Redakční rada
Obsah
Obsah Předmluva
4
Ohlédnutí a pozvánka na D.O.D
6
Co všechno se můžeme naučit?
7
Studium z vlastního pohledu
9
Přímá volba prezidenta - krok vzad nebo vpřed? 11 Paní Zima přichází
13
Běh - fenomén dnešní doby
14
Studenti podnikají
16
Německo
17
Důchodová reforma aneb co nás čeká v penzi
19
Musíte vědět, co chcete
21
Pravěký predátor, nebo současný fantomas?
22
3
Předmluva
Předmluva Alex Klasová Vážení a milí čtenáři, měsíc utekl jako voda a přinesl s sebou další vydání školního časopisu OAUHNEWS nesoucí číslo 11. Ještě před tím, než se dostanu k samotnému obsahu tohoto čísla, bych se ráda „pochlubila“ příležitostí, která se mi minulý měsíc naskytla, a sice možnost napsat článek do týdeníku Dobrý den s kurýrem. Tématem článku byly prosincové dny otevřených dveří na Obchodní akademii, Vyšší odborné škole a Jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště. Ale teď už zpět k časopisu a tomu, co se v tomto čísle dočtete. Vít Kroupa, student VOŠ, sepsal, co se dělo na přednášce pana Ondřeje Slezáka o důchodové reformě a vysvětluje její jednotlivé pilíře. V mém článku o Aplikované ekonomii se dozvíte, čím se v tomto volitelném předmětu zabýváme. Magda Cíchová, naše velmi dobrá redaktorka, která vás pravidelně zásobuje svými články, píše nyní o tom, co se díky naší škole můžeme naučit; konkrétně o Prezentiádě a SOČ. Magdě vděčíme ještě za článek o zimě, kde vyjadřuje svůj postoj k tomuto pro mnohé neoblíbenému ročnímu období. Vzpomínkou na léta strávená na obchodní akademii a hodnocením současného studia na vysoké škole je obsahem článku naší absolventky Zuzany Radové. Pokud nechápete, co je vlastně zajímavé na běhu, můžete si to přečíst v textu studenta druhého ročníku VOŠ Tomáše Krejzlíka. Nad tím, jestli je přímá volba prezidenta správným krokem, se ve svém článku zamyslela Alena Kulleová. Žáci naší školy se zúčastňují i různých zajímavých akcí v zahraničí. O jedné z nich, výměnném pobytu v Německu, vás informuje Michaela Bobková. Vydání časopisu,
4
Předmluva jež máte v rukou, uzavírá žákyně čtvrtého ročníku Klára Hanačíková, která se se svou třídou zúčastnila přednášky absolventa naší školy Romana Janála, v současnosti ředitele regionu Zlínsko v České pojišťovně, a. s. Závěrem chci upozornit na soutěž Zlatý Ámos, do které byl nominován pan učitel Ing. Adam Skovajsa. Dne 5. února 2013 se v budově Krajského úřadu Zlínského kraje koná krajské kolo této uznávané soutěže. Všichni budeme panu učiteli a trojici žákyň držet pěsti. Závěrem bych opět ráda poděkovala všem autorům a autorkám, i celé redakční radě za články a pomoc při vzniku dalšího čísla našeho školního časopisu. Vám, čtenářům, přeji hezké počtení.
5
Zveme vás
Ohlédnutí a pozvánka na D.O.D Kateřina Pechálová Ve dnech 25. a 26. listopadu 2012 se jako již každoročně na Obchodní akademii, Vyšší odborné škole a Jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky v Uherském Hradišti uskutečnily pro veřejnost tradiční dny otevřených dveří očima žáků. Zájemci o studium z řad žáků devátých tříd základních škol nejenom Zlínského kraje si společně se svými rodiči mohli za doprovodu našich žáků a několika pedagogů prohlédnout moderně vybavené učebny, doplněné řadou prezentací a fotografií ze života školy, ale měli též příležitost zúčastnit se odborných přednášek, seznámit se s různými druhy softwaru, moderní učebnou Cisco a dokonce zhlédnout živou zkoušku představení školního divadla ŠOK. Na společné schůzce s vedením školy a předsedy všech metodických sekcí se návštěvníci dozvěděli informace týkající se studijních oborů, přijímacího řízení a byly jim zodpovězeny případné dotazy. Pro všechny byl jako vždy připraven krátký kvíz a vylosovaní žáci získali zajímavé dary.
