České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební Katedra urbanismu a územního plánování, Thákurova 7, 166 29 Praha 6
127XZUR – Základy urbanismu – ZS 2016/2017 -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Přednáška č. 5 - 02.11.2016
Vývoj urbanismu II – novověk
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Obrázky a komentář při přednáškách. Osnova určena jako pomůcka pro studenty FSv.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Renesance - Vznik v Itálii, město jako záměrně utvářený prostorový celek – vývoj teorií - Vzor Vitruvius – deset knih o architektuře – překlady - Leone Battisty Alberti 1485 – O věcech stavebních – většinou jednotlivé stavby - o městě několik odstavců - Filarete – cca 1495 – ve své době nedoceněný - typické hvězdicovité – ideální uspořádání města Sforzinda - Andreo Palladio 1570 - čtyři knihy o architektuře - Francesco Martini – traktát o architektuře civilní a vojenské - Leonardo Da Vinci – Skici a poznámky z doby kdy působil v Miláně – vynálezy – řešení dopravy ve více úrovních, nákladní doprava v podzemí budov, trvalé proplachování kanalizačních soustav vodními toky, města na terasách, regionální plánování - Hlavní těžiště tvorby v jednotlivých architektonických a výtvarných dílech, návrat k antickým ideálům – hledání ideálního města - ve městech špatné hygienické poměry – největší města cca 100.000 obyvatel - Významná města Iálie – Florencie - Piazza Annuziata, Benátky – nenavazují na starší osídlení, organický charakter daný přírodními podmínkami – náměstí sv. Marka, Řím – architekti zde poznávali antiku - Palma Nuova – nově založené město hvězdicovitého půdorysu, další založená – Pienza, Sabbioneta Renesance severně od Alp - Žádná inspirace antickými stavbami - silný gotický sloh – nástup renesance až 1500 i později - Nejprve pouze dekorace na gotických stavbách, později celé budovy a nakonec (po desetiletích) celé urbanistické soubory - Francie – koncem 15. století pronikání teoretických koncepcí - Nejprve uplatnění renesance na zámcích na Loiře, později Fontainebleau – centrum umělecké tvorby – Paříž později - Leonardo Da Vinci – trávil poslední dva roky v Paříži - skici sídla francouzských králů - díla kniha o architektuře 1559 – Jacques Androuet Du Cerceau - o opevněních a architektonických úskocích a perspektivě – Jaques Perreta De Chambery - 1601 v Paříži (projekty měst) - Francouzská města – v urbanistickém měřítku uplatnění renesance u města Vitry Le Francios – - Nově založené město Richelieu - rezidence z přestavěného zámku - Pevnosti – rozšíření Le Havru - Pravidelné město přistavěno ke středověkému Nancy - Na konci 17. st. Ludvík XIV. založil úřad pro stavbu pevností – v čele Sebastien Lepreste Vauban (1633 - 1707) - opevnění stovky pohraničních měst + 50 nových pevností 5/1
Renesance Německo - Do Německa renesance vstupuje ještě později než do Francie - nejvíce se nový sloh uplatnil v početných teoretických spisech - 1534 Vitruvův traktát latinsky a německy, později překládány i italské renesanční traktáty - německé traktáty – Albrecht Dürer – 1527 - „Několik poučení o opevňování měst, zámků a míst“, Daniel Speckle - 1584 -„Architektura pevností“ - německá města - Fuggeri – první plánovitě založený soubor 1519 – dělnické sídliště pro náboženské uprchlíky - Hanau -1597 – holandští emigranti založili nové šachovnicové město v sousedství staršího středověkého města - Mannheim – 1699 – největší německé pevnostní město Renesance Anglie - Renesance až v polovině 16. st – zatím práce řemeslníků - První teoretik Joh Shut 1563 – navazuje na Vitruvia - První urbanistický soubor – 1631 – náměstí navržené I. Jonesem Covent Garden – v Londýně – předobraz mnoha parkových náměstí - přístavní město Elisabetha (kolonizace Irska) – nazvané po královně – 1600 - irské Londonderry – založeno r. 1610 pro Františka I. - replika fr. Vitry – Le –Francois - filozof a politik Thomas More – 1516 - nejstarší latinský renesanční utopistický spis „ knížka v pravdě zlatá a stejně užitečná jako zábavná o nejlepším stavu státu a o novém ostrově utopii“ – kritika tehdejší Anglie a popis ideální země s ideálními městy České království - Do Čech koncem 15. století, rozvoj v průběhu 16. Století - Hustá síť středověkých měst nedávala příznivé předpoklady pro uplatnění pravidelných renesančních koncepcí - Mimo Prahu šlechtické rody - přestavba hradů v renesančním duchu, nebo přesídlení do nových renesančních - Tato zámecká sídla v těsném sousedství měst, doplněná zahradami - Úpravy – Český Krumlov – upraven a doplněn zahradou, Rožmberkové – Jindřichův Hradec a Třeboň, Telč se zámeckým sídlem a Ostrov nad Ohří - Ve městech přestavby domů, přestavby či nové radnice , městská opevnění a městské brány, výjimečně na církevních stavbách – především po požárech - Tři přestavby měst po požárech v 16. St. – Pardubice – Jan z Pernštejna obnoveny – pravidelná úprava náměstí a s městem sousedící novostavba zámku, Moravská Třebová (požáry 1508 a 1541) a Nové Město nad Metují – po požáru (1526) prodáno Vojtěchovi z Pernštejna - Těžba stříbra – rozvoj a bohatství horních měst – nové renesanční stavby – Šilinkům patřící Jáchymov –díky složitému terénu se neuplatnil pravidelný renesanční koncept - V Krušných horách v 1. Pol. 16. st další horní města – Krupka - pravidelné založení na šachovnicovém půdoryse – Hora Svaté Kateřiny a Výsluní – s dominantním kostelem v šachovnicovém půdoryse - V severovýchodních Čechách – Nové Město pod Smrkem – jednoduchý šachovnicový půdorys - Přestavba a rozšíření Jičína - Albrecht z Valdštejna jej chtěl přestavět a rozšířit jako svou rezidenci - časově práh baroka – koncepčně renesance, projekt vypracovaný Nicolou Sebregondim v letech 1631 – 33, součástí mělo být kromě zámku i arcibiskupství a univerzita Baroko a klasicismus – proměny metropolí - Metropole se nemohly spokojit s měřítky středověkých půdorysů - Baroko – změna měřítek, monumentální koncepce, osovost 5/2
-
Řím
-
Význam Itálie v době baroka klesá – stoupá význam Říma – díky katolické církvi – Vatikán poutní místo Orientační časové vymezení 17. A 18. St. Urbanizace vyvolaná populačním přírůstkem Přesun těžiště obchodu ze středozemního moře na západoevropské pobřeží Atlantiku
-
Řím – během 150 let nejvýznamnější metropole západního světa – především díky papežům - Nejprve vše soustředěno na výstavbu Vatikánu - Problémy s přístupem do města, postupné zlepšování, avšak bez celkové koncepce - Zásadní změna – Sixtus V. – během pěti let propojí monumentálními třídami všechny hlavní římské kostely - Na konci 16. stol. vytvořena základní koncepce barokního urbanismu – polycentrické půdorysné soustavy - architekt – Domenico Fontana (1543 – 1608) - spojil soustavu hlavních městských tříd nejprve sedm, později všech devět poutních míst mezi sebou i s branami (některé jen naznačili s nadějí, že budou později obestavěny) - budování vodovodů pro celý Řím, paláce a zahrady - pokračování barokních staveb i za nástupců Sixta V. Proměny metropolí – Francie - V popředí při vzniku baroka a klasicismu - Významné urbanistické soubory mimo i Paříž v 18. st - Správcové přestavovali města jako své osobní rezidence - Rennes, Bordeaux, Tours, Štrasburk, Mety, Lyon, Tholouse - Vyniká hlavní město Lotrinska Nancy – rezidence - Termín zkrášlování měst – vytváření reprezentativních prostor, vyjadřujících slávu a moc Francie - Teoretici - Abbé Jean-Louis De Cordemoy - poč. 18. stol. - zakladatel moderní teorie architektury - Marc Antoine Laugier (1713 – 1769) myslitel, historik, diplomat a žurnalista „Esej o architektuře“, „Úvahy O architektuře“ – věnoval se koncepčním řešením celých měst - Pierre Patte (1723 – 1814) velmi moderní názory – komplexní vnímání faktorů ovlivňujících město - věnoval se i Paříži Paříž - V 17. a 18. st. proměna ze středověkého města na půlmilionovou aglomeraci - Stavba nábřeží, přeměna fortifikací na bulváry, vznik rozsáhlých předměstí za opevněním, vznik nových pravidelných náměstí - Soutěž na umístění jezdecké sochy Ludvíka XV. – 90 návrhů – spojení umístění sochy s vytvořením nového náměstí – Ludvíka XV. vybral návrh – dnešní Place De La Concorde - Versailles – nedaleko hlavního města vybudoval Ludvík XIV. rozsáhlý komplex staveb a zahrad – původně městečko s malým loveckým zámečkem na trase z Normandie do Paříže - Vrcholné dílo barokního urbanismu – autorem koncepce zahradní architekt Andre Le Notre – „nové město“ s královskými právy 1671 – 1862 oficiální královská rezidence – 1715 při úmrtí Ludvíka dokončeny- město 30 000 – obyvatel Nové metropole - kromě přestaveb a rozšíření měst několik projektů nových rezidenčních metropolí - Nejvýznamnější na počátku 18. st. ruský Petrohrad – dispozice utvářena vrstvením - Počátek 19. st. americký Washington – komplexní realizace historického jádra - V obou zemích mnoho dalších nových měst s uplatněním barokní koncepce 5/3
