Obsahová analýza tématu cestovní ruch v českých mediích - televize, rozhlas, deníky a týdeníky Bakalářská práce
Adéla Petránková
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Katedra hotelnictví
Studijní obor: Gastronomie, hotelnictví a cestovní ruch Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Jaroslav Holoubek Datum odevzdání bakalářské práce: 2015-06-15 E-mail:
[email protected]
Praha 2015
Bachelor's Dissertation
Content analysis of the topic of tourism in Czech media - television, radio, daily and weekly newspaper
Adéla Petránková
The Institue of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management
Major: Hotel Management Thesis Advisor: PhDr. Jaroslav Holoubek Date of Submission: 2015-06-15 E-mail:
[email protected]
Prague 2015
Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, že jsem bakalářskou práci na téma Obsahová analýza v tématu cesovní ruch v českých mediích – televize, rozhlas, deníky a týdeníky zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů, a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.
V Praze dne 15. 6. 2015
……………………………………… jméno a příjmení autora
Touto cestou bych chtěla poděkovat PhDr. Jaroslavu Holoubkovi za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi ochotně poskytl během psaní mé bakalářské práce. Dále děkuji své rodině za morální podporu a pomoc, které si nesmírně vážím.
V Praze dne 15. června 2015
Abstrakt: PETRÁNKOVÁ, Adéla. Obsahová analýza tématu cestovní ruch v českých mediích televize, rozhlas, deníky a týdeníky. [Bakalářská práce], Vysoká škola hotelová. Praha: 2015. Celkový počet stran: 53.
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem medií na spotřebitele v oblasti cestovního ruch a obecně reklamou v tomto odvětví. Autorka zkoumá vliv reklamy v mediích na spotřebitele, dopad reklamního tlaku při výběru cesty nebo dovolené, ovlivnitelnost klientů akčními a slevovými nabídkami jak z pohledu respondentů, tak z pohledu zaměstnanců cestovní kanceláře. Teoretická část bakalářské práce mapuje základní pojmy, druhy a formy cestovního ruchu. Charakterizuje jednotlivé druhy masovývh medií a jejich využití v problematice cestovního ruchu. Empirická část analyzuje rozbor informací z výzkumného šetření, které bylo provedeno s respondenty (dotazníkové šetření) a zaměstnanci cestovní kanceláře (polostrukturovaný dotazník). Cílem empirické části je zmapovat vliv médií v cestovním ruchu a zjistit vliv médií na respondenty při výběru cesty, dovolené. V návrhové části práce se autorka zaměřuje na možná zlepšení v propagaci cestovního ruchu v masových mediích.
Klíčová slova: média, reklama, cestovní ruch, cestovní kancelář, tisk, dovolená
Abstract: PETRÁNKOVÁ, Adéla. Content analysis of the topic of tourism in Czech media – television, radio, daily and weekly newspaper. [Bachelor thesis] University of Hospitality in Prague. Prague: 2015. 53 pages. This bachelor thesis is focusing on the influence media have over a consumer in the field of tourism and advertising in this field in general. The author is researching the influence of advertising on consumers, the actual impact of advertising pressures while choosing a trip or vacation, impressibility of clients through various discount offers not only in therms of respondents but also in therms of travel agency employees. The theoretical part of this bachelor thesis aims to map basic concepts as well as types and forms of tourism. Characterise individual types of mass media and their use in the field of tourism. Empirical part analyses the information obtained during research, which was done with respondents (through questionnaire investigation) and employees of the travel agencies (through semistructured questionnaire). The goal of the empirical part is to get a better idea of the influence media has in tourism and to find out how much media influences respondents, while choosing a trip, vacation. In the suggestion section of this thesis, the author offers possible improvements in therms of tourism advertising in mass media.
Key Words: media, advertising, tourism, travel agency, daily press, vacation
Obsah Úvod ............................................................................................................................................11 1
TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................................................................12 1.1
Vymezení pojmu cestovní ruch .......................................................................................12
1.2 Důležité pojmy v cestovním ruchu ........................................................................................13 1.2.1 Návštěvník ......................................................................................................................13 1.2.2 Turista ............................................................................................................................13 1.2.3 Stálý obyvatel .................................................................................................................13 1.2.4 Výletník (Same-day visitor, jednodenní návštěvník) .......................................................13 1.2.5 Rekreace .........................................................................................................................14 1.2.6 Destinace ........................................................................................................................14 1.2.7 Zájezd .............................................................................................................................14 1.2.8 Cestovní kancelář ...........................................................................................................14 1.2.9 Cestovní agentura ..........................................................................................................15 1.3 Druhy cestovního ruchu .......................................................................................................15 1.3.1 Rekreační cestovní ruch .................................................................................................15 1.3.2 Kulturně poznávací cestovní ruch ...................................................................................15 1.3.3 Zdravotně orientovaný cestovní ruch .............................................................................15 1.3.4 Sportovní cestovní ruch ..................................................................................................16 1.3.5 Cestovní ruch spojený s profesními motivy (business tourism) ......................................16 1.3.6 Agroturismus ..................................................................................................................16 1.3.7 Náboženský cestovní ruch ..............................................................................................16 1.3.8 Specifický cestovní ruch .................................................................................................16 1.4 Formy cestovního ruchu ........................................................................................................17 1.4.1 Z geografického hlediska ................................................................................................17 1.4.2 Podle délky pobytu .........................................................................................................17 1.4.3 Podle počtu účastníků ....................................................................................................17 1.4.4 Podle převažujícího místa pobytu ..................................................................................17 1.4.5 Podle věku účastníků ......................................................................................................17 1.4.6 Podle vztahu k platební bilanci .......................................................................................17 1.4.7 Podle ročního období .....................................................................................................18 1.4.8 Podle použitého dopravního prostředku ........................................................................18 1.4.9 Dělení z hlediska dynamiky.............................................................................................18
1.4.10 Podle způsobu financování ...........................................................................................18 1.4.11 Podle vlivu na životní prostředí ....................................................................................18 1.4.12 Podle způsobu zabezpečení cesty ................................................................................18 2.1
Masová média (masmédia) .............................................................................................19
2.1.1 Televize..........................................................................................................................19 2.1.2 Tisk .................................................................................................................................20 2.1.3 Rozhlas ...........................................................................................................................20 2.1.4 Outdoorová (venkovní) reklama .....................................................................................20 2.1.5
Film ..........................................................................................................................21
3.1 Využití médií ..........................................................................................................................21 3.1.1 Jak využívají CK média k prezentaci (propagaci) .............................................................21 2 Analytická část .............................................................................................................................22 3 Návrhová část...............................................................................................................................46 4 Závěr ............................................................................................................................................48 5 Použitá literatura..........................................................................................................................50 6 Přílohy ..........................................................................................................................................53
Seznam tabulek a grafů Tabulka 1 – Návratnost dotazníků Grafy: Graf 1 – Pohlaví respondent Graf 2 – Věk respondent Graf 3 – Nejvyšší dosažené vzdělání Graf 4 – Jak vybíráte dovolenou/zájezd? Graf 5 - Co pro vás hraje nejdůležitější roli při výběru dovolené? Graf 6 - V jakou roční dobu si objednáváte dovolenou? Graf 7 – V jakou roční dobu objednáváte dovolenou? Graf 8 – Jak často čtete tisk? Graf 9 – Jaké noviny/časopisy čtete nejvíce? Graf 10 – Odkud čerpáte nejvíce informací o určité destinaci? Graf 11 – Jaké cestovní kanceláře si nejčastěji vybíráte a proč? Graf 12 - Zaujala Vás v poslední době nějaká reklama z oblasti cestovního ruchu? Pokud ano, kde? Graf 13 - Jaká forma prezentace Vás nejvíce oslovuje? Graf 14 - Absolvovali jste někdy dovolenou/výlet díky reklamě? Graf 15 - Myslíte si, že se česká media dostatečně zabývají tématem cestování?
Seznam zkratek MHD - Městská hromadná doprava CK - Cestovní kancelář CA - Cestovní agentura CR – Cestovní ruch SMS - Short message service (krátká textová zpráva) Např. - Například UNWTO - United Nations World Tourism Organization (Světová organizace cestovního ruchu) Kol. - Kolektiv Sb. - Sbírky Apod. - A podobně CHKO - Chráněná krajinná oblast Atd. - A tak dále Tzv. - Tak zvané
Úvod Masová média a s nimi spojená reklama jsou v současné době nedílnou součástí našeho života. Společnost je přesycena reklamními kampaněmi, a proto není vůbec možné zůstat imunní vůči každodennímu vlivu medií. Cestovní ruch patří do odvětví, které využívá masová media ve velké míře. Jedním z důvodů výběru tématu bakalářské práce byla jeho aktuálnost v současné společnosti, a snaha zjistit jak lidé vnímají reklamu ohledně turismu. Reklama v současných masových mediích v odvětví cestovního ruchu, nabízí velké množství akčních a slevových akcí, které se snaží ovlivnit své potenciální zákazníky. V této bakalářské práci jsme se snažili zmapovat vliv médií na cestovní ruch a zmapovat úroveň dostupných informací v České republice. Druhým cílem této práce je prozkoumání vlivu médií na respondenty při výběru dovolené. Zaměřili jsme se na možnou ovlivnitelnosti respondentů ve výběru dovolené pod vlivem reklamy. Bakalářskou práci jsme rozčlenili na část teoretickou, analytickou a návrhovou část. V teoretické části se zabýváme obecně tématem cestovního ruchu, jeho základními pojmy, jeho druhy a formami. V druhé části teoretické části se věnujeme masovým mediím, jejich rozdělení, vlastnostem a především jejich využití v cestovním ruchu. Analytická část prezentuje rozbor informací a dat získaných ve výzkumném šetření. Kdy jsme využili kombinaci kvantitativního a kvalitativního šetření. Pro kvalitativní šetření jsme využili polostrukturovaný rozhovor se zaměstnanci cestovní kanceláře, pro kvantitativní šetření jsme použili nestandardní dotazník, který byl distribuován klientům cestovní kanceláře a současně byl umístěn na internetových stránkách. Výsledky byli zpracovány pomocí grafů. Ve třetí návrhové části bakalářské práce jsme se zaměřili na možné zlepšení propagace cestovního ruchu v tištěných mediích, v televizním vysílání a reklamních materiálech (letáky, slevové akce).
