Obsah Pohled do historie 2 Památky 4 Města a městečka 8 Lidová architektura 12 Poj te se bát 13 Příroda 14 Šumava 16 ZOO 18 Pohledy z výšek 19 Přij

Obsah Pohled do historie Památky Města a městečka Lidová architektura Pojte se bát Příroda Šumava ZOO Pohledy z výšek Přijte a prožijte Lázeňství, regenerace Přijete i v zimě Pojte se bavit Pojte se napít Informace

2 4 8 12 13 14 16 18 19 20 25 26 28 30 32

Vítejte v Plzeňském kraji Je mi ctí pozvat Vás do Plzeňského kraje, jednoho ze čtrnácti krajů malebné České republiky, země v samém srdci Evropy. Jsem potěšen, že toto pozvání mohu vyslovit právě v době, kdy Česká republika vstupuje do Evropské unie. Náš kraj je svojí rozlohou třetím největším České republiky, avšak druhým nejřidčeji osídleným. Přijměte pozvání do krajiny se zachovalou harmonickou přírodou, představovanou zejména Národním parkem Šumava a připravovanou Chráněnou krajinnou oblastí Český les. Krásná jsou však i nenápadná zákoutí v prostém borovém, smrkovém nebo smíšeném lese – ty pokrývají v kraji 39 % plochy. Poznejte oblast s historickými památkami, středověkými hrady a zříceninami, starými kostely, barokními, renesančními a secesními zámky, cennými středověkými městy počínaje metropolí kraje, městem Plzní, a konče nejmenším městečkem střední Evropy, Rabštejnem nad Střelou. Přijete samostatně nebo se zájezdem, autobusem, vlakem, autem nebo ještě lépe pěšky, na kole, v kánoi, v sedle koně nebo v zimě na běžkách. Najdete zde celou škálu možností kulturního vyžití – navštivte některý z folklorních festivalů v Plzni, na Klatovsku či Chodsku, poslechněte si dudáky, zajděte se pobavit do kin a divadel, navštivte naše poutě, jarmarky, slavnosti, festivaly, masopusty, diskotéky, vesnické tancovačky a slavnostní plesy. Přijte také ochutnat naše světoznámé pivo Pilsner Urquell, zajděte posedět do hospod, popovídat si, zahrát si bowling, kuželky, kulečník nebo si dát partičku mariáše. Ne všichni vědí, že i proslulý staroplzenecký sekt Bohemia a božkovský fernet jsou výrobky od nás. Náš kraj sousedí s krajem Jihočeským, Karlovarským, Ústeckým a Středočeským, nejdelší hranici má však s německým Bavorskem, se kterým je propojen řadou hraničních přechodů. Ty otevírají mnoho dalších možností a cest nejen pro úzkou spolupráci, ale také pro vzájemná poznávání a turistiku na obou stranách Šumavy a Českého lesa. Přijte náš kraj poznat, odpočinout si tu a pobavit se sami i společně s námi.

hejtman Plzeňského kraje MUDr. Petr Zimmermann

1

2

Pohled do historie První obyvatelé se na území kraje usazovali asi před 6000 lety v období neolitu v malých osadách v úrodné plzeňské kotlině. Významné osídlení s vysokou kulturní úrovní představuje tzv. milavečská kultura lidí mohylových polí v mladší době bronzové. Keltské osídlení kraje je dokumentováno jedním z nejvýše položených hradiš v Čechách – Sedlem u Sušice. První doklady o slovanském osídlení kraje pocházejí ze 7. století. V raném středověku (do pol. 13. století) se utváří v povodí řeky Berounky historický kraj Plzeňsko s ústředním přemyslovským hradištěm ve Staré Plzni (dnešní Starý Plzenec). Jednou z nejstarších památek v Plzni je původně románský kostelík sv. Jiří. Na území dnešního kraje zasahoval i někdejší Prácheňský kraj v povodí Otavy v Pošumaví.

3

15

Důležitou roli v rozvoji kraje hrály cisterciácké kláštery u Nepomuku a v Plasích, benediktinský klášter v Kladrubech a ženský premonstrátský klášter v Chotěšově. Výrazem hospodářského rozkvětu ve vrcholném středověku jsou královská města při obchodních stezkách do Bavorska – Plzeň, Klatovy, Sušice, Stříbro a Domažlice. Kraj zbohatl také z těžby kovových rud včetně zlata a stříbra.

4

5

Plzeňský kraj byl výrazně zasažen husitskou revolucí, odehrály se zde dvě slavné, pro husity vítězné bitvy: u Tachova r. 1427 a u Domažlic r. 1431. Husité si původně zvolili Plzeň za své středisko – nazývané „město slunce“. Katolické síly ve městě však převládly a husité město opustili. Éra hospodářského a kulturního rozvoje v 16. století se projevila v dalším růstu královských i poddanských měst. V r. 1599, z důvodu morové epidemie v Praze a Vídni, pobýval v Plzni téměř rok Rudolf II., český král a římsko-německý císař. Hrdé město Plzeň bylo v roce 1618 poprvé a naposledy dobyto vojskem hraběte Mansfelda. Po bitvě na Bílé hoře, kdy propukla v Evropě třicetiletá válka, hospodářsky ožívá katolická církev. Mezi největší a nejbohatší vlastníky v kraji opět patří kláštery v Kladrubech, Plasích a Chotěšově, a to až do jejich zrušení za vlády císaře Josefa II. K pobělohorské rekatolizaci se přidávalo i sociální napětí.

6

2

7

8

V roce 1680 zachvátilo sever kraje neúspěšné rolnické povstání. Ještě známější je rebelie Chodů vedená Janem Sladkým Kozinou v roce 1693. Zásadní proměnu kraje přináší až druhá polovina 19. století, charakterizovaná průmyslovou revolucí. Na Plzeňsku byla objevena vydatná ložiska černého uhlí a kaolinu. Vznikají známé Škodovy závody (1869) a Měšanský pivovar v Plzni (1842) produkuje světoznámý plzeňský ležák Pilsner Urquell. K této době se datuje i začátek léčení v Konstantinových Lázních. V letech 1861 – 1876 je v kraji vybudována základní železniční sí, pod Špičákem byl vyražen nejdelší železniční tunel v Čechách. Vynálezce František Křižík v Plzni poprvé rozsvěcuje svou obloukovou lampu. Hlavními středisky českého kulturního a politického života v kraji se stávají města Plzeň, Klatovy a Domažlice. Jeden z hlavních představitelů národního obrození Josef Dobrovský pobýval často v Chudenicích, kde je mu v místním muzeu věnována expozice.

9

Po mnichovské dohodě na podzim roku 1938 se značná část území kraje stává součástí Německé říše a Plzeň je pohraničním městem. Německá okupace ČSR v roce 1945 končí, převážná část kraje je osvobozena americkou armádou, nadšeně vítanou zdejším obyvatelstvem. Po komunistickém puči v únoru 1948 se západočeský kraj ocitá na hranici dvou rozdílných světů, oddělených „železnou oponou“ – tzv. pevnou hrází socialismu. Po čtyřicetileté vládě komunistů „železná opona“ v roce 1989 padla, do země se vrací demokracie, soukromé podnikání, rozvíjí se cestovní ruch. Krajská metropole Plzeň se v 90. letech minulého století stává sídlem nově utvořené Plzeňské diecéze a Západočeské univerzity.

10

14

11 Foto: 1. kostelík sv. Jiří v Plzni – Doubravce, 2. rotunda sv. Petra a Pavla u Starého Plzence, 3. Křižíkova oblouková lampa, 4. bunkr z opevnění Čech v r. 1938, 5. osvobození Plzně v r. 1945, 6. železná opona mezi Bavorskem a ČSSR, 7. zbytky hradu Prácheň, 8. lom na Hradišském vrchu (počátek osídlení kraje), 9. obrázek sv. Vojtěcha z Dobré Vody – podmalba na skle, 10. pomník J. S. Koziny, 11. hraniční kámen, 12. železniční tunel pod Špičákem, 13. historická tramvaj, 14., 15. klášter v Chotěšově a sklepení pod klášterem

3

12

13

1

Památky Pravěké osídlení Plzeňského kraje připomíná řada hradiš a pohřebiš. Mezi nejvýznamnější památky z pozdní doby bronzové patří hradiště na Hradišském vrchu u Konstantinových Lázní, keltské osídlení dokládá i hradiště Sedlo u Sušice. Nad Starým Plzencem se dochovalo mohutné opevnění přemyslovského správního centra celého kraje, kterému vévodí rotunda sv. Petra a Pavla z 2. poloviny 10. století, postavená v tzv. otónském stylu. Malebně zvlněnou krajinu zdobí řada kostelíků. Na mnohých z nich najdeme románské stavební prvky, přestože byly většinou přestavěny v období gotiky a baroka. Za zmínku stojí gotický kostel sv. Mikuláše v Čečovicích, na území našeho státu naprosto unikátní stavba vybudovaná z neomítnutých cihel s cennými kamenickými detaily.

