OBSAH: 1 ÚVOD Cíl práce Vymezení a charakteristika území Metody zpracování...9

OBSAH: 1

ÚVOD ..................................................................................................................... 8 1.1

Cíl práce ............................................................................................................ 8

1.2

Vymezení a charakteristika území...................................................................... 9

1.3

Metody zpracování ............................................................................................ 9

2

REŠERŠE LITERATURY ............................................................................... 10

3

VÝVOJ MALOOBCHODNÍ SÍTĚ V ČESKÝCH ZEMÍCH .................... 13 3.1

Maloobchod před vznikem centrálně plánované ekonomiky............................. 13

3.2

Socialistický maloobchod ................................................................................ 14

3.3

Transformace maloobchodu............................................................................. 17

3.3.1 3.3.2

4

Období atomizace maloobchodní sítě ....................................................... 18 Období koncentrace a internacionalizace.................................................. 19

MALOOBCHODNÍ SÍŤ V BRNĚ.................................................................. 22 4.1

Historický vývoj maloobchodní sítě v Brně...................................................... 22

4.2

Průzkumy maloobchodní sítě ........................................................................... 24

4.3

Základní charakteristiky brněnského maloobchodu .......................................... 25

4.3.1 Počet prodejen a prodejní plocha.............................................................. 25 4.3.2 Průměrná rozloha prodejny a plošný standard .......................................... 27 4.3.3 Velikostní struktura prodejen ................................................................... 27 4.3.4 Maloobchodní síť podle sortimentních skupin .......................................... 29 4.4 Prostorové aspekty maloobchodní sítě v Brně .................................................. 32 4.4.1 4.4.2 4.4.3 4.4.4

5

6

Rozložení prodejen a prodejní plochy....................................................... 32 Rozložení plošného standardu .................................................................. 37 Prostorové aspekty vybraných sortimentních druhů.................................. 39 Vybrané socioekonomické charakteristiky ovlivňující maloobchodní síť.. 43

VLIV NÁKUPNÍCH CENTER NA MALOOBCHODNÍ SÍŤ ................. 45 5.1

Rozvoj nákupních center v Brně ...................................................................... 45

5.2

Možnosti vymezení spádových oblastí nákupních center.................................. 47

5.3

Základní modelování spádu nákupních center v Brně....................................... 48

5.4

Případová studie Nákupního centra Královo Pole............................................. 50

ZÁVĚR ................................................................................................................. 53

POUŽITÁ LITERATURA A PRAMENY............................................................ 54 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................... 57

1

ÚVOD Naše země prodělala v 90. letech zásadní přerod z centrálně plánované ekonomiky na

tržní systém. Tento přerod se nevyhnul ani maloobchodu, který byl do té doby chápán jen jako prostředek pro distribuci zboží. Úroveň odvětví byla v roce 1990 naprosto nedostačující. Proto byly záhy vytvořeny podmínky pro vstup soukromého podnikání na maloobchodní trh a tím i k zásadnímu přerodu. Rychlost, s jakou se změny v maloobchodě odehrávaly, nemá srovnání s vývojem v jiných částech našeho hospodářství ani v jiných postsocialistických zemích. Změny ještě více podpořil vstup zahraničních společností na náš trh. Tyto firmy uplatňovaly osvědčené koncepty ze Západu. Ze současného pohledu se dá říci, že maloobchod u nás prodělal v posledních osmnácti letech stejné změny jako v kapitalistických zemích za půl století. Mezi místa, kde se změny projevovaly nejvíce, patří i město Brno. V roce 1996 zde byl otevřen první hypermarket u nás a růst počtu velkoplošných prodejen v dalším období se vyrovnal situaci v Praze. Po roce 2000 se Brno již dostalo v mnoha ohledech na úroveň západoevropských měst. V současnosti se již hovoří o přesycenosti zdejšího trhu a začíná se uvažovat o různých formách regulace. Nové velkoplošné prodejny byly lokalizovány především v okrajových částech města, což přispělo k oslabení role historického jádra a k decentralizaci. V posledních letech se také začíná mluvit o problémech, které tento vývoj přinesl. Nejpalčivějším se zdá být zvýšení dopravy, na které městský systém nebyl připraven. Za další negativum, které rozvoj maloobchodu přinesl, se považuje konzumní styl života.

1.1 Cíl práce Primárním cílem práce je zhodnocení změn v maloobchodní síti ve městě Brně na základě dat získaných v rámci pravidelných sčítání maloobchodní sítě probíhajících od roku 1997. Tato data budou dále konfrontována se základními charakteristikami obyvatelstva, které ovlivňují nákupní chování. Mezi další cíle práce patří vymezení územních jednotek podle jednotlivých maloobchodních ukazatelů a vysvětlení jejich rozložení a změn ve městě. Dále bude věnována pozornost spádové oblasti velkého nákupního centra s možnostmi její modelace. V neposlední řadě se práce věnuje také zasazení vývoje brněnského maloobchodu do obecného rámce změn, které prodělalo celé odvětví na našem území.

8

1.2 Vymezení a charakteristika území Úvodní část práce je věnovaná nastínění celkového vývoje maloobchodu na území celé České republiky s důrazem na zachycení procesů v městském prostředí. V další části je popsána situace ve městě Brně jako celku a pak také, tam kde to datová základna dovoluje, za jeho jednotlivé základní sídelní jednotky. Nakonec se práce zaměřuje na problematiku prostorového vlivu velkých nákupních center na maloobchodní síť města. Pro ověření teoretických závěrů byla provedena případová studie jednoho z nákupních center.

1.3 Metody zpracování V první části práce je vytvořena rešerše základní literatury. Na jejím základě se popisuje vývoj maloobchodní sítě v našem prostředí. Stručně je nastíněna situace před nástupem komunismu, dále je zmíněno období centrálně plánované ekonomiky a poslední část je věnována vývoji po roce 1989. V hlavní části práce se řeší situace maloobchodu ve městě Brně, která je v úvodu zasazena do historického rámce. Datovou základnou jsou údaje za Průzkum maloobchodní sítě na území města Brna 2006 (dále jen Průzkum maloobchodní sítě 2006), který obsahuje výsledky i za předchozí období (1997, 2000 a 2003). Blíže o těchto průzkumech v části 4.2. Na základě těchto dat byly zkonstruovány základní ukazatele maloobchodní sítě pro celé území města v jednotlivých letech, jako jsou počet jednotek, prodejní plocha nebo rozložení sortimentu a vzájemně porovnány. Následuje pojednání o prostorových aspektech rozložení maloobchodu ve městě za jednotlivé urbanistické obvody. Vysvětlení výběru těchto jednotek je uvedeno v úvodu části 4.4. Opět se zde pracuje jak se základními charakteristikami typu prodejní plochy, tak se změnami v jednotlivých letech. V závěru práce je nastíněna problematika velkých obchodních center jako nového prvku maloobchodní sítě. Jsou naznačeny možnosti modelace jejich spádového území a některé z těchto metod vyzkoušeny na příkladech města. Teoretické závěry byly ověřeny pomocí dotazníkového šetření v Nákupním centru Královo pole (blíže část 5.3).

9

2

REŠERŠE LITERATURY Maloobchod je velice komplexní jev. To dokazuje zvýšený zájem vědců ze značně

odlišných odvětví o studium této problematiky.

Mezi nejčetnější patří práce z oblasti

ekonomie, urbanizmu a sociálních věd. Geografie přistupuje ke zkoumání maloobchodu především z pohledu prostorového rozložení, koncentrace, a v neposlední řadě i z pohledu, jakou úlohu hraje maloobchod při vytvářená funkčních regionů. Proto je za klíčovou práci v této oblasti považována Christallerova teorie centrálních míst publikovaná ve 30. letech. V té autor dává do souvislosti hierarchii služeb a sídelního systému. V následujících obdobích byla tato teorie dále rozpracována a modifikována v rámci moderní humánní geografie. Další významnou prací zabývající se již přímo maloobchodem je „Geografe tržních středisek a maloobchodní sítě“ od B. J. L. Berryho (1967). Autor zde přímo navazuje na teorii centrálních míst a dále si všímá souvislostí mezi rozmístěním a velikostí maloobchodní sítě a rozložením spotřebitelů. Z podobných základů vyšel ve své práci i P. Haggett (1965), který si všímá i hierarchie středisek maloobchodu a souvislostí mezi počtem jednotek a počtem obyvatel. V rámci české a československé geografie zcela chybí teoretické práce zabývající se problematikou maloobchodu. Na druhou stranu, prací týkajících se konkrétního rozložení maloobchodu a jeho problémů se až do roku 1989 vyskytuje celá řada. Oblast obchodu sice nebyla v centrálně řízené ekonomice preferována, ale minimálně od 70. let existovala podrobná datová základna, která přímo vybízela ke zpracování. Jedním z prvních, kdo využili poznatků teorie centrálních míst, byl Z. Ryšavý (1970) zabývající se maloobchodní sítí Ostravy. Kromě vymezení jednotlivých středisek dále analyzoval jejich vztahy, na jejichž základě vymezil čtyři úrovně: centrální, sektorovou, sekundární a okrskovou. Podobně postupovala N. Fučíková (1973) v případě Bratislavy, když vymezila čtyři hierarchické stupně obchodního střediska – centrální, obvodové, základní a nejníže pak malé obchody s potravinami. Maloobchodem na území Slovenska se zabývá ve svých pracích také Š. Očovský (1973). V 80. letech se pozornost geografů zaměřila na hodnocení maloobchodu jako součásti občanské vybavenosti střediskové soustavy obcí a na vymezování jednotlivých spádových oblastí. Vedoucí úlohu v tomto výzkumu hrál J. Maryáš (1983 a 1990), který organizoval i dvě celostátní sčítání občanské vybavenosti v letech 1981 a 1988. Maloobchod se stal základem i jiné, obecnější regionalizace osídlení, kterou vypracoval M. Hampl (1989).

10

V této době vznikly také práce zabývající se maloobchodní problematikou Brna a jeho spádového území od R. Wokouna (1981 a 1983); druhá z prací obšírně analyzuje spád do obchodního centra pomocí ankety mezi nakupujícími ve vybraném obchodním domě. Úroveň občanské vybavenosti, mimo jiné i maloobchodu, v Brně hodnotí ve své práci i A. Vaishar (1983). Podrobnou analýzu rozmístění prodejen na stejném území podle sortimentu a jednotlivých katastrů vytvořili J. Dobeš (1983) a M. Ženatá (1984). Kromě geografů se tématy maloobchodu a maloobchodní sítě zabývali především pracovníci Výzkumného ústavu obchodu, kteří vytvářeli metodické příručky jako je např. Nákupní spád (S. Kroc, 1975; 1978) a práce týkající se optimalizace a rozvoje maloobchodní sítě (M. Ševera, 1990) z konce 80. let. Po roce 1989 nastal „odliv“ zájmu o tuto problematiku trvající ze strany geografů až do druhé poloviny 90. let. V této době se objevilo pouze několik prací a to především diplomových. Patří sem práce E. Novotné (1992) analyzující změnu nákupních podmínek obyvatel města Brna pomocí dotazníkového šetření, anebo práce M. Dokoupila (1995) pojednávající o transformaci maloobchodu v České republice zasazené do rámce vývoje v západních zemích. Dalším autorem popisujícím změny v maloobchodní síti v první polovině 90. let je P. Tonev (1998), který mimo jiné ve vybraných oblastech Brna provedl podrobnou analýzu maloobchodní sítě a tu pak srovnával s údaji za před-transformační období. Od konce 90. let se geografové zapojují do pravidelného sběru dat týkajících se maloobchodu, který začínají organizovat jednotlivá velká města jako Brno nebo Olomouc. Díky těmto aktivitám mohly vzniknout práce O. Mulíčka „Město Brno v období transformace“, kde se autor ve zvláštní části věnuje maloobchodu, nebo od T. Přecechtělové (2006) „ Vývoj maloobchodní sítě ve městě Brně“. Území Olomouce a jeho okolí se věnuje v současné době asi nejaktivnější geograf maloobchodu Z. Szczyrba. Mezi jeho zásadní práce patří disertační „Transformace struktur maloobchodní sítě České republiky“ (2000) či „Maloobchod v ČR po roce 1989“ (2005). Z obecnějšího hlediska nahlíží na toto téma autor v knize „Geografie obchodu“ (2006). O situaci v jiných českých městech píší například J. Ježek (2001), nebo C. Pommonis (2004). Z „negeografických autorů“ se maloobchodem zabývá P. Cimler (1994; 1997), který se věnuje i lokalizačním aspektům prodejních jednotek, či v knize „Retail management“ (P. Cimler – D. Zadražilová, 2007) i vývoji a současným trendům v celém odvětví. Přehled vývoje českého maloobchodu v období 1918 až 2000 podávají ve své

11

knize H. Starzyczná a J. Steiner (2000). O globalizaci obchodu a také maloobchodu v obecné rovině i v našem prostředí píše L. Pražská (2000). Pro období po roce 1989 jsou typické různé odborné expertízy a komerční studie tvořené soukromými společnostmi, které si vytvářejí vlastní databáze. Mezi nejznámější patří nástupci Výzkumného ústavu obchodu – GfK Praha a Incoma Research, které patří pod jednotnou skupinu GfK Group. Tyto společnosti každoročně zpracovávají studie jako „Shopping Monitor“ či „Hypermarket & Shopping Center“ a mnohé další (www.gfk.cz). Články zaměřené na maloobchod se kromě denního tisku objevují nejčastěji v odborných periodikách jako je komerční Moderní obchod a také v časopise Urbanismus a územní rozvoj vydávaném státním Ústavem územního rozvoje.

12

3

VÝVOJ MALOOBCHODNÍ SÍTĚ V ČESKÝCH ZEMÍCH Maloobchod v našem prostředí prodělal ve 20. století několik zásadních zvratů,

které se v určité míře projevují do dnešních dnů. Prvním z nich byl vznik samotného Československa, dále pak jeho konec a období druhé světové války následované komunistickým převratem. Posledním velkým mezníkem byl rok 1989 a transformace centrálně řízené ekonomiky na systém volného trhu. V následující části bude stručně nastíněn stav maloobchodu na počátku socialismu a jeho další vývoj až do současnosti. Pochopitelný důraz bude kladen na poslední období, protože změny, které „odstartovala“ tzv. sametová revoluce pokračují až do dnešních dnů.

3.1 Maloobchod před vznikem centrálně plánované ekonomiky I když v dnešní době převládá povědomí o meziválečném Československu jako o jedné z nerozvinutějších zemí Evropy ne-li celého světa, v případě maloobchodu to tak vždy neplatilo. Pro maloobchodní síť první republiky byla typická roztříštěnost a převaha drobných obchodů s malým počtem zaměstnanců, které prodávaly nejčastěji základní potraviny a smíšené zboží. Na tomto stavu mnoho nezměnila ani krize z počátku 30. let, především díky státní ochraně drobných živnostníků. Provozovny do 5 zaměstnanců představovaly k roku 1930 plných 96 % z 172 339 obchodů. I u nás se sice projevovala koncentrace, ale oproti západním zemím v mnohem menší míře. V roce 1930 u nás existovalo jen 191 obchodů s 50 a více zaměstnanci. Na druhé straně byla maloobchodní síť značně diferencovaná. Kromě již zmíněných malých obchodů u nás existovaly velké obchodní domy, dalším typem byly tzv. řetězcové obchody využívající výhod nákupu ve velkém. Obdobou dnešních diskontů byly obchody s jednotnými cenami orientující se na rychloobrátkové nepotravinářské zboží za co nejnižší ceny. Maloobchod byl přirozeně koncentrován do hospodářsky rozvinutých oblastí. Dominovala Praha s okolím, nabízející kromě velké kupní síly i volný kapitál pro další výstavbu, následována oblastí LibereckoJablonecka a Brněnska (Starzyczná, 2000). Zvrat přinesl rozpad Československa a následující válečné období. Na odtržených územích došlo k likvidaci prodejen vlastněných Čechy. Na celém území následoval zábor obchodů vlastněných Židy a přechod celého odvětví pod direktivní řízení. Zásadním problémem se v této době stalo jednak zásobování podejen a pak také nucený odchod pracovníku na frontu či do výroby. Po válce přišla další rána v podobě vysídlení německého obyvatelstva z pohraničních oblastí. Všechny tyto události se projevily v

13

drastické redukci maloobchodní sítě. V roce 1945 na našem území existovalo jen 82 093 obchodů, což je méně než polovina počtu z roku 1930. Je příznačné, že největší ztráty byly mezi drobnými živnostníky. Zásahem do vlastnických struktur bylo znárodnění velkých obchodních podniků typu Baťa či Nera a o dva roky později také celého obchodu s textilem (Tonev, 1998).

