OBSAH 1. ÚVOD ZÁVĚR LITERATURA, PODKLADY DATOVÉ A VÝSLEDKOVÉ SOUBORY...28

Záplavové území Odravy, Ohře - VD Jesenice, povodňový model – aktualizace 2007

OBSAH 1. ÚVOD .....................................................................................................................................2 2. CHARAKTERISTIKA POVODÍ ..............................................................................................3 2.1 PŘÍTOKY.................................................................................................................................3 3. DATA......................................................................................................................................5 3.1 TOPOGRAFICKÁ DATA..............................................................................................................8 3.1.1 Staničení .......................................................................................................................9 3.1.2 Objekty ..........................................................................................................................9 3.1.3 GIS ..............................................................................................................................10 3.2 HYDROLOGICKÁ DATA ...........................................................................................................12 3.2.1 N-leté průtoky ..............................................................................................................12 3.2.2 Měrné profily................................................................................................................12 3.2.3 Kalibrační data ............................................................................................................13 4. VÝPOČTY ............................................................................................................................13 4.1 SOFTWARE ...........................................................................................................................13 4.2 SCHEMATIZACE ....................................................................................................................14 4.2.1 Sestavení výpočetní trati .............................................................................................14 4.2.2 Staničení .....................................................................................................................15 4.2.3 Objekty ........................................................................................................................15 4.2.4 Drsnosti .......................................................................................................................15 4.2.5 Kalibrace, verifikace ....................................................................................................15 4.3 OKRAJOVÉ PODMÍNKY ...........................................................................................................16 4.3.1 Horní okrajová podmínka ............................................................................................16 4.3.2 Dolní okrajová podmínka.............................................................................................16 4.4 VÝPOČETNÍ VARIANTY ...........................................................................................................17 5. VÝSLEDKY ..........................................................................................................................18 6. ZÁVĚR..................................................................................................................................25 7. LITERATURA, PODKLADY.................................................................................................27 8. DATOVÉ A VÝSLEDKOVÉ SOUBORY ..............................................................................28

Obsah


Úvod

Záplavové území Odravy – povodňový model úsek soutok s Ohří – VD Jesenice, ř. km 0.000 až 3.420 aktualizace 2007 původní vodohospodářské studie z r. 2000

1

ÚVOD

Původní vodohospodářské studie záplavových území horní a střední Ohře a šesti nejvýznamnějších přítoků zpracovalo naše oddělení HEPS Terezín v letech 1996 až 2000. V těchto všech studiích byla řešena záplavová území pro povodňové průtoky Q10, Q50 a Q100 a v rámci řešení nebyla stanovena aktivní zóna pro povodňový průtok Q100. Způsob a rozsah zpracování původních studií neodpovídá dnešním požadavkům, daným vyhláškou MŽP č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území, ani platné Metodice stanovení aktivní zóny záplavového území, a proto náš podnik rozhodl o postupné aktualizaci všech výše jmenovaných vodohospodářských studií v letech 2006, 2007 a 2008. Aktualizace mají obecně spočívat v přepracování několika zásadních částí povodňových modelů a i jejich výstupů. Zejména jde o tyto části, resp. změny původních studií. Do aktualizovaných studií je třeba zahrnout všechny důležité stavební změny v předmětných územích (případně i ve stádiu projektové přípravy, pokud je již dnes zřejmé, že budou realizovány). Dále je třeba přeřešit výpočtové modely pro povodňové průtoky Q5, Q20 a Q100 a pro posledně jmenovaný průtok stanovit i aktivní zónu. Další důležitou změnou má být kompletní přepracování výpočtových modelů pro aktualizovaná data hydrologických průtoků, pro všechna řešená území. Budou použita platná oficiální data, jimiž disponuje náš podnik, zbylá potřebná data byla v předloňském roce objednána od ČHMÚ a jsou k dispozici. Konečně poslední změna spočívá v přepracování modelů GIS (MapInfo i ArcView), jež jsou spolu s použitými výpočtovými modely základem celého řešení. Změny, kromě vytvoření nových aktuálních vrstev s pomocnými i výpočtenými výstupy, spočívají zejména v použití nových rastrových i vektorových podkladů. Jde o záměnu poslední verze rastrů geografického modelu ZABAGED za původní “scanované a osazované” mapy ZM 10, dále o použití rastrů ortofotomap ČÚZK a o použití systému vektorových digitálních vrstevnic. Změny budou prezentovány v příslušných výstupech studie (zprávy, mapové situace, podélné a příčné profily a i přiložená DVD s výsledky a dalšími výstupy). Úsek Odravy, od soutoku s Ohří po VD Jesenice, zpracovaný v rámci této práce je čtvrtou aktualizovanou studií z uvedeného programu. Řešený úsek leží na území Karlovarského kraje. Přepracování a změny jsou podrobně popsány v následujícím textu zprávy. Ten je koncipován tak, že je obdobou textu zprávy v původní studii, z důvodů snadného porovnání realizovaných změn. Popis změn je proveden formou nahrazení příslušného textu ze zprávy původní studie novým aktualizovaným textem. Původní studie byly vypracovány na základě objednávky Povodí Ohře a. s., odboru Vodorozvoje. Záměrem bylo vytvoření povodňových modelů horní a střední Ohře, v úseku od VD Nechranice až po VD Skalku v Chebu a povodňové modely šesti hlavních přítoků – Libockého potoka, Odravy, Svatavy, Rolavy, Teplé a Bystřice. Již zpracované aktualizace těchto studií 2006 a 2007 řeší shodné úseky.

2


Charakteristika povodí

Tato aktualizovaná studie řeší 3.42 km dlouhý úsek Odravy od soutoku s Ohří po VD Jesenice, ř. km 0.000 až 3.420. Hlavním úkolem původních i aktualizovaných studií bylo a je – použitím matematického modelu určit základní charakteristiky proudění – hladiny, rychlosti, průtoky a stanovit průběhy záplavových čar. V původních studiích to bylo pro průtoky Q10, Q50 a Q100, v aktulizovaných studiích jsou řešeny průtoky Q5, Q20 a Q100 a navíc je v nich stanovena aktivní zóna pro průtok Q100. Povodňový model MIKE 11 použitý ve všech těchto studiích umožňuje řešit i neustálené proudění, tzn. že je na něm možno simulovat povodňové vlny přirozeného nebo umělého původu ( např. i havárie na VD). V této studii jsou zprezentovány pouze výpočty ustálených n-letých průtoků. Povodňové modely v původních studiích byly pro jednotlivé úseky, resp. přítoky řešeny samostatně – nebyly spojovány do jednoho celku. V rámci aktualizací je tento nedostatek postupně odstraňován (viz dále). Původní i aktualizovaný model má úzkou datovou vazbu (příčné profily) na vytvořený korytový matematický model horní a střední Ohře a jejich hlavních přítoků, jenž byl počítán programem Hydrocheck 3 pro Vodohospodářský dispečink a.s. Povodí Ohře.

