Obnova takzvané Velké grotty Vald tejnského paláce v Praze

mastr_01_11.qxd

3.3.2011

8:53

Stránka 14

O b n o v a t a k z v a n é Ve l k é g r o t t y Va l d ‰ t e j n s k é h o p a l á c e v Praze Jarmila âIHÁKOVÁ, Ivan MUCHKA

âlánek tvofien˘ dvûma relativnû samostatn˘mi ãástmi pojednává o b˘valé umûlé jeskyni – grottû – v zahradû Vald‰tejnského paláce. První ãást, zpracovaná Ivanem Muchkou, se vûnuje historick˘m kofienÛm grott jako nezbytné souãásti areálÛ zahrad renesanãní a barokní Evropy. Druhá ãást je zamûfiena na problematiku obnovy grotty v rámci rozsáhlé a nákladné rekonstrukce tomá‰ského areálu na Malé Stranû, kam prostory b˘valé grotty dnes majetkoprávnû patfií. A N O TA C E :

1

Zatímco architektura Vald‰tejnského paláce,

notu, men‰í i o to, ãím je vût‰í ãasov˘, místní

která byla po dlouhou dobu hodnocena jako pro-

a duchovní odstup … i kdyÏ se badatel bude na-

blematická a nepfiíli‰ v˘znamná jak z pohledu

máhat sebevíc, aby pochopil okolnosti tvorby,

umûní doby renesance, tak i nastupujícího baro-

pfiesto zÛstanou dûjiny zahrad velmi neuspokoji-

mohl mít architekt a jeho spolupracovníci k dispo-

ka, se v uplynul˘ch dvou desetiletích doãkala své

vé, pokud se vûnujeme zahradám v jejich mate-

zici a nad nimiÏ se pfiípadnû zam˘‰lel spoleãnû se

1

Obr. 1. Josef Furttenbach, Mechanica. (Reprofoto)

plné „rehabilitace“, v pfiípadû palácové zahrady

riální podobû.“ V pfiípadû Vald‰tejnské zahrady

stavebníkem – „investorem“. V pfiípadû pomûrnû

tomu tak dosud není a bohuÏel ani není jisté, kdy

nemáme bohuÏel k dispozici ani názor y tvÛrce

struãného ãlánku o zahradû z roku 2007 byla ta-

se tato situace zmûní. Pfiední evropsk˘ badatel

(a ani objednavatele), ani plány a vyobrazení za-

to otázka jiÏ nadhozena s tím, Ïe pfiímé „prototy-

o evropsk˘ch historick˘ch zahradách tuto skepsi,

hrady z doby jejího vzniku (bohuÏel takzvan˘ flo-

py“ neznáme, protoÏe patrnû neexistují. Lze v‰ak

t˘kající se jich obecnû, velmi „chladnokrevnû“

rentsk˘ plán z doby stavby je veden na úrovni prv-

zformuloval takto: „Neexistují prakticky historické

ního patra areálu) a první popisy náv‰tûvníkÛ

zahrady, které by se dochovaly v nezmûnûné po-

zahrady jsou aÏ z doby zhruba o padesát let mlad-

■ Poznámky

dobû. Historik zahrad musí proto shromaÏìovat

‰í. Je ov‰em urãitá nadûje, Ïe se je‰tû podafií zjis-

1 WIMMER, Clemens Alexander. Geschichte der Garten-

popisy a vyobrazení z doby vzniku zahrad a na

tit více o podobû dal‰ích zahradních areálÛ vznik-

theorie. Darmstadt : Wissenschaftliche Buchgesellschaft,

tomto základû pak zprostfiedkovat dne‰nímu ãte-

l˘ch pod Vald‰tejnovou egidou, to bychom v‰ak

1989, s. 9. ISBN 3-534-01314.

náfii jejich neuchopitelnou podobu. Ov‰em vyloÏit

pfiedbíhali dlouh˘ a namáhav˘ badatelsk˘ proces.

2 DOBALOVÁ, Sylva; MUCHKA, Ivan. Zahrady Albrechta

by je mohli ve skuteãnosti jen jejich vlastní tvÛrci;

Jednou z nejzajímavûj‰ích otázek, na kterou by

z Vald‰tejna v Praze. In FUâÍKOVÁ, Eli‰ka; âEPIâKA, Ladi-

to v‰ak z minulosti platí jen ve zcela ojedinûl˘ch

historici umûní chtûli znát co nejpfiesnûj‰í odpo-

slav (eds.). Vald‰tejn : Albrecht z Vald‰tejna : Inter arma

pfiípadech. Popisy a vyobrazení od nûkoho jiného,

vûì, je otázka zdrojÛ inspirace – „ideov˘ch zdro-

silent musae? Praha : Academia, 2007, s. 114–126.

neÏ je sám tvÛrce, mají jiÏ men‰í vypovídací hod-

jÛ“ – nebo napfiíklad také pfiedloh a vodítek, které

ISBN 978-80-200-1565-5.