3.2 Socialistický maloobchod Komunistický převrat znamenal rychlý konec zbývajícího soukromého podnikání. Nejprve byly znárodněny společnosti do 50 zaměstnanců a velkoobchody. Následně byl vyvíjen tlak na zbývající obchodníky, aby se zapojili do struktury státem řízených podniků. Za rozhodující období znárodňování maloobchodu se považují léta 1949 a 1950, kdy klesl podíl soukromého sektoru na celkovém maloobchodním obratu z 20,1% na 1,8%. Rozsah likvidace byl nevídaný i při srovnání s ostatními socialistickými zeměmi. K roku 1960 vykazuje statistika pouhých 90 soukromých obchodních jednotek tvořících 0,2% celkového obratu (Starzyczná, 2000). Obchod se koncentroval do velkých národních podniků typu Obchodní dům, které fungovaly na principu centrálního řízení. Jedinou odlišnou formou vlastnictví prodejních jednotek byla družstva, jejichž význam vzrůstal od konce války. I zde ovšem v 50. letech proběhly velké změny. Nejzásadnější se zdá být jejich násilné vytlačení z měst na venkov, kde si musela budovat novou obchodních síť. Tímto krokem se režim snažil eliminovat jejich vliv a také monopolizovat státní podniky v městském prostředí (Szczyrba, 2005). Likvidací soukromého podnikání v maloobchodě přestala existovat jakákoliv konkurence a také zájem obchodníků o kontakt se zákazníkem. Celé odvětví bylo odděleno od výroby a ve výměně informací začali dominovat výrobci, což se projevilo nesouladem mezi nabídkou a poptávkou. Tento jev ještě více podpořilo centrální řízení výše cen, oběhu zboží a šíře sortimentu. Neefektivitu dále umocňovala koncentrace odvětví, kdy značný počet pracovníku národních podniků byl v administrativních a řídících pozicích. Tyto problémy se začaly projevovat již v 50. letech, ale přes občasnou snahu se je nepodařilo vyřešit až do konce socialistického období (Tonev, 1998). Maloobchodní síť procházela tzv. "racionalizací", která se projevovala především ve snižování počtu jednotek. Malé prodejny se špatnou strukturou sortimentu či příliš zchátralým vybavením byly zavírány. Jiné, nejčastěji ve městech, byly přestavovány a spojovány ve větší celky s moderním vybavením. Tento proces měl největší dynamiku v

14

50. a v první polovině 60. let. Do roku 1965 byla síť stálých prodejen zredukována o více jak 20% oproti roku 19531. V dalším období snižování pokračovalo již v menší míře díky výstavbě nových jednotek, jakými byly samoobsluhy, nákupní střediska či obchodní domy. Samoobsluhy byly socialistickou odpovědí na rozvoj supermarketů v západních zemích. Jejich nástup byl razantní v první polovině 60 let, kdy dosáhly více jak 14% podílu ze všech jednotek, jak ukazují tabulky v příloze 1. Obchodní domy a nákupní střediska se u nás začaly ve větší míře budovat až v 70. letech. V období 1970 - 1980 se jejich počet téměř zdvojnásobil a dosáhl úrovně 858% stavu z roku 1953. Tyto nové typy prodejen přispěly ke zkrácení doby potřebné k nákupu a také umožnily zákazníkovi vytvoření lepšího přehledu o prodávaném sortimentu. Nová výstavba a trend rušení neefektivních prodejen vedly k pomalé koncentraci maloobchodu. Ta se projevovala pozvolným nárůstem prodejní plochy připadající na prodejnu, kdy se za 24 let tento průměr téměř zdvojnásobil (viz tab. 1). Rostla také celková prodejní plocha a s ní i hodnota plošného standardu2. Jeho úroveň se zvýšila v období 1965 až 1989 o více jak polovinu. Pomaleji rostl ukazatel obslužného standardu, který končil na sklonku socialistického období na necelých 47 pracovních připadajících na 1000 obyvatel. I když tyto hodnoty byly při porovnání s jinými socialistickými zeměmi nadprůměrné (Československo se řadilo vyspělostí maloobchodní sítě hned za NDR), tak při pohledu na západ dosahovaly sotva poloviční úrovně (Tonev, 1998).

1

Od tohoto roku byla maloobchodní síť pravidelně evidována. Oproti stavu po konci války došlo ještě k razantnějšímu snížení, bohužel přesné porovnání dat není možné díky jiné evidenci. Bližší data za jednotlivá období viz Příloha 1. 2 Plošný standard udává počet m2 na 1 nebo 1000 obyvatel. Naopak obslužný standard ukazuje, kolik obyvatel připadá na 1 pracovníka v maloobchodě.

15

Tab. 1: Vybrané ukazatele maloobchodní sítě na území českých zemí za období 1965 až 1989 (zdroj: Tonev, P., 1998, s. 31). Počet Celková Rok jednotek PP [tis. m2] 1965 49375 2084 1970 49539 2370 1975 48879 2844 1980 45507 2991 1985 43861 3256 1987 43663 3357 1989 43162 3350 rozdíl 1989 - 65 -6213 1416 index 1989/65 87,4 167,9 Vysvětlivky: PP - prodejní plocha

Průměrná PP 1 prodejny [m2] 42,2 47,8 58,2 65,7 74,2 76,9 81,1 38,9 192,2

Počet pracovníků na 1000 obyvatel neuv. neuv. neuv. 43,3 45,5 46,4 46,9 neuv. neuv.

PP na 1000 obyvatel 213 242 282 290 315 324 318 125 157,8

Obrat na 2 1 m PP [Kčs] neuv. neuv. neuv. 59277 62684 63985 66454 neuv. neuv.

Přes určitá zlepšení, která přineslo budování nových prodejních jednotek, se nepodařilo uspokojit zvyšující se poptávku. Do oblasti maloobchodu putovalo výrazně méně prostředků než v kapitalistických zemích, protože obchod byl v systému centrálních plánování chápán jen jako prostředek distribuce výrobků mezi koncové uživatele. Platy zaměstnanců tohoto odvětví byly všeobecně nízké bez ohledu na zvyšující se intenzitu prodeje, která se odrážela v narůstajícím obratu připadajícím na 1 m2 prodejní plochy (tab. 1; Starzyczná, 2000). Jiný problém představovala nevhodná struktura celé sítě, která byla na jedné straně velice různorodá, ale na druhé vůbec neodpovídala poptávce. I přes postupný pokles počtu prodejen potravin a mírný vzestup těch nepotravinářských, první kategorie i ke konci socialismu převažovala. To dokládají čísla v tab. 2, podle kterých prodejny potravin představovaly téměř 58% ze všech a okolo 48% z celkové prodejní plochy i z počtu pracovníků maloobchodu. Následovaly prodejny s průmyslovým božím, jejichž podíl na celé síti, prodejní ploše i obratu byl mezi 14 až 15%. Posledním důležitým sortimentním typem byly prodejny oděvů a obuvi pohybující se v základních ukazatelích mezi 12 až 14%. Suma těchto základních tří druhů sortimentu společně s obchodními domy a nákupními středisky oscilovala mezi 80 (v případě obratu) a 90 (u prodejní plochy) procenty z celkových hodnot. Jako nedostatečně rozvinutý se zdál být například prodej sportovních potřeb a elektroniky. Přitom v západní Evropě se podíl nepotravinářských prodejen na celkové síti pohyboval okolo 70% (Szczyrba 2000).

16

Tab. 2: Zastoupení vybraných sortimentně-provozních jednotek v maloobchodní síti na území českých zemích v roce 1987 (zdroj: Szczyrba, Z., 2000, s. 36). Podíl v síti Prodejní plocha Pracovníci Maloobchodní obrat [%] [%] [%] [%] OD a DNS 1,8 12,7 12,6 11,4 Prodejny potravin* 57,8 47,8 48,4 41,2 Prodejny oděvů a obuvi 12,1 14,3 12,7 12,1 Prodejny průmyslového zboží 14,4 14,6 12,8 15,0 Vybrané typy celkem 86,1 89,4 86,5 79,7 Maloobchodní síť celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 Vysvětlivky: * včetně prodejen smíšeného zboží a prodejen tabáku OD - obchodní domy, DNS - družstevní nákupní střediska Typ prodejny

Jedním ze základních cílů centrálního řízení maloobchodu bylo rovnoměrné rozložení prodejní sítě. Proto byla předně podporována výstavba nových jednotek na venkově a v menších městech, realizovaná pomocí samoobsluh se smíšeným zbožím a potravinami. Naopak ve velkých městech se socialistická racionalizace projevovala především ve slučování prodejen a jejich modernizací. Malé množství investic plynoucích do výstavby nových jednotek se tak projevovalo v nedostatečném vybavení nových sídlišť, která začala od konce 60. let růst na okrajích měst. Tím se také zvyšoval tlak na již existující síť v historických jádrech. V druhé polovině 80. let téměř všechna velká města vykazovala nedostatečnou úroveň a rozsah vybavenosti. Celostátní parametry převyšovala, či je alespoň splňovala pouze průmyslová města v Podkrušnohoří, lázeňská města západních Čech a obecně sídla na území jižních a západních Čech (s výjimkou Plzeňské aglomerace). Naopak Praha s okolím, a v případě nepotravinářských prodejen i Brněnská aglomerace, vycházely z celostátního hlediska úrovně vybavenosti jako nejméně vybavena. Další specifické problémy vykazovala moravská města (Szczyrba, 2005)

3.3 Transformace maloobchodu Vývoj maloobchodu po roce 1989 se dá v jistém smyslu označit za revoluční, když počáteční rychlost změn byla srovnatelná s obdobím po únoru 1948. Bylo přistoupeno ke změně vlastnických vztahů prodejních jednotek, a to jak prostřednictvím restitucí, tak malé a velké privatizace. V rámci restitucí bylo původním majitelům či jejich potomkům v letech 1991 a 1992 navráceno přibližně 11 tisíc prodejen. Procesem malé privatizace, kdy se jednotlivé prodejny dražily včetně vybavení a zásob, prošlo v období 1991 – 1993 více jak 12 tisíc maloobchodních jednotek. Povinností majitelů bylo zachovat po dobu minimálně 2 let prodej základního sortimentu, pokud byl v prodejně zaveden. Ve velké

17

privatizaci se stát zbavoval větších podniků. Mezi nejznámější transakce provedené touto cestou patřil prodej 6 obchodních domů Prior americké společnosti K-mart (Cimler Zadražilová, 2007). Ve spotřebních družstvech, která u nás vlastnila více jak třetinu maloobchodní sítě, proběhla v průběhu roku 1993 obova členské základy v závislosti na výši členského vklad. Některé družstevní jednotky byly ovšem navráceny původním majitelům v rámci restitučních nároků (Přecechtělová, 2006). Následující vývoj probíhal zpočátku ve znamení dekoncentrace a rozdrobení sítě – tzv. atomizace (přibližně do poloviny 90. let). Další etapou byla naopak opětovná koncentrace a internacionalizace maloobchodu, která probíhá do dnešních dnů. 3.3.1 Období atomizace maloobchodní sítě Výsledkem privatizací a restitucí byla roztříštěnost celé prodejní sítě a zpřetrhání obchodních vazeb mezi malo- a velkoobchodem. Kromě toho na trh vstoupilo obrovské množství živnostníků, kteří se snažili vyplnit mezery v maloobchodní vybavenosti. Tyto nové prodejny, typicky do 40 m2, se uchytily především v městském prostředí. Narostl tak plošný i obslužný standard

a zvýšila se přirozená středisková funkce měst.

Nepřehlédnutelným rysem počátku transformace byl rozvoj trhového prodeje, který někteří autoři označují jako „asiatizaci“ (Szczyrba, 2005). Pro zachycení stavu maloobchodu první poloviny 90. let chybí celoplošná data a proto se při popisu změn nejčastěji vychází z celostátního sčítání prodejní sítě z roku 19983. Podle tohoto průzkumu se počet jednotek na našem území více než zdvojnásobil a přesáhl

95

tisíc.

Největší

nárůst,

z 15

na

61

tisíc,

zaznamenaly

prodejny

s nepotravinářským zbožím. Podobně se zvýšil i ukazatel za celkovou prodejní plochu, jak ukazuje tab. 3. Plošný standard dosáhl sice necelých 0,7 m2/obyv., nicméně hodnot obvyklých v západní Evropě (1 m2/obyv.) ještě dosaženo nebylo. Atomizaci odvětví dokládá pokles průměrné plochy připadající na prodejnu z 85,2 na 74,8 m2 a také fakt, že 60,3% prodejen mělo méně než 40 m2 prodejní plochy. Ve stejném roce dosáhl podíl prodejen ve městech z celkového počtu 71,1% a u tržeb již 80,1% (Szczyrba, 2006).

3

Toto sčítání nazvané Retail Census 99 zadával ČSÚ a bylo prováděno privátními společnostmi jako Incoma Praha. Bohužel do dnešní doby nebylo na tento počin navázáno.

18

Tab. 3: Základní charakteristiky maloobchodu ve vybraných krajích a celé České republice za roky 1989 a 1998 (zdroj: Szczyrba, Z., 2005, s. 59). Kraj

Rok

Praha

1989 1998 1989 1998 1989 1998

Jihomoravský Česká republika

Prodejny Obyvatel na 1 Prodejní plocha Plošný Obslužný 2 [m ] prodejnu standard standard 3679 330 420682 333 29 9413 126 809676 681 32 3847 297 332442 292 57 10337 110 805240 708 36 41188 252 3509904 331 62 95852 107 7165946 697 37

3.3.2 Období koncentrace a internacionalizace V druhé polovině 90. let se začala situace na našem trhu výrazně měnit. Bylo to způsobeno nástupem zahraničních řetězců a tvorbou jejich vlastních prodejních sítí. První, které k nám přišly již v roce 1991 (viz příloha 2), budovaly své prodejny i v pro ně ne zcela vyhovujících podmínkách a následně své sítě očišťovaly. Po roce 1995 přicházejí další, většinou německé společnosti a budují si úplně nové jednotky typu supermarket a hypermarket, zcela odpovídající západoevropským vzorům. Zvýšená konkurence na trhu vedla jednak ke krachům drobných živnostníků a pak také k rozprodávání méně úspěšných tuzemských sítí mezinárodním společnostem. Příkladem byl prodej jednotek Vít Potraviny firmám Julius Meinel a Ahold (Szczyrba, 2000). Mezinárodní řetězce začaly brzy českému trhu dominovat, což ukazují přehledy největších 10 obchodních společností řazené podle obratu. V nich se pravidelně umísťuje jen jediný český zástupce – Geco Tabák sdružující velkosklad a síť prodejen novin a tabáku. Po dlouhou dobu se na čele žebříčku držela společnost Makro C&C, která sice funguje především jako velkoobchod, ale v českém prostředí určitým způsobem supluje i maloobchodní prodej. Změna nastala v roce 2006, kdy se na první místo dostala společnost Schwarz ČR provozující řetězce Kaufland a Lidl, na druhém a třetím místě se umístily shodně společnosti Ahold Czech Republic (Hypernova a Albert) a Tesco Stores ČR a Makro C&C se posunulo až na čtvrtou příčku. Ke změně na prvních pozicích nedošlo ani v roce 2007 (viz tab. 4).

19

Tab. 4: TOP 10 obchodních společností v České republice v letech 1999 a 2007 podle obratu v mld. Kč (zdroj: Szczyrba, Z., 2005, s. 48 a www.gfk.cz). TOP 10 1999 Pořadí Společnost 1. Makro C&C ČR, s. r. o. 2. Ahold Czech Republic, a. s. 3. REWE (Penny, Billa, Teppich Frick) 4. Kaufland ČR, v. o. s. 5. Delvita, a. s. 6. Tengelmann (Plus Discount, OBI) 7. Geco Tabák, a. s. 8. Tesco Stores ČR, a. s. 9. Globus ČR, k. s. 10. Julius Meinl, a. s. 1. - 10.

