OBSAH: * schůzka ODV s biblickou úvahou * Stezka písmáků * ohlasy na X. VS Junáka * vánoční hra v příloze * Betlémské světlo * příběhy a legenda * poezie a knihovnička * čtení na pokračování * informace a zprávy _____________________________________________________________________________________ Každý, kdo věří ve mne, i kdyby zemřel, bude žít. A každý, kdo žije a věří ve mne, neumře na věky. (J 11, 25-26) Listopadový začátek patří v křesťanském prostředí zvlášť intenzivní připomínce těch, kteří nás předešli na věčnost. Nelze si ovšem nevšimnout, že z onoho otevřeného a přes všechnu bolest i nadějného postoje ke skutečnosti konečnosti lidského pozemského života jsme i my, křesťané v posledních dvou staletích hodně slevili. Už před sto lety se Tomáš Garrigue Masaryk zamýšlel nad tím, proč se ze smrti stává téma, kolem kte rého se trapně přešlapuje, kterému se ve slušné společnosti všichni vyhnou velkým obloukem, kterému neumíme čelit s onou důvěryplnou otevřeností, která charakterizovala století minulá. Od té doby se všechno temné, zamlžené a dusivé spojené se smrtí ještě více zatemnilo. Jistě k tomu přispělo i to, že 20. století mnohonásobně doby minulé předčilo svými hrůzami, při kterých v jedné sekundě umírali lidé po tisících. Vynalézavost v tom, jak druhé lidi připravit o život – ostatně obohacená před několika týdny te roristickými útoky na americké mrakodrapy – je vskutku strašlivá. Také svůj díl tu sehrává ono období, na jehož tíži poukazoval Jiří Wolker: umírání. Období bolesti a bezmocnosti. Odkázanosti na druhé a ztráty mnohého z toho, na čem jsme si zakládali a od toho odvozovali svou důstojnost. Právě tady lze spolehlivě hledat důvody, pro které se stále silněji ozývají hlasy ve prospěch eutanázie. Ovšem kořeny naší malé schopnosti přiměřeně křesťansky čelit tíživé skutečnosti smrti musí být hlou běji. To je vidět z toho, že tím hlavním problémem není pro většinu lidí jejich vlastní smrt (na tu buď ne myslí, nebo si myslí, že na ní mají vždycky dost času). Tím nejtěžším je smrt milovaných lidí. Ve sku tečnosti je to intenzivně se vtírající pocit, že jejich smrtí je ztrácíme navždycky. Udržet si navzdory tomu naději, že to není navždycky a zůstat věrný, i když se už nemůžu opřít rameno milovaného ani stisknout jeho dlaň, přečíst z jeho očí příslib další společné cesty – to je vskutku nesmírně těžké. Laciná kázání o věčném životě tu většinou působí jako sůl do otevřené rány. Přes dvacet let se mám možnost velmi zblízka účastnit takového svědectví věrnosti, tvrdě den po dni osvědčované a znovu a znovu vybojovávané. Je to i svědectví o Boží pomoci, která tuto věrnost nese. Ve skutečnosti je tedy naše schopnost čelit přiměřeně křesťansky smrti dána především naší schopností nést bolest z odloučení. V menší či větší míře ji zažíváme v každém loučení. V něm je kladen nárok na naši věrnost, která nezapomíná, i když je milovaný vzdálený, i na naši trpělivost, díky které v čekání na návrat dokážeme vytrvat. A jak tohle všechno souvisí s naší skautskou stezkou? Pokud po ní jdeme poctivě, pak věrnost s trpě livostí jsou naše dvě nezbytné opory. A nemusí jít rovnou o Tři orlí péra. Vám, sestry a bratři, „spoluve doucí“ to přece nemusím vykládat: výchova – to je hlavně věrnost a trpělivost. Dokonce i vůči sobě samým. Edy 1
Na svém listopadovém setkání odbor duchovní výchovy jednal mimo jiné především o : stavu soutěže Stezky písmáků před závěrečným 2. kolem – viz též další text tohoto čísla NDS od této strany; zajištění 2. republi kového kola se 17. listopadu zúčastní za odbor DV Hanka Bouzková, Dawy, Edy, Kamzík, Karbouz; - přípravě biblického semináře pro rok 2002 – Marek Bárta předpokládá jeho konání v květnových dnech; podrobnosti budou sdělovány prů běžně; - další budoucnosti ODV - Edy navrhl, aby byl o vedení odboru požádán současný místonáčelník br. Balů – Hugo Jiří Zikmund, s čímž přítomní souhlasili ____________________________________________________________________________________ -
STEZKA PÍSMÁKŮ 2. ročník soutěže ve znalosti Bible ve věku do 16 let, který se letos konal s podporou Ministerstva kultury ČR: - v 1. kole se přihlásilo něco málo přes 400 zájemců, z nichž však něco málo přes 90 svá řešení z různých důvodů nezaslalo. Původně přihlášených soutěžících týmů bylo přes 130, kromě toho soutěžilo v 1. kole téměř 30 jednotlivců !
Druhé kolo – s osobní účastí – s e k o n a l o 1 7 . l i s t o p a d u 2 0 0 1 v e s b o r u Č C E v P r a z e – N u s l í c h , n e d a l e k o s t a n i c e m e t r a „ Vy š e h r a d “ . MLADŠÍ KATEGORIE ve věku do 12 let včetně soutěžila v týmech o 2 až 4 členech (4 evangelia, 3 epištoly Janovy a kniha Genesis), STARŠÍ KATEGORIE = od 13 do 16 let včetně soutěžila v týmech o 2 členech (4 evangelia, 3 epištoly Janovy a knihy Genesis a Exodus).
