Obsah OBSAH ..................................................................................................................................................... 1 ÚVOD....................................................................................................................................................... 2 1. VÝVOJ POJIŠŤOVEN V ČESKÉ REPUBLICE ............................................................................................... 4 1.1 VÝVOJ PRÁVNÍ ÚPRAVY SUBJEKTŮ POJIŠŤOVNICTVÍ .............................................................................................. 4 1.2 HISTORIE POJIŠŤOVEN ................................................................................................................................... 9 1.3 POJISTNÝ TRH V ČÍSLECH .............................................................................................................................. 16 1.4 ČESKÁ POJIŠŤOVNA, A.S............................................................................................................................... 21 1.5 KOOPERATIVA POJIŠŤOVNA, A.S. ................................................................................................................... 23 1.6 ALLIANZ POJIŠŤOVNA .................................................................................................................................. 24 2. VÝVOJ DALŠÍCH POJIŠŤOVACÍCH INSTITUCÍ V ČESKÉ REPUBLICE .......................................................... 25 2.1 ZPROSTŘEDKOVATELÉ A LIKVIDÁTOŘI POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ ............................................................................... 25 2.2 ZAJIŠŤOVNY .............................................................................................................................................. 32 3. ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN A JINÉ SDRUŽOVACÍ ORGANIZACE POJIŠŤOVNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE .............................................................................................................................................................. 35 3.1 ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN (ČAP) ............................................................................................................ 35 3.2 ASOCIACE FINANČNÍCH ZPROSTŘEDKOVATELŮ A FINANČNÍCH PORADCŮ ČESKÉ REPUBLIKY, O.S................................... 37 3.3 ASOCIACE ČESKÝCH POJIŠŤOVACÍCH MAKLÉŘŮ .................................................................................................. 38 3.4 ČESKÁ KANCELÁŘ POJISTITELŮ ....................................................................................................................... 39 3.5 ČESKÁ KOMORA SAMOSTATNÝCH LIKVIDÁTORŮ POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ .................................................................. 39 4. DOZOR NAD POJIŠŤOVNICTVÍM V ČESKÉ REPUBLICE A JEHO VÝVOJ .................................................... 40 ZÁVĚR .................................................................................................................................................... 44
1
Úvod V této bakalářské práci bych se chtěla pokusit o zmapování vývoje subjektů pojišťovnictví v České republice po revolučním roce 1989 aţ dosud. Mým záměrem není pouhé nashromáţdění historických faktů a dat. Ráda bych tyto informace propojila do souvislostí se situacemi a důvody, které vedly k tak dynamickým změnám a k z nich plynoucím důsledkům. Protoţe chci psát o subjektech v pojišťovnictví, vysvětlila bych nejprve, co pojem pojišťovnictví znamená. Wikipedie uvádí, ţe Pojišťovnictví je specializovaná oblast finančnictví nebo také specifický ekonomický obor, díky kterému lze provádět minimalizaci rizik ekonomických i neekonomických činností člověka. Pomáhá zajišťovat majetek a veškeré hodnoty včetně zdraví a ţivota fyzických i právnických osob, a to proti krádeţi, ztrátě, poškození či zániku.[1] Díky své zálibě v historii jsem jiţ od začátku uvaţovala o tématu takového rázu. Název práce však nabízí mnoho moţností zpracování, zejména jde-li o časové umístění. Nebyla jsem si jista, zda mám práci koncipovat jako vývoj subjektů pojistného trhu po vzniku České republiky v roce 1918 nebo zda se zaměřit na novodobou historii subjektů pojistného trhu v České republice. Po poradě s vedoucím mé bakalářské práce jsem si vybrala druhou variantu a to hlavně vzhledem k obsáhlosti tématu. Ačkoliv se jedná o z pohledu historie jako celku velmi krátké období, je to období plné změn a zvratů obzvláště v legislativní sféře. Zákony se musely přizpůsobit nové politické situaci a v pozdější době došlo k jejich rekodifikaci z důvodu integrace České republiky do Evropské unie. Ostatně změny v „pojišťovnické“ legislativě jsou dnes otázkou velmi aktuální, neboť jiţ od začátku letošního roku měl být v účinnosti nový Zákon o pojišťovnictví, stane se tak ovšem později. Práce má pojednávat o subjektech českého pojistného trhu, já si pod tímto pojmem nepředstavuji pouze pojistné instituce, tak jak je vyjmenovává zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví (pojišťovny, zajišťovny, pojišťovací zprostředkovatelé a samostatní likvidátoři pojistných událostí), nýbrţ i dozor nad jmenovanými a samozřejmě jejich sdruţení. Svou práci jsem rozčlenila do 4 číslovaných kapitol, jeţ mají mnohdy i podkapitoly. Povinná nečíslovaná kapitola Úvod stručně uvádí a mapuje celou práci. Stanovuje cíl, ke kterému má dílo směřovat. Následující členění odpovídá mému pojetí pojmu subjekty pojišťovnictví. 2
První kapitolu jsem nazvala Vývoj pojišťoven v České republice. Pojišťovny jsem záměrně zařadila na první místo a věnovala jsem jim samostatnou kapitolu, mají totiţ na pojistném trhu hlavní postavení. V úvodu kapitoly jsem zpracovala vývoj pojišťoven obecně a po té jsem se v podkapitolách zaměřila na vybrané konkrétní pojišťovny s největším vlivem na trhu. Druhá kapitola se jmenuje Vývoj dalších pojišťovacích institucí v České republice. V první podkapitole se věnuji vývoji pojišťovacích zprostředkovatelů a likvidátorů pojistných událostí, a to zejména s ohledem na změny v regulaci jejich činnosti po vstupu České republiky do Evropské unie. Zabývám se také rozdělením zprostředkovatelů dle jejich pravomocí. Druhá, poněkud kratší, podkapitola pojednává o zajišťovnách a jejich významu v České republice. Třetí kapitola s názvem Česká asociace pojišťoven a jiné sdružovací organizace pojišťovnictví v České republice, je rozčleněna do 5 podkapitol. V první podkapitole s názvem Česká asociace pojišťoven, rozebírám význam a postavení České asociace pojišťoven jako jiţ tradičního sdruţení pojišťoven na českém trhu. V následujících podkapitolách popisuji další sdruţovací organizace pojišťovacích institucí v České republice, jsou to: Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců České republiky, Asociace českých pojišťovacích makléřů, Česká kancelář pojistitelů a Česká komora samostatných likvidátorů pojistných událostí. Stejně tak jsem pojmenovala i zmíněné podkapitoly. Ve čtvrté hlavní kapitole pojmenované Dozor nad pojišťovnictvím v České republice a jeho vývoj, charakterizuji podstatu a potřebu dohledu nad pojistným trhem, jeho postupnou změnu od tzv. materiálního dohledu ke konsolidovanému. Také zde uvádím nové trendy, které předznamenávají další vývoj dozoru a jeho regulace. V kapitole Závěr shrnuji vše, co jsem napsala, k jakému výsledku jsem dospěla a hodnotím současný stav v pojišťovnictví, s přihlédnutím k současné celosvětové finanční krizi. Práci uzavírá Seznam použité literatury a pramenů, který obsahuje veškeré zdroje informací, ze kterých jsem čerpala během tvorby této práce. Součástí je také řada příloh, které doplňují informace k jednotlivým kapitolám. Jsou zařazeny na konec práce, jejich seznam je umístěn hned za seznam pouţité literatury.
3
1. Vývoj pojišťoven v České republice Do roku 1989 byla situace na poli pojišťovnictví poměrně statická. Existoval zde monopol České pojišťovny a tím prakticky ţádné konkurenční prostředí (nepočítáme-li Slovenskou pojišťovnu s působností pro Slovensko). Teprve politické změny umoţnily liberalizaci trhu, vznik trţní ekonomiky a zánik monopolu jediné pojišťovny.
1.1 Vývoj právní úpravy subjektů pojišťovnictví Zlomovým momentem se stal nový zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví. Tento zákon se začal připravovat jiţ v roce 1988 v souvislosti se zákonem č. 88/1988 Sb., o státním podniku, ale nové podmínky v ekonomice si vynutily přepracování návrhu zákona o pojišťovnictví.[6] Nový zákon o pojišťovnictví nabyl účinnosti 28. května 1991. Kromě toho, ţe zrušil monopol České pojišťovny, byla jím současně zavedena instituce přímého státního dozoru nad pojišťovnami. Dozor byl svěřen Ministerstvu financí. Dalším přínosem zákona bylo vymezení základních pravidel pro podnikání v pojišťovnictví a také zajištění rovnosti mezi pojišťovnami a zajišťovnami. Do doby jeho účinnosti také bylo moţné zajištění jen v rámci zahraničních pojištění, díky tomuto předpisu ovšem bylo moţné zajistit zajištěním i domácí rizika na pojistném trhu. Na Slovensku v té době vznikl obdobný zákon.[6] I přesto, ţe trţní transformace v českém pojišťovnictví proběhla oproti jiným finančním sektorům bez výrazných problémů, bylo nutné zákon jiţ v roce 1993 novelizovat. Novelou byla doplněna terminologie zejména v oblasti rezerv a fondů pojišťoven. Zákon o pojišťovnictví ve svém paragrafu 2 vymezoval subjekty, které směly podnikat na českém trhu. Na rozdíl od jeho slovenské verze nepovoloval činnost pojišťovacích spolků. Podnikat v pojišťovnictví směli, co se týká právní formy, státní podnik, akciová společnost, druţstvo, druţstevní podnik a podle odstavce 2 i jiné, neţ uvedené subjekty. Všem těmto subjektům byla přidělena legislativní zkratka „pojišťovna“. Jako zajímavost lze uvést také to, ţe podle tohoto zákona bylo moţné pojistit majetek nacházející se na území ČR pouze u pojišťovny, která podnikala na území ČR. Totéţ platilo i pro ţivotní pojištění osob, majících trvalé bydliště na území ČR a také pro pojištění odpovědnosti vyplývající z činnosti fyzických a právnických osob na území ČR.[6] Právní poměry subjektů závisely na jejich právní formě. Druţstvo a druţstevní podnik se řídily podle předpisu, na základě něhoţ byly zaloţeny (zákon ČNR 162/1990 4
Sb., zákon 176/1990 Sb., o zemědělském druţstevnictví o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném druţstevnictví a zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník).[6] Podnikání v pojišťovnictví bylo umoţněno na základě povolení – koncese, které uděloval dozorčí orgán. Koncesní princip měl především ochrannou funkci, neboť byla zkoumána především schopnost pojišťovny plnit dlouhodobé závazky, velikost k tomu potřebného kapitálu a také zda má pojišťovna dostatek odborných pracovníků. Bylo také nutné před udělením povolení sloţit kauci ve výši 10 000 000 Kčs. Nedostala-li pojišťovna koncesi, kauce se jí samozřejmě vrátila.[6] Zákon o pojišťovnictví dal pojišťovnám moţnost poměrně pruţně reagovat na potřeby klientů, pokud šlo o smluvní typy pojištění. Omezení se týkalo pouze všeobecných pojistných podmínek, které měly předepsané náleţitosti, včetně principů, podle nichţ se pojištění měli podílet na přebytcích pojišťovny. Slovenský zákon také připouštěl existenci zvláštních pojistných podmínek.[6] Zákon také stanovil předmět podnikání v pojišťovnictví, je jím pojišťovací a zajišťovací činnost a další činnosti s nimi související. Pojišťovací činnost je dle zákona: sjednávání pojištění a jeho správa, likvidace pojistných událostí a zprostředkovatelská činnost. Jako pojišťovací činnost byla označena i tzv. zábranná činnost, činnost zaměřená na předcházení škodám. Zajišťovací činnost zákon definuje jako činnost, při které pojišťovna vstupuje do majetkových vztahů k jiným právnickým osobám, vykonávajícím pojištění za účelem dělení rizik vzniklých v souvislosti s provozováním pojištění. Související činnost je podpůrná činnost slouţící rozvoji pojišťovnictví, činnost rozšiřující a zkvalitňující pojišťovací sluţby a jiné sluţby ve prospěch klientů.[6] Dále zákon opravňoval orgán dozoru k ukládání pokut a jiných opatření v případě porušování zákonných povinností pojišťovnami. Pokuty a s nimi i kauce se dávaly do rozpočtu příslušné republiky.[6] Nový zákon obsahoval i ustanovení týkající se povinných účelových pojistných fondů a účetnictví pojišťovny. Předepisoval existenci základního rezervního fondu a fondu zábrany škod. Pojišťovny provozující ţivotní pojištění musely vytvářet navíc fond rezerv pojistného a musela-li vyplácet pojistné plnění v zahraniční měně, měla povinnost tvořit devizový rezervní fond. Pro upřesnění způsobu tvorby a uţití fondů byl vydán prováděcí předpis, vyhláška č. 259/1991 Sb. Pojišťovny musely také povinně vést účetnictví o stavu a pohybu majetku a závazků, o nákladech a výnosech a zisku nebo ztrátě. Další povinností bylo přezkoumání účetní závěrky auditorem nejpozději do 31.3. následujícího roku. Na rozdíl od slovenského zákona se nemusela účetní závěrka zveřejňovat, muselo se jen 5
umoţnit kaţdému nahlédnout do ní i do zprávy k ní nejpozději od 30. dubna následujícího roku.[6] Působení zahraničních pojišťoven na našem trhu bylo moţné pouze prostřednictvím jejich obchodního zastupitelství se sídlem v Československu ve formě akciové společnosti. Mohlo se tak stát aţ rok po účinnosti zákona o pojišťovnictví, tedy aţ 28. května 1992. Do této doby se mohly zahraniční pojišťovny účastni na našem trhu prostřednictvím akcionářského podílu na akciových společnostech (pojišťovnách) zaloţených českými fyzickými a právnickými osobami. Tento podíl však mohl dosáhnout max. 45% výše základního kapitálu do 28. května 1992, na Slovensku to bylo max. 25% ovšem na neomezenou dobu.[6] Ustanovení zákona č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví o státním dozoru budou rozvedena v kapitole o státním dozoru. Tato právní úprava se postupem času ukázala jako nevyhovující vzhledem k dynamickému vývoji českého pojistného trhu a proto byl vypracován zcela nový zákon. Tento zákon byl původně zamýšlen jako pouhá novela zákona o pojišťovnictví, ale později se zákonodárci rozhodli vytvořit celý zákon, protoţe novela by stejně zákon téměř úplně přepsala. Nový zákon o pojišťovnictví dostal č. 363/1999 Sb. a nabyl účinnosti k 1.4.2000. Byl podstatně obsáhlejší. V § 1 je vymezena oblast úpravy zákona: činnost v pojišťovnictví,
podmínky
provozování
pojišťovací
a
zajišťovací
činnosti,
zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví a dozor nad provozováním těchto činností. V druhém odstavci pokračuje tento § vyloučením některých oblastí z působnosti tohoto zákona. V druhém § je obsaţen výklad pojmů. Některé zůstaly stejné, mnoho jich ale i přibylo. Například pojišťovací agent, makléř, kdo je bezúhonná osoba, co je solventnost pojišťovny, pojistný kmen, likvidace pojistné události a spousta dalších. Pro zaloţení pojišťovny zůstal zachován povolovací princip a také předepsaná právní forma. Myslím, ţe pojišťovny byly rády, ţe byla zrušena kauce, která se platila před ţádostí o povolení. Oproti předešlé úpravě se zde objevilo ustanovení o minimální velikosti základního jmění podle jednotlivých odvětví, rozdělené zvlášť pro ţivotní (60 000 000 Kč) a neţivotní (34 000 000 – 200 000 000 Kč) pojištění. Neţivotní pojištění bylo ještě dále rozčleněno podle odvětví. Pro zajišťovny bylo stanoveno minimální základní jmění 1 000 000 000 Kč. Základní změnou ovšem byla ustanovení zajišťující finanční zdraví pojišťovny, neboť jako podmínka udělení povolení byla předepsána velikost technických rezerv, jejich druhy a také skladba finančního umístění. Rezervy zaznamenaly změnu terminologie, která byla vysvětlena v § 42 odst. 9. Pojišťovny podle § 22 měly také nově za povinnost po celou 6
