obsah Úvodník ředitele...............................................................................................................2 Akademický rok začíná.....................................................................................................3 Ústav biochemie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN...................................................4 Možnosti genetického vyšetření na oddělení lékařské genetiky . Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN...................................................7 Screening vrozených vývojových vad a Downova syndromu . v prvním trimestru těhotenství. .....................................................................................10 Centrum nádorové cytogenetiky ÚKBLD VFN a 1. LF UK a ÚHKT.........................12 Rozvoj molekulární diagnostiky ve VFN......................................................................14 Mitochondriální poruchy energetického metabolismu. ................................................16 Centrální hematologické laboratoře a Trombotické centrum. ...................................19 Zátěžové testování StaproAKORD proběhlo úspěšně..................................................21 Konference INMED 2006...............................................................................................22 Stapro se stalo nástupnickou organizací společnosti Akord Software.......................23 Tiskové konference.........................................................................................................23 Životní jubilea.................................................................................................................25 Certifikovaný kurz. ........................................................................................................26 Jak napsat úspěšný návrh projektu financovaného z prostředků Evropské unie..........27 Kvalita ve VFN...............................................................................................................27 Morphology 2006............................................................................................................28 EADPH............................................................................................................................30 Děkovné dopisy................................................................................................................30 Prof. MUDr. Bohumil Prusík, DrSc. (1886 - 1964)......................................................32
Informační bulletin všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Vydavatel: Stapro s. r. o. pro VFN l Registrace: MK ČR E 13990 l Odpovědní redaktoři: Bc. Petra Pekařová, Václav Kříž l Jazyková redaktorka: Milena Hodanová l Fotografie: Václav Kříž a archiv VFN l Grafika titulní strany: Pavel Šťastný l Korespondenci k obsahu zasílejte na adresu: Bc. Petra Pekařová, ředitelství VFN, U Nemocnice 2, 128 00 Praha 2, materiály pro reklamu na adresu: Agentura PaP, Stapro s. r. o., Pernštýnské nám. 51, 530 02 Pardubice, tel.: 467 003 111 l Náklad: 5 000 výtisků
Úvodník ředitele MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA, ředitel VFN
U
plynuly prázdniny, únavu červencových veder vyhnal srpnový příchod podzimu s epizodou nyní končícího babího léta. Život nemocnice se v tomto období opět vrací k obvyklé intenzitě, končí dovolené zdravotníků i našich pacientů, kteří přicházejí na plánované výkony. Určité provozní problémy způsobuje zvyšující se stavební ruch, který je ale příslibem brzkého otevření nových specializovaných pracovišť či „jen“ rekonstrukcí. V každém případě je cílem zlepšení prostředí pro naše klienty i zaměstnance. 26. září jsme po zkušebním provozu představili zrekonstruovanou a rozšířenou stomatochirurgickou ambulanci Stomatologické kliniky VFN a 1. LF UK. Přínos této ambulance většinou doceníme až nás, často i pro různá naše zanedbání v péči o chrup, neztišitelné bolesti vyženou nad ránem hledat pomoc. Klinika poskytuje špičkovou vysoce specializovanou péči v celé šíři stomatologie a maxillofaciální chirurgie pro široký region Prahy a přilehlých Čech s přibližně 2,5 milionu obyvatel. Jsem velice rád, že si pro tuto příležitost našel čas starosta městské části Praha 2 pan Mgr. Michal Basch. Za jeho působení na radnici se významně prohloubily vztahy mezi nemocnicí a městskou částí. Do dalšího volebního období pan magistr Basch již nekandiduje. Přeji mnoho úspěchů v osobním životě. Nemocnici pak přeji starostu s obdobným naladěním. 4. října bylo za účasti pana primátora MUDr. Pavla Béma otevřeno centrum adiktologie Psychiatrické kliniky ve vile Voračických z Paběnic. Na rekonstrukci prostor pro tyto účely přispěl zejména grant Magistrátu hlavního města Prahy. Nyní zahajujeme významné stavební akce – v centrálním areálu VFN výměnu koronarografu a výstavbu arytmologické laboratoře na II. interní
klinice VFN a 1. LF UK, rekonstrukci operačního traktu a JIP I. chirurgické kliniky VFN a 1. LF UK, která se letos projeví přístavbou a obměnou výtahů. V Hlávkově budově bývalé Zemské porodnice zahajujeme rekonstrukci ambulantních prostor gynekologicko-porodnické kliniky. A aby Fakultní poliklinika nepřišla zkrátka, začala výstavba Centra pro léčbu roztroušené sklerozy a s ní spojené přesuny pracovišť. Postupně se blíží k dokončení oprava fasády bývalé jezuitské koleje. Není toho málo, ale všichni si dokážeme představit i další zvelebení. Toto číslo našeho časopisu je věnováno genetice a souvisejícím oborům. Od roku 1953, kdy Watson a Crick objevili strukturu molekuly DNA – nositelky genetické informace, došlo z našeho pohledu k významnému posunu. Možná, že za několik let se na tento pokrok budou naši následovníci dívat se shovívavým úsměvem jako na malé krůčky. Dnes známe úlohu a funkci řady genů a jsme schopni diagnostikovat řadu genových mutací. Dnes je standardem prenatální genová diagnostika. U mnoha chorob opíráme klinickou diagnostiku o laboratorní vyšetření genů. Velikým přínosem genetické diagnostiky je možnost stanovit diagnozu ještě v bezpříznakovém období. Genetická diagnostika vstupuje významně i do mikrobiologie. Je velkou ctí pro VFN a 1. LF UK, že v ní působila a pracuje řada významných odborníků na poli genetiky a geneticky podmíněných chorob. Výčet jmen by byl dlouhý, alespoň ale uvedu prof. MUDr. et RNDr. Bohuslava Seklu, DrSc., zakladatele oddě-
lení lidské a lékařské genetiky, jeho následovníka prof. MUDr. Otakara Štarka, DrSc., či ze současných odborníků uvedu alespoň prof. MUDr. Kyru Michalovou, DrSc., doc. MUDr. Miladu Kohoutovou, CSc., prof. MUDr. Milana Elledera, DrSc., prof. MUDr. Jiřího Zemana, DrSc., prof. MUDr. Jana Kvasničku, DrSc. Přeji týmům zabývajícím se genetickou problematikou v laboratořích, ústavech a klinikách VFN a 1. LF UK mnoho úspěchů v řešení řady grantových výzkumných úloh i rutinních klinických postupů.
Akademický rok začíná Vážené kolegyně, Vážení kolegové, letní měsíce a krásné babí léto pomalu končí. Věřím, že jste si našli čas na odpočinek s Vašimi blízkými, buď u nás doma nebo v různých končinách světa. V minulém úvodníku jsem vyslovil přání, aby naši politici při svých jednáních nalezli konsensus, protože i o tom je politika. Bohužel články v novinách a v dalších médiích svědčí o tom, že naštěstí jenom slovní „válka“ se našim vrcholným politikům zalíbila natolik, že v ní nadále pokračují. Píši tento úvodník v době, kdy není zřejmé, zda vláda, která byla začátkem září jmenována, získá důvěru. Pokud ne, tak budeme opět na začátku dalších „plodných“ jednání, kdy se politici budou tzv. obětovat vlasti a občanům. V říjnu 2006 se uskuteční další volby, a to volby do třetiny Senátu, zastupitelstva hlavního města Prahy a jejích městských částí. Přeji si a přeji nám všem, aby v Senátu zasedli lidé moudří a uvážliví, s bohatou životní zkušeností spíše než silnou vazbou na politické strany.
zdravotnictví, jaké zcela jistě má naše Všeobecná fakultní nemocnice. Chci poděkovat současnému starostovi Prahy 2, Mgr. M. Baschovi, který již nekandiduje, za jeho mnoholetou podporu naší 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice. Dne 2. října se do poslucháren, seminárních místností, na oddělení nemocnice vrátí studenti a areál Karlova a Albertova více ožije. Mezi studenty přivítáme přibližně 700 našich nových posluchačů, kteří uspěli u přijímacího řízení a více než 120 studentů z celého světa, kteří si pro studium v anglickém jazyce vybrali naši fakultu. Připravme jim vlídné přijetí a buďme shovívaví k neznalostem našeho žargonu zejména v místopisném označení našich budov. Některé prostory fakulty během léta zkrásněly. Proběhla celková rekonstrukce malé posluchárny Anatomického ústavu a části jeho seminárních místností, kterou ocenili účastníci konference Morfologie 2006. Vestibul a část Purkyňova ústavu také změnila svoji podobu. Velmi potřebné je také dbát o blaho duševní. Fakulta spolu s humanitním klubem mediků za podpory společnosti Zentiva připravila koncert v rámci cyklu „Fakulta v srdci Karlova“ ve středu 25. října večer, kdy v krásně zrekonstruovaném kostele sv. Kateřiny v zahradě Psychiatrické kliniky zazní Dvořákovo Te Deum. Na tento koncert si Vás dovoluji srdečně pozvat. Přeji nám úspěšné vykročení do akademického roku 2006/2007. prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, děkan 1. LF UK Foto: Ivan Helekal
V případě voleb v našem městě a městské části Prahy 2 si přeji, aby zvolení zástupci podporovali a vytvářeli podmínky pro vzdělávání, vědu a vysoké školy, Univerzitu Karlovu a naši fakultu, protože akademický svět včetně studentského života a jeho atmosféry je pro život ve městě nezastupitelná. Jsem si jist, že nově zvolení zastupitelé neopomenou důležité místo v pražském, ale i českém
Ústav biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN Doc. MUDr. Milada Kohoutová, CSc., přednostka ústavu
S
e slovem genetika se v dnešní době setkáváme velmi často a vnímáme ho zejména v souvislosti s moderním vývojem přírodních věd. Slyšíme ho v televizi i v rozhlase (zvláště ti, kteří poslouchají populárně naučné pořady jako je např. Meteor), čteme o něm v novinách. Slyšíme ho i v takových souvislostech jako je molekulární genetika, genové inženýrství, genová terapie a podobně. Co si tedy máme pod tímto pojmem představit? Genetika je nauka o dědičnosti a jako obor má v současné době výrazně interdisciplinární charakter. Genetika, týkající se člověka nebo lékařská genetika, je podoborem založeným na principiálně shodných základech (položených J. G. Mendelem), které platí i v genetice vyšších živočichů. Lékařská genetika dnes zasahuje prakticky do všech oborů medicíny. Jako každý obor, i genetika a se vyvíjela postupně. Pro genetiku včetně lékařské měly podstatný význam objevy minulého století. Zásadní objev struktury molekuly, která je nositelkou genetic-
ké informace (tzv. deoxyribonukleotidové kyseliny - DNA) učinili Watson a Crick v roce 1953. V padesátých letech byl stanoven počet lidských chromozomů, komplexních útvarů v buňce, které nesou DNA. Původně se myslelo, že v lidských buňkách je 48 chromozomů, ale tento počet byl nesprávný a v r. 1956 se ukázalo, že lidské buňky obsahují 46 chromozomů. Letos tedy slavíme 50. výročí tohoto objevu. V roce 1963 byl rozluštěn genetický kód, způsob, jakým je informace zakódovaná v DNA čtena a překládána do jazyka bílkovin. To byly mezníky, které v posledních desetiletích minulého a současného století odstartovaly raketový rozvoj metod a poznání v oblasti molekulární a buněčné biologie a genetiky. V důsledku toho máme dnes mnohem konkrétnější představu o lidském genomu, ale bylo by mylné se domnívat, že vše je vyřešeno. Známe již úlohu a funkce celé řady genů a v důsledku toho také umíme vysvětlit vznik řady onemocnění na základě změněné genetické informace (mutace). Tyto poznatky lze využít k přesné diagnostice onemocnění na molekulární úrovni u nemocných v rodinách s výskytem dědičné formy onemocnění. Rovněž dosud zdraví příbuzní postiženého jedince mohou být takto vyšetřeni (presymptomatická diagnostika). Od výsledku vyšetření se pak odvíjí další péče o pacienta včetně možnosti provedení preventivních zákroků v závislosti na charakteru onemocnění. Současné metody umožňují diagnostikovat odchylku ve výbavě chromozomů nebo dědičnou chorobu již u plodu v průběhu těhotenství (tzv. prenatální diagnostika). Lze tak určit, zda se potomek narodí s vrozenou vývojovou vadou nebo s onemocněním, které se rozvine až v průběhu života a v mnoha případech lze na základě těchto vyšetření nepříznivou diagnozu vyloučit. Moderní poznatky molekulární genetiky jsou využívány mnoha způsoby i k terapeutickým účelům. Zde však musíme konstatovat, že oprava nebo náhrada poškozeného genu (tzv. genová
označována za pavědu. Prof. Sekla po r. 1965 jako první zahájil na lékařské fakultě výuku a výzkum genetiky v moderním pojetí. V roce 1969 vzniká Oddělení lidské a lékařské genetiky Biologického ústavu při lékařské fakultě (tehdy Fakulta všeobecného lékařství Univerzity Karlovy). O další rozvoj oboru lékařské genetiky se v 70. a 80. letech minulého století zasloužil prof. MUDr. Otakar Štark, DrSc., který byl přednostou ústavu v letech 1970 – 1990. Prosadil první kurs klinické genetiky na lékařských fakultách a za jeho působení jako hlavního odborníka genetiky při Ministerstvu zdravotnictví začíná vznikat síť genetických poraden v republice. V roce 1970 vzniká Oddělení lékařské genetiky FN I (Fakultní nemocnice I) a v roce 1985 Oddělení lékařské genetiky FN II.
