PŘÍLOHY
SEZNAM PŘÍLOH Obrázky: Obr.1 Poloha lokality na mapách Obr.2 Zachycení ostrožny s kostelem sv. Jiří na Willenbergově vedutě města Obr.3 Plán sond výzkumu M. Šolla z let 1961-1962 a výsledky geofyzikálního průzkumu ing. Hrdličky z roku 1961 Obr.4 Celkový plán sond z výzkumů M. Šolla na lokalitě Kouřim – sv. Jiří Obr.5 Plán výzkumu v areálu kostela sv. Jiří Obr.6 Ideální rekonstrukce podoby hradiště v poloze Kouřim – sv. Jiří. Obr.7 Skulptura tzv. kouřimských lvů. Obr.8 Srovnání ideálních rekonstrukcí z publikací lokality Břeclav-Pohansko. Obr.9 Vymezení hranic areálu svatojiřské ostrožny, na kterém byl realizován povrchový průzkum. Obr.10 Pohled na plochu severního předhradí od jihu. Obr.11 Pohled na areál vnitřního hradu od jihu. Obr.12 Pohled na jižní vnější areál od jihu. Obr.13 Síť s označením sektorů, podle níž byly prováděny povrchové sběry. Obr.14 Fotografie zachycující průběh povrchových sběrů. Obr.15 Fotografie zachycující průběh povrchových sběrů. Obr.16 Tabulka tvarů a výzdobných motivů regionální keramiky ve východní části středních Čech v mladší a pozdní době hradištní podle M. Šolla. Obr.17 Ukázky fragmentů reprezentujících jednotlivé keramické třídy. Obr.18 Tabulky zastoupených tvarů okrajů. Obr.19 Grafy zastoupení okrajů ve shromážděném souboru. 21 Obr.20 Tabulky zastoupených typů výzdoby. Obr.21 Grafické znázornění stupně fragmentarizace nálezů podle ker. tříd a typů výzdoby. Obr.22 Grafy podílu sledovaných typů výzdoby; stanoveno podle četnosti jednotlivých skupin Obr.23 Grafy podílu sledovaných typů výzdoby; stanoveno podle hmotnosti jednotlivých skupin. Obr.24 Fotografie speciálních kategorií nálezů: kostěný artefakt (?). Obr.25 Fotografie speciálních kategorií nálezů: výběr typických fragmentů pravěké keramiky. Obr.26 Fotografie speciálních kategorií nálezů: výběr kamenné industrie. Obr.27 Tabulka přeslenů a fotografie vybraných nálezů. Obr.28 Fotografie speciálních kategorií nálezů: skleněné předměty. Obr.29 Letecké snímky lokality. Obr.30 Výsledek magnetometrického průzkumu severního předhradí.
Obr.31 Výsledek magnetometrického průzkumu vnitřního hradu a vnější jižní plochy. Obr.32 Výsledky doplňujícího geoelektrického odporového průzkumu. Obr.33 Kombinace výsledků geofyzikálního průzkumu s novým vrstevnicovým plánem a plánem Šollových sond. Obr.34 Výřez z císařských otisků stabilního katastru s vyznačením polohy lokality. Obr.35 Vrstevnicové plány lokality. Obr.36 Zobrazení 3D modelů lokality. Obr.37 Proložení mapy distribuce raně středověké keramiky s vrstevnicovým plánem. Obr.38 Vyznačení sektorů, ve kterých byly při sběrech pozorovány vyšší frekvence kamenů nebo odlišnosti zeminy. Obr.39 Proložení mapy distribuce raně středověké keramiky s výsledky geofyzikálního průzkumu a vrstevnicovým plánem. Obr.40 Mapa distribuce fragmentů pravěké keramiky a nálezů kamenné industrie. Obr.41 Mapa distribuce železných nálezů a předmětů z barevných kovů ve srovnání. Obr.42 Mapa distribuce kovových nálezů podle typů předmětů. Obr.43 Mapa distribuce strusky. Obr.44 Mapa distribuce nálezů přeslenů, skleněných a kostěných předmětů. Obr.45 Mapa distribuce zlomků mazanice. Obr.46 Mapa distribuce kostí. Obr.47 Celkový pohled na lokalitu a proložení informačních vrstev všech prováděných povrchových průzkumů. Volné přílohy: Příloha 1: Distribuce raně středověké keramiky celková a jednotlivých keramických tříd, podle četnosti nálezů Příloha 2: Distribuce raně středověké keramiky celková a jednotlivých keramických tříd, podle hmotnosti nálezů Příloha 3: Zobrazení stupně fragmentarizace raně středověké keramiky celkově i jednotlivých keramických tříd Příloha 4: Metodická kontrola výsledků sběrů – vyznačení sektorů podle data a sezon sběrů a podle způsobe užívání plochy Příloha 5: Distribuce mladší středověké a novověké keramiky a recentního stavebního odpadu podle hmotnosti nálezů Příloha 6: Zobrazení stupně fragmentarizace mladší středověké a novověké keramiky a recentního stavebního odpadu.