TOP 10 2007 Obrat Společnost 19,2 Schwartz ČR 18,2 Ahold Czech Republic, a. s. 16,8 Tesco Stores ČR, a. s. 13,8 Makro C&C ČR, s. r. o. 11,7 REWE (Penny, Billa, Teppich Frick) 11,3 Globus ČR, k. s. 10,3 Tengelmann (Plus Discount, OBI) 9,3 Geco Tabák, a. s. 8,8 Spar ČR 7,0 PEAL 126,4

Obrat 51,1 42,0 42,0 39,3 31,6 23,0 20,5 17,7 14,0 8,0 289,2

S rozvojem zahraničních společností souvisí i koncentrace v rámci maloobchodu. V období 1997 až 2005 se obrat TOP 10 obchodních společností více než ztrojnásobil a i nadále roste. Nejdynamičtější byla první léta koncentrace (1997 až 1999 dvojnásobný nárůst). V posledních dvou letech se obrat největších firem opět výrazně zvýšil. Je to výsledek odchodu některých řetězců jako Julius Meinl či Delvita z našeho trhu a prodej jejich sítě konkurenci. Podrobněji viz tabulka v příloze 2 (Szczyrba, 2005). Vývoj v období internacionalizace dělí Cimler a Zadražilová (2007) na dílčí etapy podle rozvoje jednotlivých druhů prodejen. Mezi léty 1995 a 1997 zaznamenaly největší nárůst i oblibu supermarkety a vznikají první hypermarkety. Přichází také nové řetězce a to již nejen potravinářské. V této době se ještě nevyrovnala nabídka s poptávkou. K tomu došlo až v další etapě (1999 – 2002) především stavbou hypermarketů. Rozvoj zaznamenávají hypermarkety a tzv. hobbymarkety, pro zákazníka je rozhodující množství a cena. Poslední etapa po roce 2003 je ve znamení expanze diskontních prodejen (především ve spojení se společností Lidl) a rozvoje velkých obchodních center. Nabídka již jednoznačně převyšuje poptávku a začíná tvrdý boj o zákazníka, který se nejmarkantněji projevuje odchodem některých zahraničních společností. Pozvolna se mění také postoj zákazníka k nakupování, kdy se často spojuje se zábavou a jinými aktivitami. Důležitým hlediskem se stává kvalita zboží. Silnou konkurenci a nasycenost trhu velkých měst řeší obchodní řetězce otvíráním nových podejen v menších sídlech s menším obslužným územím. V současnosti se otvírají malé hypermarkety a hobbymarkety i ve městech s 30 – 50 tisíci obyvateli. Mezi nejaktivnější v tomto ohledu patří společnost Tesco Stores ČR (Szczyrba, 2006). 20

Koncentrace

neprobíhá

u

všech

druhů

sortimentu

stejně

rychle.

Za

nejkoncentrovanější se považuje oblast rychloobrátkového zboží (potraviny a základní drogerie), ve které 10 největších hráčů v roce 2005 představovalo 53% z celkového obratu. Jiným sortimentem s vyšší mírou koncentrace je tzv. DIY (Do It Youself), který se prodává především v rámci sítě hobbymarketů. Obrat 5 největších hráčů se v roce 2005 pohyboval nad 22 mld. Kč. Dalšími relativně koncentrovanými oblastmi jsou prodej drogistického zboží, nábytku či elektra. V poslední době dochází i k nárůstu koncentrace u sortimentu zboží pro volný čas. Specifickou oblastí je prodej pohonných hmot prostřednictvím sítě čerpacích stanic, která je též značně koncentrována. Kromě nabídky samotných pohonných hmot zahrnuje i prodej doplňkového zboží, který může dosahovat až polovičního podílu na celkovém obratu (Cimler – Zadražilová, 2007).

600

[počet] 544

500

536

555

440

411 405

400 358

373 283

300 218

234 200

266

249

192

166 94

80

100 41 0

560

509

487

503

559

548

0 1995

5

15

1996

1997

38

1998

128

114

145

161

63

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005 [roky]

supermarkety

diskonty

hypermarkety

Obr. 1: Vývoj velkoplošné sítě supermarketů a hypermarketů a diskontů v ČR v období 1995 až 2006 (převzato z Moderní obchod, č. 2/2008, s. 20).

21

4

MALOOBCHODNÍ SÍŤ V BRNĚ Následující část je věnována vývoji a současnému stavu maloobchodní sítě na území

města Brna. Důraz bude sice kladen na změny probíhající v posledním desetiletí, ale pro jejich komplexní pochopení je důležité alespoň stručné nastínění historického vývoje.

4.1 Historický vývoj maloobchodní sítě v Brně Město Brno má poměrně bohatou historii, ve které hrál obchod velmi důležitou roli. Již od raného středověku bylo Brno správním i obchodním centrem jednoho ze tří moravských údělů a od konce 12. století i jedním ze sídelních měst moravských markrabat. Velký rozvoj nastal po udělení městských práv v roce 1243, kdy se Brno stalo povinnou zastávkou na kupeckých cestách vedoucích v jeho širším okolí. O pozici největšího centra Moravy soutěžilo město až do třicetileté války s Olomoucí. Brno sice válečnými událostmi silně utrpělo, ale na rozdíl od svého „soka“ nebylo nikdy dobyto. Proto sem byly po konci války přeloženy všechny správní orgány. V 17. a 18. století došlo k rozvoji manufaktur, především textilních, a také k s tím souvisejícím vzrůstu obchodu. Okolo hradeb vznikaly nové obytné soubory, často dělnické. Průmyslová revoluce zasáhla město v nebývalé míře. Kromě textilních továren vznikaly i strojírenské podniky a další. Význam Brna pozdvihlo i vybudování první delší železniční trati v Rakousku, která spojila město s Vídní. S těmito všemi událostmi souvisel i rozmach obchodu, prozatím soustředěný v rámci historického jádra. Expanze obchodních aktivit na předměstí začala po zrušení hradeb ve 30. letech 19. století a pokračovala i poté v závislosti na rozrůstání města. V roce 1850 byla připojena nejbližší předměstí, jako například okolí dnešního Cejlu a Lidické ulice. Na to navázala nová obytná zástavba městského charakteru, díky níž se v historickém jádru uvolňovaly prostory pro nové obchodní aktivity. K dalšímu zásadnímu rozšíření města došlo po konci první světové války. Bylo připojeno celkem 23 samostatných obcí, mezi kterými dominovala města Královo Pole a Husovice. V rámci tohoto osídlení již existovaly autonomní obchodní sítě, i když při srovnání s historickým jádrem Brna velmi omezené. Za první republiky se brněnská oblast řadila podle obslužného standardu na třetí místo za Prahu a Liberecko-Jablonecko. Velký význam v této době mělo také zdejší pořádání výstav a veletrhů, které patřily k největším v Československu. Po druhé světové válce zasáhlo do maloobchodních struktur nepříznivě vysídlení německého obyvatelstva, nehledě na předchozí likvidaci židovské komunity. Po nástupu

22

komunismu a s tím související likvidaci soukromého podnikání se priority přesunuly na jiná hospodářská odvětví jako strojírenství a další. Maloobchodní síť ve městě začala chátrat. Od konce 50. let sice docházelo k modernizaci a slučování menších prodejen, ale nové téměř nevnikaly. Zaostávání celého odvětví se dále prohlubovalo s velkou bytovou výstavbou. V 60. letech se režim snažil zajistit vybavenost na nových sídlištích pomocí nákupních středisek. Tak vznikl jeden z nejkvalitnějších obytných celků v Československu – sídliště Lesná. Ve stejné době se ve velkém budovaly samoobsluhy, které měly zaplnit mezery ve vybavenosti základním sortimentem. Další snahou režimu jak zlepšit vybavenost, byla podpora svépomocných staveb – tzv. akce Z. V rámci nich vznikaly i některé samoobslužné prodejny, jako například dnešní Pramen-Brněnka na náměstí Míru. V 70. a 80. letech sice nastal obrovský rozvoj panelových sídlišť, ale budování jejich vybavenosti stálo v pozadí. Takto vznikly obrovské obytné celky typu Bohunice, Líšeň či Vinohrady s minimem obchodních jednotek. Největší nedostatky se projevovaly v nepotravinářském sortimentu a to po celou komunistickou éru. Příznačné bylo také dominantní postavení historického jádra města jak v šíři sortimentu, tak v prodejní ploše maloobchodních jednotek. Na tomto stavu nic nezměnilo ani vybudování nových obchodních domů jakým byl Prior na ulici Úzké či Dům ovoce a zeleniny na dnešní Kounicově. Stavby tohoto typu často vznikaly přímo v historických jádrech na úkor staré, kvalitnější zástavby. Brno zůstalo naštěstí těchto procesů ušetřeno. V historickém jádru vznikly pouze dva obchodní domy a to Dům nábytku a Prior (Rozkvět), oba na náměstí Svobody. Na konci 80. let byl stav maloobchodní sítě v Brně shledán nevyhovujícím ve všech ohledech. Okrajové části byly maloobchodně podvybaveny a prodejny v centru nestačily uspokojovat celkovou poptávku. Celoměstská hodnota obslužného standardu se pohybovala okolo 320 m2 na 1000 obyvatel, což neodpovídalo ani celostátním normám.4 (Přecechtělová, 2006). Rok 1989 znamenal zásadní obrat ve vývoji brněnského maloobchodu. Stejně jako i v jiných městech se první polovina 90. let nesla ve znamení atomizace maloobchodní sítě. Vznikaly malé prodejny zaměřené v centru především na nepotravinářské zboží a v okrajových částech i na potraviny a základní sortiment. Do roku 1997 celková prodejní plocha narostla z necelých 129 tisíc na více jak 276 tisíc m2. Velká část tohoto přírůstku 4

I ty byly hluboko pod hodnotami v západních zemích, kde se hladina obslužného standardu pohybovala okolo 1000 m2 na 1000 obyvatel (Starzyczná, 2000).

23

připadala na nepotravinářský sortiment. V této době se také ve městě uchycují první zahraniční řetězce, které buď využívaly prostor bývalých samoobsluh (například tehdejší Mana na Halasově náměstí) nebo otevíraly prostory v ne zcela vhodných prostorách (Billa na Stránského ulici). Ve druhé polovině 90. let dochází k nebývalému rozvoji nových prodejen vlastněných právě mezinárodními společnostmi. Jejich boom a koncentraci v Brně považují někteří autoři jako O. Mulíček (2004) za neobvyklou i ve srovnání s jinými městy. Jediné srovnatelné procesy se ve stejné době odehrávaly v Praze. V roce 1996 byl otevřen v Ivanovicích první hypermarket (Globus) a za nedlouho následovaly další (Baumarkt, Makro). Rychlost a množství výstavby velkoformátových prodejen a s nimi související problémy vyvolaly potřebu zamapovat stav maloobchodní sítě. Proto v roce 1997 byl proveden první komplexní průzkum, který se s periodou tří let opakoval i v následujících obdobích.

4.2 Průzkumy maloobchodní sítě Jak už bylo naznačeno výše, změny v maloobchodě na území města se magistrát snažil poprvé zachytit v roce 1997. Tehdy Útvar hlavního architekta Magistrátu města Brna zadal soukromé firmě DHV zakázku na zmapování maloobchodní sítě. To proběhlo téhož roku prostřednictvím terénního šetření. Nezkoumala se celá maloobchodní síť, ale jen stacionární jednotky, tzv. kamenné obchody. Zjišťovaly se údaje o sortimentu a prodejní ploše jednotlivých prodejen, dále jejich přesná adresa a typ prodeje - pultový či samoobslužný (Přecechtělová, 2006). Další šetření o stejné datové základně prováděl v roce 2000 Mgr. Lukáš Kubala a následně brněnští geografové pod hlavičkou Centra pro regionální rozvoj (2003 a 2006). Jediným novým údajem, který se objevil při posledním sčítání, byl počet parkovacích míst. Z těchto šetření vychází i analýza maloobchodní sítě v následující části práce. Primární data jsou použita pro základní charakteristiku maloobchodu v daném období. I když se při bližším zkoumání ukazuje, že ne vždy se na výsledky terénního výzkumu dá plně spoléhat, není vhodné do nich zasahovat5. Díky rychlosti vývoje na úrovni prodejen je dnes téměř nemožné dopátrat se chyb a již vůbec ne je opravovat. Prodejny byly v každém šetření 5

Ilustrativní může být vývoj prodejny Makro, který, byť sama prodejna se změnila minimálně, zaznamenal několik zvratů. V letech 1997 a 2000 je shodně řazena s 12000 m2 mezi ostatní sortiment. Ovšem v následujících letech již figuruje v rámci potravin a ještě k tomu dochází k redukci prodejní plochy. Ta v roce 2003 klesá na 9600 m2 a při posledním sčítání je zaznamenáno pouhých 7875 m2. Přeřazení mezi potravinářský sortiment odpovídá více postavení prodejny v České republice, a proto v následujících analýzách vystupuje pouze u této skupiny. Změny v prodejní ploše se dají vysvětlit rozdílnými odhady výzkumníků.

24

řazeny mezi šestnáct sortimentních supin jako například potraviny (zkratka POTR), klenoty včetně hodinek (KL) či hudebniny s knihami a antikvariáty (HUD)6. Pro účely této práce pak došlo k dalšímu zjednodušení této struktury, kdy se za základ bere srovnání mezi potravinářskými a nepotravinářskými jednotkami a dále pak sloučené sortimenty do pěti základních tříd. První tvoří skupiny AUT, NAB a STAV, tedy prodejny, které se obecně vyznačují větší prodejní plochou a je to jeden z jejich důležitých lokalizačních faktorů (označení EXT), další slučuje základní sortimenty (OSOB) jako jsou skupiny POTR, DROG, DOM a PAP. Zvlášť je vymezena třída zaměřená na prodej oblečení a obuvi (TEX) obsahující OBL, OVUV a SP. Úzce specializovaný prodej (SPEC) v sobě zahrnuje EL, KL, HUD, PC a ZOO, tedy sortimenty, které se soustřeďují do míst s koncentrovanou poptávkou. Skupina ostatního sortimentu (OST) zůstala díky své různorodosti samostatnou. Počet obyvatel je brán z výsledků sčítání v roce 2001, protože jedině tak je možné dojít k podrobnějším datům, než za celé město.

4.3 Základní charakteristiky brněnského maloobchodu Při struktuře získaných dat je možné popisovat stav maloobchodu především pomocí charakteristik vázaných na počet prodejen a jejich plochu. Bohužel, ukazatele obslužného standardu či obratu, které se hojně využívaly v předcházejících období konstruovat nelze. 4.3.1 Počet prodejen a prodejní plocha Rozvoj maloobchodní sítě v Brně je patrný z počtu prodejen. V roce 1997 jich bylo zaznamenáno 3214 a při posledním sčítání již 4401. Celkový nárůst, jak ukazuje tabulka v příloze 3, tedy představoval necelých 37%. Z údajů také vyplívá, že se rychlost přírůstku zpomalovala a v roce 2006 dokonce 54 prodejen ubylo. Je otázkou, zda se jedná jen o přechodný stav, anebo zda maloobchodní síť již dospěla do stádia nasycenosti a počet prodejních jednotek se bude pohybovat okolo této hodnoty.

6

Mezi další sortimentní skupiny patří prodejny aut s příslušenstvím (AUTO), domácích potřeb, květin a jiných (DOM), drogistického zboží (DROG), elektra a domácích spotřebičů (EL), nábytku a bytových doplňků (NAB), oděvů, galanterie a textilu (OBL), obuvi a kožených výrobků (OBUV), papírnictví, hraček a kancelářských potřeb (PAP), počítačů, mobilních telefonů a jiných (PC), sportovních potřeb (SP), stavebnin a zahradnictví (STAV) a chovatelských potřeb (ZOO). Zbývající prodejny jsou řazeny do skupiny ostatních (OST).

25

Tab. 5: Počty, prodejní plocha, průměrná velikost a typ prodeje jednotek maloobchodní sítě v Brně mezi léty 1997 až 2006 (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006). Prodejny celkem

z toho pultové samoobslužné 1997 3214 2606 608 2000 3936 3157 779 2003 4455 3513 942 2006 4401 3138 1263 Vysvětlivky: PP – prodejní plocha Rok

Celková PP [m2] 276382 463719 514368 587778

pultové 132075 223466 228611 240200

z toho samoobslužné 144307 240253 285757 347578

Podobně dynamický rozvoj vykazuje i celková prodejní plocha. Ta se zvětšila v období 1997 - 2000 o téměř 68% a i v následujících letech setrvale rostla o 10,9 a 14,3%. V roce 2006 dosáhla rozlohy 587778 m2, což představuje dvojnásobnou změnu oproti počátečnímu stavu (viz tab. v příloze 3). Z těchto hodnot je patrné, že v posledních letech vznikají především prodejny s velkou prodejní plochou (viz kapitola 4.3.3)

5000 [abs.]