6
Dne 25. ledna 2013 pořádáme společně s žáky shodně jako v loňském roce den otevřených dveří v podobném duchu. Chceme tímto krokem umožnit těm zájemcům o studium na naší škole, kterým nevyšel čas podívat se k nám při podzimních dnech otevřených dveří, aby tak mohli učinit, případně těm, kterým se u nás zalíbilo, ještě jednou nás navštívit. Na-
Zveme vás
bídka bude opět pestrá. Žáci třetích ročníků budou vaším doprovodem. Seznámí vás s prostředím naší školy a představí to nejzajímavější. Máme pro vás kromě nápaditého programu připraveno i několik zajímavých cen a také nové číslo školního časopisu, takže zúčastnit se dne otevřených dveří i v tomto nepříliš vlídném zimním čase určitě bude stát za to. Těšíme se na vaši návštěvu…
7
Volná rubrika
Co všechno se můžeme naučit? Magda Cíchová Jsem žákyní třetího ročníku oboru Obchodní akademie. Studium jsem zvládala poměrně dobře, ale pořád mně něco chybělo. Začátkem jara jsem byla se dvěma svými spolužačkami oslovena panem učitelem Skovajsou, zda bych se chtěla zúčastnit soutěže v prezentačních dovednostech žáků středních škol – Prezentiády. Nabídku jsem já a posléze ani moje spolužačky neodmítla. Zvolily jsme si téma Kreativní ekonomika. Ze začátku jsme pročítaly odborné publikace a v tématu se trochu hledaly. Postupem času jsme ale našly společnou řeč a začaly vytvářet samotnou prezentaci. Měly jsme spoustu nápadů a snímků postupně přibývalo. Pan učitel byl s naší prací spokojen a společně s námi odeslal prezentaci do prvního kola soutěže, kde se ještě hodnotilo tzv. o nás, bez nás. K naší radosti jsme prvním kolem prošly a nyní bylo před námi krajské kolo, které pořádalo Gymnázium Lesní čtvrť ve Zlíně. Těsně před krajskou přehlídkou jsem ovšem onemocněla. Pan učitel byl nervózní, ale já jsem slíbila, že do toho i přes
8
zdravotní potíže půjdu. Ráno před samotnou soutěží jsme si vše ještě na učebně ITE trénovaly. Já jsem skoro přestávala mluvit, takže jsem převzala trochu vedlejší roli, abych byla schopná při samotné soutěži podat dobrý výkon. Ovládání prezentace pomocí prezentéru nám fungovalo a bez problémů jsme se vlezly i do přesně stanoveného časového limitu. Teď už to jenom předvést na ostro. Do krajského kola postoupilo dvanáct nejlepších prací ze středních škol ve Zlínském kraji. Pan učitel nás nabádal, abychom se snažily podat co nejlepší výkon a my jsme ho nechtěly zklamat. Na řadu jsme šly jako první. Po pár nervózních vteřinách jsme se dostaly do tempa, prezentaci zvládly a byly odměněny potleskem publika. Po té jsme sledovaly soutěžní týmy z jiných škol a netrpělivě čekaly na vyhlášení výsledků. A pak to přišlo. Umístily jsme se na druhém místě a postoupily do licitačního kola. Byl to pro nás obrovský úspěch a ocenění naší práce. I když naše práce po licitaci nebyla do celostátního kola vybrána, byly jsme na sebe hrdé. Pan
Volná rubrika učitel samozřejmě také. Účast v soutěži Prezentiáda mně osobně přinesla spoustu nových zkušeností. Naučila jsem se vytvořit kvalitní prezentaci, zlepšila komunikační dovednosti a získala větší odolnost ve stresových situacích. Tyto zkušenosti jistě zúročím nejen v dalším studiu, ale i v profesním životě. Chtěla bych být totiž učitelkou.
V letošním školním roce jsem se se svojí kamarádkou Alčou Joskovou zapojila do Středoškolské odborné činnosti. Chceme zde zúročit to, co jsme se ve škole prozatím naučily. Máme před sebou těžký úkol, jelikož v oboru Ekonomika a řízení holky před námi, dnes absolventky školy, dvakrát postoupily do celostátního kola. Uděláme pro to maximum.