11
1 TEORETICKÁ ČÁST Teoretická část se bude zabývat základními pojmy daného tématu. První podkapitola se zaměří na obecnou definici cestovního ruchu, jeho druhy a formy. Druhá podkapitola se bude věnovat médiím a jejich funkcím.
1.1 Vymezení pojmu cestovní ruch Pojem cestovní ruch nemá pouze jednu obecnou definici. Zahraniční země však používají výraz Tourism, der Tourismus, le Tourisme, Turismo. Můžeme tedy říct, že slovní spojení cestovní ruch, je rovnocenný názvu turismus. Cestovní ruch neboli turismus se stal významnou složkou života moderní společnos . idé cestují ze svého obvyklého prostředí za účelem relaxace, ak vního odpočinku, poznání nových lidí, nových kulturních zážitků či z mnoha dalších důvodů. Kvůli rostoucí popularitě se turismus stává důležitým faktorem ekonomické stránky země, a tím pádem i důležitou oblastí v resortu podnikání. Cestovní ruch je především sociálně-ekonomický jev (kategorie), jev velmi složitý, košatý, vnitřně bohatě strukturovaný. Sociální znamená, že subjektem je člověk, skupina lidí nebo větší či menší společnost. Je výrazem jednání člověka, jeho určitých potřeb, zájmů, úmyslů a jejich uspokojování. Je součástí životního stylu obyvatelstva ekonomicky vyspělých zemí. Zároveň je cestovní ruch jevem ekonomickým, je součástí obecné kategorie ekonomika (hospodářství), a to jak na úrovni makroekonomické, tak mikroekonomické. (Attl, Nejdl, 2004, str 7.) Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO - United Nations World Tourism Organization) definuje cestovní ruchu jako činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu ne delší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času, podnikání nebo jinými účely, nesouvisejícími s výkonem výdělečné činnosti v navštíveném místě.(http://artslexikon.cz/index.php/Turismus_kulturn%C3%AD)
12
1.2 Důležité pojmy v cestovním ruchu
1.2.1 Návštěvník Nebo také visitor je v mezinárodním cestovním ruchu osoba, která cestuje do jiné země, než je její trvalé bydliště, a to na dobu kratší než jeden rok. Hlavním důvodem jeho cesty je jiný než výdělečná činnost. V domácím cestovním ruchu jde o osobu, která má trvalé bydliště v té samé zemi, ve které cestuje, a cestuje na jiné místo, než je její obvyklé prostředí. Doba pobytu v tomto místě nepřekračuje jeden rok, a hlavním důvodem cesty není získání pracovního místa a výdělečná činnost. (Drobná, Morávková, 1996)
1.2.2 Turista Tento pojem lze také nazvat jako tourist nebo overnight visitor. V mezinárodním cestovním ruchu je označován jako návštěvník, který alespoň jednou přenocuje v navštívené zemi, a to v hromadné ubytovací instituci (hotel, motel, botel, penzion, turistická ubytovna, chatová osada, kemp) nebo v individuální ubytovací instituci (pronajatý pokoj, byt, chata, chalupa). (Franklin, 2003; Kol, Indrová, 2009)
1.2.3 Stálý obyvatel Neboli rezident je v mezinárodním cestovním ruchu osoba, která žije v dané zemi alespoň po dobu jednoho roku před příchodem do jiné země na dobu kratší než jeden rok. V domácím cestovním ruchu se jedná o osobu, která se nachází na určitém místě po dobu šesti měsíců před příchodem do odlišného místa na dobu kratší než šest měsíců. (Attl, Nejdl, 2004)
1.2.4 Výletník (Same-day visitor, jednodenní návštěvník) V mezinárodním cestovním ruchu se jedná o návštěvníka, který během návštěvy v cizí zemi nestráví ani jednu noc v hromadném nebo individuálním ubytovacím zařízení. V domácím cestovním ruchu mluvíme o osobě, která v navštíveném místě nepřenocuje v žádném ubytovacím zařízení. (Baever, 2005; Vystoupil, 2006)
13
1.2.5 Rekreace Má velmi blízko ke slovu relaxace, proto rekreace často označuje aktivitu, kterou lidé provozují pro regeneraci svého těla i duše. Lze ji rozdělit do dvou kategorií a to na pasivní (poslouchání hudby, sledování televize, četba, apod.) a aktivní odpočinek (zimní sporty, cyklistika, turistika, rekreace u vody, pohyb v přírodě atd.).
1.2.6 Destinace Navštívené místo v dané zemi (regionu), do které se účastníci cestovního ruchu vydávají za určitou aktivitou. Nabízí klientovi různé produkty uspokojující jeho očekávání. Navzájem si ovšem i konkurují a mají stejný cíl, a to prodej služeb v destinaci. Destinace se může lišit velikostí, fyzickými aktivitami, úrovní infrastruktury, přínosem pro klienty a ekonomickou závislostí na turismu. (Palatková, 2009)
1.2.7 Zájezd Cesta za určitým účelem na dobu delší než 24 hodin, při které osoba podnikající výpravu využije kombinaci alespoň dvou ze tří typů služeb cestovního ruchu (ubytování, doprava, jiné služby cestovního ruchu jako jsou průvodcovské služby, stravování mimo ubytovací jednotku nebo prodej a organizace fakultativních výletů).
1.2.8 Cestovní kancelář Subjekt, jehož hlavní náplní je organizování a zabezpečování služeb (stravování, přeprava, ubytování, zajišťování průvodcovské činnosti) jiným subjektům. Tyto služby jsou vytvářeny podle přání a potřeb zákazníků (klientů). Poskytované služby CK dělíme na: a)
Základní, které poskytují nabídku vlastních služeb jako je stravování,
ubytování a doprava. b)
Specializované, které se zaměřují na určitý segment (rodiny s dětmi,
důchodci, sportovci apod.)
14
Cestovní kanceláře jsou také oprávněny prodávat tištěné průvodce, mapy, upomínkové předměty a jízdní řády. Podle zákona 159/1999 Sb. mají povinnost pojištění proti úpadku. 1.2.9 Cestovní agentura Zájezdy pouze zprostředkovává a nemá ze zákona danou povinnost pojištění proti úpadku.
1.3 Druhy cestovního ruchu Druhy a formy cestovního ruchu nejsou obecně sjednoceny, proto v každé literatuře můžeme najít různá rozdělení. V důsledku nejednotného rozdělení jsme se rozhodli v této kapitole sestavit klasifikaci podle Heskové. (2006)
1.3.1 Rekreační cestovní ruch Pro tento druh je charakteristický odpočinek, který může účastník cestovního ruchu prožívat jak aktivně tak pasivně. Odehrává se v přírodě i v urbanizovaném prostředí. Většinou se jedná o pobyt v přírodě, sportovní vyžití nebo návštěvu kulturních památek. (Horner, Swarbrooke, 2003)
1.3.2 Kulturně poznávací cestovní ruch Účastníci, kteří provozují tuto formu cestovního ruchu, chtějí hlavně uspokojit své duchovní požadavky, které jsou spojené s návštěvou historických objektů (hrady, zámky, architektonická díla), kulturních akcí (divadelní představení, hudební festivaly), tradic apod. Napomáhá také ke vzdělávání osob a zvyšování jejich životní úrovně, proto do této kategorie lze zařadit i odborné stáže a studium v zahraničí.
1.3.3 Zdravotně orientovaný cestovní ruch Využívá zájmu účastníků o zlepšování jejich zdravotního stavu. Je především směřovaný do lázní a rekreačních center. Můžeme jej rozdělit na lázeňský (provozuje se v místech, kde se vyskytují přírodní léčivé zdroje, také se zde léčí nemoci a jejich následky) a 15
zdravotní (zabývá se prevencí a relaxací, lze ho realizovat kdekoliv, v současné době je velmi oblíbený wellness). 1.3.4 Sportovní cestovní ruch Zaměřuje se na sportovní činnosti, které nás naplňují, jako jsou zimní (snowboarding, lyžování, sáňkování) a letní sporty (pěší turistika, cyklistika, rafting). V současné době lidé rádi zkoušejí nové věci, jako jsou extrémní sporty, a proto je do této skupiny také zařazujeme. (Hesková, 2006) 1.3.5 Cestovní ruch spojený s profesními motivy (business tourism) Probíhá převážně v pracovním čase účastníků cestovního ruchu a o účasti nerozhoduje přímo účastník, ale zaměstnavatel. Do této skupiny řadíme služební cesty, obchodní jednání a kongresové akce. (Drobná, Morávková, 1996) 1.3.6 Agroturismus Je specifickou formou venkovského cestovního ruchu, která se odehrává v přírodě a je často spojena s dobrovolnou neplacenou prací v zemědělství. idé provozující agroturistiku se nejčastěji ubytovávají přímo v zemědělské usedlosti (farma, srub, chata), kde poznávají alternativní způsob života. Úzce spjata s tímto odvětvím je také ekoturistika, jež je především zaměřena na poznávání přírodního bohatství různých zemí (CHKO, národní parky, přírodní rezervace) takovým způsobem, aby nebylo narušováno tamní životní prostředí. 1.3.7 Náboženský cestovní ruch Můžeme také říci, že se jedná o náboženskou turistiku nebo poutní turismus. Účastníci jsou motivováni návštěvou církevních památek (kaple, kostely, poutní místa). Podle toho, co je zájmem účastníků, lze náboženský cestovní ruch rozdělit na poutní cestovní ruch (cílem je posvátné poutní místo), sakrální cestovní ruch (hlavním zájmem jsou památky jako takové) a košer cestovní ruch (je praktikován ortodoxní židovskou komunitou). (Pásková, Zelenka, 2002) 1.3.8 Specifický cestovní ruch Zahrnuje politický a nákupní turismus (jednodenní zájezdy, obvykle do sousedního státu za výhodnými nákupy).
