli zlomenou větývku na keři, neponičili jste to při sekání? Farmář: Nikdo mi nic neříkal, nevím kdo to zlomil. Kontrolor: Tady na tomto bloku máte poškozenou (okousanou) támhle tu dřevinu (černý bez), vyploťte to, ať ta dřevina neuschne. Farmář: Pane kontrolore, nebude lepší, když si podám žádost na příslušný úřad o povolení na pokácení této bezinky? (průměr 7 cm). Kontrolor: Můžete to udělat. Po kontrole: Farmář: Pane kontrolore, obávám se, že pokud budou tyto kontroly vedeny takto tvrdě, 20-30 % zemědělců bude mít vratku nebo skončí. Kontrolor: Ano, ale letos to je ještě vedeno měkce, ale příští rok to

„Pane Farmáři, na tomto bloku jsme našli zlomenou větývku na keři, neponičili jste to při sekání?“ Kontrolor při kontrole Cross Compliance bude o hodně tvrdší. Kontroly provádíme do 30.09.2009. Farmář: Ještě se vrátím k těm náletům (remízkům) na pastvině. Pokud to bude vedeno takto tvrdě, tak je lepší podat si žádost na kácení a vykácet všechny tyto dřeviny tak, abych neměl s vámi žádný problém. Kontrolor: ....... (mlčí)

Chov masného skotu na TTP je hobby

Ministr jmenoval nového předsedu ABK

I tato slova zazněla na posledním společném jednání Unie chovatelů a komoditní rady pro mléko a hovězí maso při Agrární komoře. Nejenom toto dokresluje, jakým způsobem je u nás i po dvaceti letech stále vnímána skupina chovatelů skotu bez tržní produkce mléka. Místo toho, aby chovatelé masného skotu byli bráni jako příklad toho, jak se lze v poměrně rychlé době dostat na světovou špičku, která je uznávána i mezi nejvyspělejšími chovatelskými zeměmi na celém světě, dostává se nám přízviska hobby chovatelů, kteří jakoby snad ani neměli mít možnost se vyjadřovat k aktuálním otázkám, natož brát na tyto činnosti nějaké finance.

Dne 21. 10. 2009 na jednání ABK představil své priority a představu o jejím fungování nový šéf Antibyrokratické komise Lubomír Burkoň. Dle názoru SMO by měl být tento svobodný sedlák, jak se sám hrdě nazývá, dalším silným předsedou komise a důstojným partnerem organizací státní správy, se kterými ABK nutně přichází do styku.

trendem a rozhodně toto nepodporujeme, nicméně nemůžeme přijmout to, aby část farmářů, kteří se současným pravidlům SZP přizpůsobili, aby byli co nejvíce efektivní, byli bráni jako ti „špatní“, na jejichž úkor se bude řešit jiný problém. V sociálním pojetí politiky našeho státu jsou menšiny většinou velmi úspěšné, při diskuzích okolo zemědělských problémů tomu však již tak není. Problémy chovatelů KBTPM jsou totiž bohužel stále marginální. Možná je ale už čas, abychom se i proti označení „menšina“ ohradili. Podle posledních údajů z ústřední evidence je KBTPM chováno v naší zemi již 170.000, zatímco dojených krav (zastoupených dvěma hlavními chovatelskými svazy) všech plemen je 386.000.

Ve svém úvodním slovu zdůraznil, že rozhodující je pomoc selskému stavu a nerozlišuje, zda se jedná o farmu s 10 či 1000 ha. Kdo poctivě sedlačí, má právo, aby nebyl zahrnován papíry.

