Obsah
Úvod ………………………………………………. 3 Život ……………………………………………….. 4 Hádanky …………………………………………. 6 Akrostich ………………………………………… 8 Jarní básnění …………………………………. 10 Fejetony ………………………………………… 12 Pozvánky do UL ……………………………… 15 Křížovka …………………………………………. 17 Osmisměrka …………………………………… 18
2
Úvodní slovo
Milí žáci a učitelé, po dlouhé zimě je tu všemi očekávané jaro a spolu s ním přichází na stránky naší školy (www.snp6.cz) velikonoční vydání školního časopisu SNPčko. V první polovině časopisu se Vaši spolužáci, navštěvující volitelný předmět literární výchova, pokusili objevit v sobě tzv. básnické střevo a sami posoudíte, že se jim nedařilo vůbec špatně. Dále zde najdete hádanky, z nichž byste měli uhodnout, o jaké povolání či zvíře se jedná. Odpovědi na hádanky najdete přímo v nich, schválně, jestli se vám je podaří objevit. Prostor v druhé polovině je věnovaný próze, a to zejména výtvorům žáků třídy IX. B, kteří pod vedením paní učitelky Kůtkové stvořili několik vynikajících fejetonů. Fejetony jsou velmi vtipné, trefné a také velice čtivé. Dalším zajímavým prozaickým žánrem je dopis sloužící v tomto případě jako pozvánka do rodného města mnohých z nás - Ústí nad Labem. Na závěr velikonočního čísla jsme zařadili křížovku a osmisměrku. Vytiskněte si proto časopis, ať si můžete v pohodlí svého domova luštit a luštit…
Přejeme Vám příjemné chvilky u čtení SNPčka, krásné počasí o velikonočních prázdninách a veselé koledování! Mgr. Zuzana Šebestová
P.S.: Případní zájemci o uveřejnění svých literárních pokusů, neváhejte a odevzdávejte je v kabinetě Čj, nebo posílejte v elektronické podobě na e-mail:
[email protected].
3
Život Karolína Fikarová
Život je dar, který se nesmí zanedbávat, dokáže brát, ale také dávat. Je to jak na obloze pták, někdy letíš, jindy stojíš jako mrak. Běž si za tím, co opravdu chceš, měj svůj sen, s životem se občas rveš, ale jednou nastane ten den, kdy…
najdeš správnou partu, co tě podrží, s tebou vydrží a nad vodou tě udrží,
najdeš lásku, to nejlepší, co můžeš mít, najdeš osobu, pro niž má smysl tu být a jen pro ni žít.
Čas strašně rychle běží, aniž se vzpamatuješ, už máš rodinu a života jen polovinu, pak doháníš to stěží.
Uběhlo už hodně dní, dní plných depresí, dní plných myšlenek a uplynulých vzpomínek.
4
Občas omdléváme, řveme – „Už dost!“ Kdo a proč nám bere ze života tu radost. Proč někdo proklíná svůj obraz v zrcadle? Proč něčí duše vypadá tak zvadle? Proč osud nás zkouší, s námi si pohrává? A proč nad ním člověk pořád jen prohrává? Proč děláme furt stejné chyby? Kdyby odpověď někdo měl, jen kdyby…
Kdybychom tak mohli odlétnout pryč, kdybychom tak našli k bezchybnému životu klíč. Ze světa plného zloby odejít a začít od znova a spokojeně žít. Někdy si říkám, že žít už nechci, snad ležet si v nebi bylo by lehčí. V depresích se zmítám věčně, zdá se to být tak nekonečné.
Život máš jen jeden, tak si ho važ, chceš-li přežít, tak se, člověče, snaž.
