Obsah. Martin Strnad - Design of Notebook

Obsah

Obsah

1.1 2.1 3.1 4.1 5.

Titulní strana Zadání závěrečné práce Licenční smlouva Abstrakt, klíčová slova, bibliografická citace Prohlášení autora Obsah Úvod Historická analýza 1.2 Historie počítačů 1.3 Historie notebooku Technická analýza 2.2 Kategorie 2.3 Materiály 2.4 Hardware 2.5 Konstrukce 2.6 Shrnutí Designerská analýza 3.2 Zhodnocení současné produkce 3.3 Ergonomické požadavky 3.4 Vývojové tendence v technologii Průvodní zpráva 4.2 Ůvod do problematiky 4.3 Vývoj, variantní návrhy 4.4 Technické prvky designu 4.5 Estetické prvky designu 4.6 Ergonomické prvky designu Závěr

1 3 5 7 9 11 12 13 13 14 16 16 16 16 18 18 19 19 19 21 22 22 22 24 31 32 33

6.

Seznamy

34

6.1 Seznam použitých zdrojů 6.2 Seznam obrázků 6.3 Seznam příloh

34 34 34

Martin Strnad - Design of Notebook

11

Úvod

Úvod

12 Jako první věc během navrhování notebooku bylo nutné uvědomit si, jaký typ přístroje chci vytvořit. Bylo tedy nutné zhodnotit účely a funkce, pro které bude počítač vytvořen. Já jsem zvolil malý, lehký a multimediálně pružný notebook, který svými parametry nejlépe padne do kategorie tzv. subnotebooku (viz. technická analýza) a jeho hlavní využití bude jako multimediální, prezentační notebook. Takovýto přístroj musí splňovat určitá kritéria kladená na jeho parametry a taktéž musí překonat jistá funkční a konstrukční úskalí. Počítač určený pro prezentace by měl být co možná nejmenší, vzhledem k jeho častému přenášení, dostatečně hardwarově a periferně vybavený a měl by mít dostatečnou výdrž baterií. Také s přihlédnutím k cílovému segmentu potencionálních zákazníků musíme podřídit design dalším aspektům. To se týká zejména jisté konzervativnosti vzhledu, kde se předpokládá sladěnost jak barev, tak tvarů. Členění bakalářské práce je tedy rozvrženo, aby všechny důležité části byly uspořádány v logických a funkčních souvislostech, počínaje historií, technickou částí, designerskou částí až k průvodní zprávě a závěru.


1. Historická analýza

1. Historická analýza 1.1 Historie Počítačů

Obr. 1.1 Abakus

Jako první předchůdce počítačů je označován tzv. Abakus. Jedná se o hliněnou destičku s kuličkami používanou pro základní numerické operace již ve starověkém Egyptě. Jeho následovník se objevil až v 17.stol. v Anglii, kdy vznikly první logaritmické tabulky a logaritmické pravítko. Roku 1623 sestrojil Wilhelm Schickard první mechanický počítací stroj, následován stroji Blaise Pascala či Gottfrieda Leibnitze. Kolem roku 1820 vzniká první sériově vyráběný kalkulátor nazvaný Thomasův Arithometr podle svého tvůrce. Ke konci 19. století vznikají první programovatelné stroje což je velký skok ve vývoji. Od této chvíle je možné modifikovat funkci počítače například děrnými štítky. Následovaly počítače tzv. Nulté generace, což byly elektromechanické přístroje složené převážně z relé. Zástupci této skupiny byly například počítače Z1, Z2, Z3 němce Konráda Zuseho, přičemž poslední verze Z3 už byla prakticky využitelná. Simultálně vznikají v USA počítače Mark I a Mark II, který obsahoval už na 13000 relé. Po roce 1944 vzniká počítač označovaný jako ENIAC. Jednalo se o zástupce První generace a poprvé se začalo využívat elektronek. I přesto však tyto počítače disponovaly minimálním výpočetním výkonem a obrovskými rozměry a hmotností (40tun). Vývoj se tedy musel nutně ubírat směrem ke zmenšení proporcí a zvýšení výkonu. Vznikají tedy počítače Druhé generace na bázi tranzistoru. Zástupci byli COBOL a FORTRAN. Současně vznikají první operační systémy a programovací jazyky. V roce 1981 vznikají počítače Třetí generace, která trvá dodnes. Jejich podstata spočívá ve využití integrovaných obvodů a mikroprocesorů.