Výsledky přineseme v prosincovém čísle Na dobré stopě. Pro případ dalších dotazů uvádíme telefon redakce NDS: 02/81865223. Další z těch, kdo na řádný průběh 1. kola soutěže dohlíželi, redakci napsali a my z jejich dopisů vyjímáme:
mulaci otázek i variant odpovědí. A také, je-li možno, aby tomu rozuměli ti menší. Díky, Honza Ejem, Vamberk
********** …Omlouváme se za malé zpoždění. Bylo způsobeno především tím, že jsme měli nějaké domácí komplikace způsobené v kombinaci s tím, že podle přílohy našeho časopisu „Advent“ */ mladší kategorie dětí měla mít Genesis a evangelia, zatímco 1. list Janův je uveden pouze pro starší kategorii a k našemu překvapení přišly otázky z něho i pro malé děti. Takže jsme museli nejdříve dohánět. Díky za pochopení. P.S. Dovolím si poznámku k otázce 7 z Gene sis: je pravda, že v biblickém textu je odpověď a), ale půjdeme-li k primární příčině, nelze nevy brat b), z níž vyplývá a) i c) – já osobně bych za škrtl všechny 3 odpovědi. Nepíšu to proto, abych „machroval“, ale abych poprosil o přesnější for
********** …Když jsem prohlédla došlé listy k soutěži, tak jsem litovala, že jsem vnuky přiměla k přihlá šení se. Některé otázky jsem sama četla něko likrát, abych poznala, co je myšleno. Připadají mi otrocky přeložené z jiného jazyka. Otázku 10 z epištol Janových jsem sama ne vyřešila. Musela jsem je upozornit, aby si dali pozor při čtení délek epištol. Nevím, kdo ze čtenářů Bible počítá verše kapitol. Jinak je vaše služba velice užitečná. Prospěla vnukům i mně. Přeji požehnání v této potřebné práci s mladými. Kéž naše děti nejsou jen čtená ři, ale i činitelé Božího slova. S pozdravem Věra Pospíchalová, Tábor ********** 2
…Měl bych připomínku k otázce č. 9 z evangelií. 15. kapitola Lukášova evangelia za číná slovy: „Do jeho blízkosti přicházeli samí celníci a hříšníci“ (tedy ti, „kteří vedli nemravný život“), druhý verš pokračuje: „Farizeové a záko níci“ (a mezi nimi byla asi řada těch, „kteří si mysleli, že jsou spravedliví“). Následují tři podo benství, třetí je o marnotratném synovi. Ze sou vislostí vyplývá, že mezi posluchači byly obě skupiny, správné by tedy byly odpovědi a) i c). Cituji z ekumenického překladu. Gramaticky je správnější odpověď a), protože farizeové a zákoníci jsou uvedeni na druhém místě a pak následuje „pověděl jim …“ Obsahově je správnější odpověď c), protože hříšníci při cházeli, aby ho slyšeli, tedy chtěli ho slyšet. Právě ti, kteří si jsou vědomi svých hříchů, po třebují slyšet ujištění o Božím milosrdenství.
Ať už tak či onak, děkuji za uspořádání soutě že. I když naši kluci moc neuspěli, budu rád, když se budeme moci zúčastnit příště zas. Zdraví Jiří Rejlek, Jičín _______________________________________ Poznámka: */jedná se o časopis „Pathfinder, vy dávaný pro klub téhož jména – pozn. red. Tyto reakce – stejně jako ty, které jsme uve řejnili v čísle NSDS 101, svědčí o velkém na sazení jak soutěžících, tak dospělých, kteří s dětmi soutěž připravovali a na její řádný prů běh dohlíželi. Právě to nás těšilo již vloni a potě šilo nás to opět i letos! Tvůrci otázek se jistě pokusí napříště ještě lépe vyvarovat nejasností a poučí se z těchto připomínek a doporučení. Kamzík
OHLASY NA X. VALNÝ SNĚM JUNÁKA ____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Celý „maraton“ X. valného sněmu Junáka je dosti dost široce komentován na skautských webových stránkách na internetu a vyjdou k němu jistě články ve Skautingu. Nicméně bude dobře podat zprávu také z pohledu témat, které zajímají čtenáře NDS. Ve zvoleném náčelnictvu Junáka, jehož průměrný věk je zhruba 35 let, chybí jedna členka dívčího náčelnictva (nebyl dostatek kandidátek). Zvolení br. Hugo Jiřího Zikmunda, člena řádu Premonstrátů na Strahově v Praze, za místonáčelníka jistě přiměřeně odráží podíl ak tivních křesťanů na dění v Junáku a jeho činnosti. Pro čtenáře NDS s br. místonáčelníkem připravujeme rozhovor. V souvislosti se složením delegátů sněmu bylo zajímavé nejen to, že přes 50% byli lidé mladší 35 let, ale v sobotu večer se ukázalo, že se sněmu jako delegáti i jako hosté účastní významná část aktivních křesťanů: na katolické mši (kterou celebroval ústřední rádce ŘKC br. biskup František Lobkowicz v ne dalekém kostele) se zúčastnilo asi 130 skautek a skautů, na ekumenické pobožnosti vedené br. Vladi slavem Jechem (ústředním duchovním rádcem za ČCE) a br. Jaroslavem Černým (rovněž z ČCE), bylo v prostorách vyhrazených sněmu přítomno asi 30 účastníků sněmu - při této meditační pobožnosti z Písma četla a zpěv přítomných vedla skupina R+R ze Vsetína. -red.Také Slovenský skauting konal svůj X. sněm dne 20. října 2001 v Trenčíně Z jeho usnesení vybíráme: Sněm Slovenského skautingu podporuje šíření skautingu mezi rómskými dětmi a mladými lid mi a vyzývá náčelnictvo a všechny odpovědné nebo oslovené složky, aby této myšlence napomáhali. X. skautský sněm doporučuje Náčelnictvu SLSK, aby si v situacích, kdy se oficiálně vyjadřuje k otázkám týkajících se morálky a etiky, vyžádalo stanovisko duchovní rady SLSK. Slovenský skauting se v duchu myšlenek zakladatele a ve smyslu svých tradic jasně hlásí k ideji ochrany lidského života a s tím spojených práv od početí lidského jedince až po jeho přirozenou smrt. Slovenský skauting jednoznačně podporuje hodnoty před stavované přirozenou a zdravou rodinou, vychovává k zdravým rodinným hodnotám a jednoznačně odmítá všechny myšlenky a hnutí směřující ke zpochybňování o ohrožování těchto hodnot.
