Příloha zavěřěč ně zpřavy IVP č . 1291 s nazvěm “Iděntifikačě ú spě čhú a něú spěčhú naplnovaní vybřanyčh přinčipú Lěaděř s posoúzěním, přoč k úspěčhú či něúspěčhú dočhazí“
Obsah Příloha 1................................................................................................................................................... 2 Příloha 2................................................................................................................................................... 6 Příloha 3................................................................................................................................................... 9 Literatura ............................................................................................................................................... 10
Příloha 1. Další princip, který velmi úzce souvisí s řešenou problematikou, byl konzultován se zástupcem NS MAS, jako významný a málo prozkoumaný princip doporučený k následnému zpracování je síťování.
Základní ukazatele popisující sítě Stručně několik základních informací k tvorbě sítí: Sociální síť: množina uzlů, kterými mohou být osoby či organizace, spojené množinou sociálních vztahů, kterými jsou přátelství, komunikace, důvěra apod. (Granovetter, 1973) Síťování je základní prvek budování sociálního kapitálu v rozvoji území a je důležitým krokem k budování partnerství. V Leaderu navíc i síťování mezi podobnými MAS, výměna informací a zkušeností může takto vést k vyšší úrovni, kterou je Leader. Program Leader by měl vytvořit impulsy pro tvorbu sociálních sítí v místech a oblastech, kde se sociální sítě netvoří automaticky (většinou z důvodu chybějícího lídra a vnitřní motivace obyvatel). Až do 60. let měla studie sociálních sítí převážně kvalitativní charakter. Až s rozvojem výpočetní techniky byla dekompozice sítí oficiálně matematizována pomocí teorie grafů. Kde uzly (= prvky) zastupují: Osoby, Skupiny, Organizace, Státy, Počítače nebo Města; a hrany (= vazby) např. vztahy mezi lidmi. Ty mohou být neformální (Rady, Důvěra, Respekt, Výměna informací, atd.), formální (Pracovní příkazy, Výměna informací, atd.) nebo Multiplexové (vícevrstvé, vícerozměrné). Ke znázornění pak mohou být využity např. v oblastech: • Pracovní postoje, spokojenost – Postoj k novým technologiím, Odlišnost vnímaných a reálných postojů (Rice, Aydin, 1991) – Spokojenost = centralita1 ve skupině (Roberts, O´Reilly, 1973) – Nespokojenost = centralita (closeness) v organizaci u řadových zaměstnanců (Brass, 1981) – Nespokojenost = centralita (betweeness) v síti přátel (Kilduff, Krackhardt, 1993) • Leadership – LMX model (Graen 1976) – S kým rozvíjet silné vazby (Krackhardt, 1994) • Motivace – Výběr referenční skupiny, pro srovnání • Moc (vliv) Role centrální pozice – Vliv přátel při rozhodování (Krackhardt, 1992) – Homofilní vazby x duální vazby (Ibarra, 1993) 1
): Centralita měřená blízkosti ke středu (Closeness centrality) vyjadřuje průměrnou vzdálenost mezi daným uzlem a všemi ostatními uzly, kterých může dosáhnout. Průměrná vzdálenost je vypočítána z nejkratších cest, které se v síti vyskytují. Centralita měřená středovou mezipolohou (Betweeness centrality) vyjadřuje, zda se skrz daný uzel je možno dostat do jiného uzlu v síti. Uzel, který má největší hodnotou středové mezipolohy je centrální uzel a skrze tento uzel pak proudí nejvíce informací. Tento uzel je klíčovým hráčem v dané síti. Centralita měřená koeficientem eigenvektoru představuje důležitost uzlu v síti. Čím vyšší hodnota koeficientu, tím vyšší napojení daného uzlu na jiné, důležité uzly v síti. To znamená, že čím je vyšší spojení s důležitými uzly v síti (důležitost je dána např. vyšší hodnou stupně uzlu), tím je i důležitější samotný uzel. S tím souvisí i hodnota PageRank, která udává důležitost uzlu v síti.
• Inovace – Asymetrické vazby jako předpoklad úspěšného přijetí inovace v lékařském prostředí (Knoke, Burt, 1983) – Na closeness centralitu má vliv zavedení technologické inovace (Burkhardt, Brass, 1990) • Sociální kapitál P. Bourdieau (1984) uvádí, že sociální kapitál je kapitál sociálních konexí, počestnosti a vážnosti, který může být směněn na ekonomické, politické nebo sociální výhody. J.S.Coleman (1990) jako základní formy sociálního kapitálu uvádí: – závazky a očekávání, které závisí na důvěryhodnosti sociálního prostředí (struktury), – informační kanály-kapacita sociální struktury z hlediska toku informací, – normy doprovázené účinnými sankcemi, – sociální kapitál je vyšší v případě hustých vazeb mezi aktéry v síti.