5
Hádanky
Pomáhám při dopravě Objíždím i města Lidi hlídám na ulicích Image moje je v uniformě Celníci jsou kolegové I pistoli mám za pasem Stanice je moje práce Trvale pak zatýkám A u soudu sedávám / Zuzana Polanecká
Knedlíky jsou moje gusto, U sporáku stojím často. Cibule či česnek, Hrnce vidím ve snech. Aspoň vařečkám chci vladařit, Řádně umím uvařit. Když přijedou mi pekaři, Amoleta v talíři. / Zuzana Polanecká
Zuby vrtá Umí to dobře Bílé je nechá A plomby namíchá Řezník to není /David Kořan 6
Má hezký Oděv Diktuje celou show Elegantně moderuje Radí všem z účinkujících Aranžuje si celou show podle sebe To on udělá show, jak má být On je to hlavní v celé show, je Rozhodující /Tomáš Hubka
Klidný jsem Rychlý jsem Oči mám jak pingpongáče Kolemjdoucí nemám rád Ostré zuby mám Dlouhý plochý ocas zelen Ý mám Ležím velmi rád /Pavel Demeter
Ukládám věci, jak mají být Koště je můj kamarád Lásku k čistotě musím mít I bakterie si se mnou nesmí hrát Z prachu ani z nečistot nemám strach Elektřina světlem vždy pomáhá Čich mám tak dobrý, že cítím sebemenší pach Každý den nad špínou vyhrává A dobrý mycí prostředek jí k vítězství pomáhá. / Jan Zygar 7
Žízeň po krvavém masu často mám Rádoby surfaře v gumových oblecích nemusím Ale když se nudím, kousat do jejich prken se pokouším Lidé se mě děsí, vědí, že spapám je rád Obkroužím pár koleček kolem, než začnu žrát Kousnu si možná i jen trochu a vy se pak můžete chvástat, že ukousnul jsem vám nohu. / Pavla Smejkalová
Akrostich Barbory Michalové
Veliký den Excelentní svátek Lidí jen Innocence Krátí se noc Okno má moc Nádherných Velikonoc Oplývá svojí krásou Celý den mlátí pomlázkou Ech, kluci to schytali voňavkou
8
Jarní básnění Jaro
Jaro
Zuzana Polanecká
Pavla Rathouská
Jak poznáme jaro?
21. března se blíží,
Že všude kvetou kytičky.
oči se mi z toho klíží.
Včera se mi zdálo,
Až začnou růst petrklíče,
že viděla jsem holé větvičky.
a jaro přijde takhle k nám.
Byl to sen o zimě,
Velikonoce, ty nás čekají,
brr, byla mi zima.
už se kluci těší, až nás sešvihají
Konečně jaro se probouzí ve mně.
pomlázkami s pentličkami,
Bude teplo, to je prima.
snad tu bude někdo s námi.
Na jaře hned Velikonoce,
Vajíčka si připravíme,
těšíme se na pomlázky.
všechno pěkně nazdobíme.
Klukům dáme vejce,
A pak jenom čekáme,
rozkveteme v sedmikrásky.
kdy nás to zasáhne.
Kluci lítaj po sídlišti, všechno kolem jenom sviští. Holky křičí a hodně piští, jo, Velikonoce, ty nás ničí.
A pak nám jaro začne končit, a my se s ním budeme loučit.
9
Jaro
Jaro
Jiřina Paulíková
Pavla Smejkalová
Jaro už je cítit všude,
Ráno mě probudilo světlo z oken,
krásné tohle období bude.
kdyby byla ještě pořád zima,
Všude vykvétají květinky
nechtělo by se mi vůbec z postele ven.
a narcisy rostou na zahradě tetinky.
Jenže je jaro a nechci zůstat doma.
Velikonoce se už blíží,
Den se prodlužuje a noc krátí.
už dávno nikde nesněží.
Ptáčkové se k nám z jihu vrátí.
Kluci budou prohánět holky,
Na jaře se rodí roztomilá mláďátka,
celou vesnici provoněly louky.
kuřátka, králíčci, koťátka…
Každý kluk dostal vajíčko
Tyhle všechny máme spojené
a holky si zabrečí maličko.
s Velikonoci.
Jaro je dobré období
A já už jsem s básničkou na konci.
a nikdo nikde nezlobí. Všude se rodí štěňátka a koťátka, i naší prasnici se narodila tři prasátka.
Jaro Lukáš Málek, Vojtěch Kraus, Adéla Kavříková
Mám tohle období ráda a našla jsem si nového kamaráda.