a)
b)
Obr.1 Poloha lokality na mapách: a) na výřezu základní mapy 1:25 000 b) na cenia ortofotomapě ČR.
Obr.2 Zachycení ostrožny s kostelem sv. Jiří na Willenbergově vedutě města publikované roku 1602 v Diadochu Bartoloměje Paprockého (Šolle 1969, Willenberg, J. - Podlaha, A. (ed.) a Zahradník, B. (ed.) 1901).
Obr.3 Plán sond výzkumu M. Šolla z let 1961-1962 a výsledky geofyzikálního průzkumu ing. Hrdličky z roku 1961 - předpokládaný výskyt navážek a proláklin.(Šolle 1969, s. 4).
Obr.4 Celkový plán sond z výzkumů M. Šolla na lokalitě Kouřim – sv. Jiří; oproti Obr. 3 obohacen o sondy z let 1966-1967 (Šolle 2000, s. 29).
7
Obr.5 Plán výzkumu v areálu kostela sv. Jiří (Šolle 1969, s. 65).
8
a)
b)
Obr.6 Ideální rekonstrukce podoby hradiště v poloze Kouřim – sv. Jiří: a) 11.-12. stol. s dvorcem a kostelem (Šolle 1981, s. 56-57) b) z tzv. děpoltické fáze(konec 12. – 13. stol.): v západním sousedství kostela na sv. Jiří je přistavěna obytná věž; vnitřní hradbou je vyděleno severní předhradí se vstupní branou a kostelem sv. Klimenta (Šolle 1981, s. 72-73).
9
Obr.7 Skulptura tzv. kouřimských lvů (Šolle 2000, s. 113).
10
Obr.8 Srovnání ideálních rekonstrukcí z publikací lokality Břeclav-Pohansko. Názorně odráží odlišný přístup ve studiu lokalit v případě použití metody klasické archeologické exkavace, která je časově a nákladově náročnější, ale poskytuje detailnější poznání zkoumaných situací (horní obrázek); a v případě využití metod povrchového průzkumu, které jsou zpravidla méně náročné a přináší základní plošnou představu o podobě rozsáhlejšího areálu (spodní obrázek).
11
Obr.9 Vymezení hranic areálu svatojiřské ostrožny, na kterém byl v letech 2010-2011 realizován povrchový průzkum. Povrchové sběry, geochemické analýzy a letecké snímkování byly soustředěny pouze na vyšrafovanou plochu. Geofyzikální průzkum a geodetické zaměření byly realizovány také na severní části vyznačené fialovou hranicí.
12
Obr.10 Pohled na plochu severního předhradí od jihu.
Obr.11 Pohled na areál vnitřního hradu od jihu.
13
Obr.12 Pohled na jižní vnější areál od jihu.
S→ Obr.13 Síť s označením sektorů, podle níž byly prováděny povrchové sběry.
14
Obr.14 Fotografie zachycující průběh povrchových sběrů (foto: Martin Hůrka).
15
Obr.15 Fotografie zachycující průběh povrchových sběrů (foto: Martin Hůrka).
16
Obr.16 Tabulka tvarů a výzdobných motivů regionální keramiky ve východní části středních Čech v mladší a pozdní době hradištní podle M. Šolla (Šolle 1972, Abb. 6s. 158).
17
a)
b)
c)
e)
d)
f)
g) h) i) Obr.17 Ukázky fragmentů reprezentujících jednotlivé keramické třídy: a) zástupce tř. A1 – kresba na Obr.20/6; b) zástupce tř. A2 - kresba na Obr.18a/2; c+d) zástupci tř. B – kresba na Obr.20/9; e+f+g) zástupci tř. C – kresby na Obr. 20/10, 20/4 (fragment lahve), 20/3; h) zástupce tř. D; i) zástupce tř. P.
