Obsah: Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 2

Program Iniciativy Společenství EQUAL

Hodnocení mainstreamingové strategie Národní tématické sítě C POSILOVÁNÍ SOCIÁLNÍ EKONOMIKY, ZEJMÉNA KOMUNITNÍCH SLUŽEB

Praha, srpen 2008

Zprávu v rámci projektu „Zajištění činnosti NTS CIP EQUAL“ zpracovala Ing. Petra Francová, dlouhodobá expertka NTS C. Zpráva byla redakčně upravena řídicím orgánem CIP EQUAL (MPSV, odbor 72). Program Iniciativy Společenství EQUAL je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky. Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky

1

Obsah:

1 2 3

Úvod ............................................................................................................................. 3 Popis fungování NTS C a mainstreamingových strategií.............................................. 4 Klíčové prvky mainstreamingových strategií................................................................. 7 3.1 Klíčové inovativní výstupy ..................................................................................... 7 3.1.1 Mainstreaningová strategie pro strukturální fondy.......................................... 7 3.1.2 Závěrečná mainstreamingová strategie ......................................................... 8 3.2 Soulad s aktuálním vývojem v politikách a legislativě ČR/EU v dané oblasti ...... 11 3.3 Silné a slabé stránky ........................................................................................... 13 3.3.1 Mainstreaningová strategie pro strukturální fondy........................................ 13 3.3.2 Závěrečná mainstreamingová strategie ....................................................... 14 3.4 Srovnání s již existujícími způsoby řešení........................................................... 15 3.5 Plánované způsoby šíření a dalšího využití (kdo a jak je může využít) ............... 18 4 Závěry a doporučení................................................................................................... 21 5 Přílohy a využité informační zdroje............................................................................. 23

Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky

2

1 Úvod Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky (třetího sektoru), zejména komunitních služeb, byla ustavena v rámci Programu Iniciativy Společenství

EQUAL

v únoru 2006 (dále jen NTS C). Činnosti NTS C se účastnili zástupci rozvojových partnerství reprezentující občanská sdružení, s.r.o. a družstva, tři expertky, dvě zástupkyně úřadů práce a postupně se začali jednání účastnit aktivně i zástupci MPSV (seznam členů NTS C viz příloha č. 1). Složení týmu NTS C bylo vyvážené a funkční. Předsedou sítě byl Robert Sztarovics z Nového prostoru o.s. V závěru programu CIP EQUAL působila v NTS C dlouhodobá expertka Petra Francová (6 měsíců).

Účelem této zprávy je zhodnotit celkové působení NTS C za dobu jejího fungování, tj. tři roky a šest měsíců, a to zejména z hlediska naplňování společné mainstreamingové strategie a uplatnění inovativních produktů jednotlivých rozvojových partnerství. NTS C patřila k velmi aktivním tematickým sítím, její členové se pravidelně scházeli a pracovali na společných tématech přesahujících horizont jednotlivých projektů. Ve srovnání se začátkem fungování NTS C došlo v oblasti sociální ekonomiky v ČR k výraznému posunu, i když je toto téma stále ještě v ČR na začátku.


3

2 Popis fungování NTS C a mainstreamingových strategií NTS C za dobu svého působení zpracovala dvě mainstreamingové strategie, které se od sebe velmi lišily a reagovaly na konkrétní situaci a potřeby. Pro lepší pochopení popíši alespoň stručně situaci v sociální ekonomice při ustavení NTS C a její konkrétní fungování. O sociální ekonomiku se před začátkem fungování NTS C zajímali v České republice různé organizace a jednotlivci, chyběla ale vzájemná informovanost a koordinace aktivit. Sociální ekonomikou se zabývaly dvě vysoké školy a toto téma bylo neseno iniciativou konkrétních osob – Magdalenou Hunčovou na Fakultě sociálně ekonomická Univerzity J.E. Purkyně v Ústí nad Labem a Marií Dohnalovou na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. V neziskovém sektoru se tímto tématem zabývalo několik velkých organizací, které se posléze spojily do Pracovní skupiny pro sociální

ekonomiku v neziskovém sektoru –

NROS zastoupená Petrou Francovou a Davidem Stulíkem, Open Society Fund Praha zastoupený Jaroslavou Šťastnou, Fokus Praha zastoupený Markétou Wurtherlovou, Domov Sue Ryder a Nadace VIA zastoupená Hanou Vosmíkovou. Na straně družstev se sociální ekonomice věnoval Svaz českomoravských výrobních družstev reprezentovaný zejména Karlem Rychtářem, který propagoval model sociálního družstva. V únoru 2006 uspořádala Rada vlády pro nestátní neziskové organizace ve spolupráce s NROS mezinárodní seminář s cílem informovat o tomto tématu tvůrce politik a získat podporu pro jeho začlenění do programového období strukturálních fondů 2007 – 2013. Reálné aktivity v sociálním podnikání se se spuštěním programu CIP EQUAL začaly odehrávat v jím podporovaných projektech, takže se postupně všichni, kdo se tímto tématem zabývali, přímo stali členy NTS C nebo s ní spolupracovali. To následně velmi posílilo fungování NTS C a její teoretický a mainstreamingový potenciál.

V NTS C působilo 10 rozvojových partnerství, přičemž dvě z nich se v projektu zabývaly celkovým pojetím sociální ekonomiky a jejím prosazováním v ČR (projekty Nového Prostoru o.s. a Orfea o.s.). Nový Prostor vytvořil v rámci svého projektu webové stránky www.socialni-ekonomika.cz, které se staly hlavním informačním zdrojem v této oblasti a společným informačním zázemím NTS C. Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky

4

Na začátku si členové NTS C stanovili následující cíle: - porozumění kontextu SE - dohoda na společném pojetí - prosazení SE do nových OP - informování odborné veřejnosti. Nejprve probíhala na jednáních NTS C hlavně výměna informací o tom, na co byly zaměřeny jednotlivé projekty a jaké byly aktivity expertů a skupina hledala vhodný způsob práce. K lepšímu fungování skupiny velmi pomohlo uspořádání dvou výjezdních zasedání spojených s uspořádáním kulatých stolů a s návštěvou sociálních podniků (říjen 2006 Odry, březen 2007 Třinec). Ve skupině často probíhaly debaty o tom, co je sociální ekonomika a sociální podnikání a bylo zřejmé, že na to panují odlišné názory. Každý z projektů měl jiné zahraniční partnery a představu o tom, co je sociální ekonomika, získával většinou od nich. Vzhledem k tomu, že každá země má své vlastní pojetí ovlivněné historickým kontextem, bylo časem všem jasné, že bude potřeba hodně se o všem bavit, najít to, na čem se všichni shodnou a na tom dále stavět. Došlo ke shodě na tom, že si skupina musí nejprve ujasnit pojmy a jejich obsah, než začne v mainstreamingové strategii působit na své okolí. Pro tento druh práce nebyl na jednáních NTS C prostor, takže bylo rozhodnuto o vytvoření pracovní skupiny, do níž se zapojí ti, kteří se chtějí na této práci podílet. NTS C měla ambice vytvořit společné pojetí, které by integrovalo různé názorové proudy, a nabídnout tuto svou představu k celonárodní diskuzi. Z těchto důvodů bylo dohodnuto přizvat do pracovní skupiny všechny, kteří se tímto tématem zabývají a mají k tomu co říci, aby se pak předešlo pozdějším názorovým střetům. Pracovní skupina si zvolila jméno Národní expertní skupina pro sociálněekonomické aktivity a vžilo se pro ni pouze zkrácené označení NESEA.

Mainstreamingové strategie lze označit za hlavní nástroj NTS C, jímž propagovala téma sociální ekonomiky, a jejímu zpracování vždy předcházelo z pohledu NTS přípravné období. Ve skutečnosti se ale jednalo o klíčové období, kdy těžiště práce bylo v jednotlivých projektech a vytvářel se základ, na němž pak bylo možné postavit mainstreamingovou strategii. Za dobu svého působení zpracovali a schválili členové NTS C dvě mainstreamingové strategie. První z nich vznikla ve druhé polovině roku 2006 jako akční plán k ovlivnění strategických dokumentů pro přípravu programového období strukturálních fondů 2007 – 2013 s cílem prosadit sociální ekonomiku do operačních Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 5

programů a získat tak financování na její rozjezd. Druhá mainstreamingová strategie byla vytvořena v dubnu 2008 a jejím účelem bylo společně prosazovat výstupy jednotlivých projektů na ministerstva a propagovat společné pojetí sociální ekonomiky pro ČR, ke kterému NTS C dospěla.


6

3 Klíčové prvky mainstreamingových strategií NTS C zpracovala, jak již bylo výše uvedeno, dvě mainstreamingové strategie, které v této části budou hodnoceny samostatně. Pro přehlednost bude první z nich nazývána Mainstreamingová strategie pro strukturální fondy (viz příloha č. 2) a druhá bude označována jako Závěrečná mainstreamingová strategie (viz příloha č. 3).

3.1 Klíčové inovativní výstupy 3.1.1 Mainstreaningová strategie pro strukturální fondy Tato mainstreamingová strategie vznikla v návaznosti na již uskutečněné aktivity NROS a Pracovní skupiny pro sociální ekonomiku v neziskovém sektoru, které se systematicky snažily prosadit sociální ekonomiku do připravovaných dokumentů pro programové období 2007 – 2013. Jako první se podařilo prosadit zmínku o sociální ekonomice do Národního rozvojového plánu, který byl v gesci MMR. V návaznosti na něj byl zpracován Národní strategický referenční rámec, jehož vytvoření požadovala Evropská komise, a sociální ekonomika byla v tomto strategickém dokumentu zachována. Souběžně s tím byly vytipovány operační programy, do nichž toto téma patří, a probíhala jednání s příslušnými ministerstvy zodpovědnými za zpracování daných programů. Tímto způsobem se podařilo zapracovat sociální ekonomiku do tří operačních programů – Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, Operační program Praha – Adaptabilita a Integrovaný operační program. Ve všech těchto programech byla sociální ekonomika zmíněna průřezově na několika místech – v popisu situace, ve SWOT analýze, v popisu priorit a v aktivitách. Do Integrovaného operačního programu se dostala z iniciativy pracovníků Odboru sociálních služeb MPSV za účelem získání investičních prostředků. Mainstreamingová strategie kladla důraz také na sledování prováděcích dokumentů těchto operačních programů a na systematické hlídání a připomínkování jednotlivých verzí, aby z nich toto téma nevypadlo.

Mainstreamingová strategie si stanovila za cíl zapracovat sociální ekonomiku kromě sektorových operačních programů a operačního programu pro Prahu také do regionálních operačních programů. Byl zpracován Postup pro prosazování sociální ekonomiky na krajské úrovni (viz příloha č. 4), k jeho využití a aplikaci na regionální operační programy ale nedošlo. Jednou z naplánovaných a nerealizovaných aktivit bylo také představení Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 7

sociální ekonomiky na jednání Sociálního a zdravotního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. O tom, proč tyto aktivity nebyly uskutečněny, je pojednáno v části 3.3.1.

3.1.2 Závěrečná mainstreamingová strategie Závěrečná mainstreamingová strategie vznikala se zapojením všech rozvojových partnerství. Zástupci rozvojových partnerství se výrazně účastnili jak její přípravy, tak i realizace. Jejím jednotícím prvkem bylo prosazování společných nadstavbových témat a většina jejích aktivit se týkala více projektů najednou. Charakteristické pro ni bylo to, že byla většinou orientována na jednání s ministerstvy. Jednotlivá rozvojová partnerství měla svojí vlastní mainstreamingovou strategii a ten, kdo potřeboval podporu dlouhodobého experta nebo jiných rozvojových partnerství, požádal o začlenění do společné mainstreamingové strategie.

Závěrečná mainstreamingová strategie pracovala s výstupy všech projektů, které je daly pro NTS C k dispozici. Jejím hlavním cílem bylo propagovat téma sociální ekonomiky v obecnější poloze s využitím všech výstupů projektů a výsledků pracovní skupiny NESEA. Jednalo se o kombinaci horizontálního i vertikálního mainstreamingu, vertikální aktivity ale převažovaly.

Pro lepší pochopení závěrečné mainstreamingové strategie je třeba popsat způsob práce a výstupy pracovní skupiny NESEA (viz str. 5). Jak již bylo zmíněno, NTS C vytvořila pracovní skupinu NESEA, která za přizvání odborníků vně této sítě vytvořila definice sociální ekonomiky, sociálního podnikání a sociálního podniku včetně jeho

principů.

Výsledky práce byly předloženy a schváleny 17.3.2008 na jednání NTS C a bylo rozhodnuto o jejich propagaci a maximálním využití v rámci mainstreamingové strategie (viz příloha č. 5). Závěry NTS C jsou výsledkem společné práce zástupců nestátních neziskových organizací, družstev a akademické sféry, kteří se konsensuálně dohodli na pojetí sociální ekonomiky tak, jak by podle nich měla být pojímána v České republice. Jedná se o významný počin NTS C, protože do té doby nebyl žádný srovnatelný dokument vytvořen a tyto definice a principy mají reálnou šanci stát se českým pojetím sociální ekonomiky nebo ho trvale ovlivnit. Tyto výstupy byly široce využívány při realizaci závěrečné mainstreamingové strategie.


8

V rámci závěrečné mainstreamingové strategie byla uskutečněna jednání na MMR, MPO a MPSV. Každého jednání se vždy zúčastnilo za obě strany několik zástupců. Předcházela jim příprava a zpravování písemných podkladů a z každého jednání byl zpracován zápis nebo informace, která byla rozeslána všem členům NTS C (viz přílohy č. 6 - 10). Jednání na MMR bylo specifické a týkalo se možností využití sociální observatoře, která je jedním z výstupů projektu Kazuistu s.r.o. (podpora bezbariérového cestovního ruchu a udělování certifikované značky Bez Barier). Společné všem těmto jednáním bylo to, že každé z oslovených ministerstev mělo pro sociální ekonomiku pochopení, ale odkazovalo nás na

jiné resorty s tím, že se nebrání spolupráci. Tím, že se jedná o

průřezové a mezirezortní téma, které nemá jasné kompetenční ukotvení, byla na těchto jednáních zdůrazňována ta část sociálního podnikání, která nepatřila do daného rezortu (na MPO byl kladen větší důraz na jeho sociální charakter a posílali nás na MPSV, a naopak).