16
1.4 Formy cestovního ruchu
1.4.1 Z geografického hlediska Jedná se o členění podle území, ve kterém se turismus uskutečňuje. Podle tohoto kriteria rozdělujeme CR na domácí, zahraniční, mezinárodní, světový, vnitřní, národní a regionální cestovní ruch. 1.4.2 Podle délky pobytu Krátkodobý cestovní ruch (nejvýše tři přenocování). Delší pobyt označujeme jako dlouhodobý cestovní ruch, který však není delší než šest měsíců v domácím CR a delší než rok v zahraničním CR. Dále sem patří také výletní cestovní ruch, který je spojený s pobytem mimo místo stálého bydliště kratším než jeden den bez přenocování s různorodou motivací (výlet do přírody, návštěva měst). 1.4.3 Podle počtu účastníků Rozlišujeme na individuální a skupinový neboli kolek vní CR. Při individuálním cestovním ruchu cestuje návštěvník sám nebo i s rodinou. Skupinový cestovní ruch turista provozuje naopak se skupinou přátel nebo se známými. Další formou CR podle počtu účastníku je také masový (hromadný) a ekologický (individuální, rodinný) turismus. 1.4.4 Podle převažujícího místa pobytu Městský, příměstský, venkovský (cestování a pobyt ve venkovském prostředí), přímořský, horský a vysokohorský cestovní ruch. 1.4.5 Podle věku účastníků Cestovní ruch dětí do patnácti let (školy v přírodě, školní výlety, tábory), mládežnický (15 - 24 let), rodinný CR (zaměřen na rodiny s dětmi do 15 let) a cestovní ruch seniorů (osoby, které už nejsou zaměstnaní a mají hodně času). 1.4.6 Podle vztahu k platební bilanci Dělíme na ak vní CR, při kterém návštěvníci ze zahraničí spotřebovávají služby a produkty, při pobytu na území státu. Pasivní CR naopak vyjadřuje spotřebu zboží a služeb občanů státu vyjíždějících do zahraničí.
17
1.4.7 Podle ročního období Zimní, letní, sezónní a mimosezónní turismus, přičemž sezónností rozumíme jev, kdy se střídá období vysoké a nízké návštěvnosti na určitém místě v průběhu roku. 1.4.8 Podle použitého dopravního prostředku Rozdělujeme na motorizovaný (označuje CR, který je uskutečňován motorovým dopravním prostředkem, z nichž je nejrozšířenější automobil), železniční (jedná se o organizovaný CR, kdy jeho účastníci využívají cestování po železnici, tedy vlakem), letecký (nejrychlejší způsob dopravy, který se nejvíce vyplácí pro velké vzdálenosti a proto se využívá pro přepravu osob cestujících na tisíci kilometrové vzdálenosti) a lodní cestovní ruch (rozlišujeme na léčebné námořní plavby, výletní krátké plavby, školní a vícedenní plavby po předem určené trase). 1.4.9 Dělení z hlediska dynamiky Rozlišujeme na pobytový je formou cestovního ruchu, kdy účastníci pobývají více dnů na jednom místě a putovní cestovní ruch, při kterém se cestující vydávají po určité trase, podle předem vypracovaného programu. 1.4.10 Podle způsobu financování Komerční (volný), kdy si osoba veškeré náklady hradí sama a sociální (vázaný), pří kterém je část nákladů hrazena jinými zdroji např.: Odbory, zaměstnavatelem, nadacemi nebo v určitých případech zdravotními pojišťovnami. 1.4.11 Podle vlivu na životní prostředí Měkký cestovní ruch se snaží co nejméně narušovat přirozené prostředí v místě jeho uskutečnění. Jeho hlavní motivací je návštěva historických a kulturních oblas a poznání stylu života v těchto místech. Tvrdý cestovní ruch naopak nebere ohled na původní životní prostředí. 1.4.12 Podle způsobu zabezpečení cesty Organizovaný, který je zajišťován většinou organizací, jakou je například cestovní kancelář nebo cestovní agentura. CK i CA přebírá odpovědnost za zajištění cesty, ubytování, poskytnutí stravovacích služeb, pojištění cesty a řešení případně vzniklých komplikací. Neorganizované zabezpečení cesty, kdy si vše spojené s organizací cesty, ubytováním, stravováním, pojištěním i řešením komplikací většinou zařizuje sám účastník. 18
2.1 Masová média (masmédia) Média ovlivňují náš každodenní život, životní styl i trávení volného času. Pod pojmem masová informace neboli masová média rozumíme hromadný sdělovací prostředek pro komunikaci mezi zprostředkovatelem a mnoha příjemci. Můžeme je rozdělit na média elektronická (televize, rozhlas, internet) a klasická (tisk - noviny a časopisy). Funkce masmédií jsou: a)
Informační a vzdělávací - rychlý přenos stejných informací o dění ve světě
b)
Zábavní - nabízí rozptýlení a pobavení
c)
Socializační - napomáhá společenské interakci a informuje o životě
společnosti d)
Politická - formuje politické postoje lidí a informuje je o politických
událostech a aktivitách e)
Kulturní - nabízejí lidem materiály, které patří do naší kultury a tyto
materiály předávají naši kulturu dál, m se vytváří masová kultura 2.1.1 Televize Hromadný sdělovací prostředek přenášející obrazové i zvukové informace. Dalo by se říci, že toto médium je nejvíce rozšířené a velice přesvědčivé, neboť televizní vysílání má širokou sledovanost a také má velkou sílu ve vnímání informací a událostí u většího počtu populace. Televizní reklama ovlivňuje již děti velmi nízkého věku. Poskytuje nám mnoho informací o dění ve světě, a tím je velkým přínosem pro lidstvo. Mezi další přínos tohoto média je možno také zařadit emocionální působení a vyjádření děje v pohybu, díky přenosu obrazu a zvuku. Také má ovšem negativní vliv na člověka a to například ve vzniku bariér při komunikaci s ostatními lidmi, šíření agresivity a negativního pohledu na svět, závislost na sledování televizního vysílání, a tím vznikající sociální izolace. (Marek, Čichovský, 2011; Keller, 2007)
19
2.1.2 Tisk Je za televizí hned druhým největším reklamním médiem. Do sku můžeme zařadit noviny, časopisy (bulvární, lifestylové, o cestování, naučné, sportovní atd.) týdeníky, měsíčníky a deníky (celorepublikové a regionální), které jsou určeny pro širokou veřejnost, a současně neobsahují vědecké, odborné a pracovní informace. Na trhu je jich velké množství a liší se stylem, obsahem a především kvalitou sdělovaných informací. Další možnos je reklamní sk v podobě reklamních novin, letáků a katalogů, které jsou distribuovány do většiny domácností. Za tisk považujeme i inzeráty, prospekty, knihy a další. Výhodou propagace přes tisk je například uchovatelnost informací, vysoká čtenost novin a časopisů a zacílenost na vybrané skupiny. Ovšem negativem může být přesycenost inzercí v tisku. (Reifová, 2004; Bednařík, Jirák, Köpplová, 2011) 2.1.3 Rozhlas Audiovysílání, které se vyznačuje absencí vizuálního podnětu, což ovšem umožňuje zapojení fantazie, a tím i většího zapojení posluchače. Možností rozhlasu je časté opakování informací, ale s menší zapamatovatelností s ohledem na vnímání pouze sluchem. I přes toto omezení se rozhlas často využívá pro reklamní sdělení, jelikož představuje rychlé a levné médium. Rozlišujeme dva druhy rozhlasového vysílání a to: Celoplošné, které informuje o celé České Republice a lokální, které podává informace pouze o jednotlivých regionech. Mezi nevýhody rozhlasové reklamy zařazujeme nízký účinek na osoby, které poslouchají rádio pouze jako kulisu. Naopak pozitivním ukazatelem je vysoké pokrytí, jelikož rádio poslouchá téměř každý člověk. (Jirák, Köpplová, 2013; Ellmore, 1996) 2.1.4 Outdoorová (venkovní) reklama Je stále využívaným médiem pro reklamu. Prezentuje se v různých formátech rozlišnými technologiemi, přičemž největší poptávka je po nestandardních formátech, které jsou vyráběny přímo na míru. Tím základním formátem, se kterým se setkáváme každý den například při cestě do práce nebo do školy je billboard, který můžeme vidět u silnic nebo na budovách. Mezi další druhy venkovní reklamy patří bannery, poutače a citylighty na zastávkách MHD a také grafika na autech. (Poonia, 2010; Karlíček, Král, 2011)
20
2.1.5 Film Je kombinací akustických a vizuálních podnětů, a tím důrazněji působí na emoční a smyslovou stránku diváků. Film je často marketingovým nástrojem pro zvýšení návštěvnosti dané destinace. Využívá tzv. product placement, kdy se cíleně vkládá služba nebo produkt, který odkazuje na konkrétní značku nebo firmu. Touto cílenou reklamou lze zasáhnout velký počet diváků současně. S filmem souvisí filmový turismus, kdy cílovou destinací je místo, kde se jednotlivé části filmu odehrávali. Děj filmu může ovlivnit pozitivně i negativně návštěvnost dané destinace. (Kotíková, 2013; Jurášková, Horňák, 2012)
3.1 Využití médií 3.1.1 Jak využívají CK média k prezentaci (propagaci) Cestovní kanceláře se prezentují buď stálými reklamami, které lze považovat za celoroční nebo cílenými reklamami, prostřednictvím kampaní. Ty mohou být například časově omezeny. Dále také bývá uvedeno, že zbývá posledních pár míst, aby v zákaznících vyvolali dojem, že je o zájezd velký zájem, a že je třeba tuto šanci využít. V nejčastějších případech se ovšem, ale jedná o produkty, které jsou již delší dobu méně atraktivní, a je o ně nižší zájem. Další způsob propagace můžeme najít v tisku, kde pod odborným článkem o určité destinaci je odkaz na cestovní kancelář (takzvané prezentační články). Občas zde najdeme i slevový kupon nebo třeba poznámku, že při koupi zájezdu dostaneme nějaký dárek navíc. Oproti tomu malé cestovní kanceláře si většinou nemohou dovolit velké náklady na svou prezentaci tímto způsobem, a proto jsou často odkázáni na doporučení svých spokojených zákazníků příbuzným a známým.
