OBOROVÝ PROJEKT: - informační zdroje - psaní odborné práce - citace literatury
1
1.
Informační zdroje „analogové“ zdroje: tištěné knihy, odborné časopisy, školní skripta, …, ústní sdělení.
zdroj: ústřední knihovna ČVUT a Národní technická knihovna. On-line katalog lze nalézt na http://aleph.techlib.cz/
2. digitální zdroje: internet (wikipedia), elektronicky přístupné knihy a časopisy. ČVUT má zajištěno předplatné na některé tyto zdroje
2
Digitální zdroje Tyto zdroje jsou obvykle placené, knihovna FS/ČVUT tyto služby poskytuje. Přístup je přes http://knihovna.cvut.cz/informacni-zdroje/ Brána EIZ (elektronické informační zdroje). Přístupné pouze přes login (usermap), možno i z vnější sítě. Elektronické knihy: databáze ebrary, Knovel
Elektronické časopisy, databáze časopisů, citace – existuje řada světových databází, nejvýznamnější je Web of Sicence (Thomson-Reuters), Science Direct (Elsevier), Scopus, Wiley. Přístup přes bránu EIZ. Portál www.sciencedirect.com je přístupný bez loginu pouze z vnitřní sítě fakulty (popř. přes VPN) 3
4
5
6
7
8
Informační zdroje identifikačním kódem publikace je: - ISBN (International Standard Book Numbering) – do r.2006 10-ti místné, od 2006 13-ti místné. Z jednotlivých částí kódu lze získat základní informace o původu knihy. ISBN-13 má shodnou strukturu s čárovým kódem. Přiděluje se jednorázově vydávaným publikacím. Je unikátní pro každou publikaci. - ISSN (International Standard Serial Numbering) – přiděluje se periodicky vydávaným publikacím (např. časopisy). Nemá vnitřní strukturu (=nelze zjistit info o publikaci), pouze kontrolní součet. - DOI (Digital Object Identifier) – je komerční centralizovaný systém pro identifikaci autorsky chráněných děl přístupných v digitální podobě, jako jsou např. články z vědeckých sborníků 9
Postup vyhledání publikace při vyhledávání se používají logické operátory 1) vím, co konkrétně hledám - znám ISBN/ISSN kód publikace – zvolím databázi (např. knihovna, nebo Science Direct) a vyhledám podle příslušného pole - neznám ISBN/ISSN, ale znám autory/titul – vyhledávám v poli „author“ nebo „title“ 2) neznám konkrétní publikaci, ale potřebuju najít něco o dané problematice, o které něco již vím/tuším - hledám podle klíčových slov v polích „title“, „abstract“, „keywords“, popř. „publisher“; pokud chci najít práce konkrétního autora, pak „author“ - v případě příliš mnoha výsledků je nutné hledání 10 omezit (logické operátory)
Postup vyhledání publikace - v případě příliš mnoha výsledků je nutné hledání omezit (logické operátory) - pokud hledám knihu, volím databázi knih (Technická knihovna, databáze Ebrary, Knovel) - pokud hledám odborný časopis, volím databázi časopisů (Science Direct, Web of Science, Scopus)
3) netuším o daném problému vůbec nic - zeptám se svého vedoucího/kolegů - „naťuknu“ si prvotní informace na internetu (např. Google/Wikipedia/Encyclopaedia Britannica), vytvořím si první náhled na věc, a pak hledám relevantní literaturu dle bodu 2 POZOR: volně stažené nerecenzované informace z 11 internetu je nutné ověřovat!