13


14

1.2 Historie Notebooků Počátky historie počítače v podobě notebooku se datují do počátku 70. let 20. století. V této době vytváří američan Alan Kay svůj koncept zvaný Dynabook, který jako první představuje ideu mobilního přenosného počítače. Ve stejném vývojovém centru vznikl i NoteTaker, avšak ten se do sériové výroby nikdy nedostal. Jeho nástupce se v roce 1981 stává prvním přenosným počítačem dostupným širšímu spektru uživatelů a nese název Osborne 1. Ten měl obrovský komerční úspěch a jeho nástupci na sebe nenechali dlouho čekat. Dalším úspěšným modelem byl Compaq Portable z roku 1983 na kterém už běžel systém MS-DOS a považuje se za první osobní počítač tak, jak je známe dnes. Ve stejném roce se na trh dostává Epson HX-20, který poprvé diponuje baterií. Stejně tak je vybaven jednoduchým LCD displejem. Prvním „klasickým“ notebookem co se týče vzhledu byl GriD Compass 1101 z roku 1982, který však pro svou vysokou cenu našel využití pouze v armádě a specializovaných oblastech. Dalším vývojovým mezníkem byl Gavilan SC z roku 1984, který disponoval jako první touchpadem a měl externí port pro připojení tiskárny. Největší boom co do prodejnosti prvních přenosných počítačů se dočkal Kyocera Kyotronic 85, byl licencován několika korporacemi a pod různými názvy prodáván. Byl vybaven softwarem od společnosti Microsoft přičemž na vývoji některých částí softwaru pracoval i Bill Gates. Disponoval mimo jiné textovým editorem a malými rozměry, pročež si jej oblíbili zejména novináři. K prvním komerčním IBM kompatabilním počítačům patřili IBM PC convertible a Toschiba T1000 a T1200. Ty byli poměrně malé a přišli na trh s funkcí resume, kdy je možné počítač „uspat“. Roku 1987 vypisuje letectvo armády spojených států soutěž na vývoj nového


Obr. 1.2 Macintosh portable


15 počítače, v níž se svým modelem SupersPort uspěla firma ZDS a stala se největším světovým dodavatelm

Obr. 1.3 Commodore SX-64

přenosných počítačů v letech 1987 až 1988. ZDS spolupracovala na vývoji tohoto přístroje s asijskou firmou Tottori Sanyo. To inspirovalo i ostatní výrobce a také díky výhodnému kurzu dolaru vznikají další partnerská pouta a převážně japonské firmy se stávájí výrobci a dodavateli společností IBM, Compaq apod. Během roku 1990 dochází k oslabení dolaru a výroba se koncentruje na Taiwan, kde vznikají nové společnosti jako Acer či Quanta, které ve spojení s americkými partnery získávají dominantní podíly na trhu. V roce 1988 Clive Sinclair navrhuje počítač označený jako Cambridge Z88, který předznamenal miniaturizační tendence a stal se předchůdcem dnešního PDA. Roku 1989 se v počítačích NEC UltraLite a Compaq LTE objevuje harddisk. Rok 1991 byl významný vznikem přístroje PoweBook firmy Apple, který de fakto naplňuje dnešní vizi notebooku. Jeho pozdější verze představují 256 barevný displej, ethernet apod. Za přelomový se dá označit rok 1995, kdy na trh přichází Windows 95. Ten velmi zjednodušil a zpřehlednil mnohé aspekty designu notebooku a poukázal na praktické využití CDRom. Prvním přenosným počítačem těchto parametrů byl Gateway Solo. Disponoval procesorem Pentium, harddiskem a jednotkou floppy drive a stal se velmi úspěšným ve spotřební části trhu. Současně vznikly počítače různých firem, které jsou vyráběné, patřičně modernizované, dodnes. Jsou to např. Dell Latitude, Toshiba Satellite, IBM Thinkpad.


2. Technická analýza

16

2. Technická analýza 2.1 Kategorie Notebooky stejně jako spoustu dalších věcí lze rozdělit do několika kategorií. V našem případě se jedná zejména o dělení podle velikosti a hmotnosti. Notebook menší než list papíru A4 se nazývá jako tzv. SubNotebook. Má displej velký asi 10-13 palců a hmotnost pod 2 kg. Největší a nejtěžší notebooky používáné jako náhrada klasického PC se nazývají Desktop, či desktop replacement notebook. Vůbec nejmenší počítač, avšak ne v podobě klasického notebooku je tzv. PDA. V posledních letech se na trhu objevuje také tzv. Tablet PC což je ve své podstatě notebook s LCD tabletem.

Obr. 2.1 DTR Notebook

2.2 Materiály Pomineme-li vnitřní stavbu notebooku, pak lze použít několika typických materiálů. Základním je samozřejmě plast. Ten však nachází výužití u levnějších modelů, neboť po čase se opotřebí, snadno se poškrábe a ztrácí povrchový lesk. U dražsích modelů je možno použít kombinaci plastu a kovu jako jsou například magnéziové či uhlíkové slitiny. Ty jsou dostatečně lehké i odolné, někoho by však mohl odradit jejich chlad.

