obsah reportáž důležitá avíza Farma roku - jak si obstarat vstupenky? 4 Nabídka zájezdu do Brazílie 6-7 Nabídka zájezdu do Norska 8-9

obsah

úvodník Vážení přátelé, původně jsem chtěl počkat s hodnocením na konec roku, ale po přečtení tohoto čísla jsem se rozhodl, že by to bylo úplně zbytečné. Již nyní je jasné, že náš originální selský časopis se během několika letošních čísel opět posunul o velký krok kupředu. Nejde přitom, prosím, o žádnou samochválu hlavní kanceláře, ale především o slova uznání a díků všem našim nezištným přispěvatelům, kteří mají hlavní podíl na výsledné úrovni této Selské Revue. Zdaleka to totiž není jen o novém grafickém zpracování, které se objevilo již s prvním číslem na počátku roku, ale především po obsahové stránce přibyla řada nových rubrik a témat, která si naplňujete a tedy tvoříte Vy sami. Již dávno tedy tyto stránky nejsou jednosměrným tokem informací, ale místem vzájemné výměny podnikatelských zkušeností, osobních názorů a různých regionálních zajímavostí. Troufám si říci, že se tak potvrzuje originalita našeho stavovského časopisu, který nemá mnoho konkurentů v zemědělském sektoru a dost možná ani mnoho srovnání mimo tento náš obor. Za nejcennější změnu přitom považuji šířící se zájem členů informovat se navzájem o dění právě v jejich regionech. Došlé příspěvky mají navíc zajímavá autorská zpracování. Často jsou to velmi poutavá a čtivá vyprávění s postřehy, kterých si mohou všimnout asi jen sedláci. Například je již pravidlem, že každé číslo Selské Revue přináší představení mnoha konkrétních zemědělských podnikatelů. Je zde znát usilovná práce naší tiskové referentky Šárky Gorgoňové, která neustále vymýšlí nové možnosti přenosu informací, které po cestách na farmy nasbírá. Nespornou výhodou je i fakt, že si časopis můžeme upravovat a sestavovat přímo sami bez složité komunikace s grafickými studii, což mimo jiné umožňuje naší kolegyni-již zcela profesionální grafičce Veronice Jenikovské zkrátit čas mezi daty uzávěrek a vytištěním co nejvíce. Velký zájem je i o „místo“ v rubrice Sedláci po práci, která se objevila prvně teprve v minulém čísle a již je tu fronta na zveřejnění došlých příspěvků. Za kancelář ASZ bychom ještě velmi rádi přispěli například pravidelnými překlady zajímavých odborných i politických článků, které se objevují na zahraničních webech nebo časopisech. Věřím, že se nám těmito společnými silami daří vytvářet nejen stále dokonalejší a aktuálnější obraz toho, co se mezi sedláky děje, ale možná že i pomáhat obnovovat zdravou hrdost na tuzemský selský stav.

reportáž

Farmy v Normandii

důležitá avíza

Farma člena ASZ Náchodska oceněna 44

Farma roku - jak si obstarat vstupenky?

4

Když bude českému národu nejhůř...

45

Nabídka zájezdu do Brazílie 6-7

Vím, jak štípě ječný prach 46-47

Nabídka zájezdu do Norska 8-9

Aktuálně

Z aktivit ASZ ČR

Půda je základní priorita

48

Proč nejsme a nebudeme na jedné lodi? 12-13

Mýty o ruských sankcích poškozují Česko v Evropě 49

Rodinná farma - zdroj přidané hodnoty 14-16

Nestrašme se tajnou dohodou USA s EU 50-51

Asociace na Kongresu evropských farmářů v Bruselu 18-20

legislativa

Když sedláci táhnou za jeden provaz 22-23

Zápis z 65. jednání ABK

52-55

Zápis z 66. jednání ABK

56-59

Závěry z konference Venkov 2014 24-25

Co jsme prosazovali a proč? 63-71

Dožínkové setkání středočeských sedláků po 67 letech 32-33 Faremní produkty z českého Skotska velkým lákadlem

36

Z regionů První návštěva benešovského „Polabí“ 38-41

Regiony ASZ se představují: SCHOK v ČR 72 - 85

Historie Vyškovský jazykový ostrůvek aneb Hanácké Sudety 86-91

sedláci po práci

Srdečně zdraví,

Jarda Šebek, tajemník

26 - 31

Z Valašska za inspirací do Horního Rakouska 42 - 43

Příspěvky členů ASZ Příbram, Plzeňsko, Praha a Strakonice 92-101

Asociace soukromého zemědělství ČR Selská revue ASZ ČR za období 10. 9. 2014 - 3. 11. 2014, evidenční číslo MK ČR E 16897, vydáno 3.000 ks. Asociace soukromého zemědělství ČR, Samcova 1, 110 00 Praha 1, IČO: 68402538, tel.: 266 710 414, www.asz.cz. Redakce: Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, Šárka Gorgoňová, grafická úprava: Ing. Veronika Jenikovská. Tisk: Dalmat. Členům ASZ ČR rozesíláno zdarma prostřednictvím České pošty. Foto na titulní straně Zdeněk Gorgoň

4

Selská revue 2014

důležitá avíza

www.asz.cz

Farma roku 2014

– jak si obstarat vstupenky? P

ořadové číslo třináct v Roce rodinných farem – to je letošní ročník soutěže Farma roku. Klání, kterému se za dobu svého trvání podařilo změnit pohled části veřejnosti na sedláky a vrátit vážnost rodinným farmám jako nezastupitelné součásti českého zemědělství. Která z letošních přihlášených farem oslovila odbornou porotu nejvíce? Odpověď na tuto otázku přinese slavnostní vyhlášení výsledků soutěže Farma roku 2014, které je takřka za dveřmi. Uskuteční se ve středu 10. prosince od 16.00 hodin v pražském divadle ABC. Poté bude následovat zadané divadelní představení „Listopad“ s Michalem Dlouhým v hlavní roli. Zájem o vstupenky na tuto akci je již nyní obrovský, dotazy na hlavní kancelář ASZ ohledně jejich rezervace či koupě se množí. Rádi bychom, aby možnost zúčastnit se slavnostního večera mělo co nejvíce členů, proto bylo rozhodnuto o úpravě loňského systému prodeje vstupenek.

Dne 18. listopadu (úterý) je možno počínaje 10.00 hod. začít objednávat vstupenky v Hlavní kanceláři ASZ. Tento den v ranních hodinách obdržíte ještě upozorňující SMS. Pro objednání doporučujeme využít e-mail: kancelar@asz. cz nebo SMS na tel. čísla 603 562 890 a 777 032 332. Každý člen může objednat max. 6 vstupenek. Ty pak budou jako obvykle distribuovány za nezměněnou cenu 500 Kč na Radě ASZ nebo zasílány na dobírku. Věříme, že s tímto systémem prodeje vstupenek budete spokojeni a již nyní se těšíme na setkání s vámi ve středu 10. prosince od 16.00 hodin v divadle ABC. Hlavní kancelář ASZ

Hlavní kancelář ASZ hledá novou posilu   

A

sociace soukromého zemědělství ČR hledá posilu do své pražské hlavní kanceláře. Rádi mezi sebou v našem menším, přátelském kolektivu přivítáme spolupracovníka se smyslem pro týmovou práci a vztahem k soukromému zemědělství, abychom mohli společně rozvíjet další aktivity naší nevládní stavovské organizace. U nového pracovníka předpokládáme ÚSO nebo VŠ vzdělání v oboru zemědělství, dobrou znalost práce na PC, znalost jednoho světového jazyka v ústním i písemném projevu, řidičský průkaz, základní orientaci v problematice zemědělství a zájem o tento obor, schopnost samostatné publikační činnosti, organizační schopnosti, vysoké pracovní nasazení, časovou flexibilitu, samostatnost, všestrannost a zodpovědnost.

Nabízíme zajímavou a různorodou práci při zajišťování chodu hlavní kanceláře a organizace jednotlivých aktivit ASZ, možnost dalších zkušeností v oblasti zemědělství, odpovídající platové ohodnocení a velmi příjemné pracovní prostředí. Zcela jistě se uplatní i vlastní kreativní přístup - předpokládáme, že by nový pracovník mohl pracovat na ekonomických aktivitách nebo na projektových záležitostech ASZ, popř. na tvorbě analýz, shromažďování a zpracovávání dat, tvorbě prezentací či článků.  V případě zájmu prosíme o zaslání motivačního dopisu a strukturovaného životopisu na e-mail: [email protected].  Hlavní kancelář ASZ ČR 

Nabídka pro členy ASZ ČR:

optimalizace nákladů

Vážení členové Asociace soukromého zemědělství, přinášíme podporu Vašich farem s cílem snížit Vaše provozní náklady. Velké zemědělské podniky nakupují elektřinu a zemní plyn přímo na energetické burze a spoří tím nemalé prostředky, což jim to dává konkurenční výhodu v podobě nižších nákladů na tyto energie. Naše společnost ve spolupráci s Vaší Asociací nyní přináší možnost úspory za energie i Vám, soukromým zemědělcům. B4F Czech Republic s.r.o. je obchodně analytická společnost. Od listopadu 2010 působíme v Čechách, na Slovensku, v Maďarsku, v Rakousku a vstupujeme do dalších zemí - Polska, Německa a Itálie. Naše působení na českém trhu se dá vyjádřit slovy jednatele a spolumajitele pana Romana Stiegera: „Od financí přes e-aukce až k B4F-nákupnímu společenství. Nákupní společenství je totiž nejvyšší formou vztahu s klientem a zároveň ohromný závazek vůči němu. Agregovaný objem spotřebované elektřiny i zemního plynu, natankovaných litrů PHM, nebo provolaných minut firem sdružených ve společenství, každý rok udrží cenu na nejnižší hladině vůči trhu. Tady funguje faktor sněhové koule - čím více nás v nákupním společenství bude, tím lepší vyjednávací pozice u dodavatelů dosáhneme.“

Firmám jsme ušetřili: 51.351.342,- Kč, domácnostem: 42.232.396,- Kč Nyní se pojďme podívat, co Vám vlastně přinášíme a jak to celé funguje. Farmáři často nemají čas, prostředky a ani lidi na to, aby se do hloubky zabývali optimalizací svých nákladů a tak platí leckdy zbytečně vysoké náklady za komodity, služby, nebo produkty. My jsme se rozhodli to změnit a díky agregaci velkého objemu a soutěží mezi dodavateli Vám umíme výrazně snížit ceny a tím ušetřit vynaložené prostředky na energie, pohonné hmoty, telekomunikace, či jiné komodity, služby a produkty. Spolupracujme dlouhodobě – staňte se součástí našeho „B4F-NÁKUPNÍHO SPOLEČENSTVÍ“!

Proč s námi? → náš tým analytiků za Vás hlídá ceny jednotlivých komodit na trhu a určí správný moment, kdy v průběhu roku nakoupit → sdružením (tzv. agregací) objemu více farem do jednoho výběrového řízení, dosáhneme nejnižší ceny → staráme se o spravedlivé nastavení smluv s dodavateli, protože to je základ kvalitního dodavatelsko – odběratelského vztahu

→ získáte novou asistentku - nemusíte se o nic starat, ohlídáme za Vás výpovědi a přechody na nové dodavatele Nejvýstižněji naši činnost popsal pan Mgr. Hynek Říha, starosta města Poběžovice: „Pomocí speciálního tendru nám B4F Czech Republic s.r.o. uspořila statisíce korun na zemním plynu (nejnižší cena na trhu 686,-Kč/MWh a nulové měsíční poplatky za komoditu). Na základě pozitivní zkušenosti, tj. konkrétního výsledku transparentní soutěže, profesionálního a vstřícného přístupu týmu B4F, se Rada města rozhodla vstoupit do Nákupního společenství B4F, což nám mj. umožní optimalizovat další komodity a služby, vč. elektřiny, PHM, mobilní komunikace a čerpání dalších výhod, např. výměnu osvětlení za úsporný LED program v obou školách i na úřadě (bez vstupní investice), či využívat jejich analytických činností, poradenství a průzkum trhu. Se společností B4F Czech Republic s.r.o. jsme tak zahájili dlouhodobou spolupráci.“ Nespolupracujeme ale jen s městy a obcemi - hlavně s podniky níže je názor pana Václava Nejdla, jednatele a ředitele Transteplo Kdyně, s.r.o.: „Uzavřel jsem mandátní smlouvu s B4F a čekal. Výsledek elektronické aukce předčil mé očekávání, úspora 136.000,-Kč za rok. Abych stihnul účetní kvartál, pospíšil jsem si s výpovědí stávajícímu dodavateli, který mě osobně přemlouval, abych u něj zůstal, že mi dá max. a nejlepší slevu 15%. Odpověděl jsem, že mi asi těžko dá 40%, které mám od nového dodavatele, a tím to skončilo.“ Pro další reference a informace navštivte prosím naše internetové stránky – www.b4f.cz Nejen Vaše firma, ale i Vaše domácnost má právo na lepší cenu! Ano, domácnostem nabízíme rovněž to, co je výsadou velkých firem, kdy díky agregaci většího počtu zájemců, umíme pro ně vysoutěžit cenu, která jim vůči stávajícím platbám za silovou část elektrické energie a zemního plynu, ušetří desítky procent. To potvrzují tisíce spokojených domácností a stovky bytových družstev, sdružení vlastníků bytových jednotek nebo měst a obcí, které se zapojily do našich projektů. Pokud Vás naše představení zaujalo, rádi se s Vámi setkáme. Na společné schůzce si dohodneme další postup a následně zpracujeme analýzu, která Vám nastíní, kolik s námi můžete uspořit.

Na setkání s Vámi se těší: Tomáš MAREK, Department Manager B4F Czech Republic s.r.o. Jaurisova 515/4, 140 00 Praha 4 +420 733 214 491 [email protected] www.b4f.cz

5

6

Selská revue 2014

důležitá avíza

www.asz.cz

Brazílie

10. den

návštěvu národního parku na brazilské straně vodopádů, odpoledne návštěva „Ptačího parku“, dle časových možností výlet do Paraguaye do Ciudad del Este, možnost společné večeře, nocleh Iguaçú

státem Paraná na obilnářské farmy

11. den

Snídaně, dopoledne volno k individuálnímu programu, kolem poledne uvolnění pokojů, odpoledne transfer na letiště a odlet do Rio de Janeiro, odtud pokračování noční linkou do Evropy

i za chovem skotu a ovcí

12. den

přílet do Londýna, pokračování do Prahy zdroj: wikipedia.org

termín cesty: únor/březen 2015 přibližná cena: 90.000,- Kč Brazílie je celosvětově jednou ze zemědělsky nejsilnějších zemí. Tahounem ekonomiky tohoto obrovského státu je právě export mnoha zemědělských komodit - především soje, obilí, ovoce, kuřecího masa či kávy a cukru. Zájezd, který ro vás ASZ připravuje na konec zimy 2015 bude zaměřen na návštěvy farem a zemědělských podniků v oblasti státu Paraná v jižní části Brazílie, kde jsou zemědělci zaměřeni především na rostlinou výrobu. Program bude samozřejmě doplněn o turistické zastávky - chybět nebude prohlídka Rio de Janeira a vodopádů Iguaçú na hranici s Argentinou. Program je pouze předběžný, jednáme o jeho dalším doplnění například o jízdu Serra Verde Expresem po horské trati do přímořského městečka Paranaguá.

1. den

odlet z Prahy přes Londýn do Rio de Janeiro, přílet v pozdních večerních hodinách, transfer do hotelu, ubytování, nocleh Rio de Janeiro

2. den

Polodenní prohlídka města - jízda rozsáhlým lesnatým městským parkem Tijuca na vrchol Corcovado, jednu dominant města, se sochou Ježíše Krista, výhledy na záliv Guanabara, jižní pláže a lagunu Rodrigo de Freitas, možnost oběda během programu, odpoledne volno na individuální program. Možnost typické večeře a návštěvy večerního představení brazilských tanců a Samby, nocleh Rio de Janeiro

3. den

snídaně, odjezd do vnitrozemí do oblasti Nova Friburgo (asi 150 km od Rio de Janeiro), oblasti osídlené v minulosti imigranty z řady evropských zemí. Možnost společného oběda během programu. Návštěva výrobny sýrů, návštěva některé rodinné farmy. Večeře a nocleh v oblasti.

4. den

Snídaně, dopoledne pokračování prohlídky farem v oblasti. Odpoledne návrat do Rio de Janeiro, transfer na letiště a odlet večerní linkou do Curitiby, po příletu transfer do hotelu, ubytování, večeře podle časových možností, nocleh.

Cena bude zahrnovat: • •

• • • • • •

průvodce, leteckou přepravu z Prahy do Ria de Janeira, dále do Curitiby a následně z Iguaçú zpět do Prahy dopravu autobusem po Brazílii, pojištění pro cesty a pobyt, ubytování ve dvoulůžkových pokojích stravování (plná penze) odborný program, tlumočení výkladu do češtiny

ného programu v oblasti Ponta Grossa, možnost společného oběda během programu, odpoledne přejezd do oblasti Maringá, večeře a nocleh v oblasti

7. den

Snídaně, odborný program – návštěva integrovaného družstva – pěstování sóji, obilovin, kukuřice, ovoce, olejnin a kávy. Družstvo má i následné zpracování a výrobu potravin. Oběd během programu. Možnost společné večeře, nocleh v oblasti.

8. den

Snídaně, po snídani odjezd přes Cascavel (krátká zastávka na prohlídku, event. návštěva některého zemědělského podniku v oblasti), k vodopádům Iguaçú, event. zastávka cestou na návštěvu farmy, možnost společného oběda během cesty, příjezd do hotelu, ubytování, možnost společné večeře a nocleh

9. den

Snídaně, odjezd na prohlídku vodopádů

zdroj: wikipedia.org na argentinské straně vč. programu Aventura Nautica (krátká plavba po řece až pod vodopády), procházka pralesem podél řeky Iguaçú. Odpoledne výlet k přehradě Itaipú, prohlídka přehrady, možnost společné večeře, nocleh Iguaçú

5. den

Snídaně, po snídani odjezd na odborný program do oblasti Ponta Grossa, návštěva 1 – 2 zemědělských družstev v oblasti (družstva pěstují kukuřici, černé fazole, obiloviny, sóju. Z živočišné výroby produkují mléko, vepřové a jehněčí maso.) Možnost společného oběda během programu, večeře a nocleh v oblasti

6. den

Snídaně, dopoledne dokončení odbor-

zdroj: wikipedia.org

Bližší informace a přihlášky v hlavní kanceláři ASZ ČR.

7

8

Selská revue 2014

Sklízejte výhody

důležitá avíza

Do Norska

nejen na farmy s chovem jelenovitých

Speciální nabídka pro členy Asociace soukromého zemědělství

zdroj: wikipedia.org

Vodafone Power to you 1. - 8. června 2015 Země mnoha tváří – majestátní hory, hluboké fjordy, ohlušující vodopády a rozeklané pobřeží, ale také rozsáhlé hluboké lesy, obrovská obilná pole, idylická jezera a mírně zvlněná krajina ve vnitrozemí...

1. den

Odjezd z Prahy, přejezd Německa. - Kiel – přístavní město v severním Německu, podle časových možností krátká prohlídka, ve 14:00 vyplutí lodi na trase Kiel-Oslo – plavba s noclehem na lodi. Ubytování ve čtyřlůžkových kabinách s příslušenstvím (dvoulůžkové kabiny za příplatek - viz Doplňkové služby, dále jen DS). Na lodi individuálně možnost večeře.

2. den

Na lodi individuálně možnost snídaně. - Oslo – v 10:00 přistání lodi, prohlídka centra hlavního města Norska, možnost návštěvy muzea polární lodi Fram (vstup viz DS) nebo muzea člunů Kon-tiki a Ra II (vstup viz DS), v odpoledních hodinách odjezd přes údolí Hallingdalen do horského městečka Geilo Ubytování, večeře (v ceně).

3. den

- Hardangervidda – nejrozsáhlejší evropská náhorní plošina, možnost návštěvy informačního centra národního parku Hardangervidda (vstup viz DS), vodopád Voringfossen, po novém mostě Hardanger (otevřen v srpnu 2013) přes Eidfjord do Bergenu – staré hanzovní město obklopené sedmi pahorky, dřevěné domy bývalých kupců, rybí trh, možnost vyjet lanovkou na vyhlídkový vrch Floyen (viz DS) Ubytování, večeře (v ceně).

25.990,- Kč 4. den

Odjezd z Bergenu podél západního pobřeží směrem na sever, trajektem překonáme Sognefjorden – nejznámější norský fjord a pokračujeme do města Florø, které leží na západním pobřeží Norska. - trajektem na ostrov Svanøy, po přistání na ostrově pěšky cca 10 minut na místo ubytování Ubytování, večeře (v ceně).

5. den

Cena zahrnuje: • • • • • •

Celodenní pobyt na ostrově Svanøy s odborným programem, který zajišťuje AFCHJ, nachází se zde Norsk Hjortesenteret – norské centrum chovu jelenovité zvěře, které nabízí zájemcům širokou škálu kurzů (lov, myslivost, nemoci, anestezie, příprava masa, výroba klobás …), jelení a lososí farma. Oběd (v ceně), Ubytování stejné jako 4. den, večeře (v ceně).

•

6. den

•

Časný ranní odjezd z ostrova trajektem přes Florø k proslulému fjordu Geiranger, jehož strmé stěny zdobí vodopády s romantickými názvy „Sedm sester“ a „Nevěstin závoj“, “Cestou orlů“ k fjordu Storfjorden, trajektem přes jeho rameno Norddalsfjorden na pověstnou „Stezku trollů“ , soutěska Romsdalen pod nejvyšší převislou skalní stěnou v Evropě Ubytování, večeře (v ceně).

7. den

Odjezd do Oslo – cesta údolím Gudbransdalen, které bývá nazýváno zeleným srdcem Norska Ve 14:00 vyplutí lodi směr Kiel Ubytování na lodi ve čtyřlůžkových kabinách (dvoulůžkové kabiny za příplatek

• • •

průvodce, dopravu zahraničním klimatizovaným autobusem, pojištění pro cesty a pobyt, cestu trajektem na trase Kiel-Oslo-Kiel 2x ubytování na lodi, 5x ubytování v Norsku – turistické hostely nebo chatky – ubytování ve čtyřlůžkových pokojích s palandami, 5x snídani, 5x večeři (dva chody, nápoje nejsou v ceně), 1x oběd, vnitřní trajekty v Norsku, odborný program, přepravu na ostrově Svanoy

Doplňkové služby: •

• • • •

příplatek za dvoulůžkovou kabinu na lodi na trase Kiel-Oslo-Kiel 3.100,- Kč příplatek za dvoulůžkový pokoj při ubytování v Norsku 1.100,- Kč Oslo - muzeum lodě Fram cca 60,- NOK Oslo - muzeum lodí Kon-Tiki, Ra II cca 60,- NOK Bergen - lanovka na Floyen cca 85,- NOK Hardangervidda - informační centrum národního parku cca 75,- NOK

– viz DS). Individuální možnost večeře na lodi.

8. den

Individuální možnost snídaně na lodi. Přistání v Kielu v 10:00, průjezd Německem. Návrat do Prahy kolem 21h.

Bližší informace a přihlášky v hlavní kanceláři ASZ ČR.

Vodafone nabízí členům asociace výhodné smlouvy Pro velký zájem ze strany členů ASZ o nabídku zvýhodněných tarifů společnosti Vodafone přinášíme rozhovor s Terezou Schertlerovou z českého zastoupení této firmy. V pěti odpovědích poskytuje srozumitelný návod na objednání SIM karty v rámci asociační smlouvy a její výhody. V čem spočívá výhodnost uzavřené asociační smlouvy? Velmi jednoduše řečeno – na základě této smlouvy poskytuje Vodafone Asociaci soukromého zemědělství i jejím členům celou škálu zvýhodněných nabídek. Asociaci patří velký dík za podporu při rozjíždění tohoto projektu, díky němuž se výhodné nabídky dostávají ke všem jejím členům. Z této spolupráce navíc těží i sama ASZ, která nanční prostředky získané z provizí využívá pro zlepšování svých služeb. Můžete uvést konkrétní příklad nějaké zvýhodněné nabídky? Společným jmenovatelem všech výhodných nabídek je jak levnější volání, tak i rychlý, tzv. Turbo Internet, kterým Vodafone postupně pokrývá jak města, tak i venkov. Konkrétně bych zmínila zejména tarif Business RED, který za 361 korun bez DPH nabízí neomezené volání i SMS a 1,5 GB dat. Pro asociaci a její členy máme na výběr ještě další čtyři tarify k doptání na naší specializované lince. Jakým způsobem mohou zájemci o tuto nabídku požádat? Záleží nám na komfortu našich stávajících i nových zákazníků a chceme, aby naše služby byly co nejpřístupnější. Proto postačí jediné zavolání na linku VBS tel.: 800 77 77 05, která se po získání informací potřebných ke zpracování smlouvy o vše postará. Jak tedy probíhá proces uzavření smlouvy a jak dlouho zákazníci musejí čekat na vyřízení? Pokud máme od zákazníka veškeré podklady, oddělení VBS Support do sedmi pracovních dnů připraví smlouvu, kterou zákazníci obdrží ve formátu PDF. Podepsaný sken smlouvy zákazník pošle zpět a do tří pracovních dnů je smlouva schválená. Naši stávající zákazníci obdrží SMS o změně tarifu, novým zákazníkům dodáme SIM kartu do dvou pracovních dnů. Máte připravené i řešení pro zákazníky, kteří přecházejí od jiných operátorů a chtějí si ponechat své telefonní číslo? Samozřejmě myslíme i na takové zákazníky a v případě přechodu od konkurence můžeme stávající telefonní čísla snadno a bezplatně přenést. Po obdržení kódu pro přenos ladíme se zákazníkem do 4 – 7 pracovních dnů termín samotného přenosu.

Neomezené volání a 1,5 GB dat za 437 Kč /měs. (s DPH). V rámci tohoto Business RED tarifu získáte neomezené volání a SMS do všech sítí a datový limit 1,5 GB dat.

Neomezené volání do sítě Vodafonu a 600 MB dat za 156 Kč /měs. (s DPH).

V rámci tohoto Business Start tarifu získáte neomezené volání a SMS do sítě Vodafonu a datový limit 600 MB dat.

Vlastní 3G zóna za 2977 Kč (s DPH).

Toto zařízení vám po připojení k internetu vytvoří 3G síť Vodafonu naprosto kdekoli na území republiky pro 6-10 uživatelů (4 hovory současně). Výše uvedená cena je konečná a jednorázová, nejedná se o měsíční poplatek.

Mobilní telefon

3G

ADSL/VDSL Vlastní 3G zóna

Tablet

nebo symetrické připojení

Internet

3G

Notebook

Jak výhody získat? 1. Zavolejte na 800 77 77 05 nebo napište na e-mailovou adresu [email protected]. 2. Uveďte své jméno a IČ, abyste prokázali nárok na čerpání výhody. 3. Všechno ostatní už s vámi zařídí náš operátor. Zvýhodněné tarify lze aktivovat až na 5 SIM kartách. Při pořízení Business RED tarifu máte navíc možnost získat mobilní připojení Turbo se slevou 50 %. Tento datový tarif vás pak vyjde pouze na 499 Kč. Více na www.vodafone.cz/turbo.

10

11

Inzerce

Selská revue 2014

Dobrá zpráva:

Lidé mají chuť podnikat. Banka jim umí pomoci nejen v začátcích podnikání.

Nastartujte se! Program Komerční banky pro začínající podnikatele Mezi naprosto výjimečné projekty v České republice patří program pro mladé a začínající podnikatele „Nastartujte se!“. Ten spolu s portálem www.nastartujtese.cz spustila Komerční banka ve spolupráci s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) již v roce 2013 a jeho cílem je jednodušší start a zviditelnění začínajících podnikatelů. Komerční banka již delší dobu spolupracuje s AMSP ČR i na projektu pojmenovaném „Svou cestou – Young Business“, jehož cílem je právě podpořit a inspirovat mladé lidi k podnikání. Portál nastartujtese.cz je věnovaný všem, kteří se o svět podnikání zajímají. Najdou zde inspirativní příběhy a videa začínajících podnikatelů, aktuality a grantový program s finančními odměnami pro nejlepší projekty. Registrovaní uživatelé se navíc dostanou ke zvýhodněným nabídkám partnerů programu.

O grant byl letos mimořádný zájem, což svědčí o tom, že mladí lidé mají nápady i chuť podnikat. Svůj podnikatelský plán přihlásilo více než 80 podnikatelů. Nejlepší projekt, který vybere odborná porota, získá na rozjezd částku 300 000 Kč.

Pravidelné aktuality ze světa podnikání mohou sledovat fanoušci také na facebookové stránce programu www.facebook.com/nastartujtese.cz.

Co potřebují podnikatelé v oblasti financí?  Mít spolehlivého poradce.  Spořit čas a náklady.  Neplatit za věci, které nepotřebují.  Ovládat firemní finance z libovolného místa pomocí počítače, mobilu či telefonu.  Možnost získat finanční rezervu, například díky povolenému debetu.  Být informovaný o pohybech na účtu, například formou SMS, emailu nebo faxu.  Garantovanou úroveň kvality služeb.

Zjistěte, jak těmto potřebám odpovídá Profi účet od Komerční banky. Založte si Profi účet jednoduše on-line na www.kb-online.cz.

Přehled aktivit asz 12. - 13. 9. 2014 x Těšínský krmáš

15. 9. 2014

x Veřejné projednávání OP Rybářství 2014 - 2020

V

Začátek podnikání nebo jeho další rozvoj patří mezi zásadní rozhodnutí. Žádný podnikatel ani živnostník však ve svém odhodlání není sám. Dlouhodobým, spolehlivým a ověřeným partnerem nejenom začínajících podnikatelů je Komerční banka. Prakticky každý podnikatel, živnostník či malá firma řeší od začátku své podnikatelské dráhy otázky spojené se správou financí

i s dalším rozvojem podnikatelských aktivit. Vyplatí se zjistit, jak získat nejvýhodnější bankovní služby a odborné poradenství v podnikání.

Bankovní služby pro start podnikání zdarma Produkt, který usnadní vaše podnikání a který je možné upravit podle skutečných potřeb, je oblíbený Profi účet. Široké výhody mohou čerpat právě začínající podnikatelé, a to až čtyři roky. Stačí jedna aktivní transakce za měsíc a veškeré služby v rámci konta Profi účet mají začínající podnikatelé dva roky zcela zadarmo a další dva roky za zvýhodněných podmínek v rámci konceptu MojeOdměny. Mottem Komerční banky, které podnikatelský účet bezezbytku

naplňuje, je: „Rozjeďte Vaše podnikání jednoduše a bez zbytečných výdajů.“ Profi účet kromě běžného účtu, mezinárodní embosované platební karty, měsíčního elektronického výpisu, obsluhy účtu pomocí internetu, mobilního telefonu i pevné linky zahrnuje i deset příchozích nebo odchozích transakcí každý měsíc nebo možnost získat povolený debet. Právě kombinace těchto služeb společně s individuálním přístupem bankovního poradce dělá z Profi účtu mimořádně výhodnou nabídku pro všechny začínající podnikatele a živnostníky. Navíc lze k základním službám dokoupit doplňkové služby, například cenově zvýhodněné balíčky transakcí nebo internetové bankovnictví Profibanka.

x Dožínky ASZ Příbram x Svatováclavské duchovní zastavení u sochy sv. Václava

28. - 30. 9. 2014

x Výroční konference PEF ČZU

x Zájezd členů ASZ ČR do Bavorska

x Nová SZP a současný stav I. Pilíře - jednání v Bruselu

x Předsednictvo ASZ ČR, Pavličky x Členská schůze ASZ Trutnov

x Rok rodinných farem - farma Marákových, Zvonovice x Slavnostní děkovná mše za úrodu, Blaník

x Jednání pracovní skupiny pro plnění NAP

16. 9. 2014

prvních šesti měsících letošního roku podle zprávy CRIF – Czech Credit Bureau vzniklo 12 847 obchodních společností a 2 725 jich zaniklo. Na jednu zaniklou společnost připadlo 4,7 nově založených, což je nejvyšší údaj od roku 2009. Vývoj v letošním roce naznačuje, že se růst počtu obchodních společností od roku 2011 opět zrychluje.

27. 9. 2014

17. 9. 2014

29. 9. 2014

20. 9. 2014

30. 9. 2014

23. 9. 2014

x Diskuse na téma: Co potřebují mladí zemědělci

25. 9. 2014

x Expertní skupina pro snižování administrativní zátěže podnikatelů x Prezidium COPA, Brusel x Pracovní skupina MZe k přímým platbám a cross compliance

26. 9. 2014

x Jednání odborné skupiny pro přípravu PRV

1. 10. 2014

x 66. schůze ABK x Pracovní skupina MZe k přímým platbám

2. 10. 2014

x Jednání zaměřené na dobrovolné podpory vázané na produkci

3. 10. 2014

x Setkání na Úřadu vlády

6. - 7. 10. 2014

x Kongres evropských zemědělců, Brusel

13. - 17. 10. 2014

x Life Sciences Film Festival

13. 10. 2014

x Jednání MV Cross compliance

15. - 17. 10. 2014

x Konference VENKOV 2014

15. 10. 2014

x Setkání Řídícího výboru Wildlife Estates x Fórum ČZU na téma: Budoucnost zemědělství, bioekonomiky a role rodinných farem

16. 10. 2014

x Předsednictvo ASZ ČR

22. 10. 2014

x Seminář ke světovému dni výživy x Jednání s náměstkem ministra zemědělství P. Mlynářem

23. 10. 2014

x Členská schůze ASZ Louny

25. 10. 2014

x Uctění památky Anotnína Švehly

30. 10. 2014

x Výroční valná hromada AFCHJ ČR

3. 11. 2014

x Jednání ke krajinným prvkům

5. 11. 2014

x 67. schůze ABK

12

Selská revue 2014

rok rodinných farem

www.asz.cz

např. 800 hektarů, jde o regulérní zemědělský podnik. A pak je přece naprosto jedno, zda je v majetku rodiny, nebo jde o společnost třeba s dvaceti zaměstnanci.“

Proč nejsme a nebudeme na jedné lodi?

„Tímto svým sdělením a zároveň postojem k celé dnešní diskusi, jste, pane náměstku, vyslal zcela jasný signál. Rodinné farmy berete od jejich počátku jako nutné zlo, pouhý folklor. Pro soukromé zemědělce jste nikdy neudělal nic ať již v rámci svého působení v Agrární komoře, či na ministerstvu zemědělství. Z vašeho postoje je více než jasné, že hluboký smysl a význam rodinného hospodaření nikdy nepochopíte,“ řekl farmář a čestný předseda ASZ Stanislav Němec.

Letošní Rok rodinných farem byl hlavním tématem v pořadí již čtvrtého ročníku mezinárodního soutěžního filmového festivalu, konaného třetí říjnový týden na půdě České zemědělské univerzity v Praze.

F

armaření bylo námětem více než šedesátky z celkem 169 uvedených dokumentů, roli rodinných farem byla věnována i hlavní panelová diskuse festivalu. Ta se uskutečnila ve středu 15. října ve zcela zaplněných prostorách Klubu C. Příspěvky hostů – náměstka ministra zemědělství ČR Jindřicha Šnejdrly, předsedy Asociace soukromého zemědělství ČR Josefa Stehlíka, ředitele pro zahraniční vztahy Potravinářské komory Tomáše Kreutzera (vystoupil za omluveného prezidenta Agrární komory ČR Miroslava Tomana) a agrárního analytika Petra Havla si přišli poslechnout a diskutovat s nimi zástupci akademické sféry, nevládních organizací, studenti i široká veřejnost. Osobně se jí zúčastnil i rektor ČZÚ Jiří Balík.

„Role rodinných farem je naprosto nezastupitelná jak u nás, tak všude ve světě. Je však třeba měřit ji i z jiných než pouze produkčních hledisek. Rodinné farmy jsou nositeli autenticity jednotlivých lokalit – krajů, regionů, obcí, hospodářství, nositeli pestrosti, tradice a odkazů. Lidé pracující na rodinných farmách jsou vlastníky pozemků, o něž se náležitě starají s cílem uchovat je v co nejlepším stavu pro budoucí generace. Jsem proto přesvědčen, že mimoprodukční funkce rodinných farem bude stále narůstat,“ informoval agrární analytik Petr Havel.

Panelová diskuse na téma role rodinných farem se konala v rámci filmového festivalu na ČZU. Důkazem toho, jak se rodinným farmám po velmi nelehkých začátcích v devadesátých letech podařilo postupně se etablovat jak v rámci zemědělského podnikání, tak venkova, ale i celé společnosti, byl úvodní šot s příběhem rodiny Novákových, členů Asociace soukromého zemědělství Tábor.

„Rodinných farem, jejichž působení na venkově již dávno přesahuje pouze rámec zemědělství, stále přibývá, jejich diverzifikační růst je nezpochybnitelný. Stejně tak nárůst výměry v rukou soukromých zemědělců je značný, fyzické osoby hospodaří na 30 % zemědělské půdy, pokud však připočteme i osoby sdružené v s.r.o., je tento podíl až 40%. Sedláci si zkrátka vydobyli své pevné místo na slunci. Hospodaření na rodinných farmách se stalo dobrou značkou, využíva-

nou i v mnoha reklamních kampaních jakožto záruka produkce kvalitních potravin,“ řekl v úvodu diskusního panelu předseda ASZ Josef Stehlík a dodal: „Zároveň jsem velice rád, že přesvědčení naší organizace, Asociace soukromého zemědělství, o perspektivě rodinných farem jako základu moderního evropského zemědělství a živého venkova, je bližší stále více lidem. Jak sedlákům, kterých v našich řadách stále přibývá, tak dalších sdružení, jež se stávají našimi členy.“

Poněkud nepřesvědčivě a mimo hlavní téma celé diskuse vyzněly příspěvky náměstka ministra zemědělství Jindřicha Šnejdrly, který se věnoval problematice ekologického zemědělství spíše ze statistického hlediska a Tomáše Kreutzera, jež hovořil za Agrární a Potravinářskou komoru ČR zcela obecně o Společné zemědělské politice a GMO plodinách. Obrázek o vztahu pana náměstka k soukromým zemědělcům si mohli přítomní udělat při jeho jediném sdělení, týkajícím se rodinných farem: „Pokud nějaká rodinná farma obhospodařuje

Zdaleka nejen na základě diskuse, která k tématu rodinných farem na půdě ČZÚ proběhla, vyznívá až poněkud bizarně znovuobnovená snaha Agrární komory o zavedení povinného členství v této všeobjímající nevládní organizaci. Stejně tak nevídaný je i falešný slib zvýšení efektivity následkem tohoto opatření ku prospěchu celého zemědělského resortu i všech zemědělců. Kdy už někteří pochopí, že opravdu nejsme a nebudeme na jedné lodi?

16. 10. 2014

text: Šárka Gorgoňová foto: Zdeněk Gorgoň

Nové provedení finských štěpkovačů Modely HJ 170 a HJ 250 v novém kabátě

Velikost štěpky můžete přizpůsobit vašim potřebám.

Na disku jsou čtyři nastavitelné nože. Diskuse se zúčastnil i předseda ASZ ČR Josef Stehlík.

13

• vylepšená konstrukce, moderní design • hydraulické vkládací ústrojí • elektronická kontrola přetížení No Stress • příznivé ceny, vysoká užitná hodnota

Možnost zapůjčení na vyzkoušení! Košťálkova 1527, 266 01 Beroun, +420 606 715 000, www.topagri.cz

14

Selská revue 2014

rok rodinných farem

www.asz.cz

Rodinná farma

- zdroj přidané hodnoty Představit rodinné farmy a jejich způsob hospodaření jako celosvětově dlouhodobě nejrozšířenější, nejosvědčenější a nejpřínosnější, se stavovská organizace – Asociace soukromého zemědělství sdružující několik tisíc sedláků, snaží již od svého založení v roce 1998. Ideální příležitostí k poukázání na význam rodinného hospodaření směrem k široké veřejnosti se stal letošní OSN vyhlášený Mezinárodní rok rodinných farem. Všechna témata jednotlivých seminářů vycházela z „Křížové cesty českého sedláka“, se kterou se měli možnost seznámit i návštěvníci na zvonovické farmě. zájmem tak mnohdy je pouze vyčerpat určitý objem finančních prostředků bez jejich opravdu účelného využití,“ upozornil majitel farmy Jiří Marák.

Semináře se zúčastnili členové ASZ Vyškov, okolních regionů, ale i laická veřejnost. Hlavním tématem závěrečného semináře byl přínos rodinných farem pro obec. Hostitelem letošního posledního dne otevřených dveří na farmách členů asociace se stal předseda ASZ Vyškov Jiří Marák ze Zvonovic na Vyškovsku, kterému za zorganizování celé akce náleží velké poděkování.

A

sociace v jeho rámci uspořádala na farmách svých členů sérii odborných seminářů věnovaných konkrétním zemědělským tématům a návrhům jejich řešení, které probíhaly formou přednášek a diskusí s nejrůznějšími odborníky, zástupci organizací a samotnými sedláky. V sobotu 20. září uzavřela tuto sérii posledním seminářem, který se zabýval zejména přínosem rodinných farem pro obec. Uskutečnil se na farmě předsedy ASZ Vyškov Jiřího Maráka a jeho rodiny ve Zvonovicích u Vyškova, hlavními hosty byli místopředseda Svazu měst a obcí ČR Josef Bezdíček a předseda

Združenia vlastnikov pôdy a agropodnikateľov Slovenska Vladimír Kočárik. „Je tomu přesně rok, kdy naše organizace – Svaz měst a obcí ČR, podepsala memorandum o spolupráci s Asociací soukromého zemědělství ČR. Jsme tomu velice rádi, neboť sedláci byli po staletí hybateli vesnických aktivit, podíleli se na vedení obcí, zapojovali se do politického života v nich a byli také zdrojem zaměstnanosti na venkově. I náš svaz proto vidí jako jednu z nejlepších cest k rozvoji venkova a přínos pro další generace vrátit zemědělství z větší části do rukou rodinných farem. Chtěli bychom proto, aby se v rámci dotační politiky podařilo prosadit více titulů pro zakládání a rozvoj malých a středních podniků na venkově a také společné projekty soukromých

jednoznačně pozitivní zprávou je, že podíl půdy obhospodařované fyzickými osobami vykazuje každoroční postupný nárůst.

Hanácká pohostinnost se nezapře, přednášející proto byli obdarováni nejrůznějšími farmářskými dobrotami. zemědělců a místních samospráv. V tomto duchu jsem připraven hovořit i na jednání se zástupci vládní koalice, které nás v brzké době čeká,“ řekl v úvodu semináře Josef Bezdíček, který zároveň ocenil význam pořádání dnů otevřených dveří pro širokou veřejnost na členských farmách ASZ: „Jako starosta obce musím říci, že v dobrém slova smyslu závidím všem svým kolegům, jejichž obce takovéto akce hostí, neboť lepší

příležitost k propagaci se těžko hledá,“ dodal Bezdíček. O tom, jak se daří slovenským sedlákům, jaké je jejich postavení v rámci obce, venkova a jak jim vychází vstříc stát, hovořil předseda Združenia vlastnikov pôdy a agropodnikateľov Slovenska Vladimír Kočárik. „Násilná kolektivizace venkova měla na Slovensku stejně devastující, ne-li ještě horší dopady než v České republice, soukromí zemědělci u nás obhospodařují pouze 15 % zemědělské půdy. Pronájem či koupě půdy je v konkurenci velkých zemědělských podniků téměř nemožná, stejně tak dosažení na jakýkoliv dotační titul – ty jsou totiž šité na míru taktéž obřím společnostem. Přesto dnes na Slovensku hospodaří více než pět tisíc sedláků, což je zhruba třetina z celkového množství žadatelů o přímé platby,“ informoval Vladimír Kočárik. „Obce, stejně jako stát by si měly uvědomit, že nejvyšší přidanou hodnotu vždy vytvářely menší rodinné podniky, vždyť ty budovaly například první republiku. Je proto velká škoda, že právě představitelé obcí a státu na to často zapomínají a jejich hlavním

„Jednoznačně pozitivní zprávou pro český venkov, jeho rozvoj a budoucnost je, že podíl půdy obhospodařované fyzickými osobami vykazuje každoroční postupný nárůst. A to z 924 tisíc ha v roce 2000 na loňských 1.070 tisíc, což je více než 15 %,“ uvedl tajemník Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. To se daří i Jiřímu Marákovi a jeho synu Šimonovi, kteří se na své farmě věnují čistě rostlinné výrobě na celkem 270 hektarech velmi úrodné půdy jižní Hané. Základními plodinami jsou pšenice, sladovnický

Bohatá byla nabídka farmářských produktů, například lahodného burčáku od vinaře, člena ASZ Břeclav Rajmunda Fily.

Děti se v rámci celodenního doprovodného programu učily i příst na kolovrátku, nechybělo ani oblíbené bubnování pro celou rodinu se šamanem Petrem Šušorem či tanec se psem v podání Aleny Smolíkové, finalistky televizní soutěže Talentmanie.

Prohloupil, kdo neochutnal nebo nezakoupil uzeninky z farmy rodiny Burešových, členů ASZ Vyškov.

15

16

Inzerce

Selská revue 2014

rok rodinných farem

www.asz.cz

Novinky na sklizeň pícnin pro sezónu 2015 F

irma Pöttinger neustále vyvíjí svůj výrobní program zaměřený především na hospodárnost, redukci nákladů na energii a šetrnost k půdě i k píci. V centru pozornosti vývoje stojí také inteligentní zemědělská technika, poskytující uživatelům při práci veškerý komfort. Nedílnou součástí této filozofie je i atraktivní design. S ohledem na všechny tyto aspekty přinesl Pöttinger na trh opět řadu novinek na sklizeň pícnin.

S obrovským úspěchem se setkala orba s koňmi na poli naproti farmě, které se se svými klisnami ujal člen ASZ Vyškov, několikanásobný Mistr České republiky v této disciplíně Zdeněk Musil z nedalekých Hodějic.

ani neviděli. Často v nich proto spatřují pouhý prostředek pro využití jak v rekreaci, tak pro sportovní, drezurní nebo skokové ježdění. V zemědělství, vinou situace, v jaké se v současné době nachází, už je téměř ne-

ječmen a řepka, na množitelských porostech pěstují hospodáři čičorku a hořčici, a to jak na vývoz do Francie, tak pro Výzkumný ústav pícninářský v Troubsku. Uskladnění veškeré produkce umožňuje Marákovým nová víceúčelová hala, v plánu má mladý farmář rozjezd živočišné výroby a s ním spojenou výstavbu stáje. Kromě odborného semináře byl pro návštěvníky připraven celodenní doprovodný program, samozřejmostí byla možnost prohlídky farmy a široká škála produktů farmářů z okolí určená k ochutnávce a koupi. S obrovským úspěchem se setkala orba s koňmi na poli naproti farmě, které se se svými haflingy ujal člen ASZ Vyškov, několikanásobný Mistr České republiky v této disciplíně Zdeněk Musil z nedalekých Hodějic. „Lidé z měst koně při práci mnohdy

Přínos pro kvalitu píce Jednorotorové shrnovače TOP jsou osazené rotory TOPTECH plus s deseti až dvanácti rameny a čtyřmi dvojitými prsty. V případě poruchy je možné vyměnit kompletní hrabici (demontáž 2 šroubů), nicméně k takovým situacím dochází v naší praxi jen chybou obsluhy. Je to dáno konstrukcí rotoru s velkým průměrem uzavřené vodicí dráhy (420 mm), dovolující klidný chod hrabic. Široká rozteč uložení ramen zajišťuje celkovou stabilitu rotorů a dlouhou životnost.

poznají. A to je cílem naší snahy - abychom koně dostali do polí, lesů, chráněných oblastí, kde odvedou nenahraditelnou práci,“ řekl Zdeněk Musil. Milým zpestřením bylo i taneční vystoupení místního folklorního souboru Naši stárci v čele s mladým hospodářem Šimonem Marákem. Celá akce se tak nesla v duchu tradic a byla velmi důstojným zakončením letošní série dnů otevřených dveří na farmách členů asociace v různých regionech. S rodinným hospodařením se v jejím průběhu blížeji seznámilo téměř dvacet tisíc návštěvníků a to není rozhodně málo. Jako připomenutí všech témat, kterým byly věnovány jednotlivé semináře, bude v průběhu podzimu vydán Asociací soukromého zemědělství ucelený sborník a ten předán coby podklad pro další diskusi politické reprezentaci, vysokým školám, výzkumným ústavům a různým institucím.

Orbu s koňmi si vyzkoušela i místopředsedkyně ASZ ČR Eliška Kravcová.

17

22. 9. 2014

text: Šárka Gorgoňová foto: Zdeněk Gorgoň

Milým zpestřením bylo taneční vystoupení folklorního souboru Naši stárci v čele s mladým hospodářem Šimonem Marákem.

Širokozáběrová disková žací kombinace NOVACAT S10 s pracovním záběrem 9,52 m. Tradiční výrobce žacích strojů rozšiřuje nabídku žacích kombinací o modely NOVADISC 810 a NOVACAT S10. Stroje splňují požadavky zákazníků na vysokou výkonnost při nízkých nárocích na obsluhu.

Šetrné obracení má svůj význam Po posečení následuje rozhození hmoty obracečem pro rovnoměrné zavadnutí. K tomu účelu nyní slouží nové čtyřrotorové a šestirotorové obraceče HIT v neseném provedení. Stroje vynikají novou konstrukcí rotorů DYNATECH s jedinečným tvarem ramen pro šetrnou a čistou manipulaci s pící. Precizní kopírování terénu zabezpečuje pohyblivé uchycení rotorů v každé poloze a čelní kopírovací kolečko. Pohon rotorů dvojitými křížovými klouby má dlouhou životnost a je bezúdržbový.

Kompaktní HIT 6.61 s novým designem.

Nenáročný TOP 422. Údržbu nevyžaduje ani převodovka rotoru, která je utěsněna a dlouhodobě mazána tekutým mazivem.

EUROPROFI combiline – vůz dva v jednom Sklizeň píce senážním vozem Pöttinger je ústředním bodem pro vysokou kvalitu krmiva. S novým vozem EUROPROFI combiline vám nabízíme flexibilní vůz pro nasazení dle podmínek – sklizeň senáže nebo doprava objemových materiálů pro BPS. Přicházíme s novou řadou vozů 5010 a 5510 s objemem 50 a 55 m3. Rozteč nožů 39 mm, oboustranné nože TWINBLADE, výkyvný nosník nožů EASY MOVE nebo v přední části snížený ložný prostor nástavby jsou jen některými novinkami v konstrukci vozů EUROPROFI combiline. S novými modely EUROPROFI combiline firma Pöttinger opětovně potvrzuje pozici světové jedničky v segmentu samosběracích a senážních vozů.

