3/2013
OBSAH -
Výlet do ZOO Návštěva Jízdárny Minianketa Můžete si přečíst… Jeff Kinney Čtení na pokračování Tvorba našich dětí
VÝLET DO ZOO V červenci jsme se zúčastnili výletu do zoologické zahrady v Ostravě-Michálkovicích, kam se spolu s námi na výlet vydaly i děti a knihovnice z Výškovic a Zábřehu. Byla nás pěkná tlupa, něco přes 40 a to jsme samozřejmě museli zdokumentovat, protože taková banda pohromadě se hned tak nevidí.
Hned u vstupu nás čekali plameňáci, kousek dál kozy s fakt velkým výběhem, do něhož jsme mohli i vstoupit a zvířata nakrmit. Samosebou ne naším jídlem, ale tím koupeným v zahradě. Nutno uznat, že jsme jím nekrmili jen kozy :-)
Celá ZOO je obrovská a jsou v ní snad všechna zvířata, na která si vzpomenete, od těch domácích, po exotická. U některých se při krmení dokonce podává výklad přímo od pracovníků ZOO, tedy od odborníků.
Kromě toho však ZOO působí málem i jako zahrada botanická, jelikož je v ní nepočítaně maličkých udržovaných parčíků či okrasných skalek, nebo i jako dětské hřiště, protože tolik atrakcí na jednom místě jsem už dlouho neviděla. Děti i my jsme se vyřádili parádně. O posezeních, stáncích, občerstveních a dokonce bazénu s loďkami, na nichž je možné se projet nemluvě. Člověk by skoro až řekl, že všechno okolo je větším lákadlem, než samotná zvířata...
V ZOO jsme strávili většinu krásného slunného dne, ale přesto jsme ji nestihli, bohužel, obejít úplně celou. Jelikož nás trošku tlačil čas, neviděli jsme papoušky a šupajdili jsme k východu, kde jsme udělali ještě poslední společné foto a taktak stihli trolejbus. Ale paní knihovnice určitě přemluvíme, aby nás tam zase někdy vzaly, tentokrát na déle... Samozřejmě kvůli papouškům ;o)
NÁVŠTĚVA JÍZDÁRNY VE STARÉ BĚLÉ V rámci projektu S knihou kolem světa, jsme dětem přichystali návštěvu Jízdárny. Vyrazili jsme autobusem v 8.30. Počasí nám přálo, děti i my knihovnice jme se moc těšily na nové zážitky.
Cesta autobusem proběhla v relativním klidu a pohodě. Cestou jsme přibrali děti a kolegyně z poboček Gurtěvova a Výškovice. Takže nás byla kupa!!!
Pracovníci Jízdárny si pro nás připravili zajímavý program. Prošli jsme si stáje, někteří z nás si nakrmili a pohladili ustájené koně.
A pak byla pro nás přichystána ukázka výcviku policejních psů. Pes nám předvedl, jak musí poslouchat pokyny svého pána při zásahových akcích. Viděli jsme také ukázku zadržení prchajícího pachatele.
Policejní koně nám zase předvedli skoky přes překážky a překonávání ohnivé bariéry.
Pak nastala chvíle, na kterou se děti těšily asi nejvíce. Mohly se projet na koních.
Po projížďce přišel čas na svačinu před dlouhou pěší cestou domů.
A aby se děti cestou domu moc nenudily, tak jsme jim připravily v průběhu trasy zábavné soutěže. Přenášení pingpongových míčků na polévkové lžíci...
a přetahování lanem...
a vázání uzlů...
a hod do dálky...
... a hod na cíl (nebo na Patrika? :-) ) ...
...běh s předáváním míčků...
A pak následovalo finální rozdávání pamětních listin a medailí...
A poslední společné foto...
Pak jsme absolvovali poslední pěší úsek naší cesty, a to cestu na autobus. Celí znavení jsme byli rádi, že ke knihovně můžeme dojet autobusem. A protože nás samozřejmě zajímalo co si o výletu myslí děti, které ho s námi absolvovaly, tak jsme si udělaly malý průzkum...minianketku...
MINIANKETA Z NÁVŠTĚVY JÍZDÁRNY Protože nás zajímalo, jak se dětem líbil výlet na Jízdárnu, položili jsme některým účastníkům pár otázek: 1. Co se jim na jízdárně líbilo nejvíce. 2. Která soutěž, které se zúčastnili se jim nejvíce líbila. 3. Jeli byste s námi na nějaký další výlet? Pokud ano, kam?