Obr. 2.2 Tablet PC

2.3 Hardware Displej Pro použití v notebooku se nejvíce uplatňuje LCD displej. Notebook může disponovat dvěma velikostmi displejů, a to klasickým v poměru 4:3 či širokoúhlým 16:9. Rozlišení obrazovky záleží na úhlopříčce, která se pohybuje někde od 12 do 21 palců.


Obr. 2.3 PDA


17 CPU a Základní deska CPU vykonává jednotlivé instrukce kódu řídícího programu (software), který popisuje způsob zpracování dat v paměti a je situován na základní desce stejně jako další součásti

Obr. 2.4 Části notebooku

Harddisk a pamět Harddisk je zařízení, které se používá v počítači k trvalému uchování většího množstvídat. Hlavním důvodem velkého rozšíření pevných disků je velmi výhodný poměr kapacity a ceny disku, doprovázený relativně vysokou rychlostí blokového čtení. Data se při odpojení disku od napájení neztrácí a počet přepsání uložených dat jinými je prakticky neomezena. Paměť Ram slouží k dočasnému ukládaní během chodu počítače Optické mechaniky V dřívější době se používalo hlavně CD mechanik, dnes převládají DVD či kombinované mechaniky a poslední novinkou uvedenou na trh, která je předpokládaným nastupcem DVD jsou BlueRay či HDDVD mechaniky Vstupní a výstupní periferie Jedná se zejména o konektory sloužící k připojení dalšího přídavného zařízení. Jsou to např. porty USB, PS2, Tv out, IR či Bluetooth zařízení, síťové zařízení apod. Slouží k připojení zařízení jako myš, extení monitor, tiskárna, scanner atd. Další možné prvky Dále je možné zmínit některé části typické pro notebook. Jedná se zejména o touchpad. To je zařízení používané k náhradě myši. Dříve byl používán tzv trackbal, ale to je již záležitost minulosti.



18 Rozšiřitelnost Přestože notebook má možnosti rozšiřitelnosti svým tvarem a samotnou koncepcí velmi omezené, přesto je možné a účelné zajistit alespoň některé. Je to například více slotů pro paměť apod. Z toho důvodu by měly tyto být dostupné i pro běžného uživatele a ne jen pro autorizovaný servis. Proto je dobré umístit přístup k nim například do spodního krytu přístroje a opatřit je otevíratelným poklopem.

2.4 Konstrukce

Základním konstrukčním modelem notebooku je princip klasické knihy, kdy se přístroj jako kniha otevírá, spodní část je vlastní počítač a ve víku uchyceném panty je integrován displej. S nástupem nových notebooků je možné sledovat i dipleje, které je možno otáčet jak horizontálně tak ve vertikálním směru. Spodní část notebooku, tedy jeho tělo by na své svrchní části mělo obsahovat klávesnici a další ovládací prvky.

2.5 Shrnutí

Celkově je u noteboku kladen důraz na jeho snadnou mobilitu, vysokou konektivitu a výkon. Je požadováno aby byl notebook co nejlehčí, tenký a tvarově kompaktní. Také by měl disponovat co nejširší paletou portů pro snadné připojení dalších částí a komunikaci mezi dalšími počítači.

Obr. 2.6 Příklad postanních portů


Obr. 2.5 Levná varianta

3. Designérská analýza

3. Designérská analýza 3.1 Zhodnocení současné produkce Co se týče domácí produkce na poli přenosných počítáčů jsme omezeni na několik málo značek, které zastupují český trh, avšak i za cenu toho, že naprostá většina jejich hardwaru je vyrobena v zahraničí. Komplexně však lze říct, že naše produkce je se světovou srovnatelná jak v oblasti technologie tak designu.

Obr. 3.1 Netradiční design

Současné trendy výrobců notebooků jsou především ve zmenšovaní rozměrů, zejména však tloušťky, jelikož zmenšování celého přístroje by zmenšilo také monitor a další důležité prvky a tendence by byla spíše regresivní. Dále s tímto přímo spojené snižování hmotnosti za současného růstu výkonu a výdrže přístroje. Vnější vzhled je v naprosté většině případů orientován k jisté konzervativnosti. Je to logické, neboť notebook je poměrně drahé zařízení a jeho cílovou skupinou je především obchodní či studentský segment trhu, nepředpokládá se jeho rozšíření mezi skupiny jako jsou například děti. Proto dnes nacházíme na pultech obchodů velmi podobné přístroje a designové výstřelky jsou spíše ojedinělostí. Nejčastějšími barvami jsou šříbrná, černá, šedá a jejich variace a kombinace. Materiály jsou umělé hmoty u levnějších modelů a lehké kovové slitiny u dražších. Existují například i stroje s koženým povrchem, ale ty nejsou nikterak rozšířené. Výjmkou jso pak přístroje firmy Apple Computers které si na neotřelém, avšak pořád decentním designu zakládají.