2

CHARAKTERISTIKA POVODÍ

Odrava (Wondreb) pramení na jz. svazích Hraničního vrchu v Bavorsku ve výšce 700 m n.m., do Ohře ústí zprava u obce Odrava. Plocha povodí: 497.5 km2 Délka toku: 58.4 km Qa 3.95 m3/s VD Jesenice LGS Hrozňatov (Mohelnský p.), Slapany, Jesenice-odtok z VD 2.1

PŘÍTOKY

Jsou uvedeny pouze přítoky v posuzované části toku, tzn. v úseku VD Jesenice – ústí do Ohře. Lipoltovský potok pramení u Lázní Kynžvart ve výšce 610 m n.m., ústí zprava do Odravy u Obilné v 430 m n.m. Plocha povodí: 85.1 km2 Délka toku: 18.4 km 0.65 m3/s Qa VD LGS Předmětné území aktualizované studie Odravy je patrné z přehledné mapky 1 : 100 000 na str. 4. Z dalších obrázků leteckých fotek na dvou následujících str. 5. a 6. je dobře vidět charakter toku Odravy a jeho inundačního území v předmětném úseku, včetně komunikačního systému a objektů VD Jesenice – foto p. Papež (fa COORDINCE, 03/2004). Obrázky na str. 7. pak ukazují hlavní komunikační a vodohospodářské objekty v tomto území.

3


mapka

4



letecké snímky 1

5



letecké snímky 2

6



obrázky objektů

7



3

Data

DATA

3.1

TOPOGRAFICKÁ DATA

Hlavním topografickým podkladem jsou příčné profily koryta a inundačního území Odravy. Data pro původní studii byla získána ze tří zdrojů: 1. Geodetické zaměření Odravy v úseku VD Jesenice – Obilná (10 příčných profilů – PF01 – PF10), AquaGeo Litoměřice, duben 1998 (S-JTSK, Bpv). Příčné profily byly fotograficky zdokumentovány a jsou, stejně jako celé paré tohoto zaměření, k dispozici u zpracovatele. 2. Geodetické zaměření Odravy k posouzení nového mostu v Odravě (8 příčných profilů – P2 – P8), Povodí Ohře, HEPS Chomutov, listopad 1997 (S-JTSK, Bpv). 3. Zaústění Odravy do Ohře (OD02 – OD41), Hydroprojekt 1976. Pro aktualizaci studie byl zaměřen profil nového mostu přes Odravu na zčásti nově postavené, z části rekonstruované rychlostní komunikaci R6 (E48 a E49) – tzv. obchvat Chebu. Ta v úseku jižně od Kynšperku n. O. po Cheb nahrazuje část původní silnice Karlovy Vary, Sokolov, Cheb. Nový profil v této aktualizaci nahrazuje profil tzv. nového mostu z původní studie. Profil zaměřila geodetická skupina našeho oddělení v r. 2007 Poznámka:

nový most není totožný s tzv. novým mostem z původní studie, přestože stojí na jeho místě. Byl postaven v rámci zmíněné rekonstrukce rychlostní komunikace R6. To je na první pohled patrné při srovnání příslušného obr. na str. 6. zprávy původní studie s jeho obdobou na str. 7. této zprávy.

Všechna data použitá v této studii jsou ve výškovém systému Bpv.

425.00

443.30

Podélný profil Odravy

VD Jesenice-hráz

424.00

423.00

Lipotlovský p.

421.00 Obilná

Kóta hladiny [m n.m.]

422.00

420.00

OHŘE

418.00

Odrava

419.00

417.00

416.00 0.000

0.500

1.000

1.500

2.000

Staničení [km]

Průměrný podélný sklon Odravy v posuzovaném úseku je 1.4‰.

8

2.500

3.000

3.500


3.1.1

Data

Staničení

Jednou ze základních podmínek pro vypracování této studie je odpovídající staničení toku. Protože se stávající dostupné staničení z vodohospodářské mapy nebo pasportu toku ukázalo jako méně přesné nebo neúplné, bylo vytvořeno staničení nové. Toto staničení bylo získáno z rastrového podkladu původní studie. Nové staničení vzniklo vystaničením osy Odravy vykreslené nad rastrem map ZM-10. Toto staničení je nejpřesnější, proto je převzato jako hlavní pro všechny práce na tomto projektu. Staničení je počítáno proti toku, jeho počátek je v průsečíku osy Odravy a břehové hrany Ohře. Nové staničení je použito pouze pro povodňový model v této studii a pro korytový model [2], není tedy novým oficiálním staničením! Modelové staničení je na rozdíl od povodňového modelu horní a střední Ohře v původní studii totožné s novým staničením, tzn. vzestupné proti toku (viz odst. 4.2.2). Proto není zvlášť uváděno, všude je uvedeno pouze nové staničení. 3.1.2

Objekty

K dispozici byla zaměření obou mostů počítaného úseku. Na následující straně jsou vyfotografovány všechny objekty – včetně “výtokových” objektů z VD Jesenice (foto: T. Pail (tp), foto nového mostu geodeti). název mostu nový sil. most Odrava na rekonstruované R6 starý sil. most Odrava

staničení nové 1.085 0.997

Tab. 1 Přehled mostů na Odravě v úseku VD Jesenice – ústí do Ohře Poznámka: Staničení modelové (MIKE) je na rozdíl od povodňového modelu Ohře totožné se staničením novým. Staničení je vztaženo k ose mostu. Zahrnuty jsou pouze oba mosty, lávky nebyly evidovány.

Starý silniční most v Odravě je v současné době (06/2000) v rekonstrukci. Nejvýznamnějším objektem v posuzovaném úseku je VD Jesenice. VD Jesenice Vodní dílo slouží k zajištění užitkové vody v průmyslových oblastech Sokolovska a Chomutovska a k ochraně území před účinky povodňových průtoků. Bylo dokončeno v r. 1961. Hráz je zemní o délce 792 m. Šířka hráze v koruně je 11 m, výška nad základovou spárou 22 m. Kóta koruny hráze je 443.30 m n.m. Přeliv je boční, jeho délka je 90 m, kóta 440.10 m n. m. Prostor stálého nadržení Užitkový prostor Retenč. neovlad. prostor Celkový objem nádrže

423.00–427.70 m n.m. 128 ha 427.70-440.10 m n.m. 692 ha 440.10-441.10 m n.m. 746 ha 59.58 mil. m3

3

2.18 mil. m 50.00 mil. m3 7.40 mil. m3

Základové výpusti tvoří dvě potrubí, každé o průměru 1400 mm. Jejich kapacita je 2x17 m3/s.