Jaro přišlo časně k nám a já velkou radost mám. První sněženka už kvete, podívat se všichni jděte na tu krásu jarních dnů skoro jako z našich snů. Sníh už roztál, všude zeleň, hurá, hurá, je tu březen.
10
Jaro
Jaro
Lucie Chejnovská
Pavlína Marková
V hlavě mě napadla básnička
Jaro k nám konečně dorazilo,
na téma velikonoční kraslička.
slunce se konečně v našich oknech
Mamka koupila pomlázky
odrazilo.
a já zaplétám Elišce vlásky.
Otevřeli jsme vrátka a vyběhli jsme do zahrádky,
Nandáváme si zástěry
kde nám maminka začala vyprávět
a začínají nátěry.
pohádky.
Malujeme vajíčka a barva se nám dostala na líčka.
Tu chvíli jsme usnuli a zdál se nám sen, že už nastal velikonoční den.
Pak když už jsou hotová
Všichni říkali své básně
zdola někdo zavolá.
a venku bylo krásně.
Kluci mávají pomlázkou za okny a já jsem si rozpustila své dlouhé lokny,
Vykoledovali jsme si spoustu vajíček a čokolád,
Je to prostě krásný den,
nikdo si nestěžoval a každý byl rád.
dnes večer se mi splnil můj tajný sen.
Ach nééé, byl to jen sen, snad velikonoční den bude tak skvělý jen.
11
Fejetony IX. B Prostě Ladislav Fröhlich
Rozhodl jsem se, že středem mého zájmu bude slovo PROSTĚ. Proč? To je jednoduché. V mém okolí se snad nenajde jediný člověk, který by tento výraz hloupě neopakoval v téměř každé větě. Například: „Dnes jsem šel prostě něco vyřídit na úřad.“ Často také: „Mně je to prostě jedno,“ atd., atd. Přitom vůbec nechápu, co je toho příčinou. Ale aby se neřeklo, přiznám se, že i já sám jsem velice častým uživatelem tohoto slova. Chtěl bych se hlavně pozastavit a popřemýšlet o pravém významu termínu prostě. Podle názoru, jeho užitím nevědomky naznačujeme, že je něco prosté neboli jednoduché. Což v některých případech, a nám to už ani nepřijde, nedává smysl. Například v mnou výše napsané větě: „Dnes jsem šel PROSTĚ něco vyřídit na úřad.“ Co je prostého na vyřizování nějaké záležitosti na úřadě? Podle mě nic. Zvláště v dnešní době, kdy nás neznalost vlastního zaměstnání u spousty úředníků dokáže dohnat k opravdovému záchvatu šílenství či zoufalství. Píšu to naprosto s čistým svědomím, protože sám jsem si takovým „peklem“ prošel. Závěrem bych chtěl říct, že nadměrné užívání slova prostě je důsledkem neznalosti českého jazyka, ale také již zvyk, který ale bohužel nevím, kde vznikl. Možná také bohudík. Lidé by si ovšem měli dávat pozor na jeho užívání, protože spousta z nás na svoji nevědomost poukazuje často a všemožnými způsoby. No, PROSTĚ je to tak!
12
Jídlo Tomáš Vobořil
Když se řekne jídlo, každý si vybaví to, co má nejraději. Někdo má radši maso, někdo zeleninu a někdo sladkosti. Ale ne vždy musíme jíst jen to, co máme rádi. Třeba ve škole. Tam málokdy dostanete to, co vám chutná, a někdy je to vážně děs, takže ne vždy sníte úplně všechno. A co pak, kam jdou ty nedojedené zbytky? Dojídají je kuchařky? Nosí je domů pro psy? Nebo nám z nich dokonce další den uvaří něco jiného? Na tyto otázky neznám odpověď, ale zajímalo by mě to? Nebo si představte, že jdete na návštěvu ke svým známým. Oni zrovna obědvají jídlo, které přímo nesnášíte, a nabídnou vám, abyste ochutnali. Vaše výmluvy, že nemáte hlad, nezabírají, a tak nakonec budete muset přisednout ke stolu a dělat, že vám to chutná. Při první příležitosti krmíte známým psa, cpete si plné kapsy, jen abyste to nemuseli jíst. Po jídle jdete na WC, tam vysypete kapsy a nakonec jídlo pochválíte. Potom se rozloučíte a jdete domů. Doma se nacpete tím, co máte rádi, třeba brambůrkami, pizzou atd. Z toho všeho plyne to, že ne každé jídlo vám chutná, ale vždy předstírejte, že je dobré, abyste nikoho neurazili. I když se to někdy vážně nedá jíst!