14

2

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / I N M E D I A S R E S | J a r m i l a â I H Á K O VÁ , I v a n M U C H K A / O b n o v a t a k z v a n é Ve l k é g r o t t y Va l d ‰ t e j n s k é h o p a l á c e v P r a z e

mastr_01_11.qxd

3.3.2011

8:53

Stránka 15

5

mluvit o urãité pfiíbuznosti napfiíklad s grottou ve

mûnu ãásti za celek, synekdochu. Nikde jinde se

ne Bewohnungen. Zum Andern…“ a dále jiÏ název

vídeÀské Neugebäude nebo s takzvanou velkou

grottami nezab˘vá.

pokraãuje stejnou dikcí. Ve v˘sledném titulu tedy

grottou v zahradû u paláce Pitti ve Florencii nebo

S popisem grott se ale nesetkáme ani u Sebas-

pfiibyl v˘raz okrasná zahrada a zahrada se zvífiaty,

s grottou vily Pavese v Janovû. V pfiípadû grott,

tiana Serlia, jehoÏ vliv na zaalpskou architekturu

kter˘ je bezesporu urãit˘m nadfiazen˘m pojmem ke

alespoÀ tedy nejstar‰ích na území âech a Mora-

té doby byl enormní, zejména díky mnoÏství ilus-

slovu grotta.

vy, si ov‰em musíme uvûdomit, Ïe pfii hledání ur-

trací, kter ˘mi boloÀsk˘ teoretik doprovázel své

Druh˘m pfiíkladem je Fur ttenbachÛv grafick˘

ãitého „zdroje inspirace“ nelze postupovat jako

názor y. Slovo grotta se sice vyskytuje u pfiízem-

list s pyramidou lidsk˘ch ãinností, kter˘ vyryl Ra-

u bûÏn˘ch stavebních typÛ sakrální ãi profánní ar-

ních místností pavilonové stavby láznû Al costu-

fael Custos; po levé stranû od alegorické postavy

chitektur y, jejichÏ dispozici, tvarosloví i v˘zdobu

me di franza v jeho ‰esté, nevydané knize, ale

„Mechaniky“, stojící na vrcholu, je „Grotten-

mÛÏeme ãasto odvodit metodou pfiímé závislosti

tam témûfi jistû nejde o útvar umûl˘ch jeskyní.

6

werck“, postava ovûnãená vûtévkou z korálu,

na nûkteré jiné stavbû, popfiípadû na dokladu

Sám Serlio b˘val nûkdy autorsky spojován s tak-

kreslící ornamentální útvar z mofisk˘ch mu‰lí a las-

v dobové architektonické teorii. Takzvané traktáty,

zvanou Piniovou grottou – Grotte des Pins ve Fon-

tur (obr. 1). V této svérázné, spí‰e v‰ak kuriózní

zejména ty ilustrované, jsou skuteãnû velmi ãasto

tainebleau, ale tento názor jiÏ v souãasné litera-

hierarchii se jednotlivé obory architektury, Milita-

7

tím, co Nûmci oznaãují v˘stiÏn˘m pojmem „Fund-

tufie neplatí. MÛÏeme se tedy jen domnívat, Ïe

ris, Civilis a Navalis, umístily aÏ na 5.–7. místû.

grube“. Ukazuje se ov‰em, Ïe informace a dopo-

absence v˘kladu stavebního typu grotty v italské

Vedle tvÛrce grott je jen o jednu pfiíãku níÏ tvÛrce

ruãení ohlednû podoby zahrad, nebo dokonce

teoretické literatufie cinquecenta mohla zpÛsobit

s charakteristick˘m názvem „Wasserleitung“, mi-

umûl˘ch jeskyní v architektonické teorii 15.

fakt, Ïe se jich ve stfiední Evropû tehdy stavûlo tak

mo jiné vlastnû tvÛrce vodních hfiíãek právû pro

a 16. století prakticky nenajdeme. Hlavní autori-

málo. Tato situace se v˘raznû zmûnila na zaãátku

grotty.

tou evropské renesance byl bezesporu Vitruvius,

17. století, zejména proslul˘mi grottami v zahradû

Furttenbach ov‰em své zku‰enosti a záÏitky ne-

kter ˘ Ïil v ¤ímû v dobû císafie Augusta a jehoÏ

v Hellbrunnu a pak v souvislosti s velkolep˘m plá-

ãerpal z turistické náv‰tûvy Itálie, jak by se mohlo

spis De architectura libri decem se vydával jak

nem zahrady pfii zámku v Heidelbergu od Salomo-

zdát ze slova itineráfi v titulu; pobyl zde totiÏ v rám-

v originále, tak v pfiekladech. Jediná zmínka se

na Cause, kter˘ svÛj zámûr, v dÛsledku váleãn˘ch

ci získávání kvalifikace jako mladík celkem tfiináct

tam t˘ká jeskyní pravûk˘ch obyvatel, nikoli umû-

událostí ne úplnû dokonãen˘, pfiedstavil ve slavné

let, z toho sedm v Janovû. To se zrcadlí v jeho spi-

VitruviÛv vydavatel

publikaci Hortus Palatinus a Friderico rege Boe-

se, kde je metropoli Ligurie vûnováno více neÏ dva-

a pfiekladatel Leon Battista Alberti ve svém spise

miae electore Palatino Heidelbergae extructus

krát tolik pozornosti oproti ¤ímu. Pfii líãení italsk˘ch

De re aedificatoria libri decem v pfiedposlední, de-

v roce 1620. DÛleÏité je, Ïe pro studium intencí

váté knize, vûnované v˘zdobû soukrom˘ch budov,

vedoucích k budování grott v zahradních areálech

má ve ãtvrté kapitole zmínku o tom, Ïe existuje

Caus pomûrnû ob‰írnû komentuje své zámûr y,

■ Poznámky

i specifická v˘zdoba antick˘ch nymfeí, kryptopor-

mezi kter˘mi byly také grotty, vesmûs i s nároãn˘-

3 „Homines veteri more ut ferae in silvis et speluncis et

tikÛ a grott: „V jeskyních a slujích dûlávali stafií

mi vodními hfiíãkami. Bezprostfiednû v dobû, kdy

nemoribus nascebantur … alii speluncas fodere sub

drsnou omítkovou vrstvu z pracnû pfiidûlan˘ch

probíhaly Vald‰tejnovy praÏské stavební podniky,

montibus…“ ROSE, Valentinus (ed.). Vitruvii De architec-

maliãk˘ch kouskÛ pemzy nebo pûny tiburtinské-

vydal ‰vábsk˘ architekt Josef Fur ttenbach dvû

tura libri decem. Lipsiae 1867, s. 33. „Za pradávn˘ch

ho kamene, kterou Ovidius naz˘vá Ïivou pemzou.