Budova Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN
terapie) zatím nepředstavuje rutinní záležitost, je ve stadiu výzkumu a zkoušek, i když některé výsledky jsou nadějné. Tento trend vývoje se odrazil i v profilaci Ústavu biologie a lékařské genetiky VFN a 1. LF UK (ÚBLG). Původně byl v roce 1911 založen jako Biologický ústav profesorem Vladislavem Růžičkou jako první biologický ústav na lékařských fakultách a sídlil na Karlově náměstí v tzv. Kaulichově domě. V roce 1936 byl přestěhován do Purkyňova ústavu na Albertově, kde sídlí dodnes. Zde jsou umístěny jeho laboratoře (cytogenetická a molekulárně diagnostická laboratoř), zatímco ambulance sídlí v areálu Kliniky dětského a dorostového lékařství v ulici Ke Karlovu.
Proces vývoje ústavu byl završen v roce 1998, kdy přednostou byl doc. MUDr. Jan Kapras, CSc., a kdy k ústavu bylo přičleněno Oddělení lékařské genetiky. Ústav se tak stal sdruženým pracovištěm školským a zdravotnickým a v této podobě setrvává dodnes. Toto spojení se ukázalo být velmi šťastným, neboť umožňuje velmi efektivně přenášet výsledky bohaté výzkumné a rutinní zdravotnické činnosti do výuky studentů 1. lékařské fakulty, postgraduálních studentů i do výuky v rámci předatestační přípravy lékařů i vysokoškoláků nelékařů. V rámci oblasti vědy a výzkumu je na ústavu prováděn základní výzkum zaměřený na modelování patologických stavů u člověka, identifiPracoviště ústavu ÚBLG
V těžkém období 50. let minulého století nelze nevzpomenout tehdejšího přednostu ústavu prof. MUDr. et RNDr. Bohumila Seklu, DrSc., který neohroženě bránil genetiku v době, kdy byla
kaci genů odpovědných za lidské patologické stavy a jejich interakci s prostředím. K tomu jsou využívány moderní molekulárně genetické techniky a unikátní modely potkana, vyvinuté na pracovišti v rámci široké mezinárodní spolupráce. Dále je zde prováděn aplikovaný výzkum s konkrétním výstupem pro pacienta (diagnostika, prognóza, terapie), zejména v oblastech nádorové genetiky a dědičných onemocnění ledvin. V rámci zdravotnické oblasti poskytují pracovníci ústavu genetické konzultace pacientům a genetická vyšetření v rozsahu celého oboru lékařská genetika pro zařízení VFN a ve vybraných případech pro celou ČR i zahraniční pracoviště.
DNA, neboli kyselina deoxyribonukleová: její molekula je nositelkou genetické informace a má tvar dvoušroubovice. Primární struktura DNA (dvě polynukleotidová vlákna) vytváří nejčastěji pravotočivou šroubovici označovanou jako double helix (sekundární struktura DNA) Kromě standardních genetických vyšetření jsou prováděny konzultace a vyšetření onkologických pacientů (dědičné formy karcinomů tlustého střeva, karcinomů prsu a nádorů nadledvin), pacientů s dědičnými chorobami ledvin, s Huntingtonovou chorobou, s dědičnými neurodegenerativními onemocněními a skeletálními chorobami. Ve spolupráci s III. interní klinikou jsou vyšetřováni pacienti s poruchami metabolismu tuků, je prováděno vyšetření otcovství ve sporných případech a forenzní analýzy. Úspěšná je rovněž spolupráce s Ústavem biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK, jehož pracovníci provádějí molekulárně genetická vyšetření pacientek s karcinomem prsu. V rámci cytogenetické laboratoře našeho ústavu jsou prováděna prenatální i postnatální vyšetření chromozomů u plodů i dospělých jedinců.
Pracoviště v současné době disponuje vysoce kvalifikovanými pracovníky a moderní přístrojovou technikou. Uvedenou problematiku řeší v rámci výzkumných záměrů a řady grantových projektů, jejichž výsledky jsou postupně převáděny do praxe. S úctou a uznáním vzpomínáme na všechny osobnosti, které se o vývoj ústavu zasloužily a přejeme si, aby se ústav i nadále zdárně vyvíjel a prosperoval. Pojmy: DNA, neboli kyselina deoxyribonukleová: její molekula je nositelkou genetické informace a má tvar dvoušroubovice. Je tvořena dvěma polynukleotidovými řetězci. Primární struktura DNA (dvě polynukleotidová vlákna) vytváří nejčastěji pravotočivou šroubovici označovanou jako double helix (sekundární struktura DNA). Je složena ze tří částí: kyseliny fosforečné (respektive z jejího fosfátového zbytku), z deoxyribózy a z dusíkatých bází. Gen - jednotka dědičnosti: je základní jednotkou genetické informace, která je schopná reprodukce i změny - mutace. Jeho funkcí je uskutečnit realizaci vzniku znaku nebo vlastnosti, kterou kóduje. Znak se realizuje biochemickou cestou, nedědí se znaky jako takové. Geny jsou uloženy na chromozomech za sebou - ve specifickém a neměnném pořadí. Každý gen tak má své unikátní místo na určitém chromozomu a na jeho určité části - toto místo označujeme jako genový lokus. Chromozom - naše tělo je složeno z buněk. Každá buňka v sobě obsahuje totožnou genetickou informaci. Tato informace je uložena v jádře buňky ve strukturách, které se nazývají chromozomy. Chromozomy jsou stočená vlákna DNA (deoxyribonukleové kyseliny) nesoucí genetickou informaci. Každá lidská buňka, s výjimkou vajíčka a spermie, obsahuje 46 chromozomů. Je to funkční celek dědičného záznamu genetické informace v buňce, je schopný samostatné funkce při přenosu informací. Genom je soubor genetických informací, v němž jsou zakódovány postupy při syntéze bílkovin. Je to genový obsah chromozomů jádra buňky.
Možnosti genetického vyšetření na Oddělení lékařské genetiky Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN MUDr. Jaroslav Kotlas, primář oddělení
S
s rostlinami J. G. Mendela v polovině 19. století lze pokládat za první úspěšný vědecký přístup k problematice dědičnosti. Od té doby byla učiněna řada zásadních objevů. Byl stanoven počet chromozomů u člověka, byla popsána stavba a struktura nukleových kyselin. Současná genetika má k dispozici rozluštěný genetický kód člověka. Rychlý rozvoj poznatků si na začátku druhé poloviny 20. století vyžádal vznik nové medicínské specializace – lékařské genetiky. Důsledkem byl vznik speciálních oddělení lékařské genetiky. Ta začala nové poznatky a s nimi související metody využívat při genetickém vyšetření pacientů.
onemocněními a tělesnými vadami, které se přenášely z generace na generaci, se člověk setkával již odnepaměti. Podle doby, ve které žil, se dovedl s některými problémy alespoň částečně vyrovnat. Například chlapci z rodin, kde se vyskytovala vrozená krvácivost, mohli mít výjimku v případě, že u nich měla být provedena obřízka. Jindy bylo naopak řešení drastické. Lidé, kteří trpěli mimovolními pohyby končetin a dnes bychom mohli uvažovat o tom, že měli dědičné neurodegenerativní onemocnění, tzv. Huntingtonovu chorobu, byli ve středověku upalováni na hranici pro své spolčení s ďáblem. Novodobější medicína přinesla velmi kvalitní popisy jednotlivých klinických případů, o kterých dnes víme, že jsou geneticky podmíněné. Již v roce 1866 byl anglickým lékařem J. L. H. Downem popsán syndrom charakteristický především psychomotorickým zaostáváním a typickým vzhledem svých nositelů. Syndrom pojmenovaný po svém objeviteli je dnes všeobecně znám jako Downův syndrom. Všechna do té doby prováděná opatření, všechny poznatky a závěry vznikaly pouze na základě empirického – smyslového poznání. Nikdo neznal hmotnou podstatu dědičnosti. Až pokusy
Vyšetření karyotypu - počtu a tvaru chromozomů v buňkách
Naší ambulancí projde ročně přes 5 000 pacientů. Cytogenetická a molekulárně genetická laboratoř uskuteční za stejné období více jak 4 000 specializovaných vyšetření. Některá z nich provádíme jako jediní v celé ČR. Péče na Oddělení lékařské
genetiky VFN je poskytována v úzké návaznosti na další specialisty a lze ji rozdělit zhruba do tří oblastí.
Primární péče - péče před otěhotněním Největší část klientů z této skupiny přichází z center asistované reprodukce a od odborných ženských lékařů s otázkami, které se týkají problémů s otěhotněním nebo opakovanými potraty. Základním vyšetřením je genealogické vyšetření, ve kterém pátráme po chorobách a postižených jedincích v širší rodině. Dále je indikováno vyšetření karyotypu, tzn. počtu a tvaru chromozomů v buňkách. V neposlední řadě provádíme analýzu změn – mutací v některých genech, které mohou mít na plodnost vliv. Ve spolupráci s dalšími obory medicíny, především s gynekology, ale také například imunology, je možné provést další vyšetření, je-li k tomu důvod. U určité části pacientů (cca 10 – 15%) lze nalézt příčinu reprodukčních neúspěchů nebo alespoň zjistit některé okolnosti, které by mohly s daným problémem souviset.
či onemocnění, u kterého nelze vyloučit, že se nebude opakovat u dalších příbuzných. Z této skupiny pacientů nejčastěji řešíme problémy rodičů, kteří mají postižené první dítě. Je-li dostatek času, může mnohdy genetik nalézt příčinu onemocnění, stanovit diagnózu, doporučit preventivní opatření a v následné graviditě ve spolupráci opět s dalšími specialisty intenzivně sledovat vyvíjející se plod. Obdobnou, tzv. prekoncepční konzultaci lze doporučit všem, kteří trvale užívají léky. Mnoho léků může na jedné straně způsobit i velmi závažná postižení plodů, na druhé straně jsou léky, kterých se možná až zbytečně obáváme. Velmi vzácně se setkáváme v současné době s vyšetřeními v závislosti na profesionální expozici škodlivému prostředí.
Sekundární péče – péče během těhotenství Podle dlouhodobých statistických údajů se rodí přibližně 3-5% dětí s vrozenými vývojovými vadami. Záleží na tom, jak je vrozená vada definována, ale také na tom, jak je problematika v daném regionu sledována. Cílem sekundární preventivní genetické péče je vady u vyvíjejících se plodů zachytit a zajistit následnou péči. V některých případech je možno léčit plod i před narozením ještě v děloze matky. Jestliže známe, o jaké onemocnění dítěte se bude po narození jednat, můžeme těhotnou odeslat na pracoviště s úzkou návazností na specializované dětské oddělení. Tím je zajištěno, že ihned po porodu budou provedena potřebná vyšetření a léčebné zákroky.
Karyotyp je soubor chromozomů, které obsahují úplnou genetickou informaci zapsanou genetickým kódem v molekulách DNA.
Méně často přicházejí lidé ke genetikovi před plánovaným otěhotněním. Konzultace je plně indikována, jestliže se v širší rodině vyskytne vada
Dobrým příkladem mohou být prenatálně zjištěné srdeční vady. V průběhu gravidity je těhotenství intenzivně sledováno a dítě je ihned po narození předáno dětským kardiochirurgům. V případě, že se jedná o závažné postižení plodu nebo o onemocnění neslučitelné se životem, je podle současných právních a etických norem možno těhotenství ukončit. Jestliže je takovéto zásadní řešení indikováno, lze ho uskutečnit pouze na základě přání matky.