3
TIP NA VÝPRAVU Památník br. RNDr. Rudolfu Plajnerovi – Tátovi, jak snad všichni vědí, postavili na území sv. Hostýna v Hostýnských vrších z celostátní sbírky skautského hnutí v ČR skauti z Holešova na Moravě. Jeho místo a okolí jsou dobrou příležitostí k výpravě… Bratr Táta Plajner se narodil 5. 4. 1901 v Prostějově. V letech 1929 – 59 bydlel a vyučoval na reálném gym náziu v Holešově. V roce 1939 byl jmenován náčelníkem Junáka, což bylo potvrzeno volbou III. Valného sněmu až v roce 1968 – byl uznáván až do své smrti (23. 6. 1987). Závěr svého života trávil v Lukách pod Medníkem, kde napsal řadu knih z historie skautského hnutí v našich zemích (část z nich je dosud v rukopise). Autorem desky je br. Vladimír Pechar z Prahy, tuto fo tografii pořídil K. Schindler z Bystřice p. Hostýnem a redakci ji poskytl vůdce střediska Junáka v Holešově.. -red.ten den ...“ zmizely z mého slovníku. Když se to vyplatí, chci věci hned a chci je vidět, slyšet, vní mat a chci je dělat. Nejsem si celkem jistý, co by dělala manželka mého přítele, kdyby věděla, že tu už zítra nebude. „Zítra“ - to je slůvko, které bereme až příliš často na lehkou váhu. Myslím, že jeho manželka by zavolala ještě své rodině a blízkým přátelům. Možná by zavolala i dalším přátelům, aby se s nimi udobřila, anebo se omluvila za spo ry. Myšlenka, že by ještě šla na večeři do čínské restaurace, se mi velice zamlouvá, „čína“ byla totiž její oblíbené jídlo. To jsou ty všechny malé neuskutečněné věci, které by mne velice vzrušily, kdybych vě děl, že jsou moje dny spočítány. Zner-vóz ňovalo by mne, kdybych už neměl vi dět přátele, s nimiž jsem se chtěl ještě „jednoho dne“ po tkat. Znervózňovalo by mne, kdybych nenapsal dopisy, které jsem chtěl „jednoho dne“ napsat. Znervózňovalo by mne, kdybych neřekl dost často své milované, jak ji mám rád. Nyní už ne promeškám nic. Nic, co může přinést radost a úsměv do mého života, neodsouvám a ne
Nechám to na potom…. Můj přítel otevřel zásuvku prádelníku své manželky a vyndal z ní balíček zabalený do hed vábného papíru. Nebyl to ledajaký balíček, ale balíček s dámským negližé. Odhodil papír a pro hlížel si hedvábí a krajku. „Toto jsem jí koupil, když jsme byli poprvé v New Yorku. Od té doby uběhlo asi 8 nebo 9 roků. Nikdy si to neoblékla. Chtěla si To nechat na zvláštní příležitost. A teď, myslím si, že přišel ten moment.“ Přiblížil se k posteli a položil prádlo k ostatním věcem, které chtěl poslat do pohřebního ústavu. Jeho žena totiž právě umřela. Když se ke mně otočil, řekl: „Neschovávej nic na zvláštní příležitosti, každý den, který žiješ, je výjimečný.“ Stále musím myslet na jeho slova, neboť změnila můj život. Dnes čtu daleko víc než před tím, a uklízím daleko míň. Sedím na své terase a vychutnávám přírodu bez toho, abych si všímal plevelu v zahradě. Trávím víc času s mojí rodi nou a s mými přáteli a méně času v práci. Po chopil jsem, že život je sbírka zkušeností, kterou je třeba chránit. Od nynějška nic neschovávám. Používám denně vzácné křišťálové skleničky. Když se mi chce, obléknu si svoje nové sako, když jdu nakupovat do supermarketu. I své oblí bené vůně používám vždy, když mám na to chuť, nenechávám je na svátky. Věty jako: „Až přijde 4
schovávám na pozdější dobu. Říkám si, že každý den je něco zvláštního ... Každý den, každá hodi na, každá minuta jsou něco výjimečného.
Až dostaneš tuto zprávu, tak ji pošli lidem, které máš rád, a neříkej si, že to uděláš „jednoho dne“, nebo to už možná neuděláš nikdy... Zaslal br. Miroslav Pecka, instruktor Lesní školy Jiráskovy oblasti.