9
Volná rubrika
Studium z vlastního pohledu Zuzana Radová Dostala jsem úkol - napsat článek o studiu na vysoké škole, popřípadě ho srovnat se studiem na střední. A já za sebe říkám – nesrovnatelné. Nejen díky spolužákům a učitelům ve mně zanechala má střední škola, tedy obchodní akademie v Uherském Hradišti, skvělý dojem a na roky strávené zde velmi ráda vzpomínám. Všichni jsme se tehdy těšili na vysokou, až budeme konečně samostatní a začneme si užívat toho pravého studentského života. Nyní bych dala cokoliv za to, abych se mohla vrátit zpět na střední školu, kde za mě všechny organizační věci vyřešila škola a já se nemusela prakticky o nic starat. Každá třída má svého třídního, který se o studenty stará jako o vlastní děti. Na vysoké škole už je člověk sám za sebe. Máme sice jednoho ročníkového učitele, ale ten má na starost celý ročník, což může být 700 a více studentů. Já osobně jsem tohoto učitele ještě za své studium neviděla. A stejné je to i se spolužáky. V každé hodině se potkávám s jinými studenty, takže opravdových přátel jsem si našla jen pár. Mnohem více se vídám se spolužáky z obchodní akademie než
10
se spolužáky z vysoké. I proto mám svou střední školu stále v živé paměti. Obchodní akademie mě skvěle připravila na studium na vysoké škole. Ať už se jedná o znalosti v odborných předmětech, tak i komunikaci a zvládání stresových situací. Znalosti nabyté na obchodní akademii jsou pro mě velmi důležité a neustále z nich čerpám. Kolikrát jsme si říkali: „Na co nám to bude?“ Na vysoké škole každým dnem poznávám, že nic z toho, co se na střední škole probíralo, nebylo zbytečné. Díky znalostem ze střední je pro mě například účetnictví „brnkačka“ oproti trápení studentů z gymnázií, kteří s tímto předmětem tolik bojují. Všechno učivo, které jsme my podrobně procházeli tři roky, musí oni zvládnout tvrdým samostudiem za jeden semestr. A tak je to se všemi předměty. Tato škola mi pomohla tolik se nebát a umět se prosadit. Naše skvělá třídní paní profesorka Procházková měla pro nás dost pochopení, dokázala své studenty dobře odhadnout, popostrčit je k lepším výkonům a dodat odvahu. Především díky ní jsem
Volná rubrika měla možnost se podílet na přípravě programu vánoční besídky, recitovat při předávání maturitních vysvědčení nebo třeba moderovat ples školy. A byla to také ona, která mi navrhla účast v anglické olympiádě. Sama bych se nikdy nepřihlásila, protože jsem si nevěřila. A jak myslíte, že to dopadlo? Školní kolo jsem vyhrála. Díky těmto zkušenostem jsem se přestala podceňovat a nyní mi nedělá problém vyjít před skupinu studentů a prezentovat. Z vlastní zkušenosti
jsem poznala, že už toto je polovina úspěchu při studiu vysoké školy. Tento článek by tedy neměl být jen poděkováním všem z obchodní akademie za to, že mi pomohli v rozletu a skvěle mě připravili na budoucí studium, ale i vzkaz pro současné studenty – važte si toho, kde studujete. Protože za několik let si i vy budete říkat: „Zlatá obchodka!“
11
Volná rubrika
Přímá volba prezidenta - krok vzad nebo vpřed? Alena Kulleová Přímá volba prezidenta... V poslední době velmi diskutované téma, kterému se podařilo rozdělit českou veřejnost na dva tábory. První přímou volbu vítá a ten druhý s ní nesouhlasí. To je věc názoru, proto se nebudu snažit žádný názor potvrdit nebo vyvrátit. Nebudu se ani snažit o žádnou propagaci, proto v tomto článku nenajdete žádná má osobní hodnocení jednotlivých kandidátů. Pokusím se pouze o své vlastní zamyšlení. Když jsem se dozvěděla, že budeme prezidenta volit přímo, musím se přiznat, že jsem byla ráda. Považovala jsem to za správný krok, protože prezident přece jen reprezentuje nás všechny a nemělo by tedy o něm rozhodovat pouze 200 poslanců a 81 senátorů. Postupem času se však kolem přímé volby prezidenta začaly hromadit různé problémy, třeba sbírání podpisů a jejich následná kontrola, která se projevila jako velmi zdlouhavý a hlavně nepřesný proces (připomenu vyřazení a následný návrat Jany Bobošíkové do boje o Hrad).
12
Tady už jsem začala pochybovat, zda je vůbec přímá volba prezidenta krok vpřed. Podpisy sečteny, odvolání zamítnuta. Můžeme volit. Pro člověka, který se třeba v politice moc neorientuje, mohlo být složité si vybrat svého kandidáta, proto dal na první dojem, kandidátovy projevy, vystupování. Já si ale myslím, že s davem se dá někdy dobře manipulovat. Řekněme lidem, co chtějí slyšet, a oni nás zvolí. Samozřejmě jsem diskutovala se svými spolužáky o „jejich“ kandidátech a někdy jsem se nestačila divit, jaké mají někteří důvody pro jejich volení. 11. ledna 2013 jsem odvážně hodila obálku do volební urny a myslela si, že něco můžu změnit. Druhý den, hlasy jsou sečteny. Okamžitě po uveřejnění jmen kandidátů pro 2. kolo se na internetu a sociálních sítích rozpoutala zuřivá diskuze. Voliči jednoho osočovali voliče druhého a naopak. Začaly se propírat negativní vlastnosti obou kandidátů. Lidé se hádali a snažili se druhé
Volná rubrika přesvědčit o své pravdě a donutit je k volení právě toho „jejich“ kandidáta. Z internetu se stal boxovací ring.
přímá volba prezidenta rozpoutala mezi voliči tak negativní náladu, kterou musel pocítit každý z nás.