dobu své činnosti mít vlastní zdroje nejméně ve výši minimální míry solventnosti, která se vypočítá dle vyhlášky Ministerstva financí. Další novou podmínkou fungování pojišťovny byla povinnost zaměstnat pojistného matematika se stanoveným vzděláním a zapsaná v seznamu vedeném ministerstvem. Je zde také zakotvena povinnost ověřovat účetní závěrku auditorem. Následující ustanovení upravovala zprostředkovatelskou činnost a kontrolní činnost ministerstva, těm budou věnovány příslušné kapitoly. Novinkou bylo ustanovení o mlčenlivosti. Týkala se zaměstnanců a vyjmenovaných osob s ohledem na skutečnosti týkající se pojištění fyzických a právnických osob. Je nutné tuto povinnost zachovávat i po skončení pracovního nebo jiného neţ pracovního poměru. Pojišťovny, které byly zřízeny podle předešlé právní úpravy, byly povinny uvést svou činnost v soulad s novou úpravou do 2 let od účinnosti zákona a tuto skutečnost písemně doloţit ministerstvu ve stejné lhůtě. Stejně tak měly pojišťovny danou lhůtu pro oznámení o osobě pojistného matematika, ta byla kratší – 6 měsíců od účinnosti zákona. Za pár let bylo nutné tuto normu novelizovat s ohledem na harmonizaci právních předpisů s legislativou ES. Hlavním úkolem bylo transformovat do českého právního řádu tzv. třetí generaci směrnic ES. Tyto směrnice obsahovaly pravidla pro ţivotní i neţivotní pojištění a dozor nad subjekty pojišťovnictví. Jejich implementací do českého práva bylo umoţněno tuzemským pojišťovnám fungovat na evropském trhu a naopak pojišťovny z EU mohly působit na našem trhu. Novela nabyla účinnosti k 1.4.2004, ale část o pravidlech pro realizaci vstupu ČR do EU nabyla účinnosti aţ 1.5.2004 a zároveň některá ustanovení k tomuto datu pozbyla platnosti. Nejen, ţe byla vypuštěna z působnosti zákona o pojišťovnictví zprostředkovatelská činnost, která dostala vlastní úpravu, ale bylo stanoveno i nové pojmosloví (§ 2) s ohledem na vstup do EU. Pojišťovna také dostala novou povinnost mít vnitřní kontrolní systém (§ 4odst. 3), další byl i § 5a o provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z jiného členského státu. Pojišťovna z jiného členského státu je oprávněna provozovat na území České republiky pojišťovací činnost na základě práva zřizovat své pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat sluţby, a to v rozsahu, v jakém jí bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti v zemi jejího sídla. Před zřízením pobočky pojišťovny z jiného členského státu na území České republiky musí být Ministerstvo financí (dnes jiţ ČNB) informováno příslušným orgánem dohledu domovského členského státu o vyjmenovaných záleţitostech. Dočasně smí pojišťovna z jiného členského státu u nás provozovat svou činnost za podmínky, ţe před zahájením této činnosti informuje Ministerstvo financí (dnes jiţ ČNB) a sdělí mu rozsah pojištění, které hodlá na území České republiky provozovat a Česká národní banka obdrţí 7
v souladu s právem Evropských společenství informace podle zákona. § 5b uvádí další povinnosti pojišťovny z jiného členského státu provozující pojišťovací činnost na území České republiky. Přibyl také státní dozor nad provozováním penzijního připojištění a další ustanovení o dozoru, zejména se zavádí tzv. doplňkový dozor ve skupině a rozšiřuje se informační povinnost pojišťoven. Jsou definovány i nové povinnosti tuzemských pojišťoven při změnách v jejich činnosti a podmínky důvěryhodnosti fyzických a právnických osob atd. Důleţitou změnou je upuštění od schvalování pojistných podmínek, je však nutné je na poţádání dozoru je předloţit ke kontrole jejich souladu s právními předpisy. Zvláštní pozornost si zaslouţí i nové ustanovení § 40, které ruší povinnost univerzálních pojišťoven ukončit buď provozování ţivotního či neţivotního pojištění, a dává tak moţnost i nadále působit jako univerzální pojišťovny. [13] Zákon ještě prošel mnoha novelizacemi, jednou z rozsáhlejších byla novela z roku 2005. § 2 byl rozšířen o další pojmy jako úzké propojení, přidruţená osoba, pohledávka z pojištění aj. Velký význam má změna v § 7, která zavádí povinnost pojišťoven vytvořit seznam aktiv a také ho průběţně aktualizovat. Stanoví se i nové povinnosti v souvislosti s udělením povolení pojišťovně ve skupině a postupy stanovené v případě změn v činnosti pojišťovny. Novela změnila i pravidla pro technické rezervy a také ustanovení o mlčenlivosti. Částečně byla novelizována i pravidla dozoru nad pojišťovnictvím.[14] Další významná novela z roku 2006 provedla změnu státního dozoru na státní dohled a také změnu subjektu dohledu z Ministerstva financí na Českou národní banku. V poslední době se připravuje opět nový zákon o pojišťovnictví. Měl začít platit jiţ od ledna letošního roku, ovšem nejspíš kvůli neexistenci prováděcích předpisů byla jeho účinnost odloţena. Nový zákon by měl být přehlednější a především by měl být schopen pruţně reagovat na budoucí změny v oblasti pojišťovnictví, například přechod na nový model řízení kapitálové přiměřenosti pojišťoven - Solvency II. Návrh zákona o pojišťovnictví zpřesňuje poţadavky na vnitřní kontrolní a řídicí systém, zároveň se mění lhůty a podmínky nabývání účasti v tuzemské pojišťovně nebo zajišťovně. Změny podle návrhu postihnou i podmínky pro výběr auditora a dobu provedení auditu pojišťoven a zajišťoven. Návrh zákona výrazně zpřesňuje poţadavky na povolovací činnost. U pojišťoven z třetích států bude pro zajišťovací činnost vyţadováno povolení ČNB pro jejich působení na území ČR, s obdobnými poţadavky jako u tuzemských pojišťoven. U tuzemských zajišťoven budou stanoveny např. kapitálové poţadavky, poţadavky na tvorbu technických rezerv, jejich finanční umístění a solventnost zajišťovny. Zákon upraví zvláštnosti dohledu nad činností zajišťoven, včetně převodu kmene zajišťovacích smluv. 8
Návrh zavádí nové instituty jako například finitní zajištění nebo zajišťovací účelová osoba.[7]
1.2 Historie pojišťoven Demonopolizace českého pojistného trhu fakticky nastala sice aţ 1. března 1991 vstupem pojišťovny Kooperativa na trh, ale jiţ v letech 1990-1992 lze zaznamenat první pokusy o narušení monopolu České a Slovenské pojišťovny. Jednalo se o nezákonné jednání zprostředkovatelů zahraničních pojišťoven, kteří bez souhlasu Ministerstva financí sjednávali s našimi občany pojistné smlouvy s pojistným v cizí měně. Snaţili se také získat naše občany jako své akvizitéry. Reakcí zahraničních pojišťoven na upozornění na to, ţe jejich jednání je protiprávní, bylo, ţe zprostředkovatelé jednali bez jejich souhlasu.[6] Nebude patrně jen mým názorem, ţe toto tvrzení se nemůţe zakládat na pravdě, protoţe spolupráce zprostředkovatelů a pojišťovny je pro vznik pojištění nezbytná. Musely být proto alespoň informovány o těchto aktivitách. Nejdříve ale bylo nutné přeměnit obě původní pojišťovny (Českou státní pojišťovnu a Slovenskou státní pojišťovnu) nejprve na státní podniky a po té na akciové společnosti. Jako akciová společnost začala vytvářet Česká pojišťovna integrované finanční sluţby pod názvem Česká pojišťovna Group. Tato skupina zahrnovala: Českou pojišťovnu a.s., Pragobanku, a.s., Kapitálovou investiční společnost České pojišťovny a.s., Penzijní fond České pojišťovny a.s., Českou poisťovňu – Slovensko a.s., Českou pojišťovnu Zdraví a.s. a Alpha broker a.s. [6] Jak jiţ bylo výše zmíněno, demonopolizace českého pojistného trhu byla uskutečněna aţ vstupem pojišťovny Kooperativa. Celý její název zněl Kooperativa, druţstevná česko-slovenská listovna, akciová spoločnosť v Bratislavě. Byla zaloţena koncem roku 1990 jako univerzální pojišťovna a měla oprávnění podnikat na území obou národních republik ve všech druzích smluvního pojištění. Byla zaloţena druţstevními svazy výrobních a spotřebních druţstev České a Slovenské republiky a také Slovenskou poisťovňou. Zahraniční majetkovou účast v ní měla rakouská pojišťovna Wiener Städtische Versicherungs A.G., Vídeň.[6] Další pojišťovnou, která narušila monopol České pojišťovny, byla poisťovňa Otčina akciová spoločnosť se sídlem v Nitře. Byla to pojišťovna univerzální a původně působila pouze na Slovensku, povolení k činnosti v České republice získala aţ k 7. říjnu 1992. Také v této pojišťovně existovala kromě slovenských zakladatelů i zahraniční kapitálová
účast
rakouské
pojišťovny
Versicherungsanstalt 9
der
Österreichischen
Bundesländer, Vídeň.[6] Pro Českou republiku měla svou organizační sloţku ve Zlíně. Její činnost byla zaměřena na zemědělské pojištění. Fungovala i po rozdělení Československa, ale potom se její činnost čím dál více utlumovala, aţ zcela skončila v roce 1996.[3] Na Slovensku byly v roce 1992 zaloţeny ještě tři další pojišťovny, Istota, Union a Slovenská investičná poisťovňa. Co se týká našeho území, v téţe době zahájila svou činnost Pojišťovna Investiční banky, akciová společnost se sídlem v Pardubicích. [6] Byla zřízena jako dceřiná společnost Investiční a poštovní banky. pojištění léčebných výloh v zahraničí.
[6]
[3]
Zpočátku sjednávala pouze
Později nabízela variabilní ţivotní pojistky a
dopracovala se aţ k univerzální škále produktů. [3] Mimo shora zmíněných začala později na území Československa působit celá řada dalších pojišťoven. Šlo jak o nově vznikající instituce, tak o celou řadu zahraničních společností, které měly zájem prosadit se na nově se rozvíjejícím československém pojistném trhu. Vůbec první zahraniční pojišťovnou na našem trhu se stala nizozemská ţivotní pojišťovna Nationale-Neederlanden, Praha. Šlo o pojišťovnu s dlouholetou tradicí, která byla členem bankopojistného subjektu ING Group, spojujícího bankovní, pojišťovací a investiční sluţby. Zaregistrovala se dne 27. května 1992 a svou činnost zahájila 1. června 1992. Orientovala se na smlouvy o ţivotním a úrazovém pojištění.
[3]
O této pojišťovně
bude ještě pojednáno ve zvláštní podkapitole. Transformace československé ekonomiky na počátku devadesátých let, vyţadovala kromě vzniku komerčních pojišťoven i vytvoření instituce na podporu exportu, která byla obvyklá ve vyspělých trţních ekonomikách. Proto byla v polovině roku 1992 zaloţena Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP), se sídlem v Praze. Na rozdíl od komerčních pojišťoven, které kryjí především komerční rizika, spravoval EGAP pojistný fond k pojištění politických rizik. Tento fond byl tvořen z příspěvků ze státního rozpočtu a jeho velikost postupem času roste aţ dodnes. [3] Druhou zahraniční pojišťovnou, která se objevila na našem pojistném trhu byla pojišťovna AMCICO (První americko-česká pojišťovna, a.s.). Její kapitál byl stoprocentně zahraniční, spadala pod mezinárodní pojišťovací společnost AIG, která sídlí v USA. AMCICO získala koncesi v červenci 1992 a její sídlo bylo v Praze. V prvních letech se soustředila na ţivotní pojištění, později prodávala i majetkové a úrazové pojištění.[3] Z důvodu poţadavku zákona byly v roce 2000 vytvořeny dvě její samostatné divize divize ţivotního pojištění (AMCICO) a divize neţivotního - všeobecného pojištění (AIG CZECH REPUBLIC pojišťovna, a.s). Od 1.6.2007 podniká divize pro neţivotní pojištění
10
pod hlavičkou AIG EUROPE, S. A., jako pobočka pro Českou republiku a nahradila tak původní AIG CZECH REPUBLIC pojišťovnu, a.s. Poskytuje také fakultativní zajištění. [11] Také v roce 1992 vznikla Ţivnostenská pojišťovna, a.s., která sídlila v Pardubicích. Nabízela odpovědnostní a majetková pojištění pro menší a střední podnikatele a jednotlivce.[3] V polovině 90. let tuto společnost z větší části začala vlastní Česká spořitelna a proto byla pojišťovna přejmenována na ČS-Ţivnostenská pojišťovna, a.s. Stala se součástí finanční skupiny České spořitelny. V roce 2000 ČS-Ţivnostenská pojišťovna získala také zahraniční kapitál vstupem nového akcionáře, pojišťovny Sparkassen Versicherung, člena Finanční skupiny Erste Bank. Dnešní zákazníci tuto pojišťovnu znají pod názvem Pojišťovna České spořitelny. Obchodní název i firemní barvy byly provedeny, aby korespondovaly s kompozicí jejího většinového majitele - Erste Bank. Od roku 2004 se věnuje pouze ţivotnímu pojištění, neţivotní část prodala společnosti Kooperativa. Poslední změna nastala v září 2008, kdy se stala součástí pojišťovací skupiny Vienna Insurance Group. WIENER STÄDTISCHE Versicherung AG Vienna Insurance Group Wien vlastní 90 % akcií. [10] Další pojišťovnou, která v roce 1992 obdrţela povolení státního dozoru, byla Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s., se sídlem v Praze.[3] Zaloţilo ji Sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Snaţila se navázat na svou minulou činnost, která sahá aţ do roku 1900, kdy byla v Brně poprvé zaloţena.[12] Třetí zahraniční pojišťovnou, které bylo uděleno povolení pro náš pojistný trh, byla Gothaer Allgemeine Versicherung Aktiengesellschaft, respektive její organizační sloţka pro Českou republiku. Pojišťovna poskytuje pouze neţivotní pojištění, majetkové a odpovědnostní. Její specifikum je, ţe se zaměřuje hlavně na své německé klienty, kteří podnikají v ČR. Svou činnost ukončila v roce 2006.[3] Koncem roku 1992 vstoupil na náš trh, prostřednictvím své dceřiné společnosti Allianz, a.s., evropský pojistný koncern, německá holdingová společnost Allianz. V té době byla třetím pracovištěm koncernu ve východní Evropě, vedle Moskvy a Budapešti.[3] Také této pojišťovně se budu více věnovat v jedné z podkapitol. Další rok, rok 1993 byl obdobím vstupu celé řady zahraničních pojišťoven na český trh. Velký význam měl vznik organizační sloţky mezinárodního pojišťovacího koncernu Erste Allgemeine Versicherungs-AG, člena pojišťovací skupiny Assicurazioni Generali. V lednu 1995 došlo ke změně jejího právního statutu z pouhé organizační sloţky na Generali pojišťovna, a.s. nabízela sluţby v oblasti ţivotního a úrazového pojištění i pojištění majetku občanů. [3] 11
V roce 1993 se na našem trhu objevila specializovaná pojišťovna s názvem Evropské cestovní pojištění. Orientovala se spíše na náročnější klientelu, jejím hlavním produktem bylo cestovní pojištění kombinované s pojištěním léčebných výloh. Pojištění zahrnuje i sluţbu assistance, coţ jsou pomocné sluţby například pomoc při převozu do nemocnice po úrazu, pomoc při osobní nehodě apod. Tato pojišťovna je jednou z těch, které navázaly na své předválečné působení v tuzemsku. Byla zaloţena jiţ v roce 1920 jako Evropská akciová společnost pro pojišťování nákladů a cestovních zavazadel.[3] Další dvě pojišťovny, které vstoupily na náš trh v roce 1993, jsou Česko-rakouská pojišťovna, a.s., sídlící v Praze (od roku 2001 Uniqua pojišťovna, a.s.)[15], nabízející širokou škálu produktů a Česká pojišťovna Zdraví, a.s., zaloţená Českou pojišťovnou a německou Vereinte Krankenversicherung AG. Druhá pojišťovna se orientuje na zdravotní pojištění.[3] Koncem roku 1993 vzniká Halali všeobecná pojišťovna, a.s. Další pojišťovnou, která se objevuje v tuzemsku je organizační sloţka Nürnberger Lebensversicherung AG, jak jiţ název napovídá, měla licenci pro provozování ţivotního pojištění. Další na seznamu pojišťoven vzniklých v roce 1993 je organizační sloţka Gerling-Konzern Všeobecné pojišťovny, a.s., její specializace byla na podnikatelská a průmyslová rizika. V roce 1993 získala licenci pro ţivotní a úrazové pojištění Austria-Collegialität Österreichische Versicherung AG.[3] V roce 1994 byla udělena licence Pojišťovně Slavii, a.s. V roce 1994 také získala licenci Pojišťovna Tercier, a.s., od roku 1996 změnila jméno na Pojišťovna Universal, a.s.[3] U této pojišťovny stojí za zmínku její následný, ne příliš příjemný vývoj. V roce 2001 na ni totiţ byla uvalena nucená správa a proslýchalo se, ţe byla vytunelována. Její pojistný kmen převzala Union pojišťovna, ale právním nástupcem se stala Pojišťovna Maxima. [16] Další v pořadí byla Pojišťovna Victoria, a.s., dceřiná společnost stejnojmenné německé firmy. Prováděla ţivotní, úrazové, nemocenské pojištění a pojištění léčebných výloh v zahraničí. Od roku 2002 vystupuje pod jménem Victoria Volksbanken pojišťovna, a.s., která od roku 2005 jiţ nemá licenci na neţivotní pojištění. Po té začala svou činnost v tuzemsku Zürich Pojišťovna, organizační sloţka, která se specializovala na podnikatelské pojištění.[3] V roce 2003 sama poţádala o odnětí licence a její kmen byl převeden Generali pojišťovnu, a.s.[23] Patria pojišťovací a.s. byla následující společností, která získala licenci.[3] Bohuţel zde musím opět zmínit, ţe v roce 2001 byla této pojišťovně Ministerstvem financí licence odebrána.[17]
12
V roce 1995 dostala licenci u nás velmi známá renomovaná firma D.A.S. pojišťovna právní ochrany, a.s. Nabízí pojištění právní ochrany pro motorová vozidla, řidiče, rodiny, zaměstnance, v případě úrazu, nemovitostí, lékaře a lékárníky, podnikatele. Následoval vznik Chmelařské pojišťovny, a.s., se sídlem v Ţatci. Její činnost byla ukončena v roce 2000.[3] Rovněţ v roce 1995 byla zaloţena Certusia pojišťovna, a.s. Ta ovšem také v roce 2002 zkrachovala Pojišťovny Certusia, která se dostala do konkurzu z důvodu nesplaceného navýšení základního jmění, nedostatečného zajištění a nízké úrovně technických rezerv.