Baroko a klasicismus v Čechách - Města českého království - zasažena třicetiletou válkou, potlačeného stavovského povstání a protireformace, mnoho domů bylo zničeno - Od 2. pol. 17. stol hospodářské a kulturní zotavení – vliv na stavební činnost - volný prostor pro stavby uvnitř měst, nikoliv pro širší urbanistické koncepce - Během 17. a 18. st přestavování starších světských a církevních objektů – paláce, měšťanské domy, kláštery a kostely - úpravy fasád a vkládání dominant morových a mariánských sloupů – barokizace historických měst - barokní kompozice u nově budovaných venkovských a šlechtických sídel a v jejich zahradách, zdobení krajiny soustavami alejí remízků a vodních ploch, výjimečně církevní stavby ve volné krajině - opevňování měst - obohacení krajiny novými prvky – poutní místa a poutní cesty, kalvárie, křížové cesty, boží muka, sochy světců u alejí a na mostech - barokizace krajiny - barokní tvář pro dvorce, sýpky a další užitkové objekty - České baroko – dynamické a lyrické, malebnost je důsledkem zasazení pravidelných staveb do již existujících středověkých struktur uvnitř měst i v krajině - ojedinělé napětí které není vlastní velkým barokním koncepcím - Symetrie, rytmus, kontrast, harmonie - Důležité urbanistické koncepce a realizace z konce 18. století a první poloviny 19. století - Proměna zejména Prahy – Praha stověžatá - Ve skromnějším měřítku i další města – zejména pokud šlo o sídla světských nebo náboženských institucí - Přestavba a stavba nových důležitých budov – kláštery, kostely, radnice a reprezentační městské brány - Opevňování strategických měst – praha, olomouc, hradec králové – ochrana proti prusku - opevnění nebylo nikdy využito - V poddanských městech se přestavují zámecké areály a zahrady – rozsáhlé záměrně komponované krajinné celky - Barokizace celého regionu - pomezí mezi Lednicí a Valticemi - Kroměříž – arcibiskupská rezidence ozdobená zahradami - Důležité urbanistické koncepce a realizace z konce 18. Století a první poloviny 19. Století - Lázeňská města – Františkovy lázně, pevnostní města – Terezín, Hradec Králové a rozsáhlé krajinné kompozice Proměny měst 19. století - Druhá polovina 19. století a její ekonomické proměny - velké urbanizační procesy – vznik měst se statisíci a miliony obyvatel – gigantické průmyslové aglomerace a regiony - Rychlý růst průmyslových předměstí, zbavování se středověkých a barokních opevnění, prorážení širokých ulic - Vznikají nová předměstí - umisťování průmyslových závodů a skladů, stavba bytů pro zaměstnance - Nová městská zařízení, nové způsoby dopravy, vznik nových dopravních prostředků, nové stavební hmoty, konstrukce i způsob výstavby - Překotný vývoj – potřeba územního plánování - Snaha o zlepšování hygienických podmínek a dodávku vody ve městech - 19. Století – základy teorií moderního urbanismu Revolucionáři a utopisté 5/4
Paříž
-
Období teoretických a utopistických koncepcí urbanismu – nespokojenost se stávajícím stavem věcí –to vše podněcováno filosofy, reformátory, revolucionáři, utopisty a mysliteli (Francie a Anglie) Gabriel Foigny (Francie) – 1676 – popisuje jižní zemi, soustavy osídlení z 15 000 stejných pravidelně rozmístěných malých měst Denis Vairasse (Francie) - Osmazie - sídelní jednotky stavěné jako zámek do čtvercového půdorysu s fontánami a kolonádami – volně rozmístěnými v krajině mezi utopisty lze řadit i díla Rosseauova díla a Voltairoův Candide – opěvují venkovskou idylu mnoho dalších autorů – Louis Sébastien Mercier, Nicolas Edme Rétif Dela Bretone, Louis Abel Beffroy De Reginy, Charles-Francois-Marie Fourier – Falansféry
-
