Citace literatury dle normy ČSN ISO 690:2010
OBSAH 1) Citace literatury a) Základní pojmy b) ČSN ISO 690:2010 c) Příklady citování 2) Praktické vyhledávání literatury 3) Generátor citací, verze 2.0 4) Normy 5) Použitá literatura
Citační etika Definice: Etické normy týkající se citování ve vědecké komunikaci. Všeobecně uznávaným principem citační etiky je morální povinnost autora publikované vědecké práce uvést v této práci ty výsledky svých myšlenkových předchůdců, na které ve své práci bezprostředně a vědomě navázal, a odlišit zřetelně své vlastní výsledky od výsledků jiných autorů. Za tímto účelem má autor práce těchto svých předchůdců citovat, zejména pak ty práce, jejichž výsledků využil (konstruktivní citace). Na druhé straně není správné spekulativně zatěžovat vědecké práce prestižními citacemi, jako jsou některé nekonstruktivní autoritativní citace a nekonstruktivní autocitace.4
Proč citovat? 1) dokázání znalosti tématu a významných autorů, kteří o něm publikovali práce 2) čtenáře odkazujeme na další relevantní literaturu k danému tématu – čtenář si může vyhledat původní zdroj, který je v práci citován 3) dodržení citační etiky a Autorského zákona č. 121/2000
Základní pojmy Citace – doslovné uvedení cizího výroku nebo textu v rámci vlastního dokumentu doprovázené obvykle přesnou identifikací pramene, ze kterého daný výrok nebo text pochází, tedy bibliografickou citací. V textu je obvykle uvedena uvozovkami, odsazením anebo typem písma.2 Autocitace – citace jiné práce téhož autora nebo jiné práce, jíž je citující autor spoluautorem. Někdy se v definici autocitace připouští jako citovaná práce pouze taková, jíž je citující autor jediným autorem nebo alespoň prvním autorem.3
Základní pojmy Konstruktivní citace – citace informací, jichž citující autor využil v citující práci k syntéze nové informace (nového poznání) nebo k vědeckému důkazu své teze.5 Autoritativní citace – citace práce, jejíž obsah je vědeckou komunitou dobře prověřen, zpravidla práce vysoce citované, ve svém oboru klasické. 6
Základní pojmy Bibliografická citace 1. Formalizovaný údaj o dokumentu, který autor bezprostředně použil při přípravě své práce. Odkazy na citovaný dokument jsou v textu uvedeny formou číselných ukazatelů nebo zkrácených citací (první údaj bibliografické citace a datum vydání, např. Novák 1998). 2. V citační analýze se jedná o dokumenty, které jsou v daném dokumentu citovány. 1
ČSN ISO 690:2010
Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů
v ČR vyšla březen 2011; v platnosti od 1. dubna 2011
česká verze mezinárodní normy ISO 690:2010 publikované 15. června 2010 (3. vyd. mezinárodní normy ISO 690)
nahrazuje ČSN ISO 690 z prosince r. 1996 a ČSN ISO 690-2 z ledna r. 2000
Obecné zásady 1.
Zdrojem údajů potřebných pro citaci je citovaný pramen
2.
Údaje, které se nevyskytují v citovaném informačním zdroji, ale jsou přidány tvůrcem citace, by měly být uzavřeny v hranatých závorkách
3.
Jakýkoliv prvek, který není v latince, se transliteruje nebo romanizuje v souladu s příslušnou mezinárodní normou.
ČSN ISO 9 – Informace a dokumentace - Transliterace cyrilice do latinky - slovanské a neslovanské jazyky ČSN ISO 843 – Informace a dokumentace - Konverze řeckých znaků do latinky
Obecné zásady 4.