publikace, které mûly znaãnû velk˘ ohlas – v roce

dob se rodili lidé jako ‰elmy v lesích, jeskyních a na past-

Vidíme stavitele, ktefií tam vytvofiili povlak ze ze-

1627 to bylo Newes Itinerarium Italiae a o rok poz-

vinách porostl˘ch stromy … jiní si vyhlubovali pod horami

leného vosku, aby tak napodobili mechovit˘ po-

dûji Architectura civilis.

sluje.“ VITRUVIUS, Pollio Marcus. Deset knih o architek-

l˘ch útvarÛ v zahradách.

3

rost jeskynû. Velmi nás v jedné sluji pobavil po-

Z dÛvodÛ struãnosti je moÏné uvést jen nûkolik

hled na pramen vody, proráÏející z pokrovu

pfiíkladÛ dokumentujících, jak˘ v˘znam Fur tten-

4 ALBERTI, Leon Battista. Deset knih o stavitelství. Pra-

provedeného z mofisk˘ch lastur a ‰keblí, z nichÏ

bach pfiikládal tvorbû umûl˘ch jeskyní. Cel˘ název

ha : SNKLHU, 1956, s. 309.

jedny byly pfievrácené, druhé leÏely na sobû ve

jeho traktátu, vydaného roku 1628, zní: „Architec-

5 „…cortile di dietro, ove è tagliata nel monte rincontro

shlucích spojen˘ch k sobû v rÛzn˘ch barvách

tura Civilis: Das ist: Eygentliche Beschreibung /

alla casa una fontana con infiniti ornamenti di stucco,

wie man nach bester Form und gerechter Regul /

e di pittura. Fa questa fonte un laghetto, che serve per peschiera…“ (Palladio 2,14). V ãeském vydání PALLADIO,

opravdu s nejpÛvabnûj‰ím umûním.“

4

tufie. Praha : Svoboda, 1979, s. 63.

Drobnou stavbu nad takov˘m pramenem vody,

Erstlich Palläst / Gemeine Bewohnungen / Grot-

o kterém mluví Alberti, vytvofiil jeden z nejvlivnûj-

ten. Zum Andern Kirchen / Capellen /Altär / Gotts-

Andrea. âtyfii knihy o architektufie. Praha : SNKLHU,

‰ích architektÛ období raného novovûku, Andrea

häuser; Und dann zum Dritten Spitäler / Lazareten

1958, s. 141: „… na kopci proti domu je vytesána fontá-

Palladio, jehoÏ základní spis I quattro libri dell’ ar-

/und Gotts Acker ausführen / und erbawen soll:

na s nesãetn˘mi ‰tukov˘mi a malovan˘mi ozdobami. Ten-

chitettura vy‰el poprvé v Benátkách roku 1570.

alles auß vielfaltiger Erfahrnuß / zusammen getra-

to pramen tvofií jezírko, které slouÏí jako rybník…“ Srov-

Nenaz˘vá ji v‰ak grottou, ale fontánou, pfii popisu

gen / beschrieben / und mit. 40 Kupfferstücken

nej CLASSEN, Helge. Palladio : Auf den Spuren einer

areálu vily Maser, respektive jejího zadního nádvo-

für Augen gestellt / etc.“ Hned po palácích a obyt-

Legende. Dortmund : Goldmann, 1987, s. 96 (fiez vilou

fií, s útvarem, kter˘ se bûÏnû v literatufie oznaãuje

n˘ch stavbách zafiazuje grotty, které se tak dostá-

a grottou). ISBN 9783883795102; PUPPI, Lionello. Pal-

jako nymfeum. V kopci, kter˘m celá dispozice kon-

vají v enumeraci dokonce pfied sakrální architektu-

ladio. Paris 1968, s. 46–47.

ãí, je vyhloubena drobná prostora cca 4,3 m ‰iro-

ru. Takto ov‰em mûl znít titul podle pfiedmluvy

6 ROSENFELD, Myra Nan. Serlio on Domestic Architecture.

ká (Palladio zahrnuje ov‰em do ‰ífiky 12 stop, uve-

v knize Newes Itinerarium Italiae, kterou Furtten-

New York : The Architectural History Foundation, 1996,

den˘ch na jeho plánu, i hloubku obou nik ve zdivu;

bach vydal o rok dfiíve. Pfii samotném vydání knihy

obr. 33. ISBN 0-486-29352-1.

vicenzská stopa je cca 35,7 cm); s exedrou, kde

Fur ttenbach název ponûkud pozmûnil, takÏe za

7 FROMMEL, Sabine. Sebastiano Serlio Architect. Mi-

se nachází pramen, je celkem 5 m hluboká a cca

slovem „Palläst“ následuje: „mit dero Lust- und

lano : Phaidon Press, 2004, s. 255 a 264. ISBN

5,5 m vysoká. V Palladiovû dikci jde vlastnû o zá-

Thiergartten, darbey auch grotten. Sodan Gemei-

9781904313229.

