Obor právo a právní věda. Katedra obchodního práva. Diplomová práce. Smlouvy o dílo se zaměřením na projektové. práce

MASARYKOVA UNIVERZITA PRÁVNICKÁ FAKULTA Obor právo a právní věda

Katedra obchodního práva

Diplomová práce

Smlouvy o dílo se zaměřením na projektové práce

Karel Machačka

2010/2011

Čestné prohlášení: „Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma: Smlouvy o dílo se zaměřením na projektové práce zpracoval samostatně a veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury

……………………………… 2

Poděkování: „Na tomto místě bych chtěl poděkovat Bohu za to, že mi poskytl intelektuální vybavenost, dostatek času i prostředků ke zpracování této práce.“ „Zároveň bych chtěl poděkovat Bc. Jaroslavu Všetičkovi za poskytnutí materiálů, které slouží jako dokumentární a obrazová příloha této práce.“ „Dále bych chtěl poděkovat společnosti Mátl a Kyšák s.r.o. za vzájemnou spolupráci, jejíž výsledky se odrazily na poznatcích obsažených v této práci.“ „V neposlední řadě bych chtěl poděkovat své rodině za vytvoření skvělého zázemí, které zpracování této práce umožnilo.“

3

Seznam zkratek

ObchZ

zákon číslo 513/1991 Sb., obchodní zákoník

OZ

zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník

PD

projektová dokumentace

4

Obsah 1 2

3

4

5

6

Úvod ................................................................................................................................... 7 Projektové práce ............................................................................................................... 9 2.1 Urbanismus a územní plánování.................................................................................. 9 2.2 Dokumentace staveb .................................................................................................. 10 2.2.1 Studie .................................................................................................................. 11 2.2.2 Projektová dokumentace pro územní řízení ....................................................... 12 2.2.3 Projektová dokumentace pro stavební řízení ..................................................... 13 2.2.4 Projektová dokumentace pro realizaci stavby (provádění stavby) ..................... 14 2.2.5 Dokumentace skutečného provedení stavby ...................................................... 15 2.2.6 Dílenská dokumentace ....................................................................................... 16 2.2.7 Projekt Interiéru.................................................................................................. 16 2.2.8 Zadávací dokumentace ....................................................................................... 17 2.2.9 Práce související s projektovými pracemi .......................................................... 17 2.3 Shrnutí ....................................................................................................................... 17 Smlouva o dílo v českém právním řádu ........................................................................ 20 3.1 Ochrana nepodnikatele .............................................................................................. 21 3.2 Smlouva o dílo v reţimu obchodního zákoníku: ....................................................... 21 3.3 Německá úprava ........................................................................................................ 22 3.3.1 Smlouva o dodávce díla ..................................................................................... 24 3.4 Shrnutí ....................................................................................................................... 25 Kontraktace ..................................................................................................................... 26 4.1 Obchodní zvyklosti .................................................................................................... 27 4.2 Všeobecné obchodní podmínky................................................................................. 27 4.3 Návrh – Oferta ........................................................................................................... 28 4.4 Přijetí – Akceptace..................................................................................................... 29 4.5 Ochrana informací ..................................................................................................... 30 4.6 Zvláštní postupy při uzavírání smluv ........................................................................ 31 4.7 Úvaha de lege ferenda – Letter of Intent (LOI) ......................................................... 31 4.8 Shrnutí ....................................................................................................................... 31 Podstatné části ................................................................................................................. 34 5.1 Označení účastníků smluvního vztahu ...................................................................... 34 5.2 Předmět díla ............................................................................................................... 36 5.3 Cena za dílo ............................................................................................................... 41 5.3.1 Cena pevně dohodnutá ....................................................................................... 42 5.3.2 Smlouvy bez stanovení způsobu určení ceny díla .............................................. 42 5.3.3 Cena stanovená jako způsob určení ceny díla .................................................... 43 5.3.4 Shrnutí k projektovým pracím............................................................................ 46 5.4 Závazky jednotlivých stran ........................................................................................ 46 5.5 Shrnutí ....................................................................................................................... 47 Fakultativní (běžné) části ............................................................................................... 49 6.1 Splnění ....................................................................................................................... 49 6.1.1 Zákonná úprava .................................................................................................. 50 6.1.2 Místo předání...................................................................................................... 50 6.1.3 Smluvní úprava .................................................................................................. 51 6.1.4 Předávací protokol.............................................................................................. 53 6.1.5 Shrnutí ................................................................................................................ 54 6.2 Smluvní pokuta .......................................................................................................... 55 6.3 Odstoupení od smlouvy ............................................................................................. 57 5

6.4 Spolupůsobení objednatele ........................................................................................ 59 6.5 Platební podmínky ..................................................................................................... 60 7 Ochrana objednatele ....................................................................................................... 61 7.1 Prohlášení zhotovitele................................................................................................ 61 7.2 Vypořádání s autorskými právy ................................................................................. 61 7.3 Pojištění ..................................................................................................................... 61 7.4 Poskytnutí jistoty ....................................................................................................... 62 7.5 Odstoupení od smlouvy ............................................................................................. 62 7.6 Převzetí díla ............................................................................................................... 62 7.7 Zpřísnění povinnosti zhotovitele ............................................................................... 63 7.8 Moţnost volby jiného zhotovitele ............................................................................. 63 7.9 Moţnost platit část ceny za dílo aţ po uplynutí záruční doby ................................... 63 7.10 Výhrada písemné formy ............................................................................................ 63 8 Některé aplikační problémy při smlouvách o dílo na projektové práce .................... 65 8.1 Vágní ujednání ........................................................................................................... 65 8.2 Rozporná ustanovení ................................................................................................. 65 8.3 Nelogická ustanovení ................................................................................................ 66 8.4 Neexistující přílohy ................................................................................................... 66 8.5 Ustanovení o zárukách............................................................................................... 66 8.6 Dvojjazyčná znění smluv........................................................................................... 67 8.7 Problémy s financemi ................................................................................................ 67 8.8 Účelové protahování sporu ........................................................................................ 67 9 Závěr ................................................................................................................................ 68 10 Resumé ............................................................................................................................. 71 11 Seznam použité literatury a zdrojů ............................................................................... 73 12 Seznam příloh .................................................................................................................. 77

6

1 Úvod Spory ze smluv o dílo představují velmi častou část agendy českého soudnictví. Smlouva o dílo v reţimu podle ust. § 536 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „ObchZ“), má zásadní postavení v procesu výstavby a díly s výstavbou spojenými. Smlouva o dílo je upravena v občanském zákoníku i obchodním zákoníku, avšak vzhledem k faktu, ţe i pro oblast občanské výstavby bývá často pouţívána obchodněprávní úprava z důvodu lepší propracovanosti a pouţitelnosti, zaměří se tato práce pouze na smlouvu o dílo v reţimu obchodního zákoníku, jejíţ předmětem je provedení projektových prací. Téma smluv o dílo na projektové práce jsem si vybral z toho důvodu, ţe ve své dosavadní právní činnosti jsem byl často ţádán o pomoc právě lidmi, jejichţ ţivobytí představuje projektování a architektura. Samotné zpracování kvalitní smlouvy o dílo je velmi komplikovanou a sofistikovanou záleţitostí. S vědomím moţného zaujetí však neváhám označit právě smlouvu o dílo jako nejnáročnější smluvní typ v celém obchodním zákoníku. Cílem této práce je tedy poskytnou jakési vodítko či návod jak vytvořit smlouvu o dílo na projektové práce a umoţnit čtenáři lepší orientaci ve světě smluv o dílo na projektové práce. Rozsah této práce bohuţel nedovoluje komplexně pojmout celou problematiku, neboť tato je velice obsáhlá. Z tohoto důvodu nebude pojednáno o všech aspektech smlouvy o dílo. Absentovat bude např. pojednání o vlastnickém právu ke zhotovované věci, neboť v rámci smluv na projektové práce se většinou nejedná o problematický aspekt. Rovněţ bude chybět pojednání o nárocích z vad díla, neboť rozsahově tato práce nestačí a autor povaţuje za důleţitější zmínit aspekty jiné. Tato práce bude rozdělena do kapitol, které budou představovat odborný výklad k jednotlivým bodům i celkové problematice smluv o dílo na projektové práce. Jako jedna z příloh pak bude představen vzor smlouvy o dílo na projektové práce na apartmánový dům a bude tak představovat praktické završení obecné části, jejíţ cílem je získání znalostí potřebných ke zpracování smlouvy o dílo na projektové práce. V souladu se zadáním tak v této práci bude pojednáno v prvé řadě o samotných projektových pracích, které budou představovat předmět díla, o kterém bude také pojednáno samostatně v rámci kapitoly podstatných částí smlouvy o dílo. Dále se budu v souladu se zadáním diplomové práce věnovat české právní úpravě, kterou se pokusím srovnat s právní úpravou německou. V následující kapitole bude pojednáno o kontraktačním procesu a jeho úskalích. Poté jiţ přistoupím k samotnému jádru smlouvy o dílo. Tedy k rozboru jejích podstatných náleţitostí, které jsou zcela nezbytné pro její platnost a v praxi často vídaný laxní přístup k podstatným částem smlouvy vede v konečném důsledku k její neplatnosti.

7

Následovat bude kapitola pojednávající o částech smluv o dílo, které nejsou k její platnosti nutné, jsou však v praxi velmi uţitečné a běţné a svým způsobem i zcela nezbytné pro kvalitní smlouvu. Závěrečná kapitola pak pojedná o častých problémech vyskytujících se v praxi u smluv o dílo a nabídne návrhy řešení, jak se těmto problémům vyhnout. Na závěr této práce bude zpracována přílohová část, kde bude obrazová příloha různých typů projektových prací. Rovněţ bude zpracován detailní vzor smlouvy o dílo na projektové práce, ve které budou pouţity rozličná smluvní ustanovení, která autor povaţuje za vhodné a v praxi potřebné. Přílohová část této práce obsahující obrazovou dokumentaci projektových prací je přiloţena, aby si čtenář této práce dokázal lépe představit, co je předmětem smluv o dílo tohoto typu a také aby dokázal odlišit jednotlivé stupně projektových dokumentací. Vzor smlouvy o dílo byl zpracován autorem této práce a jedná se o kombinaci smluvních ustanovení, která se pokouší vypořádat s nedostatky v právní úpravě a nahradit je vhodnou smluvní úpravou tak, aby ani jedna ze stran nezískávala nepřiměřenou výhodu oproti straně druhé. Byl bych rád, kdyby moje práce byla spíše praktičtěji orientovaná a pokusím se tedy poskytnout zejména věcnou argumentaci doplněnou o vlastní doporučení a návrhy na změnu platné právní úpravy tam, kde to budu povaţovat za vhodné. Návrhy de lege ferenda se budou nacházet v textech kapitol i v jejich shrnutích. Přestoţe zadání této diplomové práce mi dává za úkol věnovat se určitým bodům, nechtěl bych, aby to bylo na úkor komplexnosti a celkovému porozumění problematiky. Proto budou části ze zadání zpracovány podrobněji neţ ostatní a budou zahrnuty do celkové systémové koncepce této práce. Z tohoto důvodu a zejména také proto, ţe je zpracována i přílohová část, bude práce celkově rozsahově širší, neţ běţná diplomová práce. Rovněţ předestírám, ţe zákonná úprava smluv o dílo je relativně konstantní a problematika je jiţ dlouho probírána a popisována. Jelikoţ mi nejsou známy všechny prameny týkající se této problematiky, předem se omlouvám, pokud tato práce pojednává o něčem, co jiţ bylo zpracováno, avšak není citováno. Není to úmyslně, avšak z důvodu, ţe autorovi zdroj nebyl znám. V některých částech práce se z důvodu omezených dostupných zdrojů mohou vyskytovat citace pouze z nejvhodnější publikace. Při zpracovávání této práce budu vyuţívat odbornou literaturu v podobě monografií, odborných článků a komentářů. Časté budou odkazy na judikaturu k příslušnému tématu, které budou doplněny o můj vlastní názor a poznatky z praxe. V souladu se stávající směrnicí děkana bude tato diplomová práce strukturována do kapitol, podkapitol a oddílů. Kaţdá kapitola pak bude obsahovat závěrečné shrnutí.

8

2 Projektové práce Jelikoţ je cílem této diplomové práce přiblíţit čtenáři specifika smlouvy o dílo na projektové práce, je nezbytné nejprve věnovat pár slov právě tomuto pojmu, jelikoţ jeho správné pochopení umoţní správné zpracování předmětu smlouvy dílo. Projektové práce jsou běţně pouţívaným pojmem, se kterým se setkal snad kaţdý, avšak ne kaţdý si jiţ dokáţe udělat přesnou představu o významu tohoto pojmu. K dispozici v současné době není ţádná zákonná definice, a proto budeme pracovat s pojmy, tak jak je chápe ustálená praxe v oboru. Jak bude pojednáno níţe, významnou roli zde sehrávají profesní samosprávné subjekty a jejich činnost. Obecně však je třeba chápat projektové práce jako „takové činnosti, jež jsou nezbytné k přípravě přípravné fáze výstavby“.

a realizaci stavebních děl a zajištění

1

V uţším pojetí se dá hovořit o projektových pracích jako o souboru dokumentací nutných ke zpracování projektů staveb. V širším pojetí zde musíme přiřadit i problematiku urbanismu a územního plánování. Vzhledem k zaměření této práce však problematiku urbanismu a územního plánování zmíníme jen letmo a nadále vystačíme s pro nás důleţitějším uţším pojetím projektových prací jakoţto dokumentace staveb.

2.1 Urbanismus a územní plánování Jedná se o specifický druh projektování, kdy objednatelem bývá zpravidla orgán územní samosprávy a cílem PD je plánovací činnost a funkční vyuţití daného území po určitý časový úsek. 2 Tato PD pak stanoví zásady vyuţití daného území a je nutným a závazným podkladem pro výstavbu v daném území. Touto činností se tedy určuje co, kde a jak se bude stavět. Urbanismus i územní plánování klade vysoké nároky na zpracovatele, neboť vyţaduje širokou škálu vědění napříč různými odvětvími, a to jak technických odvětví, tak sociálních. Urbanismus bychom mohli obecně shrnout jako vědění o podstatě ţití, fungování a cítění člověka/obyvatele v obcích a městských aglomeracích. Zabývá se jeho kaţdodenními potřebami a harmonogramem ve smyslu docházení do: práce, školy, nakupování, přístupu ke sluţbám, kultuře, volného času a relaxaci. Urbanismus i územní plánování jsou podrobně popsány v zákoně č. 183/2006 Sb. ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) od § 18 dále.

1 2

Viz Pokyn Ministerstva financí č.D-206 ze dne 22.3.2001 Viz příloha č. 1,2 a 3

9

2.2 Dokumentace staveb Dokumentace stavby je takový souhrn dokladů, které se pro stavbu zpracovávají v souladu s funkcemi, které budou plnit. Tato dokumentace se dá rozdělit dle jednotlivých etap (fází) vývoje stavby.3 Nutno však podotknout, ţe neexistuje ţádný taxativní výčet typů stavební dokumentace. O stavebních dokumentacích pojednává zejména vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Pokud budeme potřebovat pomoc s právní interpretací pojmů týkajících se projektových prací, měla by nám poslouţit vyhláška č.43/1990 Sb., o projektové přípravě staveb. Pro základní orientaci nám však stačí uvaţovat o dokumentaci staveb jako o souboru, jeţ obsahuje zejména investiční záměr, studie, přípravnou dokumentaci, projektovou a realizační dokumentaci, dokumentaci skutečného provedení stavby a zprávu o závěrečném vyhodnocení stavby. Dále zde můţeme zahrnout např. revizní zprávy či zápisy o provedených zkouškách či kontrolách. Významnou pomůckou v jednotlivých fázích jsou dokumenty sazebníků a příruček, pravidelně vydávané profesními sdruţeními a zájmovými organizacemi v oblasti stavební činností, které tak notně přispívají k unifikaci a jednotné interpretaci pojmů v této oblasti. Jedná se zejména o činnost České komory architektů (ČKA), České komory autorizovaných inţenýrů (ČKAIT) a Ekonomických sluţeb ve výstavbě UNIKA. Jejich předpisy (např. sazebník UNIKA) 4 hrají klíčovou roli napříč veškerou právní aktivitou v této oblasti a není moţné je ignorovat. Jednotlivé stupně projektové dokumentace odpovídají účelově jednotlivým fázím. Zjednodušeně řečeno kaţdá jednotlivá fáze, stejně jako kaţdý jednotlivý stupeň PD je o něco komplexnější a detailnější, něţ ten předchozí. První etapou je tzv. předinvestiční fáze, kde se zpracovává příprava projektu a hodnotí se jeho podoba, náročnost, vhodnost atd.5 Ve druhé etapě (fázi) se zpracovávají jednotlivé stupně potřebné projektové dokumentace: 1. dokumentace přikládaná k návrhu na vydání rozhodnutí o umístění stavby 2. dokumentace přikládaná k ţádosti o vydání stavebního povolení 3. dokumentace pro provedení stavby Dále bývají ještě zpracovány: 1. realizační dokumentace stavby (zpracovává se pravidelně u náročnějších a rozsáhlejších projektů, málokdy u rodinných domů) 3

Marek, K. Smluvní obchodní právo, Kontrakty 4. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 244 Sazebník pro navrhování nabídkových cen projektových prací a inţenýrských činností, Unika, 2009 5 Marek, K. Smluvní obchodní právo, Kontrakty 4. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 244 4

10

2. dokumentace (výkresy) skutečného provedení stavby (se zpracovává hlavně pro stavební úřady – při změně oproti projektu, dokládá se ţádostí o změnu před dokončením stavby) 3. dokumentace pro výběr zhotovitele (zpracovává se podle potřeby) 4. koncepční projekt pro technologickou část stavby (zpracovává se v případě potřeby) Pokud pro stavbu není třeba stavební povolení, ale stačí jen její ohlášení, zpracovává se dokumentace k ohlášení stavby, která je v praxi ovšem téměř totoţná s dokumentací pro stavební povolení a obsahuje všechny doklady od účastníků řízení. V případě jednodušších staveb se pochopitelně nemusí vyskytnout všechny stupně ani druhy projektových dokumentací. Je dokonce časté, ţe některý druh potom supluje funkce chybějících.6

2.2.1 Studie Na tento dokument naráţíme v rámci předinvestiční fáze. Studií je mnoho druhů.7 Můţe se jednat o studie technicko – ekonomické, studie souboru staveb, studie objemové, studie proveditelnosti, objemové, protihlukové, EIA a další studie. Často narazíme také na investiční záměr. Studie slouţí zejména k určení objemové i finanční náročnosti, technické proveditelnosti a také definuje základní cíle projektu. Mnohdy také řeší základní architektonický charakter stavby. Zpravidla se zpracovává více variant, ze kterých je následně vybírána ta nejvhodnější. Slouţí pro rozhodnutí investora, zda projekt k dosaţení navrţených cílů záměru – projektu bude či nebude realizován, a pokud ano, pak ve které z koncepčních variant navrţených ve studii.8 Někdy se samostatně ke studii či jako její součást zpracovávají i nejrůznější průzkumy, potřebné pro budoucí realizaci projektu. Z těch běţně se vyskytujících můţeme zmínit třeba geologický průzkum, hydrogeologický průzkum, radonový průzkum, seismologický či archeologický průzkum. Pokud se jedná o rozsáhlejší projekt, nebo je-li o poţadavek investora bývá součástí studie také vizualizace stavby, coţ je buďto jednoduchý designový 3D nákres9 budoucí stavby v terénu, nebo velice sloţitý a propracovaný model stavby, dle poţadavků investora. Sloţitější modely bývají samozřejmě nejen časově, ale i finančně náročné. Vizualizace se zpracovává proto, aby měl investor lepší představu o tom, jak vlastně bude stavba vypadat. Jedná se o takový náhled do architektovy mysli.

6

Marek, K. Smluvní obchodní právo, Kontrakty 4. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 246 Viz příloha č.4 a 5 8 Marek, K. Smluvní obchodní právo, Kontrakty. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s. 213 9 Viz příloha č. 6 a 7 7

11

U rozsáhlejších projektů jsou studie velmi významné, protoţe tvoří podklad pro navazující fáze. Naproti tomu u jednodušších staveb se studie vypracovává málokdy. Na rozdíl od jiných ostatních stupňů se nemusí předkládat stavebnímu úřadu a slouţí čistě potřebám investora.

2.2.2 Projektová dokumentace pro územní řízení Po zpracování studií a vyhodnocení provedení investičního záměru se přistupuje ke zpracování PD pro územní řízení. Cílem této dokumentace je vydání kladného rozhodnutí stavebního úřadu o umístění stavby.10 Přitom je třeba mít na paměti, ţe vydání takového rozhodnutí musí být v souladu s územním plánem a ten zase s vyššími stupni územního plánování. V praxi se mohou vyskytnout různé potíţe, obzvláště v některých lokalitách, kde územní plán obsahuje různé regulativy, které jsou kolikrát značně a někdy dokonce nesmyslně omezující. Běţné je např. omezení výšky stavby pouze na dvě nadzemní podlaţí, ale mohou se objevit i poţadavky na barevné provedení střechy, zákaz trojúhelníkových oken, či dokonce orientaci desek na plotech. Velmi přísně se hodnotí podmínky vlivu na ţivotní prostředí (kolikrát je voda tekoucí z čistícího zařízení čistší, neţ voda ve vodním toku, do kterého je vypouštěna). Častou překáţkou pro stavebníka mohou být památkáři, ochránci přírody v chráněných oblastech ale také architekti města, kteří dokáţou znepříjemnit ţivot nejednomu investorovi. Kromě umístění stavby je třeba také splnit tzv. OTP neboli obecně technické podmínky. V souladu se stavebním zákonem projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost celé stavby, která má být zpracována dle jeho PD. Je tedy povinen dbát mnohých právních předpisů, norem i obecných poţadavků na výstavbu vztahujících se k danému projektu. PD pro územní řízení musí zejména splňovat podmínky stanovené dle prováděcí vyhlášky č. 503/2006 Sb. Vše musí být zpracováno tak, aby bylo moţno provést kontrolu, coţ platí zejména pro výpočty. Není-li k některému takové úkonu projektant odborně způsobilý, je povinen k provedení takového úkonu přizvat osobu s náleţitou specializací a oprávněním pro příslušný obor. Provedení PD pro územní řízení je ze zákona povinné zejména pro novostavby nebo stavby, které mění svůj vzhled, výškové či půdorysné uspořádání nebo svou funkci. Jedná se o nezbytný podklad pro vydání územního rozhodnutí o umístění stavby. U drobných staveb či u provádění udrţovacích prací nebo stavebních úprav tato vyţadována není. Investor samozřejmě bude vyvíjet tlak na spojení územního a stavebního řízení, pokud to jen bude moţné. Jedná se tedy o případy, kdy u jednoduchých staveb jsou dány jednoznačné podmínky jejich umístění vzhledem k poměrům v daném území, nebo je budoucí stavba plně v souladu se schváleným regulačním plánem. Poté zpracování tohoto stupně dokumentace nebude ze zákona povinné a investor bude z ekonomických důvodů samozřejmě poţadovat po projektantovi zpracování 10

Marek, K. Obchodněprávní smlouvy, 5. aktualizované vydání, MU Brno, 2004, str. 150

12

pouze dokumentace pro stavební řízení, čímţ značně sníţí náklady.U náročnějších staveb se však tato dokumentace zpracovává vţdy a jejím cílem, jak uţ jsme zmínili, je vydání kladného územního rozhodnutí s platností na 2 roky.

2.2.3 Projektová dokumentace pro stavební řízení Tento stupeň PD běţně navazuje na studie a PD pro územní řízení. Jedná se zároveň o první zcela určitě nutný stupeň, jelikoţ opravdu téměř ţádná stavba se bez této dokumentace neobejde (o nutnosti zpracovávání studie a PD pro územní řízení viz výše). V souladu s postupným rozvíjením jednotlivých stupňů je tato dokumentace podrobnější neţ předcházející (pokud jí přecházely).11 Tento stupeň vychází z podkladů, které většinou stavebník dodává projektantovi. Těmito podklady jsou majetkoprávní vztahy jednotlivých pozemků či budov, snímky katastrální mapy, č. parcely, a č. dotčených pozemků s výpisy jejich majitelů. Dále polohopisné12 a výškopisné zaměření parcely, které je velmi důleţité a to jak pro projektanta, který dle takové zaměření osadí objekt do terénu a určí výšky konstrukcí, tak pro stavební úřad, který tak získá přehled o vlivu objektu na stávající pozemek. Aby tedy byl splněn cíl, kterým je vydání kladného stavebního povolení, musí být tato dokumentace ověřena stavebním úřadem ve stavebním řízení.13 Tento stupeň PD se rozděluje na stavební objekty obsahující část energetickou, statickou, část poţární bezpečnosti, část organizaci výstavby, část stavební, část technického zařízení staveb (vodoinstalace, kanalizace, plynofikace, elektrické rozvody, vytápění) a dále pak objekty inţenýrské, mezi které patří čističky odpadních vod, regulační stanice pro plynofikaci, rozvodové šachty či odlukovače tuku u restauračních zařízení apod. PD výše uvedených objektů jiţ zpravidla obsahuje podrobné výkresy, technické specifikace a technické zprávy navrhovaného projektu. Nejdůleţitější body tohoto stupně jsou zpracování půdorysů jednotlivých částí stavby, základů, zpracování svislých nosných konstrukcí, vodorovných nosných konstrukcí, a zastřešení stavby. Dále pak také konstrukční řešení jednotlivých detailů, především návaznosti výše uvedených částí (např. napojení svislých konstrukcí na vodorovné), včetně funkčního řešení (např. únikové cesty, odstupové vzdálenosti, osvětlení a oslunění místností, tepelně technické řešení konstrukcí, zasklení či protiradonová opatření jako průřezové příklady jednotlivých částí). Velmi významná je zejména u velkých staveb statika. U všech staveb je kromě vlivů na ţivotní prostředí nutné brát také v potaz energetickou náročnost stavby. Zejména nyní tato problematika nabývá na důleţitosti, neboť od roku 2009 musí mít kaţdá nová stavba průkaz energetické náročnosti budovy a dle toho přiděleno písmeno A,B nebo C - tzv. energetický štítek (D – 11

Viz příloha č. 8 Viz příloha č. 9 13 Marek, K. Obchodněprávní smlouvy, 5. aktualizované vydání, MU Brno, 2004, str. 150 12

13

G jsou nevyhovující hodnocení)14. Navíc do budoucna se dá očekávat vývoj v této oblasti ve světle směrnice EU 2010/3115, která stanovuje všem členským státům povinnost stavět budovy s téměř nulovou spotřebou energie do konce roku 2020. Zde bych rád vyjádřil jistou skepsi k reálnému dosaţení cíle této směrnice. PD pro stavební řízení musí odpovídat vyhlášce č. 499/2006 Sb. Měřítko stanovené pro provádění této dokumentace je sice 1:100, avšak běţné měřítko pouţívané pro výkresy této dokumentace bývá spíše 1:50, neboť je daleko přehlednější a stavba je dle něj lépe proveditelnější. Objednatele bych zvláště upozornil na moţný problém v této fázi, který mohou způsobit časté rozmary tvrdohlavých architektů, kteří jsou schopni předkládat zcela technicky i legálně neproveditelná řešení (např. stavení nosníků na skleněný podklad) a na těchto poté trvat. Je tedy dobré nechat se dobře informovat a důsledně kontrolovat provádění dokumentace a udrţovat pravidelnou komunikaci s projektanty a to všech specifikovaných oborů.