____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
I N F O R M A C E , Z P R Á V Y, P O Z D R AV Y ____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
8. VÝROČÍ VZNIKU SAMOSTATNÉ ČSR (předneseno na náměstí TGM dne 28. října 2001 br. Františkem Cigánkem - Albim) Milé sestry, vážení bratři - dámy a pánové, milí přátelé, dovolte mi, abych se za přerovské skautské hnutí připojil ke svým předřečníkům - a při příležitosti slavnostní vzpo mínkové akce, věnované 83. výročí vzniku Československa přednesl několik vět svého mementa: V probíhajícím údobí třetího milénia a ve světle dějin Ev ropy a světa uplynulého nukleárního století, se jubileum československé svébytnosti a osamostatnění se českých a slo venských zemí z područí někdejší Rakousko-uherské říše jeví již jen - byť jako velmi vzácná - perlička v rozbouřeném moři historie dnešních dnů... Lidský rod jakoby znovu a znovu (snad zákonitě) zapomněl na strašlivé hrůzy obou světových válek - a bezhlavě se opět řítí do nebezpečných vod válečné eskalace. Pod hesly různých zaklínadel a -ismů vplouváme do 21. věku po narození Krista - pomalu, ale jistě, do osidel mytologického boha Árese boha války ... Přetechnizovaný svět jakoby již nevnímal varovných signálů blížících se katastrof, jejichž pouhý zlomek zažili občané Spojených států amerických dne 11. září tohoto roku při bar barském útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku a na Pentagon ve Washingtonu. A jakoby toho bylo málo, šíří se světem fantóm antraxu a dalších mikrobiologických zbraní, tolik připodobňujících Čapkovu Bílou nemoc. Ze zavátých hrobů našich masarykovských legionářů z dálav Zauralí, od italské Piavy i francouzského Arrasu - už jen pianissimo zaznívají prosby k nebesům: "Pane, zabraň eskala ci terorismu na kterýchkoliv územích Modré planety Země, za chraň dnešní lidstvo, topící se ve vřavě nesmyslných "sva tých válek" - odstraň z jejich srdcí touhu po pomstě, nesná šenlivosti a revanši za spáchaná příkoří jedněch vůči druhým, posilňuj jejich snahy pomáhat si navzájem - dle ma sarykovského "Ježíš, ne César!" - aby na světových kolbištích zavládl opravdový mír a pokoj lidem dobré vůle! " Celoživotní dílo TGM je prodchnuto touhou po sociálním smíru (viz jeho "Otázka so ciální", "Rusko a revoluce" aj.), ale i úsilím, aby každý lidský jedinec mohl dosáh nout vytouženého cíle - s v o b o d y s a m o s t a t n é h o rozhodování se v obecných ž i v o t n í c h s i t u a c í c h - samozřejmě však v mezích zákonných norem a společenských regulí. Důsledky porušování těchto idejí a zásad jsou nám všem vpravdě známé: K vedení a moci ve státě se dostávají usurpátoři a diktátorské režimy, jak jsme je v minulých desetiletích několikrát zažili na vlastní kůži: nedostatečně střežená demokracie dostala párkrát pořádně "za vyučenou", tak říkajíc "jaksepatří na frak"! K dnešním třiaosmdesátinám vzniku samostatné Československé republiky si toho buď me zvláště vědomi - a to i přesto, že jsme proti příp. agresi již preventivně zaští těni Severoatlantickým paktem o neútočení. Pravdou sice zůstává, že v současné době existuje zcela jiná mezinárodně-politická situace, nežli tomu bylo před nástupem éry Hitlerova nacismu a stalinského totalitního režimu v Evropě - řiďme se však dlouhodobě vyzkoušeným skautským heslem "B U Ď P Ř I P R A V E N !" Uctíme tím památku zakladatele samostatnosti ČSR - PREZIDENTA OSVOBODITELE - T O M Á Š E G. M A S A R Y K A i jeho spolutvůrců - Dr. Edvarda BENEŠE a gen. Milana Rast. ŠTEFÁNIKA.
5
Setkání vůdců kruhů Ekumenické lesní školy v Českém Těšíně
V doupěti ORLIÍHO HNÍZDA nás bratr LIŠÁK informoval o všech letošních úspěšných akcích "jejich světlušek". Po oddechu jsme se jim "zvěčnili" v druži nové kronice a připravili se na před půlnoční anabázi - na cestu zpět - do skautské základny. Celou turu jsme (včetně ALBIho!) absolvovali bezproblé mově a dorazili kolem 24. hodiny do cíle nočního pochodu. Po celodenních toulkách nejvýchodnějším cípem České republiky, dvojjazyčnou částí moravskopolského pomezí - jsme vyslechli z úst bratra MERKURA několik vět organizační ho a duchovního charakteru, a nežli jsme se odebrali "na kutě", rozloučili jsme se - podruhé během víkendu přáním dobré noci v kruhu Gilwellském ... O nedělním ránu (7/10) jsme se společně zúčastnili sváteční bohoslužby ve farním chrámu Páně sv. Václava. Po mši svaté jsme si navzájem přislíbili, že se opět uvidíme (dá-li Pán) na tra dičním semináři absolventů ELŠ v lednu 2002 u salesiánů v Praze-Kobylisích a následně pak na dalším setkání vůdců Kruhů ELŠ na podzim příštího roku. Upřesnění data i místa konání plánované akce nám bude sděleno na uvedeném semi náři. Na závěr letošního setkání jsme vřele poděkovali našemu milému hostiteli bratru LIŠÁKOVI, jeho dceři a ostatním organizátorům za vzornou přípravu a za jištění celé akce. Před startem k od jezdu do svých domovů jsme se rozlouči li "chlapským objetím" a po stiscích levice vyrazili ze slezských končin v p ř e d - na západ ČR ...