21
2 Analytická část V této části jsme se věnovali představení výzkumné metodiky, výzkumného souboru,
techniky
sběru
dat,
analýze
výsledků
z
dotazníkového
šetření
a
polostukturovaného rozhovoru, provedeme srovnání našich výsledků s dostupnými zdroji. Prezentaci stanovených hypotéz. Cíle práce: Cíl 1: Zmapovat vliv médií v cestovním ruchu. Cíl 2: Zjistit vliv médií na respondenty při výběru cesty , dovolené. Stanovené hypotézy: H1: Předpokládáme, že výběr dovolene je z vice než 30% ovlivněn medii. H2: Předpokládáme, že atraktivnost reklamy cestovniho ruchu v mediich (TV, rozhlas, tisk) je nižši než osobní doporučení. Ke
kvantitativnímu
šetření
jsme
zvolili
metodu
dotazování,
technikou
nestandardizovaného dotazníku. (příloha č.1) Zkoumaným souborem byly klienti cestovních agentur, dobrovolní respondenti. Bylo rozdáno 10 dotazníků v cestovní kanceláři, 110 dotazníků bylo k vyplnění na webových stránkách.
Dotazník byl pro
respondenty anonymní, obsahoval 16 otázek . Otázky byly rozděleny na část identifikační a část jež měla zmapovat jejich pohled na vliv medií v cestovním ruch. Otázky byly uzavřené a polootevřené. Ke kvalitatavnímu šetření jsme použili polostrukturovaný rozhovor. Byli osloveni zaměstnanci z velké a malé cestovní kanceláře. Rozhovor je metoda kdy tazatel pokládá otázky, které vedou a vztahují se ke zkoumané problematice. Rozhovory s respondenty probíhaly po předchozí domluvě v cestovní kanceláři, kde bylo zajištěno klidné prostředí, aby bylo zachováno soukromí. Výhodou při této metodě výzkumu je možnost flexibility tazatele na skutečnosti, které se při rozhovoru objeví. Nevýhodou rozhovoru může být, že výzkumník může mít tendence v rozhovoru potvrdit své předem dané cíle a hypotézy.
22
Celkem bylo distribuováno 120 dotazníků, návratnost byla 107 dotazníků, sedm bylo vyřazeno z důvodu neúplného vyplnění respondenty. Použitelná návratnost byla 100 dotazníků, tj. 83,4%. Výsledky šetření V této kapitole jsou prezentovány výsledky provedeného výzkumného šetření. Pro kvalitnější a efektivnější přehlednost jsou výsledky zobrazeny v grafech a tabulce. A je zaznamenán přepis rozhovorů.
Tabulka 1 Návratnosti dotazníků rozdáno
návratnost
použitelnost
Respondenti
počet
110
97
92
WEB
%
91,6%
88,1%
83,6%
Respondenti
počet
10
10
8
%
8,4%
100%
80%
Cest.kancelář
23
Graf 1 Pohlaví respondentů
Pohlaví
28%
muži - 28 ženy - 72 72%
Zdroj: vlastní šetření Z celkového počtu 100 respondentů (100%), bylo 28 respondentů (28%) muži, 72 respondentů (72%) ženy. Graf 2 Věk respondentů
Věk 10%
6%
18%
18 - 20 let - 6 21 - 30 let - 51 31 - 40 let - 15 41 - 50 let - 18 51 a více - 10 51%
15%
Zdroj: vlastní šetření
24
Z celkového počtu respondentů 100 (100%), bylo 6 respondentů ve věku 18 – 20 let (6%), 51 respondentů bylo ve věku 21 – 30 let (51%), 15 respondentů bylo v kategorii 31 – 40 let (15%), 18 respondentů bylo ve věku 41 – 50 let (18%), 10 respondentů bylo ve věku 50 a výše (10%). Nejvíce zastoupenou věkovou kategorii byla skupina respondentů ve věku 20 – 31 let, kde byla polovina dotazovaných. Dá se předpokládat, že tento výsledek, je ovlivněn možností mladých lidí cestovat, studovat a pracovat v zahraničí. Druhou nejvíce zastoupenou skupinou byli téměř shodně věkové kategorie 31 – 40 let a 41 – 50 let, zde se lze domnívat, že lidé v produktivním věku využívají možnost dovolené častěji než starší respondenti pro, které již může být dlouhé cestování náročné a nekomfortní z pohledu fyzické a časové náročnosti.
Graf 3 Nejvyšší dosažené vzdělání
Vzdělání 3% 9%
36% základní - 3 Střední bez maturity - 9 Střední s maturitou - 52 Vysokoškolské - 36
52%
Zdroj: vlastní šetření Z celkového počtu respondentů 100 (100%), byli se základním vzděláním 3 respondenti (3%), střední bez maturity mělo 9 respondentů (9%), 52 respondentů mělo vzdělání střední s maturitou (52%), vysokoškolské vzdělání mělo 36 respondentů (36%). 25
Největší zastoupení v otázce vzdělání měla skupina respondentů se středním vzděláním s maturitou, druhou skupinou byli respondenti s vysokoškolským vzděláním. Z šetření lze usuzovat, že respondenti s vyšším vzděláním jsou i ekonomicky zajištěni a cestování s dovolenou je již běžnou součástí jejich života.
Graf 4 Jak vybíráte dovolenou /zájezd?
Výběr dovolené 16%
Přes cestovní kancelář -43
43%
Sám si zařizuji cestu i ubytování - 41 Podle akčních nabídek - 16
41%
Zdroj: vlastní šetření Z celkového počtu respondentů 100 (100%), využívá služby cestovních kanceláří 43 respondentů (43%), 41 respondentů (41%) si dovolenou, jak cestu, tak ubytování zajišťuje samo, 16 respondentů využívá a je ve výběru dovolené ovlivněno akčními letáky (16%). Ze zjištění vyplývá, že většina respondentů vybírá svoji dovolenou v cestovních kancelářích za odborné pomoci a získaných informací od zaměstnanců kanceláře. Téměř stejný počet respondentů si svoji dovolenou plánuje sám, a to včetně ubytování i cesty. S ohledem na velké množství informací je v současné době již možné uskutečnit i delší a náročnější dovolenou, cestu pouze vlastními silami. Z šetření vyplívá, že jen malé procento respondentů se nechá ovlivnit akčními letáky ve výběru své dovolené. Nicméně při rozhovoru se zaměstnanci cestovních kanceláří vyplynulo, že i respondenti, kteří si
26
zajišťují dovolenou přes cestovní kancelář, se informují na případné akční nabídky v konkrétních, jimi určených, destinacích.
Graf 5 Co pro vás hraje nejdůležitější roli při výběru dovolené?
Nejdůležitější role při výběru
19%
Atraktivnost destinace - 57 Doporučení - 24 Cena - 19
57% 24%
Zdroj: vlastní šetření Z celkového počtu respondentů 100 (100%), 57 respondentů (57%) považuje atraktivnost destinace za nejdůležitější, 24 respondentů (24%) vybírá dovolenou na doporučení a 19 respondentů (19%) považuje za nejdůležitější cenu dovolené.
27
Graf 6 V jakou roční dobu si objednáváte dovolenou?
Roční období 6%
V průběhu jarních měsíců - 45 Last minute- 49 First minute - 6
45%
49%
Zdroj: vlastní šetření Z celkového počtu respondentů 100 (100%), 45 respondentů odpovědělo, že si svoji dovolenou zajišťují v průběhu jarních měsíců (45%), 49 respondentů (49%)si svoji dovolenou zajišťuje tzv. Last minute a dá se předpokládat, že jsou ovlivněni akční nabídkou na určitý zájezd. V této otázce spolu do značné míry nekoresponduje zjištění v otázce č.5, kde odpovědělo pouze 19% respondentů, že je pro ně důležitá cena zájezdu. Zájezdy Last minute jsou především charakteristické významně nižší cenou. Na odpověď tzv. First minute odpovědělo souhlasně pouze 19 respondentů (19%). I z tohoto zjištěni lze usuzovat, že cena zájezdu hraje větší roli, než jak ukázala již zmíněná otázka č.5.
28
Graf 7 Jaký způsob dovolené nejčastěji využíváte?