2

Krajině vévodí i mnoho středověkých hradů. Nejstarší z nich, románský hrad Přimda, je zároveň i nejstarším kamenným hradem na území České republiky. Hrad Rabí je největší hradní zříceninou v České republice a řadí se mezi nejvýznamnější středověké pevnosti střední Evropy. Poutník po kraji se může projít i po unikátním středověkém mostě mezi paláci na hradě Velhartice v Pošumaví. Za prohlídku stojí na zámek přestavěný areál biskupského hradu v Horšovském Týně se zachovalou kaplí z období české rané gotiky. Návštěvníky zaujmou i zpřístupněné zříceniny hradu Klenová, mohutné opevnění vodního hradu Švihov nebo charakteristické siluety královských hradů Radyně a Kašperk.

3

4

4

4

Renesanční stavitelství v kraji připomínají mimo jiné plzeňská radnice a zámek Kaceřov. Z období českého baroka pochází řada sakrálních staveb, dvorů a panských sídel. V tomto slohu vznikaly i monumentální chrámy bohatých klášterů. Zcela specifický je projev tzv. gotického baroka stavitele J. B. A. Santiniho. Nejznámější z jeho prací v kraji je přestavba původně románského chrámu vévodícího kladrubskému klášteru. Veřejnosti jsou přístupné i další unikátní stavby jako proboštství v Mariánské Týnici či klášter v Plasích s hrobkou K. L. W. Metternicha, posledního majitele panství. Tento klášter stojí na bažinatém podkladě, zpevněném 5100 dubovými piloty.

5

Foto: 1. proboštství Mariánská Týnice, 2. zámek v Manětíně, 3. zřícenina hradu Radyně, 4. kostel sv. Mikuláše v Čečovicích, 5. zámek Nebílovy, 6. zámek v Lužanech u Přeštic, 7. zřícenina hradu Přimda, 8. klášter Plasy

6

7 8

8

5

1

2

Památky

3

Za návštěvu určitě stojí barokní zámek v Manětíně stavitele Haffeneckera s galerií soch či „květinový zámek“ v Nebílovech s expozicemi zaměřenými na květinové motivy ve výtvarném umění. Nejznámější zámeckou stavbou kraje je původně lovecký zámek Kozel nedaleko Štáhlav s rozlehlým parkem, jízdárnou, konírnou a kaplí. Existují ještě další přístupné nebo částečně zpřístupněné zámky a muzea v historických objektech, např. Chodský hrad v Domažlicích, Starý zámek v Chudenicích, zámek Spálené Poříčí, zámek Blovice, galerie na zámku Klenová a věž s jedním křídlem gotického hradu, přestavěného na zámek, v Boru u Tachova. Řada dalších zámeckých objektů v současné době nemá přístupné interiéry – např. zámky v Lužanech a Žinkovech. Zámky ve Zbiroze a na Zelené hoře u Nepomuku budou nově otevřeny v roce 2004.

4

8

5

6

6

Četné památky na židovské osíd7 lení kraje zahrnují starobylé židovské hřbitovy, muzea, částečně zachovalá ghetta a synagogy. Nejznámější z nich je bezesporu Velká synagoga v Plzni z r. 1893, druhá největší v Evropě a třetí největší na světě. Synagoga v Radnicích byla působištěm zakladatele reformního judaismu v Americe, rabína Issaka Mayera Wise-Weise. Mezi další významné památky se řadí barokní synagoga s muzeem v židovské čtvrti a židovský hřbitov v Kasejovicích, židovský hřbitov v Rabštejně nad Střelou, kupecký židovský dům ve Spáleném Poříčí a Muzeum Šimona Adlera v Dobré Vodě u Hartmanic.

Foto: 1. barokní klášter v Kladrubech, 2. renesanční zámek Kaceřov, 3. lovecký zámek Kozel, 4. interiér Velké synagogy v Plzni, 5. hrad Kašperk, 6. zámek Žinkovy, 7. hrad Rabí, 8. židovský hřbitov v Kasejovicích, 9. židovský svícen z Muzea Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě, 10. hrad Velhartice, 11. hrad a zámek Klenová, 12. Velká synagoga v Plzni

12

10 9

11

7

1

3

2

4

Města a městečka Kulturním, politickým a hospodářským centrem kraje je statutární město Plzeň, založené Václavem II. na pravoúhlém půdorysu v roce 1295, dnes čtvrté největší město České republiky. Jednomu z největších náměstí v Čechách vévodí gotická katedrála sv. Bartoloměje s více než 102 metry vysokou věží a známou kamennou soškou plzeňské madony. Z věže je možné přehlédnout celý historický střed města s řadou gotických, renesančních a barokních měšanských domů. Zvláště cennou stavbou na náměstí je renesanční radnice. Na místě původních středověkých příkopů byly založeny parky plné zeleně a fontán, v jejichž blízkosti si můžeme prohlédnout například jednu z největších synagog na světě, Divadlo J. K. Tyla a Západočeské muzeum s unikátní stálou výstavou historických pušek hákovnic. Mezi další významné zpřístupněné památky patří františkánský klášter s diecézním muzeem a plzeňské historické podzemí.

5

Nedaleko od centra je stále více navštěvovaná rozrůstající se Zoologická a botanická zahrada, druhá nejstarší v Čechách. Ke chvilce klidu a zamyšlení se zastavte v meditační zahradě v Českém údolí. Tento Památník obětem zla vybudoval politický vězeň pan Luboš Hruška za pomoci akademického sochaře Romana Podrázského a dalších obětavých lidí jako hrozivé memento krutého zacházení s vězni v komunistických lágrech v 50. letech minulého století. Nechvalně proslulá je věznice na Borech, jež patřila se svou kapacitou 900 vězňů mezi největší v Evropě.

8

6

7

8

9

Vydáme-li se z Plzně severním směrem, nevynecháme městečko Manětín, které je díky své ojedinělé sochařské výzdobě zvané barokní perlou západu Čech. V nejsevernějším cípu kraje na ostrohu nad řekou zaujímá impozantní polohu jedno z nejmenších měst Evropy (žije zde necelých 30 stálých obyvatel) – Rabštejn nad Střelou. Města Horní Bříza, Třemošná, Kaznějov a Kožlany jsou známá svými výrobky z keramiky (dlaždice, obkládačky, džbány). Do hlubokých lesů u Horní Břízy je zaříznut největší povrchový kaolinový důl v Evropě. Západně od metropole kraje leží starobylé královské a hornické město Stříbro s pěknou renesanční radnicí a mostem s bránou přes řeku Mži. Ještě západněji je situováno město Tachov, jehož středověké opevnění dodnes vzbuzuje úctu. Siluetu města dotváří trojlodní bazilika Nanebevzetí P. Marie. V nedalekých Světcích se rekonstruuje jízdárna rodu Windischgrätzů z pol. 19. stol., patřící ve své době mezi největší v Evropě.

Foto: 1. – 8. Plzeň: 1. Smetanovy sady, 2., 3. Západočeské muzeum se zbrojnicí, 4., 5. františkánský klášter s kaplí sv. Barbory, 6. radnice, 7. vánoční nálada, 8. Hruškova meditační zahrada, 9. Rabštejn nad Střelou, 10. radnice ve Stříbře, 11. barokní sousoší na náměstí v Manětíně, 12. zámek v Boru u Tachova, 13. Tachov, 14. jízdána ve Světcích

13

9

14

10

11

12

1

2

3

Města a městečka V podhůří Českého lesa je Chodsko, jedno z posledních žijících folklorních území v Čechách. Starší lidé stále používají lidové kroje jako každodenní oděv a mluví místním nářečím. Chodská ručně malovaná keramika z Klenčí a Kolovče dokresluje rázovitost tohoto kraje. Správním střediskem Chodska je královské město Domažlice s podlouhlým náměstím s loubím a charakteristickou siluetou, kterou tvoří dvě štíhlé věže. První věž, původně hláska, mírně vychýlená z osy, patří ke gotickému kostelu Narození P. Marie, druhá chránila Chodský hrad, v němž je dnes zajímavá expozice chodského muzea. Městskou památkovou rezervací je i nedaleký Horšovský Týn s komplexem původně středověkého biskupského hradu, přebudovaného v 2. pol. 16. stol. na zámek. Bránou Šumavy jsou Klatovy. Kromě množství sakrálních staveb a pozůstatků středověkého opevnění se pyšní Černou věží v rohu čtvercového náměstí, zachovanou klášterní barokní lékárnou a katakombami. Bránou Šumavy je nazýváno i město Sušice se sirkařskou tradicí na řece Otavě se zajímavým náměstím a Muzeem Šumavy (expozice jsou i v Kašperských Horách

4

5

6

10

8 7

a Železné Rudě). Na pomezí Plzeňského a Jihočeského kraje se nachází město Horažovice, někdejší podhradí pod starobylou Práchní, střediskem původního historického kraje. Jižně od Plzně leží městečko Nepomuk, rodiště sv. Jana Nepomuckého. Sochy tohoto světce je možno spatřit nejen u nás, ale i v celé katolické Evropě. Významnou stavbou vrcholného baroka je z dálky viditelný monumentální chrám Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích stavitele K. I. Dienzenhofera. Kostel sv. Víta v Dobřanech od J. Augustona patří k nejzajímavějším barokním stavbám ve střední Evropě.