Zkracovat bibliografické termíny v souladu s ISO 832. Ostatním zkratkám se vyhýbat. Výjimky tvoří: a) edice názvů – názvy periodik, pro něž neexistuje klíčový název, se zkracují v souladu s ISO 4. Pokud existuje nebezpečí dvojznačnosti, uvádí se úplný název b) patenty – zkracuje se země původu nebo vydávajícího úřadu v souladu s ISO 3166 kód země nebo ST3 kódem Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO). Např. GB pro United Kingdom c) grafické práce – viz ISO 690:2010, 15.7.1 d) průběžné poznámky – pokud jsou jména zkrácena, první poznámka by měla vysvětlit všechny zkratky, nebo uvést, kde lze nalézt jejich vysvětlení
Obecné zásady 5.
Pořadí údajů v bibliografické citaci je následující: a) jméno (jména) tvůrce (tvůrců) dokumentu b) název c) v případě potřeby typ nosiče d) vydání e) nakladatelské informace (místo, vydavatel a datum) f) název edice (pokud je k dispozici) g) číslování v rámci popisované jednotky h) identifikátory (ISBN, ISSN, DOI, ...) i) dostupnost, přístup nebo umístění informací j) dodatečné všeobecné informace
Monografie Tvůrce (autor) jeden tvůrce – nejdříve uvádíme příjmení (velkými písmeny), potom křestní jméno, např. Smith, David Martyn. ; Mac Carthy, Jim. 2. dva nebo tři tvůrci – jméno prvního autora uvádíme v obráceném pořadí pro možnost abecedního uspořádání seznamu bibliografických citací (příjmení, jméno). Jméno druhého a dalšího autora se uvádějí v přímém pořadí (jméno, příjmení), např. Haeupler, Hennig a Thomas Muer. 3. čtyři a více tvůrců – pokud je známe, měla by být uvedena všechna jména. Jestliže jsou některá jména vynechána, uvádí se jméno prvního tvůrce a po něm následuje „aj.“ nebo „et al.“, např. Dale, Mark et al. 1.
Monografie Tvůrce (autor) tvůrcem díla je organizace nebo skupina lidí – použitá forma jména by měla být ta, která se objeví v bibliografickém souboru dat – zpravidla se jedná o odkaz na jméno národní autority, které, je-li to nutné, je transliterováno, např. Kungl. Skogs- och Lantbruksakademien (Royal Swedish Academy of Agriculture and Forestry) 5. autor není uveden (anonymní dílo) – místo jména uvedeme „Anon“ 6. určité druhy informačních zdrojů (např. encyklopedie) nebo dílo je společnou prací mnoha jedinců, z nichž žádný nemá dominantní roli jako tvůrce (např. film), by měl být použit název místo jména tvůrce, např. Encyklopedie českých tvrzí 4.
Monografie Název měl by být uveden v takové formě, v jaké se nachází v preferovaném prameni popisu (titulní strana, rub titulní strany, hlavička strany, obálka, deska vazby, obal) 2. píše se kurzívou 3. podnázev uvádíme tehdy, pokud se v něm vyskytují zásadní informace k obsahu citovaného informačního zdroje, např. The European Union: readings on the theory and practice of european integration 4. původní název přeloženého informačního zdroje nebo překlad názvu se uvádí hned za původním názvem,např. Strom a květina – součást života [The tree and flower – a part of life]. 1.
Monografie Vydání 1.
mělo by být uvedeno včetně symbolů tak, jak se objevuje v preferovaném prameni citovaného dokumentu (titulní strana, rub titulní strany, hlavička strany, obálka, deska vazby, obal) , např. 1st ed., 1. vyd.
Monografie Nakladatelské údaje A) Místo vydání 1. 2. 3.
