oblastech. SMO vnímá, že EK na základě kritické zprávy Evropského účetního dvora, nově konstatovala, že Cíl LFA se již nezaměřuje

SVAZ MARGINÁLNÍCH OBLASTÍ SDRUŽUJE FARMÁŘE Z HORSKÝCH, PODHORSKÝCH A PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTÍ ČR S ČLENSKOU ZÁKLADNOU TÉMĚŘ 300 FAREM CHOVAJÍCÍCH 100 TISÍC KUSŮ SKOTU.

Březen 2008 / č.12

Top-Up bude na veškerou zemědělskou půdu Dne 29. 2. 2008 se konalo jednání výboru Svazu marginálních oblastí, na které přijal pozvání ministr zemědělství Mgr. Petr Gandalovič. Za MZe se jednání dále zúčastnili 1. náměstek ministra zemědělství PhDr. Ivo Hlaváč a ředitel odboru řídicí orgán HRDP Ing. Ivan Landa.

Připravované změny SZP (Health Check) Výbor svazu seznámil pana ministra se stanovisky k připravované reformě Společné zemědělské politiky (SZP). SMO stejně jako vedení MZe odmítá degresivitu, protože by postihla zejména extenzivní farmy, jež potřebují pro stejné množství skotu větší krmnou plochu. SMO souhlasí s modulací, dále navrhuje co nejrychlejší zrušení mléčných kvót a zmírnění legislativních požadavků na prodej „ze dvora“. požadavků na „prodej ze dvora“. SMO je za odložení účinnosti Cross Compliance, protože doba zvýšených podpor od vstupu do EU je ještě příliš krátká pro nakumulování potřebných prostředků pro náročné investice, které zajistí naplnění požadavků křížové shody C-C. Závažným faktem je také to, že stát mnohým farmářům dosud neumožnil zprivatizovat pronajaté farmy a zemědělci tak ani nemohou na pronajatém majetku provádět stavební úpravy. Ministerstvo financí totiž Pozemkovému fondu zastavilo převody farem a postižení farmáři nemohou pronajaté farmy rekonstruovat. Dle sdělení MZe je tento problém už řešen ve spolupráci s MF ČR. Problematika LFA Ohledně LFA svaz podporuje snahu Evropské komise (EK) podpořit zachování extenzivního způsobu hospodaření v těchto

ú v o d e m

Informační bulletin Svazu marginálních oblastí (SMO)

oblastech. SMO vnímá, že EK na základě kritické zprávy Evropského účetního dvora, nově konstatovala, že „Cíl LFA se již nezaměřuje na udržení obyvatelstva ve venkovských oblastech, ale k podpoře trvale udržitelného hospodaření a údržbě krajiny,“ s tím, že k řešení zaměstnanosti jsou jiné, mnohem efektivnější nástroje. Za extenzivní zemědělství svaz považuje hospodaření na loukách a pastvinách spolu s podmínkou dodržovat limity zatížení skotem a naopak za extenzivní zemědělství nepovažuje převládající hospodaření na orné půdě, které by nemělo být podporováno z opatření LFA. Z hlediska vymezení ostatních LFA považuje za zásadní podmínku přírodního znevýhodnění nízkou úrodnost půdy a/nebo špatné klimatické podmínky. SMO pokládá za nepřípustné, aby v LFA nebyla zařazena katastrální území s vysokým podílem TP. Svaz doporučuje aktualizovat výpočty sazeb pro LFA na základě údajů za rok 2007. Pro tuto oblast MZe založilo dvě