9


3.1.3

Data

GIS

Shodně jako v původních studiích byl pro zpracování podkladů, pro přípravu dat do výpočtových modelů a pro prezentace výsledků – vykreslení záplavových čar a aktivní zóny – použit program MapInfo Professional, patřící mezi desktop GIS programy (ArcView, GeoMedia a další). Programy GIS umožňují do jednoho pracovního prostředí (na jednu obrazovku) spojit textovou i grafickou informaci. Ke grafické informaci (např. k rastrům map a k vektorovým grafickým prvkům) lze připojit textové informace, organizované ve formě databázových útvarů a tyto vzájemně propojené informace lze efektivně vytvářet, třídit, kombinovat, vyhledávat atd. Tato data jsou přitom členěna do vrstev. Teprve v závěru prací na obou současně řešených aktualizacích byly též příslušné vrstvy GIS MapInfa konvertovány do ekvivalentních vrstev ArcView, jež je v současné době rozšířenějším GISem, zejména ve státní správě, pro jejíž některá pracoviště jsou výstupy aktualizovaných studií též určeny. Modely GIS (MapInfo i ArcView) jsou spolu s použitými výpočtovými modely základem celého řešení jak původních, tak i aktualizovaných studií. GIS jsem proto v aktualizovaných studiích zcela zásadně přepracoval. Do zájmového území modelu GIS jsem zahrnul celý úsek Ohře od VD Nechranice až po VD Skalku a území všech šesti hlavních přítoků (viz odst. 2.2), v rozsahu jejich úseků, v jakých byly řešeny v původních studiích. Část GIS jsem v tomto celém úseku začal zpracovávat již pro první aktualizovanou studii [6], aby byla základem pro zpracování všech aktualizací dalších studií. Zásadní přepracování spočívalo zejména v použití jiných rastrů topografické mapy a v použití i dalších rastrových i vektorových mapových podkladů pro celé předmětné území. Pro původní studie byly naskenovány základní mapy ČR 1:10 000 (ZM-10) a osazeny do JTSK. Tento rastrový podklad byl v aktualizovaných studiích nahrazen rastry ZABAGED (poslední verze z r. 2005). Jako další alternativní rastry, byly použity ortofotomapy ČÚZK a celý GIS byl doplněn systémem digitálních vrstevnic. Na takto aktualizovaný základ jsem postupně znovu připojil existující původní vektorové vrstvy, které jsem použil i v tomto aktualizovaném systému. Jednalo se zejména o vrstvy přítoků a všech objektů na Ohři (mosty a jezy), a dále o vrstvy (podle původního dělení) zpracované pro horní i střední Ohři a pro všech 6 hlavních přítoků – viz dále. Tento základ jsem použil pro zpracování nových vrstev – pomocných, přípravných pro zpracování aktualizace výpočtového modelu a výsledkových, jejichž obsahem je prezentace záplavových čar počítaných povodňových průtoků a aktivní zóny průtoku Q100. Detailně lze uvedené zpracování rozdělit do těchto skupin a vrstev: Poznámky:

v následujícím přehledu jsou uvedeny prakticky všechní vrstvy modelu GIS, tak jak jsou prezentován v adresáři GIS na připojenénm DVD vrstvy označené *) jsou aktivní (“zapnuté”), ostatní jsou neaktivní (“vypnuté”) – pro prohlížení je třeba je aktivovat (“zapnout”) obdobou uvedené značky je značka **) - ta platí jen pro vrstvy Ohře

topografie – rastrová a vektorová data

• • • • • •

rastry_h_s_Ohre_pritoky ko_10_Poh ortofoto_h_s_Ohre_pritoky kladsm5 vrstev ZM10_Poh

Zabaged 2005 (ZM-10) *) klad listů Zabaged *) ortofotomapy ČÚZK (SMO 5) klad listů SMO 5 systém digitálních vrstevnic (Zabaged) *) klad listů ZM-10 (listy digitálních vrstevnic) *)

původní (orientační) vrstvy Ohře

10


Data

• • •

*)

Pritoky Mosty Jezy

přítoky Ohře (řeky, říčky a významné potoky) silniční a železniční mosty *) jezy na Ohři *)

původní vrstvy Ohře a všech 6ti přítoků (Libockého p., Odravy, Svatavy, Rolavy, Teplé, Bystřice)

• • • • • • • •

Osa_????? Profily_????? Stan10_????? Stan100_????? Stan1000_????? Zatop10_????? Zatop50_????? Zatop100_?????

osa toku **) příčné profily **) staničení po 10 m staničení po 100 m staničení po 1000 m **) záplavová čára pro průtok Q10 – původní studie záplavová čára pro průtok Q50 – původní studie záplavová čára pro průtok Q100 – původní studie

vrstvy platné jen pro Ohři

•

Body_Ohre?

meřičské body původních profilů – původní studie

vrstvy platné jen pro Odravu

• •

Body_Odrava Body_P1_8

meřičské body původních profilů – původní studie meřičské body původních profilů – původní studie

vrstvy ze studie [9] pro porovní s výsledky aktualizované studie Ohře v úseku „Okounov – VD Skalka“, v lokálním úseku Sokolova a Královského Poříčí

• • • • • •

Profily_Ohre_Sokolov GEO_Sokolov Zat10_Sokolov Zat50_Sokolov Zat100_Sokolov Zat100_aktivni

všechny profily z práce [9] – i s nově doměřenými měřičské body nově zaměřených profilů pro [9] záplavová čára pro Q10 z [9] záplavová čára pro Q50 z [9] záplavová čára pro Q100 z [9] aktivní zóna při Q100 z [9]

vrstvy 1. aktualizované studie – “Libockého potoka” [6] (nahrazující vstvy původní studie)

• • • •

Q5 Q20 Zatop100_Libocky_up a100

záplavová čára pro Q5 (nahrazuje Zatop10_?????) záplavová čára pro Q20 (nahrazuje Zatop50_?????) záplavová čára pro Q100 (nahrazuje Zatop100_?????) aktivní zóna při průtoku Q100

nové vrstvy pro aktualizaci dalších studií – pomocné (převzaté z GIS Povodí Ohře, s.p.)

• • • •

kracr_poly_poh obccr_poly_poh budovy bloky_zastavby

krajské hranice *) hranice obcí jednotlivé budovy bloky zástavby v obcích a ve městech

nové vrstvy pro aktualizace 2. a 3 studie [7] a [8] – pomocné (nově vytvořené)

• • • •

new_objekt_Interspar new_objekt_sil_m_Jindrichov ho_klad_tisku_ramy aktualizace 2007 této studie so_klad_tisku_ramy aktualizace 2007 studie [5]

zákres komplexu budov Intersparu v K. Varech *) zákres nového silničního mostu nad Jindřichovem *) pomocné rámy (polygony) pro klad tiskových listů (A1) *)

pomocné rámy (polygony) pro klad tiskových listů (A1) *)

nové vrstvy pro aktualizace 2. a 3 studie [7] a [8] – pro úpravu výpočtového modelu

• •

new_pf_Ohre all_body_new_pf_Ohre

nově zaměřené profily pro aktualizaci 2007 všechny měřičské body nově zaměřených profilů

11

*)


Data

nové vrstvy pro aktualizace 2. a 3 studie [7] a [8] – prezentace záplavových čar Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny

• • • •

Zatop5_Ohre_new Zatop20_Ohre_new Zatop100_Ohre_new AZ_Zatop100_Ohre

nová záplavová čára pro průtok Q5 nová záplavová čára pro průtok Q20 aktualizovaná záplavová čára pro průtok Q100 aktivní zóna při průtoku Q100