4455

4401

3936

587778

4000 3214

500000

514368 463719

3000

2000

700000 [m2] 600000

400000 300000 276382 200000

1000 100000 0

1996

0

1999

2002

Prodejny celkem

2005

[roky]

Celková prodejní plocha

Obr. 2 Vývoj počtu prodejen a celkové prodejní plochy v Brně mezi léty 1997 a 2006 (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006). Zajímavý je vývoj mezi jednotlivými typy prodeje. Sice jednoznačně dominují prodejny pultového typu, ale jejich přírůstek za celé období činí jen necelých 21% a celkově má výrazně záporný trend. Mezi léty 2003 a 2006 došlo dokonce k poklesu v jejich počtu o 375 jednotek. Naopak u samoobslužné formy došlo k zdvojnásobení počtu prodejen a narůst mezi jednotlivými obdobími se pohyboval v rozmezí 20 až 35%. V případě prodejní plochy byla celková změna u samoobslužné formy prodeje 140,9 a u

26

pultové 120,4%. V roce 2006 se tak v Brně nacházelo 3138 pultových prodejen o celkové rozloze 240200 m2 a 1263 samoobslužných prodejen o rozloze 347578 m2 (viz příloha 3). 4.3.2 Průměrná rozloha prodejny a plošný standard Jak již bylo uvedeno výše, nárůst počtu prodejen se postupně zpomaloval a v současnosti stagnuje či dokonce klesá, na rozdíl od celkové prodejní plochy. To se odrazilo v průměrné rozloze prodejny, která se na počátku pohybovala okolo 86 m2, o 3 roky později se zvýšila na 117,8 m2 a při posledním průzkumu přesáhla 133 m2. Celkový nárůst tedy byl o více jak polovinu. Současně také klesl počet lidí připadajících na jednu prodejnu ze 117 na necelých 86.

Tab. 6: Průměrná plocha připadající na počet obyvatel připadajících na prodejnu a hodnota plošného standardu (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006). Rok

Počet Celková Průměrná Obyvatel na Plošný prodejen PP [m2] PP [m2] prodejnu standard* 1997 3214 276382 86,0 117,0 735 2000 3936 463719 117,8 95,6 1233 2003 4455 514368 115,5 84,4 1367 2006 4401 587778 133,6 85,5 1563 2 Vysvětlivky: * m prodejní plochy na 1000 obyvatel PP – prodejní plocha

Výrazná je také změna plošného standardu ze 735 m2 na 1563 m2 na 1000 obyvatel, opět tedy více jak dvojnásobný nárůst. Kdybychom vzali v úvahu všeobecný trend úbytku počtu obyvatel Brna, tak by tento rozdíl ještě více vrostl. Od roku 2000 tento ukazatel již odpovídá západním hodnotám. Je ovšem také nutné brát v úvahu velikost spádového území, kdy se sice počet obyvatel města snižuje, ale na druhou stranu jich přibývá v jeho zázemí (proces suburbanizace) a zároveň obecně roste mobilita a s ní spojená lepší dostupnost nákupních kapacit. 4.3.3 Velikostní struktura prodejen Kromě obecných charakteristik typu plošného standardu či počtu obyvatel na prodejnu je také důležité rozdělení podle velikosti prodejní plochy. Z tohoto ohledu není překvapující, že početně dominují prodejny do 50 m2 (v roce 2006 více jak dvě třetiny). S přibývající rozlohou se jejich počet výrazně snižuje (viz příloha 4). Když ovšem porovnáme změny v jednotlivých letech, tak je zřejmé, že s dynamikou růstu je to přesně obráceně. Počet prodejen nad 3000 m2 se za celé období více než ztrojnásobil a obchodů o

27

ploše 401 – 1000 a 1001 - 3000 m2 přibylo o 122 resp. 132%7. Naopak u nejmenší kategorie došlo v posledním období k úbytku jednotek a celkový růst nepřesáhl 30%. Tab. 7: Rozloha prodejen v jednotlivých velikostních kategoriích v Brně mezi léty 1997 a 2006 (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006). Rok

Celková PP [m2]

do 50 51 - 200 1997 276382 65240 60615 2000 463719 76633 71481 2003 514368 87786 79075 2006 587778 84551 84147 Vysvětlivky: PP – prodejní plocha

z toho podle velikosti PP [m2] 201 - 400 401 - 1000 1001 - 3000 3001 - 5000 5001 a více 23855 37557 41305 12800 35010 38670 62357 67645 34409 112524 40628 73926 87418 40396 105139 53501 100724 95780 34650 134425

Podobné tendence se ukazují i v případě celkové prodejní plochy v jednotlivých kategoriích, kdy jejich změny kopírují vývoj v počtu prodejních jednotek. Největší změny nastaly mezi léty 1997 a 2000 (až trojnásobek u největší kategorie) a následně dochází ke snižování tempa růstu. Jak ukazuje obr. 3, po roce 2000 mají největší podíl z celkové prodejní plochy velké hypermarkety a prodejny pod 200 m2 prodejní plochy zaznamenávají největší ztráty.

30 [%] 25

20

15

10

5

0 do 50

51 - 200

201 - 400 1997

2

401 - 1000 1001 - 3000 3001 - 5000 5001 a více [m ] 2000

2003

2006

Obr. 3: Podíl jednotlivých velikostních kategorií na celkové prodejní ploše obchodních jednotek v Brně mezi léty 1997 a 2006 (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006). 7

V intervalu 4001 – 3000 m2 se prodejny označují jako malé a velké supermarkety, následují malé hypermarkety (3001 – 5000) a nad 5000 m2 prodejní plochy velké hypermarkety (Szczyrba, 2006).

28

4.3.4 Maloobchodní síť podle sortimentních skupin Změny, kterými maloobchodní síť prošla za sledované období, se také odrazily v sortimentní struktuře. Při porovnání počtu prodejen potravinářského a nepotravinářského sortimentu v jednotlivých obdobích se stejně jako u ostatních ukazatelů projevuje zpomalování růstu, které je obecně menší u potravin. Mezi léty 1997 a 2000 dosahoval přírůstek v první kategorii 16,8% respektive 24,1% ve druhé a v posledním období došlo shodně k úbytku o necelá 2%. V roce 2006 tak v Brně existovalo 888 potravinářských a 3554 nepotravinářských prodejen. Celkový přírůstek u sortimentu potravin byl 25,4% oproti 40,2% ve druhé kategorii (viz tabulka v příloze 5). Částečně odlišný vývoj podělala prodejní plocha. Je sice pravda, že se výrazněji narostla u prodejen nepotravinářského sortimentu a to více jak dvojnásobně (112,7%), zatímco v případě potravin to bylo pouze procent 32, ale celkový trend je přesně opačný. Jak ukazuje tab. 8, index změny mezi sčítáními rostl u prodejen s potravinami z 103,3% na 115,4% a ve druhé skupině skokově klesl v roce 2003 z hodnoty 203,1% na 111,0% a poslední hodnoty nevykazují výrazný nárůst. Tab. 8: Celková prodejní plocha a indexy změny potravinářského a nepotravinářského sortimentu v Brně mezi léty 1997 až 2000 (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006). Celková PP [m2] Index PP [%] 1997 2000 2003 2006 2000/1997 2003/2000 2006/2003 2006/1997 POTR 97930 101207 111995 129272 103,3 110,7 115,4 132,0 NEPOTR 178452 362512 402373 458506 203,1 111,0 114,0 256,9 Celkem 276382 463719 514368 587778 167,8 110,9 114,3 212,7 Vysvětlivky: POTR – sortiment potravin NEPOTR – nepotravinářský sortiment PP – prodejní plocha Sortiment

I když se růst prodejní plochy jednotek s nepotravinářským sortimentem zpomaluje, přesto jejich podíl z celkové rozlohy vzrostl za 10 let o 13%. Přitom je zajímavé, že poměry u počtu jednotek se téměř nezměnily.

29

Prodejní plocha v roce 1997

Počet prodejen POTR 22%

POTR 35%

NEPOTR 65% NEPOTR 78%

Vysvětlivky: POTR – prodejny potravin NEPOTR – prodejny s nepotravinářským sortimentem

Obr. 4: Poměr prodejní plochy mezi jednotkami s potravinářským a nepotravinářským sortimentem v Brně v roce 1997 a 2006 (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006). Z pohledu velikostní struktury sítě došlo v rámci sledovaného období 1997 až 2006 u nepotravinářského zboží ke snížení podílu prodejen do 50 m2 z celkového počtu o více jak 6 procentních bodů a naopak k výraznému zvýšení podílu kategorií 201 – 3000 m2 a nad 5001 m2. Částečně odlišný trend zaznamenaly potraviny; v rámci nich se zvýšil podíl nejmenší kategorie (do 50m2) o 6,2 procentního bodu a pak rostly kategorie nad 3001 m2 (viz tabulka v příloze 5). U sortimentních tříd, tak jak byly vymezeny v kapitole 4.2, připadají největší změny na třídu spojující zboží z okruhu automobilismu, nábytku a stavebnin a také na ostatní zboží. Jak ukazuje tab. 9, tak v první skupině došlo za 10 let k více jak polovičnímu růstu v počtu prodejen a v případě prodejní plochy dokonce téměř k ztrojnásobení. To může být dáno jak růstem trhu s automobily a oživením stavebnictví, tak stavbou velkoplošných prodejen nábytku. Různorodá třída ostatního sortimentu narostla v počtu jednotek o 40,1%, ale u prodejní plochy o rovných 660%. Tento neobvyklý jev se dá částečně vysvětlit zdejší přítomností tzv. hobbymarketů, které v sobě slučují značně odlišné typy zboží. Jiným vysvětlením může být odlišné vymezení skupiny ostatních prodejen při jednotlivých sčítáních. Naopak nejmenší přírůstky v počtu jednotek i prodejní plochy vykazuje osobní sortimentní třída. Index změny počtu dosahuje pouze hodnot 129,0% a index změny prodejní plochy 138,5%. To je způsobeno vývojem v rámci prodejen potravin, který, jak již bylo uvedeno výše, není příliš dynamický.

30

Tab. 9: Vývoj počtu prodejen a celkové prodejní plochy podle jednotlivých sortimentních tříd v Brně v letech 1997 a 2006 (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006). Sortimentní Počet prodejen [abs.] Celková PP [m2] Celková PP [%] Index počtu Index PP třída* 1997 2006 1997 2006 1997 2006 1997/2006 1997/2006 EXT 484 752 74722 209790 27,0 35,7 155,4 280,8 OSOB 1162 1499 119735 165879 43,3 28,2 129,0 138,5 SPEC 465 627 25020 38556 9,1 6,6 134,8 154,1 TEX 816 1121 45735 88660 16,5 15,1 137,4 193,9 OST 287 402 11170 84893 4,0 14,4 140,1 760,0 Suma 3214 4401 276382 587778 100,0 100,0 136,9 212,7 Vysvětlivky: * jednotlivé sortimentní třídy vysvětleny v kapitole 4.2 PP – prodejní plocha

Při porovnání podílu jednotlivých tříd na celkové prodejní ploše v roce 2006 se ukazuje jasná dominance externích prodejen (35,7%), u kterých to vyžaduje typ prodávaného zboží a dále třídy prodejen s osobním sortimentem (28,2%), které tvoří kostru základní vybavenosti. Ze srovnání s počátečním stavem v roce 1997 se také ukazuje velké zvýšení podílu obchodních jednotek externí a ostatní třídy a naopak výrazné snížení podílu osobního sortimentu.

50,0 % 40,0

30,0

20,0

10,0

0,0 EXT

OSOB

SPEC 1997

TEX

OST

sortiment

2006

Vysvětlivky: Jednotlivé sortimentní třídy vysvětleny v kapitole 4.2

Obr. 5: Podíl jednotlivých sortimentních tříd na celkové prodejní ploše v letech 1997 a 2006 (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006).

31

4.4 Prostorové aspekty maloobchodní sítě v Brně Kromě celoplošných charakteristik, které byly uvedeny výše je neméně důležitý i prostorový vývoj maloobchodní sítě v území a vlivy, které se v něm odrážejí. Město Brno se dá zkoumat pomocí různých prostorových jednotek. Samosprávně se dělí na 29 samostatných městských částí, které jsou ovšem velice různorodé a mezi sebou jen obtížně srovnatelné. Přesto této soustavy využila ve své práci T. Přecechtělová (2006). Jiným administrativním členěním jsou katastrální území. Ty už dělí největší městské části na menší celky, dohromady 48, ale i tak zůstavají značně heterogenní. Příkladem může být katastrální území Bystrc, které spojuje velké lesní celky, rekreační plochy v okolí Brněnské přehrady a panelové sídliště. I tak s nimi pracuje P. Tonev (1998) při popisu transformace maloobchodu v Brně. Katastrální území se dále dělí na jednotlivé základní sídelní jednotky, které se ve městech nazývají urbanistické obvody (zkráceně urbany). Základní sílení jednotky se vymezují na základě převažujícího funkčního využití zástavby (viz příloha 6). Celkem jich bylo na území města ve sledovaném období 278. Protože se jedná o značně velký počet, tak následující analýzy budou popisovat jen základní trendy ve stavu a prostorovém vývoji prodejní sítě na úrovni urbanistických jednotek. Pro lepší přehlednost bude při popisu využíváno i názvů městských částí a katastrálních území. 4.4.1 Rozložení prodejen a prodejní plochy Z rozložení maloobchodních jednotek je patrná nejvyšší koncentrace v historickém jádru města a jeho bezprostředního okolí. Jedině v této oblasti přesáhl počet prodejen na urbanistický obvod v roce 2006 hodnotu 101. Oproti počátečnímu stavu do této kategorie přibyly urbanistické obvody jako Pekařská, Přízová či Gorkého a jejich počet se zvýšil na 7 (viz příloha 7). Do navazující skupiny nad 51 prodejen patřilo v posledním období 14 obvodů a zařadily se sem nejen oblasti bezprostředně navazující na historické jádro města (jak tomu bylo v roce 1997), ale i centra městských části Královo Pole a Židenic. Spadají sem nově také některé části velkých brněnských sídlišť Bystrc a Vinohrady. To je výrazný posun a ukazuje to na určitý rozvoj maloobchodu v těchto tradičně podvybavených lokalitách. Zřetelný je také úbytek počtu jednotek směrem k okrajům města. Nejmenší počet prodejen vykazují ty městské části, které si zachovaly částečně svůj vesnický charakter, byť byly v posledních letech postiženy suburbanizací bytovou (jako například Útěchov) nebo výrobní (Chrlice). Další příčinu můžeme hledat také v obecném zvýšení mobility obyvatelstva (viz část 4.4.4).

32

Pozitivním faktem je postupné ubývání počtu urbanů bez jakékoliv prodejny. Za sledované období bylo nově obsazeno 15 obvodů (viz tab. 10). V souvislosti s vývojem celkového počtu prodejen jak byl naznačen v části 4.3.1, dochází z počátku k růstu a v posledním období k mírnému poklesu průměru prodejních jednotek na obvod. Z pohledu mediánu, tedy střední hodnoty souboru ale k dramatickému pohybu nedošlo. Na počátku i na konci byla jeho hodnota na 10 jednotkách na urban. Tab. 10: Základní charakteristiky maloobchodní sítě v urbanistických obvodech Brna v období 1997 až 2006 (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006). Rok

UO bez Počet jednotek na UO Prodejní plocha na UO prodejny průměr medián průměr medián 1997 91 11,6 10 994,2 580 2000 86 14,2 11 1668,1 973 2003 78 16,0 9 1850,2 941 2006 76 15,8 10 2114,3 1023 Vysvětlivky: UO – urbanistický obvod

Při pohledu na index změny počtu maloobchodních jednotek za období 2006/1997 se ukazuje, že v 8 urbanistických obvodech došlo k zániku všech maloobchodních jednotek a naopak ve 20, které v roce 1997 nebyly obsazeny, nové prodejny vznikly. Zánik prodejen postihnul některé sídlištní celky jako například obvod Sídliště Hapalova nebo Pastviny. Je důležité ale zmínit, že urbany se zánikem všech jednotek přímo sousedí buď s nově obsazenými obvody (5 z 8), nebo s těmi, které zaznamenaly výrazný narůst (zbývající 3).