Vážení přátelé, rok 2008 opravdu bude možná lepší než ten předchozí. Nedosti na tom, že katastr nemovitostí revolučně zpřístupnil na internetu katastrální mapy a umožnil je navíc překrýt leteckými snímky, jak informujeme uvnitř bulletinu, v letošním roce bude odstraněna i letitá diskriminace travních porostů u plateb Top-Up a tyto budou poprvé vypláceny na veškerou zemědělskou půdu. Tuto zásadní informaci sdělili na jednání výboru Svazu marginálních oblastí ministr zemědělství a jeho 1. náměstek. To jsou velmi pozitivní zprávy pro zemědělce z marginálních oblastí, kterým věnujeme druhé pokračování článku o Sudetech. Náladu snad zemědělcům nezkazí ani SZIF, který byť sám v prodlení s výplatami AEO z Programu rozvoje venkova, začal rozesílat rozhodnutí na vratky AEO dotací za roky 2004 a 2005 z pozemků, u kterých farmáři nedokázali dodržet pětileté závazky hospodaření a nevešli se do limitů mimořádných aktualizací apod. Přeji příjemné Velikonoce. Ing. Milan Boleslav, předseda Svazu marginálních oblastí tel.: 737 284 225 pracovní skupiny (redefinice LFA a strategie LFA 2010-2013/po 2013), které jednají průběžně v návaznosti na aktuální informace ze strany EK (zástupci SMO jsou členy obou PS). Pan ministr vyzval SMO ke spolupráci na vytváření pozitivního image LFA oblastí a propagaci práce farmářů z těchto oblastí. Novela půdy“

„Zákona

o

prodeji

státní

SMO navrhuje zrušení limitu 70 % a limitu 500 ha zemědělské půdy při nákupu

státní zemědělské půdy a umožnění nákupu zemědělcům, kteří na půdě hospodaří a od kterých MZe vyžaduje dodržování 5-letých závazků hospodaření s nutností udržet 95 % výměry půdy. Současný stav totiž vede k excesům, kdy zemědělci jsou vydíráni spekulanty, kteří ve skutečnosti zájem o nákup půdy nemají. Zástupci SMO požádali MZe, aby byl brán v úvahu také fakt, že příjmová stránka PF ČR je naplňována příjmy z prodeje státní půdy, které plynou převážně z marginálních oblastí. Pan ministr oznámil, že do již zřízené pracovní skupiny „Půda“ jmenuje tímto i zástupce SMO. Problematika AEO (závěry pracovních skupin, administrace plateb) SMO ocenil, že za rok 2007 došlo k historicky nejrychlejším výplatám LFA a SAPS.

SMO informoval o jednání ze dne 11. 2. 2008 s ředitelem SZIF, kde byly projednávány následující problémy: možné zpoždění výplat AEO PRV; možnost zavést povinnost řešit odvolání vůči rozhodnutí o dotaci, popř. rozhodnutí o zařazení apod. do 30 dnů; zavést možnost odvolání se jen proti části rozhodnutí (daný blok apod.), s ohledem zabránit blokaci převážné výše finančních prostředků na dotaci. Dále svaz upozornil na skutečnost, že kurz Kč/EUR snižuje významně kompenzace nejen AEO, ale i LFA. SMO zároveň žádá o aktuálnější výstupy ze strany VÚZE a orientaci i na prognózy, které budou dávat relevantnější data pro rozhodování zemědělských podnikatelů. SMO je též pro urychlené vymezení krajinných prvků v LPIS. Pan ministr potvrdil, že během týdne bude jednat s ředitelem SZIF a na nutnost urychlení výplat AEO dle PRV upozorní. Dále kon-

statoval, že SZIF se soustředí na zrychlení vyřizování odvolání. Ve věci ostatních požadavků bude MZe hledat cestu, jak uvedeného dosáhnout. Top-Up Ministr oznámil, že v letošním roce dojde ke zlepšení podmínek pro zemědělce hospodařící na TP v rámci dotačního titulu Top-Up. Svaz souhlasí s variantou výplat Top-Up za veškerou zemědělskou půdu (tzn. nevylučovat z plateb TP jako doposud) a ponechání podpory u ohrožených komodit, zejména skotu. Svaz požádal pana ministra, aby se SMO stal oficiálním připomínkovým místem k přímým platbám (SAPS, Top-Up). Ministr potvrdil, že MZe zajistí, aby se SMO stal připomínkovým místem pro 1. pilíř SZP a State aids (SAPS, Top-Up). V druhé části jednání, které vedl 1. náměstek ministra PhDr. Ivo Hlaváč, byly projednávány výše uvedené body podrobněji. Zároveň zástupci svazu informovali o vlastních zkušenostech s dopadem SZP na jejich podnikatelskou činnost v zemědělství.