15

9

V Rokycanech, v minulosti známých výrobou kol Favorit, je Muzeum Dr. Bohuslava Horáka (paleontologické sbírky) a jediná hvězdárna v kraji. Na Rokycansku stojí za zmínku i Zbiroh s barokním zámkem nad městem, který se připravuje ke znovuotevření.

10

Foto: 1. náměstí v Klatovech, 2. barokní lékárna v Klatovech, 3. kaple Anděla strážce v Sušici, 4. Horažovice, 5., 6. Chodský hrad a náměstí v Domažlicích, 7. zámek Blovice, 8. hrad a zámek v Horšovském Týně, 9., 10. náměstí a hvězdárna v Rokycanech, 11. socha sv. Jana Nepomuckého, 12. Nepomuk, v pozadí Zelená hora, dějiště Černých baronů, 13., 14. kostel sv. Víta v Dobřanech a oltář, 15. chrám Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích

11

13

12 14

11

2

1

3

Lidová architektura

5

V Plzeňském kraji se dochovaly soubory lidové architektury rozdílných stavebních stylů z různých období. Inspiraci někdy přinášeli i místní zedníci a štukatéři, odcházející za prací na část roku do ciziny. Na Chodsku se v některých vesnicích dosud dochovala typická lidová roubená a zděná architektura (Trhanov, Kozinův statek v Újezdě a jiné). Pro Šumavu jsou typické domy s polovalbovou střechou; najdeme tady však i klasické roubenice, v mnohých případech se zvoničkou ve štítu. Po celém kraji je roztroušeno mnoho malebných vesniček s typickými dřevěnými či zděnými usedlostmi. 8 Honosné zděné statky plzeňského typu lze například spatřit v Koterově či Černicích, jednu z nejstarších dřevěných staveb v Čechách najdeme v Lučicích u Chudenic. Dalšími roubenými stavbami oplývají například severní Plzeňsko i poklidné Rokycansko, na Tachovsku a severu Plzeňska najdeme i hrázděné domy německého stylu. V celém kraji je památkově chráněno a prohlášeno za vesnické památkové rezervace či zóny 47 vesnic. V Chanovicích je skanzen lidové architektury Klatovska.

Technické památky 6

Technické památky z období od pravěku po počátky průmyslové výroby v Čechách vystavuje řada muzeí, např. Pivovarské muzeum a Muzeum Škoda v Plzni, Muzeum řemesel v Kolovči, velice poučné je i Muzeum dr. Bohuslava Horáka s expozicí historie železářství v Rokycanech. S tradicí železnorudských skláren je možno se seznámit nejen v muzeu, ale i na naučné stezce. Zajímavými technickými památkami jsou i kychta a tovární hala 1. valdštejnské továrny v Sedlci, kolébce budoucích Škodových závodů v Plzni. Počátky průmyslu na území kraje dokumentují další technické památky, např. vodní hamr v Dobřívi nebo Vchynicko-tetovský vodní kanál na plavení dřeva ze Šumavy. Unikátními stavbami jsou přečerpávací vodní elektrárna na Černém jezeře, vodní elektrárna na Čeňkově Pile z počátku 20. století a železniční most u Chrástu překlenující údolí Klabavy. Foto: 1. železniční most u Chrástu, 2. – 4. ukázky lidové architektury na Plzeňsku a na Šumavě, 5. roubenka ve Velharticích, 6. vodní hamr v Dobřívi, 7. mostek na Vchynicko-tetovském plavebním kanálu, 8. Zámecký mlýn pod Bubnem

7

4

12

1

3 2

Pojte se bát Pojte s námi zažít pocity tajemna a strachu při sestupu do podzemních labyrintů starých hornických děl, podzemních chodeb ve středu Plzně či tmavých katakomb v Klatovech s uchovanými mumifikovanými těly jezuitských mnichů a místní šlechty. Mnoho míst Plzeňského kraje je opředeno pověstmi a historickými záhadami. Seznamte se s nimi a vypravte se za čerty, vílami, důlními skřítky, Radoušem a dalšími nadpřirozenými bytostmi, které se skrývají v krajině skoro za každým kamenem a zákrutem cesty. Velcí i malí kluci mohou vyvolávat historické události při hrách na desítkách více či méně patrných zřícenin hradů a starých panských sídel. Mezi takové patří Pajrek na Klatovsku, Starý a Nový Herštejn na Domažlicku, Roupov, Skála a Buben na Plzeňsku, Volfštejn a Gutštejn na Tachovsku či Libštejn a Krašov nad Berounkou u Rokycan. Mistři historických mystifikací jsou herecké a šermířské skupiny, které oživují svými vystoupeními vzpomínky na staré bitvy, únosy a přepadení a dokreslují tak atmosféru středověkých sídliš. Neopakovatelnou atmosférou romantiky jsou protknuty působivé večerní a noční prohlídky hradů a zámků, např. v Nebílovech, na Švihově a v Plasích. Fantazii lidí probouzejí obrovské žulové balvany u Žihle i skalní mísy v pravěku osídleném Sedmihoří. Stará hradiště v Pošumaví jsou dějištěm mnoha pochmurných pověstí a legend. Další místa v kraji mají své křesanské legendy o působení světců, zvláště o jejich setkáních s pekelnými silami. Poutní kapličky a kostelíky dodnes svědčí o víře v zázračné prameny, studánky a další místa údajných zázraků. Tak se připomíná i více než tisíc let stará cesta sv. Vojtěcha, patrona poutníků, z Říma do Prahy. Pod vrcholem Březníku na Šumavě stojí kaplička na místě někdejší poustevny sv. Vintíře. Památkami na sv. Wolfganga a jeho setkání s čertem jsou rozhledna a skála na Bolfánku u Chudenic. Zvláštní kategorii tajemných objektů představují z kamene tesané staré smírčí kříže, kterých se zvláště v oblasti severního Plzeňska a Tachovska dochovalo velké množství. Zde se vyskytují i tzv. kruhové stély, z nichž žebnická je největší v Čechách a patrně i v celé Evropě. Foto: 1. katakomby v Klatovech, 2. důlní štola v Plané u Mariánských Lázní, 3. kostel v Rejštejně, 4. hrad Švihov, 5. Strašínská jeskyně 4 5

13

1

2

Příroda Příroda Plzeňského kraje je neobyčejně pestrá. Od horských oblastí Šumavy a Českého lesa na západní hranici s Bavorskem přes vrchovinu šumavského podhůří až ke zvlněnému vnitrozemí, všude najdete kulturní krajinu s malebnými městečky a vesnicemi, hojností lesů a vodních ploch. Pro kraj jsou typická hluboko zaříznutá údolí řek: na Šumavě Úhlavy, ve vnitrozemí zejména kaňony Střely u Rabštejna a Berounky pod Plzní. Do kraje částečně zasahují i chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko a Slavkovský les. Ze všech krajů v České republice má kraj Plzeňský nejvíce přírodních parků – 26, a dále 169 maloplošných zvláště chráněných území. Přírodně atraktivní území jsou i v těsné blízkosti Plzně a dalších měst. Nejrozsáhlejší přírodní rezervací je více než 300 ha veliký kaňon Střely. V okolí menších říček a potoků najdete mnohá romantická zákoutí, např. u Kosího a Úterského potoka nebo v okolí hradu Gutštejn v údolí Hadovky. Pro lepší informovanost návštěvníků jsou na zajímavých místech zřízeny naučné stezky.

14

Dokladem stále se zlepšujícího životního prostředí je nejen vyhlášení Národního parku Šumava a jeho začlenění mezi biosférické rezervace UNESCO, ale i návrat některých živočichů zpět do přírody. Na Šumavě můžeme spatřit vydru říční, rysa ostrovida nebo tetřeva hlušce, v Českém lese pak bobra evropského. Některé rybniční soustavy jsou vyhlášeny jako rezervace pro ochranu ptactva, do rybníků a potoků se vracejí i na čistotu vod nároční raci.

