OBSAH str. 1–2 Science communication a její význam pro moderní společnost str. 3–20 Sborník anotací str. 21–30 Představení přednášejících
SCIENCE COMMUNICATION A JEJÍ VÝZNAM PRO MODERNÍ SPOLEČNOST str. 1
Dnešní společnost je společností taženou znalostmi, přičemž ve střední Evropě je v posledních letech značně liberalizován přístup k terciárnímu vzdělávání a oblasti vědy, výzkumu a vzdělávání v technických oborech jsou ve zvýšené míře podporovány ze strany oficiálních autorit. V důsledku nebývalého rozvoje vědy, výzkumu a vývoje, na nichž je dnes z pozice politických reprezentací stavěn další rozvoj společnosti a její prosperita, začalo ve zvýšené míře docházet k propagaci a prezentaci vědy. Obor zabývající se komunikací dotýkající se oblasti vědy a výzkumu v širším slova smyslu je označován jako science communication. Jedním z podoborů science communication je i popularizace vědy. Kořeny science communication sahají do 80. let minulého století, kdy se začala tato oblast rozvíjet především v geografických oblastech Velké Británie a USA a to především v souvislosti s diskuzí o významu vědy pro společnost a společenské zod-
str. 2
povědnosti badatelů. Rozšíření konceptu science communication do západní Evropy přišlo v 90. letech, průkopníkem v této oblasti se stalo především Německo. Science communication pak začala postupem doby v západní Evropě fungovat jako nástroj vzdělávání široké veřejnosti. K jejímu postupnému rozšíření do ostatních zemí včetně České republiky došlo počátkem 21. století, kdy se postupně do této oblasti začali aktivně zapojovat univerzity toužící po talentovaných studentech, vědci a vědecké komunity, pro něž se science communication stala nástrojem pro uznání a ocenění ze strany odborné i laické veřejnosti, politici, jejichž zájmem je poučená společnost, i soukromý sektor zaměřený na návratnost investic vložených do nových technologií. S ohledem na propojení formálního i neformálního vzdělávání na úrovni aktérů ve smyslu výzkumných či vzdělávacích institucí je podstatným základem vždy právě science communication. Neformální vzdě-
lávání dnes představuje způsob, jakým science centra a instituce obdobného rázu oslovují veřejnost ve smyslu zábavy a vzdělávání. Kouzlo science center spočívá primárně v interaktivitě jejich exponátů, které svým designem a funkcemi doslova vybízejí ke hře a které je zároveň efektivním nástrojem osvojování základních zákonitostí a seznamování se se základními přírodními fenomény a lidskými vynálezy. Science centra nejsou ovšem klasickými vzdělávacími institucemi, naopak představují instituce neformálního vzdělávání, v nichž je důraz kladen na učení a prezentaci vědeckých výsledků ve formě hry, důležité je zde samostatné objevování a osobní žitá zkušenost jako efektivní nástroje osvojování znalostí a dovedností. Základem je kontaktní přístup k jednotlivým exponátům, které demonstrují nejčastěji fyzikální, chemické či ostatní vědní zákonitosti, které si návštěvníci z řad dětí i mládeže, ale i dospělé veřejnosti osvojují díky vlastní invenci a kreativitě.
SBORNÍK ANOTACÍ str. 3
Výstupy z konference SciCom 2014
konané dne 1.–3. 4. 2014 v prostorách Techmania Science Center o.p.s.
str. 4
DEN 1. NOVÁ EVROPSKÁ CENTRA EXCELENCE A KOMUNIKACE VĚDY
str. 5
What’s in it for me? The case for science communication
Science Communication and Scientific Citizenship
Dr. Karen Bultitude
Andrea Bandelli
Abstract This session explored the motivations for academics and scientists to engage with public audiences about their research. Audience members were invited to participate directly via e-voting, exploring the perceived barriers to getting involved in science communication, as well as recognized incentives. International best practice and findings from the academic literature were applied to a local case study (the New Technologies Research Centre, NTC) in order to provide recommendations on how best to support and motivate local staff within the Czech Republic.