Způsob dovolené 1%1%1%1% 1%1% 3% 5% 7%
10%
69%
Relaxační/odpočinkový - 68 Zážitkový - 10 Horská turistika - 7 Sportovní - 5 Poznávací - 3 Relaxace turistikou v přírodě - 1 Vyvážený - 1 Relax, sport, poznávací - 1 S batohem - 1 Turistika na vlastní pěst - 1 Od všeho kousek - 1
Zdroj: vlastní šetření Respondenti měli možnost jedné z nabízených odpovědí, nebo napsat odpověď vlastními slovy. 68 respondentů (68%) zvolilo odpověď relaxační/odpočinkový způsob dovolené, což z našeho zjištění vyplynulo jako nejpočetnější skupina. 10 respondentů zvolilo odpověď zážitkový způsob dovolené (10%), horská turistika se objevila u 7 respondentů (7%), sportovní způsob dovolené byl zastoupen u 5 respondentů (5%), poznávací způsob dovolené zvolili 3 respondenti (3%), jiné nebo vlastní odpovědi byli zvoleni vždy jen 1 respondentem (1%) a tudíž pro naše šetření statisticky nevýznamně.
29
Graf 8 Jak často čtete tisk?
Tisk
24%
Denně - 24 2 - 4 x týdně - 23 Méně - 53
53%
23%
Zdroj: vlastní šetření Z celkového počtu 100 respondentů (100%), 53 respondentů čte tisk méně než jednou za týden (53%), 23 respondentů čte tisk 2 – 4 krát za týden (23%), 24 respondentů čte tisk denně (23%). Z výsledků této otázky vyplývá, že počet respondentů, kteří získají možné informace z tisku a počet respondentů, kteří získávají informace jiným způsobem je téměř vyrovnaný na polovic. Nelze s přesvědčením konstatovat, že by některá skupina měla převážnou většinu. Takže i v době velké počítačové gramotnosti obyvatel je tisk stále nedílnou součástí a možným zdrojem informací. Lze tedy předpokládat, že minimálně k polovině respondentů se informace o možnostech dovolené mohou dostat v tisku a časopisech a ovlivnit jejich výběr dovolené.
30
Graf 9 Jaké noviny /časopisy čtete nejvíce?
Výběr tisku 9% 9%
43%
Denní tisk - 43 ifestylové časopisy - 39 Sportovní magazíny - 9 Časopisy o cestování - 9
39%
Zdroj: vlastní šetření Z celkového počtu respondentů 100 (100%) zde byli zařazeni všichni respondenti, i ti kteří v předchozí otázce odpověděli, že tisk čtou méně nebo jednou týdně. 43 respondentů odpovědělo denní tisk (43%), 39 respondentů odpovědělo lifestylové časopisy (39%), 9 respondentů zvolilo odpověď sportovní magazíny (9%), tato možnost by potvrzovala zjištění v otázce č.7 - o způsobu dovolené kde se 13 respondentů vyjádřilo pro aktivní sportovní způsob dovolené. 9 respondentů zvolilo odpověď časopisy o cestování (9%).
31
Graf 10 Odkud čerpáte nejvíce informací o určité destinaci?
Informace
28% Z doslechu - 43 Z tisku, časopisů o cestování - 29 Televize (dokumenty, cestopúisy) - 28
43%
29%
Zdroj: vlastní šetření Z celkového počtu respondentů 100 (100%), 43 respondentů získává informace o dané destinaci z doslechu (43%), 29 respondentů získává informace o místě své možné dovolené z tisku a časopisů o cestování (29%), 28 respondentů získává informace o destinacích z televizního vysílání, ať z dokumentů nebo cestopisných pořadů. Graf 11 Jaké cestovní kanceláře si nejčastěji vybíráte a proč?
Cestovní1% kanceláře 8%
21%
Tuzemské - 70 Zahraniční - 21 Nevyužívám CK - 8 Nerozlišuji - 1
70%
32
Zdroj: vlastní šetření Z celkového počtu respondentů 100 (100%), využívá služby tuzemské cestovní kanceláře 70 respondentů (70%), zahraniční cestovní kanceláře oslovuje 21 respondentů (21%), 8 respondentů služby cestovních kanceláří vůbec nevyužívá (8%), 1 respondent nerozlišuje, zda se jedná o tuzemskou nebo zahraniční kancelář (1%). Důvody výběru dané CK.
záruky v případ ě nespo kojeno podmí sti nky storna
dopor učení od známý ch
možno st komun ikace
dostup nost
dobrá zkušen ost
nabíze né služby CK
důvěra v danno u CK
Zdroj: vlastní šetření Důvody proč vybrat tuzemskou nebo zahraniční kancelář se shodovali u všech respondentů. Nejčastěji bylo uváděno dostupnost cestovní kanceláře s ohledem na místo bydliště, velký počet odpovědí se týkal jazykové dostupnosti, většina respondentů
33
upřednostňuje komunikaci v češtině. Více respondentů se shodlo na doporučení, dobrou pověst cestovní kanceláře. Početná skupina dbala na možné podmínky storna zájezdu, na zajištění pomoci v případě nenadálých komplikací na dovolené. Nabízené služby byly uváděny v obou skupinách respondentů jak těch, kteří volí tuzemskou tak zahraniční cestovní kancelář.
Graf 12 Zaujala Vás v poslední době nějaká reklama z oblasti cestovního ruchu? Pokud ano, kde?
Reklama 2% 4% 6%
10%
17%
61%
Ne, nezaujala - 61 Televize - 17 Tisk (časopis, noviny) - 10 eták - 6 Rádio - 4 Billboard - 2
Zdroj: vlastní šetření Z celkového počtu respondentů 100 (100%), 71 respondentů (71%) v poslední době nezaujala žádná reklama z oblasti cestovního ruchu, 17 respondentů (17%) zaujala reklama k cestovnímu ruchu ve vysílání televize, 10 respondentů (10%) zaujala reklama v tisku, 6 respondentů (6%) označilo jako zajímavou reklamu na letáku, 4 respondenty zaujala reklama ve vysílání radia, 2 respondenty zaujala reklama na billboardu. Z výsledků této otázky se dá říci, že reklama v mediích není pro respondenty zajímavá, nebo dostatečně nedokáže zaujmout jejich pozornost. Výsledky se shodují a 34
jsou potvrzeny shodně s otázkou č. 10, kde je jasné, že nejvíce informací získávají respondenti z doslechu. Televize a tisk jsou zdrojem informací ve výrazně nižší míře.
Graf 13 Jaká forma prezentace Vás nejvíce oslovuje?
Forma prezentace 12% 27% 8% Televize - 27 Tisk - 20 Nabídkové letáky - 16 Internet - 17 Inzerce v MHD - 8 Doporučení - 12
17%
20%
16%
Zdroj: vlastní šetření Z celkového počtu respondentů 100 (100%), se líbila prezentace k cestovnímu ruchu v televizi, 20 respondentů (20%) označilo jako vydařenou prezentaci v tisku, 16 respondentů (16%) ocenilo prezentace v nabídkových letácích, 17 respondentů (17%) označilo jako nejlepší prezentaci na internetu, 8 respondentů bylo zaujato prezentací cestovního ruch v inzerci v MHD, 12 respondentů (12%) považuje za nejlepší prezentaci doporučení od osob, které již prezentaci vidělo.
35
Graf 14 Absolvovali jste někdy dovolenou/výlet díky reklamě?
Dovolená/výlet díky reklamě 6%
24% Ne, nikdy - 70 Občas - 24 Ano, pravidelně - 6
70%
Zdroj: vlastní šetření Z celkového počtu respondentů 100 (100%), 70 respondentů (70%) nikdy neabsolvovalo dovolenou či výlet díky reklamně, 24 respondentů (24%) odpovědělo, že občas vybírají dovolenou podle reklamy, 6 respondentů (6%) absolvuje dovolenou dle reklamy pravidelně.
36
Graf 15 Myslíte si, že se česká media dostatečně zabývají tématem cestování?
Media a cestování
32%
33% Ano - 33 Ne - 35 Nezajímám se o to - 32
35%
Zdroj: vlastní šetření Z celkového počtu respondentů 100 (100%), se 33 respondentů (33%) domnívá, že česká media se dostatečně věnují reklamě zaměřené na cestovní ruch, 35 respondentů (35%) je opačného názoru, a to, že media nevěnují reklamě spojené s cestovním ruchem dostatečnou pozornost, 32 respondentů (32%) se o reklamu v médiích nezajímá.
37
Rozhovor 1 Respondentka jedna je zaměstnankyní malé cestovní kanceláře v Plzni. Pracuje v tomto oboru již šest let, má dostatečné vzdělání v oboru cestovní ruch a turismus. V současné době pracuje v pozici prodejního specialisty. Její náplní práce je sjednávání pobytů v tuzemských i zahraničních destinacích. Denně je v osobním kontaktu s klienty. Cestovní kancelář, ve které pracuje, využívá reklamu v regionálním dennim tisku a v menší míře v podobě nabídkových letáků. Reklamu v televizním vysílání nevyužívájí, je pro kancelář jejich velikosti finančně nedostupná. Služeb rozhlasového vysílání vysílání využívají pouze výjměčně v sezónních nabídkách, ale nezaznamenali viditelný nárúst klientů, proto již s touto formou do budoucna nebudou pokračovat. Nejrozšířenější reklamou je pro tuto cestovní kancelář dobré doporučení, které se ukázalo jako nejlepší způsob získávání nových klientů. Reklamu v současné době v cestovním ruchu vnímá jako velmi dostatečnou, někdy až přesycenou. Sama se snáží podávat klientům informace o destinaci, službách a zajištění cest. Je poměrně hodně klientů, kteří přicházejí do jejich kanceláře nerozhodnuti kam vycestovat a dobré informace jim pomohou se rozhodnout. Dle jejího názoru jsou klienti ovlivněni reklamou. Velká část klientů jejich cestovní kanceláře upřednostňuje cenu zájedu, využívají možnosti nákupu dovolené na last minute, nebo slevového program na spolucestující děti a seniory. Destinace dovolené většinou jejich klienti vybírají na doporučení, část z klientů požaduje zájezd, který absolvoval někdo s jejich známých nebo příbuzných. Domnívá se, že jejich klienti jsou z větší části na doporučení, jak co se stýká dovolené, tak i jejich kanceláře. Kancelář si dbá na dobrou pověst a na kladné doporučení od svých klientů. Podle jejích postřechů by více klientů uvítalo například slevové kupóny v časopisech nebo na reklamních letácích. Reklamu v televizi, cestopisy a dokumentární pořadu považuje za přímosné, ale pro jejich kancelář nedostupné finančně.