[18]
V roce 2003 poţádal správce konkurzní podstaty o odnětí
licence.[23] Další pojišťovnou u nás se stal Kravag-Sach, Pojišťovna německé silniční dopravy, vzájemný pojišťovací spolek Pojišťovna německé silniční dopravy. Ten však nabízel jediný produkt, a to pojištění odpovědnosti mezinárodního silničního dopravce podle úmluvy CMR. V roce 2002 sama tato společnost poţádala o odnětí licence a tím i skončila.[28] Ve stejném roce vznikla i Komerční pojišťovna, a.s., dceřiná společnost Komerční banky. Potom to byla Winterthur pojišťovna, a.s., od roku 2002 aţ 2007 Credit Suisse life & pensions pojišťovna a.s. a dne Axa ţivotní pojišťovna, a.s. Mezi posledními vzniklými pojišťovnami v tomto roce byla Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR. Ta v roce 2004 sama poţádala o odejmutí licence a její pojistný kmen byl převeden Pojišťovnu VZP, a.s., z důvodu uvedení stavu do souladu s platnou právní úpravou.[27] Dále pak Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., která nabízela kompletní sortiment ţivotních, úrazových, majetkových a odpovědnostních pojištění a dnes i pojištění motorových vozidel. Poslední pojišťovnou, která získala v roce 1995 licenci, byla Union pojišťovna, a.s.[3] Opět se jedná o dnes jiţ neexistující pojišťovnu. V roce 2003 na ni nejprve, po krachu stejnojmenné banky, byla uvalena nucená správa a po té v roce 2004 jí bylo odejmuto povolení pro neţivotní pojištění a smlouvy o ţivotním pojištění musela převést na Kooperativu. Mezi těmito smlouvami byly i ty od Pojišťovny Universal, jak se píše výše. Povolení pro ţivotní pojištění jí bylo odejmuto v roce 2005 přímo Ministerstvem financí.[18] V roce 1996 u nás získaly licenci dvě pojišťovny, které jsou funkční dodnes. Byly to CARDIF PROVITA, a.s. a Triglav pojišťovna, a.s. CARDIF PROVITA v roce 1997 získala povolení k provozování pojišťovací činnosti jako ţivotní pojišťovna a v tomtéţ roce byla přejmenována na Pojišťovna CARDIF PRO VITA, a.s. Od roku 1999 provozuje neţivotní pojištění.[19] Triglav pojišťovna je dceřinou společností největší slovinské pojišťovny Zavarovalnica Triglav. Je to pojišťovna neţivotní.[20] V tomto roce vstoupila na trh také Chmelařská vzájemná pojišťovna, a.s. Orientovala se na zemědělská pojištění, ale
13
v roce 2000 získala také povolení pro pojištění motorových vozidel. V roce 1998 byla přejmenována na ČSOB Pojišťovna, a.s.[29] Rok 1997 je rokem udělení licence pojišťovně Commercial Union. V roce 2002 byla přejmenována na Aviva. Poskytuje ţivotní pojištění. Euler Hermes Čescob, úvěrová pojišťovna, a.s. byla druhou pojišťovnou, která v tomto roce získala licenci. Je to pojišťovna specializující se na pojištění úvěrů. Její mateřská společnost je Euler Hermes Kreditversicherungs-AG, Hamburg.[21] Dodnes působí i Servisní pojišťovna a.s., zaloţená v tomto období. Jedná se o kapitálově českou společnost, její specializace je havarijní pojištění vozidel.[22] V roce 1998 dostaly povolení 3 pojišťovny, 2 z nich jsou funkční dodnes. ČP Direct pojišťovna, a.s., která byla dceřinou společností České pojišťovny a orientovala se na pojištění motorových vozidel, v roce 2002 sama poţádala o odnětí licence.[24] Wüstenrot, ţivotní pojišťovna, a.s. působí bez větších problémů jiţ 11 let v oblasti ţivotního pojištění. Dále to byla ING pojišťovna, a.s., která poskytuje neţivotní pojištění. V roce 1999 nově vznikla Cestovní pojišťovna ADRIA Way, druţstvo. Jejím vlastníkem je VÍTKOVICE TOURS s.r.o., poskytuje pouze neţivotní pojištění.[26] V této době a pak také v roce 2000 byla přelicencována pojišťovna Winterthur a stejně tak většina pojišťoven, které byla zřízeny podle starého zákona o pojišťovnictví (zákon č. 183/1991 Sb.) a po účinnosti nového zákona musely splnit jeho podmínky, aby mohly dále provádět pojišťovací činnost na našem území. Seznam přelicencovaných pojišťoven v roce 2002 je v příloze č. 1. Rok 2001 byl zlomovým hlavně z důvodu, ţe Česká pojišťovna a. s. byla zbavena monopolu v oblasti uzavírání smluv na povinné ručení motorových vozidel. Zákonné pojištění tohoto rizika přechází na formu povinného smluvního pojištění s moţností výběru pojistit moţné následky provozu vozidla u pojišťovny, která k této činnosti získala licenci MF ČR. Jinak byl tento rok poměrně bohatý na udělování licencí. Licence byla udělena AIG Czech republic, pojišťovna a.s., dále také Arag – pojišťovně právní ochrany, a.s. (té však bylo v roce 2005 odejmuto povolení k provozování pojišťovací činnosti), povolení v tomto roce získala i KRAVAG-LOGISTIC Versicherung Aktiengesselschaft – organizační sloţka (v roce 2004 jí byla odebrána licence na vlastní ţádost a její pojistný kmen byl převeden na pojišťovnu Uniqua, a.s.), povolení bylo uděleno rovněţ XL WINTERTHUR INTERNATIONAL INSURANCE LIMITED, organizační sloţce, která v ČR působila jiţ od roku 1996 pod hlavičkou Winterthur International a je funkční dodnes.
14
V roce 2002 bylo uděleno povolení k pojišťovací činnosti pouze jediné pojišťovně, Společnosti Vitalitas pojišťovna, a.s., jeţ se zaměřuje na cestovní, zdravotní a úrazové pojištění.[25] Rok 2003 byl obdobím vstupu dalších pojišťoven na český trh, byly to: Atradius (nový název nahrazující původní obchodní značku GERLING NCM), Nederlandsche Credietverzekering Maatschappij N.V. – organizační sloţka, HDI Versicherung AG, organizační sloţka (té byla v roce 2004 odebrána licence) a Pardubická pojišťovna, a.s. (dříve ČSOB pojišťovna, a.s.), která ještě v témţe roce převedla svůj pojistný kmen na IPB pojišťovnu. [23] Rok na to, tedy v roce 2004, se objevilo mnoho dalších pojišťoven, které chtěly rozvíjet činnost na našem území. Ačkoli získaly oprávnění v tomto roce, je jejich vstup na trh datován později. Byly to: Coface Austria Kreditversicherung AG organizační sloţka Česko (vstup na náš trh aţ v roce 2005), Deutscher Ring LV-AG, pobočka pro ČR (vstup na náš trh v roce 2006), Österreichische Hagelversicherung - Versicherungsverein auf Gegenseitigkeit, organizační sloţka (vstup na náš trh v roce 2006). Tento rok je z důvodu vstupu ČR do EU zlomovým rokem pro pojišťovnictví. Změny v zákonech a přijetí práva EU měly za následek, ţe pojišťovny z jiného členského státu byly (a jsou) oprávněny provozovat pojišťovací činnost na území ČR splněním tzv. notifikační povinnosti vůči (tehdy) Ministerstvu financí prostřednictvím svého domovského dozorčího orgánu před zahájením své činnosti, coţ znamenalo, ţe musely mít povolení, které jim bylo uděleno ve státě jejich sídla a které bylo platné pro celé území Evropského hospodářského prostoru. Povolení ministerstva tedy přestalo být jediným předpokladem moţnosti podnikat (jako pojišťovna) na našem pojistném trhu. Pro české pojišťovny platila tato úprava obdobně. Seznam pojišťoven, které měly na základě notifikace právo podnikat v ČR k 31.12.2004 je v příloze č. 2. [27] Roku 2005 dostali oprávnění podnikat v ČR v oboru pojišťovnictví následující pojišťovny: AEGON Pojišťovna, a.s., Niederösterreichische Versicherung AG, organizační sloţka, Komerční úvěrová pojišťovna EGAP, a.s. (neţivotní pojištění), slovenská QBE poisťovňa, a.s., pobočka a konečně CG Car- Garantie Versicherungs-Aktiengesellschaft organizační sloţka pro Českou republiku. Aţ na první dvě jmenované se jednalo výlučně o neţivotní pojišťovny. Samozřejmě v této době také na našem území podnikaly pojišťovny z členských států na základě notifikace, celkem jich k 31.12.2005 bylo jiţ 328. [30] V roce 2006 datujeme zaloţení pojišťovny DIRECT Pojišťovna, a.s., která získala povolení aţ v roce 2007, dále získaly oprávnění k pojišťovací činnosti u nás tyto 15
pojišťovny: Österreichische Hagelversicherung - Versicherungsverein auf Gegenseitigkeit, organizační sloţka, švýcarská Elvia Reiseversicherungs Gesselschaft AG a konečně AIG EUROPE, S.A. pobočka pro českou republiku, která však u nás dnes uţ nepůsobí. Na základě notifikace u nás působilo na 401 pojišťoven z členských států. [24] Roku 2007 získala povolení pouze výše jmenovaná DIRECT pojišťovna, ale v této době byly zaloţeny 4 pojišťovny, které všechny získaly oprávnění u nás podnikat v roce 2008, INTERPARTNER ASSISTANCE, organizační sloţka, Mondial Assistance International AG - organizační sloţka, QBE Insurance (Europe) Limited, organizační sloţka a také ACE European Group Ltd, organizační sloţka. Koncem roku 2007 poskytovalo pojišťovací sluţby na základě notifikace 478 pojišťoven z členských států. [31] Další rok byla ČNB kromě v předešlém odstavci jmenovaných pojišťoven oprávněna k činnosti pojišťovna Skandia Lebensversicherungs AG, organizační sloţka. Letos prozatím byly připuštěny na základě oznámení o poskytování sluţeb 2 pojišťovny: Deutscher Ring Sachversicherungs-AG, pobočka pro Českou republiku a Stewart Title Limited, pobočka pro Českou republiku.
1.3 Pojistný trh v číslech Jiţ od roku 1990, kdy se začalo transformovat české pojišťovnictví, jsou sledovány různé údaje o pojišťovnách, podle kterých lze posoudit úroveň českého pojišťovnictví. Tyto informace jsem seřadila do přehledných tabulek. V souhrnu vypovídají i o momentální situaci v České republice, ať jde o ekonomické podmínky nebo o přírodní katastrofy, neboť pojištěnost roste a klesá právě pod vlivem těchto okolností. Co se týká počtu pojišťoven, má vývoj v tomto ohledu rostoucí tendenci. Hlavní příčinou byla stále se vyvíjející legislativa, která umoţnila zpočátku vznik nových pojišťoven a později i vstup zahraničních pojišťoven na náš trh. Zatímco v roce 1990 je evidována jediná pojišťovna, rok po té byl odstraněn monopol této pojišťovny a působily zde jiţ pojišťovny tři. Následně v České republice podnikalo k 31. prosinci 1993 celkem 20 pojišťoven, které získaly povolení provozovat pojišťovací činnost. Postupně se trh rozšiřoval a v roce 1998 byla překročena hranice 40, později v roce 2007 dokonce i hranice 50, aţ k celkovému počtu 54 v roce 2008. Od roku 2004, kdy naše země vstoupila do EU, u nás podnikají i další pojišťovny na základě notifikace, většinou nejsou v tabulce znázorněny. Podrobnější vývoj lze vysledovat z následující tabulky č. 1, kde jsou pojišťovny rozděleny i podle zaměření, zda nabízejí ţivotní či neţivotní pojištění a rovněţ,
16
zda jsou členy ČAP, o které bude podrobněji pojednáno v kapitole o sdruţovacích organizacích v pojišťovnictví. Tabulka č. 1 znázorňující vývoj počtu pojišťoven v ČR od roku 1990 do roku 2008 rok
Pojišťovny
Pojišťovny přidružené v
s licencí
ČAP
Počet pojišťoven na trhu neživotních pojištění
Počet pojišťoven na trhu životních pojištění
1990
1
1991
3
1992
12
12
1993
20
17
1994
27
18
1995
32
26
30
20
1996
35
31
33
21
1997
40
30
37
23
1998
41
32
36
22
1999
42
32
39
21
2000
41
31
38
21
2001
43
33
40
20
2002
42
31
39
20
2003
42
31
39
19
2004
40
31
37
19
2005
45
29
40
22
2006
49
27
43
23
2007
52
29
46
23
2008
54
29
47
24
Zdroj www.cap.cz a vlastní tvorba
Dalším sledovaným kriteriem je počet pojišťoven podle původu kapitálu, zda je zahraniční, či tuzemský a také podle jeho výše. Zpočátku se jednalo výhradně o tuzemské pojišťovny, později s částečnou zahraniční majetkovou účastí, v roce 1992 to byly 4 zahraniční pojišťovny. Roky 1990 aţ 1992 nejsou znázorněny v tabulce, neboť se mi nepodařilo sehnat podrobná čísla, proto je zmiňuji pouze v tomto rozsahu. V roce 1993 pak nastal náhlý nárůst počtu pojišťoven, na němţ se podílel z větší části tuzemský kapitál, zahraniční kapitál převaţoval v 7 tuzemských pojišťovnách. Postupně počet pojišťoven se zahraniční majetkovou účastí rostl, v roce 2001 se vyšplhal aţ na číslo 19 a dlouho se zdálo, ţe se na této pozici zastaví, ale v roce 2005 přibyla další tato pojišťovna, a v roce 2008 jiţ byl celkový počet tuzemských pojišťoven se zahraniční majetkovou účastí 17
21. Počet zahraničních pojišťoven, které působí v ČR prostřednictvím svých organizačních sloţek, se výrazně neměnil aţ do roku 2005 a od této doby neustále roste, v roce 2008 působilo u nás 20 takových pojišťoven. Podrobněji v tabulce č. 2. Tabulka č. 2 znázorňující pojišťovny podle původu kapitálu v letech 1993-2008 rok
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
Počet pojišťoven celkem
20
27
35
35
40
41
42
41
z toho: organizačních složek
6
7
8
8
7
7
7
6
tuzemských pojišťoven
14
20
27
27
33
34
35
35
z toho: tuzemských s převahou zahraničního kapitálu
7
10
12
12
13
15
15
16
tuzemských s převahou tuzemského kapitálu
7
10
15
15
20
19
20
19
210
270
324
312
337
374
381
Průměrná výše základního kapitálu v mil. Kč 227 rok
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Počet pojišťoven celkem
43
42
42
40
45
49
52
54
z toho: organizačních složek
8
7
8
7
12
16
18
20
tuzemských pojišťoven
35
35
34
33
33
33
34
34
z toho: tuzemských s převahou zahraničního kapitálu
19
19
19
19
20
20
21
21
tuzemských s převahou tuzemského kapitálu
16
16
15
14
13
13
13
13
Průměrná výše základního kapitálu v mil. Kč 13,3 14,2
14
14,4 16,6 17,7 18,4 18,7
Zdroj: www.cap.cz a vlastní tvorba
Dalším ukazatelem úrovně pojišťovnictví je výše předepsaného pojistného v jednotlivých letech. Celkové hrubé předepsané pojistné vzrostlo z 14,4 mld. Kč v roce 1991 na neuvěřitelných 141 mld. Kč v roce 2008. To znamená, ţe se za 17 let téměř zdesetinásobilo. Tradičně je výše předepsaného pojistného pro neţivotní pojištění větší, neţ pro ţivotní, to totiţ roste meziročně především v závislosti na počtu pojišťoven, které je provozují. V roce 2003 bylo moţné zaznamenat vysoký nárůst předepsaného pojistného v neţivotním pojištění, a to především vlivem povodní v roce 2002, poprvé v historii českého pojišťovnictví tak byla překonána hranice 100 miliard. Oproti tomu v roce 2004 se sice české pojišťovnictví vyvíjelo rovnoměrným, avšak ne tak rychlým tempem jako v předchozích letech. Důvodů je hned několik. Co se týká ţivotního pojištění, bylo dosaţeno nasycení trhu a menší poptávku z části způsobilo i sníţení technické úrokové míry a z části vyčerpání potenciálu daňových motivací. U neţivotního pojištění to pak způsobila úprava sazeb pojistného v důsledku povodní. Je však pravdou, ţe na druhou stranu byl rok 2004
18
doposud nejúspěšnějším rokem pro hospodaření pojišťoven, neboť zisk pojišťoven se zvýšil na 11 miliard korun. Vliv na to měla hlavně úsporná a preventivní opatření, která sníţila náklady na vyplacená pojistná plnění. V roce 2005 zaţívá český pojistný trh jeden z nejhorších roků své existence a stagnuje, předepsané pojistné vzrostlo pouze o necelá 4%, na to navazuje rok 2006, jehoţ výsledky jsou srovnatelné s předešlým rokem, předepsané pojistné vzrostlo o 4,3%. Ovšem rok 2007 zaznamenal prudký nárůst pojistného a stal se jedním z nejúspěšnějších roků novodobého českého pojišťovnictví, předepsané pojistné vzrostlo téměř o 9%. Rok 2008 se nesl v tomto duchu a jiţ nedosáhl tak dobrého výsledku, můţeme konstatovat, ţe český pojistný trh je stabilní a ani finanční ani hospodářská krize se do něj nijak zásadně nepromítla. Přesto podle tvrzení ředitele ČAP Tomáše Síkory se v letošním roce zpomalení hospodářského růstu zřejmě nevyhne ani pojišťovnictví. Podrobněji o předepsaném pojistném níţe v tabulkách č. 3 a 4. Tabulka č. 3 znázorňující vývoj hrubého pojistného v letech 1991-2000 rok
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
Poj. celkem mld. Kč
14,4
16,2
23,3
29
33,5
40
47,6
54,8
62,5
69,2
Životní mld. Kč
4,6
5,2
5,9
7,4
9,2
11
12,7
15
19,9
22,8
Neživotní mld. Kč
9,8
11
21,6
21,6
24,3
29
34,9
39,8
42,6
46,4
Zdroj: www.cap.cz
Tabulka č. 4 znázorňující vývoj hrubého pojistného v letech 2001-2008 rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
80,7
90,7
105,9
112,6
117,1
122,1
132,9
141
Životní mld. Kč
28,2
34,1
41,1
44,2
45
47,2
54,1
55
Neživotní mld. Kč
52,5
56,6
64,8
68,4
72,1
74,9
78,8
86
Poj. celkem mld. Kč
Zdroj: vlastní tvorba
Dále se sleduje také výše technických rezerv k plnění závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti. Povinnost je vytvářet vznikla novým zákonem o pojišťovnictví v roce 1995, kde bylo také dáno, jak se mohou umísťovat aktiva, jejichţ zdrojem technické rezervy jsou. V letech 1995-1999 bylo moţné umístit prostředky 19
technických rezerv pouze do nemovitostí, majetkových cenných papírů, dluhopisů, půjček a depozit. Od roku 2000 je ovšem moţné umístit tyto prostředky také do podílových listů, předmětů a děl umělecké kulturní hodnoty oceněných nejméně 2 znalci, za podmínky jejich pojištění pro případ poškození, zničení, ztráty nebo odcizení u jiné pojišťovny, zahraničních cenných papírů, s nimiţ se obchoduje na regulovaném trhu členských států Evropské unie a na trhu členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, derivátů a půjček pojištěným, kteří uzavřeli s pojišťovnou smlouvu na ţivotní pojištění. 1.4.2006 k nim přibyly i pohledávky za zajišťovnami. Níţe uvedená tabulka č. 5 podává podrobnější informace o stavu technických rezerv v jednotlivých letech za období od roku 1995 do 2008. Tabulka č. 5 znázorňující technické rezervy v mil, Kč za roky 1995-2008 rok
1995
1996
1997
1998
1999
2000
Výše techni ckých rezer v celkem
72 603
85 567
97 087
98 749
109 990
117 560
z toho: životní pojištění
55 216
57 504
63 828
68 313
76 869
86 256
97 775
17 387
28 063
33 259
30 436
33 121
31 304
37 684
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Výše techni ckých rezer v celkem
158 600
176 771
189 502
212 564
236 416
281 014
290 757
z toho: životní pojištění