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / I N M E D I A S R E S | J a r m i l a â I H Á K O VÁ , I v a n M U C H K A / O b n o v a t a k z v a n é Ve l k é g r o t t y Va l d ‰ t e j n s k é h o p a l á c e v P r a z e

15

mastr_01_11.qxd

3.3.2011

8:53

Stránka 16

2

3

Obr. 2. Janov, Itálie, grotta vily Scassi, pÛdorys. (Repro-

ich in ganz Italia gesehen habe / dann sie mit

foto)

sonderm guten Verstand alla moderna von faziata

Obr. 3. Janov, Itálie, grotta vily Scassi, klenba ústfiední

wol geordnet / daneben schönen Wasserspiel von

ãásti. (Foto Ivan Muchka, 2009)

Curiosischen Auffsätzen also bestellt…“ Dál na

Obr. 4. Janov, Itálie, grotta vily Scassi, prÛãelí. (Foto Ivan

západ vznikl v 16. století jeden z nejv˘znamnûj-

Muchka, 2009)

‰ích urbanistick˘ch souborÛ Evropy s letními sídly

Obr. 5. Janov, Itálie, grotta vily Scassi, boãní chodba.

bohat˘ch aristokratÛ – nyní naz˘van˘ zkomolenû

(Foto Ivan Muchka, 2009)

„Sanpierdarema“. Relativnû nejvíc zachovaná je

Obr. 6. Josef Furttenbach, grotta vily Pavese, pÛdorys.

vila Imperiale Scassi s pozoruhodnou terasovou

(Reprofoto)

zahradou, dnes nejvût‰í areál historické zelenû

Obr. 7. Josef Furttenbach, návrh zahrady s grottou. (Re-

v Janovû vÛbec. Furttenbach o nûm napsal: „Sant

profoto)

Pietro di Arena, all da sein die vornembste Lust-

9

gär ten der Edelleut / unnd ein grosse Summa herrlicher ja Fürstlicher Pallästgärten … Imperiale

4

památek pfiekvapuje právû zevrubnost, s jakou se

Pallast / der ist also beschaffen / daß ein Fürstli-

vûnuje fenoménu grott, kter˘ch zaznamenává celou

che Person gnugsam mit gebührenden Zimmern

fiadu po celém Apeninském poloostrovû.

versehen ist seyn faziata ist nach bester Architec-

V Janovû zaãíná svÛj pfiehled palácÛ a vil rezi-

tura alla moderna … hinder diesem Pallast hat es

dencí Andrea Dorii, jehoÏ monumentální „Vogel-

grossen unnd trefflich schönen Garten / solcher

haus“ uvádûli náv‰tûvníci praÏského paláce jako

wohl 1/4 Stund weit in das Gebürg hinauff

prototyp Vald‰tejnovy voliér y. BohuÏel právû se-

reicht / und werden 3 schöne Grotten nacheinan-

verní ãást areálu vãetnû oktogonální grotty, vy-

der gesehen / alle von schönen Wasserspiel an-

hloubené v prudkém svahu, zvaném Fonte Doria,

gestellt / In der understen Grotta aber sieht man

byla témûfi decimována jednak industrializací mûs-

in ein gar tieffe Höle unnd Wildnuß hinein / allda

ta v 19. století, jednak bombardováním ve druhé

laufft ein grosses Wasser uber ein Stiegen zer-

svûtové válce. Furttenbach o ní pí‰e: „Principe Do-

spreit mit starckem rauschen und brausen

ria Pallast … Gegen dem Gebürg hat der Principe

herab / unnd in dem als man zu sicht / da ergiest

D’oria abermalen ein sehr grossen Gar ten / in

sich ein starckes Wasser rihr auß der Stiegen und

welchem ein anderer schöner Pallast / darinnen

springt wol 30 Schritt weit.“

die frembde Herren zu alogieren / darneben ein

vém stupni se dochovala pfiíãnû poloÏená oválná

schöne wolgeordnete Grotta und Wasser werck

kupolová grotta se stalaktity s okruÏní chodbou,

sampt einem grossen Weiher auff einem hohen

která jak svou dispozicí, tak i povrchovou úpravou

Berg / von welchem dann in alle Brunnen / under-

souvisí patrnû vÛbec „nejintenzivnûji“ s grottou ve

8

halb das Wasser geleitet wirdt…“

10

V druhém v˘‰ko-

Vald‰tejnské zahradû (obr. 2, 3, 4, 5).

Na pfiedmûstí Fassolo, kde „Palazzo del Principe“, jak se vile mocného admirála dnes fiíká, tvo-

5

16

fiila a tvofií hlavní bod zájmu náv‰tûvníkÛ Janova,

■ Poznámky

stojí v blízkosti dal‰í vila, dnes naz˘vaná Rosazza,

8 FURTTENBACH, Joseph. Newes Itinerarium Italiae. Ulm

o které Furttenbach zaznamenal: „Oratio di negro

1627, s. 217.

Garten … von dem Saal sieht man ein Grotta, die

9 TamtéÏ.

ist nit sonders groß / aber fast die zierlichste / so

10 TamtéÏ, s. 219.

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / I N M E D I A S R E S | J a r m i l a â I H Á K O VÁ , I v a n M U C H K A / O b n o v a t a k z v a n é Ve l k é g r o t t y Va l d ‰ t e j n s k é h o p a l á c e v P r a z e

mastr_01_11.qxd

3.3.2011

8:53

Stránka 17

6

7

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / I N M E D I A S R E S | J a r m i l a â I H Á K O VÁ , I v a n M U C H K A / O b n o v a t a k z v a n é Ve l k é g r o t t y Va l d ‰ t e j n s k é h o p a l á c e v P r a z e