Jeden z názorů mě zaujal. Zněl asi nějak takto: „Dříve byly volby prezidenta komedie, teď je to tragédie“. Přemýšlela jsem, co je tou tragédií. Vždyť přece je to naše volba. Nemůžeme tedy nadávat na politiky, koho nám to na těch pět let zase zvolili. Na druhou stranu je mi jasné, že se 10 milionů lidí nikdy nemůže dohodnout a vždy bude v tomto případě mnoho konfliktů. Je mi líto, že
Přímá volba prezidenta je tedy krásná myšlenka, ale nejsem si jistá, zda může být v našich podmínkách opravdu tou nejlepší možností volby hlavy státu. A pokud by přece jen zůstala, potřebovala by pravděpodobně ještě důkladnější ošetření zákonem. Ať už se tedy prezidentem stane kdokoli, zůstane naší společnou volbou. To si myslím já.
13
Volná rubrika
Paní Zima přichází Magda Cíchová Paní Zima je nevyzpytatelná každý rok. Přichází neohlášeně a nelítostně ze svého zámku, který leží v místech věčného sněhu. Ve tváři je bílá jako stěna, jen rudé rty silně kontrastují. Celá se nádherně třpytí jako nejdražší diamanty. Z ramen jí vlaje dlouhý bílý plášť, který se rozprostírá ještě daleko za ní. Všude, kam vkročí, nastávají chladné dny plné sněhové pokrývky. Někdy mě ale dost trápí. Všichni chceme kouzelné zasněžené Vánoce jako z pohádky a paní Zima nepřichází. Nedočkavě vyhlížím z okna alespoň kousek bílého pláště, lákám ho na vůni vánočního cukroví, ale paní Zima asi ještě spí. A když to člověk nejmíň tuší, tak potom udeří. Na stromy spadne bílá přikrývka,
14
aby jim bylo tepleji. Chodníky a silnice namrznou, objeví se sebejistě a nebezpečně vypadající rampouchy. Mrzne, až praští. Paní Zima působí vypočítavě, ale já se ji snažím pochopit. Dá to jistě hrozně moc práce prochodit celý svět a udržovat sníh krásně čistý, bílý a nadýchaný. Neměli bychom se divit tajícím břečkám. Paní Zima nemůže všechno zvládat perfektně. Přes léto si musí její ledové nohy odpočinout. Zavře se do chladného zámku, odpočívá a sbírá síly na příští zimu. Často usne tvrdým spánkem jako medvěd a nevnímá nic kolem, ani vůni cukroví. Neměla bych se na ni zlobit, když zaspí, ale Vánoce bez paní Zimy nejsou pravými Vánocemi. Už se na ni zase těším …
Sport
Běh - fenomén dnešní doby To m á š K r e j z l í k Parky už nepatří jen procházejícím se důchodcům a maminkám s kočárky, stále častěji tam potkáte běžce. Někteří z nás mají totiž tendence pořád někam vybíhat a utíkat. Běhají. Jako by za tím repetitivním kladením nohy za nohu bylo něco, co ostatní nepochopí, dokud to sami nevyzkouší. Běh je nepopiratelně jedním z fenoménů dnešní doby. Běžce najdeme napříč generacemi i společenskými vrstvami. A obrovská účast na velkých závodech i její vzrůstající tendence napovídá, že boom běhu ještě nekončí. V celém západním světě probíhá exploze sportu, který je vlastně tak obyčejný… V šesti letošních soutěžních bězích, konajících se v ČR pod hlavičkou Run Czech, nastoupilo 34 346 běžců, z toho 7 997 lidí běželo některý ze závodů běžecké ligy vůbec poprvé. Všude byla kapacita startovních čísel vyčerpána několik měsíců před startem. Historicky rekordní počet účastníků na českém území zaznamenal březnový Hervis 1/2Maraton Praha s 11 085 účastníky, kterého
jsem se zúčastnil již poněkolikáté. V česku probíhá momentálně již zmiňovaný běžecký boom, když oproti loňsku narostl celkový počet účastníků v závodech o 23% ! Ovšem největším běžeckým lákadlem tohoto roku se pro mě a ostatní závodníky, již tradičně stal Volkswagen Maraton Praha 2012. Tento závod se konal 13. května a mohu po-