33

¯ Index počtu prodejen [%] zánik všech prodejen < 50.0 50,1 - 99,9 beze změny 100,1 - 150,0 150,1 - 200,0 > 200,1

0

nově obsazené UO

2

4

6

8

10 km

Obr. 6: Index změny počtu maloobchodních jednotek v urbanistických obvodech Brna za období 2006/1997 (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006 a vrstev Arc ČR 500). K výraznému poklesu počtu jednotek (index pod 50,1%) došlo u 14 obvodů a k poklesu (index 50,1 až 99,9%) u dalších 36. Z prostorového hlediska se výrazný úbytek prodejen dotknul hlavně panelových sídlišť v jihovýchodním segmentu města (městské části Kohoutovice, Nový a Starý Lískovec a Bohunice). Pokles zaznamenaly také určité oblasti Brna–středu (katastrální území Štýřice a Stránice) a Brna–sever (Černá Pole). Na druhou stranu více jak poloviční nárůst (index 150,1 až 200,0%) vykazovalo 30 urbanistických obvodů a více jak dvojnásobný nárůst 29 obvodů. Tyto změny mají úzkou vazbu na vznik nových nákupních center a hypermarketů s přidruženými prodejnami. Týká se to především jižního segmentu města, kde vznikla za sledované období tzv. Nákupní zóna Brno–jih (části katastrálních území Komárov, Dolní Heršpice, Přízřenice a Brněnské Ivanovice). Dále je také patrný rozvoj maloobchodu v obvodech přiléhajících z jihu k historickému jádru8 a také na sídlištích Vinohrady a Líšeň. Žádnou změnu nevykázalo 96 urbanů. Je ale nutno vzít v potaz, že do této skupiny byly zařazeny i oblasti bez prodejen. Poměr urbanistických obvodů k celkovému počtu v jednotlivých indexových kategoriích ukazuje tab. 11.

8

Jde o prostor označovaný jako Jižní centrum, kde se uvažuje o výstavbě nového hlavního nádraží a celé městské čtvrti. Toto území nebylo i přes svoji výhodnou polohu dlouhodobě využíváno.

34

Tab. 11: Index změny počtu prodejen a celkové prodejní plochy v urbanistických obvodech Brna za období 2006/1997 (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006). Index změny

z toho urbanistických obvodů v intervalu [%] 0,1 - 50,0 50,1 - 99,9

100,0

100,1 - 150,0

150,1 - 200,0

200,1 a více

10,8 7,6

10,4 20,9

Počtu 5,0 12,9 34,5 16,2 PP 7,9 18,7 26,6 8,3 Vysvětlivky: UO – urbanistický obvod PP – prodejní plocha

Zánik všech Nově prodejen obsazené UO 2,9 2,9

7,2 7,2

Rozložení prodejní plochy se z velké části za sledované období změnilo také. V roce 1997 přesáhly hodnotu 10000 m2 jen 3 obvody v historickém jádru a 2 s prvními velkoplošnými prodejnami (hypermarket Globus v urbanu Na svobodné a Makro na Kaštanové). V roce 2006 bylo v této kategorii již 13 urbanistických obvodů. Nejvíce jich přibilo v jižní části města, celkem 6. Z nich 3 spadají do oblasti Jižního centra a další 3 do Nákupní zóny Brno-jih. Do velikostní kategorie mezi 3001 až 10000 m2 náleželo při posledním sčítání 36 jednotek oproti 19 z roku 1997. Dá se říci, že lemují historické jádro města a pak se soustřeďují podél hlavních silničních tahů v severním směru na Svitavy (střed městské části Královo pole) a v jižním na Vídeň. Některé připadají i na sídlištní celky jako jsou Vinohrady, Líšeň nebo pás Bohunice – Nový Lískovec, zde jistě podpořeno přítomností dálnice na Prahu (viz příloha 8). Ze srovnání rozdílu hodnot průměru a mediánu (tab. 10) se ukazuje rychlejší nárůst obvodů s vyšší hodnotou celkové prodejní plochy. Změny v prodejní ploše na území města dobře odráží index 2006/1997 na obr. 7. Podle něj 52 urbanistických obvodů zaznamenalo zmenšení prodejní plochy a u dalších 22 to bylo velmi výrazné zmenšení (úbytek o více jak polovinu). Rozložení těchto obvodů po městě částečně kopíruje hodnoty indexu počtu prodejen, ale rozsah těchto ploch je výrazně větší. Jde opět o oblast Černých Polí v městské části Brno-sever a na ni navazující urbany na sever od městského jádra (Brno-střed). Dokonce i obvod Janáčkovo divadlo jako jeden z 3 v samotném centru vykázal pokles prodejní plochy o více než třetinu (index 60%). Dalšími souvislejšími územími s poklesem prodejní plochy je Masarykova čtvrť (katastrální území Stránice, Brno-střed) s částí Žabovřesk (stejnojmenná městská část), a dále Horních Heršpic (Brno-jih) a sídlišť Starý a Nový Lískovec. Zajímavým vývojem prošel severní segment města. Zde došlo k propadu, místy i výraznému, na většině území městských částí Medlánky, Řečkovice a Mokrá Hora, Ivanovice a Jehnice. Tento jev kontrastuje s rozvojem suburbanizační bytové zástavby v těchto místech. Vysvětlením

35

může být změna chování nakupujících, kteří jsou více mobilní a také působení hypermarketu Globus uprostřed tohoto území. Naopak zvýšení prodejní plochy o více než dvojnásobek vykazuje 58 obvodů a polovinu až dvojnásobek dalších 29. Nejvíce se nárůst plochy projevil v pásu na jih až východ od centra v katastrálních územích Štýřice, Trnitá (Brno-střed), Komárov a k nim přiléhajících částí katastrů Črenovic a Židenic. Změny v těchto oblastech se dají přičíst ukončení zdejší tradiční průmyslové výroby nástupem maloobchodu v podobě jednotek, které potřebují velké prodejní prostory, jako jsou stavebniny a jiné. Dalšími oblastmi s rozvojem maloobchodní plochy byly Husovice (Brno-sever) a sídliště Vinohrady a Líšeň.

¯ Index PP [% ] zánik všech prodejen < 50.0 50,1 - 99,9 beze změny 100,1 - 150,0 150,1 - 200,0 > 200,1

0

nově obsazené UO

2

4

6

8

10 km

Obr. 7: Index změny prodejní plochy v urbanistických obvodech Brna za období 2006/1997 v Brně (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006 a vrstev Arc ČR 500). S celkovou

prodejní plochou

i velikostí změny úzce souvisí lokalizace

velkoplošných prodejen, v tomto případě nad 1000 m2 prodejní plochy. Těch bylo na území města v roce 2006 101 převážně se sortimentem potravin, automobilů a nábytku. Jejich rozložení ve městě je značně nerovnoměrné. Velká část z těchto 57 urbanů je lokalizována na jih od historického jádra do oblasti Jižního centra, Nákupní zóny Brno-jih. Dále se tyto prodejny soustředí do okolí hlavních tahů jako je výpadovka na Vídeň, dálnice na Prahu a na Olomouc. Umístění těchto prodejen je závislé jednak na dostatku volného prostoru a také na dobré dopravní dostupnosti pro zásobování. Obě tyto podmínky uvedené 36

lokality splňují. Velkou prodejnu na svém území nemají pouze 2 urbanistické obvody ze 13, které přesáhly hranici 10000 m2 celkové prodejní plochy a oba jsou v historickém jádru. Podíl těchto jednotek nad 75,1% z celkové prodejní plochy vykazuje 20 obvodů a jen 11 jich má tento podíl pod 50,0%. Je důležité také uvést, že v tomto případě se počítalo pouze s plochami jednotlivých prodejen, takže nákupní centra se rozpadla na malé jednotky a velikostní kritérium tak většinou splnil pouze hypermarket.

¯ Podíl na prodejní ploše [%] bez prodejen 0,0 0,1 - 25,0 25,1 - 50,0 50,1 - 75,0

0

2

4

6

8

10 km

> 75,1

Obr. 8: Podíl prodejen nad 1000 m2 na celkové prodejní ploše podle jednotlivých urbanistických jednotek v Brně k roku 2006 (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006 a vrstev Arc ČR 500). 4.4.2 Rozložení plošného standardu Důležitým faktorem ovlivňujícím maloobchodní síť je bezesporu rozmístění obyvatelstva. Počet obyvatel se za jednotlivé urbanistické obvody zjišťuje pouze v rámci celostátního cenzu, a proto jediné vhodné údaje pro celé období pocházejí se Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. Podle těchto údajů žilo v Brně 376172 obyvatel. Základní představu o jejich rozložení podává hustota obyvatel, která v uvedeném roce dosahovala 1634,2 obyvatel/km2.

Nejvyšší hodnoty, nad 10000,1 obyvatel/km2 vykazovaly urbany

navazující ze severu a východu na městské jádro. Tuto mez překročily také některé centrální oblasti panelových sídlišť Bohunice, Slatina a Lesná. Samotné městské centrum

37

spadá do kategorie 5000,1 až 10000 obyvatel/km2, což nezpůsobuje ani tak charakter zástavby, jako velký tlak na nebytové využití ploch mezi které spadá i maloobchod. Z prostorového hlediska je patrná koncentrace obyvatel v severním směru na spojnici centra města a Králova Pole (ulice Lidická a na ni navazující), dále v pásu směřujícím na severovýchod směrem k sídlišti Lesná (katastrální území Černá Pole, Zábrdovice a Lesná) a pak také ve východním směru přes katastrální území Zábrdovic až na sídliště Líšeň. Lokálně je obyvatelstvo koncentrováno do panelových sídlišť, kam patří kromě již výše uvedených, Bystrc, Komín, Kohoutovice, Nový a Starý Lískovec (viz příloha 9). Naopak území na jih od historického jádra se vyznačuje obecně menší hustotou zalidnění. Obslužný standard dosahoval v roce 2006 hodnot nad 5000 m2 prodejní plochy na 1000 obyvatel ve 38 obvodech. Jejich rozložení odpovídá především celkové rozloze prodejní plochy vázané na velkoplošné prodejny (viz obr. 8) a pak také malému počtu obyvatel. Proto se tyto urbany vyskytují opět typicky v jižním segmentu města. Příkladem může být obvod Heršpická (část nákupní zóny Brno-jih), kde bylo v roce 2006 soustředěno necelých 34 000 m2 prodejní plochy na pouhých 23 obyvatel a plošný standard zde dosahoval těžko uvěřitelných hodnot 386521 či jinak 386,5 m2 prodejní plochy na obyvatele. Podobně se ovšem může jevit i obvod bez přítomnosti velkoplošných prodejen, jako jsou Bosonohy-střed. Zde žije 102 obyvatel na 2 maloobchodní prodejny. Nicméně se jedná o jednotky se sortimentem náročným na prodejní plochu (autobazar a stavebniny) a tak její celková hodnota dosáhla 950 m2 a plošný standard úrovně 9313.

38

¯ 2

Plošný standard [m /obyv* 1000] neobydleno bez prodejen < 251 251 - 500 501 - 1000 1001 - 2000 2001 - 5000

0

2

4

6

8

10 km

> 5000

Obr. 9: Plošný standard v jednotlivých urbanistických obvodech Brna v roce 2006 (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006, SLDB 2001 a vrstev Arc ČR 500). Při porovnání standardu se stavem v roce 1997 je zřejmý také poloviční nárůst urbanů v nejvyšší kategorii (viz příloha 10). Pokud budeme brát hodnotu 1000 m2/1000 obyvatel jako svým způsobem konečný stav vývoje maloobchodní sítě, tak hodnota pod 500 m2/1000 obyvatel se dá brát za nedostačující a pod 251 m2 za výrazně nedostačující. V roce 2006 tak do nejnižší kategorie spadalo 54 urbanistických obvodů oproti 70 z roku 1997. Nedostatečnou úroveň prodejní plochy vykazují části panelových sídlišť (Bystrc, Kohoutovice, Nový Lískoves, Bohunice, Slatina a Lesná) a pak také okrajové městské zóny jako Žebětín, Chrlice, Dvorska, stará část Líšně nebo Soběšice. Jako nevybaveno se ukazuje také celé katastrální území Stránic a přilehlých Žabovřesk, stejně jako severní okraj města. Možné důvody tohoto stavu byly již popsány v části 4.4.1. 4.4.3 Prostorové aspekty vybraných sortimentních druhů Základním strukturním prvkem sortimentu jsou potraviny. Tvoří podstatnou část denních nákupů a proto je jejich rozložení v městě klíčové. Počet urbanistických obvodů bez prodejny s tímto sortimentem za sledované období osciloval okolo 112. Průměrný počet jednotek na obvod se výrazně zvýšil mezi léty 1997 a 2000 ze 4,1 na 5,2 a v dalších letech spíše stagnoval. Nejběžněji se vyskytovaly obvody s právě 1 prodejnou potravin (viz tab. 12). Průměrná rozloha prodejní plochy na urban zásadně narostla během posledních

39

dvou sčítání a k roku 2006 končila na necelých 779 m2. Naproti tomu medián neustále klesal z hodnoty 60 na 40 m2 prodejní plochy na obvod, z čehož je patrný nárůst plošně velkých obvodů a zároveň větší početní nárůst urbanů s menší prodejní plochou. Počet obyvatel žijících v urbanistických obvodech bez prodejny potravin činil k roku 2006 hodnotu 24148 a oproti počátečnímu stavu se příliš nezměnil. Tab. 12: Základní charakteristiky prodejen se sortimentem potravin za urbanistické obvody v Brně mezi léty 1997 a 2006 (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006). Rok

UO bez Počet jednotek na UO Prodejní plocha na UO Počet obyvatel prodejny bez prodejny průměr medián průměr medián 1997 107 4,1 1 502,5 60 25254 2000 118 5,2 1 557,5 52 35429 2003 113 5,5 1 678,8 50 30945 2006 112 5,3 1 778,7 40 24148 Vysvětlivky: UO – urbanistický obvod

Rozložení prodejní plochy s potravinami v prostoru města v roce 2006 koreluje s hustotou obyvatelstva (srovnej příloha 9). Kromě samotného historického jádra a jeho bezprostředního okolí se prodejní plochy koncentrují do oblastí velkých Brněnských sídlišť jako jsou Bystrc, Kohoutovice, Nový a Starý Lískovec, Bohunice, Slatina, Líšeň, Vinohrady a Lesná. Zřetelná je také osa městské centrum – Královo Pole. Oproti roku 1997 došlo právě v těchto oblastech k největšímu nárůstu prodejních ploch a naopak pozice centra se oslabila (viz příloha 11). Prodejny potravin také nově vznikly v jižním až jihovýchodním segmentu města. Největší plochy zde přirozeně vykazují obvody Nákupní zóny Brno-jih, ale i okrajové urbany v městských částech Černovice, Slatina a Tuřany vykazují nárůst.

40

¯ 2

Prodejní plocha [m ] 0 1 - 100 101 - 200 201 - 500 501 - 1000

0

2

4

6

8

10 km

> 1000

Obr. 10: Prodejní plocha potravin v urbanistických obvodech Brna v roce 2006 (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006 a vrstev Arc ČR 500). Plošný standard ve sledovaném období vzrostl z průměrné hodnoty 260 na 344 m2/100 obyvatel. Z tohoto pohledu je patrné zvýšení prodejní plochy především v prostoru Nákupní zóny Brno-jih (srovnej obr. 11 a přílohu 11). Důvody jsou stejné jako u celkového standardu – velké prodejny v územích s malým počtem obyvatel. V roce 1997 je zřetelné zaostávání obvodů s panelovou zástavbou, a proto je pozitivním faktem zvýšení hodnoty plošného standardu v celcích Slatina, Líšeň a Vinohrady. U ostatních sídlišť se situace zlepšila jen částečně. Většinou byla vybudována jedna velká prodejna, která bodově navýšila standard, ale v okolních urbanistických obvodech ke změnám buďto nedošlo, nebo byly velmi malé. To je případ Bohunic, Lesné a Bystrce. Obecně vyšší hodnotu standardu vykazuje střed města, městské části Žabovřesky, Židenice a Brno-sever (bez katastrálního území Soběšic) a Husovice (městská část Maloměřice a Obřany). Méně vybavený se ukazuje severní okraj města. Zde je ovšem nutno dodat, že velkou část deficitu nahrazuje hypermarket Globus, který leží v neobydleném obvodu.