17

mastr_01_11.qxd

3.3.2011

8:53

Stránka 18

V sousedství vily Scassi zaznamenal Fur tten-

je „ideální, modelové, abstrahované objekty“,

rém Mûstû praÏském jako druhou takovou stavbu

bach jednu z nejkrásnûj‰ích janovsk˘ch grott – na

a ne konkrétnû existující stavby. V ãásti nazvané

v âechách.

pozemku vily Pavese – jejíÏ v˘zdobu z mofisk˘ch Ïi-

okrasná zahrada (Lustgarten) a zahrada pro zvífia-

Z hlediska památkové péãe vyvstala nutnost

voãichÛ naznaãil na mûdirytu, kde jsou zpodobeni

ta a zvûfi (Thiergar ten) Fur ttenbach pí‰e: „Hier

naloÏit s objevy torz intaktní plastické man˘ristic-

kolem pÛdorysu grotty (obr. 6). Díky mûfiítku uda-

steht ein grosse Grotta, auff die Italienische ma-

ké v˘zdoby interiéru odkr yté archeologick˘m v˘-

nému v palmi genovesi (24,7 cm) mohl ãtenáfi

nier / welche dann nit allein wegen ihrer an-

zkumem. V˘zdoba stûny nad podlahou b˘valé piv-

ocenit i její velikost. Základní kruÏnice má prÛmûr

sehenlichen faziata, sonder auch der inwendigen

nice se dochovala na jediném místû – v zazdûném

cca 10 m, s hlubok˘mi v˘klenky je‰tû podstatnû

Wasserspiel / und Meergewächß halber / den

v˘klenku mezi dvûma pilífii, zpodobÀujícím malou

vût‰í. Stfied grotty tvofií jak˘si ostrov („die terra

gantzen Garten zieren thut. Was gestalt nun ein

boãní jeskyÀku (obr. 8:J, 9). Zfietelná kompozice

ferma oder truckener Boden“), kde bylo moÏné

dergleichen Grotta zu bawen / und ins Werck zu

krápníkové v˘zdoby se v rozsahu podstatnû vût-

chodit suchou nohou, zatímco po obvodu bylo

setzen ist / das solle / geliebts Gott / bald her-

‰ím dochovala na bázi nûkter˘ch úsekÛ obvodo-

malé jezírko. Fur ttenbachova „evaluace“ zní:

nach außführlich gemeldt werden.“

O dvû strany

vého zdiva a pilífiÛ pod b˘valou podlahou, zru‰e-

„Sigr. Pavese Lustgarten … ein lustiger Garten /

dál pak autor plní svÛj slib fiíci nûco ob‰írnûj‰ího

nou v roce 2006, v pfiibliÏnû 0,8 metrÛ vysokém

mit Pomerantzen / Limonen und Cipressen Bäumen

v kapitole nazvané pfiímo Ein Grotten zu bawen

intervalu mezi podlahou pivnice a hloubûji poloÏe-

besetzt / unnd gleich daran ein sehr Heroische

(celkem 13 stran textu). âást v˘kladu zabírá iko-

nou pÛvodní úrovní grotty z 30. let 17. století. Lze

grosse Grotta, welche dann wegen ihrer grösse /

nografie sochafiské v˘zdoby s mytologick˘mi

konstatovat, Ïe styk stûn a podlahy byl fie‰en imi-

köstlichkeit an wunderbarlichen schönen Schnec-

a alegorick˘mi námûty, bylo by v‰ak jiÏ pfiíli‰ vel-

tací pfiirozeného prostfiedí jeskynû se siln˘m v˘-

ken und Meermuschlen / beneben grosser Sum-

kou spekulací pokou‰et se vést paralelu k praÏ-

tvarn˘m úãinkem. Velké opukové balvany svisle ãi

ma darinnen stehenden Corallenzincken fast die

ské grottû, o jejíÏ eventuální figurální v˘zdobû ne-

‰ikmo se opírající o patu stûny tvofiily kostru pro

ní dosud nic známo.

vytvofiení jeskynní krajiny, pro iluzi pfiirozeného su-

fürnembste / so in ganz Italia zu finden ist…“

11

13

17

Voda, která hraje prakticky ve v‰ech grottách dÛ-

Pro genezi útvaru takzvané Velké vald‰tejnské

Èovi‰tû, pokr ytého svûtle ‰ed˘m sintrem (obr.

leÏitou úlohu, mûla v grottû Pavese obklopovat

grotty má komparace s janovsk˘mi pfiíklady stej-

10A, 12A). Vlhkost fragmentÛ skryt˘ch v suti pod

nav‰tûvníky kolem dokola – v Praze byla taková

ného stavebního typu svÛj nepopirateln˘ smysl –

povrchem podlahy mûla za následek ‰patn˘ stav

vodní hladina v jednom z v˘klenkÛ.

dodnes se jich tam dochovalo v úplnosti, nebo

balvanÛ i kfiehkost sintru – kameny byly rozpuka-

Po ob‰írném popisu grott v zahradách vily

alespoÀ ãásteãnû víc neÏ ãtyfiicet, coÏ zastiÀuje

né (ve smûru sedimentace vrstev, proto byly ve-

Scassi a vily Pavese nabízí Furttenbach je‰tû po-

i tak v˘znamné skupiny, jak˘mi jsou medicejské

smûs rozpukané svisle ãi strmû ‰ikmo; nebyly po-

pis a dvû ilustrace men‰í grotty s hlavním prosto-

vily v Toskánû nebo grotty v okolí ¤íma.