Sociální podniky jako obecný zastřešující pojem mohou nabývat v praxi různých specifických forem a v projektech NTS C byly zavedeny a pilotně ověřeny dva jejich typy – sociální družstva projektu č. 082 SČMVD a sociální firmy projektu č. 018 Fokusu – Praha. Každý z nich již funguje v jiných členských státech EU, prostřednictvím projektů CIP EQUAL ale došlo k jejich úspěšnému přenesení a úpravě na prostředí České republiky. Sociální firmy zaměstnávají těžce znevýhodněné cílové skupiny a sociální družstva obcí jsou vhodnou formou podnikání za účelem místního rozvoje obcí a mikroregionů. Při mainstreamingu byly oba typy výrazně propagovány a na jejich příkladu bylo možné ukázat různorodost sociálního podnikání a jeho konkrétní fungování. Oba dva tyto projekty také vytvořily teoretické i praktické podklady pro replikaci těchto typů. Pro sociální firmy byly vytvořeny standardy sociální firmy a popsány dvě případové studie. Pro sociální družstva byl zpracován manuál pro jejich založení spolu s poukazem na dostupné finanční zdroje (tzv. karty dotací) a s několika druhy vzorových stanov podle právní subjektivity zakladatelů.

Každý z projektů přispěl svými výstupy k celkovému pojetí sociální ekonomiky a obohatil ho o novou dimenzi. V projektu č. 039 Kazuist s.r.o. vytvořil a otestoval pod názvem Sociální inkubátor komplexní program pro zahájení sociálního podnikání formou OSVČ (motivační program, bilance sociálních kompetencí, rekvalifikační kurz pro sociální podnikatele a následný tutoring). Dalším jeho výstupem je pod názvem Sociální Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 9

observatoř značka Bez Barier pro certifikaci bezbariérových zařízení cestovního ruchu a databáze těchto zařízení , což následně vytváří pracovní příležitosti pro sociální podniky. Farní charita Starý Knín v projektu č. 017 vytvořila terénní sociální služby pro seniory na venkově

zaměstnávající

znevýhodněné

ženy

po

mateřské

dovolené.

Sdružení

pěstounských rodin v projektu č. 042 vytvořilo komplexní modulový systém, který mladým lidem s nízkou kvalifikací s handicapem ústavní výchovy pomáhá při získávání pracovního místa a dalšího vzdělávání. Orfeus vytvořil v projektu č. 053 metodiku zaměstnávání osob ohrožených sociálním vyloučením pro obce a NNO, návrh na úpravu zákona o zaměstnanosti týkající se zaměstnávání znevýhodněných osob v sociálních podnicích a návrhy studijního programu pro VŠ a VOŠ, vyučovacího předmětu pro střední školy a doškolení pro zaměstnance obcí a institucí. Projekt č. 076 Centra komunitní práce Ústí n. L. byl zaměřen na komunitní plánování jako nástroj posilování sociální ekonomiky v ČR, v němž

je

komunitní

plán

nástrojem

pro

vytváření

pracovních

příležitostí

pro

znevýhodněné občany. Úřad práce v Chrudimi vytvořil ve svém projektu č. 087 akteditovaný vzdělávací kurz Manažer v sociálních službách. Do skupiny projektů sdružených v NTS C byl také zařazen projekt o.s. Cesta domů, který se týkal legislativního ukotvení paliativní specializované domácí péče a se sociálním podnikáním neměl nic společného. K mainstreamingu sociální ekonomiky výrazně přispěl projekt č. 108 Nového Prostoru o.s., který si kladl za cíl přinést a otestovat v ČR nové způsoby řešení problematiky přístupu na trh práce. Projekt usiloval o vytvoření příznivého prostředí pro vytvoření sociálních podniků a svými aktivitami podpořil vytvoření společné platformy pro sociální ekonomiku (web www.socialni-ekonomika.cz, konference, publikace atd.). Manažer projektu Robert Sztarovics byl zároveň předsedou NTS C a díky jeho otevřenosti měly výstupy projektu velký přesah do práce NTS C. Projekt přinesl do ČR velmi zajímavý pohled na propojení veřejných zakázek se způsobem financování sociálních podniků. Tento nový způsob zadávání veřejných zakázek vytváří poptávku po zaměstnávání znevýhodněných osob a nutnost respektovat místní zájmy a potřeby, čímž vzniká nový trh pro aktivity sociálních podniků. Důsledkem jsou úspory veřejných prostředků na vyplácení různých dávek a dotací, protože je sociálních cílů dosahováno jinými cestami. Český i evropský právní řád tento způsob zadávání veřejných zakázek umožňuje.


10

V rámci mainstreamingové strategie došlo k představení sociální ekonomiky na Komisi pro sociální začleňování, ustanovené ministerstvem práce a sociálních věcí. Tato komise je tvořena zástupci 12 ministerstev a mnoha zastřešujících organizací, takže se informace o možnostech využití sociálního podnikání pro sociální začleňování dostala k mnoha adresátům. Podle expertky NTS C Mileny Černé, která je členkou komise, proběhla na jejím zasedání v dubnu 2008 velmi obsáhlá diskuze o možnostech využití sociální ekonomiky pro sociální inkluzi, ovšem bez konkrétních závěrů.

Významnou mainstramingovou akcí byla závěrečná dvoudenní konference CIP EQUAL uskutečněná v dubnu 2008, jejíž přípravě byla věnována velká pozornost. Zúčastnilo se jí mnoho zástupců institucí významných z hlediska mainstreamingu. Na dvou workshopech byly představeny vybrané produkty (sociální firma, sociální družstvo, sociální cestovní ruch, zadávání veřejných zakázek v napojení na sociální podniky) a na závěrečném plénu byli všichni účastníci konference seznámeni s výsledky mainstreamingu NTS C (viz příloha č. 11). Při závěrečné fázi vertikálního mainstreamingu se výrazně angažoval Řídící orgán CIP EQUAL, který oslovil podle požadavků jednotlivých projektů příslušné orgány státní správy či jiné instituce, na něž chtěly projekty směřovat své výstupy za účelem jejich dalšího využití. Z analýzy vyplněných dotazníků, které tyto instituce zaslaly na Řídící orgán, je zřejmé, že se nikdo z nich necítí být kompetentní pro využívání výstupů týkajících se sociálního podnikání a většinou odkazují na jiné instituce, jejichž postoj k těmto otázkám je ale obdobný.

3.2 Soulad s aktuálním vývojem v politikách a legislativě ČR/EU v dané oblasti Sociální ekonomika je podporována ze strany Evropské unie a jejích institucí, je však ponecháno na rozhodnutí jednotlivých členských států, zda a jakým způsobem chtějí sociální podnikání podporovat. Také na úrovni Evropské komise se projevuje rezortismus a potíže v komunikaci mezi DG Employment a DG Enterprise. DG Employment začíná sociální podnikání stále více podporovat, protože si uvědomuje jeho důležitost pro sociální inkluzi a udržitelnost modelu sociálního státu, pro DG Enterprise je ale sociální podnikání Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 11

stále jen okrajovou záležitostí. Hlavními okruhy problémů, které je potřeba řešit na úrovni EU, je tato dvoukolejnost a také problematika veřejné podpory a veřejných zakázek jako možného zdroje financování sociálních podniků. V České republice není vymezení sociální ekonomiky, sociálního podnikání ani sociálního podniku součástí právního řádu. Stále častěji se začínají objevovat hlasy volající po zakotvení těchto pojmů do právního systému a po nastavení finančního zvýhodnění pro sociální podniky. NTS C na svých jednáních dospěla k závěru, že v současné době je volání po zákonné úpravě sociálního podnikání předčasné, protože je vše teprve v začátcích a neexistuje zatím dostatek zkušeností, aby bylo sociální podnikání právně ukotveno. NTS C záměrně vymezila sociální podnikání velmi široce, což by při existenci přímé vazby na legislativní výhody a finanční podporu mohlo znamenat zneužití a rozmělnění konceptu sociálního podnikání v jeho začátcích. Z toho důvodu není výstupem mainstreamingové strategie návrh na úpravu zákonů nebo vyhlášek. Je velmi pravděpodobné, že časem k této úpravě dojde, mělo by se tak ale stát na základě reálných zkušeností z praxe a rozsáhlé odborné diskuze. Jak již bylo zmíněno výše, projekt č. 053 občanského sdružení Orfeus zpracoval návrh legislativních úprav pro sociální ekonomiku, ten však NTS C nebyl poskytnut k projednání. Jde o velmi rozsáhlý text v paragrafovém znění, který řeší zejména zaměstnávání znevýhodněných osob. Jeho součástí je i definice sociálního podniku jako zaměstnavatele znevýhodněných osob včetně návrhu na zavedení rejstříku sociálních podniků při MPSV a příspěvku do výše 50% platu, který by poskytovaly úřady práce znevýhodněným uchazečům o zaměstnání zaměstnaným v sociálním podniku. Tyto legislativní návrhy se odklánějí od pojetí sociálního podnikání, které schválila NTS C. Členové NTS C se shodli na tom, že pro další rozvoj sociálního podnikání je velmi důležitá jeho podpora v koncepcích, strategiích a politikách na národní a regionální úrovni. Sociální podnikání se sice děje spontánně „zdola“, pro jeho větší rozšíření je ale pochopení a podpora „shora“ zásadní. Ve svých mainstreamingových strategiích se NTS C zaměřila na strategické dokumenty pro strukturální fondy (z důvodů získání finančních zdrojů a obecně příznivého postoje Evropské komise). Dalším strategickým dokumentem, kam se podařilo sociální ekonomiku zapracovat, byl Národní akční plán sociálního začleňování. Tyto výsledky lze jednoznačně považovat za úspěch, je třeba ale v tomto úsilí pokračovat. Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 12

Členové NTS C dospěli na závěr k přesvědčení, že pro prosazení sociální ekonomiky je třeba jednat s politickou reprezentací a usilovat o její začlenění do programu politických stran napříč spektrem.

V současné době je připravován nový zákon o veřejně prospěšných společnostech, který určitě ovlivní budoucí podobu sociálního podnikání. Tento zákon má nastavit veřejnou prospěšnost bez ohledu na právní formu organizací a počítá se stoprocentní reinvesticí zisku na veřejně prospěšný účel a s transparentností fungování těchto organizací, což má umožnit uplatňovat daňové úlevy a čerpat dotace a jiné druhy podpor.

3.3 Silné a slabé stránky 3.3.1 Mainstreaningová strategie pro strukturální fondy Silnou stránkou první mainstreamingové strategie byla znalost procesu tvorby operačních programů a jejich harmonogramu tvůrci strategie, což velmi pomohlo při plnění konkrétních aktivit. Za silnou stránku lze také považovat to, že se tohoto tématu aktivně ujali pracovníci odboru sociálních služeb MPSV a prosadili integrovaný pilotní globální grant na sociální ekonomiku, který bude financovaný z OP LZZ (neinvestiční prostředky ESF) a z IOP (investiční prostředky ERDF). Pozitivní je také to, že došlo ke konzultacím při jeho vytváření s některými členy NTS C a posléze ho pracovníci odboru sociálních služeb přijeli představit na výjezdní jednání NTS C do Třince. Za NTS C byly k tomuto návrhu zpracovány připomínky a opakovaně byla nabízena odboru sociálních služeb možnost dalších konzultací. K využití pro účely globálního grantu nabídla NTS C zpracované principy a definice sociálního podniku. NTS C měla k návrhu globálního grantu řadu výhrad, které sdělila Odboru sociálních služeb MPSV. O konečné podobě výzvy zatím ještě není rozhodnuto a není jisté, jaká bude její definitivní podoba. Za pozitivní lze považovat také to, že členové NTS C byli zváni do fokusních skupin, které organizovalo Greater London Enterprise při zpracování Srovnávací analýzy modelů sociální ekonomiky v EU a možností jejich aplikace v ČR v rámci programového období ESF 2007 – 2013 a jejich prostřednictvím tak měli někteří členové NTS C možnost vyjádřit se k podobě globálního grantu.


13

Za slabou stránku této mainstreamingové strategie lze bezesporu označit to, že nedošlo k prosazení sociální ekonomiky do regionálních operačních programů. Byl zpracován návrh postupu, jak toto téma prosazovat (viz příloha č. 4), nikdo se tím ale nezabýval. Důvodem bylo to, že sektorové operační programy „hlídali“ experti NTS C a neměli již kapacitu na to, aby to samé dělali pro sedm regionálních operačních programů. Nikdo jiný si toto téma nevzal za své. Na tomto místě je třeba poznamenat, že veškeré činnosti pro NTS C dělali experti zadarmo a nedostávali za svou práci odměnu.

Dalším bodem mainstreamingové strategie, který nebyl splněn, bylo představení sociální ekonomiky na jednání Sociálního a zdravotního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Důvodem bylo špatné načasování této aktivity, protože v té době ještě nebylo co výboru nabídnout a bylo by se bývalo jednalo pouze o obecnou informaci. V současné době je přislíbeno předsedou výboru Zdeňkem Škromachem, že budou zástupci NTS C pozvání na podzimní jednání tohoto výboru a k naplnění této aktivity dojde o rok a půl později.

