OBSAH: ročník III - číslo 4 - prosinec 2002

OBSAH: ročník III - číslo 4 - prosinec 2002 Anglický sylab obsahu .............................................................................. 4 Jak dál při financování nemocnic .......................................................... 5 MUDr. Jan Burian Implementace EIS Navision Attain ve FN Brno .................................... 6 Ing. Petr Koška Implementace systému řízení jakosti ve FN Brno ................................ 8 Ing. Oldřich Svoboda Z historie pracoviš FN Brno Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie ............................................ 10 Doc. MUDr. Pavel Brychta, CSc. Z historie Neonatologického oddělení FN Brno ...................................... 11 prim. MUDr. Ivo Borek, Blanka Budínová 50 let činnosti Tkáňové banky FN Brno .................................................... 12 Doc. MUDr. Jiří Adler, CSc. Zkušenosti ze zahraničí Southwestern Medical Center at Dallas .................................................. 14 Doc. MUDr. Jana Skřičková, CSc. Výročí 40. výročí založení první třídy pro dyslektiky ............................................ 15 MUDr. Vratislav Vrzal, CSc. Představujeme vám Centrální sanitáři ........................................................................................ 16 Jan Budín Kongres Kongres Central European Neurosurgical Society .................................. 17 Prof. MUDr. Vladimír Smrčka, CSc. Z našich pracoviš Ambulance sportovní medicíny ................................................................ 18 MUDr. Iva Tomášková Screening kolorektálního karcinomu ........................................................18 Prof. MUDr. Petr Dítě, DrSc. Chirurgické oddělení PRM ........................................................................ 19 Doc. MUDr. Zdeněk Pačovský, CSc. Jak je neznáte Karel Pavlíkovský, sochař a řezbář .......................................................... 20 Ing. Petr Woletz Aktuality z nemocnice .............................................................................. 21 Rozhovor S děkanem PřF MU v Brně prof. RNDr. Janem Slovákem, DrSc. .......... 22 Lékařské osobnosti - prof. MUDr. Jan Lukeš ........................................ 24 prof. MUDr. Leopold Pospíšil, DrSc. Zahrada Hippokratova - O slepičce a kohoutkovi .............................. 25 Mgr. Milan Klapetek Křížovka .................................................................................................... 26

Fotografie k článku 50 let činnosti Tkáňové banky FN Brno - Skladovací kontejnery s transplantáty v tekutém dusíku

Fotografie k článku Zkušenosti ze zahraničí Fotografie k článku Z historie Neonatologického oddělení FN Brno

Fotografie k článku Screening kolorektálního karcinomu

Fotografie k článku Jak je neznáte - Karel Pavlíkovský, sochař a řezbář

Časopis je registrován na Ministerstvu kultury ČR pod číslem MK ČR E 12096. REDAKČNÍ RADA: Zuzana Kejdová MUDr. Jan Burian doc. MUDr. Lubomír Hakl, CSc. doc. MUDr. Jiří Jelínek, CSc. Mgr. Jana Marounková prof. MUDr. Jiří Mayer, CSc. Ing. Petr Woletz Jelena Dzúrová Bc. Miloslava Kameníková Adresa redakce: FN Brno, Jihlavská 20, 625 00 Brno tel.: 547 193 329, e-mail: [email protected] internet: www.fnbrno.cz Fotografie: Josef Adamíček, Marta Špyříková Grafická úprava a tisk: Medica Publishing and Consulting, s. r. o., Maničky 7, 616 00 Brno tel./fax: 541 224 286, 541 224 683 Distribuce: Všechna pracoviště FN Brno, odbory zdravotnictví Okresních úřadů jihomoravského regionu, obě komory Parlamentu ČR, sdělovací prostředky, firmy, které s FN Brno spolupracují. Náklad: 1.500 výtisků Četnost: 4x do roka Tento výtisk je neprodejný.

Fotografie k článku Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie

Fotografie k článku Kongres Central European Neurosurgical Society Fotografie k článku Aktuality z nemocnice

Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 4/2002

3

CONTENT Author of the first article "How about future hospital financing", hospital director MUDr. Jan Burian, reflects on health care financing system in conjunction with decision of Czech Republic government named "Long-term Program for Health Improvement of Czech Population - Health for Everyone in 21-th Century." Main tools, which should help to achieve this goal, are health care system function and structure optimization with regard to its accessibility, interaction and quality plus better efficiency in fund distribution and use. Regarding health care expenses it doesn't concern only need for bigger financial resources but mainly need for better efficiency in service provision system and effective allocation of health care expenses. In the end of his article author says that it is necessary to analyze causes of existing problems in individual health facilities, deduce conclusions from founded facts and speed up the transformation and inner structure reconstruction processes in these facilities. This is the only way leading to implementation of the above mentioned "Long-term Program for Health Improvement of Czech Population" and ideas of "Health for Everyone in 21-th Century" project in ward blocs area. Article by financial assistant manager Ing. Petr Koska concerns broad issue on implementation of Economic Information System Navision Attain in Brno Faculty Hospital. Realization of this strategic operation means to carry out the transition from original version of Economic Information System Navision to its upgraded version Navision Attain. This should be finished by the end of year 2002. FH Brno goal is to provide good quality health care at the highest possible medical level to our patients. Indispensable condition for achievement of this goal is, in dynamically developing background of today, information system of good quality and stability. We expect that Navision Attain will complete tasks of stable economic information system of good quality that will allow our hospital to fulfill its strategic goals. Manager of Quality Control Department ing. Svoboda in his contribution "Implementation of Quality System in FH Brno" comments on significance of quality rating in our hospital and in medical care in general. In recent years whole world pays great attention to health care quality. Hospital management decision to impose system of quality control in all hospital actions was included in FH Brno strategic plan. Realization of this project would not have any hope for success without hospital management support nor without forthcoming and responsible attitude of every single member of its staff. By meeting all demands of ISO 9001:2000 standard hospital management gains overview of actions, mutual links between actions and tools for control of actions and their continuous improvement. 20 years gone by since first specialized burn ward in Brno was opened. Article by senior lecturer MUDr. Brychta Csc. speaks about this anniversary. It also speaks about history of Burns and Reconstruction Surgery Clinic of Brno Faculty Hospital. Beside this think back this article also reflects upon what could be done in better manner in years to come. Article by senior consultant MUDr. Borek and head nurse Budinova with title "History of Neonatal Ward of Brno Faculty Hospital" reflects upon emergence and development of neonatal ward. This ward experienced many organizational changes since its first opening in 1949. During 90s' it gained status of statutory neonatal center with accreditation of super-specialized neonatal care. Neonatal ward of Brno Faculty Hospital is at the moment the largest neonatal facility in Czech Republic; number of newborn babies exceeds 5000 per year. Contribution by senior consultant MUDr. Adler Csc. titled "50 years of Brno Faculty Hospital Tissue Bank Operation" looks back into history of this ward operation and provides information on its contemporaneous state and also tries to look into its future. Brno Faculty Hospital Tissue Bank is facility with nationwide scope. It is the only facility in whole of Moravia that handles removal, treating, quality control and storage of tissue and cell transplants. Thanks to FH Brno management support the cryogenic bank, which stores tissue and cell transplants and fully complies with all demands on this type of facility, was built. In column Experience from Abroad senior lecturer MUDr. Skrickova shares with our readers her experience from her foreign study trip to Southwestern Medical Center at Dallas, The University of Texas. Dallas is twinned town with Brno and in cooperation with Masaryks' University organizes study trips for doctors and medical faculty teachers. Numerous doctors of various specialties visited UTSW since 1994. This article by senior lecturer Dr. Skrickova will continue in forthcoming newsletters. In the next issue Dr. Skrickova will comment on the different work practices between the Parkland Memorial Hospital, which is part of Southwestern Medical Center at Dallas, and Brno Faculty Hospital. Both hospitals are comparable in size and scope of provided health care and education. Contribution by MUDr. Vrzal speaks about 40-th Anniversary of First Class for Dyslectic in Czech Republic. This class was opened as sociotherapeutic act of care for children with learning difficulty. Its purpose was to find children suffering from learning difficulty at pre-school age and take professional care of them. In other words: help them to read correctly in the book of their life and to write their Curriculum Vitae with the smallest number of mistakes possible. Introduction column presents joint team of sanitarians from FH Brno - Adult Medicine Ward. Mr. Budin, member of the team that was formed in 1993, wrote this article. Team has total of 26 members. They insure non-stop operation for ward block and outpatient departments of Bohunice hospital. Teams' immediate superior said that they recently managed to stabilize the team, and that have improved quality of provided services. Contribution by Prof. MUDr. Smrcka, Csc. concerns international congress of Central European Neurosurgical Society (CENS). This congress took place in hotel International from the 6-th to 8-th November 2002. 270 experts from 11 European countries and USA were present at this congress. Organization of this action was this year entrusted to Neurosurgical Clinic of Brno Faculty Hospital. This congress was highly praised by all participants not only for its professional qualities but also for social occasions, which took place during this action. New Sport Medicine Outpatient Department was opened this year in Brno Faculty Hospital Department of Functional Testing in its Bohunice branch. Article by MUDr. Tomaskova speaks about this facility. Outpatient department should not treat only top sportsmen but also amateur sportsmen of all age categories. Its employees are looking forward to cooperation with everyone who enjoys some sports and wants to do it in healthy manner. By the words of author of another contribution, Prof. MUDr. Dite, DrSc. Czech Republic holds inglorious first place in highest incidence of colorectal carcinoma. New Endoscopic facility for screening of colorectal carcinoma was founded in Internal Gastro-enteric Clinic of Brno Faculty Hospital. This facility was constituted as coordination body of this program in South Moravia region. Opening of new colostomy treatment room is valuable asset, which helps to meet demands of important oncology screening program. Article by senior lecturer MUDr. Pacovsky, Csc. informs about integration of Outpatient Surgery Department by Reproductive Medicine Center into Gynecologic and Birth Clinic of Brno Faculty Hospital. Team of surgeons closely cooperates with other doctors at the clinic. That insures complex care for female patients. In the column "As you don't know them" ing. Woletz introduces one of the Brno Faculty Hospital employees Mr. Karel Pavlikovsky from point of view not concerning his job. Not everyone knows that he occupies himself with sculpturing and woodcarving and that he is very successful in this field. He already made portraits of T.G. Masaryk, Karel Capek and also Dalai Lama. He is finishing portrait of Bohumil Hrabal. He exhibited his works in Austria and France; he also represented Czech Republic at international exhibition of Nativity scenes. This year he had exhibition in Prague and Hodonin. But he says that it is not important to exhibit, it is important to create. In this issue of NL we bring you interview with provost of Natural Science Faculty at Masaryks' University in Brno Prof. RNDr. Jan Slovak, Dr.Sc. who is also special commissioner of Masaryks' University rector for coordination of University Campus construction in Brno Bohunice. Prepared project is closely linked with our hospital, that is why we asked Mr. Slovak not only about his professional career, his free time activities and plans for future but also about present state of realization of this significant project. In column Significant Personalities of Medicine its author Prof. MUDr. Pospisil, DrSc. recalls probably best known member and teacher of Medical University Faculty in its history since its founding in 1919, Prof. MUDr. Jan Lukes. His asset to medicine and science was very valuable and significant but his faith was not very favorable to him. Despite his unfavorable faith he always maintained his noble attitude and honesty so much that forever-vivid verse by Edmond Rostand: "The one purpose man has in life is to keep true to himself," could be written about him. Lukes wasn't only exceptional pathologist and microbiologist but living example of fundamental moralities of life. He often said: "Greatest gift of a doctor is humility towards illness and death." Garden of Hypocrites by Mgr. Klapetek tells about well-known fairy tale About Hen and Cock. Not many fairy tales express with such clarity first feelings of man about civilization, which he built for himself to make thinks easier. By authors opinion it is possible to see in hens experience not only absurdity and tragedy but also safety stop of ones faith, which doesn't allow every single shortsighted, immediate, foolish and preposterous idea, which man can think of, to come true. Let's understand that we get stronger and wiser by overcoming some obstacles. At least it is reliable tool against boredom, dullness and stereotype.


4

JAK DÁL PŘI FINANCOVÁNÍ NEMOCNIC Dne 30. října 2002 projednala vláda ČR usnesení č. 1046 „Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - Zdraví pro všechny ve 21. století“. Vláda ČR vzala na vědomí dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR. Tento koncepční materiál předpokládá v cíli č. 17 - financování zdravotnických služeb a rozdělování zdrojů - zajistit do roku 2010 takový mechanismus financování a rozdělování zdrojů pro zdravotnictví, který bude spočívat v zásadách rovného přístupu, efektivity, solidarity a optimální kvality. Hlavním strategickým cílem ve zdravotnictví je zlepšení zdravotního stavu obyvatel tak, aby bylo v hlavních parametrech dosaženo kompatibility s průměrem států EU. Hlavními prostředky k dosažení tohoto cíle je optimalizace funkce a struktury zdravotnické soustavy z hlediska zajištění dostupnosti, návaznosti a kvality zdravotní péče a zefektivnění rozdělování finančních prostředků a jejich využívání. Z hlediska výdajů na zdravotní péči se nejedná jen o potřebu navýšení finančních zdrojů, ale zejména o zvyšování efektivity systému poskytování služeb a efektivní alokaci nákladů na zdravotní péči. Je nepochybné, a uplynulých 10 roků to potvrzuje, že systém úhrad zdravotní péče neodpovídá požadavku efektivního a ekonomického chování poskytovatelů zdravotní péče, ale i plátců zdravotnických služeb. Ve srovnání se zeměmi Evropského společenství existuje vysoký počet ambulantních kontaktů a akutních lůžek. Na druhé straně je ekonomického efektu u zdravotních pojišoven dosahováno „,upravováním“ kmenu pojištěnců, účelovým podhodnocením prostředků nutných na úhradu lůžkové péče. V souladu s tímto konstatováním si dovolím připomenout studii ing. Fassmanna a ing. Ungermana Systém zdravotního pojištění před vstupem a po vstupu ČR do EU (prognóza 2001 – 2008). Autoři v prognóze příjmů zdravotního pojištění předpokládají, že průměrná mzda bude v roce 2008 činit 25.188,- Kč, resp. 25.333,- Kč. Podle obou autorů by celkové příjmy zdravotního pojištění mohly v roce 2008 dosáhnout až na 212,6 mld. Kč. V rámci výdajů zdravotního pojištění se neočekává rozšíření počtu hrazených položek. Vychází z prognózy vývoje cen léků, ambulantní, stomatologické, ústavní péče, lázeňské péče a dopravní zdravotní služby. Jako objemově největší výdajovou položku předpokládají autoři ústavní péči, která se do roku 2008 zvyšuje na 97,5 mld., resp. 97,8 mld. Kč. Oproti roku 2001 jde o vzestup o 77 % a 43 mld. Kč v absolutním vyjádření. I přes tento relativně velký vzestup výdajů zdravotních pojišoven nebude systém ústavní péče v roce 2008 v rovnováze a při extrapolaci dosavadních nákladových trendů se reprodukuje jeho ztráta, která vznikala i v letech předcházejících výchozímu roku 2001. V roce 2008 dosáhne ztráta výše 2,5 mld. Kč. Hlavní položkou nákladů na ústavní péči budou v roce 2008 osobní náklady, které dosáhnou 43 mld. Kč a vzrostou o 82 % v návaznosti na růst nominálních mezd v ekonomice. Tento růst je rychlejší a předpokládá, že by se průměrné mzdy měly zvyšovat rychleji než v některých dalších sektorech národního hospodářství. Také další nákladové položky budou vykazovat rychlý vzestup - léky, odpisy, ostatní náklady, růst cen potravin. Rychleji porostou rovněž náklady na služby. Autoři uvedené studie docházejí k závěru, že existence ztráty v části systému poskytovatelů zdravotní péče a také v dopravní zdravotní službě při souběžném zisku v subsystému ambulantní péče (zisk ve vztahu k nákladům v roce 2001 byl ve výši 30 %) a stomatologické péči (zisk ve vztahu k nákladům ve výši 20 %) naznačuje určitou nevyváženost uvnitř systému jako celku. Existuje-li tak rozdílná ziskovost jednotlivých subsystémů, patrně ji nelze vysvětlit jen nehospodárností v jedné části a vysokou efektivností v jiné části systému. Problémy na konci roku 2002 v subsystému ústavní péče, který je tvořen velkým počtem zdravotnických zařízení, dokladuje, že ztráta nevzniká jen v několika typech zařízení, např. jen ve velkých nemocnicích. Události s AVELem procházejí napříč fakultními, krajskými, okresními a městskými nemocnicemi bez ohledu na vlastníka. Oprávněný požadavek na zohlednění kvality a kvantity práce zdravotnických pracovníků v subsystému lůžkové péče zvýraznil všechny nedostatky zákona č. 48/1997 Sb., institutu dohodovacího řízení, způsobu financování, neefektivnost sítě provozovatelů lůžkové péče. Zvýraznil selhání zřizovatele při řízení příspěvkových organizací po vydání zákona č. 218 v roce 2000. Současně také, a to velmi razantně, ukázal na úroveň řízení v jednotlivých nemocnicích. Přestože v roce 2001 byl dostatek informací o tom, že se rozšiřuje rozpor mezi možností plošného profinancování všech nemocničních zařízení, navrhl a svou autoritou podpořil prof. MUDr. Bohumil Fišer, CSc., a to opakovaně, návrh na plošné a povinné navýšení mezd pro všechny typy zdravotnických zařízení. Následná realizace tohoto kroku vedla k ekonomické destabilizaci nejenom nemocničních zařízení, ale celého systému zdravotního pojištění. Pro rok 2003 se dohodovací řízení mezi zdravotními pojišovnami a nemocnicemi prakticky zúžila na konstatování, že nemocnice budou zavázány k dalšímu plošnému navýšení osobních nákladů, a to o nejméně + 8,2 % tarifních platů, zatímco plátci služeb deklarovali, že jejich možnosti navýšení pro I. polovinu roku 2003 nejsou bu vůbec žádné, nebo do 4,5 %. Ze strany pojišoven, ale i segmentu nelůžkové péče je uvedený stav komentován nadměrnou spotřebou v nemocnicích, které jsou „domluveny“ se současnou vládou, která vydáním vyhlášky o financování lůžkové péče zajistí profinancování všech potřeb nemocnic. Skutečnost je ale jiná. Současné vyúčtování I. pololetí roku 2002 ukazuje, že téměř 40 nemocnic nemá uzavřen dodatek s dominantním plátcem - VZP za toto již uplynulé období. Vlastní výpočet úhrad, založený na matematické konstrukci výpočtu, především § 14, pracovitým ubírá a za neprovedenou péči, např. v Plané a v dalších nemocnicích „doplatek“ vyplácí. Obdobná nerovnost je vynucení regulace 101 – 105 unikátních rodných čísel. V důsledku uvedených skutečností před koncem roku 2002 se systém lůžkové péče při trvalém požadavku plošného nárůstu osobních nákladů dostal do situace, která velmi připomíná konec roku 1996. Řada nemocnic není schopna plnit své závazky vůči dodavatelům, veřejnost je zneklidňována narušením dostupnosti lůžkové péče, snížením kvality péče, jsou stresováni zaměstnanci nemocnic, a zdravotničtí nebo hospodářsko-provozní. Vedení nemocnic bylo informováno, že VZP ukončí hospodářský rok patrně se ztrátou 3,5 mld. Kč a již v současné době není schopna dodržet termíny nasmlouvaných úhrad. Z dikce zákona by měla být zdravotnickými zařízeními penalizována. Za této situace lékařské odbory, opírající se o své analýzy zpracované na základě informací z ÚZIS, požadují další navýšení příjmů, a to plošně až o 15 % tarifu pro lékaře. Vycházejí prostě z představy, která byla publikována v tisku, že se nic neděje, že prostředky se ve státní kase najdou. Hysteričtí ředitelé budou naříkat, ale žádný se jako správná hysterka neoběsí a peníze nakonec někde najdou (nebo někomu prostě nezaplatí). Dodavatelé spláčí nad bouří, kterou vyvolali, když požadují úhradu za dodané zboží podle smluvního ujednání za dodané léky a materiál a mluvou let 90. „rozšíří kolem některých fakultních nemocnic hřbitovy“ těch, kterým nebylo rok a více zaplaceno. Jaké jsou možnosti řešení? Varianta první, historická - finanční intervence zřizovatele přímo řízených organizací, vyplývající ze zákona č. 218 podobně jako intervence v roce 1997. Jde o řešení nesystémové, neřešící příčiny vzniklých problémů, demotivující, chybně paušalizující, zpochybňující samotný systém zdravotního pojištění. Řeší však problém jedné skupiny dodavatelů, kteří jsou v některých nemocnicích upřednostňováni před jinými dodavateli a zaměstnanci nemocnice.