Vysoká užitkovost skotu vyžaduje nejlepší kvalitu píce. Třicet pět nožů TWINBLADE s oboustranným ostřím je zárukou kvalitnější řezanky v průběhu celodenního nasazení.

18

Selská revue 2014

rok rodinných farem

www.asz.cz

Asociace na kongresu evropských farmářů v Bruselu Oslava Roku rodinných farem na evropské úrovni vrcholila mimo jiné také Kongresem farmářů, který organizovala Copa-Cogeca 6. a 7. října v Bruselu. Potřeby rodinných farem shrnuje Deklarace farmářů, která byla na jednání přijata více než 500 účastníky celé akce. Za Asociaci soukromého zemědělství ČR se akce zúčastnili místopředsedkyně Eliška Kravcová a místopředseda Jan Štefl, doprovázeni zahraniční tajemnicí Renatou Vondrákovou.

Dohoda o volném obchodu s USA (tzv. T-TIP) byla samozřejmě také důležitým tématem, neboť na kongresu byl přítomen Robert Carlson (NFU, USA). Ten mimo jiné sdělil, že farmáři v USA mají také velkou míru dotací, ale že hlavní dotací je státní příspěvek na pojištění majetku, strojů, ale i úrody. Tu mají farmáři možnost pojistit také na „minimální cenu, kterou utrží“. Pojištění úrody navíc některé banky požadují předložit při schvalování úvěrů pro financování nákupu strojů pro zemědělství. USA jsou zaměřeny na export prvo-surovin, odtud tedy tlak na co nejnižší náklady a co největší výnosy. Přes citelné změny v sektoru během posledních desítek let a přes fakt, že farmy v USA jsou obrovských velikostí, sdělil R. Carlson, že jsou ale stále většinově rodinné farmy. Jsou ve vlastnictví rodin a jimi jsou také řízeny. Nepřetvořily se do korpo-

V

 rámci semináře první den konání konference, který se věnoval zejména roli Programu rozvoje venkova při řešení problémů rodinných farem, bylo znovu konstatováno, že definovat rodinné farmy není tak úplně jednoduché. Napříč Evropou fungují různé velikosti i typy rodinných farem, pracujících v různých podmínkách, které jsou významně determinovány historickým vývojem v Evropě. Nezpochybnitelné však je, že jsou to právě rodinné farmy, které mají největší potenciál pro vznik nových pracovních míst na venkově. „Nová pracovní místa“ a „růst“ jsou hlavní témata nově nastupujícího předsedy Evropské Komise Jeana Claude Junckera. Pro něj je venkov z pohledu růstu velkým tématem obecně. Zatímco totiž iniciace vzniku pracovních míst prostřednictvím Strukturálních fondů ve městech se zdá být již fungující a prostor začíná být saturován, tak Program rozvoje venkov přináší nové výzvy a novou oblast zájmu i pro ty, u kterých nebyl tento evropský fond doposud příliš známý. K možnosti provázat Program rozvoje venkova s pobídkami Evropské investiční banky mluvil také její místopředseda Wilhelm Molterer. Ten se vysloveně podivoval nad faktem, že je jen velmi málo investic ve venkovském prostoru, které by byly jeho institucí spolufinancovány. „Program rozvoje venkova je vlastně neznámou“, řekl a doplnil, že „je nutné venkov více otevřít pro všechny, kdo jej chtějí rozvíjet a umí zde tvořit pracovní příležitosti. Práci v zemědělství není možné vnímat pouze tak, že je nutné „stát se farmářem“, v dalším období bude nutné se zaměřit na vznik

prací navazujících na prvovýrobu a přidružených prací, které je možné nabízet jako služby pro zemědělství. Specifický prostor pro vznik pracovních míst s manuální náročností bude představovat čím dál více ekologické či jinak specializované zemědělství.“ Dr. Annette Piorr z Výzkumného ústavu krajiny a zemědělství v Liebnitz sdělila a daty doložila zajímavý efekt. Ten popsala jako „efekt sousedství“. Ukazuje se totiž, že farmáři mají tendenci od sebe „opisovat“ (asi jak to vždy na venkově bylo) a tedy, že dotační prostředky jsou čerpané často ve shlucích. Jednoduše, když si někdo z dotace koupí vybavení, zvyšuje tak pravděpodobnosti i u svých sousedů, že si takovou dotaci také zajistí. To platí obdobně pro agroturistiku, agroenvironmentální dotace nebo investice obecně. Efektu sousedství by měla EU v dalších strategiích využít a cíleně ho podporovat.

administrativní náročnost a nepraktičnost. Volalo se po detoxikaci, zjednodušení, ale současně po zachování minimálně stejného rozpočtu i pro další období. Komisař Ciolos byl často kritizován za svou přílišnost otevřenost vůči všem zájmovým skupinám a snad i za to, že přespříliš umožnil dialog nad tzv. greeningem a jeho flexibilitou. Na druhou stranu bylo také zmíněno, že už jsme možná zapomněli na dobu 50. let minulého století, kdy bylo politickým zadáním vymyslet právě všechny dnes platné regulativy v rámci Společné zemědělské politiky tak, aby fungovala jako společná. Dnes tedy kritizujeme příliš mnoho nařízení, ale možná zapomínáme, proč vznikala.

rací. Ukazuje se totiž, že systém rodinné farmy je stále ve zemědělství efektivnější než korporátní systém. V rámci T-TIP deklaroval p. Carlson velkou příležitost pro farmáře EU při exportu hotových výrobků do USA o vysoké přidané hodnotě zejména s jasně deklarovaným místem původu. Po těchto výrobcích je v USA kontinuální poptávka a je zde trvalá ochota zákazníků platit za kvalitu. To se týká také ekologických produktů. V oblasti společného trhu probíhala diskuse o pracovním právu a nastavení národních předpisů. Evropa má totiž společný trh a pro něj společná pravidla, ale v každé zemi jsou rozdílné pracovní podmínky, včetně minimální mzdy a zejména jejího zdanění. Přitom zrovna nastavení pracovních podmínek v zemědělství staví producenty na zcela odlišné startovací pozice ve vzájemné konkurenci. Inovace jsou klíčovým faktorem úspěchu dnes jakéhokoliv oboru. Problémem zemědělského sektoru však zůstává, že i když zákazníci v různých průzkumech opakovaně deklarují, že inovace jsou v zemědělství potřeba, tak na talířích je nechtějí a preferují konzervativní způsoby výroby. Je to situace velmi nerovná v porovnání s jinými sektory, jako je například zdravotnictví nebo kosmetický průmysl, kde se zákazníci inovacím, geneticky upravením výrobkům a jiným moderním technologiím nebrání, i když i zde se přímo týkají jejich zdraví. Tímto přístupem zákazníků se zemědělství

oproti jiným oborům točí v kruhu bez možnosti tak rychlého růstu a uplatnění inovací. Evropa je, pokud se zemědělství týká, velmi tradičně smýšlející a veřejnost spíše většinou vítá různé zákazy účinných látek, jako se stalo např. u neonikotinoidů, než aby se postavila za farmáře a jejich užívání umožnila a tím jim práci zjednodušila. Přitom Svět se změnil a bez vědecko-technických pokroků v oblasti zemědělství, není možné tento sektor rozvíjet a odpovídajícím způsobem reagovat na narůstající celosvětovou poptávku po potravinách v přímé souvislosti s nárůstem počtu lidí na planetě. Zajímavý byl příspěvek zástupce španělských družstev Eduardo Baamonde (Cooperativas Alimentarias). Ten jasně deklaroval, že je třeba zůstat realisty a vzít na vědomí, že v dnešní době už jsme si zvykli na zcela jiné jídlo nebo potraviny, než znali a denně konzumovali naše rodiče nebo prarodiče. Máme jiné stravovací návyky a nároky. Tento fakt determinuje také možnosti supermarketů zajišťovat potraviny z místních zdrojů. I přes narůstající trend nabízet zboží z místních zdrojů i v supermarketech, bude toto procento potravin zde nabízených mít vždy určitý strop a tím jsou právě již dávno změněné vzorce stravování dnešních lidí v Evropě a jejich nároky. A to se netýká jenom požadavku na čerstvé ovoce a zeleninu po celý rok.

30. 10. 2014

text: Renata Vondráková

Hlavními politickými tématy byly: ruské embargo, reforma Společné zemědělské politiky a dohody o volném obchodu – zejména s USA. Pokud se týká ruského embarga, tak farmáři volají po navýšení krizové rezervy a vzniku nových nástrojů pro řešení krizí. Ty by měly řešit nejenom export mimo EU, ale například podle reprezentantů z Polska také obchodování uvnitř EU. Tyto požadavky byly deklarovány zejména polským ministrem zemědělství Markem Sawickim, který mimo jiné také vysvětloval problematiku zastavení pomoci polským farmářům ze strany Komise pro podezření z přemíry žádostí o kompenzace. Duplicita podle jeho vyjádření mohla vzniknout tak, že některé žádost si podávali sami farmáři, zatímco jiné formuláře byly vyplňovány organizacemi, které farmáře zastupovali. Společná zemědělská politika od roku 2015 byla na konferenci tradičně podrobena kritice pro svou komplikovanost, přílišnou

foto: G. Kužel

19

20

Inzerce

Selská revue 2014

rok rodinných farem

Deklarace farmářů: Mnohorozměrný význam evropských rodinných farem a jejich možná podpora v rámci nové Společné zemědělské politiky

V

rámci Kongresu evropských farmářů roku 2014 a Mezinárodního roku rodinných farem přijali evropští zemědělci a zemědělská družstva tuto deklaraci, která podtrhuje hodnotu a sílu rodinných farem při odolávání ekonomické krizi nebo dalším problémům. Je zapotřebí vyvinout veškeré úsilí pro zhodnocení velkého potenciálu rodinných farem pro tvorbu pracovních míst, posílení ekonomického růstu v rámci EU, poskytování kvalitních potravin, při jejich pomoci s nasycením lidstva a současně zajištění péče o životní prostředí. Sektor zemědělství v EU zaměstnává zhruba 26 milionů lidí, z nich většina je zaměstnána v rámci rodinných farem, které jsou předávány z generace na generaci. Rodinné farmy jsou základem venkova. Poskytují kvalitní potraviny pro 500 milionů evropských konzumentů a přitom pečují o životní prostředí a biodiversitu. Zemědělská produkce ve 28 státech EU dosahuje přes 400 bilionů Euro. Evropská unie je celosvětově největším exportérem potravin a zemědělských produktů. Ty představují tři čtvrtiny čisté obchodní bilance EU. Jsou to právě evropské sektory zemědělství a lesnictví, které významně přispívají k závazkům EU pro dosažení cílů k roku 2020 v oblastech zaměstnanosti a růstu. V současné době ale rodinné farmy a družstva čelí stále více problémům, jako jsou: Vysoké vstupní náklady, změny klimatu a s tím spojené riziko extrémních situací jako jsou povodně a další jevy počasí, problematické jsou také tržní bariéry. Právě nyní jsou farmáři zasaženi mezinárodními politickými problémy. Nesou důsledky situace, za kterou ovšem oni odpovědní nejsou. Přímým důsledkem politické krize je pokles cen, kterého se snaží využít supermarkety a další články potravinového/obchodního řetězce pro navýšení svých marží. Zákazníka se tento stav netýká, negativně zasaženi jsou prvovýrobci. Tak dochází velmi aktuálně k dalšímu znehodnocení postavení prvovýrobců v potravinovém řetězci v rámci EU. Oslovujeme tedy Evropské politiky, aby hledali nová odbytiště pro výrobky, aby v tomto ohledu provedli dostatečný výzkum a snažili se podpořit export všemi možnými způsoby. V tom ohledu je důležité analyzovat i nefinanční bariéry obchodu mimo EU. Například, pokud se týká sektoru ovoce a zeleniny, zde jsou důležité fytosanitární bariéry při vstupu na trhy USA. Problémy tvoří také odlišná nařízení v oblasti označování a balení výrobků. Jejich dodržování si vyžaduje další náklady, které velmi dramaticky navyšují cenu produkce. Toto musí být do budoucna vyřešeno. Existuje velké riziko, že nová Společná zemědělská politika bude méně transparentní a naopak více administrativně náročná, než předchozí. Tím může bránit dalším investicím a konkurenceschopnosti sektoru. Rodinné farmy ve všech svých formách musí být ekonomicky životaschopné a ziskové, aby bylo zaručeno jejich možné předání dalším generacím. Proto Copa-Cogeca oslovuje Radu Evropy,

Evropský parlament i Evropskou komisi, aby prioritizovaly rodinné farmy ve všech směrech a aby poskytly veškeré dostupné prostředky pro to, aby bylo dosaženo cíle zajištění jejich životaschopnosti a ziskovosti. Naopak jakékoliv bariéry dosažení tohoto cíle musí být eliminovány. Konkrétně by měly tyto instituce zajistit, že: • Rodinné farmy mají přístup k půdě a přírodním zdrojům; • farmářům jsou dostupné potřebné znalosti a je jim umožněno realizovat investice v sektoru, to platí i pro inovace a výzkum, které musí farmářům být dostupné pro řešení problémů v praxi; • jsou zajištěny takové podmínky, aby farmáři mohli vytvářet organizace producentů s cílem sdružit síly pro umístění produkce na trh, pro vytvoření přidané hodnoty výrobkům a tím posílení zisku nebo s cílem čelit nerovnováhám na trhu; • farmáři mají přístup k adekvátnímu školení a vzdělávání; • je zajištěno, aby muži i ženy měli rovnocennou podporu při snaze zajistit odpovídající životní podmínky pro sebe, své rodiny nebo širší komunitu; • zvláštní podpory se má dostat mladým farmářům, kteří čelí obtížím zejména při zahájení své činnosti; • je dostatečně uznána a podpořena role družstev jako vhodného nástroje rodinných farem v přístupu na trhy, stejně jako jejich důležitosti pro sociální a ekonomické začlenění farmářů v regionech, kde družstva působí; • je třeba potírat a pojmenovávat škodlivé a nefér praktiky v potravinovém řetězci tak, aby farmáři měli šanci na lepší zisk; • pro zajištění nárůstu exportu je třeba řešit netržní bariéry; zajistit se má, aby produkty tzv. místního označení (Geographical Indications - GIs) byly uznány napříč všemi kontinenty a pomocí tohoto označení, aby byly chráněny; • je třeba bojovat proti pančování, padělání potravin a proti zemědělskému pirátství; • je třeba udržet Společnou zemědělskou politiku jako společnou a je zapotřební snižovat její administrativní náročnost; • pro období krize je zapotřební zajistit i další finanční zdroje, mimo kapitolu Společné zemědělské politiky.

I menším sedlákům patří svět

P

ráce na polích se za posledních několik let velmi změnila, tak jako svět kolem nás. Počítače jako pomocníci na farmách už jsou roky běžným vybavením, chytrými telefony se dají ovládat zemědělské stroje a traktory dnes řídí navigační systémy. Důležité je, že pokrok se postupně dostává i k menším zemědělcům a i oni se tak mohou podílet na úsporách a zvýšení efektivity práce z toho vyplývající. Ještě před několika lety byly GPS navigace a autopiloty výsadou velkých zemědělských podniků, kde se jejich vysoká pořizovací hodnota rychleji rozložila. Tak jak šel čas a navigační systémy se začaly vyrábět ve větších sériích a navíc nastoupila konkurence, cena klesala až do dnešní úrovně. Ta je přijatelná i pro menší farmy, a tak máme uživatele základních typů GPS navigací s výměrou několika desítek hektarů, ale též uživatele autopilotů s přesností do 4 cm s výměrou již kolem 200 ha. Trimble jako světový výrobce navigačních systémů pro zemědělství tomuto trendu vychází vstříc například tím, že software základní řady navigačních systémů EZ-Guide a CFX je na první pohled shodný. Pokud si tedy pořídíte nejlevnější navigaci z celé řady, Trimble EZ-Guide 250, určenou pro manuální navádění s max. přesností +/- 20 až 25 cm, již využívají farmáři od několika desítek hektarů výměry, budete moci bez problémů později přesedlat na vyšší typ Trimble CFX-750, kde je obdobný software pouze rozšířen o další funkce, jako je možnost připojení autopilotů nebo oblíbeného EZ-Pilotu, ovládání sekcí postřikovačů, variabilní dávkování, příp. možnost upgradovat na vyšší přesnost až po placený RTK systém +/- 2,5 cm. I malý sedlák má tak u Trimblu možnost sezámit se s logikou obsluhy těch nejdokonalejších systémů. Důležitý v případě navigačních systémů je také servis, který poskytuje prodejce v ČR a SR, společnost Leading Farmers CZ, a.s. Tento servis je trvalý, což ani jinak nejde, protože jakmile si pořídíte svou první navigaci, vydáváte se ve většině případů na dlouhou cestu dalšího zdokonalování a vylepšování využitelnosti systému k lepšímu a efektivnějšímu řízení farmy. K tomu má Leading Farmers CZ vybudovánu skupinu zkušených techniků, kteří si poradí se specifickou instalací a následným servisem. Zabýváme se též vlastním rozvojem využití systémů v návaznosti na specifika rostlinné výroby, další navazující technologie a využití získaných dat z pojezdu strojů, optimalizaci pojezdu, přípravu naváděcích linií s ohledem na požadavky terénu apod. Navazuje se tak trvalé partnerství při rozvoji vaší farmy. Navíc, nezanedbatelnou výhodou využití navigačních systémů, která se může projevit právě a jen u soukromých zemědělců, kteří si své stroje obsluhují sami, je zvýšení pohody a tím snížení únavy a stresu při práci. To přináší vyšší výkony či více času a elánu na řešení dalších povinností, ale i větší spokojenost z práce a příjemnější pohodu v rodině farmáře. Berete-li toto tvrzení jako reklamní nadsázku, stačí se přesvědčit. Využijte současných výhod k nákupu prvního GPS systému, který bude následně připraven k dalšímu zdokonalování.

Přeložila Renata Vondráková

Ing. Václav Jirka, Leading Farmers CZ, a.s.

S autopilotem tohle uřídím i já

Pomocníci na jaro

Navigace Autopiloty EZ-Guide 250

EZ-Pilot

CFX-750

SUPER SLEVA!

Nyní k EZ-Guide 250 anténa Ag15 pro přesnost ± 15 až 25 cm ZDARMA. Cena celkem jen 31 000 Kč ! * • doprava a instalace na místě: + 3 500 Kč • prodloužená záruka + 1 rok: + 3 900 Kč

OBJEDNÁVEJTE VČAS! AKCE JEN DO VÁNOC 2014!

Sleva 10 %* pro členy ASZ ČR při nákupu do 31. 12. 2014

Vánoční balení pro rodinné farmy!* Navigace pro taťku, medovinka a medové mýdlo pro mamku. Informujte se u našich obchodně - technických zástupců. Leading Farmers CZ, a.s. Klánovická 485/43 198 00 Praha [email protected]

Radek Svoboda tel.: 725 568 991

Aleš Otáhal tel.: 607 942 057

Václav Jirka tel.: 724 717 781

* platí při přímém nákupu u Leading Farmers CZ, a.s. Super slevu na  EZ-Guide 250 nelze kombinovat se slevou 10%. Všechny ceny bez DPH.

22

Selská revue 2014

Z aktivit ASZ

www.asz.cz

Když sedláci táhnou za jeden provaz

Záštitu nad akcí převzal a osobně na ni zavítal ministr zemědělství Marian Jurečka. Na snímku s majiteli statku – manželi Löwenthalovými.

Po šedesáti letech byla v Krnově obnovena dožínková tradice. Zasloužili se o to manželé Löwenthalovi z ASZ Krnovsko, Opavsko, kteří v sobotu 6. září zorganizovali na svém statku jen pár desítek metrů od polských hranic Farmářské dožínkové slavnosti. Zúčastnilo se jich několik tisíc návštěvníků téměř z celé Moravy. Záštitu nad akcí převzal a osobně na ni zavítal ministr zemědělství Marian Jurečka.

Nechyběla nejrůznější taneční vystoupení.

„Děkujeme rodině Löwenthalových za uspořádání této akce, která dokládá, že tradice žijí. Krásná dožínková koruna, která je toho důkazem, bude po dobu jednoho měsíce vystavena v krnovském Domě Evropy, aby si ji mohlo prohlédnout co nejvíce lidí,“ řekla v průběhu slavnostního zahájení starostka města Krnova Alena Krušinová.

Dožínková koruna byla po mši převezena a vystavena na Löwenthalovic statku, kde se konal celodenní program pro rodiny s dětmi.

Slavnost začala mší v minoritském kostele Narození Panny Marie v Krnově, jejíž součástí bylo požehnání dožínkové koruny.

noritském kostele Narození Panny Marie v Krnově, kterým slavnost v dopoledních hodinách začala. Poté byla převezena a umístěna na Löwenthalovic statku, kde se konal celodenní program.

M

Návštěvníci dožínkových slavností obdivovali velice vkusně zrekonstruovaný statek manželů Löwenthalových, který v minulosti sloužil jako hospoda a povoznictví. Dnes k němu náleží 400 hektarů polností, kde se daří obilninám, řepce a cukrovce, na neúrodné půdě vysázeli nedávno hospodáři jablečný sad. Polní práce velmi usnadňují výkonné zemědělské stroje, které byly součástí rozsáhlé výstavy zemědělské techniky. Ta nadchla zejména mužskou část účastníků, stejně tak pro porovnání technika historická.

Dětem byl určen osvědčený program společnosti Park tři věže v podobě několika naučných stezek, hrátkobraní a dílniček, zaměřených tentokrát na výrobu panáčků ze slámy a malých dožínkových věnečků. Nechyběla řada hudebních a tanečních vystoupení. Opravdu bohatá byla nabídka nejrůznějších farmářských produktů či výrobků drobných řemeslníků, celkem ve 28 stáncích. Manželé Löwenthalovi se před pěti lety stali hlavními iniciátory vzniku krnovskoopavské asociace. Za tu dobu se jim podařilo vytvořit výborně fungující regionální organizaci s mimořádně přátelskými vztahy mezi jednotlivými členy, rozvíjející se obchodní činností a spoustou společenských aktivit. Vzájemná spolupráce při pořádání této akce byla bezesporu i jedním z důvodů jejího velkého úspěchu. Zkrátka – když sedláci táhnou za jeden provaz, dokáží ledacos a krnovské dožínkové slavnosti toho bylo důkazem.

anželé Löwenthalovi se pro pořádání slavností rozhodli ze dvou důvodů. Velmi je potěšil obrovský zájem, se kterým se zde setkala loňská akce pro rodiny s dětmi pořádaná v rámci série Farmářských slavností, druhým důvodem bylo výše zmíněné obnovení dožínkové tradice.

Dětem byl určen osvědčený program společnosti Park tři věže v podobě několika naučných stezek, hrátkobraní a dílniček, zaměřených tentokrát na výrobu panáčků ze slámy a malých dožínkových věnečků.

A to se podařilo na jedničku. „Několikrát jsme se byli podívat na polských dožínkách, které nám jsou svým stylem velmi blízké. Proto jsme se i ty naše rozhodli udělat tak trochu v polském duchu,“ řekla Pavla Löwenthalová. Krnovským dožínkám tak vévodila nádherná dožínková koruna, která je polskou specialitou. „Vyrobila ji pro nás rodina Pawlukova z nedalekých Ciermiecic, s níž, stejně jako s dalšími polskými sousedy, úzce spolupracujeme,“ vysvětlila paní Löwenthalová. Požehnání této koruny spojené s poděkováním za úrodu bylo součástí mše v mi-

Výstava zemědělské techniky nadchla zejména mužskou část účastníků všech věkových kategorií.

Opravdu bohatá byla nabídka farmářských produktů. Své mléčné výrobky zde nabízela i farma Zdeňka, člen ASZ Olomoucko.

Nikdo z návštěvníků dožínkových slavností nebyl na pochybách, jakéže organizace je farma Löwenthalových členem.

Návštěvníků se na krnovské dožínkové slavnosti sjelo několik tisíc, a to z celé Moravy.

8. 9. 2014

text: Šárka Gorgoňová foto: Zdeněk Gorgoň

23

24

Selská revue 2014

Z aktivit ASZ

www.asz.cz

Závěry z konference venkov 2014

- Spolupráce v rámci legislativních procesů – připomínková řízení/vzáj. informování/popř. postup - Konzultace stanovisek/podpora např. v rámci MV PRV, komisích, výborech, apod. - V rámci PRV - NS MAS ČR spolupracovat při podpoře „malým“ podnikatelům - Společné vzdělávací a jiné semináře a projekty - Výměna informací v časopisech ASZ ČR a SPOV ČR – propagace - Trvalá podpora tématu rodiny a rodinného podnikání jako přínosu pro venkov - Možnost využívání kanceláře pro zástupce SPOV ČR a možnost zasedání Předsednictva SPOV ČR v prostorách ASZ ČR (Samcova 1, Praha 1) - Příležitostná společná zasedání ASZ ČR a SPOV ČR - Výměna základních informací o obou spolcích mezi ASZ ČR a SPOV ČR

Již šestý ročník stále významnějšího celorepublikového setkání lidí z venkovského prostoru se uskutečnil ve dnech 15. -17. října 2014 v Konstantinových Lázních. Pořádal jej Spolek pro obnovu venkova ČR ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR, Celostátní sítí pro venkov a Plzeňským krajem. Větší zastoupení zde měla i Asociace soukromého zemědělství ČR, která se z části podílela také na odborném programu. diskuse u posledně jmenovaného tématu byli přítomní informováni zástupci ASZ o podstatě rodinného hospodaření a jeho přínosech pro celý venkov. Z výstupů jednotlivých panelových diskusí celorepublikového setkání vzešly závěry, z nichž jsou patrné zásadní problémy našeho současného venkova. Řadu z nich ASZ dlouhodobě řeší.

Závěry - zásadní problémy současného venkova: V průběhu konference se uskutečnilo i společné jednání předsednictva Asociace soukromého zemědělství ČR a Spolku pro obnovu venkova ČR. Byly domluveny zcela konkrétní body činnosti a vzájemné podpory, které přispěly k prohloubení vzájemné spolupráce. Hlavní témata konference, které se zúčastnilo 350 zástupců nejrůznějších organizací, se dají shrnout do pojmů KOSTEL – ŠKOLA – HOSPODA – STATEK. V rámci odborné

• zaměstnanost, • základní služby (škola, obchod, doprava, lékař, pošta, úřad apod.), • velké množství historických památek ve špatném stavu, • ztráta původní funkce venkovského stavebního fondu (kostely, fary, zámky, školy, hospody, stodoly, zemědělské areály…), • potřeba zachování venkovských škol (nedostatek kvalifikovaných pedagogů), • volnočasové vyžití dětí a mládeže,

• oslabení významu rodiny, • podpora malých a rodinných podniků (zejm. farem), • vysoká administrativní náročnost a zatěžující kontrolní systém (vysoká četnost, duplicita kontrol, malichernost apod.), • ochrana zemědělského půdního fondu (vyjímání půdy ze zemědělského půdního fondu, eroze, vodní režim…). Neřešení těchto problémů povede k pokračujícímu vylidňování a stárnutí venkova. Je nutno k nim přistupovat komplexně a souběžně, a to vzhledem k jejich vzájemné podmíněnosti a provázanosti.

Celkový závěrem konference: Řešením je komplexní průřezová meziresortní podpora stabilizace a rozvoje venkova formou přímých i nepřímých nástrojů včetně samostatných krajských programů.

23. 10. 2014

Zpracováno z oficiální tiskové zprávy z konference Venkov 2014

Zápis z 1. společného jednání předsednictev ASZ ČR a SPOV ČR 16. 10. 2014 Přítomni: dle prezenční listiny zahájeno v 12,00 hodin Schůzi řídili: předseda SPOV E. Kavala, předseda ASZ J. Stehlík Místo konání: Hotel Jitřenka, Konstantinovy Lázně Schůzi zahájil předseda SPOV Eduard Kavala: Přednesl konkrétní návrhy spolupráce a komunikace předběžně navržené tajemníky SPOV Stanislavem Rampasem a ASZ Jaroslavem Šebkem dne 25. 9. 2014. Za ASZ vystoupil předseda Josef Stehlík a potvrdil souhlas za ASZ

na všech níže uvedených návrzích. Nyní bude jen třeba najít jejich nejvhodnější formy a technická řešení. Dohodnuté možnosti spolupráce zní: - Propojení webových portálů ASZ ČR a SPOV ČR - Vzájemné přeposílání informací a pozvánek v rámci společných témat/kontakt a koordinace obou hlavních kanceláří - Vzájemná podpora stanovisek ASZ ČR a SPOV ČR

Po diskusi mezi členy P obou organizací: schváleno. Úkoly: plnění uvedených bodů průběžně zajistí vzájemnou spoluprací kanceláře SPOV a ASZ. Za ASZ je garantem: J. Šebek, tajemník, tel. 777 032 332 Za SPOV je garantem: S. Rampas, tajemník, tel. 724 022 313 E. Kavala (SPOV): - požádal o neblokování dotačního titulu na „kapličky“ v rámci národních dotací Mze (APK). - za SPOV vyjádřil podporu rodinným farmám, - kritizoval neúměrnou byrokracie na SZIF, požádal o společný postup ve snaze o její eliminaci. Doplácejí na to zejména obce, pokud by měly vracet dotace. - požádal o podporu metodě LEADER. - avizoval otevření 2. etapy jednání k novému rozpočtovému určení daní cílem ještě přesnější/spravedlivěji rozdělovat těchto prostředků vybíraných od daňových poplatníků s ohledem na lokalitu, ve kterém vznikají. - informoval o výročí 20 let SPOV, během kterého budou realizovat různé propagační akce, ASZ je rozhodně zvána. J. Stehlík (ASZ): - ASZ nový dotační titul rozhodně nebude blokovat a naopak jej podporuje vůči jiným zcela nepřínosným titulům. - vyzdvihl přínos ABK pro zemědělce i obce, novým členem je od léta SPOV - prostřednictvím p. Rampase, očekává další zvýšení tlaku na úředníky resortu s cílem snižovat/odstraňovat přebujelou byrokracii - zkritizoval snahu uzavřít systém PRV a nikoho dalšího už do něj nepustit, vyslovil myšlenku, aby dostal pro podnikání v zemědělství prostor každý zájemce - požádal o ideovou podporu stanoviskům ASZ k SZP EU ve formě malým sedlákům, faremnímu zpracování a lokálním prodejům, zjednodušení podmínek – s cílem zvýšit na venkově zaměstnanost S. Rampas (SPOV): - poděkoval za poskytnutí kanceláře - požádal o vzájemné sdílení termínů akcí, které by mohly být zajímavé pro obě strany V. Vrecionová (SPOV): - informovala o antibyrokratickém webu Martina Kupky, který navazuje na ABK, ale netýká se pouze zemědělství

foto: L. Stibůrek

R. Večerka (SPOV): - zmínil problém opakovaných kontrol dotačních projektů v obcích s rozdílnými výsledky. Takto není možné postupovat, kontroly, resp. výsledky musí být vzájemně zohledněny, nelze přijít s pokaždé jiným výsledkem. Je to špatná práce státu a jeho orgánů – upozornil na odpovědnost státu za výkon a jednotný přístup u těchto kontrol, navrhl precedens v podobě podání žaloby na stát v případě, že výsledky jednotlivých kontrol se budou lišit V. Vrecionová (SPOV): - požádala o podněty na toto téma od ASZ ČR - navrhla další téma společné schůzky SPOV a ASZ – reforma veřejné správy R. Večerka (SPOV) - podpořil komplexní pozemkové úpravy jako řešení mnoha problémů v krajině i v obci (retence vody v krajině, vyjasnění vlast. vztahů), SPÚ nepracuje řádné u církevních restitucí, žádá rychlejší dořešení a vydání tohoto majetku. - požaduje rychlejší převod pozemků ze státu na obce – brzdí se jinak rozvoj, investice apod., přitom jde často o zbytkové parcely, díky kterým se celý záměr neuskuteční, neboť to trvá i několik let. J. Stehlík (ASZ): - upozornil na riziko návratu daňového zatížení při převodu (prodeji) zem. majetku z otce na syna, požádal SPOV o podporu při snaze toto riziko odvrátit J. Šebek (ASZ): - ASZ vždy na všech jednáních a úrovních vyzdvihovala venkov/ obce a jejich rozvoj jako klíč a neoddělitelnou součást zemědělství a venkovského prostoru. Navrhuje aby SPOV současně propagovala na svých jednáních pojem rodinné farmy a její přínosy, jako vhodné řešení zemědělské výroby. - navrhuje účast SPOV na farmářských slavnostech, které bude ASZ v roce 2015 pořádat po celé ČR a to zejména v odborných diskusích, které budou součástí jejich programu. Schůze byla ukončena v 13.10 hodin. Zapsal: J. Šebek, dne 16. 10. 2014

25

26

Selská revue 2014

Z aktivit ASZ

www.asz.cz

užívat k jeho výrobě: Pinot Noir (rulandské modré – červené víno), Pinot Meunier (mlynářka – červené víno) a Chardonnay (bílé víno). Chardonnay se vyznačuje jemným aroma a výraznou kyselinkou. Zraje pomalu a přináší svěží květinové a ovocné tóny. Pinot Noir přináší aroma vyzrálého ovoce a dává šampaňskému potřebnou sílu a tělnatost. Pinot Meunier - šampaňské, v němž je tato odrůda zastoupena větším dílem, nemá tak velký potenciál k zrání. Všichni vinaři se shodují, že nejtěžší je namíchat stále stejné víno. Tudíž je nutné ho archivovat a vytvářet rezervy, aby šlo rok co rok vyrábět to nejlepší – stejné šampaňské.

Za zemědělstvím oblastí, kterou kráčely dějiny Nejstarším dochovaným vínem šampaňského sklepa G. H. MUMM je lahev z roku 1893. i záporné následky - v 5. století tudy prošel obávaný vůdce Hunů Attila, když táhl na Paříž, aby ji vyplenil. Ve 14. století se kraj nevyhnul stoleté válce a v 17. století válce třicetileté. Významné pozitivní momenty zaznamenal tento vinařský region ve 20. století, kdy o nejkvalitnější víno z Champagne byl zájem na všech evropských královských dvorech i za oceánem. Došlo dokonce k několika vzpourám a demonstracím místních vinařů proti nekvalitní produkci jejich kolegů. Následovaly chudé roky (1. a 2. světová válka a hospodářská krize). Po těchto letech přišel opět vzestup a velká vlna popularity. Dnes je Champagne nejznámějším vinařským regionem a jeho prestiž neustále stoupá (ročně se prodá kolem 300 milionů lahví).

Zajímavé spojení odborných zemědělských exkurzí a návštěv tematicky zaměřených na 70. výročí vylodění spojenců v Normandii, nabízel jeden z letošních zájezdů Asociace, který se uskutečnil 22. – 27. června. Na programu nechyběly také zastávky v oblastech Champagne s prohlídkou šampaňského sklepa a Bretagne včetně návštěvy kláštera Le Mont-Saint-Michel.

Šampaňský sklep G. H. MUMM v Remeši Podvečerní návštěva šampaňského sklepa G. H. MUMM v Remeši spojená s degustací světoznámého nápoje „Cordon Rouge“,

šampaňského s červenou stuhou na etiketě, kterým bývají tradičně odměňováni vítězové Formule 1, byla první zastávkou tohoto zahraničního zájezdu. Vinná réva se v kraji Champagne (z latin-

ského slova Campus – pole) pěstovala již v roce 79, tedy mnohem dříve, než bylo vůbec objeveno šumivé víno (šampaňské). Tato oblast se rozkládá na evropských křižovatkách, což mělo v historii kladné (Remeš a její okolí se staly centrem obchodu)

Opuštěné lomy s hlubokými a dlouhými křídovými chodbami se staly ideálním místem pro zrání šampaňského vína. V době římské se v oblasti nejen pěstovalo víno, ale začal se zde těžit i vápenec. Opuštěné lomy s až 90 m hlubokými křídovými sklepy a chodbami, jež zbyly po těžbě, se později staly ideálním místem pro šampaňské víno, jež zde dnes dozrává. Traduje se, že tajemství bublinek ve víně první objevil

Farma Domaine Saint Hippolyte v Normandii Šerpa na „Cordon Rouge“ značí, že v minulosti si pravé šampaňské mohli dovolit jen evropské šlechtické rodiny a carský dvůr. mnich Dom Pérignon. Druhá, pravděpodobnější verze však tvrdí, že se je naopak snažil z šampaňského vína dostat, když se v něm vytvořily přirozenou cestou druhotným kvašením (pravděpodobně při převozu vín z Francie do Anglie). Nepochybně však přispěl k historii a výrobě šumivého vína. Víno s označením „Champagne“ se může vyrábět pouze ve francouzské oblasti Champagne-Ardenne (AOC). Tato zásada je v Evropské unii zakotvena ve statutu chráněného místa původu (PDO). Nejvýznamnějším městem a centrem výroby regionu Champagne-Ardenne je Remeš, jež leží v Pařížské pánvi asi 150 km severovýchodně od Paříže (hned za Remeší následuje Epernay). V regionu Champagne se nachází tři oblasti: údolí Marny, Montagne de Reims (Remešské pohoří) a Côte des Blancs (bílá oblast) jižně od Marny. Existuje zde mnoho (asi přes tisíc) producentů šampaňských vín, z nichž asi 10 % jsou bio vinaři. Někteří pěstitelé pouze pěstují révu a hrozny pak prodávají šampaňským domům (těch je 319), kde se vína lisují a procházejí první fermentací. Následně procházejí scelováním a po přidání kvasinek a třtinového cukru zrají v hlubokých a dlouhých křídových sklepech, kde se vína rozvíjejí a druhotným kvašením se v nich vytvářejí bublinky. Dříve docházelo k zrání v dubových sudech, dnes se pro moc silné aroma nepoužívají, nahradily je nerezové tanky. Šampaňské víno je šumivé víno, které se vyrábí tak, že se v láhvi vyvolá sekundární kvašení, čímž vzniká oxid uhličitý. Pouze tři odrůdy, které povoluje zákon, je možné vy-

Farma Domaine Saint Hippolyte, která se nachází v oblasti Pays d´Auge, se specializuje na chov původního normandského skotu v moderně zařízených budovách, výrobu sýrů, prodej produktů v místním obchůdku a v neposlední řadě také na organizované prohlídky farmy pro francouzské i zahraniční turisty. Všem návštěvníkům se místní průvodci snaží předat co nejvíc informací jak o chovu skotu, tak o ruční výrobě tradičních francouzských sýrů chráněných ochrannou známkou „Pont L‘Éveque“ a „Livarot“.

Jako příjemná kulisa celkového perfektního vzhledu farmy slouží také jeho historická část - starobylá stavení z přelomu 15. a 16. století typická pro oblast Pays d´Auge. Základní stádo normandského skotu na Domaine Saint Hippolyte čítá na 120 kusů. Jedná se o plemeno skotu s kombinovanou, maso-mléčnou užitkovostí. Počátek plemene se odvozuje od krav přivezených do Normandie Vikingy v 9. a 10. století. V 19. století došlo k rozšíření plemene směrem na jih a bylo přikříženo plemenem shorthorn. Plemenná kniha vznikla v roce 1883 a od roku 1946 jsou všechny krávy normandského skotu zařazeny v kontrole  užitkovosti. Důraz je kladen na mléčnou

27

28

Selská revue 2014

Z aktivit ASZ

www.asz.cz

29

Normandie je od pradávna země malebných hrázděných domů, svěžích zelených pastvin a jablečných sadů. A uprostřed těchto pastvin a sadů stojí i hrázděný zámek Château du Breuil. Stavba s břidlicovou střechou byla postavena na přelomu 16. a 17. století jako domov pro místní šlechtu z rodu Bouquetots, Montgomery a Tancrède de Rohan. Po velké francouzské revoluci chátral a byl zcela obnoven až prarodiči stávajících majitelů, kteří na něm dodnes žijí. Přesto, že je zámek veden jako historická památka, v jeho parku se žije přítomností. Nachází se zde sklady jablek a palírna na cider a calvados, jejichž výrobou se zabývá společnosti Château du Breuil S.A.S. Farma Domaine Saint Hippolyte se soustředí hlavně na propagaci původního normandského skotu. užitkovost, protože mléko normandského skotu obsahuje tuky a bílkoviny vhodné k výrobě tradičních sýrů. Celkem jsou na světě chovány dva miliony kusů, nejvíce v západní Francii. Bohužel, ale stavy se neustále snižují. V roce 2003 se toto plemeno podílelo na celkovém stavu dojeného skotu ve Francii jen z 10 %.

na druhé a další laktaci 6000 – 7000 kg, s obsahem bílkovin nejméně 3,6 % a tuku 4,1 – 4,2 %. Co se masné užitkovosti týče, maso normandského skotu je jemně mramorované a na francouzském trhu zvláště ceněné, označované speciální etiketou. Denní přírůstek ve výkrmu býků by měl být 1300 g a vyšší a jatečná výtěžnost se ideálně pohybuje mezi 59 - 60 %.

Mírné a vlhké počasí a jílovité půdy z Pays d‘Auge dávají Château du Breuil ideální podmínky pro růst 22 tisíc jabloní, které obklopují zámek a vyprodukují mezi 2 – 3 milionů jablek za rok. Výnos je jako u všech komodit výrazně ovlivněn aktuálními podmínkami daného roku, proto tak velké rozmezí. A protože jsou jablka základní složkou pro výrobu cideru i calvadosu, u něhož se zásadně dodržuje přednost vysoké kvality před kvantitou, tak i při jejich pěstování je dohlíženo na kvalitu.

Součástí hospodářství Domaine Saint Hippolyte je také 160 hektarů půdy, na níž je pěstováno hlavně krmivo pro skot – travní porosty, kukuřice a obilí. Na několika hektarech jsou také jabloně, z jejichž plodů se nechává vyrábět cider a calvados, který se pak prodává s ostatními výrobky (hlavně sýry) v místním obchůdku.

Místní obchůdek nabízí vedle sýrů s ochrannou známkou „Pont L‘Éveque“ a „Livarot“ také cider, calvados, med, paštiky a mnoho dalších regionálních výrobků.

Výroba cideru a calvadosu na zámku Château du Breuil

Normanský skot má větší tělesný rámec, hlava je rohatá, bílá s tmavě obroubenýma očima. Celkové zbarvení je živě strakaté (nápadně tříbarevné), zčásti plášťové (barevné plochy nejsou jednolitě hnědé, ale žíhané - středně až tmavě hnědé). Mají klidnou povahu a skvěle využívají pastevních porostů, nesnášejí ovšem vazné ustájení, kde dojnice během stání na sucho tuční a vznikají problémy s následným rozvojem ketóz po porodu. Normandský skot je dlouhověký, krávy by měly být v chovu využity alespoň pět laktací. Šlechtitelský cíl počítá s užitkovostí prvotelek 5000 – 6000 kg mléka za laktaci, u krav

Dvojitou destilací cideru podnik získává označení calvados „AOC Pays d´Auge“.

Na proces destilace navazuje zrání v dubových sudech.

Farma La ferme Marine l´Aurore vyprodukuje ročně okolo 800 tun ústřic.

Nevětší zájem o ústřice je na Vánoce a na farmě se tudíž pracuje na několik směn.

Společnost Château du Breuil vyrábí vlastní mošt pocházející ze 100% přírodního kvašení. Když dosáhne správné chuti, začíná se s destilací. Tento proces probíhá v období od začátku zimy (sklízí se v září) do 30. června následujícího roku a na dvojitou destilaci navazuje zrání v dubových sudech. Ty jsou vybírány opatrně, protože druh, velikost a věk sudu hraje velmi důležitou roli v kvalitě zrání.

kde ústřice rychleji dorůstaly, se stalo vlastně prvním způsobem chovu této tradiční normandské pochoutky. Rozvoj rybolovu v 18. a 19. století, který vedl k nadměrnému lovu ústřic, měl za následek vyčerpání přírodních kolonií ústřic, k čemuž značnou měrou přispělo i několik chladných zim (pro ústřice je vhodná teplota vody mezi 3 - 17 oC). Následný nedostatek ústřic vedl k tomu, že se začaly hledat způsoby, jak zabezpečit trh a taktéž obnovit zdecimované populace ústřice.

angulata), která se už v 16. století dostala do Portugalska a byla považována za evropský druh. Ve 20. století ji však zdecimovalo několik po sobě následujících chorob a v podstatě vymizela. Námi navštívená farma (La ferme Marine l´Aurore) se ale chovem právě této, dnes již méně obvyklé ústřice, zabývá. Na celkové produkci podniku (800 tun ročně z 25 hektarů) se podílí z 90 %. Zbylých 10 % připadá na další, také méně obvyklý druh - ústřici jedlou (Ostrea edulis). I její populace byla, kvůli dvěma rozsáhlým epidemiím, k nimž došlo ve dvacátých a osmdesátých letech, zdecimována a ještě zdaleka v Evropě nebylo dosaženo původní míry produkce.

Pro výrobu jednoho litru calvadosu (100% čistého alkoholu) je potřeba asi 27 kg jablek nebo 20 litrů 5% jablečného moštu. Dvojitou destilací cideru podnik získává označení calvados „AOC Pays d´Auge“. Přičemž „AOC“ označuje dvojitou destilaci a „Pays d‘Auge“, že jablka k výrobě moštu pocházejí z oblasti k tomu určené - Pays d‘Auge. A přesto, že toto označení má několik výrobců, jak uvedl náš průvodce, každý calvados je jiný, jelikož každý sklepmistr má své vlastní střežené tajemství na jeho výrobu. Ať už se týká doby zrání nebo samotného míchání.

Dnešní faremní chov v Evropě (ale i ve světě) je zaměřen převážně na chov ústřice velké, která pochází z Japonska a je oblíbená zvláště kvůli rychlému růstu a schopnosti přizpůsobit se v různých prostředích. Do Evropy byla přivezena v sedmdesátých letech dvacátého století a nahradila ústřici pacifickou (Crassostrea

Francouzský chov ústřic výrazně ovlivňuje velký rozdíl mezi přílivem a odlivem na pobřeží. Když moře v zátoce svatého Michala ustoupí, objevují se obrovské plochy

Ústřice jsou proslulou normandskou pochoutkou a jsou k dostání skoro v každé restauraci.

Farma La ferme Marine l´Aurore aneb chov ústřic v Normandii

Hrázděný zámek Château du Breuil se sídlem majitelů sadů s 22 tisíci jabloněmi.

Ústřice patří již několik století na jídelníček lidí a patří mezi největší lahůdky a symboly bonvivánského životního stylu. Již antičtí Římané vytvářeli rybníky pro chování ústřic a jejich sběr. Ve Francii pak už od 17. století probíhal na pobřeží Atlantiku sběr ze skal. Jejich následné umisťování do slaných rybníků budovaných ve slaných mokřadech,



30

Selská revue 2014

Z aktivit ASZ vlhkého bahna a odhalené mořské dno několik hodin čeká, až ho opět zalije slaná voda. Spolu s ním čekají i železné konstrukce (celkem 400 hektarů), na kterých leží vyskládané tisíce hrubých děrovaných pytlů. Jsou takové proto, aby se k ústřicím pacifickým, které jsou umístěny uvnitř, dostala mořská voda s planktonem, jímž se živí. Všechny pytle se musí jedenkrát za dva měsíce protřepat a otočit, aby měly všechny ústřice stejný přístup k potravě a rostly rovnoměrně. Do tržní velikosti rostou mlži 3,5 - 4 roky. Rostou o něco pomaleji než na místech, kde jsou pořád pod vodou. Za odlivu se totiž pevně uzavřou a nekrmí se a to jejich růst trochu zpomaluje. Ústřice jedlé, na rozdíl od ústřic pacifických, se chovají na mořském dně a strhávají se z lodí (dnes již s pomocí GPS). Normálně dorůstají do velikosti okolo 10 cm (max. 20 cm) a jsou tříděny do pěti kategorií od 0 do 4, přičemž „čtyřky“ jsou ty nejmenší. Pokud by se ale ústřice nesbíraly, mohou dorůst až do váhy jednoho kilogramu.

www.asz.cz

mandský skot. Jsou třetí generací farmářů v Chamsecret, ale nejstarší budova na statku, ke kterému patří 120 hektarů půdy, pochází již z roku 1610. Z celkové výměry zabírají 100 hektarů louky, které mohou být sečeny 3x až 4x za rok. Seno ale prakticky nejde, kvůli místním klimatickým podmínkám a častým dešťům, usušit venku. V roce 2001 byl tudíž na farmě postaven nový moderní seník s dosoušením, protože nejdůležitější je být v zásobách krmení soběstačný. Zároveň je díky systému dosoušení zajištěna vysoká kvalita sena a neopominutelný je i fakt, že se ročně ušetří 30 - 40 tis. euro. Patrik Mercier považuje tuto investici (kterou z 15 % spolufinancoval místní region) za nejlepší v jeho životě. Siláž ani senáž se na farmě nevyrábějí, protože ovlivňuje chuť mléka, potažmo sýra. Na 20 hektarech orné půdy je pěstováno obilí a farma je tak z 95 % ve výrobě krmiva soběstačná.

Rodinná farma La Novere v Chamsecret Patrik Mercier a jeho žena Francin chovají na své farmě La Novere více než 30 let nor-

Celá farma je v bio režimu, takže výrobky samozřejmě mají označení BIO, ale také AOP (nejvyšší kvalita regionu) a Farmeie (faremní produkt). Jsou jediní v této oblasti, kdo má všechny tyto tři značky dohromady. Díky lpění na vysoké kvalitě a tradiční výrobě mohou na výrobcích uvádět také označení “fait à la main” ruční výroba. Protože jsou Mercierovi na svůj skot i na výrobu sýrů hrdí, přijímají na své farmě také mnoho exkurzí a pořádají různé akce pro školy a školky. Ročně je navštíví 4 - 5 tisíc návštěvníků, ale přesto se na farmě prodá maximálně 10 % produkce. Další sýry míří do čtyřiceti obchodů v Normandii (30 %), do velkoobchodu v Paříží (30 %) a zbylých 30 % putuje do obchodů s bio výrobky po celé Francii.