*)

nové vrstvy pro aktualizaci této studie Odravy – pomocné (nově vytvořené)

• •

odrava_klad_tisku_10_ramy pomocné rámy (polygony) pro klad tiskových listů map v měř. 1 : 10 000 (listy A1) – aktualizace 2007 této studie *) odrava_klad_tisku_5_ramy pomocné rámy (polygony) pro klad tiskových listů map v měř. 1 : 5 000 (listy A1) – aktualizace 2007 této studie

nové vrstvy pro aktualizaci této studie Odravy – pro úpravu výpočtového modelu

• •

Odrava_novy_most_profil nově zaměřený profil pro aktualizaci 2007 Odrava_pf_novy_most_1_body měřičské body nově zaměřeného profilu

*)

nové vrstvy pro aktualizace této studie Odravy – prezentace záplavových čar Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny

• • • •

Zatop5_Odrava_new Zatop20_Odrava_new Zatop100_Odrava_new AZ_Zatop100_Odrava

nová záplavová čára pro průtok Q5 *) nová záplavová čára pro průtok Q20 *) aktualizovaná záplavová čára pro průtok Q100 aktivní zóna při průtoku Q100 *)

*)

Součástí adresáře GIS na přiloženém DVD jsou i projektové (spouštěcí, resp. svazkové) soubory jak pro MapInfo, tak i pro ArcViw. Z uvedeného výčtu je patrné, že s postupnou aktualizací jednotlivých studií horní a střední Ohře a jejich 6ti nejvýznamějších přítoků “nabalují” do modelu GIS nově vytvářené vrstvy jednotlivě aktualizovaných studíí a původní významné vrstvy v něm zachovávám. To je záměr, jehož cílem je – s aktualizací poslední studie (přítoku Bystřice) – mít v jediném celku vytvořen komplexní GIS po profil VD Nechranice, odrážející všechny výsledky řešení jednotlivých povodňových modelů v celém povodí. Obdobně jako je cílem postupně vytvořit a spojit v jeden celek jednotlivé části aktualizovaných výpočtových modelů (např. pro předpovědní výpočty reálných povodňových situací v celém povodí – jak je též uvedeno dále v odst. 4.2). V původních studiích takto komplexně GIS vytvořen nebyl. 3.2

HYDROLOGICKÁ DATA

Hlavním hydrologickým podkladem této studie jsou N-leté průtoky od ČHMÚ. M-denní průtoky nebyly vhledem k zadání studie použity. 3.2.1

N-leté průtoky

Současná hydrologická data “velkých vod” jsou uvedena v následující tabulce. Hodnoty jsou o něco vyšší, než hodnoty z r. 1998, které platily v době zpracování původní studie. Odrava – VD Jesenice, (ČHMÚ Plzeň, červen 2006) n 1 2 5 10 Q [m3/s] 25 38 58.7 77.2 3.2.2 Měrné profily

12

20 97.9

50 129

100 155


Výpočty

V posuzovaném úseku Odravy je jediný měrný profil – limnigraf VD Jesenice-odtok. 3.2.3

Kalibrační data

Ke kalibraci a verifikaci modelu nebyla k dispozici žádná data.

4 4.1

VÝPOČTY SOFTWARE

MIKE 11 představuje vícemodulový programový prostředek pro jednorozměrný výpočet neustáleného proudění vody v korytech a inundačních územích toků. Jeho jednotlivé moduly umožňují počítat nejenom hydraulické veličiny (hladiny, průtoky, rychlosti), ale také například pohyb splavenin, koncentrace znečišťujících látek, časový průběh nerozpuštěného kyslíku, BSK5, NH3, NO3 atd., pohyb těžkých kovů, eutrofizaci a další. MIKE 11 obsahuje dále např. Dam-Break modul, který může simulovat protržení vodního díla a srážkoodtokový modul NAM, jenž dokáže simulovat odtok z určeného povodí a vytvořit hydrogram v uzávěrovém profilu. Výhodou je nasazení vybraných modulů podle potřeb a zadání konkrétního projektu. Software je produktem dánské firmy Danish Hydraulic Institute, Horsholm. Základním modulem, na kterém jsou všechny ostatní moduly závislé, je hydrodynamický modul (HD). Je postaven na dvou základních řídících rovnicích - rovnici kontinuity a rovnici hybnosti. HD modul byl rovněž použit v této studii. Výpočet je veden po toku ve směru proudění. K výpočtovým pracem byl použit program MIKE 11 ve dvou verzích – jak ve verzi 1999b, tak i ve verzi 2005. Hydrocheck 1 je program pro jednorozměrné řešení ustáleného nerovnoměrného proudění vody v korytech toků, je produktem firem Povodí Ohře a.s. a Hydrosoft Veleslavín s.r.o. Program byl použit ke sběru a editaci všech příčných profilů. Upravené profily i s drsnostmi byly poté převedeny do MIKE 11. Hydrocheck – v aktualizacích původních studií [6], [7], [8] – i v této aktualizaci Odavy – jsem dále použil nový program Hydrocheck (for Windows) firmy Hydrosooft Veleslavín, s. r. o., který je “následovníkem” původních DOS programů “balíku” Hydrocheck 1 a 2 a který je již plnohodnotnou Windows verzí. Tento nový výpočtový 1D model v sobě integruje nejen výpočtové možnosti obou uvedených programů Hydocheck 1 a 2, t. j. výpočty ustáleného nerovnoměrného proudění říčních tratí a řešení jezovýach a mostních objektů, ale obsahuje i další výpočtové algoritmy, jako např. výpočty pro řešení aktivních zón. V editační oblasti dat (zpracování příčných profilů, drsností, křivek atd.) a ve zpracování výkresových výstupů má nesrovnatelné možnosti proti původním DOS programům. Program jsem po “natažení” vstupních dat (všech profilů a všech výsledků z Mike 11) použil pro výpočty aktivní zóny průtoku Q100 a pro zpracování finálních výkresů podélných a příčných profilů.