3.3.2 Závěrečná mainstreamingová strategie Silnou stránkou závěrečné mainstreamingové strategie byla její zevrubná příprava. Bylo to umožněno tím, že bylo umožněno zaplatit práci dlouhodobého experta a také aktivním zapojením členů NTS C do její přípravy a realizace. Za další silnou stránku lze označit existenci společného pojetí sociální ekonomiky a sociálního podniku pro ČR, které bylo propagováno ve všech mainstreamingových aktivitách. Konkrétní výstupy projektů ve spojení s jednotným teoretickým rámcem vytvořily vhodnou kombinaci pro náplň mainstreamingových aktivit. Silnou stránkou byla také výrazná podpora ze strany Řídícího orgánu CIP EQUAL při oslovování pracovníků ministerstev, jejich pečlivá příprava závěrečné konference CIP EQUAL a jejich pomoc při realizaci kulatého stolu pro pracovníky MPSV.

Ze závěrečné mainstreamingové strategie byly realizovány všechny aktivity kromě dvou. Naplánované jednání s vedoucími pracovníky Správy služeb zaměstnanosti za účelem hledání možností podpory z částí OP LZZ, kde je SSZ zprostředkujícím subjektem (aktivita č. 5) se neuskutečnilo z toho důvodu, že identifikace těchto možností v OP LZZ byla v zadání Srovnávací analýzy modelů sociální ekonomiky v EU a možností jejich aplikace Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky

14

v ČR v rámci programového období ESF 2007 – 2013 a čekalo se na její zveřejnění. Druhou neuskutečněnou aktivitou bylo uspořádání setkání se zástupci vybraných vysokých škol, které se zabývají sociální ekonomikou. Došlo k oslovení vysokých škol, setkání se ale neuskutečnilo z důvodu jejich malé odezvy. Pravděpodobným důvodem nebyl nezájem, ale nedostatek času ve zkouškovém období. Tato aktivita bude opakována na podzim 2008. Za slabou stránku naplánovaných a realizovaných aktivit lze označit to, že se nepodařilo překonat resortismus a to, že z hlediska kompetencí toto téma „nikomu nepatří“, takže si ho nikdo nechce vzít za své. Také orientace mainstreamingové strategie na ministerstva narážela na hranice toho, že v hierarchické struktuře ministerstev musí přijít rozhodující impuls shora z politické roviny.

3.4 Srovnání s již existujícími způsoby řešení Pro srovnání s již existujícími způsoby řečení je třeba vyjít z definice sociálního podnikání, kterou vytvořila NTS C: „Sociální podnikání řeší prostřednictvím samostatné podnikatelské aktivity a účasti na trhu otázky zaměstnanosti, sociální soudržnosti a místního rozvoje. Svou činností podporuje solidární chování, sociální začleňování a růst sociálního kapitálu zejména na místní úrovni s maximálním respektováním trvale udržitelného rozvoje.“

Zaměstnanost V současné

době

existuje

celá

řada

možností

podpory

zaměstnávání

osob

znevýhodněných na trhu práce prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, které jsou legislativně zakotveny v zákonu o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. Jedná se o pracovní rehabilitaci, vytváření chráněných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, vytváření chráněných pracovních dílen pro osoby se zdravotním postižením, příspěvek pro zaměstnavatele, který zaměstná více než 50% osob se zdravotním postižením, povinnost zaměstnavatelů zaměstnávat stanovený podíl osob se zdravotním postižením a vytváření pracovních příležitostí formou veřejně prospěšných prací a společensky účelných pracovních míst.


15

Zásadní rozdíl sociálního podnikání oproti výše vyjmenovaným nástrojům aktivní politiky zaměstnanosti je v tom, že se jedná o koncept, o ovlivňování celkového prostředí, o způsob myšlení a přístupu k realitě, a ne o vytváření konkrétních nástrojů přímo podporovaných státem. Sociální podnikání je v pojetí NTS C velmi široké, klade důraz na aktivitu zdola a rozhodně by se nemělo stát jedním z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Zajímavé je srovnání s naším slovenským sousedem. Tam na podzim 2008 vstoupí v platnost novela zákona o zaměstnanosti, která právně definuje sociální podniky jako nástroj politiky zaměstnanosti pro zaměstnávání znevýhodněných a dlouhodobě nezaměstnaných osob.

Přístup, který propaguje NTS C a který navrhuje státní správě, lze přirovnat k přístupu státu k malému a střednímu podnikání. Stát vymezuje, co to jsou malé a střední podniky, deklaruje jejich podporu a má programy, které pomáhají jejich rozvoji. Malé a střední podniky přitom nejsou nástrojem státní politiky. Obdobně by podle pojetí NTS C neměly být ani sociální podniky nástrojem státní politiky, a to ani aktivní politiky zaměstnanosti. Stát by jim ale měl vyjadřovat podporu a měl by zavádět programy, které by pomáhaly jejich vzniku a rozvoji, protože sociální podnikání přináší prospěch veřejné správě i občanské společnosti. Častým předmětem diskuzí bývá srovnání chráněných dílen se sociálním podnikem a zejména s jedním jeho specifickým typem, se sociální firmou zaměstnávající těžce znevýhodněné osoby. Za hlavní rozdíly lze označit to, že chráněné dílny zaměstnávají pouze zdravotně postižené a i když vyrábějí výrobky na prodej, nejedná se o podnikatelský subjekt, který usiluje o ekonomickou soběstačnost. V sociální firmě je vyšší pracovní tempo, náročnější pracovní podmínky a vyšší míra integrace než v chráněné dílně.

Sociální soudržnost Udržování sociální soudržnosti je pro českou společnost velmi důležité a je jí dosahováno zejména prostřednictvím systému pomoci v hmotné nouzi a poskytováním sociálních služeb. Sociální podnikání rozhodně nemůže tyto státní systémy nahradit, může jim ale ulevit. Obecně lze říci, že stávající systémy kladou velký důraz na vlastní aktivitu klientů, což platí i pro sociální podnikání. Existuje však několik rozdílů (předesílám, že se jedná o určité zjednodušení a následující tvrzení neplatí stoprocentně). Znevýhodněné osoby se Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 16

z klientů stávají zaměstnanci, kteří potřebují určitou podporu. Ocitají se v situaci, kdy si sami na sebe vydělávají a vytvářejí svou prací hodnoty, které někdo jiný potřebuje; nejsou tedy příjemci pomoci. Rozdíl je také ve finančních tocích, protože v sociálním podnikání jdou peníze od těch, kdo si zboží nebo službu koupí, k těm, kdo peníze potřebují, a dochází k nižší míře přerozdělování.

Z hlediska finančních toků je také velmi zajímavé propojení rozvoje sociálního podnikání se zadáváním veřejných zakázek, které může přinést prokazatelné výsledky v oblasti podpory zaměstnanosti ohrožených skupin. Zahrnutí sociálních cílů do veřejných zakázek přímo vede k tvorbě příležitostí pro sociální podnikání a současně dochází k úspoře veřejných prostředků vynakládaných na různé sociální dávky či jiné problematické oblasti, které přímo, či nepřímo souvisejí s nezaměstnaností.

Místní rozvoj Základním nástrojem regionálního rozvoje je Strategie regionálního rozvoje ČR, která je zastřešujícím dokumentem pro tvorbu regionálních rozvojových strategií a na celostátní úrovni je koordinována se Strategií udržitelného rozvoje ČR v oblasti životního prostředí a s Politikou územního rozvoje v oblasti územního plánování. V sociální oblasti jsou podle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách zpracovávány na úrovni NUTS III komunitní plány

pro plánování v oblasti

sociálních služeb. Se vstupem ČR do EU se obecně

zlepšila kvantita i kvalita plánování, protože zpracováním zastřešujících rozvojových plánů je podmíněno čerpání strukturálních fondů, z nichž je pak možno financovat vytváření plánů na nižších úrovních (např. dotace na územně analytické podklady pro územní plány). Novinkou jsou integrované plány rozvoje měst zpracovávané pro geograficky vymezené části měst, které jsou deprivovaným obytným územím, na jejichž zpracování lze žádat o podporu z Integrovaného operačního programu.

Veškeré plánování je pouze nástrojem, který umožňuje místní rozvoj a je třeba ho propojit s reálným životem. Sociální podnikání dokáže naplnit místní rozvoj reálným obsahem, protože aktivuje místní zdroje, uspokojuje přednostně místní potřeby a zároveň podporuje udržitelný rozvoj při naplnění sociální, environmentální a ekonomické dimenze. Cílená podpora sociálního podnikání může místnímu rozvoji výrazně pomoci a existují metody, kterými lze tento přínos změřit (např. LM3 a SROI). Propojením strategií místního rozvoje Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky

17

s veřejnými zakázkami lze omezit odliv sociálního i ekonomického kapitálu a podpořit zároveň financování sociálních podniků.

Sociální podnikání již v praxi v omezené míře funguje, i když si toho dotyční někdy nejsou vědomi. Jedná se o trend, který se prosazuje bez ohledu na to, zda je záměrně podporován, protože vychází z reálných potřeb ve společnosti. K sociálnímu podnikání samovolně směřují jak neziskový, tak soukromý sektor. Jedná se o koncept, o přístup a způsob myšlení, které je velmi důležité podporovat, protože může přinést společnosti významný veřejný prospěch z hlediska povzbuzení aktivity občanů, větší demokratizace společnosti, podpory občanského uvědomění, pozitivních ekologických dopadů, finančních úspor a reálné

decentralizace. Vše to lze vyjádřit obecným pojmem dlouhodobé

společenské, environmentální a ekonomické udržitelnosti. Pro sociální ekonomiku je typický komplexní způsob řešení problémů prostřednictvím podnikání. Žádné formy podpory sociální ekonomiky ze strany státu dnes prakticky neexistují, prvními vlaštovkami jsou podpora pilotního ověření v operačních programech. Členové NTS C jsou přesvědčeni, že sociální ekonomika má být podporována veřejnou správou, protože naplňuje jak obecný, tak i veřejný zájem.

3.5 Plánované způsoby šíření a dalšího využití (kdo a jak je může využít) Každý ze členů NTS C bude usilovat i po skončení programu CIP EQUAL o šíření výstupů svých projektů a o jejich další využití, protože to je v jejich přirozeném zájmu. Ti, co se věnovali sociálnímu podnikání, se mu budou věnovat i nadále a budou pokračovat v intencích udržitelnosti výstupů svých projektů.

NTS C se ke konci svého působení dohodla

na tom, že chce ve své činnosti dále

pokračovat a využije možnost podat projekt na financování další činnosti do Operačního Programu Lidské zdroje a zaměstnanost v Prioritní ose 5 Mezinárodní spolupráce, v níž je možnost předkládat projekty na pokračování činnosti všech NTS. Diskuze o pokračování NTS C se účastnil i zástupce MPSV z Řídícího orgánu CIP EQUAL. Byly zpracovány dva návrhy (viz přílohy č. 12 a 13), o nichž proběhla na posledním jednání NTS C diskuze a při následném elektronickém hlasování byl vybrán návrh, předložený předsedou a Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 18

dlouhodobou expertkou NTS C za nově vytvořenou organizaci Nová ekonomika o.p.s. Podle tohoto návrhu dojde k utvoření volné koalice právnických a fyzických osob, které se zabývají sociální ekonomikou, tj. buď samy podnikají, případně se na to připravují, nebo se angažují na přípravě infrastruktury sociálního podnikání. Bude se jednat o volné uskupení, kde by o míře angažovanosti rozhodoval každý z účastníků podle svých možností a zájmů. Projekt výrazně navazuje na zkušenosti a výstupy z CIP EQUAL a dále je rozpracovává. Hlavním cílem předloženého projektu je podpořit rozvoj sociálního podnikání v ČR vytvořením modelu infrastruktury sociální ekonomiky v ČR a zvýšením informovanosti o této problematice. V rámci projektu dojde ke komunikaci s tvůrci politik a jejich ovlivňování, což je nezbytným předpokladem pro

zavedení a

využívání konceptu sociálního

podnikání. Cílovou skupinou projektu jsou orgány veřejné správy

v oblasti sociální

integrace, zaměstnavatelé sociálně vyloučených osob a NNO. Jejich oslovením vznikne tematická síť, která bude volným uskupením se širokou členskou základnou a expertním výborem vzešlým z voleb na jejích 3 konferencích. Těžiště práce bude probíhat v 5 pracovních

skupinách,

mezinárodních

které

zkušeností.

budou

Souhrnným

zpracovávat výstupem

konkrétní projektu

výstupy

bude

s využitím

návrh

modelu

infrastruktury sociální ekonomiky v ČR, který bude zpracován s využitím všech dílčích výstupů projektu a bude prezentován na konferenci včetně doporučení na způsob fungování sítě po ukončení projektu. Projekt počítá se širokou mezinárodní spoluprací a zapojením dvou nefinančních partnerů. Britským partnerem bude School for Social Enterpreneurs, která bude působit jako konzultant při vytváření modelu infrastruktury v ČR. Druhým partnerem bude Univerzita Mateja Bela ze Slovenska, kde ve spolupráci s partnerem bude projekt sledovat zkušenosti se zaváděním sociální ekonomiky do zákona. Stávající členové NTS C a NESEA budou v tomto pojetí jádrem nové tematické sítě a budou sdílet své zkušenosti s dalšími zájemci o sociální podnikání. Do činnosti tematické sítě budou zapojeni tak jako ve stávající NTS C zástupci státního, soukromého a neziskového sektoru a experti. Projekt počítá s realizací rozsáhlé mainstreamingové strategie, v níž budou využity a šířeny výstupy práce NTS C i jejích jednotlivých členů. Těžištěm práce tematické sítě budou pracovní skupiny. Projekt počítá s vytvořením následujících 5 pracovních skupin:


19

1. již existující NESEA (definice, pojmy, standardy) 2. komunikace (osvěta, vnější komunikace, propagace příkladů dobré praxe, prosazování sociálního podnikání do koncepcí, strategií a politik, monitoring rozvoje sociálních podniků v ČR, sledování vývoje v jiných členských zemích) 3. finance (veřejné financování, soukromé finanční zdroje, problematika veřejných zakázek) 4. vzdělávání, poradenství a podpora sociálních podnikatelů 5. mapování způsobů měření dopadů sociálního podnikání. Zatím je ještě brzo na to, aby vznikla zastřešující organizace pro sociální podniky, předložený projekt by se ale rád stal katalyzátorem jejího vzniku. V případě, že by tento projekt na pokračování NTS C nebyl podpořen, je třeba hledat alternativní řešení, aby docházelo ke koordinovanému šíření výstupů z projektů CIP EQUAL a NTS C a byl tak využit potenciál spolupráce a konsenzu, který nyní existuje.