18
Obr.18 Tabulky zastoupených tvarů okrajů: Obr. 18a):1-4 jednoduché (2 – tzv. „keramika slavníkovské fáze“; 3 vývalkovitě profilované podhrdlí); 5-8 varianty jednoduchých; 9-19 kalichovité; 20-22 archaické zduřelé; 23-24 zduřelé; 25-28 okruží; 30, 34-35 vodorovně ven vyhnuté; 31-33 jiné varianty okrajů (kresba: autorka).
19
Obr. 18b) 1-9 se zvýrazněnou horní hranou; 10-19 nízké vzhůru vytažené; 20-33 vysoké vzhůru vytažené (kresba: autorka).
20
keramická třída/ celkový počet fragmentů okrajů v dané třídě typ okraje jednoduchý varianty jednoduchého (prožlabený, s obvodovou rýhou atp.). se zvýrazněnou horní hranou kalichovitý malý vzhůru vytažený velký vzhůru vytažený archaický zduřelý zduřelý ostře až vodorovně ven vyhnutý jiný
A1 320ks
A2 587ks
B 437ks
C 357ks
D 349ks
P 71ks
tuhová / 29ks
96
132
77
105
85
9
15
19
29
20
21
23
3
5
62 20 111 7 1 1 3 0
127 44 218 16 1 4 7 9
46 18 156 98 9 4 5 4
55 38 113 10 0 1 6 8
60 29 71 10 3 9 22 37
4 43 7 1 0 1 2 1
1 0 1 0 0 0 2 5
19a) Tabulka četnosti sledovaných typů okrajů v jednotlivých keramických třídách. jiný
600
ostře až vodorovně ven vyhnutý 500
počet nálezů
zduřelý 400
archaický zduřelý vysoký vzhůru vytažený
300
nízký vzhůru vytažený 200
kalichovitý 100
se zvýrazněnou horní hranou
0 A1
A2
B
C
D
P
tuhová
keramická třída
varianty jednoduchého (s rýhami, prožlabený atp). jednoduchý
19b) Graf četnosti sledovaných typů okrajů v jednotlivých keramických třídách. jiný
100%
ostře až vodorovně ven vyhnutý
podíl jednotlivých typů okrajů
90% 80%
zduřelý
70%
archaický zduřelý 60%
vysoký vzhůru vytažený
50% 40%
nízký vzhůru vytažený
30%
kalichovitý
20%
se zvýrazněnou horní hranou
10%
varianty jednoduchého (s rýhami, prožlabený atp).
0% A1/320ks A2/ 587ks
B/ 437ks
C/ 357ks
D/ 349ks
P/ 71ks
tuhová/ 29ks
jednoduchý
keramická třída
19c) Podíl sledovaných typů okrajů v jednotlivých keramických třídách. Obr.19 Grafy zastoupení okrajů ve shromážděném souboru.
21
Obr.20 Tabulka zastoupených typů výzdoby: 1-2 fragmenty s archaickou kasetovitě uspořádanou hřebenovou výzdobou; 3 hřebenová výzdoba na vývalkovitě profilovaném podhrdlí; 4 hřebenová výzdoba na podhrdlí lahve; 5-7 tzv. keramika „slavníkovské fáze“; 8 – rytá šroubovice začínající na podhrdlí; 10 – nejasná rytá linie; 9-14 různé varianty plastických lišt (kresba:autorka).