13


4.2

Výpočty

SCHEMATIZACE

Výpočtový model pro aktualizaci studie Odravy byl pro výpočty povodňových průtoků a stanovení aktivní zóny použit odlišně od aktualizace [6]. Výpočty byly provedeny v samostatné výpočtové větvi Odravy a poté byla tato větev napojena na již existující spojený model obou úseků Ohře a Libockého potoka. Ve spojeném modelu byl pro ověření jeho funkčnosti proveden ještě výpočet pro ustálený průtok Q5 v celém modelovém systému – viz též odst. 4.4. Jak již bylo naznačeno na konci odst. 3.1.3, v rámci aktualizací původních studií postupně spojuji jednotlivé části výpočtového modelu do jediného celku – připojováním přítoků k páteřní větvi Ohře – tak, aby ho jako celek bylo možné použít např. i pro předpovědní výpočty reálných povodňových situací v celém povodí. A to i včetně možností ovlivnění vývoje povodňových stavů manipulacemi na libovolném ze sedmi VD, které v povodí leží a které svými přítoky jsou postupně připojovány do spojeného výpočtového modelu. S aktualizací přítoku Odravy, jež je předmětem této studie, je do spojeného modelu připojeno již pět VD – Skalka, Kadaň, Nechranice, Horka a Jesenice (zbývají Březová a Stanovice). Výpočetní trať větve Odravy je opět schematizována pomocí příčných profilů, které jsou spojeny do výpočtových větví (Branches). V celém počítaném úseku Odravy je říční režim proudění. MIKE 11, i když je jednorozměrný, umožňuje t zv. pseudo-dvourozměrnou schematizaci (1D+), kdy se pomocí výpočtových větví dá zjednodušeně nasimulovat pohyb vody v inundačním území, přechod vody z koryta do inundačního území a opačně. V tomto modelu bylo 1D+ schematizace využito, kdy koryto potoka bylo schematizováno pomocí hlavní větve ODRAVA a inundační území souběžnými vedlejšími inundačními větvemi BRO_L1 na levé straně a BRO_P1 na pravé straně. Koryto samotného potoka je málo kapacitní, proto 1D+ schematizací byl počítán téměř celý posuzovaný úsek. Hlavní korytová větev byla spojena s vedlejšími inundačními pomocí spojovacích větví (Link Channels). Na těchto spojovacích větvích jsou umístěny objekty široké koruny (Broadcrested Weirs), které zajišťují pomocí Q-h křiveky výměnu vody z koryta do inundace a opačně. Kóta přelivné hrany této široké koruny je dána nadmořskou výškou břehové hrany, hrázky. Ve výpočtu byla použita metoda Fully Dynamic Wave. 4.2.1

Sestavení výpočetní trati

Na rozdíl od předcházející DOS verze MIKE 11 je v nové verzi zadáváno staničení v metrech. Odrava je ve výpočtové trati schematizována v úseku od VD Jesenice k ústí do Ohře, tzn. ODRAVA 3379 – ODRAVA 56. U profilů s širokým inundačním územím, tzn. u většiny, byly korytová a inundační větve spojeny pomocí spojovací větve (Link Channels). V následujícím uvedeném výpisu jsou obsaženy všechny výpočtové větve i s počtem příčných profilů v jednotlivých větvích nebo jejich částech.

14


ODRAVA BRO_L1 BRO_P1 BRO_P1 4.2.2

3379 - 56 3026 - 807 3026 - 1568 1095 - 261

Výpočty

36 13 7 4

Staničení

Na rozdíl od předcházející DOS verze MIKE 11, kterou byl počítán povodňový model horní a střední Ohře v původních studiích, je možno v nové Windows verzi, kterou jsou počítány povodňové modely přítoků, zadat výpočtovou trať s říčním staničením, tzn. proti toku. Odpadá tak nutnost přepočítávat používané říční staničení na modelové, vzestupné po toku. Proto je v povodňovém modelu Odravy, stejně tak i u dalších přítoků, použito a všude uvedeno pouze jedno staničení – nové staničení (viz kap 3.1.1). Ve výsledcích není staničení inundačních větví zvlášť vypisováno, pro celý profil je uvedeno pouze jedno staničení - korytové. 4.2.3

Objekty

Jezy v posuzovaném úseku Odravy nejsou. Mosty Mosty jsou v posuzovaném úseku pouze dva. Oba jsou kapacitní pro Q100 a byly do modelu zadány jako prostý otevřený příčný profil. nový sil. most Odrava starý sil. most Odrava 4.2.4

ODRAVA 1095 – rekonstruovaný v rámci výstavby R6 ODRAVA 993

Drsnosti

Drsnosti byly do modelu zadány obdobně jako v povodňovém modelu horní a střední Ohře. Byly zadávány do každého bodu profilu podle skutečného stavu dna, opevnění a vegetace, na základě prohlídky terénu a fotografií. Drsnosti byly uvažovány pro období plné vegetace, tzn. v maximální drsnosti. Přehled použitých drsností je uveden v následující tabulce Materiál beton kamenné zdivo dno koryta (písek, štěrkopísek) břehy (neudržovaná tráva) břehy (křoviny, stromy) inundační území

Manningův souč. drsnosti n 0.020 0.025-0.0275 0.035-0.040 0.055 0.080 0.070

Tab. 2 Drsnosti použité ve výpočtu Globální drsnost v MIKE 11 tedy vychází n=0.020. Na základě předběžných výpočtů a dřívějších zkušeností byly drsnosti pro MIKE 11 zvýšeny o 15 %, tzn. byla zadána globální drsnost n=0.023. 4.2.5

Kalibrace, verifikace

Model nebyl kalibrován ani verifikován vzhledem k absenci potřebných hydrologických dat (průtoky hladiny).

15


4.3

Výpočty

OKRAJOVÉ PODMÍNKY

Na počátek, resp. konec modelu MIKE 11 je nutno zadat horní, resp. dolní okrajovou podmínku. 4.3.1

Horní okrajová podmínka

Model je pro tuto studii počítán jako ustálený, okrajové podmínky jsou proto také ustálené konstantní. Model je ovšem připraven i pro neustálený výpočet (hydrogram odtoku z VD Jesenice). Jako horní okrajová podmínka byla v aktualizovaném modelu do profilu ODRAVA 3379 (hráz VD Jesenice) zadána časová řada s konstantním průtokem Q5 = 58.7 m3/s, Q20 = 97.9 m3/s a 3 Q100 = 155 m /s. Návrhové N-leté průtoky byly použity pro celou 3.3 km dlouhou posuzovanou trať. Do výpočtu nebyl zahrnut žádný přítok. 4.3.2

Dolní okrajová podmínka

Povodňový model byl v této aktualizaci studie Odravy počítán nejprve samostatně a poté byl připojen k existujícímu spojenému modelu Ohře s Libockým potokem (viz úvod odst. 4.2), což si vyžádalo jiné zadání dolních okrajových podmínek pro oba uvedené případy. V prvním případě byly do koncových (vyúsťujících) profilů jednotlivých tří větví (viz odst. 4.2.1) zadány hladiny v příslušných staničeních pravé resp. střední větve Ohře, za příslušného povodňového průtoku (viz též odst. 4.3), počítaného v rámci aktualizace studie [7]. Zadání bylo toto: Q Odravy

Q Ohre

le. vět. Odravy hlad. v pr. vět. Ohře ve stanič. 26483

koryto Odravy hlad. ve stř. vět. Ohře ve stanič. 26985

pr. vět. Odravy hlad. v pr. vět. Ohře ve stanič. 26887

Q100 Q20 Q5

Q20 Q5 Q5

419.15 m n. m. 418.93 m n. m. 418.93 m n. m.

418.88 m n. m. 418.69 m n. m. 418.69 m n. m.

418.79 m n. m. 418.59 m n. m. 418.59 m n. m.