5

Je třeba analyzovat příčiny vzniklých problémů v jednotlivých zdravotnických zařízeních, vyvodit závěry ze zjištěných skutečností a urychlit u těchto zařízení transformační a restrukturalizační proces. Jde o opatření nepopulární, pracná, neumožňující okamžitě řešit požadavky dodavatelů, ale přinášející možnost nastartování systémových změn. Současně je nutné před vydáním vyhlášky MZ společně v týmu složeného ze zástupců MZ, zdravotních pojišoven a poskytovatelů péče připravit takový systém financování na první pololetí včetně regulačních mechanismů na objem péče, který by zmírnil současné napětí a vytvořil se tak čas k systémovým změnám. Nedílnou součástí řešení je moratorium na osobní náklady, které nemohou nerespektovat ekonomickou situaci té které konkrétní nemocnice. Součástí jakékoliv seriozní práce je zpřístupnění základních údajů od rezortních zdravotních pojišoven. Je třeba zahájit intenzivní práce na systémových změnách financování lůžkové péče. A bude zvoleno Ministerstvem zdravotnictví jakékoliv řešení, je třeba připomenout, že cena kvalifikované práce, několik let stagnující v ceně bodu, zcela deformovala systém úhrad a vytváří nebezpečí dalších deformací při přípravě systémového přechodu na úhrady za diagnózu. Je třeba jasně říci, tak jak to uvádí studie Ministerstva financí, že osobní náklady v českých nemocnicích při cestě do evropského společenství budou trvale narůstat. Pokud není možné zvýšit objem finančních prostředků na lůžkovou péči, o to naléhavěji je třeba dosáhnout vyšší medicínské účinnosti, ekonomické efektivity jednotlivých zařízení, implementovat systém kvality, optimalizovat sí provozovatelů, ale i sí zdravotních pojišoven, zastavit plýtvání, dosáhnout rovných podmínek při úhradě ambulantní péče a komplementárních vyšetření v segmentu ústavní péče ve srovnání s ambulantními specialisty. Jen tak je totiž možné začít realizovat uvedený dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR, myšlenek projektu Zdraví pro všechny v 21. století v segmentu lůžkové péče. MUDr. Jan Burian

IMPLEMENTACE EKONOMICKÉHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU NAVISION ATTAIN VE FN BRNO V souladu se stanovenými strategickými operacemi se FN Brno rozhodla v roce 2001 uskutečnit přechod z původní verze ekonomického informačního systému (EIS) Navision na jeho vyšší verzi NAVISION ATTAIN. Rozsah a průběh implementace Implementace NAVISION ATTAIN zahrnovala převod funkcí stávajícího informačního systému NAVISION a pokrývala klíčové oblasti chodu FN Brno, včetně evidence medicínských údajů s vazbou na ekonomiku nemocnice, informační funkce pro vedoucí pracovníky medicínských útvarů a management, řízení logistiky zdravotnického a ostatního materiálu, nákupu včetně řízení vztahů s dodavateli, řízení skladů a dalších. Projekt převodu a implementace bude dokončen do konce roku 2002. Celý projekt nasazení NAVISION ATTAIN byl rozdělen podle klíčových oblastí řešení na jednotlivé etapy, během nichž byl realizován převod funkcí stávajícího systému včetně převodu dat bez přerušení provozu nemocničního informačního systému. Proč se FN Brno rozhodla modernizovat informační systém? Vyplatí se FN Brno taková investice? Ekonomický informační systém NAVISION ve své DOS verzi začal být implementován ve Fakultní porodnici Brno (jednom z právních předchůdců FN Brno) již v roce 1994. Za celou dobu jeho používání jsme dospěli k názoru, že naše volba tohoto systému byla správná a že jsme schopni s tímto systémem kvalitně a efektivně řídit zdravotnické zařízení. S ohledem na plošné nasazení a využívání tohoto systému v naší nemocnici přestaly postupně možnosti DOS verze NAVISION vyhovovat potřebám dynamicky se Obr. č. 1: Hlavní menu systému nového EIS rozvíjející a stále se učící FN Brno. Z tohoto důvodu jsme v roce 2001 v rámci strategického plánování učinili rozhodnutí o přechodu na NAVISION FINANCIALS. V průběhu roku 2001 se při plánování tohoto velkého projektu naskytla možnost přechodu na NAVISION ATTAIN, který by měl uspokojit i ty nejnáročnější potřeby pro řízení nemocnice nad otevřenými účetními knihami. I přesto, že tento přechod znamená pro naši organizaci nemalé finanční zatížení, pevně věříme, že návratnost této investice bude rychlá, a že další zdokonalení našich řídicích postupů a to jak v oblasti medicínské, tak v oblasti finanční bude kýženým efektem celého procesu. V čem jsou očekávány klíčové přínosy nového informačního systému ? Konkurenční prostředí (i přesto že v povědomí občanů není často vnímáno) panuje v oblasti poskytování zdravotnických služeb a poskytování léčebné péče. Cílem FN Brno je poskytovat co nejlepší péči o naše pacienty na co nejvyšší medicínské úrovni. Nezbytným předpokladem v dnešním velmi dynamicky se rozvíjejícím prostředí jsou kvalitní a stabilní informační systémy. Jde nejen o systém ekonomický, ale i o nemocniční informační systém a systém zajišující vnitřní komunikaci. Od NAVISION ATTAIN očekáváme naplnění podmínky stabilního a kvalitního ekonomického informačního systému, který naší nemocnici umožní naplňování strategických cílů. Není rizikové nasazování nového informačního systému „za chodu“? Jak vlastně bude přechod na nový systém v praxi vypadat? Projekt takového rozsahu, jaký v současné době realizujeme ve FN Brno, je minimálně na půdě zdravotnických zařízení (ale i v ostatních oblastech) zcela ojedinělý. Je samozřejmé, že jisté obavy z realizace nasazení nového IS existují. Přípravě tohoto projektu byly věnovány stovky hodin a pracovníci odpovědní za nasazení systému museli vynaložit velké úsilí a prokázat značné schopnosti i operativnost při řešení vzniklých problémů. Harmonogram přechodu je rozplánován v podstatě na jednotlivé hodiny a je průběžně kontrolován. Není v lidských silách zajistit, aby za plného chodu nemocnice došlo ke komplexnímu přechodu na nový IS, a proto jsou zpracovány etapy implementace ve vazbě na jednotlivé využívané moduly. Plně funkční systém NAVISION ATTAIN s nasazením v současné době užívaných modulů i modulů nově vyvinutých bude zajištěn do konce roku 2002 s tím, že jednotlivé dílčí moduly budou nabíhat průběžně.


6

Má systém nějaké speciální funkce a moduly? Důležitým faktorem, který zvolené řešení nabízí, je vedení účetnictví s přihlédnutím ke specifickým požadavkům, zákonům a předpisům, platným pro příspěvkové a zdravotnické organizace. Pro činnosti specifické pro oblast zdravotnictví je a bude použito modulů, vyvinutých speciálně pro FN Brno, které tyto požadavky řeší doplněním standardních funkcí. Jde například o modul LÉKÁRNA, který umožňuje objednávání a zajištění dodávky léků z centrální lékárny pro všechna pracoviště v rámci zdravotnických zařízení komplexu FN Brno. Tento modul má úzkou návaznost na ekonomické moduly. Dalším specializovaným modulem je OBJEDNÁNÍ STRAVY, který přenáší požadavky jednotlivých oddělení FN Brno na centrální stravovací komplex s respektováním zdravotnických požadavků na jednotlivé druhy diet i času doručení. Jaká je použitá platforma? Důležitou součástí celé implementace byla dodávka a instalace serverů pro provoz zmíněného ERP systému. Hlavní částí dodávky je dvojice serverů IBM xSeries 370, osazená čtveřicí procesorů Intel Pentium III Xeon a pamětí 8GB RAM, spojená do clusteru. Aplikační data jsou uložena na diskovém poli RAID-5 typu IBM EXP 300, osazenému disky IBM 36.4 GB 10K-4 Ultra 160 v provedení hot-swap. Zálohování dat zajišuje magnetopásková knihovna s autoloaderem typu IBM 3600 Series 900GB LTO. Celý komplex poběží pod operačním systémem Microsoft Windows 2000 Advanced Server. Datová základna celé implementace je postavena na Microsoft SQL Enterprise Serveru 2000. Pro spojení se vzdálenými pracovišti je použito Windows terminálů s využitím ICA protokolu (produkt MetaFrame firmy CITRIX). Obr. č. 2: Příklad praktického reportingu nového EIS Vzhledem k důležitému požadavku na nepřetržitý provoz informačního systé- položkový rozklad vykázaných bodů a ZUP mu 24 hodin denně 7 dní v týdnu klade realizace tohoto rozsáhlého projektu v rámci zvoleného útvaru mimořádné nároky na použitý hardware. Důležitým faktorem je také ochrana dat stávající datové základny s ohledem na velmi přísné požadavky aplikace. Proto byla zvolena pro řešení hardwarové platformy taková technologie, která je schopna plně vyhovět vysokým nárokům. Jaké základní principy musí nově implementovaný EIS naplňovat? Základem pro realizaci řešení „Řízení zdravotnického zařízení“ na platformě produktu NAVISION ATTAIN byly následující specifické potřeby a požadavky zdravotnických zařízení na informační systém: • nahrazení různých softwarových řešení pro jednotlivé agendy jednou datovou základnou • zpřístupnění všech informací pracovníkům různých oddělení on-line • následné využití získaných informací k efektivnímu rozhodování a ekonomickému řízení dle správních jednotek (kliniky, oddělení, střediska) • potřeba využití získaných historických dat k nezbytným analýzám a statistikám • skladová evidence léků a zdravotnického materiálu s ohledem na exspirace a dispoziční zásoby (včetně existence konsignačních skladů a použití čarového kódu) Obr. č. 3 : Příklad praktického reportingu nového EIS • elektronické objednání léků, zdravotnického materiálu a ostatního položkový rozklad čerpání položek v rámci zvoleného materiálu přímo z jednotlivých pracoviš útvaru • výroba IVLP (individuálně vyráběných léčebných přípravků) • evidence dlouhodobého majetku a dlouhodobého drobného majetku zdravotnického zařízení s ohledem na reprodukční fondy • evidence vykázaných bodů, finančních částek za zvláš účtované léky a materiál (ZUL a ZUM) a finančních částek za specializovanou péči hrazenou mimo paušál na zdravotní pojišovny s vazbou na číslo faktury v účetnictví. Možnost analýz ve vazbě na počet výkonů - nákladové ceny bodu dle jednotlivých nákladových středisek, výkonové ceny bodu dle jednotlivých nákladových středisek atd. • normování stravy pro pacienty, možnost elektronického objednávání stravy pro pacienty z jednotlivých oddělení • přenos údajů mezi ekonomickým systémem a nemocničním informačním systémem (dále NIS) za účelem kontroly, příp. vyhodnocení údajů - přenos data přijetí a data propuštění pacienta z hospitalizace za účelem kontroly vydaných receptů v době hospitalizace a tím snížení chybovosti, přenos údajů o množství vydaných zvláš účtovaných léků a materiálů do NIS za účelem vyhodnocení spotřebovaného (vydaného) množství a množství vykázaného na zdravotní pojišovny • open books management - na tento princip řízení klade vedení FN Brno hlavní důraz Ing. Petr Koška

Naděje je dobrá snídaně, ale špatná večeře (Francis Bacon) Závist uvolní právě tolik jazyků, kolik jich obdiv umlčí (Honore de Balzac) Lež je sněhová koule, čím déle ji člověk válí, tím je větší (Martin Luther) Mít ve všem pravdu je spolehlivý znak hlouposti (Michel de Montaigne) V hrnec více nabrat nejde, než se do něj vejde (české přísloví)


7

IMPLEMENTACE SYSTÉMU ŘÍZENÍ JAKOSTI VE FN BRNO Kvalita ve zdravotnictví Kvalitě zdravotní péče je v posledních letech ve světě věnována značná pozornost. Jsou definovány standardy kvality služeb nejen v lůžkových zařízeních, ale i v léčebnách a zařízeních ambulantní péče. Otázkou je, proč je věnováno tolik energie a času na definování tak proměnné veličiny, jako je kvalita ve zdravotnictví. Zdravotní péče představuje závažnou položku státního rozpočtu a může tedy působit jako značné politikum. Specializace při poskytování zdravotní péče vede k dezintegraci celkového pohledu na pacienta a na druhé straně právo pacienta zvolit si poskytovatele zdravotní péče mu dává možnost posouzení použitých vyšetřovacích metod a realizované léčby. Všechny tyto aspekty jednoznačně vedou k nutnosti nastavit optimální odborné a ekonomické parametry všech procesů péče o pacienty. Jedním z nástrojů optimalizace zdravotní péče je nastavení procesů pomocí systému řízení jakosti. Systém řízení jakosti procesů péče o pacienta umožňuje volbu vhodných metod měření a monitoringu procesů, sběr potřebných dat a informací o procesech, jejich analýzu a zavádění preventivních, popř. nápravných opatření pro optimalizaci a zlepšování těchto procesů. Ve svých důsledcích přinese zavedení systému řízení jakosti do procesů péče o pacienta a tedy zprůhlednění a zefektivnění všech činností při plnění požadavků a očekávání pacientů i ostatních zainteresovaných subjektů (zřizovatel, pojišovna, dozorčí rada), prospěch jak zdravotnickým zaměstnancům, tak i pacientům. Kvalita a legislativa Problematika jakosti je obecně ošetřena pouze nedostatečným způsobem. V samotném zdravotnictví, jehož předmětem je poskytování zcela specifických služeb, pak není problematika kvality nikde jednoznačně popsána, legislativně definována, nejsou uloženy jednoznačné povinnosti a v důsledku toho pak také není jednoznačně definována odpovědnost za kvalitu zdravotní péče. Uplatnit lze pouze obecná ustanovení občanského zákoníku a odpovědnosti za škodu. Předpokládejme, že v budoucnu, až se takového legislativního začlenění kvality dočkáme, bude odpovědnost za kvalitu péče uložena poskytovatelům, jejich zřizovatelům i plátcům. Dnes se ovšem musíme spokojit s pouze parciálním, nepříliš systematickým vymezením kvality. Programy kvality zdravotní péče Ve vyspělých zemích pacienti a plátci péče očekávají, že bude poskytována kvalitní zdravotní péče za dobrou cenu. Od poskytovatelů péče se pak očekává, že budou schopni předkládat důkazy o kvalitě jimi poskytované péče. V běžné zdravotnické praxi v ČR se pojem kvalita dosud většinou vztahuje k medicínsko-technologické stránce procesu nebo léčebného zásahu. Kvalitní zdravotní péče však vedle těchto hledisek musí zahrnout i aspekty psychologické a etické, hlediska organizační a ekonomická. Pro zajištění kvality péče je třeba rovněž organicky integrovat pohledy lékařů a ostatních zdravotnických pracovníků a názory pacientů, plátců zdravotní péče, manažerů zdravotnických zařízení a dalších účastníků na poskytování zdravotní péče. Sledování kvality zdravotní péče není žádnou novinkou. V minulých letech byly vyhodnocovány kvalitativní ukazatele a ostatní výsledky zdravotnictví, které však byly získávány z nedostatečně ověřených dat a s významným časovým zpožděním. Toto zpoždění znamenalo, že přijímaná opatření byla málo účinná. Proces sledování kvality ve zdravotnictví byl nastartován Nařízením vlády č. 458/2000 Sb. Od tohoto okamžiku se na Ministerstvu zdravotnictví ČR datuje systematická práce v této oblasti. Nařízení vlády č. 458/2000 Sb. umožnilo koncentrovat aktivity na poli kvality podle standardů jak evropské, tak i americké komise pro kvalitu ve zdravotnictví. Metodická pomoc Ministerstva zdravotnictví je realizována v projektech, které stanovují globální koncepci kvality, systém trvalého zlepšování kvality, vývoj standardů efektivní lékařské a ošetřovatelské péče a zavádí proces certifikace a akreditace pracoviš poskytujících zdravotní péči a nové formy měření efektivity péče rozšířené o klinické klasifikace obvyklé ve světě. Kvalita očima pacientů Je naprosto nezbytné vyhodnocovat kvalitu péče ve zdravotnických zařízeních z pohledu klienta, který může být nejlepším indikátorem kvality poskytovaných zdravotnických služeb. Na počátku i konci diagnostického i léčebného procesu je pacient, který určuje, zda poskytnutá péče zlepšila jeho zdravotní stav a kvalitu života. Z hlediska pacienta není důležitý jen vlastní výsledek péče, ale i způsob, jakým byla péče poskytnuta, jak byla dostupná, organizovaná a jaký byl postoj zdravotníků. Měřítko spokojenosti pacienta tedy rozhodně patří do hodnocení kvality poskytované péče. Složitější je způsob, jakou metodou pacienta do tohoto hodnocení zahrnout. Jak získat jeho názory, očekávání, potřeby a zkušenosti, a tím vytvořit zpětnou vazbu pro lékaře a sestry a pro jejich lepší porozumění a citlivost k problémům pacienta. Jednou z možností jsou dotazníkové akce nebo interview. V současné době existuje celá řada dotazníků spokojenosti pacientů zaměřených na hodnocení péče poskytované v nemocnicích a ambulantních zařízeních a dotazníků na měření kvality života, užívaných k hodnocení efektivity léčebných postupů. Systém řízení jakosti ve FN Brno Systematicky bylo se sledováním jakosti poskytované péče ve FN Brno započato před dvěma roky. Důvody pro zavedení systému řízení jakosti byly jednak v tom, že FN Brno zaujala pozici největšího a nejkomplexnějšího poskytovatele zdravotních služeb na Moravě, a z toho důvodu muselo vedení nemocnice posílit odbornou prestiž nemocnice i v oblasti kvality poskytovaných služeb. Dále bylo třeba dát managementu na všech úrovních řízení nemocnice do rukou nástroj pro efektivní řízení procesů, aby i ekonomické výsledky odrážely snahu uspokojit klienty a ostatní zainteresované strany. Záměrem vedení nemocnice bylo, aby výsledky zavedení systému řízení jakosti a následné akreditace dávaly předpoklad posílení konkurenceschopnosti některých medicínských oborů vůči konkurenci a zvýšení povědomí o nemocnici v očích lékařů i veřejnosti v regionu, což ve svém důsledku přinese lepší ekonomické výsledky. Základními předpoklady pro zavedení řízení jakosti do procesů FN Brno byl především rozhodný přístup vrcholového managementu nemocnice v čele s ředitelem a rovněž intenzivní metodická podpora ze strany Ministerstva zdravotnictví ČR.