2.2.4 Projektová dokumentace pro realizaci stavby (provádění stavby) Tento stupeň PD bývá z pohledu projektanta nejdůleţitější ze všech a jistým způsobem nadřazený všem ostatním. Jedná se vlastně o přepracovanou a doplněnou dokumentaci pro stavební povolení, která je potom dále vyprecizována pro skutečnou realizaci stavby.16 Realizační dokumentací se rozumí velice propracovanou částí nebo typ dokumentace staveb. Obsahuje veškeré detaily stavby a popisuje technologii materiálů a výroby jednotlivých částí stavby. Její součástí je veškerý výpis skladeb konstrukcí včetně spojovacích materiálů atd. Především se jedná o výkresy betonových konstrukcí, skladby vrstev obalových konstrukcí s přesným výpisem a typy jednotlivých pouţitých materiálů, nejrůznější detaily objektu dle přání a poţadavku zadavatele. Tento pojem se v naší zemi prozatím především týká větších staveb z řad občanských, výrobních, skladovacích atd. Tento stupeň PD se skládá z grafické a textové části. Grafická část jsou výkresy a textová část jsou výpočty a technické specifikace zařízení. V grafické části projektant jednak zapracuje v souladu se stavebním povolením připomínky stavebního úřadu do dokumentace a dále provede jiţ detailní zpracování všech konstrukcí stavby jako např. hlavní výztuţe ţelezobetonu, skladby jednotlivých konstrukcí s ohledem na tepelně technické vlastnosti a difuzi vodních par. Dále provede dimenzi veškerých rozvodů zdravotechniky. Ve

14

Viz. VYHLÁŠKA Ministerstva průmyslu a obchodu 148/2007 Sb. ze dne 18. června 2007 o energetické náročnosti budov 15 SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov čl. 9.1 16 Viz příloha č. 10

14

výpočtové části je třeba provést ( a pokud jiţ provedeno bylo v předchozích stupních pak provést znovu) např. výpočty tepelné neprostupnosti a technickou specifikaci zařízení. Jedná se vlastně o shrnutí a vyprecizování všech předchozích stupňů. Rovněţ se v této fázi jiţ zpracovává poloţkový rozpočet stavby. Tento stupeň také obvykle na rozdíl od dokumentace provedení stavby, kterou vypracovává generální projektant objednatele, běţně vypracovává architekt nebo projektant zhotovitele. Z ekonomických důvodů se tento stupeň PD neprovádí u staveb rodinných domů, kde většinou není nutný, protoţe by se příliš nelišil od PD pro stavební řízení. Hlavní roli hraje především cena, která se pro rodinné domy pohybuje okolo 120 tis. Kč. Můţe za to především ekonomická situace rodin v ČR a jejich rozpočet na celkové náklady stavby domu jsou v porovnání s cenou realizační dokumentace vysoké. Pokud uváţíte, ţe průměrný rodinný domek dnes stojí cca 4 mil. Kč pak cena 120 tis. Kč je 1/30 z celkové ceny, coţ na první pohled nevypadá nijak významně, avšak nejčastější argumenty investora znějí: ,, za 120 tis koupím kotel a boiler, nebo za ty peníze mám polovinu krytiny na střechu. Velkým problémem v cestě za rozšířením realizačních dokumentací i u rodinných domů je česká šetřivost. Lidé si ovšem neuvědomují, ţe realizační dokumentace v kombinaci s dozorem stavby šetří především jejich čas a další osobní náklady spojené se stavbou. Dodavatelské firmy potom mají jasno a nevolají zákazníkovi kvůli kaţdé maličkosti ze stavby, protoţe dokumentace ke stavebnímu povolení podle které se v ČR prozatím nejvíce realizují domy neobsahuje ţádné další detaily a všechny potřebné dokumenty pro stavbu. Před 15-20 lety, kdyţ uváţíme-li tehdejší nabídku stavebních materiálů a jejich kombinace, podíváme-li se na stavby z té doby, kdy se všechno dělalo stejně a nebyly velké rozdíly ani v uspořádání domu, tak moţná pochopíme, ţe tehdy nebyla realizační dokumentace potřeba. Kdyţ se ale podíváme jakou cestu urazilo stavebnictví ve všech směrech od té doby, jaký je dnes výběr materiálů, technologií, typologií staveb, na dnešní nároky úřadů a institucí, na přísný pohled pro energetickou náročnost a hlavně při dnešní zaměstnanosti a vytíţenosti lidí, není divu, ţe konečně začala být realizační dokumentace stále častější poţadavek ze stran investorů a veškeré kroky a součásti týkající se projektu nechávají

na projektantech, jejichţ největším přáním je, dělat

jednostupňový projekt. Tedy projekt od studie, aţ po realizační dokumentaci.

2.2.5 Dokumentace skutečného provedení stavby Je dokumentací stavby, v níţ bylo dodavatelem vyznačeno provedení změn, ke kterým došlo při provádění, a které byly povoleny.17

17

Marek, K. Obchodněprávní smlouvy, 5. aktualizované vydání, MU Brno, 2004, str. 150

15

Dělí se na dvě základní: pro stavební úřad a pro investora stavby. Provádí se, pokud během stavby dojde k zásadním změnám např. změna konstrukčního systému, půdorysné uspořádání stavby, změna vnějšího vzhledu, pouţití jiné technologie, vybudování suterénu nebo garáţe v domě, která/ý nebyl v plánu, pouţití vikýřů místo střešních oken atd. je potřeba provést na závěr dokumentaci skutečného provedení stavby. Většinou se provádí pro stavební úřad kvůli následné kolaudaci stavby, a pokud se jedná o zásadní změnu v projektu, musí investor podat ţádost o změnu v projektu během stavby. Dokumentace se opravdu dělá jen při závaţnějších věcech ne z důvodů, ţe místo pokoje bude loţnice nebo proto, ţe dveře na záchod jsou šířky 800mm a ne 700mm jak bylo v projektu. Tato dokumentace je důleţitá hlavně z důvodů bezpečnosti a zdraví osob, dále pak z důvodů zachování a respektování územního plánu a jeho regulativ, dodrţení všech norem a předpisů, ale také např. pro vojenské účely.

2.2.6 Dílenská dokumentace Nejedná se o samostatný stupeň PD, ale jedná se o dílčí dokumentaci specializovaných dodavatelů a výrobců dílů. Jedná se vlastně jakýsi manuál k pouţití. Jsou zde rozpracovány výrobní detaily specializovaných dodávek jako třeba zámečnických, strojírenských, truhlářských či řezbářských výrobků. Jedná se především o prvky a části konstrukcí, které je potřeba vyrobit v dílně a na stavbě na ně není poţadovaný prostor a z hlediska časového harmonogramu stavby ani čas. Jsou to např. prvky kovových konstrukcí – časti zábradlí, úchytek, svařované výztuţné koše do věnců, vyřezávané prvky a motivy na dřevěných částech atd. Prakticky jde o nestandardní prvky a konstrukce, které nepodléhají prefabrikaci a unifikaci, nebo se jedná o atyp či nadstandard. Prvků můţe být na stavbě několik, nebo můţe jít klidně o sériovou výrobu o několika tisících kusech, které se nechávají vyrábět mimo stavbu u vybrané firmy a na stavbu se potom dovezou hotové, kde se montují a usazují.

2.2.7 Projekt Interiéru Obvykle bývá zpracován samostatně a často i jinou firmou ale můţe být také rovněţ součástí dodávky na klíč u jednoho zhotovitele a poté je součástí předmětu díla. Je tedy fakultativní částí zhotovovanou na přání. Dnes je tato činnost známá pod názvy jako „designerství interiérů“ atp. Cílem této dokumentace je detailní zpracování umístění inventáře v interiéru, včetně kompletního seznamu inventáře (skříně, postele, tech. vybavení). Dále pak také skladba podlahových konstrukcí, barevné provedení stěn, provedení spárořezů atd. Je třeba zejména rozlišovat, zda se jedná o rekonstrukci nebo novostavbu, coţ má podstatný vliv na podobu dokumentace. Lze říci, ţe na tuto dokumentaci obecně nejsou kladeny velké nároky z řad dotčených orgánů a ostatních účastníků řízení.

16

2.2.8 Zadávací dokumentace Zadávací dokumentací se většinou rozumí předání podkladů investora projektantovi. Pokud se jedná o veřejnou zakázku, bývá součástí zadávací dokumentace zadavatele.18 Je rozdílná dle různých stupňů projektové dokumentace a samozřejmě v jiném rozsahu pro drobné a velké stavby. Obecně lze říci, ţe opět není ţádný předepsaný postup ani norma, podle které by dokumentace měla vypadat nebo co by měla obsahovat. Charakterizovat nebo vypsat nejběţnější součásti podkladů u drobných staveb můţeme takto: vzhled objektu, půdorysný náčrt nebo výpis místností dle poţadavků investora, snímek z katastru, návštěva lokality a stavebního pozemku, základní představa o ceně stavby, popřípadě finanční strop atd. U větších a náročnějších objektů (jako jsou např. haly, hotely, komunikace, restaurace atd.) obsahují zadávací podklady spoustu různých poţadavků, cílů, technických parametrů dle druhu a technického oboru. Jedná se v podstatě o dokumentaci zpracovanou investorem, kde tento vyjádří svou představu, jak by měl projekt zhruba vypadat a tato dokumentace pak slouţí jako podklad zhotoviteli. Jsou to především investiční studie a kalkulace návratnosti, produkce firmy dle rozsahu areálu, moţnost rozvinout firmu, případná rekonstrukce nebo obměna strojů, kapacita atd. Zadávací dokumentace se rozesílá jednotlivým specializacím, celý komplot a všechny subdodavatele projektu potom zastřešuje generální projektant, který nejvíce a za všechny ostatní komunikuje s investorem/zadavatelem.

2.2.9 Práce související s projektovými pracemi Závěrem je dobré zmínit, ţe předmětem smluv o dílo nebývají jen samotné projektové práce, jakoţto soubor podkladů nutných k realizaci stavby, ale také různé práce související s nimi. Mezi velmi časté a významné uveďme např. provádění autorského dozoru projektanta, projednání problematických okruhů či zajištění vyjádření dotčených orgánů státní správy, vypracování a podání návrhů na získání jednotlivých povolení. Tento soubor jednotlivých činností, které jsou úzce spjaty s realizací stavby se nazývá „výkon inţenýrských činností.“

2.3 Shrnutí I kdyţ ve stavebnictví, a tím pádem i projektování, má Česká republika velkou a bohatou historii, stále se podle mě má hodně co učit od západu. Jde o celkový negativní přístup lidí k projektování jako k důleţité a nezbytné profesi a odborné práci. Problém vychází uţ ze vzdělávacího procesu, kde se řeší 18

Marek, K. Obchodněprávní smlouvy, 5. aktualizované vydání, MU Brno, 2004, str. 150

17

převáţně teorie a matematické znalosti, nikoliv praxe a postup legislativy v dnešní době, nechodí se po stavbách, neukazuje se hotová projektová dokumentace jednotlivých stupňů. České vzdělání v této oblasti je zkrátka vystavěno na pouhé teorii, coţ je ovšem problém valné většiny technických vysokých škol. V současné době není tento problém aţ tak vidět zejména proto, ţe převáţná část generace projektantů činných v oboru má okolo 50 let. Generace nastupující se tvoří nyní a její nekomplexní znalosti a neschopnost samostatné práce mohou být velikým problémem v budoucnu. Tito lidé budou takzvaně umět všechno, ale zároveň nic. Jde totiţ o to, ţe projektování je skutečně praktický obor a odvětví, kde je praxe potřeba jiţ při studiu. Přesně takto dnes hodnotí zaměstnavatelé nově příchozí absolventy z vysokých škol. Do budoucna by také bylo velice dobré, kdyby se převáţně projektovaly jen tzv. jednostupňové projekty obsahující od zadávacího projektu přes studie aţ po realizační dokumentaci (jindy téţ souborný nebo koncepční projekt).19 Takové projekty jsou většinou lépe proveditelné i finančně méně nákladné, pokud jsou zpracovány jako jeden komplexní celek. Mezi nejnovější nabídky a velice uţitečné prvky v projektování dnes patří softwarové programy, které umoţňují projektování v několika stupních vedení projektu a to vše zároveň. Je to velice dobré pro úsporu času také z důvodů 3D projekce a vizualizace, které tyto programy obsahují. Investor můţe objekt vidět a dokonce se v něm projít ještě před tím, neţ se vůbec začne stavba realizovat. Mezi nejlepší nabídku na trhu patří určitě firma GRAPHISOFT se svým programem ARCHICAD 14, mezi další jmenujme například NEMETSCHEK nebo CADCON. Je také velmi dobré při realizaci jakéhokoliv projektu správně rozdělovat práce mezi jednotlivé specialisty a odborníky. Vývoj techniky a materiálů je tak neúprosně rychlý, ţe kaţdý obor potřebuje a vyţaduje aktivní a novátorský přístup s ohledem na poţadavky investora a finanční stránku věci. Práce v oboru potom pomáhá zrychlit jednotlivé sekční části a tím pádem umoţnit lepší, kvalitnější a rychlejší odevzdání projektů. Velkým přínosem by bylo také lepší zpřístupnění snímků katastrálních map či vedení inţenýrských sítí v podobě bezplatného online přístupu k takovýmto podkladům. Neméně důleţitým bodem je také dbát na správnou spolupráci projektanta s investorem i s dodavateli. Zejména je důleţité pamatovat na přesnou a častou komunikaci a dobré právní zázemí, které je klíčem k úspěchu u jakéhokoliv projektu. Vzhledem k tomu, ţe výše zmíněné projektové dokumentace budou tvořit předmět díla ve smlouvě o dílo, je nutno je přesně a určitě vymezit. Běţnou chybou je příliš obecné vymezení, které neumoţňuje individualizaci toho kterého stupně PD. Zároveň je pro právníka k přesnému vymezení zcela nezbytné vědět, co vlastně vymezuje. Domnívám se tedy, ţe kaţdý právník, zabývající se jakoukoli oblastí investiční výstavby, by měl mít alespoň základní znalosti této problematiky. Kaţdé

19

Marek, K. Obchodněprávní smlouvy, 5. aktualizované vydání, MU Brno, 2004, str. 150

18

vymezení předmětu díla je samozřejmě specifické, ale protoţe většinou je obsah projektových prací vymezen obsahem zadávací dokumentace a příslušnými vyhláškami a normami, je dobré je vţdy při zpracovávání předmětu díla zmínit (více viz. subkapitola předmět díla v kapitole podstatné části smlouvy).

19

3 Smlouva o dílo v českém právním řádu Smlouva o dílo má velmi široký okruh pouţití.20 V našem právním řádu je smlouva o dílo upravena ve dvou předpisech. Obě úpravy jsou dlouhodobě relativně konstantní a téměř se nemění. Rovněţ judikatura doplňující obě úpravy je stálá a je napříč soudy všeobecně známa a také respektována. Základní úprava je obsaţena v zákoně č.40/1964 Sb., občanském zákoníku, který představuje obecnou úpravu jako lex generalis. Úpravu specifickou pro obchodněprávní vztahy potom představuje zákon č.513/1991 Sb., obchodní zákoník, který je lex specialis k zákoníku občanskému. Tento vzájemný poměr subsidiárního uţití občanského zákoníku je vyjádřen v ust. § 1 odst. 2 ObchZ. a tento způsob pojetí je vlastní i většině evropských právních systémů. Rozlišovacím kritériem pouţití tohoto předpisu bude, zda se jedná o relativní obchod, ve smyslu ust. § 261 odst. 1 či obchod fakultativní ve smyslu ust. § 262. Fakultativním obchodem se rozumí dohoda stran o uţití obchodněprávní úpravy na jejich závazkový vztah, který by se bez jejich dohody obchodním zákoníkem neřídil.21 Relativním obchodem potom je: 1. vztah mezi podnikateli, pokud je při jeho vzniku zřejmé, že se týká podnikatelské činnosti. Jedná se o častý případ smluv na projektové práce, kdy na straně zhotovitele většinou figuruje kapitálová společnost s předmětem podnikání „projektantská a inţenýrská činnost“ a na straně objednatele taktéţ kapitálová společnost podnikající ve výstavbě. 2. Vztah mezi podnikatelem při výkonu jeho podnikatelské činnosti a mezi státem, státní organizací či územně samosprávnou jednotkou a tento vztah se týká zabezpečování veřejných potřeb. Zde subjekt zhotovitele bude v praxi obdobný jako v předchozím případě, a na straně druhé bude vystupovat např. obec, která hodlá zrealizovat projekt přestavby městské polikliniky. Nebudou sem však spadat vztahy radních, kteří si rekonstruují vlastní rodinné domy a chaty. Tyto vztahy se řídí ObchZ. Pokud však tento na některé otázky nepostačuje, je nutnéí pouţít úpravu obsaţenou v OZ. Pokud by ani tato úprava nebyla dostačující, pak se vztah posoudí dle obchodních zvyklostí, a pokud ani tyto nepostačují, podle zásad, na kterých ObchZ. Spočívá.22

20 21 22

Marek, K. Obchodněprávní smlouvy, 5. aktualizované vydání, MU Brno, 2004, str. 143 Marek, K. Smlouva o dílo, Právní rádce, 2005, č. 10, s. 2 Viz § 1 odst. 2 ObchZ.

20

3.1 Ochrana nepodnikatele V případech, kdy v obchodněprávním vztahu figuruje nepodnikatel, je důleţité zmínit ust. § 262 odst. 4 ObchZ. Jedná se o ustanovení na ochranu slabší strany, která je v tomto případě reprezentována nepodnikatelem. Tato slabší strana si pak do obchodněprávního vztahu přenáší ochranu, kterou by jí poskytovaly právní předpisy práva občanského. Jedná se o ustanovení předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneuţívajících klauzulích nebo jiná ustanovení, která směřují k ochraně spotřebitele. Tyto ustanovení je nutno pouţít vţdy, kdy je to ve prospěch strany, která není podnikatelem ve smyslu § 2 odst. 2 ObchZ. Při smlouvách na projektové práce půjde většinou o případy výstavby rodinných domů.

3.2 Smlouva o dílo v režimu obchodního zákoníku: Smlouva o dílo je upravena jako jeden ze smluvních typů v ObchZ. v části třetí, hlavě II., dílu IX. Jedná se o ust. §§ 536 aţ 565, a tato úprava je rozdělena do následujících oddílů: Oddíl 1 Základní ustanovení. Oddíl 2 Provedení díla. Oddíl 3 Věci určené k provedení díla. Oddíl 4 Vlastnické právo k zhotovené věci a nebezpečí škody na ní. Oddíl 5 Cena za dílo. Oddíl 6 Způsob provádění díla. Oddíl 7 Provedení díla. Oddíl 8 Vady díla. Jedná se o úpravu smluv o dílo mezi podnikateli, při výkonu jejich podnikatelské činnosti, coţ musí být zřejmé ke všem okolnostem.23 Případně mezi podnikatelem a státem nebo územním samosprávným celkem, který svou činností zabezpečuje veřejné potřeby. Je také moţné, aby si strany zvolily uţití této úpravy dohodou, přestoţe by se na ně normálně nevztahovala. Tato úprava je charakteristická velkou smluvní volností, neboť vyjma jediného úvodního ustanovení § 536, který pojednává o podstatných náleţitostech tohoto smluvního typu, je celá úprava dispozitivní, coţ znamená, ţe strany mohou odlišnou úpravou ve smlouvě pouţití zákonných ustanovení vyloučit a nahradit je úpravou „šitou na míru“. Zákonná úprava je tak pouze jakýmsi vodítkem či předlohou, jak by měl takový závazkový vztah vypadat. 23

Marek, K., Smlouva o dílo, Právní rádce, 2005, č. 10, s. 1

21

Je však nutno dbát na to, ţe pokud smlouva něco neupravuje, pouţije se úprava v zákoně a některá dispozitivní ustanovení smlouvy tak odkazují uţití ustanovení smlouvy kupní (nároky z vad, záruka za jakost), která jsou kogentní. Hovoříme zde tedy o zprostředkovaně kogentních ustanoveních, které pokud smlouva neupraví jinak, bude nutno pouţít vţdy.24 Dle mého názoru jsou tato ustanovení problematická. Problém spatřuji především v tom, ţe se jedná o situaci kdy dispozitivní ustanovení odkazují na ustanovení kogentní. Úmysl zákonodárce je zde tedy nejasný. Zamýšlel-li zákonodárce skutečně kogentní úpravu, domnívám se, ţe tak měl učinit také skutečně kogentním ustanovením. Domnívám se, ţe de lege ferenda by taková úprava byla vhodná.

3.3 Německá úprava Německý obchodní zákoník Handelsgesetzbuch (HGB), podobně jako český obchodní zákoník, slouţí jako lex specialis k občanskému zákoníku Bürgerliches Gesetzbuch (BGB) , který je lex generalis.25 Pro otázky neupravené obchodním zákoníkem se tedy v obchodněprávních vztazích pouţije obecná úprava v zákoníku občanském. Německý HGB však smlouvu o dílo neupravuje vůbec, a proto se i pro obchodněprávní vztahy pouţívá úprava v BGB a to konkrétně §§ 631 – 650. Pro nás je rozhodující úprava smlouvy o dílo jako takové (Werkvertrag). Dle ust. § 631 odst. 1 se zhotovitel zavazuje ke zhotovení smluveného díla a objednatel se zavazuje k zaplacení dohodnuté ceny. Předmětem smlouvy o dílo je potom zhotovení/změna určité věci nebo i jiný dosaţitelný výsledek či poskytnutí sluţby. Oproti české právní úpravě je to o něco málo širší pojetí předmětu. Dle mého názoru je významným rozdílem oproti naší úpravě vnímání ceny/odměny, jakoţto podstatné části smlouvy. Smlouva o dílo se presumuje jakoţto úplatná26 a pokud tedy strany ujednání o ceně do smlouvy neobsáhnou, pak je objednatel povinen zaplatit za dílo cenu obvyklou. Na rozdíl od naší úpravy, je tak smlouva o dílo platná, přestoţe neobsahuje ani obecně formulovaný závazek k zaplacení odměny.27 Podstatným problémem, dle mého názoru, však zůstává absence rozhodného časového údaje pro moment posuzování ceny obvyklé. Zatímco naše úprava tento moment fixuje k době podpisu smlouvy, německá úprava mlčí. Problematika provedení díla je upravena podobně jako v naší úpravě. Vyţaduje se tedy také řádné předání a převzetí díla. Zde je však oproti naší úpravě rozdíl, neboť objednatel je k převzetí díla ze zákona povinen, pokud zde neexistují okolnosti vylučující převzetí. Za tyto okolnosti se povaţují podstatné vady díla. S převzetím díla je spojen okamţik, od kterého počíná běţet promlčecí lhůta 24

Marek, K. Obchodněprávní smlouvy, 4. aktualizované vydání, MU Brno, 2003, str. 180 Fessl, V. Kupní smlouva a smlouva o dílo podle německého práva, 1. Vydání, Konzulex – Mropor, Krnov, 1993, str. 22 26 Fessl, V. Abeceda německého obchodního práva. 150 nejpoužívanějších pojmů s vysvětlivkami, Linde, Praha, 1997, str. 93 27 Fessl, V. Kupní smlouva a smlouva o dílo podle německého práva, 1. Vydání, Konzulex – Mropor, Krnov, 1993, str. 53 25

22

odpovědnostních nároků objednatele plynoucích z vad díla.28 Tuto úpravu shledávám účinnější, neboť v praxi naše úprava absencí povinností objednatele převzít mnohdy dovoluje objednateli účelově oddalovat převzetí a tím i povinnost k zaplacení ceny za dílo. Navíc na rozdíl od německé úpravy obsahuje dle mého názoru málo podstatné ustanovení o místě předání díla, které právě německá úprava opomíjí zcela. Samozřejmostí je chápání řádného provedení díla, jakoţto díla bez vad a nedodělků. Zajímavé však je, ţe pokud má dílo vady, pak objednatel můţe poţadovat odstranění vady, nebo zhotovení nového díla, avšak volba je ponechána na zhotoviteli.29 Zároveň má zhotovitel moţnost dodatečného plnění odmítnout, pokud by mu tak vznikly nepřiměřené náklady. Potom můţe objednatel (stejně jako po marném uplynutí lhůty pro odstranění nedostatků) poţadovat přiměřené sníţení ceny, můţe odstoupit od smlouvy, poţadovat náhradu škody a také můţe vadu odstranit sám na náklady zhotovitele. V naší právní úpravě objednatel zásadně sám vady bez souhlasu zhotovitele odstraňovat nesmí, dokud neodstoupí od smlouvy. Je zde také zákonná moţnost zcela vyloučit odpovědnost za vady, pokud však vady nebudou lstivě zatajeny. Výrazným rozdílem od naší úpravy je moţnost objednatele okamţitě odstoupit od smlouvy v případě prodlení zhotovitele se zhotovením díla. Zde je tedy vyjádřen německý názor chápání smlouvy o dílo jako smlouvy fixní. Zajímavým zjištěním je, ţe ani naše, tak ani německá úprava neobsahuje povinnost sepsání zápisu o předání díla. Zde je snad naše úprava o něco málo podrobnější, kdyţ tuto moţnost přiznává dle ust. § 554 odst. 6 ObchZ. alespoň tehdy, pokud o to jedna ze stran poţádá. Ustanovení ceny za dílo, jak jsme jiţ uvedli, není podstatnou náleţitostí a její případná absence nevede k neplatnosti smlouvy, nýbrţ se stanoví cena obvyklá, nejspíše za pouţití Die Honorareordnung fur Leistungen der Architekten und der Ingenieure – HOAI, coţ je jistá obdoba české UNIKY, byť s jistými odchylkami. Německý zákoník však stejně jako náš preferuje cenu smluvní. Stejně jako naše úprava dovoluje určení ceny na základě rozpočtu, je tomu tak i v případě úpravy německé. Rozlišuje se také na rozpočet se zaručenou a nezaručenou úplností, přičemţ za nezaručený rozpočet se dle ust. § 650 odst.1 BGB povaţuje takový rozpočet, u kterého je ze smlouvy zřejmé, ţe zhotovitel za něj nepřebírá záruku. Za zaručený rozpočet se však povaţuje rozpočet, kde za něj zhotovitel záruku výslovně přebírá, coţ je rozdíl, oproti naší úpravě, kde se presumuje závaznost, není-li stanoveno jinak. Ve shodě s naší úpravou je pak ponechána moţnost objednatele odstoupit od smlouvy, pokud by konečná cena překročila rozpočet o více jak 10%. Zhotoviteli pak přísluší nárok na část odměny

28

Fessl, V. Kupní smlouva a smlouva o dílo podle německého práva, 1. Vydání, Konzulex – Mropor, Krnov, 1993, str. 94 29 Bělohlávek, A. Některé základní změny v německém závazkovém právu po 1. lednu 2002. Bulletin advokacie, 2002, č. 11-12, s. 139

23

odpovídající provedeným pracím a nutným nákladům, pokud o takovém navýšení neprodleně informuje objednatele.30 Spolupůsobení objednatele je upraveno v ust. § 642 a stanovuje povinnost objednatele k součinnosti tam, kde je to při zhotovování díla zapotřebí, čili zde je německá úprava stručná a relativně obecná. Zákon rovněţ stanovuje sankci pro porušení této povinnosti v podobě práva zhotovitele na přiměřené odškodnění. Výpočet výše odškodnění závisí na mnohým faktorech, zejména pak na délce prodlení, výši ceny za dílo, následcích takového prodlení apod.31 Podstatným rozdílem oproti naší úpravě je vlastnictví práva ke zhotovované věci. V Německu je objednatel vlastníkem od samého počátku. Je to především dáno německým pojetím smlouvy o dílo, kdy zhotovitel pouze dílo zhotovuje, ale materiál k jeho provedení je ve vlastnictví objednatele a k přechodu vlastnického práva tak nedochází.32 Nebezpečí škody na zhotovované věci však do převzetí díla nese zhotovitel. Zhotovitel má také zákonné zástavní právo k věcem objednatele, které uţívá při zhotovování díla, ale to je v rámci smluv na PD celkem nepouţitelné ustanovení. Německé smlouvy o dílo na projektové práce často vyuţívají smluvních vzorů vydávaných organizacemi jako např. HOAI

3.3.1 Smlouva o dodávce díla Dále je také třeba k této úpravě vzít do úvahy § 651, který pojednává o smlouvě o dodávce díla. Rozdíl mezi smlouvou o dílo a smlouvou o dodávce díla je dán tím, která ze smluvních stran obstarává materiál potřebný ke zhotovení díla. Je-li tou stranou zhotovitel, pak se jedná o smlouvu o dodávce díla. Tomuto smluvnímu typu je však věnován pouze jediný paragraf. Podstatný je zde předmět díla, který v případě, ţe se jedná o zhotovení věci zastupitelné, bude znamenat uţití odpovídajících ustanovení smlouvy kupní a v případě nezastupitelného předmětu se uţije ustanovení smlouvy o dílo, coţ bude i případ PD. Vzhledem k tomu, ţe ve stavebnictví je zhotovení z materiálu zhotovitele běţné, jedná se o poměrně frekventovaný smluvní typ. Myslím si, ţe v rámci smluv na PD však můţe vzniknout problém, zda se jedná o smlouvu o dílo, či o dodávce díla. Pokud zhotovitel poskytuje plnění, které lze chápat jako „úsilí vedoucí k výsledku“, jedná se o smlouvu o dílo. Dle mého názoru jsou pouţitelné oba smluvní typy v případě smluv na projektové práce (Architektenvertra).