3

4

Lesy, které se rozkládají téměř na 40 % plochy kraje, jsou zpravidla volně přístupné jak turistům, tak houbařům a sběračům lesních plodů. Jejich převážnou část tvoří monokultury smrku a borovice. Nejrozsáhlejší lesní komplexy se nacházejí v řídce osídlených Brdech a v oblasti Radeče, severně od Plzně na Manětínsku a v okolí Konstantinových Lázní; pro Klatovsko jsou typické smíšené lesy na Ždánovské a Chudenické vrchovině. U Chudenic najdete Americkou zahradu, kde řadě pěstovaných okrasných dřevin vévodí douglaska tisolistá. Chráněné jsou i některé osaměle rostoucí listnaté stromy a skupiny stromů. Až pocit malosti se Vás zmocní, když projdete některou z alejí mohutných listnáčů, např. Kilometrovku u Plzně, alej vedoucí do bývalé vesnice Ferdinan-

5

14

6

7

dovo Údolí u Železné Rudy či alej z Tachova do Světců. Původní pralesovité porosty se uchovaly na chráněných územích Čerchovské hvozdy, Tišina a Bučina u Žáru v Českém lese, na Chejlavě a v Chynínských bucích na jižním Plzeňsku. I z velmi stručného výčtu zajímavých oblastí bude zřejmé, jak rozmanitá je krajina Plzeňského kraje a jaké zvláštnosti tam může návštěvník vidět. Nejstarší národní přírodní rezervací v kraji je Černé a Čertovo jezero na Šumavě. Hromnické jezírko na sever od Plzně připomíná dávnou těžbu břidlic pro výrobu kyseliny sírové, Příšovská homolka je nejjižnější sopkou Českého masívu, sopečného původu je i vrch Krasíkov. Jako přírodní památky byly vyhlášeny skalní útvary Andrejšky pod hradem Radyně, Loupensko a Tupadelské skály. Skály se cvičnými terény pro horolezce najdeme na úbočí stolové hory Kozelka u Nečtin a na Polínském vrchu. V lesích u Žihle narazíte na viklany a obří žulové balvany U báby a U lomu. Na Sušicku a Klatovsku jsou zajímavé vápencové terény, např. romantické jezírko u Čepic, nepřístupná Strašínská jeskyně a podpovrchový důl Loreta s koloniemi netopýrů. Za zmínku stojí i významné naleziště trilobitů na Rokycansku 13 – Jezírka na Zbirožském potoce, naleziště světově unikátních fosilií karbonské flóry a výchoz černouhelné sloje Bašta na Radnicku. Přírodu postupně dotvářel člověk. Některá lidská díla, jako vodní kanály a náhony, jsou dobře viditelnou součástí krajiny, jiná dnes stěží rozpoznáte. S přírodou postupně splývají jak keltská pohřebiště, slovanská hradiště i stopy středověkých obchodních cest, tak ještě před několika desítkami let životem kypící vesnice a samoty, které byly vysídleny a zničeny necitlivou rukou člověka. Najdeme je na Šumavě i v Českém lese. Bývalé vesnice dnes připomínají jen kamenné snosy, skupiny listnatých a ovocných stromů, kříže v místech kostelů, znovu vystavěné kapličky, boží muka a obnovené hřbitovy. Foto: 1. Americká zahrada, 2. podzimní krajina, 3. Chynínské buky, 4. chráněný strom, 5. rybníky na jižním Plzeňsku, 6. lovecký zámek Diana, 7. skalní sloupy na Polínském vrchu, 8. Krasíkov, kostel a zřícenina hradu Švamberk, 9. Hromnické jezírko, 10. Berounka pod Plzní, 11. Velký Javor od Hofmanek na Špičáku, 12. jezírko u Žichovic, 13. nález zkameněliny plavuně, 14. trilobit

12

15

8

9

10

11

2

1

Šumava

3

4

Šumava se rozkládá na jihozápadní hranici Čech s Bavorskem a Rakouskem, s přilehlým Bavorským lesem pak tvoří největší zalesněný komplex ve střední Evropě. Pro své bohaté vodní zdroje, zachovalou faunu i flóru a čistý vzduch je nazývána „zelenou střechou Evropy“. V roce 1991 byl vyhlášen na části území Šumavy národní park, svojí rozlohou 69 030 hektarů největší ze čtyř národních parků České republiky. Jeho nejcennější části (I. zóny) jsou ponechány zpravidla samovolnému vývoji bez zásahu člověka. Fenoménem Šumavy a zásobárnou vod pro desítky řek a potoků jsou horská vrchoviště (tzv. šumavské slatě) s typickou rašelinnou vegetací. Dalším unikátem jsou jezera ledovcového původu, jediná na území České republiky. Šumava, to je dnes malý zemský ráj, který jde stěží popsat, musí se vidět. Vyzkoušejte si sami lechtivé šumění lesa, uklidňující pohádkovou zimu, sto odstínů zeleně pozdního jara, chladivá údolí a osvěžující vánek okolo horských bystřin a slatí v tom nejparnějším létě, zádumčivost, pestré barvy a plíživé mlhy začínajícího podzimu a teplotní inverze v pozdním podzimu a zimě, kdy jsou celé hory zalité teplým sluníčkem a vnitrozemí je pokryto mrazivým oparem. Přehlédněte množství bezejmenných hřebenů, pokochejte se pohledem na výrazné vrcholy Boubína, Sokola, Poledníku a Ostrého v Čechách, Roklanů, Luzného a Velkého Javoru, nejvyšší hory Šumavy a Bavorského lesa v Německu. Projděte stezku údolím s balvanitým korytem Vydry s obřími hrnci, z vlaku sledujte hluboké údolí Úhlavy na Brčálníku v pozadí s Jezerní horou nebo se postavte před největší šumavský vodopád Bílá strž. Přečtěte si povídky Karla Klostermanna o nelehkém životě v odlehlých končinách Šumavy a tiše vzdejte úctu těm, kteří i za velice drsných podmínek zde dokázali žít. Současným diskutovaným problémem Šumavy a Bavorského lesa je tzv. mrtvý les, kde důsledkem kůrovcové kalamity odumřely velké plochy lesa. Ve vzácných prvních zónách národního parku jsou tyto plochy vyňaty z hospodářské činnosti a ponechány bez zásahu člověka. Postupem času dochází k přirozenému zmlazení a v odumřelém smrkovém lese začíná vy-

6

5

16

7

8

9

růstat nový druhově bohatší les. Tím se části Šumavy, po staletí hospodářsky využívané, vracejí do náruče neposkvrněné přírody. Na Šumavě můžete navštívit i městečka s hornickou, hutnickou, sklářskou a dřevařskou tradicí. Turistickým ruchem dnes pulzuje nejvíce Železná Ruda s kostelem Panny Marie Pomocné, zastřešeným cibulovitou bání. Hornickou tradici Kašperských Hor připomíná otevřená expozice, zaměřená na těžbu a zpracování zlata. V okolí města se dosud dochovalo velké množství středověkých důlních děl. V katastru dalšího dříve hornického městečka Hartmanice leží obec Dobrá Voda, kde je znovuvysvěcený kostel se světově unikátním skleněným oltářem a křížovou cestou od místní umělecké sklářky paní Vladimíry Tesařové a židovské Muzeum Šimona Adlera. Turistickými středisky jsou i vesničky Prášily, Srní, Modrava, Filipova Hu, Horská Kvilda a Rejštejn.

14

Oltář v kostele v Dobré Vodě je nostalgickou vzpomínkou na slavnou 600letou historii sklářství na území Šumavy, Brd a Českého lesa. Výrobky proslulých skláren (páteříky, vázy, užitkové, dekorativní a tabulové sklo) byly exportovány do mnoha zemí světa. Sklárny, jichž bylo např. na Šumavě doloženo více než 160, postupně zanikly; v současné době z této tradice zbyla již jen brusírna skla v Anníně a několik malých dílen. Památkou na dobu sklářů zůstalo jen slovo Hutě v řadě místních jmen. S výrobky a historií skláren se můžete seznámit v četných muzejních sbírkách, expozice v Kašperských Horách a v Železné Rudě obsahují překrásné originály ze sklárny v Klášterském Mlýně u Rejštejna. Živá sklářská tradice se udržela v sousedním Bavorsku, kde některé hutě nabízejí turistům možnost bezplatně zhlédnout umění svých sklářů.

15

Foto: 1. Královský hvozd (Čertovo jezero, Jezerní hora a Svaroh, v pozadí vrcholy Ostrého), 2. vodopád Bílá strž, 3. kostel v Železné Rudě, 4. radnice v Kašperských Horách, 5. skleněný oltář v Dobré Vodě u Hartmanic, 6. ukázky umění šumavských sklářů, 7. tetřev hlušec, 8. rys ostrovid, 9. Sekerský potok, 10. hraniční přechod Gsenget u Prášil, 11. Turnerova chata, 12. podzim u Horské Kvildy, 13. poválkový chodník v Jezerní slati, 14. jezero Laka, 15. hraniční hu v Bayerisch Eisensteinu

13

12

17

10

11

Zoologická a botanická zahrada města Plzně Zoologická a botanická zahrada města Plzně se rozkládá na přírodním členitém areálu o rozloze 21 hektarů. Je jedinou v České republice, kde se zoologické a botanické expozice organicky doplňují a prolínají. V jednotlivých expozicích jsou představeny zoogeografické biotopy všech kontinentů. ZOO chová 6000 kusů zvířat ve více než 1000 druzích. Důraz je kladen na vytvoření optimálních podmínek pro život zvířat, např. velká skupina šimpanzů je chována zcela volně za vodním příkopem. Největší atrakcí pro návštěvníky je výběh vzácných berberských lvů u hlavního vchodu do ZOO a tygrů ussurijských s jezírkem, potůčkem a vyhlídkovými terasami. Velmi poutavou expozici představuje i statek Lüftnerka z 19. století s domácími zvířaty a 400 exponáty zemědělských strojů a nářadí. Milovníky rostlin jistě zaujme botanický skleník se sukulenty tří oblastí a podivuhodnou rostlinou Welvitschia mirabilis. Zahrada má největší expozici plazů a bezobratlých živočichů ve střední Evropě, kteří jsou rovněž k vidění v expozici Akva-Tera v centru Plzně. Jedni z nejvzácnějších plazích chovanců jsou varani komodští darovaní bývalým presidentem Indonésie. V ZOO jsou pro spokojenost a servis návštěvníkům vybudovány nová stylová madagaskarská prodejna suvenýrů s lemury, „sibiřský srub“, restaurace v africkém stylu „Kiboko“ a několik stánků s občerstvením. Zoologická a botanická zahrada města Plzně je otevřena celoročně, v letních měsících od 8 do 18 hodin, v zimních od 9 do 17 hodin, expozice Akva-Tera na Palackého nám. 5 od 10 do 19 hodin. Další informace najdete na www.zooplzen.cz.