Normandský skot si Patrik Mercier – majitel farmy nemůže vynachválit. Rodinná farma La Novere v Chamsecret hospodaří již několik let v bio režimu.

Stádo normandského dobytka čítá v dnešní době na 120 kusů. Krávy, jejichž průměrný věk je podle majitele sedm let, jsou dojeny dvakrát denně a přímo na farmě je zpracováno asi 45 % produkce mléka (200 tis. litrů). Průměrná užitkovost jedné krávy je cca 5 tis. litrů s obsahem tuku okolo 4,2 - 4,4 %. Důležitější je pro farmu ale obsah bílkoviny - cca 3,2 %. Od roku 2012 je totiž součástí hospodářství také mlékárna (z 30 % financována z EU), kde je vyráběn Camembert. Normandský camembert získal roku 1983 označení Apellation d´Origine Contrôlée a jeho výroba je povolena v departementech SeineMaritime, Calvados, Eure, Manche a Orne. Mercierovi a jejich tři zaměstnanci se vrací k tradiční a osvědčené metodě výroby tohoto jeden až dva měsíce zrajícího sýru, pro níž je obsah proteinu v mléce zásadní.

Hlavním bodem programu mimo exkurze na farmy byla návštěva Muzea vylodění.

v Arromanches, postaveného na stejném místě, kde byl v červnu 1944 vybudován vojenský umělý přístav, jehož pozůstatky lze spatřit několik metrů od břehu ještě dnes. Neméně lákavé a zajímavé bylo „zdolání“ hory sv. Michaela (Le Mont-Saint-Michel) na žulovém ostrůvku na pomezí Bretagne a Normandie, jednoho z nejkouzelnějších a turisticky nejnavštěvovanějších míst ve Francii, kterému dominuje opevněný klášter z 12. stol. Z kratších turistických exkurzí

JCB Workmax 800D

nelze opomenout pás skalnatých mysů z červených, šedých a černých pískovců a maják mysu Cap Fréhel, město Dinan se středověkým jádrem s hrázděnými domy nad řekou Rances, starobylé město námořníků, objevitelů a korzárů Saint Malo (v 17. století největší přístav ve Francii) a město Bayeux, které bylo prvním francouzským městem, jež 7. června 1944 osvobodili Spojenci při vylodění v Normandii. V neposledním řadě bylo samo o sobě pozoruhodné

sledovat v Normandii rozdíl výšky mořské hladiny při přílivu a odlivu. Jedná se totiž o unikátní a nejvyšší rozdíl v Evropě - s odlivem se mořské dno obnažuje do vzdálenosti 10 – 15 km od pobřeží. To například na Le Mont-Saint-Michel je cca 15 m na výšku, takže buď je ostrov obklopen tekutými písky, nebo „plave v moři“.

JCB 527-58 Agri

20 k. - 40 km/h, 25 x 10 - 12, ochr. rám vč. střechy, siln. světlomety, vyklápěcí korba

Vedle zajímavých odborných exkurzí měli účastníci zájezdu možnost návštěvy Muzea vylodění (Musée du Débarquement)

110 k. - 40 km/h, 380/75 R20 MICHELIN, pneu. sedadlo, klimatizace, prac. světlomety na kabině a rameni, maják, reverzace vent. chladiče, pal. vidle, odpruž. ramene

23. 8. 2014

text a foto: Jana Breburdová

JCB 435S Agri HL 230 k. - 40 km/h, 750/65 R26 MICHELIN, aut. samosvor.d., pneu. a vyhřívané sedadlo GRAMMER, aut. klimatizace, ramena pro vysoký zdvih, 6st převodovka, prac. světlomety na kabině, maják, reverzace vent. chladiče, aut. centrální mazání, odpruž. ramene

Pobřeží Normadie je jedno z nejkrásnějších v Evropě a jeho zajímavostí je nejvyšší rozdíl hladiny během přílivu a odlivu.

200 k. (PB 230 k) - 70 km/h, ABS, přední TBZ + PTO, 540/65 R34 TRELLEBORG, pneu. sedadlo, klimatizace, prac. světlomety 8 vpředu a 6 vzadu, maják, Powerbeyond hydr. vzadu, výšk. nast. aut. závěs ROCKINGER - 38 mm + spodní závěs ROCKINGER K80 s nuc. řízením, 2 i 1 okr. vzd. brzdy pro přívěs

JCB Fastrac 3200-65 XTRA

Od roku 2012 je na rodinné farmě La Novere v provozu výroba Camembertu ve kvalitě BIO a AOP.

31

145 k. - 33 km/h, 500/70 R24 MICHELIN, pneu. a vyhřívané seda-

dlo GRAMMER, klimatizace, prac. světlomety na kabině a rameni, maják, aut. reverzace vent. chladiče, odpruž. ramene

JCB 550-80 Agri Plus

310 k. - 70 km/h, ABS, přední TBZ, 540/65 R38 + 710/70 R38 TRELLEBORG, pneu. sedadlo, klimatizace, prac. světlomety 8 vpředu a 6 vzadu, maják, Powerbeyond hydr. čerpadlo + vyšší výkon hydr., výšk. nast. aut. závěs ROCKINGER - 38 mm + spodní závěs ROCKINGER K80 a tažná lišta, 2 okr. vzd. brzdy pro přívěs, souvraťový management, zadní závaží na 3. nást. - 800 kg, příprava pro GPS řízení

JCB Fastrac 8310

V nabídce máme i další stroje! Navštivte nás na našich pobočkách. PEKASS a.s., Přátelství 987, 104 00 Praha 10 – Uhříněves tel.: +420 775 850 363, e-mail: [email protected]

w w w . p ek a s s . e u

32

Selská revue 2014

Z aktivit ASZ

www.asz.cz

Dožínkové setkání

středočeských sedláků

po 67 letech

Pod heslem Sedlák, vlastník a venkovská komunita pro budoucí generace uspořádalo v sobotu 6. září dvanáct rodinných farem z ASZ regionu Praha v krásném prostředí zámeckého parku Úholičky dožínkové setkání. Sedláci při této slavnostní příležitosti předali dožínkové věnce zástupcům obcí, na jejichž katastru hospodaří a obnovili tak tradici přerušenou celých 67 let.

ASZ pr aha Pořádající farmáři uspořádali výstavku svých moderních i historických traktorů. daří, že i pro potomky sedláků je rodinné hospodaření tím nejlepším, co může být,“ řekl předseda ASZ Josef Stehlík.

svou obec a region. „Nás 12 kolegů, kteří tyto dožínky pořádáme, jsme moderní svobodní čeští farmáři, kteří už dávno překročili základní startovací problémy svých farem, stojí pevně na nohou a jsou pyšní na to, že jsou středočeskými sedláky. I tímto dožínkovým setkáním se snažíme odbourat mýty, které se o českých sedlácích šíří – tedy že si neustále stěžujeme, že nemáme peníze a na vše potřebujeme dotace,“ řekl předseda ASZ Praha Jan Miller, který se svou rodinou hospodaří na farmě v Holubicích. Dožínkové setkání středočeských sedláků hostil zámek Úholičky a krásné prostředí jeho parku.

C

elodenní akce byla určena široké veřejnosti s cílem poukázat na to, že český sedlák hospodařící na své rodinné farmě může být nejen úspěšným podnikatelem, ale i občanem, který pozitivně ovlivňuje

V malebném úholičském zámeckém parku se sešla téměř pětistovka návštěvníků, pro které byl připraven opravdu bohatý program. Vystoupila řada hudebních skupin, ve speciálně upraveném stanu se promítaly filmy s venkovskou a zemědělskou tématikou, pořádající farmáři uspořádali výstavku svých moderních i historických traktorů.

Přípravy této velice zdařilé akce jistě nebyly jednoduché, ale výsledek stál opravdu za

to. Byl důkazem, že sedláci si opět našli své nezastupitelné místo na českém venkově. Poděkování patří zejména těmto farmářům a jejich rodinám: Janu Millerovi, Miloslavu Brožkovi, Václavu Čtrnáctému, Rostislavu Diasovi, Petru Herinkovi, Václavu Chlupaté-

mu, Antonínu Krátkému, Václavu Kubelkovi, Jakubu Noskovi, Oldřichu Poláčkovi, Josefu Rousovi a Josefu Ženíškovi. Stejně tak i majiteli zámku Úholičky Petru Svobodovi.

21. 10. 2014

text: Šárka Gorgoňová foto: Tomáš Brožek

Němcova selská mlékárna Radonice Firmou roku Středočeského kraje 2014 V

ítězem největšího podnikatelského klání v České republice se za Středočeský kraj stala rodinná firma čestného předsedy Asociace soukromého zemědělství ČR Stanislava Němce – Němcova selská mlékárna Radonice. Uspěla v konkurenci 260 společností a náleží jí tak ocenění Firma roku Středočeského kraje 2014.

Sedláci při této slavnostní příležitosti předali dožínkové věnce zástupcům obcí, na jejichž katastru hospodaří. Děti byly nadšené z loutkového divadla, pestrých her, možnosti jízdy na ponících či ukázek výcviku dravců. Nechybělo ani bohaté občerstvení včetně ochutnávek výrobků místních sedláků. Slavnostního setkání se zúčastnila i řada hostů – předseda a tajemník ASZ ČR Josef Stehlík a Jaroslav Šebek, předseda Svazu vlastníků půdy Michal Pospíšil, ekonom Tomáš Doucha z ÚZEI, prorektor České zemědělské univerzity v Praze Petr Heřmánek či členové Českobavorské zemědělské společnosti z okresu Kulbach v Bavorsku.

Slavnostního setkání se zúčastnila i řada hostů včetně předsedy ASZ ČR Josefa Stehlíka, předsedy Svazu vlastníků půdy Michala Pospíšila, ekonoma Tomáše Douchy z ÚZEI, prorektora České zemědělské univerzity v Praze Petra Heřmánka či členů Českobavorské zemědělské společnosti z okresu Kulbach v Bavorsku.

Nechyběla řada hudebních vystoupení, přítomným zahrál a zazpíval i Jan Kalousek.

„Po letech peripetií, kdy se sedláci znovu vrátili na své statky a začali hospodařit, je nyní snahou každého z nich získat přirozenou formou pokračovatele. A jsem velice rád, že na spoustě farem našich členů se to

Posláním této prestižní soutěže, jejímž vyhlašovatelem je deník Hospodářské noviny, je zejména podpora malého a středního podnikání v ČR. Svým všeobecným a regionálním zásahem patří mezi největší a nejvýznamnější klání svého druhu, velmi ceněna je maximální objektivita v hodnocení a vytváření zcela ojedinělého vzájemného porovnání účastníků v jednotlivých krajích. Němcova selská mlékárna slaví v letošním roce již 20 let své existence. Do roku 2010 se věnovala výhradně výrobě balkánského sýru, poté však došlo k zásadní transformaci sortimentu a způsobu prodeje, a to spuštěním projektu „Mléko z farmy“. Již čtvrtým rokem tak putuje pestrá škála radonických výrobků (mléko, sýry, jogurty, jogurtové a syrovátkové nápoje, tvarohy a tvarohové mlsy, máslo) prostřednictvím „bučících“ dodávek přímo ke konečným spotřebitelům. Firma má 68 stálých tras s 1750 prodejními zastávkami a týdně obslouží 15 tisíc zákazníků. Dbá i na ochranu životního prostředí, mléko plní do ECO PET lahví. Zároveň se neustále snaží obměňovat a rozšiřovat svůj sortiment, novinkou jsou například pařené sýry či zmrzlina. V loňském roce byla mlékárna oceněna nadací Comenius jako jedna ze 100 nejlepších českých firem v oblasti „Zemědělství a potravinářství“.

„Jsem rád, že zvítězila rodinná firma, která se zabývá výrobou tradičních produktů. Je skvělé, že na trh přišli s něčím ojedinělým a dokázali oslovit velkou skupinu cílových zákazníků,“ popsal klady vítězné firmy Patrik Bartheldy, regionální manažer společnosti Vodafone, titulárního partnera soutěže. Němcova selská mlékárna Radonice, vítěz devátého ročníku soutěže, postupuje do celorepublikového finále, kde bude reprezentovat Středočeský kraj. Slavnostní vyhlášení proběhne 9. prosince v Praze, jeho přímý přenos bude možné sledovat na ČT24.

22. 10. 2014

text: Šárka Gorgoňová

33

EU ČR ČR EU ČR oček. 2015 EU EU ČR ČR EU

ČR EU ČR

ČR ČR EU EU

190/200 210/230/230 220/230 230/250/260

240/240 240/240 bioplyn 240/240 240/260 250/250

260/ 270/280 280/280

280/300 - /300 - /310 - /380

SURREAL SUMBERTO

M – mezityp

LEGENDA:

SUPERBIA

SUSANN

SUMARIS

SUM 0307

SUBITO

SUM 0235

SUDOR

SUPREME

SYSTEM

SUCAMPO

SURTERRA

NOLWEEN

SULEYKA

SUNARO

SULANO

SURIGA

+++

+++ +

M(Z)/Sc

F/Sc M(Z)/Sc

F – flint

++

+++

++

++++

++++

8,5–9,5

7–8

8,5–9

9–9,5

7–8

8,5–9

8–8,5

8–8,5

8,5–9

8–8,5

8–9,5

9

Siláž

8–8,5

8

Tc – tri cross

++

++(+)

++(+)

7,5

7,5

++

++

+++

++

+++

++(+)

++

+++

++

+++

+++

+++

++(+)

+++(+)

++(+)

+++

++(+)

+++

Rychlost počát. vývoje

++++

+++

+++

+++

+++

++++

++

++++

+++(+)

++++

+++

+++

+++

++++

+++

+++

++++

+

Přísuškům

+++

++

++

+++

+++

+++

+++

+++

++(+)

+++

+++

+++

+++

+++

++(+)

+++

++++

+++

Chladu

Odolnost

Výška rostlin: 1–9 (9 vysoký)

+++ velmi vhodný/výborný

7,5–8,5

7,5–8

7–7,5

7,0

7,0

7,5–8

7,5

7

7,5–8

7–7,5

7,5–8

7,5–8

8

Zrno

Počet rostlin / m2

+++(+) 8,0–8,5

++(+)

++++

++

++(+)

Sc – single cross

++++

Z/Sc

++++

++++

++++

++++

+

+++

++++

Z – zub

++

+++

+++

+++

+

+++

Z/Sc ++

+++

++++

+++

Z/Sc

M/Sc

Z/Sc

++++

Z/Sc

+++

++++

++(+)

Z/Sc

++++

+++

++(+)

+++

+++

M/Sc

+++

+++

M/Sc

+++(+)

++(+)

++(+)

++(+)

++

+++(+)

+++

++(+)

++(+)

+++

+++

M/Sc

++

++++

Bioplyn

M(Z)/Sc

+++

M(Z)/Tc

+++

Zrno

Stravitel. vlákniny

++++

++++

M/Sc

++

LKS a CCM

Vhodnost na

F(M)/Tc ++++

+++

Siláž

M(F)/Tc

Typ zrna /hybridu

M(Z) – mezityp až zub

Registrace

Hybrid

FAO siláž /zrno

++++

++

+++(+)

++(+)

+++

+++

+++

+++

+++

++++

++(+)

+++

+++

+++

Koncentrace energie

++ vhodný/dobrý

+++

++++

++

++

++

++

+++

++

+++(+)

++++

++(+)

++

++(+)

+++

+++

++++

Obsah škrobu

hybrid vyvinut výhradně na siláž pro bioplyn, vysoká produkce bioplynu se špičkovou čistotou / při odlišné technologii pěstování vynikající zrňák

vhodný i na stresové lokality, střední až nižší intenzita pěstování, velmi dobré dozrnění palic, vhodný i na bioplyn

velmi vysoké robustní rostliny s erektivně postavenými listy a s mohutnými palicemi, excelentní výnos silážní hmoty, vhodný na siláž a specialista na výrobu bioplynu

mimořádně plastický specialista na extrém, specialista i na velmi špatné půdně klimatické podmínky, mimořádný výnos kvalitní silážní hmoty i suchého zrna typu zub

vyšší

excelentní zrnový hybrid s vysokou HTZ

střední dobrá odolnost proti poléhání

Zrno typu koňský zub, vysoký výnos suchého zrna, velmi

střední evropská špička na zrno

zrna, největší počet řad zrn na palici

střední i 2 špičky, neuvěřitelně vysoký počet řad zrn, vynikající výnos

vysoký výnos silážní hmoty, špičkový obsah škrobu, palice tvoří

perfektní zrňák s nízkou vlhkostí

střední velmi dobře dozrněné palice, špičkový výnos silážní hmoty,

velmi vysoké rostliny s erektivně postaveními listy, silné

střední universální hybrid na siláž i zrno

vyšší

vyšší

sřední špička na suché zrno a siláž

vyšší

vyšší

škrobu. Při pěstování na zrno dosahuje velmi vysokých výnosů.

střední odolnost vůči stresu, vysoký výnos suché hmoty, vysoký obsah

NOVINKA 2015, velmi rychlý počáteční vývoj rostlin, vysoká

a strestolerance, vysoká výnosová stabilita

střední z hektaru, velmi vysoký výnos zrna, vysoká adaptabilita

NOVINKA 2015, vysoký výnos suché hmoty a energie

střední výnos energie z ha

NOVINKA 2015, špičková stravitelnost vlákniny, špičkový

střední proti poléhání a stabilním výnosem siláže i zrna

NOVINA 2014, univerzální zdravý hybrid s vysokou odolností

střední mimořádná kvalita siláže s vysokým obsahem škrobu

velmi plastický hybrid, špičkový výnos suchého zrna,

střední vynikající na siláž pro dojnice a na bioplyn

velmi raný hybrid s velmi vysokými výnosy silážní hmoty,

střední velmi raný hybrid do těžkých vysoko položených oblastí

Výška nasazení Poznámka palic

+ méně vhodný/méně dobrý

8-9

8

7

7-8

9

9

10

7

9

9

7-8

7

8

7,5

7,5

8

9

7

Výška rostlin

SORTIMENT HYBRIDŮ KUKUŘICE SAATEN-UNION PRO ROK 2015

Maximální výkon od rána až do večera. S 210 SULANO S 230 NOVINKA NOLWEEN S 240 NOVINKA SUCAMPO Z 240 S 240 SUDOR Z 260 S 240 BIOPLYN SUPREME Z 240 S 260 SUBITO S 280 SUMARIS Z 280 S 280 SUSANN Z 300 Z 300 SURREAL

Osivo k dostání u všech významných osivářských firem v ČR.

SAATEN-UNION CZ s.r.o. tel.: 541 22 11 75, fax: 541 22 11 13

www.saaten-union.cz

36

Z aktivit ASZ

www.asz.cz

Také nevíte, jak vyčistit ucpané drenáže?

Faremní produkty z českého Skotska velkým lákadlem

S

uchá zima a jaro daly na chvíli zapomenout na problémy s nefunkčními melioracemi, zato deštivé léto a podzimnám nyní nemilosrdně nastavují zrcadlo. Pokud na poli nebo na louce jsou drenáže, musí se udržovat ve funkčním stavu, jinak to je horší, než kdyby na daném pozemku vůbec nebyly. Ucpaný hlavník zadrží všechnu vodu, která do něj přitéká z výše položených míst. Hladina spodní vody se postupně zvyšuje, až se na konec dostane na povrch. Zem je rozbahněná a místo nelze přejet žádnou mechanizací. Protože vody stále přibývá, bažina se každým rokem zvětšuje. Kromě toho, že se na tomto místě nic nesklízí, tak reálně hrozí vyřazení části pozemku z LPISu a tím krácení dotací. Pokud se pak někdo snaží neobdělané pole alespoň zorat nebo louku zmulčovat, aby o dotace nepřišel, tak se stává, že kolo traktoru se zaboří a mělčeji položené drenáže rozmačká. Náklady na opravu původně jen jedné ucpané drenážky pak rostou do desetitisíců.

Výrobou kvalitních a velmi chutných mléčných produktů je již několik let dobře známá farma rodiny Němcovy v Netíně na Žďársku. Zkusit si zde vyrobit svůj vlastní originální sýr mohli v sobotu 6. září i návštěvníci Farmářských slavností, které se v Netíně konaly. Touto celodenní akcí pro rodiny s dětmi se uzavřela letošní série slavností pořádaných Ministerstvem zemědělství ČR.

N

etínská farma leží v ekologicky nejčistší oblasti České republiky - Českomoravské vrchovině, právem nazývané českým Skotskem. Její neuvěřitelná rozmanitost, podhorský charakter, řídké osídlení a panenská příroda dávají ty nejlepší podmínky pro chov skotu, kterému se Němcovi věnují od roku 1990. Tehdy začali hospodařit na dvaceti hektarech půdy s dvanácti kusy skotu. Již příští rok ale rozvoj farmy dovolil přistavět nový kravín a dnes rodina hospodaří na sto padesáti hektarech zemědělské půdy a její stáje pojmou sedmdesát kusů dojnic.

Pro děti byl opět připraven celodenní program, nechyběla ani výstavka zemědělské techniky. začali i se zpracováním masa. Výrobky, které se pravidelně umisťují v nejrůznějších potravinářských soutěžích, prodávají ve svém obchodě v centru Prahy, v pojízdných prodejnách, na farmářských trzích, ale i přes obchodníky.

Návštěvníci byli nadšeni z možnosti prohlídky farmy i hospodářských zvířat.

K dostání byla i celá řada výrobků farmářů a řemeslníků z okolí. Mléko od svých dojnic zpracovávají Němcovi ve vlastní mlékárně na jogurty, jogurtové nápoje, tvarohy a sýry, před dvěma lety

37

Inzerce

Selská revue 2014

Faremní produkty byly k nemalé radosti návštěvníků k dostání i na sobotních slavnostech, stejně tak i celá řada dalších výrobků farmářů a řemeslníků z okolí. Kromě prohlídky farmy a tamních hospodářských zvířat měly zejména děti možnost pobavit se v rámci celodenního doprovodného programu. Hlavní smysl této akce – lépe seznámit širokou veřejnost se životem na dnešních moderních farmách a tím poukázat na jejich přínos, se opět podařil. Doufejme tedy, že i díky rodině Němcově, která nabízí přidanou hodnotu v podobě zpracování faremní produkce a její vskutku propracovaný odbyt, bude význam rodinných farem čím dál více doceňován.

29.

Čističe drenáží prodáváme v Česku pátým rokem a počet zákazníků už překročil třicítku. V celé Evropě jich pracuje kolem 5 000, první stroje byly v provozu již před 40 lety. Každý se o prospěšnosti práce drenážního čističe může přesvědčit sám, po celé republice provádíme předváděcí akce. Přijedeme ke každému zákazníkovi, který projeví zájem, aby si ve vlastních podmínkách mohl vyzkoušet všechny funkce stroje a mohl si udělat úplnou představu o tom, co vše je k údržbě drenáží potřeba.

Netínská farma rodiny Němcovy leží v ekologicky nejčistší oblasti naší republiky, právem nazývané českým Skotskem.

Ve skutečnosti se velice pravděpodobně může stát, že se hlavák brzo ucpe znovu, pouze o 20 m dál, v místě, kam už při původní opravě drát nedosáhnul a trubka zde zůstala přicpaná na 90%. „Údržba drenáží“ znamená pravidelné čištění trubek od nánosů písku, jílu, železitých sloučenin a kořínků speciálním strojem - drenážním čističem! Ten je vybaven hadicí až 300 m dlouhou, na jejímž konci je tryska, která má jeden otvor vpřed, jímž si razí cestu a 12 otvorů šikmo vzad, kterými oplachuje vnitřní stěnu drenáží. Tlak vody na trysce je 15-40 barů. Při vyšším tlaku by mohlo dojít k rozbití drenážek nebo k rozplavení pórovité struktury půdy vně trubek (ta umožňuje prosakování vody dovnitř drenážky). K práci drenážní čistič potřebuje vodu z fekálu nebo z meliorační stoky.

V rámci slavností proběhl i křest hříběte narozeného na farmě.

Vyhledávání neprůchodného místa. Pomocí sondy se určí ucpané místo i hloubka uložení s přesností 10 – 20 cm.

Zarezervujte si předvádění

proplachovačů drenáží co nejdříve! Tel.: +420 602 414 067, mail: [email protected]

Video 01 Professional

3-REX

GIGANT

Drenážní čistič je obrovský pomocník i při

Použití čistící drenážní trysky. Speciální tryska stříká pod tlakem 15 – 40 barů jak směrem vpřed, kdy uvolňuje zanesená místa, tak také vzad, čímž dochází k samotnému čištění

Ivan Olšan, AGRIO

text a foto: Jana Breburdová

12. 9. 2014

text: Šárka Gorgoňová foto: Vendula Pospíšilová

„Údržbu drenáží“ jsme dosud běžně chápali jako „opravení ucpaného místa“, tj.: 1. vykopání ucpané drenážky, 2. pročištění trubek kusem drátu na každou stranu do vzdálenosti cca 10 metrů, 3. položení nových drenážek, 4. zaštěrkování a zahrnutí 10. 2014 zeminou.

samotných opravách, protože místo čistící trysky je možné na hadici našroubovat sondu a s přesností na 10-20 centimetrů určit ucpané místo i hloubku uložení drenážky. Opravy ucpaných míst jsou proto v průměru 10 x rychlejší než u klasického způsobu hledání ucpané drenážky „naslepo“. Méně se bagruje, a pokud drenážka není rozmačkaná, tak je možné tryskou „prorazit“ ucpaná místa, aniž by se vůbec muselo kopat! Drenáže by se měly čistit jednou za 8-12 let (lehčí půdy dříve, těžší později). Kromě proplachu meliorací se drenážní čistič s úspěchem používá také k čištění kanálů v areálech živočišné výroby.

DINO

MAMUT XL

SAMEC

MAMUT

NAPA

TIGER

ALKA

Video 02 Professional

Video MD 50

Prospekt Drenážní čističe

Chcete ZDARMA posoudit stav vašeho postřikovače a navrhnout optimální řešení přesně pro vás? Kontaktujte nás: tel.: 602 414 067, mail: [email protected]

www.agrio.cz

38

Selská revue 2014

z regionů očima členů

www.asz.cz

První návštěva benešovského „Polabí“ ASZ B enešo v

Vlašimsko, mezi místními sedláky nazývané Polabí Benešovska, se nachází na hranici Středočeského kraje a Vysočiny v nadmořské výšce mezi 365 m n. m. (Vlašim) až 638 m n. m. (Velký Blaník). Reliéf krajiny se stal v minulosti působením erozně-denudačních sil členitým a tvarově velmi bohatým, což způsobuje, že přírodní ráz oblasti není jednotný. A to samé platí i pro zemědělství. Na jedné straně lze na Vlašimsku nalézt větší sedláky s výrobou převážně obilovin, na druhé straně se jedná spíše ve vyšších polohách o menší hospodáře se zaměřením na pěstování brambor. Nechybí ale ani živočišná výroba zastoupená chovateli masného i mléčného skotu či prasat. A protože je tato oblast regionu Benešov tak rozmanitá a počet členů velký, nebyla naše červnová návštěva zde rozhodně poslední.

Před pěti lety na farmu Vošických přibyla také briketovací linka, která zpracuje okolo tisíce balíků slámy (nejen vlastních) a také piliny od okolních truhlářů. Rychlosti jeden metrák drcené pšeničné či řepkové slámy za hodinu lze docílit, jen pokud je sláma dobře sklizená, ideálně cca pět dní od sklizně obilí či řepky. Ječná sláma se nepoužívá, protože se hůře zpracovává. Stejně tak je možné využít i drtič slámy až při briketování, ale proces pak trvá mnohem déle. Prodej briket je zajištěn smlouvou s teplárnou ve Zruči nad Sázavou. Diverzifikace není v Bernarticích prázdný pojem…

Kořínkovi začali s hospodařením hned po revoluci, ale vzhledem k tomu, že na původním rodovém statku zůstala jejich dcera, došlo k vybudování zcela nové farmy. I tak je ale její součástí drobnochov krůt, slepic a prasat.

Rodina Vošických začala hospodařit v Bernarticích v roce 1992. Velkou výhodou na začátek byla pro rozvoj farmy poloha areálu mimo obec. Nevýhodou se stal mnohdy problematický odkup pozemků pod bývalým areálem JZD od ostatních majitelů a také zařazení polností do ochranného pásma Vodní nádrže Želivka.

Nás dnes v Bernarticích, po dvaadvaceti letech hospodaření, vítá rekonstruovaný areál, ke kterému patří přibližně 180 hektarů. Chybí odkoupit poslední dva pozemky pod farmou, a jak sami farmáři uvádějí, na nadstandardní kontroly co se týče skladování hnojiv, osiv i pohonných hmot, si už také zvykli. Na orné půdě je pěstována pšenice, kukuřice, mák a další klasické plodiny. Živočišná výroba je reprezentována cca 50 kusy býků na výkrm a přibližně 150 kusy krůt a kuřat.

39

Farma Radka Kořínka a jeho rodiny, nacházející se v Tomicích u Dolních Kralovic, obhospodařuje 38 hektarů půdy v povodí Želivky. Z toho, stejně jako u Vošických, plynou určitá omezení a dodržování nadstandardních předpisů. Kromě toho je hospodaření ovlivňováno také sníženým množstvím srážek, protože všechen déšť přicházející od Želivky je vodní nádrží zachycen a nedostane se k polnostem, na nichž se pěstuje objemné krmivo pro skot a obilí.

Od začátku je hospodářství, i přes veškeré problémy s odbytem mléka, nepřetržitě zaměřeno na chov mléčného skotu. Původní stav byl navýšen z pěti kusů na nynějších šestnáct. Býci jsou prodáváni, jen několik kusů se vykrmuje. Jalovice zůstávají do chovu. Mléko je po nadojení a zchlazení přečerpáno do 250 litrové cisterny, která se umísťuje před statek. Odtud se čerpá do svozového vozu, který pravidelně jezdí z mlékárny v Plané nad Lužnicí. Mlékárna z Pelhřimova na podobný systém nepřistoupila, protože měla zatěžko kvůli takovému množství zajíždět čtyři kilometry.

Novodobá historie krásně upravené farmy rodiny Děkanovských se začala psát v roce 1992, kdy pan Děkanovský s manželkou a dvěma společníky začal hospodařit v Lhotě Bubeneč u Křivsoudova. Od roku 2003 je farma čistě rodinná a o převážnou část činností se již starají jejich dva synové s manželkami.

Všechny přítomné na první pohled zaujal perfektní stav zemědělské techniky, která slouží k obhospodařování 275 hektarů, z jedné pětiny vlastní, půdy. Na orné půdě, která zabírá asi 240 hektarů, je pěstován převážně sladovnický ječmen, potravinářská pšenice, řepka olejka, brambory, mák, hrách a také jetel inkarnát.



40

Selská revue 2014

z regionů očima členů

Před dvaceti lety prošel na farmě Děkanovských přestavbou prasečák i teletník, z nichž vzniklo zimoviště pro skot. Chov masného skotu s krmnou základnou na 35 hektarech pastvin a travních porostů se tak stal další hlavní činností hospodářů. Nyní se na pastvách okolo Lhoty Bubeneč pasou kříženky plemen blonde d´Aquitaine, piemont, charolais a limousine.

Ke Šternovskému hospodářství nyní patří přibližně 480 hektarů orné půdy a 140 hektarů trvalých travních porostů (400 hektarů je vlastních) v nadmořské výšce 480 m n. m. Součástí hospodářství je i 3000 hektarů lesních porostů.

www.asz.cz

Další zastávkou na naší cestě po Vlašimsku byl zemědělský areál, bývalý poplužní dvůr nacházející se ve Šternově u Divišova, který patří Zdeňku Sternbergovi. Rod Šternberků (Sternberg) je jeden z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů, o kterém jsou první zprávy již z druhé poloviny 12. století. Rod založil Diviš z Divišova a již před rokem 1241 Zdeslav z Divišova začal nad řekou Sázavou s výstavbou hradu Český Šternberk, jenž je dodnes také v držení Zdeňka Sternberga. Příslušníci tohoto starobylého rodu výrazně ovlivňovali politické události své doby a zastávali i ty nejvyšší zemské a církevní úřady.

Tato plocha bez problémů umožnila vybudování vlastní honitby, takže se nevyskytují problémy se zvěří. Mezi hlavní pěstované plodiny na orné půdě patří pšenice, ječmen, řepka, oves a hrách. Skladovací kapacita přímo v areálu dosahuje 1000 tun a umožňuje tak skladování přibližně 50 % produkce. Součástí celého komplexu je také hala určená na chov a výkrm prasat. S ním se začalo hned po revoluci, v roce 1994, kdy byl majetek Zdeňku Sternbergovi navrácen. Bohužel, vzhledem k nedostatku kvalifikovaného a pečlivého personálu se stal chov prasnic absolutně nerentabilní. Při nakupování selat zase docházelo k veterinárním problémům. Vše dohromady spolu s nízkou cenou vepřového masa vedlo ke zrušení chovu. Navázání na přerušenou činnost zatím v plánu není, i když by to stávající stav haly za předpokladu menší rekonstrukce umožňoval.

Poté, co byl na Šternově ukončen chov prasat, začalo se v roce 1999 s chovem skotu plemene masný simentál. Základní stádo, které se pase na 70 hektarech pastvin, dnes čítá na 120 kusů. Zástav je prodáván, zůstávají jen nejlepší jalovice zajišťující uzavřený obrat stáda.

Bratři Jan a Vladimír Gutovi z Radošovic u Divišova začali hospodařit za vydatné pomoci a podpory svých manželek a rodin hned po revoluci. Zatímco mladší Jan zůstal v původním stavení, které za generace jejich praděda bylo státním hřebčínem, starší Vladimír začal s budováním vlastní nové farmy. Oba totiž sedlačení, které mají v krvi, nezapřou. Vždyť rod Gutů je po přeslici datován podle knihy „Staré usedlé rody selské v Čechách“ minimálně až do roku 1658. Matka Jana a Vladimíra pocházela ze starého rodu Holejšovských z Otročic. V Otročicích existoval svobodný statek velikosti přibližně selské usedlosti, v níž byli usazeni svobodníci, rytíři a posléze sedláci. V roce 1651 statek koupili rytíři Jenšíkové z Radvanova a Daměnic. Jejich dcera Kateřina Jenšíková se v roce 1658 vdala za svobodníka Jana Holejšovského ze Slavětína a Holejšova, který v témže roce koupil od Jenšíků i statek v Otročicích. Rod Holejšovských se zde usadil natrvalo až do roku 1940. Pokud půjdeme ale ještě dál do minulosti, podle některých pramenů byla kolébka rodu Holejšovských v Holýšově (Holejšově, Holešově) na Mladovožicku. Zde již v roce 1084 stála tvrz, k níž patřily dva poplužní dvory a dva dvory kmetcí (neboli selské).

Jednou z hlavních činností je již od počátku hospodaření chov mléčného skotu na volném ustájení. Na statku se nyní nachází čtyřicetihlavé stádo holštýnského skotu, dojí se vždy přibližně 18 dojnic.

Vladimír Gut začínal dle svých slov v roce 1989 s jednou krávou, prasnicí, se sedmnácti hektary pronajaté půdy a bez hospodářských budov. Dnes se svou rodinnou stará o přibližně 320 hektarů zemědělské půdy (z toho 72 hektarů vlastních) na niž je pěstována pšenice, ječmen, řepka, oves a travní porosty na kompost. Každý rok jsou do osevního postupu zařazovány také zlepšující plodiny jako například hrách, soja, jetel nachový ap. Z důvodu velkého přemnožení divokých prasat v této lokalitě, pěstuje jak Vladimír, tak Jan Gut na svých hospodářstvích pouze osinatou ozimou pšenici. Zatím je to jediný možný způsob, jak eliminovat škody, ale do budoucna Gutovi uvažují o založení vlastní společné honitby. Vedle péče o hospodářství není farmářům lhostejná ani vesnice a okolní krajina, ve které žijí. To dokládá i fakt, že Vladimír Gut je již od roku 1990 starostou obce Radošovice.

Rodinná farma Jana Guta obhospodařuje na 120 hektarů zemědělské půdy v okolí Radošovic. Mezi pěstovanými plodinami nechybí tradiční pšenice, ječmen a řepka, ale do osevního postupu je zařazen také hrách, kukuřice, travní porosty, oves a přibližně čtyři hektary konzumních brambor.

V roce 2010 se v novém areálu farmy začalo s výstavbou čtyř skladovacích sil, z nichž každé má kapacitu 200 tun. Projekt byl z 39 % procent podpořen z Programu rozvoje venkova. Každé silo je aktivně odvětráváno, takže je možné uskladnit komodity o vlhkosti až 18 %.

Na závěr si dovolím, stejně jako předtím votickým zemědělcům, poděkovat všem našim členům, sedlákům nebo chcete-li farmářům, kteří nás v červnu neuvěřitelně přátelsky přijali na svých hospodářstvích. Přesto, že každý farmaří jinak - v jiných podmínkách, na rozdílné výměře, s odlišným výrobním zaměřením a možná i s jinými začátky a cíli, všechny na první pohled spojuje jejich nadšení a životní poslání – z generace na generaci předávané hospodaření.

29. 10. 2014

text a foto: Jana Breburdová

41

42

Selská revue 2014

z regionů očima členů

www.asz.cz

krmení do stáje. Taktéž naříkali na letošní deštivé léto - na to, že se špatně sklízely pozemky. Také mě opravdu velmi překvapila jedna věc. Jak jsme projížděli kolem rodinných domků nebo farem, všude kde se sklízelo zelené krmení, nechávali majitelé běžně na poli stát ruční motorové sekačky. Některé byly na pohled staré, ale našly se i pěkné kusy. A tak si říkám, jak dlouho by takové sekačky vydržely na našich polích? Zde mě právě napadlo, jak se za několik desítiletí dokáže změnit myšlení národa.

Z Valašska za inspirací do Horního Rakouska Již delší dobu jsme v naší organizaci na Valašsku plánovali nějaký výlet za poznáním jiných krajů. Volba nakonec padla na Horní Rakousko, termín byl vybrán 4. – 6. září. Za to, že jsme mohli tři dny cestovat a poznávat rakouské končiny, vděčíme z velké části hejtmanu Zlínského kraje Stanislavu Mišákovi, který nám na tuto akci finančně přispěl.

ASZ vs etín

V

eškeré kontakty a ubytování nám zařídil Jiří Kopecký, který jezdí léta stříhat ovce právě do Horního Rakouska. Úmyslně jsme zvolili tento kraj, který je hodně podobný hornatému Valašsku, protože nás zajímalo, jak zemědělci v tamních podmínkách hospodaří. Vedlo nás to i k zamyšlení, kde jsme možná mohli být, kdyby komunisté několik desetiletí nevštěpovali národu, že nikomu nic nepatří a nikdo nenese za nic zodpovědnost. Kdyby se nevytratila morálka, poctivost, zodpovědnost a úcta jednoho k druhému.

Organizace celého pobytu v Rakousku se ujala paní, která pracuje pro sdružení, jež tamním zemědělcům nabízí služby v oblasti vzdělávání a školení. Vypravili jsme se malým autobusem pro dvacet lidí a opět se přesvědčili, že co člověk, to názor. Každému z nás se líbilo trochu něco jiného, proto přináším takové malé shrnutí z mého pohledu. Už po přejezdu hranic do Rakouska mě zaujala malá hezká políčka, která lemovala vyasfaltované cesty, žádná penetračka

Pohled z ovčí farmy na nádherné a turisty hojně navštěvovaného jezera Attersee. Dále jsme navštívili farmu zaměřenou na chov masných ovcí, které se porážely a zpracovávaly snad až do posledního kousku masa, a to včetně jazyků a líček. Tato exkurze byla zakončena obědem v restauraci, kam farmář maso dodává. Jen pro zajímavost – maso na přípravu našeho oběda restauraci daroval, byli jsme jeho hosty.

Společné foto účastníků zájezdu. vytlučená těžkou technikou, popřípadě lesáckými auty. Ve městě jsme viděli na jedné straně vozovky kontrolovat policii nákladní dopravu a vlevo do protisměru jel traktor bez kabiny, na blatnících seděly děti a ve vlečce dospělí. Nikomu to nevadilo, asi jsou na tyto projevy zvyklí a pravděpo-

Ovčí farma, kde se vyrábějí jednou týdně jogurty.

dobně to patří k folkloru této země. Cesty nelemovaly supermarkety a nákupní centra ani všelijak nevkusné billboardy, které jsou běžné u nás. Hned na úvod jsme měli možnost vidět podnikatelský záměr jedné ženy, která měla doma pálenici a v ní vyráběla likéry s příchutí snad všeho, co se dalo v přírodě najít. Počínaje senem přes ořechy, rozinky, švestky nebo šišky modřínů. Pro své podnikání byla velmi zapálená a to, že se jí daří, bylo možno vidět ve spoustě ocenění na stěnách její malé prodejničky.

Místnost určená na zrání sýrů z nepasterizovaného mléka.

Další postřeh, který mě velmi zaujal, se týká výměry tamních farem. Rakouští sedláci dokážou mít na 20 hektarech 200 ovcí. Mají převážně malé farmy a to je nutí k tomu, aby přemýšleli, jak vydělají další peníze na provoz podnikání. U nás v ČR je to právě naopak, dokážeme mít 200 ha a dvacet kusů dobytka. A žijeme jen z dotací. Na zdejších farmách mají majitelé běžně palírnu, která na sobě nenese určitý počet pečetí celních úřadů pro kontrolu, farmáři si můžou vlastní úrodu vypálit a prodat bez zdanění. To je jejich další příjem. Ať jsme dorazili na jakoukoliv farmu, tak tam palírna nikdy nechyběla. Tamní sedláci jsou velmi vynalézaví, dokážou vypálit lesní plody jako ostružiny, maliny, dokonce přidávají i mladé šišky z modřínů pro aroma. Ubytováni jsme byli stylově přímo na farmě, kde v přízemí bydlí rodina, a v patře jsou pokoje pro hosty včetně sociálního zařízení. Snídaně se podávala v malé místnosti upravené na jídelnu. Co mě zaujalo asi nejvíce, byly prudké kopce sjízdné po pěkné, leč úzké, ale vyasfaltované silnici. Myslím, že autobus Karosa by tyto serpentiny měl co vybírat tak na třikrát. Do takových kopců jezdí každý druhý den mlékárenské auto (i v zimě), aby odvezlo např. 150 litrů mléka, které farmář na vozíku vystrčí před kravín. Není zapotřebí ani mléčnice. Situace s mlékem

je zde vůbec dosti jiná. V regionu jsou tři mlékárny a zemědělci mají možnost výběru, kam mléko prodají. Je zajímavé, že i o ovčí mléko je zájem a mlékárny si pro tuto surovinu rády jezdí. Obrovským zážitkem byla návštěva farmy, kde její majitel zpracovává kravské mléko. Vyrábí dva druhy sýrů, a to pouze v množství, které prodá, zbytek mléka dodává do mlékárny. Jedná se o velké lisované sýry vyráběné z nepasterizovaného mléka, které zrají na dřevěných prknech. Nerezový program netřeba. Na otázku, jak často jsou ve výrobně kontroly ze strany dozorových orgánů, se nám dostalo odpovědi, že naposledy před deseti lety. Když se mléko dodává do mlékárny, která hlídá jeho jakost, tak to prý stačí. V České republice se tak děje pravidelně každý měsíc. To zase nedokázal pochopit místní farmář. Poslední zastavení se uskutečnilo na farmě zaměřené na chov dojených ovcí. Majitel prodává mléko od 220 ovcí do mlékárny a jednou týdně vyrábí ve vlastní minimlékárně jogurt. Ovčí mléko je hodně tučné a tak není ani zapotřebí ho zahušťovat. Jogurt byl vynikající a inspiroval i naše sedláky k pokusu o jeho výrobu. Majitel ovčí farmy postavil v letošním roce novou stáj. Dostal od státu dotaci ve výši 30 % a pokud farmář není plátce DPH, tak i tuto částku mu stát osvobodí od placení. Nemusí na to složitě žádat přes Program rozvoje venkova a čekat na bodové zvýhodnění a potom doložit spoustu dokladů. Podmínkou pouze je, aby šlo o novou stavbu. Zážitků jsme měli opravdu hodně. Všude všechno poctivě vysečeno, farmáři ani nepásli, když bylo moc napršeno, aby si nezničili pozemky. Raději dovezli zelené

A na závěr? Myslím, že jsme si všichni povšimli určitého klidu a pohody, ve kterých farmáři žili svůj život na venkově. Určitě to nemají jednoduché, protože platí vysoké zdravotní a sociální pojištění - je prý jedno z nejvyšších v EU. A to je nutí, aby doma zůstal jen jeden z rodiny, zpravidla to je manželka. Muž chodí do práce a v létě si vybere dovolenou na sušení sena. Ale všudypřítomný pořádek, čistota, nádherná zeleň - to vše nám ukázalo, co můžeme ve svém podnikání ještě vylepšit.

Ubytováni jsme byli přímo na farmě, v přízemí bydlí rodina, v patře jsou pokoje pro hosty.

Farma zaměřená na chov alpak. Vlna je zpracovávána a prodávána ve vlastním obchodě.

Když jsme v Mikulově přejeli naši státní hranici a viděl jsem ty stohektarové lány kukuřice, nostalgicky jsem pronesl: „Tak a jsme doma!”

20. 10. 2014

text: Jan Zajíček, předseda ASZ Vsetín

43

44

Selská revue 2014

z regionů očima členů

www.asz.cz

Farma člena ASZ Náchodska oceněna jako nejlepší v Královéhradeckém kraji Ocenění „Soukromá farma roku Královehradeckého kraje 2014“ obdržela rodina Kollertova ze Suchého Dolu, která je členem ASZ Náchodska. Stalo se tak u příležitosti Královéhradeckých krajských dožínek, které se konaly 19. - 20. září  v této východočeské metropoli.

D

ožínky překonaly rekord v návštěvnosti. Ukázky práce zemědělců i doprovodný kulturní program přilákaly tisíce lidí. Součástí oslav bylo i udělování značky Regionální potravina Královéhradeckého kraje a výše zmíněné ocenění nejlepších zemědělců a potravinářů. Mezi nositeli značky Regionální potravina Královéhra-

ASZ N ácho dska

Oceněný hospodář Václav Kollert s manželkou a vnučkami. Rod Kollertů hospodaří v Suchém Dole u Police od roku 1750.

Součástí doprovodného programu akce byla i soutěž v ručním střihání ovcí, které velel a coby porota kontroloval s mikrofonem a notebookem v ruce chovatel ovcí a člen ASZ Náchodska Jan Kováč.

deckého kraje bude na příští čtyři roky  kromě jiných i farmářské kysané zelí Davida Smetany, místopředsedy ASZ Rychnov nad Kněžnou. Kollertovi ocenění jejich farmy velice těší, pojďme si tedy hospodaření této rodiny trochu přiblížit. První zmínka o sedlačení rodu Kollertů v č. p. 30 v  Suchém Dole u Police nad Metují pochází již z roku 1750. Rodinnou tradici přerušila v  50. letech na jedno desetiletí kolektivizace. V r. 1967 však Jan Kollert, dědeček dnešního hospodáře, vystoupil z JZD a začal se věnovat soukromému hospodaření. Pokračoval v něm až do roku 1992, kdy ho předal synovi Václavovi a ten nyní, po 20 letech, současnému hospodáři, synovi Petrovi.

David Smetana je výrobcem farmářského kysaného zelí, kterému byla udělena značka Regionální potravina Královéhradeckého kraje.

Rodina Kollertova chová 30 kusů mléčného skotu a na pastvinách kolem statku v nadmořské výšce okolo 600 m n. m. se pase ještě dalších 30 jalovic. Přibližně 20denní býčky Kollertovi prodávají okolním zemědělcům na výkrm. Celkem hospodaří na 60 hektarech zemědělské půdy v krásném prostředí Policka, které je vstupní branou do turisticky zajímavé oblasti pískovcových skal. K ocenění srdečně gratulujeme!

30. 10. 2014

text: Vladimír Tláskal, předseda ASZ Náchodska

Když bude českému národu nejhůř... „Když bude českému národu nejhůř, vyjedou z hory Blaničtí rytíři v čele se svatým Václavem, aby zemi české pomohli.“ To byla slova otce kardinála Dominika Duky při slavnostní děkovné mši svaté za úrodu na posvátné hoře Velký Blaník, která se konala v sobotu 20. září za účasti nejen našich členů z regionu ASZ Benešov, ale i sedláků z okolních regionů a všech lidí dobré vůle z Podblanicka a okolí.

ASZ B enešo v

K

dyž mě páter Říha z Louňovic pod Blaníkem v polovině srpna oslovil a zároveň poprosil, abychom tuto pouť společně s jeho farností a našimi sedláky zorganizovali, zdálo se mi to technicky neproveditelné, neboť v naší oblasti v tuto teprve začínají žně – sběr brambor. A na Vlašimsku skoro každý z našich kolegů - sedláků brambory pěstuje. Už tehdy bylo víc než jasné, že v důsledku počasí se sběr protáhne až do září.

Kardinál Dominik Duka i za nepříznivého počasí při slavnostní děkovné mši svaté za úrodu připomněl, že právě rodinné farmy jsou hodnotou pro náš národ. V sobotu 20. září odpoledne, v sezoně sklizně brambor a v nestálém, převážně deštivém počasí, kdy se každá minuta práce za sucha počítá, mě napadá: „Nikdo určitě nepřijde. Nebudou mít čas. Co na to řekne pan kardinál, když jsem mu před dvěma týdny na pouti rodin ve Žďáru nad Sázavou přislíbil hojnou účast zemědělců?“ Byla to i noční můra, která mě už několik nocí před tím provázela. Na Blaníku se však ukázalo, že všechny mé obavy byly zbytečné. Jak už jsem zmínil, kromě našich členů i těch z okolních regionů připutovali i různí drobní zemědělci. Ti se o naši Asociaci velice zajímali prostřednictvím propagačních materiálů, které jsme společnými silami doslova na bedrech dotáhli až do výšky 638 m n. m - na vrchol Blaníku.

Pavel Duda, předseda ASZ Benešov, položil požehnaný dožínkový věnec před oltář v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Louňovicích jako poděkování za úrodu a za ochranu Panny Marie. Po mši svaté otec kardinál požehnal dožínkový věnec se slovy, že právě rodinné farmy jsou hodnotou pro náš národ. Tento věnec jsme společně, za silného deště při sestupu z Blaníku, položili před oltář v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Louňovicích jako poděkování za úrodu a za ochranu Panny Marie. Děkuji jménem svým i jménem pátera Františka Říhy kamarádům - sedlákům a všem poutníkům, kteří si udělali čas a vystoupili na posvátnou horu, poděkovali a zároveň si vyprosili Boží požehnání pro své rodiny a svou nelehkou, ale krásnou práci.