Katastr nemovitostí (ČÚZK) předběhl LPIS!

Skoro by se chtělo zvolat - tak jsme se konečně dočkali! Český ústav zeměměřičský a katastrální na internetu (http://nahlizenidokn.cuzk.cz:8080/) zpřístupnil katastrální mapy a jako bonus umožnil jejich překrytí leteckými snímky tak, jak je známe z LPIS. Už od měřítka 1:5000 se rastrová mapa mění v katastrální s možností podkreslení ortofotomapou a v měřítku 1:500 jsou velmi dobře viditelná i čísla parcel. Po

kliknutí na parcelu se v dalším okně zobrazí všechny dostupné informace včetně výměry a vlastníka. Zatím sám ČÚZK nazývá tuto verzi zkušební, ale pro běžné potřeby zemědělce naprosto stačí. Přesná lokace parcel v krajině je totiž nezbytným předpokladem jasné identifikace vlastnických vztahů k půdě a základním kamenem stabilního zemědělského hospodaření. To, co bylo dosud k dispozici jen úředníkům ministerstva a kontrolorům, tak mají k nahlédnutí i zemědělci. Mírnou vadou na kráse je, že ČÚZK (pochopitelně) dává k dispozici jen 2 vrstvy - letecké snímky a katastrální mapy. LPIS zase nabízí letecké snímky a zákresy bloků. Úplně dokonalé však vše bude tehdy, až bude mít zemědělec naráz k dispozici všechny

3 vrsty - tedy letecký snímek, katastrální mapy a zákresy bloků na jedné obrazovce. Pak bude možné odložit průsvitky, odhady apod. a věnovat se více reálnému farmaření. Tzn. ještě bude nutné chvíli vyčkat, zda ministerstvo splní svůj slib, který ústy pana náměstka Kozáka dalo v polovině roku 2007 poté, co Svaz marginálních oblastí požádal pana ministra o zpřístupnění těchto dat nejen pracovníkům dřívějších ZAaPÚ, ale i zemědělcům samotným.

Petr Mikšíček

Krajina s odsunem

(II. díl) Odchod člověka ze zapadlých koutů pohraničí znamenal návrat přírody, ticha a romantiky. Vzhledem k rozloze postiženého sudetského území se jedná o unikátní prostor, který nemá ve střední Evropě obdoby — jak pro svoji opuštěnost, tak pro ekologickou hodnotu.

Bourání pohraničí Jak jsme výše naznačili, během 40. a 50. let nebyly místní národní výbory schopny zajistit likvidaci „bouraček“. Na ruiny podél hlavních silnic od hraničních přechodů si tak dlouhodobě stěžovali nejen místní obyvatelé, ale také cizinci a turisté. Toto defilé rozpadajícího se bohatství po sudetských Němcích rozhodně nebylo nejlepší reklamou lidově demokratického státu. Vláda se tedy dle usnesení Politického byra ÚV KSČ z května 1959 rozhodla všechny opuštěné a zchátralé stavby v pohraničí zbourat. Kromě nespokojenosti zastupitelů a občanů na východoněmeckých hranicích bylo důvodem konání II. celostátní spartakiády a také vídeňského kongresu socialistické mládeže v červnu roku 1960, jehož účastníci se měli jet podívat na exkurzi do „země stínů a ruin“, jak česko-rakouskému pohraničí pozorovatelé říkali. Plošné likvidační akce z přelomu let 1959— 1960 se zúčastnily vojenské útvary civilní obrany, jednotky Pohraniční stráže a Vnitřní stráže. V první etapě těchto demolic příslušníci zlikvidovali do září 1959 více než 17 tisíc objektů, ve druhé ještě o 615 staveb více. Destrukce vykonávaly většinou celé roty (asi sto vojáků) se zázemím těžké techniky. Vytipované domy bouraly do úrovně maximálně jednoho metru nad zemí. Nejprve budovu strhly, poté těžkou technikou provalily sklepy a zaházely do nich veškerý stavební materiál, popřípadě jej odvezly. Tímto způsobem bylo „zbouráno pohraničí“. Do politicky žádoucího obrazu též zapadalo, aby se všechny ruiny v obci demonstrativně zbouraly na výročí konce války, 1. máje nebo VŘSR. Demoliční firmy i armáda si vedly „bourací deníky“, kam zapisovaly, co vše se musí zbourat a proč. Důvody, proč některé památky musejí pryč, zní dnes opravdu barbarsky