Abstract We are witnessing a new role for science centres and museums, which are becoming brokers between citizens and institutions and processes that constitute the governance of science. Science centres are becoming influential stakeholders in several policy making processes. They collect, organize and process citizens’ opinions, dialogues and discussions on science and technology. European projects such as Nanodialogue, VOICES and PLACES have given science centres a direct opportunity to be part of the policy making processes instrumental to define future policies in the field of health, environment and nanotechnology. The outcomes of these activities become then formal elements on which local, regional, national and European policies are based. Through their collaborations with research organizations and universities, science centres provide a platform for true scientific citizenship
str. 6
The Science Live Experience: Data Collection by Serving the Public Albert Ali Salah, Ph.D. Abstract In the field of multimedia computing, a very important challenge is to have realistic data with annotations, so as to allow large-scale machine learning for a given problem. Some researchers solve this problem by crowdsourcing, some by making graduate students work had. This talk was about the innovative solution of Science Center NEMO in Amsterdam, called Science Live, and about experience with this program. With this scheme, the museum/science center gives researchers an opportunity to collect a great amount of data from visitors, who participate in a live scientific experiment as subjects. This way, the researchers get valuable data, and disseminate their research to the wider public, and the museum visitors learn about actual, state-of-the-art research, participate in it, and have the satisfaction of contributing to science.
str. 7
Science centers as the “missing Link” between the research at the Universities and the society Dr. Asger Høeg Abstract Universities and science centers should live in a symbiosis. Universities need there research to be communicated to “the people” for 3 reasons: The universities need grants from the Government (“the people”), they need legislation (decided by “the people”) that allows the research to be conducted (for example stem cell research) and they need a lot of young and talented people to decide for a career in science or technology. The science centers can play an important role in communicating the results from the research performed by the universities. The science centers have a lot of visitors – especially a lot of school children and school teachers visiting the center for several hours during the year. Experimentarium have a very close co-operation with almost all the universities in Denmark. The co-operation comprises: Development of exhibitions, conducting training in science communication for phd-students, communicate news from science research to the newspapers, TV, Internet and radio etc.
Jak učinit výzkum efektivnějším?
Nová mapa výzkumných center v ČR
prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c. prof. Ing. Vlastimil Růžička, CSc Abstract Příspěvek se zabýval hlavními problémy financování výzkumu v ČR s důrazem na problematiku hodnocení efektivity aplikovaného výzkumu a cestami, jak efektivitu zvýšit při omezených zdrojích. Byl zdůrazněn význam ochrany duševního vlastnictví a možností obchodování s ním. Zásadní roli při financování výzkumu bude v brzké budoucnosti hrát udržitelnost infrastruktur vybudovaných z prostředků strukturálních fondů EU, konkurenceschopnost vědeckých a výzkumných výsledků a efektivita transferu technologií. V souvislosti s předloženými fakty byla představena dlouhodobá strategie Technologické agentury ČR.
Abstract V období let 2008 až 2015 byla nebo dosud je realizována výstavba řady nových výzkumných center s podporou prostředků operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Jedná se o tzv. centra excelence a o regionální výzkumná centra. Celková dotace na jejich realizaci činí zhruba 40 miliard korun. Mapa výzkumných kapacit v České republice se tím značně proměňuje. Účelné využití vybudovaných výzkumných center bude vyžadovat změny ve financování výzkumu a vývoje z veřejných a soukromých zdrojů, změny v podílu řešených témat základního a aplikovaného výzkumu i aktivní vyhledávání příležitostí pro uplatnění nově vzniklých výzkumných kapacit.
str. 8
FOTOGRAFIE DEN 1.