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
Postup psaní odborné práce odborná práce má mít přibližně tuto strukturu: 1. Úvod: má za cíl čtenáři sdělit širší kontext řešeného problému, důvody, proč se daný problém řeší, apod. 2. Teoretická část/literární rešerše: nezbytná součást, je nutné zpracovat současný stav poznání v daném problému/dosažené výsledky, aby bylo zřejmé, na co navazuji a z čeho vycházím. Pokud provádím nějaký výpočet, měl by zde být uveden postup (pokud jsem jej nevymyslel/a sám/a) 3. Praktická/Experimentální část: obsahuje můj vlastní přínos k řešení problému (pokud neřeším jen přehled literatury). Pokud provádím experiment – postup, vzorky, metodiky, zpracování výsledků, výsledky. Pokud práce obsahuje výpočet – jeho vlastní provedení, zpracování výsledků 24
Postup psaní odborné práce 4. Diskuse – kritické zhodnocení dosažených výsledků („proč mi to vyšlo tak a ne jinak“), příp. porovnání s výsledky jiných autorů. Diskusi lze zahrnout do praktické části práce – u větš. rozsahu není vhodné 5. Závěr – shrnutí cílů provedené práce, dosažených výsledků a jejich zhodnocení. Diskuse sem již nepatří. 6. Seznam použité literatury – vždy musí být uveden 7. Poděkování – může a nemusí být, záleží na typu práce, uvádí se buď na začátku (např. u diplomové práce poděkování vedoucímu, atp.) nebo na konci (poděkování poskytovateli za finanční podporu/grant) 8. Abstrakt – podle typu práce, na začátku 9. Seznam symbolů, popř. obrázků, tabulek, … 25 10. Přílohy
Jak má vypadat oborový projekt
1. Titulní list (v hlavičce škola, pak název, 2.
3. 4.
5. 6. 7.
autor, rok) (zadání) (prohlášení) Obsah Hlavní část (úvod, rešerše, …, závěr) Seznam použité literatury Dle potřeby seznam symbolů, přílohy, …
26
Jak má vypadat oborový projekt Písmo: používat standardní druhy písem (Arial, Times New Roman nebo ekvivalentní). Nepoužívat netypické nebo ozdobné písmo Velikost písma: 12 b. pro normální text, pro nadpisy max. 14 b. Odstavec: používat řádkování 1,5 vzhledem k čitelnosti textu. Řádkování 1 je obvykle příliš husté a je vhodné pouze, když převažuje grafická část nad textovou. Okraje stránky volit s ohledem na to, jestli se práce bude vázat – u hřbetu pak ponechat alespoň 3,5 cm, jinak 2,5 cm. Text se zarovnává do bloku a nedoporučuje se dělení slov. Odstavec může být odsazen. K jednorázovému odsazení používejte tabulátor, nikoliv mezerník 27
Jak má vypadat oborový projekt Barva: výhradně černobíle, s výjimkou grafů a obrázků za předpokladu, že budou vytištěny barevně. Jinak používat stupně šedi. Textový editor: volba je na autorovi, výstup by ale měl být univerzálně čitelný (pdf formát) – zejm. pokud se tisk zadává nebo pokud se přikládá elektronická verze práce na CD. Jazyk: je důležitá jazyková správnost textu! (gramatická i stylistická). Kontrola textovým editorem (např. MS Word) není všespásná – typický problém je shoda podmětu s přísudkem. Titulky obrázků a tabulek: titulek obrázku je pod obrázkem, titulek tabulky nad tabulkou. Obrázek/tabulka musí být v textu odkázány co nejblíže prvnímu výskytu. 28
Jak má vypadat oborový projekt Grafy se titulují jako obrázky. V případě velkého množství tabulek/obrázků vybrat jen nejdůležitější, zbytek umístit do příloh. Číslování stran: čísluje se od první strany za titulním listem, ale fyzicky se číslo objevuje až na první straně úvodu. Styly: důrazně se doporučuje používat styly – vhodné předdefinovat (typicky problém MS Word 2007 a vyšší) Zvýraznění: tučné, kurzíva, podtržení. Jiné efekty nevhodné (např. stínování, apod.)