Organizační "tandem" bratří Miloše Blažka - MERKURA-sen., Zdeňka VeseléhoSAMA a Eduarda Jarnota-LIŠÁKA - rea lizoval ve dnech 5. až 7. října 2001 v střediskové základně JUNÁKA v Českém Těšíně "Setkání vůdců Kruhů ELŠ 2001"... Během pátečního odpoledne (5/10) se nás sjela desítka účastníků - od Plzně až po nejvýchodnější výspu ČR u Jablun kovského průsmyku, abychom až do pozdních nočních hodin hodnotili činnost zpravodajů DRJ a absolventů ELŠ za uplynulé roční údobí a předjednali program jednání na následující víkend. V sobotu dopoledne nás bratr LIŠÁK provedl historickou částí polského Cieszyna, navštívili jsme místní objekt depozitáře a archiválií polských Har cerů, v němž jsou uloženy historicky cenné (muzeální) pamětihodnosti ZHP Hufiec Cieszyn, s jejich správci navázali vřelé bratrské kontakty a na bídli jim návštěvu u skautských kolegů a přátel v Čechách a na Moravě. Násle dovala prohlídka architektonicky inte resantních staveb města, zvláště církevního rázu, vč. interiérů sa králních památek a dalších společenskokulturních objektů polského Těšína. V odpoledních hodinách jsme se vě novali obdobnému poznáváni nejen histo rického jádra, ale také moderní výstav by Českého Těšína. Sobotní podvečer byl v věnován upřesnění koncepce návrhů, které byli naši sněmovní delegáti při praveni předložit k projednání na X. Valném sněmu JUNÁKA na Vsetíně. Porady se zúčastnili činovníci místního skaut ského střediska a funkcionáři (ORJ Frý dek-Místek. Po předsněmovní poradě a "večerní krmi" následovalo absolvování "Nočního pochodu zdejší 'Měsíční krajinou' s cí lem zvládnout výstup na ORLÍ HNÍZDO (v němž se konávají pravidelné schůzky místní družiny světlušek).
Zaznamenal pře rovský ALBI "Jižní ho Clondiku", br. František Cigánek.
_________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
K N I H O V N I Č K A ____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Chtěla bych vám doporučit další knížku vydanou Portálem. Jsou to Příběhy z talmudu, které k vydání připravil Rabi Bradley R. Bleefeld a Robert L. Shook. V podtitulu má „Legendy a učení staré židovské tradice“. Cena je 197,-Kč. Knížka obsahuje 101 příběh. Ty jsou rozděleny do tří větších celků – Cesta k moudrosti, Život v obci a Naše smlouva s Bohem. Ke každému příběhu je připojen krátký komentář rabína. Ukázka: „Zadní sedadlo“ Na shromáždění, na kterém se sešla celá obec, se rabíni usadili společně v první řadě. Rabi Nachman ben Jicchak dorazil o několik minut později a posadil se v zadní části sálu. 6
Jeden z jeho kolegů ho tam zahlédl a zvolal: „Rabi Nachmane! Pojď sem dopředu a posaď se na přední místo tady mezi námi. Tak učený muž jako ty by neměl sedět v zadní řadě.“ „Děkuji za pozvání,“ odvětil rabi Nachman. „I když by mi bylo ctí sedět s vámi, jsem spokojený tam, kde jsem. Koneckonců, copak jsme se neučili, že místo nedělá čest člověku, ale člověk dělá čest místu?“ Když to dořekl, rabi Nachman se posadil a všichni, kdo tam byli, si připomněli, že jeho velikost spočívá v jeho skromnosti. / Talmud, Taanit 7A/ Komentář rabína: Člověk, který si zaslouží úctu, nemusí sedět na nějakém čestném místě: naopak právě jeho přítomnost zvyšuje hodnotu místa, na němž sedí. Rabi Nachman nám také připomí ná, že člověk, který má dost sebeúcty, nemusí být vždy v záři reflektorů, ale cítí se dobře, i když sedí v pozadí za ostatními. Další knížka vydaná Portálem stojí za pozornost a dá se velice dobře využít při vý chově. Je to knížka Příběhy dervišů – Tradiční příběhy súfijských mistrů, které vydal Idries Shah. Stojí 209,-Kč. Příběhy zahrnují období delší než 1000 let, od 7. do 20. století. Ukázka: „Pes a osel“ Vesnickou ulicí šel člověk, který rozuměl zvířecím hlasům. Uviděl osla, jenž právě zahýkal, a vedle něj štěkal pes, co mu síly stačily. Když k nim přišel blíž, zachytil smysl jejich výměny názorů. „Pořád mluvíš o trávě a o pastvinách, ale já čekám, co mi povíš o králících a kostech: nudíš mě,“ řekl pes. Muž se neudržel a namítl: „Ale přeci mezi tím existuje něco společného – seno má stejnou funkci jako maso.“ Obě zvířata se na něj okamžitě otočila. Pes zuřivě štěkal, aby ho přehlušil, a osel ho dobře mířenou ranou srazil zadní nohou k zemi, až ztratil vědomí. A pak se zase vrátili ke své hádce. Tento příběh, který připomíná jeden z příběhů Rúmího, je bajka ze slavné sbírky Madžnúna Qalandara, který ve třináctém století čtyřicet let putoval a vyprávěl poučné příběhy na tržištích. Někteří lidé říkají,že byl úplný blázen /což je význam jeho jména/, jiní tvrdí, že byl jedním z „proměněných“ – kteří měli zvlášt ní schopnost vidět spojitost mezi věcmi, jež ostatní lidé považovali za izolované. Hana Bouzková ____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Instruktorská lesní škola Collegium 2001 Letos se sešel již třetí ročník frekventantů, kteří vstoupili do věčného kruhu bratří instruktorů svazku ELŠ, aby radostná zvěst skautingu byla předávána dále. Instruktorský sbor se snažil dát nám opravdu vše nejlepší, co mohl. Program byl zaměřen duchovně, a to nejenom teoreticky, ale myslím, že se tak sku tečně i žil. Je příjemné uvědomit si, že vedle všech dovedností a schopností skauta je tu ještě další rozměr, který posiluje ducha a mysl. A právě toto si bez pochyb každý z nás účastníků uvědomil. Nejde