22
keramická třída A2
keramická třída A1
4
4,37
5 5
3 5
4
4
9,5
0
7,5
8
5
5,11 5
6 7
9
11,25
6,75
0
9
5
6 6 0
2
4
6
6
8
0
10
2
4
6
8
10
12
keramická třída C
keramická třída B
4,18 4,25
5,29 6
5,25
12 3,5
4,5
9
12 6,75
9 4,22
5,75 5,5
5 8
8 8
4,5 8,5
0
5
5
8
8 0
2
4
6
8
10
12
0
14
2
keramická třída D
4
10
4,5 4
7
0
2,8
5
7,5
0
5
4,5
3,5
4
4,5
8
9
0 0 0
0 9 4
3
8 2
8
keramická třída P
3,17 3
0
6
4
6
4
8
10
0
2
4
6
8
10
nezdobené
tuhová keramika
neurčitelná výzdoba odsazené podhrdlí
5
nejasné ryté linie
3 13
plastická lišta
6
rytá šroubovice na plecích
23 0
rytá šroubovice
8,5
lineární provedená jednoduchý rydlem (vlnice, vpichy, vrypy)
6 18
tzv. ker. "slavníkovské fáze" s lineární výzdobou na plecích
0 0
tzv. ker. "slavníkovské fáze" s neurčitelnou výzdobou na plecích
8,5
tzv. ker. "slavníkovské fáze" s hřebenovou výzdobou na plecích
0
hřebenová výzdoba 0
5
10
15
20
25
vývalkovitě profilované podhrdlí
Obr.21 Grafické znázornění stupně fragmentarizace nálezů podle ker. tříd a typů výzdoby. Fragmentarizace je počítána jako průměrná hmotnost nálezů. Hodnoty jsou uvedeny v gramech.
23
keramická třída/ počet všech fragmentů těl dané třídy sledovaný typ výzdoby a profilace vývalkovitě profilované podhrdlí hřebenová výzdoba tzv. ker. "slavníkovské fáze" s hřebenovou výzdobou na podhrdlí tzv. ker. "slavníkovské fáze" s neurčitelnou výzdobou na podhrdlí tzv. ker. "slavníkovské fáze" s lineární výzdobou na podhrdlí lineární provedená jednoduchý rydlem (vlnice, vpichy, vrypy) rytá šroubovice rytá šroubovice na podhrdlí plastická lišta nejasné ryté linie odsazené podhrdlí neurčitelná výzdoba nezdobené
A2 B C D P tuhová 5 804ks 5 929ks 5 833ks 4 713ks 294ks 517ks
A1 5 268ks 2 53
1 51
4 61
7 111
2 91
1 47
0 7
9
0
0
8
3
0
0
3
3
1
6
0
0
0
59
32
12
21
6
0
1
68
49
42
73
52
7
9
804 74 0 458 11 26 3701
833 61 2 459 6 11 4296
471 40 31 477 15 25 4750
589 37 1 481 8 41 4439
285 14 2 326 4 31 3897
18 8 0 51 0 7 155
14 0 8 28 7 1 442
22a) Tabulka četnosti fragmentů se sledovanými typy výzdoby v jednotlivých ker. třídách. nezdobené
7000
neurčitelná výzdoba
počet fragmentů (ks)
6000
odsazené podhrdlí nejasné ryté linie
5000
plastická lišta 4000
rytá šroubovice na podhrdlí rytá šroubovice
3000
2000
1000
0 A1
A2
B
C
D
P
tuhová
keramická třída
lineární provedená jednoduchý rydlem (vlnice, vpichy, vrypy) tzv. ker. "slavníkovské fáze" s lineární výzdobou na podhrdlí tzv. ker. "slavníkovské fáze" s neurčitelnou výzdobou na podhrdlí tzv. ker. "slavníkovské fáze" s hřebenovou výzdobou na podhrdlí hřebenová výzdoba vývalkovitě profilované podhrdlí
22b) Graf četnosti fragmentů se sledovanými typy výzdoby v jednotlivých ker. třídách. nezdobené podíl sledovaných typů výzdoby a profilace
100%
neurčitelná výzdoba odsazené podhrdlí
80%
nejasné ryté linie plastická lišta
60%
rytá šroubovice na podhrdlí rytá šroubovice lineární provedená jednoduchý rydlem (vlnice, vpichy, vrypy) tzv. ker. "slavníkovské fáze" s lineární výzdobou na podhrdlí tzv. ker. "slavníkovské fáze" s neurčitelnou výzdobou na podhrdlí tzv. ker. "slavníkovské fáze" s hřebenovou výzdobou na podhrdlí hřebenová výzdoba
40%
20%
0% A1
A2
B
C
keramická třída
D
P
tuhová
vývalkovitě profilované podhrdlí
22c) Podíl sledovaných typů výzdoby v jednotlivých keramických třídách. Obr.22 Zastoupení sledovaných typů výzdoby; stanoveno podle četnosti jednotlivých skupin
24