str. 9
str. 10
DEN 2. MÁME O ČEM PSÁT? VĚDA V MÉDIÍCH POHLEDEM NOVINÁŘŮ
str. 11
Poučení z krizového vývoje (médií)
Věda jako vtip
Mgr. Ondřej Vrtiška
Marek Janáč
Abstract Na mediálním trhu se mění vše, co se měnit může, i leccos ze zdánlivě neměnných jistot. Technologie, témata, žánry, vlastníci, časové možnosti, ekonomické zázemí, ale ostatně i sami čtenáři, diváci a posluchači. Jak je najít, oslovit, zaujmout a udržet? A má dnes v médiích šanci popularizace vědy, aniž by se musela snížit k takové míře povrchnosti a senzacechtivosti, že by popřela svůj vlastní smysl? V rámci příspěvku byla popsána situace na českém mediálním trhu, bylo upozorněno na jeho úskalí a na konkrétních příkladech byly ukázány možnosti, jak média využít pro dobrou věc. V rámci příspěvku zazněly rady, jak do médií proniknout s vlastním tématem a jak s novináři komunikovat, pokud si naopak oni najdou vás. Novinář je jako pes. Když se ho budete bát, kousne. Když mu porozumíte, může se stát vaším nejlepším – ne-li přítelem, spojencem určitě.
Abstract V čem se může popularizátor vědy poučit od vypravěčů anekdot, aniž by přitom musel od vědecké správnosti sklouznout k povrchní zábavnosti? Jak vyprávět vědecké příběhy atraktivně? Příspěvek informoval nejen o tom, jak souvisí emoce a paměť a proč je důležité upamatování, ale také o prvcích, které musí skutečně dobrý příběh obsahovat, aby dokázal zaujmout, pobavit i naučit.
str. 12
Věda v médiích – Co má komunikace cesta k její popularizaci vědy společného či degradaci? s marketingem? PhDr. Přemysl Rosůlek, Mgr. Daniel Köppl Ph. D. Abstract Akademický pracovník se zpravidla zaměřuje kromě výuky na grantovou činnost, konference a na publikování příspěvků na konferencích, v konferenčních sbornících, domácích a zahraničních odborných časopisech a na editorství či (spolu-)autorství knih. Výše uvedené aktivity mu ukládá legislativa, étos a zpravidla také jeho nadřízení. Existují ale také další možnosti, které se nabízejí a často zůstávají nevyužité či nepochopené. Masmédia a ve stále větší míře i nová média jsou přitom nejlepším můstkem mezi badateli a veřejností a mohou přispět k odbourání negativních stereotypů, které o sobě badatelé a veřejnost navzájem mají. Jak a proč vlastně popularizovat vědu za obzor přesahující hranicemi odborných knih a časopisů? A jakým způsobem je tak možné nejlépe učinit? Na tyto a další otázky se pokusil příspěvek odpovědět. Přednášející přitom nezůstal pouze u „hraničních“ médií, tedy těch vědecko-popularizačních, které mají k vědě blízko. Cílem příspěvku bylo zejména poukázat na to, jak nemít obavy z popularizace vědy prostřednictvím médií, které mohou mít dosah k širší populaci, tedy včetně pop-novin či lehkého bulváru a v neposlední řadě sociálních médií. Prezentace byla doprovázena také praktickými ukázkami. .
Abstract Přednáška se zabývala především moderními formami marketingu a marketingové komunikace s ohledem na definované cílové skupiny (b2b a b2c). V průběhu prezentace se účastníci dozvěděli nejen, jaké jsou trendy v marketingu, ale především jak je využít pro obor vědy. Přednáška byla zaměřená především na využití marketingu ve školství a ve vědě a byla doplněná řadou příkladů z praxe, které účastníkům nabídly inspiraci pro jejich práci.
str. 13
str. 14
FOTOGRAFIE DEN 2.