3.2 Ergonomické požadavky Základním požadavkem kladeným na notebook je jeho snadná ovladatelnost, dobrá dostupnost všech prvků,


19


20 zejména správné umístění klávesnice s přihlédnutím k možnosti opřít si ruce a podobně. Dislplej musí být nastavitelný, aby byla zajištěna jeho dobrá viditelnost ze všech pracovních pozic. Je dobré brát ohled také na umístění zařízení jako je DVD-ROM které by neměly být umístěny po stranách, protože často dochází k jejich používání a vysunutá mechanika zasahuje do prostoru pro myš a nutí uživatele ji nehospodárně odsouvat. Samozřejmostí jsou různě řešené protiskluzové podložky na spodní straně, aby přístroj dobře držel na pracovní ploše. Samostatnou kapitolou jsou otázky týkající se zdraví a bezpečnosti používání. Neduhy jako jsou hluk či záření displeje jsou dnes již z větší části odstraněny různými normami, avšak například konektor pro dobíjení by neměl být na místě které je v častém styku s tělem uživatele aby nedošlo k úrazu elektrickým proudem. Stejně tak větrací otvory nemohou směřovat přímo na uživatele. Je tedy nasnadě že přístroj nesmí funkcemi ani tvarem byť připouštět možnost poranění či úrazu. V neposlední řadě je nutné vzít v potaz také prvky které jsou typické pouze pro notebook. Pomineme-li jeho tvar pak se jedná např. o absenci numerické části klávesnice, nutnost implementovat prvky jako jsou například reproduktory apod. Zároveň musím zohlednit, že přístroj bude často přenášen a bude často konat pro něj typické pohyby, například otevírání víka apod., konstrukčně by tedy měl být řešen s ohledem na možné opotřebení jeho součásti což je nutno eliminovat.


Obr. 3.2 Varinta levného přístr.

Obr. 3.3 Netradiční touchapd


21 3.3 Vývojové tendence v technologii Vývojové tendence noteboků jsou patrné v mnoha oblastech. Původní těžké baterie se vivinuly v dnešní Li-ion či Li-pol baterie. Procesory zvšují výkon při současném snížení spotřeby energie (např. Centrino), monitory zvětšují rozlišení a počet zobrazených barev a zvětšuje se konektivita přidáváním dalších zařízení. Celkově dochází k snížení energetické spotřeby, rapidnímu zvýšení výpočetní síly a zmenšování rozměrů a váhy.

Obr. 3.4 Moderní Klávesnice


4. Průvodní zpráva

22

4. Průvodní zpráva 4.1 Průvodní zpráva V následujících řádcích bych rád objasnil, jaké má vize designu notebooku nejvýznamnější rysy co se týče inovací a netradičních prvků. Vytvořil jsem touchpad, který umožňuje rolování v obou osách (stávajcí produkce umožňuje pohodlné posouvání dokumentu pouze ve vertikálním směru, někdy tato funkce dokonce chybí), silikonová klávesnice, která je dostatečně tenká, pružná a pohodlná pro běžné psaní, zároveň je velmi dobře kocipovaná na údržbu a případnou výměnu. Tyto parametry jsou nutné, protože klávesnice je odnímatelná a skrývá pod sebou malý tablet. Dalším prvkem, ten se již však na trhu objevil v nejnovější modelové řadě značky Asus, je malý displej na svrchní straně krytu přístroje. Ten umožňuje číst emaily nebo využívat přístroj jako mp3 přehrávač bez nutnosti jeho spuštění. Umožňuje tedy vykonávat určité úkony rychle a energeticky úsporně a šetří celý přístroj jako takový. Další prvky jsou převzaty z existujcích přístrojů. Jedná se například o ve dvou osách otočný displej, popruh pro přenos notebooku atd. Jednotlivé části budou podrobně popsány v následujcím textu.