29
Citace literatury „Smyslem citování je poskytnout dostatek údajů k tomu, aby byl kdokoli schopen nalézt dokument, z něhož autor čerpal“ Má relativně komplikovaná pravidla, doporučena jsou normou ČSN ISO 690. ALE: - způsoby citací se často liší podle místních zvyklostí
- pokud mám dáno, jakým způsobem literaturu citovat
(např. šablona sborníku konference), měl/a bych dodržet daný způsob - pokud dáno nemám, je vhodné použít normovaný způsob. 30
Citace literatury [1] „Citační etika vyžaduje, aby autor zveřejnil veškeré informační prameny, které použil pro svoji práci tak, aby je bylo možné identifikovat. Je žádoucí, aby autor zřetelně označil převzaté části od částí, které jsou jeho vlastní“ . Nejčastější prohřešky: - citování díla, které autor nepoužil - necitování díla, které autor použil
- citování vlastních děl, která nemají souvislost s novým
dílem (tzv. autocitace) - nepřesné citování, znemožňující identifikaci díla 31
-
-
-
Citace literatury [1] citace musí být především přehledná a jednotná citace by měla být úplná citujeme výhradně z primárních pramenů, tj. z dokumentů, které jsme měli v ruce zachováváme pravopisné normy pro daný jazyk pokud některý údaj chybí, vynecháme ho a pokračujeme údajem následujícím (např. vydání) údaje v citaci členíme do tematických celků – tzv. „polí“, která jsou dána normou zachováváme jazyk knihy, s výjimkou uvedení stran (nikoliv p (pages), ale s (strana)) 32
Struktura citace [1,2] Struktura citace: Primární odpovědnost. Název díla: podnázev díla. Alternativní odpovědnost; Sekundární odpovědnost. Údaje o vydání. Místo vydání: Jméno nakladatele, Rok (datum) vydání. Rozsah díla. Edice. Poznámky. Standardní číslo. Primární autorská odpovědnost = autor, tj. ten, kdo je za dílo primárně odpovědný. Uvádí se ve formě podle typu autora: 1)
- osoba – např. VESTERINEN, R., (-) FLYKTMAN, M. více než 3 autoři = et al. - korporace: např: ČVUT v Praze. Fakulta strojní. Ústav energetiky - neznámý: např. Zákon č. 180/2005 Sb. ze dne 31. března 2005 o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie33
Struktura citace [1,2] 2) Název - název zapisujeme v takové podobě, v jaké je na titulní stránce, příklad: Organic emissions from co-combustion of RDF with wooden chips and milled peat in a bubbling fluidized bed boiler 3) Typ média povinný pouze u elektronických publikací 4) Sekundární odpovědnost může nastat situace, kdy není uveden autor, ale pouze editor (ilustrátor, překladatel, …); není typické pro technickou literaturu 5) Údaje o vydání číslo vydání u knihy je velmi důležité, protože dokument muže být časem upraven, např.: 3rd edition; u novin plné denní datum; u časopisů označení čísla (Issue) a roku, popř. ročníku/svazku (Volume)
34
Struktura citace [1,2] 6) Nakladatelské údaje zapisujeme jméno nakladatele v co nejkratší srozumitelné podobě. 7) Datum vydání píše se rok, nutné dávat pozor u knih, které byl znovu vydávané, apod.
8) Standardní číslo ISBN/ISSN
35
Některé příklady citací [3] 1) Monografická (neperiodická) publikace (např. kniha)
povinné: Primární odpovědnost. Název díla: podnázev díla. Označení vydání. Rok vydání. Standardní číslo.
příklad 1 - kniha: TOMECZEK, J. Coal Combustion. Original edition. Malabar: Krieger Publishing Company, 1994. ISBN 089464-651-6 příklad 2 – disertační práce: HRDLIČKA, J. Combustion of biomass in small-scale devices. Praha: VŠCHT v Praze, Fakulta technologie ochrany prostředí, 2007.147 s. Vedoucí disertační práce doc. Ing. Bohumil Koutský, CSc.
36
Některé příklady citací [3] 1a) Článek ve sborníku, kapitola v knize povinné: Odpovědnost za příspevek. Název příspevku. In Název zdrojového dokumentu. Primární odpovědnost za zdrojový dokument. Vydání. Místo vydání: Jméno nakladatele, Rok. Lokace ve zdrojovém dokumentu. příklad 1 – článek ve sborníku: HRDLIČKA, J. - OBŠIL, M. - HRDLIČKA, F.: Field Test of Waste Wood Combustion Using Two Different Bed Materials In Proceedings of The 16th SCEJ Symposium on Fluidization and Particle Processing. Tokyo: The Society of Chemical Engineers, Japan, 2010, s. 40-43.