18

Pohledy z výšek aneb trochu adrenalinu neuškodí

1

Kdo hledá nezvyklé zážitky, neopomene možnost vystoupat na kopec, rozhlednu nebo kostelní věž, aby zhlédl známá i méně známá místa z ptačí perspektivy. Takových příležitostí je v Plzeňském zvlněném kraji mnoho. V samotné Plzni se nabízí ochoz věže chrámu sv. Bartoloměje na náměstí Republiky, odkud z výšky 62 m přehlédnete celé město i jeho okolí. Určitě Vás upoutají pohledy na Plzeň z nové vyhlídkové plošiny na Sylvánu nebo z rozhledny na vrcholu Chlum. I jiná starobylá západočeská města mají svá vyhlídková místa. V Domažlicích je to poutní kostelík na Vavřinečku a v Klatovech Černá věž. Pravou pochoutkou jsou pohledy do kraje z rozhledny na vrcholu Svatoboru u Sušice a z nedalekého vrchu Sedlo, kde se připravuje nová rozhledna. Jsou i místa s dalekými výhledy, která osloví milovníky české historie. K nim patří mimo jiné Výhledy s pomníkem J. Š. Baara na Chodsku, hrad Radyně u Plzně, Rýzmberk u Kdyně a Krašov nad údolím Berounky. Stále více však vzrůstá počet těch, kteří nehledají klid, ale právě naopak, bez zvýšeného množství adrenalinu v krvi nemohou žít. Horolezci najdou v našem kraji cvičné skály např. na Kozelce u Nečtin, na Radyni u Starého Plzence a pod vrcholem Žáru u Rokycan. Ti, kdo chtějí výše, mohou vyzkoušet pohled na naši krásnou krajinu z letadla. Aerokluby v Plzni, Plasích, Klatovech, Staňkově, Erpužicích či v Tachově pořádají vyhlídkové lety, v Klatovech i v dalších místech jsou pořádány parašutistické kurzy i seskoky v padákovém tandemu. Majitelé ultralightů jistě ocení hustou sí letiš schopných přijmout malá letadla. Zájemci o bezmotorové létání mají hlavní sídlo v Letkově u Plzně. Příznivci paraglidingu a létání na rogalu mohou využít ke startu stráň nad Úslavou v Plzni – Koterově, startovací rampu pod vrcholem Svatoboru u Sušice nebo těsně za hranicemi kraje Třebouňský vrch u Toužimi. Nad Šumavu a Bavorský les se létá z rampy pod vrcholem 7 Malého Ostrého v Bavorsku. Adrenalinoví „šílenci“ si v letním období mohou zkusit bungee jumping ze silničního mostu přes Hracholuskou přehradu. Foto: 1. letecký pohled na centrum Plzně obklopené zelení a parky, 2. horolezci na Kozelce, 3. cvičná horolezecká stěna, 4. balóny nad hradem Rabí, 5. Čerchov, 6. rozhledna Svatobor u Sušice, 7. socha J. Š. Baara na Výhledech 4

6 5

19

2 3

Přijte a prožijte Přijete k nám. Na jaře, v létě, na podzim i v zimě. Přijte poznávat náš kraj – lidi, přírodní zajímavosti, historii, památky, kulturu a současnost. Aktivně – autem, veřejnými dopravními prostředky, pěšky, na kole, na kánoi, na lyžích i v koňském sedle. Přehlédněte z výšky náš krásný kraj s korálky rybníků, stužkami řek a nekonečnými lesy. U nás můžete čerpat energii, nasávat klid v horách, vesničkách, na samotách, v agroturistických objektech. Provázet Vás bude vůně luk a šum lesů, hukot peřejí a zpěv ptáků. Můžete sportovat nebo jen líně ležet u vody, relaxovat, koupat se, plavat.

1

Milovníkům pěší turistiky a výletů je po celý rok, s výjimkou některých oblastí s vyšší sněhovou pokrývkou v zimě, k dispozici více než 4000 km vyznačených turistických tras, které propojují všechna zajímavá přírodní a historická místa kraje. Zvýšenou hustotu značených cest najdete zejména v okolí větších měst a na Šumavě. Mnozí z Vás již poznali, že značení Klubu českých turistů je dokonalé a řadí se mezi nejlepší na světě. K nejzajímavějším turistickým cílům patří: na Šumavě vrcholy Ostrého, Sokola, Oblíku a Ždánovská vrchovina; na Plzeňsku údolí Střely mezi Rabštejnem a Plasy, Úterský potok, hrad Krašov nad Berounkou, hrad Skála u Přeštic a hrad Buben; na Rokycansku Radeč, Žár, údolí Berounky s hradem Libštejnem, údolí Zbirožského a Radnického potoka; na Tachovsku údolí Mže u Pavlovic, Kosí potok, hrad Volfštejn, zřícenina hradu Přimda a okolí Konstantinových Lázní; na Domažlicku nejvyšší bod Českého lesa Čerchov, kostel sv. Anny na vrchu Tannaberg

2

20

3

u Všerub, Koráb, zřícenina hradu Rýzmberk a celý hřeben Chudenické vrchoviny; na Klatovsku údolí Ostružné, pohádkový les u Nalžovských Hor a Svatobor u Sušice. Cykloturistika se prakticky stává celoročním sportem, by nejvíce cyklistů potkáte v jarním a letním období. Slouží jim značené cyklotrasy s menší hustotou automobilového provozu spojující turisticky zajímavá místa. V příhraničních oblastech Šumavy a Českého lesa, na Manětínsku a v Brdech na jižním Plzeňsku a Rokycansku můžete najít lesní silničky a udržované cesty s minimálním převýšením a zákazem vjezdu motorových vozidel. V oblasti šumavských Plání v okolí Modravy jsou takové silničky v nadmořské výšce okolo 1000 m. Lze bez nadsázky říci, že Vás zveme do pravého cyklistického ráje. Milovníci větších převýšení najdou svoje trasy nejen na horách; horské výšlapy často připomínají i výjezdy z hlubokých kaňonů řek ve vnitrozemí. Nejnavštěvovanějším horským vrcholem je šumavský Poledník s rozhlednou (1315 m). Na kole se dostanete i na Pancíř (1214 m) u Železné Rudy a Velký Javor (1456 m) v Bavorsku, na oba vrcholy můžete vyjet i lanovkou. Ve větších turistických střediscích jsou půjčovny horských a trekkingových kol.

Foto: 1. vrchol Oblíku, 2. Tříjezerní sla, 3. chata na Pancíři, 4. Ejpovické jezero, v pozadí červené skalní útesy, 5. přívoz přes Berounku v Darové, 6. rozhledna na Poledníku, 7. skály u Přeštic

6

7

21

4

5

1

2

Přijte a prožijte Pro vodní turistiku je nejoblíbenější hluboký kaňon Berounky od Plzně až po Zvíkovec. Řeka dále pokračuje na Křivoklátsko ve středních Čechách, do míst, kde trávil svůj volný čas na rybách spisovatel Ota Pavel. Řeka Otava je běžně sjízdná ze Sušice do Horažovic a Písku. Zkušení vodáci nebo raftaři ocení jarní sjezd Otavy od Čeňkovy Pily do Rejštejna; tento úsek patří mezi nejatraktivnější divoké vody v České republice. I pro turistické vodáky je v tomto období Otava sjízdná už z Rejštejna. Za vyššího stavu vody jsou sjízdné střední a dolní toky Úhlavy a Úslavy, horní tok Mže a Střela pod Rabštejnem. V Plzni a Sušici je možno si vypůjčit vybavení na splouvání řek. V posledních letech se výrazně zlepšily možnosti pro agroturistiku. Při ubytování na samotách či venkovských sídlech ochutnáte domácí produkty, romantická pro Vás jistě budou i večerní posezení s přáteli u ohně s kytarou. Stále oblíbenější je jízda na koni. Stáje a jízdárny organizují na řadě míst v kraji vyjížky pro zkušenější jezdce; začátečníci mohou absolvovat lekce výuky jízdy na koních. Většina agroturistických center Vám koně bu zajistí, nebo sama půjčí. Ubytovat se můžete až ve čtyřhvězdičkových hotelích, penzionech, v soukromí nebo v kempech přímo u vodních ploch. Hotely Srní a Šumava na Srní, hotely Horizont v Železné Rudě a hotel Darovanský dvůr na Rokycansku poskytují komplexní služby pro kongresovou turistiku.