Terciární péče – po narození
schéma
Hlavním nástrojem k odhalování vad plodů jsou tzv. screeningová vyšetření, která jsou v České republice dostupná pro všechny těhotné. V současné době máme k dispozici několik programů, které se vhodně doplňují. U každé těhotné se provádí několikrát ultrazvukové vyšetření a v 10.-12. nebo 16.-18. týdnu gravidity je proveden odběr krve ze žíly. Z krve jsou stanovovány hladiny určitých látek (PAPP-A, HCG, AFP a některé další). Za pomoci standardizovaných statistických metod je pak určeno individuální riziko každé ženy. Takto mohou být odhaleny chromozomální odchylky plodu, především Downův syndrom a některé další choroby jako například rozštěpové vady nekryté kůží. Důležité je, že stanovená výsledná hodnota vyjadřuje pouze podezření na zvýšené riziko (tzv. pozitivní screening). Dalšími vyšetřeními musí být podezření buď potvrzeno nebo vyvráceno. K základním vyšetřovacím postupům v případě pozitivního screeningu patří cílené ultrazvukové vyšetření, odběr plodové vody, pupečníkové krve nebo jiné tkáně plodu. Speciální skupinou klientek jsou ženy starší než 35 let v době porodu. U těchto žen vzrůstá riziko vzniku plodů s chromozomálními odchylkami – opět především Downova syndromu - i nad 1%. Proto je u nich velmi doporučováno nepodceňovat genetická vyšetření.
Velkou skupinu našich pacientů v oblasti terciární genetické péče tvoří děti, které se narodily s vrozeným onemocněním. Ve spolupráci s dalšími specialisty je úkolem klinického genetika stanovit příčinu vzniku onemocnění. Tím může být jednak zahájen proces léčby od dietních opatření až po chirurgickou úpravu. Je třeba zdůraznit, že ještě neumíme přímo „opravit“ poškozené geny. A dále je možné odpovědět na nejčastější a zcela logickou otázku rodičů – jaká je pravděpodobnost, že se situace bude opakovat u dalšího potomka. V závislosti na míře rizika a diagnóze je možné navrhnout preventivní vyšetření před další graviditou nebo v jejím průběhu. Tím se však vracíme do části popisující primární péči. Záleží pouze na místě, ve kterém do procesu vstoupil genetik. Aktuální seznam prokázaných dědičných onemocnění obsahuje více jak 10 000 položek. Některá onemocnění jsou velmi vzácná, jiná naopak poměrně častá. Část z nich člověka po celý život nijak neomezuje, jiná mohou být smrtelná. Všechna jsou však způsobena chybou informace na úrovni genů. Analýza této jedinečné informace a její ovlivňování s sebou přináší velké množství etických a právních problémů. Základem genetické konzultace proto musí být naprostá nedirektivnost. Tzn. informovaný klient se sám rozhodne, zda genetické vyšetření podstoupí a jaká navrhovaná opatření přijme. Možnost by však mít měl. Pojmy: Cytogenetika = genetika buněk: Je to obor zabývající se genetickými jevy na buněčné a jaderné úrovni Genealogie: věda zkoumající vztah dvou souvisejících jevů nebo faktů; rodokmen, rodopis, věda o rodové posloupnosti Karyotyp (chromozomální výbava buňky nebo jedince) je soubor chromozomů, které obsahují úplnou genetickou informaci zapsanou genetickým kódem v molekulách DNA. Karyotyp je dán počtem chromozómů, který je pro každý živočišný a rostlinný druh typický, stálý a víceméně neměnný.
Screening: metoda vyhledávání časných forem nemocí nebo odchylek od normy v dané populaci prováděná formou testů.
Screening vrozených vývojových vad a Downova syndromu v prvním trimestru těhotenství Doc. MUDr. Pavel Calda, CSc.,
syndromem). Ve skutečnosti je však procento invazivních prenatálních diagnostických výkonů (amniocentéza - odběr vzorku plodové vody, nebo CVS - chorionic villus sampling – odběr vzorku placenty) mnohem vyšší. V roce 2005 bylo v České republice provedeno invazivní diagnostické vyšetření 17% těhotných a bylo prenatálně diagnostikováno 70% plodů s Downovým syndromem (Gregor et al.). V ekonomicky vyspělých státech západní Evropy se za eticky akceptovatelné považuje 5% hladina invazivních výkonů. Vzhledem k vývoji screeningových testů, které mají stále vyšší senzitivitu je však snaha snižovat i tuto dosud akceptovanou 5% hladinu na hladinu nižší.
V roce 2005 bylo v České republice provedeno invazivní diagnostické vyšetření 17% těhotných... MUDr. Hana Víšková
S
tandardním screeningovým testem Downova syndromu, který je v současné době nabízen všem těhotným v České republice, je biochemický screening v 16. týdnu těhotenství. Ze vzorku krve těhotné je stanoven hCG (lidský placentární gonadotropin) a AFP (alfa fetoprotein), eventuelně i další analyty př. uE3 (nekonjugovaný estriol). Riziko Downova syndromu je pak stanoveno kombinací tohoto testu spolu s rizikem dle věku těhotné. V ideálním případě má tento test při dosud obecně akceptované míře falešné pozitivity 5% senzitivitu kolem 65% (tj. 5% těhotných má pozitivní výsledek testu, je jim nabídnut odběr plodové vody a stanovení karyotypu a je prenatálně diagnostikováno 65% plodů s Downovým 10
Důvodem je to, že pozitivní výsledek screeningového testu s sebou nese nemálo negativ. Medicínsky a eticky nejzávažnější je riziko potratu následkem provedeného invazivního vyšetření, které je dle dostupných metodicky kvalitně postavených studií odhadováno na 0,5-1% (tj. z 200 těhotných, které podstoupí odběr plodové vody 1-2 těhotné potratí následkem tohoto výkonu). Nevýznamné není ani vystrašení těhotné resp. páru a ekonomické náklady spojené s invazivním výkonem a vyšetřením karyotypu. Na Gynekologicko-porodnické klinice 1. LF UK a VFN v Praze nabízíme těhotným od roku 2003 screeningové vyšetření v prvním trimestru. Jedná se o stanovení rizika Downova, Edwardsova a Patauova syndromu na podkladě ultrazvukového změření šíjového projasnění plodu v 12.-14. týdnu těhotenství, vyšetření séra matky (stanovení volného beta hCG a PAPP-A) v 9.-12. týdnu těhotenství a věku těhotné (tzv. kombinovaný test). V ideálním případě má tento test při 5% falešné pozitivitě 90% záchyt Downova syndromu. V praxi u nás vyšetření probíhá tak, že ošetřu-
jící gynekolog odešle těhotnou na náběr krve do odběrového centra polikliniky na Karlově náměstí. Zde je stanoveno beta hCG a PAPP-A a výsledek je zanesen do naší databáze (Astraia) k níž má laboratoř díky síťovému napojení přístup.
Pacientka během ultrazvukového vyšetření na Gynekologicko-porodnické klinice VFN a 1. LF UK.
Následně přichází pacientka k ultrazvukovému vyšetření na naši kliniku a to v době, kdy je stáří těhotenství 11 týdnů + 3 dny až 13 týdnů + 6 dnů. V rámci tohoto vyšetření ověřujeme stáří těhotenství, počet plodů a provádíme kompletní zhodnocení morfologie plodu se zaměřením na vyloučení nejčastějších strukturních vad plodu (rozštěp páteře, rozštěp přední stěny břišní, základní strukturu srdce, morfologii končetin atd.), změříme šíjové projasnění. Po ukončení tohoto vyšetření může být naprostá většina těhotných ujištěna o normálním vývoji plodu.
plod s Downovým syndromem. Z nich mělo 5 těhotných kombinovaný test pozitivní, tj. záchyt Downova syndromu byl 83%. Jeden plod s Downovým syndromem měl kombinovaný test negativní, těhotná byla u nás vyšetřena v rámci screeningového ultrazvukového vyšetření v 20. týdnu těhotenství, u plodu byla nalezena srdeční vada a proveden odběr vzorku plodové vody na stanovení karyotypu plodu. I tento plod byl tedy prenatálně diagnostikován. Od začátku zavádění kombinovaného testu v prvním trimestru těhotenství spolupracujeme s Fetal Medicine Foundation v Londýně. Naši sonografisté provádějící ultrazvukové vyšetření jsou k tomuto vyšetření certifikováni a tuto certifikaci musí jedenkrát ročně v rámci auditu obnovovat. Obdobně biochemická laboratoř stanovující volné beta hCG a PAPP-A je k tomuto vyšetření certifikována a podléhá každoročnímu auditu výsledků. Centrum fetální medicíny Gynekologickoporodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze je dosud jediným školícím centrem ultrazvukového vyšetření v 12.-14. týdnu těhotenství v České republice oprávněným poskytovat praktické kurzy v provádění tohoto vyšetření. Praktickými kurzy u nás dosud prošlo 30 lékařů z různých částí České republiky, kteří následně získali certifikát k provádění tohoto vyšetření.
Těhotným s pozitivním výsledkem testu je ihned nabídnuta konzultace genetika s eventuelním následným invazivním vyšetřením karyotypu plodu (CVS nebo amniocentéza). Vzhledem k možnosti auditu dat naší databáze máme jasnou představu o tom, jaký má tento test výsledky v našich rukách. Od roku 2003 bylo u nás vyšetřeno 3282 těhotných, které porodily do konce června a tak známe výsledek jejich těhotenství. Pozitivní test mělo 2%, tj. 73 těhotných. 6 těhotných mělo 11
Pojmy: Biochemický screening: tento test kombinuje ultrazvukové vyšetření s vyšetřením krve matky, které lépe odhaluje rizika vývojových a genetických vad. Přesný název je NT+biochemický screening. Jednak je v rámci tohoto vyšetření měřeno tzv. nuchulární projasnění (z toho pocházejí písmena NT) a dále jsou měřeny hodnoty některých látek v krvi matky. Vyšetření se provádí v 11. - 13. týdnu těhotenství. Kombinace těchto dvou metod umožňuje detekci 75-80% dětí s Downovým syndromem. Tradiční screening prováděný v 16. týdnu - tzv. trojitý test dokáže zachytit jen 50-60% dětí s tímto syndromem. Downův syndrom je chromozomální aberace u níž je v buňkách přítomen nadbytečný 21. chromozom. Buňky obsahují 47 chromozomů místo 46. Toto onemocnění způsobuje postižení intelektu a často bývá spojeno s některými vrozenými vývojovými vadami. Chromozomální aberace: někdy mohou lidské buňky obsahovat odlišný počet chromozomů, nebo mohou mít tyto chromozomy odlišnou stavbu. K této poruše dochází v okamžiku vzniku jedince, tj. při spojení vajíčka se spermií - při oplodnění. Celkem je známo asi sto těchto syndromů. K nejčastějším a nejznámějším patří Downův syndrom. Genetický biochemický screening: přibližně v 16. týdnu se odebírá krev všem maminkám. V tomto vyšetření se zjišťuje riziko poškození plodu. Podle přítomnosti některých látek v krvi matky lze zjistit, jaká je pravděpodobnost, že miminko má nějakou vývojovou vadu (anomálie mozku a páteře, vady srdce a ledvin) nebo genetické poškození (jako je Downův syndrom). I když Vám výsledek tohoto testu vyjde pozitivní (což se stává asi v 10% případů), neznamená to, že dítě musí být nemocné. Teprve po dalších vyšetřeních je ale možné říci, zda opravdu není něco v pořádku, nebo šlo o falešně pozitivní výsledek. Ultrazvukové vyšetření v 11.-13. + 6 zahrnuje: l potvrzení životaschopnosti plodu 12
l
přesné datování stáří těhotenství l časnou diagnostiku většiny zásadních vrozených vad plodu l diagnostiku vícečetného těhotenství (jindy než v prvním trimestru nelze spolehlivě identifikovat chorionicitu vícečetné gravidity, která významně rozhoduje o výsledku vícečetného těhotenství).
CENTRUM NÁDOROVÉ CYTOGENETIKY ÚKBLD VFN a 1. LF UK a ÚHKT Prof. Ing. Kyra Michalová, DrSc.
C
entrum nádorové cytogenetiky Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky VFN a 1. LF UK se jako první a jedna z mála cytogenetických laboratoří v České republice zabývá analýzou chromozomových aberací v buňkách zhoubných nádorů, především v buňkách kostní dřeně dětských i dospělých nemocných leukémií a to již od r. 1976. Dále se věnujeme i vyšetřování buněk solidních nádorů jako např. mozkových nádorů, nádorů močového měchýře, nádorovým liniím a pod. Od roku 1996 jsme Referenční laboratoří pro nádorovou cytogenetiku MZ ČR a provádíme také superkonziliární činnost pro Oddělení lékařské genetiky a další cytogenetické laboratoře v celé ČR. Jsme prvním akreditovaným cytogenetickým oddělením v ČR. V r. 2003 jsme se přestěhovali z III. interní kliniky VFN do prostor ÚKBLD a s námi se stěhovala i cytogenetická laboratoř Ústavu hematologie a krevní transfuze, s kterou jsme již dříve velmi úzce spolupracovali.