Obdobně popisuje funkci sociálního kapitálu při tvorbě síti také Putnam (2000) a R. Burt (1992): Charakteristiky prvků (uzlů): 1. Degree – Indegree/outdegree 2. Centralita prvků a. Degree – Počet vazeb, které mé prvek (přímý vliv). Na rozdíl od následujících ukazatelů nebere v potaz širší okolí sítě. b. Closeness – Jak daleko je prvek od všech ostatních prvků v síti (jako daleko doputuje informace k prvku z ostatních prvků) c. Betweenness – Nachází se prvek na důležitých spojovacích cestách mezi prvky sítě? (kontrola informací) d. Eigenvector – Je prvek napojen na prvky s mnoha vazbami? (Má prvek vazby na populární prvky?)
Obr. 7 Charakteristiky prvků sítí Charakteristiky vazeb (mezi uzly) - mohou být popsány pomocí síly (intenzity), frekvence, délky trvání, intimnosti, atd.: 1.
Binární – Vazba existuje/neexistuje
2.
„Vážené“ vazby – Popis sledované vlastnosti vazby na škále, číselné ohodnocení vazby
3.
Neorientované – Vazby jsou symetrické = vzájemné
4.
Orientované – Nesymetrické (omezení statistické výpočty pro takovýto typ vazeb)
Charakteristiky sítě jako celku: 1. Centralizace 2. Hustota 3. Fragmentace
Charakteristiky částí sítě: 1. Kliky 2. Klastry
Vazby mezi uzly mohou být popsány pomocí síly (intenzity), frekvence, délky trvání, intimnosti, atd. Jejich popis se dá rozdělit do 4 skupin: 1. Binární – Vazba existuje/neexistuje 2. „Vážené“ vazby – Popis sledované vlastnosti vazby na škále, číselné ohodnocení vazby 3. Neorientované – Vazby jsou symetrické = vzájemné 4. Orientované – Nesymetrické (omezení statistické výpočty pro takovýto typ vazeb)
Obr. 8 Porovnání formální a neformální sítě MAS
Vytváření sítí zahrnuje výměnu dosažených výsledků, zkušeností a know-how mezi skupinami Leader, venkovskými oblastmi, státními správami a organizacemi, které se podílejí na rozvoji venkova v rámci EU bez ohledu na to, zda jsou přímými příjemci podpory v rámci iniciativy Leader. Vytváření sítí je prostředkem přenášení osvědčených postupů, šíření inovace a stavění na zkušenostech z místního rozvoje venkova. Sítě vytvářejí spojení mezi lidmi, projekty a venkovskými oblastmi a mohou pomoci překonat izolaci, se kterou se musí vyrovnávat některé venkovské oblasti. Používání sítí může podnítit projekty spolupráce tím, že se navazují kontakty mezi jednotlivými skupinami Leader. Existují různé typy sítí: Vytváření sítí bylo a je přednostně zaměřeno pouze na iniciativu Leader, kdy od roku 2007 se zaměřilo na širší škálu otázek rozvoje venkova. Těmto činnostem se dostává odborné podpory při provádění praktických činností, jako je příprava publikací o různých aspektech rozvoje venkova, organizace seminářů, analýza činností spojených s rozvojem venkova v zájmu stanovení správných metod, určení vývojových trendů ve venkovských oblastech, provoz internetových stránek a pomoc skupinám Leader při hledání potenciálních partnerů a zahájení projektů spolupráce.