Sprostá slova Marek Sehnal
Rodičové i učitelé v naší škole dokážou diskutovat celé hodiny, proč morálka 9. B šla tak prudce dolů. Jsme prý rozesmátí od ucha k uchu a výsledky nikde. My jako žáci máme však jasno. Ve třídě je příjemnější atmosféra díky používání sprostých slov. Sám se někdy divím, proč všichni, i naši učitelé, nám jejich používání zakazují, když každý ví, že se bez nich neobejdeme. Na používání sprostých slov přece není nic špatného. Jejich použitím můžeme například zdůraznit své rozostření. Můžeme také zaujmout neposlouchajícího čtenáře či posluchače. Je podivné, že si těchto slov 13
nevšimli naši čeští jazykovědci? Proč nejsou v žádném slovníku? Proč nejsou zaznamenány v žádné slavné knize? Myslím, že by někdo měl napsat na jazykovědný ústav stížnost. Jazykovědci by měli slova tak známá zaznamenat. Lidé by se mohli vzbouřit už jenom proti tomu, že se slova nazývají sprostá. Jak jsem již zmínil na začátku, není na nich nic špatného. Dospělí lidé by se měli poučit z naší třídy. Tam se tato slova již zapracovala do slangu. Nikdo z dětí se již nad tímto slovníkem nepozastaví. Používají se dennodenně. Velkým plusem je, že se začíná objevovat i v psané češtině naší třídy. A že má mít tento fejeton neočekávaný konec? Závěrem bych tedy řekl, že se to již nikdy nezmění. Každý dospělý se bojí, že by byl druhým nazván „dlaždičem“ nebo se bojí postihu za sprostá slova, která třeba ani nevyslovil (chudák Honza). No, snad naše sprostá slova zůstanou populární i nadále a budou nám stále zpestřovat slovník.
Kdo chce víc, nemá nic Michal Sedlecký
Co je svět světem, lidé jsou známí tím, že mají nejen dobré a laskavé vlastnosti, ale také celou řadu těch špatných. O špatných lidských vlastnostech bylo napsáno mnoho a mnoho knih. Ale co zvířata? Zamýšlel se někdo nad jejich vlastnostmi? Doma mám morče. Je to malé chlupaté a přítulné zvíře. Ale také velmi žravé, chuť k jídlu má pořád a konzumuje vše, co mu chutná. Chroupe zrní, šťastně přežvykuje zelenou trávu a sena sežere pomalu tolik, co středně velký kůň. A jako lidem se jejich špatné vlastnosti občas nevyplácí, tak se vymstila chamtivost i našemu chlupáči. Jednoho dne si zřejmě myslel, že mu nestačí plná klec jídla a jako Šemík z ní vyskočil za dalším zrním, které bylo v krabici na podlaze. Ale protože morče není kůň, tak si při svém akrobatickém kousku ulomil dva horní hlodáky. A tak teď smutně sedí v kleci a o zrní si může nechat jen zdát a k jídlu má rozmixovanou stravu, dokud mu nedorostou zuby nové. No jo, kdo chce víc, nemá nic. A pak že mají špatné vlastnosti jen lidi.