Je více než smutné, že chovatelé KBTPM jsou v očích ostatních chovatelů (i když určitě ne všech) velmi často vnímáni v rolích podřadných „uklízečů krajiny“, flákačů, kteří párkrát do roka přemulčují louku a jinak nic pořádného nedělají. S těmito názory koresponduje i diskuze na výše uvedeném jednání, kdy byl jedním z témat i požadavek producentů mléka na změnu systému výplaty dotací v rámci národních doplňkových plateb, tzv. TOP-UP. Zatímco logicky naší snahou je zachovat současný systém vyplácení dotací TOP-UP, některým zástupcům producentů mléka už je málo i to, že programy na welfare a peníze z článku 68 budou směřovány výhradně chovatelům dojnic a chtějí „sebrat“ i finance, které jsou nyní vypláceny na KBTPM a zemědělskou půdu a přesunout je na platbu přes VDJ a pouze ornou půdu. I z protistrany je však záměr na změnu celkem logický - sebrat peníze jedné skupině, která je v menšině a nemůže se příliš bránit je snazší, než se dlouhodobě pokoušet změnit přístup EU, který by více vyhovoval podpoře produkce. „Musíme zachovat produkci“ – toto slovní spojení je pro intenzivněji zaměřené zemědělce zaklínadlem, kterým je velmi často argumentováno, když se něco v jejich oblasti nedaří a chtějí najít nějaké finanční prostředky k eliminaci ekonomických škod. I my jsme si vědomi toho, že klesající výroba v naší zemi není dobrým

Důvody, proč změny v národních doplňkových platbách zcela jednoznačně odmítáme, jsme již několikráte v našich vyjádřeních uvedli a nechceme je znovu opakovat. Naše snaha vždy byla a je argumentovat věcně a podloženými čísly a fakty, protistrana evidentně chce stůj co stůj získat nějaké další finance do svého sektoru k sanaci současných ekonomických ztrát bez ohledu na to, komu je bere a koho tím může poškodit. Nabízí se jedna otázka: Proč i tak konzervativní země jako je Francie chce z článku 68 ještě více podporovat trvalé travní porosty např. prostřednictvím „ekologičtější“ výroby mléka a my chceme zakonzervovat současné problémy, které

Francouzský svátek chovatelů Le Sommet de l´elevage LE SOMMET DE L‘ELEVAGE de Clermont-Ferrand (Francie), který se konal 7-9. 10. 2009, je jednou z hlavních mezinárodních výstav specializovaných na živočišnou výrobu a opravdovým svátkem všech chovatelů. Účast na něm zajišťoval tento rok Český svaz chovatelů masného skotu, a to i členům Svazu marginálních oblastí. Kopcovitý a místy i horský region Auvergne je nejsilnější enklávou chovu hovězího dobytka a ovcí nejen ve Francii, ale i v rámci celé Evropy. Zatížení u jednotlivých chovatelů se běžně pohybuje mezi 1-1,5 VDJ/ha. Není tedy náhoda, že právě odsud pocházejí špičkoví chovatelé i zvířata s vynikajícím původem. Akce se zúčastnilo více než 1 150 vystavovatelů a firem včetně zahraničních a okolo 75 000 návštěvníků, z toho 2 000 mimofrancouzských. Chovatelé přivezli do pro-

storu výstaviště 1 800 ks dobytka se špičkovou genetikou, v halách na návštěvníky čekala podívaná na 22 plemen masného i mléčného skotu a 26 plemen ovcí. Zvláštní postavení si letos vydobylo plemeno Salers, mimochodem hojně zastoupené na místních farmách. Přímo na výstavě probíhala národní soutěž této rasy, které se účastnilo 500 zvířat. Pokud jde o mléčnou produkci, návštěvník si mohl prohlédnout jak vysokoužitkový holštýnský skot s průměrnou dojivostí

Lubomír Burkoň je místopředsedou Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů, v zemědělství pracuje 37 let a z toho 19 let soukromě podniká od doby, kdy zprivatizoval farmu v Krkonoších. Obhospodařuje 2600 převážně vlastních hektarů, z čehož 120 hektarů tvoří orná půda a zbytek travní porosty. Chová 1500 ks dobytka včetně 180 dojených krav. Zabývá se i zpracováním masa. v budoucnu krizi jenom prohloubí, místo toho, abychom se snažili hledat i nové cesty, jak stimulovat výrobu mléka jinak? Znovu opakujeme, že jsme si plně vědomi nelehké situace producentů mléka, musíme však zcela jednoznačně odmítnout snahu o to, aby problémy v sektoru mléka byly řešeny na úkor jiné části chovatelů. Pevně věříme, že se v tomto ohledu nebude jednat a konat v duchu rčení „chcípla mi koza, tak ať sousedovi taky…“. Miroslav Vráblík předseda, Kamil Malát - ředitel 8. 10. 2009, ČSCHMS, www.cschms.cz

přes 10 tis. litrů, tak i extenzivnější dojná plemena s dojivostí 5-6 tis litrů, avšak orientovaná na nízkonákladovou produkci spojenou s využitím travních porostů a se snahou o dlouhověkost krav. Kromě toho konkrétně u mléčné produkce bylo možné zaznamenat snahy farmářů o lepší zpeněžování cestou prodeje vlastních výrobků či pořizování automatů na prodej mléka přímo od krav. I v tomto přírodně cenném regionu, který je doslova rezervoárem pitné vody, se úspěšně rozvíjí ekologické zemědělství a produkce biovýrobků. Podle šéfa zastře-