Příloha 2
DOTAZNÍK IVP 1291 – manažer MAS slouží výhradně pro účely ÚZEI, projekt - Marie Trantinová
ČÁST A – PARTICIPACE VEŘEJNÉHO A SOUKROMÉHO SEKTORU 1. Podílíte se na dění v obci, ve které žijete, také mimo projekty MAS? a) Ano, aktivně se podílím b) Ano, příležitostně c) Ne, vůbec 2. Když vezmete v úvahu všechny projekty od jednotlivých žadatelů a projekty MAS, za období 2007 - 2013 (mimo projekty spolupráce např. 4.2.1), kde byste měl zhodnotit úroveň partnerství veřejného a neziskového sektoru, jaký podíl v % (nebo odhadovaný počet projektů) byste zařadil do níže uvedených skupin: a) na tomto partnerství jsou projekty postavené …………………………………………….. b) partnerství je zde spíše na druhém místě ……………………………………………… c) zde k partnerství spíše nedochází ……………………………………………… případné poznámky k této otázce: ………………………………………………………………………………………………………….. 3. S kým nejraději spolupracujete? a) Se zástupcem soukromého sektoru (např. podnikatelem) b) Se zástupcem veřejného sektoru (např. starostou) c) Stejně, (tzn. obě varianty: vyrovnaně, nebo to nehraje v této věci roli) d) Já osobně příliš toto partnerství soukromého a veřejného sektoru neuznávám, případně komentář ke zvolené variantě ………………………………………………………………………………………………………….. 4.
Kdo nejčastěji iniciuje projekty, kde je uplatněno partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem? a) MAS b) Koncový uživatel (veřejný sektor) c) Koncový uživatel (soukromá sektor) případně komentář k tomu, jak spolupráce funguje, kdo je silnější partner apod.
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
5.
Z podstaty své působnosti MAS podporuje partnerství veřejného a soukromého sektoru, jak myslíte, že se činností MAS změnily vztahy mezi lidmi v obci, kde žijete? (uveďte na stupnici změnu díky partnerství soukromého a veřejného sektoru v MAS: -1 = spíše se vztahy zhoršily, 0 = vztahy jsou stejné, nic se nezměnilo, 8 – lidé jsou více vstřícní, je to příznivá atmosféra na další podnikání, sociální rozvoj apod.)
-1
0
1
2
3
4
5
6
7
8
Případně komentář, v čem to spočívá apod.… …………………………………………………………..……………………………………………………………………………………………………………
6. Jaké byly podle Vás největší překážky v realizaci partnerství v území MAS (2007 – 2013)? (i více možností)
a) Nedůvěra lidí v území MAS se zapojit do těchto projektů (příčin nedůvěry může být více, pokud jste zvolil tuto možnost, zkuste prosím uvést ještě svými slovy, v čem to spočívá) ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………. b) Překážky vně území MAS, (legislativa, SZIF, apod. prosím uveďte stručně, v čem byly tyto překážky (pokud máte bližší vysvětlení, uveďte prosím níže) ………………………………………………………………………………………………………………………………………….…………………. ………………………………………………………………………………………………………………………………………. c) Nemáme dostatek znalostí o podstatě partnerstvím obou sektorů, tato oblast by se měla posílit např. vzděláváním. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
7. V čem považujete partnerství veřejného a soukromého sektoru za nejpřínosnější (zkuste vybrat max. 2) a) b) c) d) e) 8.
Prestiž důvěryhodnost MAS v území MAS Změnily se postoje, dovednosti a zkušeností členů MAS a obyvatel v území MAS Aplikuje se metoda LEADER (přístup zdola nahoru – decentralizace rozhodování) Změnily se ekonomické podmínky venkova (např. nová pracovní místa) Rozvíjí se návazné projekty
Můžete ještě svými slovy popsat, přidanou hodnotu partnerství těchto dvou sektorů? ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………….………………………………………………………………….
9. Jak často se potkávají zástupci veřejného a soukromého sektoru? a) pravidelně formálně ……………………………….. za rok b) nepravidelně formálně ………………………………….za rok c) neformálně …………………………….….. za rok 10. Uveďte prosím počet lidí ve výboru MAS, ke kterým máte velkou důvěru, (například v případě poradit se s nápadem na projekt, vyřešit nějaké problémy s běžícím projektem), na koho obracíte zcela s otevřenými kartami? Počet lidí ……………………………………
ČÁST B. PROJEKTY SPOLUPRÁCE, jen pro manažera MAS 11. Kolik projektů a jaký počet zapojených MAS bylo celkem v projektech spolupráce (a to i nad rámec PRV 2007 – 2013, tj. včetně podpořených i z jiných zdrojů)? A. Národní spolupráce a) počet projektů …………………………………… b) jedinečný počet MAS zapojených v projektech ……………………..(včetně vlastní MAS)
B.
Mezinárodní spolupráce a) počet projektů …………………………………… b) jedinečný počet národních MAS zapojených v projektech ……………………….…..(dtto) c) jedinečný počet MAS z jiných zemí zapojených v projektech…………………………
12. Pro koho byly projekty spolupráce přístupny, kdo se jich účastnil? (např. cílové skupiny, široká veřejnost,)
……………………………………………………………………………………………………………………………………………….......... ……………………………………………………………………………………………………………………………………………….......... 13. Můžete stručně okomentovat přidanou hodnotu projektů spolupráce?