4.2. Vývoj, variantní návrhy Můj cíl bylo vytvořit přístroj, který zaujme co možná nejvíce potencionálních uživatelů. Široké spektrum zákazníků je důležité, aby byl produkt ekonomicky úspěšný. Proto je koncipován tak, aby svými technickými a estetickými parametry zaujal jak obchodníka a stejně tak například studenta. Tomu je podřízen zejména vzhled přístroje, který je dostatečně decentní a zároveň nadčasový. Rozhodl jsem se jít cestou minimalistického designu, přístroj je velmi malý, všechny jeho



23 součásti jsou logicky uspořádány tam, kde je uživatel bude hledat a taktéž tvar, kvádr se zaoblenými rohy a zkosenými hranami nedává prostor pro nekonformní či divoké designerské zákroky. Co se týče variantních návrhů, nejvíce rozporů způsobila především klávesnice. Původní záměr byl vytvořit klávesnici, která se vysová s celým horním krytem, tedy i s touchpadem a všemi dalšími ovladači. Tento přístup, i když se zpočátku jevil jako optimální, skýtal některá úskalí. Je to například prostorové omezení, kdy se klávesnice vysouvá pouze jedním směrem a neumožňuje tak téměř žádnou variabilitu procovního prostředí. Dále je nasnadě problém konstrukce, kdy by takovýto princip způsobil opotřebení a materiálovou únavu přístroje, což by vedlo k poruchám a špatné funkci.

Obr. 4.1, 4.2 Skicy alternativních návrhů



24 Další varianta je zajímavá zejména umístěním optické mechaniky. Disky se vkládají svrchní stranou, kryt mechaniky je vlastně částí klávesnice, která se podle potřeby odklopí. Nesporná výhoda takového řešení je v uvolnění prostoru po stranách přístroje a možnost vkládat disky i v případě, je-li počítač umístěn třeba na klíně, což je občas u klasické konstrukce velmi obtížné. Úskalí zde spočívá taktéž v konstrukci. Výsledný návrh je tedy jakýmsi vykrystalizováním jednotlivých variant, z nichž si bere to nejlepší a vyhýbá se prvkům skýtajícím konstrukční úskalí, případně je řeší elegantnějším způsobem.

4.3 Technické prvky designu Tvar a hmotnost Jak je zmíněno výše, tvar přístroje je kvádr, jehož horní a spodní podstavy jsou mírně zkosené a rohy zaoblené rádiusem 1cm. Rozměry jsou 300mm šířky, 210mm hloubky a 20mm výšky hlavní jednotky. K výšce je nutné přičíst ještě 12mm pro displej, celková výška tedy činí 32mm. Váha činí zhruba 1,4kg. Touchpad Jak bylo již zmíněno dříve, konstrukce touchpadu byla podřízena možnosti rolovat velké dokumenty či grafiku v obou osách, jak horizontálně tak vertikálně. To je vhodné zejména u dlouhých textových dokumentů, kdy se text posouvá jednoduchým přejetím prstu po vyznačené části touchpadu. Bez této funkce člověk musí najet kurzorem nad posuvník, zmáčknout ovládací tlačítko a během stálého držení posovat dokument druhou rukou na touchapdu. Tato funkce tedy nahrazuje klasické posuvné kolečko u myši. Druhá část touchpadu je umístěna kolmo na první a je situována


Obr. 4.3 Perspektivní pohled

Obr. 4.4 Touchpad


25 na čelní straně notebooku. Tento tvar je velmi vhodný zejména z ergonomického hlediska, kdy je ruka v normální poloze jako u běžného zařízení a horizontální posuv je zajištěn volným palcem. Někdo by mohl namítnout že je tento prvek zbytečný, avšak například v grafických editorech při práci s velkými obrázky se stává neocenitelným pomocníkem. Manipulace dokumentu je tedy řízena pouhými dvěma prsty a umožňuje využít zbylé pro další činnost. Z hlediska úspory místa a celkového tvarového řešení jsou dvě tlačítka nahrazující myš umístěna po stranách touchpadu. Díky tomu lze jednoduše zařízení používat jednou rukou, téměř jako klasickou myš. Ovládací plocha touchapdu je oproti ploše těla notebooku snížena o 1mm aby nedocházelo k nechtěnému posouvání. Klávesnice a funkční klávesy Klávesnice je tvořena silikonovou hmotou. Díky tomu je používání kláves příjemné i pro delší psaní, protože je hmota velmi pružná a příjemná na dotek. Samotná čidla pro přenos tlaku jsou umístěna na podkladové desce. Jsou pod každou klávesou, stejně jako u klasické klávesnice. Silikonový povrch má ještě jednu podstatnou výhodu. Tou je absence prostoru mezi a pod klávesami, který je náchylný na hromadění nečistot a špíny, jenž se jen velmi obtížně čistí. Dále je možné díky použitému materiálu a absenci elektrických součástí v silikonové vrstvě klávesnici jednoduše sejmout a očistit vodou, popřípadě vyměnit za novou. Jelikož je výroba takovéto vrstvy velmi snadná a finančně nenáročná je možné ji kdykoliv měnit, popřípadě zvolit si z různých variant tvar kláves, který bude dokonale vyhovovat. Text na jednotlivých klávesách může být řešen opět několika variantami a to buď potiskem podkladové desky, potiskem silikonové části nebo tvarovanými znaky přímo v silikonové vrstvě. Takovéto znaky jsou