116 466
131 459
143 788
162 965
182 924
198 396
202 378
42 134
45 313
45 714
49 599
53 492
82 618
88 379
neživotní pojištění rok
neživotní pojištění
2001 135 459
Zdroj: www.cap.cz a vlastní tvorba
Jen pro zajímavost uvádím také počet zaměstnanců v pojišťovnách za dobu od 1990 do 2008. Do roku 1999 počet lidí zaměstnaných v pojišťovnách postupně rostl, aţ se dostal na maximum v novodobé historii českého pojišťovnictví na 16 451 zaměstnanců, ale potom nabral sestupnou tendenci, která se zastavila aţ roku 2006 na čísle 14 410. V následujícím roce bylo moţné zaznamenat mírný nárůst a stejně tak i v roce 2008, kdy bylo v pojišťovnách zaměstnáno na 14 594 lidí. Podrobnější informace uvádí níţe poloţená tabulka. 20
Tabulka č. 6 znázorňující počet zaměstnanců v pojišťovnách v letech 1993-2008
rok
1990
1991
1992
1993
Počet zaměst nanců
6 291
8 596
9 969
1994
1995
1996
1997
1998
1999
10 971 11 543 13 423 15 189 16 215 16 404 16 451
rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Počet zaměstn anců
16 112
15 672
15 725
15 590
14 906
14 506
14 410
14 458
14 594
Zdroj: www.cap.cz a vlastní tvorba
1.4 Česká pojišťovna, a.s. Česká pojišťovna (dále ČP) je univerzální pojišťovnou, která má dlouholetou a bohatou tradici v oblasti ţivotního i neţivotního pojištění. Od roku 1991, kdy bylo opět obnoveno konkurenční prostředí, se jedná o největší pojišťovací společnost na českém pojistném trhu. V současnosti poskytuje ČP individuální ţivotní a neţivotní pojištění, pojištění pro malé, střední a velké klienty v průmyslových a podnikatelských rizikových oblastech a také zahraniční pojištění a zajištění, které vyplývá z mezinárodního obchodního styku. Kromě těchto hlavních činností vykonává úvěrovou a směnárenskou činnost a provádí realizace pojištění a sluţeb za devizové prostředky. Její hlavní strategická koncepce vychází z potřeby nabídky pojišťovacích produktů, jenţ jsou obvyklé v rozvinutých zemích. Dnes pro ni pracuje přibliţně 4130 zaměstnanců a 6000 obchodních zástupců v 70 agenturách, na více neţ 700 obchodních místech, spravuje 10 milionů pojistných smluv a její bilanční suma k 31.12.2008 činila 128 miliard korun.[50]Dle metodiky České asociace pojišťoven činilo předepsané pojistné v roce 2008 40,4 miliardy korun. Česká pojišťovna, tak jak ji známe dnes, prodělala velmi dlouhý a sloţitý vývoj. Nejlépe je začít tradicí České pojišťovny, která se odvíjí bez přestávky od roku 1827, tj. od zaloţení První české vzájemné pojišťovny, která poloţila základy českého pojišťovnictví vůbec. První česká vzájemná pojišťovna z počátku poskytovala pouze poţární pojištění nemovitostí, ale přibliţně v druhé polovině 19. století se stala tak silnou institucí, ţe neměla problémy s náhradami škod po řadě velkých poţárů koncem století včetně vůbec největší pojistné události v 19. století, kterou byl poţár rozestavěného Národního divadla. [49]
21
Na počátku 20. století započala První česká vzájemná pojišťovna svým klientům nabízet k poţárnímu pojištění zcela nově ţivotní pojištění, pojištění proti vloupání a pojištění zákonné odpovědnosti a úrazu. V období 2. světové války za Protektorátu Čechy a Morava (1938 – 1945) byla předána správa pojistných kmenů německým pojišťovnám. Po uskutečnění komunistického převratu v roce 1948 byl v Československu realizován model sovětského pojišťovnictví, a proto vznikla jediná - Československá pojišťovna, národní podnik se sídlem v Praze - která byla vytvořena na základě vyhlášky číslo 977 z roku 1948 a všechny pojišťovny, jeţ dosud existovaly – národní podniky – byly se zpětnou platností do ní sloučeny. Nová pojišťovna zabezpečovala pojišťovací činnost po celém území Československé republiky s tím, ţe na území Slovenska fungovala prostřednictvím Oblastního ředitelství v Bratislavě. Tímto byla uskutečněna Linie Komunistické strany Československa, jeţ prosazovala vytvoření jedinou národní pojišťovnu. Dle zákona ze dne 11. prosince 1952 (zákon č. 85/1952 Sb.) o pojišťovnictví, jenţ nabyl účinnosti dne 1. ledna 1953, přestala být Československá pojišťovna národním podnikem a přešla ve státní pojišťovací ústav s názvem Státní pojišťovna, později pojišťovací a zajišťovací podnik, ze kterého vznikly v roce 1969 Česká státní pojišťovna a Slovenská štátna poisťovna. Rok 1989 byl počátkem zásadních změn celé organizace České státní pojišťovny a dva roky poté v roce 1991, při vzniku konkurenčního prostředí, byl monopol České státní pojišťovny definitivně odstraněn. [49] 30. dubna roku 1992 byla ukončena první etapa přeměny České státní pojišťovny na Českou pojišťovnu a.s. a následně se transformovala ČP k 1. květnu 1992 jako akciová společnost. Celková přeměna byla ale ukončena aţ v roce 1993. Díky navýšení základního kapitálu o 112 196 000 Kč, procesem privatizace, se stala ČP velmi silnou společností s dominantním postavením. Postavení ČP bylo pak posíleno roku 1996, kdy vstoupila do skupiny PPF, jedné z největších mezinárodních finančních a investičních skupin v regionu střední a východní Evropy, zaměřující se na retailové finanční sluţby, na investice private equity a na investice do nemovitostí. Roku 1999 prošla ČP ratingovým procesem a byly jí přiděleny dva mezinárodní CPA ratingy – A- (tj. rating schopnosti dostát závazkům vůči pojištěncům) a úvěrový rating BBB. Od té doby dostává ČP jiţ pouze ratingy, které jsou nejlepší, jaké můţe v ČR dostat. Rok po té při demonopolizaci trhu s povinným ručením, získala ČP 45 % nově vzniklého trhu a roku 2000 vstoupila jako první finanční instituce svého druhu ze střední a východní Evropy na ruský trh, čímţ vznikla Česká pojišťovna Rusko. Jako první pojišťovna v ČR přinesla ČP svým klientům sluţby na světové úrovni, kdyţ v průběhu roku 2003 vybudovala Klientský servis pro zákazníky ČP, který je zaloţen 22
na moderních technologiích. Roku 2008 vznikl Generali PPF Holding B.V., kdy se ČP společně s Generali stává součástí pojišťovací skupiny, působící ve 13 zemích střední a východní Evropy.
[49]
V dnešní době i přes velmi silnou konkurenci je ČP nadále největším pojišťovacím ústavem v České republice a je zároveň nejsilnější českou pojišťovnou, coţ dokazuje následující tabulka, která mapuje vývoj podílu České pojišťovny na celkovém předepsaném pojistném v ČR. Tabulka č. 8 - Podíl České pojišťovny na celkovém předepsaném pojistném v % v letech 1993-2008 rok Podíl České pojišťovny na trhu rok Podíl České pojišťovny na trhu
1993 86,8 2001 39,2
1994 76,7 2002 37,2
1995 69,2 2003 36,2
1996 63,1 2004 36,7
1997 59,9 2005 36
1998 58,4 2006 33,1
1999 52,7 2007 30,6
2000 38,1 2008 29,6
Zdroj: http://www.seminarky.cz/-4270 a výroční zprávy ČP z let 2001-2008
1.5 Kooperativa pojišťovna, a.s. Kooperativa pojišťovna, a.s. (dále KP) vznikla roku 1990 a svou činnost zahájila jako první soukromá komerční pojišťovna na území bývalého Československa dne 28. května roku 1991. Na území Čech začala fungovat prostřednictvím zemského ředitelství v Praze, na území Slezska a Moravy fungovala přes zemské ředitelství v Brně.
Po
rozdělení České republiky v roce 1993 vznikla ke dni 01.03.1993 Česká Kooperativa, druţstevní pojišťovna, a.s., na základě zemských ředitelství se sídlem v Praze, a jako sesterská pojišťovací společnost vznikla Moravskoslezská Kooperativa, druţstevní pojišťovna, a.s., se sídlem v Brně. [53] Úspěšné dokončení sloučení obou pojišťoven proběhlo ke dni 31.8.1999, čímţ vstoupila na český pojistný trh finančně mnohem silnější společnost - Kooperativa, pojišťovna, a.s., která měla základní kapitál 1.000.000.000,- Kč, jenţ svými sluţbami dodnes pokrývá území celé České republiky. [53] Mezi nejvýznamnější akcionáře KP patří WIENER STÄDTISCHE Versicherung AG Vienna Insurance Group (89,65 %), VLTAVA majetkoprávní a podílová spol. s r. o., Praha (2,07 %) a Svaz českých a moravských výrobních druţstev, Praha (8,28 %). Zajištění KP zajišťují jedny z nejsilnějších a největších světových zajišťoven, mezi které patří Munich Re, Swiss Re, SCOR, Cologne Re a ERC Frankona, jenţ poskytují dostatečnou ochranu před frekvenčními i mimořádně velkými škodami, včetně katastrofických. [53] 23
V součastné době má KP základní kapitál 3.000.000.000,- Kč, zaměstnává téměř 4 000 zaměstnanců a nabízí všechny standardní druhy pojištění jak pro občany, tak pro klienty z řad firem od drobných podnikatelů aţ po velké průmyslové firmy. [53]
1.6 Allianz pojišťovna Allianz pojišťovna, a.s. (dále AP) vstoupila na český trh jako dceřiná společnosti ke dni 1.1.1993, kdy povolení podnikat v České republice v oblasti pojišťovnictví obdrţela jedna z největších evropských pojišťovacích společností Allianz AG Holding v Mnichově (dále AAGH), jenţ byla zaloţena roku 1890 pod jménem Allianz Versicherung, AG v Berlíně a zaobírala se ţivotním a poţárním pojištěním. V roce 1996 změnila svou právní formu z akciové společnosti na evropskou Allianz SE (dále ASE). Nyní ASE působí ve více neţ 70 zemích na celém světě, zaměstnává kolem 120 000 zaměstnanců, je největší pojišťovnou střední a východní Evropy a patří mezi 3 největší světové pojistitele. Dne 3.11.2000 vstoupila se svými akciemi na burzu v New Yorku. Mezi její základní strategické cíle patří zvýšit kapitálovou základnu, dosáhnout růstu ziskovosti, orientovat se na
klíčové
oblasti
podnikání
–
redukovat
komplexnost
+
trvale
zvyšovat
konkurenceschopnost a hodnotu (tzv. Allianz strategie 3+1). [54] Ohledně AP se stala Praha třetím pracovištěm této společnosti, co se týká východní Evropy (v době vzniku AP měla AAGH zastoupení v Moskvě a Budapešti) a začínala pouze s ţivotním pojištěním. V součastné době svými produkty uspokojí nejenom privátní, ale také firemní zákazníky díky nabídce pojištění privátního majetku, pojištění odpovědnosti za škodu, majetkové pojištění pro podnikatele a pojištění průmyslových rizik. Od roku 1995 se rozrostla nabídka také o cestovní a havarijní pojištění, a od roku 1994, kdy byl zaloţen Allianz penzijní fond, je AP jediným akci 1999 se AP stala jednou z dvanácti pojišťoven, které začaly nabízet povinné ručení. [54] Dnes má AP 11 oblastních ředitelství, která řídí přes 1 900 pojišťovacích poradců a mimo svou vlastní síť je obchodně činná ve spolupráci s vybranými bankami a makléři. Základní jmění společnosti činní 600 000 Kč. K zajištění rizik vyuţívá renomovaných společností, jako jsou například Swiss Re, Munich Re, Allianz SE a další. [54]
24
2. Vývoj dalších pojišťovacích institucí v České republice 2.1 Zprostředkovatelé a likvidátoři pojistných událostí Zprostředkovatelská činnost není z hlediska historického na našem území ţádnou novinkou, první regulace se dočkala jiţ v roce 1934 v zákoně č. 145/1934, konkrétně v paragrafech 43-47, byly zde upraveny kompetence zprostředkovatelů a především ochrana spotřebitelů, klientů. Další úpravy se tento institut dočkal aţ v zákoně č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví. Jednalo se však o úpravu jen okrajovou, neboť o zprostředkovatelích byla zmínka pouze ve dvou ustanoveních, a to v § 8 a § 21. Zprostředkovatelská činnost zde byla označena jako činnost pojišťovací, v § 8 odst. 2 byla vyjádřena jen jednoduchá podmínka, ţe „zprostředkovatelskou činnost směřující k uzavření pojistné smlouvy mezi třetí osobou a pojišťovnou můţe vykonávat fyzická nebo právnická osoba s bydlištěm nebo sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky pouze pro pojišťovnu, která má povolení dozorčího orgánu“ a v odst. 3 následovalo doplnění, ţe „má-li být zprostředkovatelská činnost vykonávána pro zahraniční pojišťovnu, potřebuje povolení dozorčího orgánu i zprostředkovatel“. V § 21 byla uzákoněna moţná sankce za provádění zprostředkovatelské bez povolení podle § 8 odst. 2 a 3, a to pokuta od dozorčího orgánu ať uţ právnické nebo fyzické osobě aţ do výše 10.000.000,- Kčs.[3]Aţ na tato dvě ustanovení, nebyla zprostředkovatelská činnost dotčena ţádnou regulací, tento nedostatek měl za následek ţivelný a nekontrolovatelný nárůst počtu osob, které se zabývaly touto činností a došlo také ke vzniku nových do té doby na našem území nepraktikovaných forem zprostředkovatelské činnosti – makléřů. Úroveň kvality zprostředkovatelské činnosti vůči pojišťovnám a hlavně vůči klientům nebo i osobnostní předpoklady jednotlivých zprostředkovatelů, jako bezúhonnost nebo důvěryhodnost, ovšem nedosahovaly potřebné výše. Zásadní kvalitativní změnu v nadále neudrţitelné situaci ve zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví přinesl zcela nový zákon o pojišťovnictví č. 363/1999 Sb., kterým byl zrušen dosavadní zákon o pojišťovnictví č. 185/1991 Sb. V nové úpravě jiţ byla přisouzena pojišťovací činnost pouze pojišťovnám a zajišťovnám, zprostředkovatelská činnost je v tomto zákoně povaţována za činnost s pojišťovací činností související, na coţ navazuje definice zprostředkovatelské činnosti, jako odborné činnosti směřující k uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv a činnosti s tím související. Definován byl rovněţ
25
pojišťovací agent, pojišťovací a zajišťovací makléř, byly pevně stanoveny podmínky provozování zprostředkovatelské činnosti, především registrační povinnost makléřů u Ministerstva financí, byl totiţ zřízen registr pojišťovacích a zajišťovacích makléřů a byly také dány podmínky, které musí ţadatel o registraci splňovat, jako bezúhonnost a důvěryhodnost, musel vykonávat svou činnost s odbornou péčí a dále bylo uzákoněno povinné pojištění pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti, a to minimálně na pojistnou částku ve výši 5.000.000,- Kč, pojišťovací agenti a makléři byli podřízeni kontrolní činnosti Ministerstva financí a za nedostatky v jejich činnosti je smělo Ministerstvo sankcionovat zákonnými prostředky, byly tak splněny poţadavky doporučení Komise č. 92/48/EHS, neboť jiţ v této době se Česká republika připravovala na vstup do Evropské unie. Byla také odstraněna jistá diskriminace zprostředkovatelů činných pro zahraniční pojišťovny, kteří podle dosavadní právní úpravy museli mít ke své činnosti povolení Ministerstva financí. Výkon této činnosti byl umoţněn i zahraničním osobám, přičemţ byla rozdělena činnost pojišťovacích agentů a makléřů. Agenti, protoţe jednali jménem a na účet pojišťoven, nepotřebovali tak nutnou regulaci jako pojišťovací nebo zajišťovací makléři, kteří tuto činnost vykonávali svobodně pro třetí osobu, která hodlá s pojišťovnou uzavřít pojistnou smlouvu nebo na základě smlouvy s pojišťovnou. Původně se měl zákon vztahovat i na osoby, které vykonávají jinou profesní činnost, např. daňové poradce a účetní, kteří v rámci této své profesní činnosti příleţitostně poskytnou radu o pojistné ochraně (tzv. pojišťovací poradci), jestliţe taková činnost nevede ke zprostředkování uzavření pojistné smlouvy, ale nakonec od tohoto záměru bylo upuštěno, neboť by tak byla způsobena zbytečná zátěţ nejen osob vykonávajících tuto činnost, ale i státní správy. Dále se zde objevilo ustanovení, dle kterého se zprostředkovatelé museli pro legální výkon své činnosti zavázat k mlčenlivosti o činnosti pojišťovny, pro kterou jsou činní a také k mlčenlivosti o všech skutečnostech, které se dozvěděli v souvislosti s výkonem své činnosti. V oblasti pojištění zprostředkovatelé a likvidátoři pojistných událostí přicházejí totiţ velmi často do styku s důvěrnými informacemi a údaji o klientech, které by mohly být zneuţity. Činnost pojišťovacích agentů a makléřů byla také zcela vyňata z působení ţivnostenského zákona. [3]
Jiţ v době schválení zákona o pojišťovnictví bylo zřejmé, ţe tato forma regulace zprostředkovatelské činnosti je pouze přechodnou a dočasnou, a ţe je nutné ji v mnoha směrech rozšířit a specifikovat. Úprava nepostihovala celou škálu okolností určujících zprostředkovatelskou činnost v oblasti pojišťovnictví a neposkytovala dostatečnou záruku, 26
aby zprostředkování pojištění bylo provozováno osobami na ţádoucí odborné úrovni a aby byla zároveň dostatečně garantována pojistná ochrana spotřebitelů. Z těchto důvodů byl proto vypracován zcela nový samostatný zákon, který úplně vyňal úpravu činnost zprostředkovatelů ze zákona o pojišťovnictví a věnoval se jiţ pouze úpravě postavení a podmínek fungování pojišťovacích zprostředkovatelů a činnosti samostatných likvidátorů pojistných událostí. Stalo se tak v souladu s Plánem legislativních prací vlády a v souladu se závazky České republiky vůči Evropské unii v oblasti přizpůsobování národní právní úpravy komunitárnímu právu. Pokud zákon č. 363/1999 Sb. přibliţoval právní úpravu zprostředkovatelské činnosti tehdy aktuální Směrnici Rady č. 92 z roku 1976, nový zákon 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích je jiţ úplným převedením Směrnice č. 92, o zprostředkování pojištění z roku 2002 do našeho právního řádu. Důvodem vydání této nové směrnice regulující činnost zprostředkovatelů, byla snaha EU odstranit rozdíly pro přístup pojišťovacích agentů a makléřů či dalších zprostředkovatelů k pojišťovacím a zprostředkovatelským činnostem a jejich výkonu na trhu EU. Směrnice také zavedla svobodu zakládání poboček a svobodu poskytování sluţeb, která do tehdejší doby neexistovala, a to bylo brzdou řádného fungování jednotného evropského pojistného trhu. Je však nutno podotknout, ţe první krok k usnadnění svobodného usazování a volného pohybu sluţeb pojistných agentů a makléřů byl učiněn jiţ předešlou Směrnicí 77/92/EHS Rady. Cílem směrnice č. 92 z roku 2002 bylo také zlepšení ochrany spotřebitele a především dokončení jednotného finančního trhu v EU. V souladu se směrnicí byl také koncipován zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích, nejedná se o zákon obsaţný, má pouze 31 paragrafů, ale bylo nutné vypracovat samostatný zákon o zprostředkovatelích, neboť právě v této oblasti se předpokládal velmi dynamický rozvoj a zejména významné změny z hlediska komunitárního práva. Právní úprava činnosti zprostředkovatelů pojištění je významná jiţ s přihlédnutím k jejich podílu na pojistném trhu z hlediska uzavřených pojistných smluv, kdyţ ve vyspělých trţních ekonomikách tento podíl tvoří aţ 50 % z celkového počtu uzavřených smluv. Nezbytnost této právní úpravy vychází také z potřeby zvýšené ochrany spotřebitele pojišťovacích sluţeb, především, co se týká nutných morálních a kvalifikačních poţadavků na provozovatele těchto s pojišťovací činností přímo souvisejících činností a poţadavků na zabezpečení úhrady škod způsobených zájemcům o pojištění a pojistníkům neodborným postupem zprostředkovatelů a likvidátorů. Zákon měl oproti poţadavkům směrnice širší rozsah, neboť zákonodárci do jeho úpravy zařadili také úpravu činnosti samostatných likvidátorů pojistných událostí. Chybí zde ovšem ucelená úprava poj. zprostř. ze třetích zemí, kdyţ pojišťovny ze třetích zemí v novém zákoně o 27