keramická třída/ hmotnost všech fragmentů těl dané třídy sledovaný typ výzdoby a profilace vývalkovitě profilované podhrdlí hřebenová výzdoba tzv. ker. "slavníkovské fáze" s hřebenovou výzdobou na podhrdlí tzv. ker. "slavníkovské fáze" s neurčitelnou výzdobou na podhrdlí tzv. ker. "slavníkovské fáze" s lineární výzdobou na podhrdlí výzdoba provedená jednoduchý rydlem (vlnice, vpichy, vrypy) rytá šroubovice rytá šroubovice na podhrdlí plastická lišta nejasné ryté linie odsazené podhrdlí neurčitelná výzdoba nezdobené
A1 A2 B C D tuhová P 25 766 26 870 33 054 18 589 16 778 1 487g g g g g g 3 420g 12 6 31 54 16 4 0 345 326 394 609 381 196 59 81
0
0
114
22
0
0
19
28
8
39
0
0
0
596
287
110
242
54
0
18
426
333
333
497
312
53
92
4737 619 0 2030 68 113 16720
4245 531 19 2120 29 40 18906
2804 410 389 2332 164 140 25939
2800 332 9 1865 50 190 11788
1061 64 15 984 25 96 13748
85 49 0 244 0 32 824
141 0 176 196 120 3 2615
23a) Tabulka hmotnosti skupin fragmentů se sledovanými typy výzdoby v jedn. ker. třídách. nezdobené
35000
neurčitelná výzdoba 30000
odsazené podhrdlí nejasné ryté linie
25000
hmotnost (g)
plastická lišta rytá šroubovice na podhrdlí
20000
rytá šroubovice 15000
výzdoba provedená jednoduchý rydlem (vlnice, vpichy, vrypy) tzv. ker. "slavníkovské fáze" s lineární výzdobou na podhrdlí tzv. ker. "slavníkovské fáze" s neurčitelnou výzdobou na podhrdlí tzv. ker. "slavníkovské fáze" s hřebenovou výzdobou na podhrdlí hřebenová výzdoba
10000
5000
0 A1
A2
B
C
D
P
tuhová
keramická třída
vývalkovitě profilované podhrdlí
23b) Graf hmotnosti skupin fragmentů se sledovanými typy výzdoby v jedn.ker. třídách. nezdobené 100%
podíl sledovaých typů výzdoby a profilace
neurčitelná výzdoba 90%
odsazené podhrdlí 80%
nejasné ryté linie 70%
plastická lišta
60%
rytá šroubovice na podhrdlí
50%
rytá šroubovice
40% 30% 20% 10% 0% A1
A2
B
C
keramická třída
D
P
tuhová
výzdoba provedená jednoduchý rydlem (vlnice, vpichy, vrypy) tzv. ker. "slavníkovské fáze" s lineární výzdobou na podhrdlí tzv. ker. "slavníkovské fáze" s neurčitelnou výzdobou na podhrdlí tzv. ker. "slavníkovské fáze" s hřebenovou výzdobou na podhrdlí hřebenová výzdoba vývalkovitě profilované podhrdlí
23c) Podíl sledovaných typů výzdoby v jedn. ker. třídách. Obr.23 Zastoupení sledovaných typů výzdoby; stanoveno podle hmotnosti jednotlivých skupin.
25
Obr.24 Fotografie speciálních kategorií nálezů: kostěný artefakt (?)
a)
b) Obr.25 Fotografie speciálních kategorií nálezů: výběr typických fragmentů pravěké keramiky. 26
a)
b)
c)
d) Obr.26 Fotografie speciálních kategorií nálezů: výběr kamenné industrie: a) oboustranně retušovaný hrot šípu - silicit; b) úštěp – křišťál; c)+d) fragmenty sekeromlatů.
27
a)
b)
c)
d)
d
sektor materiál stav dochování hmotnost/g sektor materiál stav dochování hmotnost/g
J-15-J hornina
N10-T hornina
N17-T (foto: c) hornina
N17-T (foto: b) 19 N10-T keramika keramika keramika
fragment fragment fragment celý 2 2 2 K-9-J (foto: d) fragment nádoby fragment nádoby
L14-T fragment nádoby
N12-T fragment nádoby
celý 7
9
19
fragment fragment 6 6
M22-T fragment nádoby
N14-T (foto: a) keramika
téměř celý fragment polotovar? 10 7 15
Obr.27 Tabulka přeslenů a fotografie vybraných nálezů
28
a)
b)
c) Obr.28 Fotografie speciálních kategorií nálezů: skleněné předměty: a) fragment olivovitého korálku; b) fragment prstýnku; c) kapka skelné hmoty.