30

Fessl, V. Kupní smlouva a smlouva o dílo podle německého práva, 1. Vydání, Konzulex – Mropor, Krnov, 1993, str. 54 31 Fessl, V. Kupní smlouva a smlouva o dílo podle německého práva, 1. Vydání, Konzulex – Mropor, Krnov, 1993, str. 64 32 Fessl, V. Abeceda německého obchodního práva. 150 nejpoužívanějších pojmů s vysvětlivkami, Linde, Praha, 1997, str. 95

24

3.4 Shrnutí Česká úprava je o něco podrobnější, neţ ta německá. Obecně by se dalo říci, ţe německá úprava předpokládá větší erudovanost a připravenost smluvních stran v právní oblasti. V Německé právní úpravě se vyskytuje u nás neznámý smluvní typ v podobě smlouvy o dodávce díla. Soudím však, ţe u nás v rámci smluv na projektové práce můţe vzácně vzniknout dilema, zda uzavřít smlouvu o dílo či smlouvu kupní. Smlouva kupní obecně by mohla připadat v úvahu pouze tehdy, je-li předmětem standardizovaná PD na stavbu např. garáţe v určitém terénu, kterou prodávající běţně poskytuje různým subjektům bez nutnosti změn v takové PD. Německé dilema, zda se jedná o smlouvu o dílo či o dodávku díla jiţ u nás řešit nemusíme. Obě smluvní úpravy, tedy jak německá tak česká, berou v úvahu existenci sazebníků, vydávaných profesními organizacemi, které často hrají důleţitou roli při určování ceny za dílo.

25

4 Kontraktace Kontraktace je proces, který bezprostředně předchází uzavření smlouvy. Jedná se o proces, jehoţ účelem je dosaţení shody mezi smluvními stranami a vznik závazku. Tento proces je v ObchZ. upraven v části třetí, díle třetím. Jedná se o ust. § 269 aţ 288, která nesou název „některá ustanovení o uzavírání smluv.“ Tímto je vyjádřeno, ţe úprava zde obsaţená je úpravou speciální, která tak doplňuje obecný výklad. Lex generalis je v tomto případě občanský zákoník. Obecnou úpravu zde představují § 43a aţ 51a. Smlouva je nejčastějším důvodem vzniku závazku a to nejen v obchodním právu.33 Smlouva je právní úkon, a musí proto splňovat jisté náleţitosti. Smlouvu charakterizujeme jako právní úkon většinou dvou ale i více smluvních stran vzniklý z jednostranných právních úkonů těchto stran.34 Krom tedy klasických náleţitostí právního úkonu jako je nutnost způsobilosti k právnímu jednání u kontrahendů, náleţitostí vůle35, určitosti, dovolenosti a moţnosti plnění, jsou i náleţitosti specifické pro smluvní typ smlouvy o dílo. Ke vzniku smlouvy o dílo dochází tehdy, pokud se strany dohodnou na podstatných náleţitostech smlouvy.36 Během kontraktace jsou účastníci obchodních vztahů povinni dbát, aby při úpravě smluvních vztahů byly odstraněno vše, co by mohlo vést k pozdějším rozporům.37 Pro uzavření smlouvy o dílo není předepsána forma. Lze ji tedy uzavřít jak písemně tak ústně. Je také moţné část smlouvy dohodnout písemně a část ústně.38 Písemná forma je nutná pouze tehdy, pokud alespoň jeden z účastníků projeví vůli uzavřít smlouvu písemně (viz § 272 odst. 1). V praxi se ústní smlouvy o dílo na PD však v podstatě nevyskytují. Časté jsou také v závěrečných ustanoveních smluv ujednání, která výslovně vyţadují písemnou formu i pro změny, doplnění či zrušení smlouvy a to nejčastěji formou očíslovaných dodatků (viz § 272 odst. 2). Dle ust. § 40 odst. 4 OZ se za písemnou formu povaţuje i úkon učiněný telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, které umoţňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. K platnosti se vyţadují samozřejmě podpisy obou smluvních stran, neboť se jedná o dvoustranný právní úkon. Nemusí však být nutně na téţe listině, ačkoliv v praxi se forma jedné listiny vyskytuje v drtivé většině případů.

33

Plíva, S. Obchodní závazkové vztahy, Praha : ASPI, 2006, s. 40. Bejček, J., Eliáš, K., Raban, P. a kol. Kurs obchodního práva. Obchodní závazky. 4. Vydání, Praha : C. H. Beck, 2007, s. 57 35 Skutečnost, Svoboda, Váţnost, Prostost omylu 36 Určení smluvních stran, předmět díla, cena za dílo a převzetí závazků jednotlivých stran. 37 Kobliha, I. a kol., Obchodní zákoník komentář, Linde Praha a.s., 2006, s. 877 38 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.8.2001 sp.zn. 29 Odo 14/2001 34

26

4.1 Obchodní zvyklosti Dle ust. § 264 se při určení práv a povinností přihlíţí také k obchodním zvyklostem. „obchodní zvyklosti (i kdyţ nenaplňují charakteristiku obyčeje) tvoří velmi významnou sloţku regulativních prvků uţívaných obchodním právem“39. Jedná se o obecná pravidla při obchodech, která se postupně vyvinula a ustálila a která jsou typická pro dané odvětví. Nejedná se však o pravidla závazná. Samozřejmě však tyto zvyklosti nesmí být v rozporu se zákonem ani jej obcházet nebo se příčit dobrým mravům, aby byly způsobilé k uţití. Zákon výslovně počítá s moţností dohody o obsahu smlouvy odkazem právě na obchodní zvyklosti ve smlouvě. Pokud smlouva takové ujednání obsahuje, stávají se potom obchodní zvyklosti součástí smlouvy a jako takové mají přednost před dispozitivní zákonnou úpravou.

4.2 Všeobecné obchodní podmínky Zákon rovněţ počítá s moţností určení části obsahu odkazem na obchodní podmínky (viz § 273 odst. 2). Stejně jako v předchozím případě, obsahuje-li smlouvy výslovný odkaz na obchodní podmínky, stanou se tyto součástí smlouvy a přednostně se uţijí před zákonem. Platí zde pravidlo, ţe pokud smlouva odkazuje na obchodní podmínky, míní se tím podmínky ve znění ke dni podpisu smlouvy. Pokud dojde později ke změně, nelze k takové změně přihlédnout, aniţ by došlo ke změně smlouvy.40 Obchodní podmínky existují v zásadě dvojího druhu: 1. všeobecné obchodní podmínky zájmových organizací 2. podnikové (firemní) podmínky Ad 1) Jedná se o podmínky sepsané specializovanými organizacemi, které běţně zohledňují zájmy obou stran a předkládají standardizované doplnění základní zákonné úpravy. Ve stavebnictví jsou známe zejména podmínky FIDIC. U těchto podmínek se předpokládá všeobecná známost mezi podnikateli v daném oboru a není tedy nutné, aby byly ke smlouvě přiloţeny. Postačí, ţe na ně smlouva odkazuje.

39

Pokorná, J., Marek, K.. Obchodní zvyklosti – důležitý prvek regulace právních vztahů. Právní rádce, 1999, č. 2, s. 8. 40 Faldyna F. a kol., Obchodní právo. Praha: ASPI, a.s., 2010 s. 677

27

Ad 2) Zde se jedná o typizovaný soubor ustanovení, který doplňuje základní zákonnou úpravu, a který byl zpracován jednou smluvní stranou. V tomto případě musí být znění podmínek ke smlouvě přiloţeno, neboť nelze jejich známost předpokládat. V případě, ţe dojde ke kolizi ustanovení, kdy obchodní podmínky upravují určitou otázku, ale tato je odlišně upravena i ve smlouvě samotné, jeţ na tyto podmínky odkazuje, povaţuje se za platné ustanovení přímo ve smlouvě. 41 Zároveň je také dobré mít na paměti, ţe obchodní podmínky do smlouvy většinou prosadí ekonomicky či jinak silnější strana. I kdyby tomu tak ale nebylo, dá se předpokládat, ţe obchodní podmínky jedné strany jsou pro ni zároveň výhodné a je třeba mít se na pozoru zejména před ustanoveními, které smluvní straně umoţňují, aby určitá část smluvního ujednání mohla být jednostranně změněna nebo dodatečně určena.42

4.3 Návrh – Oferta Návrh na uzavření smlouvy je adresovaný jednostranný úkon, který směřuje ke vzniku dvoustranného závazku. Můţe být předloţen kteroukoliv budoucí smluvní stranou, tedy jak objednatelem, tak zhotovitelem. Musí splňovat podmínky právního úkonu, především určitost a srozumitelnost.43 Musí také dále obsahovat označení toho, kdo jej činí a označení toho, komu je určen. Obsahově musí mít alespoň většinu podstatných náleţitostí smlouvy (bezvýjimečně předmět) a musí navrhovatele po určitou dobu vázat. Zároveň je zachována moţnost dodatečného určení části závazku, pokud nebude ponechána na vůli jedné strany. Způsob dodatečného určení musí být objektivní. U návrhu smlouvy se presumuje jeho váţnost a úmysl navrhovatele být tímto návrhem vázán v případě přijetí. Návrh tedy musí bezprostředně směřovat k uzavření smlouvy, nikoliv pouze zjišťovat podmínky uvaţovaného plnění. V takovém případě nepůjde o návrh. Stejně tak se nebude jednat o návrh v případě, kdy druhá strana vyzve adresovaným právním úkonem k podávání návrhů (tzv. invitatio at offerendum). Účinky vázanosti návrhem nastávají jeho doručením druhému účastníku. Ofertu můţeme rozlišovat na : 1. Odvolatelnou 2. Neodvolatelnou

41

Faldyna F. a kol. Obchodní právo, Praha: ASPI, a.s., 2010 s. 678 Hajn, P., Bejček, J. Jak uzavírat obchodní smlouvy. 2. vyd., Praha: Linde, 2003, s. 136. 43 Kobliha, I. a kol., Obchodní zákoník komentář, Linde Praha a.s., 2006, s. 877 42

28

Ad 1) Jakákoliv oferta je v odvolatelná, není-li označena jako neodvolatelná. Odvolána však musí být dříve, neţ dojde k akceptaci.44 Ad 2) Pokud je však oferta označena jako neodvolatelná, nelze-ji jednostranně odvolat. Dále se pak povaţuje za neodvolatelný návrh, ve kterém je stanovena lhůta pro přijetí. Po jejím marném uplynutí se oferta povaţuje za zaniklou. Dále je třeba rozlišovat mezi odvoláním a zrušením. I neodvolatelný návrh lze jednostranně zrušit, pokud navrhovatel doručí druhému účastníku svůj projev vůle návrh smlouvy zrušit před dojitím tohoto návrhu nebo nejpozději společně s tímto návrhem. Vázanost návrhem je tedy po dobu stanovenou pro přijetí a není-li takové doby, pak po dobu přiměřenou s přihlédnutím k povaze smlouvy a pouţitých prostředků komunikace (V případě projektových prací se dá za přiměřenou dobu povaţovat 14 dní). Ústní návrh musí být přijat okamţitě, pokud z něj nevyplývá, ţe je dána lhůta pro přijetí. Návrh zaniká: 1. marným uplynutím lhůty vázanosti (pokud však navrhovatel souhlasí, můţe vzniknout smlouva i pozdním přijetím) 2. odvoláním nebo zrušením 3. odmítnutím návrhu

4.4 Přijetí – Akceptace Termín „akceptace“, neboli přijetí návrhu, pochází z latinského slova „accipere“, coţ znamená přijímat či brát.45 Akceptace je v pořadí druhým jednostranným adresovaným právním úkonem, kterým dojde ke vzniku smlouvy. Jedná se o kladnou odpověď na ofertu. Přijetí návrhu musí být učiněno bez výhrad, projevy vůle stran se musí shodovat a smlouva je uzavřena dohodou o celém navrhovaném rozsahu smlouvy.46 Pokud právní úkon obsahuje výhrady, dodatky, omezení či pozměňovací návrhy, jedná se o nový návrh, nikoliv o akceptaci (§ 44 odst. 2 OZ). U sloţitějších 44

Bejček, J., Eliáš, K., Radvan, P., a kol., Kurs obchodního práva: Obchodní závazky, 4. vydání, Praha: C. H. Beck, 2007, s. 149. 45 Bejček, J., Eliáš, K., Raban P., a kol., Kurs obchodního práva: Obchodní závazky, 5. vydání, Praha: C. H. Beck, 2007, s. 149. 46 Marek, K. Smluvní obchodní právo – Kontrakty, Brno : Masarykova univerzita, 2006, s. 9.

29

smluv je zcela běţné a pravidelné střídání doplněných či pozměněných návrhů, neţ dojde k samotnému uzavření smlouvy. K přijetí můţe především dojít aktivním jednáním, avšak pokud z návrhu není jasně patrno, ţe musí být písemně akceptován, lze v obchodně právních vztazích učinit přijetí nejen výslovně, ale i konkludentně.47 V těchto případech však vţdy musí jít o aktivní jednání jako např. započetí s prováděním díla, či provedení úkonů k zahájení provádění v součinnosti s oferentem. Mlčení ani nečinnost samy o sobě přijetí nezakládají (§ 44 odst. 1 OZ). Stejně jako ofertu, lze i akceptaci zrušit, pokud akceptant doručí druhému oferentovi svůj projev vůle přijetí návrhu smlouvy zrušit před dojitím tohoto přijetí nebo nejpozději společně s tímto přijetím. V praxi tak lze učinit většinou jen v případě poštovní komunikace, či konkludentního přijetí. Přijetí návrhu musí být včasné, aby smlouva platně vznikla. Za včasné se povaţuje přijetí tehdy, pokud projev vůle o přijetí dojde navrhovateli do konce lhůty jeho vázanosti podaným návrhem smlouvy.48 Včasné odeslání tedy nehraje roli a je třeba počítat v případě např. poštovní komunikace s určitou prodlevou a akceptaci tak činit s předstihem. Pozdním přijetím návrhu jiţ nenastanou účinky vzniku smlouvy, aniţ by s tím souhlasil oferent. V případě smluv na projektové práce však téměř nedochází k situaci, kdy by oferent tento souhlas neposkytl, pokud se jedná o oferenta zhotovitele. U objednatele bude záleţet na tom, zda jiţ mezitím neuzavřel smlouvu s někým jiným.

4.5 Ochrana informací Při kontraktačním procesu si strany navzájem sdělují důvěrné informace, o kterých nemají zájem, aby se staly veřejně známými, a o kterých by za jiných okolností mlčely.49 Tyto informace mohou být způsobilé přivodit kontrahující straně újmu, pokud by unikly na veřejnost či by se o nich dozvěděly jiné osoby. Proto je dobré, označit takto citlivé informace výslovně za důvěrné. Takto označené informace pak druhá strana nesmí nikomu sdělovat, ani je nesmí pouţít pro své potřeby, bez ohledu na to, zda k uzavření smlouvy došlo či nikoliv. Za důvěrné informace se mohou označit jakékoliv informace. Nemusí se jednat o informace chráněné zvláštním zákonem ani o obchodní tajemství, jak si mnohdy mylně myslí veřejnost. V případě porušení této ochrany důvěrných informací samozřejmě vzniká právo na náhradu škody.

47

Eliáš, K. a kol. Kurs obchodního práva – Obchodní závazky, Cenné papíry, 1. vydání, C. H. Beck, 1996, str. 49 48 Faldyna F. a kol., Obchodní právo, Praha: ASPI, a.s., 2010 s. 675 49 Hulmák, M. Předsmluvní odpovědnost. PP, 2001, č. 1- 2, s. 121

30

4.6 Zvláštní postupy při uzavírání smluv V rámci kontraktace ObchZ. pamatuje na zvláštní postupy uzavírání smluv. Činí tak v ust. § 276 aţ 288. Jedná se o veřejný návrh na uzavření smlouvy a veřejná obchodní soutěţ. U veřejného návrhu na uzavření smlouvy se navrhovatel obrací na neurčitý počet osob. Jedná se tedy o neadresovanou ofertu. U veřejné obchodní soutěţe se oferent staví do pozice akceptanta a pouze vyzývá (navrhuje) k podávání návrhů. Z těchto došlých návrhů pak volí nejlepší moţnost pro uzavření smlouvy.

4.7 Úvaha de lege ferenda – Letter of Intent (LOI) Jedná se o smluvní instrument původem angloamerického práva, který se však úspěšně ujal v oblasti mezinárodního obchodu a bylo proto dobré uvaţovat o zavedení podobného instrumentu i do českého práva. Povahou se jedná o dokument předsmluvní fáze, který v zásadě obsahuje části závazné, které se týkají smlouvy samotné a dále ustanovení, která činí samotný LOI v zásadě nezávazný. Jedná se o velmi důleţitý instrument, zejména pak pro lepší vyřešení situace, kdy k uzavření smlouvy nakonec nedojde. Předchází se tak případnému riziku, kdy při soudním sporu by mohl být tento dokument prohlášen za platnou smlouvu. Rád bych také zmínil, ţe existují názory, na základě kterých se usuzuje, ţe i samotné prohlášení dokumentu za „nezávazné“ je samo o sobě také nezávazné.50 Podle mého názoru se však s takovýmto názorem nelze ztotoţnit, neboť naprosto zpochybňuje schopnost lidského rozumu jednoznačně vyjádřit svou svobodnou vůli. A má-li býti dodrţen princip smluvní svobody, mělo by být jednání stran a jejich vzájemná dohoda na prvním místě, tak jak to odpovídá povaze soukromého závazkového práva.

4.8 Shrnutí Proces kontraktace by se dal popsat jako „postup a sled kroků, v jejichţ důsledku vzniká smlouva“51. Tento postup a sled kroků je vţdy značně specifický pro jednotlivá odvětví. Proces kontraktace se při smlouvách na PD často liší případ od případu. Obě smluvní strany se snaţí při dohodách o budoucím kontraktu většinou zajistit pevnou pozici a pokud moţno převádět co

50 51

Čermák, K. Ještě k tzv. prohlášením záměrů (letters of intent). Bulletin advokacie, 1999, č. 6-7, s. 35. Hulmák, M. Uzavírání smluv v civilním právu. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2008, s. 1.

31

nejvíce odpovědnosti na druhou stranu a tyto také zajišťovat právními nástroji, které dává právní řád k dispozici. Je taky dobré rozlišovat mezi okamţiky, kdy se pouze neformálně vyjednává a jednání ještě přímo nevedou k uzavření smlouvy. Takováto neformální přípravná jednání jsou v obchodněprávní praxi zcela obvyklá a častá. Některé prameny o ni hovoří jako o přípravné fázi. Tento neformální předkontraktační proces se vyskytuje většinou u projektů většího rozsahu, značné ceny, kdy plnění je vázáno na splnění velké spousty podmínek a často se vyskytuje mezi kontrahujícími stranami větší mnoţství subjektů.52 Je zároveň vhodné jasně a zřetelně projevit vůli nebýt takovým jednáním vázán, čímţ se předejde moţným problémům.53 Je velmi důleţité si uvědomit, ţe proces kontraktace je velkým uměním a je třeba dobrého vyjednávání, abychom dokázali prosadit do smlouvy ujednání, která jsou pro nás nezbytná, ať uţ jsme na straně objednatele či zhotovitele. Tuto část nesmíme podcenit, protoţe vědomi si rizik vzniku případného sporu, měli bychom být vybaveni dobrou smlouvou, která nám poskytne pevný základ a předvídatelnost průběhu sporu. Proto nelze přijímat příliš mnoho kompromisů, avšak zároveň musíme umět protistraně nabídnout ustanovení, která budou výhodná pro ni. Zároveň také máme přímý vliv na to, v jaké formě bude smlouva uzavřena a jak budou nadále probíhat jednání o jejích případných změnách. Objednatel bude zřejmě poţadovat zakotvení povinnosti zhotovitele uzavřít smlouvu o pojištění na škody způsobené svou projektovou a inţenýrskou činností, pro případ nesprávného postupu Zhotovitel by měl poţadovat smluvní fixaci vzniku práva na zaplacení ceny za dílo na moment předání, nikoliv provedení a zároveň hrozbou smluvních pokut pro případ maření převzetí objednatelem zajistit bezproblémové předání. Obě strany by měly poţadovat sepsání předávacího protokolu, ať jiţ s jeho podpisem budou spojovat účinky předání či nikoliv. Rovněţ by obě strany měly uvaţovat o doloţce mlčenlivosti, jsou-li jednání důvěrná. Pro případ, ţe druhá strana nebo dokonce my sami navrhujeme nestandardní smluvní ustanovení, kdy si nejsme jisti, zda za všech okolností na něj lze nahlíţet kupříkladu jako určité či srozumitelné, doporučuji inkorporovat do smluv salvatorní klauzuli ve znění např.: „Případná neplatnost nebo neúplnost některého ustanovení této smlouvy nezpůsobuje neplatnost ostatních ujednání této smlouvy. Smluvní strany jsou povinny takové neplatné nebo neúplné ustanovení nahradit neprodleně ustanovením, jeţ se nejvíce blíţí účelu sledovanému takovým neplatným nebo neúplným ustanovením, a to formou písemného dodatku k této smlouvě.“ Pro případ budoucích sporů by také strany mohly zváţit obsaţení některé z mnohých variací rozhodčí doloţky. 52

Bejček, J., Eliáš, K., Raban, P. a kol. Kurs obchodního práva. Obchodní závazky. 4. Vydání. Praha : C. H. Beck, 2007, s. 57. 53 Bejček, J. Obchodní závazky. Brno: MUNI, 1993, s. 74

32

Je také dobré dohodnout, kdo a v jakých termínech bude odpovědný za projednání jednotlivých stupňů projektové dokumentace s veřejnoprávními orgány, případně problematiku zplnomocnění k těmto úkonům.54 Výsledná podoba smlouvy je výsledek tvrdého vyjednávání a je proto na nás, které ustanovení jsme ochotni obětovat ve prospěch uzavření smlouvy a která naopak nechceme vypustit za ţádných okolností. Právní úprava nám poskytuje obrovskou smluvní svobodu, pro plné uplatnění našich kontraktačních dovedností a můţeme se kupříkladu i odkazovat na vyuţití všeobecných nebo jiných obchodních podmínek. Také můţeme odkázat na pouţití obchodních zvyklostí zachovávaných v příslušném odvětví.55 Zároveň je také dobré o kaţdém proběhnutém jednání pořizovat záznamy ať jiţ písemné či audiovizuální, které jednak mohou slouţit jako důkazní materiál při určování vůle stran v době sjednávání smlouvy, ale také presumujeme-li závazné jednání a moţnost sjednat část smlouvy ústně mohou obsahovat i platné smluvní ujednání. Pomáhají také předcházet sporům z prohlášení typu: „To jsem nikdy neřekl“ či „na to si nevzpomínám“. Je také důleţité si uvědomit, ţe bude vedle smlouvy o dílo sjednávána i např. smlouva mandátní o výkonu technického dozoru investora (TDI), kdy bude projektant sám dohlíţet na realizaci jím navrhovaného projektu. Je potom třeba pamatovat na provázanost těchto smluv. Závěrem ponechám na vaší úvaze, zda je výhodou či nevýhodou, kdyţ máme dle práva moţnost uzavřít smlouvu nejen písemně či ústně ale i kombinací obou forem.

54

55

Marek, K. Smluvní obchodní právo, Kontrakty. 4. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 261 Marek, K. Obchodněprávní smlouvy, 5. aktualizované vydání, MU Brno, 2004, str. 21

33

5 Podstatné části Smlouvu o dílo je nutno charakterizovat jako dvoustranný právní úkon směřující ke vzniku synalagmatického právního vztahu. Jedná se o konsensuální kontrakt, tedy k jeho uzavření dochází v momentě dohody (konsensu) smluvních stran na podstatných částech - essentialia negotii. Dohoda na těchto částech je nezbytná ke vzniku samotné smlouvy. V případě smlouvy o dílo za podstatné části označujeme: Označení účastníků smluvního vztahu Určení předmětu díla Cena díla Závazek zhotovitele provést dílo Závazek zhotovitele zaplatit za dílo sjednanou cenu Tyto části najdeme u smlouvy o dílo obdobně jako u jiných smluv hned v prvním ustanovení, tedy v § 536. Jedná se zároveň o jediné kogentní ustanovení smlouvy o dílo a strany se tak od něj nemohou odchýlit. Domnívám se, ţe nezbytnost přesného vymezení a určení těchto podstatných částí, spočívá nejen ve faktu, ţe se tím smlouva bude lépe plnit, ale také v tom, ţe v opačném případě by smlouva vůbec platně nevznikla, coţ by mohlo mít v případě soudního sporu fatální důsledky. Právní úkon, který postrádá základní náleţitosti pro vznik smlouvy o dílo, nemůţe být vykládán podle výkladových pravidel stanovených v § 266 odst. 3 obch. zák. Výkladem lze pouze zjišťovat obsah právního úkonu, nelze jím však projev vůle doplňovat.56

5.1 Označení účastníků smluvního vztahu Prvně zmiňovanou podstatnou částí smlouvy je přesné označení smluvních stran. Toto označení bývá v drtivé většině smluv přímo na titulní straně a jedná se ve valné většině případů o první informace, které se ze smlouvy dozvídáme. V praxi většinou označení smluvních stran nečiní větší potíţe. Zákon tyto strany označuje jako objednatele a zhotovitele. Zde je však nutno upozornit, ţe na některých místech (např. § 549 odst. 2 ObchZ.) zákon hovoří o objednavateli. Dle mého názoru zde

56

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9.7.2009 sp.zn. 23 Cdo 2006/2009

34

není pochyb, ţe objednatel a objednavatel je tentýţ subjekt, avšak bylo vhodné de lege ferenda takové označení sjednotit a pouţívat napříč celou právní úpravou pouze jeden z těchto pojmů. Jednotlivá strana však nemusí být nutně výslovně takto označena, z čehoţ vyplývá, ţe i odlišné označení strany jako např. investor, zadavatel, zpracovatel, projektant nebo architekt nevede k neplatnosti právního úkonu. Co však podstatné je, ţe ze smlouvy musí jasně vyplývat, která strana je která. To znamená, ţe musí být jasné, která strana je ve vztahu v pozici objednatele a která v pozici zhotovitele, bez ohledu na jejich označení. To je rozhodné pro určení závazků kaţdé ze stran. K tomuto závěru dospěla i judikatura ČR. NS konstatoval, ţe vada v označení osoby, která je účastníkem smlouvy, nezpůsobuje sama o sobě neplatnost této smlouvy, pokud lze z celého obsahu právního úkonu (právním úkonem je zde uzavření smlouvy) jeho výkladem (podle § 35 odst. 2 ObčZ.) zjistit, kdo byl skutečným účastníkem smlouvy.57 V případě ústní formy smlouvy však nelze o nepřesném označení účastníků hovořit, neboť tito spolu přímo jednají a k nejasnostem tak nemůţe dojít. Můţe dojít pouze k omylu v identifikaci. Vzhledem k tomu, ţe nejde o nepřesné označení, bylo by nutno se případné neplatnosti dovolávat z titulu omylu.58 Ve většině případů bude smluvní stranou podnikatel a zde je nutné připomenout, ţe u podnikatelů je podle ust. § 13a obchodního zákoníku vzniká povinnost uvádět zde vymezené údaje o své firmě na všech objednávkách, obchodních dopisech a fakturách.59 Sporné však je, zda povinnost uvádět stanovené údaje se má vztahovat i na smlouvy, jakoţto projevy vůle obou stran na téţe listině. Zde bych se výkladově přiklonil k odpovědi kladné, neboť je účelem tohoto ustanovení a mají-li být tyto údaje jen na objednávce, čili na ofertě o co spíš by potom měly být v samotné smlouvě. Jedná se tedy o tyto údaje: 1. obchodní firma 2. sídlo nebo místo podnikání; 3. identifikační číslo (u plátců DPH se bývá doporučováno i DIČ), 4. podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku téţ údaj o tomto zápisu, včetně spisové značky. Údajem o spisové značce pak bude údaj o vloţce, oddílu a čísle, pod nímţ je podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku;60 5. podnikatel nezapsaný v obchodním rejstříku téţ uvede údaj o zápisu do jiné evidence, v níţ je zapsaný (např. u ţivnostenského podnikání)

57

Rozsudek Nejvyššího sodu ČR ze dne 10.12.2002, sp. zn. 22 Cdo 985/2001 Praţák, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku, praktická příručka, Praha: Linde Praha, 2003, s. 120 59 Pelikánová, I. Komentář k obchodnímu zákoníku, 4. díl, Praha, Linde, 1997, str. 510 60 Dědič a kol. Obchodní zákoník. Komentář. Díl I, Praha : POLYGON, 2002, s. 107 58

35

Krom těchto základních údajů doporučuji uvádět v úvodních ustanoveních smlouvy i další údaje o smluvních stranách pro bliţší specifikaci, ale také z praktických důvodů. Jedná se o údaj bankovního spojení, případně čísla účtu, z důvodu přehlednosti. Dále pak lze jen doporučit uvedení kontaktních údajů jako tel. číslo, fax či e-mail. Vzhledem ke sloţitosti projektových dokumentací je také časté uvedení odlišné osoby oprávněné k převzetí díla od osoby oprávněné k podpisu. Lze také vřele doporučit uvádět předmět podnikání jednotlivých stran. Nejdůleţitější však zůstává , aby z celé smlouvy bylo nesporně zřejmé, kdo smlouvu uzavíral. Pro úplnost ještě uvádím ţe fyzická osoba činí právní úkony pod svým jménem a příjmením a také nemůţe sama sebe zastupovat. U nepodnikatelů pak k označení strany postačí jméno a příjmení, bydliště a rodné číslo. Pokud se účastník smlouvy označí správným příjmením ale nepřesným jménem, kupříkladu zdrobnělinou, jinou jeho formou či uţije jméno dřívější, nezpůsobuje tato skutečnost sama o sobě neplatnost smlouvy, zejména pokud je moţno jej nepochybně identifikovat na základě dalších uvedených údajů .61 Malá poznámka pro případ plurality. Zákon samozřejmě připouští pluralitu jak na straně objednatele, tak na straně zhotovitele. Pokud objednatelé vystupují jednotně a nabytí díla směřuje do spoluvlastnictví, neměla by pluralita na straně objednatele činit podstatnější problém. Na straně zhotovitele však pluralita vhodná zcela jistě není. Jako důvod zde uvedu moţná trochu ţoviálně přísloví. Příliš mnoho kuchařů by zkazilo dort. Závěrem ještě doporučení týkající se důsledné kontroly označení smluvních stran, čímţ se lehce předejde problémům. Doporučuji vyuţít internetu a nahlédnout do příslušných rejstříků pro ověření údajů ve smlouvě uvedených. Zejména zde vyzdvihnu bezplatné nahlíţení do obchodního rejstříku.62 Svou pozornost při kontrole údajů zaměřme u podnikatelů zejména na statutární orgány a oprávnění jednotlivých osob k jejich jednání. Rovněţ doporučuji chovat v paměti, ţe při jednání prokuristy za právnickou osobu je třeba dbát zákonného omezení jeho jednatelského oprávnění.