20

4 Závěry a doporučení Navržená doporučení jsou formulována v obecné rovině bez adresátů doporučení a bez časového rámce. Vycházejí ze stávajících zkušeností NTS C a ukazují směr, kterým by se měl v optimální variantě ubírat další vývoj tak, aby došlo k rozvoji sociálního podnikání.

1. Přistupovat k sociální ekonomice jako ke konceptu, ne jako jednomu z nástrojů státní politiky.

2. Podpořit vznik mezirezortního orgánu, který se bude zabývat sociální ekonomikou a který bude integrovat rezorty, jichž se sociální ekonomika týká (zejména MPSV, MPO, MMR).

3. Hledat pro sociální ekonomiku podporu u tvůrců politik.

4. Podpořit další fungování tematické sítě pro rozšíření výstupů CIP EQUAL mezi zájemce o sociální podnikání, pro výměnu dobrých zkušeností a vzájemnou informovanost; státní správa si tak udrží kvalifikovaného partnera pro konzultace o způsobu zavádění sociální ekonomiky v ČR.

5. Podpořit vznik a fungování poradenských institucí pro sociální podniky a začínající sociální

podnikatele

z prostředků

operačních

programů

Lidské

zdroje

a

zaměstnanost, Praha - Adaptabilita a Podnikání a inovace za účelem tvorby podnikatelských plánů, budování kapacity, průběžného poradenství při řízení podniků a koučování.

6. Podpořit vzdělávání sociálních podnikatelů.

7. Realizovat informační kampaně pro veřejnost.

8. Podpořit podnikání osob ze znevýhodněných skupin formou OSVČ v intencích sociálního podnikání.


21

9. Oslovit podnikatelský sektor s informační kampaní o sociálním podnikání a propojovat příznivce sociálního podnikání z řad podnikatelů se začínajícími sociálními podnikateli bez podnikatelských zkušeností.

10. Hledat finanční zdroje pro počáteční kapitál při vzniku sociálních podniků.

11. Zavést způsob zadávání veřejných zakázek, který by zahrnoval také sociální a ekologická hlediska a umožnil tak účast sociálních podniků při realizaci veřejných zakázek.

12. Podporovat měření dopadů sociálního podnikání souběžně s jeho rozvojem s využitím již existujících metodik upravených na poměry ČR.

13. Velmi zodpovědně připravit zájemce o globální grant a

veřejnou zakázku na vzdělávání a poradenství pro samotnou výzvu globálního grantu pro sociální

ekonomiku, protože to ovlivní podobu sociální ekonomiky na řadu let.

14. Zpracovat návrhy legislativních úprav až poté, co bude existovat dostatek zkušeností s fungováním sociálních podniků.

Sociální ekonomika je v České republice inovativním a velice perspektivním tématem a v NTS C došlo k soustředění většiny rozvojových aktivit týkajících se sociálního podnikání. Způsob, jakým pracovala NTS C, lze označit za ukázkový příklad dobré praxe ve využití možností CIP EQUAL. Na jeho půdě vznikla odborná platforma těch, kteří se sociální ekonomikou v České republice zabývají, podařilo se toto téma začlenit do nových operačních programů a konsensuálním způsobem byl vytvořen základ českého pojetí sociální ekonomiky. Toto vše bude pokračovat i po ukončení CIP EQUAL. Sociální podnikání se stalo mezitím přitažlivým pro mnoho organizací a nová platforma společné práce, která by měla po skončení práce NTS C vzniknout, se bude snažit integrovat i tyto nově vzniklé proudy.


22

5 Přílohy a využité informační zdroje Seznam příloh: 1. Seznam členů NTS 2. Mainstreamingová strategie pro strukturální fondy 3. Závěrečná mainstreamingová strategie 4. Postup pro prosazování sociální ekonomiky na krajské úrovni 5. Sociální ekonomika v ČR z pohledu projektů NTS C CIP EQUAL 6. Informace z jednání na MPO 7. Informace z kulatého stolu NTS C na MPSV 8. Zápis z jednání na odboru cestovního ruchu MMR 9. Informace z jednání na Magistrátu hl.m. Prahy 10. Informace z jednání na SSZ MPSV 11. Informace ze závěrečné konference CIP EQUAL 12. Základní rámec projektu pro výzvu v rámci OP LZZ – návrh J. Šagátové 13. Návrh na způsob pokračování po skončení NTS C Nové ekonomiky o.p.s.


23

Příloha č. 1 – Seznam členů NTS C - Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb

017 Farní Charita Starý Knín

Stanislava Krejčíková, Roman [email protected]; Pavlík [email protected]

018 Sdružení pro péči o duševně nemocné, Fokus Praha

Markéta Würtherlová

[email protected]

039 KAZUIST, s.r.o.

Jarmila Šagátová

[email protected]

042 Sdružení pěstounských rodin

Pavel Šmýd, Alexandr Dvořák

[email protected]

053 ORFEUS 076Centrum komunitní práce Ústí nad Labem, poradenská organizace

Josef Vanický

[email protected]

Krbcová Mašínová Lenka Karel Rychtář, Lucie Brančíková

[email protected] [email protected]; [email protected]

082 Svaz českých a moravských výrobních družstev

087 Úřad práce v Chrudimi

Helena Tuhá

[email protected]

108 Nový Prostor

Jakub Chudomel, Robert Sztarovics, Peter Mezsaros

[email protected], [email protected]

432 Cesta domů, hospicové občanské sdružení

Lucie Přádová

440 SČMVD

Lucie Brančíková

[email protected] [email protected], [email protected]

MPSV- Úsek pro oblast sociální politiky, sociálních služeb a rodinné politiky

Daniel Dárek

[email protected]

Rada vlády pro nestátní neziskové organizace

Petra Francová

[email protected]

Rada vlády pro nestátní neziskové organizace MPSV - Správa služeb zaměstnanosti

Jaroslava Šťastná Michaela Navrátilová

[email protected] [email protected]


724236152, 777 791 878 233 540 670, 777 080 391 558 335 479 543 331 718 222 310 209 606 641 123 603 447 370 469659220, 602 625 657 608213727, 244 468 250 283 850 949, 775 556 925 603 447 370 221 922 442 774 496 014 222 540 978

24

SKOK

Milena Černá

[email protected]

Úřad práce Příbram

Marcela Sopková

[email protected]

Úřad práce Ostrava

Taťána Černá

[email protected]

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně FHS, Katedra oboru Občanský sektor Christian Vip. Akademie soc.podnikání, Nadace VIA

M. Huncová Marie Dohnalová Barbora Stašková Hana Vosmíková

[email protected], [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

Petra Francová

[email protected]

318 427 526 950 143 588 606 849 229, 472 743 689

Předseda: Robert Sztarovics Dlouhodobý expert


774 496 014

25

Příloha č.2 – Mainstreamingová NÁZEV DOKUMENTU

strategie pro strukturální fondy ADRESÁTI OSLOVENÍ

Národní rozvojový plán (NRP)

TÉMA OSLOVENÍ

VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ

MMR, prac. skupiny

Užitečnost sociální ekonomiky (SE) pro řešení urč. problémů v NRP

OP Zaměstnanost a lidské zdroje (OP LZZ)

MPSV – O 22, O 72, Správa služeb zaměstnanosti (SSZ)

Prováděcí dokument OP LZZ

MPSV – O 22, O 72, SSZ

Integrovaný OP (IOP)

MMR – odbor SROP, MPSV – O 22

Prováděcí dokument IOP

MMR – odbor SROP, MPSV – O 22

Užitečnost SE pro plnění cílů programu, důležitost provázanosti na investiční prostředky v IOP Poskytovat průběžně dle potřeby expertní stanoviska k rozpracování SE Užitečnost SE pro plnění cílů programu, důležitost provázanosti na OP LZZ Co je SE a proč je potřeba s cílem zabránit vyřazení SE

SE zapracována do NRP, NRP přepracován do Národního strategického referenčního rámce. SPLNĚNO SE zapracována. SPLNĚNO

OP Praha – Adaptabilita (OPPA)

MHMP – odd. JPD 3

Prováděcí dokument OPPA (nebo jeho obdoba, nechtějí ho dělat)

MHMP – odd. JPD 3

Regionální OP (ROP)

Krajské úřady – odbory regionálního rozvoje Krajské úřady – odbory regionálního rozvoje

Prováděcí dokumenty ROPů

Národní akční plán sociálního začleňování (NAPSZ)

MPSV – O 22 Sociální a zdravotní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

Návrh zpracovala Petra Francová 31.10.2006, vyhodnoceno 26.8.2008 Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky

Poskytovat průběžně dle potřeby expertní stanoviska k rozpracování SE

Vysvětlovat, co je SE, jak jim může pomoci a chtít ji zapracovat do prováděcích dokumentů.

Rozpracovat využití SE v navazujících dokumentech Představení SE a návrhy, co by bylo dobré udělat

SPLNĚNO

SE zapracována. SPLNĚNO SPLNĚNO SE zapracována. SPLNĚNO Dokument nebyl vůbec zpracován. NESPLNĚNO SE není zapracována. NESPLNĚNO Zpracovat návod na prosazování SE v krajích SPLNĚNO Najít lidi, kteří budou mít o prosazení SE v krajích zájem; předat jim informace a podklady NESPLNĚNO SE zapracována do NAPSZ. SPLNĚNO. NESPLNĚNO

26

Příloha č. 3 - Závěrečná mainstreamingová strategie projektů EQUAL zaměřených na sociální ekonomiku sdružených v NTS C aktivita

agenda

zodpovědná spolupracují osoba

termín

poznámky

1. Závěrečná konference CIP EQUAL

Představit vybrané produkty (s. firma, s. družstvo, s. cestovní ruch, public procurement) na dvou workshopech a na závěrečném plénu seznámit s výsledky mainstremingu Podle mainstreamingových strategií jednotlivých projektů

Petra Francová

Markéta Wurtherlová, Karel Rychtář, Jarmila Šagátová, Robert Sztarovics

22. – 23.4.2008

SPLNĚNO

Manažeři jednotlivých projektů

Jaroslava Šťastná

PRŮBĚŽNĚ NAPLŇOVÁNO

Cílem bylo informovat vedení SSZ, resp. vrchní ředitelku M. Bílkovou o koncepčních možnostech, které nabízí SE pro rozvoj zaměstnanosti. Šlo o programovou schůzku v úzkém kruhu s diskuzí v obecné rovině. 4. Představit produkty projektů NTS C Cílem bylo seznámit jedním týkající se sociálních služeb a sociální informačním kanálem ekonomiky na Komisi pro sociální zástupce 12 ministerstev a začleňování zřizované ministerstvem mnoha zastřešujících PSV. organizací o možném využití sociálního podnikání a ostatních produktů NTS C Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky

Petra Francová

Karel Rychtář

Dle harmonogra mu akcí jednotlivých projektů 23.6.2008

Milena Černá

Jarka Šťastná, Karel Rychtář, Petra Francová

duben 2008

SPLNĚNO

2. Propagovat principy a standardy SE vytvořené v NTS C (konference, knihy, články ve sdělovacích prostředcích a na webových stránkách) 3. Iniciovat jednání s vrchní ředitelkou Správy služeb zaměstnanosti Marií Bílkovou o možnostech využití SE pro zaměstnávání znevýhodněných osob v ČR (mimo ESF)

SPLNĚNO

27

5. Iniciovat jednání s vrchní ředitelkou Správy služeb zaměstnanosti Marií Bílkovou, ředitelkou odboru implementace programů Silvou Gregorovou a ředitelkou odboru ESF Ivou Šolcovou o možnostech návaznosti na stávající projekty SE EQUALu v rámci OP LZZ

6. Uspořádat kulatý stůl pro pracovníky Správy služeb zaměstnanosti a odboru sociálních služeb MPSV, kde by jim byly představeny produkty projektů NTS C

pro sociální začleňování. Cílem mělo být upozornit na velký okruh potenciálních žadatelů v oblasti sociálního podnikání, vyhodnotit stávající nastavení výzev a také jednat o možnostech úprav výzev, resp. uznatelných aktivit v dalších grantových schématech tak, aby bylo možné podporovat sociální podnikání. Cílem bylo představit v koncentrované podobě produkty týkající se jak zaměstnanosti, tak i sociální oblasti a vést diskuzi o možnostech jejich využití.

7. Iniciovat jednání s ředitelem odboru Cílem bylo rozšířit podporu pro konkurenceschopnost p. Turnovského MPO malému a střednímu a vedoucí oddělení rozvoje podniků ing. podnikání také o sociální Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky

Petra Francová

Karel Rychtář, Jaroslava Šťastná, Stanislava Krejčíková

Termín jednání měl být stanoven po dodání výsledků analýzy SE zpracovávan é GLE.