pojišťovnictví upraveny jsou. Se zprostředkovateli z třetích zemí se počítá v § 12 odst. 3 písm. a), kdy se do registru zprostředkovatelů zapisuje u zprostředkovatele fyzické osoby s bydlištěm ve třetím státu místo trvalého nebo dlouhodobého pobytu v České republice, činnost zprostředkovatelů z třetích států je regulována také v dalších ustanoveních, ale pouze náznakově. Zákon nabyl účinnosti dne 1. ledna 2005, účinnost se plně týkala zprostředkovatelů, kteří na zprostředkovatelský trh vstoupili poprvé, na zprostředkovatele, kteří byli činní před tímto datem, dopadlo „dobrodiní“ přechodných ustanovení podle § 29 zákona, která jim umoţnila výkon zprostředkovatelské činnosti bez zápisu do registru i po tomto datu s podmínkou, ţe ţádost o zápis do registru doručili ministerstvu nejpozději 1.7.2005. Platila pro ně i úleva, ţe postačilo při registraci doloţit doklad ukončení odborného studia s tím, ţe do 1.1.2007 mají lhůtu pro doloţení dokladu o sloţení odborné zkoušky, pod sankcí zrušení registrace. [3] Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, jak se tento zákon nezkráceně jmenuje, tedy vznikl na popud EU a přinesl pro pojišťovací zprostředkovatele mnohé změny, především konečně dostatečně reguloval jejich činnost. Hned v § 1 tento zákon specifikuje předmět úpravy, kterým je úprava podmínek provozování zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví a činnosti samostatných likvidátorů pojistných událostí, které je podnikáním. Současně se tímto zákonem zřizuje registr takto podnikajících osob a upravuje výkon státního dozoru nad provozováním těchto činností. Dále jsou vymezeny pojmy v zákoně uvedené, zejména zprostředkovatel pojištění – jde o právnickou nebo fyzickou osobu, která splňuje poţadavky zákona a která za úplatu vykonává činnost zprostředkovatele pojištění. Z důvodu prudkého rozvoje zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, kdy se k prodeji pojištění vyuţívá nejrůznějších cest, např. bankopojištění, přičemţ tyto zprostředkovatele lze obtíţně zařadit pod kategorii makléřů nebo agentů, je v zákoně pouţito pojmů pojišťovací nebo zajišťovací makléř a pojišťovací agent, v souladu se směrnicí ES, pouze jako legislativních zkratek. Následně je vysvětlen pojem samostatným likvidátor pojistných událostí, coţ je podle § 10 odst. 1 osoba, která na základě pověření pojistitele, se kterým má smluvní vztah, provádí likvidaci pojistných událostí jménem a na účet pojistitele. [8] Dle § 4 se pojišťovací zprostředkovatelé dělí dle odbornosti a pravomocí na: vázaného pojišťovacího zprostředkovatele, podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, pojišťovacího agenta, od 1.4.2006 také výhradního pojišťovacího agenta, pojišťovacího makléře a pojišťovacího zprostředkovatele, jehoţ domovským členským státem není ČR. 28
[34]
Nutnou podmínkou pro legální výkon činnosti zprostředkovatele a obdobně i likvidátora pojistných událostí, je dosaţení jistého stupně kvalifikace, odborné způsobilosti a podle toho smí vykonávat svou činnost jako jeden z 6 typů pojišťovacích zprostředkovatelů. U jednotlivých typů zprostředkovatelů je stanovena různá odborná způsobilost ve třech stupních, nejniţší je stupeň základní, který přísluší vázanému pojišťovacímu
zprostředkovateli,
podřízenému
pojišťovacímu
zprostředkovateli
a
výhradnímu pojišťovacímu agentovi. Druhý, střední, stupeň odbornosti musí splňovat pojišťovací agent a třetí, vyšší, kvalifikační stupeň patří k pojišťovacím makléřů. Rozsah pro základní, střední a vyšší stupeň odborné způsobilosti obsahuje vyhláška č. 582/2004 Sb. (nahrazen vyhl. č. 40/2006 Sb.). Zákon předvídá i povinné osvědčování udrţování a doplňování odborných znalostí, a to v pětiletých cyklech. Poţadavky na odbornost se nevztahují na pojišťovací zprostředkovatele s registrací v jiném, jejich domovském členském státě, neboť se uznává odborná způsobilost podle práva těchto členských států jako předpoklad fungování společného evropského trhu. [8] Vázaný pojišťovací zprostředkovatel musí kromě základního stupně kvalifikace prokázat také všeobecné znalosti a znalosti pojistných produktů, jejichţ zprostředkování nabízí, a schopnost řádně tyto produkty zájemci o pojištění vysvětlit. Není oprávněn vybírat pojistné nebo transferovat výplaty pojistného plnění. [34] Podřízený pojišťovací zprostředkovatel rovněţ musí prokázat znalosti v rozsahu základního stupně odbornosti, je podřízen na základě smlouvy s pojišťovacímu agentovi nebo makléři, jehoţ jménem a na jehoţ účet jedná. Ani on nemá oprávnění vybírat pojistné nebo transferovat výplaty pojistného plnění. [34] Pojišťovací zprostředkovatel, který je v zákoně zkráceně označován jako pojišťovací agent, provozuje svoji činnost na základě smlouvy s pojišťovnou, avšak nabízené produkty mohou být vzájemně konkurenční. Vţdy bude záleţet na konkrétní smlouvě s pojišťovnou. Pojišťovna se také můţe zavázat k převzetí odpovědnosti za škody způsobené jejím pojišťovacím agentem, pak není nutné, aby měl pojišťovací agent uzavřeno poţadované profesní pojištění. Pojišťovací agent musí prokázat znalosti v rozsahu stanoveném pro střední stupeň odborné způsobilosti, k tomu ještě nejméně dvouletou odbornou praxi, znalosti pojistných produktů, jejichţ zprostředkování nabízí, schopnost řádně tyto produkty zájemci o pojištění vysvětlit, navíc také provést analýzu konkurenčních produktů pojišťoven, jejichţ jménem je oprávněn jednat, vybrat a nabídnout zájemci pojistný produkt, který je pro něj optimální. [34] 29
Pro zprostředkovatele s vyšším stupněm odborné způsobilosti se v zákoně pouţívá legislativní zkratka pojišťovací makléř. Je oprávněn jednat jménem a na účet zájemce o pojištění, případně pojistníka, jedná-li se o jiţ uzavřenou pojistnou smlouvu. Pojišťovací makléř musí být po celou dobu své činnosti pojištěn a dokázat, ţe má znalosti v rozsahu odborného minima stanoveného pro vyšší stupeň odborné způsobilosti, alespoň čtyřletou odbornou praxi, povědomí o pojistných a zajišťovacích produktech nabízených na pojistném trhu z oblasti, která je předmětem jeho činnosti, schopnost provést analýzu konkurenčních produktů a nabídnout zájemci pojistný nebo zajišťovací produkt nejlépe vyhovující jeho potřebám a poskytnout zájemci o pojištění nebo zajištění vysvětlení podstaty a funkce tohoto produktu. [8] Registr pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí patří k novinkám, které byly zákonem zavedeny, je upraven v paragrafu § 12 a násl.
Hlavním
důvodem
zavedení
povinné
registrace
je
zabezpečit,
aby
zprostředkovatelskou činnost směly vykonávat pouze k tomu způsobilé a důvěryhodné osoby, zároveň je tak zajištěna moţnost spotřebitele informovat se na konkrétního člověka, o jeho oprávnění k výkonu těchto činností, neboť registr je veřejně přístupný ve Věstníku ČNB na jejích internetových stránkách. Registr vedlo aţ do roku 2006 Ministerstvo financí, jako Úřad státního dozoru v pojišťovnictví, dnes tento registr spravuje Česká národní banka, jako orgán dohledu v pojišťovnictví. Registrace je prováděna na základě ţádosti, jejíţ obsah a podmínky jejího přijetí jsou zákonem stanoven taxativně. O schválení ţádosti či o jejím zamítnutí musí být rozhodnuto ve lhůtě 60 dnů od doručení ţádosti nebo jejího doplnění (§ 16). Do registru se smí zapsat jak fyzická tak právnická osoba, která musí kromě odbornosti splňovat také poţadavky na bezúhonnost, musí mít povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu své činnosti a v případě, ţe má být oprávněna vybírat pojistné a transferovat částky pojistného plnění, je třeba vlastnit finanční jistinu ve výši 15.000,- eur a v průběhu činnosti je pak dále povinen udrţovat tuto částku ve výši 4 % objemu ročního inkasovaného pojistného, nejméně však oněch 15.000,- eur (§ 7 odst. 5 a § 8 odst. 6). Povinné pojištění profesní odpovědnosti, musí být sjednáno s limitem pojistného plnění nejméně ve výši trojnásobku průměrného ročního obratu za poslední tři roky činnosti, nejméně však 500.000,- eur na jednu pojistnou událost. Úřad dohledu, ČNB, registraci zruší v zákonem přesně stanovených případech. Registrace napomáhá nejen ochraně spotřebitele, je také výhodná pro zprostředkovatele samotné. U osob s bydlištěm nebo sídlem v jiném členském státě neţ České republice platí princip tzv. jednotného evropského pasu, coţ znamená, ţe pro činnost zprostředkovatele v jiném 30
členském státě EU není potřebná registrace v kaţdé jednotlivé členské zemi (§ 14). „Na základě registrace musí pojišťovací a zajišťovací zprostředkovatelé získat moţnost působit v jiných členských státech na základě principů volného zřizování pobočky podniku a volného poskytování sluţeb, jestliţe mezi příslušnými úřady proběhne přiměřené oznamovací řízení", poznamenává směrnice EU k jednotnému evropskému pasu pojišťovacích zprostředkovatelů s bydlištěm nebo sídlem v členských zemích. Aby došlo k realizaci tohoto ustanovení, je nutné, aby pojišťovací zprostředkovatel s bydlištěm nebo sídlem v jiném členském státě EU neţ v České republice nejprve informoval o svém záměru provozovat zprostředkovatelskou činnost na území ČR příslušný úřad svého domovského státu a ten písemně potvrdí Úřadu dohledu, ţe daný zprostředkovatel je řádně registrován v domovském státě. Zápis tohoto zprostředkovatele do registru má zajistit spotřebiteli přístup k informacím, které jsou třeba k ověření oprávněnosti provozovat zprostředkovatelskou
činnost
v pojišťovnictví,
není
tedy
podmínkou
výkonu
zprostředkovatelské činnosti.[8] § 21 je ustanovením, které se týká povinností pojišťovacích zprostředkovatelů při výkonu jejich činnosti. Jsou zde vyjmenovány zásady a také popsán rozsah informační povinnosti zprostředkovatele vůči klientovi, ke které je povinen ze zákona nebo na ţádost klienta. Porušení těchto povinností sice není pod finanční sankcí, ale státní dohled by mohl aplikovat opatření k nápravě dle § 23. Pokud se týká EU, dává se na úvahu členským státům, zda zachovají nebo přijmou přísnější úpravu, která můţe dopadat na pojišťovací zprostředkovatele nezávisle na tom, kde mají svoje sídlo, kde na jeho území provádějí zprostředkovatelskou činnost, přísnější pravidla ovšem musí být v souladu s právem Společenství. Všichni zprostředkovatelé mají povinnost vysvětlit důvody, které vedou k jejich doporučení vybraného pojistného produktu. To má ochránit zejména zájemce o pojištění,
kteří
nejsou
dostatečně
odborně
způsobilí
k
posouzení
doporučení
zprostředkovatele. Tato informační povinnost se ovšem netýká situace, jednají-li spolu odborně relativně rovnocenní partneři, coţ je v případě velkých pojistných rizik nebo zprostředkování zajištění. [8] Taková je tedy současná právní úprava zprostředkovatelské činnosti v pojištění v ČR. Ačkoli po vstupu do EU byly značně zpřísněny podmínky pro výkon této činnosti, rok od roku roste počet registrovaných pojišťovacích zprostředkovatelů, coţ dokazuje dynamický vývoj našeho pojistného trhu. Vzhledem k tomu, ţe před rokem 2001 nebyl počet zprostředkovatelů kvalifikovaně sledován, nejsou k dispozici odhady tohoto počtu, musím také zmínit, ţe od roku 2001 do roku 2004 šlo alespoň přibliţně odhadnout počet 31
zprostředkovatelů činných na našem pojistném trhu, od tohoto roku však jiţ funguje registrační povinnost a tak jsou čísla o počtu zprostředkovatelů jiţ téměř přesná, více v následující tabulce, která mapuje vývoj počtu pojišťovacích zprostředkovatelů od roku 2001 aţ do současnosti. Tabulka č. 7 - Vývoj počtu pojišťovacích zprostředkovatelů od roku 2001 do 1. pol. 2009 Rok Počet registrovaných pojišťovacích zprostředkovatelů
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
45.449
44.491
43.274
43.574
35.067
50.121
67.529
86.243
1. pol. 2009 96.125
Zdroj: údaje ČNB - http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/dohled_pojistovny/souhrnne_udaje/pojistovnictvi_vyvoj_od_2001.html
2.2 Zajišťovny Jsou specifické instituce, které pojišťují rizika pojišťoven, vzhledem k tomu, ţe musí být kapitálově velmi silné, jsou na našem trhu především zahraniční zajišťovny. Pojišťovny vyuţívají jejich
sluţeb ke
krytí
mnoha
rizik. Jedním z nich je
nepředpověditelnost kolísání škodního průběhu, neboť výskyt katastrofických událostí je v dnešní době poměrně častý a jejich důsledky bývají fatální. Dalším rizikem jsou ekonomické, sociální nebo technologické změny, jako změna klimatu nebo nárůst kriminality. Škodní průběh můţe být ale také špatně odhadnut, nebo můţe dojít k chybnému výpočtu škodního průběhu. Tato rizika však nejsou kryta zajišťovnami stoprocentně, v oblasti ţivotního pojištění jsou dokonce podíly zajišťoven téměř nepatrné, faktem ovšem zůstává, ţe bez zajišťoven by většina pojišťoven nebyla schopna v době největšího náporu dostát dostatečně svým závazkům. Podstatně více rizika postupují pojišťovny zajišťovnám v oblasti majetku, u některých pojišťoven aţ 60%. Kromě krytí rizik, se zajištění vyuţívá rovněţ k uvolnění kapitálových zdrojů pojišťovny a stejně tak dosaţení vysoké míry solventnosti. Zajišťovny nejsou neziskovými organizacemi, jedná se o podnikatelské subjekty, jejichţ cílem je především dosáhnout zisku a mnohým se to daří velmi dobře. Zajišťovny proto vyuţívají tzv. retrocese, coţ je převedení části rizika na další subjekty a dochází tím k rozloţení rizika mezi různé subjekty na pojistně-zajistném trhu. Vzniká tak sloţitá síť vazeb, ale bez správného podchycení její struktury by mohlo dojít ke komplikacím a k tzv. dominovému efektu, upozornil na to jiţ Tomáš Cipra ve své publikaci Zajištění a přenos rizik v pojišťovnictví. Příčinou dominového efektu nemusí být
32
jen katastrofické události, ale třeba jen větší mnoţství malých škod u jednoho subjektu, který je součástí zajistně-pojistné sítě. [48] Nedoporučuje se, aby pojišťovny měla jediného zajistitele, v našich podmínkách to však není výjimkou. Pojišťovny by se měly snaţit své zajistné portfolio diverzifikovat. Právní úprava zajišťoven je obsaţena v zákoně č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a prakticky se překrývá s právní úpravou pojišťoven. Stejně tomu tak bylo i v minulosti, neboť i v zákoně č. 185/1991 Sb., bylo pouţito pro pojišťovnu a zajišťovnu legislativní zkratky „pojišťovna“. Existují ale některé rozdíly v právní úpravě, a to vzhledem k nutnosti lepší kapitálové vybavenosti zajišťovny. Je dána právní forma zajišťovny, jako akciové společnosti s minimální výši základního kapitálu 1.000.000.000,- Kč, tvořeném pouze peněţitými vklady. V názvu musí být uvedeno označení „zajišťovna“, pouze v případě, ţe jde o pojišťovnu provozující také zajišťovací činnost, postačí označení „pojišťovna“. Zajišťovací činnost můţe u nás vykonávat i zajišťovna se sídlem v zahraničí, ale nevztahují se pak na ni ustanovení zákona, kromě toho o sankcích za pouţívání nekvalifikovaných zprostředkovatelů (§ 35a odst.2 pís. d). Zajišťovna, má-li předpoklady pro provozování a provozuje pojišťovací činnost, pak nesmí přebírat rizika, která sama pojistila. Zajišťovací činnost a činnosti s ní související smí provozovat jen v rozsahu povolení ČNB. [48] Pojišťovny na našem pojistném trhu obvykle spolupracují se zahraničními zajišťovnami, mezi 5 největších patří: Munich Re, Swiss Re, General Cologne Re, Lloyd´s a Ge Global. Dle tabulky č. 9, je vidět, jak vypadalo zajištění u nás v roce 2003, současné údaje bohuţel nejsou v tak podrobné podobě k dispozici. [48] Tabulka č. 9 - Zajišťovny jednotlivých pojišťoven na českém trhu v roce 2003 Zajistitelé a objem a míra zajištění podle jednotlivých pojišťoven (rok 2003)a) Pojišťovna Zajistitelé Předepsané Pojistné Hrubá výše hrubé pojistné postoupené nákladů na na: zajišťovatelů pojistná NP b) m na: plnění na: NP ŢP NP (míra ŢP zajištění)c) ŢP (míra zajištění)
Podíl zajistitelů na nákladech na pojistná plnění na: NP (míra plnění od zajistitelů) d)
Allianz
Allianz Aktiengesellschaft, ELVIA, Allianz Globus MAT,
7 344 389 tis. 1 402 880 tis.