26 zvýrazněny usměrněným svitem diod, jejichž světelné záření dopadá na kolmé stěny písmen a prosvětlí je. I když je tato varianta více nákladnější než první, poskytuje možnost prosvětlit klávesnici při práci potmě a regu lovat svit ovládacími prvky. Příliš zářící klávesnice by totiž působila rušivě v kombinaci s displejem, proto je možnost volby světlosti pro různé ambientní podmínky. Celá klávesnice sestávající z podkladové desky s čidly a silikonové vrstvy je vyjímatelná, po stisku příslušné klávesy povyskočí. Obsahuje USB port kterým je připojena k notebooku. Tímto portem se také po vyjmutí připojí přední straně počítače. Toto řešení je vhodné při dostatku místa, avšak je možné klávesnici připojit USB kabelem a umístit ji takřka kamkoliv. Klávesnice je specifická také tím, že je obohacena o numerickou část usořádanou vedle klávesam F1 až F12. Ta u naprosté většiny notebooků zcela chybí kvůli nedostatku prostoru, proto jsem volil uspořádání ve dvou řadách. Pod klávesnicí je umístěn tablet, který je možno využít po jejím vyjmutí.

Obr. 4.5 Odnímatelná klávesnice



27 Obr. 4.6 Funkční klávesy

Nad klávesnicí je umístěno několik funkčních kláves. Jejich účel je zapínání, respektive vypínání přístroje, zapínání zařízení bluetooth, zapínání zařízení wi-fi, programovatelné tlačítko, hybernace přístroje, aktivace podsvícení klávesnice, aktivace hlasitosti a dvě klávesy pro zvýšení, respektive snížení hodnot jako hlasitost či podsvícení. Princip je tedy takový že stisknu klávesu podsvícení displeje a zesílím či zeslabím podsvícení příslušnými klávesami. Dále je na stejném místě umístěno tlačítko pro vysunutí klávesnice. Některé z těchto funkcí mají také svoji světelnou signalizaci v podobě svítících ikon. Jedná se například o signalizaci aktivního harddisku, wi-fi, baterie a podobně. Ty jsou umístěny v čelní části těla notebooku, na rozdíl od trendu umisťovat je pod displej. Já jsem tento přístup volil zajména proto, že další světelné zdroje u monitoru působí v tmavém prostředí značně rušivě. Stejně tak se jedná o signály nepříliš důležité a člověk je sleduje jen občas, a proto nemusí být stále na očích.

Obr. 4.7 Pohledy



28 Displej v krytu, obal na médium Tento TFT displej o úhlopříčce 90mm je barevný, obdobný jako u mobilních telefonů. Jeho funkce spočívá především v práci s některými programy bez nutnosti zapnutí celého přístroje. Zapne se tedy pouze malý displej v horním krytu počítače a je možné číst email, pouštět muziku a podobně. Tento způsob práce umožňuje vykonávat často prováděné úkony velmi rychle s velmi malou spotřebou elektrické energie. Z notebooku se tedy stiskem jednoho tlačítka stane například MP3 přehrávač. Displej má také ovládací klávesy pro dvousměrný posuv, program, výběr a tlačítko delete. Mimo displej svrchní strana krytu také obsahuje obal na jedno médium, ať už jde o CD, DVD či nejnovější BLUE-RAY disky. To se může zdát jako zbytečnost, ale pokud máme prezentaci na optickém disku a přenášíme počítač v ruce, je to ideální řešení, protože přenášení disku v mechanice může způsobit poškození. Kryt se otevírá stlačením.