přeci jenom o to, abychom měli dokonale propracované programy, abychom dokázali hrát fyzicky náročné hry, zvládat činnosti vrcholných zručností a dovedností. Když se toto nebude odehrávat ve společenství rovno cenného bratrství, tak neporosteme výš, i kdybychom se trénovali sebevíc. Chci tuto školu doporučit i dále. Pokud se bratři přihlásíte, vrátíte se tak trochu k mládí. Collegium je totiž něco jako studentská kolej, kde probíhají mimo jiné i nepovinné přednášky, to jsou brzké ranní a pozdní večerní bloky programu. Ráno se můžete dobrovolně připravit na den buď prostřednictvím mše svaté nebo i jinak s ostatními bratry. Večer vám budou nabídnuty zajímavé debaty, ke kterým jen stěží dokážete říci ne. No a v průběhu dne na vás čekají zajímavé diskuse, přednášky, chvilky pro vás samotné a hlavně chvíle, kdy se pobavíte a zasmějete v kolegiu lidí podobného smýšlení jako vy. A to vše zažijete v momentech probouzení naší matky přírody na jarním setkání, budete se probouzet v ránech, kdy sestra rosa dává vláhu zemi a kdy kraj se zahaluje nocí a vy jste uprostřed toho všeho na letním táboře. A vše vyvrcholí na podzimním setkání, ze kterého mám ještě čerstvý zážitek, o který se s vámi teď podělím. 7
Za ranného podzimu se konalo v Praze závěrečné setkání. Když skautsky oděná skupina skautů Collegiátů přicházela na rozlučkový ceremoniál k vyšehradskému chrámu, povšimly si nás cizinky a od hodlaně se s námi chtěly na památku vyfotit. Probíhaly u toho různé komické scény. Nejdřív jako že je vyfotíme my, ale nakonec z toho vyplynulo, že ony se chtějí zvěčnit s námi. Proběhla také dramatická zá půjčka skautských klobouků. To víte, rozumět jim nebylo a než došlo ke stisku spouště, nasmáli jsme se až do vánoc. Ano, právě tak má probíhat otevírání skautingu okolí, radostně a odvážně. Je lépe zažehnout v našem rozválčeném a neklidném světě malé světýlko, než nadávat, že je tma. Proč to neudělat třeba příští rok na slavnostním zahajovacím ohni Collegia? Karel Rykl
Arabská legenda vypráví, jak se objevili velbloudi na zemi: je tomu tisíce let, co se lidé setkali s velbloudy. Jsou tak dokonalí! Nic se jim nestane v tom nehostinném kraji plném písku… Stalo se to tak: zprvu byli velbloudi ve velkých stádech na nebi. Pohybovali se sem a tam, hráli si spolu. Vypadali jako oblaka z páry. Objevovali se a zase mizeli. Dokázali se dostat do veliké dálky a zas se vraceli do svého velikého stáda… Pak se ale Alláh zamyslel: jak by se tahle oblaka mohla stát opravdovými tvory. Aby mohli pu tovat do velikých dálek, vymyslel Zemi a na ní veliké prostory plné jemného písku. Na nich do dnes plují velbloudi jako oblaka na nebi. Lidé putují s nimi a obdivují je i chrání. Velbloudi jsou tu, aby upomínali lidi na velikou moc Toho, ve kterém zázraky na Zemi mají zdroj – jeho Jméno buď pochváleno!
______________________________________________________________________________ Malé holčičky vědí, kdo je má rád a toho si hřejí na svém srdíčku a z lásky mu občas zazpívají písničku.
Jako malé dítě Alena Břeňová, 2001 Moci být ještě malou chvíli tou malou holčičkou s copánky… neváhala bych ani vteřinu.
Nestydět se za sebe, za slova hloupá i zlá, nemuset se omlouvat, když city ovládnou dění, být zase svou paní, která říká do očí pravdu a hraje si s vílami.
V dětských očích je celý svět jako na dlani, pod nohama louka a nad hlavou nebe. U lesa se modrají borůvky a voní a zajíček přes pole peláší do dáli.
Být malou holčičkou a víc už nic, být tím, kým jsem ve své podstatě: dítětem, čistým jako oblázek u cesty, který tu zapomněl čaroděj-dobroděj.
Moci být malou holčičkou, byť jen na chvíli, svírat zas ve svých dlaních čas, hladit svou mámu po skráních a tisíci pusinek jí vyznat lásku. 8
Betlémské světlo v roce 2001 Jako každoročně i letos budeme mít příležitost přinést je svým blízkým či sousedům o Vánocích. Na základě rozhovoru s br. Janem Svobodou – Broučkem sdělujeme po třebné informace: Je nutné, aby alespoň jeden z kurýrů byl starší 18 let. Kdo se včas ohlásí a domluví s přednostou příslušné stanice ČD, kde se betlémské světlo bude předávat, bude určitě jednat prozíravě… Betlémské světlo bude rozváženo v sobotu 22. 12. 2001 na následujících tratích: R670 R433
Brno-Praha-Karlovy Vary – odjezd z Brna v 05.14 hodin Brno-Třinec – odjezd z Brna v 05.51 hodin (pozor! vlak již nejede přes Ostravu-hlavní nádraží, ale přes Studénku-Vítkovice a Kunčice) R870 Brno-Pardubice – odjezd z Brna v 05.59 hodin R901 Brno-Jeseník – odjezd z Brna v 06.14 hodin R723 Brno-Bylnice-Vlám. průsmyk – odjezd z Brna v 07.50 hodin Sp1721 Olomouc-Opava - odjezd z Olomouce v 07.55 hodin Sp1704 Přerov-Otrokovice - odjezd z Přerova v 08.00 hodin R80 Pardubice-Liberec (čeká) - odjezd z Pardubic v 08.23 hodin R Brno-Plzeň (Junák) – odjezd z Brna v 15.45 hodin Po místních tratích lze převážet Betlémské světlo za předpokladu, že -
světlo bude v uzavřené lampě a
- kurýři budou mít platnou jízdenku. ____________________________________________________________________________________ V sousedním Německu se také připravuje tradiční předávání Betlémského světla díky spolupráci "Kruhu německých skautských svazů". Uvedené adresy, telefony i odkazy na e-mail resp. na webové stránky jistě znalcům němčiny nebo angličtiny umožní kontakt.