5

4

3

22

Vyznavači dalších druhů sportů mohou využívat hřiště, tenisové, squashové a volejbalové kurty, některé tělocvičny i sportovní haly ve větších městech a turistických střediscích v kraji. Milovníci rizika, kteří potřebují zvýšit puls a dávku adrenalinu, mohou navštívit krytou lezeckou stěnu v Plzni, využít U rampy a areálů pro kolečkové brusle a prkénka nebo absolvovat extrémní sjezdy na kole, lyžích či na divoké vodě. I za pozdních večerů je Plzeňský kraj plný nejen mladých lidí, kteří se baví na diskotékách, hrají bowling nebo s kamarády navštěvují četné restaurační podniky, ale i návštěvníků starší generace. Golf je dynamicky se rozvíjející sport. Plzeňský kraj se díky 27jamkovému hřišti v Resortu Darovanský dvůr, 18jamkovému hřišti v Kyšicích u Plzně a 9jamkovému hřišti v Alfrédově u Stříbra řadí svou nabídkou mezi přední české golfové regiony. Součástí všech hřiš je driving range, kde mohou zkoušet své umění i začátečníci. Další driving range je v Plzni a cvičné hřiště s možností hraní bez zelené karty je v Liščí u Nýrska.

6

I přátelé myslivosti se u nás potěší svým hobby – honitbou na vysokou zvěř např. v Oboře, Pernarci, Dolní Bělé a jinde, za muflony se jezdí do Zábělé u Plzně, Šipína a Rochlova. Rybářům stačí koupit „povolenku“ a vyrazit na kapry a další ryby na více než 300 mimopstruhových a pstruhových revírů. Více se dozvíte na www.crsplzen.cz.

7

Foto: 1. peřeje na Otavě, 2. klidná Berounka, 3. hrad Krašov nad údolím Berounky, 4., 5. hotel Horizont na Šumavě a kongresový sál hotelu Darovanský dvůr – objekty vhodné také pro kongresovou turistiku, 6. golfový areál Darovanský dvůr, 7. lasershow v Klubu Alfa v Plzni

23

1

Přijte a prožijte

2

Když Vás budou trápit vedra, zajděte na některé z otevřených koupališ, k rybníkům a jezerům vhodným ke koupání. Na Hracholuské přehradě u Stříbra si můžete zaplavat, zalyžovat na vodních lyžích, zahrát si minigolf nebo se v klidu projet po přehradě parníkem. Můžete si půjčit lodičku, šlapadlo nebo děti si mohou zaskákat na vodních trampolínách. Velký Bolevecký rybník je jediným místem v kraji, kde se pořádají jachetní regaty. Průzračnou vodu najdete v Ejpovickém jezeru s unikátními červenými útesy nebo v zatopeném kamenouhelném dolu u Radnic. K dalším rybníkům využívaným k rekreaci a vodním sportům patří Hnačovský na Klatovsku, Dlouhý (Sycherák) na Tachovsku a Nový na jižním Plzeňsku. Samozřejmostí všech větších měst a turistických středisek je široká sí dobře vybavených fittness center s možností absolvovat jednotlivé hodiny různých aerobních cvičení pod vedením zkušených instruktorů.

3

Foto: 1. parník na přehradě Hracholusky, 2. – 3. Velký Bolevecký rybník v Plzni

24

1

2

Lázeňství a regenerace Bývalý Západočeský kraj proslul i lázeňstvím, města Karlovy Vary a Mariánské Lázně jsou známa po celém světě. Jediné lázně, které po rozdělení v Plzeňském kraji zůstaly, jsou v obci Konstantinovy Lázně na Tachovsku. Léčilo se však i na dalších místech, dodnes jsou známé např. Lázně Letiny, dnes již nesloužící svému účelu. První zmínka o výskytu minerální vody na území Konstantinových Lázní se datuje počátkem 16. století, roku 1803 pak sedláci vystavěli u pramene dřevěnou budovu se čtyřmi místnostmi. Nejstarším dochovaným lázeňským domem je secesní Prusíkův pavilon, který byl postaven v roce 1875. Ostatní lázeňské budovy jsou rozmístěny v blízkém okolí udržovaného parku, kde najdeme i starý a nový pitný pavilon a letní amfiteátr. Konstantinovy Lázně jsou zaměřené na prevenci, léčbu a rekonvalescenci při kardiovaskulárních chorobách. K léčení je využíván přírodní léčebný zdroj – minerální uhličitá voda s nejvyšším obsahem kysličníku uhličitého v České republice. K dalším indikacím patří především choroby pohybového systému, výměny látkové a dýchacího ústrojí. Lázně disponující 440 lůžky jsou v provozu celoročně. Jejich klidné kopcovité okolí s Krasíkovem, Ovčím vrchem, Hadovkou s hradem Gutštejnem, Šipínem, Úterským potokem, Hra7 dišským vrchem a Falkensteinem je oázou klidu a místem pro nezbytné procházky a krátké turistické výlety pro pacienty i další návštěvníky lázní. Přímo v obci jsou jim k dispozici letní koupaliště (krytý bazén je v jednom z lázeňských domů), tenisové a volejbalové kurty, hřiště na pétanque v létě a metanou v zimě, autokemping a fotbalové hřiště.

8

3

4

K regeneraci sil můžete využít i wellnesscenter a krytých plaveckých bazénů v některých městech i horských střediscích. Obvykle se jedná o masáže, perličky či fitnesscentra, není však výjimkou, že jsou nabízeny i terapeutické a lázeňské procedury. 5 Foto: 1. – 8. Konstantinovy Lázně, 9. magnetoterapie v rehabilitačním centru hotelu Horizont v Železné Rudě, 10. zřícenina hradu Gutšejn

9 6

10

25

4

1

Zimní radovánky Ve dnech, kdy mrzne až praští a zem pokrývá sněhová duchna, vrcholí v Plzeňském kraji čas zimních radovánek. Hlavní západočeská šumavská střediska zimních sportů – Železná Ruda, Prášily, Srní a Modrava – nabízejí bohatý výběr tratí pro sjezdové a běžecké lyžování i pro snowboarding. Celková délka sjezdovek přesahuje 45 km, 50 lyžařských vleků má kapacitu na 30 000 osob za hodinu.

2

Většina sjezdovek je v Železné Rudě a okolí, největším lyžařským střediskem kraje i celé Šumavy je Sportovní areál Špičák, kde výběr denně vyžehlených sjezdovek uspokojí jak špičkové lyžaře a snowboardisty, tak i začátečníky a rodiny s malými dětmi. Za dobrých sněhových podmínek jsou v provozu sjezdovky v Hojsově Stráži a na Javorné. V Českém lese na Tachovsku je sjezdovka na Přimdě, na Domažlicku je nejznámější středisko Sádek u Capartic. Stále více sjezdových tratí je dosněžováno umělým sněhem, již po několik let trvá zimní sezóna v areálu Špičák déle než 100 dní. Stále více příznivců si získává i večerní lyžování na osvětlených svazích. V oblasti Železnorudska působí několik lyžařských škol. Běžkařům a turistům na lyžích nabízí Šumava vynikající podmínky. V oblasti Kvildy, Horské Kvildy, Modravy, Filipovy Hutě a na rozsáhlých náhorních rovinách v nadmořské výšce 1000 metrů se udržují lyžařské stopy v délce přes 70 km. Zde můžete podnikat výlety k pramenům Vltavy, na Březník a další kouzelná místa našeho pohraničního hvozdu. Budete-li mít štěstí, můžete si ověřit rychlost svého skluzu s Kateřinou Neumannovou, která se zde často připravuje na měření sil se světovou běžkař3 skou elitou. I další střediska se postupně dostávají do povědomí jako centra lyžařské turistiky. Desítky

26

5

6 kilometrů turistických běžeckých tratí jsou upravovány v okolí Srní a Prášil. Ze Srní můžete jet podél Vchynicko-tetovského kanálu na Modravu, z Prášil na Poledník, Prášilské jezero nebo jezero Laka. Na Železnorudsku, kde vzniklo nové běžecké turistické centrum se sběrným parkovištěm na Gerlově huti, je strojově upravováno 55 km stop. Lyžařská trasa k hraničnímu přechodu Ferdinandovo údolí je napojena na běžecké tratě v okolí Zwieslerwaldhausu v Bavorsku. V sousedním Bavorsku je do 20 km od hraničního přechodu Železná Ruda dalších pět areálů s udržovanými stopami pro běžkaře. V Českém lese jsou udržovány běžecké trasy v okolí Capartic.