41

¯ Plošný standard [m

2

/obyv*1000]

neobydleno bez prodejen < 101 101 - 200 201 - 500 501 - 1000

0

2

4

6

8

10 km

> 1000

Obr. 11: Plošný standard sortimentu potravin v urbanistických obvodech Brna roku 2006 (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006, SLDB 2001 a vrstev Arc ČR 500). Zvláštní postavení v sortimentní struktuře mají úzce specializované prodejny dražšího zboží, jako jsou knihy, klenoty, počítače a jejich příslušenství a jiné (sortimentní třída SPEC jak byla vymezena v části 4.2). Tyto prodejny se koncentrují do centrálních míst a jsou tak jednou z možností, jak hodnotit hierarchické stupně občanské vybavenosti. Pro hodnocení jejich rozmístění se zdá být vhodnější ukazatel počtu prodejen, protože jednotky prodávající elektroniku bývají řádově větší než ty s ostatním zbožím. V roce 1997 se prodejny koncentrovaly především v historickém jádru města a jeho bezprostředním okolí. Další koncentrace byla v centru Králova Pole a menší v Židenicích. Částečnou vybavenost vykazuje většina panelových sídlišť, jen na území Vinohrad, Líšně a Lesné se nenacházela žádná prodejna tohoto typu (viz příloha 12). Do roku 2006 došlo k částečné decentralizaci v rozmístění specializovaných prodejen. Stále ještě dominuje městské jádro, ale nelze si nevšimnout nárůstu počtu prodejen severním směrem až do Králova Pole. Vybavenost se zlepšila také v Židenicích a především na sídlištích Vinohrady, Líšeň a Bystrc. V souvislosti se stavbou nákupních center se prodejny specializovaného sortimentu objevily i v jinak málo obydleném jižním segmentu. Z okrajových oblastí města, která nebyla postižena panelovou výstavbou, se jednotky tohoto typu vyskytují pouze v Tuřanech, Bosonohách a v Ivanovicích (zde se ovšem jedná o součást hypermarketu Glóbus). 42

¯ Počet prodejen 0 1 2-5 6 - 20

0

2

4

6

8

10 km

> 20

Obr. 12: Počet prodejen sortimentní střídy SPEC podle urbanistických obvodů v Brně v roce 2006 (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006 a vrstev Arc ČR 500). 4.4.4 Vybrané socioekonomické charakteristiky ovlivňující maloobchodní síť Socioekonomické faktory hrají klíčovou roli v rozmístění prodejen v prostoru města. Jedním z nejdůležitějších je koncentrace obyvatel, o které již bylo pojednáno v části 4.4.2. Další důležitou charakteristikou je počet ekonomicky aktivních obyvatel, kteří utrácejí v maloobchodní síti značnou část svých příjmů. V roce 2001 se pohyboval podíl těchto obyvatel v jednotlivých urbanistických obvodech města nejčastěji v rozmezí 45,1 – 55,0 % (příloha 13). Menší hodnoty dosahovalo 23 urbanů a jejich rozložení ve městě je v podstatě pravidelné. Na druhou stranu více jak 55% podíl ekonomicky aktivních vykazuje 43 obvodů a většina z nich je s panelovou zástavbou. To je vcelku pochopitelné, díky jejich výstavbě v posledních 40 letech a vezmeme-li v potaz, že se sem stěhovali hlavně mladé páry a rodiny. Jiným typem jsou urbany ve kterých žije málo obyvatel a proto zde může dojít k velkým procentuálním výkyvům v závislosti na přechodu jednotlivých obyvatel mezi kategoriemi. Z uvedených skutečností tedy vylívá, že velká sídliště mají velký kupní potenciál. To je určitě jeden z důvodů, proč ve sledovaném se právě zde odehrály velké změny v rozmístění maloobchodní sítě. Jinou důležitou vypovídací hodnotu má růst mobility obyvatel, který je na úrovni urbanistických obvodů nejlépe vyjádřen pomocí podílu domácností s automobilem (viz příloha 14). Jeho hodnota zřetelně stoupá směrem od centra města k jeho okrajům. Více aut

43

mají také obyvatelé žijící v severním segmentu města, což může být vysvětlením, proč zde nedochází k rozvoji maloobchodu. Totéž se dá říci o obyvatelných Brněnských sídlišť. Rozdílné rozmístění nabídky a poptávky má za následek velké dopravní zatížení vybraných komunikací. Z výše uvedených skutečností o rozložení maloobchodu v Brně je zřejmé, že hlavní přepravní proudy budou směřovat z okrajů do centra a nově také do Nákupní zóny Brno-jih. Podle T. Přecechtělové (2006) se na části dálnice D2 zvýšila doprava po vybudování nákupních center v této zóně o 40%.

44

5

VLIV NÁKUPNÍCH CENTER NA MALOOBCHODNÍ SÍŤ Zásadními hráči na poli maloobchodu se v poslední době stávají velká nákupní centra.

Do dnešní doby se neustálila jejich přesná definice, nicméně většina autorů (Szczyrba, 2006 nebo Cimler – Zadražilá, 2007) se shoduje na tom, že nákupní centra tvoří jednotně naplánované, vlastněné a spravované komerční zařízení. Samotné centrum se pak skládá z většího počtu maloobchodních, stravovacích a zábavních jednotek a součástí bývá zpravidla i rozsáhlé parkoviště. Nejednotnost panuje ovšem ve stanovení minimální rozlohy či počtu jednotek v rámci centra a jejich následné klasifikace. Jedna z nich, podle Mezinárodní rady nákupních center, vymezuje 3 skupiny podle prodejní plochy - do 20000 m2, mezi 20000 – 40000 m2 a nad 40000 m2. Nicméně se uvádí, že tyto hranice jsou pouze orientační (Cimler – Zadražilová, 2007). S jiným rozdělením přichází Szczyrba (2006), který nákupní centra rozděluje podle jejich lokalizace na vnitroměstská a okrajová. Další možností je dělení podle převažujícího sortimentu. Základem celého komplexu bývá zpravidla velkokapacitní prodejna typu hypermarket, případně hobbymarket, a k ní přidružené menší prodejny. Snahou je, aby bylo dosaženo široké a vyvážené nabídky a proto se tu soustřeďují i sortimentně podobné obchody lišící se jen cenami nebo kvalitou výrobků. Nákupní centra prošla několika vývojovými stádii. V nejstarší generaci jednoznačně dominovala velkokapacitní prodejna a k ní bylo připojeno několik malých prodejen specializovaného zboží. Za centra druhé generace se považují ta, kde se zvýšil počet samostatných jednotek a vznikla zde restaurační zařízení a různé služby pro zákazníky (například hlídání dětí). Do poslední generace patří ta centra, jejichž plnohodnotnou část tvoří neprodejní plochy. Je zde široká nabídka zábavních a sportovních aktivit jako jsou kina, kluziště dráhy na kolečkové brusle a jiné. Zákazníci sem již nemusí chodit primárně za nákupem, můžou zdejších prosto využívat i k relaxaci a setkávání se. Tato centra také tvoří nejvyšší a nejnovější typ prodejní jednotky (Szczyrba, 2006).

5.1

Rozvoj nákupních center v Brně První nákupní centra vznikají v USA již v 50. letech a o 10 let později se rozšiřují do

Evropy. Do České republiky přišla až jako poslední typ maloobchodní jednotky koncem 90. let. Za první stavbu tohoto druhu se považuje Centrum Černý Most v Praze z roku 1998. Rychlost jejich výstavby odpovídala obecným trendům v našem maloobchodě a tak v roce 2005 existovalo již 200 nákupních center s plochou větší než 5000 m2. Z nich bylo

45

12 s multikiny a další velká část poskytovala zákazníkům jiné vyžití. To ukazuje na rozvoj center třetí generace, na rozdíl od počáteční etapy, ve které dominovaly velké hypermarkety s pár specializovanými prodejnami. Plošný standard dosáhnul 183 m2 na 1000 obyvatel, což je číslo srovnatelné se Západními zeměmi. A i v dalších letech se předpokládalo, že plocha těchto center bude růst ročně o 7% (Cimler – Zadražilová, 2007). Ještě v témže roce, kdy bylo u nás otevřeno první nákupní centrum, se dokončila stavba části budoucí Nákupní zóny Brno-jih a to nákupní centrum Avion Shopping Park. Kolem něj se postupně soustředily další velkoformátové prodejny jako Ikea a později Elektroworld. V období posledního sčítání se v samotném nákupním centru nacházelo 38 jednotek o celkové prodejní ploše 11816 m2. O rok později, tedy 1999, bylo otevřeno další obchodní centrum, Olympia, jen nedaleko odtud. Bohužel leží těsně za hranicí města, a proto se do pravidelných sčítání nezahrnuje. Již od počátku vzbuzovalo toto centrum velkou pozornost, především díky prvnímu multiplexu na Moravě. Komplex prošel několika etapami úprav a rozšiřování. Po té poslední z roku 2007 již přesahuje 84000 m2 plochy a tím se stal největším nákupním centrem a Moravě. Obě tato centra se nepoléhají jen na zákazníky z Brna, ale snaží se využít i křížení dální D1 a D2. O dva roky později bylo otevřeno na křížení dálnice D1 a silnice na Vídeň nákupní centrum Futurum, které v posledním sčítání zahrnovalo 78 prodejen na 21604 m2 prodejní plochy. Poslední dvě nákupní centra vznikla v krátkém období po sobě. Bylo to Nákupní centrum Královo Pole v září 2004 a Galerie Vaňkovka v březnu 2005. Základní údaje o těchto centrech podává tab. 13. Tab. 13: Základní charakteristiky nákupních center a vybraných velkoplošných prodejen v Brně k roku 2006 (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006). Název

Ulice

NC Avion Skandinávská NC Futurum Vídeňská NC Královo Pole Cimburkova NC Vaňkovka Ve Vaňkovce

PP

Počet PP hlavní Podíl PP Počet Podíl jednotek prodejny hlavní parkovacích PP/park. míst prodejny míst

11816 21604 10367 24707

39 78 59 99

8800 9000 7500 3500

74,5 41,7 72,3 14,2

1300 1500 815 1000

9,1 14,4 12,7 24,7

Globus Hradecká 10679 Interspar Vídeňská 6910 Interspar Tkalcovská 1960 Kaufland Sportovní 4942 Kaufland Kamenice 4276 Kaufland Bubeníčkova 2547 Vysvětlivky: PP – prodejní plocha NC – nákupní centrum

14 17 9 9 12 8

10000 5000 1750 4800 4000 2400

93,6 72,4 89,3 97,1 93,5 94,2

1200 450 400 220 150 319

8,9 15,4 4,9 22,5 28,5 8,0

46

Mezi malá nákupní centra se dají zařadit i hypermarkety Interspar na Vídeňské ulici a Globus, které přesahují plochy 5000 m2 a obsahují 14, respektive 17 prodejen. Zatímco u Intersparu byly menší prodejny stavěny se samotným hypermarketem, tak v případě Globusu došlo prvně ke stavbě hypermarketu a až následně k jeho rozšíření o další část. Zajímavé je také srovnání podílu prodejní plochy hlavní jednotky nákupních center. U Avion Shopping Park, Nákupního centra Královo Pole( v obou případech prodejna Tesco) a Interspar Vídeňská se tato hodnota pohybuje mezi 70 až 75%. Naopak u Futura má Tesco podíl 41,7% a Interspar ve Vaňkovce jen 14,2%. Situaci v posledním případě vystihuje i název Galerie Vaňkovka, kdy se označení nákupní galerie používá pro část nákupního centra bez hypermarketu. U dalších velkých prodejen uvedených v tab. 13 je zřejmá dominance hlavní jednotky pohybující se nad 90% či těsně pod touto hranicí.

5.2 Možnosti vymezení spádových oblastí nákupních center Zásadním kritériem pro lokalizaci maloobchodních jednotek je existence dostatečné koupěschopné poptávky, kterou může tvořit jednak obyvatelstvo v místě přímo bydlící, jednak lidé žijící ve větších vzdálenostech. Toto území, pro které jednotka zajišťuje nákupní podmínky, se nazývá zájmová oblast. Ta je teoreticky omezena pouze mírou dostupnosti prodejny, tedy ochotou zákazníku vynaložit určité úsilí k překonání vzdáleností mezi místem bydliště a jednotkou. Faktory, které dostupnost omezují, jsou například čas nutný k přepravě, frekvence spojů hromadné dopravy, terénní překážky nebo druh prodávaného zboží. Dalším, a v dnešní době stále důležitějším faktorem při vymezování zájmových oblastí je míra konkurence ostatních obchodních jednotek. Je třeba brát v potaz, že zákazník se vždy rozhoduje i z pohledu příznivějších cen, lepší obsluhy a jiných hledisek. K tomuto stavu přispívá i zvýšení mobility obyvatelstva, díky kterému se snižuje váha absolutní vzdálenosti (Cimler, 1997). Samotný územní přesun koupěschopné poptávky mezi jednotlivými místy se nazývá nákupní spád. Ten je vyvolán nerovnoměrností nabídky a poptávky, kdy prvně jmenovaná má větší tendence ke koncentraci. Z územního hlediska rozlišujeme dva základní druhy spádu a to vnější, který se uskutečňuje mezi jednotlivými sídly, a vnitřní, který probíhá v rámci jednoho sídla mezi různými úrovněmi vybavenosti. Důležité je také, zda obyvatelé za nákupy vyjíždějí - záporný spád, nebo naopak přijíždějí - kladný spád (Cimler, 1994). Způsob jak vymezit spádové oblasti jednotlivých prodejen, v tomto případě nákupních center, je založen na dvou přístupech. Buď jsou vytvořeny teoretické modely

47

pomocí různých charakteristik, nebo se vychází z empiricky zjištěných dat v terénu, nejčastěji z dotazníkových šetření. Nejjednodušším způsobem modelování je stanovení absolutních vzdáleností od prodejny pomocí kruhové metody. Jejich velikost je závislá na stanovení průměrné docházkové vzdálenosti, kterou je zákazník ochoten absolvovat pro určitý typ nákupu. Podobná je také metoda časových vzdáleností vycházející z doby potřebné k překonání vzdálenosti pomocí dopravních prostředků (Szczyrba, 2006). Kvalitativně vyššími metodami jsou modely obchodní gravitace, se kterými poprvé přišel W. J. Reilly. Ty jsou založeny na skutečnosti, že místa s větším počtem obyvatel si mezi sebou rozdělí poptávku z mezilehlých lokalit. Nevýhodou tohoto modelu je deterministický přístup, kdežto zákazník se chová z velké části nepředvídatelně. Na to se snaží reagovat takzvaný Huffův pravděpodobnostní model, který zohledňuje velikost prodejní plochy a její časovou vzdálenost. Svým způsobem definuje pravděpodobnost návštěvy zákazníka ve všech dostupných prodejnách (Cimler – Zadražilová, 2007).

5.3 Základní modelování spádu nákupních center v Brně Pro modelování byla vybrána nákupní centra, která v roce 2006 přesáhla 5000 m2 prodejní plochy, měla alespoň 10 prodejních jednotek a zároveň zahrnovala velkou prodejnu základního sortimentu. Tyto podmínky splňovaly Avion Shopping Park, Futurum, Nákupní centrum Královo Pole, Vaňkovka, Globus a Interspar na ulici Vídeňské (podrobněji v části 5,1). Zařazeno sem bylo i nákupní centrum Olympie, byť již leží za hranicemi města, ale velká část nakupujících pochází právě z Brna. Nejjednodušší kruhovou metodou byly vymezeny oblasti ve vzdálenostech 1; 2,5 a 5 kilometrů (viz příloha 15). V relaci do 1 kilometru se dá uvažovat o možnostech denní docházky a naopak nad 5 kilometrů přichází v úvahu týdenní, či méně častá docházka. Z výsledků je zřejmá koncentrace obchodních center v jižní části města a také tvorba severojižní osy rozdělující město na poloviny. Již ve vzdálenosti okolo 1 kilometru na sebe navazovalo 5 nákupních center a v zóně do 2,5 km nebyl napojen pouze hypermarket Globus. Na druhou stranu městské části jako Líšeň (na východě) nebo Bystrc a Žebětín (na západě) měla do nejbližšího nákupního centra více jek 5 km. Jinou metodu přestavuje použití Thiessenových polygonů, které v tomto případě přestavují plochy, ze kterých je dané nákupní centrum blíže než ostatní (příloha 15). Je patrné, že podle této metody má nejmenší plochu polygon vymezení nákupním centrem Futurum a naopak největší nákupní centra Královo Pole a Hypermarket Globus. Způsob

48

tohoto vymezení je ovšem třeba brát s rezervou, protože nebere v úvahu terén ani dopravní vybavenost. Je totiž otázkou, zda například obyvatelé Žebětína opravdu jezdí opravdu nakupovat do Globusu a ne po dálnici do Nákupní zóny Brno-jih. Poslední teoretickou metodou, která byla pro modelování spádových oblastí použita, je vymezení na základě minimálního počtu potencionálních zákazníků pro určitý typ maloobchodní prodejny. Podle Z. Szczyrby (2006) je spodní hranice pro nákupní centrum 100000 obyvatel. Při vymezování spádových oblastí na základě počtu obyvatel byly postupně přičítány jednotlivé urbanistické obvody podle údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 až po kritickou hranici. Pokud se při tomto způsobu došlo až k hranicím města, byly také započítány sousední obce.