šující organizace Auvergne Biologique dosáhla v roce 2008 výměra ekologicky obhospodařovaných ploch v regionu 27 020 ha, počet krav chovaných ekologicky 6 509, z toho 2 255 mléčných. Kromě toho ale i 10 332 ovcí a např. 522 tis kuřat a asi 50 tis slepic. Cílem pro nejbližší období je ekologické hospodaření na 6 % obhospodařované půdy v regionu. Kromě zvířat velký prostor v areálu výstavy dostali i výrobci zemědělských potřeb a všeho, co s chovem zvířat nějak souvisí. Samozřejmostí je každoročně i rozsáhlá expozice strojů, kde jsou zastoupeni hlav-

ní výrobci, kteří na světovém trhu něco znamenají. Sommet de l´elevage je ale hlavně místem každoročního setkání francouzských i zahraničních chovatelů, či firem obchodujících s genetickým materiálem. Svůj pavilon tady má i velmi aktivní vědeckovýzkumná základna reprezentovaná INRA (L´institut national de la recherche agronomique). Celá akce slouží k výměně zkušeností, rozšiřování kontaktů, uzavírání obchodů, ale především toto odvětví vždy posouvá zase o krok dále.

Péče o krajinu je dlouhodobým závazkem - DÍL II. text: Ing. Jiří Kasina, snímky: archiv autora a členů Videoklubu ČMMJ

Krajina východně od Pradědu, nejvyššího vrcholu Jeseníků, skýtá nejeden krásný přírodní kout, mnohdy zatím ani neobjevený všudypřítomnými turisty. Příroda je tu podmanivá v každé roční době, v krajině ale také žijí lidé, kteří svojí činností dotvářejí ráz a ducha krajiny. Nejsme totiž v rozlehlých liduprázdných prostorách Kanady nebo Sibiře, ve středoevropských podmínkách je třeba vždy sesouladit zájmy a pohledy více stran. A dobrým příkladem, že to jde, je lokalita obce Holčovice, konkrétně část Jelení, kde hospodaří firma Bellama, s.r.o. Koncem srpna zde byli hosty členové Videoklubu ČMMJ, kteří kromě přírodních krás Jeseníků dokumentovali aktivity této firmy na disky svých kamer. Mne však zajímala také odborná lesnická a myslivecká část hospodaření firmy, a tak jsem položil několik otázek jednateli firmy Jiřímu Čížkovi a Ing. Štěpánu Müllerovi, který je poradcem právě pro lesnické a myslivecké záležitosti firmy. Jak zajišťujete péči o zvěř? Jsme zemědělská firma, takže je to pro nás celkem jednoduché, protože krmivo sami vyrábíme. Objemová i dužnatá krmiva. Jádra ale neděláme tolik, takže musíme nakupovat, bez jádra se chovat zvěř nedá. Jsme ekologická firma, takže seno i senáž je ekologická. Je to nejkvalitnější bílkovinné krmivo, aby zvěř byla v dobré kondici. V minulosti v této oblasti byl i nedostatek vody, takže jsme vytvořili tři rybníky, které slouží jako přírodní napajedla. Jak je to se zpracováváním zvěřiny? To co ulovíte zatím spotřebujete sami? Lovec, který uloví zvěř, tak si jí odkoupí, aby se vracely peníze do pokladny. Prodejem bychom asi zvěřinu znevažovali, protože dnes je cena poměrně dost nevýhodná. Viděl jsem tu na vlastní oči zatím jen improvizovanou porážku. Nemáte v plánu vyrábět třeba zvěřinové speciality? Chtěli jsme udělat mikrojatka, ale je to dnes dost složité. Zákon nerozlišuje velké a malé jatka, takže jsme se zastavili na určitých veterinárních zákonech, které pro nás nejsou možné. Přitom pro nás by bylo nanejvýš potřebné mít vlastní porážku pro menší zvířata, a to hlavně sezónně. Však si to vemte – na jaře by byl zájem o jehňata, pak by bylo dobré zpracovat ekologické husy a nabídnout je zde v regionu turistům, na podzim zase máme odstřel holé i trofejové zvěře v oboře, mikrojatka by jistě nezahálela, zpracovávali bychom malá zvířata a dělali až finální výrobky. Ale zákony nám to neumožňují.. Ale velký komplex podle současných právních předpisů pro nás není řešením, finančně je to nad naše možnosti. Myslíte si, že vám nějakým způsobem pomůže nový systém prohlížení zvěřiny a možnost přímého prodeje? Asi nám to zatím nepomůže. Zatím jsme si na nový způsob nezvykli. Navíc zatím je zákon nedotažený v tom, že se musejí prodávat přímo jen ulovené kusy celé v dece, pokud má takovýto systém pomoci myslivcům, pak musí Státní veterinární správa společně s ostatními dotčenými subjekty tlačit na to, aby se myslivcům povolilo bourání kusů a prodej dělené zvěřiny, pak si myslím, že by byl zájem ze strany hotelů, penzionů i normálních běžných občanů, kteří chtějí kulinářsky zvěřinu zpracovat.