4) 5)
mělo by být uvedeno tak, jak je uvedeno v preferovaném zdroji informací v publikaci. místo je známé, ale není uvedeno v informačním zdroji, doplňuje se v hranaté závorce název větších známých míst lze uvádět samostatně, např. Oxford. U menších míst přidáváme k názvu místa doplněk místa (např. kraj, oddělení, stát, provincie, země), např. Oxford (Ohio). kódy názvu zemí, krajů atd. se uvádějí v souladu s ISO 3166 a ISO 3166-2 v citovaném zdroji se nachází dvě nebo více míst vydání v souvislosti s jedním vydavatelem, potom uvádíme jen název místa, které je uvedeno jako první
Dříve, pokud nebylo uvedeno místo vydání, psalo se [s.l.] = sine loco; [b.m.] = bez místa
Monografie Nakladatelské údaje B) Nakladatel nebo jeho náhrada Organizace nebo odpovědné osoby označovány v různých publikacích různě. Přednost v tomto pořadí: vydavatel (nakladatel) distributor nebo vydavatelská společnost tiskárna nebo výrobce sponzorská korporace Více nakladatelů nebo vydavatelů na stejně významné pozici – uvádí se pouze první.
Dříve, pokud nakl.adatel nebyl uveden, psalo se [s.n.] = sine nomine; [b.j.] = bez jména
Monografie Nakladatelské údaje C) Datum vydání 1.
2. 3.
4.
5.
mělo by být uvedeno je uvedeno chybně, ale najdeme správné datum – uvádíme ho v hranaté závorce, např. 2001 [tj. 2010] v publikaci chybí rok vydání: zjistíme přibližné datum, píšeme [cca. 1840] nebo [19. století] není možné je ani odhadnout, píšeme [b.r.] (b.r. = bez roku; s.a. = sine anno) více dat vydání v bibliografické citaci dotisku – uvádí se datum dotisku u kopie se uvádí původní datum společně s datem přetisku nebo kopírování, např. 1796 zkopírováno 1810 datum copyrightu odlišné od data publikování – mohou být uvedena obě data rozsah dat citujeme celou vícedílnou publikaci vydávanou v průběhu několika let, píšeme rok vyd. 1. dílu a posl. dílu, např. 1990-2000; pokud ještě vychází, uvádíme např. 2008-
Monografie Číslování a stránkování bibliografická citace by měla identifikovat tu část, kterou cituje, např. s. 36-48 pokud je citováno celé dílo, jeho rozsah se libovolně uvede v hranatých závorkách, např. [7 s.] – v příkladech v normě u monografických citací ale není uvedeno u vícedílného díla číslo svazku píšeme tučně, číslo části (v případě potřeby) v kulatých závorkách, např. 6(3), 25-30
Monografie Názvy a čísla edic, identifikátory Názvy a čísla edic název edice a její číslování se uvádí tak, jak je v citované publikaci, např. Oceanographic report series, 99-12 Studies in aboriginal rights Handbook of motivation and cognition. The interpersonal context, vol. 3.
Identifikátory ISBN – pokud ho publikace má, musí být uvedeno
Monografie Příklady Citace tištěné monografie jako celku: Tvůrce. Název díla: podnázev. Označení vydání. Místo vydání: Jméno nakladatele, rok vydání. Edice. ISBN. PLOBERGER, Karl. Zahrada pro inteligentní lenochy II v 7 krocích: trochu jiná kniha o zahradě. Vydání v češtině 1. Praha: Brázda, 2007. ISBN 978-80-209-0357-0.
Monografie Příklady Citace příspěvků v tištěných monografických publikacích : Tvůrce. Název díla: podnázev. Označení vydání. Místo vydání: Jméno nakladatele, rok vydání, rozsah stran. Edice. ISBN. BLAŽEK, Jan a Václav KNEIFL. Pěstujeme slivoně. Vydání 1. Praha: Brázda, 2005, s. 100-103. ISBN 80-209-0336-4. Tvůrce odpovědný za příspěvek. Název díla: podnázev. In: Tvůrce odpovědný za zdrojový dokument. Název zdrojového dokumentu. Označení vydání. Místo vydání: Jméno nakladatele, rok vydání, rozsah stran. ISBN. VANĚK, Jiří. Špilberk v době baroka. In: Jana SVOBODOVÁ, ed. Baroko: příběhy barokního Brna. Brno: Muzeum města Brna, 2009, s. 78-89. ISBN 978-80-786549-60-6.