Čekalo se na návrhy GLE, které měly identifikovat, kde se v OP LZZ dá žádat na SE mimo globální grant na SE. Došlo k časovému skluzu a jednání se neuskutečnilo. NESPLNĚNO

Petra Francová

Jaroslava Šťastná, SČMD – Lucie Brančíková a Karel Rychtář, Fokus – Markéta Wurtherlová, Kazuist – Jarmila Šagátová, Orfeus – Josef Vanický, SPR – Alexandr Dvořák, FCH Starý Knín S.Krejčíková R.Pavlík, UP Chrudim - Helena Tuhá Karel Rychtář, Jarmila Šagátová, Markéta

4.6.2008

SPLNĚNO

13.5.2008

SPLNĚNO

Petra Francová

28

Jaroslavou Kubů na MPO o výsledcích EQUALu a o možnostech podpory SE na MPO 8. Iniciovat jednání s ředitelkou odboru cestovního ruchu na MMR ing. Blaženou Křížovou pro přestavení sociální observatoře Kazuistu 9. Vytvořit platformu po skončení EQUALu pro pokračování aktivit NTS C a NESEA a rozšířit ji o další zájemce o SE (např. zástupce ekologických NNO, podnikatelů apod.)

podnikání.

10. Uspořádat setkání se zástupci vybraných kateder vysokých škol, které se zabývají sociální ekonomikou, za účelem informování o výsledcích EQUALu a o možnostech spolupráce v oblasti SE – např. spolupráce na výzkumech, zadávání bakalářských a magisterských prací apod. 10. Iniciovat jednání na Magistrátu hl.m. Praha s vedoucím oddělení ESF Jiřím Kinským a ředitelkou odboru sociální péče a zdravotnictví Ilonou Matulovou. pro představení sociální firmy Fokusu.

Wurtherlová

Cílem bylo představit sociální observatoř Kazuistu

Jarmila Šagátová

Petra Francová

1.7.2008

SPLNĚNO

Byl zpracován a předložen projekt na pokračování NTS C do Prioritní osy 5 Mezinárodní spolupráce OP LZZ

Petra Francová

Jaroslava Šťastná, Markéta Wurtherlová, Robert Sztarovics, Jarmila Šagátová

13.7..2008

Cílem bude informovat o výsledcích EQUALu a o možnostech spolupráce v oblasti SE ohledně výměny informací, koordinace zadávání studentských prací a spolupráci v oblasti výzkumu Cílem bylo získat podporu pro zakládání sociálních firem v Praze a pro přednostní zadávání veřejných zakázek


Marie Dohnalová, Magdaléna Hunčová, Petra Francová, Josef Vanický

Pozvání bude opakováno na podzim 2008

SPLNĚNO Projekt předložen, forma pokračování tematické sítě se vytvoří v závislosti na případné podpoře projektu Katedra sociální práce FF UK, Katedra občanského sektoru FHS UK, katedra FÚ Fakulty sociálně ekonomické UJEP, Zástupce MŠMT NESPLNĚNO

Petra Francová


2.7.2008

SPLNĚNO

Návrh zpracovala, upravila a vyhodnotila Petra Francová 26.8.2008 Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky

29

Příloha č. 4 - Postup pro prosazování sociální ekonomiky na krajské úrovni 1. Najít osobu nebo o organizaci, která se ujme úkolu prosazovat v daném kraji sociální ekonomiku. Mělo by jít o člověka, který je komunikativní, konsensuální a chápe, co je sociální ekonomika. 2. Tento hybatel si kolem sebe vytvoří skupinu organizací (příp. jednotlivců), která bude sledovat stejný zájem a přihlásí se k sociální ekonomice. Bylo by dobré, kdyby se podařilo vytvořit skupinu zastupující různé typy organizací (např. NNO, družstva, chráněná dílna, malý podnik, vysoká škola, krajská hospodářská komora, úřad práce, regionální rozvojová agentura …). 3. Tato skupina se sejde, aby se domluvila na společném postupu. Alespoň někdo ve skupině by měl znát Regionální operační program, případně i strategické dokumenty kraje. Skupina se musí dohodnout na argumentaci a na způsobu, jakým svou žádost přednese, komu ji přednese a kdo bude za skupinu vystupovat. 4. Argumentace: Vhodnější je používat výraz sociální podnikání než sociální ekonomika – lépe si to lze představit. Klíčovými slovy bude zvýšení zaměstnanosti (jak obecně, tak i znevýhodněných osob, které by jinak nedostaly práci a byly by jim vypláceny dávky v nezaměstnanosti a sociální dávky), podnikání, podpora rozvoje venkova, možnost poskytování nedostatkových služeb, efektivnější využívání veřejných prostředků než je pouze poskytování nevratných dotací. Najít nějaký společný zájem s pracovníky krajských úřadů a demonstrovat na něm, jak jim to může pomoci. 5. Koho a jak oslovit: Mířit vysoko, klidně chtít mluvit s hejtmanem nebo s jeho náměstky. Je ale dobré mít na úřadu svého člověka, se kterým to předjednáte a který se pak zúčastní i jednání. Jednání by se mělo za obě strany zúčastnit více lidí. Dobré je rovnou připravit návrh, do které priority/opatření programového doplňku ROPu SE zapracovat a jakým způsobem (nevadí, že to není přímo v programu). Bude zpracován obecný písemný podklad o SE, který je třeba před jednáním zaslat na úřad a také několikrát nakopírovaný vzít s sebou na jednání. 6. Způsob prezentace: Pozitivní - nestěžovat si, nevyčítat. Opakovat různými způsoby, o co v sociálním podnikání jde a jak to může pomoci jejich kraji. Uvádět konkrétní příklady, co je sociální podnik a jak to dělají jinde. Říkat, že to je v několika operačních programech a že je to nové zajímavé téma a oni by mohli ukázat ostatním krajům, jak na to. Zmínit, že to podporuje EU a že se to v mnoha zemích stále více rozšiřuje. Nemluvit moc složitě. Nečekat, že to hned pochopí (jedná se o novou a složitou problematiku) a počítat s tím, že se k tomu v lepším případě budou chtít po čase ještě jednou setkat a vše jim bude potřeba zopakovat. Na konci jednání se snažte domluvit něco konkrétního, třeba že se s někým, kdo zpracovává tuto část prováděcího dokumentu, ještě sejdete, nabídněte pomoc a spolupráci. 7. Cílem tohoto setkání na vyšší úrovni je získat souhlas vedoucích pracovníků s tím, že to bude do prováděcího dokumentu zapracováno, a navázat přímý kontakt s někým, kdo to bude reálně zpracovávat. Obou dvou cílů nemusí být dosaženo na prvním jednání. 8. Počítejte s tím, že jste jen jedni z mnoha jiných lidí, kteří na krajském úřadu prosazují svůj zájem. Pokud se budou tvářit vstřícně a bude se vám zdát, že sociální ekonomiku do prováděcího dokumentu zapracují, neznamená to, že máte vyhráno. Musíte důsledně sledovat váš cíl a opakovaně se připomínat a být s nimi v kontaktu. I když se vám to podaří prosadit SE do prováděcího dokumentu nebo jeho ekvivalentu (nebude už povinnost mít ho zpracovaný), musíte hlídat, aby tam sociální ekonomika zůstala – může se stát, že přijde po vás někdo, kdo nebude sociální ekonomice rozumět nebo bude proti ní a snadno přesvědčí tvůrce dokumentu, kteří to nebudou schopni obhájit, aby to vypustili. 9. Buďte vytrvalí a nenechte se odradit. Využívejte osobních kontaktů. Snažte se pochopit zájmy a potřeby krajských úředníků a hledejte společný jmenovatel jejich i vašich zájmů. Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky

30

Zpracovala: Petra Francová, NROS pro Národní tematickou síť C EQUALu


4.11.2006

31

Příloha č. 5 - Sociální ekonomika v ČR z pohledu projektů NTS C CIP EQUAL 14.4.2008 Sociální podnikání je v posledních několika letech v České republice poměrně diskutovaným tématem a nejvíce jeho aktivit se soustředilo kolem programu CIP EQUAL financovaném z Evropského sociálního fondu. Tento program finančně podporuje skupinu inovativních mezinárodních projektů zaměřených na sociální ekonomiku a zároveň podporuje v rámci tzv. Národní tematické sítě vytváření společné platformy k jednotlivým projektům. Díky této iniciativě byly za přizvání mnoha odborníků vně této sítě vytvořeny definice sociální ekonomiky, sociálního podnikání a sociálního podniku včetně jeho principů. Předkládané závěry jsou výsledkem společné práce zástupců nestátních neziskových organizací, družstev a akademické sféry, kteří se konsensuálně dohodli na pojetí sociální ekonomiky tak, jak by podle nich měla být pojímána v České republice. Jedná se o průnik tzv. anglosaského pojetí více zdůrazňujícího podnikání a tzv. jižanského pojetí kladoucího větší důraz na vzájemnost a svépomoc. Podpora a rozvoj sociální ekonomiky v ČR by měla vycházet z historických a politických specifik, aniž by tím došlo k deformaci základních principů. Definice sociální ekonomiky Jedná se o souhrn autonomních soukromých aktivit, uskutečňovaných různými typy organizací, jejichž cílem je služba členům nebo místní komunitě především prostřednictvím podnikání. Sociální ekonomika je orientovaná na řešení otázek zaměstnanosti, sociální soudržnosti a místního rozvoje. Vzniká a rozvíjí se na konceptu trojího prospěchu ekonomického, sociálního a environmentálního. Sociální ekonomika umožňuje občanům aktivně se zapojit do rozvoje regionu. Vytváření zisku/přebytku sociálního podniku je žádoucí, není však primárním cílem. Případný zisk je přednostně užíván k rozvoji aktivit organizace a pro potřeby místní komunity. Vnitřní vztahy v sociálních podnicích směřují k maximálnímu zapojení členů/pracovníků do rozhodování a k samosprávě, vnější vztahy s okolím posilují sociální kapitál. Právní forma subjektů sociální ekonomiky není rozhodující, principiálním je sledování obecně prospěšných cílů uvedených ve stanovách. Subjekty sociální ekonomiky jsou sociální podniky a organizace podporující jejich činnost v oblasti vzdělávání, poradenství a financování. Definice sociálního podnikání Sociální podnikání řeší prostřednictvím samostatné podnikatelské aktivity a účasti na trhu otázky zaměstnanosti, sociální soudržnosti a místního rozvoje. Svou činností podporuje solidární chování, sociální začleňování a růst sociálního kapitálu zejména na místní úrovni s maximálním respektováním trvale udržitelného rozvoje. Definice sociálního podniku Sociálním podnikem se rozumí „subjekt sociálního podnikání“, tj. právnická osoba nebo její část nebo fyzická osoba, které splňují principy sociálního podniku; sociální podnik musí mít příslušné živnostenské oprávnění. Výše uvedené definice vycházejí ze čtyř základních principů, které by měly splňovat všechny sociální podniky. Ke každému principu je stanoven standard, k němuž je připojen komentář. Tyto standardy jsou nastaveny jako minimální, tj. měly by je naplňovat všechny právní formy a všechny typy sociálních podniků. Konkrétní typy podniků, které jsou pilotně ověřovány v projektech CIP EQUAL a již nyní v České republice fungují, jsou sociální firmy zaměstnávající těžce Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky

32

znevýhodněné cílové skupiny a sociální družstva obcí jako vhodná forma podnikání za účelem místního rozvoje obcí a mikroregionů.


33

PRINCIPY SOCIÁLNÍHO PODNIKU STANDARDY

1. Obecně prospěšný cíl, který je formulován ve stanovách nebo statutu Sociální podnik je orientovaný na řešení otázek zaměstnanosti, sociálního začleňování a místního rozvoje. Vzniká a rozvíjí se na konceptu tzv. trojího prospěchu – ekonomického, sociálního a environmentálního.

2. Participace, demokratické rozhodování a sociální kapitál

3. Specifické financování a použití zisku 4. Místní rozměr

Je posílena role vnitřních a vnějších vztahů sociálního podniku:

Finanční vztahy a hospodaření sociálního podniku. jsou podřízeny obecně prospěšnému cíli uvedenému ve stanovách/statutu/zakládací listině.

a) Vnitřní vztahy sociálního podniku směřují k maximálnímu Hospodaření sociálního podniku směřuje zapojení členů/pracovníků do k dlouhodobé ekonomické stabilitě a rozhodování a k samosprávě. udržitelnosti (interní i externí). b) Vnější vztahy s okolím posilují sociální kapitál sociálního podniku a místních společenstev.

KOMENTÁŘE Princip tzv. trojího prospěchu je překladem často používaného anglického pojmu triple-bottom line. Obecně prospěšného cíle je dosahováno ekonomickými aktivitami, které jsou definovány v podnikatelském záměru, ve stanovách, statutu a/nebo dalších dokumentech. Sociální podnik působí ve všech sférách hospodářství. Právní forma sociálního podniku není rozhodující.

Sociální podnik není přímo ani nepřímo řízen veřejnými institucemi nebo soukromými institucemi a jeho případná závislost nesmí ohrožovat žádný z jeho principů. V sociálním podniku je kladen důraz na vyváženost mezi demokratickým rozhodováním (strategie) a manažerským řízením (operativa). Pro organizace založené na členském principu (např. družstva) platí princip 1 člen = 1 hlas.


Sociální podnik uspokojuje přednostně místní potřeby a využívá přednostně místní zdroje.

Případný zisk z účasti na trhu je používán přednostně pro rozvoj sociálního podniku a/nebo pro naplnění jeho obecně prospěšných cílů. Sociální podnik nese ekonomická rizika. Sociální podnik se snaží o vytváření zisku/přebytku. Zisk však není primárním cílem podnikání. Převážná část zisku není rozdělována mezi společníky, manažery, členy, akcionáře nebo vlastníky. V závislosti na právní formě mohou případní členové nést ekonomická rizika prostřednictvím podílu na majetku, financování a rozhodování.

Sociální podnik vstupuje do místních iniciativ a partnerství, přispívá k místnímu rozvoji znevýhodněných oblastí. Podporuje smysl pro společenskou odpovědnost na místní úrovni.

Sociální podnik může mít vícezdrojové financování.