Jak jsem zde na místě zjistil, máte velké úspěchy při získávání dotací, pokud se člověk rozhlédne kolem, případně když jsem měl možnost pohledu na farmu z výšky při letu rogallem, všude vidím známky zalesňování a aktivního přetváření krajiny. Horský zemědělec je závislý na dotacích Evropské unie, což je vlastně páteř financování. V rámci programu rozvoje venkova je možné čerpat i dotace na zvelebování venkova, nákupu strojů apod. My všechny tyto dotace podle možností využíváme a také využíváme dotace na zalesňování zemědělské půdy. Tyto dotace využíváme už od roku 2001 a máme je v plánu ještě na několik let dopředu. Dotace podporují převádění zemědělské půdy na les, tato investice je dlouhodobá a málokdo by měl na to ze svého dostatek prostředků. Podstata je taková, že se zemědělci vlastně vzdají zemědělské půdy, ta se převede na les a provede se tak určitá řízená změna rázu krajiny. Ing. Štěpán Müller: Většina dosud nově zalesňovaných zemědělských pozemků v jiných oblastech republiky má ale malou výměru (okolo l ha), bez vzájemné prostorové vazby. Pro splnění dotačního titulu zalesnění zemědělského pozemku mnohdy dostačuje fakt vytvoření lesního porostu v parametrech odpovídajících legislativním požadavkům. To je ale podle mne ne zcela správný pohled. Pokud chceme zalesňované pozemky zakomponovat do strategie rozvoje krajiny, je nutné pracovat v širších územních rámcích, s cílenou představou, a na územních celcích s výměrou řádově desítek a stovek hektarů. Výraznou výhodou zde v jelení na farmě Neklama jsou jednoduché vlastnické poměry, je tu jen jeden vlastník pozemků. Bohužel území, kde jsou nebo by byly naznačené požadavky splněny, je na území ČR minimální počet. V tom je zdejší biocentrum unikátní a jedinečné. Kolik hektarů půdy jste takto již převedli? Ing. Štěpán Müller: Asi 200 ha půdy a máme v plánu ještě další asi 100 až 150 ha. O různých aspektech problematiky zalesňování zemědělských půd se v současné době vede široká diskuse. Jedním z kardinálních bodů diskuse, který vychází z rozporných zkušeností z posouzení stavu porostů ze zalesnění zemědělských půd z druhé poloviny minulého století, je volba základní strategie zalesnění. Zjednodušeně řečeno se jedná o dvě základní vari-

činností, ale ročně několik škol či školek přijede.