15
Sport tvrdit, že se jedná o vrchol běžecké sezóny v česku. Pražský maraton patří mezi nejkrásnější maratony světa. Start i cíl je na proslulém Staroměstském náměstí, trať vede srdcem středověké metropole, podél Vltavy i různými pražskými čtvrtěmi. Na první maratónské metry, z celkových 42,195 km, za doprovodu Smetanovy Vltavy nezapomene snad žádný závodník. Na start se postavilo 9 000 běžců z 92 zemí světa. Kromě elitních světových maratonských běžců jsem mohl na trati potkat i fotbalistu Pavla Nedvěda a spisovatele
16
Michala Viewegha. Od začátku roku jsem se soustředil pouze na tento závod a snažil se přizpůsobit mu i trénink. V zimních měsících to byl nápor především na psychiku, jelikož běhat při teplotách v rozmezí od -10°C do 0°C by se nechtělo asi nikomu z vás. A přece mám dodnes v paměti zaryty vzpomínky na běžecké výlety zasněženou krajinou Bílých Karpat na pomezí Česka a Slovenska. Za leden, únor a březen čítala má celková kilometráž 550 naběhaných km. Koncem března následoval první závod a s časem 1:30 h
Sport na ½ maratonské trati, což je 21,097 km, jsem se jako amatér umístil z 11 000 účastníku na 520. místě. V půli dubna další závod na 21 km distanci s časem opět kolem 1:30 h. Květen se stal měsícem č. 1. Kvalitní příprava mi měla zaručit spokojenost s výkonem i časem na maratonské trati. Bohužel se tak nestalo. Závod jsem si zaběhl v čase 3:30 h a únava byla znát. Jak se později ukázalo, má únava měla opodstatnění v infekčním onemocnění, v borelióze, kterou jsem trpěl a neměl o ní tušení, dokud mi doktor nesdělil o měsíc později diagnózu. Následovala nucená pauza a forma se vytratila během několika týdnů. Prázdniny s antibiotiky a zákazem veškerých sportovních aktivit byly vážně k nezaplacení … Nyní se již snažím o znovunalezení formy pobíháním v prostředí parku Rochus v Uherském Hradišti. Navíc jsem rád, že začátkem školního roku jsem byl schopen dokončit další dva závody, na které jsem byl již dávno předem přihlášen. Na závěr se rád podělím o přísloví: „Nepřestáváš běhat proto, že zestárneš. Zestárneš, protože přestaneš běhat.“ (Dipsea Demon)
17
Podnikáme
Studenti podnikají Alex Klasová Pro praktickou zkušenost s využitím ekonomických předmětů si mohou studenti třetích ročníků v rámci volitelných předmětů vybrat Aplikovanou ekonomii. V tomto předmětu mají studenti za úkol založit reálnou firmu a vyzkoušet si podnikání na vlastní kůži. Sami volí předmět podnikání, ředitele, vedoucí různých oddělení atd. Vedoucí si pod sebe vyberou pracovníky a každé oddělení pak plní úkoly v rámci své kompetence. Celý projekt je zastřešen neziskovou vzdělávací organizací Junior Achievement (JA), která je zaměřena na praktické ekonomické vzdělání. Letos pod vedením ředitelky Ven-
18
duly Markové vznikla studentská společnost NAVI vyrábějící navíječe sluchátek. Nápad se zrodil během brainstormingu, při kterém jsme přemýšleli, co nám nejvíc chybí na trhu a zároveň co nás nejvíc štve – neustále zamotaná sluchátka. Předmět podnikání byl tedy vyřešený, ale tím to teprve začalo. Na řadu přišel průzkum trhu pomocí dotazníků, vymýšlení názvu firmy, založení webových stránek… Jednoduché nebylo ani shodnout se na vzhledu výrobku. Všechno jsme ale s pomocí odborného poradce, který se rozhodl nám věnovat svůj čas, zvládli, a nyní se nacházíme ve fázi technické přípravy výroby. Celá společnost NAVI doufá, že všechno půjde tak, jak má, abychom brzy mohli ulehčit poslech hudby.