A tady jsou odpovědi:
Gabka, 10 let 1. Nejvíc se mi líbili koně. 2. Soutěž v přetahované. 3.Jela bych na nějaký zámek.
Vanessa, 11 let 1. Jak tam koně skákali přes překážky. 2. Přetahování lanem. 3. Určitě bych jela. Měla bych zase nějaký zážitek. A chtěla bych jet do dinoparku.
Karolína, 10 let 1. Nejvíc se mi líbilo jak jsme jezdili na koních a jak jsme cestou zpátky hráli soutěže. 2. Nejvíce se mi líbila štafeta. Ale úplně nejlepší bylo obíhání louky :-) 3. No určitě bych jela. Asi do dinoparku nebo muzea.
MŮŽETE SI PŘEČÍST... Žáček/Miler: Krtek a rozdíly Osmý z řady příběhů pro nejmenší čtenáře o tom, co všechno umí neposedný krteček a jeho zvířecí kamarádi, se zaměřuje na pět smyslů a na poznávání protikladů. Krtek dětem ukáže, co je daleko a co blízko, co voní, a co naopak zapáchá, co je sladké a co je slané.
Adam Blade: Beast Quest – Epos Okřídlený oheň Zlý čaroděj Malvel očaroval Ohnivého ptáka Epose ze všech netvorů nejobávanějšího, kterého vesničané nazývají Okřídlený oheň. Vždyť dokázal probudit sopku a nyní hrozí, že pod lávou bude pohřbeno celé město! Kde se s ním náš mladý hrdina střetne? Jak bude Tom bojovat v blízkosti žhavého jícnu sopečného kráteru?
Per Gustavsson: Tak tohle dělá princezna Originální princezna z obrázkové knihy švédského autora a ilustrátora Per Gustavssona si získala přízeň mnoha dětských čtenářů. Do jaké míry je skutečnou princeznou ze skandinávské královské rodin a do jaké tou pohádkovou, to už musíme nechat na nejmenších čtenářích. Když se princezna probudí, snídá rovnou z postele. Se slávou křtí nové lodě, anebo si zahraje lední hokej. Na svých cestách si dokáže poradit s lupiči a umí také řádně prohnat draky.
Sarah Mlynowska: Co by kdyby... Popelka neobula střevíček Co by kdyby: Popelka neobula střevíček je vtipný, napínavý a od začátku až do konce zábavný příběh o tom, co se může stát, když to v pohádce nefunguje podle plánu. Druhá z řady pohádek, které po zásahu zvenčí nežijí už jen svým životem. Autorkou je Sarah Mlynowska . A je to tu zas! Kouzelné zrcadlo nás zaneslo do pohádky o Popelce. A vemte na to jed, že tentokrát si fakt dáme bacha, abychom tuhle pohádku nepopletli. V žádném případě. Popelka si vezme svého prince a budou spolu šťastni až do smrti. Jenže ouha! Jak se to mohlo stát? Popelce spadla těžká skleněná bota na nohu tak nešťastně, že ji má celou oteklou a černou. Až přijde princ zkoušet střevíček, Popelka ho rozhodně neobuje. A princ nepozná, že je to ta PRAVÁ, a nebudou spolu žít šťastně až do smrti...
Barry Trappney: Já fakt nejsem trapnej Znáte to, když se vzbudíte a jste fakt naštvaní na kamaráda, že se k vám hnusně zachoval? Tak to se stalo Barrymu s jeho nejlepším kamarádem Bumbou. A tak má Barry starosti nejen s Darenem Darenofskim, který ho nenechá ani chvilku z dohledu, ale také s Bumbou,který se proti němu spolčuje s jeho úhlavním nepřítelem. Barry je sám a naprosto bez nálady. Vždyť s Antonem se kamarádit nemůže..