34

Pro sociální podniky není důležité, jakou mají právní formu, musí se však jednat o subjekty soukromého práva. Podle současného právního řádu se může jednat o družstva, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, církevní právnické osoby, sdružení s ručením omezeným, akciové společnosti a osoby samostatně výdělečně činné. Příspěvkové organizace ani obce tedy nemají být sociálním podnikem, protože nejsou autonomní, tj. jsou součástí veřejné správy. Sociální podnikání je vymezeno velmi široce. Patří do něj kromě zaměstnávání znevýhodněných osob na trhu práce také organizace poskytující obecně prospěšné služby v oblasti sociálního začleňování a místního rozvoje včetně ekologicky orientované činnosti, jednotlivci ze znevýhodněných skupin věnující se podnikání a také doplňkové činnosti nestátních neziskových organizací realizované z důvodu reinvestice zisku do hlavní obecně prospěšné činnosti organizace. Takto široce vymezené sociální podnikání by nemělo být přímo navázáno na legislativní výhody a finanční podporu, protože by pak hrozilo zneužití a rozmělnění konceptu sociálního podnikání. Podmínky případné legislativní a finanční podpory by se měly stát předmětem odborné diskuze, Mnoho diskuzí bylo věnováno vymezení principu týkajícího se participace a demokratického rozhodování a jeho snaze naformulovat ho tak, aby byl splnitelný v praxi a zároveň aby tento základní princip sociálního podnikání nebyl opominut. Výsledkem byla formulace příslušného standardu doporučující maximální směřování tímto směrem. Ve standardech je posunem od ideálu k realitě také připuštění možnosti, aby zisk nemusel být plně reinvestován na obecně prospěšný účel, protože rozjezd sociálního podniku bývá v začátcích ztrátový a pro soukromé vlastníky by byla podmínka plné reinvestice zisku zpět do činnosti demotivující. Bezprostředním pokračováním práce na standardech bude zpracování jejich rozpoznávacích znaků, aby bylo možné stanovit, že se opravdu jedná o sociální podnik. V tomto dokumentu jsou předloženy koncentrované výsledky dvouleté práce a mnoha debat osob, které se sociálním podnikáním intenzívně zabývají a budou se mu věnovat i v budoucnu. Každý ze zúčastněných v něčem ustoupil v zájmu dosažení vzájemné shody a tato schopnost domluvit se je stejně cenným výsledkem společné práce jako samotné principy a standardy. Výsledky pracovní skupiny tímto předkládáme k debatě zainteresované veřejnosti. Na tvorbě definic, principů a standardů se podílely tyto osoby a organizace: Brančíková Lucie, Svaz českomoravských výrobních družstev Černá Milena, SKOK Dohnalová Marie, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze Dvořák Alexandr, Sdružení pěstounských rodin Francová Petra, Nový Prostor, o.s. Hunčová Magdaléna, Fakulta sociálně ekonomická Univerzity J.E. Purkyně v Ústí n.L. Krejčíková Stanislava, Farní Charita Starý Knín Mácha Jan, Fokus Praha, o.s. Mudrochová Soňa, Centrum komunitní práce Ústí n.L. Pavlík Roman, Farní Charita Starý Knín Rychtář Karel, Svaz českomoravských výrobních družstev Sztarovics Robert, Nový Prostor, o.s. Šagátová Jarmila, Kazuist s.r.o. Šťastná Jaroslava, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Tuhá Helena, Úřad práce v Chrudimi Vanický Josef, Orfeus Vosmíková Hana, Nadace VIA Würtherlova Markéta, Fokus Praha, o.s.


35

Příloha č. 6 - Informace z jednání na MPO 13.5.2008 Jednání na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR se uskutečnilo v rámci vertikální mainstreamingové strategie NTS C. Cílem jednání bylo informovat MPO o výstupech NTS C v oblasti sociální ekonomiky, tj. seznámit pracovníky MPO s tabulkou principů a standardů, a jednat o možnostech podpory ze strany MPO sociálnímu podnikání. Za MPO se jednání zúčastnili Jaroslava Kubů, Hana Kubátová, Veronika Burešová, Tomáš Skuček a Vladimír Protiva. Za NTS C se jednání zúčastnili Jarmila Šagátová, Karel Rychtář, Antonín Holubář a Petra Francová. Zástupci NTS C představili současný stav vývoje sociálního podnikání v ČR a principy a standardy sociálního podniku vzniklé v rámci NTS C. Poté proběhla diskuze o možnostech podpory sociálního podnikání ze strany MPO. Zástupci NTS C žádali zejména o podporu poradenství a vzdělávání pro sociální podniky. Účastníci obdrželi podkladový materiál k jednání, jenž je přiložen k tomuto zápisu. Diskuze byla vedena o dvou možných formách podpory, a to finanční, formou startovacího kapitálu pro začínající sociální podnikatele, a nefinanční, formou dostupných (bezplatných nebo finančně zvýhodněných) poradenských a vzdělávacích služeb pro zájemce o sociální podnikání, případně pro již založené/fungující sociální podniky. Program START Operačního programu 2007 - 2013 MPO (OPPI), který je určen na podporu projektů začínajících podnikatelů má v současné době pozastaven příjem žádostí o podporu. Další vyhlášení výzvy pro předkládání projektů se předpokládá ve 4. čtvrtl 2008. Počítá se i s dílčí úpravou podmínek pro poskytnutí podpory. . Národní programy na podporu malého a středního podnikání, které byly financované ze prostředků státního rozpočtu již nejsou od roku 2008 realizovány. Převážná většina podpor poskytovaných v těchto programech byla přesunuta do OPPI financovaného, z ERDF. V programech MPO nejsou specifické podmínky pro podpory sociálního podnikání formou přímé finanční podpory (startovací kapitál ať ve formě dotací nebo zvýhodněných úvěrů). Programy OPPI schválené na období 2007 – 2013 jsou zaměřeny na podporu podnikání obecně, což nevylučuje možnost získání podpory ani na projekty sociálních podniků, pokud splní stanovené podmínky a budou úspěšné v rámci hodnocení projektů. Jedná-li se o zvýhodněné poradenské a vzdělávací služby, jeví se předběžně jako možné uvažovat v dalším období (r. 2009) o zapracování podmínek pro čerpání zvýhodněných poradenských a vzdělávacích služeb pro sociální podnikatele (začínající vč. zájemců i těch fungujících) do programu Poradenství (v rámci aktivity RIPI). Zatím je v tomto programu připravována k vyhlášení 1 výzva na podporu poradenských služeb pro malé a střední podniky se zaměřením na projekty inovace výrobků, služeb a produktů. Pokud bude realizována aktivite programu Poradenství RIPI, je předpoklad využití podpor i na přípravu projektů sociálních podniků. Jako další možnost bylo zvažováno využití OP LZZ pro vzdělávání zaměstnanců podnikatelských subjektů, kde je MPO je zprostředkujícím subjektem Řídícího orgánu. Tento globální grant je ve stadiu přípravy a bude se ještě dojednávat s MPSV, což skýtá určitou možnost začlenit podmínky pro vzdělávání zaměstnanců sociálních podniků s vyšší mírou podpory než u běžných podnikatelských subjektů. Zástupci NTS C navrhovali podporovat finančně poradenství a vzdělávání pro sociální podniky, které by z hlediska MPO nebylo rizikové. Pracovníci MPO zváží, zda by v dalších výzvách nemohlo být zahrnuto poradenství k sociálnímu podnikání. Doporučují také sledovat Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 36

vyhlášení výzev které budou zaměřeny na vzdělávání vlastních zaměstnanců a je možné, že by mohly být využitelné i pro některé stávající sociální podniky.

Zapsala Petra Francová

Ověřily: Jarmila Šagátová a Jaroslava Kubů

Příloha: Sociální podnikání – šance pro budoucnost


37

Příloha č. 7 - Informace z kulatého stolu NTS C na MPSV 4.6.2008 Jednání na MPSV se uskutečnilo v rámci vertikální mainstreamingové strategie NTS C. Cílem jednání bylo představit v koncentrované podobě produkty týkající se jak zaměstnanosti, tak i sociální oblasti a vést diskuzi o možnostech jejich využití. Za MPSV se jednání zúčastnili Adéla Purschová (odbor 72 – ŘO OP LZZ), Tereza Čakrtová a Daniel Dárek z odboru sociálních služeb, Gabriela Měřínská, Jana Židoňová, Petr Jiříček, Martina Peterková a Petr Kaplan z odboru politiky zaměstnanosti. Za NTS C se jednání zúčastnili Jarmila Šagátová, Karel Rychtář, Helena Tuhá, Jana Formiczewová, Ivana Bohatá, Alexandr Dvořák, Stanislava Krejčíková, Jaroslava Šťastná, Markéta Wurtherlova, Lucie Brančíková a Petra Francová. Jednání zorganizoval a uvedl Filip Kučera z odboru řízení pomoci z ESF - ŘO CIP EQUAL. Expertky NTS C představily nejprve současný stav vývoje sociálního podnikání v ČR a principy a standardy sociálního podniku vzniklé v rámci NTS C. Poté paní Helena Tuhá představila návrhy a zkušenosti projektů z oblasti sociálních služeb (viz příloha č. 1). Jeden z návrhů, krátkodobé kurzy pro doplnění kvalifikace pracovníků v sociálních službách, je již zapracován do návrhu připravované novely zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. V diskuzi o návrhu na zapracování povinného manažerského vzdělávání do zákona se nakonec přítomní shodli na tom, že by se mělo jednat o iniciativu zřizovatele a měla by existovat nabídka akreditovaných kurzů, nemusí to ale být povinností uloženou zákonem. Co se týče malé informovanosti domácností a uživatelů o nabídce sociálních služeb (zejména terénních), odbor sociálních služeb si je toho vědom a apeluje zejména na zástupce obcí a krajů a sami se snaží informovat jak to jde. Návrh na proškolení praktických lékařů prostřednictvím Společnosti praktických lékařů vítají a pokud to p. Tuhá s kolegy zorganizuje, rádi lékaře proškolí (T. Čakrtová doporučuje obrátit se na ředitele odboru 22 M. Žárského). Navrhla také možnost předložit projekt v rámci ESF na proškolení lékařů. Souhlasí s návrhem na zapracování vzdělávání o sociálních službách do zdravotnických oborů na SŠ, VOŠ a VŠ a doporučují najít konkrétní osobu na MŠMT, s níž by o tom šlo jednat. Informace o sociálních službách v televizi již proběhly, působení takto zaměřené reklamy není expertně prokázáno a zjistí, zda by bylo možné případně financovat televizní reklamu. Na téma financování terénních sociálních služeb se rozvinula velká diskuze bez jasných závěrů. Ve druhé části paní Jarmila Šagátová představila sociální podnikání jako vhodnou formu zaměstnávání znevýhodněných osob (viz příloha č. 2). Poté proběhla diskuze o možnostech podpory sociálního podnikání ze strany MPSV a o možnostech využití standardních nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Zástupci NTS C žádali zejména o podporu poradenství a vzdělávání pro sociální podniky. Stávající možnosti úřadů práce pro podporu sociálního podnikání jsou omezené a pokud by bylo zákonem vymezeno, co je sociální podnik, mohly by úřady práce lépe hledat formy podpory. Úřady práce by mohly případně nabízet rekvalifikační kurzy pro sociální podnikání dlouhodobě nezaměstnaných a tito lidé by mohli být pak zaměstnáni v sociálním podniku nebo sociálně podnikat jako OSVČ. Tato forma podpory je možná z oblasti podpory 2.1 OP LZZ. Přítomní pracovníci odboru politiky zaměstnanosti sociální podnikání vítají a podpoří informování úřadů práce o tom, co to je. Navrhli několik možností informování, které členové NTS C uvítali a zrealizují je: - přestavit sociální podnikání na celostátní poradě ředitelů úřadů práce v nejbližším reálném termínu, kterým je září nebo říjen 2008; - představit sociální podnikání na celostátní poradě pracovníků trhu práce v listopadu 2008.

Zapsala Petra Francová


38

Přílohy: 1. Materiál pro jednání zástupců projektů CIP EQUAL (NTS C) s pracovníky odboru 22 a SSZ MPSV 2. Sociální podnikání – šance pro budoucnost; témata k diskuzi