Školní akce
Německo Michaela Bobková Ve škole nám paní učitelka Šulcová nabídla, že se můžeme zúčastnit projektu do angličtiny na téma Svátky v České republice, jak se slavily dříve a nyní. Tento projekt se týkal více zemí, Polska, Itálie, Turecka, Německa a České republiky. Samozřejmě projekt byl nabídnut více žákům OA. S Adélou Palčíkovou jsme měly společnou prezentaci o Dušičkách a Velikonocích. S námi se tohoto projektu ještě účastnili Kristýna Havlová, Robert Býma, Šárka Gabrielová a Veronika Jakubíková. Každá skupinka měla jiné svátky. Všem se prezentace opravdu povedly. Dlouhou dobu se prezentace tvořily a stále předělávaly a vylepšovaly, aby to bylo co nejlepší. Když se blížil 19. listopad, tak se dolaďovaly poslední nedostatky a nervozita pomalu stoupala. Odlétali jsme z Vídně, let trval asi hodinu. V letadle jsme dostali občerstvení a kochali se výhledem z oken. V dopoledních hodinách jsme přiletěli do Düsseldorfu, odtud jsme jeli vlakem do Recklinghausenu. Na vlakovém nádraží na nás čekali němečtí učitelé a odvezli nás
do školy, kde si nás později rozebrali studenti, u kterých jsme bydleli. Ze začátku to bylo poněkud divné díky jazykové bariéře, ale postupem času jsme se všichni rozvykládali a bylo to super. Já a Adéla jsme bydlely u Erica. Ten nám přenechal svůj pokoj, abychom měly klid a soukromí.
19
Školní akce Všichni, co se účastnili tohoto projektu, jsme měli přes den nachystaný program, který nebyl moc dobře zorganizovaný a byl nedomyšlený. Navštívili jsme například město Essen, hornické muzeum s vyhlídkou na Recklinghausen, hráli jsme různé seznamovací hry, nakupovali a společně si večer zahráli bowling. Bohužel musím říct, že s jídlem a topením jsme na tom byli poněkud špatně. Byla nám tam zima a celý pobyt jsme jedli mraženou pizzu, to člověku už po třetím dnu leze celkem krkem. Stravování jsme měli mít zajištěné u svých německých spolužáků, někteří to vzali zodpovědně a některým to bylo očividně jedno. V pátek 23. listopadu byl den D. Prezentování trvalo celkem dlouho, byly tam četné technické nedostatky a všechno se strašně prodlužovalo. Někteří moc dobře nepochopili, jak tento projekt má vypadat. Takže se zde sešla videa s rozhovory s prarodiči a prezentace několika úrovní. Dovoluji si říci, že naše prezentace byly nejlepší jak po stránce grafické, tak i obsahové. Italové, kteří byli jako první, byli na tom s angličtinou velmi, ale opravdu velmi špatně, celou „jejich“ prezentaci odříkal jejich učitel a prezen-
20
tace taky žádná sláva, zdála se nám velmi slabá. Následovali Poláci, kteří nám předvedli tři videa s rozhovory s prarodiči, a pak jsme byli na řadě my. Za sebe můžu říci, že jsem byla pěkně nervózní, což ostatní určitě taky. Všichni jsme své téma v pořádku odprezentovali a spadl nám veliký kámen ze srdce, konečně to bylo za námi. Věci jsme měli sbalené v kufrech a po prezentování se naše česká skupinka vydala na cestu domů. Znovu jsme absolvovali cestu vlakem do Düsseldorfu a z letiště letadlem do Vídně, a pak hurá domů. Dorazili jsme kolem jedné hodiny ranní. A jaký to na mě udělalo celkový dojem? Určitě je to perfektní příležitost si procvičit jazyk, jste odkázání sami na sebe, a když něco chcete, tak prostě mluvit musíte. Také bych měla vyzvednout to, že celkový pobyt a dopravu jsme nehradili my, ale škola z evropského fondu. Získali jsme spoustu nových zkušeností, žili v jiném prostředí a starali se sami o sebe. A jak se říká - jiný kraj, jiný mrav.
Přednáška
Důchodová reforma aneb co nás čeká v penzi Vít Kroupa Ondřej Slezák, vedoucí obchodní sítě vzdělávací a zprostředkovatelské společnosti ZFP GROUP akademie a.s. Přednáška měla pár důležitých bodů, které bych rád zmínil: 1. Proč penzijní reforma? 2. Důchodový systém v ČR. Důchodová reforma a změny v penzijním připojištění jsou v současné době hodně zmiňovaná témata ať už v televizi nebo na internetu. Ale máme tady jeden zásadní problém. Cílová skupina občanů, které se to týká, se o to prakticky nezajímá a dezinformací je plno. Proto jsem se rozhodl zorganizovat přednášku na toto aktuální a velmi obsáhlé téma.