38
Rozhovor 2 Respondent dva je zaměstnancem známé cestovní kanceláře, která má pobočky po celé České republice. V této společnosti pracuje zatím pouze jeden rok, ovšem zkušenosti s cestovním ruchem má již dvanáct let, jelikož jeho předešlé působiště byla také nejmenovaná cestovní společnost. V současné cestovní kanceláři, ve které působí na pozici prodejního specialisty, se zabývá především prodejem zahraničních zájezdů. Je v denním osobním kontaktu s klienty. Tato společnost, vzhledem k její velikosti a s tím spojenými finančními možnostmi využívá k propagaci především internetové portály, tisk a rádio. Reklamu považuje za dostatečnou, pokud by byla možnost, zařadil by reklamu v televizním vysílání a v multikině.
Je si vědom finanční nákladnosti tohoto druhu
reklamy. Klienti jejich kanceláře mají možnost získat velké množství informací na internetových stránkách. Informace se týkají jednotlivých destinací, které kancelář nabízí, cenových podmínek, možných slev a zajištění zájezdů. Cestovní kancelář nabízí velké množství výhod. Je názoru, že v současné době nelze nebýt ovlivněn reklamou, obzvláště v cestovním ruchu. V současné době považuje reklamu jejich cestovní kanceláře za dostatečnou a nerozšiřoval by ji.
39
Bakalářská práce se zabývala vlivem medií na cestovní ruch a tím na možnost ovlivnit respondenty ve výběru zahraniční cesty nebo dovolené. Výzkumné šetření bylo realizováno na anonymních respondentech pomocí dotazníku na internetovém portálu a druhou možností bylo vyplnění, opět anonymně, dotazníku v cestovní kanceláři. Dále byly realizovány rozhovory se zaměstnanci cestovních kanceláří. Zajímalo nás, jak jsou respondenti ovlivněni, jak vnímají a jak hodnotí reklamu v mediích. A to v televizi, rozhlase, na reklamních letácích, v MHD, časopisech a v tisku. Do dotazníkového šetření bylo dáno k dispozici 120 dotazníků, 10 dotazníků bylo rozdáno v cestovní kanceláři, 110 dotazníků bylo možné vyplnit na webových stránkách, ke kterým měla přístup širší veřejnost. Zpět se nám vrátilo 107 dotazníků, z cestovní kanceláře všech 10 dotazníků, dva musely být vyřazeny pro svoji neúplnost, na webu bylo vyplněno 93 dotazníků, limit možných vyplnění nebyl naplněn. Použitelná návratnost dotazníků byla 83,4 %. V první části dotazníku jsme se zabývali identifikačními otázkami. Našeho šetření se zúčastnili muži i ženy, ženy byly zastoupeny větším počtem. Věkové rozmezí našich respondentů se ukázalo být velmi široké. Nejvíce byla zastoupena skupina respondentů ve věku 20 – 31 let, dá se předpokládat, že tento výsledek může být ovlivněn velkou počítačovou gramotností respondentů v této věkové kategorii. Druhou skupinou byli respondenti ve věku 31 až 50 let. Další otázka nám dává přehled o vzdělání našich respondentů, nejpočetnější skupinou byli respondenti se středním vzděláním s maturitou, ale jinak dotazníkového šetření mělo zastoupení ve všech stupních vzdělání. Pro naše šetření, jsme se podrobnějšími kombinacemi nezabývali. V druhé části dotazníku jsme se již zaměřili na zjištění prvního cíle bakalářské práce: Zmapovat vliv médií v cestovním ruchu. V otázce jak vybíráte dovolenou, se jen velmi málo lišila skupina, která ji zajišťuje dovolenou za pomoci cestovní kanceláře se skupinou respondentů, kteří si dovolenou zajišťují sami. Významně nižší byl počet respondentů, kteří si vybrali možnost výběru dovolené podle akčních letáků. Využití služeb cestovní kanceláře zajišťuje klientům vysoký komfort pobytu, dá se očekávat, že cestovní kanceláře klientům podají dostatečné 40
informace o destinaci, o možnostech akčních nabídek, zajistí kompletní služby včetně pojištění a řešení případných komplikací během pobytu, v krátkém čase a s minimálním úsilím klienta. Přestože je možné cestovní kancelář vybrat v podstatě po celém světě, 70 respondentů upřednostňuje kancelář tuzemskou, před zahraniční. Důvody svého výběru se v zásadě shodují jak u domácích, tak u zahraničních cestovních kanceláří. Klienti často uváděli dostupnost cestovní kanceláře, snadnou komunikaci s ohledem na jazyk, dobrou zkušenost s danou kanceláří, již několikrát zmíněné doporučení, ale důležité je pro klienty i možnosti a podmínky storna zájezdu, záruky v případě nespokojenosti nebo v případě vzniku komplikací. Respondenti, kteří se vyjádřili pro zahraniční cestovní kanceláře, zdůrazňovali větší množství nabízených služeb, větší výběr zájezdů a pobytů, ovšem zde je nutná jazyková vybavenost klienta. Která se, ale v současné době dá předpokládat u většího počtu lidí. S ohledem na věkovou kategorii, která byla v šetření zastoupena nejpočetněji (21 – 30 let), je jazyková vybavenost víc než jistá. Opakem je zajištění si dovolené vlastními silami a vlastní organizací. Tento způsob je pro klienty mnohdy časově náročný a komfort může být různý. Tento výsledek může dávat dojem, že možnosti akčních nabídek využívá jen malé procento našich respondentů, ale otázka č.6, jasně ukazuje, že akční cena dovolené je pro respondenty důležitá a tudíž jsou ovlivnitelní reklamou. V otázce nejdůležitějšího faktoru při výběru dovolené nadpoloviční většina respondentů uváděla atraktivnost destinace, třetina respondentů považuje za důležitý faktor doporučení od známých a přátel. Pro každého člověka však atraktivnost znamená něco jiného, proto se mohou rozhodovat například podle: a)Podle dostupných aktivit (atraktivit) v místě pobytu. Mladí lidé budou vyhledávat spíše rušnější města, ve kterých se nachází možnost vyžití dle jejich představ a potřeb (noční kluby, diskotéky, kina, kulturní vyžití apod.). Naopak lidé starší budou vyhledávat zejména klidnější resorty, kde mají možnost relaxace. Pokud budou cestovat rodiny s dětmi, tak lze předpokládat, že jejich hlavní prioritou bude klidné a příjemné prostředí s atrakcemi a programem pro děti. b) Podle přítomnosti historických míst, přírodních úkazů, architektonických a kulturních památek. Pro některé lidi může dovolená znamenat cestu za poznáním. Z tohoto důvodu pro ně bude důležité, zda se v místě pobytu budou moci dozvědět něco nového nebo jestli bude možné proniknout do kultury a zvyklostí dané země.