a absurdně. Například u bývalé obce Mílov nad Kašperskými horami se rozdrceným nádobím vyspravovaly cesty. Krajina bez lidí Na místě stovek obcí tudíž zůstala prázdná krajina, která začala postupně zarůstat. V níže položených místech s listnatým porostem probíhala sukcese velmi rychle a louky zde zarostly náletovými dřevinami. V horských oblastech tento proces probíhal pomaleji. Neobydlená místa ve vyšších nadmořských výškách byla plánovaně zalesňována, například v Krušných horách se snížila hranice souvislého lesa až pod 750 metrů nad mořem. Nezalesněné obce a samoty postupně pohlcoval zpět jehličnatý les a voda proměnila dříve obhospodařované louky a pastviny v mokřady.

Pohraničí, podobně jako džungle v Mexiku, zároveň skrývá mnoho pozůstatků krajiny, architektury a kultury, která nenávratně zmizela. Bez patřičné piety a úcty. Bez respektu. Bez omluvy. Pro příklady nemusíme chodit daleko. Hned po roce 1946 rozhodla vláda o vzniku Vojenského prostoru Prameny na území dnešního Slavkovského lesa. Plánu padlo za oběť mnoho obcí a město Litrbachy. Brzy na to se však zjistilo, že ruch ve vojenském prostoru ruší lázeňský provoz v Karlových Varech a okolí. Proto byl Vojenský prostor Prameny zrušen a přesunut o kousek dál — do Doupovských hor. Likvidace obcí se zde opakovala, tentokrát na ještě větším území. Tímto způsobem jsme si odpomohli od péče o stavby, památky a po staletí těžce osidlovanou krajinu. Ve velkém se na likvidaci krajiny Sudet také podepsalo její nerostné bohatství. V severních Čechách mizely obce hlavně kvůli povrchové těžbě hnědého uhlí nebo kvůli budování vodních nádrží. Kromě vojenského výcvikového prostoru Brdy jsou všechny „velkoplošně upravené krajiny“ právě v bývalých Sudetech. Ve vnitrozemí by si to nikdo nedovolil. Prázdné pohraničí se tak stalo volným prostorem pro neracionální komunistické plánovače, kteří si vzpomněli na svá dětská léta na písečku a začali bourat, přerývat, hloubit, vršit a přesunovat. K pohraničí tak od padesátých let patří nejen návrat přírody a zaniklé obce, ale také průmyslová likvidace obcí, krajiny a kultury.