Zdravý člověk má 46 chromosomů (muž 46,XY; žena 46,XX). V buňkách zhoubných nádorů dochází k početním i strukturním chromozomovým přestavbám, nenáhodným, specifickým a typickým pro jednotlivé nádory. Díky této specificitě a také díky tomu, že se zjistilo při vyšetření velkých souborů nemocných, že rekurentní změny chromozomů mohou sloužit jako prognostický ukazatel, je v současné době cytogenetická analýza nádorových buněk nezbytnou součástí laboratorních vyšetření. Provádíme ji obvykle hned na začátku onemocnění, kdy pomáhá při stanovení diagnózy i při výběru vhodného léčebného postupu. V průběhu léčby můžeme pomocí cytogenetického vyšetření monitorovat odezvu na terapii.
provedené léčbě. Její další velkou výhodou je, že poskytuje cenné informace nejen při hodnocení chromozomů v dělících se buňkách v metafázi, ale umožňuje hodnotit chromozomovou výbavu i v nedělících se buněčných jádrech.
Tak např. jen z nátěru buněk zjistíme úspěšnost transplantace kostní dřeně, protože u transplantovaného nemocného vymizí všechny nádorové buňky, stejně jako u nemocných po úspěšné chemoterapii. Při hledání nádorových buněk v různých tkáních, v kostní dřeni nebo periferní krvi nám pomáhají nejnovější metody založené na molekulárně biologických přístupech. Naší největší zbraní je fluorescenční in situ hybridizace (FISH), kterou jsme schopni zjistit přítomnost či chybění jednotlivých genů, jejich amplifikaci nebo přemístění, přestavbu a některé další změny, které nastaly na úrovni DNA v nádorové buňce.
Jedno z pracovišť Centra nádorové cytogenetiky
V několika málo posledních letech byla objevena místa častých zlomů na chromozomech u velkého počtu různých typů leukémií a maligních nádorů. Zjistilo se, že v těchto místech dochází buď k fúzi genů při translokacích nebo že se translokacemi přemisťují geny, které pak aktivují onkogeny a spolupůsobí při vzniku nádorového procesu. Metody molekulární cytogenetiky nám umožňují najít změněnou buňku mezi 100 000 normálními a rovněž poznat malé přestavby na úrovni 1000 párů bazí DNA. Dále lze metodou FISH mimo jiné kvalitativně i kvantitativně posoudit přítomnost tzv. minimální residuální nemoci, tj. přítomnost zbytku zhoubných buněk v těle pacienta po
V naší laboratoři jsme zachytili všechny nové diagnostické i výzkumné trendy molekulární cytogenetiky. Povedlo se nám postupně zavést většinu nejnovějších metod, které využíváme jak pro rutinní vyšetření pacientů tak i pro výzkum. Jsme jedinou onkohematologickou laboratoří v Praze a proto provádíme vyšetření nádorových buněk pro všechna hematologická oddělení a kliniky v Praze a okolí. To znamená, že spolupracujeme se všemi nemocnicemi i soukromými hematologickými zařízeními. Velkou část naší kapacity věnujeme vyšetření dětských nemocných z Kliniky dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice Motol. Kromě toho spolupracujeme s Odděleními lékařské genetiky v celé ČR. Jako superkonziliární činnost řešíme nejsložitější případy s vrozenými přestavbami chromozomů a pomáháme tak při rozhodnutí zda přerušit probíhající těhotenství, případně jaká vyšetření indikovat u nastávajících rodičů s genetickou zátěží. V neposlední řadě působíme také jako školící pracoviště, pořádáme výukové semináře, námi používané metody učíme cytogenetiky – vysokoškoláky i laboranty z celé republiky a podílíme i se na výchově studentů z lékařské a přírodovědecké fakulty UK a VŠCHT. 13
Velmi významnou součástí naší práce je výzkum. Řešíme grantové projekty, výsledky publikujeme v odborných časopisech a nové poznatky se snažíme okamžitě využít ve prospěch našich pacientů.
Rozvoj molekulární diagnostiky ve VFN Prof. Ing. Kyra Michalová, DrSc.
L
aboratorní komplement Všeobecné fakultní nemocnice v Praze zaujímá významné místo při diagnostice a léčbě nemocných nejen ve VFN, ale i v řadě dalších zdravotnických zařízení v Praze, Středočeském kraji a v některých případech i v celé ČR. Kromě toho se pracovníci laboratoří podílí na pregraduálním a postgraduálním vzdělávání a většina z nich je zapojena ve výzkumu při řešení náročných projektů základního i aplikovaného výzkumu a při klinických studiích. Laboratorní metody v posledních letech procházejí nebývalým rozmachem a změnami. Je to dáno tím, že se dramaticky rozvíjí obor, který nazýváme molekulární biologie a genetika. Struktura DNA byla rozřešena Watsonem a Crickem v r. 1953, přesný počet chromozomů člověka byl stanoven v r. 1956 a celý lidský genom byl rozluštěn v r. 2001. Všechny tyto významné mezníky v genetice člověka byly provázeny objevením nových metodických přístupů, založených na poznatcích získaných na úrovni molekul DNA. Nové laboratorní postupy a metody umožňují zpracovat velmi malá množství odebraných vzorků nejrůznějších tkání a s neobyčejnou přesností a rychlostí určit nejrůznější klinické a také genetické ukazatele. Molekulárně genetické metody jsou velmi progresivní, ale jsou nesmírně finančně náročné, protože vyžadují použití extra čistých chemikálií a sofistikovaných a tím i drahých přístrojů. Dří14
ve malé a levné laboratorní obory se nyní řadí po bok těch, které jsou tradičně známé svými nákladnými vyšetřovacími metodami. Zavádění technik molekulární biologie na jednotlivých pracovištích VFN a 1. LF UK probíhalo v minulém desetiletí velmi nekoordinovaně a bylo podmíněno vědeckými zájmy jednotlivých pracovníků a pracovišť a navazovalo na výzkumné granty podporované různými grantovými agenturami nebo sponzory. Díky grantům, výzkumným záměrům a nejrůznějším sponzorům byla pořízena převážná část stávajícího přístrojového vybavení. Je však nutné připomenout, že v posledních letech přechodem molekulárních metod do rutinní praxe a vzhledem ke zpřísnění investiční politiky grantových agentur, je řada nákladných přístrojů získávána i z investičních peněz VFN a z MZ ČR. I v dalších letech musí vedení VFN pamatovat na inovace laboratorních metod i přístrojů v investičních plánech a v rozpočtech na chemikálie a spotřební materiál. Přes svoji finanční náročnost je zřejmé již nyní, že se vynaložené prostředky vrátí v rychlejší a přesnější diagnostice, ve zlepšení léčebných postupů, v nových poznatcích teoretických i praktických a to vše povede k zlepšení léčebně-preventivní péče a v konečné podobě i k úspoře. Jako příklad můžeme uvést diagnostickou metodu pomocí tzv. AmpliChipu, kterou před rokem zavedl Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky (přednosta prof. MUDr. T. Zima, DrSc., MBA) ve své sérologické laboratoři
(vedoucí MUDr. M. Dražďáková). Tento AmpliChip je schopen stanovit změny rychlosti metabolismu cytochromu P450 2D6 a 2C19, které se podílejí na odbourávání přibližně 30% běžně používaných léčiv. Geny CYP2D6 a CY2C19 jsou funkčně polymorfní, takže v případě deficitu příslušné metabolické cesty jsou postižení jedinci, kteří pomalu metabolizují a dochází u nich ke zpomalenému odbourávání příslušných léčiv a jejich koncentraci v cílových tkáních. Podle detekovaných polymorfizmů v obou genech metodou mikročipů je možné korigovat dávku používanou k léčbě.
3/ infekční nemoci 4/ základní výzkum teoretických pracovišť V každém z těchto okruhů už molekulární diagnostika funguje, ať už na úrovni výzkumné nebo při rutinním vyšetřování pacientů. O některých laboratořích se zavedenými a v praxi již běžně používanými metodami je možné se dozvědět v tomto čísle časopisu Nemocnice, o dalších jistě postupně budeme v tomto časopise referovat, protože jak bylo řečeno na začátku, VFN hraje důležitou roli v pražském i celostátním zdravotnictví a rozvinuté progresivní laboratorní metody patří k významným pozitivům této nemocnice a samozřejmě i 1. LF UK. V budoucnosti lze očekávat dramatický rozvoj molekulárně biologických a genetických metod nejen ve výzkumné oblasti, ale především při jejich zavádění do rutinní diagnostiky i např. do oblastí studia molekulární patologie. V hematologii a onkologii, jako v prvních z klinických oborů, jsou tyto metody již pevně zakotveny. Kromě rutiny, kde přispívají k větší přesnosti diagnózy, prognózy a tím i léčebné strategie, je nutné vzít v potaz, že v blízké budoucnosti nebude možné bez molekulárně biologických metod participovat v žádné klinické studii. Rovněž bude zavedení molekulárních metod nezbytné k případné participaci v evropských výzkumných a běžných klinických projektech financovaných EU.
AmpliChip - unikátní technologie 21. století
Na základě odpovědí na dotazník rozeslaný již před několika lety ředitelem VFN a děkanem 1. LF UK, který sloužil k mapování v té době zavedených metod molekulární biologie ve VFN a na 1. LF UK a jejich využití ve výzkumu a rutině, se jasně vyčleňují čtyři základní okruhy, které mají svá zřetelná specifika, i když řada metodických přístupů je společná všem. Jedná se o: 1/ vrozené vady, metabolické poruchy 2/ onkologii a hematoonkologii
Bude se rozvíjet automatizace, sekvenování bude běžnou metodou a k diagnostice se budou používat čipové technologie. Výzkum bude stejně jako dnes předcházet výše uvedené problematiky řádově o léta. Funkční genomika nabude konkrétních podob a do popředí by se měla dostat tzv. „medicína na míru“. Kromě studia polymorfizmu genů, které je třeba sledovat komplexně s následnou biochemickou diagnostikou, se budou rozvíjet moderní metody – genové čipy, funkční genomika, genová terapie apod. Vzhledem k nákladnosti přístrojového vybavení a zařízení laboratoří je velmi žádoucí navázat na již pracující laboratoře ve VFN, které se zabývají 15
podobnou problematikou (hematoonkologie, onkologie, testování infekčních agens atd.) a pokračovat v aplikaci poznatků těchto laboratoří v dalších oborech a specializacích.
Mitochondriální poruchy energetického metabolismu ing. Markéta Tesařová a prof. MUDr. Jiří Zeman, DrSc., Klinika dětského a dorostového lékařství, VFN a 1. LF UK
S
pecializovaná „Laboratoř pro studium mitochondriálních poruch“ byla založena na Klinice dětského a dorostového lékařství VFN a 1. LF UK v roce 1992. Laboratoř KDDL ve spolupráci s Ústavem dědičných poruch metabolismu zajišťuje diagnostiku mitochondriálních onemocnění na biochemické i molekulární úrovni pro všechny pacienty z České republiky i Slovenska, ale podílela se i na diagnostice pacientů z Belgie, Itálie a Slovinska. Za 14 let již bylo vyšetřeno několik tisíc pacientů. U většiny nemocných je diagnostika mitochondriálního onemocnění založena na klinickém podezření ze strany ošetřujících lékařů, ale pro potvrzení diagnózy je obvykle nutno založit kulturu kožních fibroblastů z povrchové excize kůže na předloktí nebo provést biopsii svalu. Získaný materiál je pak intenzivně vyšetřen histochemickými a enzymatickými a imunochemickými metodami, které zahrnují mitochondriální morfologii, stanovení aktivit komplexů dýchacího řetězce, měření spotřeby kyslíku izolovanými mitochondriemi a analýzu množství a podjednotkového složení jednotlivých mitochondriálních komplexů. Výsledky biochemických analýz spolu s klinickými daty pak umožní přesněji nasměrovat molekulárně-genetickou diagnostiku. Pro stanovení diagnózy mitochondriálního onemocnění energetického metabolismu je zásadní úzká spolupráce lékařů, biochemiků a molekulárních genetiků. 16
Co jsou mitochondrie a mitochondriální onemocnění? Mitochondrie jsou buněčné organely, které byly objeveny ve 2. polovině 19. století. O vzniku mitochondrií existuje řada hypotéz, ale především se předpokládá, že se vyvinuly z „aerobních prabakterií“ symbiózou s „primitivními anaerobními eukaryotickými buňkami“. Tato symbióza se ukázala být oboustranně výhodná, mitochondrie sice ztratila část své DNA, ale získala „příjemné prostředí a ochranu“ pro svou existenci, naopak buňka získala „továrnu na energii“. Mitochondrie je proto jako jediná vyjímka v biologii člověka řízena dvěma genetickými systémy (genomy) – jadernou DNA a mitochondriální DNA, která je přenášena pouze po mateřské linii. Mitochondrie jsou obsaženy ve všech buňkách lidského těla s výjimkou erytrocytů a v buňce vytvářejí velmi dynamickou mitochondriální síť. Na obrázku jsou mitochondrie zobrazeny pomocí elektronové mikroskopie.