5.2 Předmět díla Jednou z podstatných částí tzv. essentialia negoti, smlouvy o dílo je vymezení díla, popřípadě předmětu díla, jak si ukáţeme níţe. Dle mého soudu existuje hned několik důvodů, proč je naprosto nezbytné, aby byl předmět plnění vymezen individuálně, přesně a určitě. Minimálně jsme tím schopni předejít řadě rozporných jednání a provizorních operativních řešení. Také jsme tím schopni přecházet prodluţování doby plnění a častému vznášení poţadavků na zvýšení ceny, které, nutno podotknout, mohou být velmi často zcela oprávněné. 61 62

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 11. 2002 sp. zn. 29 Odo 758/2001 Dostupný z www.justice.cz

36

Důleţitost vymezení předmětu plnění ve smlouvě předestírá uţ jediné kogentní ustanovení § 536 v odst. 1 a 2 obch. Zák. Smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Smluvní strany jsou zde tedy označeny jako zhotovitel a objednatel. Není zcela nepodstatné, ţe z výše uvedeného vyplývá, ţe se jedná o synalagmatický právní vztah, kdy v jednu chvíli je zhotovitel v pozici dluţníka, který se v ale určité chvíli (zpravidla moment provedení díla) dostane do pozice věřitele. Pozice objednatele je zde logicky opačná. U problematiky předmětu (nebo téţ objektu) budeme muset zabrousit do teorie občanského práva a tento není, k naší velké nevoli, literaturou jednotně definován. Za časů platnosti římského práva se předmětem rozuměla věc, neboli její hmotná podstata. Zde bych nyní povaţoval za nutné zmínit, jak je tedy problematika předmětu plnění smlouvy o dílo nazírána dnes. V prvé řadě je nutno od sebe odlišit dva pojmy a to pojem „předmět přímý“ a „předmět nepřímý.“ Předmět přímý chápe obchodní zákoník jako určitou činnost, která je vţdy předmětem právního vztahu, jeţ vznikl na základě smlouvy o dílo. Dílem se zde tedy rozumí jakákoli činnost, tak jak je chápána teorií občanského práva. Toto chování bývá označováno jako přímý předmět a můţe se vyskytnout v podobě: aktivního chování subjektů, jako: předání určité věci či jiné hodnoty jednou osobou druhé (dare); konání určité faktické činnosti (facere); pasivního právně významného chování, jako: strpění určitého chování jiného subjektu, které by jinak subjekt nebyl povinen trpět (pati); zdrţet se určitého aktivního chování, kterého by se jinak subjekt nemusel (omitere).

zdrţet

63

Vedle přímého předmětu občanskoprávních vztahů zná občanské právo i předmět nepřímý, který představuje to, na co je zaměřeno konkrétní chování subjektů občanského práva, tedy předmět konkrétního, občanským právem regulovaného společenského vztahu.64 Zatímco základním hlediskem pro předmět přímý je ust. § 536 odst. 1, tak pro předmět nepřímý je to ust. § 536

63 64

Fiala, J., a kol. Občanské právo hmotné, třetí opravené a doplněné vydání, Brno 2002, s. 96 tamtéž

37

odst. 2, kde najdeme vymezení pojmu „dílo“. Zde je nutné důrazně odlišit pojem „dílo“ a pojem „předmět díla“. U pojmu „díla“ nevychází obchodní zákoník z obecně přijímané představy jakoţto určité individuálně určité věci, nýbrţ jej chápe jako určitou činnost. Co do teorie mluvíme o „díle“ jako o předmětu nepřímém, který je definován v § 536 odst. 2 jako dílo, čímţ se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáţ určité věci, její údrţba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Kromě jiţ zmíněného pozitivního vymezení z § 536 odst. 2, literatura hovoří i o vymezení negativním a to ve smyslu, ţe se za dílo nepovaţuje zhotovení věci patřící pod pojem kupní smlouvy.65 Naproti tomu, výsledek této činnosti zachycený na hmotném médiu (nositeli) či hmotný výsledek sám o sobě je nazýván jako „předmět díla“, coţ v našem případě tedy budou ony výkresy jednotlivých stupňů projektové dokumentace. Podle ust. § 536 odst. 2 ObchZ., se tedy dílem v pozitivním slova smyslu rozumí buď: 1. Zhotovení určité věci. Tato věc by měla být specifikována ve své konečné podobě. Zejména tedy to, co objednatel od díla všechno očekává. Jedná se tedy o konkretizaci technických parametrů, funkčních projevů, vlastností či uţitné hodnoty. Nestanoví-li smlouva jinak, postupuje zhotovitel při provádění díla samostatně. Je tedy běţné, ţe specifikaci provede na přání objednatele zhotovitel ve smlouvě sám, kde tedy i sám určí, jaké dílo bude provádět. 2. Montáţ určité věci. Montáţí se rozumí sestavení předmětu a popř. i jeho umístění, nejčastěji na místě, kde má být provozován, tak, aby byl schopen plnit svoji funkci.66 Montáţí je třeba rozumět uvedení věci do stavu pouţitelnosti, takţe zahrnuje nejen sestavování jednotlivých částí věci, ale i tzv.instalaci věci, tj. její připoutání k základu, na němţ má být věc umístěna.67 Rozdíl od zhotovení zde bude pravděpodobně spočívat v jakési kompletaci jiţ hotových částí, které po svém sestavení a řádné instalaci budou tvořit jeden funkční celek. Zatímco u zhotovení se pouţívají samostatné části, které se během procesu zhotovování opracovávají, zpracovávají či jinak přetváří v novou věc. Za montáţ bývá označována jakákoli činnost smluvní strany, kterou se určitá věc „dává dohromady“, ale v ţádném případě montáţí není pouhé uvedení věci do provozu.68

65

Dědič, J. Obchodní zákoník, Komentář, Praha: POLYGON 2002, s. 3575 Pelikánová, I. Komentář k obchodnímu zákoníku, 4 díl, Praha: Linde Praha a.s., 1997, s. 511 67 Kopáč, L., Obchodní kontrakty II. díl., Praha : PROSPEKTUM, 1994, s. 477 68 Pohl,T. Několik praktických poznatků advokáta z aplikace ust. obch.zák. o smlouvě o dílo v oblasti budování staveb, Bulletin advokacie, 99, 8:21. 66

38

3. Údrţba určité věci. Znamená obnovení funkčnosti nebo vzhledu věci. 4. Dohodnutá oprava určité věci. Můţe znamenat např. výměnu některých nefunkčních součástí věci hlavní, ale nemusí to být pravidlem. V zásadě vţdy půjde o činnost směřující k odstranění vad vzniklých na věci.69 5. Dohodnutá úprava určité věci. Znamená změnu věci, můţe znamenat zejména modernizaci nebo přizpůsobení jiné funkci.70 6. Výsledek jiné činnosti, který je hmotně zachytitelný, např. projekt pro výstavbu V neposlední řadě, je také důleţité doplnit, ţe dílem je vţdy zhotovení, montáţ, úprava, oprava, údrţba stavby nebo její části. Zde tedy nikdy nepůjde o smlouvu kupní, a proto se ani nemusíme zabývat poměrem dodaných částí. Jak jsme jiţ zmínili, předmět díla by měl být pokud moţno definován tak, aby „zhotovitel věděl, jaké dílo má provést, a objednatel byl spokojen, bude-li dílo odpovídat tomu, jak je ve smlouvě charakterizováno“.71 Nestane-li se tak, je zřejmé, ţe v případě vzniku sporu budou strany uvádět, co se interpretace pojmů týče, nejspíše kaţdá něco jiného, tak, jak to vyhovuje jejím potřebám. Vzhledem k tomu, ţe předmětem díla má být projektová dokumentace, rád bych podotkl, ţe dokumentací bývá podle podrobnosti zpracování několik typů - dokumentace stavby pro vydání územního rozhodnutí, dokumentace stavby pro vydání stavebního povolení, dokumentace pro zadání stavby (jako podklad objednatele pro uzavření smlouvy se zhotovitelem), dokumentace skutečného provedení stavby, a dále realizační projekt (jako stupeň projektové dokumentace uskutečněný v takových podrobnostech, aby byl postačující pro výrobní přípravu dodavatelů a pro realizaci stavby).72 (viz kapitola projektové práce) Je také dobré zmínit, ţe předmět díla dle § 556 ObchZ je zhotovitel oprávněn poskytnout i jiným osobám neţ objednateli, není-li to vzhledem k povaze díla v rozporu se zájmy objednatele. Avšak je-li předmětem výsledek činnosti, který je chráněn právem z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, je objednatel oprávněn pouţít jej pouze k účelu vyplývajícímu z uzavřené smlouvy o dílo. K jiným účelům je oprávněn jej pouţít jen se souhlasem zhotovitele. Domnívám se tedy, ţe v případě projektových dokumentací jakoţto předmětu díla je tedy více neţ vhodné věnovat pozornost smluvním ustanovením, která upravují práva k poskytnutí jiným osobám či doloţky upravující povinnost mlčenlivosti apod. 69

Kopáč, L. Obchodní kontrakty II. díl., Praha : PROSPEKTUM, 1994, s. 478 Pelikánová, I. Komentář k obchodnímu zákoníku, 4 díl, Praha: Linde Praha a.s., 1997, s. 512 71 Praţák, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku, praktická příručka, Praha: Linde Praha, 2003, s. 123 72 Marek, K. Smlouva o dílo, Právní rádce, 2005, č. 10, s. III. 70

39

Smluvně je také vhodné upravit, na jakém hmotném podkladu bude tato duševní činnost projektanta zachycena. Zda se bude jednat pouze o tištěné paré či zda bude projektová dokumentace zachycena na CD, DVD či jiné formě určené k uchovávání dat. Pokud jde o vymezení jakosti díla, zhotovitel má povinnost provést dílo nejen ve stanoveném místě a stanoveným způsobem, ale také ve stanovené jakosti. Na jakost díla se přiměřeně vztahují §§ 429 - 431 obch. zák., které se týkají jakosti zboţí. V rámci úpravy smlouvy o dílo v obchodním zákoníku na ně odkazuje ustanovení § 563. Zároveň však nesmí být jakost sjednána v rozporu se zvláštními předpisy. Respektování těchto předpisů na území ČR je poţadováno ustanovením § 759 obch. zák. Pokud by došlo k situaci, ţe jakost dohodnutá ve smlouvě je v rozporu s těmito zvláštními předpisy a jde-li o tuzemský obchodní vztah, platí za sjednanou ta jakost, která ještě těmto předpisům odpovídá. Pokud jde o projektové práce, jedná se zejména o respektování příslušných norem, stanovující základní poţadavky jako je mechanická odolnost a stabilita, poţární bezpečnost, ochrana zdraví, zdravých ţivotních podmínek a ţivotního prostředí, ochrana proti hluku, bezpečnost při uţívání, úspora energie a ochrana tepla. Pokud má být jakost díla posuzována podle nezávazných technických norem, je třeba uvést ve smlouvě výslovně, kterými normami se strany budou řídit.73 Dle mého názoru je také při projektových pracích nutné pamatovat na nutnost častých změn projektu a je tak vhodné právně tento jev ošetřit. Mohu jedině doporučit, aby na provádění víceprací (prací poţadovaných objednatelem navíc) byla smluvně stanovena podmínka změny smlouvy či uzavření nové smlouvy o dílo na tyto práce. Pár postřehů z judikatury: Důleţitým faktorem, jak zmiňuje judikatura NS, je fakt, ţe na platnost smlouvy o dílo nemá vliv, ţe byla uzavřena v době, kdy jiţ byly některé práce provedeny a to i přesto, ţe takový postup není zcela standardní.74 K odlišení pojmu „dílo“ a předmět díla“ se NS vyjadřoval také v roce 2005 a to ve stejném duchu, jako je pojednáno výše v této práci. Odkazuje se i na stejné zdroje.75 K formě úkonu v rámci předmětu díla se NS vyjádřil následovně: „Jestliţe listina, na které je uveden rozsah díla, které účastníci dohodli a jeho cena není v písemné smlouvě o dílo ani odkazem označena za součást smlouvy, nezakládá to neplatnost takové smlouvy, neboť není vyloučeno, aby účastníci uzavřeli

73

Marek, K. Smlouva o dílo, Právní rádce, 2005, č. 10, s. 67 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.3.2001, sp. zn. Cdo 2173/99 75 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 13.1.2005, sp.zn. 32 Odo 260/2004 74

40

smlouvu zčásti písemně a zčásti ústně (v rozsahu ujednání o tom, ţe listina je součástí smlouvy), přičemţ při jejím uzavírání je rozhodné, k čemu směřovala jejich vůle.“76 Zde soud zmínil dva důleţité fakty. Zaprvé, ţe předmět díla můţe být vymezen (a běţně u sloţitějších děl bývá) na samostatné listině a zároveň, ţe smlouvu lze sjednat zčásti písemně a zčásti ústně. Zde je však nutno podotknout, ţe uzavírání smlouvy dílo v této podobě je z hlediska následného procesního dokazování existence takovýchto smluvních dojednání naprostá šílenost a v ţádném případě bych jej nedoporučoval. Myslím si, ţe síla tohoto judikátu spočívá zejména v tom, ţe umoţňuje vyhrát spor i ze špatně napsané smlouvy o dílo, která by jinak byla prohlášena za neplatnou. Advokátu se tak naskýtá prostor pro zhojení moţných nedostatků odkazy na smluvní ujednání, která „určitě“ proběhla, ale ne kaţdý uţ si na ně bohuţel vzpomíná. I mimo projektové dokumentace, co se nevhodných smluvních ujednání týče, doporučuji vyhnout se neurčitým a zavádějícím jakostním ujednáním v předmětu díla. Pro příklad častým chybným smluvním ujednáním je formulace typu „Strany se dohodly na 1. jakosti díla.“ Tato formulace sama o sobě chybná není, nýbrţ velmi často jiţ chybí specifikace, co se vlastně má rozumět onou 1. jakostí díla. Posouzení takové jakosti se potom dostává za hranici moţného.

5.3 Cena za dílo Další podstatnou částí smlouvy o dílo je ujednání o její ceně. Úplatnost je tedy pojmovým znakem smlouvy o dílo a je třeba se ceně ve smlouvě věnovat. To by měl mít kaţdý zhotovitel mít na paměti jiţ před prováděním díla. Neţ přistoupíme k podrobnému rozboru zákonných moţností stanovení ceny díla ve smlouvě, věnujme se ještě krátce otázce úplatnosti jako pojmového znaku. Ve světle judikatury by se mohlo zdát, ţe sjednání bezúplatné smlouvy o dílo není moţné, neboť pokud v době sjednávání smlouvy účastníci neuvaţovali o moţnosti zaplacení ceny díla objednatelem, nemohlo dojít ke vzniku platné smlouvy o dílo, neboť jejich vůle nesměřovala k jejímu uzavření.77 Dle mého názoru však sjednání bezúplatné smlouvy o dílo dle českého právního řádu moţné je a to zcela v souladu se zásadou smluvní volnosti, jeţ je zcela typická pro obchodní právo. O této moţnosti hovoří i publikované odborné názory tak, ţe pokud podnikatelé uzavřou smlouvu o bezplatném poskytnutí sluţby za podmínek § 261 odst. 1 ObchZ., není dán důvod, aby se jejich vztah nemohl řídit analogicky ustanoveními o smlouvě o dílo.78

76

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.8.2001, sp.zn. 29 Odo 14/2001 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.7.2004, sp. zn. 32 Odo 543/2003 78 Pelikánová, I. Komentář k obchodnímu zákoníku, 4 díl, Praha: Linde Praha a.s., 1997, s. 514 77

41

V praxi však bezúplatná smlouva o dílo bude spíše vzácností a její sjednání je tedy více neţ obvyklé. Způsob, kterým se účastníci dopracují ke stanovení ceny, ponechává obchodní zákoník zcela na vůli účastníků. Svými dispozitivními ustanoveními však poskytuje určitý právní rámec pro její stanovení a to následujícími způsoby: 1. Cena díla je ve smlouvě pevně dohodnuta 2. Účastníci si výslovně sjednají, že chtějí uzavřít smlouvu bez stanovení způsobu určení ceny 3. Ve smlouvě je stanoven způsob určení ceny díla Cena za dílo, ať uţ sjednána jakkoliv, je cenou pevně danou. Nelze ji tedy jednostranně měnit. Zároveň je důleţité zmínit, ţe zhotovitel je povinen provést dílo na svůj náklad a na své nebezpečí ve sjednané době, jinak v době přiměřené s přihlédnutím k povaze díla. Formulací „na svůj náklad a nebezpečí“ se rozumí, ţe nedohodnou-li se strany jinak, nese rizika zvýšení nákladů na zhotovení zhotovitel.79 Zhotovitel tedy nese náklady provádění díla aţ do okamţiku, kdy mu vznikne právo na zaplacení ceny za dílo.80

5.3.1 Cena pevně dohodnutá Tento způsob je v praxi dozajista nejméně problematický, ale co se týče smluv na projektové práce, domnívám se, velmi málo vyuţívaný. Pokud by jej strany však přeci jen zvolily, pak cena musí být předně dohodnuta v určité výši a měně. Nemusí se nutně jednat o měnu tuzemskou avšak určitě o měnu peněţní. Domnívám se, ţe připuštění jiného neţ peněţního plnění je vyloučeno z podstaty věci, byť by se jednalo o věci druhově určené. Myslím si, ţe důvod, proč se v praxi tento způsob určení ceny vyuţívá méně, je dán tím, ţe u většiny projektů není moţné cenu předem určit a to ani odhadem. Celý projekt můţe být předěláván, rozšiřován či zuţován, coţ má praktický dopad na jeho finální cenu a tím i na cenu za projektové práce. Navíc se jedná o delší časový úsek, takţe zde dochází i k ovlivnění ceny v důsledku externích ekonomických faktorů (inflace atd.).

5.3.2 Smlouvy bez stanovení způsobu určení ceny díla Tento způsob sjednání ceny obchodní zákoník připouští stanovuje však povinnost zakotvit tuto vůli stran do smlouvy. Minimálně musí být splněn předpoklad, aby vůle stran takto uzavřít smlouvu byla (z 79 80

Marek, K. Smlouva o dílo, Právní rádce, 2005, č. 10, s.VII. Kuča R. Právní úprava smlouvy o dílo ve výstavbě, Daně a Finance, 1997, 36:1

42

něčeho) patrná. V souladu s ust. § 546 odst. 1 ObchZ. se v takovém případě platí cena obvyklá. Problém spočívá ve vágnosti onoho pojmu. Tudíţ vyvstává otázka, co je cena obvyklá. Zákon hovoří o srovnatelné ceně za srovnatelné dílo, coţ můţe být u projektových prací problém, neboť ţádné srovnatelné dílo nemusí existovat. Dobré vodítko ke zjištění ceny obvyklé představuje sazebník UNIKA.81 V případě sporu, nedojde-li k dohodě účastníků o ceně, však bude rozhodující odhad soudního znalce z oboru (zpravidla návrh podá zhotovitel). Mělo by se jednat o ţalobu na plnění, kde si zhotovitel sám určí vymáhanou výši, nejlépe doloţenou jiţ vlastním znaleckým posudkem. Ţaloba na určení by z principu vyloučena býti neměla, ale jako problematické se mi jeví prokazování naléhavého právního zájmu. Vzhledem k delšímu časovému úseku zhotovování u projektových prací je důleţité také zmínit, ţe cena obvyklá se stanovuje zpětně k datu uzavření smlouvy.82 Zároveň také povaţuji za důleţité, ţe součástí ceny za dílo je také DPH a clo. Pokud si samozřejmě strany nesjednají jinak, nelze poţadovat zvýšení dohodnuté ceny právě o tyto poloţky.83

5.3.3 Cena stanovená jako způsob určení ceny díla Smlouva o dílo obecně bývá poměrně často stanovena dle rozpočtu a jedná se , domnívám se, o nejčastější způsob stanovení ceny v případech smluv na projektové práce.84 V uţším pojetí lze hovořit o stanovení ceny dle rozpočtu. Obchodní zákoník v ust § 547 odst. 1 uvádí, ţe na výši ceny nemá vliv, ţe cena byla určena na základě rozpočtu, jeţ je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy. Z tohoto ustanovení jasně vyplývá, ţe cena a rozpočet jsou na sobě nezávislé, přestoţe je rozpočet rozhodujícím východiskem pro stanovení ceny.85 Co uţ však zákon neříká, je to, co lze rozumět pod pojmem rozpočet. Není zde proto jasně zřetelné, zda má být cena stanovena předem nebo aţ následně, na základě skutečně provedených prací. Ačkoliv někteří autoři hovoří spíše o stanovení ceny předem86, já osobně nevidím problém ani v následném stanovení na základě skutečně provedených prací. Toto řešení se mi jeví jako vhodnější, zejména kvůli faktické nemoţnosti odhadnout rozpočet u větších projektových prací předem. Zákon však vymezuje 3 druhy rozpočtů a to:

81

Sazebník pro navrhování nabídkových cen projektových prací a inţenýrských činností, Unika, 2009 Marek, K. K obchodním závazkovým vztahům, Brno: Právnická fakulta Masarykovy univerzity, 1994, s. 114 83 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 3.4.2003, sp. zn. 32 Odo 835/2002, Srovnej Pohl,T. Několik praktických poznatků advokáta z aplikace ust. obch.zák. o smlouvě o dílo v oblasti budování staveb, Bulletin advokacie, 1999, 8:21. 84 Marek, K. Smluvní typy druhé hlavy třetí části obchodního zákoníku, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1997, s.199 85 Faldyna, F., Bejček, J., Hajn, P., Hušek, J., Marek, K., Pokorná, J., Rozehnalová, N. Obchodní zákoník s komentářem, II.díl., Praha: CODEX, 2000, s. 455 86 Pelikánová, I. Komentář k obchodnímu zákoníku, 4 díl, Praha: Linde Praha a.s., 1997, s. 541 82

43

1) rozpočet zaručený (se zaručenou úplností) – viz. ust. § 547 odst. 1 2) rozpočet nezaručený (s nezaručenou úplností ) – viz. ust. § 547 odst. 2 3) rozpočet nezávazný – viz. ust. § 547 odst. 3 Ad 1) rozpočet zaručený V rámci provádění díla na vlastní náklady i nebezpečí je cena stanovená dle rozpočtu brána jako cena pevná. O tento typ rozpočtu se bude jednat vţdy, nepouţijí-li smluvní strany označí jiné (např. neúplný či nezávazný rozpočet). Rozpočet tak slouţí jako podklad pro určení ceny, musí být znám předem a takto určenou cenu jiţ poté nelze jednostranně měnit. Tento způsob určení je zajisté výhodný pro objednatele, neboť mu poskytuje jistotu a přehled o vynaloţených nákladech. Případné, byť i reálné navýšení nákladů na provádění díla se jej nikterak nedotkne a „odnese“ to zhotovitel. Jelikoţ zde není nárok na uplatnění jednostranného zvýšení ceny díla,87 je pravděpodobné, ţe při pouţití tohoto způsobu určení ceny bude kalkulace ceny lehce (někdy více) nadsazena, aby tak zhotovitel pokryl případné nečekané navýšení a pokud k němu nedojde zvýší se jeho zisk. Objednatel zase má jistotu v konečné částce. Ad 2) rozpočet nezaručený Aby bylo moţno tento typ rozpočtu pouţít, je třeba výslovně uvést, ţe se jedná o rozpočet, u kterého není zaručena jeho úplnost. V tomto případě můţe zhotovitel poţadovat přiměřené zvýšení ceny, pokud dojde k provedení dalších činností nezahrnutých do rozpočtu, které zároveň nebylo moţno v době uzavření smlouvy předvídat. Tyto dodatečné činnosti jsou běţně označovány pojmem „vícepráce.“88 U nezaručeného rozpočtu nelze termín „nezaručuje“ chápat v obvyklém právním smyslu zajišťovacího prostředku, ale spíše tak, ţe strany povaţovaly rozpočet za závazný a úplný, avšak nevylučovaly zcela jeho případnou neúplnost.89 Zejména problematický je však fakt, ţe toto navýšení musí být „nepředvídatelné“ v době uzavření smlouvy. Toto ustanovení je na ochranu objednatele před zhotovitelem, který by záměrně či z nedbalosti neuvedl určité poloţky do rozpočtu. V případě navýšení ceny však často dochází ke sporům právě o předvídatelnost těchto poloţek navyšujících rozpočet a nutno říci, ţe soudní znalci často dospívají ve stejných věcech k odlišným stanoviskům, coţ v této oblasti sniţuje významně právní jistotu a předvídatelnost sporu se podobá věštění z křišťálové koule.

87

Bejček, J. a kol. Kurs obchodního práva, Obchodní závazky, 3. Vydání, Praha, C. H. Beck, 2003, str. 318 Existuje i pojem „méněpráce“, který naopak vede ke sníţení ceny v důsledku neprovedení některých činností 89 Pelikánová, I. Obchodní právo II. díl, 2. přepracované vydání, Praha: CODEX BOHEMIA, 1998, s. 288 88

44

K výše zmíněnému termínu víceprací bych ještě rád podotkl, ţe vzhledem k faktu, ţe se jedná o práce nezahrnuté do rozpočtu a jejich předvídatelnost je mnohdy sporná, lze zde doporučit dohodu o rozšíření předmětu díla právě o tyto práce, zejména tehdy, má-li na jejich provedení zájem i objednatel.90 Objednatel má navíc ze zákona moţnost odstoupit od smlouvy , pokud by zvýšení ceny přesáhlo 10% původní ceny (ust. § 547 odst. 5). Toto musí objednatel učinit bez zbytečného odkladu a navíc bude muset uhradit část ceny odpovídající částečnému provedení díla91, coţ je vskutku ochoten učinit jen málokdo. Lze tedy jen doporučit nespoléhat na zákonnou úpravu a vyuţít principu smluvní volnosti a stanovit podmínky odlišně. Ad 3) rozpočet nezávazný Podobně jako je tomu u předchozího typu rozpočtu, i zde musí být výslovně uvedeno, ţe se jedná o tento typ rozpočtu, tedy rozpočet nezávazný (v opačném případě se jedná o rozpočet zaručený). Dle mého názoru je tento typ nejvýhodnější pro zhotovitele, protoţe mu dává moţnost domáhat se zvýšení ceny, pokud účelně vynaloţené náklady převýší náklady předpokládané v tomto nezávazném rozpočtu. Zde je namístě věnovat se pojmu „účelně vynaloţené náklady.“ Na rozdíl od předchozího typu, tyto náklady nemusí být nepředvídatelné, musí však být nevyhnutelné. Otázkou je, zda za takto provedené práce je moţno obsáhnout i zisk podnikatele. Dle publikovaných názorů je třeba takové tvrzení odmítnout, neboť zákon hovoří o náhradě nákladů, nikoliv o ceně. Myslím, ţe se tedy lze ztotoţnit s běţně přijímaným názorem, ţe se jedná o zvýšení cen (materiálu, prací či jiných nákladů).92 Zákon rovněţ stanovuje povinnost zhotovitele oznámit nezbytnost překročení rozpočtu a výši poţadované částky objednateli bez zbytečného odkladu poté, co se vyskytla a zároveň si vyţádat jeho schválení. Pokud by některou z těchto povinností nesplnil, ztrácí nárok poţadovat toto dodatečné zvýšení ceny (ust. § 547 odst. 4 a 6). Rovněţ je zde dána moţnost objednatele odstoupit od smlouvy, pokud nově zvýšená cena přesahuje 10% původní za stejných podmínek, jak bylo popsáno u rozpočtu nezaručeného. V případě projektových prací málokdy můţe reálně dojít k navýšení cen a všeobecná nechuť investorů přistupovat k nezávaznému rozpočtu, byť v jiných zemích EU je to zcela běţné (např. Německo), vedou k tomu, ţe tento typ rozpočtu se v případech smluv o dílo na projektové práce vyskytne jen zřídkakdy.