29
Obr.29 Letecké snímky lokality (autor : prof. Martin Gojda).
29a)Pohled na lokalitu od SSV: ve spodní části snímku je zachyceno severní předhradí; uprostřed areál vnitřního hradu a vnější plocha jižně od valu. Průběh obvodového valu indikují porostové, resp. vyprahlostní příznaky. V pravé části snímku zachycen okraj města Kouřimě.
29b) Detail vyprahlostních příznaků v linii opevnění, pohled od Z. Kolmo na remízek pokračují jiné příznaky v podobě dvou úzkých pásů vyššího porostu indikující parcelační hranici. 30
29c) Pohled na areál vnitřního hradu a vnější jižní plochu od SSZ. V levé horní části snímku, za stavbami bývalého mlýna, je zachycena část svatovojtěšské terasy. .
31
Obr.30 Výsledek magnetometrického průzkumu severního předhradí. Červené barevné spektrum vyznačuje zásahy do terénu (hranice parcelací, příkopy, zahloubené objekty atp.). Modré a fialové spektrum vyznačuje rušivé magnetické projevy kovů, lokálních narušení terénů či navážek. Vysvětlivky značek: L1 - liniová anomálie (příkop?); P – parcelační hranice; O1 – objekty zachycené také Šollovým výzkumem; O – anomálie indikující pravděpodobně další archeologické objekty; ?? – anomálie méně zřejmého původu (úprava svažitého terénu, recentní? kov, přepálený materiál; archeologický objekt); R - rušivé vlivy recentních navážek (Křivánek 2011a, upraveno).
32
Obr.31 Výsledek magnetometrického průzkumu vnitřního hradu a vnější jižní plochy. Legenda k barevným spektrům - viz Obr. 30. Vysvětlivky značek: L1 – dvojice souběžných liniových anomálií napříč plochou; L2 – výrazná liniová anomálie podél západní hrany terasy; L3 liniové anomálie podél východní hrany terasy; L4 – anomálie indikující průběh obvodového valu; L5 – liniová anomálie v místě vnitřního příkopu obvodové hradby; P – parcelační hranice; O1 – nápadná kumulace objektů v jihovýchodní části vnějšího areálu; O – anomálie indikující pravděpodobně další archeologické objekty; S? – pravděpodobně sonda J. L. Píče; ?? – anomálie méně zřejmého původu; R - rušivé vlivy recentních navážek (Křivánek 2011b, upraveno).
33
a)
b)
Obr.32 Výsledky doplňujícího geoelektrického odporového průzkumu ve srovnání s výsledky magnetometrického průzkumu: a) v prostoru, kde předchozí výzkum zachytil jižní bránu b) na severozápadním výběžku severního předhradí. 34
Obr.33 Kombinace výsledků geofyzikálního průzkumu s novým vrstevnicovým plánem a plánem Šollových sond. (zdroje: Geo-cz, Křivánek 2011a, b; Šolle 2000, s. 29; sesadil dr. Tomáš Klír)
35
Obr.34 Výřez z císařských otisků stabilního katastru s vyznačením polohy lokality. Pro kontext této práce je podstatné především zachycení původního komunikačního schématu ve směru na jih od města a parcelační hranice na ploše lokality Kouřim-sv. Jiří (výřez sestavil a upravil dr. Tomáš Klír).
36
Obr.35 a) Vrstevnicový plán lokality vytvořený v programu ArcGIS na základě nově naměřených geodetických dat poskytnutých firmou Geo-cz.
37
Obr. 35 b)Barevné znázornění výškopisu ostrožny (vytvořil dr. Jan Mařík).
38
Obr.36 Zobrazení 3D modelů vygenerovaných z geodetických bodů získaných novým geodetickým zaměřením lokality. Modely názorně dokumentují svažitost terénu, komunikační schéma lokality a průběh obvodového valu. Zjevné jsou také rozdíly ve stavu dochování valu v části kryté remízkem a obnažené části, která je pravidelně narušována orbou. Modely dále ukazují recentní zásahy do terénu: parcelační hranici napříč střední částí severního předhradí a relikt stavby při příjezdové cestě na hradiště ze směru od silnice (vytvořil dr. Jan Mařík).