14
Dopis – pozvánka do Ústí nad Labem
Milí známí, už se blíží Váš příjezd do našeho města. Moc se na Vás těšíme a i Vy se máte na co těšit. Máme v plánu Vám ukázat to, co dělá naše město výjimečným a krásným. Nejraději bychom Vám ukázali všechna místa, ale pochybujeme, jestli to za dva dny Vašeho pobytu stihneme. Nejprve bychom Vám ukázali náš hrad Střekov. Měli bychom vyrazit brzy ráno, protože cesta je docela dlouhá. Můžete si vybrat dva způsoby, kterými se tam dopravíme. Pokud nejste líní, můžeme vzít kola a jet po střekovském nábřeží po pěkné cyklostezce a potom hezkým výšlapem se dostaneme na zříceninu Střekov, kde nám poskytnou novou prohlídku celé zříceniny. Nahoře si pak můžeme dát oběd, protože je tam restaurace s krásným výhledem na Labe, naši řeku, a na zdymadla. Stejně jako na kolech je možné jet na Střekov autobusem a poté by nás čekal stejný výšlap. Určitě musíte také vidět naši právě opravovanou Větruši. Ta se také nachází na strmém kopci, ale ten výšlap není tak hrozný. Je na opačné straně než hrad Střekov. Vypadá jako malý zámek, je celá oranžová a postupem dalších let tam bude stát i lanovka. Snad se tu objevíte, až bude stát. Víc naplánujeme, až přijedete. Budeme ve čtyři čekat na nástupišti. Těšíme se.
S pozdravem rodina Pokorných /Denisa Pokorná
15
Ahoj Aleši, už se moc těším, až za mnou přijedeš do Ústí. Vůbec Ti nezávidím tu vyčerpávající cestu vlakem. No jo, Brno je daleko. Ale zase ta krajina okolo, to je nádhera. Když se můžeš koukat z okýnka a vidíš tu krásu venku, jak se Ti mění před očima. Léto je krásné roční období. No, ale abych přešla k tomu hlavnímu. Co Tě čeká tady v Ústí, ve městě, které jsi ještě nikdy nenavštívil. Moc památek tu nemáme, ale místa, která stojí za to se tam podívat, se najdou. Určitě navštívíme nejznámější památku – hrad Střekov. Jó, odtamtud mám dobrou vzpomínku, jak jsem sebou málem sekla v mučírně. Potom se podíváme na Větruši. Nedávno to tam doopravili a postavili zrcadlový sál. Zavítáme i do Vaňova, to je kousek od centra. Tam jsou krásné vodopády a vyhlídka. Pěkná procházka. A samozřejmě se půjdeme podívat na moje magické místo a tím je Mariánská skála. Potom můžeme taky zajít do centra, třeba do divadla, do kina atd. Škoda že je zavřené muzeum. Tam ráda chodím se svou kámoškou Zuzkou, se kterou se tam vždycky nasmějeme. Tak víc Ti toho řeknu, až přijedeš. Už se nemůžu dočkat. A jak jsme se domluvili, budu čekat na nádraží. Tak se měj hezky. Ahoj Tvá Pája P. S.: Nezapomeň vzít pejska! /Pavla Rathouská
16
Křížovka Tomáše Deviena
tajenka
1. Oblíbený nápoj. 2. Král zvířat. 3. Řeka v Ústí nad Labem. 4. Dutá míra. 5. Nádoba na zalévání. 6. Cikán. 7. Šicí potřeby. 8. Mléčný nápoj. 9. Bývalý ruský vládce. 10. Vysoká karta.
17
Osmisměrka Karolíny Fikarové, Kateřiny Plessneyové a Kateřiny Riedelové
S
T
U
H
A
D
I
V
L
N
V
O
D
A
R
A
U
P
Ě
V
O
B
C
J
N
O
A
Ž
A
K
E
Í
Í
M
D
Í
E
E
L
Č
Č
L
Á
Ž
B
N
I
K
K
Á
L
A
Í
Á
K
O
O
Z
O
L
L
R
N
A
Š
K
K
A
Á
E
O
K
Í
A
O
D
U
B
E
N
K
E
Č
Í
J
A
Z
E
beránek
košík
vajíčko
bílá
pomlázka
voda
čokoláda
sluníčko
vrba
duben
sněženka
zajíček
hadi
stuha
žížala
Ze zbylých písmen poskládejte slovo:
☼☼☼☼☼☼☼☼☼☼
18