AÈ uÏ se

loÏené, a tím ani rozpukané vodorovnû), maltov˘

rem jen cca 7 x 2,9 m velk˘m, roz‰ífien˘m o cel-

v budoucnu prokáÏe, ãi nikoli Vald‰tejnÛv pobyt

omaz s ‰ediv˘m nátûrem odpadal pfii dotyku

kem pût nikov˘ch v˘klenkÛ. V tomto pfiípadû v‰ak

na pobfieÏí Ligurského mofie, nemá smysl pochy-

(obr. 13A). Nenucené rozmístûní balvanÛ podél

nejde o konkrétní janovskou lokalitu, i kdyÏ pÛdo-

bovat o tom, Ïe je znali Vald‰tejnovi architekti, ze-

stûn, zejména na nároÏích, bez ohledu na jejich

r ysná dispozice na fiadu z nich upomíná (napfií-

jména ti, ktefií pocházeli ze severní Itálie.

14

15

klad na grottu v Palazzo Balbi Senarega). Jde totiÏ

dnes rozpukan˘ stav, vytváfielo dojem pfiirozené jeskynní scenérie. Balvany byly pfiekryty vápennou

o jeho vlastní invenci, „modelovou grottu“. Také

V letech 2006 a 2007 se okrajovû dotkl areálu

maltou s úlomky prejzÛ a dlaÏdic, povrch pak de-

zde má podlaha stfiední „suchou“ ãást, která je

paláce archeologick˘ v˘zkum, kdyÏ rozsáhlá pfie-

tailnû vymodelován do souvislé plochy hrbolkÛ

obklopena vodní plochou. Furttenbach svÛj návrh

stavba b˘valého hospodáfiského zázemí augusti-

a opatfien ‰ed˘m nátûrem (obr. 11). Z úprav pod-

naz˘vá „Grottina in einer privat Person Gar ten“

niánského klá‰tera na hotel fietûzce Rocco Forte

lahy se podafiilo pfied jedním z pilífiÛ zastihnout

a popisuje ji takto: „… anzustellen sein möchte /

zasáhla i objekt b˘valé Velké grotty, od roku 1765

und auff folgende weiß mit dreyen darzu gehöri-

pfiipojené ke klá‰ternímu pivovaru v sousedním

gen Kupfferblat als. Nro. 16. 17. 18. zu völligem

domû ãp. 33/III. PÛvodní souãást palácové zahra-

■ Poznámky

Verstande vor Augen gestellt / man begehe zum

dy pfiedstavovala samostatnou budovu trojúhelní-

11 TamtéÏ, s. 220, obr. 19.

ersten das Kupfferblat. Nro. 16. da wirdt das for-

kového pÛdorysu v jiÏním cípu zahrady, v jejímÏ in-

12 TamtéÏ, s. 221.

dere theil / oder die faziata der Grotta gesehen /

teriéru byl vytvofien prostor navozující iluzi

13 FURTTENBACH, Joseph. Architectura civilis. Ulm

ihre Säul/gesimbs / und alles spatium solle mit

podzemní velmi ãlenité krápníkové jeskynû pfiírod-

1628, s. 33.

Christall / Corallen Scoglia, und Schnecklin alla

ního pÛvodu. V grottû byly pfii pfiestavbû zfiizovány

14 HANKE, Stephanie. Zwischen Fels und Wasser. Grot-

nové inÏen˘rské sítû a pokládána nová, mírnû sní-

tenanlagen des 16. und 17. Jahrhunder ts in Genua.

12

Mosaicha eingelegt werden…“

Furttenbach do knihy tentokrát pfiidal i návrh fa-

Ïená podlaha. Vyhodnocení záchranného archeo-

Münster : Georg Satzinger, 2008. 564 s. ISBN 978-3-

sády grotty – je tfiíosá a pfiipomene vald‰tejnskou

logického v˘zkumu poprvé poskytlo podrobnûj‰í

930454-71-6.

voliéru; o rok pozdûji na vyobrazení Furttenbacho-

informace o pÛdor ysu, proporcích, základní dis-

15 Tato ãást ãlánku, zpracovaná Ivanem Muchkou, byla

va vlastního návrhu zahrady s grottou v knize Ar-

pozici (obr. 8), v˘voji a vzhledu Velké grotty Vald-

podpofiena Grantovou agenturou âeské republiky v rámci

16

chitectura civilis (na vyobrazení N°13 je pfiibliÏnû

‰tejnského paláce.

Pro poznání architektur y

grantu Architektura, urbanismus a krajinotvorba fr˘dlant-

uprostfied a má vysvûtlivku pod ã. 21; obr. 7) vidí-

20. let 17. století v âechách je pfiínosem zji‰tûní,

ského panství Albrechta z Vald‰tejna (1621–1634),

me v podstatû stejnou „faziatu“, ale tentokrát

Ïe se podafiilo v komplikované situaci b˘valé grot-

GAâR No. 404/09/2112.

s balustrovou atikou s obelisky, která vald‰tejn-

ty, pfiestavûné na ãást provozu pivovaru, rozeznat

16 âIHÁKOVÁ, Jarmila; MÜLLER, Mar tin. Velká grotta

skou voliéru pfiipomíná je‰tû silnûji. Na rozdíl od

zámûr vystavût ústfiední sál grotty jako man˘ris-

Vald‰tejnského paláce v Praze. PrÛzkumy památek.