33
3 472 604 tis.(47 %) 37 115 tis. (3 %)
4 230 007 tis. 299 657 tis.
ŢP (míra plnění od zajistitelů) 2 097 712 tis. (50 %) 6 910 tis. (2 %)
Česká podnikatelská pojišťovna
Česká pojišťovna
Generali
ING Kooperativa
Hermes, Gothaer, Ge Frankona, Converium, Munich Re, Odyssey Re a další Munich Re, SCOR, Partner Re, Transatlantic Re, X/L Re výroční zpráva neuvádí/ pojišťovna nedodala Swiss Re, ING Re, Munich Re Munich Re, Ge Frankona Re, Hannover Re, Partner Re a další
2 249 822 786 053
993 689 (44 %) 4 643 (0,5 %)
1 043 241 195 371
578 556 (55 %) 990 (0,5 %)
23 581 313 tis 14 293 783 tis.
2 259 384 tis. (10 %) 7 637 tis. (0,1 %)
15 928 273 tis. 9 699 893 tis.
4 338 626 tis. (27 %)
3 591 368 tis. 1 034 122 tis.
2 168 928 tis. (60 %) 496 019 tis. (48 %) 9 371 tis. (0,2 %)
3 312 710 tis. 96 658 tis.
2 564 838 tis.(77 %) 50 208 tis. (52 %) 9 569 tis. (1 %)
4 860 648 tis. (31 %) 55 996 tis. (1 %)
11 139 229 tis. 412 053 tis.
5 030 076 tis. 15 518 072 tis. 4 505 777 tis.
1 481 620 tis.
5 810 544 tis. (52 %) 48 355 tis. (12 %)
Vysvětlivky: a) - částky jsou v Kč b) - NP = neživotní pojištění, ŽP = životní pojištění c) - podíl pojistného postoupeného zajistitelům na předepsaném hrubém pojistném d) - podíl zajistitelů na nákladech na pojistná plnění na hrubé výši nákladů na pojistná plnění Zdroj: http://www.penize.cz/16964-zajisteni-jistota-na-druhou%E2%80%A6-a-na-treti
Datum 8.8.2008 vstoupilo do historie českého pojišťovnictví, neboť v tento den udělila Česká národní banka společnosti VIG RE zajišťovna, a.s. povolení k provozování zajišťovací činnosti a tato společnost se tak stala první zajišťovnou licencovanou v České republice. Vlastní zajišťovnu v ČR zaloţila skupina Vienna Insurance Group. Základní kapitál nové firmy je 100 milionů eur a během dvou aţ tří let chce dosáhnout výše objemu pojistného 300 milionů eur. Zajišťovny má záměr neposkytovat sluţby jen své pojišťovně, ale i ostatním na trhu střední a východní Evropy. VIG RE zajišťovna, a.s., má oprávnění přebírat zajistná rizika ve všech odvětvích ţivotního i neţivotního pojištění a kromě toho i provozovat
činnosti
se
zajišťovací
činností
související,
jako
je
poradenství,
zprostředkovatelství, vzdělávání a šetření zajistných událostí. Ratingová agentura Standard & Poor's udělila VIG RE rating "A+" a předvídá její stabilní ratingový výhled. Tento pozitivní rating podpořila konzervativní investiční strategie a know-how celé skupiny, vliv měl také vysoký kapitál celé skupiny. [47]
34
3. Česká asociace pojišťoven a jiné sdružovací organizace pojišťovnictví v České republice Subjekty pojistného trhu v ČR se po vzoru zahraničí začaly poměrně brzy po transformaci trhu sdruţovat do různých organizací. Tyto organizace hájí jejich zájmy vůči státu a zajišťují jim moţnost vzdělávání a na druhou stranu slouţí i potřebám spotřebitele, neboť zajišťují vyţadováním dodrţování etických pravidel, jistou úroveň jednání vůči klientovi. Vybrala jsem 5 nejdůleţitějších sdruţení pojišťovacích subjektů u nás a pokusila jsem se stručně popsat jejich historii a funkci.
3.1 Česká asociace pojišťoven (ČAP) Mezi nejvýznamnější sdruţení českého pojišťovnictví bezesporu patří Česká asociace pojišťoven, neboť je v ní sdruţeno více neţ 50% veškerých pojišťoven působících na našem trhu. Svou činnost zahájila k 1. lednu roku 1994, jako zájmové sdruţení právnických osob, jehoţ členy jsou komerční pojišťovny, coţ znamená, ţe nepatří k organizacím, které provádějí obchodně pojišťovací vztahy, ale má za úkol vytvářet podmínky pro rozvoj pojišťovnictví a pojistného druhu. Z 54 subjektů, které mají povolení k podnikání v pojišťovnictví na území České republiky, je 29 pojišťoven jejími členy. Kromě těchto pojišťoven patří mezi přidruţené členy asociace Česká sekce Mezinárodního sdruţení pro pojistné právo (AIDA) a Česká kancelář pojistitelů (ČKP). Podíl členských pojišťoven ČAP na celkovém předepsaném pojistném v ČR přesahuje 98 %. Dceřinou společností ČAP je Certifikační institut ČAP, s.r.o., který se zabývá hodnocením kvality organizací a výrobků v oblasti bezpečnostního průmyslu.[9] Hlavním posláním ČAP je zastupovat, reprezentovat, obhajovat, prosazovat a hájit zájmy členských pojišťoven a jejich klientů ve vztahu k orgánům státní správy, legislativě a dalším subjektům, pak také ČAP vypracovává připomínky k právním předpisům, které se týkají pojišťovnictví, pojištění nebo ostatních zájmů pojišťoven a zasazuje se o nezbytné úpravy české i evropské legislativy. ČAP sjednocuje statistické, technické a informační postupy svých členů a řeší odborné problémy společenského zájmu tím, ţe vypracovává doporučující směrnice a materiály. Pomáhá při vytváření zábran škod a pojistných podvodů, propaguje pojištění a pojišťovnictví a usiluje o zvýšení jeho prestiţe. Má nezanedbatelnou roli při snaze o zkvalitnění sluţeb pojišťoven, přispívá k odborné 35
informovanosti členů asociace a zabezpečuje jejich vzdělávání. Díky Etickému kodexu se účastní i na promítnutí etických norem do jednání pojistitelů při prodeji pojištění. Význam má i její působení při odstraňování rozporů mezi členy asociace. Jejím závazkem je podporovat zájmy českého pojistného trhu vůči EU, spolupracovat se zahraničními asociacemi a institucemi a podporovat rozvoj pojišťovnictví a pojistného trhu v České republice. [46] Jak bylo jiţ psáno výše, byl rok 1994 pro ČAP prvním rokem samostatné existence, byl ale především rokem jejího profilování na českém pojistném trhu. V tomto roce byly vytvořeny hlavní orgány ČAP, kterými jsou prezidium, sekretariát a odborné sekce, do kterých se zapojilo kolem 250 odborníků z členských pojišťoven. Mezi důleţité kroky patřilo navázání a rozvíjení spolupráce s Ministerstvem financí České republiky, především na přípravě důleţitých zákonů a jiných právních předpisů. Nejednalo se však pouze o připomínky k návrhům, ale dosti často se také ČAP podílela na přímé expertní účasti na jejich tvorbě. Nejednalo se pouze o oblast pojišťovnictví, nýbrţ také o daňovou problematiku nebo úpravu účtové osnovy. [9] Od roku 1994 se ČAP projevuje aktivně i v oblasti vzdělávání, neboť je garantem odborných konferencí na veletrhu FIBEX v Brně a organizuje odborné semináře pro ekonomy a právníky, kurzy za pomoci lektorů PHAE, různá školení pro administrativní pracovníky, pojistné matematiky, nejnovější zaměstnance atd. [46] Mezi základní poslání AČP nezbytně patří prosazování etiky v pojišťovací praxi. Z tohoto důvodu přijalo shromáţdění členů v únoru 1995 Kodex etiky v pojišťovnictví jehoţ cílem je přispět k zdravému vývoji českého pojistného trhu. Kodex etiky v pojišťovnictví se týká hlavně obecných zásad chování pojišťoven, vztahů mezi pojišťovnou, jejími zaměstnanci a zprostředkovateli, vztahů zaměstnanců pojišťovny a zprostředkovatelů ke klientům. Roku 2006 se Kodex etiky v pojišťovnictví dočkal novelizace, protoţe deset let stará pravidla jiţ nebyla aktuální, a to především z důvodu novelizace obchodního zákoníku (např. srovnávací reklama) a vytvoření nového zákona č. 38/2004 o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, který reguloval činnost zprostředkovatelů. Bylo také nutné upřesnit roli asociace při řešení stíţností o porušení Kodexu etiky (např. spory o výši pojistného plnění) a také reagovat na konkrétní doporučení na zjednodušení některých ustanovení Kodexu. Prezidium ČAP dále vytvořilo např. zadání, o doplnění problematiky chování pojišťoven ve výběrových řízeních, zpřísnění ustanovení, jeţ by měla zamezit „přetahování“ klientů pojišťovacím zprostředkovatelem, který přechází od jedné pojišťovny ke druhé atd. Návrh úpravy 36
Kodexu etiky následně projednalo prezidium ČAP v únoru roku 2006 a byl schválen shromáţděním členů ČAP dne 29.3.2006. Nejvýznamnější změny kodexu byly provedeny ohledně obecné zásady chování pojišťoven a uplatňování Kodexu etiky v rámci ČAP a sankce za jeho porušení. [36] Neméně důleţitou zůstává také realizace průzkumu trhu pro členské pojišťovny. Úkolem asociace je rovněţ rozvíjení kontaktů s ostatními tuzemskými sdruţeními, národními asociacemi ostatních zemí a s příslušnými mezinárodními organizacemi. Z tohoto důvodu se stala dne 23.10.1998 řádným členem CEA (federace národních asociací pojišťoven evropských zemí). [46] Za svůj hlavní záměr označila roku 2005 ČAP boj proti pojistným podvodům, kterému věnuje pozornost jiţ od svého zaloţení. Kvalifikované odhady, které ČAP ve spolupráci se svými členy provedla, hovoří o tom, ţe v roce 2003 činily uchráněné hodnoty pojišťoven ČAP téměř 410 mil Kč a v roce 2004 jiţ 427 mil. Kč. Ovšem snaha samotné asociace bez součinnosti svých členů není dostačující. Jak vyplývá z výroční zprávy ČAP, jiţ v roce 2003 byla vytvořena Kancelář pro prevenci pojistného podvodu a dokončen systém odpovědných garantů pro prevenci pojistného podvodu v pojišťovnách. Dále byla schválena celková strategie postupu v dané oblasti do roku 2006 a bylo přistoupeno k její realizaci. I přes toto enormní úsilí se však nepodařilo dohodnout v rámci asociace optimální řešení výměny informací mezi pojišťovnami, které je základem úspěšného boje proti pojistným podvodům. Za jeden z největších úspěchů v této oblasti, ČAP povaţuje dohodu s Policií ČR, uzavřenou dne 22. dubna 2005, která by měla zvýšit účinnost vzájemné spolupráce obou subjektů při objasňování příčin a odstraňování následků kriminality, vyšetřování trestných činů, dopravních nehod a dalších. Česká asociace pojišťoven tak podnikla další krok k zefektivnění činnosti při likvidaci pojistných událostí a při prevenci a represi pojistných podvodů. [9]
3.2 Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců České republiky, o.s. Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců České republiky (dále AFIZ) byla zaloţena 7. prosince 2002, tehdy ještě pod názvem Asociace registrovaných investičních zprostředkovatelů, jedná se o občanské sdruţení, které sdruţuje fyzické a právnické osoby, jeţ poskytují sluţbu investičního zprostředkovatele. Důvodem zaloţení tohoto občanského sdruţení byla reakce na novou právní úpravu, kterou byl vyloučen
37
předmět podnikání, ve formě zprostředkovatelské činnosti, z reţimu ţivnostenského zákona. Investiční zprostředkovatelé byli tehdy registrováni u Komise pro cenné papíry. [44 a 45]
Vzhledem k tomu ţe byla v roce 2004 rozšířena působnost asociace na veškeré zprostředkovatelské a poradenské činnosti na finančním trhu, mohou být od této doby členy všechny právnické a fyzické osoby, které působí na finančním trhu jako zprostředkovatelé či poradci. [44 a 45] Dne 25. Listopadu 2004 byl, na základě valné hromady, vytvořen dnešní název Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců České republiky (AFIZ). [44 a 45]
Členství v této asociaci přináší mnoho výhod, neboť AFIZ reprezentuje své členy zejména vůči orgánům státní správy a samosprávy a přispívá k tvorbě obecně závazných právních předpisů, které se svým zaměřením dotýkají aktivit jejích členů na finančním trhu. Také se angaţuje ve vytváření a rozvoji standardního prostředí finančního trhu ČR, pracovává poznatky, zkušenosti, podněty a doporučení svých členů a partnerů, a vyuţívá je při vytváření norem závazných pro své členy. Díky partnerské spolupráci s tuzemskými i zahraničními a mezinárodními organizacemi, pomáhá zavádět do praxe osvědčené zkušenosti a znalosti svých členů a podílí se na jejich vzdělávání v této oblasti. [44 a 45]
3.3 Asociace českých pojišťovacích makléřů Asociace českých pojišťovacích makléřů (dále AČPM) byla zaloţena v březnu 1994 pod názvem Sdruţení českých pojišťovacích makléřů, z důvodu potřeby sdruţení českých kanceláří mezinárodních makléřských společností, prosadit společné zájmy ve sféře českých finančních sluţeb. V říjnu roku 1998 se stala AČPM členem BIPAR (Evropské federace pojišťovacích zprostředkovatelů), a od této doby se zapojuje do jejích aktivit. Vzhledem k přísnosti poţadavků na povolení členství v AČPM byly přijaty v roce 2000 nové stanovy, které tyto poţadavky odlehčily a tak byl umoţněn vstup do organizace všem registrovaným makléřům. [43] Roku 1999 byla vytvoření obdobná organizace, Sdruţení nezávislých pojišťovacích makléřů, jeţ se později přejmenovala na Komoru pojišťovacích makléřů (dále KOPM). Existence těchto dvou profesních sdruţení, měla tu nevýhodu, ţe občas docházelo k prolínání jejich aktivit, proto započal roku 2004 proces sbliţování, který následovala dohoda o sloučení a přijetí společných nových stanov. Toto sloučení proběhlo k 1. lednu
38
2005 a nynější jednotná profesní organizace nese jméno Asociace českých pojišťovacích makléřů. [43] AČPM je členem WFII (Světové federace pojišťovacích zprostředkovatelů) a POI (Partneři zprostředkovatelů). Obě tyto mezinárodní organizace umoţňují AČPM vyuţívat cenné informace, zkušenosti a tvořit legislativu Evropské unie. [43] Mezi hlavní poslání AČPM patří účast na tvorbě legislativy (se svými stanovisky a návrhy se podílela na podobě směrnice EU o zprostředkování pojištění), dohled nad dodrţováním etiky (vyţaduje důsledné dodrţování Kodexu etiky), publicita (vytváří osvětu a poskytuje významné informace), vzdělávání (pořádá mnoţství odborných přednášek a seminářů), odborné otázky profese a navazování mezinárodních kontaktů (vypracovala např. soubor pojistně-technických parametrů pro vypracování nabídky pojistné smlouvy, jeţ je vynikající pracovní pomůckou a usnadňuje komunikaci při sjednávání pojistné smlouvy). [43]
3.4 Česká kancelář pojistitelů Česká kancelář pojistitelů, byla zřízena zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dne 30. července 1999 jako profesní organizace pojistitelů, kteří jsou na území ČR oprávněni provozovat pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. [42] Povinné členství v ČKP vzniká pojistiteli se sídlem na území ČR nebo pobočce pojistitele z třetího státu pravomocným rozhodnutím České národní banky, kterým mu bylo uděleno povolení k provozování pojištění odpovědnosti. [42]
3.5 Česká komora samostatných likvidátorů pojistných událostí Česká komora samostatných likvidátorů pojistných událostí (dále ČKSLPU) vznikla 28.1.2003 a jejím hlavním cílem je prosazovat a obhajovat zejména profesní zájmy samostatných likvidátorů ve vztahu ke správním orgánům a právním subjektům. ČKSLPU podílí na vypracovávání a projednávání návrhů právních předpisů týkajících se likvidátorů pojistných událostí a předpisů souvisejících s činností samostatného likvidátora pojistných událostí, včetně formulování etických a morálních zásad jeho činnosti, prosazuje zlepšení ekonomického a sociálního postavení likvidátorů a spolupracuje s orgány a s organizacemi v souvisejících oborech. [41]
39