Ve druhém případě je chování modelu Odravy na dolním konci ovlivněno vývojem odtokových podmínek (t. j. úrovní hladin v závislosti na okamžitých průtocích) na Ohři, v příslušných lokalitách (staničeních) pravé, resp střední větve Ohře. Všechny tři větve Odravy jsou v tomto spojeném modelu napojeny do shodných staničení pravé a střední větve Ohře, jako v předchozím prvním případě. Dolní profil korytové větve Odravy (ODRAVA 56) byl napojen do korytové větve Ohře – staničení OHRE 26985, tzn. do profilu OHRE 26985 (P1). Levá inundační větev byla profilem BRO_L1 807 napojena do pravé inundační větve Ohře BR_P1 ve staničení 26483, t. j. mezi profily Ohře 26340 (PF20) a Ohře 26985 (P1). Pravá inundační větev byla profilem BRO_P1 261 napojena do pravé inundační větve Ohře BR_P1 26887, t. j. opět mezi profily Ohře 26340 (PF20) a Ohře 26985 (P1). V tomto druhém výpočtovém případě byl do Ohře zadán výpočtový průtok Q5 a do všech přítoků Ohře (tedy včetně Libockého p. a Odravy) rozdíly průtoků Q5 nad a pod přítokem.

16


4.4

Výpočty

VÝPOČETNÍ VARIANTY

Jak již vyplývá z předchozího textu byly počítány celkem 4 varianty – první tři pro zadané Nleté průtoky Odravy (z jejich výpočtů byly vyneseny záplavové čáry a aktivní zóna průtoku Q100 – a čtvrtá ověřovací varianta pro průtoky Q5 ve spojeném modelu (viz odst. 4.2, 4.3.1 a 4.3.2). Všechny 4 uvedené varianty byly spočítany jak ve verzi 1999b tak i ve verzi 2005. Varianty mají tyto názvy a sestávají ze souborů níže uvedených jmen (jsou uvedeny jen názvy pro verzi 1999b, verze 2005 je obdobou). varianty N-letých průtoků: Odrava_Q100_HOhre20_1999 - ustálený výpočet pro Q5 Odrava100_H20_end_param.sim11 Odrava.nwk11 Odrava_nm.xns11 Odrava100_H20.bnd11 Odrava.hd11 Odrava100_H20_end_param.res11 (výpočet započat z parametr file) Odrava_Q20_HOhre5_1999 - ustálený výpočet pro Q20 Odrava20_H5_end_1_param.sim11 Odrava.nwk11 Odrava_nm.xns11 Odrava20_H5.bnd11 Odrava_vysl_Q20.hd11 Odrava20_H5_end_1_param.res11 (výpočet započat z parametr file) Odrava_Q5_HOhre5_1999 - ustálený výpočet pro Q100 Odrava5_H5_end_1_param.sim11 Odrava.nwk11 Odrava_nm.xns11 Odrava5_H5.bnd11 Odrava_vysl.hd11 Odrava5_H5_end_1_param.res11 (výpočet započat z parametr file) varianta spojeného modelu – Ohře ustálený průtok Q5, přítoky delta Q5: OhOdLi_Q5_1999 Ohnpf5_Lib_Odr.sim11 Ohnpf_Lib_Odr.nwk11 Ohnpf_Lib_Odr.xns11 OhLiOd5.bnd11 OhLiOd5_IC.HD11 OHLIOD5_VYSLEDEK.res11 (výpočet započat z parametr file)

17


5

Výsledky

VÝSLEDKY

Výsledné vypočítané hladiny, průtoky a rychlosti v jednotlivých příčných profilech modelu, pro všechny tři počítané průtoky, jsou vypsány v příslušných tabulkách na následujících str. 19, 20, 22 a 23. Jejich grafické znázornění ve formě schematických podélných profilů je na str. 21 a 24. Hladiny zakreslené v těchto grafických výstupech jsou platné pro korytovou větev modelu. Z hodnot hladin při jednotlivých počítaných průtocích jsou zpracovány hlavní výstupy aktualizované studie – zákresy záplavovových čar pro průtoky Q5, Q20 a Q100 a zákres průběhu aktivní zóny pro stoletý průtok (Q100) – ve vykreslených situacích v měř. 1 : 10 000 a 1 . 5 000. V nich je zakresleno i mnoho dalších informací, jako např. i situativní umístění příčných profilů použitých ve výpočovém modelu. V digitální podobě jsou tato data zpracována na přiloženém DVD v adresáři “GIS”. Hladiny pro všechny tři počítané průtoky jsou zakresleny v podélném a v příčných profilech, které jsou přílohou této studie. Digitální podoba těcho výkresů je v souborech PowerPointu (ppt) v adresáři “Podelny_a_pricne_profily” na přiloženém DVD. Z vypočítaných výsledků aktualizované studie lze vyvodit tyto hlavní závěry. Kapacita celého předmětného úseku Odravy je menší než Q5, kromě úseků koryt od bezečnostního přelivu a od základových výpustí (až po jejich soutok) – tyto úseky provedou Q100. To je patrné z vykreslených situací. Z nich je též vidět, že všechny tři počítáné průtoky zaplavují celé rozsáhlé inunační území bez větších rozdílů v šířce záplavy – jejich záplavové čáry se situativně příliš neodlišují. Záplava Q100 nezasahuje do žádné z obou obcí v předmětném území (Obilná, Odrava), ale dosahuje až k jejich okrajům. Oba silniční mosty v Odravě – starý v obci a nový na rekonstruovaném úseku rychlostní silnice R6 (jižně od obce Odravy) jsou kapacitní na Q100. Starý klenbový bez noremní světlé výšky. Nový, s noremní výškou i se značnou rezervou, ale proti svému předchůdci vzdouvá povodňové průtoky o něco více, protože má o 25 % menší celkovou světlou šířku (místo původních 93 m jen nynějších 70 m). V následujících tabulkách a grafech (str. 18. až 23.) jsou podrobně zpracovány hlavní výpočtové výsledky studie. V tabulce hladin na str. 19. jsou vypsány hladiny v profilech jednotlivých výpočtových větví, pro všechny tři počítané průtoky. V tabulce průtoků na str. 20. jsou uvedeny průtoky v profilech jednotlivých větví a je zde i jejich součet pro každý zde uvedný profil. V tabulce průtoků na str. 22 jsou uvedeny průtoky v tzv. Q bodech výpočtového modelu. V tabulce rychlostí na str. 23 jsou rychlosti jak v profilech (tzv. H bodech výpočtového modelu), tak i v tzv. jeho Q bodech a to pro všechny výpočtové větve a opět i pro všechny tři počítané průoky. Poznámka: Výsledky lze rovněž prohlížet v prohlížecím programu MikeView (součást licence MIKE 11). Na podkladě schematicky vykreslené situace (tzv. Horizontal Plan) lze získat informace o hladinách, průtocích a rychlostech a jejich časových průbězích v jednotlivých příčných profilech, nebo v libovolně definovaném podélném profilu.