¯ nákupní centrum Vaňkovka Královo Pole Interspar Futurum Avion Globus Olym pie 0

nepokryté urbanistické obvody

2

4

6

8

10 km

Obr. 13: Spádové oblasti nákupních center v Brně s minimálním počtem obyvatel 100000 (podle SLDB 2001 a vrstev Arc ČR 500). Z uvedeného obrázku je patrný velký překryv jednotlivých centr v jižním segmentu. Nejhůře vůči městu z tohoto pohledu leží nákupní centrum Futurum a Interspar Vídeňská a naopak hypermarket Globus se překrývá pouze s jedním nákupním centrum. Opět se ukazuje, že východní a především západní okraj města leží až za těmito hranicemi.

49

5.4 Případová studie Nákupního centra Královo Pole Nákupní centrum Královo Pole bylo otevřeno v roce 2004 jako již třetí maloobchodní jednotka tohoto typu v Brně. V době svého otevření se snažila těžit ze své výhodnější polohy nedaleko středových částí města. Lokalita Červený Mlýn leží na hranicích městských částí Královo Pole, Černá Pole a Brno-střed při výpadovce na Svitavy. I tak je nejbližší obytná zástavba vzdálená 10 minut chůze. Centrum nespoléhá jen na motorizované zákazníky (jednalo se o velkoplošnou prodejnu, kde byly parkovací plochy umístěny pod budovou) a snaží se zajistit lepší dostupnost pomocí autobusové dopravy. Zastavují zde 2 linky městské hromadné dopravy a jedna linka provozovaná přímo nákupním centrem. Autobus číslo 67 jezdí po většinu dne čtyřikrát do hodiny, ve špičce i šestkrát, linka 81, která je speciálně vybavená pro dopravu handicapovaných osob a takzvaná modrá linka jezdí jednou do hodiny. Samotné nákupní centrum se skládá z hypermarketu, který v době otevření provozoval řetězec Carrefour (v současnosti Tesco) o rozloze 6500 m2 prodejní plochy a dalších 58 menších prodejen v nákupní galerii o celkové prodejní ploše 3133 m2. K tomu se zde nachází 7 kaváren a restaurací a přibližně 5 stánků s drobným zbožím. Otevírací doba galerie je denně mezi 9:00 – 21:00, hypermarket má pak otevřeno nonstop. Krátce po svém otevření zaznamenalo centrum odliv zákazníků díky otevření galerie Vaňkovka. Ta se nachází bezprostředně v městskému centru a je podobně jako zdejší nákupní centrum zaměřena na kvalitnější zboží, především módu. Jinou ranou se stala výstavba malého hypermarketu Kaufland 2 roky po otevření, který se nachází jen 250 metrů od centra. Problematické se zdá být také využití dopravního proudu z výpadovky. Velká část projíždějících jede buď přímo z nebo do historického středu města, kde je bohatá nabídka jiných prodejen a lidé, kteří ze severních okrajů města a přilehlých obcí jedou na velký nákup končí většinou již v hypermarketu Globus. Z těchto důvodů se o zdejším nákupním centru mluví jako o málo úspěšném (viz M. Patočková, 2006). Dotazníkové šetření o nákupním spádu bylo provedeno 12. května 2008 v rozmezí 10:30 až 16 hodin. Celkem bylo dotázáno 100 respondentů přímou formou jak na příchodu, tak na odchodu z centra. Vzor dotazníku je v příloze číslo 16. Z celkového vzorku respondentů tvoří muži 45% a nejpočetněji je zastoupena věková skupina 21 – 30 a 31 – 40 let (36% a 20%). Podle ekonomického stavu je 31 respondentů zaměstnaných a 23 samostatně výdělečně činných. Pokud se podíváme na způsob dopravy, tak zcela jasně dominuje auto s 58% a je také důležité poznamenat, že z tohoto počtu jen pro 3

50

respondenty to nebyl obvyklý způsob dopravy do tohoto centra. Dalších 27% návštěvníků využilo pro dopravu městskou hromadnou dopravu, ale jen pro 20% to bylo běžné, 11 lidí šlo pěšky a 4 přijely na kole. Z hlediska časových vzdáleností trvala 47% nakupujících cesta jen do 10 minut a dalším 30 v intervalu 11 – 20 minut. Významněji je zastoupena ještě cesta do 30 minut a další kategorie dávají dohromady jen 12 dotazovaných. Pokud se podíváme na časové hledisko podle využití dopravního prostředku, tak oproti celkovému vzorku cestovali déle lidé jedoucí hromadnou dopravou – 41% z nich trávilo na cestě 11 až 20 a jen 33% 10 a méně minut. naopak zákazníci využívající auto z 57% jeli do 11 a z 24% do 20 minut.

S delší dobou cesty úzce souvisí počet členů domácnosti, pro které

respondent pravidelně nakupuje. Všichni zákazníci, kterým cesta trvala déle než 41 minut uvedli 3 a více osob. 50

[%] 47

45 40 35 30

30 25 20 15

11

10 5

4

4

31-40

41-60

4

0 do 10

´11-20

21-30

60 a více [min]

Obr. 14: Čas respondentů strávený cestou do Nákupního centra Královo Pole dne 12. května 2008 (podle vlastního šetření). Údaj o absolutní vzdálenosti cesty byl zjišťován nepřímo pomocí otázky na ulici bydliště či zaměstnání (pokud respondent naznačil, že přišel z práce). Vzdálenost pak byla vypočtena pomocí serveru www.mapy.cz jako přímka spojující uvedenou ulici s adresou nákupního centra. Z těchto údajů vyplývá, že plných 46% zákazníků přijelo ze vzdálenosti menší, než 2,5 kilometru. V dalších dvou kategoriích (do 5 a do 10 km) se shodně umístilo 18 respondentů. Celkem tedy z okruhu do 5 kilometrů od centra pocházely dvě třetiny zákazníků. To ukazuje na velkou konkurenci mezi maloobchodními jednotkami minimálně

51

v této části města. Pokud výsledky srovnáme s přílohou 15, tak do vzdálenosti 2,5 km se uvedené nákupní centrum překrývá pouze se zónou Galerie Vaňkovka. 50

[%] 46

45 40 35 30 25 18

20

18

15 10

7

5 3

5

3

0 do 2,5

2,51-5

´6-10

´11-20

20-30

30-50

50 a více [km]

Obr. 15: Vzdálenost ulice bydliště zákazníků Nákupního centr Královo Pole dne 12. května 2008 (podle vlastního šetření a údajů ze serveru www.mapy.cz). Z pohledu četnosti nákupů jen 6% respondentů uvedlo, že sem chodí nakupovat denně a dalších 18 několikrát týdně. Naopak 28% se vyjádřilo, že do tohoto nákupního centra zavítají jen občas. Při srovnání s malou dojížďkovou vzdáleností i časem k tomu potřebným se tak ukazuje malá atraktivita tohoto místa. Téměř polovina (43%) zákazníků zde nakupuje základní sortiment a pro stejné množství je to i hlavní místo, kde tyto věci pořizují. Jen 19% respondentů uvedlo jako hlavní účel nákup nepotravinářského zboží a 28% nemohlo jednoznačně převládající určit typ. Na otázku, co je hlavním důvodem výběru zdejšího centra 40% zákazníků uvádí dobrou dostupnost a dalších 15% konkrétně možnost parkování. Tyto možnosti volili téměř vždy lidé, kteří přijeli vlastním vozem a naopak je neuváděli ti, kteří přijeli MHD. Na druhém místě se umístila šíře sortimentu s 28% a kvůli kvalitě výrobků sem přijelo jen 5% zákazníků. Naznačené výsledky nemusí zobrazovat úplnou skutečnost. Absolutní vzdálenost se může značně lišit podle konkrétního místa bydliště na jednotlivých ulicích, stejně jako skladba zákazníků v pozdním odpoledni a večeru nemusí odpovídat uvedenému vzorku. Přesto výsledky ankety potvrdily obecné závěry vycházející z modelování a naznačili i nějaké zajímavé skutečnosti.

52

6

ZÁVĚR Maloobchod představuje složitý komplex těžko pochopitelný v jeho celku, či širších

souvislostech. U nás jsou tyto snahy ještě zkomplikovány velkými historickými výkyvy, které orientaci ještě více znesnadňují. Změny, které se odehráli v posledních 18 letech v rámci maloobchodu do značné míry setřeli problémy, kterým celé odvětví trpělo v době centrálně plánované ekonomiky. Jednalo se především o celkovou nedostatečnou plošnou vybavenost měst a naprosto neodpovídající sortimentní skladbu. Přesto se i v této době u nás projevovaly podobné tendence v koncentraci a budování nových druhů prodejen jako v západních zemích, byť v jiné kvalitativní rovině. V kontrastu k tomu nastal po roce 1989 obrovský rozvoj na celém poli maloobchodu. Vzniklo nespočet nových jednotek, které rychle zaplnily problematická místa a byly schopny uspokojovat velký zájem o nové zboží. Za nedlouho na to přišly na náš trh první zahraniční řetězce, které odstartovaly další etapu koncentrace. Jejich pozice rychle sílila v závislosti na tom, jak se měnilo nákupní chování populace. Do přelomu tisíciletí se u nás objevily téměř všechny typy maloobchodních jednotek a čas mezi nástupem nového formátu, jeho vrcholem a úpadkem se počítal na roky. V současnosti se dá o české maloobchodní síti říci, že se dosti podobá svým západoevropských vzorům. Úroveň nasycenosti u některých sortimentních druhů přesáhla kritickou hodnotu, což se projevuje v odchodu velkých mezinárodních řetězců. Brno se dá považovat za modelový příklad celostátního vývoje. Na počátku trpělo všemi neduhy socialistické maloobchodní vybavenosti, nicméně své ztráty oproti jiným rychle dohnalo již v první polovině 90. letech. Nástup a rozvoj velkoformátových prodejen ve městě na konci století předznamenal jejich expanzi do dalších částí České republiky. V dnešní době se v úrovni prodejní plochy pohybuje město nad evropskými průměry, což jistě posiluje jeho centrální funkci. Dalším trendem spojeným s novými prodejnami je oslabování pozice centra, které má souvislosti i s procesem suburbanizace. Posledním typem maloobchodní jednotky, který zažil v Brně velký rozvoj jsou nákupní centra. Jejich rozmístění ve městě ovšem není rovnoměrné, což ukazují jednoduché modely spádových oblastí. Jedním z méně úspěšných center se zdá být právě Nákupní centrum Královo Pole, což ukazují i některé výsledky anketního šetření. O budoucím vývoji maloobchodu se dá jen spekulovat. Patrně bude pokračovat další koncentrace v rukou několika málo společností a zájem se více přesune do menších měst a obcí. Co to bude znamenat pro Brno ukáže čas.

53

POUŽITÁ LITERATURA A PRAMENY Berry, B. J. L. (1971): Geografie tržních středisek a maloobchodní sítě. Přel. J. Franěk. 1. vyd., Výzkumný ústav výstavby a architektury, Praha. 160 s. Cimler, P. (1994): Územní strategie obchodních firem. 1. vyd., Vysoká škola ekonomická, Praha. 134 s. Cimler, P. (1997): Retail management, lokalizace a provoz maloobchodu. 1. vyd., Vysoká škola ekonomická, Praha. 112 s. Cimler, P. – Zadražilová, D. (2007): Retail Management. 1. vyd., Management Press, Praha. 307 s. Dobeš, J. (1983): Prostorová analýza maloobchodní sítě města Brna a jeho zázemí. [rukopis], Přírodovědecká fakulta Univerzity J. E. Purkyně, Brno. 55 s. Dokoupil, M. (1995): Transformace obchodu v ČR na začátku devadesátých let a její geografické aspekty. [rukopis], Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Brno. 48 s. Fučíková, N. (1973): Geoigrafická analýza obchodnej siete Bratislavy. In: Inovácia v geografii a vo vysokoškolskej edukácii. Acta geographica Universitatis Comenianae Economico-geographica, Nr. 12, Slovenské pedagogické nakladatelstvo, Bratislava. s. 269 – 280. Haggett, P. (1965): Locational Analysis in Human Geography. 1. Issue., Edward Arnold, London. 339 p. Hampl, M. – Gardavský, V. - Kühnl, K. (1989): Regionální struktura a systém osídlení ČSR. 1. vyd., Universita Karlova, Praha. 255 s. Ježek, J. (2001): Vliv velkoplošných nákupních center na maloobchodní síť v centru města Plzně. In: Tomek, J. (eds.): Podniky, regiony, euroregiony před vstupem před vstupem České republiky do Evropské unie. Západočeská univerzita v Plzni, Cheb, s. 89 – 98. Kroc, S. (1975): Nákupní spád. 1. vyd., Výzkumný ústav obchodu, Praha. 56 s. Kroc, S. (1978): Maloobchodní síť. 1. vyd., Merkur, Praha. 215 s. Maryáš, J. (1983): K metodám výběru maloobchodních středisek a sfér jejich vlivu. Zprávy GgÚ ČSAV, roč. 20., č. 3., Geografický ústav ČSAV Brno s. 61 – 80. Maryáš, J. (1990): Vybrané aspekty hodnocení obslužné sféry v Československu. Geografický ústav ČSAV, Brno. 28 s. Mulíček, O. (2004): Město Brno v období transformace. [rukopis], Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Brno. 129 s.

54

Novotná, E. (1992): Analýza nákupních podmínek obyvatelstva města Brna. [rukopis], Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Brno. 74 s. Očovský, Š. (1973): Geografická problematika obchodu na juhozápadnom Slovensku. Geografický časopis, roč. 25, č. 2, s. 122 –135. Patočková, M. (2006): Přichází soumrak chrámů konzumu? IDNES.cz [dostupné on-line na http://ekonomika.idnes.cz/ekonomika.asp?r=ekonomika&c=427436] Pommonis, C (2004): The Retailing Structure od Prague from 1990 to 2003: Catching up with the Western Cities? European Spatial Research and Policy, vol 11., no. 1, Lodz, p. 117 – 133. Pražská, L. a kol. (2000): Globalizace a obchod. 1. vyd.,Vysoká škola ekonomická, Praha. 175 s. Přecechtělová, T. (2006): Vývoj maloobchodní sítě ve městě Brně. [rukopis], Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Brno. 81 s. Ryšavý, Z. (1970): Územní rozbor maloobchodní sítě a sítě služeb v Ostravě. Výstavba a architektura, roč. 16, č. 6, s 7 - 11 Starzyczná, H. – Steiner, J. (2000): Maloobchod v českých zemích v proměnách let 1918 – 2000. 1. vyd., Slezská univerzita v Opavě, Karviná. 233 s. Szczyrba, Z. (2000): Transformace struktur maloobchodní sítě České republiky. [rukopis], Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Brno. 145 s. Szczyrba, Z. (2005): Maloobchod v ČR po roce 1989. 1. vyd., Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc. 126 s. Szczyrba, Z. (2006): Geografie obchodu. 1. vyd., Univerzita palackého v Olomouci, Olomouc. 90 s. Ševera, M. a kol. (1990): Koncepce a metodika rozvoje obchodní sítě. 1. vyd., Výzkumný ústav obchodu, Praha. 71 s. Tonev, P. (1998): Změny maloobchodní sítě v ČR v první polovině devadesátých let. [rukopis], Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Brno. 67 s. Vaishar, A. (1983): Občanská vybavenost. In: Geoekologie brněnské aglomerace.Studia geografica, sv. 83, Geografický ústav ČSAV, Brno, s. 234 – 254. Wokoun, R. (1981): Vybrané problémy geografie obchodu města Brna a jeho spádového území. In: Sborník referátů 15. sjezdu ČSGS. ČSGS při ČSAV, Brno, s. 358 – 362. Wokoun, R. (1983): Regionálně geografická analýza spádu do obchodního centra města Brna (na příkladu obchodního domu Prior). [rukopis], Přírodovědecká fakulta Univerzity J. E. Purkyně, Brno.