„cestopisu po Itálii“ z roku 1627 je Architectura

tickou dynamickou centrálu na pÛdor ysu totoÏ-

2009, roã. 16, ã. 2, s. 113–138. ISSN 1212-1487.

civilis jiÏ standardním traktátem, kter˘ pfiedstavu-

ném s elipsou, po takzvané Vla‰ské kapli na Sta-

17 TamtéÏ, s. 133.

18

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / I N M E D I A S R E S | J a r m i l a â I H Á K O VÁ , I v a n M U C H K A / O b n o v a t a k z v a n é Ve l k é g r o t t y Va l d ‰ t e j n s k é h o p a l á c e v P r a z e

mastr_01_11.qxd

3.3.2011

8:53

Stránka 19

9

8 10

11

12

13

Obr. 8. Základ dispozice takzvané Velké grotty Vald‰tejn-

Obr. 13. Praha-Malá Strana, takzvaná Velká grotta, po-

pokládat za znaãn˘ úspûch. Oãekávali jsme v‰ak

ského paláce v Praze v úrovni tehdej‰ího pfiízemí, podle

hled na v˘chodní stranu jiÏního pilífie (ã. 4). A: pfied re-

lep‰í v˘sledek, neboÈ provedená prezentace nále-

v˘sledkÛ archeologického v˘zkumu. (Zamûfiení Martin

konstrukcí (Foto Libor Smutka, 2006); B: v˘sledn˘ stav

zÛ není uspokojivá.

Müller a kol., 2006 a 2007; návrh Jarmila âiháková, di-

(Foto Martin Müller, 2008).

zdoby v˘klenku „jeskyÀky“ vzaly za své v roce

18

Kompozice a fragmenty v˘-

2007 pfii necitlivém fie‰ení vzduchotechniky (obr.

gitální provedení Miroslav ëurica, 2009) Obr. 9. Praha-Malá Strana, takzvaná Velká grotta, po-

v návaznosti na „suÈovi‰tû na úpatí stûny“ nepa-

hled do novû objevené jeskyÀky. A: po vyãi‰tûní, B: po zása-

trn˘ fragment pÛvodní podlahy o plo‰e 1,25 m .

tí stûn byla rekonstruována a uchována v prosto-

hu stavby v záfií 2007. (Foto M. Müller, 2007)

Nemûl Ïádnou pevnou úpravu bûÏného pochozího

ru hotelu jako jedin˘ archeologicky odkryt˘ nález

Obr. 10. Praha-Malá Strana, takzvaná Velká grotta, in-

povrchu, materiál krápníkÛ zde byl v tenké vrstvû

na celém staveni‰ti

taktní dochování skladby i povrchu krápníkové v˘zdoby

rozetfien po povrchu spodní vrstvy naváÏky a opat-

n˘ na svém pÛvodním místû. BohuÏel originální

na bázi jiÏního pilífie. (Foto Libor Smutka, 2006)

fien stejn˘m svûtle ‰ed˘m nátûrem jako imitace

‰tuková v˘zdoba, kterou pracovníci v˘zkumu prac-

Obr. 11. Praha-Malá Strana, takzvaná Velká grotta, je-

sintru (obr. 11). Objev pÛvodní plastické v˘zdoby

din˘ fragment podlahy objeven˘ ve zkouman˘ch partiích,

a dvou jezírek byl neoãekávan˘ (bûÏná vlastnost

dnes zniãen˘. (Foto Martin Müller, 2007)

archeologicky objeven˘ch nemovit˘ch památek)

■ Poznámky

Obr. 12. Praha-Malá Strana, takzvaná Velká grotta,

a vyvolal nûkolikamûsíãní jednání mezi investo-

18 Svou roli urãitû sehrál i v˘bûr organizace pro provede-

krápníková aplikace na bázi jiÏního pilífie. A: stav po vy-

rem, projektantem a zástupci památkové péãe.

ní rekonstrukce, závisl˘ na rozhodnutí pouze generálního

ãi‰tûní nálezu (Foto Libor Smutka, 2006); B: po restauro-

Primární naprosto zamítavé stanovisko investora

dodavatele stavebních prací bez vûdomí povûfien˘ch pra-

vání (Foto Martin Müller, 2008).

bylo posléze zmírnûno, dosaÏen˘ kompromis lze

covníkÛ NPÚ.

2

9). âást ze spodního pásu v˘zdoby grotty na úpa-

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / I N M E D I A S R E S | J a r m i l a â I H Á K O VÁ , I v a n M U C H K A / O b n o v a t a k z v a n é Ve l k é g r o t t y Va l d ‰ t e j n s k é h o p a l á c e v P r a z e

19

„zachovan˘“ a prezentova-

19

mastr_01_11.qxd

3.3.2011

8:53

Stránka 20

14

15

16

17

Obr. 14. Praha-Malá Strana, takzvaná Velká grotta, své-

ztratila podstata i pointa vûci (obr. 12, 13, 14).

1989 zpûtnû navrácena do areálu Vald‰tejnského

rázné dotvofiení jeskynní scenérie plastikou Ïelvy a stalag-

Pohled do sousední prázdné suché díry pod skle-

paláce a ‰ance na administrativní scelení byla

mitem. (Foto Libor Smutka, 2006; Martin Müller, 2008)

nûnou pochozí plochou také sotva vyvolá zam˘‰-

promarnûna. Po pfiestavbû na hotelov˘ bar

Obr. 15. Praha-Malá Strana, takzvaná velká grotta, jiz-

lenou iluzi vodou zatopeného jezírka, jehoÏ hladi-

(obr. 17) provedené v roce 2007 v podstatû za-

vy na povrchu grottové stûny po odstranûní jen nûkolik t˘d-

nu prosvûtluje jemn˘, zlatavû Ïlut˘ písek na dnû

nikly stopy po v˘jimeãné man˘ristické architektu-

nÛ star˘ch letorostÛ bfieãÈanu. (Foto Martin Müller,

(obr. 16). Souãasn˘ náv‰tûvník pfii takto nezdafiilé

fie, z hlediska dûjin umûní zcela mimofiádné svou

2009)