18


hladiny

19

Výsledky


průtoky v H bodech

20

Výsledky


hladiny + průtoky – graf

21

Výsledky


průtoky v Q bodech

22

Výsledky


rychlosti

23

Výsledky


rychlosti - graf

24

Výsledky


6

Závěr

ZÁVĚR

„Aktualizace 2007“, původní vodohospodářské studie záplavového území Odravy z roku 2000 (viz též odst. 1.), která je předmětem této práce, měla za cíl přepracovat obsah studie tak, aby odpovídal současným požadavkům, daným zejména vyhláškou MŽP č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a s ohledem na Metodiku stanovení aktivní zóny záplavového území. Za tím účelem bylo realizováno zásadní přepracování původního povodňového modelu, celého modelu GIS a i dalších výstupů původní studie (zpráva, výkresy podelného a příčných profilů). Uvedená přepracování a změny jsou prezentovány ve všech výstupech z této studie. Přepracování povodňového výpočtového modelu spočívalo zejména v zahrnutí důležitých stavebních změn v území, ve formě úpravy topografických a drsnostních charakteristik modelu, v úpravě okrajových podmínek výpočtového modelu, nahrazením původních hydrologických údajů velkých vod novými aktuálními údaji od ČHMÚ, dále i v přeřešení výpočtového modelu pro povodňové průtoky Q5, Q20 a Q100 a ve stanovení aktivní zóny pro posledně jmenovaný průtok. Přepracování modelu GIS spočívalo zejména v použití jiných rastrů topografické mapy a v použití i dalších rastrových i vektorových mapových podkladů pro celé předmětné území Ohře a jejích.šesti hlavních přítoků. Byly použity rastry ZM-10 ZABAGED (verze z r. 2005) a jako alternativa ortofotomapy ČÚZK. Model GIS byl doplněn systémem digitálních vrstevnic. Kromě použití původních vektorových vrstev byly zpracovány a připojeny nové vrstvy – pomocné, přípravné pro zpracování aktualizace výpočtového modelu a výsledkové, jejichž obsahem je prezentace záplavových čar počítaných povodňových průtoků a aktivní zóny průtoku Q100. Záměrem aktualizované i původní studie bylo pomocí matematického povodňového modelu určit parametry proudění za povodňových průtoků. Výsledkem jsou hladiny, rychlosti a dílčí průtoky v jednotlivých příčných profilech a úsecích toku, pro tři řešené povodňové průtoky Q5, Q20, Q100 Na základě vypočtených hladin pro uvedené povodňové průtoky a i na základě dalších výpočtů pro stanovení aktivní zóny při průtoku Q100 byly do GIS modelů (MapInfo, ArcView) zakresleny záplavové čáry, odpovídající těmto průtokovým stavům a také hranice aktivní zóny (viz příslušné výkresy v příloze „Situace“). Prezentované výsledky by měly být podkladem příslušnému vodohospodářskému orgánu kraje k aktualizaci vyhlášených záplavových území Odravy.. Správci toku (našemu podniku) by měly sloužit jako podklad pro vyjadřovací činnost k cizím aktivitám v daném území, zejména při vyjádřeních k zamýšleným stavebním záměrům cizích investorů. Výsledky studie jsou podrobněji uvedeny v kap. 5. Lze je stručně shrnout v následujících větách. Odrava v předmětném úseku této aktualizované studie – od soutoku s Ohří po VD Jesenici – není (až na úseky odtokových koryt od BP a ZV VD Jesenice) kapacitní pro extrémní povodňové průtoky a to jak pro Q100, tak ani pro Q5. Tento stav existuje v celém úseku od sotoku s Ohří až po soutok výše zmíněných odokových koryt od VD Jesenice. Řeka má v tomto úseku nížinný charakter a šíře záplavy při etrémních povodňoých průtocích se pohybuje v rozmezí od 200 do 400 m. Rozsahy záplav jsou nejlépe patrné ze situací 1 : 10 000 nebo 1 . 5 000 v příloze “Situace”.

25


Závěr

Povodňové průtoky nebudou přesto mít v posuzované části Odravy významější vliv, na sídelní zástavbu – nedojde k záplavám ani jedné z obou obcí v daném území (Obilná, Odrava). Záplavy zasáhnou pouze jejich okraje. Oba mostní objekty – starý most v Odravě i nově rekonstruovaný most silnice R6 na jižním okraj této obce – jsou kapacitní pro Q100, starý most ovšem nesplňuje noremní podmínku světlé výšky. V závěru této kapitoly zachovávám i následující „technické poznámky“ z původní studie. Pro tuto studii byl model počítán na ustálený stav – v čase konstantní průtoky. Je třeba si uvědomit, že zadané povodňové průtoky vycházející z dat ČHMÚ, nejsou transformovány nádrží VD Jesenice a zpracované zátopové čáry jsou horním maximem vodního stavu v jednotlivých profilech řeky za průchodu příslušného počítaného průtoku. Pokud by byl k dispozici hydrogram povodňové vlny (přirozeného nebo umělého původu) je možno rovněž spočítat transformaci takové vlny. Vhodnou manipulací na vodním díle je možno snížit nebo oddálit kulminační průtok povodně na Ohři. Velkou roli v takovém případě sehrává vodohospodářský dispečink Povodí Ohře a Český hydrometeorologický ústav a jejich vzájemná spolupráce. Matematickým modelem je rovněž možno optimalizovat technická opatření protipovodňové ochrany, návrhy hydrotechnických staveb (nádrže, poldry, hráze), což má v konečném důsledku vliv na efektivnější vynakládání finančních prostředků. Je vhodné upozornit, že výsledky modelu nejde automaticky použít ke všem vodohospodářským rozhodnutím. Jedná se především o rozhodnutí ohledně přípustnosti konkrétních staveb v inundačním území a jejich vlivu na odtokové poměry. Pro taková rozhodnutí bude zpravidla nutné podrobnější doměření zájmové lokality – zahuštění počtu příčných profilů, doměření břehů a hrázek, zpřesnění schematizace a provedení nových zpřesňujích výpočtů. Matematický model Ohře včetně přítoků není možno chápat jako uzavřený projekt, ale jako práci, která může být v dalších letech doplňována a zpřesňována v závislosti na dalších topografických, geodetických a hydrologických datech a nových poznatcích v oblasti hydroinformatiky, hydrauliky a hydrologie a v závislosti na změnách v povodí. Za povodně neproudí tokem pouze voda, ale také množství nejrůznějšího materiálu a splavenin. Množství a velikost tohoto materiálu je závislé na velikosti povodňové vlny, přičemž jeho skladbu a pohyb je velice obtížné předpovědět. Je zřejmé, že na některých úsecích nebo místech může nastat nepříznivější situace, než je možno nasimulovat matematickým modelem. Především nad profilem nekapacitních mostů může vlivem nastoupání hladiny vody dojít k zatopení většího území než je spočteno. V případě ucpání mostního profilu a jeho následného protržení může vzniknout vlna podobná průlomové vlně u menšího vodního díla. Ve výpočtu použitý model je plně funkční a je k dispozici u zpracovatele nebo na přiloženém DVD. Výsledky lze kdykoliv živě demonstrovat nebo je použít pro výpočet dalších variant.