Kromě členů ASZ Benešov dorazili na Velký Blaník i sedláci z okolních regionů a lidé dobré vůle z Podblanicka a okolí.

15. 10. 2014

text: Pavel Duda, předseda ASZ Benešov

45

46

Selská revue 2014

z regionů očima členů

www.asz.cz

Jak šly roky na Němcově farmě aneb

Vím, jak štípe ječný prach Bratr se oženil a pomalu na farmě přebírá agendu spojenou s mlékárnou a službou Mléko z farmy. Švagrová nejen že obstarává účetnictvi firmy, ale též se v roli kulturní referentky pilně stará o společenský život v Radonicích, jejím novém domově. Rodiče se odstěhují do nového domu, aby uvolnili „grunt” mladým. A já? Je na této „nové” Němcově farmě pro mě ještě vůbec místo?

V

zpomínám si, jak jsme si jako děti s bráchou malovali budoucnost. On bude sedlák, to bylo prostě dané. Vždycky to chtěl, nikdy nezaváhal. Tomu uzpůsobil vyběr vysoké školy, termíny dovolených a potažmo i svatby. Bylo totiž třeba oženit se až poté, co oba snoubenci uspěšně složí státnice na zemědělské univerzitě, a zároven dříve, než dozraje řepka, protože to by pak dobrá třetina svatebčanů namísto do kostela musela na pole. Bratrova představa se tedy zatím plní. A ta moje? Onehdá mi řekl, že když nenajdu práci, ať nemám obavy, že on mě zaměstná. „Třeba u krav, budeš kydat hnůj a dojit a já tě budu peskovat, že to děláš špatně.” Tato vidina však záhy vzala za své, dobytek jsme prodali a zůstali jen u rostlinné výroby. Že bych tedy jezdila na kombajnu? To by mi naši traktoristi pánové Spálenka a Matějec nikdy neodpustili. A navíc, řekněme si to upřímně, šikovnosti jsem zrovna moc nepobrala. Co tedy se mnou?

Musela jsem se vrhnout do zcela neprobádaných vod a zakotvila – já, holka ze statku – na pravém břehu Vltavy, co by kamenem dohodil od Pražského hradu, ve slovutné budově hrdě nesoucí označení Právnická fakulta. Mám před sebou poslední rok studií a tak nějak tuším, že letošním létem skončila jedna z etap mého života. Ta první, skoro čtvrt století dlouhá. Etapa života na farmě. Jaké to tedy bylo? Když je vám pět, obyčejný stoh slámy vám připadá stejně vzrušující jako tisícovky let stará socha Buddhy kdesi v Indii. Když je vám pět, jediné, co chcete, je na ten stoh nebo sochu vylézt nebo se jich aspoň dotýkat. Rozdíl je v tom, že na Buddhu vylézt nemůžete a dotýkat se smíte jenom zlehýnka, aby tu ten tlustý ošklivý pán vydržel ještě pro další děti, jako jste vy. Možná dokonce i pro děti vašich dětí. Ale stoh slámy? Ten musí vydržet jenom do dalšího léta a je vcelku jedno, jestli ho maličko ušpiníte nebo uválíte. Kterou atrakci jste si vybra-

Říkal jsem pomalinku!”) Patrně se ve druhé třídě stanete poloprofesionalními pekařkami či řidiči. Anebo obojím, mně osobně nikdy ono striktní rozděleni rolí nesedělo. Kdyz je vám dvanáct, máte už spoustu přátel a poprvé si uvědomíte, že to, že s nimi nemužete jít k vodě, protože pomáháte mamince v kuchyni, nezní moc „cool”. Vyřešíte to však šalamounsky. Začnete své přátele brát na pole s sebou. Slyšeli jste, kolik mladých kluků brigadničí na traktoru? A co teprve, když je tak nesnesitelné vedro, že odkládají trička a odhalují vypracované hrudi, o nichž si vaši vrstevníci mohou nechat zdát! Polonazí výrostci vás nezajímají? Tak si běžte sednout do traktoru sami, jistě už vás nechají popojíždět pod kombajnem nebo klidně i zorat celé pole. A na tu vodu s přáteli máte taky čas. Co by to bylo za rodiče, kdyby vás nepustili? Když je vám patnáct, vaši vrstevníci se poohlížejí po brigádách, a to je počátek vaší skutečné popularity. V létě se totiž na farmě vždycy něco najde. Je libo vážit obilí? Zarovnávat manipulátorem ječmen do skladu? Jezdit traktorem? Vyrábět sýry v mlékárně? Nebo snad připravovat a rozvážet hladovému osazenstvu proviant? Možnosti

foto: Gabriel Kužel

li? Už jste ve slámě zachumlaní od hlavy až k patě? Skáčete a dovádíte? Ale ale, co je to s vámi? Že vás teď svědí celé tělo? Omlouvám se, nenapadlo mě, že nevíte, že ječný prach štípe. Příště už jen do pšenice! Ale stálo to za to, co říkáte? Když je vám osm, začnete si uvědomovat své, řečeno dneska tolik populárnim spojením, „genderové zařazení” ve společnosti. V případě, že jej přijmete, dívenky jistě budou toužit vařit tak jako maminka a v chlapcích se probudí vášeň pro automobilismus. Ale je vám osm, v kuchyni byste se pletli a na silnici nesmíte, protože je to moc nebezpečné. Ale co když vaše maminka třikrát denně sama vaří pro dvacítku pracovniků a bez alespoň drobné pomoci se zkrátka neobejde? („Neupekla bys bublaninu, Jani?”) Co když se váš otec od rána do večera prohání džípem po strništi, kde není do čeho nabourat a kde nehrozí žádná policejní kontrola? („Zařaď jedničku a pomalinku pouštěj spojku...

jsou nepřeberné, odměna příznivá a vděk vašich přátel neutuchající. Když se vám přehoupne dvacítka a přestěhujete se do garsonky v Praze, bude pro vás pravděpodobně náročné vyrovnat se s tím, že život, který jste doposud žili, je diametrálně odlišný od toho, který žijí lidé, se kterými přicházíte do styku. Dá vám práci stále dokola vysvětlovat, že to, že ve vaší rodině neexistuje jasná dělící čára mezi soukromým a pracovním životem, nepociťujete jako hendikep, ale naopak jako přirozený a někdy i romantický prvek života svázaného s přirodou. Když je vám dvacet a právě jste začali studovat vysokou školu, pořád si ještě nepřipouštíte, že jednou budete muset tento romantický život opustit a jít svou vlastní cestou. Když je vám 24, už to všechno víte. Užijete si své poslední žně na vážnici ječmene (desáté, jak symbolické), naposledy hodíte očkem po vašich starých známých traktoristech, kteří od chvil, kdy jste spolu laškovali poprvé, poněkud zmoudřeli, oženili se, usadili. S nostalgickým úsměvem přehlednete všechny ty mladíky, kteří jsou letos na žních poprvé či podruhé, a víte, že sem již nepatříte.

... Sedím v pátém patře knihovny jedné britské univerzity, kde jsem na ročním studijním pobytu, prohlížím si všechny ty budoucí právníky pocházející ze všech koutů světa a konečně mám pocit, že jsem našla vnitřní klid, že jsem mezi svými. Nyní již jsem si jistá, že ačkoliv vrata Němcovy farmy pro mě zůstanou nadále otevřena, už sem budu jezdit jenom na návštěvu. A jednou, až mým dětem bude pět, možná u strýčka poprvé zažijí, jak umí štípat ječný prach.

10. 10. 2014

text: Jana Němcová

47

48

Selská revue 2014

aktuálně

www.asz.cz

Mýty o ruských sankcích poškozují Česko v Evropě

Půda je základní priorita Ty tam jsou doby, kdy plnily přední stránky novin či televizní a rozhlasové reportáže slogany varující před „výprodejem české půdy cizincům“. Tehdy šlo o podobu novelizace devizového zákona, která musela reagovat na vstup ČR do EU a s tím související liberalizaci prodeje státní půdy.

N

a tomto místě je třeba připomenout, že v přímé souvislosti s uvolněním prodejů zemědělské půdy devizovým cizozemcům, jak se to tehdy formulovalo, k žádným masivním prodejům půdy nedošlo, a to ani díky takzvaným bílým koním, kteří měli prodej půdy pro cizince zajistit. Do „cizích rukou“ se dostalo jen pár procent české zemědělské půdy, která byla navíc v drtivé většině využita k zemědělskému hospodaření. Co nebylo, může být, a to v daleko větší míře a v úplně jiné struktuře. Na mysli mám odplývání půdy k nezemědělským účelům, záměr nesmyslně redukovat rezervu státní půdy, nedostatečnou podporu nákupu státní zemědělské půdy pro hospodařící zemědělce i postupný růst cen a pronájmů půdy v ČR, což jsou všechno podmínky, na jejichž konci může být výrazné snížení ploch zemědělské půdy pro zemědělské hospodaření a tedy redukce zemědělství v ČR jako celku. Je naprosto nepochopitelné, že všichni někdejší obránci „naší“ zemědělské půdy při vědomí tohoto stavu zcela zmlkli. I to i přesto, že momentálně máme teoreticky půdy pro zemědělskou rostlinnou výrobu dost, především pak z hlediska průmyslové produkce základních rostlinných komodit, jako jsou obiloviny, olejniny, okopaniny či speciální plodiny. Důkazem jsou každoroční masivní exporty zejména prvních dvou skupin plodin do zahraničí, navíc z nevýhodného teritoria středoevropské země bez přístupu k moři, což mimo jiné snižuje možný zisk pěstitelů těchto komodit. To ale neznamená, že lze v budoucnosti značnou část současné zemědělské půdy zastavět. Uvedené riziko je velmi reálné, díky novele zákona na ochranu zemědělského půdního fondu (ZPF), kterou na svém říjnovém jednání schválila Vláda ČR. I když se přitom původní, ZPF naprosto neochraňující, podoba novely přece jen částečně změnila, je i současné

znění téměř ideálním nástrojem, jak učinit ze zemědělské půdy stavební pozemky, a to v masivním rozměru. Proti podobě novely navíc už neprotestují ani ochránci přírody, neboť ti si „uhráli své“ v tom, že půdy v národních parcích je cennější než klasická zemědělská půda. Mimo jiné se tak nabízí otázka, jak vážně to s ochranou přírody, jejíž nedílnou a základní součástí je ochrana veškeré půdy, opravdu myslí. Zásadní pro zemědělce je ale skutečnost, že poplatky za vyjímání půdy se opět výrazně snižují a celá řada projektů „veřejného zájmu“, což jsou ovšem zájmy komerčních tuzemských i zahraničních investorů, bude podle novely od poplatků osvobozena. V souvislosti s někdejší kritikou „výprodejů české půdy“ se tak lze oprávněně ptát, jak to, že to dnes nikomu nevadí. Zastánci novely argumentují skutečností, že novela chrání oproti současnému stavu ZPF více před rizikem erozí – a mají pravdu. Prvořadá ochrana ZPF však spočívá v tom, aby bylo vůbec co před rizikem erozí chránit. Zejména za situace, kdy stávající vláda pro změnu v předchozím měsíci schválila Nařízení, podle kterého by mělo ve státní rezervě půdy zůstat pouhých 245 hektarů. Dlužno dodat, že taková výměra by nestačila ani na uzavření dohody se známou farmářkou Havránkovou, která chtěla výměnou za uvolnění svých pozemků pro stavbu dálnice náhradní pozemky od státu. Ani měsíc po schváleném Nařízení někdo nevysvětlil, co tento krok vlády skutečně znamená a zdali by to měla být jediná půda obhospodařovaná v budoucnosti státem. Pokud by tomu tak ale bylo, nedokončíme ani (stále ještě nedokončené) zemědělské restituce, stejně tak jako probíhající církevní restituce, stát nebude mít k dispozici pozemky k výměnám na skutečně potřebné projekty rozvoje infrastruktury a také – a to je velmi důležité, na budoucí stavby omezující rizika povodní nebo sucha. Veškeré potřebné pozemky bude muset koupit – samozřejmě z peněz daňových poplatníků, tedy i zemědělců.

Po tisíciletí bylo základní prioritou pravěkých, středověkých i novodobých zemědělců podnikání na vlastní půdě. V naší zemi se přitom hospodaří ze zhruba 80 procent na půdě pronajaté, což je mimořádné riziko týkající se budoucnosti hospodaření i zemědělství jako takového. Přesto stát nedostatečně podporuje změnu tohoto stavu prostřednictvím programů umožňující nákup půdy zemědělcům. Dotace úroků z úvěrů na nákup půdy prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) je při stávající téměř nulové výši úrokových sazeb zcela nevýznamná. Proti tomu, aby PGRLF mohl poskytovat sám úvěry na nákup půdy, se zase staví nevládní zemědělské organizace v obavách před kapitálově silnými zájemci o nákup takové půdy. To ovšem v praxi znamená, že na drtivé většině půdy, na níž se v současné době hospodaří, jsou zemědělci bez ohledu na velikost i politické názory v pozici budoucích vazalů vlastníků takových pozemků. Že se za takových okolností postupně stanou vlastníky zemědělských pozemků firmy a subjekty působící zcela mimo oblast zemědělství, je zcela zřejmé, a tento proces už také v ČR nastává. Desítky tisíc hektarů nedávno získala v pohraničí firma, která sice deklarativně hodlá uvedené pozemky nadále zemědělsky využívat, fakticky ale nemá se zemědělstvím nic společného a je tak otázkou, jak dlouho se bude na těchto plochách skutečně zemědělsky hospodařit. Bylo by vhodné uvědomit si, že veškerá líbivá, ba někdy i vážně míněná hesla o podpoře našeho zemědělství, o jeho perspektivách a rozvoji či kvalitě a potřebě propagace a odbytu českých potravin budou naprosto k ničemu, když nebudou mít zemědělci na čem hospodařit. Ještě nikdy v historii nebylo toto riziko tak velké, jak je tomu nyní.

15. 10. 2014 text: Petr Havel

Ačkoli prezident Miloš Zeman vyvěsil na Hradě ihned po svém nástupu do funkce symbolicky vlajku Evropské Unie, aby tak naše země veřejně demonstrovala příslušnost k evropskému společenství, reálné skutky ani výroky této symbolice neodpovídají. To samé se týká značné části představitelů současné vládní koalice, kteří opakovaně v minulosti kritizovali zdrženlivost zejména občanských demokratů k mechanismům, které Evropská Unie zavádí a slibovali voličům zcela jiný, k Unii mnohem vstřícnější postoj. Nic z toho neplatí, a je vhodné to při velmi krátké paměti české veřejnosti připomenout.

U

nie je dokonce dnes, zejména v souvislosti s krizí na Ukrajině, sankcemi ze strany EU vůči Rusku a ruským embargem na dovoz některých zemědělských surovin a potravin z EU, pro zmiňované politiky téměř veřejným nepřítelem. Nabízí se tak otázka, zdali nebyla předvolební rétorika jen licoměrným slovním cvičením, jehož cílem bylo vytěžit z Bruselu co nejvíce peněz, přičemž vnitřní osobní sympatie, tehdy ještě neveřejné, zůstaly v myslích těchto lidí stále na straně Kremlu. Alespoň se to tak jeví z reakcí na téma „ruské sankce“. Bohužel je třeba zcela jasně říci, že všechna oficiální i neoficiální vyjádření a konkrétní kroky české strany ve svém důsledku nepochybně poškodí naše zemědělství a potravinářství, byť naši politici tvrdí opak. Jako bychom deset let po vstupu do EU stále ještě nevěděli, že jsme jejím členem. Z tohoto kroku přitom těží především zemědělství, do kterého proudí z Bruselu nejvíce peněz z celkových výdajů EU, včetně tuzemského zemědělství. Dotace do tohoto odvětví vzrostly oproti předvstupnímu období v současné době již téměř na čtyřnásobek, přesto je to právě Brusel, který se stal potenciálním viníkem letního poklesu cen ovoce, zeleniny nebo mléka na našem trhu v souvislosti s ruským embargem. Přestože pro to neměl nikdo jediný důkaz, média byla zaplavena tezemi o valící se záplavě polských jablek na náš trh, čímž se měli naši sousedé na náš úkor zbavit nadprodukce, kterou nebylo možno prodat do Ruska. Nejen jablky měla přitom údajně zlá Evropská Unie zavalit náš trh. Nic z toho ovšem statistická data nepotvrdila, dovoz jablek z EU na naše území po zavedení embarga dokonce klesl. Ani naši ovocnáři, ani naši zelináři ani média už ovšem tento skutečný fakt neprezentovali, takže ve ve-

řejnosti zůstala zachována image EU jako nepřítele českých a moravských zemědělců. Na dovoz vybraných komodit do ČR jsme dokonce uvalili oznamovací povinnost včetně cenových hlášení, mimochodem ještě před tím, než realita ukázala, že to vůbec není potřeba. V souvislosti s tímto opatřením se začal objevovat pojem dumping, aniž by ale jeho šiřitelé vůbec věděli, co vlastně tento pojem znamená, a ztotožnili jej s nižšími cenami konkurence v porovnání s cenami tuzemskými. Fatální neznalost podmínek mezinárodního agroobchodu málem vyústila v opatření, podle kterého měla být povinnost hlásit dovozy a ceny dokonce deset dní předem. Tím by se samozřejmě v řadě oblastí zcela zastavily dodávky v ČR neprodukovaných surovin k výrobě řady českých potravin To vše samozřejmě v Evropě vnímají.

kromě sýrů nevyvážíme zatím prakticky žádné výrobky s vyšší přidanou hodnotou, a i podíl sýrů exportovaným do Ruska na naší vlastní výrobě činí 0,7 procenta. Kupodivu největší podíl z tuzemské produkce vyvážené do Ruska dosahuje salát, a to 1,7 procenta. Vzhledem k rozsahu našeho zelinářství je však i to zcela marginální. Uměle nadhodnocená váha obchodních vztahů s Ruskem a cíleně veřejně podceňovaná a znevěrohodňovaná váha obchodů s Evropou může mít pro naší zemi a naše zemědělství a potravinářství významné negativní dopady – v neprospěch těch, jejichž zájmy naši politici údajně hájí. Ne že by Brusel nadále nevyplácel dotace – to opravdu asi nehrozí, dokud jsme členy EU. Každý obchodník však ví, jak je složité dobývat nové trhy, jak těžko se buduje důvěra a naopak, jak lehce se tato důvěra ztrácí. Nikdo dnes asi nedokáže říci, kolik možných budoucích

export našich potravin do eu každoročně roste, a to rychlejším tempem, než rostou dovozy z evropy k nám, což je známkou rostoucí konkurenceschopnosti našich producentů. Za situace, kdy tvoří zhruba 90 procent zahraničního obchodu právě s potravinami a zemědělskými surovinami obchod se státy EU, podvazují takové kroky české strany potenciál exportu a tedy odbytu našich potravin a zemědělských surovin v teritoriu, které je pro ČR naprosto klíčové. Nutno dodat, že export našich potravin do EU každoročně roste, a to rychlejším tempem, než rostou dovozy z Evropy k nám, což je známka rostoucí konkurenceschopnosti našich producentů a postupného systémového budování obchodních vztahů s evropskými státy. Naproti tomu se obáváme důsledků omezení našich exportů do Ruska, kam

dodávek našich potravin a zemědělských surovin jsme svým postupem v kauze „ruských sankcí“ ohrozili, omezili nebo alespoň prodloužili v čase jejich realizace, to ukáže až budoucnost. Co je ale jasné už teď, je další prohloubení image ČR v EU jako státu, který rád bere, ale nerad cokoli obětuje, a který je tak při výskytu jakéhokoli problému nedůvěryhodným partnerem. Včetně agroobchodu.

21. 10. 2014

text: Petr Havel

49

50

Selská revue 2014

aktuálně

www.asz.cz

Nestrašme se tajnou dohodou USA s EU cela evidentní je to na straně Ruska, což ale nepřekvapuje, protože jeho prezident se nijak netají tím, že chce své zemi vrátit punc světové hospodářské, politické i vojenské velmoci. Varující je ale postoj levicové části tuzemského politického spektra, která se až příliš snadno, zřejmě proto, že velmi ráda, k dikci studené války vrátila také. Pilotním marketingovým přístupem je v současné době stejně jako kdysi obraz USA jako úhlavního nepřítele. Rozdíl je jen v tom, že zatímco před listopadem byly USA nepřítelem dělnické třídy, nyní jsou nepřítelem celé EU. Naplno se tento postoj projevuje v emotivním varování před přijetím obchodní dohody mezi USA a EU při (TTIP – Transatlantic Trade and Investment Partnership), která je tajná, a tedy Evropu zcela jistě poškozující, včetně všech evropských zemědělců. Ve skutečnosti je tomu téměř naopak, zejména co se týká onoho poškození. Ale po pořádku. Skutečnost, že nejsou veřejně

známy detaily rodící se dohody, je naprosto logická a pochopitelná. Jednak, když něco není hotovo, je těžké požadovat, aby se polotovar, který může doznat ještě zásadních změn, veřejně komunikoval, protože by vzbuzoval na jednu stranu nerealistická očekávání, a na straně druhé by mohl generovat neočekávaná zklamání. Především ale, při stávajících komunikačních možnostech a zcela běžnému a často cílenému úniku informací, což dobře známe i z našich podmínek, by získali všichni s potřebnými konexemi dříve než jejich konkurence řadu strategických informací, které by nepochybně využili ve svůj prospěch, což může být třeba v neprospěch ČR. Už proto, že v řadách našich diplomatů ani globálních obchodníků příliš mnoho TOP osobností s takovými kontakty není. Jinými slovy, dosavadní neveřejnost detailů smlouvy je daleko více v zájmu naší země a všech budoucích účastníků TTIP, než kdyby se její detaily řešily “na ulici”.

foto: Zdeněk Gorgoň

populismu (a návratu jisté dikce studené války), se prokázalo například na tezi poslance ČSSD Jana Kellera, který před podpisem dohody varoval s poukazem na možné rušení farmářských trhů. Což byl a je totální nesmysl. Za druhé, a to je podstatné, jsou nejen v GMO za oceánem technologicky, ale i v rozvoji vědy a výzkumu v řadě oblastí o dost dál, než Evropa, včetně (abych nezapomněl na biofarmáře) logistiky spojené s ditribucí potravin vyrobených k přírodě šetrným způsobem

Důležitější než Možnost vyššího obratu agroobchodu EU s USA je snaha o soulad legislativy, soulad při označování produktů, využití moderních technologií a dalších mechanismů používaných v EU a USA.

Každý soudný člověk středního a vyššího věku, který alespoň okrajově sleduje dění kolem válečného konfliktu na Ukrajině a slouží mu paměť, si musí v souvislosti s tímto děním vybavit celou řadu paralel s obdobím takzvané studené války.

Z

o soulad legislativy, soulad při označování produktů, využití obdobných moderních technologií a dalších mechanismů, používaných v EU a USA, což je podstatnou ambicí TTIP. Což by bylo minimálně velmi praktické pro spotřebitele na obou březích Atlantiku. Je přitom velkým zjednodušením strašit občany ČR nebo EU růstovými hormony nebo využíváním geneticky modifikovaných zemědělských surovin používaných v USA k výrobě potravin. Jed-

Pokud se týká ohroženosti zemědělců, potravinářů a vlastně všech výrobních odvětví v EU americkou produkcí, pak k tomu je třeba uvědomit si dvě věci. První, že skutečně ohroženi mohou být jen ti méně konkurenceschopní, například ti, kteří stejné produkty vyrábějí v porovnání s USA s vyššími náklady. Tak tomu přitom v EU v řadě oblastí skutečně je, a z tohoto důvodu jsou obavy z TTIP do jisté míry na místě. To ale zdaleka není jen případ ČR, ale celé EU, a je zcela jasné, že zástupci EU nevyjednají podmínky dohody tak, aby na ní tratily i vyspělé evropské země. Aby k nějaké dohodě mezi takto velkými ekonomickými celky došlo, musí být v prvé řadě výhodná pro obě strany, tedy i pro Unii, a tedy i pro nás. Dlužno podotknout, že přes veškeré obavy z rostoucích dovozů zemědělských komodit či potravin do naší země z EU roste ještě daleko rychleji export našich produktů do Evropy a nejen tam. To je důkaz stoupející konkurenceschopnosti našeho zemědělství a potravinářství, pro které je tím pádem vhodné hledat další odbytiště. Tím mohou být třeba i USA, což je rozhodně více pravděpodobnější, než nějaký dramatický nárůst vývozu do Číny a obecně do vyspělých asijských zemí, neboť tamní nízké náklady na pracovní sílu a celá řada skutečně méně vyspělých výrobních technologií v praxi znamenají, že pohyb (zdaleka nejen potravinářského zboží) poroste v budoucnosti spíše opačným směrem – tedy z východu k nám. Což se ostatně už děje. Možnost vyššího obratu agroobchodu EU s USA ale není úplně tím nejdůležitějším bonusem. Ještě důležitější je totiž snaha

tazích. Ostatně, přestože u nás s Ruskem kamarádíme na EU nadstandardně, nijak se to zatím v intenzitě obchodování s Kremlem neprojevilo. A nebude to lepší, samo Rusko dává už dost dlouho najevo, že si hodlá stále více vystačit samo, což je ovšem také reminiscence na železnou oponu. Kritizovat TTIP je tedy veskrze nestrategické. Kromě toho, že při své velikosti těžko naše země vůli uzavřít tuto dohodu zabrání, prohlubujeme svým odporem, jak je to bohužel naším zvykem, svou image země, která za každých okolností “hází písek do koleček”. Díky tomu pak skutečně nemusíme z této dohody, budeli skutečně uzavřena, získat tolik, kolik bychom mohli získat při její (samozřejmě v rozumných parametrech) podpoře.

24. 9. 2014

text: Petr Havel

nak, ať si kdo chce co chce říká, v USA spotřebitelé na konzumaci potravin vyrobených za pomoci těchto technologií neumírají, a to se tam používají desítky let. Takže to asi takové zdravotní rizika, na která se snaží odpůrci dohody poukazovat, zřejmě nepřináší. Že je přitom strašení TTIP spíše součást politického

k zákazníkovi. Především ale by měli novodobí dodavatelé ledu do studené války zavnímat, že pokud ČR nevystoupí z EU a NATO zároveň, budeme i nadále součástí “západního světa”, s nímž novodobé Rusko určitě nebude v příštích letech kamarádit tak, jak dosud, což se nepochybně projeví i v obchodních vz-

51

52

byrokracie Zápis z 65. jednání ABK Selská revue 2014

Antibyrokratická komise

foto: Veronika Jenikovská

Úvod

Úvodem pan předseda Ing. Stehlík informoval o programu 65. jednání ABK a jednání s přizvanými zástupci MZe.

Kontrola zápisu z 64. jednání ABK Zápis z 64. jednání ABK byl schválen bez připomínek. Ing. Stehlík provedl kontrolu plnění úkolů vyplývajících z minulého jednání ABK dle zápisu: • Ing. Čech, p. Augustinová- podnět č.70 restrukturalizace vinic: podnět ve sledování úkol: Ing. Čech ve sledování, v případě změn informovat • Ing. Čech, Mgr. Havlíček- podněty č.59, 71 pěstování máku a konopí – nadměrná administrativa: informoval Mgr. Havlíček- nové NV k přímým platbám pro příští rok, je nutné dořešit deklaraci plodin v JŽ - zda budou zahrnuti všichni žadatelé, anebo pouze ti, kteří musí plnit podmínky Greeningu. Je nutné zjistit přibližný počet žadatelů, kteří musí plnit podmínky Greeningu a počet těch, kteří tyto podmínky plnit nemusí (pozemky do 15 ha). Vzhledem k získávání informací pro CS včetně využití dat i pro statistické účely je vhodnější aplikovat požadované podmínky pro všechny žadatele (není ještě rozhodnuto, jaká forma bude preferována). Povinnost hlásit CS evidenci máku a konopí mají všichni bez rozdílu velikosti oseté půdy. úkol: Mgr. Havlíček, Ing. Čech - účastnit se debaty při stanovení podmínek Greeningu, až poté uskutečnit schůzku zástupců ABK MZe, SZIF a CS. Informovat na příštím jednání. • jednání MŽP + ABK : Ing. Stehlík, Mgr. Ing. Šebek, Ing. Čech Informoval Ing. Stehlík- na MMR proběhlo jednání zástupců ABK, MZe, MŽP- Ing. Klápště a MMR- Ing. Sklenář.  podnět č.281 Zákon 167/2008 o ekologické újmě: Ze strany MŽP vstřícný přístup (při hodnocení zem. podniků), nastavení podmínek se projedná na dalším jednání se zástupci MŽP. úkol: (společný pro všechny 3 podněty) trvá, uskutečnit následné jednání, Ing.

Stehlík informovat na příštím jednání úkol 2: havarijní plány - trvá, Ing. Perlinger  podnět č.302 Umísťování jednoduchých zemědělských staveb ve volné krajině: Z jednání zástupců ABK MZe, MZe, MŽP, MMR – od letošního roku není problém umístit zemědělskou stavbu do krajiny (bez nutnosti absolvovat stavební řízení) mimo územní plán. Rozdíl je ve výkladu pojmu „drobná zeměd. stavba“- stavební úřady posuzují tyto stavby dle katastrálního zákona (§ 2n) tzn. stavba do 16 m². Dle stavebního zákona je to stavba do 25 m². Je potřeba vyřešit daný nesoulad se stavebním zákonem, a to změnou katastrálního zákona (v dikci MZe). úkol: Ing. Čech ve spolupráci s OLP navrhnout změnu katastrálního zákona, informovat na příštím jednání  podnět č.333 Změna Nitrátové směrnice: Zástupci MŽP obeznámeni s návrhem ABK (přepočet N na celý podnik). úkol: trvá, p. Augustinová zjistit u Ing. Němce nové informace ohledně výsledku jednání zástupců MZe a EK, která zahájila s ČR zatím neformální řízení o porušování nitrátové směrnice s požadavkem na zrušení možnosti ukládání tuhých statkových hnojiv na nezpevněné plochy polních hnojišť (ad diskuse z 61. jednání ABK MZe)  podnět č.392 Stavební zákon-rekultivace ornice: Ing. Stehlík- jednat s MMR a MŽP na téma uplatňování stavebního zákona při rekultivaci ornice na zemědělské půdě na větší ploše než zákonem povolených 300 m² úkol: trvá, Ing. Stehlík uskutečnit další jednání  Ochranná pásma vodních zdrojů – (dle zápisu z 53. jednání)

Kendíkem a VŘ RNDr. Punčochářem: a) diskuse v rámci OPVZ (aktualizace údajů, obnova databáze v LPIS) b) komunikace Povodí Vltavy s obecními úřady (resp. vlastníky zemědělských pozemků) - aktualizace a hlášení změn záplavových území • jednání MMR + ČÚZK + ABK: Ing. Stehlík, Mgr. Ing. Šebek, Ing. Krogman  umožnění převádět v KN ornou půdu na TTP a zpět bez nutnosti vyjádření jakéhokoliv úřadu - informoval Ing. Čech: tato povinnost spadá do kompetencí ČÚZK. Bude nutná změna stavebního zákona, původní hodnoty jsou pro zemědělce neperspektivní (viz. zápis z 64. jednání) úkol: Ing. Čech projedná požadované změny kultur R - T, T - R a jejich definici v extravilánu s OLP MZe, resp. možnost zařadit do tzv. „sběrné novely Antibyro zákona“. Následně projednat (ve spolupráci s Ing. Stehlík, Ing. Krogman) se zástupcem ČÚZKředitel Odboru řízení územních orgánů Ing. Janeček. Informovat na příštím jednání. POZN. Současně projednat se zástupci ČÚZK + MMR i podnět č.302 Podněty vyžadují provedení změny v zákoně (katastrální a stavební) ve vzájemné spolupráci MZe (OLP + ABK), MMR a ČÚZK. • Mgr. Ing. Šebek, Ing. Škopová - podnět č.320 Prodej ze dvora (skopové a kozí maso): Mgr. Ing. Šebek - proběhlo další jednání zástupců ABK a SVS (MVDr. Váňa), SVS doručila ABK přepracovaný návrh základních požadavků pro malá porážková místa (max. 20 VDJ týdně). Dořešit chladící zařízení, kanalizaci s účinným předčištěním odpadních vod, bezdotykové uzavírání přívodu vody. úkol: 1) Mgr. Ing. Šebek, Ing. Škopová ve spolupráci s Ing. Hrbkem (SFZ) projednat opakovaně se zástupci SVS připomínky k zaslanému materiálu, poté informovat

MŽP připraví pro jednání s MZe podklady, jak postupovat v rámci OPVZ z hlediska reklamace, nového zařazení atd.

2) Ing. Stehlík, Mgr. Ing. Šebek- uskutečnit jednání s ŘO živočišných komodit Ing. Hojerem na téma „osoby způsobilé k porážení jatečních zvířat“, informovat na příštím jednání

úkol: trvá, Ing. Stehlík jednat s NM Ing.

• Ing. Krogman, p. Augustinová - podnět

č.304 Zlepšení fungování Registru zvířat na Portálu farmáře + podnět č.400 ČSÚ - MZe statistika stavu hosp. zvířat: předchozí trvá (viz. zápis z 64. jednání ABK MZe) t. č. ve sledování

legislativy“ (viz. bod 4. Různé, diskuse) úkol: trvá

úkol: Ing. Stehlík uskutečnit jednání s NM Ing. Adamcem, zjistit aktuální stav rozvoje IZR a ověřit, do jaké míry byly akceptovány požadavky ze strany ABK. Informovat na příštím jednání.

 Ing. Perlinger - podnět č.336 Agentura LPIS - informovanost: trvá, p. Augustinová - Ing. Tobolka zaslal odpověď, konzultováno rovněž s Ing. Bukovským, t. č. se do stabilizace systému LPIS s navrhovanou úpravou nepočítá úkol: ve sledování, po stabilizaci systému bude ABK požadovat realizaci návrhu

• úkol z jednání: Jednotný systém kategorizace VDJ v rámci resortu zemědělství (včetně ČSÚ): předchozí trvá (viz. Zápis z 64. jednání ABK MZe, bod 4. Různé, diskuse) Ing. Stehlík ověří současný stav u NM (Ing. Šnejdrla). Cílem je sjednotit, zjednodušit a vytvořit fungující systém tak, aby se národní legislativa přizpůsobila požadavkům EK. Zástupci ABK jsou připraveni účastnit se jednání či diskusí v rámci tvorby daného systému (spolupráce s VÚVR, MŽP). • Ing. Rampas, p. Florian - podnět č.317 Nejasnosti Pravidel pro op. IV PRV – DPH: členové komise byli obeznámeni s materiálem, který obsahoval návrh doporučení ze strany ABK k úpravám Pravidel v průběhu realizace PRV úkol: p. Augustinová odeslat materiál NM Ing. Špalkové • Ing. Stehlík, Mgr. Ing. Šebek - podnět č.325 Odborná způsobilost, školení vs. dosažené odborné vzdělání + č.332 POR – zrušení I. stupně + kontrolní systém SRS: Ing. Hnízdil zaslal komisi materiál s návrhem možných změn v odb. způsobilosti při nakládání s POR. S Ing. Gočálovou se rovněž zúčastnil jednání komise na téma „možnost ovlivnit přípravu vzdělávacích osnov středních a vysokých zemědělských škol ve vztahu k požadovaným odborným způsobilostem ze strany evropské

• podněty týkající se LPIS – ponechány ve sledování do stabilizace systému

 Ing. Stehlík. Ing. Krogman - podnět č.341 AZV Vyškov - Agenda Evidence, Portál farmář, Portál eAGRI: předchozí trvá (stanovení limitu tolerance porušení, nesoulad mezi užíváním a vlastnictvím PB atd.). úkol: nadále trvá, Ing, Stehlík informovat p. ministra ohledně metodiky a fungování LPIS, jmenování předsedy ABK do řídícího výboru LPIS  Ing. Stehlík - podnět č.358 Zápisy do LPIS: předchozí trvá úkol: ve sledování, po stabilizaci systému Ing. Stehlík projedná tzv. „zablokování LPISu“ opětovně se zástupci SZIFu POZN. Ing. Stehlík- proběhlo jednání s ŘO Ing. Havlíčkem - účast na jednání pracovní skupiny pro LPIS úkol: Ing. Stehlík domluvit termín jednání s NM Ing. Adamcem, zjistit současný stav ve věci stabilizace systému LPIS • p. Burkoň, Ing. Krogman, Ing. Stehlíkpodnět č.353 SPÚ - změna metodiky: odeslán dopis ÚŘ SPÚ Ing. Maradové, následně

www.asz.cz

22. 8. 2014 proběhla schůzka zástupců ABK (Ing. Stehlík, Mgr. Ing. Šebek). Ing. Maradová přislíbila ABK součinnost při řešení nastalé situace s pozemky (snižování předmětu nájmu o pozemky, které mohou být potenciálně vydány církvím, právo na přednostní prodej atd.) Na základě analýzy SPÚ vypracuje metodický pokyn tak, aby se eliminovala možnost zneužití předkupního práva při převodech pozemků. Rovněž se připravuje systém dodatků nájemních smluv tak, aby zemědělci zbytečně nepřicházeli o právo na přednostní prodej pozemků, které nakonec nebudou církvi převedeny. Zvýšení nájemného bude od 1. 10. 2014 pouze formou dodatků ke smlouvě. úkol: trvá, t. č. ve sledování, případné informace na příštím jednání • Ing. Stehlík - podnět č.373 SZIF - uložené sankce, podnět č.378 SZIF - požadavky na účastníky kurzů, podnět č.379 Dokládání smlouvy k účtu žadatele: informovali Mgr. Ing. Šebek, Ing. Mareš- 6. 8. 2014 odeslán dopis VŘ Ing. Sekáčovi ve věci možných změn Pravidel pro opatření PRV, které ABK navrhuje jako přínosné pro snížení byrokratické zátěže. úkol: trvá, odpověď VŘ Ing. Sekáče doručena komisi po jednání, podat informace na příštím jednání • Ing. Čech, Mgr. Ing. Šebek, Ing. Stehlíkč.377 Povinnosti příjemce národních dotací - nadměrná administrativa: Ing. Čechprojednáno na poradě poradců ministra, probíhá příprava nových pravidel při poskytování národních dotací (VO Oddělení administrace národních podpor Ing. Jiroušek). úkol: trvá, Ing. Čech požádat Ing. Jirouška o zaslání návrhů nových pravidel ND a umožnit ABK připomínkovat daný materiál. P. Augustinová pozvat VO Ing. Jirouška na příští jednání komise. • Ing. Perlinger - podnět č.384 SZIF - Pravidla PRV oblast podpory 1.3.1. - uznatelné náklady projektu: podnět projednán s Mgr. Samsonovou, bude se dále řešit úkol: trvá, z důvodu nepřítomnosti Ing. Perlingera-informovat na příštím jednání • Mgr. Ing. Šebek, Ing. Stehlík - podnět č.396 Zákon č. 226/2013 Sb. o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh: Mgr. Ing. Šebek- uskutečněno jednání s JUDr. Dr. Ing. Martinem Florou, který potvrdil odpověď NM Ing. Žižky. Systém náležité péče - tj. hospodářský subjekt může za základ systému náležité péče využít lesní hospodářský plán nebo protokolem převzatou lesní  hospodářskou osnovu a navazující lesní hospodářskou evidenci doplněnou

53

54

byrokracie

Selská revue 2014

Antibyrokratická komise o údaje uvedené v čl. 6 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky. úkol: trvá, Ing. Stehlík spojit se s předsedou SVOL (Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR) Ing. Kučerou a projednat podnět, informovat na příštím jednáni • Ing. Stehlík - podnět č. 397A Úprava PF od r. 2015: Mgr. Havlíček - změnu na Portálu farmáře bude možné provést od 1/2015 dle požadavku ABK (možnost doplnit údaje pro potřeby přímého prodeje), vyřešeno - vyřadit • Ing. Šimon- podnět č.398 Přeprava nadměrného vozidla, soupravy (gesce Ministerstva dopravy) - projednáno s náměstkem ministra dopravy Ing. Dobešem úkol: trvá, z důvodu nepřítomnosti Ing. Šimona - informovat na příštím jednání • Ing. Mareš, Ing. Perlinger - podnět č.399 Opatření I.3.4 Využívání poradenských služeb: informoval Ing. Mareš- proběhla diskuze s ŘO Ing. Taberym (odbor Řídící orgán PRV), Ing. Dvořákem a Ing. Urbanovou (oddělení vzdělávání a poradenství) - zjednodušit počet požadovaných příloh, přesné definice poradenského výstupu atd. úkol: trvá, t.č. ve fázi sledování probíhajících změn, informovat na příštím jednání • Ing. Mareš, Mgr. Havlíček, p. Florian - podnět č.404 DPH u vzdělávacích projektů: problémy plátců DPH zohlednit při přípravě Pravidel PRV pro nové programové období (spolupráce ABK + SZIF + MZe) úkol: Ing. Mareš, Mgr. Havlíček, p. Florian prověřit současný stav. Ohlídat, aby navrhované změny byly zahrnuty v nových Pravidlech. Doplnit rovněž do návrhů, které bude ABK odesílat NM Ing. Špalkové (viz. podnět č. 317).

prvky: přestože Antibyrokratická komise vyjádřila na 63. jednání dne 28. 5. 2014 své silné výhrady k práci Odboru přímých plateb a Oddělení koordinace CC, resp. jejich nezákonných interpretacím legislativy, došlo k dalšímu zhoršení situace v rámci GAEC, když se v aktuálním návrhu NV k CC objevily v realitě nesplnitelné požadavky na zemědělce za účelem ulehčení práce dotčených úředníků, jak doslova zdůvodnili zástupci tohoto odboru a oddělení na 63. jednání ABK. Návazně proběhla schůzka s NM Ing. Špalkovou za účasti Ing. Sekáče, Ing. Bělinové a Ing. Kuny, která byla požádána o návrh úprav u 3 z diskutovaných záležitostí v rámci GAEC (bolševník, krajinné prvky, stopy po zemědělských strojích), které eliminují nepřípustné použití objektivní odpovědnosti žadatele, resp. aby bylo naplněno zásadní pravidlo, tj.: „aby zemědělci odpovídali jen za takové skutečnosti, které mohou ovlivnit a Ministerstvo zemědělství a příslušné kontrolní organizace byly schopny demonstrovat splnění každé podmínky, kterou po zemědělcích vyžadují.“ Náměstkyně ministra též přislíbila upřesnění výtahu z auditu EK + jeho rozšíření minimálně o kvantifikaci výstupů ohledně dalších GAEC kromě GAEC 6, aby bylo možno férově zhodnotit míru výhrad EK vůči jednotlivým GAEC (tento audit odmítl bývalý ředitel Odboru přímých plateb předat ABK, přestože se na něj odvolával). Bylo též dohodnuto zpracování kvantifikace sankcí za porušení CC, a to z hlediska celkového finančního objemu a hlavně průměrné výše sankce v Kč či EUR za jedno porušení. Obojí ve srovnání s dostupnými čísly za ostatní státy EU. V auditu zmíněné srovnání co do prostého počtu sankcí je matematicky chybné a zjevně poškozující ČR, protože vzhledem k větší průměrné velikosti farem a způsobu výpočtu sankcí (z celkového objemu dotací) s největší prav-

• Ing. Krogman upozornil na základní zásady Charty práv farmáře, která jasně stanovuje, že „Na žádost zemědělců musí být proveditelnost požadavků demonstrována“. V průběhu plánovaného jednání obeznámí pana ministra s Chartou, s čímž vyslovila ABK souhlas. V této souvislosti požádal Mgr. Havlíčka o prověření, zda SZIF postupuje dle odst. 79 preambule Nařízení komise (ES) č. 1122/2009: „Ohlášení větší rozlohy jednoho pozemku lze proto vyrovnat ohlášením menší rozlohy jiných pozemků se stejnou skupinou plodin. V rámci určité přípustné odchylky by mělo být stanoveno, že žádosti o podporu se upraví podle skutečně zjištěné rozlohy a snížení se uplatní teprve po překročení této odchylky.“ úkol: Ing. Krogman zašle panu Havlíčkovi indicie možného nesouladu se zmíněným odst. 79 • Ing. Stehlík - podnět č.415 Územní plánování, změna staveb. zákona: ABK již dané řeší - viz. v zápisech jednání MMR + ČÚZK + ABK

úkol: p. Augustinová- autor uvědomen, podnět bude dále řešen v rámci jednání MZe, zástupců ABK, MMR a ČÚZK jakožto sloučený

• úkol z jednání - Informace o probíhající legislativní změně dle vyhlášky 189/2013 o ochraně dřevin a povolování jejich kácení ze 7. 6. 2013. Ing. Škopová- tato vyhláška povolovala kácení na soukromých zahradách bez nutnosti povolení obecních úřadů. V médiích proběhla informace o rušení této části vyhlášky a návratu zpět k nutnosti žádat o povolení kácení stromů. Prověřit reálný legislativní stav návrhu na zrušení nebo změnu této vyhlášky (Odbor legislativní a právní). úkol: trvá, z důvodu nepřítomnosti Ing. Škopové informovat na příštím jednání • podnět č.416 MAS - opatření IV.1.2: p. Florian - autorovi podnětu bylo doporučeno obrátit se na PK PRV úkol: ABK odeslala nadřízené sekci (VŘ Ing. Sekáč) dopis se žádostí o „zlepšení“ komunikace mezi PK PRV a odvolatelem, za ABK vyřešeno - vyřadit • Mgr. Havlíček - podnět č.418 SZIF- dokladování faktur subdodavatelů: SZIF může v rámci kontroly požadovat ve výjimečných případech doklady i od třetích osob (tj. subdodavatelů), tento požadavek se musí zakládat na konkrétním důvodu (není to standardní postup). Členové komise nesouhlasí s postupem pracovníků SZIF při požadování subdodavatelských faktur. Frekvence takto kontrolovaných zemědělců v posledním období přibývá. úkol: Mgr. Havlíček zjistí postup pracovníků SZIF a podá informace na příštím jednání ABK • Mgr. Ing. Šebek - podnět č.419 MZe - využití otevřených dat: úkol: trvá, informovat na příštím jednání

• Ing. Perlinger - podnět č.408 Realizace projektu v rámci PRV, oblast I.3.1: projednat s p. Samsonovou (v rámci podnětu č. 384) úkol: trvá, z důvodu nepřítomnosti Ing. Perlingera-informovat na příštím jednání

Rozdělení nových podnětů

• Ing. Stehlík - podnět č.409 ČMSCHevidence chovu: ABK je připravena ke spolupráci a případné další podpoře ČMSCH u vedení MZe, která povede k vytvoření potřebných legislativních opatření (viz. zápis z 64. jednání ABK). úkol: trvá, případné změny podat na příštím jednání • Ing. Krogman - podnět č.414 Krajinné

děpodobností bude průměrná sankce za to samé porušení v ČR vyšší než např. v Bavorsku, tzn. nebude respektován logický princip na „stejná finanční sankce za stejné porušení“. Toto je možným důvodem pro větší odstrašující efekt sankcí v ČR a tudíž jejich nižší počet v ČR, který nám EK vyčítá, aniž by vzala na vědomí výše uvedené. Neudržitelná situace byla diskutována (63. jednání ABK) i ve vztahu k nucení zemědělců do podávání trestních oznámení a SZIF upustil od vyžadování podávání trestních oznámení. úkol: Mgr. Havlíček ve spolupráci s Ing. Krymem ověří, zda bude čestné prohlášení SZIFem akceptovatelné a podá informace členům komise na příštím jednání

foto: Gabriel Kužel

• podnět č.420 Plemenářské kontroly: podstatou podnětu je souběžná kontrola ČPI a následně SZIF, nefunkčnost oznámení na Portálu farmáře, nevhodnost termínu kontroly. Ing. Stehlík- duplicitou a četností kontrol ze strany SZIF a ČPI se ABK zabývá již dlouhodobě (viz. podnět č. 363). V loňském roce proběhlo několik jednání ABK a zástupců ČPI a SZIF se závěrem, že jak ČPI tak SZIF přijaly opatření, které měly vést jednak k celkovému snížení počtu kontrol a rovněž k eliminaci jejich duplicity. Požado-

vanou eliminaci kontrol v praxi je možné ověřit až po uplynutí delšího časového intervalu. úkol: p. Augustinová- uvědomit autora podnětu, pozvat na listopadové jednání ředitelku ČPI • podnět č.421 Žádost o prozkoumání rozhodnutí RO SZIF: podnět zaslaný MAS Šluknovsko nespadá do kompetencí komise, předán k řešení Přezkumné komisi PRV úkol: p. Augustinová- uvědomit autora podnětu, odeslat podnět PK PRV (Ing. Krumpholcová) • podnět č.422 SZIF- porušení preferenčního kriteria: Mgr. Ing. Šebek- podnět týkající se podpory na restrukturalizaci a přeměnu vinic. „Ztráta“odeslaného hlášení prostřednictvím Portálu farmáře- ÚKZÚZ hlášení neobdržel, Vinařskému fondu bylo doručeno, t. č. odvolání v řešení SZIF. úkol: Mgr. Havlíček- prověřit stav, podat informace na příštím jednání

Různé, diskuse • Jednání se zástupci MZe na téma Možnost ovlivnit přípravu vzdělávacích osnov středních a vysokých zemědělských škol ve vztahu k požadovaným odborným způsobilostem ze strany evropské legislativy

www.asz.cz

tj. který není v trvalém pracovním poměru u dotyčného zemědělce, může vyškolit agronom daného zeměd. podniku či jiná osoba, která disponuje 3. stupněm OZ. Pokud by dotyčný zaměstnanec pokračoval v práci s POR u jiného zaměstnavatele, musí absolvovat celé příslušné školení. - 3. stupeň OZ by měl automaticky získat absolvent vysoké školy, který vystudoval související obor (např. rostlinolékař) Ing. Hnízdil- návrh ze strany koordinační skupiny k 1. stupni OZ = provádět formou výjimky Ing. Gočálová - 3. stupeň OZ by vyžadoval změnu v zákoně Ing. Gočálová- dané povinnosti by se měly spíše vztahovat na konkrétní odbory (např. rostlinolékařské). Tč. se připravuje materiál „ Podpora rámcového vzdělávání“, který by garantoval to, že každý absolvent zemědělské střední školy by po ukončení studia disponoval 2. stupněm OZ. V dalších oborech (např. opravář zemědělských strojů) by absolvent po ukončení studia disponoval 1. stupněm OZ.