8

Po analýze možných cest budování systému řízení jakosti v nemocnicích typu FN Brno bylo rozhodnuto zvolit cestu nákladnější a delší, ale vedoucí bezpečně k potřebnému cíli. Tato cesta spočívá v zavedení řízení jakosti nejprve do všech útvarů nemocnice a zastřešení procesu celonemocničním systémem řízení jakosti. Záměr vedení nemocnice zavést systém řízení jakosti do procesů nemocnice byl zakotven do strategie FN Brno, čímž byly tomuto projektu přiděleny i potřebné zdroje. Samotný projekt by neměl naději na úspěch bez podpory všech zaměstnanců nemocnice. Jako každá novota a navíc zásadní zásah do ustálených zvyklostí v práci zejména managementu jednotlivých útvarů nemocnice bylo možné tušit, že projekt vzbudí odmítavé postoje. Pro eliminaci negativního přístupu zaměstnanců je třeba personálu nemocnice formou školení a prezentací přiblížit všechny aspekty zavedení systému řízení jakosti. Školení musí teoreticky doložit a na praktických příkladech prokázat, že zavedení systému řízení jakosti i přes počáteční vysoké nároky na pracovní vytížení mimo vlastní odborné činnosti přinese následně pozitivní výsledky pro zaměstnance i klienty. Vedením nemocnice bylo rozhodnuto zavést systém řízení jakosti do některých útvarů FN Brno jako pilotní projekty, na kterých je možno dokumentovat a ověřit činnosti, procesy a výsledky spojené se zaváděním systému řízení jakosti a rovněž zabezpečit zkušené školitele pro následující týmy. Jako pilotní byly vytipovány útvary různého odborného zaměření - útvary s výrobní praxí (Transfuzní oddělení a krevní banka, Ústavní lékárna), laboratoře (Oddělení klinické mikrobiologie) a klinická pracoviště (Centrum asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky, Klinika infekčních chorob, Klinika nemocí plicních a tuberkulózy). Vodítkem pro zavádění systému řízení jakosti jsou požadavky technické normy řady ČSN EN ISO 9000:2001 pro kvalitu produktů a služeb. Obecná ustanovení těchto norem doplňují a rozšiřují speciální požadavky pro oblast poskytování zdravotních služeb uvedené v tzv. Akreditačních standardech vydaných Spojenou akreditační komisí ČR. Externí společností, která potvrdí shodu procesů a činností s požadavky normy ISO 9000:2000, byla vybrána firma s mezinárodní akreditací - Det Norske Veritas. Kladný výsledek posouzení vytvořených systémů řízení jakosti je stvrzen mezinárodně platným certifikátem, který je třeba ve stanovených periodách obhajovat. Naplnění všech požadavků Akreditačních standardů bude posouzeno a stvrzeno v následné etapě auditory Spojené akreditační komise ČR. Pro koordinaci činností při zavádění systému řízení jakosti a možnost vzájemně se informovat o postupu prací byl ředitelem nemocnice ustanoven poradní orgán - Rada jakosti FN Brno. Členy tohoto orgánu byli jmenováni někteří členové vrcholového vedení a zástupci útvarů, které realizovaly zavádění systému řízení jakosti. O metodickou podporu útvarů při tvorbě systému řízení jakosti se stará externí konzultant a zaměstnanec Oddělení řízení jakosti FN Brno. Podporu informovanosti a řízení potřebné dokumentace zabezpečují databáze programu Lotus Notes, které jsou všem zaměstnancům k dispozici na celonemocniční počítačové síti. Přínos systému řízení jakosti Naplněním všech požadavků normy ISO 9001:2000 získá management útvaru přehled o procesech, o vzájemných vazbách mezi procesy, nástroje pro ovlivňování (řízení) procesů a jejich neustálé zlepšování. Účinným nastavením procesů bude dosaženo zjednodušení a průhlednosti procesů. Důslednou identifikací a analýzou vnitřních procesů bude zajištěna správná funkce celého útvaru i vazby na vstupní, výstupní a podpůrné procesy externí a bude možné předcházet by neúmyslnému přehlížení nebo opomenutí některého z procesů (profesionální slepota). Zavedený systém řízení jakosti u útvarů s výrobní praxí a laboratoří dává zákazníkům větší záruky, že produkty, popř. výsledky služeb splňují jejich požadavky a očekávání, čímž roste konkurenceschopnost útvaru a důvěra zákazníka. Zavedením systému řízení jakosti u klinických útvarů díky kvalitnějšímu přístupu zdravotnického personálu a systematičnosti péče vzrůstá spokojenost a důvěra pacientů, což vede k vyšší ekonomické efektivitě útvaru. Ing. Oldřich Svoboda NOVÉ ZAHRANIČNÍ PUBLIKACE VE FONDU LÉKAŘSKÉ KNIHOVNY FN BRNO Ackerman, A.B.: Neoplasms with Follicular Differentiation. New York: Ardor Scribendi, 2001. XV, 1109 s. Albert, W.E. (Ed.): Age-Related Macular Degeneration: Current Treatment Contepts. Berlin: Springer, 2001. XII, 207 s. Bartlett, J.D.: Ophthalmic Drug Facts. St. Louis: Facts an Comparisons, 2002. XV, 427 s. Classen, M. (Ed.): Gastroenterological Endoscopy. Stuttgart: Thieme, 2002. XXII, 777 s. Cody, H.S.(Ed.): Sentinel Lymph Node Biopsy. London: Martin Dunitz, 2002. XIII, 370 s. Conn, H.O.: Spontaneous Bacterial Peritonitis: The Disease, Pathogenesis, and Treatment. New York: Marcel Dekker, 2000. X, 311 s. Durie, P. (Ed.): Genetic Disorders of the Exocrine Pancreas: An Overview and Update. Basel: Karger, 2002. 155 s. Grossbard, M.L.: Malignant Lymphomas: Atlas of Clinical Oncology. Hamilton: BC Decker, 2002. XI, 468 s., CD ROM. Harms, J.(Ed.): Severe Spondylolisthesis: Pathology, Diagnosis, Therapy. Darmstadt: Steinkopff, 2002. 154 s. Hillyer, C. (Ed.) : Handbook of Transfusion Medicine. San Diego: Academic Press, 2001. XV, 369 s. Irvine, E.J.: Evidence-Based Gastroenterology. Hamilton: BC Decker, 2001. VIII, 454 s. Jones, N.L.: Clinical Exercise Testing. 4th ed. Philadelphia: Saunders, 1997. VIII, 259 s. Karpati, G.(Ed.): Structural and Molecular Basis of Skeletal Muscle Diseases. Basel: ISN Neuropath Press, 2002. 312 s. Keats, T.E.: Atlas of Normal Roentgen Variants that my Simulate Disease. St. Louis: Mosby, 2001. 1207 s. Kirshblum, S.(Ed.): Spinal Cord Medicine. Philadelphia: Lippincott Williams and Wilkins, 2002. X, 655 s. Kurman, R.J.(Ed.): Blaustein`s Pathology of the Female Genital Tract. 5th ed. New York: Springer, 2002. XV, 1391 s. Lanken, P.N.(Ed.): The Intensive Care Unit Manual. Philadelphia: Saunders, 2001. XXXIV, 1147 s. Mancuso, A.A.: Head and Neck Imaging. Philadelphia: Lippincott Williams and Wilkins, 2002. IX, 413 s. McArdle, W.D.: Exercise Physiology.: Energy, Nutrition, and Human Performace. 5th ed. Philadelphia: Lippincott Williams and Wilkins, 2001. 1158 s. Mostofi, K.F.: Histological Typing of Prostete Tumours. 2nd ed. Berlin: Springer, 2002. 115 s. Nesi, F.A.(Ed.): Oculoplastic Surgery Atlas: Eyelid Disorders. New York: Springer, 2002. XIV, 110 s., 2 CD ROM. Neville, B.: Oral and Maxillofacial Pathology. 2nd ed. Philadelphia: Saunders, 2002. XV, 843 s. Noble, B.A.: Anterior Segment Repair and Reconstruction: Techniques and Medico-Legal Issues. Oxford: Butterworth-Heinemann, 2002. X, 178 s. Otto, C.M.: Textbook of Clinical Echocardiography. 2nd ed. Philadelphia: Saunders, 2000. XIV, 443 s. Pearson, F.G. (Ed.): Thoracic Surgery. Esophageal Surgery. 2nd ed. New York: Churchill Livingstone, 2002. 2 sv. Seghatchian, J. (Ed.): Platelet Therapy: Current Status and Future Trends. Amsterdam: Elsevier, 2000. XIII, 543 s. Sloane, J.P.: Biopsy Pathology of the Breast. 2nd ed. London: Arnold, 2001. IX, 309 s. Strobl, M.J.: Manual of Arthroscopic Surgery. Berlin: Springer. 2002. XIV, 1090 s. Szefler, S.J. (Ed.): Severe Asthma: Pathogenesis and Clinical Management. 2nd ed., rev. and expand. New York: Marcel Dekker 2001. XXIV, 663 s. Tamraz, J.C.: MRI Principles of the Head, Skull Base and Spine: A Clinical Approach. Paris: Springer, 2002. 656 s. Terrier, F. (Ed.): Spiral CT of the Abdomen. Berlin: Springer, 2002. XII, 554 s. Tkachuk, D.C.: Atlas of Clinical Hematology. Philadelphia: Saunders, 2002. IX, 154 s., CD-ROM. Topol, E.J.(Ed.): Textbook of Cardiovascular Medicine. 2nd ed. Philadelphia: Lippincott Williams and Wilkins, 2002. XXI, 2210 s., CD-ROM. Trounson, A.O. (Ed.): Handbook of In Vitro Fertilization. 2nd ed. Boca Raton: CRC Press, 2000. 560 s. Tot, T.: Practical Breast Pathology. Stuttgart: Thieme, 2002. VII, 164 s. Wasserman, K.: Principles of Exercise Testing and Interpretation: Including Pathophysiology and Clinical Applications. 3rd ed. Philadelphia: Lippincott Williams and Wilkins, 1999. XV, 556 s. Zweiman, B.: Inflamatory Mechanisms in Allergic Diseases. New York: Marcell Dekker, 2002. XIV, 581 s.


9

Z HISTORIE PRACOVIŠŤ FN BRNO KLINIKA POPÁLENIN A REKONSTRUKČNÍ CHIRURGIE Letos uplynulo 20 let od založení prvního specializovaného popáleninového pracoviště v Brně. Chtěli bychom využít toto malé výročí k ohlédnutí za jeho dosavadním vývojem a především k zamyšlení nad tím, co a jak dělat lépe v příštích letech. U příležitosti jubilea proběhla také ve dnech 30. – 31. října 8. výroční konference Společnosti popáleninové medicíny ČSL JEP, na níž se mnohé problémy diskutovaly. Samostatné popáleninové pracoviště v Brně bylo v koncepci československého zdravotnictví zakotveno záhy po 2. světové válce. Především díky pražskému akademiku Františku Burianovi mělo Československo velmi brzy a velmi dobře vypracovanou koncepci plastické chirurgie, která se sítí popáleninových pracoviš počítala, a jako první vzniklo takovéto zařízení v Praze už v roce 1953 (první v kontinentální Evropě). Následovala popáleninová centra v Ostravě, Košicích, Bratislavě. Vcelku příznačně nebyl dostatek vůle vybudovat stejné zařízení i v Brně, a proto se o léčbu popálených na jihu Moravy dělila Úrazová nemocnice, Klinika plastické chirurgie na Berkově ulici a okresní či městské nemocnice na svých chirurgických a dětských odděleních. Hlavním impulsem pro zřízení samostatné popáleninové jednotky v rámci Úrazové nemocnice v roce 1982 byly havárie v brněnské teplárně v druhé polovině 70. let. Jednotka měla kapacitu maximálně asi 10 lůžek s jedním až dvěma lůžky pro intenzivní péči a převazovým sálkem. K 1. prosinci 1989 se jednotka stěhovala jako samostatný primariát do právě dobudovávané Fakultní nemocnice v Bohunicích. Provizoriem byl pobyt v 11. patře lůžkového traktu, v roce 1992 pak došlo ke stěhování do nynějších definitivních prostor v přízemí SVLS. Pracoviště neslo název Centrum pro popálené. Ještě před tím, v roce 1990, byla do Centra přesunuta léčba popálených dětí z Chirurgické kliniky v Dětské nemocnici a dalším významným posunem vpřed bylo vybudování kožní banky v rámci Tkáňové ústředny a Laboratoře pro kultivaci kůže LF MU. V roce 1995 bylo k Centru připojeno Oddělení rekonstrukční chirurgie, dislokované nejprve v pavilonu F ve staré zástavbě a od r. 1999 v 10. patře lůžkového traktu. Tím se lůžková kapacita celého pracoviště zvýšila ze 30 na cca 60 lůžek a změnil se název na „Centrum popálenin a rekonstrukční chirurgie“ Pracoviště se intenzivně zapojovalo do života nejen Fakultní nemocnice, ale i Lékařské fakulty Masarykovy univerzity - výuka mediků, postgraduální doškolování lékařů, přednášky, publikace, organizace mezinárodních sympozií atd. Výrazem respektu k našemu pracovišti ze strany vědecké komunity bylo v roce 2000 přiznání statutu kliniky. Vznikla Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie jakožto výukové a zdravotnické pracoviště Lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Brno. V současné době se klinika dělí na dvě části: na část popáleninovou a na oddělení rekonstrukční chirurgie. Popáleninová část má 3 oddělení - pětilůžkovou JIP s vybavením umožňujícím resuscitaci jakéhokoli typu a rozsahu popálení u všech věkových skupin, dále 3 lůžka intermediární péče související se standardním třináctilůžkovým oddělením dospělých a devítilůžkové standardní dětské oddělení. Celkem je tedy kapacita pro akutní léčbu popálenin 30 lůžek. Oddělení rekonstrukční chirurgie v 10. patře LT má 6 lůžek na JIP a 18 standardních lůžek pro rekonstrukční chirurgii. Celková kapacita kliniky je tedy 54 lůžek. Dále máme k dispozici 2 ambulance - jednu příjmovou a jednu specializovanou, 3 operační sály a malou rehabilitační jednotku. Na klinice pracuje 24 lékařů, z čehož je 11 plastických chirurgů, 7 chirurgů před 2. atestací a 1 pediatr. Konziliárně dochází pravidelně internista a 2 psychologové. Zdravotních sester je 54, PZP 13 a THP 3. Klinikou projde ročně 9 000 ambulantních pacientů, hospitalizováno je kolem 1 300 pacientů, z čehož asi 300 jsou akutní příjmy popálených. Mezi popáleninami zaujímají 35 – 40 % opařené děti do 3 let. Ostatní pacienti jsou přijímáni k provádění rekonstrukčně-chirurgických operačních výkonů, nejvíce se jedná o chirurgii ruky, kde spolupracujeme s Chirurgickou klinikou. Klinika zajišuje komplexní a kontinuální léčbu popálenin (rozumí se nejen akutní, ale i veškerá následná péče, dispenzarizace atd.) pro jihomoravský region a pro přilehlé části bývalého Severomoravského, Jihočeského a Východočeského kraje. Odléčením 300 akutních popálenin patří Klinika k velkým popáleninovým centrům v celoevropském měřítku. Pro akutní příjem popálenin je zajištěna kontinuální lékařská pohotovost popáleninového chirurga a ve spolupráci s ARO i erudovaného anesteziologa. Oddělení rekonstrukční chirurgie se zabývá zejména následujícími problémy: - Léčba chronických ran a defektů měkkých tkání, zejména proleženin, bércových vředů, diabetických gangrén apod. - spolupráce s Chirurgickou a Dermatovenerologickou klinikou - Chirurgie ruky - defekty měkkých tkání ruky, poranění kostí a šlach - spolupráce s Chirurgickou a Ortopedickou klinikou