Tvé bohatství tě zahubí Specifické území, dříve obývané německou menšinou s vlastním jazykem, kulturou a etnicitou, se dnes stalo novodobým symbolem soběstačnosti českého národa. Z městeček v pohraničních horách se staly rekreační obce, do nichž lidé pravidelně jezdí za odpočinkem, na cyklovýlety a na lyže. Je zřejmé, že při stabilním osídlení by něco takového nebylo možné a že levně zakoupené chalupy zvýšily kvalitu života měšťanů z vnitrozemí. Údolí plná zaniklého života, zdivočelá krajina, neporušená příroda a chalupy s tajemnou minulostí se tak staly součástí české duše. Taková tvář pohraničí je nám bližší než přelidněná pohoří z dob před odsunem Němců. Rekreanti také pomohli zachránit mnoho vesnic před likvidací tím, že domy odkoupili. To už je ale jiná kapitola dějin pohraničí. Znovuosídlená budoucnost Po roce 1989 se podél našich hranic ote-

vřelo nové území, které bylo desítky let nedostupné. Fascinovaně zde nezůstali stát pouze ekologové, turisté či starostové nově nabytých katastrů, ale také kunsthistorici. Teprve po revoluci se začalo s podrobným soupisem památek v zakázaných zónách. Leckdy bylo nutné ihned začít s jejich záchranou — například v oblasti Českého lesa na Domažlicku vyvstal problém, jak zachránit desítky kostelů a klášter v Pivoni. Při následných rekonstrukcích se hodila česká znouzectnost — zlaté české ručičky, které spraví všechno. (Tito zachránci byli mimochodem později velmi žádaní i v Německu při opravách tamních staveb.) I kvůli těmto „last minute“ záchranám nevěnoval dlouhou dobu nikdo pozornost zaniklým obcím. Křížky či kapličky sice obnovili rodáci nebo nadšenci z měst, nic víc se zde ale neplánovalo. Investice se koncentrovaly do zachovalých sídel

a do chybějící infrastruktury. Mimo sídla se stavěla maximálně kasina, tržnice a další doprovodné služby hlavních tahů přes hranice. A krajina dále zarůstala. Teprve na začátku 21. století započala výstavba i mimo centra obcí — na původních základech nebo na nově vytyčených stavebních pozemcích. Díky dotacím z EU se začaly znovu udržovat louky. Připomínání zaniklých obcí se stalo novodobým fenoménem české společnosti a cestou, jak zapustit v dosídlených pohraničních regionech kořeny. Desítky nadšenců překládají a kompletují materiály o těchto místech, stovky sběratelů shromažďují historické fotografie a tisíce lidí zaniklé obce navštěvují. Zaniklá sídla se dnes proto plní informačními tabulemi a prochází jimi naučné stezky. Obnovují se Boží muka, vysvěcují kříže na místech zbouraných kostelů a dokonce se staví či rekonstruují výletní hostince. (konec)

Představujeme farmy členů výboru SMO

Ing. Milan Boleslav – farma Agrome s.r.o Farma hospodaří od roku 1992 na okrese Česká Lípa. Zabývá se chovem skotu na ploše 1020 ha luk a pastvin, dále na ploše 240 ha orné půdy pěstuje pšenici, tritikále a oves na zrno spolu s jetelotravními směskami. Součástí farmy je i 3 ha třešňový sad. Veškerou zemědělskou činnost provozujeme dle zásad ekologického zemědělství. Sídlem zemědělské společnosti Agrome s.r.o. je Horní Police. Tak jako ostatní farmáři v naší oblasti, i my jsme za těch 16 let od svého vzniku prodělali několik podstatných změn z důvodu měnících se podmínek pro podnikání. V devadesátých letech jsme se věnovali především rostlinné výrobě se zaměřením na obiloviny, řepku a krmné plodiny. V živočišné výrobě byla rozhodující výroba mléka s plemenem červenostrakatého skotu. Kromě toho jsme rozvíjeli chov masného skotu s převodným křížením na plemeno Masný Simentál, a to zejména po krachu Mlékárny Česká Lípa, po které zůstalo místním farmářům velké množství nedobytných pohledávek. Nízké výkupní ceny rostlinných produktů ke konci 90. let velmi rychle odhalily, že v našich přírodních podmínkách je další pokračování intenzívní rostlinné výroby vzhledem k vysokým nákladům nerentabilní a proto jsme využili tehdejší trend a podpory Ministerstva zemědělství směřující k extenzifikaci LFA oblastí. Nejméně úrodné pozemky jsme zatravnili a začali se ještě více věnovat chovu masného skotu, od roku 2002 již v ekologickém režimu hospodaření Nezůstali jsme však pouze u prostého odchovu a prodeje zástavových telat, ale spojili jsme se s dalšími ekologickými zemědělci ke společné produkci a odbytu biohovězího masa ze specializovaných masných plemen skotu. Na třech střediscích (Horní Police, Volfartice a Radeč) chováme celkem 400 ks krav a jalovic plemen Charolais, Masný Simentál a Aberdeen Angus. Všechna zimoviště se snažíme postupně rekonstruovat v souladu s požadavky na welfare a požadavky křížové shody C-C.