37
Některé příklady citací [3] 2) Článek v seriálové (periodické) publikace povinné: Odpovědnost za příspěvek. Název příspěvku. Název zdrojového dokumentu, Rok, ročník, číslo svazku, lokace části. Standardní číslo - ISSN. příklad: HRDLIČKA, J. - ŠULC, B. Advanced Features of a Small-Scale Biomass Boiler Control for Emission Reduction. International Journal of Energy. 2011, vol. 5, no. 3, p. 62-69. ISSN 1998-4316.
38
Citace elektronických zdrojů [3] navíc povinné: - druh média, uvádí se v hranatých závorkách [online] [CD-ROM] - přístup ke zdroji – u všech on-line dokumentů, např. Dostupné z: http://xyz.cz/dokument1.doc - datum citace – extrémně důležité!! např. [citováno 28.2.2012]
příklad 1 – článek v elektronickém časopise: POLÁK, M. - HRDLIČKA, J. - SOUČEK, J. - NEIBERGER, P. Experimentální ověření palivářských vlastností ovesného zrna. Agritech Science [online]. 2009, roč. 2009, č. 3. Dostupné z: http://www.agritech.cz. ISSN 1802-8942.
39
Citace elektronických zdrojů [3] příklad 2 – www stránka: BUFKA, A. Obnovitelné zdroje v roce 2010 [online]. Publikováno 26.10.2011 [cit. 2012-27-02]. Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/44944/50555/582988/priloha001.pdf
příklad 3 – sborník na CD-ROM: OPATŘIL, J. - HRDLIČKA, J. Simulation of flow in a bubbling fluidized bed freeboard. Proceedings of the European Combustion Meeting 2011 [CD-ROM]. Cardiff: Cardiff University, 2011 [cit. 2012-02-29]
40
Seznam použité literatury, citace v textu [4] - soupis bibliografických citací je uspořádán buď abecedně
podle prvního prvku nebo v numerické posloupnosti korespondující s pořadím odkazů v textu. - abecední řazení: podle příjmení 1. autora/názvu
Plná bibliografická citace se v textu neuvádí – narušilo by to celistvost textu. Do textu se umísťuje odkaz. 2 nejtypičtější varianty: 1) metoda číselných citací – např. [1] nebo horní index. Literatura
se řadí podle pořadí prvního výskytu v textu 2) metoda uvádění prvního prvku a data, např. (Hrdlička, 2011). Literatura se řadí abecedně
41
42
43
44
45
46
47
Použitá literatura [1] Norma ČSN ISO 690. Bibliografické citace. Obsah, forma a struktura. Praha: Český normalizační institut, 1996 [2] BOLDIŠ, P. Bibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2: Část 1 – Citace: metodika a obecná pravidla. Verze 3.3 (2004). c 1999–2004, poslední aktualizace 11. 11. 2004. [cit. 2012-02-29] Dostupné z: http://www.boldis.cz/citace/citace1.pdf [3] BOLDIŠ, P. Bibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2: Část 2 – Modely a příklady citací u jednotlivých typů dokumentů. Verze 3.0 (2004). c 1999–2004, poslední aktualizace 11. 11. 2004. [cit. 2012-02-29] Dostupné z: http://www.boldis.cz/citace/citace2.pdf [4] URBÁNKOVÁ, N. Jak správně citovat. Věstník Asociace muzeí a galerií ČR. 2003, č. 4, s. 25 – 36. ISSN 1213-2152 48
Použitá literatura [5] Blažek, M: Spalovací turbína v oběhu jaderné elektrárny s reaktorem chlazeným tekutými solemi, Praha, ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav Energetiky, 2012, s. 61 [6] PETR, V., KOLOVRATNIK, M.: Wet Steam Energy Loss and related Baumann Rule in the 1000 MW Nuclear and 210 MW Fossil LP Steam Turbines, rozpracovaný příspěvek na konferenci Baumann 2012 in Cambridge, UK, 2012
49