Obr. 4.8 Displej v krytu, obal na médium



29 Otočný displej Klasický LCD displej s LED technologií o úhlopříčce 11,1 palců a s rozlišením 1366x768 obrazových bodů je šírokoúhlý s poměrem stran 16:9. Vzhledem k fun kci přístroje bylo vhodné vybavit horní víko s displejem mimo možnosti klasické rotace o 1800 podél hlavní osy ,rovnoběžné například s klávesnicí, i rotací o 3600 kolem osy na klávesnici kolmé. Tímto je možné diplej natočit do libovolného směru orientovaného z hemisféry. To je důležité zejména při prezentacích kdy potřebujeme natočit displej ke skupině lidí apod. Optická mechanika Mechanika pro optická média jako jsou CD, DVD či Blue-Ray disky je u notebooku nezbytností. V tomto případě jsem volil umístění na levé straně notebooku s ohledem na to, že většina lidí jsou praváci a zavádění média zprava by nebylo vhodné kvůli myši, která je taktéž vpravo. Stejně tak jsem vypustil možnost použití klasické výsuvné lóže do které se umístí disk, protože v některých případech, například notebook na klíně, je to značně nepohodlné, né-li nemožné vložit disk. Namísto toho je přístroj vybaven mechanismem, který sám médium vtáhne. Je to stejný princip jako například u autorádií. Vysunutí disku zajišťuje tlačítko.

Obr. 4.9 Otočný displej



30 Periferní zařízení, Hardware a výbava Přístroj, jakožto multimediální a prezentační počítač, bylo nutné vybavit velkým množtvím konektorů pro připojení externích zařízení. Po obvodu přístroje jsou tedy umístěny 4 USB porty, vstup stejnosměrného proudu, konektor pro mikrofon a výstup zvuku, sloty pro kartu PCMCIA, VGA, DVi a D konektory pro připojení přídavných monitorů či dataprojektorů, infračervený port, síťový port a port pro modem. Tyto porty, mimo 2 USB portů v zadní a 1 ve přední části, jsou vzadní straně těla skryty sklopnými dvířky, protože tyto části jsou velmi náchylné k usazování prachu a nečistot. Co se hardwarové výbavy týče, není namístě vypisovat konkrétní konfiguraci, která je značně variabilní. Je však důležité upozornit, že i přes malé rozměry přístroj pojme veškerou potřebnou hardwarovou výbavu, protože velikost přístroje vychází z reálných předloh současné nabídky na trhu. Omezení spočívá pouze v použití součástí nenáročných na prostor, nelze tedy použít částí jako jsou velmi výkoné procesory s masivním chlazením apod. Spíše je přístroj orientován k osazení procesory typu Centrino, které jsou tepelně i energeticky nenáročné. Je tedy zajištěn dostatečný výkon a výbava, postačující pro naprostou většinu aplikací. Vzhledem k tomu, že hardwarová rozšiřitelnost je u notebooků oproti klasickému PC značně omezená, není kryt přístroje konstruován rychlé otevření jako je tomu u stolního počítače. Počítá se zde s tím, že přístroj bude rozebírán pouze v odborném servisu. I přes tato úskalí bylo nutné zachovat možnost výměny paměťových modulů. Ty jsou situovány v spodní části notebooku pod dvířky, zajištěnými šrouby. Stejně tak baterie, která je zajištěna pouze záklopným mechanismem. Samozřejmostí jsou pak reproduktory a chladící otvory, umístěné po stranách přístroje.


Obr. 4.10 Zadní strana s porty


31 Obr. 4.11 Úchyt pro popruh

Další příslušenství I přes malé rozměry přístroje je nepříjemné jej stále přenášet v rukou. Proto jsou zadní rohy opatřeny otvory pro snadné uchycení textilního popruhu, který umožní přenášet notebook na rameni jako klasickou tašku, což činí transport velmi pohodlným. Uchycení je realizováno jednoduchým mechanismem. Tento popruh se jednoduchou úpravou může transformovat v kratší a přístroj lze nosit jako kufřík.

4.4 Estetické prvky designu Tvar Při realizaci tvaru jsem se snažil striktně dodržet jednoduché a ladící tvary. Tělo je tvořeno pouze liniemi a rádiusy, amorfních křivek a organických tvarů jsem se snažil vyvarovat, protože je tento přístroj určen mimo jiné i velmi konzervativním zákazníkům, jako jsou obchodníci, ekonomové apod.. Podle mého názoru je počítač dostatečně atraktivní i pro mladší uživatele, jako např. studenty. Veškeré detaily jsou tedy podřízeny této koncepci, která výslednou hmotu jednak ucelí a stejně tak ji dodává punc originality a elegance. Materiály a barevné kombinace Vnější kryt přístroje je vyroben z kombinace 2 materiálů. Plochy které přichází často do styku s uživatelem, působí na ně vnější síly nebo jsou jiným způsobem namáhány jsou vyrobeny z uhlíkových vláken. Ta zajistí dostatečnou odolnost a velmi nízkou hmotnost která je u tohoto typu přístroje žádoucí. Zbylé části jsou vyrobeny z plastu. Tato kombinace zajistí kvalitní konstrukční provedení a zároveň únosné výrobní náklady.