90

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21.10.2009 sp.zn. 23 Cdo 2856/2009 Praţák, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku, 2.přepracované vydání. Praha: Nakladatelství Linde, 2007, s. 207 92 Pelikánová, I. Komentář k obchodnímu zákoníku, 4 díl, Praha: Linde Praha a.s., 1997, s. 544 91

45

5.3.4 Shrnutí k projektovým pracím Vzhledem k tomu, ţe ve shodě se sazebníkem UNIKA, se běţně vypočítává cena projektových prací z ceny projektu (běţně se jedná o 4,25% z investičních nákladů) a tyto jsou zejména u větších projektů předem neznámé, bude častým případem určení ceny v souladu s § 536 odst. 3 ObchZ, kdy si účastníci stanoví způsob určení ceny, ale samotnou cenu nedohodnou. Tato by se poté měla odvíjet dle skutečných investičních nákladů.93 Zde však v praxi vznikají nemalé problémy zejména v případech, kdy nedojde k realizaci stavby, nicméně projektové práce jsou řádně a včas ukončeny. Tomuto lze částečně předejít stanovením předpokládaných investičních nákladů a výpočtu ceny z této částky pevnou procentní sazbou pro případ, ţe stavba nakonec nebude realizována a v případě, ţe realizována bude, dojde k původně plánovanému výpočtu ze skutečných investičních nákladů. Klauzule výhodnější pro zhotovitele bude samozřejmě znít „pokud tyto (skutečné IN94) překročí předpokládané IN. Pro zhotovitele lze jen doporučit smluvní ujednání o změnách rozpočtu v jeho prospěch, neboť zákonná úprava směřuje spíše k jeho tíţi. Mimo prostého dohodnutí se na ceně však bývá běţně zvykem dohodnout i jiné náleţitosti k ceně se vztahující. Zejména by si strany měly dohodnout podmínky provádění fakturace jako lhůty splatnosti, náleţitosti apod. a zejména sankce, pro případ nedodrţení některého ujednání a také úroky z prodlení. U projektových prací je zcela běţné sjednání placení záloh. Zhotoviteli lze jen doporučit, protoţe jej chrání před rozmary objednatele neustále v projektu něco měnit. Pokud se zálohy dohodnou, je dobré dohodnout jejich počet a zejména výši a také podmínky a lhůty poskytnutí záloh, aby se předcházelo nejasnostem.

Nedoporučuji sjednávat zálohy neurčitě a vágně typu

„přiměřená záloha.“ Při takovém ujednání je téměř vţdy zaděláno na spor. Myslím tedy, ţe se vyplatí alespoň stanovit způsob určení ceny záloh, který bude předvídatelný a kontrolovatelný.

5.4 Závazky jednotlivých stran Jedná se o nejméně problematickou část smluv o dílo. Někteří autoři dokonce ani převzetí závazků neřadí mezi podstatné části zejména z důvodu, ţe váţnost vůle smluvních stran provést závazky se předpokládá a mělo by tedy stačit výkladové ustanovení § 266 ObchZ.

93

Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 10., podstatně rozšířené vydání. Praha: C.H.Beck, 2005, s. 1258 94 Investiční náklady

46

Vzhledem ke znění ust. § 536 odts. 1 ObchZ. však lze jen doporučit v úvodních ustanoveních smlouvy uvést dva proklamační body, kde se smluvní strany v souladu se zákonnou dikcí zaváţí ke splnění svých závazků. Pokud by tak neučinily, jsem přesvědčen o tom, ţe na platnost smlouvy samotné by to nemělo mít vliv, nicméně uvedení těchto ustanovení bych povaţoval za rozumný kontraktační zvyk.

5.5 Shrnutí Přestoţe obchodní zákoník umoţňuje uzavřít platnou smlouvu o dílo (a tedy i dohodu o podstatných částech) v ústní formě, je tato forma přípustná spíše v hypotetické rovině. Z důvodů přezkoumatelnosti a průkaznosti by písemná forma měla být jedinou reálně pouţitelnou variantou, ačkoliv je dobré vyuţít moţnosti ústního uzavření smlouvy o určitých např. dodatečných náleţitostech. Rovněţ se domnívám, ţe jsou na místě úvahy de lege ferenda o obligatorní písemné formě smluv o dílo, coţ by myslím přineslo větší právní jistotu účastníků a ulehčení důkazního břemene, ovšem zároveň by znamenalo menší flexibilitu a větší administrativní náročnost. Z výše uvedených podstatných částí jsou samozřejmě nejvíce problematické určení předmětu a ceny. V případě smluv na projektové práce je samozřejmě určení rozsahu předmětu díla stěţejní pro určení ceny. Je zcela běţné, ţe původně uzavřená smlouva se často mění v průběhu realizace a to zejména v předmětu, kdy některá PD nakonec zpracována nebude, či nová naopak bude třeba. To má samozřejmě dopad na cenu a neustálé dodatkování původní smlouvy a posouvání termínů plnění můţe způsobit skutečný kontraktační chaos. Je tedy více neţ rozumné mít na paměti, jak důleţité je věnovat se právě ustanovením předmětu díla a ceny jiţ v původní smlouvě pokud moţno co nejprecizněji, neboť tím dokáţeme předcházet konfliktům, a pokud k nim nakonec dojde, měla by nám správně sepsaná smlouva poskytnout pevnou argumentační půdu pro následný úspěch ve sporu. De lege ferenda pak navrhuji, aby po vzoru německé právní úpravy bylo při absenci ujednání o ceně presumováno sjednání ceny obvyklé, neboť smlouvu o dílo v reţimu ObchZ. lze chápat pouze jako úplatný právní úkon. Dále také de lege ferenda doporučuji sjednocení označení „objednatel“ a „objednavatel“ v ObchZ. i v souvisejících předpisech tak, aby se nadále hovořilo jiţ pouze o objednateli (popř. objednavateli). Na závěr upozornění týkající se nejčastějšího problému, kterým jsou vágní pojmy typu „neprodleně“, „předpokládané investiční náklady“ atd. Pokud zákonná úprava pouţívá tento pojem, měl by být konkretizován přímo ve smlouvě, čímţ se eliminují nečekané výkladové spory o tato ustanovení. Zároveň lze jen doporučit vyhýbat se pouţívání vágních pojmů ve smlouvách samotných.

47

Je také nutné, aby smlouva obsahovala všechny podstatné části jiţ v době jejího uzavření, neboť dohoda o dodatečném určení není moţná.95 V případě ţe smlouva o dílo nebude obsahovat všechny podstatné části, nelze takový nedostatek zhojit ani uţitím výkladových pravidel.96 Na druhou stranu, pokud bude smlouva, nebo alespoň dohoda o jejích podstatných částech uzavřena aţ poté, co jiţ zhotovitel započne s prováděním díla, nebude to mít na její platnost vliv.97

95

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 3. 2007 sp. zn. 32 Odo 1403/2005 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9.7.2009 sp.zn. 23 Cdo 2006/2009 97 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 3. 2001 sp. zn. 29 Cdo 2173/99 96

48

6 Fakultativní (běžné) části Tato kapitola pojednává o smluvních ujednáních, která zákon nevyţaduje pro platnost smlouvy. Svou důleţitostí jsou však prakticky povinná, ve smlouvách běţná a měla by tedy vţdy býti upravena. Zákonná úprava je zde pouze rámcová a nevyplatí se tedy na ni spoléhat. Vţdy měly dostat přednost smluvní úpravy. Fakultativních smluvních ujednání je celá řada a cílem této práce není uvést je všechny. Jsou proto uvedena pouze některá. Vzhledem k důleţitosti subkapitoly splnění, je tato zpracována podrobněji a obsahuje samostatné shrnutí.

6.1 Splnění Hovoříme-li o smlouvách o dílo na projektové dokumentace, je problematika splnění jednou z nejdůleţitějších aspektů celé smlouvy, ne-li přímo tím nejdůleţitějším. Z tohoto důvodu jev této práci na tomto místě věnována samostatná kapitola pouze samotnému splnění smlouvy. Splnění je dosaţení cíle smluvního závazkového vztahu. Splnění neboli soluce je optimálním způsobem zániku závazku jednostranného solučního úkonu dluţníka za případné součinnosti věřitele.98 Smlouva o dílo je synallagmatickým právním vztahem, a splnění je tedy chápáno, jako právní úkon dluţníka, který poskytuje smluvené plnění věřiteli a ten toto plnění přijímá. 99 Pro synallagmatický právní vztah je charakteristické, ţe splnění nastává vlastně dvakrát, kdy po prvním splnění (v našem případě nejčastěji provedení PD) dochází k výměně pozic a ze zhotovitele – dluţníka, se stává zhotovitel – věřitel a z objednatele – věřitele se stává objednatel – dluţník. K zániku závazku dojde samozřejmě aţ druhým splněním (tedy zaplacením ceny za dílo). Vzhledem ke skutečnosti, ţe tento aspekt celkového splnění není aţ tak problematický jako vznik nároku na zaplacení ceny díla (zpravidla jeho provedením), bude v této kapitole pojednáno o splnění v tomto uţším slova smyslu, tedy jako o problematice splnění závazku zhotovitele a jeho zaujetí pozice věřitele z původní pozice dluţníka. Je třeba stále mít na paměti, ţe vyjma jediného ustanovení, je úprava smlouvy o dílo v ObchZ. dispozitivní. Coţ v praktickém důsledku znamená, ţe zákon představuje jednak jisté vodítko, kdyţ zakotvuje základní princip úpravy, tak jak by měla vypadat, aby byla spravedlivá. Také to však znamená, ţe se jedná o jakýsi minimální základ, který se pouţije, pokud strany opomněly, nebo nechtěly tuto problematiku do smlouvy obsáhnout. Znamená to tedy, ţe máme dvě cesty. Tu zákonnou a tu smluvní, která, v případě ţe existuje, bude mít před tou zákonnou přednost.

98

Bejček, J., Eliáš, K., Raban, P. a kol. Kurs obchodního práva, Obchodní závazky. 4. vydání, Praha : C. H. Beck, 2007, s. 189 99 Fiala, J. a kol. Občanské právo, Praha: ASPI, a.s., 2006, s. 173

49

6.1.1 Zákonná úprava V souladu s ust. § 548 odst. 1 ObchZ., je objednatel povinen zaplatit zhotoviteli cenu v době sjednané ve smlouvě.100 Pokud ze smlouvy nebo tohoto zákona nevyplývá něco jiného, vzniká nárok na cenu provedením díla. Neţ se budeme věnovat samotnému provedení, dodejme, ţe ust. § 340 odst. 1 ObchZ. je třeba interpretovat tak, ţe objednatel je po vzniku práva na zaplacení toto učinit, aniţ by čekal na výzvu zhotovitele k zaplacení.101 Typicky tedy fakturu. Zároveň také platí, ţe pokud si strany nesjednají jinak a zhotovitel dílo řádně dokončil, nemá na vznik práva na zaplacení ceny za dílo vliv skutečnost, zda byl vyhotoven zápis o předání díla. Tento funguje pouze jako důkaz o předání, nikoliv jako způsob samotného předání.102 Zákon zde tedy nestanovuje zhola ţádnou povinnost vyhotovovat předávací protokol, ani s ním nespojuje ţádné právní následky, jak se většina lidí mylně domnívá. Taková povinnost vzniká dle ust. § 554 odst. 6 teprve tehdy, pokud o to výslovně poţádá jedna ze stran. V praxi však můţe dojít k situaci, ţe druhá strana takovéto ţádosti nevyhoví. V tomto případě, lze analogicky pouţít ust. § 555 odst. 4 ObchZ. a nechat tento zápis podepsat jiné nestranné osobě. Strana, která však takový náhradní zápis provede, ponese důkazní břemeno v případě sporu.103 A nyní k provedení díla. Jedná se o splnění závazku zhotovitele a tento musí být splněn jako jakýkoliv jiný závazek. Tedy předně řádně a včas. Ust. § 554 odst. 1 ObchZ. říká, ţe zhotovitel splní svou povinnost provést dílo jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli, přičemţ pojem „řádné ukončení“ je nutno interpretovat tak, ţe nabídnuté plnění je „řádné“ po stránce časové, místní a věcné.104 Zde platí, ţe dílo, které je vadné a má nedodělky, nelze ve smyslu § 554 odst. 1 ObchZ. povaţovat za dílo provedené, a to ani tehdy, kdyţ je objednatel převezme. Pokud mezi účastníky nebylo sjednáno jinak.105

6.1.2 Místo předání Zákonná úprava také v ust. § 554 odst. 2 – 4 stanovuje pravidla zásady odnosnosti ve vzhatu k místnímu aspektu řádného splnění. Pokud tedy smlouva na místo předání nepamatuje, platí, ţe pokud má být předmět díla (PD) odeslán, dochází k předání předmětu díla jeho předáním prvnímu dopravci a zároveň musí umoţnit objednateli uplatnit práva z přepravní smlouvy. Přestoţe se jedná 100

Kobliha, I. a kol. Obchodní zákoník komentář, Linde Praha a.s., s. 986 Štenglová I. Smlouva o dílo v obchodních závazkových vztazích, Právní praxe v podnikání 1992. č. 1, 3 102 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14.5.2003, sp. zn. 29 Odo 104/2003 103 Eliáš, K., Dvořák, T. a kol. Obchodní zákoník. Praktické poznámkové vydání s výběrem judikatury od r. 1900. 5. vydání, Praha: Linde, 2006, s. 824. 104 Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 10., podstatně rozšířené vydání, Praha: C.H.Beck, 2005, s.1069 105 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 13.11.2008, sp. zn. 32 Odo 1326/2006 101

50

v rámci PD o pouţitelné ustanovení, nebývá v praxi příliš časté. Většinou se trvá na osobním předání oproti podpisu předávacího protokolu.106 Pokud povinnost odeslání ve smlouvě není a smlouva nepamatuje na místo předání, uplatní se jiţ zmíněná zásada odnosnosti, kdy zákon stanoví předání díla v místě, kde se dílo mělo provádět, a pokud takové není v sídle zhotovitele.107 Je zřejmé, ţe velmi často u PD tyto místa budou splývat.

Zákon rovněţ stanovuje zhotoviteli povinnost k převzetí díla objednatele vyzvat. Pro tento úkon jiţ však nepředepisuje ţádnou formu a lze jej tedy učinit jakkoliv. Zároveň také platí, ţe dle ust. § 537 odst. 1 a 2, objednatel nesmí odmítnout plnění před stanovenou dobou.Na základě výše zmíněného tedy uveďme, ţe řádně provedené dílo je takové dílo, které bylo: 1. Zhotoveno 2. Předáno zhotovitelem a převzato objednatelem 3. a u kterého uplynula doba k vadování Závěrem lze tedy říci, ţe zákonná úprava je lehce výhodnější pro objednatele zejména co se týče smluv o dílo na PD, kde tento nemá povinnost zaplatit cenu za dílo, dokud neuplyne doba k vadování. To mu poskytuje více neţ dobrý operační prostor i pro případné účelové vadování, aby oddálil dobu vzniku práva na zaplacení ceny za dílo zhotoviteli. U PD je v zásadě zcela nemoţné dodat dílo bez jediné vady v důsledku mnohým přísných technických i právních norem, a proto je takový postup objednatele právně moţný. Zhotoviteli pak jako jediná obrana zbývá spoléhat na ust. § 265 (tzv. abusus iuris) které je jedinou obranou, proti podobným účelovým a šikanózním jednáním. Zda se však o takové jednání skutečně jedná, je na uváţení soudce a zde je tedy předvídatelnost úspěchu takové ţaloby částečně omezena. Zde jsou tedy limity zákonné úpravy, která především nikde nepředepisuje ţádnou formu předání a převzetí, coţ v praxi bývá nejčastějším ohniskem sváru a i doba k vadování je určena pouze vágním pojmem bez zbytečného odkladu. Zde je tedy více neţ vhodné, aby tyto a další limity zákonné úpravy byly odstraněny úpravou smluvní.

6.1.3 Smluvní úprava Jasná, určitá a srozumitelná formulace splnění závazků ve smlouvě je naprosto zásadním ujednáním. Čím detailněji a precizněji je splnění upraveno, tím větší bude právní jistota stran a

106 107

Který, jak jsme jiţ uvedli, můţe mít různou právní důleţitost v závislosti na smluvním ujednání Kopáč. L. Obchodní kontrakty II. Díl, Prospektum, Praha, 1994, s. 483

51

především se tím předchází sporům a v případě, ţe ke sporu přesto dojde, je dán dobrý podklad pro jeho rychlé a méně problematické ukončení. Budou- li tato ujednání určitá a srozumitelná, a bude-li jejich plnění dovolené a moţné, tedy nebude v rozporu s právními předpisy ani je nebude obcházet, pak mohou tato ujednání znít jakkoliv. Významnou moţností, kterou obchodní zákoník umoţňuje je sjednání okamţiku vzniku práva na zaplacení ceny nikoli pouze ve vazbě na provedení díla, nýbrţ např. ve vazbě na předání předmětu díla. „Na rozdíl od provedení díla, které zahrnuje jeho řádné ukončení a předání předmětu díla objednateli v místě stanoveném § 554 obchodního zákoníku, pouhé předání předmětu díla v sobě nezahrnuje jeho řádné ukončení, tj. ke vzniku nároku na zaplacení ceny ve vazbě na předání předmětu díla není podstatné, zda bylo dílo řádně (bez vad) ukončeno.“ 108 Zde je však nutné dbát na přesnou formulaci. Pokud by právo na zaplacení ceny bylo sjednáno ve znění např. „po převzetí hotového díla“, pak takové ujednání je de facto zbytečné, neboť se tím nijak neliší od zákonné úpravy.109 Vzhledem k výše popsanému úskalí PD, lze toto ustanovení výhodnější pro zhotovitele doporučit a zároveň smluvně vázat předání předmětu díla na podpis předávacího protokolu (samozřejmě v písemné formě), který bude slouţit jednak jako důkazní materiál a jednak jako moment, kdy došlo k předání.110 Je také dobré stanovit např. smluvní pokutu v případě odmítnutí poskytnutí součinnosti objednatelem či jiného maření převzetí. Dobrým řešením, které bych mohl jedině doporučit, je ustanovení o fikci předání/převzetí, kdy zhotovitel objednatele vyzve k převzetí díla v určité lhůtě a pokud tento nereaguje, pak po uplynutí sjednané doby nastanou účinky fikce doručení. Zároveň bych také doporučil z důvodu ochrany objednatele stanovit povinnost zaplatit aţ po předloţení faktury a to v určité sjednané době splatnosti. Pokud by tato lhůta stanovena nebyla, vznikla by objednateli povinnost zaplatit ihned po předloţení faktury.111 Samozřejmě je třeba i kompenzovat oslabené postavení objednatele nejlépe tím, ţe předávací protokol bude podepsán aţ po provedení kontroly obsahu PD odborně způsobilou osobou a na provedení této kontroly stanovit přiměřenou lhůtu. Pokud po uplynutí této doby nebudou dílu vytknuty ţádné vady, vznikne sepsáním předávacího protokolu právo na zaplacení ceny za dílo. Je také moţné pouţít určité bodové ohodnocení vad, přičemţ určitý počet bodů zakládá právo na odmítnutí zaplacení odpovídající procentní části ceny za dílo, dokud tyto vady nebudou odstraněny. Zde je třeba uvést, ţe jestliţe si účastníci ve smlouvě o dílo sjednali, ţe při vadách díla, za které zhotovitel odpovídá, uhradí (doplatí) objednatel část ceny díla aţ po odstranění těchto vad a vady nebyly odstraněny přesto, ţe o to objednatel zhotovitele včas a řádně poţádal, pak skutečnost, ţe

108

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16.12.2003, sp. zn. 32 Odo 631/2002 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. července 2008, sp. zn. 32 Odo 724/2006 110 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. září 2009, sp. zn. 23 Cdo 2427/2009 111 Kuča R. Právní úprava smlouvy o dílo ve výstavbě, Daně a Finance, 1997, 36:1 109

52

objednatel jiţ v důsledku uplynutí promlčecí doby nemůţe vynutit odstranění vad díla na zhotoviteli soudní cestou, nic nemění na závěru, ţe zadrţená část ceny díla dosud není splatná.112 Je také moţné, ţe jednotlivá plnění budou splatná postupně tzn. Kaţdý jednotlivý stupeň PD se stane splatným v momentě řádného převzetí/předání. U projektových prací, kde se jednotlivé stupně zpracovávají postupně, je to vcelku dobré řešení. Nedoporučuji sjednávat splatnost ceny fixním termínem po určité době od uzavření smlouvy a to zejména z důvodu častého měnění smlouvy i posouvání termínů odevzdání ve smlouvách o dílo na PD. Vzhledem k faktu, ţe některé projekty jsou časově závislé na přidělení dotace, je dobré stanovit pro případ prodlení zhotovitele s plněním vyšší smluvní pokuty. Vzhledem k faktu, ţe posouzení kvality plnění v případě PD vyţaduje určitou odbornost, lze také uvaţovat o moţnosti stanovení třetí nezávislé osoby, která dílo posoudí a na základě tohoto posouzení doporučí k předání či naopak nedoporučí, čímţ určí moment splatnosti díla. Objednatel tak bude moci odmítnout převzít v případě záporného stanoviska a předání díla je tak vázáno na souhlas této třetí osoby. Lze samozřejmě i uvaţovat o tom, ţe si kaţdá ze stran zvolí jednoho zástupce a ti poté navrhnou třetího společného zástupce a společně pak dílo posoudí. Tuto variantu však silně nedoporučuji z důvodu snadné ovlivnitelnosti lidské povahy. Dle mého názoru tato varianta spíše pro spor zakládá, neţ ţe by mu předcházela. Správně definovaný moment převzetí/předání díla ve vazbě na ujednání o moţnosti vadování je zcela klíčový pro předcházení sporů v této oblasti. Zejména z důvodu, ţe přestoţe dílo jiţ bylo dokončeno a nevykazuje ţádné vady, neznamená to, ţe by zhotoviteli vzniklo právo na zaplacení ceny díla. To vzniká aţ po jeho předání objednateli. V případě prodlení objednatele se zhotovitel můţe soudně domáhat po objednateli uloţení povinnosti převzít jiţ zhotovené dílo.113

6.1.4 Předávací protokol Vzhledem k tomu, ţe jsme výše rozebrali (ne)důleţitost tohoto dokumentu a jeho moţného ovlivnění momentu předání a následné vazby na vnik práva na zaplacení ceny o dílo, věnujme ještě na závěr pár slov jeho běţným náleţitostem, tak jak jsou v běţné praxi běţně předkládány. Předávací protokol by měl obsahovat alespoň data zahájení a ukončení přejímacího řízení, stručný popis předávaného díla, údaje o zhotoviteli a objednateli (jméno, firma, název, sídlo, oprávněný zástupce pro převzetí díla atd.) číslo smlouvy o dílo, termíny zahájení a ukončení díla, důvody nedodrţení sjednaných termínů, údaje o projektu, soupis předávané dokumentace, cenu za dílo, údaje o zjištěných

112 113

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 3.6.2003, sp. zn. 29 Odo 333/2001 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.4.2007 sp. zn. 32 Odo 660/2005

53

vadách či nedodělcích, odchylky v PD, termíny odstranění těchto vad, prohlášení o převzetí předmětu díla, funkce a podpisy účastníků přejímacího řízení.

114

Rovněţ také dodejme, ţe podpis předávacího protokolu, jak bylo uvedeno výše, je dobré sjednat ve vazbě na předání/převzetí díla. Ten bude poté představovat hmotněprávní podmínku předání a převzetí. 115

6.1.5 Shrnutí Problematika splnění je jednou z nejdůleţitějších a zároveň v praxi často nejproblematičtějších. Při problematice splnění tedy musí být brán zřetel na několik věcí. Předně ze zákonné úpravy plyne, ţe nestačí dílo pouze provést, avšak je nutné jej také řádně předat. O formě předání díla zákon mlčí, pouze stanovuje pravidla pro určení místa na základě zásady odnosnosti. Preferuje se místo smluvené a pokud takové není, místo stanovené zákonem. Jelikoţ zákon o formě mlčí, je dobré ji smluvně stanovit a vázat ji na sepsání předávacího protokolu, který můţe slouţit jako důkaz, ţe došlo k předání, avšak také můţe jeho podpis oběma smluvními stranami zakládat právo na zaplacení ceny za dílo, ať jiţ celé nebo částečné, je-li tak sjednáno. Pokud tak sjednáno není, povaţuje se dílo za provedené teprve tehdy, uplyne-li doba k vadování a dílo se tak presumuje jako bezvadné. Od momentu provedení je nutno odlišovat moment předání/převzetí, který dle zákonné úpravy nezakládá právo na zaplacení, avšak je s ním spojen přechod vlastnického práva a zároveň přechod nebezpečí škody na věci ze zhotovitele na objednatele. Zhotovitel je zároveň povinen objednatele k převzetí díla vyzvat a pokud je třeba, upřesnit místo a podmínky předání. Dle zákonné úpravy má objednatel tedy povinnost dílo převzít, avšak pouze takové dílo, které je bez vad a nedodělků. V případě PD tak můţe vyvstat problém s faktickou nemoţností dodat dílo zcela bezvadné a objednatel tak můţe účelově oddalovat převzetí díla a tím i vznik práva na zaplacení ceny za dílo. Domnívám se tedy, ţe by bylo vhodné de lege ferenda uvaţovat o změně právní úpravy, kdy objednatel byl povinen převzít i dílo, které by obsahovalo tzv. bagatelní vady, tedy vady, které by nezabraňovaly jeho řádnému uţívání. Tyto vady by poté mohl uplatnit v rámci nároků z vad díla, ale nemohly by se stát důvodem pro odmítnutí přejímky díla. V případě projektových dokumentací, by tak důvodem odmítnutí přejímky byl důvod, ţe dle zpracované dokumentace nelze stavět, nikoliv však jiţ silněji vyznačená izolační folie. Je rovněţ zajímavé si povšimnout, ţe ObchZ. V § 537 odst. 2 hovoří o povinnosti objednatele převzít dílo „provedené“, nikoliv dílo „řádně provedené“. Zde tedy de lege ferenda navrhuji, aby zde

114 115

Vích J. Předání a převzetí dokončených investic podle smlouvy o dílo, Právní rádce, 2002, č. 1 s. 16 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 23 Cdo 799/2009

54

bylo v souladu se současnou právní úpravou doplněno slovo „řádně“ nebo, aby byla přijata novela která by zavazovala objednatele k převzetí díla, které lze uţívat v souladu s účelem smlouvy. „Důleţitým prvkem řádného ukončení díla je i dodrţení doby plnění.“116 Pozdní plnění je často sankcionováno smluvní pokutou nebo úroky z prodlení, případně kombinací obojího. Sjednání doby plnění ve smlouvě povaţuji za nezbytné, neboť zákonná úprava doby přiměřené k povaze díla je příliš vágní a strany tak netuší, kdy vlastně mají plnit. Je také důleţité odlišovat pojmy „plnění“ a „splnění“. V prvním případě jde o postup či proces směřující k dosaţení výsledku, zatímco ve druhém případě se jedná o výsledek tohoto procesu.117 Také doporučuji smluvně upravit dobu pro provedení přejímky a kontroly díla objednatelem před samotným převzetím předávacím protokolem, osoby, které se přejímky budou účastnit a její časový harmonogram, jaké dokumenty budou převzaty, za jakých podmínek je objednatel oprávněn odmítnout předávané dílo, smluvní sankce za porušení těchto povinností a zejména pak kdy vzniká právo na zaplacení ceny za dílo. Smlouva o dílo je upravena pouze jako rámcová a vzhledem k důleţitosti splnění to platí dvojnásob. Kvalitní smluvní úprava této problematiky, zejména pak předání/převzetí, vzniku práva na zaplacení, přechodu práv a úprava toho, co se povaţuje za řádně ukončené dílo, je naprosto nezbytná, pro předcházení budoucích sporů a zároveň pro lepší orientaci a jistotu účastníků o svém smluvním vztahu.