DEN 3. JAK NA UNIVERZITU? PERSPEKTIVA VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ
Vysokoškolský titul = jistota zaměstnání? Ing. Ivana Šatrová Abstract „Vysokoškolský titul = jistota zaměstnání“ – platí tato rovnice i dnes? Co ovlivňuje uplatnění absolventů na trhu práce? Poptávka po profesích na trhu práce, perspektivní odvětví z pohledu zaměstnavatelů? Na tyto a další otázky se pokusil příspěvek odpovědět ve smyslu stávajících požadavků profesní praxe i problematiky uplatnění absolventů na mnohdy nasyceném trhu práce.
str. 15 str. 16
Vysokoškolské studium jako investice – finanční náročnost studia a návratnost investic do vzdělávání Mgr. Radka Trylčová Abstract Regionální hospodářská komora Plzeňského kraje dlouhodobě usiluje o to, aby struktura absolventů středních i vysokých škol co nejlépe kopírovala potřeby trhu práce, a aby jejich ve škole získané znalosti a dovednosti byly v maximální možné míře přímo aplikovatelné do praxe. V první části prezentace byla představena činnost RHK PK v oblasti podpory odborného vzdělávání a propojování vzdělávání s praxí. Vzhledem k tomu, že při svých aktivitách v této oblasti RHK PK často naráží na to, že studenti ani jejich rodiče nemají reálnou představu o uplatnitelnosti absolventů konkrétních oborů na trhu práce, jejich platovém ohodnocení a reálné náplni odvislých pracovních pozic, byla klíčová část prezentace věnována informační osvětě z této oblasti. Tato část prezentace byla věnována finanční výhodnosti různých směrů studia na VŠ, tedy návratnosti finančních prostředků investovaných do VŠ vzdělání a uplatnitelnosti absolventů různých směrů studia na VŠ na trhu práce. Účastníci získali aktuální informace o tom, s jakým vzděláním získají nejsnáze zaměstnání a jaké platové ohodnocení mohou očekávat.
Je vysokoškolský titul zárukou vyššího budoucího výdělku? Ing. Savina Finardi, Ph.D. Abstract S rostoucím zájmem o vysokoškolská studia vyvstává otázka, jak je investice do vysokoškolského vzdělání návratná. Česká republika je podle pravidelného hodnocení OECD na špici zemí, kde se tato investice stále vyplácí a je to mj. dáno skutečností, že Česká republika nevybírá školné na veřejných vysokých školách. Míra návratnosti je ale významně ovlivňována vystudovaným studijním oborem a i dalšími socioekonomickými faktory. Příspěvek odhadoval návratnost investice do vysokoškolského vzdělání v České republice podle relevantních kritérií a zabýval se i problematikou uplatnitelnosti na trhu práce.
Překročení prahu při výběru povolání Mgr. Markéta Lorenzová Abstract Osobnostní rozvoj jedince – různá stádia svého myšlení – různé ideály. Příspěvek se zaměřil na vnější vlivy pro rozhodování pro budoucí povolání s důrazem na roli rodičů, spolužáků, kamarádů, momentálních trendů společnosti, návštěv firem, besed s odborníky, absolventy i špičkovými zaměstnanci. Soustředil se dále také na vliv školy při výběru povolání ve smyslu motivace k předmětu, autority učitele, testování dovedností odborným psychologem a odhalení osobního rozvoje až po vlastní rozhodnutí.
Motivují gymnázia ke studiu na technických vysokých školách? RNDr. Jana Soukupová Abstract Příspěvek ukázal, jak systém volitelných předmětů a kroužků na gymnáziu v Klatovech motivuje žáky ke studiu technických vysokých škol. Současně v něm došlo k porovnání směrů studia studentů gymnázia po absolvování střední školy, přičemž byly dále ukázány rozdíly ve volbě typu vysoké školy v předchozích letech a v současnosti a také mezi čtyřletým a víceletým studiem.
str. 18 str. 17
str. 19
str. 20 FOTOGRAFIE DEN 3.
PŘEDSTAVENÍ PŘEDNÁŠEJÍCÍCH str. 22
str. 21
str. 24 Albert Ali Salah, Ph.D.
