Biblická duchovnost: Objevování Biblických kořenů, nebo využívání východu? Během programu zodpovídání otázek na duchovním shromáždění jeden muž povstal a zeptal se: „Co si myslíte o kontemplativní duchovnosti, duchovní formaci a meditaci?“ V některých kruzích se tyto pojmy stali terčem kritiky; zplodili prudké diskuze, občas vytvářejí horko než světlo. Existují lidé, kteří věří, že Církev adventistů sedmého dne se stala studenou, formální, zákonickou a duchovně mrtvou a že její členové zoufale potřebují poznat čerstvý dech nové duchovnosti. Jsou přesvědčeni, že cesta k získání postmoderny je skrze zkušenost (var. zážitek, prožitek) a ne skrze učení. Pro ně se nachází odpověď v kontemplativní spiritualitě. Pro ostatní není kontemplativní spiritualita nic víc, než východní mysticismus oděný do křesťanských pojmů – což je ďáblovým svodem. Tato skupina věří, že kontemplativní spiritualita vede nic netušící členy k padělku náboženské zkušenosti, která je více založená na subjektivních pocitech a emocích než na pravdě Písma. Celá tato záležitost nás vede k životně důležitým otázkám. Co je křesťanská meditace? Jak ji Bible definuje a jak se liší od východního mysticismu? (Pozn. na rozdíl od anglických Biblí se v českých Biblích slovo „meditace“ nevyskytuje kromě ČSP, slovo „meditace“ je přeloženo slovy „rozjímání, přemýšlení, uvažování, atd.“) Co jsou kontemplativní a soustředné modlitby? Existuje nebezpečí v těchto přístupech k modlitbě? Je myšlenka duchovní formace Biblická? Kde můžeme nalézt odpovědi na Laodicejskou nečinnost, duchovní prázdnotu a studenou formálnost; které se vyskytují v životech mnohých z nás?
Křesťanská meditace V celém Písmu je meditace vždy aktivní a nikdy pasivní a vždy jde za určitým cílem. Cílem křesťanské meditace je zahrnout mysl Slovem a Božími činy. Jsme proměňováni k Jeho obrazu přemýšlením (meditováním) o Jeho velikosti a jedinečné lásce. (2. Korintským 3, 18). Při křesťanské meditaci se díváme od nás směrem na Něj. Ježíš se stává předmětem našich myšlenek, nejvyšším cílem naší pozornosti (Izajáš 45, 22; Židům 12, 1-2). Uvědomujeme si, že srdce je zrádné více než cokoli jiného, zoufale zkažené a že v nás není nic dobrého (Jeremiáš 19, 9; Izajáš 53, 6; Římanům 7, 18). Naše naděje je v Něm. Naše mysl je v něm zakotvena. Naše pozornost je na Něj zaměřena, a když o Něm přemýšlíme, jsme proměňováni k Jeho podobě (Koloským 3, 1-2). Žalmista mluví o rozjímání nad Božím slovem, Jeho zákonem, Jeho svědectvími a nad Jeho činy (Žalm 119, 97, 99, 104). Také přemýšlí o Božích nařízeních a hledí na Jeho stezky (Žalm 119, 15). Takto křesťanská meditace zaměřuje naše myšlenky na Boží vznešenost a velikost, vyvádí nás z toho co je v nás i okolo nás a vede nás k tomu co je nad námi. Ellen Whiteová používá pojmy meditace a meditování 569 krát. O Enochovi prohlašuje: „Nekonečná, nevysvětlitelná Boží láska se stala skrze Krista tématem jeho meditace ve dne i v noci; se zápalem v celé své duši se snažil odhalit tuto lásku lidem, mezi kterými žil.“ 1 Popisuje, jak je důležité, aby naše mysl byla naplněna Božím Slovem při aktivní meditaci: „Stále musíme přemýšlet (meditovat) nad Božím slovem jíst jej, zažívat jej a v praktickém životě se mu máme přizpůsobovat, takže bude proudit životem.“ 2 Významným faktorem jak v Bibli, tak ve spisech Ellen Whiteové je, že meditace je vždy zakořeněná v Božím Slovu, Jeho činech, Jeho cestách, je ukotvená v Jeho charakteru, majestátu, lásce a síle. Cílem meditace není vstoupit do „ticha duše“ a nějak mysticky „přebývat v Jeho přítomnosti“, ale aktivně zapojit mysl při soustředění se na nesrovnatelné kouzlo Jeho lásky a k obdivování úžasných zázraků Jeho milosti. V šílené rychlosti rozvoje života ve dvacátém prvním století se pravá křesťanská meditace může stát ztraceným uměním. Prorok Izajáš nám říká: „Neboť toto řekl Panovník Hospodin, Svatý Izraele: V návratu a klidu budete zachráněni, v utišení a v důvěře bude vaše