6.2 Smluvní pokuta Smluvní pokuta je velmi častým, téměř bych se nebál pouţít slova pravidelným institutem vyuţívaným ve smlouvách o dílo. Obě smluvní strany ji vyuţívají zejména jako zajišťovacího institutu, kterým posilují vzájemnou důvěru ve splnění závazků vyplývajících ze smlouvy prostřednictvím stanovení sankce za porušení, jejíţ výše by rovněţ měla zajistit, aby strana, která se domůţe svého nároku ze smluvní pokuty tzv. „nepřišla zkrátka“. Smluvní pokutou se tedy zajišťuje splnění smluvní povinnosti a stanovuje se jí sankce pro případ zaviněného porušení takové povinnosti druhou smluvní stranou. V rámci smluvních pokut u smluv o dílo na projektové práce pak lze uplatňovat smluvní pokutu i vůči zhotoviteli, který nedostál svému smluvnímu závazku z důvodu zaviněného porušení povinnosti jeho subdodavatele.118 Tato zpřísněná odpovědnost je dobrým prostředkem ochrany objednatele. Smluvní pokuta je nejčastější, avšak zcela určitě ne jediný prostředek zajištění závazku a je tedy zřejmé, ţe čím více je závazek zajištěn, tím větší je pravděpodobnost, ţe tento závazek bude 116

Tobeš, Z. Splnění závazku zhotovitele ze smlouvy o dílo, Právní rádce, 2001, č. 7, s. 18. Pelikánová, I. Zánik obchodních závazků splněním, PPvP, 1995, č.3, s. 1 118 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2001, sp. zn. 29 Odo 50/2001 117

55

dobrovolně a řádně splněn.119 V případě sjednávání smluvní pokuty je zejména třeba brát v úvahu solventnost a finanční vitalitu druhé smluvní strany jiţ během kontraktace, neboť ta výrazně posiluje moţnost se fakticky domoci svých nároků ze smluvní pokuty. V případě nesolventnosti dluţníka je zde riziko, ţe se těchto nároků domůţeme s obtíţemi či dokonce vůbec.120 Smluvní pokuta je upravena jak v občanském, tak v obchodním zákoníku s několika odlišnostmi. Obecná úprava je samozřejmě obsaţena v zákoníku občanském a speciální úprava obchodního zákoníku čítá jen 3 ustanovení. Smluvní pokutou lze zajistit splnění jakékoliv povinnosti. To znamená, ţe lze zajistit povinnost ve formě dát (dare), něco konat (facere), něčeho se zdrţet (omittere) nebo něco strpět (pati).121 V případě smluv o dílo na projektové práce, lze tedy takto zajistit mimo splnění hlavních závazků i povinnost mlčenlivosti o důvěrných informacích sdělených během procesu kontraktace, povinnost poskytnutí součinnosti, oznamovací povinnost při změně sídla atp., coţ je, domnívám se, velmi praktické. Dále je také dobré věnovat pozornost samotnému předmětu smluvní pokuty a poloţit si otázku, zda se pokutou rozumí jen peněţité plnění. Zde se domnívám, ţe vzhledem k zákonné dikci, která se nikde o formě plnění nezmiňuje, je moţné uvaţovat o plnění smluvní pokuty i jinak, neţ v penězích. Je tedy moţné uvaţovat o předmětu plnění smluvní pokuty opět jako o jakémkoliv plnění a nemusí se tedy nutně jednat o plnění peněţité.122 Přestoţe se domnívám, ţe v praxi bude spíše zájem o peněţité plnění a také v drtivé většině případů převaţuje, měl by zde být dán prostor pro autonomní vůli stran a ponechána moţnost volby i jiného plnění smluvní pokuty. Na základě výše zmíněného tedy můţeme rozlišovat 3 základní funkce, které smluvní pokuta plní: Preventivní (zajišťovací) Reparační (uhrazovací) Sankční Funkce preventivní tedy slouţí především k tomu, aby nutila smluvní stranu ke splnění obligačního závazku. Funkce reparační poté nastupuje v momentu, kdy dluţník svou povinnost nesplní a smluvní pokuta zde nastupuje jako paušalizovaná náhrada škody. V případě smluv o dílo na projektové práce však můţe výše škody značně převýšit smluvní pokutu a je tedy dobré obsáhnout do smlouvy 119

Bejček, J. Právní úprava a interpretační problémy smluvních pokut a úroků z prodlení, Časopis pro právní vědu a praxi. 1995, č. 1, s. 32 120 Hajn, P., Bejček, J. Jak uzavírat obchodní smlouvy. 2. vyd, Praha: Linde, 2003, s. 200. 121 Patěk, D. Smluvní pokuta v obchodních vztazích. 1.vydání, Praha: C.H. Beck, 2006, s. 25 122 Bejček, J., Eliáš, K., Radvan, P., a kol. Kurz obchodního práva. Obchodní závazky, 3. vydání , Praha: C.H.Beck, 2003, s. 156

56

ustanovení, kterým stanovíme, ţe smluvní pokuta se nebude dotýkat nároku na náhradu škody. Takové ustanovení můţe významně ochránit objednatele v případě, kdy mu zhotovitel dodá vadné plnění či nedodá plnění vůbec. Případně lze uvaţovat o ujednání, které nevylučuje uplatnění náhrady škody převyšující částku smluvní pokuty.123 Sankční funkce potom představuje situaci, kdy je smluvní pokuta vyšší, neţ vzniklá škoda, případně kdy škoda nevznikla a strana je přesto povinna smluvní pokutu hradit, protoţe porušila svou smluvní povinnost. Smluvní pokuta je zde chápána zcela nezávisle na vzniku škody a jedná se o jakési penále, které je moţné poţadovat navíc k případné škodě.124 V neposlední řadě je třeba zmínit, ţe smluvní pokuta je vztahem akcesorickým a k její existenci je tedy nutný vznik samostatného závazku hlavního.125 K závěru akcesority lze také dospět vědomím, ţe smluvní pokutu lze sjednat jednak při uzavření zajišťovaného vztahu, tak i dodatečně nebo pro případ budoucího uzavření smlouvy.126 V této souvislosti bych také rád zmínil, ţe přestoţe smlouva o dílo můţe být uzavřena ústně, k platnému ujednání o smluvní pokutě je vyţadována písemná forma.127 Závěrem lze říci, ţe smluvní pokuta funguje jako častý a účinný zajišťovací institut akcesorické povahy, který se dá modifikovat dle potřeb smluvních stran. Myslím si však, ţe smluvní strany by si především měly uvědomit, ţe nejlepším zajišťovacím institutem je volba toho správného obchodního partnera, u kterého nedochází k uplatňování zajišťovacích institutů a který je solventní. Je třeba také brát v úvahu jistou rozumnou výši smluvní pokuty tak, aby nebyla pro druhou stranu likvidační. V této souvislosti je třeba zmínit i ust. § 301 ObchZ., které dává soudu moţnost takovou nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníţit, pokud je v rozporu s dobrými mravy. Takové sníţení bývá označováno jako tzv. moderační právo soudu. Je také dobré upravit splatnost smluvních pokut a způsob jejich vyúčtování přímo ve smlouvě.

6.3 Odstoupení od smlouvy Odstoupení od smlouvy je v ObchZ. upraveno v ust. § 344 a násl. Úvodní ustanovení institutu odstoupení od smlouvy říká, ţe je moţné od smlouvy odstoupit pouze v případech, které stanoví zákon, nebo které stanoví smlouva. Smluvní ujednání má samozřejmě přednost před zákonnou úpravou.

123

Marek, K. Smlouva o dílo, 2. část, Obchodní právo, ročník 1999, str.13 Bejček,J. Právní úprava a interpretační problémy smluvních pokut a úroků z prodlení, Časopis pro právní vědu a praxi. 1995, č. 1, s. 31. 125 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 6. 2003 sp. zn. 33 Odo 131/2003 126 Bejček, J., Eliáš, K., Radvan., a kol. Kurs obchodního práva: Obchodní závazky, 4. vydání, Praha: C. H. Beck, 2007, s. 149. 127 Forejt, A. Smluvní pokuta, Právní rádce, 1993, číslo 1, str. 14 124

57

Zákonná úprava pracuje s pojmy podstatné a nepodstatné porušení smlouvy. V ust § 345 odst. 2 je poté velmi obecně vymezeno podstatné porušení smlouvy jako takové porušení smlouvy, kdy „strana porušující smlouvu věděla v době uzavření smlouvy nebo v této době bylo rozumné předvídat s přihlédnutím k účelu smlouvy, který vyplynul z jejího obsahu nebo z okolností, za nichž byla smlouva uzavřena, že druhá strana nebude mít zájem na plnění povinností při takovém porušení smlouvy.“ Z tohoto znění zákonné dikce je zřejmé, ţe prokazování podstatného porušení v rámci zákonné úpravy je velmi sloţité a zákon dále říká, ţe v pochybnostech se má za to, ţe porušení nebylo podstatné. Vzhledem k takové vágní zákonné úpravě je proto běţné a zároveň více neţ vhodné upravit smluvně odstoupení od smlouvy. Strany by si tedy měly udělat jasno co budou zejména povaţovat za podstatné porušení smlouvy a tyto případy ve smlouvě uvést. Pokud chceme mít jistotu pouţijeme výčet taxativní, coţ znamená, ţe případy ve smlouvě neuvedené, budou nepodstatným porušením smlouvy. Naopak pokud předpokládáme, ţe můţe dojít i k jinému podstatnému porušení, jeţ nebude uvedeno ve smlouvě, pouţijeme slovo „zejména“

při popisu výčtu podstatných porušení, čímţ

získáme výčet demonstrativní. Zároveň bude také nutné uvést, jaké nároky nám z odstoupení od smlouvy vyplývají. Je také moţno sjednat moţnost odstoupení zaplacením odstupného, jehoţ zaplacením poté nastanou účinky odstoupení.128 Odstoupení od smlouvy ze zákonného či smluvního důvodu potom nabývá účinnosti doručením adresovaného jednostranného právního úkonu druhé straně. Odstoupením od smlouvy zanikají veškerá práva a povinnosti ze smlouvy. Smlouva se tedy ruší a stranám vzniká vzájemná restituční povinnost, neboli povinnost k vydání bezdůvodného obohacení. Je důleţité mít na paměti, ţe na rozdíl od občanskoprávní úpravy, kde má odstoupení účinky ex tunc, platí pro obchodněprávní úpravu odstoupení od smlouvy s účinky ex nunc.129 rozdíl je tedy v tom, ţe v prvním případě bylo plněno bez právního důvodu (neboť ten tu od počátku nebyl), zatímco ve druhém případě na základě právního důvodu, který zanikl, nebo-li odpadl. V případě odstoupení od smlouvy po splnění závazku zhotovitele, stejně jako v případě neplatné smlouvy, je bezdůvodným obohacením objednatele to, o co se obohatil přijetím plnění od zhotovitele. Nelze-li takové plnění vrátit, musí být vráceno peněţitou formou. Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu není peněţitá částka, která odpovídá částce vynaloţené na zhotovení díla, ale peněţitá náhrada odpovídající skutečnému majetkovému prospěchu objednatele díla.130 V rámci projektových prací by pak bylo velmi nespravedlivé, pokud by objednatel pouze vrátil hmotný podklad se zpracovaným dílem, a tím takto vyrovnal bezdůvodné obohacení. Tento problém vyřešila judikatura tak, ţe jednou předanou projektovou dokumentaci jiţ nelze vrátit, aniţ by došlo

128

Viz ust. § 355 odst. 1 obchodního zákoníku. Marek, K. Smlouva o dílo, 2. část, Obchodní právo, ročník 1999, str.5 130 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 8. 2000, sp. zn. 29 Cdo 697/99 129

58

k bezdůvodném obohacení, pokud měl objednatel moţnost se s projektovou dokumentací seznámit a dále ji vyuţít.131 Závěrem dodejme, ţe nejčastějším důvodem odstoupení od smlouvy v praxi bývá v případě odstoupení zhotovitele nezaplacení ceny za dílo či jeho části objednatelem, v jistých případech také nezaplacení záloh. Objednatelé naopak v praxi nejčastěji odstupují z důvodu prodlení zhotovitele se zhotovením díla či dodáním vadného díla (PD), které není způsobilé pro započetí s výstavbou.

6.4 Spolupůsobení objednatele Spolupůsobení objednatele je zákonem upraveno v § 550 a násl. ObchZ. Tato úprava je však velmi strohá a pro pouţití ve smlouvách o dílo nejen na projektové práce je zcela nedostačující. Je proto ţádoucí, aby kvalitní smlouva o dílo upravovala také spolupůsobení objednatele. Ke zdárnému splnění závazku zhotovitele, který je charakterizován jako povinnost dílo provést řádně a včas, bez vad a nedodělků a předat jej objednateli, je samozřejmě nutné, aby objednatel poskytl potřebnou součinnost. Nejedná se však pouze o součinnost u samotného převzetí díla, ačkoli tato je nejspíše nejdůleţitější. V případě, ţe smlouva o dílo na projektové práce obsahuje např. i povinnost provádění autorského dozoru, bude pak potřeba zajistit zhotoviteli přístup na pozemky objednatele. Dále pak také častou povinností objednatele je např. zaslání podkladů pro zpracování PD, zejména pak zadávací dokumentace. Je samozřejmé, ţe některé tyto povinnosti jsou méně podstatné, avšak minimálně u těch opravdu skutečně podstatných je nutné mít smluvní úpravu. Zároveň lze zhotoviteli jen doporučit, aby kaţdou podstatnou povinnost součinnosti, zejména součinnost při předání díla, zajišťoval smluvní pokutou či jiným vhodným zajišťovacím prostředkem. Rovněţ je třeba pamatovat na lhůty pro poskytnutí takové součinnosti, aby se předešlo problémům s výkladem zákonných pojmů „doby přiměřené“ a „bezodkladně“. Pro povinnosti méně podstatné postačí, kdyţ bude smlouva obsahovat klauzuli o povinnosti poskytnout součinnost vţdy, pokud je to nutné, avšak i pro takto obecně vymezenou povinnost součinnosti doporučuji uvádět konkrétní lhůtu pro její poskytnutí.132 Zde však můţeme narazit na problém, neboť takovéto obecné vymezení pouţíváme zejména na poskytnutí součinnosti, kterou nejsme schopni při uzavírání smlouvy předvídat. Je proto taky těţké určit nepředvídatelné okolnosti odpovídající dobu pro její poskytnutí. Domnívám se však, ţe stanovení přiměřené lhůty problém neřeší, neboť je běţné, ţe strany mají naprosto odlišný náhled na to, co je dobou „přiměřenou“. Raději tedy navrhuji pouţít delší neţ-li kratší lhůtu, avšak přesto lhůtu konkrétní, s moţností zkrácení lhůty, bude-li např. hrozit vznik škody. 131

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 3. 2004, sp. zn. 29 Odo 487/2001 Marek, K. Smluvní typy druhé hlavy třetí části obchodního zákoníku, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1997, s.208 132

59

Je důleţité, aby spolupůsobení a rozsah spolupráce byly vyjádřením racionálního řešení, které je vůlí obou smluvních stran a nikoliv faktické zneuţití silnějšího postavení některé ze smluvních stran, ke kterému můţe snadno dojít.133

6.5 Platební podmínky Někdy bývají součástí ujednání o ceně za dílo. Zatímco cena za dílo určuje kolik se má zaplatit, platební podmínky dále rozvádějí jakým způsobem má k platbě dojít a kdy k ní má dojít, popřípadě jiné stranami sjednané podmínky. Standardní platební podmínkou je placení ceny za dílo oproti vystavené faktuře. Smlouva by teda měla pamatovat na náleţitosti faktury. Zejména na to, aby splňovala náleţitosti pro jednání podnikatele dle § 13a ObchZ., a také náleţitosti daňového dokladu. Rovněţ by měla býti sjednána doba splatnosti jednotlivých faktur a způsob jejich doručování.134 Pro zvýšení jistoty doručení je vhodné pouţít fikci doručení po uplynutí stanovené doby od odeslání. Lze také samozřejmě sjednat úrok z prodlení v určité výši, či případně smluvní pokutu pro zajištění bezproblémové fakturace. Zde je důleţité mít na paměti, ţe je nutno určitě a srozumitelně institut smluvní pokuty a úroku z prodlení odlišit. Zejména je třeba dávat si pozor na ujednání, která hovoří o placení „penále“, kde nelze jednoznačně určit, zda měly strany na mysli úrok z prodlení či smluvní pokutu. Judikatura se v tomto směru přiklání k názoru, ţe v případě označení zajišťovacího institutu jako „penále“ se jedná o smluvní pokutu.135 Co se týče formy placení či zda se jedná o jednorázové placení, či placení formou splátek, včetně případného poskytování záloh, nestanovuje zákon ţádnou povinnost a strany tak mají moţnost sjednat si v podstatě cokoliv.

133

tamtéž Marek, K. Obchodněprávní smlouvy, 5. aktualizované vydání, MU Brno, 2004, str. 21 135 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21.8.2003, sp. zn. 29 Odo 153/2003-81 134

60

7 Ochrana objednatele Smlouva o dílo se zpracovává tak, aby s ní byly obě strany pokud moţno spokojeny. Samozřejmě však existují ujednání, která evidentně zvýhodňují či nějakým způsobem chrání pouze jednu stranu. Záleţí tedy, pro jakou stranu smlouvu zpracováváme. Jelikoţ je tématem této práce rovněţ shrnout známé moţnosti ochrany objednatele ve smlouvách o dílo na projektové práce, bude v této krátké kapitole pojednáno o těch, dle názoru autora, nejpouţívanějších.

7.1 Prohlášení zhotovitele První moţností ochrany objednatele je smluvní prohlášení zhotovitele o pravdivosti údajů uvedených ve smlouvě a nutnosti oznamování jakýchkoliv změn objednateli v přiměřené lhůtě. Dále je vhodné výslovně uvádět, ţe je zhotovitel odborně způsobilý k provedení díla.

7.2 Vypořádání s autorskými právy Pro objednatele je toto velmi významná a nezbytná moţnost ochrany před zhotovitelem. Jedná se o smluvní stanovení závazku zhotovitele, ţe vůči objednateli nebudou uplatněny oprávněné nároky majitelů autorských práv či jakékoli oprávněné nároky jiných třetích osob v souvislosti s uţitím díla, jako jsou práva autorská, práva příbuzná právu autorskému, práva patentová, práva k ochranné známce, práva z nekalé soutěţe, práva osobnostní či práva vlastnická. Domnívám se, ţe takovéto ustanovení pak objednatele opravňuje k téměř neomezenému rozsahu nakládání s výsledkem díla. Rovněţ lze doporučit uvedení ustanovení zda je či není poskytnutí licence zahrnuto v ceně díla

7.3 Pojištění Je nejrozšířenějším institutem ochrany objednatele před nesprávným postupem zhotovitele. Pojištění zhotovitele proti škodám způsobených neodborným postupem umoţňuje objednateli účinnou moţnost rychle se domoci finanční kompenzace v případě neodborného postupu zhotovitele a můţe tak předejít vleklému soudnímu sporu. Osobně proto tedy doporučuji věnovat ve smlouvě samostatný článek problematice pojištění zhotovitele. Zejména se pak jedná o povinnost doloţit buď při uzavření smlouvy či v určené době poté kopii pojistné smlouvy, uvádět povinnost uzavření určitého druhu pojištění či do určité výše pojistné částky. Je také nutné sjednat dobu platnosti tohoto pojištění po celou dobu provádění díla.

61

Pro lepší orientaci stran rovněţ doporučuji uvádět alespoň taxativní výčet škodných událostí, na něţ se pojištění vztahuje. Je také dobré, pokud má objednatel moţnost sjednat pojištění smluvně sám na náklady zhotovitele, v případě ţe tento svou povinnost nesplní. Zajištění této povinnosti smluvní pokutou je rovněţ vhodné.

7.4 Poskytnutí jistoty Další účinnou moţností ochrany objednatele je povinnost zhotovitele poskytnout jistotu. Taková jistota můţe být realizována v různých podobách. Účinnou formou poskytnutí jistoty, je povinnost zřídit ve prospěch objednatele neodvolatelnou bankovní záruku u předem určeného peněţního ústavu. Stejně jako v případě pojištění je nutné upravit dobu sjednání a výši bankovní záruky, stejně jako povinnost předloţit kopii smlouvy o bankovní záruce. Jedná se o účinnější institut neţ pojištění, neboť zde neprobíhá šetření zda daná událost spadá či nespadá do okruhu pojištěných událostí. Můţe zde tedy zcela absentovat akcesorita a subsidiarita.136 Objednatel pouze jen oznámí porušení povinností zhotovitele bance a ta bez zkoumání okamţitě vyplácí výši této záruky.

7.5 Odstoupení od smlouvy Je také účinnou metodou ochrany objednatele. Vymezením toho, co se rozumí podstatným porušením smlouvy, coţ zakládá moţnost objednatele odstoupit od smlouvy, dává objednateli účinnou ochranu, neboť zhotovitel je tak pod sankcí zrušení celé smlouvy nepřímo nucen postupovat správně. Pro posílení takovéhoto pomyslného damoklova meče lze stanovit povinnost hradit smluvní pokutu v určitých případech důvodného odstoupení od smlouvy, neboť odstoupení od smlouvy se nedotýká povinnosti platit smluvní pokutu.

7.6 Převzetí díla Zde se nejedná ani tak o to, co by objednatel pro svou ochranu mohl udělat, jako spíš co stačí neudělat. Pokud totiţ neupraví ve smlouvě podmínky předání/převzetí díla, bude se předání řídit zákonnou úpravou, jeţ je pro něj velmi výhodná. Ta mu totiţ stanovuje povinnost převzít pouze takové dílo, které je bez vad a nedodělků. Jak jsme jiţ bylo v této práci několikrát zmíněno, takovéto

136

Kobliha, I. a kol., Obchodní zákoník komentář, Linde Praha a.s., 2006, s. 948

62

dokonalé dílo je v oblasti projektových prací téměř nemoţné dodat. Objednatel má tak moţnost neustálým vadováním čehokoliv oddalovat převzetí díla, čímţ oddaluje i povinnost platit cenu za dílo.

7.7 Zpřísnění povinnosti zhotovitele Je obecně formulovaný prostředek ochrany objednatele. Obecně se jedná o snahu objednatele přenést co nejvíce odpovědnosti na zhotovitele. Taková snaha můţe mít velkou spoustu podob. Častou a účinnou variantou je stanovení třetích nezávislých osob, které provedou kontrolu díla tak, aby objednatel měl jistotu, ţe skutečně přebírá dílo bezvadné. Zhotovitel má tedy povinnost předat dílo napřed této osobě, která zkontroluje zda jsou např. v celém rozsahu díla splněny technické poţadavky stanovené platnými právními předpisy. Zhotovitel má pak povinnost o provedení takové kontroly sepsat zápis a tento společně s předmětem díla předat objednateli, který má takto větší jistotu a nemusí jiţ na své náklady provádět kontrolu předmětu díla.

7.8 Možnost volby jiného zhotovitele Je jednoduchým smluvním ujednáním, které dává objednateli moţnost zadat provádění díla, popřípadě jeho části jinému zhotoviteli na náklady zhotovitele původního, zjistí-li, ţe původní zhotovitel neprovádí dílo řádně. Objednatel je takto účinně chráněn proti jeho případnému nesprávnému postupu.

7.9 Možnost platit část ceny za dílo až po uplynutí záruční doby Je formou ochrany objednatele před nesprávným postupem zhotovitele, jejíţ systematické zařazení spadá do úpravy platebních podmínek. Jedná se o smluvní ujednání, které opravňuje objednatele zaplatit stanovenou část smlouvy o dílo aţ po uplynutí smluvené záruční doby. V případě, ţe dílo bude vadné a zhotovitel tyto vady v přiměřené lhůty neodstraní, ztrácí zhotovitel právo na uhrazení této zbývající částky.

7.10

Výhrada písemné formy

Paradoxně toto relativně neutrální ustanovení dle mého názoru skutečně chrání spíše objednatele ve smlouvách o dílo na projektové práce. Důvodem je v této oblasti běţná a častá změna předmětu díla mnohdy i několikrát. Dále se také posouvají i termíny dodání díla či mění cenová ujednání. Jelikoţ

63

objednatel většinou pouţívá oprávněné osoby jednat ve věci, mohla by mu jejich pochybením vzniknout újma. Stanovením povinnosti písemné formy má moţnost kontroly všech podstatných událostí týkající se jeho smlouvy a má tak jistotu, ţe bez jeho vědomí nedojde ke změně, rozšíření či dokonce zrušení smlouvy.

64

8 Některé aplikační problémy při smlouvách o dílo na projektové práce Smlouva o dílo je jeden z nejtěţších smluvních typů vůbec a dosaţení správné kombinace smluvních ujednání je zejména u smluv na projektové práce záleţitostí věru nelehkou. Proto bych se nyní rád věnoval problémům, které v praxi často mohou vzniknout a také často vznikají. Jejich předcházení je tedy důleţitým faktorem při tvorbě smlouvy, a proto bychom si měli být vědomi toho, kde vznik nějakého omylu hrozí. V následujících podkapitolách vymezím ty problémy, se kterými jsem se setkal, a které jsou dle mého názoru běţné a časté.

8.1 Vágní ujednání Velmi častý problém u smluv o dílo spočívá ve vágních a neurčitých ujednáních, která jsou však často spojována s velmi určitými následky. Časté jsou tedy ujednání o ceně ve výši procentní sazby z „předpokládaných investičních nákladů“, aniţ by kde bylo řečeno, co vlastně tyto náklady jsou. Dále se pak můţeme setkat s ujednáními typu poţadovaného díla „1. jakost“i, přičemţ opět neexistuje ţádné měřítko takového 1. stupně. Jiným příkladem budiţ ustanovení, kdy „při existenci pádného důvodu“ nelze poţadovat předání díla ve sjednaném termínu. Opět se můţeme pouze domnívat, co je tímto pádným důvodem. Proto tedy zde před podobnými zcela neurčitými a nejasnými ujednáními důrazně varuji a doporučuji se jim vyhýbat.

8.2 Rozporná ustanovení Velkým problémem jsou ustanovení, která si vzájemně protiřečí. Jedná se např. o proklamativní ustanovení, ţe objednatel neposkytuje zálohy, přičemţ na jiném místě se hovoří o tom, ţe objednatel na zhotovení předmětu díla poskytne zálohu ve výši 10%. Dále je také třeba dát pozor na zmocnění určité odborně způsobilé osoby ve věcech technických a věcech předání díla, při souběţné existenci ustanovení, ţe nikdo jiný neţ jiná osoba (např. jednatel) nemůţe jednat v souvislosti s uzavřenou smlouvou.

65

8.3 Nelogická ustanovení Jsou např. smluvní ujednání, která se zdánlivě odchylují od zákonné úpravy, avšak ve skutečnosti ji pouze jinak přepisují. Jedná se třeba o ustanovení o vzniku práva na zaplacení ceny za dílo po „předání hotového díla“, neboli díla řádně provedeného, tedy předaného bez jakýchkoli vad a nedodělků. Jiným nesmyslným ujednáním je, kdyţ se strany ve smyslu § 262 „dohodnou“, ţe jejich vztah se bude řídit obchodním zákoníkem, přestoţe jsou oba podnikajícími subjekty a smlouvu uzavírají za účelem dosaţení zisku. Dále je také třeba vyvarovat se ustanovení, proklamujících finanční solventnost objednatele. Je sice hezké, ţe objednatel se snaţí zhotovitele ujistit, ţe má dostatek prostředků k realizaci projektu, avšak toto prohlášení se vztahuje ke dni podpisu smlouvy. Za týden můţe tento stejný objednatel čelit insolvenčnímu návrhu a zhotovitel se ţádného porušení smluvní povinnosti z takovéhoto ujednání stejně nedovolá. V neposlední řadě je úsměvné ustanovení o tom, ţe smlouva bude uzavřena písemně.

8.4 Neexistující přílohy Dalším a častým problémem u smluv o dílo jsou tzv. neexistující přílohy. Jedná se o situaci, kdy smlouva odkazuje na přílohy, jeţ mají být součástí smlouvy, avšak tyto neexistují, nikdy neexistovaly a ani strany o jejich existenci většinou neuvaţují. Stává se tak zřejmě proto, ţe spousta smluv na PD jsou pouţívány jako smlouvy vzorové a ty předepisují většinou v závěrečných ustanoveních určitý počet příloh. Pokud však pouţijeme takový vzor, aniţ tyto přílohy upravíme nebo odstraníme, vznikne výše zmíněný problém.

8.5 Ustanovení o zárukách Nejčastější chybou v těchto ustanoveních je nepřesné nebo ţádné vymezení, na co se záruka vztahuje a na co nikoliv. Často se také nedělá rozdíl mezi zárukou a záruční dobou, či často chybějí podmínky uplatnění práva ze záruky.