10

- Zákonná operační léčba transsexuálů - spolupráce se Sexuologickým oddělením - Léčba defektů měkkých tkání obličeje, zejména tumorů - spolupráce s Oddělením ORL a Klinikou ústní, čelistní a obličejové chirurgie. Mluvíme-li o historii a současnosti Kliniky popálenin a rekonstrukční chirurgie, nestačí popis jejích součástí a výčet aktivit. Je nutno se zamyslet, v čem jsou naše silné stránky, co se nám podařilo více a co méně. K silným stránkám patří zejména: Komplexnost - zajištěním centralizace léčby popálenin a vybavením našeho pracoviště i erudicí týmu je dána vyšší úspěšnost i ekonomická racionalita léčby těžkých popálenin. Je všeobecně známo, že zřízením specializovaných popáleninových pracoviš se zvýší účinnost jejich léčby, a tak tomu bylo i v našem případě. I když nemáme dostatek přesných číselných údajů, evidentně se za uplynulých 20 let zvýšilo procento přežití kritických popálenin a popálenin inhalačních, takže dnes není výjimkou ani přežití popáleniny o rozsahu 75 – 80 % povrchu těla. Chemická nekrektomie - odstranění kožních nekróz pomocí kyseliny benzoové je velmi užitečná a ve světě téměř neznámá metoda, šetřící organismus postiženého, snižující krevní ztráty a vytvářející dobrou spodinu pro transplantaci kůže. Naše pracoviště má bezesporu jeden z největších souborů chemicky nekrektomovaných pacientů na světě. Kožní banka a kultivační laboratoř nám dává možnost přípravy různých moderních biologických kožních náhrad jako kultivovaných keratinocytů in vitro, přípravu allogenní acelulární dermis apod. Existuje jen velmi málo popáleninových pracoviš majících podobné možnosti. To je také příčinou stálého zájmu ze zahraničí o spolupráci na klinických studiích. Mikrochirurgická, zejm. mikrovaskulární technika je moderní součástí soudobé plastické chirurgie a otevírá možnost volného přenosu komplexních částí těla (kůže, sval, kost) na jiné místo - tzv. volné laloky s našitím cévní stopky o průměru už kolem 1 mm na příjmové cévy příjmového místa. Budovaný mikrochirurgický tým je schopen nabídnout široké spektrum možností nejen pacientům naší kliniky, ale i ostatním chirurgickým pracovištím nemocnice. Perspektivy Kliniky popálenin a rekonstrukční chirurgie Rozvoj oboru - lze jistě očekávat další pokroky v resuscitaci kritických popálenin a zlepšené přežívání šokové fáze nemoci z popálení i u pacientů s extrémními rozsahy. Na to potom navazuje zlepšená kvalita rekonstruované kůže, která určuje kvalitu života po těžkém popálení. Evropská integrace - přináší už nyní a bude přinášet mnohem více úkolů v každodenním životě ve smyslu standardizace terminologie, vybavení pracoviště a všech prvků péče o popálené, směřující k důsledné aplikaci systému kvality ISO a následné akreditaci pracoviště, tak aby byly naplněny všechny dosud „západoevropské“ normy. Při absenci hranic a volném pohybu osob bude nutno počítat s mnohem častější léčbou pojištěnců i jiných pojišoven než pouze českých. Rozvoj kliniky - vzhledem k tomu, že považujeme kapacity kliniky ve vztahu k jejím úkolům v současné době za dostatečné, nespočívá její další rozvoj v extenzivním růstu, ale spíše v prohlubování kvality práce. Máme na mysli zejména dosažení lepších hospodářských výsledků, rychlé zavádění nových poznatků z resuscitační péče do naší praxe, zlepšování kvality obnovovaného kožního krytu rozšířením spektra biologických kožních náhrad, možnost občasného paralelního operování tří chirurgických týmů s rozšiřováním spektra plastickochirurgických operací, práce dvou ambulancí v definitivních podmínkách s rozšířením nabídky ambulantních operací a procedur včetně rehabilitačních. Ve vztahu k Lékařské fakultě bychom chtěli zvyšovat kvalitu pre- i postgraduální výuky, zkvalitnit publikační aktivitu, usilovat o co největší úspěšnost při získávání grantů a zapojit se v co největší míře do národních a mezinárodních výzkumných programů. Závěrem bychom chtěli poděkovat vedení Fakultní nemocnice Brno i Lékařské fakulty MU za stálou snahu o optimální pracovní podmínky v ne právě jednoduchém období a zejména svým spolupracovníkům a spolupracovnicím za vše, co pro rozvoj pracoviště, pro jeho dobrou pověst a zejména pro jeho pacienty v minulosti udělali. Doc. MUDr. Pavel Brychta, CSc.

Z HISTORIE NEONATOLOGICKÉHO ODDĚLENÍ FN BRNO Na nutnosti zřídit v Porodnici novorozenecké oddělení se shodli již prof. Havlásek a akademik Teyschl. Pravidelnou, by intermitentní péči o novorozence v Porodnici zajišoval po válce docházením z Dětské kliniky doc. Kluska, který vypracoval koncepci péče o novorozence. Tuto přelomovou koncepci shrnul ve své habilitační práci „Oddělení pro novorozence a jeho preventivní úkol“, která byla otištěna roku 1947 v časopise Lékařské listy. 1. ledna 1949 byl ustanoven samostatný novorozenecký primariát v čele s prim. Schnellerovou, jejíž přednáška „Péče o novorozence v ústavu“, přednesená na schůzi Spolku českých lékařů roku 1949 a následně otištěná v časopise „Praktický lékař“ předznamenala nový pohled na problematiku neonatálního období. Model samostatného novorozeneckého primariátu pod jejím vedením úspěšně existoval až do roku 1973.


11

Tehdy došlo k organizačním změnám a nastala éra působení Novorozeneckého oddělení jako detašovaného pracoviště I. dětské kliniky pod vedením přednostů prof. Bruneckého a doc. Běluši. Na postu primářů jako zástupců přednosty pro LPP se postupně vystřídali prim. Nováková (1973 – 1976), prim. Čech (1976 – 1984) a prim. Kalábová (1984 – 1990). Oddělení vynikalo perfektní ošetřovatelskou péčí při respektování fyziologických potřeb novorozenců a výbornými výsledky. Na začátku roku 1990 byla zahájena rekonstrukce prostor II. dětské kliniky ve Fakultní dětské nemocnici. Neonatologická JIP II. DK byla z těchto důvodů přemístěna do Fakultní porodnice na Obilní trh. Současně s tímto sloučením bylo oddělení novorozenecké patologie (JIP a intermediární péče) organizačně převedeno pod II. dětskou kliniku, kterou řídil přednosta prof. Stejskal. S příchodem prim. Fučíka (1990 – 1993) nastaly zásadní pokroky v oblasti intenzivní péče a zavedení umělé plicní ventilace. Vliv II. dětské kliniky se odrazil rovněž v aplikaci novodobé přístrojové techniky do medicínské praxe. V těchto letech se prohloubila „organizační schizofrenie“, kdy Novorozenecké oddělení včetně personálu spadalo současně pod tři kliniky dvou nemocnic (neonatální patologie pod II. DK Fakultní dětské nemocnice, neonatální fyziologie pod I. a II. gynekologicko-porodnickou kliniku ve Fakultní porodnici na Obilním trhu. Navíc v roce 1993 byly dokončeny nové prostory II. dětské kliniky a část neonatologické JIP se vrátila do Fakultní dětské nemocnice. Tyto okolnosti umožnily roku 1993 opětné konstituování novorozeneckého primariátu jako samostatného organizačního celku. V devadesátých letech se stává Neonatologické oddělení v Porodnici na Obilním trhu statutárním perinatologickým centrem s akreditací superspecializované neonatologické péče, zapojuje se do pre- i postgraduálního vzdělávání, naplňuje principy moderní perinatologické péče a participuje v interdisciplinární spolupráci pediatrických odborností. V roce 2001 jsou sloučeny gynekologicko-porodnické kliniky pracoviš Porodnice a Bohunice a tuto organizační změnu analogicky organizačně kopíruje sloučení novorozeneckých oddělení, čímž je dokončena nynější struktura Neonatologického oddělení Fakultní nemocnice Brno jako největšího neonatologického pracoviště v České republice s počtem novorozenců převyšujících metu 5000 za rok. Prim. MUDr. Ivo Borek Blanka Budínová

50 LET ČINNOSTI TKÁŇOVÉ BANKY FN BRNO - 1952 – 2002 „Pokroky v lékařských a přírodních vědách nabízejí reálnou možnost nahradit v blízké budoucnosti poškozené tkáně a dokonce i části lidského těla.“ (European Tissue Repair Society Consensus Meeting 1997) Historie Tkáňová banka vznikla v roce 1952 jako součást Ortopedické kliniky. V jejím čele stál MUDr. Zdeněk Harnach, CSc. Je skutečností, že spolu s Tkáňovou bankou FN Hradec Králové patřila k prvním zařízením tohoto druhu v Evropě. Od samého začátku Tkáňová banka připravovala a uchovávala alogenní štěpy odebírané asepticky od kadaverozních dárců. V roce 1960 byla zřízena specializovaná laboratoř pro kostní patofyziologii, která biochemicko-imunologickými a histologickými metodami zabezpečovala kontrolu kvality tkáňových štěpů. Vedením této laboratoře i vedením Tkáňové banky byl pověřen prof. MUDr. Vítězslav Horn, DrSc. Základními metodami konzervace tkání Slavnostní otevření kryobanky dne 29. 10. 2002 bylo hluboké zmrazení a od konce šedesátých let také lyofilizace. 1. ledna 1985 se Tkáňová banka oddělila od Ortopedické kliniky a začala pracovat jako samostatné oddělení Fakultní nemocnice. Tkáňová banka úzce spolupracovala s chirurgickými klinikami a podílela se na řešení řady výzkumných úkolů. Stěžejní otázkou bylo zjišování imunologických a biologických interakcí kostního alogenního štěpu. Současnost Transplantace tkání a buněk je stále častější léčebnou metodou. Tkáňová banka je servisním pracovištěm FN Brno s celostátní působností. Na Moravě je jediným zařízením, které se zabývá


12

Monitorovací systém kryobanky

odběrem, zpracováním, kontrolou kvality a bezpečným uložením tkáňových a buněčných transplantátů. Tkáňové transplantáty Při odběru kadaverozních tkání spolupracuje Tkáňová banka s řadou zdravotnických zařízení v Brně i okolí. Připravovány jsou především transplantáty kožní, kostní, cévní, rohovky a skléry. Základní směrnicí jsou standardy Evropské Asociace Tkáňových Bank. Tkáňové transplantáty jsou aplikovány zejména v chirurgických oborech, jako jsou např. chirurgie, neurochirurgie, ortopedie, popáleninová medicína, oční lékařství. Tkáňová banka spolupracuje jednak s pracovišti FN Brno, jednak se zdravotnickými zařízeními v Brně (FN u sv. Anny, Úrazová nemocnice) a okolí i v celé republice (nemocnice Boskovice, Benešov u Prahy, Břeclav, České Budějovice, Chrudim, Kadaň, Kolín, Kyjov, Liberec, Mladá Boleslav, Nové Město na Moravě, Opava, Orlová, Praha-Bulovka, PrahaMotol, Přerov, Rožnov pod Radhoštěm, Rychnov nad Kněžnou, Třebíč, Ústí nad Labem, Zlín, Znojmo).

Buněčné transplantáty V posledních deseti letech jsou stále častěji užívány protézy tvořené vlastními nebo dárcovskými buňkami a nosičem (biologickým nebo syntetickým materiálem). Buněčné transplantáty jsou využívány nejen v chirurgických, ale také v interních oborech. Jsou připravovány např. kultivované kožní (od r. 1992) a chrupavkové (od r. 1998) transplantáty. Samostatný program zahrnuje zpracování a bezpečné uložení kostní dřeně (od r. 1993), periferních krevních kmenových buněk (od r. 1995) a kmenových buněk pupečníkové krve (od r. 1997). Mezinárodní spolupráce Tkáňová banka spolupracuje s řadou zahraničních pracoviš. Nejvýznamnější je zapojení do mezinárodní sítě Tissue Banks International, která sdružuje tkáňové banky v USA, Evropě a Asii. V roce 1999 byla na úrovni ředitele FN Brno a prezidenta Tissue Banks International podepsána dohoda o spolupráci. Hlavní pozornost je věnována dobré laboratorní a výrobní praxi, kontrole kvality a bezpečnosti v souladu s normami Americké a Evropské Asociace Tkáňových Bank s cílem získání plné akreditace a možnosti výměny tkáňových a buněčných transplantátů.

Externí zásobník tekutého dusíku

Kolektiv Tkáňové banky

Plány do budoucna Díky podpoře vedení FN Brno byla v letošním roce vybudována Kryobanka, která umožňuje bezpečné uložení tkáňových a buněčných transplantátů a splňuje všechny požadavky kladené na zařízení tohoto typu. Biologické transplantáty jsou uloženy bu v elektrických mrazicích boxech nebo v kontejnerech s tekutým dusíkem. Doplňování tekutého dusíku je prováděno automaticky z externího zásobníku a všechny důležité parametry jsou průběžně monitorovány. Kryobanka byla slavnostně otevřena 29. 10. 2002 v rámci konference „Pokroky v tkáňovém bankovnictví“ organizované pod záštitou Evropské Asociace Tkáňových Bank. Konference se zúčastnili významní představitelé oboru z celé řady zemí, např. z USA, Japonska, Izraele, Německa, Nizozemí, Turecka, Číny a Slovenska. Hlavním předmětem jednání byly otázky kontroly kvality transplantátů a jejich bezpečné použití. Nejbližší budoucnost Tkáňové Banky je spojena s projektem vybudování čistých prostorů, rozšíření škály zpracovávaných biologických materiálů a jejich finální sterilizaci. Realizace projektu je dalším důležitým krokem na cestě do společenství evropských tkáňových bank.

Zmražené tkáňové štěpy připravené k distribuci

Doc. MUDr. Jiří Adler, CSc.

Kdyby ti, co o mně špatně mluví, věděli, co si o nich myslím, pomluvili by mě ještě víc (Sacha Guitry) Světlo zůstává světlem, i když ho slepí nevidí (Lev Nikolajevič Tolstoj) Vždy odpouštějme svým nepřátelům, nic je nedokáže víc rozzuřit (Oscar Wilde) Lež může oběhnout půlku světa, než si pravda nazuje boty (James Kalaghan) Než začneš jinému jámu kopat, dobře si změř, kolik měříš (řecké přísloví) Slon má po slávě, jen se postaví vedle hory (bengálské přísloví)


13

ZKUŠENOSTI ZE ZAHRANIČÍ DALLAS - SOUTHWESTERN MEDICAL CENTER AT DALLAS, THE UNIVERSITY OF TEXAS V období 16. 4. – 15. 5. 2002 jsem absolvovala studijní pobyt v Southwestern Medical Center at Dallas, The University of Texas (UTSW). Ráda bych se se čtenáři Nemocničních listů v tomto a následujícím čísle podělila o některé ze svých zážitků a zkušeností. Proč právě Dallas Dallas je sesterské město města Brna. Studijní pobyty pro učitele Lékařské fakulty Masarykovy univerzity probíhají především díky aktivitě emeritního profesora pana Ladislava Novaka z Dallasu. Především díky jeho aktivitě dostávají od roku 1994 tuto možnost dva lékaři, učitelé Lékařské fakulty MU. Proč právě pneumoložka Od roku 1994 se v UTSW vystřídala celá řada lékařů - učitelů Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Možnosti studijního pobytu v Dallasu využily nejrůznější odbornosti. Na výběru odbornosti kandidáta se podílí velmi aktivně i proděkan (proděkanka) pro postgraduální vzdělávání ze Southwestern Medical Center. Pro rok 2002 byl navržen pneumolog (pneumoložka). Průběh pobytu Cílem měsíčního studijního pobytu v UT Southwestern Medical Center at Dallas bylo seznámení se s organizací práce a náplní práce týmu Palliative Care Team péče, dále s organizací a náplní práce lékařů a sester Medical Intensive Care Unit, na které jsou hospitalizováni především nemocní, jejichž stav vyžaduje řízenou plicní ventilaci, seznámení se s náplní práce a organizací práce lékařů oboru Pulmonary Medicine and Critical Care a seznámení se s organizací péče o nemocné s bronchogenním karcinomem. Hlavním garantem programu byla Dr. Lynne M. Kirk, Associate Dean for Graduate Medical Education (proděkanka pro postgraduální vzdělávání). Za umožnění tohoto zahraničního pobytu a pomoc při jeho organizaci vděčím především emeritnímu profesorovi panu Prof. Ladislavu Novakovi, Associate Dean Dr. Lynne M. Kirk, vedení Lékařské fakulty MU v Brně v čele s panem děkanem prof. MUDr. Jiřím Vorlíčkem, CSc., paní proděkankou prof. Natašou Honzíkovou, CSc. a paní ing. Dagmar Malou, která mi velmi pomáhala při organizaci odletu. Pobyt bych nemohla absolvovat bez vstřícného postoje vedení FN Brno v čele s ředitelem MUDr. Janem Burianem a náměstky prim. MUDr. Ivo Burgetem a ing. Pavlem Suchánkem. První 3 dny pobytu jsem absolvovala s Palliative Care Team (týmem paliativní péče), který působí v nemocnici Parkland Memorial Hospital 4 roky. Tým pracuje pod vedením Dr. Elizabeth Paulk. Práce Palliative Care Team je velmi dobře zorganizovaná. To, že paliativní medicína je považována za důležitý obor, dokazovalo i to, že s pracovníky týmu pracovali studenti lékařské fakulty, kteří si tuto praxi vybrali jako volitelnou. Pracovníci týmu byli zváni k nemocným na odděleních (včetně jednotek intenzívní péče) a prováděli i činnost ambulantní. Jedním s hlavních cílů sice bylo nastavení odpovídající léčby symptomů, které provázejí pokročilá nádorová onemocnění, ale v popředí byla i péče soustředěná na rodinu a přátele nemocných. Toto komplexní pojetí paliativní péče umožňovalo to, že členy týmu jsou i sociální pracovnice, duchovní a také to, že s týmem spolupracuje psycholog. Pružnou paliativní léčbu i péči umožňuje také to, že Palliative Care Team spolupracuje s 19 hospicovými agenturami. Dobu od druhého týdne do konce pobytu jsem převážně absolvovala na Medical Intensive Care Unit (MICU) v Parkland Memorial Hospital s lékaři Division of Pulmonary Medicine and Critical Care. Vedoucím lékařem Division of Pulmonary Medicine and Critical Care je Professor Jonathan Weissler, M.D., Ph.D a vedoucím lékařem MICU je Professor Dal Nogar, M.D., Ph.D. Oba jsou lékaři odbornosti Pulmonary Medicine and Critical Care. Na MICU, která má 14 lůžek, jsou hospitalizováni především nemocní, jejichž stav vyžaduje řízenou plicní ventilaci. Pokud z kapacitních důvodů nemůže být ventilovaný nemocný hospitalizován na MICU a je hospitalizován na jednotce intenzívní péče jiné odbornosti, dochází odborníci z MICU tam, kde je hospitalizován, a řídí léčbu plicních komplikací i řízenou plicní ventilaci. K MICU patří i bronchologické pracoviště. Lékaři Division of Pulmonary Medicine and Critical Care zajišují i ambulantní činnost v Chest Clinic (všeobecné plicní ambulanci), Clinic for Suspected Bronchogenic Carcinoma (ambulanci, která je určena pro navržení vyšetřovacích postupů u nemocných s podezřením na bronchogenní karcinom), Clinic for Lung Transplantation (ambulanci, kde jsou sledováni nemocní před a po transplantaci plic).