Dr. Karen Bultitude
Andrea Bandelli
Dr. Karen Bultitude is a specialist in science communication and public engagement. As a Senior Lecturer and Director of Research within Science and Technology Studies at University College London she combines practical delivery expertise with robust academic research, particularly in the areas of live (face-to-face) and digital environments. In 2008 Dr Bultitude was awarded the Joshua Phillips Memorial Prize for Innovation in Science Engagement and in 2010 she was part of the Walking with Robots team which was awarded the Rooke Medal for the Public Promotion of Engineering by the Royal Academy of Engineering.
Andrea Bandelli is a scholar in science communication and an advisor for science education projects and institutions. Bandelli worked at the development of the science center “NEMO” in Amsterdam, the Miami Museum of Science and became a partner of NISE, the Nanoscale Informal Science Education network. In 2004 he launched PlayDecide, a project which continues to engage several thousands of people in debates and discussions on contemporary science. Bandelli was the coordinator of the academic program for the first African Science Communication conference in 2006 and has developed, managed, evaluated and directed several international projects on science, art, democracy and public participation in collaboration with Ecsite, the European network of science centers and museums.
str. 23
Albert Ali Salah received the Ph.D. degree from the Computer Engineering Department of Boğaziçi University, Istanbul, Turkey. Between years 2007 – 2011 he worked at the CWI Institute, Amsterdam and the Informatics Institute of the University of Amsterdam. He is currently an assistant professor at Boğaziçi University Computer Engineering Department and the chair of the Cognitive Science program. He works on computer vision, multimodal interfaces, pattern recognition, and computer analysis of human behavior. For his work on facial feature localization, he received the inaugural EBF European Biometrics Research Award in 2006. In 2010 he co-chaired the eNTERFACE Workshop on Multimodal Interfaces, and thereafter served in the eNTERFACE Steering Committee. He initiated the International Workshop on Human Behavior Understanding in 2010 and acted as a cochair between years 2010 - 2013. He is a General Chair of the 2014 ACM Int. Conference on Multimodal Interaction (ICMI). He is a member of ACM, IEEE, EUCogIII, the IEEE AMD Technical Committee taskforce on Action & Perception, IEEE Biometrics Council, and the Turkish RoboCup National Committee.
Dr. Asger Høeg Asger Høeg is a Civilengineer from The Technical University of Denmark and holds a Bachelor from Copenhagen Business School. He has been the Executive Director of The Danish Science Centre, Experimentarium since 1988. Since 2006 he has been External Associate Professor at Copenhagen Business School. He has been the President of ECSITE from 2004 – 2007 and is current in the Board of ECSITE. He is Vice President of the Siemens Denmark Foundation. He is in the Board of the Association of Science-technology Centers (ASTC), The Nordic Science Centre Association, Historical and Archaeological Research and Communication Centre Lejre and in the Advisory Council of Wonderful Copenhagen and Design Museum Denmark..
prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c. prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c. absolvoval ČVUT FEL v roce 1975. Habilitoval se v roce 1984, profesorem v oboru Technická kybernetika je jmenován v roce 1990. V roce 1990 založil a od té doby vede Společné pracoviště ČVUT a FAW J. Kepler University v Linci, které v roce 1996 přerostlo v Gerstnerovu laboratoř pro inteligentní rozhodování. V roce 1997 se stal vedoucím katedry řídící techniky, v roce 1999 pak formuje a od téhož roku vede katedru kybernetiky ČVUT FEL. Středem vlastního odborného zájmu prof. Maříka je umělá inteligence a její využití v automatickém řízení a systémech pro podporu rozhodování, zejména s ohledem na potřeby průmyslové praxe. Podílel se mj. na vývoji řady průmyslových systémů pro plánování a rozvrhování výroby, expertních a diagnostických systémů.
prof. Ing. Vlastimil Růžička, CSc Prof. Ing. Vlastimil Růžička, CSc - Emeritní rektor VŠCHT Praha (2002-2008), vědecký pracovník na poli fyzikální chemie, člen České společnosti chemického inženýrství a České společnosti chemické. V letech 2008-2010 působil jako náměstek ministra školství pro oblast výzkumu a vysokého školství. Od roku 2010 je vládním zmocněncem pro projekt ELI – stavbu nejvýkonnějšího laseru na světě v Dolních Břežanech. Je nositelem francouzského Řádu akademických palem.