Mitochondrie obsahují stovky enzymů, které zasahují do řady metabolických drah v oblasti metabolismu aminokyselin, organických kyselin,
mastných kyselin, porfyrinů, cyklu močoviny či nukleotidů, ale jejich základní biologickou funkcí je produkce energie formou molekuly ATP. Výrobou energetických zdrojů ovlivňují mitochondrie funkci všech tkání, růst, vývoj a proces stárnutí i průběh zániku buněk, tzv. apoptózy. Mezi mitochondriální poruchy energetického metabolismu patří všechna onemocnění, při kterých v organismu dochází k nedostatečné výrobě energie na úrovni komplexů dýchacího řetězce a ATP syntázy, které dohromady tvoří systém oxidativní fosforylace (OXPHOS), ale i poruchy komplexu pyruvátdehydrogenázy, Krebsova cyklu nebo beta-oxidace mastných kyselin.
Mitochondriální DNA V průběhu evoluce docházelo neustále k přesunu genetického materiálu z „prabaktérie“ do jádra „hostitelské“ eukaryotické buňky, nicméně část genetické informace zůstala v mitochondriích ve formě mitochondriální DNA. Lidská mitochondriální DNA (mtDNA) je malá kruhová molekula o velikosti 16,5 kb, která obsahuje „pouze“ 37 genů, ale mutace v kterémkoliv z nich může mít velice negativní dopad na funkci celé buňky. Na rozdíl od jaderného genomu není počet molekul mtDNA v buňkách konstantní, ale mění se v průběhu vývoje a liší se i mezi buňkami různých tkání. Ve většině buněk jsou přítomny tisíce až desetitisíce kopií mtDNA. Mitochondrie obsahují vlastní aparát pro replikaci (znovutvoření) a expresi (funkci) mtDNA. Molekulární podstata mitochondriálních onemocnění je poměrně složitá. Systém OXPHOS, který je hlavním výrobcem ATP v těle (> 90%), je složen z téměř stovky proteinových podjednotek, uspořádaných do 4 komplexů dýchacího řetězce a komplexu ATP syntázy. Pouze 13 těchto podjednotek je kódováno mtDNA a syntetizováno v mitochondriích, zbývající podjednotky, celý aparát replikace a exprese mtDNA a faktory nezbytné pro sestavení funkčních komplexů OXPHOS jsou kódovány jadernou DNA, syntetizovány v cytosolu a do mitochondrií transportovány. Do mitochon-
driálního onemocnění mohou vyústit i poruchy v systému transportu proteinů do mitochondrií (například TIM a TOM komplexy) nebo substrátově-specifických mitochondriálních přenašečů (například přenašeč fosfátových skupin).
Poruchy systému OXPHOS způsobené mutacemi v mtDNA
Mutace v mtDNA vznikají daleko častěji než v jaderné DNA, nejspíše v důsledku působení volných kyslíkových radikálů, které vznikají v dýchacím řetězci. Navíc systém na ochranu a opravy mitochondriální DNA není tak „přísný“ jako u jaderné DNA. Mutace může být přítomná ve všech molekulách mtDNA, pak je označována jako homoplazmická, je-li mutací postižena pouze část molekul mtDNA, označujeme mutaci jako heteroplazmickou. Poměr mezi mutovanými a nemutovanými kopiemi mtDNA v dané tkáni se pohybuje od 0 do 100% a označuje se jako hladina heteroplazmie. Náhodné přerozdělení nemutované a mutované mtDNA během buněčného dělení vede k situaci, kdy se různá hladina heteroplazmie vyskytuje v jednotlivých mitochondriích, v jednotlivých buňkách nebo tkáních. Rozdílné zastoupení mutovaných a nemutovaných molekul mtDNA v jednotlivých tkáních nemocného je ovlivněno i rozdílnou rychlostí buněčného dělení. Svalová, srdeční a nervová tkáň mají malý replikační potenciál, který vede k tomu, že postižené tkáně si uchovávají vysokou hladinu heteroplazmie, naopak v buňkách krve může být heteroplazmie výrazně nižší, protože dělení hematopoetických buněk je rychlejší. Proto někdy nelze, ani u těžce nemocného pacienta, přítomnost mutace mtDNA v krvi prokázat a je nutno vyšetřovat sval. V mtDNA bylo popsáno více než 200 různých bodových mutací, delecí a mikrodelecí, které vedou ke klinickým projevům onemocnění. Na to, zda se mutace klinicky projeví, má vliv několik faktorů: ve kterém mtDNA genu nebo jeho části se mutace nachází, jaká je hladina heteroplazmie v „pro život důležitých“ tkáních, jaderné pozadí i vlivy vnějšího prostředí. 17
První příznaky onemocnění jsou často spojeny s akutním horečnatým onemocněním. Vysvětlení je poměrně jednoduché, organismus při infekci či stresu potřebuje zvýšenou produkci energie (ATP), kterou „nemocné mitochondrie“ nedokáží zajistit. Všeobecně lze říci, že klinické příznaky mitochondriálního onemocnění bývají velmi heterogenní a mohou se projevit v kterémkoliv věku, od novorozeneckého období až po dospělost. U novorozenců bývá často prvním příznakem hypotonie s laktátovou acidózou, u kojenců je to neprospívání, porucha psychomotorického vývoje nebo hypertrofická kardiomyopatie, v batolecím a předškolním věku je to například Leighův syndrom. U starších dětí se mitochondriální onemocnění často projevuje myopatií nebo poruchou zraku/sluchu, u dospělých je prvním příznakem ptóza víček, svalová slabost, porucha sluchu. Mezi nejčastější mitochondriální poruchy v populaci spojených s bodovou mutací v mtDNA je syndrom LHON (Leberova hereditární
optická neuropatie), který se nejčastěji projevuje poruchou až ztrátou zraku ve 2. až 3. deceniu. U pacientů s LHON bylo popsáno 18 různých mutací (v evropské populaci jsou prevalentní pouze 4 z nich). Syndrom MELAS (Mitochondriální Myopatie, Encefalopatie, Laktátová Acidóza a Stroke = iktu podobné příhody), syndrom NARP (Neurogenní Ataxie a Retinitis Pigmentosa) a syndrom MERRF (Myoklonická Epilepsie s Ragged-Red Fibers). Porucha systému replikace mtDNA vede ke vzniku rozsáhlých delecí, které se mohou projevit jako syndrom CPEO (Chronická Progresivní Externí Oftalmoplegie) nebo syndrom MNGIE (Mitochondriální Neuro- Gastro- Intestinální Encefalomyopatie). Pokles celkového množství mtDNA v buňkách vyvolá Alpersův syndrom, který se projevuje epilepsií a jaterním selháním. V tabulce jsou uvedeny výsledky DNA analýz u českých pacientů s mitochondriálním onemocněním, které jsme ve VFN diagnostikovali v posledních 10 letech.
Tabulka 1. Přehled o počtu pacientů s mitochondriálním onemocněním v České republice diagnostikovaných na molekulární úrovni Mutace v mtDNA*
Mutace v genech v nDNA**
240 pacientů z 126 rodin MELAS MERRF NARP LHON 3460G>A LHON 11778G>A LHON 14484T>C mtDNA 8363G>A mtDNA 9205delTA mtDNA 3946G>A Delece mtDNA Deplece mtDNA
26 pacientů z 25 rodin SCO2 gen SURF1 gen POLG1 gen TP gen FH gen DLD gen
38 14 9 39 42 1 9 3 2 81 2
* mtDNA - mitochondriální DNA ** nDNA - jaderná (nukleární) DNA 18
8 9 4 1 3 1
Výskyt mitochondriálních poruch energetického metabolismu v populaci není dosud znám, ale nejedná se o vzácná onemocnění. Odhaduje se, že mutace v mtDNA se vyskytují u cca 1 na 3500 osob, další pacienti mají poruchu na úrovni jaderné DNA. Prognóza pacientů s mitochondriálním onemocněním není příznivá a léčba je dosud obvykle jen sociální a symptomatická. O to více nabývá na důležitosti včasná diagnostika a cílené genetické poradenství v postižených rodinách. U mitochondriálních poruch způsobených mutacemi v jaderné DNA existuje i spolehlivá prenatální diagnostika.
Centrální hematologické laboratoře a Trombotické centrum VFN Prof. MUDr. Jan Kvasnička DrSc.
T
rombotické centrum VFN (TC) bylo založeno r. 2002 v rámci řešení výzkumného záměru MZ 64165. Je umístěno
ve Fakultní poliklinice, Karlovo náměstí 32, 5. patro, budova B. Jsou zde dispenzarizováni pacienti s dědičnou nebo získanou trombofilií. Trombofilie je stav, kdy je v cévním systému zvýšena dispozice k tvorbě sraženiny - trombu. Trombus může být lokalizován v žilní (hluboká žilní trombóza, plicní embolie) i tepenné (infarkt myokardu, cévní mozková příhoda) části cévního řečiště i v srdečních dutinách. Tromboembolické komplikace mají mnoho příčin a na jejich vzniku se podílejí jednak zevní vlivy (např. operace, úraz, imobilizace atd.), jednak vnitřní faktory (neregulovaná aktivace krevního srážení - trombofilie). Dnes jsou známé již mnohé trombofilní stavy, dědičné (např. trombofilní mutace FV-Leiden, F II protrombin a další) a získané (např. antifosfolipidový syndrom, hyperhomocysteinémie a další). Pacientům Trombotického centra je poskytovaná diagnostická, poradenská a léčebná ambulantní péče. Konziliární činnost pokrývá oblast Prahy a několika dalších krajů, zejména Středočeského.V současné době je zde dispenzarizováno 2875 pacientů s různými trombofilními stavy, z toho je 274 dětí a mladistvých do 18 let (viz tab. 1).
Tabulka č. 1 Počet nemocných s trombofilií (včetně duplicit) dispenz. v TC dle diagnózy mutace FV –Leiden mutace F II protrombin kombinovaná mutace MTHFR 677 a 1298 antifosfolipidový syndrom deficit proteinu C mutace FV- Leiden + F II protrombin elevace F VIII deficit proteinu S hyperhomocysteinémie deficit antitrombinu III
celkem
muži
ženy
1299 252 958 187 30 65 181 34 80 9
421 76 258 43 14 26 60 5 36 1
878 176 700 144 16 39 121 29 44 8 19
S), známých trombofilních mutací (Leidenské mutace F V, mutace F II protrombin, MTHFR), antifosfolipidových protilátek, homocysteinu a dalších koagulačních testů (APTT, PT, TT, koncentrace D-dimerů, Fbg). Tato vyšetření nejsou prováděna u všech osob, ale pouze selektivně. Jsou indikována u osob s prodělanou žilní trombózou, plicní embolií nebo prokazatelnou rodinnou zátěží (výskyt tromboembolie v 1. a 2. linii, nebo trombofilní mutace v 1. linii ), u žen s rizikem trombofilie před nasazením hormonální substituční terapie v přechodu, u dívek před nasazením hormonální antikoncepce, u těhotných pacientek, u žen s nevysvětlenými potraty v anamnéze, eventuálně u pacientů před operací s vysokým rizikem trombózy (např. ortopedické operace aj.).
Detekce trombofilních stavů zahrnuje vyšetření faktorů srážení krve (např. FVIII) a jejich inhibitorů (antitrombin III, protein C, protein
Dále je v TC prováděna profylaxe žilní trombózy nízkomolekulárními hepariny u rizikových pacientů s pravidelnou monitorací účinnosti (inhibice FXa), včetně žen během těhotenství a šestinedělí. Za období 1/2006-6/2006 jsme již vyšetřili 2113 pacientů, počet provedených koagulačních vyšetření v rámci diferenciální diagnostiky byl 4043 (viz tab. 2).
Tabulka č. 2 rok 2005 1.pololetí 2006
počet vyšetřených pacientů v TC 2315 2113
Činnost TC však každým měsícem narůstá. Detekce samotné trombofilie je provedena ve specializované laboratoři CHL, která zajišťuje komplexní vyšetření krevního srážení. Laboratorní nálezy vyhodnocuje specialista, který po vyšetření pacienta navrhuje příslušné spektrum dalších testů, a poté i účelný způsob prevence. Pacientům se závažným trombofilním stavem vydáváme legitimaci, kterou se prokáží v případě rizikové situace. V současné době jsme vydali 1531 legitimací. Trombotické centrum funguje i jako školící středisko pro přístroj na vyšetřovaní protrombinové20
počet vyšetření u těchto pacientů 6306 4043
ho času INR z kapilární krve CoaguChek (firma Roche). CHL a TC se podílí na výuce studentů bakalářského, magisterského i doktorandského směru 1. LF UK. Řešíme několik grantových studií a výzkumných záměrů, zejména VZ MZO 00064165 (Diagnostika a léčba geneticky podmíněných poruch II.). Centrální hematologické laboratoře jsou rozsahem činností největší hematologickou laboratoří v České republice. Je umístěná ve Fakultní poliklinice a v centrální části Všeobecné fakultní nemocnice, kde je potrubní pošta spojuje
s klinickými pracovišti. Laboratorní diagnostika pokrývá široké spektrum morfologických, koagulačních a molekulárně genetických vyšetření a imunofenotypizace, které jsou potřebné pro obor klinické hematologie.