Cynthia Handová: Nespoutaná Clara se musela vyrovnat se znepokojujícími vizemi, se ztrátou člověka, kterého nesmírně milovala, i s bolestivým rozchodem se svou první láskou. Nepřeje se nic jiného než žít normální život, vystudovat a ujasnit si, který se dvou úžasných kluků v jejím okolí je ten pravý. Avšak další vize, a s ní spojené poslání, na sebe nenechá dlouho čekat. A je ještě děsivější a nebezpečnější než všechny předchozí. A jestliže Clara nechce obětovat svou nejlepší kamarádku i celé andělské společenství, musí se vypravit na cestu, která navždy změní její život, na cestu, která jednou pro vždy určí, kam se bude ubírat osud její i osud všech, které miluje. Ve strhujícím finále Nadpozemské musí Clara rozhodovat o svém osudu jednou provždy.
Jenny Hanová: Bez tebe to není léto Belly strávila dosud každé léto svého života v domě na pláži v městečku Cousins. Jenomže teď se všechno změnilo. Když už to téměř vypadalo, že s Konrádem, svou osudovou láskou, přece jen začne chodit, nakonec skončila jen se zlomeným srdcem. A teď ji čeká vůbec první léto doma, ve městě. Bez pláže, bez oceánu a hlavně bez těch, které má po své rodině nejraději na světě — bez Susanny, bez Jeremiáše a samozřejmě i bez Konráda. Jenomže pak jednoho dne zazvoní Belly mobil a Jeremiáš jí oznamuje, že Konrád zmizel. Všechno napovídá tomu, že odjel do Cousins. Proč? Co ho k tomu přimělo? A tak se Belly s Jeremiášem vydávají na záchrannou misi do tolik milovaného letního domu...
Abigail Gibbsová: Temná hrdinka Violet šla na skvělý večírek, který má jen jednu vadu. Bude muset potmě sama jít nočním Londýnem domů. Ve srovnání se skvělou party se tahle nepříjemnost dá přežít. Když ovšem cestou narazí na vampýra, bleskne ji hlavou, jestli není čas leccos přehodnotit. Kaspar je děsivý a přitom neskutečně přitažlivý. Má se bát nebo utápět ve fantaziích, kterým by kraloval tenhle krásný chlap? Violet, ať chce nebo ne, cítí se jako můra, která slepě letí za světlem lampy. Nemůže odolat. Nemůže na něj přestat myslet. Stává se temnou hrdinkou vlastního romantického příběhu i jednou z hlavních osob ve vampýrském království.
Václav Procházka: Kameny a říše permoníků Dozvědět se hodně o vnitřku Země nebo třeba o přírodních sklech, a přitom zažít spoustu dobrodružství? Kamil už ví, že to jde. A možná nejvíc za to vděčí permoníkům. Uvařit se v peci magma nebo vyrobit různé drahé kameny – to permoníci, s pomocí svých draků a kouzel, hravě zvládají. Ale jak si poradí s nástrahami ve světě lidí? Kniha je určena pro všechny, kdo se chtějí zábavnou formou něco dozvědět o "neživé" přírodě, hlavně však pro děti od 9 do 12 let.
JEFF KINNEY (* 19. února 1971) Jeff Kinney je vývojář a designer online her a spisovatel. Je autorem knihy Deník malého poseroutky, která se umístila na žebříčku New York Times. Dětství strávil ve Washingtonu a v roce 1995 se přestěhoval do Nové Anglie. Žije v jižním Massachusetts se svou manželkou Julií a dvěma syny Willem a Grantem. Časopis Time ho v roce 2009 zařadil mezi stovku nejvlivnějších lidí na světě. Deník malého poseroutky je série knih pro děti. První díl v USA vyšel roku 2007, do roku 2013 vyšlo sedm dílů. Série je psána formou deníků hlavního hrdiny Grega Heffleyho, který se svěřuje do svého deníku o svých problémech ve škole, v rodině. Jeho matka se jmenuje Susan a otec Frank, také prožívá dobrodružství se svým kamarádem Rowleyem Jeffersonem. Greg má také dva bratry: staršího Rodricka a mladšího Mannyho, kteří ho neustále otravují a šidí. Greg nemá rád Mannyho, protože, když byl on v jeho věku, měl mnohem méně práv. Tento deník mu koupila máma, ale on ji říkal, že nechce takový, na kterým je napsaný deník. Rodrik hraje v kapele Wíbuschná Plýna, ale kdyby to uměl napsat správně bylo by to lepší...
ČTENÍ NA POKRAČOVÁNÍ V rámci besedy Moderní pohádka pro 6. třídy, si žáci napsali svou vlastní moderní pohádku. My ji zveřejníme formou čtení na pokračování. Je to pohádka o dvou čarodějích, kteří shodou nešťastných okolností dostanou z pohádkového světa do světa lidí, a při svých pokusech o návrat zažívají různá dobrodružství.