Kromě vyznačených a udržovaných běžeckých tras je pro lyžařskou turistiku vhodná i většina značených cest pro cyklisty a pěší na Šumavě a v Českém lese. Zde potkáte méně lidí a často najdete i čistý panenský sníh. Vydáte-li se pak na běžkách do Brd na Rokycansku, největších vnitrozemských hor v Čechách, užijete si opojení panenskou přírodou, na hony vzdálenou lidskému vření a spěchu. Zájemci o bruslení mohou přijít na zimní stadiony v Plzni, Třemošné, Rokycanech, Tachově, Sušici či Klatovech. Udeří-li pak trvalejší mrazy, tisíce dětí i dospělých nacházejí cestu na zamrzlé ledové plochy četných rybníků, rozesetých po celém kraji, kde vznikají improvizované stadiony pro hokejové zápasy i krasobruslařská vystoupení. Je jen málo dní během roku, kdy sníh zůstane ležet i v nižších polohách kraje. Sotva však napadne i sebemenší sněhový poprašek, každý svah ve městech i vesnicích se stává pravým eldorádem dětí na saních a pekáčích. Foto: 1. Sjezdovky na Špičáku, 2. umělé zasněžování, 3. pohled z Pancíře na Ostrý, 4. zasněžené koryto Vydry, 5. lanovka na Pancíř, 6. hrad Přimda v zimě, 7. bruslení pod hradem v Horšovském Týně

7

27

2

1

Pojte se bavit Plzeň a Plzeňský kraj mají bohaté kulturní tradice i pestrý současný kulturní život. V Plzeňském kraji se narodila nebo žila řada osobností české kultury; působili tu hudební skladatel Bedřich Smetana, malíři Václav Brožík a Mikoláš Aleš, spisovatel Karel Klostermann, loutkář Josef Skupa, přímo v Plzni se narodili malíř a ilustrátor Jiří Trnka, spisovatel a herec Miroslav Horníček, cestovatel Miroslav Zikmund a jiní. Nejen v Plzni, ale i v ostatních větších městech Plzeňského kraje je čilý divadelní ruch. Plzeňské Divadlo J. K. Tyla (Velké a Komorní divadlo) a Divadlo Alfa, zaměřené na tvorbu pro děti, svým významem výrazně přesahují hranice kraje. S divadlem souvisí i několik festivalů – například Skupova Plzeň, probíhající jednou za dva roky, a mezinárodní festival Divadlo, který se koná každoročně v září. Velké pozornosti se těší i plzeňský festival české filmové tvorby Finále, pořádaný každoročně na přelomu března a dubna za účasti nejznámějších českých filmových tvůrců.

3

4

Plzeňské Smetanovské dny jsou festivalem s bohatým koncertním, divadelním a výstavním programem. V nedaleké Dolní Lukavici, Přešticích a na zámku v Nebílovech jsou pro milovníky vážné hudby pořádány Haydnovy hudební slavnosti. Letní hudební festivaly se konají i na jiných místech kraje. Neobyčejnou popularitu získal postupem let srpnový plzeňský festival hudby a divadla s názvem Jazz, Struny a Divadlo na ulici. K vyhledávaným akcím patří i folklorní festivaly – Mezinárodní folklorní festival v Plzni v červnu, Národopisná slavnost na Výhledech v červenci,

5

28

Chodské slavnosti v srpnu a přehlídka dechových hudeb v Klatovech v březnu. Na mnoha místech kraje se konají pravidelné jarmarky s prodejem tradičních výrobků a s ukázkami středověkých řemesel. Zde můžete nasát vůni právě upečených koláčů, ochutnat čerstvá trdla a lokše, vidět kout kováře či řezbáře dlabat misky, zkusit své umění na hrnčířském kruhu, trefit se lukem do středověkých terčů a zakoupit si spoustu milých dárečků včetně replik leptaného skla hradních pánů. Závěr zimy patří masopustním veselicím, jejichž tradice se udržela zejména na Chodsku a Klatovsku. Začátkem května probíhají na mnoha místech v kraji Slavnosti svobody – oslavy osvobození americkou armádou s jízdou historických vojenských vozidel. Na přelomu května a června se každoročně koná populární vojenská akce Den pozemního vojska „Bahna“. Šermířské skupiny z celé republiky se každoročně sjíždějí k dobývání hradu Rabí. V letních měsících je zde možno navíc zhlédnout zajímavé vystoupení sokolníků s dravými ptáky. I na jiných hradech, zámcích a v klášterech se konají zajímavé denní, večerní i noční akce pro děti i dospělé. Se šermíři, kejklíři, jarmarečníky a hraním je spojen i červnový Historický víkend v Plzni.

Foto: 1. – 2. Divadlo J. K. Tyla v Plzni, 3. oslavy osvobození, 4. socha Spejbla a Hurvínka, 5. scénka z divadla Alfa, 6. Chodské slavnosti, 7. historický víkend v Plzni

7

6

29

1

Pojte se napít Plzeň proslavilo především pivo, jehož výroba má tradici sahající až do konce 13. století, kdy král Václav II. udělil plzeňským měšanům právo várečné. Počátek moderní historie plzeňského pivovarnictví se obvykle klade do roku 1842, kdy byl založen společný Měšanský pivovar. Zdá se, že řada šastných okolností přispěla ke vzniku ležáku jedinečných vlastností při pokusech prvního sládka Měšanského pivovaru vyrobit pivo, které by se chutí a vzhledem blížilo pivům bavorským. Vedle značky Pilsner Urquell se později objevil Gambrinus, který je dnes nejoblíbenějším českým pivem. Pivo se vaří i na jiných místech kraje, např. v Chodové Plané, kde rodinný pivovar produkuje pivo značky Chodovar, které se pravidelně umísuje na předních místech pivních soutěží v České republice. Chodovar provozuje věhlasnou restauraci „Ve skále“, vybudovanou v původních pivovarních sklepích, vytesaných v pískovcové skále. V poslední době roste počet malých pivovarů, např. v Dobřanech je minipivovar přímo v restauraci „Modrá hvězda“.

2

3

Plzeňský kraj má však také lihovarnickou a vinařskou tradici. Již v roce 1920 italský podnikatel Lionello Stock založil v plzeňské čtvrti Božkov pobočku své prosperující likérky. I když po dlouhá léta byly hlavními výrobky závodu Stock koňak a brandy, nakonec se výrazně prosadila hořká lihovina Fernet-Stock zavedená do výroby v roce 1927. Tento pověstný fernet je dnes vlajkovou lodí likérky a nejúspěšnější českou lihovinou, navíc zapsanou i do světové Top 100 nejprodávanějších značkových lihovin světa. Z dalších menších lihovarů a palíren stojí za zmínku závod v Prádle, vyrábějící pálenky ze švestek a jablek a nový ábelský nápoj Krvesaj. Počátky společnosti Bohemia Sekt ve Starém Plzenci nedaleko Plzně, zaměřené na výrobu šumivých vín, spadají do roku 1942. První výrobky nesly název Black Widow a Chateau Radyně. Velmi

4

30

5

důležitým momentem bylo na konci 40. let minulého století působení francouzského odborníka na šumivá vína Luise Girardota. Od té doby se podnik začal specializovat výhradně na výrobu šumivých vín. Dnes společnost nabízí nejen svůj nejpopulárnější produkt Bohemia Sekt, ale také celou škálu šumivých vín vysoké i nejvyšší kvality. V posledních letech se společnost Bohemia Sekt stala majitelem velkých vinařských závodů na Moravě a tím největším producentem vína v České republice. Návštěvníci Plzeňského kraje mohou vychutnat „knedlíkové“ speciality české kuchyně, např. guláš, pečené vepřové se zelím či svíčkovou, v nepřeberném množství hospůdek, restaurací a dalších pohostinských zařízení. Při ochutnávání původních západočeských nápojů v čele s plzeňským pivem si každý ověří, že nejlépe chutnají blízko zdroje. Milovníci piva mohou navštívit již tradiční říjnové Plzeňské pivní slavnosti pořádané k výročí založení pivovaru přímo v jeho areálu v Plzni. Netřeba připomínat, že střídmost je nejlepším rádcem, i když odborníci vám potvrdí, že z dobrého pití hlava nebolí. Foto: 1. brána Plzeňského Prazdoje, 2. přebor v koulení sudů v Chodové Plané, 3. interiér pivovaru a restaurace Modrá hvězda v Dobřanech, 4. Pilsner Fest – říjnové pivní slavnosti v Plzni, 5. pivní rekord v Plzni, nejvíce současně pijících lidí na světě, 6. Vinotéka Plzeň společnosti Bohemia Sekt, a. s., Starý Plzenec

6

31

Vybrané památkové objekty Plzeňské historické podzemí Perlová 4, 301 14 Plzeň tel.: 377 225 214 • • • Velká synagoga sady Pětatřicátníků 11, 301 24 Plzeň tel: 605 428 803 (p. Žáček) fax: 37723 57 49 [email protected] www.volny.cz/zoplzen • • • Chrám sv. Bartoloměje nám. Republiky 35, 301 16 Plzeň tel:377 236 753 [email protected] • • • Hruškova meditační zahrada Na Kramlíku, 301 00 Plzeň Kardinála Berana 34, 301 27 Plzeň tel.: 603 809 798, 377 323 284 • • • Zoologická a botanická zahrada Pod Vinicemi 9, 301 16 Plzeň tel: 378 038 325, fax: 378 038 302 [email protected] www.zooplzen.cz • • • ZOO - AKVA - TERA Palackého tř. 5, 300 00 Plzeň tel.: 377 32 43 46 fax: 37753 37 64 [email protected] • • • Divadlo J. K. Tyla Smetanovy sady 16, 301 00 Plzeň tel.: 37 73 22 594 tel., fax: 37722 09 19 • • • Státní hrad a zámek Horšovský Týn nám. Republiky 1, 346 01 Horšovský Týn tel.: 379 423 111, fax: 379 423 113 [email protected] • • • Státní zámek Kozel 332 07 Šáhlavy 67 tel.: 377 969 040, mobil: 602 765 999 fax: 377 923 710 [email protected]