14

Dále lékaři této divize vedou léčbu nemocných, kteří jsou hospitalizováni na všeobecných odděleních v nemocnici. Zcela samostatně pracuje laboratoř pro vyšetřování plicních funkcí. Výsledky vyšetření v této laboratoři provedených vyhodnocují Pulmonary Medicine and Critical Care specialisté. Na MICU jsem se pod vedením Prof. Weisslera a pod vedením Prof. Nogara velmi podrobně seznámila s indikacemi pro řízenou plicní ventilaci, s péčí o ventilované nemocné, s léčbou plicních komplikací u těchto nemocných a s léčbou plicních komplikací u imunokompromitovaných HIV pozitivních nemocných ve stádiu rozvinutého AIDS. Dále jsem nastudovala organizaci práce na MICU, především díky velmi vstřícnému chování Unit Manager Bennyho R. Lucase, RN, BSN, CEN, CCRN, který mi poskytl kompletní dokumentaci i provozní řád MICU. Tituly u jmen obou vedoucích lékařů nevyjadřují pouze to, že se jedná o lékaře, kteří se podílejí na výuce studentů lékařské fakulty, ale jedná se o tituly získané na základě systematické vědecko-výzkumné i pedagogické činnosti. Především v době, kdy se buduje obdobná jednotka intenzivní péče v naší nemocnici, jsou poznatky získané od obou vedoucích lékařů i poznatky získané od Unit Manager velmi cenné a domnívám se, že některé z nich by mohly být při budování naší centrální jednotky intenzívní medicíny využity. Rovněž pro práci naší kliniky, na jejíž jednotce intenzívní péče jsou hospitalizování ventilovaní nemocní s plicním postižením, jsou zkušenosti z MICU velmi potřebné. Cenné jsou i zkušenosti a porovnání léčebných a vyšetřovacích postupů u všech plicních onemocnění, se kterými jsem se seznámila v ambulancích. Velmi přínosný byl pro mě i pobyt na bronchologickém pracovišti, které bylo přičleněno k MICU. Především proto, že jsem mohla díky vybavení videobronchoskopy a díky vybavení C ramenem nastudovat techniku provádění transbronchiálních plicních biopsií. Vzhledem k tomu, že naše klinika poskytuje i komplexní péči o nemocné s bronchogenním karcinomem, kontaktovala jsem během pobytu i specialisty - onkology. Účastnila jsem se mezioborových seminářů, jejichž cílem bylo rozhodnutí bu o dalších vyšetřeních nebo o další léčbě komplikovaných onkologických nemocných. Semináře probíhaly za účasti onkologů, chirurgů, patologických anatomů a odborníků v zobrazovacích metodách, a nejčastěji řešenými případy byli právě nemocní s bronchogenním karcinomem. Věnoval se mi Professor Manuel Valdivieso, M.D., Associate Director, Clinical Investigations z Harold. C. Simmons Comperhensive Cancer Center. Pan profesor mne seznámil s terapeutickými postupy, které jsou používány u nemocných s bronchogenním karcinomem, a se všemi studiemi, které na oddělení probíhají. Dále jsem se seznámila s pracovištěm, které vede Dr. John D. Minna, Director Nancy B. & Jake L. Hamon Center for Therapeutic Oncology Research. Toto pracoviště je orientována především na využití molekulárně-genetických metod. Pobytem na onkologických pracovištích jsem také získala informace o organizaci klinických studií. Pan profesor Novak mi operativně zajistil i jednodenní návštěvu v Baylor University Medical Center, kde jsem měla mimo jiné možnost seznámit se s provozem a náplní práce Texas Lung Center, P.A., což je velké soukromé ambulantní centrum. Velmi zajímavá a přínosná pro práci vysokoškolské učitelky i pro práci lékaře pracoviště, které zodpovídá za pregraduální a postgraduální vzdělávání v oblasti pneumologie, byla i možnost získat zkušenosti se způsobem vzdělávání mladých lékařů i studentů. Tyto zkušenosti jsem získala absolvováním celé řady seminářů a přednášek (oborových, celonemocničních nebo určených přímo pro studenty) a pozorováním práce vedoucích lékařů s mladými lékaři po promoci i s lékaři připravujícími se ke specializační zkoušce z Pulmonary Medicine and Critical Care. Co napsat na závěr I. části? V této části jsem se snažila popsat, co všechno jsem mohla během svého pobytu absolvovat, která oddělení a ambulance navštívit a s kým jsem se měla možnost setkat. Mohu konstatovat, že o všechno jsem musela požádat. Ale jakmile jsem požádala a lékaři i sestry viděli, že se o problém zajímám nebo dokonce o problematice něco vím, byli všichni velmi vstřícní. Dokonce jsem měla možnost samostatně bronchoskopovat (samozřejmě se souhlasem pacienta), měla jsem možnost zkopírovat si jejich dokumentaci, fotografovat MICU, od které mi dokonce poskytli i plánek. Toto všechno není v USA úplně obvyklé. Ve druhé části článku se pokusím popsat, čím se liší práce v Parkland Memorial Hospital, který je součástí Southwestern Medical Center at Dallas, od práce ve Fakultní nemocnici Brno. Pokusím se o to proto, že nemocnice jsou si velikostí a rozsahem poskytované péče i rozsahem poskytovaného pregraduálního i postgraduálního vzdělávání velmi podobné. Doc. MUDr. Jana Skřičková, CSc.

4O. VÝROČÍ ZŘÍZENÍ PRVNÍ TŘÍDY PRO DYSLEKTIKY V ČR Letos je tomu 40 let od doby, kdy se v Brně podařilo zřídit první třídu pro dyslektiky v naší republice. Stojí to za připomenutí. Tato třída vznikla jako socioterapeutický počin v péči o děti trpící poruchami učení - čtení a psaní řečeno pedagogicky neboli tak zvanými vývojovými vadami (F 81) řečeno medicínsky, většinou s návazností na řadu dalších psychických a sociálních potíží. Třída vznikla při Psychiatrickém oddělení Fakultní dětské nemocnice v Brně-Černých Polích v roce 1962 původně jako jednotřídka. Měla zajištěnu komplexní péči pedopsychiatrického týmu za přispění pomoci ostatních oddělení nemocnice. V průběhu let její činnosti jsme průběžně hodnotili naše pětileté a pak i desetileté zkušenosti, jejichž výsledky jsme zveřejnili. Takto vzniklou péčí při Psychiatrickém oddělení prošlo v průběhu deseti let poradnou 750 dětí, třídou pro dyslektiky pak 147 dětí. Otázky tohoto postižení jsme projednávali na nejrůznějších fórech, vypracovali jsme 41 odborných studií, publikovali 19 obsáhlejších prací. V nich jsme řešili klinický obraz, vznik postižení, jeho nápravu i možnosti prevence. Souborně jsme zpracovali výsledky péče za třiadvacetileté působení naší péče na oddělení. Můžeme říci, že vytvořením třídy pro dyslektiky jsme mohli za léta jejího působení přispět ke koncepci dyslexie, ke koncepci péče poradenské a třídní v komplexní sestavě pracovníků našeho oddělení a celé Dětské nemocnice a dali impuls k vytváření těchto tříd v širším měřítku všude tam, kde se projevila jejich potřeba a byla možnost potřebného materiálního a personálního vybavení. Cílem naší práce přitom bylo dosíci toho, aby děti postižené tímto hendikepem byly zachycovány již na úrovni předškolní, aby bylo o ně odborně postaráno, aby byly vždy všemi jako takové hodnoceny a posuzovány ve kterékoliv jejich životní situaci a předešlo se krizovým situacím i ohrožení života. Usilovali jsme také o to, aby se o tyto děti starali odborníci zanícení touto problematikou, patřičně erudovaní a dosáhlo se u nich v průběhu jejich vývoje co největší možné úpravy postižení a mohly se ve svém životě plně realizovat či jinak, obrazně řečeno, aby co nejméně dyslekticky četly v knize svého života a co nejméně dysorthograficky psaly svá curricula vitae. MUDr. Vratislav Vrzal, CSc.


15

PŘEDSTAVUJEME VÁM CENTRÁLNÍ SANITÁŘI PRACOVIŠTĚ MEDICÍNY DOSPĚLÉHO VĚKU FN BRNO Společný tým sanitářů při FN Brno - Pracoviště medicíny dospělého věku vznikl v roce 1993 sloučením dispečinků staré zástavby a lůžkového traktu. Zabezpečuje nepřetržitý provoz pro lůžková a ambulantní pracoviště. V jeho provozu se střídá dvaadvacet pracovníků PZP a čtyři šatnářky, z nichž se tři podílejí na obsluze výtahu pro operační sály a akutní stavy. Celý tento tým koordinuje a řídí pan Jaroslav Jelínek. Společný tým sanitářů naleznete v budově lůžkového traktu nemocnice v Bohunicích hned vedle chirurgické ambulance. V malé místnosti se denně prostřídají dvě směny. Denní služba má na starost především zajištění ambulantních pacientů a v odpoledních hodinách i pacientů z lůžkových oddělení. Noční směna pak zabezpečuje provoz pro celý areál bohunické nemocnice. Do pracovní náplně společného týmu sanitářů mimo jiné patří: • Přeprava pacientů nemocniční sanitkou na vyšetření a zpět, odvoz pacientů určených k příjmu na oddělení včetně překladů, • přeprava materiálu z Transfuzního oddělení (pouze v odpoledních a nočních hodinách), • odvoz pacientů na příslušná vyšetření (RTG, sono, EMG, CT a jiná specializované oddělení a ambulance), • údržba a kontrola čistoty manipulačních prostředků (sedaček a lehátek, které jsou k dispozici ambulantním pacientům), • přebírání, třídění a odvoz vzorků do příslušné laboratoře. • odvoz a manipulace se zesnulými, předávání těl do Patologicko-anatomického ústavu. FN Brno v roce 2000 zakoupila sanitní vůz k přepravě pacientů v rámci areálu PMDV. Na začátku roku 2002 byla předána k užívání sanitka druhá. Oba vozy slouží k přepravě chodících, sedících a hlavně ležících pacientů v rámci areálu PMDV. Celková kapacita obou sanitek je sedm sedících a dva ležící pacienti. V roce 2001, kdy byla v provozu pouze jedna sanitka, bylo tímto způsobem přepraveno více než 11 100 pacientů a bylo ujeto celkem 9 722 km. Denní průměr tedy byl 30 pacientů, a to včetně dnů pracovního klidu, které tento průměr snižují. Za tři čtvrtiny letošního roku pak bylo oběma vozy přepraveno 12 288 pacientů a najeto 9 964 km při průměru 45 pacientů na den. Při součtu těchto čísel je potřeba si uvědomit, že ne všechny požadavky na transport je možné uspokojit v plánovaných termínech. Společný tým sanitářů má ve svém středu i pracovníky, kteří jsou FN Brno věrni více než deset let, a lze říci, že i díky nim a jejich zkušenostem se personální stav za posledních pět let nijak výrazně nezměnil. Svoji práci berou sanitáři zodpovědně, protože většina z nich má svoji rodinu a FN Brno jim dává jistotu zaměstnání a možnost výdělku. Kromě pracovních povinností jsou i sanitáři lidmi, kteří mají své koníčky a zájmy. Ve společném týmu sanitářů najdete několik zručných řemeslníků, dobrých muzikantů, ale například i dobrovolného hasiče, který při nedávných povodních pomáhal při odstraňování škod, které velká voda napáchala. Na závěr jsem poprosil o názor na naší práci naše nadřízené pracovníky. Co si o nás myslí náš vedoucí pan Jelínek? „Kluci se snaží vyhovět požadavkům pracoviš, ale všichni jsme jenom chybující lidé. Myslím si však, že především jde o zabezpečení potřeb pacientů, což si každý z nich uvědomuje a dle svých schopností se snaží splnit zadané požadavky co nejlépe.“ Náměstkyně pro ošetřovatelskou péči paní Mičudová k tomu dodává: „V poslední době se podařilo tento tým stabilizovat a je to vidět i na odvedené práci. Je třeba si uvědomit, že vše záleží na vzájemné komunikaci, a proto někdy samozřejmě dochází k menším zádrhelům. Práce společného týmu sanitářů je odpovědná a bez jejich přítomnosti by náš společný cíl - spokojenost pacientů - nemohl být splněn. I oni se výraznou měrou podílejí na dobrém jménu našeho zdravotnického zařízení a za to jim patří poděkování.“ Jan Budín

Optimista prohlašuje, že žijeme v nejlepším možném světě, a pesimista se obává, že je to pravda (James Branch Cabel) Chytrost bez citu je mlýnský kámen bez zrna (Jean Paul) Úspěch mívá mnoho otců, neúspěch je sirotek (maarské přísloví)


16

KONGRES CENTRAL EUROPEAN NEUROSURGICAL SOCIETY (CENS) V BRNĚ Pod názvem CENS se skrývá profesní společenství neurochirurgů v oblasti, která byla historicky spjata v soustátí bývalého RakouskaUherska. Je to šest zemí - Polsko, Slovensko, Maarsko, Česká republika, Rakousko a Slovinsko. Kdo cestuje po těchto zemích, ten ví, že nádraží, pošty, školy, divadla - v podstatě státní budovy byly vždy stavěny stejným stylem. Podobně i staré nemocnice - například Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze a Státní institut v Budapešti. Lidský potenciál byl rovněž podobný, podobný byl způsob erudice i uznávané hodnoty. To je již takřka sto let stará historie a zvláště v oboru, který se tak rychle rozvíjí jako neurochirurgie, je zhusta rozvoj disproporční. Světová neurochirurgická společnost (WFNS) tuto situaci mapuje a její předseda prof. Madjid Samii navrhl zřízení této středoevropské instituce v roce 1998 jako odbornou společnost zastřešující tuto oblast pro sladění úrovně zdravotní péče. I. sjezd CENS proběhl za velkého zájmu neurochirurgů ze zmíněných zemí ve Wroclawi v r. 2000. Společnost si dala za úkol vedle společných setkání na kongresech i podporu výměnných stáží mladých elévů oboru, možnost publikování v národních odborných časopisech i praktické ukázky operací významných odborníků na cizích pracovištích. Organizací letošního II. sjezdu CENS byla pověřena Neurochirurgická klinika Fakultní nemocnice Brno. Sjezd byl uspořádán ve dnech 6. – 8. listopadu 2002 v hotelu International za účasti 270 odborníků ne ze šesti, ale z jedenácti evropských zemí a USA. O členství totiž usilují i národní společnosti neurochirurgů Litvy a Ukrajiny a již určitou dobu má individuální členství několik neurochirurgů z Německa. Součástí sjezdu byla samostatná sekce sester. Jejich jednání bylo přítomno 80 účastnic ze tří zemí. Podle ohlasů se velmi zdařila a obecně lze říci, že odborná úroveň sesterských sekcí se velmi zvyšuje. Naše pracoviště předneslo řadu sesterských prací. Témata lékařské části sjezdu byla - cévní neurochirurgie, neuronavigace a intramedulární léze. Programová komise, která byla mezinárodní, vybrala 38 původních prací k pódiové prezentaci a byla zhlédnuto 36 posterů. Naše pracoviště přispělo čtyřmi pracemi: • Smrčka M., Juráň V., Smrčka V., Krupa P.- Improvement of results on the neurosurgical department with a moderate frequency of aneurysm cases • Svoboda T., Máca K., Fadrus P., Smrčka V. - Brno - Do we need a frame-less stereotaxy? • Svoboda T., Nádvorník P. - Transtentorial stereotactic guided drainage of arachnoidal cyst. Case report. • Fadrus P., Svoboda T., Máca K., Smrčka V. - Stereotactic evacuation of infratentorial hematomas by transtentorial approach. Základním problémem kongresu v cévní části bylo vytyčení nejvhodnější indikace pro coiling (obtížně přístupné výdutě, zadní část Vilisova okruhu, baze lební a některé výdutě na a. comm. ant.) Ostatní je třeba operovat mikrochirurgicky. I když je coiling, tj. endovaskulární cesta perspektivní, nesmí se ztrácet erudice v cévní mikrochirurgii a každé přední pracoviště musí mít svůj cévní tým. Navigace a její stereotaktické modifikace jsou věcí vybavenosti pracoviště, ekonomické situace i zkušeností jednotlivých pracovníků. Navigační systémy v podstatě umožňují dokonalé odstranění mozkových nádorů, nejvhodnější přístup k lézi i některé funkční výkony. Naše pracoviště a některá jiná suplují navigační systémy (Brain-Lab - 10 mil. Kč) stereotaxí, což je dostatečné, ale ne dokonalé. V provádění míšních operací se v současné době klade důraz na větší radikalitu při velmi jemné operační mikrochirurgické technice bez užití řezných nástrojů a ultrazvukových aspirátorů. V závěru sjezdu proběhla plenární schůze CENS, která si zvolila svoje funkcionáře na období 2002 – 2004. Prezidentem byl zvolen prof. MUDr. Vladimír Smrčka, CSc., přednosta Neurochirurgické kliniky naší nemocnice. Je to ocenění nejen osobní, ale ocenění práce celé kliniky a rovněž úrovně Fakultní nemocnice Brno. Sjezd byl účastníky vysoce hodnocen nejen pro odbornou stránku, ale i pro společenské akce, především raut na Slavkovském zámku s ohňostrojem. Velkou zásluhu na uspořádání kongresu mají vrchní sestra Jarmila Bezrouková, prim. MUDr. Josef Musil a as. MUDr. Martin Smrčka, Ph.D. Prof. MUDr. Vladimír Smrčka, CSc.