Proběhla diskuse za účasti zástupců MZe. Jednání se zúčastnil Ing. Michal Hnízdil – Oddělení polních plodin a Ing. Ludmila Gočálová – Oddělení vzdělávání a poradenství.

Požadavky na trvání školení: 1. stupeň - 12 hodin: 8 hod. OZ, 4 hod hygiena 2. stupeň - 15 hodin: 10 hod. OZ, 5 hod hygiena 3. stupeň - absolvování zkoušky před zkušební komisí

Ing. Hnízdil úvodem obeznámil členy komise s materiálem koordinační pracovní skupiny NAP při nakládání s POR v souvislosti s požadavky EK.

Ing. Gočálová informovala přítomné o spolupráci s řediteli zemědělských středních škol (dále ZSES) ohledně posílení vzdělávání na ZSES v rámci učebních osnov.

Jedním z požadavků MZd- musí školit odborník dle §86a odst. 2 rostlinolékařského zákona (KHS, SZÚ anebo OOVZ) a požaduje navýšení počtu hodin školení.

Ing. Hnízdil- rovněž probíhá sběr podkladů do novely zákona o rostlinolékařské péči

Ing. Stehlík požádal o možnost zúčastnit se dalšího jednání se zástupci MZd a MZe na toto téma. Jednání by se mělo uskutečnit začátkem října (Ing. Hnízdil upřesní termín). Rovněž se zástupci ABK (Ing. Stehlík, Mgr. Ing. Šebek) zúčastní na dalším jednání koordinační skupiny NAP dne 30. 9. 2014. Ing. Stehlík obeznámil zástupce MZe s návrhem ABK k odborné způsobilosti s POR: - 1. stupeň odborné způsobilosti (dále OZ) – mohla by školit osoba s 3. stupněm OZ. Brigádníka či sezonního zaměstnance,

Nastavení spolupráce s Ing. Gočálovou- Ing. Stehlík a Ing. Čech prostřednictvím porady poradců požádají pana ministra o součinnost příslušných sekcí MZe k vypracování seznamů povinných odb. vzdělávání a školení pro potřeby zemědělské praxe, které budou sloužit jako odborné podklady k dalšímu zpracování ŘO Ing. Chmelíkové (Odbor výzkumu, vzdělávání a poradenství).

Závěr Příští jednání ABK se uskuteční 1. 10. 2014 od 9,00 hodin

3. 9. 2014

zapsala: Daniela Augustinová schválil: Ing. Josef Stehlík

55

56

byrokracie Zápis z 66. jednání ABK Selská revue 2014

Antibyrokratická komise

foto: Gabriel Kužel

Úvod Úvodem pan předseda Ing. Stehlík informoval o programu 66. jednání ABK a jednání s přizvaným zástupcem MZe.

Kontrola zápisu z 65. jednání ABK Zápis z 65. jednání ABK byl schválen bez připomínek. Ing. Stehlík provedl kontrolu plnění úkolů vyplývajících z minulého jednání ABK dle zápisu: • Ing. Čech, p. Augustinová - podnět č. 70 restrukturalizace vinic: požadavky za strany ABK splněny, vyřadit • Ing. Čech, Mgr. Havlíček - podněty č. 59, 71 pěstování máku a konopí – nadměrná administrativa: informoval Mgr. Havlíčekdeklaraci plodin dokládají všichni žadatelé o přímé platby, získaná data budou využitelná pro CS (po 15. 5. daného roku). úkol: Ing. Čech - uskutečnit schůzku zástupců ABK MZe, SZIF a CS (Ing. Stehlík, Ing. Čech, Mgr. Havlíček, plk. Ing. Bc. Jitka Danielová). Informovat na příštím jednání. • jednání MŽP + ABK: Ing. Stehlík, Mgr. Ing. Šebek, Ing. Čech  podnět č. 281 Zákon 167/2008 o ekologické újmě úkol: požadovaný cíl se nepovedlo dosáhnout (tj. snížit možný administrativní a rovněž finanční dopad vzhledem k zajištění preventivních nebo nápravných opatření, které je provozovatel povinen zajistit (§ 29 zákona č. 167/2008 Sb.). Podnět je z jednání ABK vyřazen.  podnět č. 333 Změna Nitrátové směrnice: (ad diskuse z 61. jednání ABK MZe) ABK byla stručně obeznámena s dalším vývojem ve věci závěrů EK v rámci šetření EU Pilot. úkol: trvá, p. Augustinová zjistit u zástupců Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. (Ing. Klír CSc., Ing. Kozlovská) další informace v dané věci, referovat na příštím jednání

 podnět č. 392 Stavební zákon - rekultivace ornice: Ing. Stehlík - jednat s MMR a MŽP na téma uplatňování stavebního zákona při rekultivaci ornice na zemědělské půdě na větší ploše než zákonem povolených 300 m² úkol: trvá, Ing. Stehlík uskutečnit další jednání  Ochranná pásma vodních zdrojů – (dle zápisu z 53. jednání) úkol: trvá, Ing. Stehlík jednat s NM Ing. Kendíkem a VŘ RNDr. Punčochářem: a) diskuse v rámci OPVZ (aktualizace údajů, obnova databáze v LPIS) b) komunikace Povodí Vltavy s obecními úřady (resp. vlastníky zemědělských pozemků) - aktualizace a hlášení změn záplavových území • jednání MMR + ČÚZK + ABK: Ing. Stehlík, Mgr. Ing. Šebek, Ing. Krogman (k řešení sloučen podnět č. 415 Územní plánování, změna staveb. zákona) Níže zmíněné podněty vyžadují provedení změn v zákoně (katastrální a stavební) ve vzájemné spolupráci MZe (OLP + ABK), MMR a ČÚZK.  umožnění převádět v KN ornou půdu na TTP a zpět bez nutnosti vyjádření jakéhokoliv úřadu: Informoval Ing. Čech - projednáno se zástupcem ČÚZK Ing. Janečkem. Převod R - T lze provádět na základě ohlášení vlastníka, u převodu T – R je vyžadován souhlas MŽP dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. úkol: Ing. Čech zjistí na MŽP další omezení vzhledem k výše uvedenému zákonu (např. ochrana území) a podá informace na příštím jednání  podnět č. 302 Umísťování jednoduchých zemědělských staveb ve volné krajině: Z jednání zástupců ABK MZe, MZe, MŽP, MMR – od letošního roku není problém umístit zemědělskou stavbu do krajiny (bez nutnosti absolvovat stavební řízení) mimo územní plán. Rozdíl je ve výkladu

pojmu „drobná zeměd. stavba“- stavební úřady posuzují tyto stavby dle katastrálního zákona (§ 2n) tzn. stavba do 16 m². Dle stavebního zákona je to stavba do 25 m². Je potřeba vyřešit daný nesoulad se stavebním zákonem, a to změnou katastrálního zákona (v dikci MZe). úkol: Ing. Čech ve spolupráci s OLP navrhnout změnu katastrálního zákona, informovat na příštím jednání

úkol: Ing. Stehlík uskutečnit jednání s NM Ing. Adamcem, zjistit aktuální stav rozvoje IZR a ověřit, do jaké míry budou akceptovány požadavky ze strany ABK. Termín předběžně stanovený na 7. 10. 2014, informovat na příštím jednání.

Žadatel, který absolvuje příslušná školení dle NSK (národní soustava kvalifikací) „Pracovník pro řádné zacházení s malými jatečními zvířaty na porážkách“ a  „Porážka a konečná úprava těl jatečných zvířat“  nemusí mít ukončené vzdělání v oboru řeznické a uzenářské práce ke splnění požadavku odborné způsobilosti pro malé faremní porážky (viz bod 7. Speciálních podmínek v návrhu předschváleném SVS). Je-li způsobilost dostatečná pro daný provoz/subjekt by v konkrétních případech potvrzovala příslušná KVS.

• úkol z jednání: Jednotný systém kategorizace VDJ v rámci resortu zemědělství (včetně ČSÚ): cílem je sjednotit, zjednodušit a vytvořit fungující systém tak, aby se národní legislativa přizpůsobila požadavkům EK. Předchozí stav trvá (viz. Zápis z 64. jednání ABK MZe, bod 4. Různé, diskuse), ABK nebyla informována o dalším vývoji v dané věci.

2) Ing. Čech, Ing. Stehlík - v případě potvrzení informací Mgr. Ing. Šebkem projednat zjištěný závěr s vedením MZe a vypracovat výklad resp. doporučující materiál ABK pro zemědělskou veřejnost • Ing. Krogman, p. Augustinová - podnět č. 304 Zlepšení fungování Registru zvířat na Portálu farmáře + podnět č. 400 ČSÚ - MZe statistika stavu hosp. zvířat: předchozí trvá (viz zápis z 64. jednání ABK MZe). P. Augustinová požádala Ing. Němce o prověření aktuálního stavu ve věci plnění požadavků na úpravu aplikace IZR ze strany ABK- t. č. nezařazeno do již realizovaných veřejných zakázek.

příštím jednání • Ing. Mareš, Mgr. Ing. Šebek - podnět č. 373 SZIF - uložené sankce, podnět č. 378 SZIF - požadavky na účastníky kurzů, podnět č. 379 Dokládání smlouvy k účtu žadatele: informoval Mgr. Ing. Šebek - doručena odpověď VŘ Ing. Sekáče ve věci možných změn Pravidel pro opatření PRV, které ABK navrhuje. ABK pozve na listopadové jednání VŘ k projednání zaslané odpovědi a rovněž ho obeznámí s materiálem zaslaným NM Ing. Špalkové (návrhy k úpravám Pravidel). úkol: trvá, p. Augustinová odeslat pozvání

• Mgr. Ing. Šebek, Ing. Škopová - podnět č. 320 Prodej ze dvora (skopové a kozí maso): Mgr. Ing. Šebek- proběhla komunikace s ŘO živočišných komodit Ing. Hojerem a MVDr. Krumlem na téma „osoby způsobilé k porážení jatečních zvířat“.

úkol:  1) Mgr. Ing. Šebek prověří výše uvedené a podá informace na příštím jednání. P. Augustinová odešle informaci Ing. Hnízdilovi (součást jednání ohledně OZ).

www.asz.cz

Mgr. Ing. Šebek prověří současný stav u ŘO živočišných komodit Ing. Hojera, dle zjištěných informací a konzultace s Ing. Stehlíkem se následně uskuteční jednání s NM (Ing. Šnejdrla). • Ing. Rampas, p. Florian - podnět č. 317 Nejasnosti Pravidel pro op. IV PRV – DPH: zpracovaný materiál s doporučením ze strany ABK k úpravám Pravidel v průběhu realizace PRV odeslán NM Ing. Špalkové úkol: trvá, informovat na příštím jednání • Ing. Stehlík, Mgr. Ing. Šebek - podnět č. 325 Odborná způsobilost, školení vs. dosažené odborné vzdělání + č. 332 POR – zrušení I. stupně + kontrolní systém SRS: spolupráce s Ing. Hnízdilem a Ing. Gočálovou trvá, ABK odešle materiál ohledně školení u podnětu č. 320 v souvislosti s možností ovlivnit přípravu vzdělávacích osnov středních a vysokých zemědělských škol (viz. 65. jednání ABK MZe bod 4. Různé, diskuse). Mgr. Ing. Šebek- jednání s MZdr by se mělo uskutečnit v průběhu 14 dní, Ing. Hnízdil upřesní termín

• podněty týkající se LPIS – ponechány ve sledování do stabilizace systému  Ing. Perlinger - podnět č. 336 Agentura LPIS - informovanost: trvá, p. Augustinová- Ing. Tobolka zaslal odpověď, konzultováno rovněž s Ing. Bukovským, t. č. se do stabilizace systému LPIS s navrhovanou úpravou nepočítá úkol: ve sledování, po stabilizaci systému bude ABK požadovat realizaci návrhu  Ing. Stehlík, Ing. Krogman - podnět č. 341 AZV Vyškov - Agenda Evidence, Portál farmář, Portál eAGRI: předchozí trvá (stanovení limitu tolerance porušení, nesoulad mezi užíváním a vlastnictvím PB atd.). úkol: nadále trvá, Ing, Stehlík informovat p. ministra ohledně metodiky a fungování LPIS, jmenování předsedy ABK do řídícího výboru LPIS  Ing. Stehlík - podnět č. 358 Zápisy do LPIS: předchozí trvá úkol: ve sledování, po stabilizaci systému Ing. Stehlík projedná tzv. „zablokování LPISu“ opětovně se zástupci SZIFu POZN. úkol: Ing. Stehlík na jednání s NM Ing. Adamcem ověřit současný stav ve věci stabilizace systému LPIS • p. Burkoň, Ing. Krogman, Ing. Stehlík podnět č. 353 SPÚ - změna metodiky: předchozí trvá, doručen dopis řed. SPÚ Ing. Maradové. 4. 10. proběhne jednání zástupců nevládních zemědělských organizací (včetně ABK) a zástupců SPÚ. úkol: trvá, p. Burkoň podá informace na

• Ing. Čech, Mgr. Ing. Šebek, Ing. Stehlík č. 377 Povinnosti příjemce národních dotací-nadměrná administrativa: jednání komise se zúčastnil Ing. Jiroušek (VO Oddělení administrace národních podpor), viz bod 4. Různé, diskuse úkol: trvá • Ing. Perlinger - podnět č. 384 SZIF - Pravidla PRV oblast podpory 1.3.1. - uznatelné náklady projektu: podnět projednán s Mgr. Samsonovou, bude se dále řešit úkol: trvá, z důvodu nepřítomnosti Ing. Perlingera-informovat na příštím jednání • Mgr. Ing. Šebek, Ing. Stehlík - podnět č. 396 Zákon č. 226/2013 Sb. o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh: Ing. Stehlík kontaktoval předsedu SVOL (Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR) Ing. Kučeru, zatím bez odezvy úkol: trvá, Ing. Stehlík informovat na příštím jednání • Ing. Šimon - podnět č. 398 Přeprava nadměrného vozidla, soupravy (gesce Ministerstva dopravy) - projednáno s náměstkem ministra dopravy Ing. Dobešem úkol: trvá, z důvodu nepřítomnosti Ing. Šimona - informovat na příštím jednání • Ing. Mareš, Ing. Perlinger - podnět č. 399 Opatření I.3.4 Využívání poradenských služeb: proběhla diskuze s ŘO Ing. Taberym (odbor Řídící orgán PRV), Ing. Dvořákem a Ing. Urbanovou (oddělení vzdělávání a poradenství) - zjednodušit počet požadovaných příloh, přesné definice poradenského výstupu atd. úkol: trvá, t.č. ve fázi sledování probíhají-  cích změn, z důvodu nepřítomnosti gestorů

57

58

byrokracie

Selská revue 2014

Antibyrokratická komise

Různé, diskuse

podnětu informovat na příštím jednání

Proběhla diskuse s Ing. Jirouškem (VO Oddělení administrace národních podpor) na téma Příprava nových pravidel při poskytování národních dotací a snížení byrokratické zátěže kladené na žadatele

• Ing. Mareš, Mgr. Havlíček, p. Florian - podnět č. 404 DPH u vzdělávacích projektů: problémy plátců DPH zohlednit při přípravě Pravidel PRV pro nové programové období (spolupráce ABK + SZIF + MZe)

• Ing. Perlinger - podnět č. 408 Realizace projektu v rámci PRV, oblast I.3.1: projednat s p. Samsonovou (v rámci podnětu č. 384) foto: Zdeněk Gorgoň

úkol: trvá, z důvodu nepřítomnosti Ing. Perlingera-informovat na příštím jednání

úkol: trvá, případné změny podat na příštím jednání • Ing. Krogman - podnět č. 414 Krajinné prvky: předchozí trvá (viz zápis z 65. jednání ABK). SZIF zaslal stanovisko k podnětu, informoval Mgr. Havlíček- k prokázání nezrušení krajinných prvků žadatelem lze předkládat jakékoliv důkazy, které SZIF hodnotí, tj. i čestné prohlášení. Prokázání nepravdivosti prohlášení může vést až k trestněprávní odpovědnosti. Další doklady- vyjádření osoby, která krajinný prvek zrušila, oznámení na Policii ČR, ČIŽP atd. Ing. Stehlík- proběhla diskuse s ředitelkou odboru přímých plateb Ing. Bělinovou. úkol: trvá, z důvodu nepřítomnosti Ing. Krogmana-informovat na příštím jednání • žádost Ing. Krogmana o prověření, zda SZIF postupuje dle odst. 79 preambule Nařízení komise (ES) č. 1122/2009: informoval Mgr. Havlíček- při kontrolách na místě se zaznamenávají odchylky výměry vyšší i nižší. Při výpočtu dotace či stanovení eventuelní sankce se pracuje s rozdílem u zjištění nižší výměry (předeklarace). Započítávání odchylek (nižších, vyšších) se zatím neuplatňuje i vzhledem k současné absenci vymezení referenčních ploch. úkol: Mgr. Havlíček prověří možnost tzv. kompenzace (započítávání odchylek) a podá informace na příštím jednání

foto: Gabriel Kužel

ABK obeznámila Ing. Jirouška s možnými návrhy změn v rámci snížení byrokratické zátěže žadatelů o ND. Např. opakované dokládání osvědčení o registraci zemědělského podnikatele, osvědčení o pláci DPH, ověření bankovního účtu atd. Projednávala se možnost využití dat z centrálních registrů, které rovněž používá SZIF jakožto platební agentura (Ing. Jiroušek ověří).

úkol: trvá, Ing. Mareš, Mgr. Havlíček, p. Florian ohlídat, aby navrhované změny byly zahrnuty v nových Pravidlech

• Ing. Stehlík - podnět č. 409 ČMSCH - evidence chovu: ABK je připravena ke spolupráci a případné další podpoře ČMSCH u vedení MZe, která povede k vytvoření potřebných legislativních opatření (viz zápis z 64. jednání ABK).

www.asz.cz

• úkol z jednání - Informace o probíhající legislativní změně dle vyhlášky 189/2013 o ochraně dřevin a povolování jejich kácení ze 7. 6. 2013. Ing. Škopová - tato vyhláška povolovala kácení na soukromých zahradách bez nutnosti povolení obecních úřadů. V médiích proběhla informace o rušení této části vyhlášky a návratu zpět k nutnosti žádat o povolení kácení stromů. úkol: trvá, Ing. Škopová prověřit reálný legislativní stav návrhu na zrušení nebo změnu této vyhlášky (OLP), informovat na příštím jednání • Mgr. Havlíček - podnět č. 418 SZIF - dokladování faktur subdodavatelů: SZIF zaslal stanovisko k podnětu, informoval Mgr. Havlíček: - požadavek na dokladování faktur od subdodavatelů může vzniknout při kontrole žádosti o proplacení, kdy žadatelem předložené doklady k realizaci výdajů neumožňují jednoznačně přiřazení výdaje do kódů výdajů, ze kterých je stanovena dotace nebo neprokazují souvislost s realizací předmětu projektu - přiměřenost výdajů: závěr o nepřiměřenosti výdajů je činěn tehdy, pokud výše předložených výdajů je dvojnásobně až trojnásobně vyšší než výdaje u jiných obdobných projektů v daném regionu. Před zpracováním znaleckého posudku žadatel vždy předkládá vysvětlení. V novém programovém období by měl být tento problém omezen na minimum. U většiny opatření budou stanoveny limity způsobilých výdajů a výběrová řízení se budou uveřejňovat na speciálních webových stránkách PRV.

• Mgr. Ing. Šebek - podnět č. 419 MZe - využití otevřených dat: podnět nesouvisí s činností ABK, vyřadit • Ing. Stehlík - podnět č. 420 Plemenářské kontroly: předchozí trvá, ABK pozve na prosincové jednání ředitelku ČPI Ing. Majzlíkovou a požádá o předložení informace, zda došlo k eliminaci duplicity kontrol úkol: p. Augustinová- odeslat pozvání po stanovení prosincového termínu jednání komise • podnět č. 421 Žádost o prozkoumání rozhodnutí RO SZIF: předáno Přezkumné komisi PRV, za ABK vyřešeno - vyřadit • Mgr. Ing. Šebek - podnět č. 422 SZIF - porušení preferenčního kritéria: podnět týkající se „ztráty“odeslaného hlášení prostřednictvím PF t. č. v odvolacím řízení SZIF úkol: Mgr. Havlíček- spojit se s p. Vrzáněm a prověřit stav, zda je možné takové hlášení „dohledat“, podat informace na příštím jednání

Rozdělení nových podnětů • podnět č. 423 SZIF - adekvátnost termínu kontroly: Mgr. Ing. Šebek - podstatou podnětu je způsob provedení kontroly SZIFem bez ohledu na konkrétní zjištění (komise má k dispozici). Pokud je kontrolovaná osoba v nemocnici a oznámí tuto skutečnost, kontrolor by měl rozhodnout (a má i povinnost současně posoudit) nakolik je tato kontrola neodkladná. úkol: Mgr. Havlíček- prověřit stav a podat informace na příštím jednání

Ing. Jiroušek - od r. 2016 se již počítá s možností podávání žádosti prostřednictvím nové softwarové aplikace (ve vývoji). Ing. Stehlík vznesl dotaz, jestli je možné využít data prostřednictvím Portálu farmáře obdobně jako při podávání JŽ. Ing. Jiroušek ověří možnost propojení PF s novou softwarovou aplikací a podá ABK zprávu. Ing. Jiroušek ověří, jestli je možné osvědčení o plátci DPH stáhnout z centrálního registru (dotaz ABK).

ABK je připravena spolupracovat s oddělením administrace národních podpor.

Závěr Příští jednání ABK se uskuteční 5. 11. 2014 od 9,00 hodin

1. 10. 2014

zapsala: Daniela Augustinová schválil: Ing. Josef Stehlík

vyšlo ve sbírce Částka 82, rozeslaná dne 12. září 2014 196. Zákon, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Částka 85, rozeslaná dne 26. září 2014 202. Vyhláška o způsobu výpočtu nároku na vrácení daně z minerálních olejů zaplacené v cenách některých minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě a způsobu a podmínkách vedení dokladů a evidence s nimi souvisejícími Částka 86, rozeslaná dne 26. září 2014 205. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 135/2009 Sb., o poskytnutí jednorázového příspěvku ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem, ve znění nařízení vlády č. 51/2013 Sb. Částka 87, rozeslaná dne 30. září 2014 207. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů Částka 89, rozeslaná dne 2. října 2014 211. Nařízení vlády o stanovení rozsahu a podmínek informační povinnosti provozovatele potravinářského podniku v místě určení

ve vztahu k některým druhům čerstvého ovoce, čerstvé zeleniny a brambor 212. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 125/2011 Sb., o stanovení informačních povinností příjemcům živočišných produktů v místě určení Částka 93, rozeslaná dne 20. října 2014 218. Nařízení vlády o stanovení rezervy státních pozemků pro uskutečňování rozvojových programů státu Částka 94, rozeslaná dne 21. října 2014 222. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení Částka 96, rozeslaná dne 23. října 2014 229. Zákon, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 230. Zákon, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

59

60

Společná zemědělská politika (SZP) po reformě - část II. Společná zemědělská politika (SZP) po reformě – část II. a mladých farmářů Podmínky pro podporu tzv. aktivního zemědělce

A

ktivní zemědělec se nebude posuzovat jen pro přímé platby, ale vztahuje se také na některá opatření Programu rozvoje venkova, např. na podporu LFA nebo ekologické zemědělství. Cílem tohoto nově zaváděného požadavku je poskytnout dotace především těm žadatelům, pro které je zemědělství hlavním zdrojem obživy. Splnění podmínky aktivního zemědělce se nevztahuje na menší zemědělce. Ti žadatelé, kteří nedosáhnou roční částky přímých plateb 5000 €, což velmi přibližně odpovídá 20 ha, nebudou muset prokazovat, že plní podmínku aktivního zemědělce. U všech ostatních bude v prvním kroku prověřeno, zda v rámci svých podnikatelských činností neprovozují jednu z aktivit, stanovených evropskou legislativou. Jedná se o následující činnosti: provozování letiště, železniční služby, vodní díla, dále služby v oblasti nemovitostí, provozování stálých sportovních a rekreačních areálů. Žadatelům, kteří kromě zemědělství provozují některou z těchto podnikatelských aktivit, a nejsou tak a priori považováni za aktivní zemědělce, se v dalším kroku umožňuje prokázat, že se zemědělstvím v určitém rozsahu zabývají a že tedy mají nárok na přímé platby (a některé další podpory Společné zemědělské politiky).

Podmínky pro podporu tzv. aktivního zemědělce a mladých farmářů Požadavek aktivního zemědělce je splněný, Mladý zemědělec Aktivníroční zemědělec nebude posuzovat pro přímé platby, ale vztahuje takénově na také zvýpokud příjem se z přímých plateb činíjen aleSoučástí přímých platebsebude některá opatření Programu rozvoje venkova, např. na podporu LFA nebo ekologické spoň 5 % částky těch příjmů, které nepochášená dotace pro mladé začínající zemědělce. zemědělství. Cílem tohoto nově zaváděného požadavku je poskytnout dotace především těm zejí ze zemědělské Druhou možností Jedná se o 25% příplatek k základní sazbě žadatelům, pro kteréčinnosti. je zemědělství hlavním zdrojem obživy. je Splnění doložit,podmínky že alespoň třetina z celkových SAPS, tedy velmi přibližně o 30 € na hektar, aktivního zemědělce se nevztahuje na menší zemědělce. Ti žadatelé, kteří nedosáhnou roční částkyzepřímých plateb 5000 €,ale což velmi do přibližně odpovídá příjmů žadatele jsou příjmy zemědělské pouze výměry 90 ha. 20 Naha, každý další nebudou muset prokazovat, že plní podmínku aktivního zemědělce. U všech ostatních bude činnosti. Splněním jednoho z těchto požahektar nad tento limit bude vyplácena jen v prvním kroku prověřeno, zda v rámci svých podnikatelských činností neprovozují jednu davků je zároveň splněna podmínka aktiv- Jedná se sazba SAPS (a při splnění podmínek také greez aktivit, stanovených evropskou legislativou. o následující činnosti: provozování ního zemědělce, v opačném případě není ningová platba). O příplatek z titulu mladého letiště, železniční služby, vodní díla, dále služby v oblasti nemovitostí, provozování stálých sportovních rekreačních areálů. Je důležité možné příméa platby poskytnout. zemědělce může požádat každý zemědělec Žadatelům, kteří kromě zemědělství provozují některou z těchto podnikatelských aktivit, a doplnit, že posuzování aktivního zemědělce podávající jednotnou žádost na zemědělskou nejsou tak a priori považováni za aktivní zemědělce, se v dalším kroku umožňuje prokázat, probíhá při úvodních kontrolách jednotných který poprvé zahajuje že se zemědělstvím v určitém rozsahu zabývají a žeplochu, tedy mají nárok na přímé platbyzemědělské (a žádostí. podnikání, nebo ho zahájil nejpozději pět let některé další podpory Společné zemědělské politiky). Požadavek aktivního zemědělce je splněný, pokud roční příjem zsvé přímých činí žádosti. před podáním první plateb jednotné alespoň 5 % částky těch příjmů, které nepocházejí ze zemědělské činnosti. Druhou možností Žadateli – mladému zemědělci nemůže být je doložit, že alespoň třetina z celkových příjmů žadatele jsou příjmy ze zemědělské činnosti. Pro zjednodušení v rocepodmínka podání žádosti než 40 let. Příplatek Splněním jednoho uvádíme z těchto požadavků je zároveň splněna aktivníhovíce zemědělce, následující schéma: se poskytuje maximálně pět let, ovšem tato v opačném případě není možné přímé platby poskytnout. Je důležité doplnit, že posuzování aktivního zemědělce probíhá při úvodních kontrolách jednotných žádostí. o počet let, které uplynuly doba se zkracuje od zahájení zemědělského podnikání. Pro zjednodušení uvádíme následující schéma: Přímé platby do 5000 €

ANO

Není třeba prokazovat další podmínky - AKTIVNÍ ZEMĚDĚLEC

ANO

Povinnost prokázání: přímé platby > 5 % nezemědělských příjmů nebo příjmy ze zemědělské činnosti >1/3 z celkových příjmů

NE

Vyloučené činnosti

NE

ANO AKTIVNÍ ZEMĚDĚLEC

II. pilíř reformované SZP – Program rozvoje venkova (PRV) Dotace na opatření Ekologického zemědělství a Dobré životní podmínky zvířat Ekologické zemědělství

V novém programovém období 2014 – 2020 v rámci Programu rozvoje venkova bude Ekologické zemědělství (EZ) prováděno jako samostatné opatření, které je ustanoveno článkem 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013. I přesto, že je EZ vyčleněno jako samostatné opatření mimo Agroenvironmentálně - klimatická opatření, princip zůstává totožný s programovým obdobím 2007 – 2013. Opatření bude realizováno formou pětiletých závazků.

61

Inzerce

Selská revue 2014

Zemědělci žádající o zařazení do závazku v opatření EZ budou povinni být nejpozději ke dni podání žádosti o zařazení do opatření registrovanými ekologickými zemědělci dle zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství (zákon o EZ), v platném znění. Dále bude do opatření umožněn vstup pouze zemědělcům bez souběžné konvenční produkce, s výjimkou kultur, které není možné dle zákona o EZ obhospodařovat ekologicky, např. rybník. Platby budou poskytovány pouze těm žadatelům, kteří

splní podmínku tzv. „aktivního zemědělce“ (téma Aktivního zemědělce bude součástí příštího textu tohoto seriálu – pozn. red.). V rámci podpory EZ ovocnářství a pěstování zeleniny budou žadatelé povinni prokázat dosaženou produkci. Bez prokázání dosažené produkce nebude žadateli v daném roce poskytnuta dotace. Všechny tyto podmínky mají za cíl zefektivnit poskytování podpor v rámci EZ a zvýšit důvěryhodnost systému ekologického zemědělství jako takového.

Zemědělci budou moci v opatření EZ žádat o podporu na travní porosty, sady intenzivní, sady ostatní a sady krajinotvorné, pěstování zeleniny a speciálních bylin, vinice, chmelnice a na speciální postupy a pěstování ostatních plodin na orné půdě. Dotace na travní porost bude podmíněna dodržením alespoň minimální intenzity chovu hospodářských zvířat chovaných v souladu se zákonem o EZ, a to ve výši 0,3 VDJ/ha travního porostu. Dodržení podmínky minimální intenzity chovu bude vyžadováno v období od 1. 6. do 30. 9. každý rok trvání závazku. Poskytnutí dotace je dále podmíněno provedením stanovené údržby travního porostu sečením, pastvou nebo likvidací nedopasků. V EZ bude moci žadatel požádat o podporu na tři kategorie ovocných sadů: - Platbu na sady intenzivní obdrží žadatel na sad, který je starší tří let, nachází se na něm výsadba podporovaných druhů ovocných stromů v nízkých pěstitelských tvarech, které nejsou pěstovány z podnoží, nebo podporovaných keřů. Minimální hustota výsadby činí 500 ks jádrovin nebo 200 ks peckovin nebo 2000 ks ovocných keřů na hektar sadu. Mezi další podmínky patří předepsaná údržba sadu, povinnost sklizně a prokázání dosažené produkce a neprovádění souběžné produkce zemědělských plodin nebo pastvy v meziřadí. - Na sady ostatní bude vyplacena dotace, pokud se bude jednat o sad s výsadbou o hustotě alespoň 100 ovocných stromů nebo 1000 ovocných keřů na hektar a který bude předepsaným způsobem obhospodařován a žadatel provede sklizeň a prokáže dosaženou produkci. V této kategorii sadů je umožněna souběžná produkce jiných zemědělských plodin v meziřadí, nebo pastva. - V kategorii krajinotvorných sadů budou podporovány zejména staré sady, které slouží převážně jako zdroj genetického materiálu krajových a interspecifických odrůd (odrůdy, které jsou do značné míry odolné proti houbovým chorobám, škůdcům a mrazu) a u kterých krajinotvorná funkce převažuje nad funkcí produkční. Platbu na tento sad žadatel obdrží, pokud bude hospodařit předepsaným způsobem, bez souběžné produkce zemědělských plodin v meziřadí. Na orné půdě bude podporováno pěstování vyjmenovaných druhů zeleniny a speciálních bylin, odplevelení dočasným zatravněním, odplevelení dočasným úhorem, pěstování trav na semeno a pěstování ostatních zemědělských plodin. V případě pěstování zeleniny a ostatních plodin bude žadatel povinen provést sklizeň, v případě pěstování zeleniny pak dodržet alespoň minimální stanovené

výsevky a prokázat dosaženou produkci. I nadále budou v EZ podporovány ekologicky obhospodařované vinice, o minimální hustotě výsadby 1800 keřů na hektar a ekologicky obhospodařované chmelnice.

bezpečí, pohodlí a snížení četnosti vzájemných potyček mezi nimi. Operace podporuje zajištění co možná nejvyššího komfortu zvířat při jejich přirozeném chování, a to především z hlediska odpočinku.

Žadatelé budou moci zažádat o zařazení do opatření EZ a o dotaci ve standardním termínu 15. 4. až 15. 5. prostřednictvím tzv. „Jednotné žádosti“, a to od roku 2015.

Stanovení podmínek a platby operace Zlepšení stájového prostředí v chovu mléčného skotu vychází z požadavků na pravidelnou aplikaci chemického nebo biologického přípravku v souvislosti s regulací nežádoucího hmyzu ve stájích a zajištění aplikace upravené podestýlky v chovu mléčného skotu. Poslední podporou směřovanou do chovu mléčného skotu je operace Výběhy/přístup k pastvě pro suchostojné krávy, která je založena na podmínce, aby chovatel zajistil dojnicím v období stání na sucho neomezený přístup do venkovních prostor, což působí příznivě na jejich celkový zdravotní stav, zejména pohybového aparátu, dále na průběh a snadnost porodu a na zdraví a životaschopnost narozeného telete.

Dobré životní podmínky zvířat

Novým opatřením Programu rozvoje venkova na období 2014 - 2020 bude opatření – Dobré životní podmínky zvířat. Opatření Dobré životní podmínky zvířat si klade za cíl zabezpečit zlepšení životní pohody hospodářských zvířat a podpořit zajištění co možná nejvyššího komfortu zvířat v jejich chování, a to především z hlediska naplnění jejich přirozených životních potřeb. Větší důraz na oblast pohody zvířat a následná deklarace nadstandardních podmínek chovu pak povede ke zvýšení povědomí chovatelů, stejně jako spotřebitelů, ohledně přidané hodnoty v samotných chovech, ale také k větší poptávce veřejnosti a spotřebitelů po produktech vykazujících vyšší jakost. Opatření dále přispívá též k zavádění inovativních technologií chovu a postupů.

Opatření je formou jednotlivých operací zaměřeno na podporu dobrých životních podmínek v chovu skotu, kategorie krav s tržní produkcí mléka i kategorie krav bez tržní produkce mléka a také na chov prasat, kde se opatření týká především kategorie prasniček, prasnic a selat. Příjemcem podpory může být chovatel - aktivní zemědělec, který se dobrovolně zaváže k provádění podmínek v rámci jednoletého závazku jdoucího nad rámec právních předpisů nebo běžné praxe v oblasti pohody zvířat. Cílem operace Zvýšení lehacího prostoru v chovu dojnic je zlepšení podmínek ustájení dojnic, a to zvýšením minimální plochy lehacího prostoru na jednu dojnici v produkčních stájích a porodnách, a to nad rámec evropských a národních právních předpisů. Smyslem této operace je zabezpečit dojnicím podmínky pro jejich přirozené chování, pocit

Operace Zajištění zlepšení péče v zimovišti s přístupem do výběhů pro masný skot podporuje zabezpečení optimálních podmínek ustájení základního stáda v zimním období v tzv. zimovišti. Toto období je pro úspěšnost chovu masného skotu zcela klíčové, neboť u drtivé většiny chovatelů je do zimních měsíců soustředěno telení. Pravidelný dohled a péče chovatele a ochrana před vnějšími meteorologickými vlivy dávají dobré předpoklady pro bezproblémový průběh porodů a následný zdravý odchov telat. Podpora je dále určena na vhodné zpevnění výběhu navazujícího na zimoviště tak, aby nedocházelo před vstupem do zimoviště k rozbahnění, které by rozšířením až do lehárny zhoršovalo mikroklima s výsledným negativním vlivem pro rodící matky a narozená telata. Podporou, která je určena pro chovatele prasat, je operace Zlepšení životních podmínek pro prasničky a prasnice, která v sobě sdružuje provádění tzv. turnusového provozu u jmenovaných kategorií zvířat, kontrolu spárků prasnic po odstavu selat a závazek, že první připuštění prasniček bude provedeno nejdříve ve věku 230 dní. Vzhledem k tomu, že selata po odstavu jsou nejchoulostivější věkovou kategorií v chovu prasat, zajištění nadstandardní plochy pro tuto kategorii podporou v rámci operace Zvětšení plochy pro selata, jim umožní vyšší aktivitu a napomůže k lepšímu zvládnutí poodstavového šoku. Druhou operací směřovanou do této kategorie zvířat je Zajištění nezaroštované plochy u selat, kde podmínkou poskytnutí podpory je, pro účely ležení selat, ponechání části nezaroštované podlahy, např. zaslepením stávajících roštů.

www.asz.cz

63

co jsme prosazovali a proč 4. díl: Mladí začínající zemědělci Č

tvrtý díl našeho seriálu komentářů k  nové společné zemědělské politice na další období se týká podpory pro mladé začínající zemědělce jakožto zásadního nástroje pro umožnění generační obměny v zemědělství a rozvoj života na venkově s vazbou na podporu rodiny a rodinného podnikání. ASZ ČR kontinuálně prosazovala co možná nejvyšší podporu pro mladé začínající zemědělce bez omezení velikosti. U dotačního titulu „Zahájení zemědělské činnosti“ požadujeme navýšení dotace na 70 tis. Eur, nikoliv dotaci ve výši 40 tis. Eur. Dále zásadně nesouhlasíme s podmínkami stanovených minimálních obratů dle druhů výroby a požadujeme vysvětlující informace k cílové tabulce pro hodnocení velikosti podniku. Údaje považujeme za nesrozumitelné a není možné je v tomto formátu v PRV ponechat.

Celý projekt pořádá a hradí Ministerstvo zemědělství. Je určen na podporu malých, často začínajících zemědělců, kteří nemají dostatek prostředků na vlastní prezentaci. Veřejnost pak dostává kompletní informaci o producentech, nabízejících prodej přímo ze dvora, ve svém blízkém okolí.

pem kvalitních potravin, ale hlavně také s kontakty na farmáře, ke kterým si mohou pro výrobky v budoucnu dojíždět. Farmáři tak navázali řadu nových kontaktů se svými potenciálními zákazníky a naopak návštěvníci prožili příjemný den plný her pro děti, soutěží, a ochutnávek kvalitních potravin.

V roce 2014  proběhlo 5 akcí  po celé ČR. Na farmách, jejichž majitelé se do projektu přihlásili, proběhl „Den otevřených vrátek“, během kterého měli možnost prezentovat svoji výrobu a produkci. Zájem široké veřejnosti předčil všechna očekávání, protože návštěvnost akcí se pohybovala od pěti set do tisíce lidí.

Zájem veřejnosti předčil všechna očekávání. Návštěvnost se pohybovala od pěti set, do tisíce lidí. A pro velký úspěch letošního prvního ročníku rozhodl ministr zemědělství Marian Jurečka o pokračování projektu i v příštím roce.

Za velký přínos projektu považuje MZe i to, že na pořádající farmě dostávají bezplatně možnost prezentace formou  Farmářského trhu i sedláci z blízkého okolí a návštěvníci tak odcházejí z akcí nejen s bohatým náku-

Den otevřených vrátek tak proběhne už ve všech krajích naší republiky a MZe proto aktuálně hledá dalších třináct farem, které se budou chtít do projektu zapojit.

Reakce MZe: Částečně akceptováno. Vysvětleno. Výše dotace byla zvýšena na 45 tis. EUR. Stanovení minimální velikosti pro vstup do opatření je provedeno v souladu s vodítky EK na základě minimální hodnoty standardní produkce. Nejedná se tedy o obrat. Pro žadatele pak budou tyto hodnoty v Pravidlech převedeny na konkrétní výměry půdy a počty VDJ, aby bylo hodnocení co nejjednodušší.

Podpora mladým začínajícím zemědělcům se v novém dotačním období objevuje ve třech zásadních titulech: A) Mladý začínající zemědělec (aktivní farmář) má nárok na navýšení SAPSové platby (platby na hektar) o 25 % na prvních maximálně 90 hektarů. Tedy to je podpora z I. pilíře SZP. V rámci PRV (II. pilíře) budou dvě stěžejní podpory:

B) Preferovány budou projekty předkládané mladými zemědělci v rámci opatření „Podpora investic v zemědělských podnicích“.

kdy veškeré dostupné finanční prostředky věnuje právě neustálému rozvoji podnikání a finančně je dotován širokou rodinou třeba i z jiných nezemědělských příjmů.

C) Stejně jako v minulém období bude otevřen dotační titul „Podpora zahájení podnikatelské činnosti pro mladé zemědělce“.

Podporu pro zahájení činnosti malých zemědělských podniků, která by titul pro mladé začínající zemědělce doplňovala, MZe zamítlo zcela (viz první díl tohoto seriálu).

Bohužel už definitivně nepokračuje dotační titul PUZČ – Předčasné ukončení zemědělské činnosti. Není ani obsažen v nabídce titulů ze strany EU.

Zrušení provázanosti s dotačním titulem PUZČ – Předčasné ukončení zemědělské činnosti, na druhou stranu umožnilo, že v případě předání farmy novému nástupci nemusí definitivně ukončit činnost původní farmář. Naopak může vedle mladého začínajícího fungovat zcela legálně. A to dokonce v případě právnické osoby (např. s.r.o.) i jako společník mladého začínajícího. Ten ale musí právnickou osobu řídit, být zde statutárním orgánem poprvé (a nejdéle 36 měsíců k datu podání žádosti) a musí mít podíl na základním kapitálu více než 50 %.

Dotační titul „Podpora zahájení podnikatelské činnosti pro mladé zemědělce“ se však v několika bodech oproti minulosti liší. Hlavním rozdílem je, že dotační titul už není otevřen pro všechny velikostní kategorie mladých začínajících zemědělců, do tohoto opatření mohou žádat pouze ti, kdo mají určitou minimální velikost dle tzv. standardní produkce, která se přepočítává na plochu půdy a VDJ. Citujeme dále MZe z vypořádání připomínek k PRV: „Vstup do opatření u mladých zemědělců … je nyní nastavena tak, aby uživila právě jednoho pracovníka, resp. jednoho člena rodinné farmy.“ K tomu byla do opatření vložena tabulka (viz níže Příloha č. 1). Ta zůstává bez dalšího vysvětlení nesrozumitelná a v dohledné době bychom k ní rádi vyvolali jednání na MZe, abychom si vyjasnili detaily metodiky jejího převodu na hektary či VDJ. V průběhu projednávání PRV Ministerstvo zemědělství kontinuálně trvalo na tom, že výsledkem má být subjekt, který prokáže zisk před zdaněním v úrovni průměrné roční mzdy. ASZ soustavně argumentovala, že to není reálné. Je třeba pracovat také se zákonnými odpočty na investice a faktem, že v začátku podnikání (a ani po 5 letech od zahájení činnosti) se nemusí podnikající zemědělec vůbec na průměrnou mzdu ČR dostat. Často pracuje v podmínkách,

Vybrané rozdíly v definici způsobilých výdajů shrnuje přiložená TABULKA č. 1. Hlavním rozdílem je, že z podpory jsou vyjmuty traktory. Není možné dotovat včelařství, naopak je explicitně zmíněn pro podporu chov králíků a další konkrétní investice. Nákup půdy je pravděpodobně obsažen v „nákupu zemědělských nemovitostí“. Přesné znění tohoto titulu viz Příloha č. 1 (verze k 9. 7. 2014). Výše dotace se oproti minulému období mírně navyšuje na 45 tis. Euro, a to díky kontinuálnímu tlaku ze strany ASZ ČR. Mohlo však být navýšeno až na 70 tis. Euro/žadatele. Tím by třeba v řadě případů bylo jednou žádostí vyřešeno to, že jinak si skutečně rozvíjející podnik bude podávat žádosti dvě a více – jednu v titulu mladý začínající a další v základním titulu na podporu investic do zemědělství.



64

Selská revue 2014

společná zemědělská politika

www.asz.cz

TABULKA č. 1: Vybrané rozdíly v definici způsobilých nákladů - porovnání Výdaje, které pro roky 2014 – 2020 už nejsou explicitně uvedené

Nově zpřesněné způsobilé výdaje - lze pořizovat investice na chov králíků - výstavba nebo rekonstrukce skladovacích prostor pro druhotné produkty živočišné výroby vč. jejich úpravy a zpracování - výstavba nebo rekonstrukce skladovacích prostor pro krmiva a steliva pro přímou spotřebu v podniku - výstavba a rekonstrukce staveb pro skladování produktů rostlinné produkce (způsobilé nejsou sklady obilovin a olejnin) včetně technologií - výstavba a rekonstrukce skleníků, fóliovníků, kontejneroven včetně souvisejících technologií - výstavba a rekonstrukce dalších zahradnických staveb (pařeniště, stacionární kompostéry) - technologie na sušení léčivých rostlin, pěstírny hub a školky na ovocné a okrasné druhy včetně révy vinné a sadby chmele atp.) včetně souvisejících technologií - založení porostů trvalých kultur (vč. výsadby ovocných sadů a chmelnic). - Investice do pořízení speciálních mobilních strojů pro zemědělskou výrobu (způsobilé není pořízení traktorů)

- investice a vybavení na včelařství - stavební a technologické investice do zpracování a využití záměrně pěstované i zbytkové a odpadní biomasy pro energetické a materiálové účely, včetně nezbytných manipulačních ploch, - nákup půdy, - investice do techniky pro tvorbu a údržbu krajiny.