Monografie Příklady Citace příspěvků z elektronických knih a online monografických publikacích : Tvůrce. Název díla: podnázev [typ média]. Místo vydání: Jméno nakladatele, rok vydání, rozsah [datum citace]. ISBN. Přístup ke zdroji. WALTERS, Dale, Adrian NEWTON and Gary LYON, eds. Induced resistance for plant defence: a sustainable approach to crop protection [online]. [Oxford]: Blackwell, © 2007, s. 35-40 [vid. 2011-04-20]. ISBN 9780470995983. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1002/9780470995983. typ média = online, disk; počítačový program, online databáze, ... . vid. = „viewed“, česky „viděno“. Dříve se psalo cit.
Seriály Příklady Citace příspěvků v TIŠTĚNÝCH seriálových publikacích: Tvůrce. Název díla. Název zdrojového dokumentu. Rok vydání, ročník (číslo), rozsah stran. ISSN. FOTYMA, Mariusz and Irena DUER. Implementation of Nitrate Directive to Poland. Acta agriculturae Slovenica. 2006, 87(1), 51-58. ISSN 1581-9175.
Seriály Příklady Citace příspěvků v ONLINE seriálových publikacích: Tvůrce. Název díla. Název zdrojového dokumentu [typ média]. Rok vydání, ročník (číslo), rozsah stran [datum citace]. eISSN. ISSN. Přístup ke zdroji. FOTYMA, Mariusz and Irena DUER. Implementation of Nitrate Directive to Poland. Acta agriculturae Slovenica [online]. 2006, 87(1), 51-58 [vid. 2011-04-20]. eISSN 1854-1941. ISSN 1581-9175. Dostupné z: http://aas.bf.uni-lj.si/april2006/05fotyma.pdf.
Webové stránky Příklady Citace konkrétních příspěvků nebo části webové stránky: JavaScript. Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 29. 3. 2011, 20:27 [vid. 2011-04-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Javascript KULOVANÁ, Eliška. Obsah mastných omega-3 kyselin v drůbežích výrobcích. Agroweb: internetový zemědělský portál [online]. 19. 3. 2002 [vid. 2011-04-20]. Dostupné z: http://www.agroweb.cz/Obsahmastnych-omega-3-kyselin-v-drubezich-vyrobcich__s45x8608.html
Generátor citací, verze 2.0 Portál Citace.com je věnován citacím a citování. Na portálu naleznete tzv. GENERÁTOR, který vám pomůžete správně ocitovat jakýkoliv dokument. Více na adrese: http://www.citace.com/
Normy ČSN ISO 4 – Informace a dokumentace - Pravidla zkracování slov z názvů a názvů dokumentů. ČSN ISO 9 – Informace a dokumentace - Transliterace cyrilice do latinky - slovanské a neslovanské jazyky ČSN ISO 832 – Informace a dokumentace - Bibliografický popis a citace - Pravidla zkracování bibliografických termínů ČSN ISO 843 – Informace a dokumentace - Konverze řeckých znaků do latinky ČSN ISO 3166-2 ISO 3166 – Kódy pro názvy zemí a jejich částí
Použitá literatura 1)
ANON. Bibliografická citace. KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [vid. 2011-04-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000349&local_base=KTD
2)
RICHTEROVÁ, Alena. Citace. KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [vid. 2011-04-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000348&local_base=KTD
3)
ŠVEJDA, Jan. Autocitace. KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [vid. 2011-04-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000363&local_base=KTD
4)
ŠVEJDA, Jan. Citační etika. KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [vid. 2011-04-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000364&local_base=KTD
5)
ŠVEJDA, Jan. Konstruktivní citace. KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [vid. 2011-04-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000359&local_base=KTD
6)
ŠVEJDA, Jan. Autoritativní citace. KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [vid. 2011-04-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000360&local_base=KTD