17

Z NAŠICH PRACOVIŠŤ AMBULANCE SPORTOVNÍ MEDICÍNY VE FN BRNO Ve FN Brno na pracovišti v Bohunicích byla dne 19. srpna 2002 při Oddělení funkčního vyšetřování otevřena nová ambulance sportovní medicíny. Tato ambulance vznikla na základě podnětu České společnosti tělovýchovného lékařství v Brně. Vedení nemocnice tento návrh podpořilo a ve spolupráci s vedením Oddělení funkčního vyšetřování bylo nalezeno ideální řešení, aby tato ambulance vznikla v rámci tohoto pracoviště, které má potřebné přístrojové vybavení a zájem rozšířit oddělení o nový typ ambulance. Doc. MUDr. Jan Novotný, CSc. z Fakulty sportovních studií MU v Brně navíc předpokládá do budoucna rozvoj a spolupráci tohoto oddělení v rámci universitního kampusu. Ambulance sportovní medicíny by měla sloužit nejen vrcholovým sportovcům, ale i rekreačním sportovcům všech věkových kategorií. Provoz ambulance střídavě zajišují dva lékaři, jeden již s atestací ze sportovní medicíny a se zkušenostmi z jiného pracoviště určeného pro vyšetřování sportovců. Druhý z lékařů je v přípravě na tuto atestaci. Většina zdravotních pojišoven tyto preventivní prohlídky nehradí, pouze některé na ně přispívají. Proto si klienti budou tato vyšetření platit v hotovosti, v případě sportovních klubů je možná úhrada na fakturu. Ambulance sportovní medicíny nabízí: • Základní vyšetření (komplexní vyšetření internistou nebo praktickým lékařem se Mezi první klienty patřili mladí fotbalisté ze severní Moravy specializací za sportovní medicíny), • laboratorní vyšetření, antropometrické měření a erometrické zátěžové vyšetření, • spiroergometrické měření (vhodné pro vyspělejší sportovce, především pro běžecké a vytrvalostní disciplíny, • vzhledem k tomu, že ambulance se nachází v areálu Fakultní nemocnice Brno, nabízí další specializovaná vyšetření dle potřeby klienta. V případě onemocnění klienta jsou již všechna nezbytná vyšetření pojištěnců hrazena zdravotními pojišovnami. Z vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR č. 3/1991 vyplývá: odst. 1/ preventivní lékařské prohlídce jsou povinni se podrobit a/ účastníci všech forem povinné tělesné výchovy odst. 2/ a/ účastníci tělovýchovných a sportovních akcí jsou povinni prokázat svou zdravotní způsobilost předložením lékařského posudku b/ organizátoři, rozhodčí, trenéři, cvičitelé, instruktoři a ostatní pracovníci při zapezpečování účasti na tělovýchovné a sportovní akci jsou povinni kontrolovat , zda sportovci zúčastňující se tělovýchovných a sportovních akcí mají posudek o zdravotní způsobilosti. Otázkou zůstává, jak organizátoři sportovních akcí tuto vyhlášku dodržují. Mnohé sportovní kluby a organizace však již o zdraví svých sportovců začínají dbát. Pochopili, že je lepší zdravotním problémům včas předcházet. Rozhodně se to vyplatí všem a platí to nejen pro vrcholové sportovce. Ambulance sportovní medicíny má nyní dvě pracoviště. Obě jsou umístěna v areálu bohunické nemocnice, jedno v 6. patře lůžkového traktu a druhé ve staré zástavbě. Podrobnější informace je možno získat na telefonním čísle 547 193 173 ve všední dny od 7.00 hod. do 15.30 hodin. Nová ambulance sportovní medicíny se těší na spolupráci se všemi, kdo rádi sportují a chtějí sportovat zdravě. MUDr. Iva Tomášková

NOVÉ ENDOSKOPICKÉ PRACOVIŠTĚ SCREENINGU KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU Česká republika je státem, majícím neslavný evropský primát nejvyššího výskytu kolorektálního karcinomu. Vzhledem k tomu, že symptomatologie nemoci je v naprosté většině případů velice chudá, nenutící nemocné k návštěvě lékaře, je diagnóza kolorektálního karcinomu diagnózou pozdní a tomu odpovídá efekt léčby. V České republice, díky Nadaci manželů Havlových, díky podpoře státních orgánů a především díky pracovníkům České gastroenterologické společnosti, vznikla Nadace VIZE podporující a zaštiující program screeningu kolorektálního karcinomu v ČR. Prostřednictvím obvodních lékařů je vyšetřována u osob ve věku 50 let stolice na možnou přítomnost skrytého krvácení a při pozitivním nálezu je provedena kolonoskopie na vybraných pracovištích.

Jen to je ztraceno, čeho se vzdáme (Gotthold Ephraim Lessing)


18

Interní gastroenterologická klinika FN Brno byla ustanovena koordinačním pracovištěm tohoto programu v regionu jižní Morava. Vzhledem k tomu, že endoskopická vyšetření ve FN Brno, pracoviště Bohunice jsou stále prováděna v prostorovém provizoriu a vzhledem k tomu, že kolonoskopii u osob s pozitivním nálezem krve ve stolici je třeba provést bezprostředně, bylo otevřeno detašované endoskopické pracoviště k provádění kolonoskopií v areálu Dětské nemocnice FN Brno, a to do doby, než bude v rámci pracoviště Bohunice vyřešena otázka Centrálního endoskopického pracoviště. V dané situaci je otevření kolonoskopické vyšetřovny v Dětské nemocnici jednoznačným přínosem, umožňujícím naplnění významného screeningového onkologického programu. Objednání kolonoskopie se provádí na klapce 3472. Prof. MUDr. Petr Dítě, DrSc.

ZAČLENĚNÍ AMBULANTNÍHO CHIRURGICKÉHO ODDĚLENÍ PRACOVIŠTĚ REPRODUKČNÍ MEDICÍNY DO GYNEKOLOGICKO-PORODNICKÉ KLINIKY FN BRNO S účinností od 1. října 2002 se ambulantní chirurgické oddělení Pracoviště reprodukční medicíny stalo součástí Gynekologicko-porodnické kliniky FN Brno. Náš chirurgický tým čítá celkem tři druhoatestované chirurgy, k jejichž pracovní náplni práce patří: • Činnost na chirurgické ambulanci, • práce na lůžkové stanici oddělení 9, kde je celkem 9 senologických lůžek, • operativa na operačních sálech, která zahrnuje kompletní mamologickou problematiku od extirpací, přes mamu šetřící výkony až k radikálním operacím pro lokálně pokročilé a na předchozí léčbu špatně reagující nádory, dále pak asistence u event. operačních výkonů u pacientek s diagnózou gynekologických nádorů, • konsiliární činnost pro ostatní oddělení Gynekologicko-porodnické kliniky. Chirurgická ambulance je v provozu denně od pondělí do pátku v době od 7.00 do 15.00 hodin. Na ambulanci provádíme kontroly dispenzarizovaných pacientek, převazy operantek, „core cut“ biopsie z mammy pro histologickou verifikaci a stanovení hormonálních receptorů, dále pak menší chirurgické výkony jako jsou excize kožních lézí, extirpace lipomů, ateromů a další. Chirurg je stálým členem mammární komise kliniky, která zasedá každý čtvrtek od 13.00 hodin Na komisi úzce spolupracuje s dalšími jejími členy, kterými jsou radiodiagnostik, radiační onkolog, gynekolog se zaměřením na klinickou onkologii a patolog. Členové komise společně indikují jak diagnostické, tak léčebné postupy. Naší vizí do budoucna je zvýšit počet operovaných pacientek s nádorovým onemocněním prsu, zavést do klinické praxe mapování lymfatik s následnou biopsií sentinelové uzliny v axile. Vzhledem k narůstajícímu počtu nepalpovatelných lézí mamy, zachycených při mamografickém screeningu, či při mamografii před nasazením hormonální substituce, se jeví nutné propracovat lokalizační techniky nepalpovatelných lézí. V neposlední řadě společně plánujeme s gynekology provádět disekce retroperitoneálních uzlin v rámci radikálních operací ovariálního karcinomu. Kolektiv chirurgů Gynekologicko-porodnické kliniky se těší na spolupráci s vámi. Doc. MUDr. Zdeněk Pačovský, CSc.

Neříkej hop, ani když přeskočíš. Nejdříve se podívej, do čeho jsi skočil (Julian Tuwim) Strach z nebezpečí je tisíckrát horší než nebezpečí samo (Daniel Defoe)


19

JAK JE NEZNÁTE KAREL PAVLÍKOVSKÝ, SOCHAŘ A ŘEZBÁŘ Mohu přiznat, že jsme se poznali již před několika lety, kdy jsme vyzdobili jídelnu zaměstnanců během vánočních svátků jeho dřevěným betlémem. Je skromný a nenápadný, na naší energetice na pracovišti v Bohunicích je zaměstnán jako provozní elektrikář již 14 let. Pokud jej potkáte v areálu nemocnice v pracovním oblečení, nenapadne vás, že jste právě minuli jednoho z mála řezbářů našeho regionu. Protože mne jeho zajímavý kumšt stále více přitahoval, dohodli jsme se, že mi o sobě poví něco více a dostal jsem i jeho souhlas, že obsah rozhovoru můžeme zveřejnit v naších Nemocničních listech. Jmenuje se Karel Pavlíkovský a ačkoliv se jedná o zralého muže, říká o sobě, že mu teprve nyní končí učňovská doba. K jeho výtvarné činnosti zřejmě velkou měrou přispěl i ten fakt, že jej jeho otec, pedagog a malíř, od malička obklopoval obrazy a plátny. Pan Pavlíkovský se chtěl věnovat spíše sportu, ale následkem úrazu tohoto koníčka opustil a začal od svých 15 let malovat. Účastnil se různých výstav, Trienále a Salonu mladých výtvarníků. Otec jej vedl jako zkušený pedagog a předával mu do jeho začátků svá moudra. „Když uděláš čáru a je to špatné, hned ji negumuj, dokonči celou práci a teprve potom poznáš, co všechno je na obraze špatně“. Se svým talentem prošel pan Pavlíkovský Lidovou školou umění a pobýval i čtyři roky v Praze. Nepovedlo se mu však vystudovat UMPRUM, nebo poslední pokus o přijetí do školy byl po roce 1969 zlikvidován v důsledku negativního postoje jeho otce k invazi spojeneckých vojsk do tehdejší ČSSR v roce 1968. Ve snaze získat další potřebné vzdělání studoval pan Pavlíkovský potom soukromě kresbu a dějiny umění. Vlastně náhoda tomu chtěla, že od malování přešel k řezbářství. V roce 1973 pomáhal brněnskému sochaři Jiřímu Netíkovi při opravě ateliéru. Když skončili s opravou, vyzval sochař Netík mladého pomocníka, zda si u něj nechce zkusit řezbářskou práci. Tento kumšt chytil pana Pavlíkovského za srdce a vyměnil jej za dosavadní malování. Pana Netíka dodnes považuje nejen za svého přítele, ale hlavně za svého učitele. Ve svých řezbářských počátcích začal s portréty, dnes je ale jeho tvorba podstatně širší. Jde o tvorbu figurální a portrétní. Zvláštní úlohu v jeho tvorbě hrají betlémy. Zatímco u portrétů si připravuje plastelínový model, u ostatních výtvorů pracuje naplno jeho fantazie a schopnost přenášet do dřeva své představy. „Když začnu pracovat na něčem novém, mohu mít zavřené oči. Musím mít prostorové vidění a vlastně vidím dlátem“. Z jeho rukou vyšly portréty T. G. Masaryka, Karla Čapka, ale také dalajlámy. Nyní by chtěl dokončit podobiznu Bohumila Hrabala. Dá se říci, že každý výtvor je určitým symbolem. Tak například Černá Madona, dílo s názvem „Oči černé Afriky“, je vlastně symbolem údělu afrických žen, což zpodobňuje těhotná černoška s malým dítětem v náručí. Dovolil jsem si zeptat se pana Pavlíkovského, proč si tolik oblíbil betlémy a z čeho pramení tyto motivy. Vysvětlil mi, že se nejedná ani tak o jeho vztah k náboženství, ale spíše vidí ve výjevu z Betléma tolik potřebnou oslavu rodiny. Vlastně všechny představitele betlémské noci tak trochu polidštil, nebo při poznání lidských vlastností jako je respekt, pokora, láska a víra v lidi samé může existovat i víra v Boha. Betlémy pana Pavlíkovského vlastně i proslavily, nebo po jedné výstavě obdržel objednávku na zhotovení tohoto motivu od velvyslankyně USA v Jižní Africe. Pokud se výstav týká, vystavoval již v Rakousku, Francii, zúčastnil se i mezinárodní výstavy betlémů po ČR. V letošním roce měl výstavu v Praze a Hodoníně. Jak sám říká, „není důležité vystavovat, ale tvořit“. Dokladem toho je i fakt, že v současné době se o přípravy, propagaci a průběh výstavy stará jeho první manažerka. Jedno z posledních děl pana Pavlíkovského s názvem „Ukřižování“ bylo zhotoveno pro modlitebnu v Domově důchodců v Zastávce u Brna, která byla letos slavnostně vysvěcena při příležitosti svátku svatého Václava. Každý kumštýř má svoje přání, čeho by chtěl ještě ve své tvorbě dosáhnout. Pan Pavlíkovský by chtěl podle svých představ realizovat dílo „Pieta“. Jeho poutavé vyprávění jsem přerušil pouze na chvíli, abych se dozvěděl, co jej inspiruje nebo jak přicházejí na svět jeho řezbářské výtvory. Pan Pavlíkovský mi prozradil, že vždy na sklonku roku provede bilanci toho, co vytvořil, ale hlavně si postaví cíle své tvorby pro další rok. Sám říká, že je to nastavení pomyslné laky, kterou se snaží překonat. Vzhledem k blížícímu se konci roku chci popřát panu Pavlíkovskému, aby nyní, po uplynutí „učňovské doby“, měl i nadále chu a elán pokračovat ve své zajímavé tvorbě, aby si v příštím roce splnil vše, co si bude přát a aby se v jeho tvorbě objevila i vysněná „Pieta“. Se sochařem a řezbářem Karlem Pavlíkovským rozmlouval Ing. Petr Woletz.

Tajenka křížovky ze strany 26: RADOST Z KONÁNÍ DOBRA JE JEDINÝM OPRAVDOVÝM ŠTĚSTÍM ŽIVOTA. Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 4/2002

20

AKTUALITY Z NEMOCNICE V pátek 11. října 2002 byl předán dokončený projekt Nadace Archa Chantal „Svět malého malíře“ na I. dětské interní klinice, oddělení 67. Ústředním motivem je dětský malíř a malování jako takové. Oddělení je vybaveno novými lůžky, praktickými nočními stolky, novými kojeneckými vaničkami a dalším nábytkem potřebným k zajištění provozu. Oddělení je doplněno krásnou hernou a zimní zahradou. Návrh projektu zpracoval ing. arch. Vojtěch Vašek. Cena díla činí 2,5 mil. Kč. Slavnostního otevření rekonstruovaného oddělení se zúčastnili paní Chantal Poullain-Polívková, primátor města Brna RNDr. Peter Duchoň s chotí, senátorka JUDr. Dagmar Lastovecká, senátor MUDr. Tomáš Julínek, generální konzulka JUDr. Katarina Smékalová a mnozí další významní hosté.

Ve dnech 18. – 19. listopadu se uskutečnila v Bílém domě akce Kliniky nemocí plicních a TBC v rámci boje proti chronické obstrukční plicní nemoci. Tato nemoc kuřáků postihuje v ČR přibližně 20 % dospělé populace a je pátou nejčastější příčinou smrti ve světě. Z tohoto důvodu by 20. listopad zvolen Světovou zdravotní organizací jako Den boje proti chronické obstrukční plicní nemoci. V rámci této akce byla zájemcům vyšetřena zaměstnanci kliniky ventilační funkce plic, klinický stav a v případě potřeby doporučen další postup. Vyšetřeno bylo celkem 110 zájemců, z toho 22 bylo pro zjištěnou poruchu ventilace pozváno na Kliniku nemocí plic a TBC k dalšímu vyšetření a léčení. Dne 27. 11. 2002 uspořádala FN Brno ve spolupráci s firmou Siemens seminář s názvem „Bezfilmová nemocnice - budoucnost nebo současnost?“ Semináře se zúčastnili zástupci zdravotnických zařízení z celé ČR. Příspěvky na odborná témata přednesli ředitel FN Brno MUDr. Jan Burian, přednosta KDR doc. MUDr. Jaroslav Procházka, CSc., přednosta KDCHOT prof. MUDr. Petr Gál, PhD. a ing. Jaroslav Šula z firmy Siemens. Dne 29. listopadu se na bohunickém porodním sále Gynekologicko-porodnické kliniky narodilo 5000. dítě letošního roku. Chlapeček byl téhož dne byl předán na Neonatologické oddělení Pracoviště medicíny dospělého věku FN Brno. Blahopřejeme rodičům a jemu přejeme úspěšný start do života. Již několik let je 1. prosinec vyhlášen Světovým dnem boje proti AIDS. AIDS se stal pandemií, postihující miliony mužů, žen a dětí všech kontinentů. Od poloviny devadesátých let minulého století je do terapie HIV/AIDS zavedena vysoce aktivní antiretrovirová terapie. V důsledku této léčby se dříve fatální nemoc změnila v nemoc s chronickým průběhem a vede k významnému prodloužení a zkvalitnění života pacientů. AIDS centrum FN Brno je jedním ze sedmi AIDS center v naší republice, která se starají o HIV/AIDS pacienty. Ve spolupráci s konziliáři ostatních oborů zajišuje veškerou medicínskou péči o pacienty HIV/AIDS, včetně eventuálních operačních zákroků. Dostupnost komplexní zdravotní péče a antiretrovirové terapie je plně srovnatelná s nejvyspělejšími zeměmi světa. Při této příležitosti bychom rádi vyjádřili velké poděkování všem spolupracovníkům v laboratořích, na klinikách, v ústavní lékárně a na všech pracovištích naší nemocnice, kteří se významnou měrou aktivně účastní na zajištění komplexní léčebné péče o HIV/AIDS pacienty a zásadně se tak spolupodílejí na fungování celého AIDS centra. FN Brno. Dne 6. prosince se na I. dětské interní klinice uskutečnilo předání darů pro dětské pacienty FN Brno, zakoupených z výtěžku výstavy „Kapka vody pro život“, jejíž vernisáž proběhla v Českém kulturním centru ve Vídni dne 1. 12. 2002. Dary předali velvyslanec ČR ve Vídni pan Jiří Gruša, tajemník velvyslanectví pan Mgr. Tomáš Podivínský a ředitelka Českého kulturního centra ve Vídni paní Mgr. Hana Klabanová. V chodbě řídícího úseku Radiologické kliniky FN Brno lze zhlédnout několik obrazů vedoucího laboranta kliniky - pana Vítězslava Rubera. Výtvarné činnosti se věnuje již od svého mládí, v jeho obrazech jsou promítnuty i náměty čerpající z jeho povolání.