32 Celý vnější kryt notebooku je vyveden v odstínech černé barvy. Rozdíl je pouze v povrchové úpravě, kdy části přicházející často do styku s užívatelem jsou ma tné a ostatní leské. Důvod je nasnadě a to zábránění nechtěnému umazání lesklých částí. Celkový barevný kontrast dotváří podsvícení klávesnice a ovládacích prvků na těle a krytu přístroje. To je volitelné z nabízené palety 6ti barev, oranžové, červené, fialové, modré, zelené a bílé. Popisky a piktogramy jsou realizovány bílou barvou, popř. jsou podsvíceny. Název Název MANTHA vychází z barevné úpravy a celkového tvaru přístoje. Inspirací mi byl mořský živočich manta, který svým tmavým zbarvením, tělem tvarovaným jasnými křivkami a jistou mystikou, kterou člověk cítí při pohledu na toto úžasné zvíře. Chtěl jsem vyvolat pocity jedinečnosti, originality a úžasu, které vyvolává i tento tvor.

4.5 Ergonomické prvky designu Ergonomie Jednotlivé prvky jsou popsány v předchozích odstavcích, proto zde pouze připomenu nejdůležitější části přístroje. Jak již bylo zmíněno dříve, všechny důležité prvky přístroje jsou umístěny velmi intuitivně a v pohodlném dosahu uživatele. Většina portů pro připojení periferií je umístěna na jednom místě, optická mechanika bez výsuvné lože je situována na pravé straně, aby nebyla rušena práce s myší apod. Klávesnici je možné po vyjmutí umístit téměř kamkoliv, jediným limitem je délka kabelu USB. Taktéž touchpad je tvarován pro pohodlné a produktivní využití celou rukou, nikoliv jen jedním prstem.


5. Závěr

5. Závěr

33

5.Závěr Vytvořil jsem přístroj, který v současné záplavě více či méně kvalitních modelů notebooků vyčnívá a nesnaží se být jen počítačem. Snaží se být také estetickým, moderním a vhodným dopňkem pracovního prostředí, ať už se jedná o kancelář či domácnost. Absence křiklavých detailů a barev jej činí nezávislým na konkré tním prostředí, hodí se tedy téměř kamkoliv. Stejně tak hardwarová výbava z něj činí mimořádně širokospektrý produkt, který je předurčen pro velkou škálu odvětví, kde bude využívána jeho všestranost a spolehlivost. Invenční přístup v mnohých detailech tvoří přístroj, jenž těžko najde konkurenci a jeho majitel získá originální a jedinečný kus přístroje, který zaujme každého.


6. Seznamy

6. Seznamy

34 6.1 Seznam použitých zdrojů

[1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10]

Lamarová, M.: Průmyslový design. Praha : Odeon, 1984 Byars, Mel: Design encyclopedia. München : Klinkhardt+Bietmann, 1994 Fiell, P. a Ch.: Designing 21st Century. Köln :Taschen, 2000 Fiell, P. a Ch.: Industrial Design A-Z. Köln : Taschen, 2000 Dreyfuss, H. - Powell, E.: Designing for People. New York : Allworth, 2003. Johnson, M.: Problem Solved. London : Phaidon, 2002. Wikipedia.org. - http://www.wikipedia.org Notebook.cz - http://www.notebook.cz Googe.com - http://www.google.com nbds.com - http://www.nbds.com

6.2 Seznam obrázků 1.1 Abakus (Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/historie_pocitace.hml) 13

1.2 Macintosh portable (Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/PC_.hml) 14 1.3 Commodore ZX-64 (Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/PC_.hml) 15 2.1 DTR notebook (Zdroj: http://www.notebook.cz/Desktops.hml) 16 2.2 Tablet PC (Zdroj: http://www.google.com/images.hml) 16 2.3 PDA (Zdroj: http://www.google.com/images.hml) 16 2.4 Části notebooku (Zdroj: http://www.google.com/images.hml) 17 2.5 Levná varianta (Zdroj: http://www.google.com/images.hml) 18 2.6 Postanní porty (Zdroj: http://www.google.com/images.hml) 18 3.1 Netradiční design (Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/apple_c.hmll) 19 3.2 Varianta levného přístroje (Zdroj: http://www.nbds.com/index.hml) 20 3.3 Netradiční touchpad (Zdroj: http://www.notebook.cz/Desktops.hml) 20 3.4 Netradiční klávesnice (Zdroj: http://www.nbds.com/index.hml) 21 Zbylé obrazové části jsou autorským dílem autora

6.3 Seznam příloh Obrazová příloha Sumarizační poster Ergonomický poster Model M1:1


Abstrakt, klíčová slova

Obrazová příloha


35

Poster


Obsah. Martin Strnad - Design of Notebook

Recommend Documents