Externí kontrola kvality laboratorních vyšetření je ověřována v institutu INSTAND SRN s platností pro celou EU.
Zátěžové testování StaproAKORD proběhlo úspěšně Ing. Petra Bičišťová, produktový manažer, STAPRO s. r. o.
S
Pracoviště Centrálních hematologických laboratoří.
V molekulárně genetické laboratoři převažují, co do počtu především vyšetření trombofilních mutací FV-Leiden, F II protrombin, MTHFR (již 14000 vyšetření), méně mutace FV Cambridge a další. Ale v sortimentu metod najdeme i hematoonkologické vyšetření (např. přestavba BCR/ABL), metabolické poruchy (např. mutace HFE pro hemochromatózu) a další. Dříve se používaly amplifikátory (cyclery) na provedení PCR reakce, následně elektroforéza. Dnes dáváme přednost přístrojům na principu real-time PCR, které umožňují kvantifikaci vznikajícího produktu během reakce a následnou analýzu amplifikované nukleové kyseliny. V současné době v rámci výzkumného záměru provádíme vyšetřování 10 polymorfismů v různých genech krevních destiček, které mohou modifikovat jejich funkci a senzitivitu k inhibici. Laboratorní vyšetření na nejmodernějších přístrojích většinou s plnou automatizací, jsou prováděna nejen pro VFN, ale i pro celou řadu dalších pracovišť. Počet laboratorních výkonů v roce 2005 činil celkem 900 702, z toho počet výkonů průtokové cytometrie (FACS) 85 411, počet výkonů morfologických 251 617, genetických 52 580 a koagulačních a jiných 511 094.
polečnost Stapro připravila pro své zákazníky novou verzi nemocničního informačního systému StaproAKORD 6.06.10. Jde o novou verzi původního NIS AKORD reagující na změny, které se udály na konci roku 2005, kdy se společnost Stapro stala 100% vlastníkem firmy Akord Software. Díky integračnímu procesu těchto společností vzniklo jedinečné ucelené řešení v oblasti zdravotnické informatiky pro všechny úrovně zdravotnického zařízení. Jednotlivé produkty dvou (původně zcela oddělených) produktových řad AKORD a STAPRO Medea se navzájem propojují. Ve verzi StaproAKORD 6.06.10 je realizováno následující: l lékárny Panakea l napojení receptů na informační systém lékárny Panakea l propojení objednávek NIS StaproAKORD s objednávkovým systémem MySOLP l napojení na laboratorní komplement OpenLIMS Verze StaproAKORD 6.06.10 má nový modernější vzhled, který odpovídá designu WINDOWS XP (spouštěcí ikony aplikací, přihlašovací a odhlašovací okno). Součástí verze jsou také drobnější změny a rozšíření funkcionalit reagující na požadavky zákazníků. Ve dnech 19. - 21. 9. 2006 bylo provedeno zátěžové testování aplikace NIS StaproAKORD, které bylo předvedeno IT pracovníkům z některých zdravotnických zařízení. Při výkonnostním 21
testování byl databázový server trvale zatížen zátěžovými servery, které simulovaly velké množství současně pracujících stanic. Při této trvalé zátěži byla na stanicích simulována reálná práce lékařů a sester. Za těchto podmínek bylo rovněž simulováno zpracování uzávěrky pro pojišťovny. Postupným zatěžováním bylo
dosaženo až 3 500 současně pracujících stanic připojených k databázi NIS StaproAKORD při konfiguraci databázového serveru DL585, CPU 4x2,4GHz, RAM 24GB, HDD 4x36GB. Do pilotního provozu byla verze 6.06.10 uvolněna 25. září 2006 a testovacím pracovištěm se stala Nemocnice ve Frýdku-Místku.
6. česko - slovenská konference pa r d u b i c e l 21. - 22. 11. 2006
Konference je určena vedoucím pracovníkům z oblasti řízení zdravotnictví, řídícím pracovníkům regionální správy, pracovníkům odpovídajícím za diagnostické a terapeutické procesy (náměstci, LP, přednostové, primáři, vrchní sestry), pracovníkům z oblasti výpočetní techniky ve zdravotnictví, pracovníkům vysokých a středních škol se zaměřením na zdravotnictví, pro firmy pracující v oblasti zdravotnické informatiky a všechny další, které uvedená problematika zajímá. Hlavní partneři konference:
Bližší informace naleznete na internetové adrese:
www.inmed.info
22
Stapro se stalo nástupnickou organizací společnosti Akord Sofware
S
společnostech současného světa. V EU trpí poruchami mozku v každém roce 27 % obyvatel.
Integrační proces obou společností byl po splnění všech právních náležitostí završen 30. 9. 2006. Společnost Akord Software k tomuto datu zaniká a nástupnickou organizací se od 1. 10. 2006 stává společnost Stapro. Veškeré závazky, pohledávky, uzavřené a rozjednané smluvní vztahy, dohody a z nich vyplývající závazky budou dodrženy a dále rozvíjeny společností Stapro.
Přes obrovské pokroky v poznání etiopatogeneze této poruchy a v její léčbě, stále takřka 10 % nemocných končí svůj život sebevraždou a ve velkém procentu případů dochází ke chronickému průběhu s invalidizací. Účinnost nejmodernějších antidepresiv se v kontrolovaných studiích pohybuje stále jen mezi 50 – 70 %, ale v běžné klinické praxi bohužel zatím dosahujeme horší výsledky. Je proto nutno hledat účinné alternativní postupy, které by se staly součástí léčebných standardů.
polečnost Stapro se na konci roku 2005 stala 100 % vlastníkem společnosti Akord Software. Tento významný počin v oblasti české a slovenské zdravotnické informatiky umožnil spojení znalostí a zkušeností dvou z nejvýznamnějších IT firem ve zdravotnictví.
Integrace implementačních, konzultačních a vývojových týmů, know-how, dlouhodobé zkušenosti a komplexní portfolio produktů a služeb vytváří předpoklady k dynamickému růstu společnosti a k lepšímu a rychlejšímu uspokojování potřeb zákazníků na českém a slovenském trhu.
Tiskové konference Za měsíc září se uskutečnily dvě tiskové konference: Tisková konference s názvem „Mysl, mozek a stres“, která byla věnovaná otevření Centra pro neuropsychiatrický výzkum traumatického stresu Psychiatrické kliniky 1. LF a VFN, se uskutečnila dne 7. září 2006. Neuropsychiatrické poruchy představují nejvýznamnější příčinu ztrát pracovní schopnosti a zhoršení kvality života v nejrozvinutějších
Na základě úspěšného výsledku ve výběrovém řízení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR bylo založeno Centrum pro neuropsychiatrický výzkum traumatického stresu. Hlavním zaměřením je výzkum mechanismů působení traumatického stresu na mozek pomocí moderních psychometrických, elektrofyziologických i biochemických metod. Traumatický stres (např. též pohlavní zneužití v dětství) může i v původně zdravém mozku vyvolat neurofyziologické změny, které se vyskytují při vzniku epilepsie. Nedochází však k rozvoji typických neurologických příznaků. Tento proces pravděpodobně náleží k významným, byť málo osvětleným kauzálním faktorům v etiopatogenezi některých typů afektivních a schizofrenních poruch. Tato podskupina psychotických poruch vyžaduje zcela odlišný způsob léčby jak z hlediska farmakologického, kdy je vhodné ordinovat antikonvulzivní (tedy antiepileptickou) léčbu, tak použití vhodných psychoterapeutických postupů. 23
Moderní věda před námi otevírá nejen nové horizonty ale také poskytuje řadu významných poznatků, které potvrzují vliv duševních procesů na neurofyziologické děje v mozku. Duševní procesy nejsou tedy jen mozkem vytvářeny, ale zároveň mozek formují! Tato nová zjištění a přístupy pak mohou mít významné důsledky pro klinickou praxi a zlepšit často těžké osudy celé řady našich pacientů. U příležitosti otevření nově rekonstruované ambulance stomatochirurgie Stomatologické kliniky VFN a 1. LF UK byla uspořádána tisková konference (TK) dne 26. září 2006, na které byli přítomní hosté, novináři, odborná i laická veřejnost seznámeni s nově rekonstruovanou částí Stomatologické kliniky VFN a 1. LF UK, s odborným profilem kliniky, provozem jednotlivých oddělení, výukou a léčebně-preventivní péčí poskytovanou oborem orální a maxillofaciální chirurgie.
MUDr. Šmucler, jako moderátor TK, přivítal zleva: přednostu kliniky prof. Mazánka, ředitele VFN MUDr. Břízu, starostu Prahy 2 Mgr. Basche, děkana 1. LF prof. Zimu.
Stavební úpravy vedly ke zřízení nových stomatochirurgických ambulancí, kartotéky s recepcí, zázemí pro personál, RTG pracoviště a vylepšení prostoru chodeb a sociálních zařízení. Stavební práce zahrnovaly nové příčky, podlahy, obklady a omítky stěn, elektroinstalaci, zdravotechnická zařízení, rozvody vzduchu a kyslíku, vzduchotechnická zařízení pro odvětrání, a vybavení nábytkem jako jsou kuchyňské linky a pracovní desky s dřezem. 24
Jedno z pracovišť nově rekonstruované ambulance stomatochirurgie.
Fakulta se snaží vyhovět jak rostoucímu zájmu mladých talentů, ale i potřebám české stomatologie, kde hrozí za deset let velký nedostatek zubních lékařů, neboť velká část současných specialistů v tomto oboru se blíží důchodovému věku. Výuka stomatologie vyžaduje každodenní práci každého jednoho z téměř 300 studentů přímo u křesla. Každý student navíc zde nepředstavuje na rozdíl od jiných oborů židli navíc v posluchárně, ale potřebu velmi drahé stomatologické ambulance včetně spotřebního materiálu a zdravotního personálu. I když to při současném systému financování není jednoduché, rozhodla se 1. LF UK a zejména Všeobecná fakultní nemocnice v Praze pro řadu investic vedoucích k rozšíření kapacity. Nyní bude otevřen nový komplex stomatologické chirurgie, který umožní více studentům ošetřovat pacienty a navíc spojí běžnou ambulantní zubní chirurgii s lůžkovou péčí o složité pacienty v jedné budově, což zjednoduší nemocným vyhledání pomoci v případě nutnosti akutní stomatochirurgické péče (extrakce zubů; akutní záněty a zlomeniny čelistí; zranění úst a obličeje atd.). Dentoalveolární chirurgie a maxillofaciální chirurgie od sebe dosud byly odděleny v různých budovách vzdálených několik set metrů a i pro terénního stomatologa bylo obtížné vědět, kam kterého pacienta odeslat. Nyní tak končí nepříjemnosti pro pacienty i lékaře, od kterých Všeobecná fakultní nemocnice přebírá složité případy. Vše je na jednom místě
a jedné adrese obklopeno dalšími klinikami, které mohou na vyřešení případu spolupracovat. Náplň oboru orální a maxillofaciální chirurgie (označuje se také jako ústní, čelistní a obličejová chirurgie) tvoří diagnostika a léčení chirurgických onemocnění v anatomické oblasti hlavy a krku. Jedná se především o zánětlivé následky neléčeného zubního kazu, mezičelistní anomálie a obličejové deformity, úrazy zubů, měkkých tkání obličeje a ústní dutiny a obličejových kostí, nádory v oblasti ústní dutiny, obličeje a krku. Spádová oblast kliniky: Praha, Středočeský kraj, u některých vybraných diagnóz ostatní regiony ČR, zahraniční pacienti – 2,5 mil. obyvatel.
Centrum adiktologie zahájilo svou činnost dne 3. října 2005 jako odborné pracoviště pro výuku a výzkum v multidisciplinárním oboru adiktologie. Adiktologie se zaměřuje na studium a výzkum užívání návykových látek (např. alkoholu či ilegálních drog) a činností (např. gambling), jež mohou vést k vytvoření závislého chování. Prostřednictvím zvyšování porozumění příčinám vzniku a rozvoje různých forem rizikového a závislého chování chce tým Centra adiktologie přispívat nejenom ke zvýšení kvality a efektivity služeb, ale i širších opatření a intervencí s cílem snižovat výskyt těchto forem chování a (nebo) s nimi souvisejících nepříznivých důsledků pro jednotlivce i pro společnost.
Slavnostní otevření nově rekonstruovaných prostor Centra adiktologie se konalo dne 4. října 2006 v prostorách tzv. Herzova domu v areálu Psychiatrické kliniky VFN a 1. LF UK. Slavnostní dopoledne uvedl primátor hl. m. Prahy MUDr. Pavel Bém, děkan 1. LF UK profesor Tomáš Zima, MUDr. Jan Bříza, ředitel VFN, přednosta Psychiatrické kliniky prof. Jiří Raboch a vedoucí Centra adiktologie doc. Michal Miovský.