55

Ženatá, M. (1984): Rozmístění velkoprodejen potravin v centru města Brna. [rukopis], Přírodovědecká fakulta Univerzity J. E. Purkyně, Brno. 66 s. Periodika Moderní obchod a Urbanismus a územní rozvoj

Internetové zdroje: www.gfk.cz http://www.futurumbrno.cz/ http://www.nckrpole.cz/ http://www.brno.avionshoppingpark.cz/ http://www.galerie-vankovka.cz/ http://www.olympia-centrum.cz/english/ http://www.mapy.cz http://www.czso.cz (dostupné k 16. květnu 2008)

Prameny: Průzkumu maloobchodní sítě 2006 Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Arc ČR 500, soubor zsj.shp

56

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1

Struktura, podíl a vývoj stálých prodejen maloobchodní sítě na území České republiky s vybranými typy maloobchodních jednotek v letech 1953 až 1989

Příloha 2

Působení vybraných zahraničních na trhu v České republice v období 1992 a 2008

Příloha 3

Indexy změny počtu podejen, rozlohy, průměrné prodejní plochy a typu prodeje jednotek maloobchodní sítě v Brně v období 1997 – 2006

Příloha 4

Počet, index změny a podíl prodejní plochy prodejen podle velikostních kategorií v Brně mezi léty 1997 a 2006 a jejich

Příloha 5

Počet prodejen, indexy změny a podíl jednotlivých velikostních kategorií potravinářského a nepotravinářského sortimentu v Brně mezi léty 1997 až 2000

Příloha 6

Urbanistické obvody a jejich typy Brně k 31. 12. 2007

Příloha 7

Počet prodejních jednotek v urbanistických obvodech Brna k roku 1997 a 2006

Příloha 8

Prodejní plocha v urbanistických obvodech Brna k roku 1997 a 2006

Příloha 9

Hustota obyvatel podle urbanistických jednotek v Brně v roce 2001

Příloha 10 Plošný standard podle urbanistických obvodů Brna v roce 1997 Příloha 11 Prodejní plocha a plošný standard potravin v urbanistických obvodech Brna v roce 1997 Příloha 12 Počet prodejen v sortimentní třídě SPEC podle urbanistických obvodů v Brně k roku 1997 Příloha 13 Podíl ekonomicky aktivních na celkovém počtu obyvatel v urbanistických obvodech Brna v roce 2001 Příloha 14 Podíl domácností s automobilem z celkového počtu podle urbanistických obvodů v Brně k roku 2001 Příloha 15 Zóny docházkové vzdálenosti vymezení Thiessenových polygonů na základě rozložení nákupních center v Brně Příloha 16 Vzor dotazníku použitého k anketrárnímu šetření v Nákupním centru Královo Pole dne 12. května 2008

57

Příloha 1 Struktura stálých prodejen maloobchodní sítě na území České republiky s vybranými typy maloobchodních jednotek v letech 1953 až 1989 (převzato: Starzyczná, H., 2000, s. 85) Rok

Stálé prodejny

v tom

potravin nepotravin smíšené OD a DNS samoobsluhy 1953 61846 25513 18675 10885 71 1955 60749 24931 19505 10746 101 66 1960 55150 22688 20024 9374 77 3720 1965 49379 19455 17985 8640 123 7150 1970 49375 18844 15694 8987 273 7250 1975 48879 17973 15845 9145 404 7970 1980 45507 16177 15349 8522 609 8571 1985 43861 15236 14697 8435 745 9076 1989 43382 14870 14745 8429 815 9228 Vysvětlivky: OD - obchodní domy, DNS - družstevní nákupní střediska

Podíly vybraných typů maloobchodních jednotek na počtu stálých prodejen na území České republiky v období 1953 až 1989 (převzato: Starzyczná, H., 2000, příl. 9) z toho (%) Stálé prodejny (%) potravin nepotravin smíšené OD a DNS samoobsluhy 1953 100,0 41,3 30,2 17,6 0,1 1955 100,0 41,0 32,1 17,7 0,2 0,1 1960 100,0 41,1 36,3 17,0 0,1 6,7 1965 100,0 39,4 36,4 17,5 0,2 14,5 1970 100,0 38,2 31,8 18,2 0,6 14,7 1975 100,0 36,8 32,4 18,7 0,8 16,3 1980 100,0 35,5 33,7 18,7 1,3 18,8 1985 100,0 34,7 33,5 19,2 1,7 20,7 1989 100,0 34,3 34,0 19,4 1,9 21,3 Vysvětlivky: OD - obchodní domy, DNS - družstevní nákupní střediska Rok

Vývoj struktury maloobchodní sítě s vybranými typy maloobchodních jednotek na území České republiky v letech 1953 až 1989, vztažených k roku 1953 (upraveno podle Starzyczná, H., 2000, příl. 9) Rok

Stálé prodejny v tom (%) (%) potravin nepotravin smíšené OD a DNS samoobsluhy* 1953 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 1955 98,2 97,7 104,4 98,7 142,3 0,1 1960 89,2 88,9 107,2 86,1 108,5 6,7 1965 79,8 76,3 96,3 79,4 173,2 14,5 1970 79,8 73,9 84,0 82,6 384,5 14,7 1975 79,0 70,4 84,8 84,0 569,0 16,3 1980 73,6 63,4 82,2 78,3 857,7 18,8 1985 70,9 59,7 78,7 77,5 1049,3 20,7 1989 70,1 58,3 79,0 77,4 1147,9 21,3 Vysvětlivky: * vztaženo ke všem typům maloobchodních jednotek OD - obchodní domy, DNS - družstevní nákupní střediska

58

Příloha 2 Působení vybraných zahraničních na trhu v České republice mezi léty 1992 a 2008 (upraveno a doplněno podle: Szczyrba, Z., 2006, s. 91) ´91 ´92 ´93 ´94 ´95 ´96 ´97 ´98 ´99 ´01 ´02 ´03 ´04 ´05 ´06 ´07 ´08 Ahold Billa Delvita Asko nábytek Plus discount Edeka Norma Baumax Bauhaus Dm-drogerie Julius Meinl Rossmannn OBI Sconto nábytek Tesco Globus Europa Möbel Ikea Droxi Interspar Penny Market Makro Kaufland Carrefour Hornabch Lidl Vysvětlivky: tučně zvýrazněny potravinářské řetězce

59

Příloha 3 Indexy změny počtu podejen, rozlohy, průměrné prodejní plochy a typu prodeje jednotek maloobchodní sítě v Brně (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006). Index

Prodejny celkem

z toho

Celková PP [m2]

pultové samoobslužné 2000/1997 122,5 121,1 128,1 2003/2000 113,2 111,3 120,9 2006/2003 98,8 89,3 134,1 2006/1997 136,9 120,4 207,7 Vysvětlivky: PP – prodejní plocha

167,8 110,9 114,3 212,7

Počet prodejen

z toho pultové samoobslužné 169,2 166,5 102,3 118,9 105,1 121,6 181,9 240,9

Prodejní plocha

samoobslužné 29% pultové 41%

samoobslužné 59%

pultové 71%

Počet prodejen a celková prodejní plocha maloobchodní sítě v Brně podle typu prodeje v roce 2006 (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006).

60

Příloha 4 Počet prodejen podle velikostních kategorií v Brně mezi léty 1997 a 2006 (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006). Rok

Prodejny z toho podle velikosti PP [m2] celkem do 50 51 - 200 201 - 400 401 - 1000 1001 - 3000 3001 - 5000 5001 a více 1997 3214 2421 620 79 63 24 3 4 2000 3936 2906 751 122 97 40 8 12 2003 4455 3337 800 131 112 53 10 12 2006 4401 3128 867 176 151 56 9 14 Vysvětlivky: PP – prodejní plocha

Indexy změny počtu podejen v rámci jednotlivých velikostních kategorií v Brně mezi léty 1997 a 2006 (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006). Prodejny z toho ve velikostní kategorii podle PP [%] celkem do 50 51 - 200 201 - 400 401 - 1000 1001 - 3000 3001 - 5000 5001 a více 2000/1997 122,5 120,0 121,1 154,4 154,0 166,7 266,7 300,0 2003/2000 113,2 114,8 106,5 107,4 115,5 132,5 125,0 100,0 2006/2003 98,8 93,7 108,4 134,4 134,8 105,7 90,0 116,7 2006/1997 136,9 129,2 139,8 222,8 239,7 233,3 300,0 350,0 Vysvětlivky: PP – prodejní plocha Index

Podíl jednotlivých velikostních kategorií na celkové prodejní ploše maloobchodních jednotek v Brně mezi léty 1997 a 2006 (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006). Rok

Celková PP [%]

z toho podíl na velikosti PP [%] do 50 51 - 200 201 - 400 401 - 1000 1001 - 3000 3001 - 5000 5001 a více 1997 100,0 23,6 21,9 8,6 13,6 14,9 4,6 12,7 2000 100,0 16,5 15,4 8,3 13,4 14,6 7,4 24,3 2003 100,0 17,1 15,4 7,9 14,4 17,0 7,9 20,4 2006 100,0 14,4 14,3 9,1 17,1 16,3 5,9 22,9 Vysvětlivky: PP – prodejní plocha

61

Příloha 5 Počet prodejen a indexy změny potravinářského a nepotravinářského sortimentu v Brně mezi léty 1997 až 2000 (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006). Počet prodejen

Sortiment

Index počtu prodejen [%]

1997 2000 2003 2006 POTR 708 827 901 888 NEPOTR 2506 3109 3554 3513 Celkem 3214 3936 4455 4401 Vysvětlivky: POTR – sortiment potravin NEPOTR – nepotravinářský sortiment PP – prodejní plocha

2000/1997 2003/2000 2006/2003 2006/1997 116,8 108,9 98,6 125,4 124,1 114,3 98,8 140,2 122,5 113,2 98,8 136,9

Podíl jednotlivých velikostních kategorií prodejen na celkovém počtu jednotek potravinářského a nepotravinářského sortimentu v Brně mezi v roce 1997 a 2006 (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006). Celková z toho podle velikosti PP [m2] 2 PP [m ] do 50 51 - 200 201 - 400 401 - 1000 1001 - 3000 3001 - 5000 5001 a více 1997 100,0 74,3 17,7 2,5 3,7 1,4 0,1 0,3 POTR 2006 100,0 80,1 11,7 1,8 3,9 1,4 0,6 0,6 1997 100,0 75,6 19,7 2,4 1,5 0,6 0,1 0,1 NEPOTR 2006 100,0 68,8 21,7 4,6 3,3 1,3 0,1 0,3 Vysvětlivky: POTR – sortiment potravin NEPOTR – nepotravinářský sortiment PP – prodejní plocha Sortimentk roku

Příloha 6

¯ Typy urb anistických obvodů obytné plochy

dopravní areály

průmyslové areály

areály občanské vybavenosti

rekreační plochy

ostatní účelové plochy

lesní plochy

odloučené obytné plochy

zemědelské plochy

rezervní plochy

0

2

4

6

8

10 km

Urbanistické obvody a jejich typy Brně k 31. 12. 2007 (podle dat z www.czso.cz a vrstev Arc ČR 500).

62

Příloha 7

¯ Počet prodejen 0 1- 5 6 - 20 21 - 50 51 - 100 0

> 101

2

4

6

8

10 km

Počet prodejních jednotek v urbanistických obvodech Brna k roku 1997 (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006 a vrstev Arc ČR 500).

¯ Počet prodejen 0 1 -5 6 - 20 21 - 50 51 - 100 0

> 101

2

4

6

8

10 km

Počet prodejních jednotek v urbanistických obvodech Brna k roku 2006 (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006 a vrstev Arc ČR 500).

63

Příloha 8

¯ 2

Prodejní p loc ha [m ] 0 1 - 500 501 - 1000 1001 - 3000 3001 - 10000 > 10001

0

2

4

6

8

10 km

Prodejní plocha v jednotlivých urbanistických obvodech Brna k roku 1997 (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006 a vrstev Arc ČR 500).

¯ 2

Prodejní plocha [m ] 0 1 - 500 501 - 1000 1001 - 3000 3001 - 10000 0

> 10001

2

4

6

8

10 km

Prodejní plocha v jednotlivých urbanistických obvodech Brna k roku 2006 (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006 a vrstev Arc ČR 500).

64

Příloha 9

¯ Počet ob yvatel na km

2

0 0,1 - 500,0 500,1 - 2000, 0 2000, 1 - 5000,0 5000, 1 - 10000,0 0

> 10000,0

2

4

6

8

10 km

Hustota obyvatel podle urbanistických jednotek v Brně v roce 2001 (podle SLDB 2001 a vrstev Arc ČR 500). Příloha 10

¯ 2

Plošný standard [m /ob yv*1000] neobydleno bez prodejen < 251 251 - 500 501 - 1000 1001 - 2000 2001 - 5000

0

2

4

6

8

10 km

> 5000

Plošný standard podle urbanistických obvodů Brna v roce 1997 (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006, SLDB 2001 a vrstev Arc ČR 500).

65

Příloha 11

¯ 2

Prodejní plocha [m ] 0 1 - 100 101 - 200 201 - 500 501 - 1000 0

2

4

6

8

10 km

> 1000

Prodejní plocha sortimentu potravin v urbanistických obvodech Brna v roce 1997 (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006 a vrstev Arc ČR 500).

¯ 2

Plošný standar d [m /obyv*1000] neo bydleno bez prodejen < 101 101 - 200 201 - 500 501 - 1000

0

2

4

6

8

10 km

> 1000

Plošný standard potravinového sortimentu v urbanistických obvodech Brna v roce 1997 (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006, SLDB 2001 a vrstev Arc ČR 500).

66

Příloha 12

¯ Počet prodejen 0 1 2-5 6 - 20 0

> 20

2

4

6

8

10 km

Počet prodejen v sortimentní třídě SPEC podle urbanistických obvodů v Brně k roku 1997 (podle Průzkumu maloobchodní sítě 2006 a vrstev Arc ČR 500). Příloha 13

¯ Podíl ekonomicky aktivních [%] 0 0,1 - 45,0 45,1 - 55,0 55,1 - 75,0

0

> 75,0

2

4

6

8

10 km

Podíl ekonomicky aktivních na celkovém počtu obyvatel v urbanistických obvodech Brna v roce 2001 (podle SLDB 2001 a vrstev Arc ČR 500).

67

Příloha 14

¯ Podíl domá cností s autmobylem [%] neobydleno 0,0 - 25,00 25,1 - 45,0 45,1 - 55,0 55,1 - 75,0

0

2

4

6

8

10 km

> 75,1

Podíl domácností s automobilem z celkového počtu podle urbanistických obvodů v Brně k roku 2001 (podle SLDB 2001 a vrstev Arc ČR 500).

68

Příloha 15

Zóny docházkové vzdálenosti nákupních center v Brně (podle vrstev Arc ČR 500).

¯

nákupní centum hrana polygonu 0

urbanistick é obvody

2

4

6

8

10 km

Vymezení Thiessenových polygonů na základě rozložení nákupních center v Brně (podle vrstev Arc ČR 500).

69

Příloha 16 1. Jak často nakupujete v tomto nákupním centru? denně x několikrát týdně x 1x týdně x několikrát měsíčně x 1x měsíčně x nepravidelně A B C D E F 2. Co zde obvykle nakupujete? potraviny a základní drogérii A

x

nepotravinářské zboží B

x

oboje C

3. Je toto nákupní centrum Vaším hlavním místem pro nákup základního sortimentu? ano x ne A B 4. Pokud ne, kde tento sortiment nejčastěji nakupujete? smíšené zboží x samoobsluha x supermarket x velká podejna x jiný hypermarket A B C D E 5. Kvůli čemu sem chodíte nakupovat/proč jste sem přišli? Sortiment x ceny x kvalita výrobků x dostupnost x A B C D

možnost parkovat E

6. Jakým způsobe jste se sem dopravil/a? auto/moto x MHD x kolo x chůze A B C D 7. Je to typický způsob dopravy do tohoto nákupního centra? ano x ne A B 8. Jak dlouho Vám trvala doprava? do 10 minut x 11-20 minut x 21-30 minut x 31-40 minut x 41-60 minut x hodina a více A B C D E F 9. Kam půjdete/pojedete po ukončení zdejšího nákupu? domů x do práce x na další nákupy x jinam A B C D 10. Pohlaví muž x žena A B 11. Věková skupina do 20 let x 21-30 let A B

x

31-40 let x 41-50 let x 50-64 let x 65 a více C D E F

12. Zaměstnání zaměstnaný x nezaměstnaný x podnikatel/živnostník x studující x v důchodu A B C D E 13. Počet členů v domácnosti 1 x 2 x 3 A B C

x

4 D

x

5 a více E

14. Bydliště (POUZE ulice), případně obec (u mimobrněnských)

70

x na MD F