____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Ve dnech 31.10. - 4. 11. 2001 navštívili Prahu oldskauti z VcP tj. Verband christlicher Pfadfin derinnen und Pfadfinder = Svazu křesťanských skautek a skautů (protestantských) z města Württemberg v Německu, spolu se svými rodin nými příslušníky a přáteli (celkem 75 osob). V této skupině byla také nedávná náčelnice to
hoto svazu (který je jedním ze čtyř největších členů německé skautské asociace) sestra Hilde Rust (kontakt na ni je u br. Kamzíka). Spoluorganizátorem jejich pobytu, tématicky zaměřeného jednak na historii protestantismu (v Praze, včetně návštěvy v některých protestant ských společenství) a také na léta II. svět. války 9
(navštívili nejen pražské Židovské město, ale i Terezín), bylo ekumenické oddělení Synodní rady Českobratrské církve evangelické. Skupina měla rovněž na programu návštěvu Národního muzea, Národní galerie a koncertu české hudby Pražského komorního orchestru. Zahraniční zpravodaj náčelnictva kmene OS Junáka, br. Vladislav Jech – Kamzík, se dne 31. 10. zúčastnil jejich přivítání a druhý den 1. 11. 2001 s nimi strávil při besedě o současnosti Ju náka necelé dvě hodiny. Podal informace o slo žení členů Junáka jako celku i o hlavních aktivi tách kmene OS (a jeho postavení i činnosti v řa dách Junáka).
Zodpověděl také řadu dotazů k činnosti OS jako instruktorů na kursech a LŠ, ke vztahům s mladou generací (zmínil seminář o více generačním skautingu, připravovaným kmenem OS na r. 2002), hovořil s nimi o dotační politice ČR i o strategii Junáka a kmene OS. Zájemcům vysvětlil činnost odboru duchovní výchovy Junáka a připomněl vy dávání měsíčníku „Na dobré stopě“. Hovořilo se také o Betlém ském světle – jak roznášení orga nizují v Německu a jak se to děje u nás.
____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
SLOVENSKÁ EKUMENICKÁ LESNÁ ŠKOLA (z časopisu „Médium so skautským duchom“ č. 7/2001) Desiateho dňa mesiaca augusta, roku Pána 2001, sa na kopci zvanom Petruška stretli štyri slávne rody: Thurzovci, Mariašovci, Brezevici Zápoľskí. Boli to rody nielen slávne, ale i veľmi mocné, ktoré chceli niečo dokázať. Každý člen týchto rodov prišiel na Petrušku, aby sa zdokonalil v tom, čo už vie, prípadne nadobudol nejaké nové vedomosti a inšpiráciu na budovanie svojho oddielu (zboru). K tomu im dopomáhali šľachtici (organizátori) z vyšších vrstiev, ktorí si dali záležať na každej maličkosti, len aby uspokojili ľud (účastníkov). Pozývali k nim rôz nych vzdelancov, krotí im vštepovali do hláv nové a nové veci. Boli to veci zaujímavé a častokrát i potrebné k udržiavaniu dobré oddielu. Okrem iného boli plní zážitkov: z táboráku, z rozhovorov, zo stavania týpí, z ukazo vačiek, ktoré veľakrát nevedeli nájsť konca, z dumiek, na ktorých sa mohli zamýšľať i sami nad sebou, z hier, z ktorých si brali inšpiráciu, z ručných prác, na ktorých si vyskúšali i vlastné zručnosti, z omší, ktorými začínali nový deň... Títo ľudia boli na konci naplnení toľkými vecami, že sa z nich až vylievali. Mali v sebe omnoho viac, než keď prišli prvýkrát. Mali zrazu toho toľko veľa rozdávať, že ani nevedeli, kde skôr začať. Tieto rody dokázali omnoho viac, než by iní očakávali. Svojou láskavosťou, spolupa tričnosťou, ochotou...vybudovali medzi sebou krásne vzťahy, na ktoré nikto z nich ur čite nikdy nezabudne. No dokázali to hlavne kvôli tomu, že boli spojení v Bohu a Boh ich spojil svojou veľkou láskou. Sten, 12. odd. Igu Haveku BA ___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ _
„Vy jste světlo světa“ Pod tímto heslem se konal misijní kongres dětí 2001 v so botu 29. září ve Špindlerově Mlýně. SKI AREÁL Svatý Petr dokázal pojmout účastníky ve velkém počtu. Křesťanský magazín v ČT ohlásil na listopad zvláštní reportáž. -red____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
10
SKAUTSKÉ ČTENÍ K TÉMATU SPIRITUALITY NA POKRAČOVÁNÍ Z knihy „Drumherum und mittendrin, Special: Spiritualität“, autoři: Martin Lätzel, Gustav Denecke, Christine Abel, Mattias Borst, vydal Georgs-Verlag Neuss v r. 2001,
"POHLED
ZVENČÍ I ZEVNITŘ,zvláštnosti
spirituality"
přeložila a upravila Anna Velichová – Ida. (2. pokračování) Vidět, co je spiritualita - je to jen věc farářů a pobožných lidí?