- Investice spojené s úpravou a zpracováním vlastní produkce zemědělské výroby včetně staveb na jejich skladování - Investice do nákupu zemědělských nemovitostí

produkty živočišné výroby vč. jejich úpravy a zpracování • výstavba nebo rekonstrukce skladovacích prostor pro krmiva a steliva pro přímou spotřebu v podniku B. Investice do zemědělských staveb a technologií pro rostlinnou výrobu, kterými jsou: • výstavba a rekonstrukce staveb pro skladování produktů rostlinné produkce (způsobilé nejsou sklady obilovin a olejnin) včetně technologií • výstavba a rekonstrukce nosných konstrukcí trvalých kultur včetně protikroupových systémů (v rámci ovocných sadů, chmelnic a těch vinic, které nejsou zahrnuty do programu restrukturalizace a přeměny vinic podle Nařízení vlády č. 245/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem) • výstavba a rekonstrukce skleníků, fóliovníků, kontejneroven včetně souvisejících technologií • výstavba a rekonstrukce dalších zahradnických staveb (pařeniště, stacionární kompostéry, technologie na sušení léčivých rostlin, pěstírny hub a školky na ovocné a okrasné druhy včetně révy vinné a sadby chmele atp.) včetně souvisejících technologií • založení porostů trvalých kultur (vč. výsadby ovocných sadů a chmelnic). C. Investice do pořízení speciálních mobilních strojů pro zemědělskou výrobu (způsobilé není pořízení traktorů) D. Investice spojené s úpravou a zpracováním vlastní produkce zemědělské výroby včetně staveb na jejich skladování E. Investice do nákupu zemědělských nemovitostí F. Nákup hospodářských zvířat (skotu, prasat, ovcí, koz, drůbeže, králíků nebo koní) G. Nákup sadby a osiva pro přímou spotřebu v podniku H. Nákup krmiv, hnojiv a prostředků na ochranu rostlin pro přímou spotřebu v podniku

- Nákup hospodářských zvířat (skotu, prasat, ovcí, koz, drůbeže, králíků nebo koní) - Nákup sadby a osiva pro přímou spotřebu v podniku - Nákup krmiv, hnojiv a prostředků na ochranu rostlin pro přímou spotřebu v podniku

Příloha č. 1: Aktuální znění dotačního titulu pro mladé začínající zemědělce (z verze PRV schválené Vládou dne 9. 7. 2014) Podopatření a typy operací 6.1 Podpora zahájení podnikatelské činnosti pro mladé zemědělce 6.1.1 Zahájení činnosti mladých zemědělců 1. Popis operace Investice v živočišné a rostlinné výrobě vedoucí ke stimulaci zahájení aktivního podnikání mladých zemědělců v zemědělských podnicích prostřednictvím podpory investic nezbytných pro realizaci podnikatelského plánu. 2. Typ podpory Podpora se poskytuje jako příspěvek na realizaci podnikatelského plánu. Dotace bude vyplácena ve dvou splátkách s tím, že výše první splátky činí maximálně 50 % předpokládané dotace. Vyplacení druhé splátky je podmíněno řádným prováděním podnikatelského plánu. 3. Vazba na další právní předpisy - čl. 9 nařízení Parlamentu a Rady ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009

4. Příjemci Zemědělský podnikatel, který splňuje definici mikro nebo malého podniku. Žadatelem může být fyzická osoba, která dosáhla ke dni zaregistrování Žádosti o dotaci věku 18 let a zároveň k témuž dni nedosáhla věku 40 let, dosáhla minimální zemědělské kvalifikace, nebo za stanovených podmínek dosáhne, a zahajuje zemědělskou činnost poprvé. V případě právnické osoby musí být tato řízena mladým začínajícím zemědělcem, který dosáhl ke dni zaregistrování Žádosti o dotaci věku 18 let a zároveň k témuž dni nedosáhl věku 40 let, dosáhl minimální zemědělské kvalifikace, nebo za stanovených podmínek dosáhne, poprvé v této právnické osobě plní funkci statutárního orgánu a podílí se na základním kapitálu z více než 50 %. 5. Způsobilé výdaje A. Investice do zemědělských staveb a technologií pro živočišnou výrobu (podpora se týká chovu skotu, prasat, ovcí, koz, drůbeže, králíků a koní), kterými jsou: • výstavba nebo rekonstrukce ustájovacích prostor a chovatelských zařízení • pořízení technologií pro živočišnou výrobu • výstavba nebo rekonstrukce skladovacích prostor pro druhotné

6. Kritéria přijatelnosti: • žadatel splňuje definici mikro nebo malého podniku • podpora je podmíněna předložením podnikatelského plánu na 5 let od podpisu Dohody o poskytnutí dotace • podnikatelský plán lze realizovat na území České republiky s výjimkou území hl. města Prahy • podnikatelský plán je v souladu se zaměřením a cíli opatření • provádění podnikatelského plánu musí být zahájeno do 9 měsíců od podpisu Dohody o poskytnutí dotace • žadatel splní definici aktivního zemědělce dle čl. 9 nařízení (EU) č. 1307/2013 k přímým platbám do 18 měsíců od zahájení činnosti • žadatel (v případě právnické osoby mladý začínající zemědělec plnící funkci statutárního orgánu) plní minimální zemědělskou kvalifikaci, žadatel má možnost doplnění kvalifikace v termínu do 36 měsíců od podpisu Dohody o poskytnutí dotace • minimální velikost podniku pro vstup do opatření je dána dosažením minimální hodnoty standardní produkce • žadatel (v případě právnické osoby mladý začínající zemědělec plnící funkci statutárního orgánu) nebyl příjemcem dotace z opatření I. 3. 2 Zahájení činnosti mladých zemědělců v Programu rozvoje venkova pro období 2007-2013 7. Principy stanovení výběrových kritérií: Preferovány budou projekty: • jejichž součástí je realizace investic v hodnotě přesahující výši poskytnuté dotace • jejichž realizací nedojde k vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu • jejichž realizací dojde k navýšení zatížení půdy dobytčími jednotkami

65

• při jejichž realizaci dojde ke zpracování zemědělských produktů • v hospodářsky problémových regionech definovaných v příloze usnesení vlády ČR č. 344 ze dne 15. května 2013 ke Strategii regionálního rozvoje ČR 2014-2020 8. [Použité] částky a míry podpory: Maximálně do 45 tis. EUR ve dvou splátkách. První splátka činí maximálně 50 % předpokládané dotace a je vyplacena po schválení podnikatelského záměru. Vyplacení druhé splátky je podmíněno řádným prováděním podnikatelského plánu a bude tedy vyplaceno po pořízení plánovaných investic odpovídajících výši dotace či zahrnutých do výběrových kritérií. Příspěvek EZFRV činí 75 % veřejných výdajů. Příspěvek ČR činí 25 % veřejných výdajů. 9. Specifické informace pro operaci • v případě, že je žadatelem právnická osoba, musí být tato řízena mladým začínajícím zemědělcem, který dosáhl ke dni zaregistrování Žádosti o dotaci věku 18 let a zároveň k témuž dni nedosáhl věku 40 let, dosáhl minimální zemědělské kvalifikace, nebo za stanovených podmínek dosáhne, poprvé v této právnické osobě plní funkci statutárního orgánu a podílí se na základním kapitálu z více než 50 % • za zahájení zemědělské činnosti se považuje situace, kdy žadatel měl příjmy z podnikání v zemědělství maximálně 36 měsíců před zaregistrováním Žádosti o dotaci; v případě právnické osoby se zahájením činnosti rozumí situace, kdy mladý začínající zemědělec plní v této právnické osobě poprvé funkci statutárního orgánu, a to nejdéle po dobu 36 měsíců před zaregistrováním Žádosti o dotaci • minimální zemědělská kvalifikace se posuzuje dle platné Směrnice Ministerstva zemědělství a Metodického pokynu MZe č.j. 41152/08-18000, kde jsou v příloze č. 1 až příloze č. 5 uvedeny obory vzdělání – tyto obory vzdělání odpovídají požadavku čl. 2, písm. n) nařízení č. 1305/2013 na odpovídající profesní dovednost a způsobilost • v podnikatelském plánu musí být uvedeny minimálně následující údaje: - počáteční situace žadatele - milníky a cíle pro rozvoj činnosti zemědělského podniku - údaje o činnosti vyžadované pro rozvoj činnosti zemědělského podniku (investice, školení, poradenství atd.) včetně těch, které souvisejí s udržitelností životního prostředí a účinným využíváním zdrojů • minimální velikost podniku pro vstup do opatření je dána dosažením minimální hodnoty standardní produkce dle níže uvedené tabulky: požadovaná minimální hodnota standardní produkce na podnik (v přepočtu na RPJ) stanovená dle výrobního zaměření: Výrobní zaměření Standardní produkce (zaokrouhleno) jednotky Kč/RPJ Výrobní zaměření

Standardní produkce (zaokrouhleno) jednotky Kč/RPJ

Polní výroba

500 000

Zahradnictví

290 000

Vinohradnictví

370 000

Ovocnářství a ostatní trvalé kultury

440 000

Produkce mléka

680 000

Chov skotu (resp. zvířat zkrmujících objemnou píci)

290 000

Chov prasat a drůbeže (resp. zvířat zkrmujících jadrná krmiva)

440 000

Smíšená výroba

450 000



66

Selská revue 2014

společná zemědělská politika

www.asz.cz

Příloha č. 2: Titul zahájení činnosti mladých začínajících zemědělců dle PRV 2007 – 2013 (verze srpen 2011) I. 3. 2 Zahájení činnosti mladých zemědělců Kód opatření:112

splnění podmínky odborné způsobilosti, pokud je toto uvedeno v podnikatelském záměru.

Popis situace Opatření je spojeno se strategickým cílem zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství. Zaměřuje se na podporu rozvoje dynamického podnikání u zemědělců v nižší věkové kategorii a tím bude příznivě ovlivňovat věkovou strukturu zemědělců. Bude tak působit proti odchodu mladých pracovníků ze zemědělství a zlepšovat procento zaměstnanosti ve venkovských oblastech.

Kategorie příjemců podpory Zemědělský podnikatel, tzn. fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu jako soustavnou a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku, který nedosáhl věku 40 let a zahajuje zemědělskou činnost poprvé. V případě, že mladý zemědělec zahajuje činnost v rámci právnické osoby, musí tento podnik řídit a zároveň se podílet na základním jmění z více než 50 %. Z kategorie příjemců podpory jsou vyloučeny producentské organizace definované Nařízením Rady (ES) č. 1234/2007.

V programovacím období 2004 - 2006 nebyl tento typ podpory poskytován, jedná se o nové opatření. Opatření navazuje na priority a cíle Koncepce agrární politiky ČR pro období po vstupu do EU (2004 – 2013), respektuje cíle Lisabonské strategie a Národního lisabonského programu 2005 - 2008 (Národní program reforem ČR). Legislativní rámec Nařízení Rady č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova - čl. 22. Charakteristika opatření Podpora je zaměřena na stimulaci zahájení podnikání mladých zemědělců. Doba pro zachování účelu podpory činí 5 let. Podpora se poskytuje na základě podnikatelského záměru, jehož posouzení provádí akreditovaná platební agentura - SZIF. Podporu na zahájení činnosti mladých zemědělců je možné doplňovat podporou z opatření I.3.3. – Předčasné ukončení zemědělské činnosti. Cíle opatření Podpora mladých zemědělců a strukturálních změn. Rozvoj znalostí a zvýšení lidského potenciálu. Zvýšení konkurenceschopnosti. Vymezení podporovaných oblastí Projekt je realizován na území České republiky, mimo území hl. města Prahy. Podmínky poskytnutí podpory Projekt je v souladu s příslušnou právní úpravou, pro každý schválený projekt se může použít pouze jeden zdroj financování ze zdrojů EU, žadatel předloží podnikatelský záměr na rozvoj své zemědělské činnosti, ve kterém bude uvedeno minimálně: 1. Popis plánovaného rozvoje zemědělské činnosti - zaměření činnosti (předmět podnikání, hlavní podnikatelské aktivity a jejich struktura) - současná ekonomicko-finanční situace žadatele - místo podnikání - popis produktů a zajištění marketingu 2. Rozpočet podnikatelského záměru, včetně finančního plánu 3. Plán investic (zaměření a rozsah investic, harmonogram pořízení, případně uvažovaný leasing a doba splatnosti) 4. Časový harmonogram podnikatelského záměru 5. Personální zajištění (počet vytvářených pracovních míst, způsob řízení firmy apod.) a odborná způsobilost žadatele 6. Informace, zda podnikatelský záměr navazuje na podporu z opatření I.3.3. žadatel splňuje odbornou způsobilost. V případě potřeby může být poskytnuta lhůta maximálně 36 měsíců od schválení podpory ke

Způsobilé výdaje Podporu lze poskytnout na: I. Investice do zemědělských staveb (rekonstrukce a výstavba nových staveb), včetně nezbytných manipulačních ploch, pro živočišnou výrobu – podpora se týká chovu skotu, prasat, ovcí, koz, koní, drůbeže a včelařství, a. výstavbu nebo rekonstrukci ustájovacích prostor a chovatelských zařízení, b. výstavbu nebo rekonstrukci skladovacích prostor pro druhotné produkty živočišné výroby, c. výstavbu nebo rekonstrukci skladovacích prostor pro objemná krmiva, d. investice do techniky a technologií pro živočišnou výrobu – podpora se týká chovu skotu, prasat, ovcí, koz, koní a drůbeže, e. investice do zemědělských staveb (rekonstrukce a výstavba nových staveb) pro rostlinnou výrobu, včetně: f. výstavby či rekonstrukce skladovacích prostor pro produkty rostlinné výroby, g. výstavby či rekonstrukce nosných konstrukcí trvalých kultur, h. nezbytných manipulačních ploch, II. investice do techniky a technologií pro rostlinnou výrobu, III. stavební a technologické investice do zpracování a využití záměrně pěstované i zbytkové a odpadní biomasy pro energetické a materiálové účely, včetně nezbytných manipulačních ploch, IV. nákup půdy, investice do techniky pro tvorbu a údržbu krajiny. Podporu nelze poskytnout na závlahová zařízení. Kolektivní investice realizované organizacemi producentů v rámci jejich operačních programů podle nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 nejsou způsobilé. Forma a výše podpory Podpora bude poskytnuta ve dvou splátkách, a to po schválení žádosti a po posouzení realizace podnikatelského záměru. Příspěvek EU činí 75 % veřejných zdrojů. Příspěvek ČR činí 25 % veřejných zdrojů. Podpora bude poskytnuta do maximální výše 40 000 € za období 2007 - 2013. 81 81III

31. 8. 2014

text: Hlavní kancelář ASZ ČR

5. díl: Dobrovolná podpora vázaná na produkci P

átý díl našeho seriálu komentářů k  nové společné zemědělské politice na další období se týká tzv. citlivých komodit nebo chcete-li dotací vázaných na produkci. Jedná se o platbu v rámci I. pilíře SZP, tj. v řeči sedláků SAPS (i když je to fakticky jejich nadstavba). Ministerstvo zemědělství v dnešních dnech nastavuje konkrétní podmínky této platby. Bohužel ovšem tak, že jdou proti základnímu smyslu této dotace, který je a byl motivovat všechny producenty pro setrvání v sektoru a to i s ohledem na sociální či environmentální aspekty. Tato platba v prostředí společného trhu rozhodně neměla směřovat k cíli soběstačnosti či navýšení národní produkce. Na úrovni Evropské unie mají být touto formou dotace podpořeny takové sektory, kde je identifikován nějaký problém, který má např. návazné dopady na život na venkově, zaměstnanost či sociální dopady. Pro uznání této platby je nutné, aby státy předložily co nejdetailnější a věrohodné analýzy jednotlivých sektorů, které hodlají podpořit. V nich by se ale nemělo ukázat, že ten či onen sektor má tendenci růst nebo že podpora povede k nárůstu produkce či snad dokonce nepřiměřenému zvýhodnění daného sektoru v jednom členském státě na úkor druhého. Naopak takové analýzy mají mapovat problémy, upadání sektoru, prokázat jeho citlivost ve vztahu k proměnlivému trhu třeba i zkoušenému geopolitickými problémy. Typickým argumentem pro uznání platby může být např. trvalé snižování výměry pěstovaných brambor na škrob. Platby vázané na produkci mají svou finanční obálku v rámci celkového balíku přímých plateb a ne malou – je to maximálně 13 % + 2 % na tzv. proteinové plodiny. Česká republika se rozhodla využít v maximální míře tuto možnost, tj. celých 15 %, a již vybrala sektory, které chce od EU posvětit jako u nás citlivé (to je právě v procesu vyjednávání). Jsou jimi: a) brambory určené pro výrobu škrobu b) chmel c) ovocné druhy s velmi vysokou pracností d) ovocné druhy s vysokou pracností e) konzumní brambory f) zeleninové druhy s velmi vysokou pracností g) zeleninové druhy s vysokou pracností

h) cukrová řepa i) bílkovinné plodiny j) hovězí a telecí maso k) mléko a mléčné výrobky l) skopové a kozí maso Každý stát vybere sektory jinak. Některé státy o této formě platby vůbec neuvažují, jako například sousední Německo. Jiné státy ji využijí jenom částečně - např. Irsko do výše 2 %, Lotyšsko do výše 6,5 %. Jelikož se jedná o jedinou platbu, která je vázaná v rámci nové SZP na produkci (WTO, Světová obchodní organizace, to jinak poměrně důsledně zakázala), obávají se různé státy, že nastavení výběru sektorů a výše % na celkovém rozpočtu přímých plateb rozdílně stanovené po celé EU, bude mít vliv na vzájemnou konkurenci. Často je pak tato platba zmiňována jako jeden z prvků, který dělá ze Společné zemědělské politiky politiku ne všem společnou.

Jak tato platba jednoduše funguje? a) členský stát vytvoří detailní analýzu a určí citlivé sektory, které je nutné podpořit; b) na základě stejné analýzy určí finanční obálku na tyto platby celkem a v rámci této celkové částky určí finanční prostředky pro jednotlivé sektory; c) výchozí stav sektoru bude zmapován – v počtech hektarů, v dobytčích jednotkách, standardní výši produkce atp.; d) zemědělcům, kteří produkují dané komodity, bude vyplacena dotace na jednotku – hektary, dobytčí jednotky, výši produkce, atp.; e) ve stanovených časových intervalech bude kontrolován stav/analýza sektoru a vyhodnocováno, jestli tento sektor je stále citlivý – tj. jestli nepomíjí důvod pro čerpání dotací (tj. intervence už není nutná).

Proč se sleduje produkce? 1) Aby bylo možné určit výchozí stav. 2) Aby bylo možné stanovit výši platby (dotace) pro jednotlivé farmáře a na základě počtu jejich jednotek jim vyplatit příslušný finanční obnos.

3) Aby bylo možné vyhodnotit výsledek a porovnat s výchozím stavem. Co je zásadní: Platba nemůže dělit producenty na různé kategorie (výkonní, nevýkonní) a stanovovat, s jakou minimální produkcí se do tohoto opatření farmář dostane a s jakou už nikoliv. Naopak se stanoví prahová hodnota, do výše které dotaci dostanou a nad kterou nikoliv. Například se může stanovit, že dotace bude vyplacena pouze tehdy, kdy výnos z ha škrobových brambor byl menší než průměrných 6 t, protože to už je pro zemědělce problém. Pokud se týká jednotky plochy, pak by stanovené omezení bylo např. počet maximální výměry ha brambor na žadatele, neboť i zde platí obecný princip úspory z rozsahu, atp. To je ale zcela opačná logika, než navrhuje Ministerstvo zemědělství. Ale je to také možná důvod, proč některé státy tuto formu dotace vůbec nezavedou. Další důvod pro nezavedení platby může být, že sektor je v takovém nestabilním stavu, že by se mohl stát předmětem spekulativního jednání. Platba například nebude zavedena v Německu, které je ve své východní části poměrně často srovnáváno se stavem zemědělství v ČR. Rozhodně není možné vyloučit z dotací ty, kteří produkují málo, protože právě důvodem existence této formy dotace v celém systému je takové zemědělce při produkci udržet! Proto ASZ zásadně odmítá předkládané návrhy na faktické vyloučení celých skupin producentů zejména v sektorech brambory, ovoce a zelenina. Dotační podmínky jsou aktuálně předkládány s těmito návrhy: Dotaci NEDOSTANE ten, kdo: - není registrovaný zemědělský podnikatel (celkově napříč sektory) - nevyprodukuje v případě brambor na škrob minimálně 6 t škrobu/ha - nevyprodukuje v případě konzumních brambor 24 t / ha - nebo například v sektoru zeleniny nevyprodukuje minimálně 25 tun/ ha  hlávkového zelí - další příklady v příloze

67

68

Selská revue 2014

společná zemědělská politika Toto množství nejenže má povinnost vyprodukovat, ale také zdokladovat jeho prodej či skladování (případně obojí). Konkrétně: a) předloží účetní a daňové doklady za období od 1. ledna do 31. prosince roku podání žádosti za uskutečněný prodej vlastní produkce, b) doklady za období od 1. ledna do 31. prosince roku podání žádosti prokazující objem vlastní produkce využitý při dalším zpracování. Ani tato podmínka nedává smysl, protože dotace má případně sanovat jinak fungující trh v období, že se právě na něj nepodaří zboží umístit. Konkrétní návrh nastavení této platby ze strany Ministerstva zemědělství je velmi alarmující. Ukazuje znovu na zásadní nepochopení dotační politiky Evropské unie. Ale také na cílenou diskriminaci malých zemědělců, mladých zemědělců, ekozemědělců nebo specializovaných zemědělců (například u raných brambor).

www.asz.cz

ASZ tedy zásadně odmítá jakékoliv podmiňování plateb do tzv. citlivých komodit stanovením minimální produkce pro vstup do opatření. V platbách je potřeba a) umět produkci prokázat, to ano, aby bylo vlastně na co platit; b) poté dát dotaci všem, kdo prokáží, že něco (vy) produkovali … Zde se bavme, na jaké jednotky se bude dotace přepočítávat a do jaké výše se bude dotace vyplácet, tj. v dikci nařízení, citujeme: „Podpora vázaná na produkci se poskytuje formou roční platby, a to na základě stanovených množstevních omezení, stanovených ploch a výnosů nebo stanoveného počtu zvířat.“ Omezení ovšem Evropská komise jistě myslela opačně než by chtělo zavést Ministerstvo zemědělství a sice tak, že bude stanoven strop při vyplácení této platby - dle počtu nahlášených ploch, výnosů nebo počtu zvířat. Nikoliv, že dojde k vyloučení určité skupiny žadatelů odspodu – těch, kdo na minimální produkci z hektaru nedosáhnou.

Platba má v sektoru udržet a z dlouhodobého hlediska nastartovat ty, kdo jsou ohroženi a sektor by jinak opustili. Platba nemá zvýhodnit ty, kteří již dnes produkují spíše nadstandardně a donutit k ochodu ty, kterým se to z jakéhokoliv důvodu nedaří. Jsou mladí? Experimentují? Jsou v LFA? Jsou ekologičtí zemědělci, tedy logicky s menšími výnosy a třeba horším hledáním odbytu? Proto ASZ jednoznačně odmítá, aby byla stanovena minimální produkce z hektaru jako kritérium přijatelnosti této platby. Dle nařízení totiž: „Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta pouze v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce v příslušných odvětvích nebo regionech.“

Minimální tržní produkce z 1 ha v tunách pro podporu na zeleninové druhy s velmi vysokou pracností

Skupina

Košťálová zelenina

Kořenová zelenina

3. 10. 2014

text: Hlavní kancelář ASZ ČR

Příloha č. 1: Tabulky se stanovením minimální produkce (Návrh nařízení k jednání v rámci odborné pracovní skupiny „Přímé platby“ ze dne 1. 10. 2014)

Plodová zelenina

Minimální počty vysázených nebo vysetých jedinců pro podporu na zeleninové druhy s velmi vysokou pracností Skupina

Košťálová zelenina

Kořenová zelenina

Druh zeleniny

Min. počet vysázených ks

zelí hlávkové

25 000

35 000

kapusta hlávková

20 000

45 000

kapusta růžičková

25 000

50 000

květák

20 000

30 000

brokolice

20 000

30 000

kedluben

65 000

100 000

mrkev

/

800 000

petržel

/

800 000

pastinák

/

250 000

celer bulvový

50 000

Cibulová zelenina

1 000 000

ředkev

/

120 000

řepa salátová

/

120 000 16 000

30 000

okurky nakladačky

15 000

25 000

okurky salátové

15 000

25 000

česnek pór

Listová a stonková

8 000

paprika

cibule šalotka

Listová a stonková

Minimální tržní produkce z 1 ha v tunách

zelí hlávkové

25

kapusta hlávková

12

kapusta růžičková

7

květák

8

brokolice

5

kedluben

8

mrkev

20

petržel

10

pastinák

12

celer bulvový

13

ředkvička

8

ředkev

10

řepa salátová

15

rajče

18

paprika

18

okurky nakladačky

21

okurky salátové

21

cibule

18

cibule šalotka

10

česnek

4

pór

10

saláty

10

čekanka salátová

7

pekingské zelí

10

celer řapíkatý

8

pažitka

5

chřest

5

reveň

4 Příloha č. 8 k nařízení vlády č. …/2014 Sb.

/

cibule

Cibulová zelenina

Druh zeleniny

/

ředkvička

rajče Plodová zelenina

Min. počet vysetých ks

/

/

Minimální počty vysázených nebo vysetých jedinců pro podporu na zeleninové druhy s vysokou pracností Skupina Lusková zelenina Plodová zelenina

625 000 180 000

500 000

800

/

120 000

/ /

saláty

50 000

čekanka salátová

50 000

pekingské zelí

40 000

/

celer řapíkatý

50 000

/

pažitka

50 000

/

chřest

20 000

/

reveň

4 000

/

69

Listová a stonková zelenina

Druh zeleniny

Min. počet vysázených ks

Min. počet vysetých ks

hrách zahradní

/

900 000

fazol zahradní

/

200 000

tykev

5 000

5 000

kukuřice cukrová

/

50 000

špenát

/

900 000

celer naťový

/

50 000

petržel naťová

/

3 kg

50 000



70

Selská revue 2014

společná zemědělská politika

www.asz.cz

Příloha č. 9 k nařízení vlády č. …/2014 Sb.

Minimální tržní produkce z 1 ha v tunách pro podporu na zeleninové druhy s vysokou pracností Skupina Lusková zelenina Plodová zelenina

Listová a stonková zelenina

Druh zeleniny

Minimální tržní produkce z 1 ha v tunách 3

hrách zahradní fazol zahradní

3

tykev

18

kukuřice cukrová

7

špenát

7

celer naťový

5

petržel naťová

10

Příloha č. 2: Citace nařízení k přímým platbám k tématu vázané podpory na produkci Členským státům by mělo být umožněno, aby v jasně vymezených případech v určitých odvětvích nebo regionech použily část svých vnitrostátních stropů pro přímé platby na podporu vázanou na produkci. Je třeba přiměřeně omezit výši prostředků, které mohou být použity na podporu vázanou na produkci, a současně umožnit, aby byla tato podpora poskytována v členských státech v jejich konkrétních odvětvích nebo regionech nacházejících se v situaci, kdy z hospodářských, environmentálních nebo sociálních důvodů jsou mimořádně důležité zvláštní druhy zemědělské činnosti nebo zvláštní zemědělská odvětví. Členské státy by měly mít možnost použít na tuto podporu až 8 % svých vnitrostátních stropů, nebo případně až 13 %, pokud výše podpory vázané na produkci překročí alespoň v jednom roce v období 2010–2014 hodnotu 5 %, nebo pokud uplatňují režim jednotné platby do 31. prosince 2014. Navíc, v zájmu zachování nezávislosti odvětví chovu hospodářských zvířat založené na bílkovinách by členským státům, které rozhodnou využít alespoň 2 % svých vnitrostátních stropů na podporu produkce bílkovinných plodin, mělo být umožněno, aby uvedené procentní podíly zvýšily až o dva procentní body. V řádně odůvodněných případech, kdy byly v některém odvětví nebo regionu prokázány určité citlivé potřeby, a po schválení Komisí by členské státy měly mít možnost použít více než 13 % svého vnitrostátního stropu. Jako alternativní postup k uvedeným procentním podílům mohou členské státy rozhodnout, že použijí až 3 miliony EUR ročně na financování podpory vázané na produkci. Podpora vázaná na produkci by měla být poskytnuta pouze v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce v uvedených dotčených odvětvích nebo regionech. Tato podpora by rovněž měla být k dispozici zemědělcům, jimž ke dni 31. prosince 2013 náležejí zvláštní platební nároky přiznané podle nařízení (ES) č. 1782/2003 a nařízení (ES) č. 73/2009 a kteří nemají hektary, na něž lze poskytnout podporu, nezbytné pro aktivaci platebních nároků. Pokud jde o schvalování dobrovolné podpory vázané na produkci, která je vyšší než 13 % ročního vnitrostátního stropu stanoveného pro jednotlivé členské státy, měla by být Komisi dále svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty bez použití nařízení (EU) č. 182/2011.

HLAVA IV

5. Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta pouze v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce v příslušných odvětvích nebo regionech.

Článek 55

6. Podpora vázaná na produkci se poskytuje formou roční platby, a to na základě stanovených množstevních omezení, stanovených ploch a výnosů nebo stanoveného počtu zvířat.

1. Komise přijme prováděcí akty bez použití postupu uvedeného v čl. 71 odst. 2 nebo 3, kterými schválí rozhodnutí uvedené v čl. 53 odst. 4, nebo případně v čl. 53 odst. 6 písm. a), pokud se v dotčeném odvětví nebo regionu prokáže jedna z těchto potřeb:

7. V případě právnické osoby či skupiny fyzických nebo právnických osob mohou členské státy uplatnit omezení uvedená v odstavci 6 na úrovni členů těchto právnických osob nebo skupin, pokud vnitrostátní právní předpisy stanoví pro jednotlivé členy práva a povinnosti srovnatelné s právy a povinnostmi jednotlivých zemědělců, kteří mají postavení vedoucího podniku, zejména pokud jde o jejich hospodářský, sociální a daňový status, za předpokladu, že se podílely na posílení zemědělských struktur dotčených právnických osob nebo skupin. 8. Podpora vázaná na produkci poskytnutá podle tohoto článku musí být v souladu s dalšími opatřeními a politikami Unie.

Schválení Komisí

a) potřeba zachovat určitou úroveň konkrétní produkce vzhledem k neexistenci alternativ a snížit riziko ukončení produkce a následných sociálních nebo environmentálních problémů; b) potřeba poskytovat stabilní dodávky místnímu zpracovatelskému průmyslu, čímž se zabrání negativním sociálním a ekonomickým důsledkům jakékoli následné restrukturalizace; c) potřeba kompenzovat nevýhody, které ovlivňují zemědělce v určitém odvětví a jsou důsledkem pokračujících narušení příslušného trhu;

PODPORA VÁZANÁ NA PRODUKCI KAPITOLA 1 Dobrovolná podpora vázaná na produkci Článek 52 Obecná pravidla 1. Členské státy mohou poskytnout podporu vázanou na produkci zemědělcům za podmínek stanovených v této kapitole (v této kapitole dále jen „podpora vázaná na produkci“).

9. S cílem zajistit účinné a cílené využívání prostředků Unie a zabránit dvojímu financování v rámci jiných podobných nástrojů podpory je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, které stanoví: a) podmínky pro poskytnutí podpory vázané na produkci; b) pravidla týkající se souladu s dalšími opatřeními Unie a kumulace podpor.

d) potřeba zasáhnout v případě, že existence jakékoli jiné podpory dostupné podle tohoto nařízení, nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo jakéhokoli jiného schváleného režimu státní podpory je považována za nedostatečnou ke splnění potřeb uvedených v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce. 2. Komise přijme prováděcí akty, které stanoví pravidla pro postup posuzování a schvalování rozhodnutí uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.

2. Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta na tato odvětví a tyto produkty: obiloviny, olejnatá semena, bílkovinné plodiny, luskoviny pěstované na zrno, len, konopí, rýži, skořápkové ovoce, brambory určené pro výrobu škrobu, mléko a mléčné výrobky, osiva, skopové a kozí maso, hovězí a telecí maso, olivový olej, bource morušového, sušená krmiva, chmel, cukrovou řepu, cukrovou třtinu a čekanku, ovoce a zeleninu a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích. 3. Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta pouze těm odvětvím nebo těm regionům členského státu, kde zvláštní druhy zemědělské činnosti nebo zvláštní zemědělská odvětví, které jsou obzvláště důležité z hospodářských, sociálních nebo environmentálních důvodů, čelí určitým obtížím. 4. Odchylně od odstavce 3 se podpora vázaná na produkci může poskytnout také zemědělcům, kteří: a) jsou ke dni 31. prosince 2014 držiteli platebních nároků udělených v souladu s hlavou III kapitolou 3 oddílem 2 a článkem 71m nařízení (ES) č. 1782/2003 a v souladu s článkem 60 a čl. 65 čtvrtým pododstavcem nařízení (ES) č. 73/2009 a b) nemají k dispozici způsobilé hektary nezbytné pro aktivaci platebních nároků v režimu základní platby podle hlavy III kapitoly 1 tohoto nařízení.

foto: Zdeněk Gorgoň

71

72

Selská revue 2014

regiony asz se představují

www.asz.cz

Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR

sociace soukromého zemědělství sdružuje kromě 40 regionálních organizací také pět samostatných zájmových spolků. Nejdéle, od roku 2004, je jejím členem Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR. Tato nezávislá profesní organizace, která hájí zájmy téměř 1400 chovatelů ovcí a koz, oslaví v příštím roce již dvacet let své existence. Další díl našeho seriálu je proto věnován činnosti tohoto sdružení a návštěvám farem jeho členů.

Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR (SCHOK) •

Deset otázek pro předsedu SCHOK v ČR Víta Mareše S jakým cílem byla vaše organizace založena a co je hlavní náplní její činnost? Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR vznikl jako občanské sdružení v roce 1995, a to sloučením tehdejších svazů sdružujících chovatele ovcí a koz. Za dobu jeho existence výrazně narostl, na rozdíl od jiných hospodářských zvířat, počet ovcí a koz v českých chovech. Úměrné tomu je i jejich zapojení do šlechtění, jehož nositelem náš svaz je. Důležitým posláním naší organizace je podpora rozvoje chovu těchto drobných přežvýkavců a prosazení oprávněných zájmů našich členů ve vztahu k institucím EU, České republiky a územně samosprávným celkům. K tomu účelu svaz usiluje o sjednocování stanovisek a uplatnění účinných postupů při prosazování těchto zájmů. De-

Předsedou Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR je Vít Mareš. set posledních let nám významnou měrou pomáhá hájit zájmy našich členů, zejména co se týče prosazování klíčových zákonných úprav, Asociace soukromého zemědělství ČR. V poslední době hlavně při tvorbě nové zemědělské politiky EU a v oblasti výroby potravin v malých provozech a umožnění prodeje ze dvora. Společně s ministerstvem zemědělství spolupracuje SCHOK na tvorbě předpisů a norem týkajících se chovu těchto drobných přežvýkavců, velmi úzkou spolupráci máme i s výzkumnými ústavy, školami a zpracovateli ovčích a kozích produktů.

Jaký je vývoj v chovu ovcí a koz v ČR od počátku 90. let do současnosti? Početní stavy ovcí a koz pokračují v trendu dlouhodobého růstu. Od roku 2000, kdy se chovalo pouze 84 108 ovcí, se zvýšily na 225 397 kusů v roce 2014, což představuje nárůst o 141 289 kusů, tj. o 168,0 %. V roce 2000 se zastavil pokles početních stavů ovcí, který začal v roce 1992, od tohoto roku docházelo k pravidelnému meziročnímu nárůstu stavu s výjimkou roku 2009, kdy v porovnání s rokem 2008 došlo po osmi letech k poklesu početních stavů ovcí o 534 kusy, tj. o 0,3 %. V roce 2010 stavy znovu stouply o 13 829 kusů, tj. o 7,6 %, v roce 2011 oproti roku 2010 došlo k nárůstu početních stavů ovcí o 12 139 kusů, tj. o 6,2 %, rok 2012 oproti roku 2011 zaznamenal další nárůst o 11 962 kusů, tj. o 5,7 %, v roce 2013 oproti roku 2012 došlo k mírnému poklesu o 493 kusů, tj. o 0,3 %. V roce 2014 dosáhly početní stavy ovcí 225 397 kusů, oproti roku 2013 to představuje nárůst o 4 876 kusů, tj. o 2,2 %.

Hospodaření jako životní styl A

základě tohoto oprávnění plemenné knihy všech plemen těchto hospodářských zvířat.

Tato nezávislá profesní organizace byla založena roku 1995, 10 let je členem ASZ ČR.

•

Hájí zájmy téměř 1400 chovatelů ovcí a koz v ČR.

•

Jednou z  hlavních činností této organizace je zajišťovat pro chovatele plemenářské služby.

•

Početní stavy ovcí i koz v ČR stále stoupají, aktuálně se u nás chová 225 397 ovcí a 24 348 koz.

•

Do kontroly užitkovosti, kterou zajišťuje SCHOK, je zapojeno 20 932 ovcí z 358 chovů a 4 460 koz z 295 chovů.

Jednou z hlavních činností naší organizace je zajišťovat pro chovatele plemenářské služby. Na základě oprávnění vydaného v roce 2001 Ministerstvem zemědělství ČR je SCHOK uznaným chovatelským sdružením zajišťujícím šlechtění u všech plemen ovcí (s výjimkou plemene dorper) a koz chovaných na území ČR. Náš svaz vede na

Stavy bahnic překročily v roce 2013 hranici 125 tisíc kusů (125 136 ks) a společně s 25 747 ks jehnic je to základ pro další rozvoj chovu ovcí u nás. Tento vývoj pokračoval i v roce 2014, kdy se chovalo 128 986 ks bahnic a 26 545 kusů jehnic. Početní stavy koz měly stoupající úroveň do roku 1995, po kterém následoval pokles trvající do roku 2004. Tehdy bylo v ČR chováno pouze 11 912 koz. Porovnání stavů do roku 2003 s rokem 2004 není srovnatelné, protože došlo k časovému posunu a změně metodiky sledování tohoto druhu zvířat ČSÚ. Od tohoto roku se početní stavy postupně zvyšují. K výraznému zvýšení o 5 035 ks, tj. o 30,2 % došlo mezi roky 2010/2009 a tento trend pokračuje i v dalších letech. V roce 2011 došlo oproti roku 2010 ke zvýšení počtu koz o 1 554 ks, tj. o 7,2 %. V roce 2013 se chovalo celkem 24 042 kusů koz, což představuje proti roku 2012 další zvýšení počtu koz o 422 ks, tj. o 1,8 %.

od individuálních chovatelů do větších stád dojených koz a také rozšiřování masných plemen koz. Počty chovaných ovcí a koz jsou rozloženy rovnoměrně, nejvíce chovaných ovcí je v Jihočeském kraji, dále ve Středočeském a Zlínském, který můžeme považovat za tradiční oblast chovu ovcí. K významnému nárůstu početních stavů ovcí dochází například i na Frýdlantsku. Nejvyšší počty chovaných koz vykazuje kraj Středočeský, dalším je kraj Jihočeský a na třetím místě je kraj Liberecký. Kolik a jakých plemen ovcí a koz je zapsáno v plemenných knihách, kolik je zapojeno do KU? Na jaké dotace mají chovatelé nárok, která plemena a jaké aktuální množství patří mezi genetické zdroje? Plemenná kniha ovcí V plemenné knize bylo do roku 2013 zapsáno 48 442 ovcí a beranů 38 plemen. Mezi nejpočetnější patří masná plemena suffolk, charolais, texel, oxford down, z kombinovaných plemen šumavská ovce, romney, merinolandschaf, zwartbles, valašská ovce, z plodných plemen romanovská ovce a z dojených plemen ovce východofríská. Do genetických zdrojů jsou zařazena naše národní plemena šumavské a valašské ovce. Na ně je možné žádat o dotace až do výše 1500 Kč ročně. Aktuálně je do kontroly užitkovosti zapojeno 20 932 ovcí z 358 chovů. Na kontrolu užitkovosti u dojených plemen je možné žádat o dotaci 300 Kč, u ostatních plemen 150 Kč na zapojenou bahnici. Beranů eviduje plemenná kniha 4 266, a to

73

všech plemen, o podporu je u nich možné žádat až do výše 17 Kč/krmný den. Dále je poskytována dotace na vyprodukované a do plemenitby zařazené mladé beránky v elitních třídách až do výše 3 500 Kč/ks. V letošním roce jich v českých chovech bylo vyprodukováno 952. Plemenná kniha koz Aktuálně je do kontroly užitkovosti zapojeno 4 460 koz z 295 chovů. Bílých krátkosrstých 2693, hnědých krátkosrstých 1114 a ostatních (anglonubijských, burských, sánských, zakrslých holandských, mohérových, kašmírových a walliserských) 659. První dvě jmenovaná plemena jsou zařazena do genetických zdrojů a je na ně možné žádat o dotace až do výše 1000 Kč ročně a o dotaci na kontrolu užitkovosti ve výši do 300 Kč, která je určena na zapojenou kozu i u ostatních plemen. Kozlů eviduje plemenná kniha 987, a to všech plemen, o podporu je u nich možné žádat až do výše 20 Kč/krmný den. Dále je poskytována dotace na vyprodukované a do plemenitby zařazené mladé kozlíky v elitních třídách až do výše 3 500 Kč/ks. V letošním roce jich v českých chovech bylo vyprodukováno 195. Jsou členské farmy charakteristické spíše tím, že vznikly po revoluci tzv. na zelené louce nebo jsou hospodáři ze starých selských rodů? Vývoj chovu ovcí i chovu koz byl v průběhu socialismu a na počátku 90. let převratný. Docházelo k velkým výkyvům v počtech chovaných zvířat, k zásadním změnám užitkového zaměření chovu ovcí od produkce vlny k  produkci masa a k nárůstu podílu

V roce 2014 se chovalo celkem 24 348 koz, což představuje proti roku 2004 (kdy byl vůbec od roku 1990 nejnižší stav koz) zvýšení o 12 436 kusů, tj. o 104,5 %, oproti roku 2013 došlo k dalšímu zvýšení početních stavů koz o 306 ks, tj. o 1,3 %. V bilanci početních stavů koz dochází k neustálému nárůstu a pokračuje přesun chovu

Do kontroly užitkovosti, kterou zajišťuje Svaz chovatelů ovcí a koz, je zapojeno 4 460 koz z 295 chovů.



74

75

Selská revue 2014

regiony asz se představují dojených plemen. Přitom v období první republiky byly početní stavy ovcí vůbec nejnižší za posledních několik set let, naopak se u nás chovalo více než milion kusů koz, ale jen v individuálních chovech. Mezi našimi členy najdeme i pokračovatele starých selských rodů, ale většinou je k chovu ovcí a koz přivedly až současné možnosti jejich rozvoje. Takových farem není mnoho, ale například na Valašsku se najdou i takové, kde se ovce chovají po řadu generací.

www.asz.cz

ských, vzdělávacích a společenských akcí – nákupní trhy plemenných beranů a kozlů, kurzy stříhání ovcí a zpracování vlny, kurzy zpracování ovčího a kozího mléka a výroby sýrů a nejrůznější školení a semináře. Máme bohatou publikační činnost, vydáváme vlastní Zpravodaj, odborné publikace pro chovatele a podílíme se i na vydávání chovatelských příruček zaměřených na chov ovcí, koz a zpracování jejich produktů. Pořádáme odborné zahraniční zájezdy.

Mezi našimi členy najdeme i pokračovatele starých selských rodů, ale většinou je k chovu ovcí a koz přivedly až současné možnosti jejich rozvoje. Jaké nastavení dotačních podmínek pro své chovatele SCHOK preferuje? Svaz se snaží zajistit především rovné podmínky pro chovatele ovcí a koz ve srovnání s okolními státy i chovateli a dalšími zemědělci u nás. Tato úloha není jednoduchá, protože většina farem chovatelů ovcí a koz není příliš ekonomicky silná, hospodaří v nepříznivých podmínkách a proti velkým zemědělským společnostem, které ovlivňují naši zemědělskou politiku, nemá velkou naději na prosazení svých zájmů. Zde proto spoléháme na ASZ, že bude společně s námi hájit spravedlivé a srovnatelné podmínky pro podnikání pro všechny zemědělce. Jaké projekty jste po dobu své činnosti realizovali? V rámci podpory rozvoje chovu ovcí a koz pořádáme pro své členy řadu chovatel-

Odborné veřejnosti je určena listopadová mezinárodní konference v Seči složená z odborných přednášek a předávání ocenění nejlepším chovatelům za uplynulý rok. Jaké akce SCHOK organizuje pro laickou veřejnost? K propagaci chovu ovcí a koz mezi laickou veřejností slouží každoroční letní akce Ovenálie, během níž probíhají prezentace produktů a výrobků, a to nejen potravin, ale i výrobků z vlny, keramiky apod. Svaz se pravidelně zúčastňuje všech zemědělských výstav, na kterých se snaží nejen prezentovat výsledky své práce, ale představuje u nás chovaná plemena ovcí a koz a propaguje jejich produkty ve formě nabídky specialit z jehněčího a ovčího masa, výrobků z kozího a ovčího mléka. Významný je podíl jednotlivých krajských sdružení

Svazu a chovatelských klubů, které pořádají řadu regionálních akcí, jež přibližují chov ovcí a koz široké veřejnosti. Vaše organizace, resp. její odbytová organizace OVEKO je známá i svou obchodní činností… V roce 2000 založil SCHOK odbytovou organizaci OVEKO a.s., která si klade za cíl podporu produkce, dodávek a prodejů zemědělských výrobků zprostředkováním jejich společných obchodů a jiných dalších aktivit. Zajišťuje pro chovatele odbyt jatečných jehňat a ovcí, řadu let byla hlavním partnerem při prodeji vlny. Nyní její roli přebírá soukromá prádelna a zpracovna vlny ve Vrběticích, na jejímž vybavení se SCHOK významně podílel. Někteří členové SCHOK zmiňovali možnost bezúročné půjčky od vaší organizace. O jakou konkrétní službu se jedná? V roce 2006 byl vytvořen Svépomocný fond našeho svazu. Při rozhodování jsme se nechali inspirovat fondem, který spravuje Svaz Pro-Bio sdružující ekologické zemědělce. Záměrem fondu je poskytovat rychlou pomoc našim členům v krizových situacích a podporovat rozvoj chovu ovcí a koz. Půjčky jsou poskytovány ve výši do 100 000 Kč jako bezúročné s dobou splatnosti 2 roky. Na základě výsledků hospodaření Svazu od roku 2006 byly každý rok schvalovány objemy přidělených prostředků do SF. Nyní fond hospodaří s částkou přes 2 milióny Kč. Dosavadní vývoj využití SF ukazuje, že současné finanční zajištění je odpovídající účelu a zaměření fondu. Žadatel o půjčku musí být členem SCHOK. Žádost o půjčku se podává prostřednictvím příslušného krajského sdružení. Předseda nebo rada krajského sdružení provede první posouzení žádosti a uvede do ní vyjádření, zda poskytnutí půjčky doporučuje. Žadatel prokazuje finanční způsobilost poskytnutou půjčku pravidelně splácet. Zpracovanou žádost posuzuje hodnotící komise a schvaluje předsednictvo svazu. Od roku 2007 bylo poskytnuto 46 půjček v celkovém objemu 4 500 000 Kč ze všech krajů. Zajímavostí je určitě to, že někteří chovatelé požádali o půjčku opakovaně. Po bezproblémovém splacení první půjčky obdrželi další půjčky na rozvoj svých farem. Jaké má SCHOK plány do budoucna?

K propagaci chovu ovcí a koz mezi laickou veřejností slouží každoroční letní akce Ovenálie, během níž probíhají i ukázky zpracování ovčí vlny.

Věříme, že svaz za dobu svého působení prokázal opodstatnění své existence, a že

Mnoho chovatelů ovcí a koz finalizuje produkci přímo na farmě, nejčastěji v podobě výroby sýrů. se bude dařit nám i našim následníkům dále rozvíjet jeho již tak košatou činnost ku prospěchu chovatelů ovcí a koz. Bude nutné reagovat na nové ekonomické podmínky, základem musí být bezproblémový odbyt základních produktů ovcí a koz nabízených farmáři přímo nebo prostřednictvím obchodníků. Teprve potom můžeme budovat nadstavbovou činnost, ke které patří i šlechtění organizované naším svazem. Zde budou hrát rozhodující roli informace předávané chovatelům a také odstraňování zbytečných administrativních překážek, které jim ubírají čas na vlastní práci. Společnými silami se nám to i ve spolupráci s ASZ jistě podaří.

Z farem členů Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR

Ovce plemene romney jsou ideální do drsnějších klimatických podmínek, na Valašsku se jim tedy daří.

Pavel Šeliga patří k největším chovatelům ovcí na Zlínsku.

Farma se věnuje i chovu masného skotu plemene aberdeen angus o velikosti matečného stáda 50 krav. Vrbětická ekologická farma se nachází na severní hranici Bílých Karpat a obhospodařuje 250 hektarů luk a pastvin. nebo je dostal v mase či penězích,“ vysvětluje Pavel Šeliga.

Pasme ovce, Valaši Charakter valašské krajiny po staletí utvářel chov hospodářských zvířat. Horské a podhorské louky se kosily pouze jednou, druhou trávu až do pozdního podzimu spásaly hlavně ovce. Za minulého režimu však zmizelo tisíce hektarů unikátních květnatých luk, kterými je charakteristická právě oblast Bílých Karpat. Část zarostla nově vysazeným lesem, část hospodáři zdejších JZD přeměnili na intenzivní, de facto monokulturní louky, či dokonce na kukuřičná pole. S nápadem, jak valašské krajině vrátit její původní ráz, přišel na konci devadesátých let farmář Pavel Šeliga se svým kolegou Janem Švédou a ekology z valašskokloboucké organizace Kosenka. Společně vymysleli projekt pod názvem „Přiveď ovečku do valašské krajiny“. „Nabídli jsme lidem, aby si koupili ovečku a tím do projektu vložili jakýsi kapitál, který se jim ale časem vrátí. Každý, kdo investoval, měl nárok na tři beránky. Buď živé, na chov,

Ovce si koupily desítky lidí z celé republiky, menší stáda si pořídili i oba farmáři a ekologové. Volba padla na ovce plemene romney, která jsou ideální do zdejších drsnějších podmínek. „Toto plemeno pochází

tradice rodinných farem v západní Evropě, kdy se chov ovcí dědí z generace na generaci. V tom máme čtyřicet let zpoždění,“ upozorňuje farmář a dodává: „Rozvoji českého venkova bohužel příliš nepomáhá ani nastavení současné dotační politiky, kterou by bylo třeba mnohem více směřovat na tvorbu přidané hodnoty a navýšení pracovních míst. Nejpodstatnější přece je, aby venkov ožil.“

Co nám chybí, je stoletá tradice rodinných farem v západní Evropě, kdy se chov ovcí dědí z generace na generaci. V tom máme čtyřicet let zpoždění z anglického hrabství Kent, první zmínky o jeho chovu se objevují již ve třináctém století. Odtud se zvířata dostala i do jiných míst, daří se jim však zejména tam, kde jsou tvrdší klimatické podmínky. Výborně se ujala například na Novém Zélandu, v Severní Americe a hlavně i tady na Valašsku,“ říká pan Šeliga. A to byl začátek novodobé historie chovu ovcí v Bílých Karpatech. „Ovce do zdejší krajiny prostě patří, jejich chov tu má dlouhou tradici. Co nám ale chybí, je stoletá

Pavel Šeliga dnes patří k největším chovatelům ovcí na Zlínsku. Jeho ekologická farma nacházející se na severní hranici Bílých Karpat - ve Vrběticích, části obce Vlachovice, obhospodařuje 250 hektarů luk a pastvin. Stádo ovcí plemene romney čítá 350 bahnic. Věnuje se i chovu masného skotu plemene aberdeen angus o velikosti matečného stáda 50 krav. V obou případech je farma významným producentem kvalitního plemenného materiálu.

 Na vrbětické farmě se ve spolupráci s růz-

76

Selská revue 2014

regiony asz se představují

www.asz.cz

ovčí farmy s výraznou přidanou hodnotou – ruční výrobou sýrů z nepasterovaného mléka dle tradičních postupů, tak již nestálo nic v cestě. Dnes má Michal Hrdlička jeden z nejkvalitnějších chovů ovcí dojeného plemene lacaune u nás, který čítá zhruba 100 bahnic. Produkuje velmi kvalitní plemenné berany i jehnice, o něž je obrovský zájem zejména na Slovensku. Vyhlášené jsou i další pro-

Nedávno byla na farmě velmi pěkně zrekonstruována budova bývalého kravína, kde se pere a zpracovává ovčí vlna, slouží také jako technické zázemí.

Ve Vrběticích se nachází jediná pračka ovčí vlny v republice. V rámci jednoho praní pojme 23 kg surové vlny.

Manželé Michal a Soňa Hrdličkovi se svými třemi dcerkami.

Michal Hrdlička má jeden z nejkvalitnějších chovů ovcí dojeného plemene lacaune u nás, který čítá zhruba 100 bahnic. Zároveň je i předsedou Klubu chovatelů lacaune. Ve faremní sýrárně je zpracováváno i kravské mléko - Hrdličkovi mají několik vlastních dojnic. Hospodář má v plánu nákup dalších březích jalovic plemene brown swiss.

Ovčí vlna před a po vyprání. Výtěžnost se pohybuje okolo 60 %.

nými ekologickými organizacemi často konají dny otevřených dveří pro veřejnost spojené s ukázkami zpracování vlny. Přímo na farmě, ve velmi pěkně zrekonstruovaných prostorách bývalého kravína, provozuje totiž Pavel Šeliga od roku 2012 prádelnu a zpracovnu ovčí vlny. „Vše jsme budovali bez jakýchkoliv investičních dotací a dalo nám to neuvěřitelný pocit svobody,“ říká pan Šeliga.

Vrbětická farma je významným producentem kvalitního plemenného materiálu ovcí plemene romney a masného skotu aberdeen angus.

Vlnu dodávají do Vrbětic chovatelé z celé republiky, kterým tak odpadla dlouholetá starost s jejím odbytem, jenž museli mnohdy složitě řešit vývozem do zahraničí, nejčastěji Anglie. „Ročně vypereme zhruba 30 tun surové ovčí vlny, jejíž výtěžnost je cca 60 %. Ovčí vlna má unikátní vlastnosti i široké možnosti využití. Kromě spřádání se hojně využívá například na výrobu dětských hraček či ve stavebnictví v podobě izolačního materiálu do srubových a roubených obvodových stěn,“ informuje farmář. Pavel Šeliga tak v praxi velmi úspěšně realizuje svou vizi živého venkova, a to s velkou pokorou a respektem ke krajině a původním tradicím zdejší oblasti. Jeho farma je centrem dění a zdrojem řady pracovních příležitostí pro místní obyvatele. A to není rozhodně málo.