Trable čaroděje Koloděje a čarodějky Chvojky V jednom hlubokém lese, který vlastně nebyl ani tak moc daleko od lidských obydlí, se skrývaly rozvaliny malého opuštěného hradu, o nichž nikdo nevěděl a kromě pár lesních obyvatel je ani nikdo nenavštěvoval. Jen zvířata věděla, že rozvaliny nejsou zcela opuštěny, ale žijí zde dva lidé – čaroděj Koloděj a čarodějka Chvojka.
Ti dva tady žili už dlouho předlouho, vlastně tak dlouho, že ani nevěděli, jak dlouho to je nebo kdy sem vlastně přišli a co je donutilo v prázdných zdech zůstat. Pranic jim nevadilo, že jsou tam sami. Sice se občas škorpili, protože byli oba tvrdohlaví a za každou cenu chtěli mít vždy pravdu, a to pak nad zbytky hradu sršely jiskry všech barev, jak na sebe posílali jedno naschválnické kouzlo za druhým, ale jinak se měli celkem rádi - nejvíce samozřejmě, když se moc často neviděli. Občas se ale spolu sešli, usadili se na terase zarostlé kapradím a lopuchy, vychutnali si čaj z kuřích nožek a bábovku z ještěrčích ocásků a povídali si. Jednou, když se tak sešli, shodli se společně, že by uvítali nějakou společnost… aspoň na návštěvu. Čarodějka Chvojka ihned vytáhla lexikon kouzel a prohlásila, že si přičaruje svou sestřenici ježibabu, nato ale Koloděj, ať se neopovažuje, protože by se to tu nedalo vydržet a ať raději přičaruje jeho bratrance Dlouhovouse. A už byli zase v sobě. Tahali se o lexikon a ubíjeli jeden druhého argumenty, proč pozvat toho a ne onoho, až po sobě začali zase metat kouzla. A to v takovém množství, až se několik z těch kouzel srazilo, pestrobarevné jiskry se rozprskly všemi směry a jejich přání se jim v tu chvíli splnilo, ačkoli asi ne tak, jak si původně přáli, protože se před nimi objevil… M. & K.
… Krakonoš, který měl s sebou sáně s raketovými motory. V těch seděl jeho oblíbený pes Čáryfuk. Chvojka s Kolodějem na ně vyjeveně koukali. Čaroděj chtěl promluvit… S překvapením ale zjistil, že mluví hlasem čarodějky Chvojky! V tom případě měla jeho hlas zase ona. Zděšeně se zeptal: „Co budeme dělat…?“ Než stačila Chvojka odpovědět, řekl Krakonoš, že jim pomůže, ale pod podmínkou, že se přestanou hádat. ,,A to jako jak?“ zaškaredila se Chvojka, když slyšela, jakým basem mluví. ,,To není jen tak!“ zahudroval i Koloděj. Ten pro změnu altem. ,,Jsem Krakonoš!“ skoro se urazil jejich host. ,,Také mám nějaké schopnosti! A když už jste mě přivolali… a koukám, že ne nadarmo… Náhodou vím, že hluboko v lese je skála jménem Hláska, na jejímž vrcholu roste kouzelná květina Hlasinka. Ta by vám s vaším problémem mohla pomoct…“ Klegova, 6.A Všichni se tedy vydali motorovými sáněmi ke skále Hlásce. Cestou se však neustále hádali a za to, co se stalo, neustále svalovali vinu jeden na druhého. Tu se ozval obrovský výbuch, sáně se rozlítly na tisíce kousků a všechny je vyhodil do vzduchu. Jakmile dopadli na zadky, okamžitě poznali, že nejsou ve svém pohádkovém lese, ale na nějakém neznámém místě. Výbuch je přemístil do roku 2013. Divili se, kam se to dostali, míjela je auta, autobusy, tramvaje, všude spousty lidí… Tu zahlédli ceduli s nápisem Ostrava. Zastavili tedy prvního kolemjdoucího, aby se zeptali, kdeže to jsou a co to je ta Ostrava, ale ten, ani nikdo jiný jim neodpovídal, protože, jak zjistili, jsou pro lidi neviditelní. Klegova, 6. B
Pokračování příště…