41
c) Podle místních klimatických podmínek. Každý si pod pojmem “dovolená” představuje něco jiného. Pro jednoho to může být relaxace u moře, v tom případě znamená čím tepleji, tím lépe. Pro druhého je to turistika a horolezectví, pro které je lepší počasí chladnější. Zde je potvrzeno, že osobní zkušenost má pro naše respondenty značný význam. Tento výsledek je logický, neboť doporučení je většinou zárukou dobrého výběru. Doporučení je tou nejlepší reklamou. Pokud, ovšem mají lidé jiné preference než osoba doporučujíci, nemusí se jednat o úspěšný zájezd. Malá skupina respondentů uvedla, že důležitá je cena pobytu. Toto tvrzení , ale vyvrací výsledky na otázku v jakém ročním období si vybíráte dovolenou, zde nadpoloviční většina uvedla možnost last nebo first minute, obě tyto nabídky, časové období, se vyznačují velkým finančním zvýhodněním pro klienty. A dá se předpokládat, že čas nákupu dovolené je hlavně ovlivněn cenou zájezdu, bez ohledu zda si klient zvolí zajištění služeb od cestovní kanceláře nebo si cestu organizuje sám. Druhá skupina respondentů dává přednost jistotě a včasnému zajištění dovolené a volí možnost nákupu již v jarních měsících. Ne všem je vlastní určitá míra nejistoty v nákupu dovolené last minute. Ze zkušenosti z cestovních kanceláří převážně starší klienti mají raději zajištěnou dovolenou již v jarních měsících. V otázce trávení dovolené byla zastoupena velká rozmanitost odpovědí, velká část respondentů upřednostňuje dovolenou relaxační a odpočinkovou, kam můžeme zařadit pobytové zájezdy víceméně pasivní trávení dovolené. Deset respondentů dává přednost dovolené se zážitkem a možností vidět, slyšet a obohatit se o něco nového. Aktivní typ dovolené horskou turistiku, sportovní, s batohem na zádech nebo turistiku v přírodě označila menší část klientů. Třetí část dotazníku byla zaměřena na zjištění druhého cíle bakalářské práce: Zjistit vliv médií na respondenty při výběru cesty, dovolené. V otázce jak často se respondenti věnují četbě tisku a časopisů se respondenti rozdělili na dvě skupiny, jedna se v ohledu častosti čtení tisku vyjádřila jednou a méně za týden a současně druhá polovina čte tisk denně nebo 2 – 4 týdně. Dá se tedy usuzovat, že i v době velké počítačové gramotnosti je tisk stále součástí života a velkým zdrojem informací pro respondenty. Reklama v tištěné podobě má trvalejší vliv na respondenty, 42
mohou ji vidět a číst několikrát, je možnost se k informacím vrátit, zopakovat si je, informace vnímané více smysly jsou lépe zapamatovatelné a vybavitelné. Na rozdíl rozhlas je, informace vnímána pouze sluchem. Zrakový vjem, který je u získané informace velmi důležitý činitel, zapojí k získané informaci i svou vlastní představivost a fantazii, u rozhlasového vysílání chybí. V otázce volby skupiny tisku se velká část respondentů přiklonila k dennímu tisku, nezanedbatelná skupina označila lifestylové časopisy, stejná část respondentů upřednostňuje časopisy o cestování a sportovní magazíny. Výběr tisku se shoduje s aktivností dovolené, sportovní časopisy vybralo pouhých devět respondentů a sportovní dovolenou pouze pět respondentů. Při pohledu do denního tisku i lifestylových časopisů převažuje reklama na pobytové, odpočinkové a relaxační pobyty, což se shoduje s výběrem typu dovolené v předchozí otázce. Odpovědi odkud čerpáte nejvíce informací, potvrzuje, že informace z doslechu a doporučení vlastní zkušenosti, je pro respondenty zásadní a přikládají jim velkou váhu. Předpokládají, že spokojenost známých a příbuzných, je dostatečným doporučením a reklamou současně. Mnoho cestovních kanceláří a agentur ve svých reklamních tiskovinách cituje své spokojené zákazníky a klienty, nabídka podložená pozitivní zkušeností je vždy lákavější a zajímavější. Druhá polovina respondentů potvrdila, že informace vnímána z tisku je stále vyhledávána, televizní vysílání také zaujímá podstatné procento v získávání informací o destinaci. V případě televizního vysílání jsou uváděny cestopisy a dokumenty, které také mohou motivovat klienty k výběru dovolené. I z toho důvodu, že ukazují destinace z většího pohledu, jsou schopné obsáhnout větší množství informací a doporučení, jsou podloženy kvalitními záběry a profesionálním zpracováním. Výsledky vztahující se k otázce číslo 12 nejsou pozitivní, na dotaz, která reklama vás v poslední době zaujala, odpovědělo 61 respondentů, že je žádná nezaujal. Je otázkou, zda jsme již k reklamám natolik imunní vzhledem k jejich množství, které je opravdu velké. Nebo zda jsou reklamy vztahující se k cestovnímu ruchu natolik nezajímavé, že si jich opravdu nevšímáme. Tato odpověď by se dala vysvětlit i tím, že reklamy k cestovnímu ruchu vnímáme v případě, že hledáme vhodnou nabídku, destinaci, zajímavou cenu, pak si jich všímáme a hledáme v nich inspiraci pro svoji dovolenou. Je pravda, že reklama na dovolenou, nebo zajímavý zájezd je i sezonní záležitostí. Pokud respondenty nějaká reklama zaujala, byla to reklama vysílána v televizi, kdy se opět 43
potvrzuje, že více použitých smyslů znamená větší zapamatování si. Až třetí skupina, co do počtu respondentů, uvádí reklamu a informace k dovolené v tisku a letácích. Rozhlas a rádio zaujalo pouze čtyři respondenty a dva klienti označili reklamu na billboardu. Dalo by se očekávat, že reklama na billboardu bude mít větší pozornost respondentů, už pro své velké množství, ale je třeba brát v úvahu, že okolo těchto reklam většinou projíždíme a nemáme dostatek času si informaci zapamatovat popřípadě ji využít. V tomto ohledu je vhodnější forma letáků, kde je možnost opakovaného přečtení a uchování si informací do budoucna. Ovšem je nutné brát v úvahu přesycenost letáky a reklamami všech různých druhů, proto je možné, že respondenti tyto materiály čtou v menší míře. Výsledky předchozí otázky potvrzují odpovědi v otázce třináct, jaká forma prezentace vám vyhovuje. Nejvíce je pro respondenty zajímavá opět reklama v televizi, následuje tisk. Pro sedmnáct respondentů je přijatelnou formou prezentace internet. Internet je v současné době mediem s velkou silou, kterému je věnována obrovská pozornost. Přístup k internetu má již skoro každá domácnost, najít si dostatečné informace a reference se je velmi snadné a přehledné. Šestnáct respondentů považuje jako vhodnou formu nabídkové letáky, popřípadě inzerci v prostředcích MHD. A i zde se nám potvrzuje doporučení od známých a příbuzných jako vhodná prezentace. Na zásadní otázku zda reklama přímo ovlivnila váš výběr dovolené a to, že by respondenti jeli pouze na základě reklamy, odpovědělo sedmdesát respondentů záporně. O dvě třetiny méně připouští tuto možnost občas a jen šest respondentů odpovídá kladně. V pohledu na dostatečnost informací v českých mediích se respondenti rozdělili téměř shodným dílem do třech skupin. Třetina se o tuto otázku nezajímá a nevěnuje jí pozornost, třetina respondentů se domnívá, že česká media se cestovnímu ruchu věnují dostatečně a poslední třetina respondentů měla přesně opačný názor. Rozhovor se zaměstnancemi cestovních kanceláří byl zaměřen v úvodu na jejich profesní zkušenosti, pracovní pozici a délku praxe v cestovním ruch. Záměrně jsme si vybrali jednoho respondenta u menší cestovní kanceláře a druhého respondenta z velké, celorepublikově zastoupené kaceláře. Oba dotazovaní pracují na pozici prodejních specialistů. Respondent z velké cestovní kanceláře se převážně věnuje prodeji 44
zahraničních cest, respondentka z menší kanceláře nemá užší specializaci. Oba dva jsou v denním osobním kontaktu s klienty. Každá s kanceláří má mírně odlišný přístup k reklamě, který je z větší částí ovlivněn finanční nákladností a tím dostupností pro danou kancelář. Respondentka z menší cestovní kanceláře si uvědomovala sílu doporučení od spokojených zákazníků, zatím co větší cestovní kancelář spoléhá na svůj internetový portál. Oba dva si myslí, že reklama v cestovním ruchu je dostatečná na rozdíl od klientů, kteří si myslí, že reklama je nedostatečná.
45
3 Návrhová část V této části práce se zaměřujeme na možná zlepšení reklamy v oblasti cestovního ruchu. Z našeho šetření vyplývá, že většina respondentů nepovažuje reklamu v cestovním ruchu za dostatečnou, přesto schopnou ovlivnit respondenty ve výběru dovolené. Velká část respondentů, ale přesto upřednostňuje doporučení a vlastní zkušenost. Navrhujeme tištěnou reklamu umístit převážně do denního tisku a lifestylových časopisů, vzhledem k vysoké rozšířenosti u respondentů. Přiřadili bychom k tištěné reklamě soutěže formou odeslaných sms zpráv. Možnost eventuelní výhry by pozitivně ovlivňovala počet klientů, kteří by reklamě věnovali větší pozornost, a tím by se zvýšil počet zákazníků pořizujících si dovolenou na základě reklamy. Dále doporučujeme vznik cestopisných krátkých filmů, které budou obsahovat průvodce, který bude vkládat své vlastní zkušenosti a příběhy z dané destinace. Krátké reklamní filmy by byly uváděny v multikinech před hlavním celovečerním filmen. Delší verze by mohla být zařazena i v televizním vysílání, a to v atraktivním vysílacím čase např. o víkendu v průběhu odpoledních hodin, před hlavním zpravodajským vysíláním. Cestovní kanceláře by mohly investovat do promo akcí, které by přibližovaly danou lokalitu zákazníkům. Např. ve stánku charakterizující konkrétní destinaci by promotér, který by na svém kostýmu měl typické znaky pro určitou lokalitu, nabízející tradiční pokrm nebo nápoj a současně by distribuoval zájezd do konkrétní země. Tato akce by byla spojena s cenovým zvýhodněním zájezdu. Na základě vlastní zkušenosti bychom doporučili vznik tištěné nebo billboardové reklamy, která bude formou animovaného vtipu. A tím bude lépe zapamatovatelná a upoutá větší množství klientů. V dnešní době existují společnosti, které jsou schopny vytvořit billboardové reklamy ve 3D formátu, proto se domníváme, že zvýraznění reklamy tímto efektem by mohlo zaujmout více zákazníků. Jsme si ovšem vědomi, že finanční náročnost tohoto projektu není dostupná pro všechny subjekty podnikající v oblasti
46
cestovního ruchu. Je vhodná pro větší cestovní kanceláře, které mají větší finanční rozpočet pro investice do reklamy. Považujeme za nutné, aby reklama byla více cílená. Je potřeba tvořit reklamní kampaně pro konkrétní cílové skupiny klientů z pohledu např. věkové kategorie (senioři, studenti, rodiny s dětmi, bezdětné páry atd.), upřednostňovanému způsobu trávení dovolené (relaxační, zážitkový, sportovní atd.), náročnosti na destinaci.