Zámek Lužany 334 54 Lužany u Přeštic tel. 377 982 452 • • • Státní zámek Manětín 331 62 Manětín tel.,fax.: 373 392 283 zá[email protected] • • • Zámek Nebílovy Nebílovy 1, 332 04 Nezvěstice tel.: 377 917 090 [email protected], [email protected] • • • Zámek Zelená Hora tel.: 371 591 153 • • • Chodský hrad – muzeum Chodska Chodské nám. 96, 344 01 Domažlice tel.: 379 776 009, fax: 379 720 515 [email protected] www.kultinfo.cz • • • Hrad Kašperk Žlíbek 55, 341 92 Kašperské Hory tel.: 376 582 324 [email protected] www.pruvodce.com/kasperk • • • Hrad a zámek Klenová Klenová 1, 340 21 Janovice tel.: 376 392 208, fax: 376 312 049 [email protected] • • • Státní hrad Rabí Rabí 53, 342 01 Sušice tel., fax: 376 596 235 [email protected] www.rabi.cz, www.pruvodce.com/rabi/

Státní hrad Švihov 340 12 Švihov tel.: 376 393 378 [email protected] • • • Státní hrad Velhartice Velhartice 1, 341 42 Kolinec tel., fax: 376 583 315 velhartice@ cbox.cz • • • Klášter Chotěšov Dobřanská 15, Chotěšov tel.: 377 900 421 [email protected] • • • Národní kult. památka, klášter Kladruby 349 61 Kladruby tel.: 374 631 773 [email protected] • • • Muzeum a galerie severního Plzeňska, klášter Mariánská Týnice 331 41 Mariánská Týnice tel., fax: 373 396 410 [email protected] • • • Národní kult. památka, klášter Plasy Plzeňská 2, 331 01 Plasy tel.: 373 322 174 [email protected] www.cestujme.cz/npu, www.pruvodce.com/plasy • • • Zámek Žinkovy (přístupný pouze park) 351 01 Nepomuk tel.: 371 593 131

zámek hrad klášter letiště obchodní letiště sportovní dálnice D5 silnice I. třídy železnice

Tiráž: vydal Plzeňský kraj s využitím grantu Ministerstva pro místní rozvoj ze státního programu podpory cestovního ruchu. Layout: nakladatelství KLETR Plzeň. Foto: Alexandr Vacek, Jan Kavale, archiv Divadla Alfa, Vratislav Benc, Jiří Berger, Josef Cais, Léčebné Lázně Konstantinovy Lázně, Stock Plzeň a. s., Bohemia sekt, Českomoravská vinařská akciová společnost, Město Rokycany, Plzeňský Prazdroj, a. s., Václav Podestát, Zdeněk Procházka, Ladislav Řežáb. Texty: Mgr. Luděk Krčmář a Jiří Zahradnický. Tisk: Tiskařské závody Typos, a. s. Vyšlo v prosinci 2003

Informační střediska Informační centrum města Plzně Nám. Republiky 41, 301 16 Plzeň tel.: 378 035 330 fax: 378 035 332 [email protected] www.plzen-city.cz • • • Městské informační středisko ČD Nádražní 102, 301 12 Plzeň tel.: 377 240 608 • • • Informační středisko Zlaté slunce Státního památkového ústavu v Plzni Prešovská 7, 306 37 Plzeň tel.: 377 360 951 [email protected] www.zlateslunce.cz • • • Okresní muzeum Blovice Zámek Hradiště, 336 01 Blovice tel.: 371 522 208 [email protected] www.muzeum-blovice.cz • • • Informační centrum Nám. Republiky 575, 348 02 Bor u Tachova tel.: 374 790 459 [email protected] www.mubor.cz • • • Informační centrum Nám. TGM 5, 334 41 Dobřany tel.: 377 972 725 [email protected] www.dobrany.cz • • • Městská informační služba Domažlice Nám. Míru 51, 344 01 Domažlice tel.: 379 725 852 [email protected] www.idomazlice.cz • • • Informační středisko 337 01 Ejpovice 24 tel.: 371 728 631 [email protected] www.mikroregion.globalweb.cz • • • Informační středisko 341 81 Hartmanice 40 tel.: 376 593 059 [email protected] • • • Informační centrum města Horažovice Mírové nám. 11, 341 01 Horažovice tel.: 376 547 526 [email protected] www.sumava.net/ihorazdovice • • • Turistické centrum Prácheň Ševčíkova 23, 341 01 Horažovice tel.: 376 513 418 [email protected] www.sumava.net/tcprachen • • • Informační středisko 385 01 Horská Kvilda 40 tel.: 388 435 555 [email protected] www.webpark.cz/horskakvilda • • • Regionání informační centrum Nám. Republiky 105, 346 01 Horšovský Týn tel.: 379 422 247 [email protected] www.horsovskytyn.cz • • • Informační centrum Chanovice, 341 01 Horažovice tel.: 376 514 164 [email protected] www.chanovice.jz.cz

Informační centrum Kasejovice 335 44 Kasejovice tel.: 371 595 140 [email protected] • • • Městské kulturní a informační středisko Náměstí 1, 341 92 Kašperské Hory tel.: 376 503 411 [email protected] www.sumava.net/khory/mekis • • • Informační centrum města Kdyně Masarykova 12, 345 06 Kdyně tel.: 379 734 385 [email protected] www.kdyne.cz • • • Informační centrum Klatovy Nám. Míru 63/I, 339 01 Klatovy tel.: 376 347 240 [email protected] www.klatovy.cz • • • Informační středisko OÚ Klenčí pod Čerchovem 345 34 Klenčí p. Č. 118 tel.: 379 795 325 [email protected] www.jz.cz • • • Turistické informační středisko Konstantinovy Lázně, Léčebné Lázně, 349 52 Konstantinovy Lázně tel.: 374 625 436 [email protected] www.konstantinovy.cz • • • Informační středisko 331 62 Manětín 89 tel.: 373 392 217, 373 392 301 [email protected], [email protected] • • • Městské kulturní středisko Nepomuk Nám. A. Němejce 126, 335 01 Nepomuk tel.: 371 591 167 [email protected] www.nepomucko.cz • • • Informační a kulturní centrum Nýrsko Komenského 877, 340 22 Nýrsko tel.: 376 571 616 [email protected] www.sumavanet.cz/nyrsko/ • • • Informační středisko nám. ing. Křižíka 180, 340 34 Plánice tel.: 376 394 103 [email protected] www.sumava.net/isplanice/ • • • Městský úřad, informační centrum Plzeňská 285, 331 01 Plasy tel.: 373 322 493 [email protected] www.mestoplasy.cz • • • NKP Klášter Plasy Plzeňská 2, 331 01 Plasy tel.: 373 322 174 [email protected] www.cestujme.cz/npu • • • Městské kulturní a informační středisko Mariánská 210, 345 22 Poběžovice tel.: 379 497 889 [email protected] www.pobezovice.cz • • • Informační středisko OÚ Prášily 110, 342 01 Sušice tel.: 376 589 014 [email protected]

Informační centrum Masarykovo nám. 311, 344 01 Přeštice tel.: 377 982 637 [email protected] • • • Kulturní dům U Růže Nám. K. Šternberka 69, 338 28 Radnice tel.: 371 795 311 [email protected] www.radnicko.cz • • • Městské informační a internetové středisko Masarykovo nám. 83, 337 01 Rokycany tel.: 371 727 745 [email protected] www.rokycany.cz • • • Informační centrum Nám. Svobody 132, 335 61 Spálené Poříčí tel.: 371 594 654 [email protected] www.spaleneporici.cz • • • K-Cetrum – kulturní a informační centrum Smetanova 932, 332 02 Starý Plzenec tel.: 377 966 605 [email protected] www.plzenec.cz • • • Informační centrum Masarykovo nám. 21, 349 01 Stříbro tel.: 374 622 214 [email protected] • • • Městské informační centrum Sušice náměstí Svobody 120, 342 01 Sušice tel.: 376 520 537 [email protected] www.sumavanet.cz/icsusice • • • Informační středisko Edvarda Beneše 38, 340 12 Švihov tel.: 376 393 244 e-mail: [email protected] • • • Informační centrum Nám. Republiky 119, 347 01 Tachov tel.: 374 723 740 [email protected] www.tachov-mesto.cz/turinf • • • Informační turistické centrum města Železná Ruda Javorská 154, 340 04 Železná Ruda tel.: 376 397 033 [email protected] www.sumava.net/itcruda • • • Informační centrum Žinkovy Žinkovy 84, 335 01 Nepomuk tel.: 371 593 205 [email protected] • • • Informační středisko mikroregionu Horní Berounka, povodí Klabavy ul. Josefa Knihy 140, 337 01 Rokycany tel.: 371 722 380 [email protected] • • • Informační středisko Národního parku Šumava Sušická 399, 341 92 Kašperské Hory tel.: 376 593 059 • • • Informační středisko mikroregionu Střední Pošumaví Velhartice 134, 341 42 Kolinec tel.: 376 583 369 [email protected]

www.kr-plzensky.cz