Vlna horší kvality je ideální k výrobě izolačního materiálu do srubových a roubených obvodových stěn.

dukty farmy – výše zmiňované výtečné sýry vyráběné ve faremní sýrárně a prodávané jak přímo ze dvora, tak na farmářských trzích či specializovaných prodejnách v Šumperku, Olomouci či Brně.

Neodolala jsem a nadpis tohoto článku jsem si vypůjčila z názvu stejnojmenné publikace, jejímž autorem je taktéž valašský chovatel ovcí – Tomáš Ondruch. Popsal v ní své zkušenosti s chovem ovcí, možnosti rozvoje této činnosti na Valašsku, ovčí pro-

dukty a jejich význam, ale i základní technologické postupy při šlechtění a uplatnění se těchto zvířat.

Mantra svobodného žití a hospodaření skutečností

Svobodné žití a hospodaření – mantra většiny sedláků, je každodenní realitou na statku s výhledem na malebnou zříceninu hradu Brníčko ve stejnojmenné obci v údolí Loučského potoka jižně od Šumperka. Spousta vesele pobíhajících mláďat lidských i zvířecích, bosý sedlák s honáckým kloboukem na hlavě, který při dopisování s úřady vedle svého podpisu vždy připojí „braňme svá práva“. Sedlák, který občas přijede na farmářský trh s koňmi a povozem a ačkoliv v podstatě hospodaří v bio režimu, certifikát kvůli přebujelé byrokracií s tím spojené odmítá. Vítejte na ovčí farmě

Michala Hrdličky a jeho rodiny. Se svobodnou duší se člověk asi musí narodit. Jinak by se okamžitě po otevření hranic nemohl s pár drobnými v kapse vydat na několikaletou pouť po světě. Rakousko, Německo, Nový Zéland, Austrálie. „Ty roky v zahraničí, strávené převážně na farmách nejrůznějšího zaměření, mi daly strašně

Sýry jsou vyráběny ručně, bez použití přídavných látek a dle tradičních postupů.

Na rovinu, u nás je sedláků méně než homosexuálů, takže o ně stát nemá zájem. moc. Naučil jsem se dělat zemědělství svobodně a moderně. Co jsem tam viděl před dvaceti lety, se u nás začíná v tomto oboru objevovat dnes,“ říká Michal Hrdlička.

Plemeno lacaune bylo vyšlechtěno v jižní Francii a je celosvětově považováno za nejužitkovější z dojených plemen. Farmář dováží plemenný materiál pouze z Francie.

Chov ovcí je pastevní, s možností využití přístřešků. Bahnění probíhá od konce února nejdéle po dobu tří týdnů. Jehňata jsou školkována, odstavují se ve čtyřech až pěti týdnech, kdy již dosahují hmotnosti okolo 15 kg, jsou zvyklá na šrot a seno, tedy žádné mléčné náhražky. A výroba sýrů může začít. V tomto období, tedy na začátku sezóny, se v mlékárně zpracuje až 220 litrů

Před sedmi lety se rozhodl zúročit své zemědělské vzdělání a hlavně zahraniční zkušenosti pořízením vlastního hospodářství. Statek v Brníčku zakoupil i s 18 hektary pastvin a třemi hektary lesa od starších lidí, kteří zde již nechtěli dále hospodařit. Výměru se podařilo navýšit až na 40 ha, a to dokonce v jednom půdním bloku. Budování

ovčího mléka denně, přičemž užitkovost na Hrdličkovic farmě činí zhruba 330 litrů na bahnici a laktaci. Začátek sezóny s větším množstvím nadojeného mléka je i výbornou příležitostí k výrobě zrajících sýrů, na které by se farmář do budoucna rád více zaměřil. Ptám se hospodáře, vzhledem k jeho dlouholetým zahraničním zkušenostem, zda vnímá rozdíl v pohledu na sedláky u nás a jinde. „No jé je! Jiné státy si jich považují. Na rovinu, u nás je sedláků méně než ho-  mosexuálů, takže o ně stát nemá zájem. Na-

77

78

Selská revue 2014

regiony asz se představují

V budoucnu by se pan Hrdlička rád ještě více zaměřil na výrobu zrajících sýrů, jejichž výhodou je možnost prodeje i v zimní sezóně.

www.asz.cz

Přej a bude ti přáno. „Jistě. Mám svou práci rád. Jsem privilegován tím, že jsem sám sobě pánem, což je skvělé. Mám rodinu, zaměstnance. O to větší je ale zodpovědnost. Těší mě, že je o naše produkty, hlavně sýry, velký zájem. Ani nestačíme pokrýt poptávku. Lidé si na kvalitní regionální produkty postupně zvykají. Jestli si ale někdo myslel, že v tomto západní státy doženeme za čtyři, pět let, tak já myslím, že tak za čtyři, pět generací,“ říká sedlák a dodává: „Za základ proto považuji investovat do dětí – aby se naučily kupovat místní produkty, nezáviděly ostatním, věděly, co je soukromé vlastnictví. U dětí to všechno začíná. Když budou vzdělané, pomůže to nejen českým zemědělcům, ale i všem ostatním.“ A nejen v tomto směru mají Michal a Soňa Hrdličkovi opravdu skvěle našlápnuto.

Neobyčejný příběh Hlaváčova dvora

ho původního slovanského osídlení, první písemná zmínka pochází z roku 1306, kdy zde byla tvrz. Ta ovšem o necelých dvěstě let později spolu s celou osadou lehla popelem, neboť v kraji vypukla morová epidemie. Zůstaly pouze kamenné sklepy a jedna kamenná místnost, jež se na přelomu 15. a 16. století staly základem stavby renesančního statku. Ten dnes dokládají zejména pozůstatky čtyř vlašských štítů na třípatrové stodole, která stále slouží svému původnímu účelu. Majetkem rodu Hlaváčů, který tehdy působil v Poděbradech, se stal zbytkový statek na Frýdlantsku ve dvacátých letech minulého století, po první pozemkové reformě. Snahou prezidenta Masaryka v té době bylo zdejší oblast nenásilně počeštit, a to cestou vložení majetku konfiskovaného roku 1620 do českých rukou. Zdejší sídlo tak zakoupil spolu s pozemky včetně lesa dědeček dnešní majitelky, vládní rada Voj-

Ondřejíková. Následoval prodej bytu v Praze a intenzivní rekonstrukce obytné části statku a chlévů, aby mohl být co nejdříve zrealizován výše uvedený podnikatelský záměr - tedy hospodaření v režimu ekologického zemědělství spojené s chovem koz a finalizací produkce v podobě výroby kozích sýrů, menší chov masného skotu a agroturistika.

Obytným prostorám statku nelze upřít kouzlo, za nímž stojí i šikovné ruce paní Ondřejíkové.

Ondřejíkovi se věnují chovu hnědých krátkosrstých koz, aktuálně jich mají zapojeno 29 do kontroly užitkovosti. Turisté využívají možnosti ubytování ve stylově zařízených apartmánech v historických prostorách s klenutými stropy.

A co lidé v obci, považují si sedláka, či naopak, zajímá mě. Vím totiž, že pan Hrdlička pro obec i její obyvatele nedělá zrovna málo. Jeho ovce spásají náletové dřeviny v okolí zříceniny Brníčko, farma poskytuje i pracovní příležitosti. „Myslím, že nás vnímají dobře. Dáváme práci místním lidem, na brigády k nám chodí kluci z vesnice. Letos v létě jsem byl navíc třeba na tři dny na výletě s koňským povozem, jeli se mnou tři třináctiletí místní puberťáci, spali jsme pod širákem. Místo aby se učili na zastávce kouřit, měli pěkný výlet. Žádnou zášť ani závist lidí z obce necítím. Vidí, že i večer, kdy oni jdou do hospody nebo se dívají na televizi, já ještě přeháním ovce nebo dělám jinou práci na farmě.“

trusu od krav, které sem pouštěl soused, aby nemusel kydat. Zkrátka memento doby s její neskutečnou absurditou, kdy zcela vymizel pojem soukromé vlastnictví.“ Cesta k nápravě, na jejímž konci jsou dnes krásně zrekonstruované prostory statku sloužící jako stáje pro chov hnědých krátkosrstých koz, výrobna sýrů, útulná prodejnička, menší zemědělské muzeum či agroturistické apartmány s nádherným výhledem na pastviny v nivě řeky Smědé, byla velmi strastiplná.

Zhruba třetinu produkce prodají Hrdličkovi přímo v obchůdku na statku.

víc třeba v takovém Rakousku je průměrná velikost malé farmy maximálně do dvaceti hektarů, u nás okolo 80. Zatímco v naší obci hospodaří dva malí zemědělci a jedno velké družstvo, v Rakousku by na stejné výměře hospodařilo mnoho rodin a to už je nějaká volební síla.“

Bonus pro turisty – z apartmánů je nádherný výhled na pastviny v nivě řeky Smědé. těch Hlaváč, který nejen statek, ale i jeho okolí značně zvelebil. V obci založil i českou školu. Po válce, během níž na něj byl vydán zatykač, se do Vsi vrátil a krátce tu hospodařil jeho syn.

Hlaváčův dvůr byl v devadesátých letech navrácen původním majitelům v podobě objektu určeného k demolici. Dnes je statek chloubou nejen osady Ves, ale i jejího okolí. Příběh Hlaváčova dvora, jedné z nejstarších usedlostí na Frýdlantsku, a životních osudů všech jeho bývalých i současných majitelů by vydal na román. Tato dominanta osady Ves, nejsevernější části libereckého regionu ležící na někdejší zemské hranici Čech, Pruska a Saska, pamatuje opravdu mnohé. Do jeho spletité historie nám pomohla nahlédnout současná majitelka dvora Anna Ondřejíková, jejíž rodině byl v devadesátých letech socialistickou „péčí“ naprosto zdevastovaný statek jakožto objekt určený k demolici navrácen. Ale nepředbíhejme... Dějiny dvora sahají ještě do dob někdejší-

Veškeré rekonstrukce statku proběhly bez využití jakýchkoliv dotačních titulů.

79

„Již na konci února 1948 byla na statku národní správa a rodiče jej museli do čtyřiadvaceti hodin opustit. Naložili mě, šestinedělní novorozeně, židle, stůl a peřiny a zamířili na dlouhých více než čtyřicet let do svého nového působiště – Prahy. Nechali tu dvanáct zařízených pokojů – alabastrové vázy, benátská zrcadla, věci ze sedmnáctého století, nábytek po předcích, zkrátka všechno. Za jednu perletí vykládanou skříň byste si dnes koupili kombajn,“ vypráví Anna Ondřejíková a dodává: „Patnáct let pak statek využívalo JZD, státní statky později již ne a tak si sem mnoho let chodili lidé z okolí pro dřevo. Po revoluci tu nebylo vůbec nic, jen vytrhané zárubně, podlahy, propadlé stropy až do sklepa. Nic než spousta

„Definitivní rozhodnutí, že na statku zůstaneme a budeme se plně věnovat hospodaření, padlo až ke konci devadesátých let. Tehdy se syn Vladislav, houslista, vrátil z angažmá v benátském orchestru a nechal promluvit své selské geny,“ vysvětluje paní

Farmářka přiznává, že hlavním parametrem při výběru plemene koz byla původně hlavně jeho líbivost. Neprohloupila však, jelikož hnědé krátkosrsté kozy jsou potomky původních barevných a hnědých koz, které se v minulosti v této a dalších zejména pohraničních oblastech hojně chovaly. Jsou odolné, přizpůsobené zejména pastevnímu chovu, vyšším polohám a dobře zhodnocují široké spektrum krmiv. Ani jejich užitkovost není rozhodně zanedbatelná. „Aktuálně je z našeho chovu zapojeno do kontroly užitkovosti, kterou zajišťuje Svaz chovatelů ovcí a koz, 29 koz a její průměr za laktaci činí 646 kg mléka při obsahu složek 3,23 % bílkovin a 3,29 % tuku,“ informuje Anna Ondřejíková. Samozřejmostí tak je i produkce kvalitního plemenného materiálu, o jehož odbyt nemá farmářka nouzi. Kromě prodeje přímo ve faremním obchůdku vedle sýrárny putuje naprostá většina sýrů do nejrůznějších restaurací u nás i v sousedním Polsku. „Jako dodavatele si nás vybral i pražský hotel Four Seasons, který kromě bio kvality požaduje také speciální strukturu sýrů. Tu nás přijel osobně učit jejich italský kuchař,“ vysvětluje farmářka a dodává: „Potěšilo mě také, že jsem se díky kvalitě našich sýrů mohla za Českou republiku zúčastnit mezinárodního setkání hnutí Slow Food – milovníků dobrého a kvalitního jídla – v Itálii.“

Součástí Hlaváčova dvora je i malé zemědělské muzeum.



80

Selská revue 2014

regiony asz se představují

www.asz.cz

Ondřejíkovi v současné době obhospodařují 43 ha luk a pastvin, 27 ha orné půdy a 30 ha lesa. „Velké komplikace byly i při vydávání rodinných pozemků. Náhradu za 26 hektarů půdy v sousedním Polsku jsme dostali až po deseti letech,“ upozorňuje farmářka a dodává: „Víte, komunismus napáchal strašné škody a nejhorší je, že zlo té doby v mnoha lidech zůstalo, naprosto pokřivilo jejich charaktery. S nenávistí až za hrob se ve svém blízkém okolí se synem setkáváme dnes a denně. Přitom jsem si jistá, že nikdo z těch kovaných komunistů by s námi neměnil. Vždyť už řadu let neznáme nic než práci, na dovolené jsem byla poprvé po patnácti letech. A podívejte, ani jsem při tom všem nestihla zešedivět,“ říká s důrazem na poslední větu již s úsměvem nesmírně vitální a činorodá paní Ondřejíková. Ačkoliv proměnu naprosto zchátralého stavení v reprezentativní statek, který je chloubou nejen osady Ves, ale i jejího okolí, ne-

vické vládě ovcí rapidně ubylo, pastviny zarostly pcháčem a šťovíky, zchátraly domy i kostely… Dnes je již naštěstí situace zcela jiná. Do kraje, o kterém mnozí hovoří jako o Bohem zapomenutém, se opět vrátil život. I díky menším rodinným farmám, kterých zde v posledních několika letech přibývá. Navázaly na původní tradici chovu ovcí, pečují o krajinu, zapojují se do chodu obcí prací v zastupitelstvech a některé i zásobují okolí kvalitními čerstvými potravinami. Jako například farma Lukava manželů Martina a Jany Rosenbaumových. Ta se v Dětřichovci, části obce Jindřichovice pod Smrkem, věnuje již několik let chovu východofríských ovcí a výrobě výborných sýrů několika typů včetně zrajících, jogurtů a tvarohů. Anně a Vladislavu Ondřejíkovým se podařilo změnit přítomnost a budoucnost Hlaváčova dvora.

komunismus napáchal strašné škody a nejhorší je, že zlo té doby v mnoha lidech zůstalo, naprosto pokřivilo jejich charaktery dokáže ocenit řada místních obyvatel, našli si k němu cestu jiní. Turisté, kteří využívají možnosti ubytování ve stylově zařízených apartmánech v historických prostorách za účelem strávení klidné dovolené. Cyklisté, pro které je ochutnávka kozího mléka a sýrů spojená s návštěvou malého zemědělského muzea vítaným zpestřením. A v neposlední řadě i milovníci kultury často německé a polské národnosti, kteří si nenechají ujít proslulé houslové koncerty mladého hospodáře Vladislava Ondřejíka, konané v Rytířském sále. Ten byl obnoven a slavnostně otevřen u příležitosti 700. výročí první zmínky o lenním dvoře ve Vsi roku 2006.

Na dětřichoveckých pastvinách naleznete zhruba sedmdesát východofríských ovcí, aktuálně se dojí 45.

Neobyčejné setkání s neobyčejnými lidmi. Jak jinak vystihnout návštěvu Hlaváčova dvora, jehož přítomnost a budoucnost se podařilo zcela změnit pouze dvěma lidem, kteří ještě před dvaceti lety neměli se zemědělstvím nic společného. Nebo vlastně ano – selské geny a to, jak vidno, není rozhodně málo.

Návrat mekky chovu ovcí

Jana v Teplicích. „Sedlačina mi ale byla vždycky hodně blízká, každé léto jsem trávil u kamarádů na statku a tomu přizpůsobil i výběr střední a vysoké školy,“ říká farmář. Manželé Rosenbaumovi s nejmladším rok a půl starým synem Jeníkem, který nám zdatně asistoval při fotografování a nahánění ovcí. Kdo Rosenbaumovi chvíli pozoruje při manipulaci s ovcemi či výrobě sýrů, těžko by hádal, že oba strávili dětství a dospívání v panelácích, Martin v Karlových Varech,

Frýdlantsko bývalo v minulosti mekkou chovu ovcí, dle písemných záznamů z roku 1833 se jich na tamních pastvinách páslo více než šest tisíc. Po odsunu sudetských Němců z této oblasti a čtyřicetileté bolše-

Koně jsou na farmě využíváni zejména pro potřeby agroturistiky.

Výrobu sýrů v bio kvalitě realizují Rosenbaumovi v registrované minisýrárně přímo na farmě. Tato práce je doménou ženské části rodiny.

Poznali se v Českých Budějovicích na studiích. Oba pak odešli do Jindřichovic pod Smrkem, kde pan Rosenbaum vykonával náhradní vojenskou službu prací v místním muzeu, které dokumentuje život venkovského obyvatelstva před průmyslovou revolucí. Následovalo několik let práce na místní farmě a zároveň budování vlastního hospodářství. „S kamarádem jsme si pronajali v okolí pozemky a začali se věnovat pastevnímu chovu ovcí plemene romney. Hospodařili jsme na 70 hektarech luk a pastvin, základní stádo se rozrostlo až na 200 zvířat,“ informuje pan Rosenbaum. Po čase se rozhodli, že nadále budou pokračovat každý sám.

Východofríské ovce jsou u nás chovány spíše v bílé formě, pan Rosenbaum proto před dvěma lety pro oživení, ale i kvůli nepříbuzné linii zakoupil v Sasku černého beránka.

V roce 2006 tak Rosenbaumovi zakoupili právě v Dětřichovci opuštěný, neudržovaný pozemek, kde dříve stávala zemědělská usedlost patřící rodině sudetských Němců. „Dva roky jsme s manželkou kempovali v maringotce, bylo potřeba udělat vše znovu – cestu, studnu, elektřinu, dům. Tady bylo úplné zakleté království, nebylo třeba nic bourat, po bývalém statku ani památky,“ vzpomíná hospodář. Dnešní farma Lukava už období před osmi lety v ničem nepřipomíná. Po domě vystavěném na zelené louce pobíhají čtyři děti – od nejstarší téměř sedmileté Johanky až po nejmladšího rok a půl starého Jeníka, který nám zdatně asistuje při fotografování a nahánění ovcí. Těch na dětřichoveckých pastvinách naleznete zhruba sedmdesát, aktuálně se dojí 45. Jedná se o mléčné plemeno původem z Německa – východofríské ovce. „Chov mléčných ovcí a výroba sýrů byla naše vize hned od počátku. Ovčí mléko se vyznačuje vysokým obsahem sušiny, obsah tuku a bílkovin je téměř dvojnásobný než u kravského či kozího mléka, proto je k výrobě sýrů ideální. Složení a množství mléka však není po celou dobu laktace stejné, mění se v závislosti na pastvě a počasí, užitkovost se tak pohybuje mezi 200 a 300 litry na ovci a laktaci,“ vysvětluje farmář. Dětřichovické ovce jsou druhým rokem zapojeny i do kontroly užitkovosti, zdejší chov má na starosti šlechtitel Svazu chovatelů ovcí a koz Richard Konrád. „Farma Lukava má aktuálně do kontroly užitkovosti zapojeno 58 ovcí, z nichž 20 dosáhlo v letošním roce třídy plemenné hodnoty Elita rekord (ER) a 15 Elita (E). Jedná se o nadprůměrné výsledky, chov se řadí mezi nejlepší tohoto plemene u nás. Velkým letošním úspěchem farmy je také vyprodukování dvou velmi kvalitních plemenných beranů, kteří byli

prodáni na podzimní aukci na farmě rodiny Pulíčkových v Pěnčíně,“ informuje Richard Konrád. Výrobu sýrů v bio kvalitě realizují Rosenbaumovi v registrované minisýrárně přímo na farmě, prodej probíhá z velké části ze dvora, pro tyto účely vystavěli hospodáři nedávno dřevěnou prodejničku hned vedle sýrárny. Část produkce míří také na různé trhy a slavnosti v Libereckém kraji, v menší míře i do prodejen zdravé výživy. Pestrý sortiment čestvých i polotvrdých sýrů, brynzy, cottage, tvarohů a jogurtů rozšířili i o sýry zrající. Ty mohou Rosenbaumovi nabízet svým stálým zákazníkům i v době, kdy se nedojí (zhruba od listopadu do května). Na jejich uskladnění vybudovali v letošním roce sklepní prostory, jejichž stavbu pomohla zrealizovat stotisícová bezúročná půjčka od Svazu chovatelů ovcí a koz.

Dlouhodobým cílem farmy je moderní využití koňské síly pro život i práci. Rosenbaumovi, kteří obhospodařují necelých 30 hektarů luk a pastvin v systému ekologického zemědělství, stojí aktuálně před rozhodnutím, jak chod farmy ekonomicky zefektivnit, aby zbývalo více finančních prostředků na investice. Je opravdu smutné, že pro menší rodinné farmy tohoto typu, které se vzhledem k množství podmínek a náročnosti zpracování projektů neodvažují žádat o investiční dotace z PRV, nebo ani neplánují nějaké razantní investice, neexistuje žádná vhodná alternativa. Konkrétně pro farmu rodiny Rosenbaumových, ale i celou řadu dalších menších rodinných hospodářství by byly naprosto ideální Asociací soukromého zemědělství do nového programového období navrhované jednoduché „mikroprojekty“, v jejichž rámci by dotace nepřesáhly například 300 tisíc Kč a sloužily by k vylepšení vzhledu farem či nakoupení použitého a přitom stále funkčního strojního vybavení. Jednou z možností do budoucna pro dětřichovické hospodáře je navýšení výměry  na zhruba 50 hektarů a rozšíření chovného

81

82

83

Selská revue 2014

regiony asz se představují

www.asz.cz

dnešní malý ráj, kde ve vzájemné symbióze spokojeně žijí lidé i zvířata. Bylo to typické vybydlené stavení, které dlouhé roky využíval slavkovský státní statek jako odchovnu dobytka.

Své faremní aktivity Rosenbaumovi postupně rozšiřují i o venkovní chov prasat. stáda. Dosáhli by tak vzorového modelu klasické kanadské rodinné farmy, který panu Rosenbaumovi již před lety učaroval. S ním souvisí i větší využití koní v rámci hospodářství. „Naším dlouhodobým cílem je moderní využití koňské síly pro život a práci na farmě jakožto ekologické i ekonomické alternativy k současnému modelu zemědělství. Nyní jsou s námi na farmě dva chladnokrevní koně, které využíváme pod sedlem i v zápřahu. Pomáhají nám s přípravou palivového dříví, pracují na poli, s vozem se účastní řady akcí a slavností v Jindřichovicích a okolí,“ vysvětluje pan Rosenbaum. Své faremní aktivity Rosenbaumovi postupně rozšiřují i o pěstování bio zeleniny, brambor a venkovní chov prasat. Vše ve snaze o zodpovědný přístup k přírodě a s důrazem na kvalitu produkce. Opravdu velká škoda, že takovéto farmy si stát nejen nehýčká, ale naopak jim podmínky k jejich spokojenému hospodaření a životu dlouhodobě nesmyslně ztěžuje.

především k chovu ovcí, koní, ale i dalších druhů hospodářských zvířat. Je však i stále vyhledávanějším centrem aktivit spojených se zvířaty pro děti, mládež i celé rodiny za účelem prohloubení jejich vztahu k přírodě. Rozšiřuje svou působnost i v oblasti socializace dětí, a to včetně indisponovaných. Ekofarmu Jalový dvůr provozuje společně se svou rodinou veterinární lékařka Markéta Sedlinská. Když její otec, uznávaný brněnský kardiolog Josef Šumbera, značně zchátralý objekt dvora společně se zanedbanými pozemky v devadesátých letech kupoval, netušila, nakolik se pro ni stane srdeční záležitostí. To však ještě ani zdaleka nepřipomínal

Na vypásání roky neudržovaných pozemků se ukázalo jako ideální pořízení ovcí. Na Jalovém dvoře se rozhodli pro kombinované plemeno merinolandschaf, na něž mají uznaný šlechtitelský chov. Aktuální velikost stáda je 65 bahnic. „Toto plemeno jsme vybrali záměrně z důvodu jeho skvělých vlastností. Ovce jsou chodivé, po celý den schopné hledat potravu i ve velmi nehostinných podmínkách. Jsou tvrdé, odolné a tím pádem schopné přežít zimu venku ve sněhu. Velkou výhodou je asezónnost říje, tedy téměř celoroční plodné období, díky němuž probíhá bahnění i třikrát za dva roky. V našem chovu nejsou výjimkou ani trojčata či dokonce čtyřčata. Dalším pozitivem je pomalé ukládání tuku mezi svalová vlákna, na rozdíl od jehňat masných plemen ovcí tak mají tato ještě při hmotnosti 50 kg kvalitu masa odpovídající jehněčímu,“ pochvaluje si paní Sedlinská a dodává: „Jehňata kromě trávy, kterou spásají, nepotřebují žádné přikrmování a na podzim, kdy už tráva není, dosahuje většina z nich bez problémů jateční hmotnosti okolo 50 kg. Jehňata na vypásání zahrad a dvorků jsou prodávána minimálně ve stáří 80 dní.“ Ekofarma je však také významným producentem plemenného materiálu, a to jak beranů, tak jehnic.

Rozlehlé pastviny kolem dvora jsou pro koně ideálním prostředím.

Jalový dvůr je malý ráj, kde ve vzájemné symbióze spokojeně žijí lidé i zvířata.

Součástí ekofarmy je i rybník, který slouží ke sportovnímu rybolovu. EkoFILMFEST Jalovák odehrávající se ve spolupráci s Kinematografem bratří Čadíků přímo v prostorách dvora.

Významným pilířem ekofarmy Jalový dvůr jsou koně. Paní Sedlinská pracuje na brněnské Veterinární a farmaceutické univerzitě  jako vedoucí oddělení reprodukce Kliniky chorob koní a koně tedy nemo-

Pokud dnes ještě někdo pochybuje o tom, že rodinné farmy jsou centrem živého dění na venkově, mohu mu návštěvu Ekofarmy Jalový dvůr vřele doporučit.

Veterinární lékařka Markéta Sedlinská se svými rodiči u lípy svornosti, kterou na stráni za statkem vysadili. Kromě českých teplokrevníků, anglických plnokrevníků či slezského norika najdete na farmě i nádherné lipicány, s nimiž se paní Sedlinská věnuje vozatajství.

Jalový dvůr – malý ráj pro zvířata i lidi

Jalový dvůr je přírodní památka ležící jihovýchodně od Slavkova u Brna. Stejný název nese i ekofarma, která se nachází v této oblasti na úpatí Ždánického lesa. Její překrásné prostředí zasazené do údolí tří strání nabízí již několik let ideální podmínky

Na farmě mají uznaný šlechtitelský chov ovcí plemene merinolandschaf a jsou významným producentem plemenného materiálu.

zejména rodin s dětmi. Kromě vyjížděk na koních či jízd kočárem nabízí jednodenní i víkendové pobyty u koní, jejichž hlavní náplní je pohyb v přírodě a přímý kontakt se zvířaty. Velmi oblíbené jsou také týdenní dětské letní tábory či půldenní nebo celodenní programy pro školy. Součástí ekofarmy je i rybník, který slouží ke sportovnímu rybolovu. Výhodou dvora jsou ubytovací kapacity využívané při organizovaných akcích. Přímo v areálu vítá návštěvníky také stylová hospůdka, která nabízí příjemné posezení jak v letních, tak zimních měsících. Nezapomíná se však ani na kulturní vyžití. Vyhlášený je každoroční týdenní letní

Téměř zapomenutým plodinám se opět daří Nejen chov ovcí, ale také téměř zapomenuté plodiny se vrací do našich krajin. Jejich pomyslnou kolébkou bylo v minulosti zejména podhůří Jeseníků, kde se ještě na začátku druhé světové války pěstovala pohanka, špalda a len. S nástupem Adolfa Hitlera byly jakožto „nerentabilní“ zakázány, po odsunu sudetských Němců zapo-

hou chybět ani na farmě. Rozlehlé pastviny kolem dvora i prostory zrekonstruovaných stájí jsou pro ně ideálním prostředím. Najdete zde české teplokrevníky, anglické plnokrevníky, slezského norika i nádherné lipicány, s nimiž se paní Sedlinská věnuje vozatajství a v této disciplíně i závodí. Vozatajské závody jsou i jednou z mnoho akcí, které ekofarma organizuje. Jalový dvůr se nachází na úpatí Ždánického lesa a je zasazen do údolí tří strání.

Jalový dvůr každoročně přiláká svými jezdeckými, zážitkovými, relaxačními, ale i kulturními aktivitami stovky návštěvníků,

Na Jalovém dvoře nechybí ani stádo oslíků.

Manželé Čechovi společně s Přemyslem Čechem starším, který hospodaření na rodinném statku v devadesátých letech obnovil.



84

Selská revue 2014

regiony asz se představují

www.asz.cz

okamžitě postřehl. No a o komplikaci v podobě povinnosti elektronického čipování při prodeji jehňat na Slovensko ani nemluvě,“ shoduje se ve svých výtkách vůči státní správě s celou řadou ostatních sedláků pan Čech. Nezní to však jako stížnost, pouze jako smutné konstatování faktů, která nemají aktuální řešení.

stor a pořízení čističky obilnin, které bylo zčásti financováno z evropských fondů. V plánu je ještě výstavba nové skladovací haly.

Poměrně nedávno proběhla na statku v Rovensku rekonstrukce hospodářských budov – skladovacích prostor, pořízena byla i čistička obilnin. menuty či příliš nezapadaly do koncepce nového socialistického zemědělství. Hlavně díky několika ekologickým farmám se v oblasti Šumperska, Jesenicka a Bruntálska těmto plodinám opět daří. Na Zábřežsku se mezi ně již několik let řadí i farma rodiny Čechových. „Rod Čechů má v Rovensku dlouhou historii hospodaření. Syn, který se zde nyní věnuje sedlačině, je v pořadí již osmým hospodářem,“ říká na úvod Přemysl Čech st., který tu v devadesátých letech na 16 hektarech navrácených polností a 6 ha lesa hospodaření obnovil. Po dvou letech průtahů a peripetií se k této výměře přidalo i 20 hektarů polí a 15 ha lesa, na nichž před kolektivizací hospodařila v blízkém Zábřehu na Moravě rodina manželky. Farma byla několik let zaměřena na chov prasat, v roce 2002 však vstoupila do nové etapy. Do jejího chodu se plně zapojil Přemysl Čech mladší se svou ženou Martinou, oba absolventi brněnské Mendelovy univerzity, a rozhodli se pro chov ovcí. Zároveň se v té době podařilo navýšit výměru na 120 hektarů, k čemuž výrazně napomohly pozemkové úpravy v sousedním postřelmovském katastru.

Při naší návštěvě v Rovensku probíhala zrovna podzimní střiž ovcí před připouštěcí sezónou. hektarech orné půdy, 25 ha luk a pastvin a 20 ha lesa. Pěstovanými plodinami jsou špalda, pohanka, žito a osivo vikve, pelušky, nahého ovsa a nachového i lučního jetele. Většina produkce směřuje přímo do bio mlýna firmy PRO-BIO, který se nachází v nedalekém Starém Městě, a je zaměřen právě na zpracování starých tradičních plodin. V letošním roce zde byl na základě stále se zvyšující poptávky spuštěn i provoz nového bezlepkového mlýna.

Čechovi nezapomínají ani na péči o krajinu. Na pastvině za statkem v Zábřehu vybudovali za pomoci podpory z programu ministerstva životního prostředí na revitalizaci říčních ekosystémů kaskádu tří rybníčků. Dále po dohodě s vlastníky půdy vykopali napříč zoraným lánem, na kterém hospodaří družstvo, příkop, který z obou stran obklopuje tři metry široký travnatý pás s vysázenými stromy a keři. Význam tohoto protierozního opatření ověřila hned první zima. Příkop zachytil vodu při tání půlmetrové sněhové pokrývky a nevznikly žádné škody jako v předchozích letech, kdy voda z asi padesátihektarového pole stékala k domům. „Lidé to dříve měli vypozorované, mnohem více respektovali přírodu a její zákonitosti. Kdysi tu býval příkop osázený třešněmi, tak jsme ho zase vrátili. Nejen proto, že jsme s otcem oba myslivci, se dlouhodobě snažíme dostat do krajiny prvky, které ji zkrášlí, pomohou zvěři a mají protierozní efekt,“ vysvětluje farmář. Živočišná výroba je na farmách v Rovensku a Zábřehu zastoupena zejména ovcemi plemene romney. „Aktuálně máme v chovu 250 bahnic, z nichž 100 je zapojeno do kontroly užitkovosti. Produkujeme plemenná zvířata, realizujeme ale i užitkové křížení plemen romney, berrichon du Cher a oxford

Oni si totiž sedláci oproti všeobecně vžitým mýtům vůbec velmi málo stěžují. „Není na co. Zvolili jsme si cestu žití v souladu s přírodou a děláme práci, kterou máme opravdu rádi a v níž spatřujeme hluboký smysl,“ uzavírá farmář.

Srdeční záležitostí zootechničky Martiny Čechové je chov koní plemene hafling. Martiny, je chov koní plemene hafling, má také chovatelskou stanici výmarských ohařů dlouhosrstých a border kolií. O administrativu se manželé pečlivě dělí, paní Čechová má na starosti účetnictví a evidence, pan Čech veškeré žádosti o dotace. „Byrokracii a často nadbytečné kontroly se bohužel stále nedaří úměrně

snížit. V loňském roce jsme například žádali o přechodnou vnitrostátní podporu. Proběhly dvě důkladné kontroly ze SZIFu a ČPI a bez shledání závad nám platba nakonec přiznána nebyla. Kapitola sama pro sebe jsou věčné kontroly ušních známek několikrát za sebou, kdy úředník nedokáže pochopit, že při manipulaci se stádem občas k jejich ztrátě dojde, aniž by to chovatel

Statek v Zábřehu na Moravě

Byrokracii a často nadbytečné kontroly se bohužel stále nedaří úměrně snížit. S rozvojem rostlinné výroby, která činí téměř 90 % příjmů farmy, jsou spojeny v několika posledních letech i investice. Zejména rekonstrukce skladovacích pro-

down. Takové jedince prodáváme zájemcům v okolí na výpas zahrad, jehňata putují na Slovensko,“ informuje Přemysl Čech. Srdeční záležitostí jeho ženy, zootechničky

Dnes je farma již osmým rokem registrovaná jako ekologická a hospodaří na 150

Na statku v Zábřehu na Moravě hospodařila dříve rodina maminky dnešního hospodáře.

Živočišná výroba je na farmách v Rovensku a Zábřehu zastoupena zejména ovcemi plemene romney.

Příště: ASZ Havlíčkův Brod

30. 10. 2014

text: Šárka Gorgoňová foto: Zdeněk Gorgoň

85

86

Selská revue 2014

historie

www.asz.cz

Vyškovský jazykový ostrůvek aneb Hanácké Sudety

byl chován na maso i mléko. V každé z jednotlivých obcí se nacházela sběrna mléka a třikrát denně, ráno, v poledne a večer, bylo mléko nákladním autem odváženo do centrální mlékárny v Brně. Jejími členy bylo až 400 sedláků ostrůvku. Vzhledem k tomu, že každá z obcí ležela při vodním toku, nezanedbatelný byl i chov našli se mezi nimi i příslušníci českého etnika. Pokud neovládali místní němčinu, byla vodní drůbeže, kachen a husí. Ty se vždy ráno vypouštěly na potok nebo rybník, zde určitá jazyková bariéra, bránící bližším kontaktům, přesto i oni kde měli svůj okruh si přes den samy hledaly obživu. Byly důlezákazníků, někdy k nim docházeli i Češi z okolních českých Vesevětších dílnách žitým zdrojem masa, sádla avesnic. peří, které či v zimě společně po večerech pracovali Češi jako pomocní dělnícinaapodzim i v hospodářství byli Češi zastoupeni jako dralo na výstelku polštářů a peřin. Draní pomocné síly. Často se jednalo o jediné obyvatele, ve jevesnici byločeské výsadou žen a dívek,kteří vnímaly jako byli. Jelikož k vzájemnému setkávání, poví- většinou jen základní řemesla byla ve všech obcíchpříležitost zastoupena, produkoval řemeslník dání a vyprávění.

usazeniny. Horní ostrůvek je posledním výběžkem hanácké roviny se svojí úrodnou

půdou vhodnou k sedm pěstování řepy a jihozápadně obilí. Podle vyprávění starých lidí totiž ,,končí Haná Na okraji úrodné Hané, třicet kilometrů východně od Brna a kilometrů od Vyškova, se nacházel malý německý Vyškovský jazykový ostrůvek. Vznikl za osídlením německých přistěhovalců v polovině 14. století, kdy hlakousek Vyškovem, západním směrem“. V obcích dolního ostrůvku, převážně na domory a morové epidemie tuto krajinu téměř vylidnily. Jelikož vesnice a lesy byly ve vlastnctví klášterů, povolávala pomezí Čechyně a Kroužku je patrná více jílovitá a kamenitá půda. Ostrůvky se však církevní vrchnost novoosídlence ze svých mateřských klášterů v Bambergu, Augsburgu a Brixenu. neliší od okolní krajiny ani podložím, ani florou či faunou s výjimkou Větrníku.

N

ěmecká jazyková oblast v tehdejší době zahrnovala mnohem více obcí. V minulém století to ale bylo již jen osm vesnic zhruba s 3500 obyvateli. Vyškovský jazykový ostrůvek měl své zvláštní dělení na „horní“, který tvořily obce Rostěnice (Rosternitz), Zvonovice (Swonowitz), Hlubočany (Hobitschau), Lysovice (Lissowitz), Kučerov (Kutscherau) a osada o 36 popisných číslech Terešov (Thereschau), která byla založena teprve roku 1792 jako poplužní dvůr hraběte Tereše a osídlena německými kolonisty ze severu Moravy (Kravařsko a Schönhengstgau). „Dolní ostrůvek“ tvořily obce Komořany (Gundrum) a Čechyně (Tschechen), které byly od ostatních německých vsí horního ostrůvku odděleny čistě českými obcemi Podbřežice, Tučapy a Draastní živnost, ale přivydělávali si jako pomocníci ve větších dílnách, na pilách, žovice. Horní ostrůvek rozvíjel své hospocihelnách. Poměrně hodně bylo domkařů – zedníků, kteří jezdili za prací do Vídně, dářské vztahy směrem k Vyškovu, zatímco udapešti a později do Brna. Dělníci, zaměstnaní v průmyslu, mívali dvě až tři měřice obyvatelé dolního ostrůvku sousedili přímo le a jejich ženy pracovaly jako pomocné síly u sedláků. Měřice (das Metzen), dnes už s městem Rousínovem (Neuraussnitz). Pozdrav z Rostěnic (30. léta)

měř zapomenutá polní míra, čítala asi jednu pětinu hektaru.

Obr. č. 5.: Rodina z ostrůvku s čeledíny

pro svoji obec. Výjimkou byli pekaři. Hospodářské kontakty měl ostrůvek i V obcích bývali dva až tři bohatí sedláci, kteří vlastnili více než 20 hektarů půdy,

s Vyškovem, kde se nakupovalo zboží a suroviny. Všední den na ostrůvku.

Obr. č. 3 : Všední den na ostrůvku ( cca 30. léta)

vlastní potřeby každého zemědělce. Černozem zde byla bohatá na obsah vápníku, a to nejvíce v západní části ostrůvku, kdy Rád bych pozastavil pozemků a k němu se vážícímu stavu dobytka. například obecse Čechyně vykazujeuažvelikosti 10 % obsahu vápníku v půdě. Obce na východ od Počítalo se obvykle na 1 ha půdy 1 kráva ve chlévě, při 7 ha to byly už 4 krávy a dvě ostrůvku již měly více jílovitou půdu, místy, jako například Terešov, krávy do zápřahu proi písčitou. výměnu. Při 7 ha už mohl mít sedlák i jednoho koně a při 9 ha už

i dva koně, 3-4 a 2činil ažjen 6 dobytčat. I když ve vsi nebývali více než dva velcí Průměrný podíl luk krávy na ostrůvku něco kolem 3 %. Čtvrtina orné půdy sloužila

sedláci, kteří by měli víc než 20 ha, neměl nikdo více než tři koně. Pokud měl sedlák 3 právě k pěstování výše uvedené cukrové To dokazuje i vybudování úzkokolejné ha řepy. půdy, měl k tomu dvě krávy a lehký vozík do zápřahu, pluh, brány., malou mlátičku, trati mezi obcemi horního ostrůvku a Vyš-

elektromotor. schopen bez cizí pomoci své 3-4 ha s tímto kravským potahem kovem, jež bylaByl po válce zrušena.sám Ve dvacátých letech, ještě před vybudováním trati,

obdělat. Domkaři a malí sedláci měli od obce pronajaté pozemky s travou pro krmení bývala řepa svážena na koňských nebo volských povozech. Využívány zvířectva. Pomáhali také byly při i řepné sklizni cukrové řepy na statku v Hlubočanech. Za tuto řízky a zbytky řepné nati, jež se silážovala

Jarní práce na poli, bohatší seldáci využivali koně

a v zimních měsícíchřízky sloužila krmivo dobytka. Tímto způsobem byli také schopni rozšířit pomoc dostávali najako krmení

Obr. č. 1: Pozdrav z Rostěnic ( 30. léta)

Zemědělství polí a dílů, které naznačují, že kdysi byly osídleny německými kolonisty – např. „Ajš– hlavní zdroj obživy Jižní okraj úrodné Hané, položený v nadmořské výšce okolo 320 m. n. m. vykazoval

Rodina z ostrůvku s čeledíny

87

nit“ z německého ein Schnitt – zářez vždy příznivé podmínky pro rozvoj zemědělství. v krajině. Příloha č. 1 Vyškovský jazykový ostrůvek byl především Hlavními oblastí, plodinami, které se zde pěstovaly, bylyjecukrová řepa, ječmen a pšenice. ryze zemědělskou kde většina obyHorní ostrůvek posledním výběžkem vatel byla na zemědělství závislá. hanácké rovinyvíceméně se svojí úrodnou půdou Brambory, oves či žito byly pěstovány jen okrajově za účelem vlastní potřeby V horním ostrůvku byla dokonce na počátku vhodnou k pěstování řepy a obilí. Podle každého zemědělce. Černozem zde bylavyprávění bohatá nastarých obsahlidí vápníku, a to nejvíce v západní dvacátého století zbudována úzkokolejná totiž „končí Haná dráha, která procházela vesnicemi západním směrem za Vyškovem“. části ostrova, kdy všemi například obec Čechyně vykazuje až kousek 10 % obsahu vápníku v půdě. a sloužila k přepravě cukrové řepy do cukro- V obcích dolního ostrůvku, převážně na Obce na východ od ostrůvku měly již více jílovitou půdu, místy, jako například Terešov, varu ve Vyškově. Její pozůstatky lze dodnes pomezí Čechyně a Kroužku, je patrná více i písčitou. [13]. v krajině rozpoznat. jílovitá a kamenitá půda. Ostrůvky se však neliší od okolní krajiny ani podložím, ani Takékatastru průměrný podíl luk naobcí ostrůvku činilčijen něcoHlavními kolem 3plodinami, %, loukykteré se rozkládaly Každá část jednotlivých částí florou faunou. se dělila lidových názvů. Ty se přezde pěstovaly, byly cukrová ječmen většinou pouzepodle na úpatí kopce Větrníku nebo přisetoku Bohdalického potokařepa, a sloužily dávály z generace na generaci. I v dnes již a pšenice. Brambory, oves či žito byly pěsjako zdroj krmivasepro dobytek malých hospodářů nebo domkařů. Pozornost byla čistě českých vesnicích dochovaly názvy továny jen okrajově, víceméně za účelem

18

pro dobytek. V Lysovicích bylo proto

svůj stav dobytka. Velkým příjmem sedláků bylmělměsíční příjem za mléko. Tady se v průběhu druhé světové války na tuto siláž všech statek nebo dvůr velkou zahradu vystavěno silo. ovocnými stromy, šlo především o třešpřelilo a odměřilo na litry a jednou směsíčně bylo vypláceno, cena jednoho litru se Přílohy

ně, jabloně nebo Obr. švestky, č. 6z jejichž : Jarníplodů práce

na poli, bohatší sedláci využívali koně

Poloha obcí jazykového se v téměř každéjak domácnosti na pohybovala v rozmezíostrůvku od 70byla do pří80 haléřů. Z obce, již bylovařila zmíněno, se pak vozilo znivá i pro pěstování ovoce. Téměř každý

podzim povidla. Ovocnými stromy byly le-

mléko především do Brna do centrální mlékárny. K selským stavením Vyškovska patřily movány i silnice mezi jednotlivými obcemi. Ty však Hospodářská nesloužily pouzesituace jako zdroj se ovoce, započala také rozvíjet kupředu, zásluhou nákupu nových ale i jako orientační body při silnici, kdy strojů do zemědělství a také zřízením spořitelny roku 1882 a centrální mlékárny v Brně za tuhých zim bývaly cesty zcela zasypány 20 sněhem. (1901) jejíž podíly byly ze 2/3 v rukou sedláků z ostrůvku.[23] Po konci války a

Zdrojem obživy ve Vyškovském jazykovém ostrůvku bylo zejména zemědělství.

německých obyvatel Covysídlení se týče chovu zvířat, na prvním místězačaly být vesnice osídlovány českým obyvatelstvem, byli koně. Zejména těžká tažná většinou českých obcí, kteří se k levně nabytému majetku většinou bezzemky z okolních belgická plemena, která se využívala v zenechovali vždy ohleduplně a nebo s cílem pokračovat ve výrobě. Přišla i řada řemeslníků, mědělství. Velcí sedláci vlastnili i čtyři více koní. Velmi často se chovala prasata, kteří obsadili bývalé německé dílny, obvykle se však tito národní správcové chovali tak, takřka na každém dvoře, a vykrmována  byla až do hmotnosti 200 kg, aby měla Obr. č.18 : Selská rodina, válečná léta Selská rodina - válečná léta dostatečnou vrstvu sádla. Hovězí dobytek 26 I duchovní život ostrůvku šel dále zaběhnutých směrem. Ze vsí ostrůvku měly své

88

Selská revue 2014

historie průměrné usedlosti měly kolem 12 ha, menší okolo pěti. K velikosti obhospodařované výměry se samozřejmě vztahovalo i množství chovaného dobytka. Obvykle se na jeden hektar půdy počítala jedna kráva. Při sedmi ha už mohl sedlák mít i jednoho koně, při devíti dva koně, tři až čtyři krávy a dvě až šest dobytčat. Pokud měl sedlák tři hektary půdy, měl k tomu dvě krávy, lehký vozík do zápřahu, pluh, brány, malou mlátičku, elektromotor a byl schopen si tuto výměru obdělat bez cizí pomoci. Domkaři a malí sedláci měli od obce pronajaté pozemky s travou pro krmení zvířectva. Pomáhali také při sklizni cukrové řepy na statku v Hlubočanech. Za tuto pomoc dostávali řízky na krmení dobytka. Podstatný příjem znamenal pro sedláky prodej mléka. Výplata probíhala jednou měsíčně, výkupní cena za litr se pohybovala mezi 70 a 80 haléři. V každé obci se čile rozvíjelo zřizování družstevních a hospodářských organizací, každá měla svůj místní zemědělský spolek. Okresní hospodářský spolek byl založen v Rostěnicích už roku 1892. V témže roce byla v Hlubočanech založena první peněžní záložna, tzv. Reiffeisenka. Ve dvacátých letech minulého století byly vesnice vyškovského ostrůvku elektrifikovány, což neznamenalo jen větší komfort pro obyvatele, ale také možnost pořízení množství zemědělských strojů na elektrickou energii, jako byly například mlátičky nebo vazače slámy, které se kupovaly v blízkém Brně či Blansku.

www.asz.cz

Zvyky, obyčeje a svátky Dalším, neméně zajímavým prvkem místní lidové kultury, byly zdejší zvyky. Místní obyvatelstvo bylo přísně katolické, proto se dodržovala spousta církevních svátků a obyčejů. • Večer 5. prosince se slavil svátek sv. Mikuláše. Po obci chodili čtrnáctiletí a patnáctiletí chlapci převlečení za Mikuláše a čerta a nadělovali dětem sladkosti a oříšky. • Na Štědrý večer se kromě rozdělování dárků věštila i budoucnost. Dívky klepaly na kurník, aby zjistily, zda se příští rok vdají (pohnul-li se kohout, znamenalo to svatbu). Hospodáři zase podle slupek určovali suché a deštivé měsíce příštího roku.

Jeden z mála žudrových domů, které se dodnes dochovaly – Rostěnice, 2014

Školství a nářečí Ve Vyškovském jazykovém ostrůvku měla každá obec svou vlastní školu, jen děti z Terešova chodily do Hlubočan. Po absolvování pěti ročníků pak přecházely do měšťanky v Lysovicích. Úloha škol byla důležitá i v tom, že se zde děti vůbec poprvé ve svém životě setkávaly se spisovnou němčinou, kterou v normálním životě vůbec nekomunikovaly. Doma mluvily jen zdejším starým německým dialektem. Důvodem, proč se zde jazyk zachoval ve své původní podobě, byla izolovanost Vyškovského jazykového ostrůvku od ostatních německy hovořících oblastí. Zcela vědomě se mluvilo starobavorským nářečím, jednou

• Na Tři krále chodily po obci děti převlečené za mudrce z východu a nad dveře každého domu napsaly křídou K+M+B. V únoru o Hromnicích se světily v kostelích svíčky, které se zapalovaly před bouřkou, aby chránily hospodářství před úderem blesku.