66

8.6 Dvojjazyčná znění smluv U smluv s mezinárodní účastí můţe dojít k situaci, ţe stejná smlouva bude uzavřena v různých jazykových verzích a tento překlad je zadán, odborně způsobilému překladateli. Málokdy jiţ se však tato odbornost vztahuje na právní ţargon a můţeme pak ve výsledku vlastnit dvě nejen jazykově ale i významově rozdílné verze či jednu verzi zcela nesmyslnou nebo nesrozumitelnou. Jedná se pouze o některé problémy, které se mohou vyskytnout. Samozřejmě se jich vyskytuje daleko víc a problémy s chybných smluvních ujednání nejsou jediným problémem, kterému budeme v souvislosti se smlouvou o dílo čelit.

8.7 Problémy s financemi Další faktické problémy se mohou vyskytnout v oblasti finančního práva, kdy objednatel odmítne zhotoviteli zaplatit velkou finanční částku (nebo na její zaplacení nemá) a tento, aby se domohl svého práva bude muset odvést DPH z takto vystavené faktury a ještě zaplatit nemalý soudní poplatek a náklady na právní zastoupení, coţ ve výsledku můţe představovat částku nad jeho moţnosti a faktické odepření přístupu ke spravedlnosti, nebo-li denegatio iusticie.

8.8 Účelové protahování sporu Dalším častým problémem je tendence ţalované strany co nejvíce protahovat délku sporu, a proto jsme často svědky účelových námitek podjatosti či nepříslušnosti soudu. V pozdější fázi poté navrhování provedení stále dalších znaleckých posudků či jiných důkazů a všeobecné snahy o odročení jednání. To jsou jen některá úskalí. Vzhledem k rozsahu této práce uţ se tedy nebudu zabývat problémy ve znění rozhodčích doloţek, které jsou častými atributy smlouvy o dílo, stejně jako nebezpečí z účelových svědectví či stejně tak účelových podávání insolvenčních návrhů.

67

9 Závěr Cílem této práce bylo poskytnout návod na vytvoření smlouvy o dílo na projektové práce a zároveň poskytnout přehled základních informací pro získání přehledu v dané problematice. Rovněţ bylo také cílem této práce poukázat na některé problematické aspekty pravidelně se vyskytující při smlouvách o dílo na projektové práce. Projektové práce byly zvoleny zejména proto, ţe jak odborná literatura, tak články hovoří v souvislosti se smlouvou o dílo většinou o stavebních pracích či samotné výstavbě a jejich zvláštnostech. O projektových však zmínka téměř není, přestoţe se svou komplikovaností určitě vyrovná investiční výstavbě, avšak nelze na smlouvu o dílo na projektové práce analogicky pouţít smlouvu na samotné provedení stavby. Zákonná úprava smlouvy je s výjimkou jediného úvodního ustanovení dispozitivní.137 Tato úprava je tedy chápána jako rámcová a slouţí tedy pouze jako jakési vodítko a stanovuje opravdu základní mantinely, ve kterých by se měla smluvní strana pohybovat. Smluvní úprava tedy není moţností, nýbrţ nutností, protoţe zákonná úprava je fakticky v mnoha ohledech nedostačující v případě aplikace na konkrétní smluvní vztah. Vzhledem k předmětu smlouvy o dílo jakoţto projektové dokumentaci je dobré si uvědomit výhodu jednostupňového projektu, který je většinou finančně výhodnější a technicky daleko lépe proveditelnější. Při uzavírání smlouvy je třeba dbát na to, aby obsahovala minimálně všechny podstatné části, a aby tyto byly také dostatečně určité a srozumitelné. Zejména je třeba dbát na označení smluvních stran i osob oprávněných jednat v příslušných věcech. Při tomto je dobré se drţet ust. § 13a ObchZ.138 Dále je pak zejména dát dobrý pozor na přesné určení předmětu smlouvy a také se vyvarovat jiţ zmíněným problémům při stanovování ceny. Také bych mohl jen doporučit u delších smluv o dílo uvádět na začátku smlouvy obsah pro lepší orientaci. Je také dobré pamatovat na fakt, ţe vedle smlouvy o dílo se často budou uzavírat i jiné smlouvy, jako např. smlouva mandátní či příkazní, vztahující se např. k provedení technického dozoru investora. Ke stávající zákonné úpravě ObchZ. bych měl de lege ferenda pár následujících úvah. Jako nejproblematičtější se mi jeví forma smlouvy, kterou zákon připouští ústní i písemnou, včetně jejich kombinace. Toto bývá velmi často kritizováno a velká spousta právníků by nejraději viděla zákonem stanovenou povinnost písemné formy. Spolu s tím také jakoukoliv změnu smlouvy provádět pouze písemně. Dnes však toto musí stanovit sama smlouva. 137 138

Marek, K. Obchodněprávní smlouvy, 5. aktualizované vydání, MU Brno, 2004, str. 150 Marek, K. Smluvní obchodní právo, Kontrakty. 4. Vydání, MU Brno, 2008, s. 249

68

Upřímně nejsem zastáncem ani jedné varianty, neboť kaţdá má své pro a proti. Ano, je pravdou, ţe pouţitím písemné formy včetně nutnosti změny smlouvy např. očíslovanými dodatky (písemnými) dosáhneme větší právní jistoty a důkazní břemeno se stává zcela jistě daleko únosnějším, avšak zde je nutné pamatovat na to, ţe zejména obchodní praxe je velmi hektická a také pruţná. Nutnost změny smlouvy v rámci PD se objevuje náhle a nečekaně a mnohdy není čas, běţet se vším za právním zástupcem a vše korektně ošetřit. Zejména v případě častých změn u náročných projektů, kdy se neustále mění podoba předmětu díla či posouvají termíny dodání je toto na úkor efektivity. Pak naráţíme na snadnou zneuţitelnost takové úpravy, kdy např.zhotovitel vyjde vstříc objednateli, okamţitě přepracuje PD bez písemné změny smlouvy v rámci tzv. „gentlemen agreement“, ten jiţ však odmítne zaplatit z důvodu absence písemné formy a při vší drzosti ještě uplatní smluvní pokutu z původní smlouvy, neboť neobdrţel smluvní plnění. Z těchto důvodů se mi zachování moţnosti měnit smlouvu i jinak neţ písemně jeví v mnoha případech jako daleko rozumnější, neboť to lépe odpovídá potřebám smluvních stran, které v drtivé většině případů nejsou právníky nýbrţ obchodníky či odborníky v neprávní oblasti a právo by zde mělo nechat tuto moţnost, která lépe reflektuje skutečný skutkový stav. Z důvodu nemoţnosti stanovovat efektivně a přesně cenu předem na projektové práce bych de lege ferenda zcela jistě navrhnul po vzoru německé úpravy zavedení povinnosti placení ceny obvyklé v případě absence cenového ujednání ve smlouvě a rovněţ v případě, kdy takové ujednání existuje, avšak je neurčité, či z jiného důvodu neplatné. Smlouvu u dílo bych tedy presumoval jako smlouvu úplatnou s tím, ţe absence či neplatnost ujednání o ceně resultuje v povinnost platit cenu obvyklou s vyuţitím např. sazebníku UNIKA, jakoţto kritéria pro takové posuzování. Také se domnívám, ţe by bylo vhodné de lege ferenda sjednotit označení „objednatel“ a „objednavatel“ v ObchZ. i v souvisejících předpisech tak, aby se nadále pouţívalo vţdy pouze jedno z těchto označení, neboť není pochyb o tom, ţe se jedná o stejný subjekt. De lege ferenda bych rovněţ uvítal jistou změnu v zákonné úpravě splnění díla, neboť je zcela ve prospěch objednatele a kolikrát na úkor zhotovitele. Mám na mysli povinnost objednatele převzít dílo bez vad a nedodělků. Jinými slovy pokud dílo není zcela dokonalé nemá povinnost jej převzít, coţ se mi jeví jako příliš striktní a nespravedlivé vůči zhotoviteli. Navrhoval bych tedy takovou legislativní změnu, která by umoţňovala převzetí díla s takovými vadami, které nebrání jeho řádnému uţívání, se současným zachováním moţnosti poţadovat odstranění těchto drobných vad či nedodělků. V případě projektových prací bych tedy neshledával důvodem pro odmítnutí přejímky skutečnost, ţe je např. nějaká kóta o milimetr jinak, neţ udává předpis, nebo ţe izolační folie je znázorněna silněji neţ ve skutečnosti je. Dále se mi jeví jako problematické odkazy na kogentní ustanovení kupní smlouvy, která jsou označována jako tzv. nepřímá kogentní ustanovení. Avšak ustanovení, která takto odkazují jsou sama dispozitivní. Domnívám se, ţe je krajně nelogické odkazovat na kogentní ustanovení prostřednictvím

69

ustanovení dispozitivního. Zamýšlel-li zákonodárce respektovat kogentnost dané úpravy, pak de lege ferenda navrhuji, aby tak učinil prostřednictvím skutečně kogentního ustanovení. Dále také spatřuji jako velký problém samotné definování předmětu (PD) přímo ve smlouvě. Pokud předmět není určitý, je taková smlouva neplatná. Zde je však v praxi velký problém, neboť lze jen velmi problematicky zcela přesně a určitě definovat předmět díla, kterým je zatím neexistující PD. Jejím podkladem je většinou zadávací dokumentace, která je však často nedostačující a nereálná ať po stránce technické či finanční. V takovém případě nastupuje problém s neustále se měnícím předmětem díla, coţ je přímo chronický problém v případě projektových prací. Dále pak také stranám doporučuji, aby případné vícepráce řešily formou změny předmětu díla ve smlouvě formou dodatku nebo aby na případné vícepráce byla vţdy uzavřena smlouva nová. De lege ferenda pak také navrhuji, aby právo na zaplacení části ceny za dílo vzniklo jiţ samotným předáním předmětu díla. Toto předání nechť se uskuteční formou písemného předávacího protokolu, který tvoří hmotněprávní podmínku předání díla. Zároveň je však nutné stanovit podmínky odmítnutí převzetí, které bych spatřoval pouze ve vadách podstatných, nebo-li takových, které brání řádnému uţívání díla (V případě projektových prací by se jednalo o započetí s výstavbou). Při zpracovávání této práce jsem získal daleko lepší orientaci v této oblasti obchodního práva i cenné praktické zkušenosti, které mi umoţnily nazírat na právní úpravu ze zcela jiného úhlu. Upřímně doufám, ţe mi i nadále bude umoţněno se v této oblasti vzdělávat a během praxe se s tímto zajímavým tématem dále setkávat. Především bych byl rád, kdybych mohl v budoucnu prohloubit své znalosti problematiky tak, abych dokázal poskytnout praktickou a efektivní pomoc tam, kde bude potřeba.

70

10 Resumé The goal of this thesis is to provide information in the area of work contracts in which the subject of these contracts is design performance or design documents. This thesis also tries to summarize some frequent problems which are encountered and to provide a useful hints and advice on how to avoid these problems. Last but not least, this thesis should be helpful to anyone who needs to write a work contract with the aforementioned objective. Contracts for work, along with sales contracts, are the most frequent type of commercial contracts. There are two legal regulations regarding contracts for work. One can be found in the civil code, while the other one can be found in the commercial code. Because the regulation in the commercial code is common and more useful, this thesis focuses only on this regulation which is included in § § 536 - 565. Design documents and design performance are the primary focus of this thesis because there is a serious lack of resources dealing with this subject. Most resources concerning contracts for work focus on the development , leaving design documents and design performance as matters of marginal interest. There are, however, considerable differences between these types and I think it is important to address design documents related contracts with much more interest than they normally receive. This thesis is divided into two parts: the general part and the appendix. General part is divided into chapters and sections which describes various areas concerning contracts for work, and it systematically tries to present basic information for each important section. The appendix presents an example of a contract for work, along with several visuals of the various types of design documents. The subject of the present of contract is the design documents for an apartment building. The first chapter of the general part deals with the design documents themselves, describing each individual type of these documents and providing basic information of the related topic. The second chapter briefly describes the regulation of the contract for work in Czech legal system and compares it to the German regulation contained in their civil code BGB. The third chapter follows the contracting process, offering basic information of the way the contract is negotiated. The fourth chapter then deals with the most important parts of the contract which are called “essential parts.” The essential parts of the contract are mandatory in order for the contract to be valid. This part focuses especially on the subject of the contract and the price, since the author of this thesis considers them to be matters of great importance. This chapter is followed by the one dealing with the parts of the contract which are not required by law, but their importance makes their inclusion in the contract almost as necessary as the essential

71

parts. Special attention in this part is given to the fulfillment of the contract, again, because of its greater importance. The last two chapters of the general part then try to instruct the order party how to protect itself against the preparer party. These two chapters try to summarize the most common errors which may occur negotiations for the work contract. Solutions and advices on how to avoid these problems are also included. This thesis concludes with a brief summary of selected problems from all the chapters, followed by suggestions de lege ferenda which try to offer reasonable improvements to the current legal regulation. There are also useful hints which deal with the most common problems in the specific parts of the contract for work.

72

11 Seznam použité literatury Monografie a komentáře: 1. Fiala, J., a kol. Občanské právo hmotné, třetí opravené a doplněné vydání, Brno 2002 2. Dědič, J. Obchodní zákoník, Komentář, Praha: POLYGON 2002 3. Praţák, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku, praktická příručka, Praha: Linde Praha, 2003 4. Pelikánová, I. Komentář k obchodnímu zákoníku, 4 díl, Praha: Linde Praha a.s., 1997 5. Kopáč, L. Obchodní kontrakty II. díl., Praha : PROSPEKTUM, 1994 6. Marek, K. Smluvní obchodní právo, Kontrakty. 1. Vydání, Brno: Masarykova univerzita, 2006 7. Marek, K. Smluvní obchodní právo, Kontrakty. 4. Vydání, Brno: Masarykova univerzita, 2008 8. Marek, K. K obchodním závazkovým vztahům, Brno: Právnická fakulta Masarykovy univerzity, 1994 9. Faldyna, F., Bejček, J., Hajn, P., Hušek, J., Marek, K., Pokorná, J., Rozehnalová, N. Obchodní zákoník s komentářem, II.díl., Praha: CODEX, 2000 10. Bejček, J. a kol. Kurs obchodního práva, Obchodní závazky, 3. Vydání, Praha, C. H. Beck, 2003 11. Pelikánová, I. Obchodní právo II. díl, 2. přepracované vydání, Praha: CODEX BOHEMIA, 1998 12. Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 10., podstatně rozšířené vydání. Praha: C.H.Beck, 2005 13. Fiala, J. a kol. Občanské právo, Praha: ASPI, a.s., 2006 14. Faldyna F. a kol. Obchodní právo, Praha: ASPI, a.s., 2010 15. Eliáš, K. a kol. Kurs obchodního práva – Obchodní závazky, Cenné papíry, 1. vydání, C. H. Beck, 1996 16. Marek, K. Obchodněprávní smlouvy, 5. aktualizované vydání, MU Brno, 2004 17. Fessl, V. Kupní smlouva a smlouva o dílo podle německého práva, 1. Vydání, Konzulex – Mropor, Krnov, 1993 18. Fessl, V. Abeceda německého obchodního práva. 150 nejpoužívanějších pojmů s vysvětlivkami, Linde, Praha, 1997 19. Marek, K. Obchodněprávní smlouvy, 4. aktualizované vydání, MU Brno, 2003 20. Plíva, S. Obchodní závazkové vztahy, Praha : ASPI, 2006

73

21. Bejček, J. Eliáš, K., Raban, P. a kol. Kurs obchodního práva. Obchodní závazky. 4. vydání, Praha : C. H. Beck, 2007 22. Marek, K. Smluvní obchodní právo – Kontrakty, Brno : Masarykova univerzita, 2006 23. Hulmák, M. Uzavírání smluv v civilním právu. 1. Vydání, Praha : C. H. Beck, 2008 24. Bejček, J., Eliáš, K., Raban, P. a kol. Kurs obchodního práva. Obchodní závazky. 5. Vydání, Praha : C. H. Beck, 2007 25. Hajn, P., Bejček, J. Jak uzavírat obchodní smlouvy. 2. vyd. Praha: Linde, 2003 26. Eliáš, K., Dvořák, T. a kol. Obchodní zákoník. Praktické poznámkové vydání s výběrem judikatury od r. 1900. 5. vydání, Praha: Linde, 2006 27. Patěk, D. Smluvní pokuta v obchodních vztazích. 1.vydání, Praha: C.H. Beck, 2006 28. Bejček, J., Eliáš, K., Radvan, P., a kol. Kurz obchodního práva. Obchodní závazky, 3. Vydání, Praha: C.H.Beck, 2003 29. Bejček, J., Eliáš, K., Radvan, P., a kol. Kurs obchodního práva: Obchodní závazky, 4. vydání, Praha: C. H. Beck, 2007 30. Marek, K. Smluvní typy druhé hlavy třetí části obchodního zákoníku, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1997 31. Praţák, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku, 2.přepracované vydání, Praha: Nakladatelství Linde, 2007 32. Kobliha, I. a kol. Obchodní zákoník komentář, Linde Praha a.s., 2006 33. Bejček, J. Obchodní závazky, Brno: MUNI, 1993 34. Kopáč. L. Obchodní kontrakty II. Díl, Prospektum, Praha, 1994 Časopisy: 1. Pohl,T. Několik praktických poznatků advokáta z aplikace ust. obch.zák. o smlouvě o dílo v oblasti budování staveb, Bulletin advokacie, 99, 8:21. 2. Marek, K. Smlouva o dílo, Právní rádce, 2005, č. 10, s. 3 3. Kuča R. Právní úprava smlouvy o dílo ve výstavbě, Daně a Finance, 1997, 36:1 4. Štenglová I. Smlouva o dílo v obchodních závazkových vztazích, Právní praxe v podnikání 1992. č. 1, 3 5. Hulmák, M. Předsmluvní odpovědnost, PP, 2001, č. 1- 2, s. 121 6. Pelikánová, I. Zánik obchodních závazků splněním, PPvP, 1995, č.3, s. 1 7. Vích J. Předání a převzetí dokončených investic podle smlouvy o dílo, Právní rádce, 2002, č. 1 s. 16 8. Bělohlávek, A. Některé základní změny v německém závazkovém právu po 1. lednu 2002, Bulletin advokacie, 2002, č. 11-12, s. 139

74

9. Čermák, K. Ještě k tzv. prohlášením záměrů (letters of intent), Bulletin advokacie, 1999, č. 67, s. 35 10. Tobeš, Z. Splnění závazku zhotovitele ze smlouvy o dílo, Právní rádce, 2001, č. 7, s. 18 11. Pokorná, J., Marek, K. Obchodní zvyklosti – důležitý prvek regulace právních vztahů, Právní rádce, 1999, č. 2, s. 8 12. Bejček,J. Právní úprava a interpretační problémy smluvních pokut a úroků z prodlení, Časopis pro právní vědu a praxi. 1995, č. 1, s. 32 13. Marek, K. Smlouva o dílo, 2. část, Obchodní právo, ročník 1999, str.13 14. Bejček,J. Právní úprava a interpretační problémy smluvních pokut a úroků z prodlení, Časopis pro právní vědu a praxi. 1995, č. 1, s. 31 15. Forejt, A. Smluvní pokuta, Právní rádce, 1993, číslo 1, str. 14 Judikatura: 1. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.3.2001, sp. zn. Cdo 2173/1999 2. Rozsudek Nejvyššího sodu ČR ze dne 10.12.2002, sp. zn. 22 Cdo 985/2001 3. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.7.2004, sp. zn. 32 Odo 543/2003 4. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 3.4.2003, sp. zn. 32 Odo 835/2002 5. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14.5.2003, sp. zn. 29 Odo 104/2003 6. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 13.11.2008, sp. zn. 32 Odo 1326/2006 7. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16.12.2003, sp. zn. 32 Odo 631/2002 8. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21.10.2009, sp.zn. 23 Cdo 2856/2009 9. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.4.2007, sp. zn. 32 Odo 660/2005 10. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.7.2008, sp. zn. 32 Odo 724/2006 11. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 6. 2003, sp. zn. 33 Odo 131/2003 12. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 11. 2001, sp. zn.: 29 Odo 50/2001 13. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 3. 2007, sp. zn. 32 Odo 1403/2005 14. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9.7.2009, sp.zn. 23 Cdo 2006/2009 15. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 3. 2001, sp. zn. 29 Cdo 2173/99 16. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 8. 2000, sp. zn. 29 Cdo 697/99 17. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 3. 2004, sp. zn. 29 Odo 487/2001 18. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21.8.2003, sp. zn. 29 Odo 153/2003-81

75

19. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 11. 2002, sp. zn. 29 Odo 758/2001 Právní předpisy: 1. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 2. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 3. zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů. 4. Zákon ze dne 18. srpna 1896, RGBl. S. 195, Das Bürgerliche Gesetzbuch (BGB), ve znění pozdějších předpisů. 5. Pokyn Ministerstva financí č.D-206 ze dne 22.3.2001 6. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č.148/2007 Sb. ze dne 18. června 2007 o energetické náročnosti budov 7. Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov čl. 9.1 8. Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření 9. Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb

Internetové zdroje: http://www.beck.cz http://www.justice.cz http://www.ipravnik.cz

Publikace odborných organizací: 1. Sazebník pro navrhování nabídkových cen projektových prací a inţenýrských činností, Unika, 2009 Databáze: 1. ASPI [databáze] Verze 9+ Pro Windows. ASPI a.s., 2007 2. Codexis Academia [databáze] Verze 12/2009. ATLAS consulting spol. s.r.o.

76

12 Seznam příloh Příloha č. 1 – Fotografie územního plánu 1 Příloha č. 2 – Fotografie územního plánu 2 Příloha č. 3 – Studie rodinného domu – boční řez Příloha č. 4 – Studie rodinného domu - půdorys Příloha č. 5 – Studie rodinného domu – východní pohled Příloha č. 6 – 3D Vizualizace rodinného domu 1 Příloha č. 7 – 3D Vizualizace rodinného domu 2 Příloha č. 8 – Projektová dokumentace pro stavební řízení Příloha č. 9 – Polohopis rodinného domu Příloha č. 10 – Projektová dokumentace pro provedení stavby (realizační PD) Příloha č. 11 – Vzor smlouvy o dílo na projektové práce Příloha č. 12 – zadání diplomové práce

77

Příloha č. 1 – Fotografie územního plánu 1

Příloha č. 2 – Fotografie územního plánu 2

78

Příloha č. 3 – Studie rodinného domu – boční řez

Příloha č. 4 – Studie rodinného domu - půdorys

79

Příloha č. 5 – Studie rodinného domu – východní pohled

Příloha č. 6 – 3D Vizualizace rodinného domu 1

80

Příloha č. 7 – 3D Vizualizace rodinného domu 2

81

Příloha č. 8 – Projektová dokumentace pro stavební řízení

82

Příloha č. 9 – Polohopis rodinného domu

83

Příloha č. 10 – Projektová dokumentace pro provedení stavby (realizační PD)

84

Příloha č. 11 – Vzor smlouvy o dílo na projektové práce SMLUVNÍ STRANY Objednatel Obchodní firma: Sídlo / místo podnikání: jednající: Bankovní spojení: IČ: DIČ: Zapsaný v obchodním rejstříku u …………….. soudu v …………, oddíl..., vloţka………dne …………… Ţivnostenský list čj. ……………….., vydaný ……………………, dne …………… Osoba oprávněná jednat ve věcech technických a koordinačních a oprávněná k protokolárnímu předání projektové dokumentace nebo jejích jednotlivých částí – „hlavní inţenýr projektu“ (číslo autorizace ČKAIT) ……………………………………………………………………………………………. a jeho zástupce (číslo autorizace ČKAIT) ................................................................................................................................ Osoby oprávněné jednat ve věcech smluvních: ……………………………………………………………………………………………. (dále jen „objednatel“) na straně jedné a Zhotovitel Obchodní firma: Sídlo / místo podnikání: jednající: Bankovní spojení: IČ: DIČ: Zapsaný v obchodním rejstříku u …………….. soudu v …………, oddíl..., vloţka………dne …………… Ţivnostenský list čj. ……………….., vydaný ……………………, dne …………… Osoba oprávněná jednat ve věcech technických a koordinačních a oprávněná k protokolárnímu předání projektové dokumentace nebo jejích jednotlivých částí – „hlavní inţenýr projektu“ (číslo autorizace ČKAIT) ……………………………………………………………………………………………. a jeho zástupce (číslo autorizace ČKAIT) ................................................................................................................................ Osoby oprávněné jednat ve věcech smluvních: ……………………………………………………………………………………………. (dále jen „zhotovitel“) na straně druhé

85

uzavřely v souladu s ustanovením § 536 a násl. zákona č. 513/1991 Sb.,obchodního zákoníku v platném znění, tuto smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“). OBSAH SMLOUVY: Článek I. Článek II. Článek III. Článek IV. Článek V. Článek VI. Článek VII. Článek VIII. Článek IX. Článek X. Článek XI. Článek XII. Článek XIII.

ÚVODNÍ USTANOVENÍ PŘEDMĚT SMLOUVY DOBA PLNĚNÍ CENA ZA DÍLO PLATEBNÍ PODMÍNKY PŘEDÁNÍ DÍLA, VLASTNICKÁ PRÁVA K DÍLU ZÁRUČNÍ DOBA A ODPOVĚDNOST ZA VADY SMLUVNÍ SANKCE ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY POJIŠTĚNÍ ZHOTOVITELE MLČENLIVOST STYK MEZI STRANAMI ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ I. ÚVODNÍ USTANOVENÍ

1. Zhotovitel prohlašuje, ţe je obchodní společností řádně zaloţenou a existující podle platných právních předpisů ČR, ţe disponuje veškerými oprávněními vyţadovanými platnými právními předpisy k řádnému plnění této smlouvy, a ţe je tudíţ plně způsobilý uzavřít tuto smlouvu o dílo 2. Smluvní strany prohlašují, ţe výše uvedené údaje jsou v souladu s právní skutečností v době uzavření smlouvy. 3. Smluvní strany se zavazují, ţe jakékoli změny výše uvedených údajů oznámí bezodkladně druhé straně. Porušení tohoto závazku jde k tíţi strany, která změnu včas neoznámila. 4. Zhotovitel odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracovaného díla a proveditelnost stavby podle tohoto díla. 5. Není-li zhotovitel způsobilý některou část díla vypracovat sám, je povinen přizvat ke spolupráci na vypracování této části příslušně specializovanou a autorizovanou osobu, a to vţdy s předchozím souhlasem objednatele. Vypracování části díla přizvanou specializovanou a autorizovanou osobou nemá vliv na odpovědnost zhotovitele za správnost, úplnost a proveditelnost celého díla. 6. Objednatel se zavazuje být v průběhu prací na díle ve stálém styku se zhotovitelem a projednat s ním na jeho vyzvání koncepci řešení. Dále se objednatel zavazuje poskytnout zhotoviteli pro vytvoření díla další nezbytnou součinnost, kterou lze po něm spravedlivě poţadovat, a to na základě důvodného poţadavku zhotovitele doručeného v přiměřeném předstihu objednateli. 7. Objednatel se zavazuje, ţe na vyzvání zhotovitele mu bez zbytečného odkladu poskytne další vyjádření, stanoviska, případně doplnění podkladů, jejichţ potřeba vznikne v průběhu zpracování díla a zhotovitel není povinen si je opatřit sám. Zhotovitel si musí všechny další podklady, které by měl poskytnout objednatel, včas a písemně vyţádat. 8. Nepředá-li objednatel podklady včas, můţe zhotovitel sám, je-li to moţné a účelné, po předchozí dohodě s objednatelem, si tyto podklady obstarat sám na účet objednatele.