4. Dozor nad pojišťovnictvím v České republice a jeho vývoj Státní regulace a dohled (dříve dozor) nad pojišťovacími institucemi a dodrţováním právních předpisů, jsou nutné, neboť pojištění je velmi specifická sluţba, která souvisí s budoucími událostmi, u kterých je v době uzavírání smlouvy nejisté, kdy či zda vůbec nastanou. Je nutná ochrana klienta, jako spotřebitele pojišťovací sluţby, protoţe bývá obvyklé, ţe není v této oblasti dostatečně odborně vybaven a musí se spolehnout na důvěryhodnost a odbornost poskytovatele pojišťovací sluţby, rovněţ není schopen zhodnotit budoucí a současnou finanční situaci pojistitele a dostatečně zhodnotit smluvní podmínky. Státní dohled tedy napomáhá k ochraně třetích stran. Vrátíme-li se na počátek moderního českého pojišťovnictví, tedy do období po sametové revoluci v roce 1989, začalo působit v nových podmínkách trţního mechanismu stále více pojišťovacích subjektů, v různých podobách. Z tohoto důvodu vyvstala nutnost lepší kontroly dodrţování právních předpisů a podnikání těchto institucí. Došlo k rozhodnutí, ţe tuto kontrolu bude v rámci tradice vykonávat státní orgán, obsazený odborníky pro tuto oblast, jímţ bylo Ministerstvo financí konkrétně Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění, který byl začleněn do organizační struktury Ministerstva financí. Dozorčí orgán nebyl řídícím, ale pouze povolovacím a kontrolním orgánem v pojišťovnictví. Jeho působení bylo upraveno novým zákonem o pojišťovnictví č. 185/1991 Sb. Státnímu dozoru dle § 17 tohoto zákona, podléhaly všechny tuzemské a zahraniční fyzické a právnické osoby, které podnikaly v pojišťovnictví na území ČR nebo měly na jejím území své sídlo nebo bydliště. Předmětem kontroly bylo dodrţování právních předpisů těmito institucemi, jejich hospodaření a způsob tvorby fondů. V zákoně se prosazovala samostatnost a samofinancování pojišťoven, a proto jim bylo ponecháno právo určovat si specifické pojistné podmínky a sazby pojistného. Pojišťovny měly povinnost předkládat dozorčímu orgánu účetní závěrky a jiné doklady o své činnosti, čímţ měla být zabezpečena kontrola finanční situace pojišťoven. V případě zjištění porušování pravidel, měl státní dozor pravomoc nařídit jistá opatření, například uloţit pojišťovně provést taková opatření, aby bylo její hospodaření uvedeno v soulad s danými předpisy, případně mohl státní dozor pozastavit činnost pojišťovny v ohledu uzavírání dalších pojistných smluv na dobu určenou dozorem nebo do doby odstranění nedostatků. Proti rozhodnutím dozoru se pojišťovny mohly bránit v rámci správního řízení, neboť zde
40
existoval opravný prostředek ve formě odvolání. [33] V roce 1993 byl zákon č. 185/91 Sb. novelizován (viz. výše) a po té v roce 1999 úplně zrušen a nahrazen novým zákonem o pojišťovnictví č. 363/1999 Sb. Jeho hlavním smyslem bylo poskytnout první pomoc dozoru nad pojišťovnami po krachu pojišťovny Morava a několika smutných zkušenostech s chováním pojistných subjektů na území ČR. Český pojistný trh se ocitl v takové situaci, ţe bylo nezbytnou nutností značně zefektivnit výkon státního dozoru s odkazem na dlouhodobý cíl, kterým bylo uvedení v soulad s komunitárním právem s tím, ţe by měl být prováděn účinný dohled při zachování komerční svobody a neomezování působení konkurenčních mechanismu. Zásadní změnou ve fungování dozoru, byla zvýšená pozornost věnovaná stabilitě a finanční bezpečnosti podnikání v pojišťovnictví. Dozoru byla nově uloţena povinnost vypracovávat výroční zprávu o činnosti ve prospěch klientů a zveřejnit ji ve Finančním zpravodaji. Pro udrţení finanční stability pojišťoven byla zákonem přímo předepsaná minimální výše základního kapitálu podle provozovaných druhů a skupin pojištění. Dozor nad pojišťovnictvím dostal některé nové kompetence. Jednalo se například o ustanovení § 30, dle kterého smělo ministerstvo zavést nucenou správu v pojišťovně nebo zajišťovně v případě, ţe měla nízkou míru solventnosti, dále jestliţe neplnila opatření ministerstvem uloţená nebo byla ohroţena splnitelnost závazků z uzavřených smluv, nebo kdyţ opatření uloţená ministerstvem nevedla k nápravě. Ministerstvo také nově smělo nařídit pojišťovně převod pojistného kmene v situacích obdobných pro nařízení nucené správy. Byla také ponechána moţnost pozastavení oprávnění k uzavírání smluv. Ministerstvo také získalo pravomoc k ukládání předběţných opatření, spočívajících v povinnosti neuzavírání dalších smluv, dále omezení nakládání s aktivy pojišťovny s podmínkou souhlasu ministerstva a omezení pravomoci statutárních orgánů, neboť jejich rozhodnutí měla platit pouze se souhlasem ministerstva. Ministerstvo bylo také oprávněno ukládat pokuty aţ do výše 100.000.000,- Kč, za zákonem daných podmínek. [32 a 40] Další zásadní legislativní úpravy byly provedeny v souvislosti s naším vstupem do EU v roce 2004. Významným kriteriem byl soulad s evropskými směrnicemi. Proto vešel v roce 2004 v platnost zákon č. 39/2004 Sb. Navrhovaná změna byla důsledkem přechodu od materiálního dozoru k dozoru finančnímu. Materiální dohled představoval zejména schvalování pojistných podmínek, tarifů pojistného, formulářů předkládaných spotřebiteli a atp., oproti tomu dohled finanční má za cíl přísnou kontrolu schopnosti pojišťovny trvale dostát svým závazkům. Bylo proto ustoupeno se tak od podmínky předběţného schvalování všeobecných pojistných podmínek, které se staly předmětem následné 41
kontroly Dozoru jako ostatní činnost pojišťovny. Finanční dohled je koncipován tak, aby bylo zajištěno, ţe se na trhu objeví pouze „zdravé“ podniky a spotřebitel se tak nemusí zabývat sloţitým rozhodováním při výběru pojišťoven, co se týká jejich finanční stability. Především však bylo nutné řešit otázku integrovaného státního dozoru nejen v pojišťovnictví. Doposud totiţ fungovaly 4 instituce, které dohlíţely na činnost finančního trhu v ČR. Bankovní dohled vykonávala ČNB, dohled nad druţstevním bankovnictvím vykonával Úřad pro dohled nad druţstevními záloţnami, dozor nad kapitálovým trhem vykonávala Komise pro cenné papíry, dozor v pojišťovnictví a penzijním připojištění vykonával Úřadem státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění, který byl začleněn do organizační struktury Ministerstva financí, částečně byl dozor v pojišťovnictví vykonáván i Komisí pro cenné papíry, které částečně podléhala činnost penzijních fondů. Dozorová situace v ČR byla velmi sloţitá, a proto byly vypracovány různé varianty dalšího vývoje v této oblasti. [39] Dle první varianty by existovaly dva různé dozorové orgány, konkrétně ČNB a Komise pro cenné papíry, které by si rozdělily dozor vykonávaný doposud Ministerstvem a Úřadem pro dohled nad druţstevními záloţnami. Dle druhé varianty, kterou prosazovalo Ministerstvo financí, mělo dojít k tzv. integrovanému dohledu, tedy sloučení dohledu pod jednu instituci. Nakonec zvítězila varianta jediného orgánu pro dohled nad celým finančním trhem, který vykonává od 1.4.2006 ČNB, Komise pro cenné papíry i Úřad pro dohled nad druţstevními záloţnami byly zrušeny a Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění také a ČNB převzala jejich agendu. Naproti tomu Ministerstvo převzalo tvorbu zákonů týkajících se oblasti finančního trhu, ČNB zůstala pravomoc k tvorbě prováděcích předpisů. Původně měl být proces přechodu na integrovaný dohled pozvolnějším, počítalo se s jeho dokončením aţ v roce 2010, okolnosti si však vyţádaly jeho urychlení. Byl také zřízen Výbor pro finanční trh, který se vyjadřuje a sleduje dozorovou činnost ČNB. Vytvoření jednotného dohledu nad finančním trhem je naplněním mezinárodně uznávaných principů výkonu dohledu zformulovaných do podoby tzv. Core Principles. Mezi tyto principy patří nezávislost dohledu, a to nezávislost personální, operační a finanční. Personální nezávislost znamená, ţe jmenování a odvolávání členů vedení dozorové instituce je nezávislé na momentálním rozloţení politické moci. Dohledová instituce musí být i operačně nezávislá, tedy nezávislá při rozhodování ve věcech svěřených jí zákonem, svou činnost by měla vykonávat bez zásahů zvenčí. Dohled by měl být rovněţ finančně nezávislý, měl by mít stabilní financování a být schopen z přidělených prostředků finančně plně zabezpečit plnění cílů stanovených zákonem. 42
Dalším principem je spojení výkonu dohledu s tvorbou prováděcích předpisů, coţ umoţňuje efektivně reagovat na praktické zkušenosti. Principem moderního dohledu je i přehlednost systému regulace a dohledu nad finančním trhem, situace je tak sjednocena jak pro spotřebitele, tak i pro tuzemské a zahraniční účastníky trhu. Zavedením jednotného dohledu byl také vyřešen problém překrývání kompetencí v jeho výkonu a stejně tak problém tzv. „šedých zón“, tedy oblastí negativního kompetenčního konfliktu. Byl rovněţ vytvořen předpoklad pro efektivnější sledování finančního systému, jedná se zejména o vybudování společné databáze dat a informací o všech segmentech finančního trhu, coţ znamená výrazné sníţení nákladů pro všechny spotřebitele a také, vzhledem k vyuţití společné infrastruktury, sníţení provozních nákladů. Došlo také ke zkvalitnění předpokladů pro výkon konsolidovaného a doplňkového dohledu, který se týká finančních skupin.[35] Podařilo se tedy nejen vyhovět poţadavkům komunitárního práva, ale především sjednotit a zpřehlednit český finanční trh. Subjekty pojistného trhu mají povinnost překládat ČNB řadu dokladů, výkazů a informací, aby byl zajištěn dobře fungující dohled. Nedoloţí-li řádně tyto doklady a znemoţní tak nebo závaţně ztíţí výkon dohledu, má ČNB pravomoc uloţit pořádkovou pokutu. [37] Rozhodnutí ve správním řízení, která byla vydána dřívějším dozorovatelem, ÚDPP, před 1. dubnem 2006, nepozbyla svou platnost a povaţují se za rozhodnutí vydaná ČNB. Pokud se jedná o řízení vedená a zahájená bývalým dozorovatelem před tímto datem, ta budou dokončena ČNB podle dosavadní právní úpravy. O rozkladu podaném proti rozhodnutím ÚDPP před 1. dubnem 2006 rozhodne bankovní rada ČNB. [37] ČNB, jako orgán dohledu má následující organizační strukturu. Řídícím orgánem ČNB je Bankovní rada, od 1. ledna 2002 působí jako kolektivní orgán. Bankovní radě jsou podřízeni ředitelé sekcí a samostatných odborů, odpovídají radě za řízení po horizontální ose a zajišťování jim svěřených agend v souladu se střednědobými koncepcemi přijatými bankovní radou pro jednotlivé oblasti činnosti centrální banky. Díky tomuto způsobu řízení, je členům bankovní rady ČNB umoţněno věnovat se více rozhodování v oblasti měnové politiky, tedy základní funkci České národní banky a dalším otázkám koncepčního a strategického charakteru. [38]
43
Závěr Z výše napsaného lze ohodnotit Český pojistný trh, jako plně kompatibilní se zahraničními pojistnými trhy, které měly pro svůj rozvoj dlouhodobější základ, protoţe jejich vývoj nebyl násilně přerušen politickou mocí. České subjekty pojišťovnictví zaznamenaly za posledních téměř dvacet let velmi dynamický růst. Jednou z nejvíce průlomových událostí, byl vstup naší republiky do EU, čímţ všechny subjekty získaly moţnost na základě tzv. evropského pasu provozovat za určitých podmínek svou činnost i ve státech EU a naopak, došlo k rozšíření trhu jak ven, tak dovnitř, to znamená, ţe i subjekty z EU mají mnohem lepší podmínky k výkonu své činnosti u nás. Zároveň se rozrostla konkurence, čímţ by měla stoupnout také kvalita dodávaných sluţeb, protoţe se udrţí jen ti nejsilnější. O kladném vývoji svědčí i nárůst počtu pojišťoven z původní jediné na dnešních 54. Stejně tak i počet pojišťovacích zprostředkovatelů má neustávající stoupající tendenci, a to i přes zpřísnění pravidel pro jejich činnost po vstupu do EU. Zlepšila se rovněţ ochrana spotřebitele, a to hlavně díky legislativě, převzaté ze směrnic ES. Pojišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé mají dnes mnohem více povinností, mezi něţ patří i zajistit dostatečnou informovanost zájemce o pojištění. Nehledě na to, ţe byl zákonem dán určitý rámec znalostí a schopností, které musí splňovat pojišťovací zprostředkovatelé a likvidátoři pojistných událostí, coţ mělo také výrazný vliv na zlepšení ochrany spotřebitelů. Na evropské úrovni je konečně i dohled nad pojišťovnictvím, který byl nedávno převeden z Útvaru ministerstva financí na ČNB, jeţ nyní dohlíţí na celý finanční trh, výhody integrovaného dohledu byly popsány v kapitole číslo 4. Významný je také vznik první zajišťovny se sídlem v ČR, v roce 2008, neboť to značí, ţe český pojistný trh je jiţ na evropské úrovni. Nejen tyto legislativní změny měly vliv na to, ţe český pojistný trh se vyvíjí velmi dynamicky, tempo jeho rozvoje je moţné náleţitě posoudit i dle následujícího grafu č. 1. Je z něj znát, ţe vůbec největší skok byl zaznamenán v roce 1993, neboť hrubé předepsané pojistné narostlo o téměř 44%, naproti tomu rok 2005 byl pro český pojistný trh spíše krokem zpět, hrubé pojistné vzrostlo pouze o 3,7% a to je nejhorší výsledek v naší novodobé historii. Od tohoto podprůměrného roku se naštěstí hodnota hrubého pojistného jiţ vyvíjí mnohem lépe, roku 2007 zaţil český pojistný trh silný vývoj a podle některých vybraných parametrů patří nyní spolu se Slovinskem k těm nejrozvinutějším ve Střední a 44
Východní Evropě, ačkoli se očekává, ţe letošní rok bude silně ovlivněn celosvětovou finanční krizí, nepředpokládá se, ţe by došlo k zastavení příznivého kurzu. Graf č. 1 - znázorňující tempo růstu českého pojistného trhu v procentech
Zdroj: Zprávy o dozoru a dohledu z let 2005-2008 a vlastní tvorba
Momentální finanční stabilita našeho trhu je rovněţ dobrá, to dokazují i ratingová ohodnocení našich pojišťoven renomovanými společnostmi, jako je Moody´s nebo Standard and Poor´s, kdy dostávají pojišťovny, jako je například Česká pojišťovna, ta nejvyšší hodnocení, jaká lze naší zemi udělit, tedy A+. [51] Co se týká výhledu do budoucna, byly provedeny zátěţové testy pojišťoven a jejich výsledky potvrdily, ţe by sektor pojišťoven jako celek, byl schopen obstát ve všech alternativních scénářích s udrţením si celkového poměru disponibilní a poţadované míry solventnosti na vysoké úrovni nad 270 %. Pojišťovny by byly schopny obstát i pod tlakem specifických šoků (klimatické změny, epidemie), při moţných škodách aţ ve výši 60 mld. Kč, a to i přesto, ţe náklady takto vynaloţené by zhruba o třetinu převyšovaly náklady na likvidaci škod způsobených záplavami v roce 2002. Bylo by to ovšem za cenu výrazného poklesu zisku, podle situace na trhu o 70-80%, vzhledem k minulým rokům. Bude-li se situace vyvíjet standardně, včetně náporu krize, měly by pojišťovny přijít pouze o 35% zisku oproti minulým letům. [52] Celkově lze tuto kapitolu uzavřít slovy, ţe stav našeho pojistného trhu má zcela jistě výborné vyhlídky.