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………………….......... 14. Docházelo k další následné spolupráci s MAS, s kterými jste vstupovali poprvé nebo dříve do projektů spolupráce? (popřípadě stručný popis)
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………….. 15. Existuje nějaká výrazná osoba, která často dává/podněcuje aktivity pro projekty spolupráce? A. ANO, pokud ano, jakou funkci zastává a) starosta, b) leader MAS c) manažér soukromé sféry d) někdo jiný ………………………………………………… B. NE
ČÁST C. 16. Jaké otázky, týkající se principů a úspěšnosti zavedení metody LEADER, byste sám chtěl položit členům i nečlenům MAS v území vaší MAS? (návodná témata … vnímání metody LEADER, možnost ovlivnit zaměstnanost v regionu, inspirace, posílení samostatnosti a jistoty obyvatel v regionu).
Příloha 3 Komentáře z dotazníku, který uvádí, jaké otázky by respondenti/manažeři MAS položili členům i nečlenům MAS ve svém regionu. Text nebyl jazykově upravován. Členům: - jste ochotni se podílet na spolufinancování chodu kanceláře MAS členskými příspěvky? - jaká jsou vaše očekávání z pohledu čerpání dotací? Nečlenům: - domníváte se, že spolupráce veřejného a soukromého sektoru v regionu může pomoci s řešením místních problémů? vnímání metody LEADER, posílení samostatnosti a jistoty obyvatel v regionu V případě položit otázky na konkrétní věci jak členům i nečlenům MAS, učiníme tak buď prostřednictvím emailu či osobním setkání. Co je to přístup LEADER? Jaké principy přístupu LEADER znáte? Který z nich byste vyzdvihl jako nejvýznamnější? Pro nečleny: Znáte místní akční skupinu, slyšeli jste někdy tento název? Co by podle vás mohla/měla taková skupina dělat (na co se zaměřovat), když plánuje rozvoj určitého území? Otázky jsme zformulovali ve formuláři pro širokou veřejnost – slouží k přípravě SCLLD na příští období, je na něj prolink z webu MAS Radbuza – banner v levém sloupci. Zajímalo by mne, jak vnímají ostatní lidé v regionu (MAS) realizované projekty a zejména ty, kde je viditelná spolupráci mezi subjekty a to nejen veřejné a soukromé, ale i třeba jen soukromé nebo jen veřejné… ? zkvalitnění celospolečenského života v regionu, možnost řešení zaměstnanosti, zlepšení služeb občanům Proč nevyužíváte možnosti podílet se na rozvoji regionu, když je Vám tato možnost nabízena? Mají MAS pro rozvoj území vůbec význam, nebo by jejich roli mohli nahradit jiné subjekty (obce, svazky obcí)? Jaké přínosy by měla MAS přinášet do regionu, aby to bylo pro oba sektory inspirativní a motivující k zapojení? Co je pro Vás největším přínosem spolupráce veřejného a soukromého sektoru? Máte zájem na rozvoji regionu? Chcete se aktivně zapojovat do aktivit v místě, kde bydlíte? Kdo podle Vás je zárukou dobrého rozvoje vaší obce/města? Jaké problémové oblasti / překážky vidíte v rozvoji venkova? Máte návrh na jejich řešení? Vzhledem k tomu že naše MAS nebyla vybrána k podpoře v letech 2007-2013, není ideální pokládat veřejnosti či členům MAS otázky týkající se přínosu MAS pro dané území... I přesto vnímání MAS a metody LEADER se postupně v rámci veřejnosti projevuje… Já bych se zeptal, jestli čas strávený při komunikace nebo dokonce při řešení nějakého problémy měl pro toho druhého smysl. Pokud bude odpověď ano, pak to mělo smysl i pro mne. Vše ostatní jsou podle mne technické detaily rozvedení této odpovědi.
Literatura Granovetter, M. (1973). The Strength Of Weak Ties. American Journal of Sociology 78, 1360-80. Rice, R.E. & Aydin, C. (1991). Attitudes toward new organizational technology: Network proximity as a mechanism for social information processing: Administrative Science Quarterly, 9, 219-244. Putnam, Robert (2000), Bowling Alone: The Collapse and Revival of American Community, (New York: Simon and Schuster) Burt, Ronald S. (1992) Structural Holes. Cambridge, MA: Harvard University Press