86

Objednatel uhradí jejich cenu a účelné náklady s tím spojené bez zbytečného odkladu poté, kdy si tyto náklady se zhotovitelem odsouhlasí. Bez toho nemá nárok na jejich úhradu. 9. Objednatel odpovídá za to, ţe podklady a doklady, které zhotoviteli předal nebo předá, jsou bez právních vad a neporušují zejména práva třetích osob. 10. Zhotovitel je povinen upozornit objednatele na následky takových rozhodnutí a úkonů, které jej zjevně poškozují či jsou zcela neúčelné. II. PŘEDMĚT SMLOUVY 1. Zhotovitel se zavazuje zpracovat za podmínek dohodnutých v této smlouvě a předat objednateli projektovou dokumentaci - (dále jen „dílo“) a vykonávat činnosti sjednané dále na (veřejnou) zakázku „Apartmánový dům Korel v Čeladné“ 2. Projektová dokumentace bude navrhovat taková řešení, aby splňovala platné technické a kvalitativní podmínky a další platné související předpisy. Budou zvoleny takové postupy a technologie, které umoţní splnění stanovených podmínek. 3. Zhotovení projektové dokumentace, která bude zahrnovat poţadavky technického řešení budov pro splnění poţadavku zatřídění dle energetické náročnosti třídy min. “B“, dle vyhlášky číslo 148/2007/ Sb., o energetické náročnosti budov. 4. zpracování projektové dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby dle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon a prováděcí vyhlášky č. 503/2006 Sb., přílohy č. 4, s tím, ţe projektová dokumentace bude zpracována v rozsahu a podrobnostech přílohy č. 1 sazebníku UNIKA 20XX 5. zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení dle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon a prováděcí vyhlášky č. 499/2006 Sb. přílohy č. 1 s tím, ţe projektová dokumentace bude zpracována v rozsahu a podrobnostech přílohy č. 2 sazebníku UNIKA 20XX 6. zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby a zadání veřejné zakázky v rozsahu dle zákona 137/2006 Sb., zákon o veřejných zakázkách, zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, prováděcí vyhlášky č. 499/2006 Sb., přílohy č. 2 včetně výkazu výměr a rozpočtu stavby s tím, ţe projektová dokumentace bude zpracována v rozsahu a podrobnostech příloh č. 3 a 14 sazebníku UNIKA 20XX 7. Projektová dokumentace pro provádění stavby musí dále splňovat tyto podmínky: výkaz výměr bude zpracovaný s pouţitím metodiky ÚRS nebo RTS s maximálním zatříděním poloţek (popisu činností), bez pouţití agregovaných poloţek, dle Třídníku stavebních konstrukcí a prací (dále jen TSKP) a doloţen v kaţdém paré dokumentace. Objednatel poţaduje takový rozsah, aby minimálně 60% poloţek bylo zatříděno dle TSKP. V případě, ţe 60% poloţek nebude zpracováno dle TSKP, bude to povaţováno za podstatnou vadu projektu, kaţdá z pouţitých poloţek musí obsahovat číselné zatřídění poloţky, slovní popis, z nějţ bude patrný charakter a druh poţadovaných prací a dodávek, měrnou jednotku a poţadované mnoţství, ve výkazu výměr nesmí být uvedena obchodní jména výrobků nebo materiálů, která jsou pro určité výrobce nebo dodavatele povaţována za příznačné,

87

výkaz výměr bude pod popisem poloţky obsahovat podrobný postup výpočtu mnoţství měrných jednotek, oceněný výkaz výměr (rozpočet stavby) bude doloţen spolu s neoceněným výkazem výměr v pare č. 1 projektové dokumentace pro provádění stavby. Výkaz výměr projektové dokumentace pro provádění stavby bude obsahovat vymezení druhu, jakosti a mnoţství poţadovaných prací, dodávek, činností a sluţeb potřebných ke zhotovení stavby a bude podkladem pro zpracování nabídky na dodávku stavby. projektová dokumentace musí splňovat podmínky dle § 44 - § 46 zákona č. 137/2006 Sb. zák. o veřejných zakázkách, pro stavební práce a s tím související dodávky a sluţby, 8. Součástí díla je rovněţ: průzkum a posouzení stávajícího stavu dotčených inţenýrských sítí, výškopisné a polohopisné zaměření stavby, geologický průzkum, hluková studie, radonový průzkumu, dendrologický průzkum, průkaz energetické náročnosti budovy, zajištění: vydání souhlasu k odnětí půdy ze ZPF, připojení na NN a navýšení odběru elektrické energie pro nový objekt, povolení kácení dřevin, vypracování všech změn a dodatků k předloţené dokumentaci, které budou vyţadovány veřejnoprávními orgány a subjekty v těchto řízeních dotčenými, zapracování podmínek vzešlých z těchto řízení do projektové dokumentace, 9. Rozsah díla nebo výkon činností můţe být měněn jen na základě písemné dohody stran formou uzavřeného písemného dodatku. 10. Objednatel se zavazuje poskytnout zhotoviteli dohodnuté spolupůsobení, řádně a včas dokončené dílo převzít a zaplatit dohodnutou cenu za zhotovení díla a výkon sjednaných činností. 11. Smluvní strany prohlašují, ţe předmět smlouvy není plněním nemoţným a ţe smlouvu uzavírají po pečlivém zváţení všech moţných 12. Dílo bude zpracováno ........................................formou / tištěná, digitální se zajištěním antivirové ochrany a zachování kompatibility počítačového prostředí................/ na nosiči................................................./ DVD, CD,/ a v počtu vyhotovení................

88

13. Textová část dokumentace bude zpracována programem ..................., výkresová část programem .................... v souřadnicové formě ........................... . Výkaz výměr bude zpracován ....................... III. DOBA PLNĚNÍ 1. Smluvní strany se dohodly na předání a převzetí díla a ukončení výkonu činností v následujících termínech: Projektová dokumentace k ţádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby, do: xx. xx. 2010 Projektová dokumentace pro stavební řízení do: xx. xx. 2010 Projektová dokumentace pro provádění stavby a výběr dodavatele do: xx.xx. 20x IV. CENA ZA DÍLO 1. Cena za řádně zhotovené a předané dílo a výkon činností dle této smlouvy a činnosti s tím související, je cenou dohodnutou smluvními stranami dle Sazebníku pro navrhování nabídkových cen projektových prací a inţenýrských činností – UNIKA 20XX. Cena je dohodnuta jako cena pevná v celkové výši: ……..- Kč (bez DPH) (slovy: ………….. korun českých) DPH: …….,- Kč …….,- Kč (vč. 20% DPH) (slovy: ……… korun českých vč. 20% DPH) Z toho: Projektová dokumentace k ţádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby: ……,- Kč (bez DPH) ……,- Kč (vč. 20% DPH) Projektová dokumentace pro stavební řízení : …….,- Kč (bez DPH) …….,- Kč (vč. 20% DPH) Projektová dokumentace pro provádění stavby a zadání veřejné zakázky na výběr zhotovitele stavby: …….,- Kč (bez DPH) …….,- Kč (vč. 20% DPH) 2. Příslušná platná sazba DPH bude účtována zhotovitelem dle předpisů platných v době zdanitelného plnění.

89

3. V ceně je zahrnuto: X vyhotovení kompletní dokumentace k ţádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby v rozsahu a podrobnostech projektové dokumentace pro stavební řízení v tištěné formě a Xx v digitální formě na CD v editovatelném formátu (.dwg, .dwn) i v needitovatelném formátu (.pdf). CD bude obsahovat kompletní dokumentaci (.dwg, .pdf) a oceněné výkazy výměr. X vyhotovení kompletní dokumentace pro provedení stavby v tištěné formě a Xx v digitální formě na CD v editovatelném formátu (.dwg, .dwn) i v needitovatelném formátu (.pdf). 1. CD bude obsahovat kompletní dokumentaci (.dwg, .pdf) a jen neoceněné výkazy výměr. 2. CD bude obsahovat kompletní dokumentaci a neoceněné i oceněné výkazy výměr. V ceně za dílo jsou zahrnuty veškeré poplatky související se splněním díla, (např. poplatky za konzultace s orgány státní správy, správní poplatky apod)., jakoţ i veškeré náklady na výkony a sluţby související se zhotovením a projednáním díla. 4. Cena za případné vícetisky bude dle dohodnutého rozsahu sjednána samostatně formou dodatku k této smlouvě. 5. Bude-li rozsah díla objednatelem změněn nebo doplněn, bude cena za dílo upravena formou dodatku k této smlouvě. 6. Rozsah případných víceprací a jejich cena bude smluvními stranami dohodnuta formou dodatku k této smlouvě. V. PLATEBNÍ PODMÍNKY 1. Objednatel neposkytuje zálohy. 2. Po protokolárním předání a převzetí díla - projektové dokumentace (den zdanitelného plnění) vzniká zhotoviteli právo na zaplacení ceny za dílo dle následujících podmínek a rovněţ povinnost vystavit objednateli fakturu (daňový doklad). 3. Objednatel se zavazuje zaplatit zhotoviteli cenu za dílo do výše 95% na základě daňového dokladu - faktury, kterou zhotovitel vyhotoví a odešle objednateli po předání díla včetně kopie předávacího protokolu. V případě, ţe je dílo předáváno po částech dohodnutých v článku II. této smlouvy, platí toto ustanovení pro kaţdou samostatnou část díla. 4. Pozastávku ve výši 5 % ceny za dílo, vč. DPH uhradí objednatel po skončení záruční doby díla, a to do 30 dnů od doručení výzvy zhotovitele objednateli k této úhradě. Po předání a převzetí díla má zhotovitel moţnost nahradit tuto pozastávku bankovní zárukou ve výši 5% ceny za dílo, vč. DPH vystavenou bankou předem odsouhlasenou objednatelem, ne však dříve, neţ po uplynutí 6 měsíců od převzetí celého bezvadného díla objednatelem. Tato bankovní záruka bude neodvolatelná, bezpodmínečná, na první vyţádání, uzavřená na dobu o jeden měsíc delší, neţ je zbývající část trvání záruční doby. Text bankovní záruky musí být předem odsouhlasen objednatelem. Pozastávka bude v tom případě uhrazena do 15 dnů po obdrţení takové bankovní záruky. 5. Splatnost faktur je 30 dnů od data prokazatelného doručení (doporučeně) faktury do sídla objednatele. V pochybnostech se má za to, ţe faktura byla doručena třetí den ode dne vystavení. 6. Faktury budou mít náleţitosti daňového dokladu dle platného zákona o DPH. Nebudou-li faktury obsahovat náleţitosti daňového dokladu v souladu s platnými daňovými předpisy nebo budou obsahovat nesprávné nebo neúplné údaje, je objednatel oprávněn je vrátit k doplnění

90

nebo opravě. V takovém případě se běh lhůty splatnosti staví a nová lhůta splatnosti začne plynout doručením opravené nebo nově vyhotovené faktury zpět objednateli. 7. Cena víceprací bude objednatelem uhrazena samostatnými fakturami, na něţ se vztahují předcházející ujednání této smlouvy, a to na základě dodatku k této smlouvě, v němţ bude sjednán rozsah a cena víceprací. 8. Objednatel můţe fakturu vrátit a fakturovanou částku neuhradit pouze v případě, kdyţ: obsahuje nesprávné anebo neúplné údaje dle tohoto článku, obsahuje nesprávné cenové údaje, 9. Faktura je uhrazena dnem připsání fakturované částky na účet zhotovitele u peněţního ústavu uvedeného v záhlaví této smlouvy. 10. Nárok zhotovitele na úhradu ceny za dílo či jeho část vzniká na základě následujících skutečností: Faktické provedení fakturovaných činností. Předání projektové dokumentace objednateli. 11. Teprve vznik a existence nároku zhotovitele je podmínkou fakturace a koriguje předpokládané lhůty a termíny pro vystavení faktur zhotovitelem. VI. PŘEDÁNÍ DÍLA, VLASTNICKÁ PRÁVA K DÍLU 1. Zhotovitel splní svou povinnost zhotovit dílo nebo jeho dílčí část jeho řádným dokončením a předáním objednateli v sídle zhotovitele. 2. K převzetí díla vyzve zhotovitel písemně objednatele. O předání a převzetí řádně zhotoveného díla bude sepsán „Protokol o předání a převzetí díla“, který podepíší zástupci obou smluvních stran a jehoţ jedno vyhotovení obdrţí kaţdá ze stran. Za den předání a převzetí se povaţuje den podpisu tohoto protokolu zástupci obou smluvních stran. 3. Pokud objednatel na písemnou výzvu zhotovitele k převzetí díla nereaguje, nebo odmítne převzít dílo, které není stiţeno podstatnou vadou, povaţuje se dílo za převzaté od marného uplynutí 10 denní lhůty od vyzvání k převzetí, nebo okamţikem neoprávněného odmítnutí převzetí díla. 4. Objednatel si vyhrazuje dobu na provedení přejímky díla a nebo jeho části v trvání 10 dnů. Dobou na provedení přejímky se rozumí doba ode dne předloţení díla objednateli k přejímce do dne sepsání protokolu o předání a převzetí díla. 5. Protokol sepsaný smluvními stranami bude obsahovat zejména: přesnou identifikaci předávajícího a přejímajícího, a to s uvedením obchodního jména, sídla, IČ, označení odpovědných zástupců přejímajícího a předávajícího uvedením jména a příjmení a funkce, uvedení dalších účastníků přejímacího řízení, zhodnocení jakosti díla, soupis zjištěných vad a nedodělků, záznam o nutných, dodatečně poţadovaných pracích, stanovisko zhotovitele i objednatele ve všech věcech, ve kterých nedošlo k dohodě,

91

prohlášení objednatele, ţe dílo přejímá, soupis předávaných listin, datum a místo ukončení přejímacího řízení, soupis příloh (seznam provedených zkoušek s jejich vyhodnocením a seznam ostatních předávaných dokladů), vlastnoruční podpis účastníků řízení. 6. Vzor protokolu o předání a převzetí díla je přílohou č. x této smlouvy. 7. Objednatel nabývá vlastnické právo k dílu jeho protokolárním převzetím. Nebezpečí škody na díle přechází ze zhotovitele na objednatele dnem jejího předání zástupci objednatele na základě „Protokolu o předání a převzetí díla“. 8. Jestliţe dílo má ojedinělé drobné vady nebo ojedinělé drobné nedodělky, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání uţívání, tj. zahájení výrobní přípravy objednatele a stavebních prací, musí objednatel takové dílo převzít a zhotovitel je povinen tyto vady odstranit v termínu, stanoveném objednatelem. 9. V protokolu o převzetí díla sepíší smluvní strany tyto vady a nedodělky a objednatel uvede jim zvolený nárok z vad díla a v případě, ţe poţaduje odstranění takových vad a nedodělků určí zároveň i lhůty pro jejich odstranění. 10. Jestliţe objednatel odmítne dílo nebo jeho část převzít, sepíší obě strany zápis, v němţ uvedou svá stanoviska a jejich zdůvodnění. Po odstranění nedostatků, pro které odmítl objednatel dílo nebo jeho část převzít, se přejímací řízení opakuje. 11. Zhotovitel prohlašuje, ţe objednatel bude oprávněn jakékoliv dílo, které bude předmětem plnění dle této smlouvy (pokud bude naplňovat znaky autorského díla), uţít jakýmkoli způsobem a v rozsahu bez jakýchkoli omezení, a ţe vůči objednateli nebudou uplatněny oprávněné nároky majitelů autorských práv či jakékoli oprávněné nároky jiných třetích osob v souvislosti s uţitím díla (práva autorská, práva příbuzná právu autorskému, práva patentová, práva k ochranné známce, práva z nekalé soutěţe, práva osobnostní či práva vlastnická aj.). Objednatel poţaduje poskytnutí oprávnění k výkonu práva dílo uţít ke všem způsobům uţití známým v době uzavření smlouvy v rozsahu neomezeném, co se týká času, mnoţství uţití díla a územního rozsahu, s tím, ţe cena za poskytnutí licence dle smlouvy je zahrnuta v ceně díla. 12. Veškerá majetková práva a uţívací práva na jakékoliv výsledky, resp. jakékoliv výstupy činností zhotovitele dle smlouvy přecházejí na objednatele v plném rozsahu bez jakéhokoliv omezení v okamţiku jejich předání objednateli. VII. ZÁRUČNÍ DOBA A ODPOVĚDNOST ZA VADY 1. Zhotovitel odpovídá za to, ţe předmět díla má v době jeho předání objednateli a po dobu běhu záruční doby bude mít vlastnosti stanovené obecně závaznými předpisy, závaznými ustanoveními čs. technických norem, norem EU, popřípadě vlastnosti obvyklé, dále za to, ţe dílo nemá právní vady, je kompletní, odpovídá poţadavkům sjednaným ve smlouvě. 2. Zhotovitel poskytne na dílo záruku, která začíná běţet dnem protokolárního předání a převzetí díla. 3. Záruční doba je XX měsíců. 4. Záruční doba se prodluţuje o dobu počítanou od zjištění vady aţ do jejího odstranění.

92

5. Vadou se rozumí rovněţ odchylka v kvalitě, rozsahu a parametrech díla stanovených touto smlouvou a obecně závaznými právními a technickými předpisy. 6. Nedodělkem se rozumí rovněţ nedokončené práce stanovené touto smlouvou. 7. Objednatel se zavazuje oznámit (reklamovat) vady díla zhotoviteli bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistí, nejpozději do uplynutí záruční lhůty. Oznámení vady musí být zhotoviteli zasláno písemně doporučeným dopisem. V oznámení vad musí být vada popsána a navrţena lhůta pro její odstranění. 8. Smluvní strany sjednávají právo objednatele poţadovat v době záruky bezplatné odstranění vady, nedohodnou-li se smluvní strany v konkrétním případě jinak. Bezplatným odstraněním vady se zejména rozumí přepracování či úprava díla. 9. Zhotovitel se zavazuje, ţe vady díla, které objednatel v záruční době zjistil a důvodně reklamoval, odstraní bez zbytečného odkladu, nejpozději do ....... dnů od obdrţení reklamace, nebude-li písemně dohodnut jiný termín. 10. Reklamuje–li objednatel vadu, má se za to, ţe poţaduje odstranění vady díla v souladu s odst. 8 a ţe nemůţe před uplynutím dodatečné přiměřené lhůty, kterou je povinen poskytnout k tomu účelu zhotoviteli, uplatnit jiné nároky z vad díla, ledaţe zhotovitel oznámí objednateli, ţe nesplní své povinnosti v této lhůtě. VIII. SMLUVNÍ SANKCE 1. V případě, ţe je zhotovitel v prodlení se splněním termínů jednotlivých samostatně předávaných částí díla ve smluveném rozsahu, zavazuje se zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 0,1.% z ceny příslušné nesplněné části díla sjednané v čl. XX, bod X této smlouvy za kaţdý den prodlení. Zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo objednatele poţadovat náhradu škody převyšující smluvní pokutu a povinnost zhotovitele ji uhradit 2. zhotovitel zaplatí objednateli smluvní pokutu za prodlení s odstraňováním reklamovaných vad díla ve výši ...............,- Kč za kaţdou vadu a kalendářní den prodlení s odstraněním vady. Jestliţe je prodlení delší neţ 1 týden, zvyšuje se tato smluvní pokuta na dvojnásobek. 3. Objednatel zaplatí zhotoviteli úrok z prodlení za prodlení s úhradou faktury předloţenou po splnění podmínek stanovených touto smlouvou a to ve výši 0,05% z fakturované ceny za kaţdý den prodlení. 4. V případě, ţe smluvní strana poruší jinou povinnost dle této smlouvy, uhradí druhé straně smluvní pokutu ve výši ....................... ,- Kč. Zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo poţadovat náhradu škody převyšující smluvní pokutu a povinnost ji uhradit. 5. V případě odstoupení od smlouvy objednatelem z důvodu porušení podstatných ustanovení této smlouvy zhotovitelem dle čl.XX, bod X, je zhotovitel povinen uhradit objednateli jednorázovou smluvní pokutu ve výši 15% z celkové ceny za dílo. Zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo objednatele poţadovat náhradu škody převyšující smluvní pokutu 6. Splatnost smluvních pokut se sjednává na sedm kalendářních dnů ode dne doručení jejich vyúčtování. IX. ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY 1. Tato smlouva zanikne splněním závazku dle ustanovení § 324 obch. zák. nebo před uplynutím lhůty plnění z důvodu porušení povinností smluvních stran odstoupením od smlouvy.

93

2. Objednatel je oprávněn odstoupit od smlouvy v případech stanovených zákonem a dále v případech podstatného porušení smluvních povinností zhotovitele, za něţ se povaţuje: prodlení zhotovitele s předáním díla nebo dílčích částí díla delší neţ ....... dnů zjištění objednatele, ţe zhotovitel neplní dílo v ukazatelích závazně plynoucích z obecně platných právních předpisů a technických norem nebo v ukazatelích zvláště dohodnutých touto smlouvou zjištění objednatele, ţe zhotovitel nemůţe garantovat, ţe prostřednictvím jeho plnění bude dodrţen poţadavek objednatele, aby projektovaná stavba byla realizovatelná v celkových objednatelem stanovených nákladech stavby zjištění objednatele, ţe dílo nebo jeho část je realizována subdodavatelem zhotovitele, který nebyl schválen objednatelem zjištění objednatele, ţe zhotovitel poskytl bez souhlasu objednatele důvěrné informace týkající se této smlouvy třetí osobě skutečnost, ţe zhotovitel podal insolvenční návrh jako dluţník nebo bylo vydáno rozhodnutí o úpadku zhotovitele nebo rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku zhotovitele 3. Zhotovitel je oprávněn odstoupit od smlouvy v případech stanovených zákonem a dále v případech podstatného porušení smluvních povinností objednatelem, za něţ se povaţuje: prodlení objednatele s úhradou peněţitých závazků dle čl.VI této smlouvy delší neţ 45 dnů prodlení objednatele s převzetím díla delší neţ 45 dnů zjištění zhotovitele, ţe objednatel poskytl bez souhlasu zhotovitele důvěrné informace týkající se této smlouvy třetí osobě 4. V případě odstoupení od smlouvy vyrovnají smluvní strany vzájemné nároky a povinnosti, které mezi nimi budou do okamţiku odstoupení od smlouvy existovat, ve lhůtě nejdéle 30ti dnů. Odstoupení od smlouvy se nedotýká nároku na náhradu škody vzniklé porušením této smlouvy, jakoţ i nároku na smluvní sankce dle čl.IX této smlouvy. 5. Odstoupení od smlouvy musí odstupující strana oznámit druhé straně písemně bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděla o podstatném porušení smlouvy. účinky odstoupení nastávají dnem doručení písemného oznámení, a to ex nunc. Lhůta pro oznámení o odstoupení od smlouvy se stanovuje pro obě strany 15 dnů ode dne, kdy jedna ze smluvních stran zjistila podstatné porušení smlouvy. V odstoupení musí být dále uveden důvod, pro který strana od smlouvy odstupuje a přesná citace toho bodu smlouvy, který ji k takovému kroku opravňuje.Bez těchto náleţitostí je odstoupení neplatné. 6. Stanoví-li dotčená smluvní strana druhé smluvní straně pro splnění její povinnosti náhradní (dodatečnou) lhůtu, vzniká jí právo odstoupit od smlouvy aţ po marném uplynutí této lhůty; to neplatí jestliţe druhá smluvní strana v průběhu této lhůty prohlásí, ţe svoji povinnost nesplní. V takovém případě můţe dotčená smluvní strana odstoupit od smlouvy i před uplynutím lhůty dodatečného plnění, poté, co prohlášení druhé smluvní strany obdrţela.

94

7. Odstoupí-li od smlouvy objednatel z důvodu porušení povinností zhotovitele, vzniká mu nárok na úhradu vícenákladů, vynaloţených na ukončení díla a na náhradu škod vzniklých prodlouţením provádění díla. 8. Po odstoupení od smlouvy kteroukoliv ze smluvních stran není zhotovitel bez předchozího písemného souhlasu objednatele oprávněn postoupit případné pohledávky za objednatelem na třetí osobu. Takové postoupení by bylo neplatné. X. POJIŠTĚNÍ ZHOTOVITELE 1. Zhotovitel předloţí objednateli před zahájením plnění této smlouvy pojistnou smlouvu prokazující, ţe je řádně pojištěn pro případnou odpovědnost z titulu náhrady škody vzniklé třetím osobám v souvislosti s plněním této smlouvy. Zhotovitel je povinen uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby kryla rizika škod vyplývající z vad díla, a to nejméně na částku.......................Kč. 2. Škodnými událostmi, které mají být pojištěny, se rozumí zejména škody vznikající z veškerých omylů, opomenutí či nedbalosti při výkonu činnosti v rámci této smlouvy. Odpovídající pojistná smlouva bude zachovávána v platnosti a účinnosti od data zahájení prací na plnění předmětu díla aţ do uplynutí záruční lhůty díla dle této smlouvy. 3. Nezajistí-li zhotovitel uzavření nebo nepřetrţitou platnost pojištění v rozsahu uvedeném v tomto článku, bude objednatel oprávněn uzavřít a udrţovat toto pojištění sám. Náklady vzniklé v souvislosti s takovým pojištěním musí objednateli uhradit zhotovitel podle účetních dokladů objednatele nebo je objednatel můţe započítat na splatné platby zhotovitele. Současně vznikne objednateli nárok na smluvní pokutu ve výši 10 % z ceny pojistky. XI. MLČENLIVOST 1. Obě smluvní strany povaţují obsah této smlouvy za důvěrný a zavazují se zachovat o jejím obsahu mlčenlivost vůči všem subjektům mimo smluvních stran uvedených v článku I. této smlouvy. Prokázané úmyslné porušení této povinnosti je důvodem k okamţitému odstoupení od této smlouvy. Za porušení mlčenlivosti se nepovaţuje poskytnutí informace vyţádaných k tomu oprávněnými orgány. XII. STYK MEZI STRANAMI 1. Styk mezi stranami bude písemný (faxem, e-mailem) nebo ústní. Důleţitá sdělení (sdělení, která se dotýkají předmětu plnění, termínů plnění případně financování) budou buď osobně doručena nebo zaslána doporučeným dopisem. Adresy zhotovitele a objednatele jsou uvedeny v článku 1 smlouvy a mohou být změněny písemným oznámením které bude včas zasláno druhé straně. 2. Jako doklad o doručení bude povaţován podpis na kopii průvodního dopisu při osobním doručení nebo potvrzení pošty o doručení. XIII. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 1. Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami. Smluvní strany dohodly, ţe tato smlouva platí a je účinná i nedojde-li k dohodě ve věcech, ve kterých má podle této smlouvy být takové dohody dosaţeno později po jejím uzavření. 2. Tato smlouva se řídí právním řádem ČR. Vztahy mezi smluvními stranami, které nejsou výslovně upraveny touto smlouvou, se řídí příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku.

95

3. Případná neplatnost nebo neúplnost některého ustanovení této smlouvy nezpůsobuje neplatnost ostatních ujednání této smlouvy. Smluvní strany jsou povinny takové neplatné nebo neúplné ustanovení nahradit neprodleně ustanovením, jeţ se nejvíce blíţí účelu sledovanému takovým neplatným nebo neúplným ustanovením, a to formou písemného dodatku k této smlouvě. 4. Tato smlouva byla vypracována ve dvou vyhotoveních, z nichţ kaţdé smluvní straně náleţí jeden výtisky podepsané oprávněnými zástupci smluvních stran; kaţdá strana kaţdého výtisku je parafována zástupci smluvních stran. 5. Jakékoliv dodatky tuto smlouvu měnící, rozšiřující nebo doplňující její ustanovení musí být uzavřeny písemně, číslovány v postupné řadě za sebou počínaje číslem 1 a podepsány oprávněnými zástupci smluvních stran. Pokud některá ze smluvních stran předloţí návrh dodatku ke smlouvě, zavazuje se druhá smluvní strana vyjádřit se k tomuto návrhu do 10ti dnů ode dne, kdy jí je návrh doručen. Po tutéţ dobu je návrhem vázána smluvní strana, která jej podala. 6. Případné změny v označení či zastoupení smluvních stran je povinna smluvní strana, u které změna nastala, písemně oznámit a doloţit prokazatelným způsobem a bez zbytečného odkladu druhé smluvní straně. K změnám autorizovaných osob ze strany zhotovitele si objednatel vyhrazuje právo odsouhlasení. 7. Smluvní strany se dohodly, ţe případné spory vzniklé ze závazků sjednaných či spojených s touto smlouvou budou řešit především vzájemným jednáním. Pokud se spory nepodaří vyřešit dohodou, budou rozhodovány s konečnou platností v rozhodčím řízení u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR v Praze třemi rozhodci jmenovanými podle jeho Řádu a Pravidel. 8. Obě smluvní strany prohlašují, ţe si tuto smlouvu před podpisem přečetly, porozuměly jejímu obsahu, s obsahem souhlasí, a ţe je tato smlouva projevem jejich svobodné vůle. 9. Tato smlouva má ..... stran a ...... příloh, které jsou nedílnou součástí této smlouvy. Seznam Příloh : Příloha č. 1 - Kopie pojistné smlouvy Příloha č. 2 - Zvláštní technické podmínky investora stavby Příloha č. 3 Podrobný obsah a specifika zhotovení díla a zásady společné pro zpracování technických zpráv a výkresů Příloha č. 4 - Osvědčení o registraci plátce daní zhotovitele Příloha č. 5 - Aktuální výpis z obchodního rejstříku zhotovitele ne starší 1 měsíce Příloha č. 6 - Vzor Protokolu o předání a převzetí díla Příloha č. 7 - Seznam specializovaných a autorizovaných osob zhotovitele

V

dne

V

...................................... Za objednatele

dne ..............................................

Za zhotovitele

96

97