3. I. pilíř = současný důchodový systém (vysvětlení + funkce).
Dne 28. listopadu 2012 se tedy na naší škole v učebně 333 uskutečnila přednáška pro druhé ročníky VOŠ, která se týkala změn v penzijním systému České republiky, primárně pak se zaměřením na II. pilíř důchodového spoření. Přednášku vedl pan
Po krátkém představení rozebral pan Slezák asi nejvíce zmiňovanou otázku: Proč důchodová reforma? Ukázal nám pohled do historie důchodů a také nehezký předpokládaný vývoj. Tyto informace vyvolaly spoustu otázek a ohlasů.
4. II. pilíř = důchodová reforma (vysvětlení + jak bude fungovat). 5. III. pilíř = dobrovolné spoření (jak je to dnes a chystané změny od 1. 1. 2013). 6. Porovnání pilířů. 7. Shrnutí a dotazy.
21
Přednáška Po vysvětlení důvodů, proč je nutná změna, následovaly informace o aktuálním důchodovém systému v České republice. Bylo zde vysvětleno, jak funguje PAYG, čili průběžný důchodový systém, a jaký je jeho dlouhodobý vývoj. Velmi překvapivá pak byla informace závislosti českých důchodců na státních důchodech, kdy 100 Kč českého důchodce tvoří 94Kč od státu a jen 6 Kč vlastních úspor. Po objasnění současnosti následovala budoucnost, řekl bych nejvíce zajímavá část přednášky. Týkala se II. pilíře důchodového systému, tzv. Důchodového spoření, které bude fungovat od 1. 1. 2013. Bylo zde objasněno vyvázání sociálních odvodů na soukromé obhospodařované účty, rizika a potencionální výnos a v neposlední řadě jistoty ze strany legislativy nebo zabezpečení formou silných obchodních partnerů. Tato část přednášky vyvolala bouřlivou debatu, která zabředla až do politických souvislostí. Po zodpovězení všech dotazů a objasnění všech dezinformací se přednáška zaměřila na další téma, a to III. důchodový pilíř, což je dobrovolné spoření. Zde se nejvíce mluvilo a aktuálních změnách v penzijním
22
připojištění, které využívá zhruba 4,6 milionu uživatelů. Byly zde objasněny současné parametry penzijního připojištění a také změny od 1. 1. 2013, kdy se bude penzijní připojištění měnit na doplňkové penzijní spoření. Asi nejzásadnější změny bych rád vyjmenoval. Je to ztráta garance nulového výnosu, zrušení výsluhové penze a výběr všeho naspořeného v 60 letech. Jsou tady také určité klady, což je potenciál vyššího výnosu prostřednictvím zvolené investiční strategie, oddělení majetku klientů a akcionářů a v neposlední řadě zvýšení státního příspěvku ze 150 Kč na 230 Kč. Po spoustě informací následovala poslední třešnička na dortu prostřednictví předdůchodů, které se také chystají od 1. 1. 2013. Po náročné, skoro dvouhodinové přednášce následovalo porovnání pilířů s následným shrnutím a dotazy. Jsem velmi rád, že přednáška na naší škole proběhla a vyplnila tak mezeru v informovanosti našich žáků ohledně zabezpečení na stáří. Chtěl bych poděkovat panu Ing. Adamu Skovajsovi, který umožnil uspořádání přednášky, a také všem zúčastněným žákům, kteří se zapojili do diskuze ať svými dotazy nebo zkušenostmi ze života.
Beseda
Musíte vědět, co chcete Klára Hanačíková „Nesnažte se spokojit s tím, co máte dnes,“ nechal se slyšet současný ředitel České pojišťovny pro region Zlínsko Roman Janál na besedě se studenty čtvrtého a třetího ročníku. První část besedy o důchodové reformě pojal bývalý absolvent obchodní akademie v Uherském Hradišti spíše neformálně. S nadhledem vyprávěl studentům nejen o svých úspěších a neúspěších na střední škole i mimo ni, ale také o tom, co dnes podle něj o úspěchu rozhoduje a jak ho dosáhnout. Během celé besedy padlo několik zajímavých otázek a nesčetně názorů. „Moje maturita z němčiny se stala na škole legendou,“ vzpomínal Janál s úsměvem na svá školní léta. V souvislosti se školou také podotkl, že vysoká škola není zárukou úspěchu, stejně jako miliony na účtu nejsou klíčem k opravdovému štěstí. Tím Janál určitě nechtěl zpochybnit důležitost vzdělání a zároveň vyzdvihl studenty obchodní akademie, v nichž se podle něj skrývá velký potenciál, záleží však na ambicích a cílech každého studenta. Roman Janál
rozhodně nepřišel studentům mazat med kolem pusy ani vést nudný monolog či snad dělat kázání, během besedy se přesto nebránil připomenutí několika nepříjemných životních fakt, které si studenti mnohdy nechtějí připouštět. Vždyť kdo by rád slyšel, že 95 % lidí to nikam nedotáhne? „Musíte vědět, co chcete,“ snažil se Janál motivovat studenty. Beseda byla mimo jiné ozvláštněna krátkými videi, z nichž nejpoutavější patřilo motivačnímu řečníkovi bez rukou a nohou Nicku Vujičičovi.