str. 25
Mgr. Ondřej Vrtiška
Marek Janáč
Mgr. Ondřej Vrtiška (1976) vystudoval biologii, studoval žurnalistiku a kulturní antropologii. Od roku 2001 pracuje jako vědecký novinář. Působil jako přírodovědný redaktor časopisu ABC, šéfredaktor Českého rozhlasu Leonardo, vědecký redaktor časopisu TÝDEN a editor rubriky HN Future na iHNed.cz. V současnosti připravuje spuštění on-line verze časopisu VESMÍR.
Má zkušenosti z oblasti komunikace vědy ve smyslu prezentace vědeckých skutečností populárně naučným způsobem. Na konferenci vystoupil s příspěvkem „Věda jako vtip“, ve kterém se zamýšlel na tím, v čem se může popularizátor vědy poučit od vypravěčů anekdot, aniž by přitom musel od vědecká správnosti sklouznout k povrchní zábavě.
str. 26
PhDr. Přemysl Rosůlek, Mgr. Daniel Köppl Ph. D. PhDr. Přemysl Rosůlek, Ph. D. působí jako odborný asistent na Katedře politologie a mezinárodních vztahů Filozofické fakulty Západočeské univerzity. Soustředí se na oblast science communication, ve svém příspěvku „Věda v médiích – cesta k její popularizaci či degradaci?“ se zabýval právě oblastí science communication a nástroji jejího možného zefektivnění.
str. 27
Daniel Köppl: mediální a marketingový expert, zkušený lektor komunikačních a marketingových tréninků. Dlouholetý šéfredaktor časopisu MarketingMedia a vedoucí dalších B2B titulů vydavatelství Economia v ČR a SR je nyní šéfredaktorem nového titulu MarketingSalesMedia. Přednáší mj. na Fakultě sociálních věd UK, Metropolitní univerzitě Praha, Českém reklamním institutu atd.
Mgr. David Palivec
Ing. Ivana Šatrová
Na konferenci představil tiskovou kampaň „Hledá se supervědec“ ve smyslu jejích cílů a průběhu od přípravné fáze přes fázi realizační až po vyhodnocení výsledků kampaně.
Na konferenci vystoupila s příspěvkem „Vysokoškolský titul = jistota dobrého zaměstnání?“, v němž se zabývala především faktory, které ovlivňují uplatnění absolventů na trhu práce.
str. 28
Mgr. Radka Trylčová
Ing. Savina Finardi, Ph.D.
Mgr. Markéta Lorenzová RNDr. Jana Soukupová
Ve svém příspěvku „Vysokoškolské studium jako investice – finanční náročnost studia a návratnost investic do vzdělávání“, s nímž na konferenci vystoupila, se zabývala návratností investic studentů do vysokoškolského vzdělání.
Ve svém příspěvku „Je vysokoškolský titul zárukou vyššího budoucího výdělku?“ se zabýval otázkou, zda je vysokoškolský titul zárukou či pouze předpokladem vyšší mzdy či platu v budoucím profesním uplatnění studentů s důrazem na proměny této skutečnosti v čase.
Ve svém příspěvku „Překročení prahu při výběru povolání“ se věnovala perspektivě vysokoškolského vzdělávání v návaznosti na výběr povolání na trhu práce.
str. 29
str. 30
Ve svém příspěvku „Motivují gymnázia ke studiu na technických vysokých školách?“ se zaměřila na oblast vzdělávání ve smyslu preferencí studentů gymnázií a jejich motivaci pro budoucí studium technických oborů na vysokých školách.
Více na www.scicom.cz „Realizováno v rámci projektu OPVK – CZ.1.07/2.4.00/31.0108 – Výzkumná síť teorie a dějin vědy“