Přestože většinu pozemků máme zatravněných, je pro nás příjmově stejně významná rostlinná i živočišná výroba, a to i díky růstu cen obilovin v loňském i letošním roce. To, že stojíme na dvou nohách se zatím vyplácí, protože diverzifikovaná výrobní struktura nám pomáhá ustát výkyvy trhu i zemědělské politiky. Do budoucna jako největší

výzvu vidíme zajištění a zaplacení dostatečného počtu kvalitních pracovníků. Jedním důvodem je fakt, že v naší oblasti je několik větších měst se silným průmyslem a silnou poptávkou po pracovní síle, druhým důvodem je již patnáctiletá neplodnost zemědělského školství.

Přísevy jetelovin a trav do TTP – cesta k vyšší kvalitě píce a nižší spotřebě koncentrátů (II.díl) Autoři: Ing. Alois Kohoutek1), CSc. - Ing. Petr Komárek1), Ph.D. - Ing. Pavel Nerušil1) – Ing. Věra Odstrčilová1), Ph.D., Ing. Tomáš Fajmon2) 1) VÚRV, v.v.i., Praha 6 - Ruzyně, Výzkumná stanice, K. H. Borovského 461, 569 43 Jevíčko 2) Ing. Tomáš Fajmon, Tichá Tab. 1 Užitkovost volků spásajících kostřavu rákosovitou s a bez jetele plazivého Ladino v severní Alabamě, dvouletý průměr

Tab. 2: Zastoupení jetele lučního na pastvině v jednotlivých pastevních cyklech v roce 2004

Přírůstek na volka (lb)

Přírůstek (lb/A)

Pastevní cyklus

1.

2.

3.

4.

5.

6.

Kostřava rákosovitá 1,53 + jetel plaz. (Ladino)

307

582

Zastoupení jetele v %

65

50

55

65

70

50

Kostřava rákosovitá 1,06 + 150 lb N/A

203

374

Pastvina

Průměrný denní přírůstek (lb)

Pozn.: A – akr, plošná jednotka, 1 A = 0,405 ha lb – libra, hmotnostní jednotka, 1 lb = 0,454 kg Kvalita píce z přisetých travních porostů Přiseté jeteloviny a trávy zvyšují výnosy travních porostů a zlepšují nutriční hodnotu píce. Přiseté jeteloviny zvyšují zejména koncentraci Nlátek, resp. zvyšují hodnoty PDIE a PDIN a koncentraci energie v píci (NEL, NEV). Po přísevu jetelovin se výrazně snižuje koncentrace vlákniny v sušině, přisetím vhodných druhů a odrůd trav lze zvýšit koncentraci vodorozpustných cukrů v sušině, a tím zlepšit podmínky pro konzervaci travních porostů silážováním. Zavedením jetelovin do travních porostů se zvýší parametry kvality píce, zejména chutnost a příjem píce, stravitelnost organické hmoty a koncentrace živin, což se projeví vyšší produkční účinností krmiv. Výzkum prokázal, že jeteloviny zlepšují přírůstky zvířat, úspěšnost reprodukce a produkci mléka. Např. růst u volků v Alabamě se zvýšil přísevem jetele plazivého Ladino do pastvin s kostřavou rákosovitou (tab. 1). Výsledky s pastvou dojeného skotu na přisetých travních porostech Na rodinné farmě SHR Fajmon v obci Tichá u Dolního Dvořiště vyřešili revitalizaci