39
Obr.37 Proložení mapy distribuce raně středověké keramiky s vrstevnicovým plánem.
40
a) b) Obr.38 Vyznačení sektorů, ve kterých byly při sběrech pozorovány vyšší frekvence kamenů nebo odlišnosti zeminy: a) proložení s mapou distribuce nálezů raně středověké keramiky a vrstevnicovým plánem; b) proložení s výstupem geofyzikálního průzkumu. V jihovýchodní části vnějšího areálu odpovídají sektory s vyšší frekvencí výskytu kamenů místům, kde klesá terén, ubývá nálezů, resp. mizí anomálie. Situace jasně indikuje plochy zasažené erozí a naoráváním podloží.
41
Obr.39 Proložení mapy distribuce raně středověké keramiky s výsledky geofyzikálního průzkumu a vrstevnicovým plánem.
42
Obr.40 Distribuce fragmentů pravěké keramiky a nálezů kamenné industrie.
43
Distribuce železných nálezů a předmětů z barevných kovů ve srovnání s výsledky geofyzikálního měření. Distribuce kovových nálezů na zkoumané ploše ukazuje, že recentní kovový odpad nezpůsobil zvýšení magnetických hodnot naměřené geofyzikálním průzkumem.
Obr.41
44
a) b) Obr.42 Distribuce kovových nálezů podle typů předmětů: a)želené předměty; b) předměty z barevných kovů. 45
Obr.43 Distribuce strusky v korelaci s distribucí raně středověké keramiky na podkladě výsledků geofyzikálního průzkumu. Nápadná je především koncentrace komponent v jihovýchodní části jižního vnějšího areálu.
46
Obr.44 Distribuce nálezů přeslenů, skleněných a kostěných předmětů na podkladě mapy distribuce raně středověké keramiky.
47
Obr.45 Distribuce zlomků mazanice v korelaci s distribucí raně středověké keramiky na podkladě výsledků geofyzikálního průzkumu.
48
Obr.46 Distribuce kostí v korelaci s distribucí raně středověké keramiky a na podkladě výsledků geofyzikálního průzkumu.
49
Obr.47 Celkový pohled na lokalitu a proložení informačních vrstev všech prováděných povrchových průzkumů (sesadil dr. Jan Mařík).
50
a)
b)
c)
e) f) g) Příloha 1: Kouřim-sv. Jiří.Výsledky povrchových sběrů 2010-2011 Distribuce raně středověké keramiky podle četnosti: a) všech fragmentů raně středověké keramiky dohromady; b – h) jednotlivých keramických tříd
d)
h)
a)
b)
c)
e) f) g) Příloha 2: Kouřim-sv. Jiří.Výsledky povrchových sběrů 2010-2011 Distribuce raně středověké keramiky podle hmotnosti: a) všech fragmentů raně středověké keramiky dohromady; b – h) jednotlivých keramických tříd
d)
h)
a) E Aa)
a)
b)
c)
d)
e) f) g) h) Příloha 3: Kouřim-sv. Jiří.Výsledky povrchových sběrů 2010-2011: Zobrazení stupně fragmentarizace raně středověké keramiky a) jako průměrné hmotnosti nálezů, bez rozlišení keramických tříd b – h) průměrné hmotnosti zlomků keramiky jednotlivých tříd v kombinaci se zobrazením podílů okrajů a den v sektorech
a) b) c) Příloha 4 Metodická kontrola výsledků sběrů a) rozdělení sektorů podle data sběrů; b) rozdělení sektorů podle roků sběrů; c) katastrální mapa s vyznačením parcelačních hranic proložená ortofotomapou, na níž jsou patrné současné hranice pozemků a dvojí využívání plochy (zdroj: server Českéhoúřadu zeměměřického a katastrálního http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ k 20.8.2012).
a)
b)
e) f) Příloha 5 Kouřim-sv. Jiří.Výsledky povrchových sběrů 2010-2011 Distribuce mladší středověké a novověké keramiky a recentního stavebního odpadu podle hmotnosti
c)
g)
d)
a)
b)
c)
d)
e) f) g) Příloha 6: Kouřim-sv. Jiří.Výsledky povrchových sběrů 2010-2011: Zobrazení stupně fragmentarizace mladší středověké a novověké keramiky a recentního stavebního odpadu. Stupeň fragmentarizace je zde určen jako průměrná hmotnost nálezů