39

Příloha č. 8 - Zápis z jednání na odboru cestovního ruchu MMR k výstupům projektu CIP EQUAL „Beskydy pro všechny“ příjemce Kazuist 1. 7. 2008 Přítomni: Blažena Křížová (odbor cestovního ruchu MMR), Daniela Zachystalová (odbor cestovního ruchu MMR), Renáta Haroková (odbor řízení pomoci ESF MPSV, ŘO CIP EQUAL), Filip Kučera (odbor řízení pomoci ESF MPSV, ŘO CIP EQUAL), Jarmila Šagátová (Kazuist, manažerka projektu Beskydy pro všechny), Petra Francová (Nový Prostor, expertka NTS C) Na začátku jednání ředitelka odboru cestovního ruchu MMR Blažena Křížová vysvětlila své stanovisko k produktům projektu Kazuist zaslané MPSV v rámci tzv. vertikálního mainstreamingu koordinovaném odborem řízení pomoci z ESF MPSV (řídící orgán CIP EQUAL). Vyjádřila své výhrady k zavádění certifikací v cestovním ruchu zdola, protože certifikace má probíhat na území celé ČR jednotně a v souladu s pravidly certifikace EU. Jeden subjekt nemůže stanovit sám pravidla a podle nich certifikovat. Z tohoto pohledu je certifikace zaváděná projektem „Beskydy pro všechny“ nesystémová. Dále upozornila na nepřesné použití pojmu „sociální cestovní ruch“ v rámci projektu Beskydy pro všechny, protože ten zahrnuje i další cílové skupiny, než jen občany se zdravotním postižením. Tyto důvody jí vedly k nesouhlasnému vyjádření s případným celostátním využitím tohoto produktu v jejím dopise zaslaném na MPSV. Jarmila Šagátová z Kazuistu vysvětlila situaci při vzniku projektu v roce 2005, kdy byl sociální cestovní ruch v ČR naprostou novinkou a nebyly k dispozici žádné systémové nástroje hodnocení přístupnosti turistické infrastruktury. Proto se zpracovatelé zaměřili na vývoj nástrojů na její hodnocení (ubytovací a stravovací zařízení ), které by současně měly motivační charakter pro samotné provozovatele. Tak vznikla kromě hodnotící metodiky (hodnotících kritérií) i značka „Bez bariér“, která je udělována těm zařízením, které v bezbariérovosti dosáhnou určitou úroveň. Tento výstup spolu s webovým portálem informacemi o certifikovaných turistických zařízeních a s informacemi pro zájemce o certifikaci, v projektu označován jako „sociální observatoř“, se v rámci vertikálního a horizontálního mainstreamingu setkal s velkým ohlasem (např. eurokomisař Špidla, bývalý náměstek MMR Vačkář, předseda sociálního výboru PSP Škromach a další). Na zpracovatele se obracejí zástupci regionů (např. Šumava, Krkonoše) s požadavkem na „transfer“ této metodiky. Národní rada osob se zdravotním postižením ČR ji považuje za vhodné východisko pro vytvoření jednotných standardů pro bezbariérové cestování v ČR. Realizátoři projektu společně s NRZP ČR se hodlají aktivitám na podporu bezbariérového cestování i nadále věnovat, a uvítali by podporu ze strany MMR v návaznosti na zpracovanou Koncepci rozvoje cestovního ruchu v ČR na léta 2007-2013. Zástupci MPSV Renata Haroková a Filip Kučera vysvětlili způsob fungování CIP EQUAL včetně procesu validace a zájem ministerstva na využití již vytvořených výstupů, aby tak bylo dosaženo větší efektivity při využití prostředků EU věnovaných na CIP EQUAL. Expertka NTS C Petra Francová zmínila možnost převzetí již vytvořeného modelu certifikace a jeho začlenění do národních certifikačních systémů. J. Šagátová zmínila dvě možnosti využití jejich produktu: jedou z nich je postupné rozšiřování do jiných regionů dle regionálních možností financování těchto aktivit, druhou je celostátní systémové využití za podpory MMR, čemuž dávají přednost. Podle F. Kučery jsou výstupy CIP EQUAL včetně tohoto projektu volně k dispozici a bylo by škoda jich při nastavování certifikace nevyužít. Z tohoto hlediska se v rámci této schůzky nejedná o zvýhodňování jednoho subjektu, ale o šíření určitého typu výstupu. Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky

40

Odbor cestovního ruchu bude podávat v IOP individuální projekt na zavedení jednotného národního systému certifikace včetně vytvoření standardů bezbariérového cestovního ruchu. Do projektu budou také zahrnuty konzultace s poradními zastřešujícími organizacemi v cestovním ruchu, se kterými odbor dlouhodobě spolupracuje. Pokud MMR dospěje k závěru, že výstupy projektu Beskydy pro všechny, které jsou k dispozici, budou v IOP využitelné, určitě je využije. Závěry: B. Křížová řekla, že oceňuje práci „v terénu“, která byla v projektu vykonána, avšak procesy standardizace a certifikace bude na národní úrovni koordinovat MMR. Po projednání návrhů v rámci MMR a s dalšími partnery bude po prázdninách informovat zástupce RP Beskydy pro všechny, zda je možná případná spolupráce v této oblasti.

Zapsala: Petra Francová 3.7.2008


Ověřili: Jarmila Šagátová a Filip Kučera 4.7.2008

41

Příloha č. 9 - Informace z jednání na Magistrátu hl.m. Prahy 2.7.2008 Přítomni: Petra Altmannová (odbor fondů EU), Kateřina Murlová (odbor fondů EU), Ludmila Nosková (odbor fondů EU), Klára Holanová (odbor sociální péče a zdravotnictví), Petra Francová (expertka NTS C, Nový Prostor o.s.), Jaroslava Šťastná (expertka NTS C, FF UK) Na začátku jednání expertky NTS C nabídly pracovnicím Magistrátu hl.m. Prahy výstupy NTS C k využití a informovaly o situaci ohledně projektů EQUAL v oblasti sociální ekonomiky a nabídly možnost konzultovat problematiku sociální ekonomiky se členy NTS C. Magistrát hl.m. Prahy bude připravovat systémový individuální projekt na podporu sociálních podniků, jehož nositelem bude odbor sociální péče a zdravotnictví. Cílem tohoto projektu bude vytvořit vzdělávací a poradenské centrum pro Prahu, které zpracuje a akredituje vzdělávací program pro sociální podnikatele (obdoba základů podnikání v programu MPO START s doplněním o sociální podnikání), poté bude v tomto vzdělávacím programu připravovat budoucí sociální podnikatele a bude jim poskytovat poradenství při rozjezdu sociálních podniků. Odbor sociální péče a zdravotnictví bude vypisovat výběrové řízení na dodavatele služeb. Odbor fondů EU nechystá zvláštní globální grant na sociální ekonomiku, organizace mohou předkládat takto zaměřené projekty v rámci již existujících výzev v prioritní ose 2 Podpora vstupu na trh práce. Podpora sociálnímu podnikání bude moci být poskytnuta pouze v rozsahu umožněném pravidly ESF, tj. zejména na zaměstnávání znevýhodněných osob. Rozsah činností, na které bude možno žádat v globálním grantu OP LZZ a se kterým byli přítomné pracovnice magistrátu seznámeny, je z hlediska uznatelnosti ESF v pořádku. V rámci prioritní osy 2 OPPA chce odbor fondů využívat křížové financování zejména v projektech na sociální ekonomiku (objem investic v OPPA může být maximálně až do 45 % rozpočtu přímých nákladů projektu). Pracovníci odboru fondů EU budou způsob podpory sociální ekonomiky koordinovat v maximální míře s odborem sociálních služeb MPSV, aby nastavené systémy byly v souladu. Z tohoto důvodu dojde k vyhlášení výběrového řízení na magistrátu v koordinaci s MPSV, tj. až po schválení Integrovaného operačního programu. Magistrát určitě využije Srovnávací analýzu modelů sociální ekonomiky v EU a možnosti jejich aplikace v ČR v rámci programového období evropského sociálního fondu 2007 – 2013, kterou zpracovalo pro MPSV GLE. Magistrát má velký zájem o konzultace sociálního podnikání v oblasti veřejné podpory, zástupci NTS C ji však nemohou poskytnout. Petra Francová přislíbila zapůjčit materiály z Velké Británie, které se touto problematikou zabývají. Expertky informovaly o možnosti financovat činnost sociálních podniků prostřednictvím veřejných zakázek. Upravit způsob zadávání veřejných zakázek magistrátem není v kompetenci přítomných pracovníků magistrátu a v úvahu připadá pouze výběrová řízení v projektech příjemců OPPA. Vzhledem k častým chybám ve výběrových řízeních příjemců to však nedoporučují.

Zapsala: Petra Francová 2.7.2008


Ověřila: Jaroslava Šťastná 3.8.2008

42

Příloha č. 10 – Informace z jednání na SSZ MPSV Od: Petra Francová Odesláno: 31. července 2008 14:48 Komu: 'Alexandr Dvořák'; 'Barbora Stašková'; 'Hana Vosmíková'; 'Jan Mácha'; 'Kristina Gotteltová'; 'Magdalena Hunčová'; 'Magdalena Hunčová'; 'Marie Dohnalová'; 'Nathalie Guri'; 'Helena Tuhá'; 'Jarmila Šagátová'; 'Josef Vanický'; 'Karek Rychtář'; 'Lenka Krbcová Mašínová'; 'Lucie Brančíková'; 'Lucie Přádová'; 'Marcela Sopková'; 'Markéta Wurtherlová'; 'Pavel Šmýd, Alexandr Dvořák'; 'Radka Erbanová'; Robert Sztarovics; 'Roman Pavlík'; 'Soňa Mudrochová'; 'Stanislava Krejčíková'; 'Taťána Černá' Předmět: jednání o SE na SSZ Dobrý den,

ráda bych vás stručně informovala o výsledku jednání na SSZ o sociální ekonomice 23.6.2008, kterého se za SSZ zúčastnily paní ředitelka Marie Bílková a Jana Majerová a za NTS C Karel Rychtář a já. Účelem jednání bylo získat podporu pro sociální podnikání jako nového konceptu podporujícího zaměstnávání znevýhodněných osob a nabídnout ho k zapracování do strategií a politik služeb zaměstnanosti. Ačkoliv jsme byli vlídně vyslechnuti a obě dámy projevily o sociální ekonomiku zájem, jasně nám sdělily, že sociální ekonomika nepatří do jejich kompetence a že SSZ rozhodně nehodlá sociální podnikání zaštiťovat. Kompetenčně to podle jejich názoru patří více odboru sociálních služeb MPSV nebo Ministerstvu průmyslu a obchodu. Doporučovaly také usilovat o vznik mezirezortního orgánu, např. na úřadu vlády. Sdělily nám, že se SSZ připojí k iniciativě někoho jiného, sama se ale tématu sociální ekonomiky neujme, protože jim nepřísluší. Jinak jsme byli pochváleni, že definice, principy a standardy sociálního podnikání jsou výborné a že jsme udělali velký kus práce.

Zdraví

Petra Francová


43

Příloha č. 11 – Informace ze závěrečné konference CIP EQUAL Psáno pro sborník závěrečné konference CIP EQUAL 22.-23.duben 2008 Mechanismus Národních tematických sítí CIP EQUAL se ukázal být v práci NTS C velmi nosným a umožnil rozvoj sociální ekonomiky v České republice. Počátečním krokem bylo sestavení vyváženého složení týmu NTS C – kromě zástupců rozvojových partnerství reprezentujících občanská sdružení, s.r.o. a družstva jsou jejími členy tři experti a postupně se začali jednání účastnit aktivně i zástupci MPSV. V prostředí NTS C docházelo ke standardní výměně informací mezi jednotlivými projekty, skupina se však zejména zaměřila na zastřešující témata jako je mainstreaming a diskuzi a vymezení nového konceptu sociální ekonomiky. Sociální ekonomika je v České republice inovativním a velice perspektivním tématem a v NTS C došlo k soustředění většiny rozvojových aktivit týkajících se sociálního podnikání. Jednotlivá rozvojová partnerství vytvořila produkty, které dobře reagují na potřeby v oblasti sociálního podnikání i komunitních služeb. Tyto produkty budou jejich tvůrci využívány i po skončení projektů a jsou vhodné i pro vertikální mainstreaming. Ke konci fungování NTS C jsme společně vytvořili závěrečnou vertikání mainstreamingovou strategii a budeme podle potřeb jednotlivých projektů oslovovat s pomocí Řídícího orgánu CIP EQUAL příslušná ministerstva a jednat o možnostech využití jednotlivých produktů. Rozhodli jsme se na závěrečné konferenci CIP EQUAL představit podrobně čtyři produkty. Tři z nich jsou ukázaly sociální podnikání v praxi a možnosti pro začleňování znevýhodněných skupin na trh práce, čtvrtý produkt nabídl možnost využití státních zakázek pro vznik trhu pro sociální podniky. Prvním produktem byla sociální firma jako nový model zaměstnávání osob těžce znevýhodněných na trhu práce, kterou představila Markéta Würtherlová z Fokusu Praha. V rámci projektu vznikly dvě sociální firmy – Zahrada a Café Therapy. Zahrada vznikla z chráněné dílny zaměstnávající duševně postižené a jedná se o zahradnictví, které nabízí své služby na Praze 7. Café Therapy je restaurací na Praze 1, v níž pracují lidé s drogovou minulostí. Na základě těchto zkušeností byla vytvořena příručka o sociální firmě a standardy sociální firmy. Oba tyto výstupy budou sloužit jako vodítko pro mnoho organizací, které o založení sociální firmy vážně uvažují. V diskuzi se hodně hovořilo o tom, že řídit sociální firmu je mnohem těžší než normální podnik a že to klade velké nároky také na pracovníky sociální firmy, kteří sami znevýhodněni nejsou. Jako druhý produkt byl představen Karlem Rychtářem a Vlastimilem Mikuláškem model sociálního družstva obcí, který vznikl v projektu Svazu českomoravských výrobních družstev a zkušenosti s fungováním obecních družstev v praxi. Na základě praktických zkušeností při zakládání několika družstev na Moravě byl zpracován manuál zakládání sociálních družstev obcí, který bude sloužit dalším zájemcům o jejich založení. Hlavní cílovou skupinou jsou starostové obcí, kterým může obecní družstvo pomoci vyřešit řadu problémů najednou a přinést také finanční prostředky do obecního rozpočtu. V rozsáhlé kampani byla osloveno téměř 2000 osob a institucí a v současné době je založeno 15 obecních družstev. V diskuzi bylo upřesněno, že tato kampaň se vyhnula Praze z důvodů její velikosti a specifik. Třetím produktem, o němž hovořila na konferenci Jarmila Šagátová z Kasuistu s.r.o., byl sociální cestovní ruch jako nová příležitost pro cestování zdravotně postižených. Produktem projektu je sociální observatoř, která poskytuje na internetovém portálu informace zdravotně postiženým o bezbariérových možnostech ubytování a pomáhá i provozovatelům ubytovacích zařízení při odstraňování tzv. měkkých i tvrdých barier formou poradenství a následným udělením certifikované Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky

44

značky Bez bariér. Sociální cestovní ruch má potenciál pro tvorbu mnoha nových pracovních příležitostí pro lidi znevýhodněné na trhu práce a vytváří prostředí pro vznik sociálních podniků zejména v odlehlých venkovských oblastech. Systém byl vyvinut a otestován v Beskydech a Jeseníkách a bude nejspíše rozšířen i do Krkonoš a na Šumavu. Představení produktu vyvolalo velkou diskuzi zejména o způsobech jeho zavádění a rozšiřování, které bude probíhat formou franchisingu. V závěrečné prezentaci představil Robert Sztarovics z Nového Prostoru možnosti využití veřejných zakázek k vytvoření trhu pro sociální podniky a zkušenosti s využíváním sociálních klauzulí a jejich zapracovávání do zadávacích dokumentací veřejných zakázek ve Velké Británii. Veřejná správa je velkým zadavatelem a může si diktovat takové podmínky pro nákup zboží a služeb, které budou mít synergické dopady do sociální nebo environmentální oblasti, za které je veřejná správa také odpovědná. Tento nový způsob zadávání veřejných zakázek vytváří poptávku po zaměstnávání znevýhodněných osob a nutnost respektovat místní zájmy a potřeby, čímž vzniká nový trh pro aktivity sociálních podniků. Důsledkem jsou úspory veřejných prostředků na vyplácení různých dávek a dotací, protože je sociálních cílů dosahováno jinými cestami. Český i evropský právní řád tento způsob zadávání veřejných zakázek umožňuje. V závěru vystoupil Jiří Taišl, právní expert projektu, a hovořil o právních souvislostech nového způsobu zadávání veřejných zakázek. Poslední přednesený příspěvek vyvolal značnou diskuzi. Hovořilo se také o potřebě napojit sociální podnikání na činnost ministerstva průmyslu a obchodu a jejich programů na podporu podnikání. Na závěrečné konferenci CIP EQUAL byly také představeny principy a standardy sociálního podniku a související definice, na nichž se konsensuálně shodla NTS C. Jejich znění je možno nalézt na společně využívaných stránkách www.socialni-ekonomika.cz, které se staly platformou sdílení informací v NTS C a přetrvají život EQUALu. Způsob, jakým pracovala NTS C, lze označit za ukázkový příklad dobré praxe ve využití možností CIP EQUAL. Na jeho půdě vznikla odborná platforma těch, kteří se sociální ekonomikou v České republice zabývají, podařilo se toto téma začlenit do nových operačních programů a konsensuálním způsobem byl vytvořen základ českého pojetí sociální ekonomiky. Toto vše bude pokračovat i po ukončení CIP EQUAL. Sociální podnikání se stalo mezitím přitažlivým pro mnoho organizací a nová platforma společné práce se bude snažit integrovat i tyto nově vzniklé proudy.

Petra Francová dlouhodobá expertka NTS C


45

Příloha č. 12 – Základní rámec projektu pro výzvu v rámci OP LZZ – návrh J. Šagátové Sociální ekonomika a sociální podnikání – národní tématická síť Základní rámec projektu pro výzvu v rámci OP LZZ, opatření „Mezinárodní spolupráce“ 1. Formální rámec „sítě“ A. Žadatel/příjemce grantu (např. Nový prostor) B. Partneři 1 až x (právnické osoby) U partnerů se předpokládá: - zapojení do aktivit projektu i mimo pravidelná setkání sítě - zapojení více než 1 zástupce - převzetí garance za určitou oblast projektu (není nezbytně nutné) a) stávající členové/organizace NTS, kteří i do budoucna se chtějí věnovat tomuto tématu (např. Focus, SČMVD, Kazuist …… a další) b) noví členové/organizace, kteří mohou být přínosem C. Experti projektu Podílí se na realizaci aktivit projektu a) řádní zaměstnanci/dohodáři „žadatele“ a „partnerů“ b) stávající členové NTS_C (vč. Odborných expertů) nebo noví členové, kteří se chtějí podílet na projektu pouze jako fyzické osoby tzn. že jejich zaměstnavatel není ani žadatelem ani partnerem projektu b1) DPČ nebo DPP se žadatelem/partnerem projektu (kalkulováno v rámci kapitoly 1.1 Lidské zdroje) b2) fakturace/nákup služeb experta (kalkulováno v rámci kapitoly 5. Nákup služeb) A. + B. tvoří rozvojové partnerství, kde jsou vzájemné vztahy uspořádány Smlouvou o spolupráci (obdoba jak v RP v programu Equal). Případní zájemci o zapojení do sítě v průběhu projektu se mohou zapojit jako „C“. Pro tento účet by byla v rozpočtu plánována v položce nákup služeb určitá „rezerva na zaplacení“ těchto nových členů. 2. Financování A. B.

C.

Žadatel je příjemce grantu Partneři participují na grantu ve výši a rozsahu svého zapojení do projektu. Je zohledněno již ve fázi plánování rozpočtu, kdy se „rozpočtují“ položky v jednotlivých kapitolách rozpočtu i pro partnery. Podíl partnerům pak proplácí „žadatel“ na základě měsíčních vyúčtování partnerů, které předkládají žadateli. Pon. V rámci programu Equal jsme zpracovali interní metodiku pro financování v rámci rozvojového partnerství, kterou je možné využít. Experti/fyzické osoby, kteří nemají uzavřenou DPČ nebo DPP s žadatelem/partnerem projektu svou práci „fakturují“ žadateli, se kterým uzavřou např. smlouvu o dílo (nákup služeb).

3. Organizační struktura Vrchní řešitelský tým projektu (VŘT) nebo jinak nazvaný „vrcholný orgán projektu“ Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky

46

Sestává z manažera projektu (zástupce žadatele) + zástupců partnerských organizací (za každého partnera 1 zástupce, obvykle vedoucí pracovní skupiny). Může být doplněn o interního auditora (expert, který kontroluje/monitoruje naplňování cílů/indikátorů projektu) příp. finančního manažera(expert, který kontroluje/monitoruje financování uvnitř rozvojového partnerství + čerpání plánovaného rozpočtu).

Pracovní skupiny Četnost pracovních skupin závisí na aktivitách projektu. Každá pracovní skupina realizuje „druhově“ příbuzné aktivity příp. sleduje „dílčí cíl“. Přenos a sdílení informací mezi pracovními skupinami se děje: - na pracovních setkáních VŘT (kde jsou zastoupení vedoucí pracovních skupin) - na společných schůzkách jednotlivých pracovních skupin Příklad pracovních skupin: PS 1 Vývoj (obdoba NESEP, tj. kde „vzniká“ inovace, tvorba standardů, rozpoznávacích znaků, vytvoření regionálních modelů podpory sociálního podnikání, příprava legislativních úprav apod.) PS 2 Mezinárodní spolupráce (všechny aktivity spojené s výměnou mezinárodních zkušeností, přenos nových zkušeností – úzká spolupráce s PS 1) min. 25 % aktivit projektu. PS 3 Vzdělávání a diseminace (např. formou řádných setkávání/workshopů členů sítě vč. Vzdělávání v konkrétních tématech spojených se SE a SP – členové pak mohou dále diseminovat v rámci svých regionů/oborů/oblastí apod. Příprava „podpůrné sítě vzdělávacích a poradenských institucí pro rozvoj SP) PS 4 Prosazování, osvěta, PR (vč. Mainstreamingových aktivit vertikálních i horizontálních, charta SE)…….. atd. U méně složitých projektů lze „nahradit“ pracovní skupiny „klíčovými aktivitami“.

Šagátová J. 27.06.2008


47

Příloha č. 13 – Návrh na způsob pokračování po skončení NTS C Nové ekonomiky o.p.s. Nová ekonomika o.p.s. nabízí zabezpečit pokračování činností, které probíhaly pod hlavičkou NTS C a NESEA, a zapracovat to do projektu, který zpracovává do prioritní osy 5 Mezinárodní spolupráce OP LZZ. Nová ekonomika o.p.s. chce pomáhat prosazovat nové trendy a změny v České republice, které by prostřednictvím ekonomických nástrojů přinášely společenský a ekologický prospěch. Projekt bude zaměřen na tvorbu argumentů pro mainstreaming sociální ekonomiky a jejich propagaci prostřednictvím kampaní; obsahově se bude jednat o měření dopadů sociálního podnikání a o způsob zadávání veřejných zakázek podporující sociální podnikání. Část projektu zaměřená na pokračování NTS C by z těchto dvou komponent profitovala. Nová ekonomika se nechce sama stát zastřešující organizací, chce ale dopomoci jejímu vzniku. Navrhujeme vytvořit volnou koalici právnických a fyzických osob, které se zabývají sociální ekonomikou, tj. buď samy podnikají, případně se na to připravují, nebo se angažují na přípravě infrastruktury sociálního podnikání. Jednalo by se o volné uskupení, kde by o míře angažovanosti rozhodoval každý z účastníků podle svých možností a zájmů. Nová ekonomika by byla v roli facilitátora a byla by zároveň jedním z účastníků. Je otázkou, jak nastavit účast v tematické síti, protože by se nejednalo v tomto pojetí o členskou organizaci s formální strukturou. Po konzultaci s předsedkyní SKOK Milenou Černou, která je expertkou NTS C, navrhujeme obdobnou formu fungování jakou začínala Stálá konference oborových organizací v sociálních službách (SKOK, nyní nazývaný Spolek oborové konference nestátních neziskových organizací působících v sociální a zdravotně sociální oblasti). Na první konferenci NNO působících v sociální a zdravotní oblasti v roce 1996 se zástupci těchto organizací dohodli, že je dobré se pravidelně scházet, domlouvat se a prosazovat společné zájmy. Druhá konference už nesla název „stálá“ a vznikl SKOK. Účastníci konference zvolili 15-ti členné představenstvo, které mělo mandát do další konference jednat jménem zúčastněných organizací. Z potřeby prosazovat společné téma vzniklo volné neformální zájmové sdružení oborových NNO, které nemělo stálou členskou základu a mělo volené předsednictvo, jež jednalo jménem takto sdružených organizací. Bez právní subjektivity ale SKOK nemohl nikde žádat o finanční prostředky na svou činnost, takže v roce 2002 se stal občanským sdružením. Náš návrh na praktické fungování národní tematické sítě pro sociální ekonomiku zní takto: Do tří měsíců po zahájení projektu bychom zorganizovali konferenci, na které by bylo zvoleno 5ti až 7-mi členné předsednictvo/řídící výbor s mandátem reprezentovat a vyjednávat jménem účastníků konference, které by si ze svého středu zvolilo předsedu. Na konferenci by také byla ustavena jedna nebo dvě pracovní skupiny na práci na konkrétních odborných tématech (obdoba NESEA). Pracovní skupina by výsledky své práce předkládala předsednictvu/výboru. Pokud by šlo o zásadní rozhodnutí, bylo by schvalováno buď elektronickým hlasováním účastníků této konference nebo účastníky konference následující. V rámci projektu, který by byl koncipován na cca 2,5 roku, by se uskutečnily 3 konference a na poslední z nich by se jednalo o vzniku zastřešující organizace. Předsednictvo/řídící výbor by se scházel cca 4-5x ročně. Na následující konferenci by proběhly nové volby. Do doby uskutečnění první konference by fungoval její přípravný výbor ve složení NTS C + NESEA, který by rozhodl o způsobu konání konference. Navrhujeme, aby konference měla dvě části – jednu informační, otevřenou široké odborné veřejnosti, a druhou pracovní část, která by byla pokračováním a rozšířením NTS C a ta by měla právo volit předsednictvo. Účastníci této druhé Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky

48

části by tvořili tematickou síť. Druhou možností je uspořádat celou konferenci jako setkání účastníků tematické sítě pro sociální ekonomiku s vyloučením široké veřejnosti. Komunikace by probíhala prostřednictvím zpravodaje, emailové konference a webové stránky www.socialni-ekonomika.cz. Pro komunikaci vně tematické sítě by bylo možné využít kromě zpravodaje a webu také CRM systém, který je velkou databází emailových adres zájemců o informace o sociálním podnikání vytvořenou a využívanou equalovským projektem Nového Prostoru. Účastníci tematické sítě, kteří by aktivně pracovali v předsednictvu/výboru nebo v pracovních skupinách, by za svou práci dostávali zaplaceno podle velikosti odvedené práce. Částku by bylo možno buď vyplatit formou DPP/DPČ nebo fakturací domovské organizaci pracovníka. Organizačně by funkci sekretariátu tematické sítě zabezpečoval zaměstnanec Nové ekonomiky o.p.s. (na plný úvazek), jenž by byl podporovaný a kontrolovaný ředitelkou, kterou budu já (na částečný úvazek – cca 0,2?). Nová ekonomika o.p.s. by zabezpečovala, aby se všechny tyto aktivity odehrávaly, a hlídala by rozpočet. Do věcného obsahu by vstupovala pouze jako jeden z účastníků. Způsob spolupráce s pokračovateli evropské NTS – nutno dopracovat. Sled kroků: - Přípravný výbor konference - 1. konference – volba předsednictva + rozhodnutí o pracovních skupinách - Práce předsednictva (4-5x ročně), pracovních skupin (5-6x ročně) a sekretariátu, vydávání zpravodaje, provoz webu, emailová konference - 2. konference – volba předsednictva, schvalování zásadních rozhodnutí - Práce předsednictva (4-5x ročně), pracovních skupin (5-6x ročně) a sekretariátu, vydávání zpravodaje, provoz webu, emailová konference - 3. konference – rozhodnutí o případném vzniku zastřešující organizace Obsah činnosti národní tematické sítě pro sociální ekonomiku (podle dotazníků): o Pokračování v práci na standardech sociálního podniku (stanovení rozpoznávacích znaků, případná úprava standardů) o Diskuze a výměna názorů o Přenos nových informací z ČR i ze zahraničí o Snaha o sjednocování pojmů/výkladů v teorii a v praxi o Monitoring vývoje SE v ČR a stanovovat si podle toho úkoly a návrhy na ovlivňování SE v ČR (návrh legislativních úprav, systémová asistence ve prospěch SE…) o Napojení na celoevropskou tematickou síť pro SE. Tento návrh je pracovní a bude upravován v případě potřeby tak, aby byly odstraněny nejasnosti a aby bylo dosaženo shody.

Zpracovala Petra Francová ve spolupráci s Robertem Sztarovicsem


27.6.2008

49

Obsah: Národní tematická síť C Posilování sociální ekonomiky 2

Recommend Documents