45
Seznam použité literatury – odkazy v textu [1] http://cs.wikipedia.org/wiki/Poji%C5%A1%C5%A5ovnictv%C3%AD#Zaji.C5.A1.C5.A5 ovny 10.2.2009 [2] kolektiv autorů ČAP, Vybrané kapitoly z pojišťovnictví, ČAP. 1996. [3] Škopová, V., Musilová, R., Krupičková H. Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a předpisy související. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck. 2006. ISBN: 80-7179-476-7 [4] Majtánová, A.,Ducháčková, E., Daňhel, J., Kafková, E. Pojišťovnictví - teorie a praxe. Ekopress,s.r.o. 2006. ISBN: 80-86929-19-1 [5] Čejková, V. Pojistný trh. Grada Publishing, s.r.o. 2002. ISBN: 80-247-0137-5 [6] Marvan, M., Chaloupecký, J. 3. díl Dějiny pojišťovnictví v Československu (1945-1992). Česká pojišťovna, a.s., Slovenská pojišťovna,a.s. 1997. [7] http://www.opojisteni.cz/produkty/pro-obcany/claims-2008-zasadni-legislativni-zmeny-vsoukromem-pojisteni/12.2. 2009 [8] Systém ASPI - stav k 7.6.2009 do částky 46/2009 Sb. a 19/2009 Sb.m.s. Obsah a text Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů - poslední stav textu [9] http://www.seminarky.cz/-4270 kód ke staţení práce: SQ4MSN [10] http://www.pojistovnacs.cz/spolecnost/profil-spolecnosti.aspx [11] http://www.aig.cz/zakladni_informace_o_aig.htm
46
[12] http://www.hvp.cz/stranky/about.htm [13] z. č. 39/2004 Sb., ve znění platném k 20.2.2009 [14] z. č. 377/2005 Sb., ve znění platném k 20.2.2009 [15] http://www.rsts.cz/rsts-top/raiffeisen-group/uniqa-pojistovna/art_18865/uniqapojistovna.aspx [16] http://finance.idnes.cz/hrozi-nam-krachy-pojistoven-d17/poj.asp?c=A030819_164541_fi_osobni_jlo [17] Výroční zpráva Ministerstva financí za rok 2001 [18] http://www.finance.cz/tocp1250/zpravy/finance/35050-union-pojistovna-bez-licence-nanezivotni-pojisteni/ [19] http://www.cardif.cz/o-cardifu/cardif-cr/historie-spolecnosti.html [20] http://www.cnb.cz/cnb/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_RESPONSE_3 [21] http://www.eulerhermes.cz/cs/o-spolecnosti/o-spolecnosti.html [22] http://www.pcsp.cz/servisni-pojistovna-o-spolecnosti.php [23] Výroční zpráva Ministerstva financí 2003 [24] Závěrečná zpráva ČNB 2006 [25] http://www.vitalitas.cz/ [26] http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pojisteni-investovani/seznam-pojistoven-a-pobocekzahranicnich/1000466/6244/#b3 47
[27] Výroční zpráva Ministerstva financí 2004 [28] Výroční zpráva Ministerstva financí 2002 [29] http://www.profipojisteni.cz/csob-pojistovna [30] Zpráva o dohledu ČNB nad finančním trhem v ČR v roce 2005 [31] Zpráva o dohledu ČNB nad finančním trhem v ČR v roce 2007 [32] z. č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví [33] z. č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví [34] z. č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí [35] Čechová, J., Přikryl, V., článek Regulace a dohled ve světle integrace dohledových činností, Pojistný obzor 5/2006, str. 3-4. ISSN: 0032-2393 [36] Mesršmíd, J., článek Kodex etiky v pojišťovnictví po deseti letech změněn, Pojistný obzor 5/2006, str. 8. ISSN: 0032-2393 [37] http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/dohled_pojistovny/ ze dne 22.4.2009 [38] http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/organizacni_struktura/index.html ze dne 22.4.2009 [39] Systém ASPI - stav k 7.6.2009 do částky 46/2009 Sb. a 19/2009 Sb.m.s. Obsah a text Důvodová zpráva k návrhu zákona o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem - poslední stav textu [40] Důvodová zpráva k zákonu o pojišťovnictví ze dne 9.6.1999 [41] http://www.ckslpu.com/#vznik 15.6.2009 48
[42] http://www.ckp.cz/onas.php 15.6.2009 [43] http://www.acpm.cz/index.php?action=section&id=7910 15.6.2009 [44] http://www.afiz.cz/page.php?menu_reference_name=Historie 20.6.2009 [45] http://www.afiz.cz/page.php?menu_reference_name=afiz_o_sobe 20.6.2009 [46] http://www.cap.cz/ZobrazFolder.aspx?folder=Lists%2fMenu+Verejneho+webu%2fO+n% C3%A1s 15.4.2009 [47] http://www.opojisteni.cz/ekonomika/vyvoj-trhu/vig-re-zajistovna/ 2.7.2009 [48] http://www.penize.cz/16964-zajisteni-jistota-na-druhou%E2%80%A6-a-na-treti 2.7.2009 [49] http://www.ceskapojistovna.cz/historie-a-vyvoj.html 20.3.2009 [50] Výroční zpráva České pojišťovny za rok 2008 [51] http://www.penize.cz/48977-ceskym-pojistovnam-krize-zatim-hlavu-nedela 22.4.2009 [52] http://www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/fs_2008-2009/FS_20082009_4_financni_sektor.pdf 20.6.2009 [53] http://www.koop.cz/ 15.6.2009 [54] http://www.allianz.cz/ 15.6.2009
49
Přehledný seznam použité literatury Tištěné monografie: 1. Čejková, V. Pojistný trh. Grada Publishing, s.r.o. 2002. ISBN: 80-247-0137-5 2. kolektiv autorů ČAP, Vybrané kapitoly z pojišťovnictví, ČAP. 1996. 3. Majtánová, A.,Ducháčková, E., Daňhel, J., Kafková, E. Pojišťovnictví - teorie a praxe. Ekopress,s.r.o. 2006. ISBN: 80-86929-19-1 4. Marvan, M., Chaloupecký, J. 3. díl Dějiny pojišťovnictví v Československu (19451992). Česká pojišťovna, a.s., Slovenská pojišťovna,a.s. 1997. 5. Škopová,
V.,
Musilová,
R.,
Krupičková
H.
Zákon
o
pojišťovacích
zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a předpisy související. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck. 2006. ISBN: 80-7179-476-7 Tištěné seriály: 1. Čechová, J., Přikryl, V., článek Regulace a dohled ve světle integrace dohledových činností, Pojistný obzor 5/2006, str. 3-4. ISSN: 0032-2393 2. Mesršmíd, J., článek Kodex etiky v pojišťovnictví po deseti letech změněn, Pojistný obzor 5/2006, str. 8. ISSN: 0032-2393 Výroční zprávy dozorových a dohledových orgánů: 1. Výroční zpráva Ministerstva financí za rok 2001 2. Výroční zpráva Ministerstva financí 2002 3. Výroční zpráva Ministerstva financí 2003 4. Výroční zpráva Ministerstva financí 2004 5. Zpráva o dohledu ČNB nad finančním trhem v ČR v roce 2005 6. Závěrečná zpráva ČNB 2006 7. Zpráva o dohledu ČNB nad finančním trhem v ČR v roce 2007 Zákony a důvodové zprávy k zákonům: 1. z. č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví 2. z. č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví 3. z. č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí 4. z. č. 39/2004 Sb., ve znění platném k 20.2.2009 5. z. č. 377/2005 Sb., ve znění platném k 20.2.2009
50
6. Důvodová zpráva k zákonu o pojišťovnictví ze dne 9.6.1999 7. Systém ASPI - stav k 7.6.2009 do částky 46/2009 Sb. a 19/2009 Sb.m.s. Obsah a text Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů - poslední stav textu 8. Systém ASPI - stav k 7.6.2009 do částky 46/2009 Sb. a 19/2009 Sb.m.s. Obsah a text Důvodová zpráva k návrhu zákona o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem - poslední stav textu Internetové prameny: 1. http://cs.wikipedia.org/wiki/Poji%C5%A1%C5%A5ovnictv%C3%AD#Zaji.C5.A1. C5.A5ovny 10.2.2009 2. http://www.opojisteni.cz/produkty/pro-obcany/claims-2008-zasadni-legislativnizmeny-v-soukromem-pojisteni/12.2. 2009 3. http://www.seminarky.cz/-4270 kód ke staţení práce: SQ4MSN 4. http://www.pojistovnacs.cz/spolecnost/profil-spolecnosti.aspx 12.2.2009 5. http://www.aig.cz/zakladni_informace_o_aig.htm 6. http://www.hvp.cz/stranky/about.htm 7. http://www.rsts.cz/rsts-top/raiffeisen-group/uniqa-pojistovna/art_18865/uniqapojistovna.aspx 8. http://finance.idnes.cz/hrozi-nam-krachy-pojistoven-d17/poj.asp?c=A030819_164541_fi_osobni_jlo 9. http://www.finance.cz/tocp1250/zpravy/finance/35050-union-pojistovna-bezlicence-na-nezivotni-pojisteni/ 10. http://www.cardif.cz/o-cardifu/cardif-cr/historie-spolecnosti.html 11. http://www.cnb.cz/cnb/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_RESPONSE_3 12. http://www.eulerhermes.cz/cs/o-spolecnosti/o-spolecnosti.html 13. http://www.pcsp.cz/servisni-pojistovna-o-spolecnosti.php 14. http://www.vitalitas.cz/ 15. http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pojisteni-investovani/seznam-pojistoven-apobocek-zahranicnich/1000466/6244/#b3 16. http://www.profipojisteni.cz/csob-pojistovna 17. http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/dohled_pojistovny/ ze dne 22.4.2009 18. http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/organizacni_struktura/index.html ze dne 22.4.2009 19. http://www.ckslpu.com/#vznik 15.6.2009
51
20. http://www.ckp.cz/onas.php 15.6.2009 21. http://www.acpm.cz/index.php?action=section&id=7910 15.6.2009 22. http://www.afiz.cz/page.php?menu_reference_name=Historie 20.6.2009 23. http://www.afiz.cz/page.php?menu_reference_name=afiz_o_sobe 20.6.2009 24. http://www.cap.cz/ZobrazFolder.aspx?folder=Lists%2fMenu+Verejneho+webu%2f O+n%C3%A1s
15.4.2009
25. http://www.opojisteni.cz/ekonomika/vyvoj-trhu/vig-re-zajistovna/ 2.7.2009 26. http://www.penize.cz/16964-zajisteni-jistota-na-druhou%E2%80%A6-a-na-treti 2.7.2009 27. http://www.ceskapojistovna.cz/historie-a-vyvoj.html 20.3.2009 28. Výroční zpráva České pojišťovny za rok 2008 29. http://www.penize.cz/48977-ceskym-pojistovnam-krize-zatim-hlavu-nedela 22.4.2009 30. http://www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/fs_2008-2009/FS_20082009_4_financni_sektor.pdf 20.6.2009 31.
http://www.koop.cz/ 15.6.2009
32.
http://www.allianz.cz/ 15.6.2009
52
Seznam použitých zkratek ČR – Česká republika EU – Evropská unie ES – Evropské společenství tzv. – takzvaný tzn. – to znamená MF – Ministerstvo financí AFIZ - Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců České republiky ČAP – Česká asociace pojišťoven AČPM – Asociace českých pojistných makléřů ČKSLPU – Česká komora samostatných likvidátorů pojistných událostí z. – zákon č. – číslo Sb. - Sbírky ČNB – Česká národní banka str. - strana
Seznam tabulek a grafů Tabulka č. 1 znázorňující vývoj počtu pojišťoven v ČR od roku 1990 do roku 2008 …………. str. 17 Tabulka č. 2 znázorňující pojišťovny podle původu kapitálu v letech 1993-2008 .….……… str. 18 Tabulka č. 3 znázorňující vývoj hrubého pojistného v letech 1991-2000 ………….. str. 19 Tabulka č. 4 znázorňující …………………… str. 19
vývoj
hrubého
pojistného
v letech
2001-2008
Tabulka č. 5 znázorňující technické rezervy v mil, Kč za roky 1995-2008 ……….... str. 20 Tabulka č. 6 znázorňující počet zaměstnanců v pojišťovnách v letech 1993-2008 … str. 21 Tabulka č. 7 Vývoj počtu pojišťovacích zprostředkovatelů od roku 2001 do 1. pol. 2009 …str. 32 Tabulka č. 8 Podíl České pojišťovny na celkovém předepsaném pojistném v % v letech 1993-2008 ……..str. 23 Tabulka č. 9 Zajišťovny jednotlivých pojišťoven na českém trhu v roce 2003 ….str. 33-34 Graf č. 1 - znázorňující tempo růstu českého pojistného trhu v procentech …….. str. 45
53
Přílohy Příloha č. 1 Přelicencované pojišťovny 2002 AIG CZECH REPUBLIC pojišťovna, a.s. Allianz pojišťovna, a.s ARAG – pojišťovna právní ochrany, a.s. CERTUSIA, pojišťovna, a.s Cestovní pojišťovna ADRIA Way druţstvo Commercial Union, Ţivotní pojišťovna, a.s. CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS POJIŠŤOVNA A.S. ČESCOB, úvěrová pojišťovna, a.s. Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. Česká pojišťovna a.s. Česká pojišťovna Zdraví a.s. ČSOB Pojišťovna a.s. D.A.S. pojišťovna právní ochrany, a.s. Evropská Cestovní pojišťovna, a.s. Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. Generali Pojišťovna a.s. GERLING - Konzern Všeobecná pojišťovací akciová společnost - organizační sloţka Gothaer Allgemeine Versicherung Aktiengesellschaft, organizační sloţka pro Českou republiku HALALI, všeobecná pojišťovna, a.s. Hasičská vzájemná pojišťovna a.s. HDI Haftpflichtverband der Deutschen Industrie Versicherungsverein auf Gegenseitigkeit – organizační sloţka IPB Pojišťovna, a.s. Komerční pojišťovna, a.s. Kooperativa, pojišťovna, a.s. KRAVAG - LOGISTIK Versicherungs - Aktiengesellschaft -organizační sloţka pro Českou republiku
54
KRAVAG - SACH, Pojišťovna německé silniční dopravy, vzájemný pojišťovací spolek organizační sloţka pro Českou republiku Nationale-Nederlanden pojišťovna, a.s. Nationale-Nederlanden ţivotní pojišťovna, organizační sloţka POJIŠŤOVNA CARDIF PRO VITA, a.s. Pojišťovna České spořitelny, a.s. Pojišťovna Slavia a.s. Pojišťovna UNIVERSAL, a.s. PRVNÍ AMERICKO - ČESKÁ POJIŠŤOVNA, a.s. První Česká servisní pojišťovna a.s. Triglav pojišťovna, a.s. Union pojišťovna, a.s. UNIQA pojišťovna, a.s. VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovna, a.s. Vitalitas pojišťovna, a.s. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky _ WINTERTHUR INTERNATIONAL INSURANCE COMPANY LIMITED, organizační sloţka Wüstenrot, ţivotní pojišťovna, a.s. Zürich Versicherungs-Gesellschaft, organizační sloţka zkratka: Zürich Pojišťovna
55
Příloha č. 2 Příloha č. 6 - Pojišťovny a pobočky pojišťoven ze zemí EHP s oprávněním dočasně poskytovat služby v ČR k 31. 12. 2004 č. ř. Obchodní firma Sídlo mateřské společnosti ţadatele 1 Cigna Europe Insurance Company S. A. Avenue de Cortenbergh 52, 1000 Brussels Belgie N 2 Ducroire SA Rue Montoyer 3, 1000 Brussels Belgie N 3 Euler Hermes Credit Insurance Belgium SA Rue Montoyer 3, 1000 Brussels Belgie N 4 Chubb Insurance Company of Europe SA Rue Neerveld 107, 1200 Brussels Belgie N 5 Justitia Plantin en Moretuslei 301, 2140 Antwerpen Belgie N 6 Europćiske Rejseforsikring A/S Frederiksberg Allé 3, 1790 Křbenhavn V. Dánsko N 7 Europćiske Rejseforsikring A/S - prostřednictvím britské pobočky ETI - International Travel Protection Frederiksberg Allé 3, 1790 Křbenhavn V. Dánsko N 8 International Health Insurance Danmark Forsikringsaktieselskab Palaegade 8, 1261 Kobenhavn K, Denmark Dánsko N 9 NSI Forsikring A/S AON Insurance Managers, Overganden Oven Vandet 8, 1415 Copenhagen K, Denmark Dánsko N 10 Fennia Mutual Insurance Company FIN-00017 Fennia Finsko N 11 If Vahinkovakuutusyhtiö OY FIN-00025, Finland Finsko N 12 AIG Europe S.A. Tour AIG, 92079 La Défense 2 Cedex Francie N 13 ASSURANCES GENERALES DE FRANCE L.A.R.T. 87, rue Richelieu, 75113 PARIS CEDEX 02, France Francie N 14 AXA CORPORATE SOLUTIONS ASSURANCE 4, RUE Jules Lefebvre, 75426 Paříţ CEDEX 09 Francie N 15 CNP ASSURANCES 4, Place Raoul Dautry, 75716 Paříţ CEDEX 15 Francie Ţ 16 Concernant l´entreprise d´assurance 4, Place Raoul Dautry, 75716 Paříţ CEDEX 15 Francie N 17 Compaigne Française d´Assurance pour le Commeerce Extérieur - COFACE 12, Cours Michelet, La Défense 10, 92800 PUTEAUX, France Francie N 18 EULER HERMES SFAC 1, rue Euler, 75715 PARIS CEDEX 08, France Francie N 19 GAN EUROCOURTAGE IARD 8-10, rue d`Astorg - 75008 Paříţ, Francie Francie N 20 GROUPAMA TRANSPORT Le Havre (Seine Maritime), 1, quai George V, 76600 Le Havre Francie N 21 Petrus Insurance Company Limited 28 Irich Town Gibraltar N 22 White Rock Insurance (Gibraltar) PCC Limited Suite 913b, Europort, Gibraltar Gibraltar N 23 Allied World Assurance Company (Europe) Limited 3rd Floor, Georges Quay Plaza, Georges Quay, Dublin 2, Ireland Irsko N 24 Allied World Assurance Company (Europe) Limited (UK Branch) - prostřednictvím britské pobočky 3rd Floor, Georges Quay Plaza, Georges Quay, Dublin 2, Ireland Irsko N 25 Altria Insurance (Ireland) Limited 4th Floor, 25/28 Adelaide Road, Dublin 2 Irsko N 26 AXIS Specialty Europe Limited Mount Herbert Court, 34 Upper Mount Street, Doublin 2, Ireland Irsko N 27 AXIS Specialty Europe Limited - prostřednictvím britské pobočky Mount Herbert Court, 34 Upper Mount Street, Doublin 2, Ireland Irsko N 28 Baltimore Insurance Company Limited 3rd Floor, St. James House, Adelaide Road, Dublin 2 Irsko N 29 BMS International Insurance Company Limited Willis Management Dublin Limited, 80 Harcourt Street, Dublin 2 Irsko N 30 Canterbury Insurance Limited C/O Aon Insurance Managers (Dublin) Limited, 38/39 56
Fitzwilliam Square, Dublin 2 Irsko N 31 Coromin Insurance (Ireland) Limited Marsh Management Services (Dublin) Limited, 3rd Floor, St. James House, Adelaide Road, Dublin 2 Irsko N 32 Delphi Insurance Limited Marsh Management Services (Dublin) Limited, 3rd Floor, St. James House, Adelaide Road, Dublin 2 Irsko N 33 First Beacon Insurance Limited Marsh Management Services (Dublin) Limited, 3rd Floor, St. James House, Adelaide Road, Dublin 2 Irsko N 34 Gulfstream Insurance (Ireland) Ltd. AIG Centre, North Wall Quay, Dublin 1 Irsko N
57