životní jubilea Životní jubilea - září 2006
Prostory v historickém objektu vily Voračických z Paběnic (Herzova domu) byly zrekonstruovány z prostředků Magistrátu hlavního města Prahy a Všeobecné fakultní nemocnice Praha. Vnitřní vybavení pracoven a učeben Centra adiktologie bylo spolufinancováno 1. lékařskou fakultou, Evropským sociálním fondem, rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.
doc. MUDr. Václav Hána, CSc. - z III. interní kliniky 1. LF a VFN. Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze dokončil promocí v roce 1981. Kandidátskou dizertační práci obhájil v roce 1995. V roce 2003 byl jmenován docentem pro vnitřní lékařství. Ve své vědecko-výzkumné činnosti se věnuje endokrinologii. doc. MUDr. Jan Škopek, CSc. - ze Stomatologické kliniky 1. LF a VFN. V roce 1960 ukončil studium na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze, obor stomatologie. Kandidátem věd se stal v roce 1985. Docentem pro obor stomatologie se stal v roce 1990. Od roku 1990 – 1994 byl proděkanem 1. LF UK pro obor stomatologie. 25
V letech 1990 – 1998 byl přednostou Stomatologické kliniky 1. LF a VFN.
obhájil v roce 1985. V roce 1990 byl jmenován docentem pro obor radiodiagnostika.
Životní jubilea - říjen 2006
doc. MUDr. Ing. Jaroslav Plas – z Neurochirurgické kliniky 1. LF a ÚVN. V roce 1970 absolvoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT. Studia na Fakultě všeobecného lékařství UK ukončil v roce 1977 promocí. Docentem pro obor neurochirurgie byl jmenován v roce 1994.
prof. MUDr. Martin Fried, CSc. – z I. chirurgické kliniky 1. LF a VFN. V roce 1982 ukončil studium na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze. Docentem pro obor chirurgie byl jmenován v roce 1997. V roce 2005 byl jmenován profesorem pro obor chirurgie. doc. MUDr. Pavel Vavřík, CSc. – z Ortopedické kliniky 1. LF a FN Motol. V roce 1976 promoval na Fakultě všeobecného lékařství UK. Kandidátskou dizertační práci obhájil v roce 1989. Docentem pro obor ortopedie byl jmenován v roce 1991. doc. ThDr. Václav Ventura, Th.D. – z Ústavu pro humanitní studia v lékařství. Studium na CM bohoslovecké fakultě v Litoměřicích a Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze dokončil v roce 1982. Doktorem teologie byl jmenován v roce 1997. Docentem v oboru teologie byl jmenován v roce 2001. doc. MUDr. Jiří Křivánek, CSc. – z Radiodiagnostické kliniky 1. LF a VFN. V roce 1971 dokončil studia na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze. Kandidátskou dizertační práci
doc. RNDr. Petr Štern, CSc. – z Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF a VFN. Přírodovědeckou fakultu UJEP v Brně absolvoval v roce 1969. V roce 1974 obhájil kandidátskou dizertační práci. Docentem pro obor biochemie byl jmenován v roce 1988. doc. MUDr. Drahomíra Křenová, CSc. – z Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. LF a VFN. V roce 1965 ukončila studia na Lékařské fakultě hygienické UK v Praze. Kandidátskou dizertační práci obhájila v roce 1973. prof. MUDr. Lubor Stejskal, DrSc. – z Neurochirurgické kliniky 1. LF a ÚVN. Kandidátskou dizertační práci obhájil v roce 1967. V roce 1983 mu byla udělena vědecká hodnost doktora lékařských věd. Profesorem pro obor neurologie se stal v roce 1991.
CERTIFIKOVANÝ KURZ pro zdravotní sestry v gastroenterologii a hepatologii. Akreditace MZČR, udělena dne 31.7. 2006, pod č. j. 2570/2006. Cíl programu: Příprava středních zdravotnických pracovníků na ambulantních i nemocničních odděleních gastroenterologie se zvláštním zřetelem na endoskopii (diagnostickou i terapeutickou), na bioptické metody, zobrazovací metody a funkční vyšetření trávicího traktu. Výuka: 1. semestr – teoretická a praktická část, předpokládaný termín zahájení: říjen, listopad 2006 2. semestr – teoretická a praktická část, předpokládaný termín zahájení: březen 2007 Vstupní požadavky pro účastníky kurzu: ÚSO – SZŠ a ukončení adaptačního procesu. Kurz se bude konat na IV. interní klinice VFN, Praha 2, Gastroenterologické centrum, posluchárna 1. patro, pod odborným vedením prim. MUDr. Karla Lukáše, CSc., vždy ve čtvrtek. Rozvrh teoretické a praktické výuky bude upřesněn při zahájení kurzu. 26
Cena kurzu: 2 500,- Kč Počet kreditů pro zápočet k vydání osvědčení za absolvování celého kurzu je 26 kreditních bodů. Přihlášky zasílejte na adresu: Všeobecná fakultní nemocnice v Praze k rukám pí. Málkové Gastroenterologické centrum IV. interní kliniky U nemocnice 2 128 08 Praha 2, nebo na e-mail:
[email protected], Fax: 22496 2820, Tel. č. : 22496 2385
Jak napsat úspěšný návrh projektu financovaného z prostředků Evropské Unie? Medicínské informační centrum pro evropské projekty (MICEP) pořádalo ve spolupráci s Univerzitou Karlovou v Praze, 1. lékařskou fakultou (UK, 1. LF) seminář věnovaný Možnostem podpory vědy a výzkumu ve zdravotnictví z evropských finančních zdrojů. Seminář se uskutečnil v prostorách 1. LF UK ve dnech 3. – 4. října 2006. Dne 3. října 2006 vystoupili zástupci MICEP, 1. LF UK, TC AV ČR, CZELO, InovaPro, s.r.o., Safibra, s.r.o., GeneriBiotech, s.r.o. Přednášející hovořili na základě vlastních zkušeností k možnostem podpory vědy a výzkumu ve zdravotnictví z evropských finančních zdrojů. Dne 4. října 2006 vystoupil zástupce firmy Hyperion Ltd.– Dr. Sean McCarthy, jehož seminář byl věnován rámcovým programům se zaměřením na problematiku „Getting ready for Framework 7“ a „How to Write a Competitive Proposal for Framework Programmes“. Dr. Sean McCarthy je odborník s dlouholetou praxí v oblasti podávání, hodnocení a koordinování projektů rámcových programů EU. Služeb konzultační a poradenské firmy Hyperion Ltd. (www.hyperion.ie) využívají špičkové vědecko – výzkumné týmy z celého světa, např.
Evropská asociace výzkumných manažerů a administrátorů (EARMA), EUREKA, Asociace Marie Curie Fellowship, Joint Research Centre a řada dalších významných výzkumných center, univerzit a inovačních firem. Detailní informace o programu uskutečněného semináře jsou dostupné na http://micep.cuni.cz/.
kvalita ve vfn V září 2006 byla ve VFN zahájena realizace grantu s názvem:
„KVALITA VE VFN“ - zvýšení konkurenceschopnosti VFN Praha prostřednictvím zavádění systému jakosti a zvyšování adaptability zaměstnanců na strukturální změny VFN v Praze REGISTRAČNÍ ČÍSLO: CZ.04.3.07/4.1.02.3/4043 VÝŠE VEŘEJNÉ PODPORY: 6 647 179 Kč DATUM ZAHÁJENÍ A UKONČENÍ REALIZACE PROJEKTU: 01. 09. 2006 – 31. 08. 2008
Stručný obsah projektu
P
rojekt je přímo zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti Všeobecné fakultní nemocnice v Praze prostřednictvím zavádění systému jakosti a vzděláváním zaměstnanců. 27
Základním důvodem tohoto kroku je rozhodnutí vrcholového vedení VFN o tvorbě systému managementu jakosti dle ISO 9001:2000. Tento systém má mimo jiné za cíl vytvořit nástroj pro neustálé zvyšování kvality služeb a jejich trvalé zlepšování. Zavádění systému jakosti klade velké nároky na kvalifikovaný a uvědomělý potenciál lidských zdrojů. Na podporu dosažení tohoto cíle chceme zavést ucelený systém interního vzdělávání všech nezdravotnických zaměstnanců. Současně svými aktivitami projekt přispěje k řešení problematiky adaptability dělnických a nižších technických kategorií zaměstnanců na nové ekonomické podmínky. Prostřednictvím školení, cílenou motivací a za pomoci účinného systému vzdělávání budeme vytvářet podmínky pro aktivní zapojení zaměstnanců do procesů změn v organizaci s cílem zvýšit jejich kvalifikaci a vyškolit je tak, aby vzrostla jejich schopnost aktivního podílu na zavádění systému jakosti ve VFN. U zaměstnanců chceme dosáhnout chápání politiky jakosti především ve smyslu kvality života celé organizace. Vytvoření a zavedení systému vnitřního vzdělávání odborného i obecného bude jedním z nástrojů procesu trvalého zlepšování jakosti služeb. Zaměstnanci zařazení do systému interního vzdělávání budou moderními školícími a tréninkovými metodami vedeni k pozitivnímu přijímání nového ekonomického prostředí, k aktivnímu zavádění inovativních technologií, osvojí si nové metody práce a řízení, seznámí se s účinky metod pozitivní motivace spolupracovníků. Naučí se využívat moderní komunikační a informační technologie v rámci potřeb své profese a pracovního zařazení. Projekt bude řízen realizačním týmem VFN. Profesní sestava členů týmu zajišťuje svým pracovním zařazením ve spolupracujících odděleních průběžnou efektivní kontrolu a dohled nad realizací všech činností projektu včetně cíleného naplňování klíčových aktivit. Etapy budou projektovým týmem průběžně vyhodnocovány a dle potřeby modifikovány. Ve 28
finálních aktivitách bude proveden výzkum přínosu pro cílovou skupinu, výzkum spokojenosti cílové skupiny a vyhodnocen přínos projektu pro zvyšování jakosti služeb. Projekt byl zařazen do režimu podpory „De minimis“, což nás zavazuje v průběhu realizace projektu podpořit další subjekty. Projekt je podpořen z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha.
MORPHOLOGY 2006 Prof. MUDr. Miloš Grim, DrSc., předseda České anatomické společnosti 43. mezinárodní sjezd České anatomické společnosti a České společnosti histo- a cytochemické (43. Lojdovo sympozium) se uskutečnil dne 3. až 6. září 2006 na Anatomickém ústavu 1. lékařské fakulty UK. Konal se pod záštitou rektora Univerzity Karlovy prof. RNDr. Václava Hampla, DrSc., děkana 1. LF UK prof. MUDr. Tomáše Zimy, DrSc., MBA a primátora Hlavního města Prahy MUDr. Pavla Béma. Česká anatomická společnost a Česká společnost histo- a cytochemická už potřetí pořádaly svůj každoroční sjezd společně, protože oba obory mají k sobě blízko a řada morfologů je členem obou společností. Sjezdu se zúčastnilo 162 vědeckých pracovníků a bylo předneseno 76 přednášek a vystaveno 80 plakátových sdělení. Mezi zahraničními účastníky byli kolegové ze Slovenské republiky, z USA, Japonska, Německa, Polska a Rumunska. Sjezd probíhal v nově rekonstruované posluchárně a skládal se z tématicky zaměřených sympozií věnovaných kmenovým buňkám, časným stadiím
morfogeneze, neurovědám, klinické a experimentální morfologii, novým trendům v onkologii a také problematice výuky morfologických oborů na lékařských fakultách. Kongresová jednání ukázala, že řada našich morfologických pracovišť je orientována na moderní výzkum od experimentální morfologie po molekulární a buněčnou biologii. Řada ústavů se ve spolupráci s klinickými obory věnuje klinické anatomii. V průběhu kongresu byla udělena cena České anatomické společnosti a cena České společnosti histo- a cytochemické, které dotuje fy Olympus C&S a Nikon, a která je určena pro mladé vědecké pracovníky. Byla oceněna publikace věnovaná molekulárním mechanismům vývoje svalů pánevního dna a práce, která studovala význam faktorů indukovaných hypoxií pro vývoj embryonálního krevního řečiště. Přednášky a postery věnované problematice výuky morfologie na lékařských fakultách byly zaměřeny na moderní formy výuky a ukázaly Foto: Ivan Helekal
také, že v ČR je vzhledem k počtu studentů málo učitelů anatomie, histologie a embryologie. V akademickém roce 2005/6 studovalo v prvních ročnících na sedmi lékařských fakultách téměř 3500 studentů všeobecného lékařství, zubního lékařství a bakalářských oborů. Studium ale obvykle dokončí jen asi polovina z nich. Na 14ti anatomických a histologických ústavech působí v současné době 123 učitelů. Velká část z nich má však jen částečný úvazek. Vědeckou hodnost má 55 z nich, ale školí jen 34 Ph.D. studentů. Profesorů je celkem 21, ale mladší než 65 let jsou jen 4. Ze 16ti docentů je 10 ve věku nižším než 65 let. Budoucnost výuky morfologických oborů v ČR je tedy kritická a pro lékařské fakulty to znamená hledat nástroje k zajištění jejich perspektivy. Jednou z cest by mohlo být založení studijního oboru zaměřeného na biologické základy lékařství, které by zahrnovalo preklinické obory medicíny a zavedlo by posluchače do laboratoří a do kontaktu s vědeckou prací. Absolventy takovéhoto studijního směru by jistě uvítaly všechny teoretické ústavy lékařských fakult i vědecká pracoviště AV ČR a výzkumných ústavů.