V Terezíně dne 6. prosince 2007 aktualizace 2007 text ponechaný z původní studie

Ing. Zdeněk Klíma Ing. Tomáš Pail

26


7

Literatura, podklady

LITERATURA, PODKLADY

[1] DHI

MIKE 11 – a Modelling system for Rivers and Channels, version 1999. Short Description. DHI March 1999 Reference Manual. DHI 1997 Danish Hydraulic Institute, Horsholm, Denmark.

[2] Krise, J. Klíma, Z. Pail, T.

Přítoky Ohře (Odrava, Libocký potok, Svatava, Rolava, Teplá, Bystřice).Hydraulický model korytových průtoků programem Hydrocheck 3. Hydrosoft Veleslavín, Praha červen 1999

[3] Krise, J. Klíma, Z. Pail, T.

Horní Ohře (Karlovy Vary - Cheb), hydraulický model korytových průtoků programem Hydrocheck 3. Hydrosoft Veleslavín, Praha leden 1998.

[4] Pail, T. Klíma, Z. Krise, J.

Povodňový model Ohře, 1. část - horní Ohře, VD Skalka – Karlovy Vary (LGS Drahovice). Povodí Ohře, HEPS Terezín, březen 1998.

[5] Vlček, V.

Vodní toky a nádrže. Academia, Praha 1984. a kol.

Další nové materiály pro aktualizaci studie 2007:

“Záplavové území toku – povodňový model – Libocký potok, ř. km 0.0 až 10.438, soutok s Ohří – VD Horka – vodohospodářská studie – aktualizace 2006” – – HEPS Terezín, 2006 ……………………………………………………………….….…….. [6] “Záplavové území – povodňový model – Ohře, úsek Okounov – VD Skalka, ř. km 139.285 až 240.220 – vodohospodářská studie – aktualizace 2007 – HEPS Terezín, 2007 ………………………………..…………………………..……… .

[7]

“Záplavové území – povodňový model – Ohře, úsek VD Nechranice – Okounov, ř. km 103.400 až 141.285 – vodohospodářská studie – aktualizace 2007” – HEPS Terezín, 2007 ………………………………..…………………………….….…….

[8]

“Vodohospodářské posouzení Sokolova - Ohře (Eastman a.s . – Komenského ulice), Lobezský potok (ústí do Ohře – Městský úřad Sokolov), Svatava (ústí do Ohře – sil. most do Citic)“ – studie – Vodní Cesty a.s., 2003 ………...

[9]

vlastní, dříve zpracované studie (Průlomové vlny VD ve správě Povodí Ohře, s. p.) – 2002 až 2005 – a další práce…………………..................................................…..… .

27

[10]

Záplavové území Odravy, Ohře - VD Jesenice, povodňový model – aktualizace 2007Datové a výsledkové soubory

8

DATOVÉ A VÝSLEDKOVÉ SOUBORY

Data prezentovaná na přiloženém DVD jsou rozdělena do tématických adresářů, nebo do adresářů podle typu software, ve kterém byla zpracována. Jednotlivé adresáře obsahují tato data: FOTODOKUMENTACE

fotodokumentace významějších lokalit předmětného úseku Odravy, včetně nového mostu na rychlostní komunikaci R6 (E48 a E49), tzv. obchvat Chebu GIS

rastrové a vektorové vrstvy použité v aktualizaci modelů GIS (podrobný výpis téměř všech vrstev modelu obsahuje odst. 3.1.3 na str. 10 až 12 této zprávy) skupiny vrstev jsou tyto: topografie – rastrová a vektorová data původní (orientační) vrstvy Ohře původní vrstvy Ohře a všech 6ti přítoků (Libockého p., Odravy, Svatavy, Rolavy, Teplé, Bystřice) vrstvy 1. aktualizované studie – “Libockého potoka” [6] (nahrazující vstvy původní studie) vrstvy 2. a 3. aktualizované studie – “Ohře” [7, 8] (nahrazující vstvy původních studií) nové vrstvy pro aktualizaci studie Odravy – pomocné (nově vytvořené) nové vrstvy pro aktualizaci studie Odravy – pro úpravu výpočtového modelu nové vrstvy pro aktualizaci studie Odravy – prezentace záplavových čar Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny Všechny vrstvy, které byly zahrnuty do GIS MapInfo jsou na přiloženém DVD konvertovány i do formátu pro GIS ArcView. Součástí jsou i spouštěcí soubory pro obě uvedené aplikace. Pro GIS MapInfo (*.wor) a pro ArcView jsou zde 2 spouštěcí soubory - první pro verzi 3.0 (*.apr), druhý pro verzi 9.0 (*.mxd). HYDR

V adresáři jsou dva podadesáře: novy_hcw

soubory

Odrava_az.hcw Odrava_profily.hcw

nový Hydrocheck – soubory pro výpoče aktivních zón a pro přípravu a vykreslení podélných a příčných profilů (v obou souborech je implementován pro aktualizaci zaměřený profil nového mostu)

puvodni_hc1

Odravap.hc1

Hydrocheck 1 – soubory s původními profily, použitými ve výpočtovém modelu

MIKE 11

Všechny datové a výsledkové soubory z MIKE 11 (verze 1999b a verze2005) – viz přiložené DVD. V adresáři Mike11 je 8 podadresářů – význam je patrný z jejich názvů. V každém podadresáři jsou soubory tohoto typu: *.xns11 *.nwk11 *.bnd11

soubor s databází modelových profilů soubor s definicí výpočetní sítě soubor s okrajovými podmínkami

28

Záplavové území Odravy, Ohře - VD Jesenice, povodňový model – aktualizace 2007Datové a výsledkové soubory

*.dfs0 *.HD11 *.sim11

*.res11 *HDAdd.res11

databáze okrajových podmínek soubor s doplňkovými informacemi hlavní soubor integrující všechny uvedené předchozí soubory a definující parametry výpočtu; soubor pro výpočet první soubor s výsledky výpočtu druhý soubor s výsledky výpočtu

PODELNY_A_PRICNE_PROFILY

soubory ve formátu pro PowerPoint: podel_Odrava.ppt pric_Odrava.ppt PROFILY_GEO

V adresáři jsou dva podadesáře: novy puvodni\ODRAVA_1997 \ODRAVA_1998

soubory nově zaměřeného profilů mostu pro aktualizaci studie – formáty txt a dwg soubory původních profilů, použitých ve¨výpočtovém modelu – formáty txt, stx, zap, dxf, plg, plt (podrobněji viz stejný odst. v původní studii)

ZPRAVA

zprava_odrava_2007.doc uvli_odr.doc odr_foto_puv_upr.doc odr_foto_let_upr.doc

zpráva k této aktualizaci studie Odravy úvodní listy ke zprávě fotky do zprávy fotky letecké do zprávy

ZPRAVA_VYSLEDKY

odrava_vysledky_zprava.xls

tabulky a grafy – přílohy do zprávy do odst. Výsledky (které nejsou ve formátu doc)

29

OBSAH 1. ÚVOD ZÁVĚR LITERATURA, PODKLADY DATOVÉ A VÝSLEDKOVÉ SOUBORY...28

Recommend Documents