23
Beseda
V druhé části besedy přišla na řadu již zmíněná důchodová reforma. Studentům vysvětlil základní princip všech důchodových pilířů a zbyl čas i na všechny otázky týkající se druhého pilíře důchodové reformy. Janál se snažil podrobněji přiblížit druhý pilíř, zodpověděl co nejsrozumitelněji všechny otázky a rovněž vyslovil svůj názor k penzijnímu pojištění. Z mého pohledu přinesla beseda studentům kromě očekávání dozvědět se něco nového také mnoho mo-
24
mentů k zamyšlení. A řekněte sami, kdy jindy by měli studenti přemýšlet o svém budoucím životě více než ve čtvrtém ročníku na střední škole?
Volná rubrika
Pravěký predátor, nebo současný fantomas? Martin Krajščák Na Zemi existuje život už od pradávna v té či oné podobě. Lidé většinou mívají sklony hledat jen ty nejúžasnější, nejšílenější, největší, nejmenší, zkrátka nejzajímavější tvory. Já nejsem výjimkou. Odjakživa mě zajímala zvířata, které žila v dobách velmi starých, tedy dinosauři a jejich současníci. Nejspíš nejvíc mě zajímal starý predátor, na kterého si nikdo nedovolil, tvor, jehož jméno zná každý, zabiják, který bez lítosti či váhání sežral 10 metrů velikou obludu. Megalodon. Už jen to jméno budí hrůzu či respekt a napovídá, že tvor, jenž je takhle nazýván, bude nejspíš jeden z těch, kteří nejsou zrovna blechami. Jen pro malou informaci, tenhle příšerný dravec měřil zhruba 14-18 metrů, jeho zuby měly 20 cm a nějaký velký mrož byl pro něj maličkou svačinkou. Rozpětí tlamy zhruba 2-2,5 metru. Tento žralok podle všeho žil samotářsky a živil se kytovci nebo velkými ploutvonožci, mláďata megalodona potom delfíny nebo malými kytovci. Podle
všeho lovil tak, že se zespodu vrhl na oběť, které ukousnul ocas, načež si na ní smlsnul. Megalodon prokazatelně žil v dobách 16-1,6 milionů let před naším letopočtem, a potom prý vyhynul, ale spousta svědků a teoretiků tvrdí, že megalodoni nevymřeli, nýbrž se jen přiblížili vyhynutí, tedy moc jich nezbylo.
25
Volná rubrika Je to pravda? Nakonec svědčí pro to i jiné, nepřímé důkazy. Jak by se dostaly zuby megalodona do prken nebo plátů moderních lodí? Proč velryby páchají masové sebevraždy, když se vyvrhnou na pláž? A proč by si tolik svědků vymýšlelo stejnou příhodu, kdyby se nestala? Co je ovšem opravdu zajímavé, je to, že svědkové uvádějí fakta, která se shodují s výzkumem o predátorovi a s jeho stylem lovu. Například to, že když zaútočil na loď, nejdřív zničil lodní šroub (velrybám vždy ukousnul ocas, jak už je výše zmíněno), nebo zmiňují slonovinovou barvu či svítící oči. Osobně si myslím, že svědkové si nevymýšlí nesmysly. Megalodon je možná rarita a nepotkáte ho na každém rohu, ale pár jich ještě žije, nebo žilo ještě před pár lety. Vždyť nikde se nedá tak dokonale skrýt než na dně oceánu. Megalodon tam mohl žít, krmit se vorvani a krakaticemi, které zaručeně existují, jen přebývají ve velmi velkých hloubkách a je velmi vzácné je spatřit nebo ulovit. Nebo ne? Dokažte mi, že nemám pravdu. Chci slyšet argumenty, které by to zvládly. Neexistují, a to z důvodu, že megalodon by žít mohl, jen nikdy nebyl nijak nafilmován, tak tomu veřejnost nevěří.
26
Na obrázku pro slabší angličtináře je srovnání: Nahoře člověk, černý žralok je největší průměrný odhad velikosti megalodona, šedý žralok je menší odhad průměrné velikosti megalodona a bílý žralok je největší zaznamenaný žralok bílý přezdívaný lidožravý.
Pro veřejnost
27
Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště
Graficky zpracovali Lukáš Bortel a Petr Hanák