„rekonstrukci“ patrnû stûÏí uvûfií, Ïe prostor,

funkcí i zpÛsobem provedení, a to nejen v ães-

Obr. 16. Praha-Malá Strana, takzvaná Velká grotta, ilu-

v nûmÏ se ocitl, náleÏel 138 let (?1621–1765) do

k˘ch zemích. (Ne)moÏnosti záchrany a dÛstojné

ze malého jezírka…? (Foto Martin Müller, 2008)

komplexu ‰piãkové evropské architektur y Vald-

prezentace objevÛ neãekanû uãinûn˘ch v prÛbûhu

Obr. 17. Praha-Malá Strana, takzvaná Velká grotta, stav

‰tejnského paláce.

stavby a zdolávání vysilujících pfiekáÏek dokazují,

v roce 2010. (Foto Ivan Muchka, 2010)

Projekt grotty propojil její autor ve 20. letech

Ïe jiÏ jednou vydané „stavební povolení“ dává in-

17. století s primárním projektem nejen zahrady,

vestorÛm podnikajícím v památce zapsané na lis-

ale celého palácového areálu.

20

Dnes je z Velké

tinû UNESCO podstatnû vût‰í pravomoci na na-

grotty známá a obdivovaná její severní vnûj‰í fa-

kládání s památkami, neÏ je pro ochranu

21

nû centimetr po centimetru preparovali z okolního

sáda,

kamenitého aÏ suÈovitého zásypu a pak fiadu mû-

vaná. Je proto na pováÏenou, Ïe bylo svoleno(?)

sícÛ úzkostlivû chránili pfied po‰kozením, byla na-

na jejím úpatí vysadit bfieãÈan, kter˘ plasticky fie-

hrazena

‰enou stûnu, v evropském mûfiítku ojedinûlou,

■ Poznámky

v souãasnosti rychle porÛstá (obr. 15).

19 Staveni‰tûm pfii rekonstrukci 2006–2008 byly domy

v˘tvorem

souãasn˘m.

Za-

znûl argument, Ïe celek je nutné sjednotit, aby

nûkolikrát pracnû a nákladnû rekonstruo-

nemovit˘ch památek únosné.

nepÛsobil roztfií‰tûnû. Takové estetické hledisko

Aãkoliv Velká grotta byla od komplexu Vald-

a v‰echny dvory náleÏející k ãp. 28, 29, 32 a 33/III (roz-

lze snad akceptovat v pfiípadû, kdy se restaurátor

‰tejnského paláce jiÏ v 18. století odtrÏena a ztra-

sah viz âIHÁKOVÁ, Jarmila; MÜLLER, Martin. Praha 1-Ma-

vûrnû pfiidrÏí originální pfiedlohy. To se v‰ak ne-

tila tak nárok na jeho status národní kulturní pa-

lá Strana, Letenská ulice ãp. 29–33/III a Josefská

stalo a koneãn˘ dojem je diametrálnû odli‰n˘ od

mátky, svou monumentalitou a jedineãností je

ãp. 28/III. In DRAGOUN, Zdenûk et al. Archeologick˘ v˘-

man˘ristické úpravy interiéru grotty. Ve v˘sledku

v prostfiedí bûÏné malostranské zástavby napros-

zkum v Praze v letech 2007–2008. PSH 37, s. 414.

se ztratila pfiirozenost jeskynní krajiny a dynamika

to izolovan˘m solitérem, u nûhoÏ je zfiejmé, Ïe pÛ-

20 âIHÁKOVÁ, Jarmila; MÜLLER, Martin. RozvrÏení areá-

velk˘ch napadan˘ch balvanÛ. PrÛmûrnost a sjed-

vodnû náleÏel do zcela jiného sociálního i umû-

lu Vald‰tejnského paláce v Praze. PrÛzkumy památek.

nocení velikosti stavebních prvkÛ (pravda, zabraly

leckého prostfiedí. V˘sledky archeologického

2009, roã. 16, ã. 2, s. 173–194. ISSN 1212-1487.

uωí místo podél stûn), jejich nepfiirozené a pfie-

v˘zkumu prokázaly, Ïe byla integrální souãástí

21 âasto oznaãovaná jako Krápníková stûna. Dle publi-

kombinované nakupení s nespoãtem „tun˘lkÛ“,

Vald‰tejnské zahrady nejen z hlediska právnû-ma-

kovaného názoru (âIHÁKOVÁ, J.; MÜLLER, M., cit. v pozn.

korunované zakomponováním zástupcÛ Ïivoãi‰né

jetkového, ale zejména koncepãního, a Ïe kon-

16, s. 123) zobrazuje skalisko zarostlé bujnou vegetací,

fií‰e (bez jakékoli opory v originálu), pfietvofiilo zce-

cepce Vald‰tejnské zahrady jejím odtrÏením ztrati-

nejspí‰e s hroznovit˘mi kvûtenstvími. V tomto pojetí pÛ-

la pfiirozen˘ úãinek originálu v neumûlou fádní na-

la vedle jednoho ze sv˘ch harmonick˘ch vrcholÛ

sobí dÛvûryhodnû i pfiítomnost hadÛ, je‰tûrek, Ïab a dal-

podobeninu za hranicí k˘ãe, v níÏ se dokonale

i vyváÏenost. Lze litovat, Ïe grotta nebyla po roce

‰ích tvorÛ, na rozdíl od jejich v˘skytu mezi krápníky.

20

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 1 / I N M E D I A S R E S | J a r m i l a â I H Á K O VÁ , I v a n M U C H K A / O b n o v a t a k z v a n é Ve l k é g r o t t y Va l d ‰ t e j n s k é h o p a l á c e v P r a z e