29
EADPH
děkovné dopisy
Prof. MUDr. Jana Dušková, DrSc., MBA, Výzkumný ústav stomatologický
Prof. MUDr. Aleš Žák, DrSc., přednosta IV. interní kliniky VFN a 1. LF UK
ADPH (European Association for Dental Public Health) byla založena v roce 1996 jako mezinárodní a nezávislá vědecká báze soustřeďující odborníky, kteří se zabývají výzkumem komunitních aspektů orálního zdraví a prověřováním účinnosti komunitních preventivních opatření.
Vážený pane profesore, v kritickém stavu, s akutní pankreatitidou a multiorgánovým selháním, jsem byl v zimě převezen na vaši kliniku s malou šancí na přežití.
E
Letošní již 11. konference, která se pod záštitou děkana 1. lékařské fakulty UK prof. Tomáše Zimy konala ve dnech 7. až 9. září v Praze, se zúčastnilo přes 200 odborníků z 32 zemí Evropy, Ameriky, Předního Východu a Asie. Hlavními tématy konference byly: l
výskyt orálních onemocnění,
l
programy podpory orálního zdraví,
l
sytémy zubní péče,
l
kouření a orální zdraví,
l
nádorová onemocnění v orofaciální oblasti
l
výuka předmětu komunitní orální zdraví v pregraduálním a celoživotním studiu zubních lékařů v zemích EU.
V rámci konference byla udělena pamětní medaile 1. LF UK prof. Jolánu Bánóczymu ze Semmelweissovy Lékařské Univerzity v Budapešti za dlouholetou spolupráci s našimi odborníky v oblasti výzkumu prevence zubního kazu a nádorových onemocnění v orofaciální oblasti. Prof. Bánóczy je významný pracovník Světové zdravotnické organizace a jako přednosta Stomatologické kliniky a později ve funkci děkana pro stomatologii Semmelweissovy Lékařské Univerzity umožnil řadě pracovníků z českých lékařských fakult stáže na klinice a oddělení pro ústní biologii Sjednocených teoretických ústavů univerzity. 30
Rádi bychom tak ještě jednou poděkovali za vysokou profesionalitu a lidskost, jmenovitě MUDr. M. Beňové a celému kolektivu zaměstnanců metabolické jednotky a JIP IV. interny, kolektivu chirurgů pod vedením as. MUDr. Jiřího Klofandy, prostě všem, kteří se podíleli na záchraně mého života. Obyčejný člověk z Příbrami Karel Lukovics s rodinou Profesor Jiří Mazánek, DrSc., přednosta Stomatologické kliniky VFN a 1. LF UK Vážený pane profesore, ráda bych touto cestou vyjádřila pochvalu Vámi řízenému stomatologickému pracovišti, kde jsem byla v rámci první pomoci ošetřena. Oceňuji profesionální, ale i trpělivý a laskavý přístup vaší mladé lékařky MUDr. Sinecké, která mě nejen zbavila velké bolesti, ale i napravila předchozí nedobré zážitky se zubními lékaři v době dovolených. Přeji Vám i všem vašim kolegům mnoho úspěchů a také radosti z užitečné a potřebné činnosti. S pozdravem Alice Tylová VFN v Praze, Centrální příjem Vážení, 2. června jsem byla ošetřena na vašem pracovišti a dnes při svých vzpomínkách se cítím povinna vám alespoň tímto dopisem poděkovat. Ve svém věku (93) jsem v nemocnicích pobyla pouze při porodu svých dětí u Apolináře (19411943) a při operaci šedého zákalu obou očí, tedy operace vždy radostné (děti a oči) a nyní mě odvážela sanita rychlé pomoci se strachem,
co v mém stáří z toho bude. A co bylo: všechny možné prohlídky a ošetření a pomoc včetně, a to zdůrazňuji, osobního přístupu ošetřující lékařky dr. M. Horákové ke „staré babce“. Ne každý lékař má takový vztah k pacientovi, jaký má dr. Horáková a já tak alespoň touto cestou děkuji nejen za její pomoc, ale i osobní péči, kterou mi věnovala. Marie Štefanová Prof. MUDr. Aleš Žák, DrSc., přednosta IV. interní kliniky VFN Vážený pane profesore, dovolte mně, abych touto cestou vyslovil poděkování za péči, která mi byla poskytována při mé hospitalizaci na vaší klinice lékařským týmem na odd. C3, vedeném as. MUDr. M. Zemanem, CSc., MUDr. T. Vařekou a MUDr. R. Donovalem, včetně zdravotnického personálu tohoto oddělení, vedeném staniční sestrou M. Duškovou. Poděkování patří rovněž lékařům, kteří prováděli jednotlivá odborná vyšetření. Péče byla věnována nejenom mně samotnému, ale i ostatním pacientům na pokoji 302, a to po celou dobu mé hospitalizace. O ostatních pokojích jsem přehled neměl, ale zaregistroval jsem nebývale náročnou práci personálu s ležícími pacienty. U jednoho z nich musely asistovat 4 osoby pro jeho agresivitu z počátku hospitalizace. Strava byla podávána každý den naprosto ve shodném čase a v dostatečném množství, a to v kvalitě odpovídající velkokapacitnímu zpracování jídel a danému finančnímu limitu. Nezaregistroval jsem na pokoji po dobu 21 denní hospitalizace žádnou stížnost na kvalitu jídla. Jako vedoucí projektant jsem se podílel na zpracovávání dokumentace a následné stavbě několika objektů dostavby IKEMu. Přes skutečnost, že jako bezprostřední účastníci stavby jsme měli možnost využívat toto zdravotnické zařízení včetně rodinných příslušníků, nikdy jsem toho do dnešního dne nevyužil a obracím se na kliniku a odborné pracoviště VFN, a to z důvodu, jež spočívá v přístupu personálu k osobě pacienta.
Stížnost je schopen pacient nebo občan napsat rychle, ale poděkovat již umí málokdo. S veškerou úctou Tomáš Suchánek Ředitel VFN, MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA Vážený pane řediteli, chtěli bychom touto cestou poděkovat všem pracovníkům Kliniky anestezie a resuscitace za vzornou dlouhodobou péči o moji příbuznou paní Jiřinu Klimešovou. Lékařská i ošetřovatelská péče na této klinice byla příkladná. Lékaři i sestry se velmi snažili o návrat nemocné do aktivního života. I když se KAR v současnosti nachází ve velmi provizorních prostorách, byla péče veškerého personálu vzorná! Lékaři vždy věcně a podrobně informovali nás příbuzné o zdravotním stavu a dalších vyšetřovacích postupech. Sestry jsou na velmi dobré odborné úrovni a mimo to, ochotné a milé. Děkuji všem a přeji jim do náročné práce hodně zdraví a pracovních úspěchů! S pozdravem za rodinu Klimešů a Beránků Ludmila Beránková K rukám ředitele VFN Vážený pane řediteli, v poslední době slyšíme jen samé stížnosti na zdravotnictví. Moje zkušenosti i poznání jsou však velmi dobré. Už několik roků chodím na ortopedii k panu doktorovi Martincovi. Při každé návštěvě jsem vždy ošetřena s citem, bolesti, které mám, se mnou cítí i pan doktor a také jeho sestřička. Pacientů je dost, ale o vlídnost a úsměv nebývá v ordinaci nouze. Jistě mají také své starosti, ale o tom se nemluví. Já bych si však přála, aby se mluvilo také o dobrém zdravotnickém personálu. Děkuji za péči, kterou mi poskytujete. S pozdravem Růžena Rešlová
31
Prof. MUDr. Bohumil Prusík, DrSc. (1886 – 1964) Prof. MUDr. Bohumil Prusík, DrSc. se narodil dne 26. května 1886. Promoval v roce 1910 a již po roce se stal asistentem slavného internisty Josefa Thomayera. Předtím však, již jako medik, zpracovává u nás jako první pod vedením prof. Honla Wassermannovu reakci. Roku 1913 přiváží z Anglie do Čech elektrokardiograf a roku 1917 publikuje první práci o diagnostice arytmií dle EKG křivky. Během pobytu v Anglii stážoval u slavného Jamese MacKenzieho a seznámil se s dalšími osobnostmi tehdejší medicíny, především Thomasem Lewisem, zakladatelem světové angiologie a P. D. Whitem, pozdějším zakladatelem a dlouholetým předsedou Světové kardiologické společnosti. Druhým Prusíkovým šéfem a učitelem na II. interní klinice v Praze byl prof. Josef Pelnář. Roku 1932 přebírá Prusík po Antonínu Veselém vedení Propedeutické kliniky a zde působí až do jejího uzavření okupanty v roce 1939. Prusíkovi se podařilo zvládnout vnitřní lékařství v oné době prakticky v celém rozsahu. Rovněž publikačně byl velice aktivní. Přes 200 uveřejněných prací včetně první československé angiologické monografie (s kolektivem kliniky) „Nemoci končetinových cév v klinické praxi“ (1959) zahrnují mnohá tehdejší prvenství v našem národním i celosvětovém měřítku. Priorit, i světových, byla vskutku celá řada. Jmenujme alespoň některé: hyperabdukční syndrom (1917 jako paradoxní tep, „objevený“ J.S. Wrightem až 1945), kapilaroskopie (1917 s popisem kapilárního tepu a jeho frekvencí), měření kožní teploty elektroteploměrem (1922), mikrometoda stanovení glykémie (1922), perimyelografie (1924 – spolu s rentgenologem Volicerem), oscilotonometrie (1925 – při maratonském běhu v Jánských lázních), arteriografie (1928 – spolu s Volicerem), biochemie cholesterolu a fosfatidů 32
(1929), popis definice neurocirkulační astenie (1934 – s papilační bolestivostí úponu žeberní chrupavky – Prusíkova bodu), první aplikace inzulínu v Československu. měření oběhové rychlosti a vztah hypertyreózy a periferní cirkulace, popis anginy pectoris traumatického původu, léčení tbc pneumotoraxem, iniciální fenomén jako zvláštní projev akčních svalových proudů, přímý vliv adrenalinu na myokard při úplné síňokomorové blokádě, obstřiky ganglia stellata i Headových zón Percainem u anginy pectoris, při neuralgiích, bolestech žaludku a žlučníku a mnohé další. Světový ohlas vyvolala jeho práce o účinku kyseliny nikotinové a jejích derivátů (Peviton) u cévních chorob, stejně jako zavedení antikoagulačního léku Pelentanu, syntetizovaného roku 1941 ing. Rosickým, do terapie infarktu myokardu i periferních obliterací. Pro všechny tyto i mnohé další priority byl také jako první Čech těsně před válkou navržen na Nobelovu cenu. Prof. Vondráček – jeho bývalý asistent a docent ve 30. letech minulého století na Propedeutické klinice – o něm prohlásil: „Diagnostik, badatel, nikdy nepotlačil léčícího lékaře. Snaha léčit, pomáhat, naopak pronikala do jeho vědecké činnosti. V teorii je vyložený kardiolog, v praxi interní polyhistor.“ Prusík se habilitoval v roce 1920 přednáškou „Periferní cévy a jejich účast na oběhu krevním“. Při jmenování řádným profesorem roku 1935 pronesl slavnou větu: „Vnitřní lékařství je patologická fyziologie člověka. Klinik je pozorovatel, fyziolog experimentátor“. Všeobecná úcta k Prusíkově osobě se projevila i v květnu 1956 při příležitosti jeho sedmdesátých narozenin, kdy kromě celé řady poct, zvláštních čísel různých odborných časopisů, slavnostních večerů jednotlivých odborných společností (Spolek českých lékařů v Praze, Čsl. kardiologická společnost, Čsl. gastroenterologická společnost) se sešlo 81 prací, z toho 20 z ciziny, které byly ve Státním zdravotnickém nakladatelství vydány jako sborník nazvaný „Pokroky ve vnitřním lékařství“. Profesor Bohumil Prusík zemřel 6. září 1964.