47
4 Závěr Bakalářská práce se věnovala obsahové analýze českých médií v cestovním ruchu. Toto téma jsem si vybrala pro jeho aktuálnost a současně také pro můj zájem o cestování. V teoretické části jsme se věnovali zmapování a rozdělení forem a druhů cestovního ruchu a základních pojmů vztahujících se k danému tématu. Dále jsme charakterizovali zkoumaná media a jejich vliv na reklamu v cestovním ruchu. V analytické části jsme si stanovili dva cíle práce a dvě hypotézy. Prvním cílem naší bakalářské práce bylo zmapovat vliv médií v cestovním ruchu. Zajímalo nás do jaké míry je tato oblast ovlivněna reklamou. Třetina dotazaných si myslí, že česká média se dostatečně věnují cestovnímu ruchu. První cíl práce byl naplněn. Druhým cílem bylo zjistit vliv médií na respondenty při výběru dovolené. K výzkumnému šetření jsme využili kvantitativní i kvalitativní metody. Pro kvantitativní výzkum jsme zvolili nestandardizovaný anonymní dotazník, který se skládal z 15 uzavřených a polootevřených otázek. Výsledky našeho průzkumu byly pro větší přehlednost, vyhodnoceny v grafech. Respondenti byli osloveni v cestovních kancelářích a na internetovém portálu. V kvalitativním šetření jsme použili polostrukturovaný rozhovor. Respondenty byli zaměstnanci cestovních kanceláří. Hypotéza číslo jedna: Předpokládáme, že výběr dovolené je z více než 30% ovlivněn médii. Tato hypotéza byla potvrzena výzkumným šetřením v několika otázkách. Část respondentů výbírá dovolenou na základě reklamních nabídek v médiích, část respondentů již absolvovala zájezd na základě reklamy. Hypotéza číslo dvě: Předpokládáme, že atraktivnost reklamy cestovního ruchu v médiích (televize, rozhlas, tisk) je nižší než osobní doporučení. Tato hypotéza byla také potvrzena. Z výzkumného šetření vyplynulo, že větší část respondentů považuje osobní doporučení a zkušenost za důležitější než reklamní tvrzení. Tento názor byl potvrzen i v rozhovoru s respondentkou z menší cestovní kanceláře. V návrhové části se věnujeme možným zlepšením a změnám, které by mohly přispět k vyšší účinnosti reklamy v cestovním ruchu. Z našeho průzkumu vychází, že reklama v cestovním ruchu neoslovuje klienty v takové míře, která by odpovídala vynaloženému úsilí a finančním nákladům cestovních 48
kanceláří. Současná reklama je tak rozšířená a obsáhlá, že vyvolává až negativní zpětnou vazbu, a tím ztrácí svůj původní záměr. U českých zákazníků je stále na prvním místě doporučení a vlastní zkušenost.
49
5 Použitá literatura 1. ATTL, Pavel, Karel NEJDL a . Cestovní ruch. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004, 178 s. ISBN 80-865-7837-2. 2. BEAVER, Allan. A dictionary of travel and tourism terminology. 2nd ed. Cambridge, MA: CABI Publ., 2005, xiii, 409 p. ISBN 9780851990200. 3. BEDNAŘÍK, Petr, Jan JIRÁK a Barbara KÖPP OVÁ. Dějiny českých médií: od počátku do současnosti. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 439 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 9788024730288. 4. BURTON, Graeme. Úvod do studia médií. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2001, 391 s. Studium. ISBN 8085947676. 5. DROBNÁ, Daniela a Eva MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: pro střední školy a pro veřejnost. Druhé, upravené vydání. Praha: Karolinum, 1996, 200 stran. ISBN 97880-7373-079-6. 6. ELLMORE, R. Terry. NTC's mass media dictionary. [Nachdr.]. Lincolnwood, Ill: NTC, 1996. ISBN 9780844231860. 7. FRANKLIN, Adrian. Tourism: an introduction. Thousand Oaks, Calif.: Sage Publications, 2003, 296 p. ISBN 0761967613. 8. HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006, 223 s. ISBN 8071689483. 9. HORNER, Susan a John SWARBROOKE. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada, 2003, 486 s. ISBN 8024702029. 10. JIRÁK, Jan a Barbara KÖPP OVÁ. Média a společnost. Vyd. 1. Praha: Portál, 2003, 207 s. ISBN 8071786977. 11. JURÁŠKOVÁ, Olga a Pavel HORŇÁK. Velký slovník marketingových komunikací. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISNB 978-80-247-3541-2. 12. KAR ÍČEK, Miroslav a Petr KRÁ . Marketingová komunikace: Jak komunikovat na našem trhu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-3541-2. 50
13. KELLER, Kevin Lane. Strategické řízení značky. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 796 s. Expert (Grada). ISBN 9788024714813. 14. KOL, Jarmila Indrová a. Cestovní ruch: (základy). 2. vyd., přeprac. V Praze: Oeconomica, 2009. ISBN 8024515695. 15. KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 207 s. ISBN 978-80-247-4603-6. 16. MAREK, Aleš a udvík ČICHOVSKÝ. Masová, mediální a marketingová komunikace. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2011, 317 s. ISBN 9788086730691. 17. PA ATKOVÁ, Monika. Mezinárodní cestovní ruch I. V Praze: Vysoká škola obchodní, 2010, 1 CD-ROM. ISBN 9788086841212. 18. POONIA, Virender S. Advertising management. New Dehli: Gennext Publication, 2010. ISBN 978-938-0222-295. 19. REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. 1. vyd. Praha: Portál, 2004, 327 s. ISBN 8071789267. 20. STAFFORD, Maria R. a Ronald J. FABER. Advertising, promotion and new media. Armonk, NY.: M.E. Sharpe, 2005, xii, 380 p. ISBN 07-656-1315-8. 21. VYSTOUPIL, Jiří. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 119 s., [20] s. příl. ISBN 8021041676. 22. VYSTOUPIL, Jiří. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006, 157 s. ISBN 8023972561. 23. ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN 9788072018802. 24. http://artslexikon.cz/index.php/turismus_kulturn%C3%AD
51
25. http://www.mmr.cz/getmedia/021dec64-e4cf-4e5f-815ef7cf8982fb4a/getfile5_2.pdf
52
6 Přílohy Příloha 1 Dotazník Příloha 2 Fotodokumentace
53
Příloha 1 Dotazník
Vážení respondenti,
Jsem studentkou 3. ročníku vysoké školy hotelové v Praze a pracuji na bakalářské práci na téma Obsahová analýza tématu cestovní ruch v českých mediích. Chtěla bych vás požádat o vyplnění následujícího dotazníku. Předem bych Vás chtěla ubezpečit, že veškeré informace od Vás získané jsou zcela anonymní a budou použity pouze ke studijním účelům a k vypracování mé bakalářské práce. Děkuji za Vaši ochotu a čas při vyplnění.
Adéla Petránková ………………………………………………………………………………………………………………………………………..
1. Pohlaví
a) Muž b) Žena
2. Věk
a) 20 a méně b) 21 - 30 c) 31 - 40 d) 41 - 50 e) 51 a více
3. Vzdělání
a) Základní
b) Střední bez maturity c) Střední s maturitou d) Vysokoškolské
4. Jak vybíráte dovolenou/zájezd?
a) Přes cestovní kancelář b) Podle akčních nabídek (časopisy, letáky …) c) Sám si zařizuji cestu i ubytování ………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………
5. Co pro Vás hraje nejdůležitější roli při výběru dovolené?
a) Cena b) Doporučení c) Atraktivnost destinace ………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………..
6. V jakou roční dobu si objednáváte letní dovolenou?
a) First minute b) V průběhu jarních měsíců c) Last minute ………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………
7. Jaký způsob dovolené nejčastěji využíváte? Případně doplňte.
a) Sportovní b) Relaxační/odpočinkový c) Zážitkový d) Horská turistika e) Jiný ………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………
8. Jak často čtete tisk?
a) Denně b) 2-4krát týdně c) Méně
9. Jaké noviny/časopisy čtete nejvíce?
a) Denní tisk b) Časopisy o cestování c) ifestylové časopisy d) Sportovní magazíny ………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………
10. Odkud čerpáte nejvíce informací o určité destinaci?
a) Televize (dokumenty, cestopisy) b) Z časopisů o cestování c) Z doslechu
………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………
11. Jaké cestovní kanceláře si nejčastěji vybíráte? A proč?
a) Tuzemské b) Zahraniční c) Nevyužívám d) Nerozlišuji ………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………..… ……………………………………………………………………………………………………………………………………….
12. Zaujala Vás v poslední době nějaká reklama z oblasti cestovního ruchu? Pokud ano, kde?
a) Televize b) Tisk (časopis, noviny) c) éták d) Rádio e) Billboard f) Ne, nezaujala ………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………
13. Jaká forma prezence Vás nejvíce oslovuje?
a) Tisk b) Nabídkové letáky
c) Inzerce v MHD d) Televize e) Jiná f) Doporučení ………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………
14. Absolvovali jste někdy dovolenou/výlet díky reklamě?
a) Ano, pravidelně b) Ne, nikdy c) Občas ………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………
15. Myslíte si, že se česká média dostatečně zabývají tématem cestování?
a) Ano b) Ne c) Nezajímám se o to ………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………
Příloha 2
zdroj: Magazín MF Dnes – vlastní foto
zdroj: Dental Plus – vlastní foto
zdroj: vlastní foto
zdroj: vlastní foto
zdroj: vlastní foto
zdroj: Magazín MF Dnes – vlastní foto
zdroj: ITS Billa Travel – vlastní foto
zdroj: Týdeník Květy – vlastní foto
zdroj: OK! – vlastní foto