znalostí a ve vlastní zodpovědnosti můžeme spolupracovat s ostatními a hledat Boží spravedlnost" (str. 17). Každý člověk - tedy také i každé vlče a světluška - touží po něčem vyš ším, co přesahuje jejich vlastní život (teologové tomu říkají trascendentno). Proto má také každý i každá z nás schopnost - a jako vůdci i vůdkyně to máme dokonce i za úkol - vyjádřit svou touhu a společně s ostatními žít ve své víře. "Snažíme se (jako skauti) prakti kovat křesťanství v denním životě a jednání a ne pouze ho vyjadřovat svým vyznáním víry o nedělích" (citát z Ba den-Powella, zdroj: Ve stopách BadenPowella, str. 108) V tomto smyslu jsme jako oddíloví vůdci a vůdkyně "spoluhráči v Božím družstvu" (citát z téhož zdroje str. 100) a také jsme schopni přiblížit vlčatům a světluškám kouzlo i smysl spirituality. Bůh je sice tím nekonečně vznešeným a vzdáleným, zároveň však i tím zcela blízkým. Každý z nás může hledat Boha ve svém životě, prožít jeho přítomnost v sobě a ve svém všedním dni. Bůh nás zná a přisvědčuje nám. Záleží na každém jednot livci, zda bu-de otevřen pro tuto hlubokou di menzi. Naslouchat sobě a po hlédnout do sebe nezna mená, že by křesťan směl odložit stranou každo denní život. Bylo by to také zcela proti zá kladnímu směřování našeho postoje k životu. Z toho vyplývá, že je třeba, abychom chápali a vykládali si celý život, dění ve světě, každo denní život skrze Boha. Prožitek přírody, od brouka na karimatce až k noční hvězdné obloze, a zkušenost společenství lidí udržují touhu, kte rá člověka vede přes práh každodennosti.
V podstatě je každý člověk zbožný jestliže dokáže: - projevit se i být potichu - smát se i plakat - mluvit i naslouchat - vyhrávat i prohrávat - věřit i pochybovat - spravedlivě i pokorně vyjít ze sebe i jít do sebe - prosazovat se i ustupovat - žít statečně i ukazovat slabost - dávat i brát - ptát se i odpovídat - děkovat i prosit - uchopit i pustit - převzít i odmítnout odpovědnost - milovat i trpět - vidět Boha i člověka (Dieter Barth) Existuje bezpočet situací ve všedním skautském dni, kde má spiritualita své místo - nebo lépe: by mohla mít. Často si také neuvědomujeme, že jsme duchovně založeni. Spiritualita je víc než příprava bohoslužeb na letním táboře nebo modlit by u stolu. Spiritualita je základní jednání, které pak určuje chování člověka. Spiritualita se však neomezuje pouze na duchovní rádce nebo na "zbožné" vůdce a vůdkyně. Zcela naopak! Jakožto pokřtění máme právo a povinnost účastnit se zodpovědně poslání ce lého Božího lidu. Při uskutečňování poslání do církve a do světa máme své vlastní kompetence. Pro toto poslání nám daruje Boží duch "každému zvláštní dar, jak sám chce" (1. list Korintským, 12, 11). Stanovy něm. skautů sv. Jiří /DPSG/ k tomu říka jí: "Děti, mládež i dospělí jsou Duchem uzpůsobeni a vedeni, aby jednali roz hodně. Pomocí specifických věcných
(pokračování příště)
__________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
11
DÍVČÍ EKUMENICKÁ LESNÍ ŠKOLA - DELŠ 2002 se příští rok koná ve dnech 3. - 11. srpna 2002 v Junácké rezervaci Červený Hrádek u Sedlčan. Konání DÍVČÍHO EKUMENICKÉHO LESNÍHO KURSU - DELK 2002 souběžně ve stejném čase s DELŠ také na Červeném Hrádku u Sedlčan poskytne kromě navázání kontaktů napříč různými věkovými skupinami také vzájemnou inspiraci a nové zkušenosti. Nedílnou součástí DELŠ je tradiční seznamovací setkání, které se koná od 24. do 26. 5. 2002 – o místě konání bude podána informace později. Přihlášky lze zasílat ihned, nejpozději však do 31. března 2002 na ná sledující adresy: Pro DELŠ: Miriam Kupková - Čekanka, U Uranie 6, 170 00 Praha 7, tel. 02/802619; pro DELK Jitka Hrušková - Rychlonožka, Bolzanova 7, 110 50 Praha 1, tel. 02/24221446.
NA DOBRÉ STOPĚ – duchovní rádce skautských oddílů ∗ Vydává: Odbor duchovní výchovy Junáka v počtu 200 výtisků. ∗ ∗ Redakce: Vladislav Jech (
[email protected]) 198 00 Praha 9, Zelenečská 34, Jiří Zajíc (
[email protected]) a Petr Krampl (
[email protected]). ∗ ∗ Technické zázemí: Zuzana Vankeová a David Čančík. ∗ ∗ Předplatné pro rok 2001 zasílejte redakci podle těchto pravidel: pro dodání poštou 100,– Kč, příspěvek čtenářů webových stránek 45,– Kč; sponzorské předplatné je neomezeno. ∗ ∗ Prosíme o přesné údaje. ∗ Bez jazykové korekce. ∗
12