zdegradovaných trvalých travních porostů přísevem jetelotravních směsí. Rodinná farma má v současné době v systému produkčních bloků zapsáno 202 ha z.p., z toho 196 ha TTP. Pozemky leží v nadmořské výšce 640 –710 m n. m, průměrná roč-

82 % za rok. Průměrná koncentrace NEL v píci se pohybovala od 5,80 – 6,00 MJ.kg1 sušiny. Roční příjem zkrmitelné sušiny z travního porostu na krávu o hmotnosti 650 kg dosáhl cca 5200 kg sušiny. V těchto parametrech se farma SHR Fajmon v obci Tichá velmi přibližuje k předním rakouským a švýcarským zemědělským farmám v alpských oblastech. První přísevy zde provedli v roce 2002 a od té doby přiseli již přes 135 ha trvalých travních porostů. Zpočátku používali starší secí stroj pro přísevy do travních porostů SE - 2 –024, v roce 2006 nasadili secí stroj pro pásové přísevy SPP - 8. Osivo bylo vyséváno vždy v časném jarním období kvůli dostatku zimní vláhy, v roce 2006 ověřili s velmi dobrým výsledkem i pozdně letní přísev koncem srpna secím stroje pro pásové přísevy SPP – 8 z důvodů stabilizace technologie přísevů v suchých letech, kterých v poslední dekádě mají stále větší výskyt. Na rodinné farmě SHR Fajmon v obci Tichá v roce 2005 přiseli 30 ha travních porostů, v roce 2006 55 ha a v roce 2007 40 ha. Závěrečný díl přineseme v dubnovém vydání bulletinu SMO

ní teplota je 5,8 °C a roční úhrn srážek 680 mm. Chová se zde 50 ks dojnic, z toho jsou 2/3 dojnice plemene H100 a zbytek tvoří dojnice plemene českého strakatého (C85AR). U zvířat otelených v roce 2004 byla průměrná užitkovost dojnic za laktaci u plemene H 8075 kg mléka a u plemene C 6480 kg při průměrné spotřebě jádra 1075 kg na laktaci. Letní krmná dávka sestává výhradně z pastvy, zimní krmná dávka z jetelové a jetelotravní siláže ze zavadlé píce. Zastoupení jetelovin na pastvině uvádí tab. 2. V některých obdobích přikrmují i seno (max. 2 kg na kus a den). V roce 2003 byla spotřeba jádra cca 200 g na l mléka, v roce 2004 se snížila pod 150 g.l-1. Výpočtem stanovené krytí spotřeby energie ve formě NEL z travních porostů bylo v roce 2004 za laktaci 77 %, resp.

Zástupce SMO jmenován do antibyrokratické komise Ministr zemědělství zřídil antibyrokratickou komisi a nyní vyzval SMO, aby do ní nominovala svého zástupce. Za SMO se bude práce v této komisi účastnit Ing. Petr Krogman, který má zkušenosti jak se zemědělskou prvovýrobou, tak i zpracováním produkce. „Chci dosáhnout zjednodušení legislativy u zpracování na farmách či u systému mléčných kvót. Zpružnit by se měla i práce SZIF ve věci vyřizování žádostí a odvolání u Agroenvironmentálních programů,“ nastínil některé body. Členové SMO se mohou se svými připomínkami a náměty ohledně snižování byrokratické zátěže obracet na mail [email protected].

Svaz marginálních oblastí Horní Police čp. 1, 471 06 Česká Lípa, tel/fax: 487 861 368 předseda Ing. Milan Boleslav Internet: www.lfa.cz, email: [email protected]