Typické žudrové domy v Rostěnicích

Obr. č. 15 : Náves s typickou žudrovou architekturou (Rostěnice)

z jeho zvláštností bylo, že například „w“ dům, se ve všech Typickým znakem vyškovského jazykového ostrůvku byl žudrový vesnicích horního ostrůvku byl zastoupen ve své staré a novější formě. Tyto domy se od běžně vyslovovalo jako „b“.

českých stavení markantně odlišovaly svojí typickou architekturou, už na první pohled zjevným hřibovitým vstupem do domu. Domy českých vesnic bývaly bez těchto

klenutých vstupů, s obyčejnými Snad jižněji na Moravě (na Moravském Několik ukázek slovvchody. v nářečí, němčině Slovácku) můžeme pozorovat i částečně podobný styl stavení, ale na Vyškovsku arozhodně češtině: ne. Charakteristické bylo i to, že většina těchto domů byla od českých stavení v okolí odlišná tím, že domy byly celé, mimo modré podrovnávky, nabíleny hašeným vápnem, ,,gekladert“. feif/ fünf/ pět Vesnice horního jazykového ostrůvku tvořily společenství, jednotnou formu, která Bräuti/ Gelieber/ milý se rozkládala při potoku. Tak například Rostěnice, Hlubočany, Lysovice dělil na dvě hoiß/ heiß/ horký poloviny právě Bohdalický potok zvaný,,Bohda“. Ten sloužil ještě ve třicátých letech minulého století jako stanoviště pro husy a kachny a byl, na rozdíl od dnešních dní, flejng/ fliegen/ letět hustě porostlý topoly, vrbami a olšemi. Po obou dvou stranách malé louky, která se tejf/ tief/ hluboký rozkládala při břehu potoka stály typické bílé žudrové stavby. Téměř všechny německé Oppl/ Apfel/ jablko 55 Bejch/ Weg/ cesta Mejssa/ Messer/ nůž ich hop/ ich habe/ mám proid/ breit/ široký

Žudrové domy – typický znak ostrůvku

Žáci měšťanské školy v Lysovicích, rokměšťanské 1920 Obr. č. 2 : Žáci

školy v Lysovicích cca.1920

• Na sv. Štěpána omývaly ráno ženy mužům v posteli obličej vodou, muži jim to oplatili na Nový rok. Silvestr se zde moc neslavil, většinou se šlo do hostince.

Typickým znakem Vyškovského jazykového ostrůvku byly žudrové domy. Ve všech vesnicích horního ostrůvku byly zastoupeny ve své staré i novější formě. Od českých stavení se markantně odlišovaly svojí typickou architekturou – už na první pohled zjevným hřibovitým vstupem do domu a také tím, že mimo modré podrovnávky byly pečlivě nabíleny hašeným vápnem. Snad jižněji na Moravě (na Moravském Slovácku) můžeme

• Masopust se slavil tři dny, od neděle do úterý, a jeho přípravu měli na starost mladí muži. V neděli probíhala taneční zábava, při které dávaly dívky chlapcům za klobouk kytku. V pondělí ráno prošel obcí průvod masek a večer se tančilo. Druhý den chodili mladíci dům od domu a dostávali peníze, koláče a uzené maso, které napichovali na šavli. O půlnoci na středu se pohřbívala basa. Jarní zvyky uzavíralo tzv. „Maisingen“, které se konalo vždy tři týdny před Květnou nedělí. Po obci chodil průvod dětí, které nesly smrček ověšený vyfouknutými vajíčky, ozdobený slaměnými řetězy a papírovými růžemi. Vrcholek stromku byl ozdoben panenkou v lidovém kroji. Dva týdny před velikonočními svátky byla z obce vynášena smrtka – „Todesauftragen“.

89

• V Rostěnicích zůstala jeden den v roce všechna ohniště, plotny a kamna studená. Dělo se tak kvůli svátku, který se slavil každý rok 9. července a při kterém nesměl být v obci zapálen žádný oheň. Svátek vznikl jako upomínka na neštěstí, které se přihodilo v obci právě 9. července roku 1784. Ten den ve tři hodiny odpoledne uhodil do hrušky stojící na zahradě jednoho z domů blesk a zapálil nejen toto stavení, ale i okolní domy. Při požáru jich vyhořelo celkem osm. Na důkaž vděčnosti Pánu Bohu, že uchránil celou obce před vyhořením, začali místní slavit tento svátek. • Významným svátkem byla oslava Božího těla – vždy první čtvrtek po letnicích. Obcí kráčel průvod, který se zastavoval u jednotlivých oltářů, aby se zde pomodlil. V čele průvodu šli chlapci s církevními prapory, slavnostně oblečená děvčata a poté čtyři muži nesoucí nebesa, pod nimiž šel kněz. Po zpěvácích a hudebnících šla vesnická chasa. • Na podzim probíhal odvod na vojnu (Assentierung), kdy se většina mladých mužů dostala poprvé ze své rodné vesnice. Obyvatelé dolního ostrůvku se dostavili v doprovodu starosty na ozdobených koňských povozech do Slavkova, obyvatelé horního do Vyškova. Nebylo výjimkou, že mladí muži z Vyškovska sloužili v Mukačevu, Užhorodě či Košicích. • Obvyklé byly i poutě, kterými obyvatelé děkovali Bohu za dobrou úrodu, nejčastěji se jezdilo nebo chodilo do Němčan na „Lutrštrék“, ale nebyly ani výjimky, kdy se celé procesí (téměř celá vesnice) vypravilo do Křtin či na Svatý Hostýn. • K dalším zvykům patřilo vaření švestkových povidel či podzimní hony na zajíce (Hasenjagd). Nebylo výjimkou ulovit např. v kučerovském katastru až 600 zajíců. Na společnou večeři a zábavu pak byla pozvána celá vesnice. • Svatba (Hozät nebo Hozat = Hochzeit) se v německých

• Na Květnou neděli se v kostelech světily kočičky, které se pak zavěšovaly do světnic a stájí za kříž. Na Velký pátek a Bílou sobotu, kdy mlčely zvony, chodili po obci chlapci s řehtačkami a trakaři a ohlašovali klepáním a řehtáním čas modliteb.

podle obcích vesnic. V nošen zekonala předu na krku otevřený, naRostěnicích jazykovémbyl ostrůvku zásadně v úterý,zatímco v Kučerově

protosemknutý. byl také tento den nazýván v dialektu Ehratoch, pod bradou případně Eritoch = Ehrentag.

• Vajíčka se barvila na červeno. Na velikonoční pondělí se mrskala děvčata „Peitschegehen“ a odpoledne se navštěvovalo příbuzenstvo. • Například v Rostěnicích panoval dlouho strach z čarodějnic. Poslední den v dubnu si proto dávali obyvatelé do oken překřížené bezové větvičky, které je měly ochránit před čarodějnicemi. • Den na sv. Jiří byl věnován ochraně hranic vesnice. Na výzvu rostěnického starosty se sešli na vymezeném místě všichni muži a odtud šli obhlédnout vesnické hranice, zkontrolovat mosty a cesty. Poté se vrátili do hostince, kde se podávalo telecí se zelím a pivem.

Obr. č. 11 : Svatba (30. léta)

Svatby se konaly zásadně v úterý, rok 1930



Jako pokrývka hlavy se používaly šátky různých barev. Vdaná žena se lišila od

90

říloha č. 5

pás dolů. Většinou to byly ručně vyšívané bavlněné a hedvábné stužky.

součást každodenního života v krátkosti jen zmínit, protože si myslím, že je to více Selská revue 2014

historie

záležitost etnografická, detailně popsaná v každé dostupné literatuře o ostrůvku. [58]

www.asz.cz

V roce 1949 bylo v městě Aaalen založeno tzv. „Pracovní společenství Vyškovského jazykového ostrůvku“ s cílem pomáhat při slučování rodin a zapojení do normálního života v Německu. Funguje dodnes, jeho současný název je „Společenství Vyškovského jazykového ostrůvku“ a hlavním úkolem je uchovávání a péče o svérázné dědictví původní vlasti. V roce 1980 převzalo město Aaalen nad společností patronát. Ta se pomocí své taneční krojované skupiny a pořádáním výstav při řadě akcí doma i v zahraničí snaží, aby se na Vyškovský jazykový ostrůvek nezapomnělo.

Do žudrových domů se vcházelo malými, nízkými vrátky do polootevřené předsíně – Rostěnice, 2014.

Ženský a mužský kroj z Rostěnic

Obr. č. 7 : Ženský a mužský kroj z Rostěnic

Nezapomíná se na něj ani u nás.V budově Obecního domu v Rostěnicích byla zřízena velmi zajímavá etnografická expozice věnovaná právě německému osídlení. V zasklených skříních na galerii Obecního domu i v samostatné místnosti jsou vystaveny kroje, jejich vyšívané součásti, lidová keramika, předměty denní potřeby a dobové fotografie. Muzejní expozici lze po předchozí telefonické domluvě na obecním úřadě navštívit, za zhlédnutí rozhodně stojí.

nejen vytápěla celý dům, ale sloužila i jako oddělovaly hnojiště od stájí. Na konci dvora Rodina z ostrůvku vObr. krojič. 10 : Rodina z vyškovského ostrůvku v kroji místo noclehu pro děti. Naopak světnice byla kůlna na nářadí, za níž začínala ovocná bývala prostorná a světlá. O vnitřní výzdozahrada. Sklep se nacházel v zahradě nebo a to od narození až do smrti. Místní ženy se okolních vesnicích, kde většinou zdarma bu domů se staraly většinou ženy a dívky. pod stodolou, která hraničila se zahradou hoHalenka nevzdaly ani při letníchrukávy vedrech,,as Miadala“ pracovali na zemědělských Běžné bylo zdobení vnitřních omítek ornaa stála až na konci pozemku, takže naložené s krátkými se nosila po celý rok.usedlostech. Na koncích rukávů Zdejší kroj byl na rozdíl od jiných německých oblastí součástí každodenního života a práci na poli či tuhé zimě. Existoval ve menty a ozdobami, které se do ještě vlhké vozy mohly přímo z pole zajíždět dovnitř. byla zdobena křížkovitými stehy v černé, červené nebo oranžové barvě. Na ramenech V letech 1945-1950 bylo z Vyškovska odsuomítky vytlačovaly prsty – podobně jako na naBývalo také hodně časté, že selský dům měl 2004, jsem dvou variantách – slavnostní se nosil místních obyvatel. Při svém bádání severní Moravě (Odersko) v roce o nedělích, svátcích, do kostelavzory. či na osla4 000 aNěmců. tříapůltisícového Slovácku. Objevovaly se zde převážně lidoi výminek pro staré rodiče, nebo pro čeledíbyly vyšity pestré květinové Rukávynuto bylyasirovné úzké, Zcož je jedna z odlišností v vé, kontaktu místními motivy. NěmciVe zjistil, tam se například kroj jiža byla předto válkou nenosil vy, pracovní pak na pole. Vyškovského jazykového ostrůvku zůstalo přírodní as krajinářské starých ženy. Vcházelo se do něj z průjezdu ke kroji hanáckému. Přes blůzku se nosil živůtek ze sametu či hedvábných Název žudro pochází z latinského „solave staré vlasti z nejrůznějších důvodů asitkanin ,,as domech nacházela podlaha, kte- a vstupní která sloužila zároveň jako nebo jenseve velmi jílovitá omezené formě, tamnímístnost, obyvatelstvo se oblékalo již více méně Patřil k hlavním znakům a přírium“, z něj je odvozen i německý název 300 osob, dnes se k německé národnosti rá se občas vyspravovala novým jílem kuchyň, a jeden malý pokoj. Jankerl“. Zapínání bylosoudržnosti nejprve na knoflíky, později knoflíky zůstaly jako ozdoby a slušnosti k ostrůvku. I v jednotlivých obcích „Sölder“. Do žudrových domů se vcházelo městsky. na Vyškovsku hlásí asi 75 obyvatel. s pilinami. zapínání změněno na červené stužky ,,Haklbandl“. byly nabylo krojích určité maličkosti a odlišnosti malými, nízkými vrátky do polootevřené Na jaře a na podzim se ve všech vesnicích předsíně, kde se po obou dvou stranách Na dvůr, bylo ustájení dobytka, maštale domyvnehašeným které byl sem při různých ve výzdobě, kterých by si neznalý člověk ani V Německu se několik let po válce přihlásiI vkde okolí vyškovského ostrůvku,bílily tedy českých vápnem, vesnicích V zimě Kroj se nosil kožich při svátečních příležitostech se 12 nosil ,,Kirapalz“, nepovšiml. měl právo nosit,,Palz“, pouze ten, nacházela malá okénka, jimiž bylo možno lo k vyhnancům z Východu přes milionů a různé místnosti na uskladnění krmení, přiváželi „vápenkáři“ z Drahanské vrchovislavnostech nošen kroj, a to hanácký. Vyškovský ostrůvek ležel na hranici dvou kdo se v obci narodil, nápadní svým „městpozorovat dění na ulici. Teprve dalšími lidí. Německá společnost se je zdráhala vcházel hospodář zadními dveřmi. Hnojiště ny. Vápno pálily také ženy, a to ve speciální olemovaný beránčí kůží. dveřmi se vešlo do klasické předsíně, v níž etnografických přijmout, ve válkou zničené zemi bylo těžké se nacházelo předprvků, stájemi, na druhém konci jámě v zahradě, tzv. „Kalkgrube“, kterou kroji můžeme ským“ oblečením tak byli čeledíni hanáckého a slováckého. Přesto i v německém a řemeslníci, kteří zde pracovali. bývaly malované truhly. Následovala malá zaopatřit. dvora byla studna. Z ulice se příchozí dostal měl téměř každý dům. Takto nově vybílené Nejnápadnější součástí ženského krojejevšak byl ,,Kresl“ nebo ,,Tatzl“. Nosil se již vysledovat značné množství hanáckých prvků. [59]vesnicím zvláštní vzhled. a často tmavá kuchyně, v které se nachána dvůr velkým průjezdem. Dvůr býval většidomy dávaly od Kroj dětství jakděvčat při slavnostních tak při práci na poli. Tento límec byl pevně Obr. č. 30 : Rostěnice, nedatováno malých a chlapců bylpříležitostech, stejný zela většinou kachlová kamna s pecí, jež Především staří lidé si na nové poměry nou vydlážděn kamennými bloky, které také Díky izolovanosti ostrůvku se udržel v obcích horního ostrůvku kroj až do roku a dákse říci, že býval nošen od kolíbky. zvykali těžce. Nejen odlišnou kulturu, Kdysi byly tyto stavby pokryty došky, připřišit halence. Nikdy by už žádnou ženu nenapadlo, ukázat senamimo dům bez límce. Ke Krojům dospělých se začal podobat až od způsoby a zvyky, ale velké potíže jim dělala čemž právě vstupní část se užívala jako svátečnímu kroji patřil límec zdobenější, práci němčina, byl o něco menší. Rozdíly šesti let. Byly na něm vidět markanty hanác- pro i spisovná kterou se kdysi učili ve byly i chladnější 45 místnost při letních vedrech Náš průvodce historií Vyškovského jazykých krojů, lze tedy tvrdit, že původně vzniškole, ale pak už jí nemluvili. Švábskému i jako spíž. Většina původních stavení kového ostrůvku Ing. Luděk Matyáš u etkl z nich. Nejnápadnější součástí ženského dialektu téměř nerozuměli. Nejtěžší pro však podlehla v průběhu minulých staletí nografické expozice věnované německému kroje byl límec – „Kresl“ nebo „Tazl“, pevně 49 ně bylo, že se již nemohli sdružovat do požárům. Selské domy, které se stavěly po osídlení v Obecním domě v Rostěnicích. přišitý k halence. Nikdy by žádnou ženu společných obcí, neboť byli roztroušeni po těchto katastrofách, už vykazovaly zcela nenapadlo ukázat se mimo dům bez něj. různých koutech Německa a světa. Velká jiný charakter. Předstoupená hřibovitá část Ke svátečnímu kroji patřil límec zdobnější, část nejstarší generace v prvním roce v pro ztratila svůj účel, místy se začala objevovat pro práci byl o něco menší. ni cizí zemi zemřela. i štuková výzdoba. Klasických žudrových domů se tak na ostrůvku dodnes zachovalo 2. 11. 2014 Starý kroj byl mladými lidmi uložen do truhpouze pár. Odsun obytel Vyškovského text: Šárka Gorgoňová el, protože budil pozornost a ukazoval na foto: Zdeněk Gorgoň jazykového ostrůvku a zdroje (viz níže) cizí původ majitele. Ale mnozí lidé se s taKroj – znak soudržnosti a příkovou věcí nemohli smířit a nosili svůj kroj slušnosti k ostrůvku Od ledna 1946 probíhal dle rozhodnutí PoZdroje: www.wischaue.de; Rigorózní až do smrti. To se dělo i u několika Němců, stupimské konference řízený odsun němecpráce Mgr. Martina Hanáčka, Pedagokteří zůstali ve Vyškově nebo na Vyškovsku. Nejcharakterističtějším znakem příslušníkého obyvatelstva z Československa. gická fakulta Masarykovy univerzity Ti také nosili kroj či jeho části až do konce ků Vyškovského jazykového ostrůvku byl V průběhu jarních měsíců tohoto roku se Brno, 2011 a vyprávění Ing. Luďka Maživota, přičemž neskrývali ani v pro ně tak zdejší kroj. Narozdíl od jiných německých i na Vyškovsku rozšířila zpráva, že všichni tyáše ze Zvonovic, kterému patří velké nedobře naladěném prostředí svou příslušoblastí byl součástí každodenního života zdejší Němci budou odsunuti do své půpoděkování. nost k ostrůvku. místních obyvatel. Nosil se opravdu denně, vodní vlasti. Ti byli v té době roztroušeni po Čechyňské kroje pozorovat i částečně podobný styl stavení, ale na Vyškovsku rozhodně ne. Téměř všechny německé vesnice se podobaly svým stavebním stylem. Při pohledu zvenčí (nebo z leteckých snímků) je patrné, že každé stavení mělo velký dvůr se stodolou, na který ještě navazovala ovocná zahrada.

91

92

Selská revue 2014

sedláci po práci

www.asz.cz

Sedláci po práci Co vlastně dělají sedláci po práci? Co je těší a naplňuje? Jaké akce organizují nebo se jich účastní? Napište nám o tom a vytvořme společnými silami tak trochu společenskou rubriku, kde se to všechno dozvíte. Informujte své kolegy-sedláky o tom, co je kdo nového, co se kde zajímavého šustne, kdo z členů vašeho regionu oslavil významné jubileum či se těší z nového přírůstku v rodině. V prvním díle našeho seriálu přinášíme takovou malou ochutnávku a těšíme se na vaše příspěvky do čísla dalšího…

Co dělají po práci příbramští sedláci?

Hlediště je určeno cca pro 300 diváků, ale často jich přišlo i více.

Z druhého představení nazvaného „Dívčí válka aneb jak to také mohlo být“. ku. Jiný se věnuje přístrojovému potápění. Každý má jiné zájmy, jiné priority, možnosti… Vždy je to ale o schopnosti zorganizovat si práci a vyšetřit si čas. A člověk by si měl dokázat udělat čas především na rodinu, přátele a v neposlední řadě na setkávání s kolegy. Takovými organizátory setkávání a nositeli společenského života na venkově bývali vždy hasiči. A leckde jsou jimi stále. Znovu se založily tradice masopustních průvodů, někde se hraje ochotnické divadlo. Alespoň taková je situace na Příbramsku. Lidé si zase začínají dělat zábavu sami a to je moc dobře.

„Jsou Brsina hříšná ves, dozvíte se ještě dnes“ v podání ochotnické party DRAKR.

S

edláci po práci – mají vůbec někdy sedláci po práci? Jistěže ano, práce neuteče a každý by si měl najít po každodenním shonu čas na nějaký relax, koníček, trochu kultury, nebo alespoň zajít do hospody poklábosit se sousedy. Znám sedláka, který nesundá montérky ani v neděli. Pro toho je sedlačení koníčkem - což je jistě ideální stav, ale nic se nemá přehánět. Každý má samozřejmě jiné představy o tom, čemu volný čas věnovat. Opravdu zapálený myslivec svému koníčku obětuje neskutečně mnoho času. Proto se dneska myslivosti, přestože je úzce svázána s venkovem a zemědělstvím, věnují převážně lidé, kteří jsou profesně spíše mimo tento resort. Alespoň já ve svém okolí neznám snad jediného náruživého myslivce-sedláka. Ale on již Karel Klostermann v jednom ze svých románů napsal „Honba není pro sedláka“ (nebo jinak: karty, flinta, pes, kde je statek dnes …).

Ale koníčky jsou rozličné. Znám sedláka, který rekreačně létá na padákovém kluzá-

A situace v příbramské asociaci soukromého zemědělství? Nedokázali jsme bohužel dosud založit tradici pravidelných společných akcí, tak jako třeba na Plzeňsku nebo Náchodsku. Naše akce jsou nepravidelné,

ale troufám si tvrdit, že pár se jich již vydařilo. Třeba zájezd za zemědělstvím Horního Falcka k našim německým sousedům. Navštívili jsme výukové, šlechtitelské a odborné středisko pro mléčný skot v Almesbachu, prohlédli jsme si bioplynovou stanici o výkonu 0,15 MW v Grasdorfu a byli jsme hosty u sedláka, který vykrmoval 400 prasat a 70 býků a celou produkci finalizoval prostřednictvím vlastních jatek, bourárny, uzenářské výrobny a prodejny. To bylo velmi zajímavé a chutné, ale u nás díky vysoké aktivitě úředníků KHS a KVS hodně těžko realizovatelné, přesněji řečeno - v tak jednoduché a nenákladné formě nerealizovatelné. Letní pohodová setkání soukromých zemědělců – to byly další dvě akce, jejichž hlavním programem byla neformální diskuze

při dobrém jídle a pití spojená s trochou „kultury“. Sešlo se to takto: hrajeme čas od času s přáteli divadlo, hrajeme celá rodina, hrajeme rádi a hrajeme většinou u nás na louce vedle mlýna (Kunclova). Jeviště je v prostou vedle pily u mlýna a hledištěm je několik řad lavic umístěných na zemi a třech traktorových valnících naproti. Cca pro 300 diváků, ale je pravda, že často přišlo diváků více. Zřejmě pak muselo být představení pro některé spíše rozhlasovou hrou. Možná i to bylo důvodem, proč někteří přicházeli na naše představení opakovaně. Nutno však vyzdvihnout, že byli diváci, kteří nevynechali jediné představení (hrajeme obvykle 4x) a přitom měli prokazatelně ta nejlepší místa v hledišti. První setkání bylo u příležitosti předpremiéry hry „Jsou Brsina hříšná ves, dozvíte se

ještě dnes“ na motivy pohádky Jana Drdy. Sešli jsme se již odpoledne, diskutovalo se ve stylu „jak to dělám já“ a při harmonice odpoledne rychle uteklo. Představení začalo po setmění a po představení pokračovala zábava ještě dlouho do noci. Druhé letní setkání se nám bohužel vinou počasí příliš nevydařilo. Svolali jsme ho opět u příležitosti předpremiéry divadelního představení DRAKRu (DRAKR je název naší ochotnické party). Představení se jmenovalo „Dívčí válka aneb jak to také mohlo být“ a tentokrát jsme hráli ve vedlejší vsi v areálu Váchova špejcharu. Scénu jsme přesunuli hlavně z toho důvodu, že nám prostředí u bývalé středověké tvrze připadalo k tomuto tématu vhodnější. Na programu byla mimo jiné také prohlídka venkovského muzea ve špýcharu umístěného. Odpoledne však začalo hustě pršet, ochladilo se a lidí přišlo málo, tak jsme představení nakonec odvolali. Někteří pak přišli na další představení v náhradním termínu. Naší poslední společnou akcí bylo letošní dožínkové setkání na rodinném statku u Peštů v Boru. Tentokrát bez divadelního představení, ale zato pod střechou, s dobrou muzikou a vynikající obsluhou v podání rodiny Peštových. Na akci jsme pozvali sousedy z benešovské asociace a přijela i parta z berounské ASZ. Hospodářstvím, které se umístilo na třetím místě v soutěži Farma roku, nás provedl mladý hospodář. Vydařená akce, ještě jednou díky. No a co podnikneme příští rok? Máme o čem přemýšlet. Uvidíme, jestli se DRAKR po dvouleté pauze zase vzchopí.

Z druhého představení nazvaného „Dívčí válka aneb jak to také mohlo být“.

Naší poslední společnou akcí bylo letošní dožínkové setkání na rodinném statku u Peštů v Boru.

text: Vladimír Kuncl, předseda ASZ Příbram foto: archiv DRAKR

93

94

Selská revue 2014

sedláci po práci

www.asz.cz

Rodeo - má srdeční záležitost

koliv činnost lehce a snadno a na druhé straně musí mít talent, nadání, rychlost a obratnost pro práci s dobytkem.

S

vého prvního koně jsem si koupil v roce 2001, to mi bylo 31 let.  Šlo o roční klisnu plemene appaloosa. Výběr tohoto plemene byl jednoznačný, vzal jsem „Velkou knihu o koních“, prolistoval, prohlédl obrázky a měl jsem v tom jasno – chci appaloosu!  Přestože v té knize byla appaloosa plná puntíků a barev, sehnal jsem jen jednobarevnou celou hnědou klisnu. Postupem času jsem dokoupil ještě dvě,  již puntíkaté „apinky“.

To, že práce s takovými koňmi na farmě je pak radostí, mohu potvrdit z praxe. Běžně je využíváme při přehánění dobytka na pastvinách naší Galloway farmy, při kontrole ohrad či při odchytu jednotlivců ze stád na pastvě apod. Ale to, že tyto činnosti lze  dělat i s běžnými koňmi, kteří pro ně nejsou talentovaní, mohu také potvrdit. Dříve jsem to tak dělával. Pak jsem se ale dostal k těmto working cow horse koním, filozofii a metodám tréninku. Lehkost, s jakou se tyto koně ovládají, inteligence, předvídavost a cow sense vám práci s dobytkem na farmě usnadní a zpříjemní.     Cow work – fance – otočení telete vpravo. Z Mistrovství WRC ČR v dobytkářských disciplínách 2014. chtěl vydat. Začal jsem se proto s trenérem Lukášem Jirákem připravovat na drezurní disciplínu reining. Zároveň jsem však zůstal u dobytkářských tříd a v jedné z nich – cuttingu jsem se stal na ME plemene appaloosa ve Francii Mistrem Evropy v této třídě, a to v letech 2012 a 2013. Zároveň jsem vyhrál v této třídě Mistra Bavorska v seriálu závodů Royal Bawarian Cutters mezi všemi plemeny, a to jak vítěze Hi Point Champion, tak i titul Champion of Champion 2013.

S některými ze svých ocenění. Zpočátku, jelikož jsem byl jezdecky slabounký, absolvoval jsem jen závody výstavního charakteru a vodil klisny pěšky na vodítku. Úspěchy se začaly dostavovat, ale já cítil, že to není úplně ono – na mě málo akční.

Jezdím hodně disciplín, ale o této můžu s jistotou říci, že je moje srdcová: Working Cow Horse. Klade vysoké nároky na přiježděnost koně i naprostý klid, ovladatelnost, rychlost a vyrovnanost při práci s dobytkem. Dne 6. září letošního roku jsem se v této disciplíně účastnil finále Mistrovství České republiky. Tato velice dynamická disciplína se skládá ze dvou částí, které se hodnotí samostatně.

První částí je tzv. rein work, kde má jezdec za úkol předvést koně v drezurní úloze, kterou určí rozhodčí a je pro všechny jezdce stejná. Tato úloha obsahuje určité prvky, jejichž úroveň provedení hodnotí rozhodčí samostatně do tabulky. Prvky jsou vždy stejné, a to slide stop, spiny (točení se koně kolem zadní nohy), pomalé kruhy malé, rychlé kruhy velké, couvání, výměnu nohou při cvalu (letmý přeskok). Ty jsou v úloze poskládány tak, aby na sebe navazovaly a úloha tak byla provedena plynule a bez přerušení.

vlohy jsou udržovány na základě přísné selekce krevních linií, v nichž se tato vlastnost vyskytovala. Kůň s krví z těchto linií pak pomáhá jezdci tzv. „číst krávu“ a dle mimiky krávy, postavení uší, ocasu a celkového projevu dokáže přesně a rychle odhadnout, jaký pohyb kráva zamýšlí udělat, zda chce zastavit, jít do obratu, udělat kličku apod. Tento cow sense koně pak jezdec využívá při dané disciplíně k tomu, aby veškeré manévry s teletem, které má ve vysoké rychlosti provádět, byly přesné, rychlé

a precizně provedené. Jezdec musí naprosto ovládnout tele a tzv. si s ním hrát. Je to disciplína, která vznikla v USA a má tam mateřskou organizaci. Jak už název napovídá, má sdružovat lidi, kteří se zajímají o pracovní (working) dobytkářské (cow)  koně (horse). Koně určení pro tuto disciplínu mají být rámcově silnější postavy, musí být perfektně přiježděni (rein work), aby jejich snadná ovladatelnost umožnila rančerovi provádět s nimi jakou-

Druhá část je cow work s pevně stanovenými prvky, která je pro mě osobně, ale i pro diváky zábavnější. Při této úloze je jezdci vpuštěn do arény mladý skot o hmotnosti cca 200 – 400 kg. Při práci s ním pak musí předvést ovladatelnost svého dobytkářského koně a případně i vrozené vlohy koně pro tuto práci, tzv. cow sense. Vrozené

V roce 2009 jsem potkal moc fajn lidi od koní, kteří se věnovali ranch rodeu. Jde o disciplíny práce s dobytkem podle pravidel, které vznikly v USA. Lasování dobytka, skákání z koně na tele, třídění, přehánění – vše akční, rychlé, zajímavé! A co hlavně vše z toho, co jsme tam trénovali, procvičovali a zdokonalovali, šlo využít i na farmě. Paseme masný skot a přehánění z jedné pastviny na druhou je  pravidelně se opakující činností. Ani „zalasování“ jedince ze stáda není výjimkou. V roce 2011 jsem vyhrál seriál ProRodeo Tour ČR, All around champion. Rodeo mě naučilo odhadovat reakce koně na určité situace, reakce telat a závodit. Vzhledem k tomu, že rodeo se jede na stopky, postrádal jsem trochu drezuru a přiježděnost koní. To byla další cesta, kterou jsem se

Na letošním Mistrovství Evropy ve Francii při disciplíně reining – prvek slide stop.

Při přehánění dobytka na pastvinách naší Galloway farmy v Roupově.

V letošním roce jsem se stal Mistrem WRC ČR Working Cow Horse 2014. Z každého takového úspěchu mám samozřejmě velkou radost, ale zrovna tak mě nadchne, když úspěšně přeženeme stádo krav na farmě, když chytím do lasa tele nebo krávu na pastvině, když s kluky od rodea posedíme u piva. Je fajn, že mám na farmě vše, o co stojím, co mě nabíjí, dává smysl a motivaci do budoucna.   text: Václav Vacík, ASZ Plzeňsko foto: archiv Galloway farmy

95

96

Selská revue 2014

sedláci po práci

www.asz.cz

novým průvodem přes dětské dny a večery rodičů, letní zábavy, loučení s prázdninami, zájezdy pro seniory, posvícenské akce až po vánoční zpívání koled a inscenování adventních příběhů pod širým nebem. Všech těchto akcí se pravidelně zúčastňuje okolo dvou až tří set lidí, což je při počtu obyvatel obce kolem 800 úctyhodné číslo,“ informuje Stanislav Němec.

Když sedláci po práci zvelebují obec

Nově otevřený Obecní dům slouží jako kulturní a společenské centrum, nechybí však ani prodejna potravin, ordinace lékaře a obecní byty.

Kaplička, kterou nedávno v Radonicích nedaleko farmy nechala vystavět rodina Němcova, demonstruje odvěké spojení selského stavu s krajinou.

Č

eským sedlákům se za posledních více než dvacet let, kdy mohli opět začít svobodně hospodařit, podařilo vydobýt si své pevné místo na slunci. Po mnohdy nelehkých začátcích a letech peripetií nastala doba, kdy jim čas a energie dovolují více se věnovat i jiným aktivitám než spojeným s provozem farem. A to by nebyli sedláci, aby i po práci nekonali leccos pro blaho obcí, ve kterých hospodaří. Takové Radonice, obec s osmi sty obyvateli v těsném sousedství severovýchodního okraje Prahy, se za několik posledních let výrazně proměnily a ožily právě zejména

přičiněním jednoho sedláka. Stanislava Němce, který se svou rodinou v Radonicích nejen žije a podniká, ale již šestým rokem je i jejich starostou. Během té doby zmizely četné černé skládky v okolí obce, jímž nyní vede nově zbudovaná naučná stezka lemovaná čerstvě vysázenými stromy. Namísto jedné ze skládek teď mají pocestní možnost odpočinku a přemítání u kapličky, kterou zde nechala nedávno vystavět rodina Němcova. Jejím autorem je známý architekt Jindřich Synek. „Kaplička demonstruje odvěké spojení

Do výčtu radonických aktivit navíc v letošním roce přibyla ještě další. Součástí červnové slavnostní otevírací akce Obecního domu byla i historicky první premiéra radonických ochotníků. Ti, v čele se starostou Němcem jakožto režisérem, hudebníkem, hercem, kulisákem, zvukařem a také sponzorem nastudovali skvělou komedii Antonína Procházky S tvojí dcerou ne. Zapojili se i další členové rodiny Němcovy – dcera Jana jako herečka, snacha Míša jako hudební

Radonická mlékárna je zřizovatelem Ekonomického lycea a Obchodní akademie SOVA, o.p.s. v Neratovicích, kde aktuálně získává ekonomické vzdělání stovka studentů. Navíc Němcova farma v Radonicích provozuje jezdecký oddíl, v němž nachází zdarma vyžití mladí jezdci z okolí. Radonická mlékárna je zřizovatelem Ekonomického lycea a Obchodní akademie SOVA, o.p.s. v Neratovicích, kde aktuálně získává ekonomické vzdělání stovka studentů.

Stanislav Němec v amfiteátru Rodinného parku Amerika

I v dnešní době se ještě najdou lidé, kteří veřejně prohlašují, že nevidí rozdíl mezi rodinnou farmou a regulérním zemědělským podnikem. Ten zásadní rozdíl je třeba právě v Radonicích vidět na první pohled.

selského stavu s krajinou a je symbolickým poděkováním hospodáře za dary přírody i za to, že se rodinné farmě dobře vede,“ řekl Stanislav Němec.

Rodinný park Amerika je příležitostí k vyžití všech generací.

a pěvecká opora a syn Tomáš v podobě zvukaře a osvětlovače. Radoničtí herci zaznamenali před beznadějně vyprodaným sálem takový úspěch, že hru od té doby již několikrát opakovali.

tí je moderní sál pro 100 lidí a klubovna. Nechybí však ani prodejna potravin, ordinace lékaře a obecní byty. Rodinný park, jenž byl uveden do provozu letní zábavou 5. července, je příležitostí k vyžití všech generací – od maminek s malými dětmi až po seniory. Najdete zde koupaliště, nejrůznější sportovní prvky a amfiteátr s letním parketem. Oba objekty byly vybudovány z prostředků obce, bez dotací a dluhů. „Za největší úspěch však považuji, že se v obci podařilo vytvořit skutečně sousedskou atmosféru a Rodonice žijí velmi čilým společenským a kulturním životem. Každoročně se koná dlouhá řada dnes již tradičních akcí od pálení čarodějnic s lampio-

K opravdu mimořádnému rozkvětu Radonic došlo v letošním roce, a to vybudováním Obecního domu a Rodinného parku Amerika. Obecní dům, který byl slavnostně otevřen první letní den, slouží jako kulturní a společenské centrum, neboť jeho součás-

Mezi tradiční radonické akce patří i pálení čarodějnic spojené s lampionovým průvodem.

text: Šárka Gorgoňová foto: Zdeněk Gorgoň a archiv S.tanislava Němce

Premiéra radovnických ochotníků – hra S tvojí dcerou ne autora Antonína Procházky.

97

98

Řada 5M: V ještě lepší formě

Selská revue 2014

sedláci po práci

Holubaření

O pět procent nižší spotřeba, doložená nezávislým testem, a čistější motory plnící normu IIIB. Modernizované traktory John Deere řady 5M s výkony 75–115 koní se ale mohou pochlubit ještě dalšími trumfy.

- láska na celý život

J

sem sedlák, jsem jihočeský sedlák a jsem na to patřičně hrdý. Sedlačení mám totiž v krvi, neboť jak otec, tak i matka pocházejí ze starých selských rodů. Jsem ale i chovatel a milovník veškerého drobného zvířectva. Chovatelství mě provází od nejútlejšího mládí a nepřerušila ho ani vojna, neboť i tam jsem měl pár holubů. Když se totiž jeden důstojník v přijímači ptal, kdo umí sekat kosou, přihlásil jsem se a chodil pak vysekávat na důstojnickou zahradu trávu mezi záhonky a kolem plotu. Měli tam takovou boudu na nářadí a když jsem jen tak utrousil, že by to byla dobrá holubárna, tak on řekl, že jestli chci, ať si ji tam udělám. Naši mi poslali pár holubů a bylo to. Kluci mi pro ně ke krmení nosili tvrdé rohlíky, chleba, i zbytky vařených brambor a luštěnin. Chovatelství mi nepřerušilo ani zamilování se do mé manželky a tak jsem stíhal jak rande, tak vše kolem zvířat. Když to tak všechno shrnu, tak se chovu drobných zvířat věnuji už dobrých 55 let. A jak to všechno začalo? Poslouchejte…

Už je to dávno. Bohužel už je to velice dávno, co jsem zjistil, že unesu žebřík a bez větších potíží ho dokážu postavit pod štychy tak, abych mohl dosáhnout do holubníku a poprvé se dotknout živého holouběte anebo holuba. U nás a myslím,

že i ve většině hospodářství, kde měli holuby, byli tito usazeni v „ kotlících“. Tedy takových bedničkách bez horních vík, které byly připevněny na drátkách pod přesahem střech, tzv. zápražím a u nás pod štychy. Protože ty ale nebyly

Například šestnácti- nebo 32 stupňovou převodovkou s násobičem, na přání vybavenou redukcí, a reverzorem měnícím směr jízdy vpřed–vzad při zatížení. Nebo hydraulickým čerpadlem s dodávkou 94 l/min, nosností tříbodového závěsu 3600 kg (2900 kg ve vzdálenosti ramen 610 mm), nezávislým vývodovým hřídelem s 540/540E otáčkami, na přání i s 540/540E/1000 otáčkami, případně závislým hřídelem 540/540E, určeným pro pohon hnacích náprav návěsu ve svažitém terénu. Na přání si můžete objednat také přední závěs a vývodový hřídel, pořídit čelní nakladač John Deere, vyvinutý právě pro tuto traktorovou řadu, vybrat sníženou kabinu s celkovou výškou do 2,5 metru pro práci ve stájích a budovách s nižšími vjezdy nebo zúžený speciál s maximální šířkou 1,82 metru, vhodný pro sady a vinice. Ať už si vyberete jakoukoliv verzi, pořídíte komfortní a spolehlivý traktor postavený na odolném rámu. Takový stroj už něco snese a vydrží, John Deere si na nic nehraje.

Holubi se stali mou láskou již v dětství.

facebook.com/StromPraha.cz

www.StromPraha.cz, www.JohnDeere.cz

100

Selská revue 2014

sedláci po práci

www.asz.cz

k nim získával úplně jiný vztah. A když je pak tatínek vyndával na jejich poslední výlet z holubníku, vždycky jsem škemral, aby to s tím bílým brkem ve křídle nechal. Oni se totiž u nás chovali jenom takoví ti modří s černými pruhy - pláňci, jak jsme jim říkali. Proto jak se někde objevilo bíle brčko, tak už jsem ho zachraňoval a chtěl ho nechat. Ačkoliv tehdejší ekonomika chodu hospodářství byla jiná, než ta dnešní, byla také tvrdá a počet kotlíků se nezvyšoval, tudíž jsem takto zachránil opravdu jen málo holoubat.

Tak nějak si představuji ráj na zemi – náš statek ve Štěticích, kde s manželkou žijeme posledních šest let.

dělané z falcovaných prken, tak když se vylezlo po schodech na půdu právě na štychy, bylo do kotlíků – holubníků mezi prkny vidět. Já to tam měl perfektně vymetené a věděl jsem o každé větší škvíře nad pověšeným kotlíkem. Měl jsem tam i připravené slabší klacíky, kterými jsem odstrkoval sedící holuby, abych viděl, co mají pod sebou. Bylo to pro mě vždycky obrovské vzrušení, když jsem se mohl dívat na malá holoubata, jak rostou a jakou budou mít barvu. Jak jsem již řekl, téměř na každém statku i menším hospodářství se chovali holubi. Nebyli to žádní čistokrevní či dokonce

výstavní krasavci. Byli to holubi, kteří se přiživovali na zbytcích po dvoře, ve stáji a hlavně na poli. Byli to perfektní polaři a dokázali z tohoto všeho v podstatě „nekrmení“ vychovávat holoubata, která všechna končila na nedělních stolech. Tak a zpátky k tomu žebříku. To byla pro mě obrovská radost a hlavně vzrušení, že jsem mohl vzít do ruky vajíčko, vylíhlé holoubě, větší holoubě a i starého holuba. Ten dotek a ten přímý kontakt ve mně asi nastartoval moji celoživotní lásku k holubům. Jenomže jak jsem si mohl holoubata prohlížet a navlíkat jim na nohy kroužky z nastříhané bužírky, tak už jsem

Čeští staváci, rakovničtí kotrláci, prácheňští káníci, pošťáci, pávi - to vše najdete na našem dvoře.

Když jsem byl asi ve čtvrté třídě, to jsem ještě chodil do jednotřídky v Mladějovicích, udělal mi tatínek na půdě takový malý komorový holubník na pět párů holubů. V nedalekých Strakonicích tehdy stála dřevěná hala, kde bývával každou neděli trh veškerých drobných zvířat, který mimochodem trvá do dnešní doby, i když v jiných rozměrech. Tam mi tatínek koupil jeden pár českých bagdet bílých, což byli moji první čistokrevní holubi. Jakmile viděl, že mě chov baví, že se o holuby dobře starám, tak jsme pak pořídili ještě dva páry moravských pštrosů modrých bezpruhých. Byl jsem radostí bez sebe a v holubárně trávil veškerý volný čas a prožíval tam přenádherné chvíle plné očekávání z odchovů. Tam už jsem měl možnost dělat selekci barvy, kresby a vše, co bylo potřebné, aby chov odpovídal standardu. Tomu se samozřejmě přizpůsobila i má knihovna a tak v době, kdy moji vrstevníci hltali kovbojky či verneovky, já ležel v holubářské literatuře, studoval standardy a snil o veliké holubárně plné nejrůznějších plemen. Jenomže jak jsem se již zmínil, ekonomika byla neúprosná a tak jsem měl pouze užitkové plemeno, které skýtalo naději na zmasilá holoubata do kuchyně. Byl jsem ale šťastný za to, co mám. Psal se rok 1969 a já ve svých čtrnácti letech vstoupil do Českého svazu chovatelů drobného hospodářského zvířectva (ČSCHDZ). Tam jsem se dostal ke svazovým kroužkům. A když jsem měl holoubata okroužkovaná, tak jsem se začal poohlížet i po výstavách. Moje první se konala roku 1972 v Čimelicích, kde jsem dostal dokonce čestnou cenu na moravského pštrosa modrého bezpruhého. K chovu holubů jsem měl ještě čistokrevnou drůbež, a to rodajlendky, králíky novozélandské bílé a okrasné ptáky jako andulky, zebřičky a hrdličky. Tím bych asi ukončil vzpomínku na své chovatelské začátky a nyní ke krátké minulosti a současnosti.

Český stavák – jedno z našich národních plemen holubů. Po vojně jsem se oženil do Bavorova a samozřejmě si hned po přistěhování pořídil holuby. Mou velikou láskou byli čeští staváci a pražští krátkozobí rejdiči. Protože ale doma pro tato plemena nebylo moc veliké pochopení, tak jsem si je pořídil až právě po odstěhování do Bavorova. Po revoluci, když jsem zjistil, že v JZD, kde jsem dělal zootechnika, není pro moje vyznání místo, jsem v roce 1990 odešel a pronajal si statek v Sedlištích u Mladějovic. Protože jsem bydlel stále v Bavorově a statek v Sedlištích nebyl trvale obydlen, mohl jsem se tu plně chovatelsky vyřádit. Veliký statek skýtal spoustu možností. Měli jsme tam uzavřený obrat stáda prasat a stáj pro prasnice a porodna byly využity v plné míře. Ve výšce asi do dvou metrů byl prostor pro prasata a ten zbytek, nad dva metry ke stropu, byl určen holubům. A ti byli všude. Z Bavorova jsem vozil „odpad“ ze staváků, kamarádi mi dávali pošťáčata a i jiná holoubata. Místa bylo dost, krmení také a tak jsem si užíval. Míval jsem i přes 200 holubů. Nic jsem nezabíjel a všechno nechal na přírodě. Žádná léčiva, žádné minerálie a ani nějaké krmné doplňky. Co bylo nemocné, to vyselektovali dravci, ale co přežilo, bylo zdravé. Když jsem takového holuba chytil, byl plný krásného peřového prachu a v jeho těle jsem cítil velkou energii. Choval jsem také drůbež, králíky a i vodní drůbež na rybníčku byla docela dobře zastoupena. Časem nás ale ekonomika donutila zrušit chov prasat a následně jsme statek dali mladšímu synovi s rodinou. Samozřejmě tu moji „divočinu“ tam nemohl nechat a tak chov holubů v Sedlištích skončil. Vzpomínám na tu dobu jako

na nejkrásnější „zachovatelování“ si. Plný dvůr všeho, co jsem měl rád. No a poslední díl mého chovatelství je starý asi šest let. To jsme si s manželkou koupili statek ve Štěticích u Písku. Veliký, téměř uzavřený statek s obrovskou stájí i stodolou se dvěma mlaty, s velikými kolnami, sadem, dvěma rybníčky a dvěma obrovskými lípami za stodolou, které vévodí celému tomuto království. Tak nějak si představuji ráj na zemi. Vrata na ves a zadní vrata do polí. V podstatě žádní přímí sousedé, obytná část je posazena v sadě a i stáj je obklopena naším pozemkem. Co si může člověk, který je zasažen chovatelstvím, víc přát? Nic, jen zdraví, abych si to užil co možná nejvíce. Když jsme se přestěhovali, tak jsem hned řešil, kam co dát. Přece nebudu bez holubů. Stáj je veliká a prázdná, tak tam ZATÍM něco pustím. To něco tam lítá již šest let a stáj je opět plná. Český stavák, rakovnický kotrlák, prácheňský káník a nějaký pošťák. V kurníčku mám také čistokrevné slepičky, hlavně zdrobnělé sasexky trojbarevné, dále modré pávy, na rybníčku zakrslé kachničky čárkované, karolínky, mandarinky. V sadě se pasou kamerunské ovce, v nových voliérách nějaké okrasné ptactvo a po dvoře se procházejí manželčiny francouzští buldočci. Prostě se nám podařilo skloubit sedlačení s životem na statku a jsme obklopeni vším, co máme rádi. Bohužel ale trend poslední doby je jiný. A to, že se ze selských statků stávají farmy a na takové farmě je už opravdu málo místa pro drobné chovatelství. Na moderní farmě, kde je zámková dlažba a vybe-

tonované prostory by totiž drůbež i holubi svým volným způsobem života obtěžovali a znečišťovali životní prostředí farmáře. Takovýto farmář si raději koupí kuře, králíka i holoubě již připravené a vkusně hygienicky zabalené ze supermarketu. Je to škoda, protože si myslím, že drobnochovatelství odjakživa na venkov patřilo. Nejen jako určitý zdroj samozásobování, ale i jako oddechová aktivita pro dospělé a hlavně možnost prostřednictvím tohoto zájmu přitáhnout generaci našich dětí, aby i ona byla schopna přijmout život na statku jako normální a krásný způsob prožití svého života. Ne, opravdu si nemyslím, že by chovatel drobných zvířat měl mít uprostřed dvora kopu hnoje, brodit se v bahně a drůbež by se měla vyhřívat u vchodových dveří, to skutečně ne. Dnešní sedlák-chovatel má dost možností skloubit sedlačení, chovatelství i život na statku tak, aby mu vše vyhovovalo, aby jedno druhé nerušilo a aby se jemu a jeho rodině na statku dobře žilo. Co tedy závěrem? Chovatelství je láska, vášeň a životní styl. Je to láska k živému tvoru, je to poznávání jeho života, je to přizpůsobování se jeho potřebám. Je to vášeň, která dokáže člověka takto zasaženého rozpálit do běla, když uvidí nějakého tvora, který je mu blízký, který se mu líbí a kterého touží mít. A v neposlední řadě je to životní styl, protože člověk žijící s živým tvorem se mu musí přizpůsobit a snažit se mu vytvořit perfektní podmínky. Ten živý tvor to člověku – chovateli vrací každý den. Vrací to svou náklonností, přítulností a svým chováním. Život se zvířaty přináší spoustu krásných chvil. Zvíře totiž nedokáže závidět, pomlouvat a ubližovat. Je připraveno dávat radost a dokáže člověku vždy dodat obrovské množství pozitivní energie. Je jenom na nás, zda ji chceme vnímat a přijímat. Já mám to štěstí, že ji vnímám a přijímám a nedovedu si představit bez ní být. text: Stanislav Toman foto: archiv S.tanislava Tomana

101

Přihláška k členství v Asociaci soukromého zemědělství v regionu……………………………………. Příjmení, jméno, titul:

…………………………………………………………………..

IČO:

……………………

Adresa:

…………………………………………………………………..

Telefon, fax:

………………………………………………………………….

E-mail:

………………………………………………………………….

Počet obhospodařovaných hektarů: …………………………………………………………………. Počty zvířat v ŽV:

………………………………………………………………….

Forma podnikání:

……………………

Zaměření (stručně popište Vaši farmu – rostlinná výroba, živočišná výroba, agroturistika, ekologické zemědělství, rybářství, lesnictví, nezemědělské činnosti, služby, atd.): ……………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………….

V …..……….. dne……….

podpis:

Vyplněnou přihlášku zašlete na adresu hlavní kanceláře ASZ ČR (Samcova 1, 110 00 Praha 1) nebo přímo regionální ASZ, do které se chcete přihlásit. Další informace poskytneme na telefonu 299 710 413-4.