21

ROZHOVOR S DĚKANEM PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTY MU prof. RNDr. JANEM SLOVÁKEM, DrSc. Pro poslední letošní číslo Nemocničních listů jsme si dovolili požádat o rozhovor děkana Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně pana prof. RNDr. Jana Slováka, DrSc. Ve funkci děkana fakulty pracuje třetím rokem a současně je zmocněncem rektora MU ve věci realizace projektu výstavby Univerzitního kampusu v Brně-Bohunicích. Pane děkane, mohl byste našim čtenářům říci něco o sobě, o Vaší profesi, Vašich studiích a začátku kariéry? To je pro mne složitý dotaz, protože jsem neprošel přímočarou cestou. Nebyl jsem nikdy zcela jasně rozhodnut, čemu se budu věnovat, což se prolíná celou mojí dosavadní činností. V době, kdy jsem se hlásil na vysokou školu, byl důvod, proč jsem si vybral matematiku v podstatě ten, že nebyla z mého pohledu mezi naprosto nepřijatelnými a naopak byla z těch, které by mne potenciálně zajímaly, takových oborů však bylo více. Navíc byl tento obor přijatelný i z hlediska vyhlídek na přijetí vzhledem k mému špatnému kádrovému pozadí. Během studia matematiky jsem se zhruba stejně zajímal i o jiné věci, mimo jiné jsem se zabýval zejména hudbou, dělal jsem klavírního korepetitora, částečně jsem studoval operní zpěv a zejména jsem si užíval studentského volna. Bez nadsázky bych mohl říci, že jsem takový „nepovedený kavárenský povaleč“. Později jsem se svým dřívějším kamarádům jaksi oddálil, protože někteří z nich zůstali u toho „povalečství“. Svoji činnost v oblasti matematiky jsem nebral smrtelně vážně až do roku 1991. V tomto roce jsem dostal pozvání jako hostující profesor s plným úvazkem řádného profesora na Vídeňskou univerzitu, což mne na jedné straně poněkud zaskočilo, na druhé straně to byla příležitost k ověření, že matematika je pro mne to pravé. Byl to jakýsi přelom, kdy jsem si vybral směr svého dalšího samostatného působení a profesní orientace. Časem se mi podařilo dát dohromady skupinu spolupracovníků zabývající se stejnou problematikou a velmi mne těší, že se k této práci vrátili lidé, kteří se jí zabývali o více než deset let dříve v Oxfordu a mezitím se „rozletěli“ po světě. Matematika totiž není tak módní záležitost, jako například biotechnologie, v matematice má většinou všechno hluboké kořeny, běžně jsou v ní citovány práce 150 let staré, které jsou využívány jako skutečný zdroj, nejen historická reference. S touto pracovní skupinou se nám podařilo vnést do řešené problematiky nové poznatky. Chtěl bych se tomu dále věnovat a rozvíjet spolupráci s kolegy z celého světa od Nového Zélandu přes Austrálii až po Ameriku. Mrzí mne, že nemám dost času, jsem nucen odmítat pozvání na zahraniční odborné akce, nemám dost času dokončit rozpracovanou monografii. Neuvažoval jste někdy o tom, věnovat se profesionálně hudbě? Stejně jako řada profesionálních herců a zpěváků na začátku jejich kariéry jsem před rokem 1989 působil jako zpěvák a pomocný korepetitor v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého. Byly to sice z určitého pohledu nepříjemné doby, ale z hlediska kontaktu s umělci to byla doba velmi zajímavá. Mimo jiné jsem se zde setkal s herci Markem Vašutem, který se v té době připravoval na natáčení filmu Pěsti ve tmě, s Janem Čenským, působila zde také řada vynikajících muzikantů, například Bohumil Kotmel, Michal Kaňka a další, viděl jsem zblízka vznik a práci taneční skupiny UNO. Vždycky když sleduji pražskou nebo brněnskou filharmonii, vidím některé z těch, s nimiž jsem sloužil, další potkávám v divadlech, mezi kolegy na JAMU, apod. Sám jsem poloprofesionálně zpíval zejména ve spolupráci se sbormistrem Josefem Pančíkem z brněnské opery, od odjezdu do Vídně r. 1991 ale už nezbyl čas. Rád bych se brzy k nějaké aktivní spíše komorní formě hudby vrátil. Jak nese Vaše velké pracovní vytížení rodina? Obě naše děti jsou již poměrně velké, synovi bude osmnáct a dceři šestnáct let. Když byly děti malé, manželka zůstala doma a celých pět let se jim pečlivě věnovala. Teprve postupně, jak děti rostly, se začala věnovat své profesi. Pracuje v oblasti informatiky a v současné době je dlouhodobě pracovně vytížena snad více než já. Zatímco já jsem se postupně vydal cestou „nezávislého badatele“, který si sám organizuje čas, její práce naopak vyžaduje okamžitou odpovědnost, protože na jejím výsledku závisí činnost mnoha dalších lidí nebo úspěch či zkáza obchodního záměru. S určitou nadsázkou jsem na univerzitě říkával, že mým obrovským potěšením je to, že si mohu „svobodně bádat“, protože mne bádání nemusí živit a uživí mne manželka. V podstatě to stejně platí i pro mé působení v managementu univerzity - necítím se nijak závislý na svém postavení. Jak hodnotíte svoji zkušenost z Vídeňské univerzity dnes, z pohledu děkana fakulty? U nás v České republice te proběhly pokusy o razantní změny, které by měly umožnit ekonomické fungování fakult a univerzit. Podle mého cítění byly nasměrovány správně, ale realizace je v celorepublikovém měřítku zatím neúspěšná. V Rakousku až do loňského roku nebyl učiněn žádný pokus o nějakou rekonstrukci nebo změnu ekonomického řízení univerzit. Naopak tam pokračovala volnost univerzitního života, dohledatelná zpět do klasické německé tradice. Student se zapsal na vysokou školu, neměl v podstatě žádné povinnosti, chtěl-li dokončit studium, musel složit určité zkoušky a obhájit diplomovou práci, ale průběžné zkoušky byly pojmem, ke kterému se sice postupně směřovalo, ale striktní povinnost neexistovala. Stav tam a u nás v té době byl nesrovnatelný. U nás v té době byl stále zaveden „socialistický způsob“ výuky, protože vysoká škola, jak já jsem ji vnímal v době svých studií, byla přímým pokračováním školy střední bez výrazných změn. Dnes se snažíme o to, aby byl pro studenty připraven jakýsi „prostřený stůl“, ze kterého si mohou brát. Posláním a cílem je vzdělávání, nikoli „školení“. Vzdělávání by mělo probíhat od samotného začátku studia, aby vlastní „školení“ v konkrétních dovednostech, které je směřováno až na samý konec studia, probíhalo efektivně. Není tak podstatné, co konkrétního se studenti během studia naučí, ale to, aby získali základní orientaci a možnost se v poslední části studia rozhodnout, kterým směrem se dále orientovat a profesionalizovat. V každém případě si myslím, že potencionální zaměstnavatelé by se měli soustředit na to, jak získat co nejlépe vzdělané lidi, kterým potom ve spolupráci s univerzitami poskytnou co nejlepší profesní orientaci v rámci celoživotního vzdělávání. Zatím je stále častý názor, že by fakulty měly chrlit absolventy „na míru“, což není možné technicky zajistit. Má realizace změn, o kterých hovoříte, podporu ze strany vedení Masarykovy univerzity? Ze strany vedení MU je cítit velkou podporu, protože pan rektor prof. Zlatuška se snaží tento cíl sledovat a prosazovat doslova celosvětově. Na úrovni univerzity podporuje změnu systému vzdělávání, na které se podílí ne přímou realizací, ale spíše jemně nastavuje prostředí a vytváří podmínky pro případné organizátory a realizátory vize. Druhou věcí je otázka, jak přesvědčit konzervativní příslušníky vlastní akademické obce o potřebnosti změn. Ve funkci děkana Přírodovědecké fakulty působíte téměř tři roky a za tu dobu došlo na fakultě k řadě změn. Jak vzpomínáte na období, kdy jste jako děkan začínal? Po návratu z Austrálie jsem od roku 1998 pracoval ve funkci externího proděkana pro studijní plány na Fakultě informatiky, což bylo pro


22

některé z mých spolupracovníků podnětem k tomu, aby mne slovy „pracuješ pro cizí, proč ne pro nás?“ vyprovokovali ke kandidatuře v děkanských volbách koncem roku 1999. Vzal jsem to jako výzvu a možnost vystoupit na akademické půdě s názorem, že za deset let se na fakultě málo změnilo a pokud bych byl do funkce děkana zvolen, pokusil bych se potřebné změny realizovat. Možnost mého zvolení, se kterou jsem příliš nepočítal, jsem pracovně nazval „krizový management“. Předsevzal jsem si provést změnu studijních programů, zásadní změnu postavení kateder, změnu způsobu přijímání studentů, způsobu hospodaření a další. Pravděpodobně s pomocí zkušeností získaných v dobách svého zpívání, hraní a pohybu na jevišti, jsem dokázal být dostatečně přesvědčivý, narozdíl od svého protikandidáta, který předložil koncepci „dobrého úředníka“, který hlavně nechce nikomu překážet. Moje vize byla přijata a byl jsem do funkce děkana zvolen v prvním kole. K velkému zděšení značné části akademické obce jsem pak začal v souladu s předloženou vizí změny realizovat. Podařilo se Vám realizovat vše, s čím jste do voleb vstupoval? Je něco, co se nepodařilo? Ač byly některé z vizí velmi vzdálené tehdejší realitě, postupnými kroky se nám je podařilo uskutečnit prakticky úplně. Prvním důležitým krokem bylo jejich promítnutí do vnitřních předpisů fakulty. To, co se nepodařilo dotáhnout, je doladění a zažití detailů. Uskutečnit kompletní přechod na novou strukturu bude trvat 5 – 10 let. Tedy to, co jsem si předsevzal, se mi s pomocí celého týmu proděkanů a později s vedoucími sekcí podařilo realizovat ve všech bodech, přesněji řečeno - podařilo se položit základy pro další rozvoj systému. Mimo jiné dnes už neexistuje systemizace pracovních míst, došlo ke změně ekonomického řízení fakulty, všechna pracoviště hospodaří v rámci stanoveného rozpočtu. Jsou si vědoma, že pokud ušetří, ušetřené finanční prostředky budou použity ve prospěch právě jejich pracoviště a podle jejich vůle. Došlo prostě ke změně ekonomického myšlení vedoucích pracovníků. V nadcházejících volbách děkana se podle toho, jaké programy budou diskutovány a kdo ve volbách zvítězí, ukáže, zda realizované změny již akademická obec přijala za své. Vyjádření, která jsem dostal od členů odstupujícího akademického senátu, jsou velmi povzbudivá, nebo přestože se jim zpočátku zdálo, že jsou málo průrazní vůči agresivnímu děkanovi, nyní občas říkají, že kroky, které se udělaly, byly dobré. Budete kandidovat v příštích volbách děkana? Nebudu kandidovat, ne snad proto, že bych si dále netroufal nebo bych považoval za nemožné pokračovat, ale především protože jsem se mezitím zapojil do realizace Univerzitního kampusu. Den má jen 24 hodin a to mi nedovoluje dále „sedět na třech židlích“, jako to dělám te, protože navíc mám ještě své studenty. Protože jsem na fakultě nastartoval řadu změn, některé věci, které bývají obvykle řešeny úřední cestou a končí u vedoucího děkanátního oddělení nebo proděkana, momentálně řeším osobně. I kdybych chtěl pokračovat, myslím si, že by to bylo velmi nezdravé. Nyní, když se rozjíždí realizace Univerzitního kampusu, která je v pokročilých stadiích příprav, mám tak málo času pobývat na fakultě, že mi často podpisovou knihu nosí na rektorát. Nerad bych, aby si začala akademická obec povídat o tom, že děkan už na řízení fakulty nemá čas, řídí ji virtuálně, přesto se ale nechce „vzdát moci“. Druhým důvodem je mé přesvědčení o tom, že se na této fakultě najde schopný nástupce, který bude v uskutečňování započatých změn pokračovat. Já jsem si s větší či menší úspěšností zkusil, co je to být „krizovým manažerem“, ale určitě nejsem pečlivým a spolehlivým úředníkem. A to, co te bude potřebné, je, aby fakultu řídil někdo, kdo nastartované změny uvede v život a současně je bude schopen kritickým okem přehlédnout, protože jemnosti implementace budou velmi důležité. Pro mne je to intenzivně prožitá tříletá, někdy trochu bolestná zkušenost a možná bych trochu tíhnul k tomu, abych si říkal „už to máme hotové, už a to běží samo“. Pochopitelně se hlásím k tomu, že bude-li mít nový děkan zájem, jsem připraven podílet se na další kontinuální spolupráci na místě některého z proděkanů. To, co bych te rád dotáhnul do konce, je realizace Univerzitního kampusu v Bohunicích a všech souvisejících rekonstrukcí stávajících areálů univerzity. Vrame se tedy k Univerzitnímu kampusu. V čem spočívá role zmocněnce rektora, kterou nyní zastáváte? Mým úkolem je nyní „rozhýbat“ všechny zainteresované složky, od rektorátu MU přes všechny potřebné smluvní spolupracovníky a zhotovitele, ministerstva školství a financí, až po Evropskou investiční banku jakožto úvěrovou banku. Jak říkají Angličané, základní vlastností manažera je schopnost „make things to happen“, to znamená zajistit, aby „se věci skutečně staly“, aby byly všechny potřebné kroky opravdu uskutečněny. Velmi si vážím odvahy bývalého vedení rektorátu MU v čele s rektorem prof. RNDr. Schmidtem a kvestorem ing. Galem, vůbec se do realizace tak velkorysého projektu uprostřed devadesátých let pustit v podstatě za značného odporu Ministerstva školství a nedůvěry tehdejšího vedení Magistrátu města Brna. Já bych asi takový elán neměl. Te chci přidat svůj kousek v již dávno rozjetém vlaku. Pokud vím, současné vedení MMB realizaci projektu plně podporuje? Samozřejmě, v současné době máme plnou podporu města Brna. Svoji úlohu nyní vidím v tom, abych v „rozdaných kartách“ dosáhnul toho, že se věci skutečně rozběhnou a stanou. Postaral jsem se spolu s dalšími spolupracovníky o vytvoření zvláštního řídícího týmu podřízeného přímo rektorovi, který bude mít na starost vlastní realizaci výstavby, protože jde o stavbu zcela mimořádného rozsahu. Podmínky poskytnutí úvěru od Evropské banky říkají, že v době od roku 2000 do roku 2006 bude na rozvoj materiálně-technické základny MU celkem proinvestován korunový ekvivalent 190 mil. Eur. Do toho je zahrnut nejen kampus v Bohunicích, ale i rekonstrukce stávajících areálů a výstavba nových budov pro ostatní areály MU a nákup zařízení investiční povahy. To, co je te na stole, jsou dvě velké akce financované ze státního rozpočtu formou programového financování. První je výstavba kampusu za 3,5 miliardy Kč, druhou pak rekonstrukce areálu Přírodovědecké fakulty s nákladem řádově půl miliardy Kč a rekonstrukce budovy Lékařské fakulty pro následné využití Fakultou sociálních studií za zhruba čtvrt miliardy Kč a k tomu další menší investiční akce - především rekonstrukce budov v celkové hodnotě cca 0,5 miliardy Kč. To jsou věci, které budou paralelně s realizací Univerzitního kampusu uskutečněny do konce roku 2006. Samotný kampus zahrnuje jednak školskou část za 3,5 miliardy Kč, jednak smíšenou část, která bude předmětem dalších jednání. Jsou to např. projekty na bydlení pro studenty, širší sportoviště pro užití univerzitou i veřejností a další. Školská část zahrnuje kompletní lékařskou fakultu včetně dvou budov, které už stojí a jejichž kompletní rekonstrukce bude dokončena v příštím roce, dále od této budovy kolem lůžkového traktu nemocnice až po internáty sester a ulici Netroufalky, která povede kolmo areálem kampusu, bude plocha kompletně zaplněna velkým arboretem, ve kterém budou stát jednotlivé pavilony. Přes ulici Netroufalky na druhou stranu přesáhne část komplexu, který bude věnován velkým výukovým prostorám, kde by měly být vybudovány tři velké přednáškové místnosti s kapacitou 400 a 2 x 300 míst, které budou koncipovány tak, že při zanoření jejich bočních stěn vznikne amfiteátr pro 1000 lidí. Použití bude víceúčelové, jednak pro výukovou, jednak pro společenskou a kulturní činnost, mělo by to být současně jakési kulturní centrum i pro přilehlá sídliště. Součástí projektu je i sportovní hala pro Fakultu sportovních studií. Jaká je představa o spolupráci s FN Brno v rámci Univerzitního kampusu? Vzhledem k tomu, že Univerzitní kampus bude mít přímou návaznost na areál bohunické nemocnice, je jasné, že předpokládáme velmi úzkou spolupráci. Vlastně to je hlavní myšlenkou celého projektu. Právě propojení výzkumné a vývojové kapacity velké nemocnice s biomedicínskými směry Masarykovy univerzity oslovilo Evropskou investiční banku. Vzhledem k současným normám plochy na jednoho studenta nejde vlastně o nijak velikášský projekt, ale o jakési „splácení dluhů“, který společnost vůči Masarykově univerzitě má. Pokud