anty. Zalesnění zhruba cílovou skladbou dřevin, analogicky jako na pozemcích se střídáním generací lesa a zalesnění přípravnými dřevinami (často s využitím sekundární sukcese) s vytvářením cílové skladby lesa metodou jejich přestavby a to během pěstební péče, případně po obnově v další generaci. Soudíme, a zkušenosti z celé řady území České republiky to potvrzují, že pro úspěšné vytváření lesa na zemědělských půdách jsou možné obě varianty. Důležitá je otázka kvality sadebního materiálu, preciznost provedení zalesnění a intenzivní péče a ochrana kultur, nejméně v období do doby zajištění kultur. Zásadní jsou samozřejmě i otázky managementu zvěře. Při respektování naznačených aspektů je možné vytvářet cílový les přímo, bez využití přechodné etapy přípravných dřevin. Uvedený postup má jednu výraznou výhodu. Je možné, za vhodných podmínek, přejít přímo ke kvalitativně vyššímu stupni, tedy od prosté výsadby lesa k tvorbě krajiny v atributech jaké jsou z různých pohledů požadovány. Strategie provedených pozemkových úprav a zalesnění zemědělských půd je zaměřená na postupné vytváření polyfunkční harmonické kulturní krajiny, která bude mít podmínky pro dlouhodobé trvale udržitelné využití při zachování všech přírodních i kulturních hodnot.

Bylo opravdu zajímavé pozorovat, ať už z okolních kopců, nebo při letu z rogalla, jak se krajina vlivem člověka mění k lepšímu, k větší pestrosti, větší rozmanitosti, nabízí zážitky jak turistům a návštěvníkům, tak dává práci místním lidem a vytváří prostředí pro zdárných chov hospodářských zvířat a život volně žijící zvěře. Ano, musíme chránit a bránit poslední nedotčená místa divoké přírody, ale musíme také s péčí zodpovědného hospodáře pracovat s krajinou už dávno člověkem přetvořenou. Musíme se snažit zachovat hospodářsky využívanou krajinu v určité pestrosti, přitažlivosti a rozumným přičiněním člověka nabídnout prostředí, kde se v co největším souladu sejdou zájmy zemědělců, lesníků, myslivců, turistů, místních obyvatel a mnoha dalších skupin, ale také zvěře a všech živých částí přírody. Péče o krajinu je dlouhodobým závazkem a jak je vidět okolo Jelení, když se chce, jde v krajině hospodařit nanejvýše zodpovědně. Text Ing. Jiří KASINA Snímky archiv autora a členů Videoklubu ČMMJ

To je ale nesmírně dlouhodobý projekt, obdivuji vaši dlouhodobou vizi … Ing. Štěpán Müller: Tvorba optimálně vyvážené ekologické sítě, zahrnující stávající i nově zakládané skladebné části od interakčních prvků a lokálních biocenter až po evropsky významné biokoridory bude nesporně trvat nejméně několik desetiletí. Příklad tvorby našeho lesního regionálního biocentra Jelení ukazuje, jak je možné účelně využít při tvorbě ekologické sítě zalesňování méně produktivních zemědělských půd v podhorských a horských oblastech. Biocentrum Jelení má všechny podmínky pro to, aby se postupně stalo územím, které svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožní trvalou existenci druhů přirozeného genofondu krajiny a naplní tak hlavní poslání tvorby územních systémů ekologické stability krajiny. Viděl jsem tu ale také v ohradě lamy, pávy, skotský náhorní skot, ve velké hale je množství preparátů. To je také součástí nabídky turistům? Jiří Čížek: Do budoucna bychom zde chtěli ještě vytvořit malý zoopark s většinou druhů naší zvířeny a i některých exotičtějších druhů. Máme tu již malé myslivecké muzeum, mnoho preparátů zvěře, ale i třeba velmi ceněnou a početnou sbírku preparátů našich druhů zpěvného ptactva. Návštěvníky a turisty tato nabídka docela zaujala, proto bychom chtěli vytvořit jakousi živou kolekci lesních zvířat. Návštěvníci by se také mohli projít oborou a strávit u nás celý den. Jezdí sem školy na exkurze. Nejsme na to sice ještě plně vybaveni, takže zatím nabídka exkurzí je jen okrajovou

Svaz marginálních oblastí Horní Police čp. 1, 471 06 Česká Lípa, tel/fax: 487 861 368 předseda Ing. Milan Boleslav Internet: www.lfa.cz, email: [email protected]