Paříž – francouzská revoluce - plán komise umělců 1773 – řešil ozdravění nejhorších čtvrtí a lepší uspořádání uliční sítě - Napoleon Bonaparte – začátek 19. St. – stavěl Paříž jako hlavní město evropské říše - Haussmannova přestavba Paříže – Napoleon III. – formální velkorysost a prestižní pojetí přestavby - Vídeň – vypsání soutěže na rozšíření města do hradebního okruhu – asanační zásahy poškodily historický ráz města – na místě pevnostních valů okružní komunikace – parkový bulvár Ringersrasse s reprezentačními stavbami Berlín a další města - Berlín - Horbrechtův plán – technická pomůcka - rozčleňoval území určené pro další výstavbu – absence zeleně – realizovány celé čtvrtě - Rozšiřování dalších měst – Mnichov, Barcelona - Asanace – zlepšení zdravotních podmínek – nezávadná pitná voda, kanalizační síť a čistírny odpadních vod, snížení hustoty obyvatel a nadměrné zastavěnosti - Praha Teoretici stavby měst - Kamillo Sitte – Stavba měst podle uměleckých zásad 1889 – klasické dílo, protest proti schematismu - Nové koncepce – lineární město – Arturo Soria Y Mata (1844 – 1920) – hlavní komunikace musí být osou městského urbanismu - Projekt lineárního předměstí Madridu dům pro každou rodinu + sad + zahrada - Ebenezer Howard (1850 – 1928) - zahradní město, teorie i projekty - úvahy o optimální velikosti města, obklopování měst zelenými pásy , nízká hustota zastavění – izolované, nebo řadové domy - největší rozmach 20. Léta (Ořechovka, Zlín Letná) - Mrakodrapové město – L.H. Sullivan – každý vlastník usiluje o výnosnost a veřejnost si přeje světlo a vzduch, Manhattan, Chicago Avantgarda - Le Corbusier – v Paříži 1922 – prezentoval soudobé město pro tři miliony obyvatel – jádro administrativních budov a meandrovité obytné bloky kolem klasicizující půdorys s 24. věžemi šedesátipatrových domů – základní myšlenka – moderní urbanismus se rodí s novou architekturou - 1. snížení hustoty zastavění – 2. zvýšit hustotu center – 3. rozšířit možnosti dopravy – 4. rozšířit osázené plochy jako jediný prostředek dostatečné hygieny a klidu Organické město - Odmítání pravidelných geometrických tvarů - nepřirozenost velkých měst – obliba měst malých – soulad s přírodními prvky - Eliel Saarinen – finský architekt – urbanistické plány několika měst – Tallin 1913 a plán velkých helsinek 1918 – kromě pobaltských měst plán pro Budapešť – 2. místo v soutěži plán hlavního australského města Canberry – spis „město jeho růst, úpadek a 5/5
budoucnost“ – organické seskupení zelení obklopených malých měst kolem stávajících – každé svůj ráz - Frank Lloyd Write – obhájce naprosté desurbanizace – i malé město je příliš velké – „dějiny ukazují, že civilizace které postavily příliš velká města , vždy spolu s nimi umíraly“ – představa budoucího osídlení soustava dálnic, kolem centra služeb artérie decentralizovaných metropolí „prostorného města“– neviděl důvody soustřeďování lidí ve městech – předvídal že televize nahradí kina, divadla a koncerty Funkcionalistické město - Teorie funkcionalismu vznikala prvou polovinu 20. století – souborným výrazem – 1933 athénská charta - Požadavek účelně uspořádaných měst (již antika) - 1907 - založení Werkbundu – svaz díla – export německých výrobků do světa - 1909 – Werkbund u zrodu zahradního města hellerau u drážďan - Podobné svazy vznikly ve švýcarsku, svaz českého díla - 1927 výstava – vedení Ludwig Mies Van Der Rohe – pozval ke spolupráci 17 avandgardních architektů – vznik vzorové kolonie pro bohaté zájemce – několik dalších - Setkávání evropských architektů - výmněna názorů a zkušeností – 1928 – 50 architektů 1. kongres ve švýcarském La Sarras (Gočár, Krejcer, Loos, Starý) – založení organizace CIAM (mezinárodní kongresy moderní architektury) - programové prohlášení – základ Athénské Charty - Funkcionalistický urbanismus – pokus o řešení problémů Athénská charta - Celkem 111 bodů - Původně chybělo stanovisko k památkové péči - „Základními klíči urbanismu jsou čtyři funkce: bydlení, práce, rekreace, doprava. plány určí strukturu každého ze sektorů, náležejících těmto čtyřem základním funkcím, a jejich polohu v městském celku“ - Tato formulace odmítala způsob zastavění průmyslových měst 19. století – mísení všech složek – provozní a hygienické závady - Dělení měst na separované zóny – zóny důsledně odděleny zelení - Negativní důsledek – zvýšení nároků na dopravu - V širším měřítku se athénská charta uplatnila až po 2. světové válce Helena Míková, 2016
5/6