23

jsme veřejnoprávní škola, pak pro to, abychom mohli plnit své veřejnoprávní poslání, musíme žádat našeho zřizovatele, aby nám k tomu byly poskytnuty podmínky. Z tohoto pohledu je nezbytnost investice zřejmá. To, na čem je projekt založen, je zamýšlené propojení a prolnutí klinických a biomedicínských oborů s klinikami. Návaznost je potřebná mimo jiné i pro Fakultu sportovních studií, kde vlastní sportovní aktivity tvoří jen část studia, je však potřebný i kus medicíny, kus biologie, kus chemie a biochemie. Věřím, že bude dosaženo synergického efektu a v budoucnosti se ke kampusu dále připojí tzv. Medipark, což je aktivita, kterou již rozvíjí Masarykova univerzita. Vznikne vlastně jakési „trojrozhraní“, a to MU jako vzdělávací a vědeckovýzkumné základny, FN Brno jako druhé největší nemocnice v ČR a třetím partnerem by měly být například farmaceutické a biotechnologické firmy. Ty by měly mít možnost pronájmu kanceláří a společně s MU a FN Brno by měly hledat cesty společného využití prostor a vybavení, což si vyžádá potřeba ekonomické efektivity. Doufám, že mimo jiné dojde i k lepšímu využití personálních kapacit, zmírnění „ukřivděných pocitů“ plynoucích například ze zdvojených úvazků a podobně. Jaké jsou Vaše nejbližší cíle? Mám ambice dožít se roku 2006, dočkat se zároveň kolaudace Univerzitního kampusu a přitom paralelně pracovat jako profesor matematiky. Na celé Sekci matematiky mám momentálně nejvyšší počet aktivních doktorských studentů. Je potřeba s nimi komunikovat, což je obzvláš v matematice velmi důležité. V poslední době z důvodu ostatních aktivit tuto oblast své činnosti hodně zanedbávám, což bych rád napravil. Až se vyvážu z funkce děkana, očekávám, že budu mít především více času na studenty. Možné je i to, že v souvislosti s ukončením funkčního období současného rektora MU bude ustanovena jiná pracovní skupina, která bude zaštiovat realizaci Univerzitního kampusu. Nebudu vůbec uražený, kdy po mě převezme po rozjezdu veslo někdo jiný, ale jsem také připravený dovést uskutečnění tohoto projektu do konce. Pane děkane, děkuji Vám za rozhovor a přeji Vám mnoho úspěchů při realizaci nejen Univerzitního kampusu, ale i všech Vašich dalších aktivit. S prof. RNDr. Janem Slovákem, DrSc. hovořila Zuzana Kejdová

LÉKAŘSKÉ OSOBNOSTI KDO BYL prof. MUDr. JAN LUKEŠ Prof. MUDr. Jan Lukeš je ve světovém měřítku patrně nejproslulejším členem profesorského sboru brněnské lékařské fakulty v její historii od založení v r. 1919. Zasloužil se o to především svým objevem mikroba Leptospira canicola (původně nazvaného Leptospira melaenogenes canis a řadu let nesoucího jméno objevitele Leptospira lukeši), který je původcem zhoubné tzv. Stuttgartské nemoci psů (vzácně přenosné na člověka, u něhož jsou však projevy benigní). Lukešův objev (1922) svou prioritou proslavil československou vědu v mezinárodním měřítku, což mělo ve své době - krátce po vzniku samostatného československého státu - mimořádný kulturní a politický význam. Prof. Lukeš stál spolu s dalšími humánními lékaři (např. Babák, Völker, Bečka) u zahájení činnosti další vysoké školy v Brně - Vysoké školy zvěrolékařské (dnešní Veterinární a farmaceutické univerzity). Zásluhy humánních lékařů v začátcích Vysoké školy zvěrolékařské jsou nepopiratelné. Počáteční přínos humánních lékařů při budování této školy předznamenal dodnes trvající spolupráci mezi ní a lékařskou fakultou Masarykovy univerzity v řadě oborů, zejména v mikrobiologii. Stalo se tak především počáteční iniciativou a osobnosti prof. Lukeše, který pedagogicky působil na obou vysokých školách. Prof. Lukeš se narodil 19. dubna 1885 v Kralupech nad Vltavou. Studoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde promoval v r. 1910. Již za rok po promoci se stal asistentem pražského patologicko-anatomického ústavu věhlasného profesora Hlavy, který ho v r. 1920 habilitoval, ale již rok před tím delegoval na místo přednosty patologicko-anatomického ústavu Vysoké školy zvěrolékařské v Brně. Životní osud nebyl pro prof. Lukeše příznivý. Krátce po promoci došlo k pětileté interrupci jeho slibné vědecké kariéry první světovou válkou, kterou prožil jako vojenský lékař na srbské frontě. Následuje několik šastných let (1919 - 1925), kdy mu byl dopřán klid k soustavné vědecké práci na Vysoké škole zvěrolékařské v Brně. V r. 1925 je povolán jako přednosta patologicko-anatomického ústavu lékařské fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, kde byl vědecky, pedagogicky i kulturně intenzivně činný, takže se v r. 1938 stává rektorem. Avšak ani tato vysoká čestná akademická funkce nezabránila jeho vypovězení z Bratislavy po vzniku samostatného slovenského státu. Od té doby provází Lukeše nepřetržitý řetěz nepříjemných událostí. Je sice jmenován profesorem na lékařské fakultě v Brně, v r. 1939 však dochází k šestiletému uzavření českých vysokých škol. Po skončení druhé světové války vyvstávají nechutná jednání o jeho ustanovení na brněnské lékařské fakultě, která vedou k jeho diskriminaci ve vědecké radě fakulty trvající až do r. 1947. V tomto roce byl jmenován přednostou mikrobiologického ústavu. Ten však mohl vést pouze do r. 1952, kdy proti němu vyvrcholilo politické tažení, spojené se zákazem pedagogické činnosti, předčasným penzionováním a smrtí 14. května 1958. V době svého pronásledování na lékařské fakultě začal opět intenzivněji spolupracovat s veterinární fakultou. Za vyřešení jednoho z tehdejších aktuálních problémů byl jmenován čestným členem asociace amerických veterinárních lékařů. Při všech šikanách si zachovával noblesu a čest tak, že pro něho platí nesmrtelný verš Edmonda Rostanda: „Jen jedno navždy zůstává muži: štít jeho čistý…“ Lukeš nebyl jen vynikající patolog a mikrobiolog, ale i živoucí kritérium mravní. S oblibou říkával: „Největší dar lékaře je pokora před nemocí a smrtí…“ V r. 1991 vědecká rada LF MU prof. MUDr. Jana Lukeše posmrtně rehabilitovala. V rámci rehabilitace mu byla instalována bronzová pamětní deska ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Každoročně v listopadu se koná v Brně konference humánních a veterinárních mikrobiologů „Lukešův den“. prof. MUDr. et MVDr. Leopold Pospíšil, DrSc.


24

ZAHRADA HIPPOKRATOVA O SLEPIČCE A KOHOUTKOVI Tato pohádka v sobě má něco neodolatelného. Její refrén se mi vryl tak silně do mysli, že kdykoliv je někde něco „v komoře“, vždy se mi vybaví (a nedokáži to nevyslovit) ono ne příliš nadějné dopovězení: „nožky má nahoře“. Tento myšlenkový tik je patrně nakažlivý, protože to po mně už dostala i manželka. Poloha „nožkami nahoře“ je u kohoutka vysloveně na pováženou, nebo není pro tohoto tvora polohou obvyklou. Jak k tomu došlo? Jistě víte, že kohoutkovi zaskočilo sousto, konkrétně pak zrno. To samozřejmě nemusí znamenat, že by se málem udávil z hltavosti, i když pohádka, tuším, něco podobného naznačuje. Sousto může nakonec zaskočit i člověku, který jí zvolna a pomalu a každé sousto před polknutí třicetkrát žvýknutím zpracuje, jak to dělají a radí lidé, kteří mají nadbytek času a nebyli na vojně. Slepička je ve chvíli ohrožení kohoutkova života vržena do situace, kdy musí zároveň organizovat i provádět záchranné a oživovací práce. První nápad je znamenitý - trocha vody, která by vzpříčené zrnko spláchla! Potůček bublá nedaleko, není tedy nic snazšího než ho v této nouzi o zcela bezvýznamné kvantum potoční vody poprosit. Jenže! Jenže potůček nedá ani kapičku vodičky jen tak. Chce, aby slepička donesla od louky šáteček. Slepička, jak je tak ještě v běhu, zatočí na louku a opět prosí. Leč však ani louka nechce nic dát jen tak, a slepička musí běžet dále a zase dále, a stále dojímá tím pochmurným: „leží tam v komoře, nožky má nahoře, bojím se bojím že umře“. Běhá a běhá, a všechno co se snaží prosbami dojmout po ní chce jako protislužbu něco dalšího. A tak slepička běží dál, a znovu a znovu opakuje svou truchlivou jímavou prosebnou řeč, arci se stejným žalostným účinkem. Je to pravé absurdní drama, jaké by nenapsal ani Ionesco, je to látka utkaná skoro ze stejných nití, jaké tvoří osnovu řeckých tragedií. Problém prostě řešením narůstá do délky. Pokud pohádka nakonec dobře končí, je to snad jen proto, aby z toho chudinky děti nedostaly psotník. Nakonec se tedy proti vší naznačené stereotypní logice musí najít něco, co je slepičce ochotno pomoci bez další protislužby. Ta to potom všechno v obráceném pořadí oběhne, a když to vůbec všechno unese a nic nepoplete, je kohoutek slavně zachráněn. Je nemnoho pohádek, do kterých člověk v tak úsporné zkratce vyjádřil své nejranější dojmy z civilizace, kterou na sebe ušil, aby si usnadnil život. Dokud člověk „žil ve skalním doupěti a podobal se zvířeti“, jak se zpívá v méně známých slokách známé Písně práce, byl jeho život velmi jednoduchý. Když něco potřeboval, šel a utrhl si to. Když to nešlo, tak to nešlo a bylo to. Civilizace touto primitivností pěkně zamotala. Lidské možnosti se nesmírně rozvinuly a rozšířily. Jenže, aby mohl člověk obdělat pole, musel se nejprve postarat o to, aby bylo uznáno že je jeho, a odkud pokud je to jeho. To ho pochopitelně něco stálo, takže v pravém slova smyslu následkem toho skutečně „jeho“ vesměs nikdy nebylo. Být vůbec na jednom místě a shánět obživu někdy šlo, někdy nešlo po dobrém. K smírnému i silovému řešení těchto vedlejších, avšak nepominutelných otázek ovšem musel nejprve nabýt to a to, k čemuž samozřejmě musel nejprve vytvořit přiměřené předpoklady. Pak si ovšem musel opatřit nástroje, které nemohl jít shánět s holýma rukama. Nejdříve si někde musel opatřit něco, čím by je zaplatil. Než pak sklidil, musel mít kam to dát. I ten nejjednodušší jen trochu pokročilejší a pospolitý život je plný slepiččiny tragické zkušenosti. Tuto pohádku nemusel její pradávný autor „vymýšlet“ - prostě opisoval svoji anabázi, kterou musel podstoupit i kvůli těm nejjednodušším věcem. Mnohé dříve nemožné tedy v civilizaci již sice možné je, ale vede k tomu dlouhý a krkolomný řetězec překážek. Tyto, řekněme „napřímené“ řetězce nejsou zdaleka to poslední a nejhorší. Vývoj směřuje obvykle k tomu, že se podmíněnosti uzavřou do kruhu. Potřeboval jsem kdysi dávno vízum na konferenci v cizí zemi. Na ambasádě mně řekli, že musím předložit přesné a adresné pozvání. I běžel jsem jak slepička za těmi, kteří mně takový glejt mohli vystavit. Organizátoři konference však nebyli ochotni zvát nikoho, kdo jim nepředloží předem vízum, a toto vízum po mně tedy žádali, aby mi potřebný papír napsali. To jsou, jak mi čtenáři jistě potvrdí, naprosto banální situace, které člověka mohou potkat kdykoliv a kdekoliv, a kterých člověk za život zakusí neurekom. Tato nepohádková zákonitost má též nespočet podob. Stephen Leacock píše v Literárních poklescích v povídce „Záporný pokrok“ o člověku, který se chtěl naučit nějaký cizí jazyk. Jak si tuto povídku matně vybavuji, tak onen člověk shledal, že k tomu musí umět nejprve středověkou formu tohoto jazyka. Tu však nemůže zvládnout bez znalosti podoby starověké, a tu je nemyslitelno si osvojit bez znalosti sanskrtu. I znalost tohoto prastarého jazyka nutně předpokládá další a další vědomosti… Cestou tohoto „záporného pokroku“ lze dojít snadno k shledání, že i zdánlivě zcela jednoduchý cíl je naprosto nedosažitelný a nerealizovatelný. Tato povídka tím zároveň ukazuje cestu, jak zabít spolehlivě již v zárodku jakýkoliv svůj nebo cizí nápad. Stačí jen domyslet a vyjmenovat, co by taková věc předpokládala, a není naprosto třeba nějak bičovat obrazotvornost. Když se zeptáte například člověka, který postavil dům, zda by se do toho pouštěl, kdyby věděl co to obnáší, uslyšíte obvykle: „Ne, ani za nic“. Je to všechno pochopitelné - čím složitější je svět a čím více a složitějšími vazbami je vše navzájem propojeno, tím složitější je s čímkoliv by sebeméně pohnout. Má-li člověk v bytě jeden kus nábytku, může ho jednoduše stěhovat kam chce. V obývací prostoře řádně zaplněné a zastavěné musí, chce-li něčím hnout, uvolnit dané věci místo odstraněním něčeho jiného, ale to vyžaduje předtím aby se posunulo ono, což nejde bez přemístění tamtoho, atd. atd. Je jistě zvláštní, že se na pozadí této pochmurné zákonitosti vůbec někdy něco může podařit. Pro odpově je možno vzít na pomoc svatého Augustina, podle jehož optimistické koncepce světa nemá zlo, a tedy ani tyto překážky, svou vlastní inteligenci. Zlo je prostě pouze nedostatek dobra, stejně jako tma je pouze nedostatek světla. Lidově řečeno, v této životní zákonitosti slepiččiny zkušenosti proti nám nestojí žádný prefíkaný rafinovaný protivník, který by byl schopen vymýšlet a klást nám do cesty další a další úskoky a překážky. Proto tomu jednou dojde dech a vynalézavost a v řetězci se najde nějaký konec, tedy začátek, od kterého je možno začít problém úspěšně řešit. Čistě pro úplnost dodejme, že ještě jiné podání světa, které naopak za těmito překážkami vidí nanejvýše rafinovanou režii, která cíleně vymýšlí nové a nové překážky a úskoky. Tam, i když zdánlivě vyhrajete, je to jen na chvíli. Takto pojatá pohádka by končila tím, že zachráněného kohoutka vzápětí zadáví liška. Toto pojetí se nazývá „manicheismus“. Naše pohádky s jejich dobráckým a primitivním čertem se hlásí jednoznačně k pojetí Augustinovu a odmítají pochmurné pojetí manichejské. I v tom je založen hluboký filosofický a křesanský podtext českých pohádek. O tom, že tyto otázky nejsou pouze nějakým kratochvilným mudrováním, svědčí i to, že se jimi zabývá i sám Norbert Wiener, zakladatel kybernetiky. Na tom „co je proti nám“ se totiž zakládají dalekosáhlé strategie řešení problémů, a to jak osobní, tak institucionální a státní. Otázka zda proti nám a našim plánům stojí jen celkem prostý nevynalézavý čert nebo na nás vymýšlí své léčky navýsost sofistikovaný ábel, se pochopitelně dotýká zcela všeho. Úsudek vlád o této otázce pocítí dokonce i daňoví poplatníci. Na tomto místě výkladu se obvykle lidé ptávávají - a jak to tedy je ve skutečnosti? Je za životními překážkami jen něco primitivního, na co vyzrajeme, nebo je za nimi na nejvyšší míru vychytralý nepřítel, který, když je nějaká jeho finta odhalena, hbitě vymyslí další a lepší? Vážení přátelé, na tuto veledůležitou otázku není žádná jednoznačná a definitivní odpově. Celkem zde však nejspíše platí, že jaký model si člověk pro sebe vybere a zvolí, takový má, a takový se na něm v jeho životě uplatňuje. Učí-li moudrost vidět věci pozitivně, pak není na škodu zkusit se nakonec tak podívat i právě na tuto naši a slepiččinu všudypřítomnou zkušenost a zákonitost. Snad je v ní možno vidět nejen absurditu a tragiku, ale i prozřetelnostní brzdu a pojistku, bránící uskutečnění všech možných krátkodechých, okamžitých, pošetilých a bláznivých nápadů, jaké jen mohou lidem přijít na mysl. Toto síto sice nezachytí nápady všech padouchů a šílenců (i mezi nimi jsou cílevědomí vytrvalci) avšak nositelé ušlechtilých myšlenek si musí všichni vždy být vědomi toho, že to nebude jednoduché. Kdyby realizace všech lidských nápadů byly nekomplikované a snadné, pak ani nechci domyslet, jak by svět vypadal. Je to tak tedy vše nakonec asi moudře zařízeno, takže to necháme tak, jak to je. Chápejme to tak, že se překážkami brousíme a zocelujeme. Přinejmenším je to spolehlivý prostředek proti nudě, jednotvárnosti a stereotypu. Neočekávané problémy nás udržují v pohybu. To vám, milé děti, vzkazuje slepička s kohoutkem, který si te již přesto raději dává bedlivý pozor, aby se opět málem neudávil. Kdo ví, co by kde příště po slepičce za co chtěli a jak by to zvládla. A přeji Vám příjemné prožití vánoc, i když ještě předtím budete muset….


25

VÝROK L. N. TOLSTÉHO

Řešení tajenky naleznete na straně 20. Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 4/2002

26

OBSAH: ročník III - číslo 4 - prosinec 2002

Recommend Documents