síla.“ (Izajáš 30, 15) 3 Pozorné otevírání Božího Slova, četba několika veršů, přemýšlení o Jeho lásce, uvažování o Jeho charakteru a zamýšlení nad Jeho velikostí mění život. Duch Svatý k nám promlouvá v těchto tichých chvilkách. „Když zmlknou všechny ostatní hlasy a my v naprostém klidu čekáme před Bohem, vnitřní pokoj nám umožní lépe slyšet Boží hlas. Bůh nás pobízí: „Dost už! Uznejte, že já jsem Bůh.“ Žalm 46,11. To je účinná příprava pro každou práci pro Boha. Ten, kdo se takto osvěží, bude obklopen ovzduším světla a pokoje i uprostřed spěchajících davů a v proudu nejintenzivnější činnosti. Dostane se mu nového povzbuzení. Jeho tělesná i duchovní síla vzroste. Jeho život bude vydávat vůni a bude zjevovat božskou moc, která pronikne do lidských srdcí.” 4
Rozjímej o Ježíši Slovo kontemplace jednoduše znamená být soustředěný, zahloubaný, přemýšlivý nebo zamyšlený. Osoba, která rozjímá (kontempluje) dumá nebo přemýšlí, uvažuje nebo myslí. Ellen Whiteová používá slovo kontemplace 580 krát. Používá toto slovo velmi podobně jako slovo meditace. Mluví o kontemplaci nad Slovem Božím, Božími činy a Boží prozřetelností. Zde je několik příkladů: „Bible je Boží hlas, promlouvá k nám právě tak, jako bychom jej slyšeli na vlastní uši. Pokud si to uvědomíme, s jakou bázní budeme otevírat Boží Slovo a s jakou upřímností budeme hledat její nařízení. Čtení a rozjímání nad Písmy by mělo být považováno za společenství s Nekonečným.“ 5 „V Bibli je otevřené nekonečné pole pro obrazotvornost. Student, který bude rozjímat nad jejími hlavními tématy, přejde od pyšných představ k mnohem čistějším myšlenkám i pocitům; než kdyby tento čas strávil četbou knih jakéhokoli druhu od obyčejných lidí, kteří nic neřeknou těm, kdo mají pokažený charakter.“ 6 Pravděpodobně nejznámější citát Ellen Whiteové o kontemplaci je tento: „Prospělo by nám, kdybychom každý den hodinu uvažovali o Kristově životě. Měli bychom jej projít krok za krokem a představit si, čím vším musel projít. Zvláštní pozornost bychom měli věnovat posledním událostem jeho života. Když se budeme soustředit na nekonečnou oběť, kterou za nás přinesl, budeme naplněni jeho duchem a naše důvěra a láska k němu poroste. Chceme-li být spaseni, musíme se naučit pokoře a pokání pod patou kříže.“ 7 Přemýšlení o kříži nás přitahuje do důvěrného vztahu s Ježíšem, zprostředkovává nám pevný základ pro naši víru. Nikdo, Ellen Whiteová ani Bible nemluví o bezcílné nebo bezmyšlenkovité kontemplaci, ve které by mysl přebývala v nějakém neutrálním nebo hypnotickém stavu ve shodě s Bohem. V Písmu stejný Duch Svatý, který inspiroval Bibli, promlouvá skrze Bohem inspirované Slovo, aby proměnil naše životy, když s modlitbou přemýšlíme nad jejími kapitolami. Ježíš to vyjádřil jasně, když řekl: „Slova, která jsem vám pověděl já, jsou duch a jsou život.“ (Jan 6, 63). Apoštol Petr dodává: „Tím nám byla darována vzácná a veliká zaslíbení, abyste se skrze ně stali účastníky božské přirozenosti a unikli zkáze, která je ve světě v žádostivosti.“ (2. Petrova 1, 4) Jakub napsal: „Proto odložte veškerou nečistotu a přemíru špatnosti a v tichosti přijměte zaseté slovo, které má moc zachránit vaše duše.“ (Jakub 1, 21). Naše charaktery se proměňují, když aktivně přemýšlíme nad Božím Slovem. Pisatelé Bible také popisují život měnící sílu z rozjímání nad Božími kreativními skutky. (Žalm 19, 1-6; 32, 6-12). Cíl těchto Bohem inspirovaných spisovatelů je stejný: křesťanská meditace nevyhledává vyprazdňování mysli, ale usiluje o její naplnění. Nehledá jednotu s mystickým bohem uvnitř, ale hledá hlubší porozumění přirozenosti Boha, který nás stvořil a vykoupil, potom můžeme plněji odrážet Jeho charakter.
Porozumění soustředným a kontemplativním modlitbám V soustředné modlitbě si jednotlivec vybere určité slovo a neustále ho opakuje, aby se koncentroval na své myšlenky. Toto cvičení má věřícího údajně připravit na vstup do kontemplativního stavu, ve kterém se ztrácí všechno rozptýlení. Cíl zahrnuje cestu do středu
bytosti a vstupu do jednoty s božskou přítomností uvnitř. Kniha Mrak neznáma napsaná neznámým autorem ve čtrnáctém století obsahuje praktické rady pro kontemplativní modlitby. Vede ty, kdo chtějí poznat tento styl modlitby, aby „si spíše vybrali jen kratičké jednoslabičné slovo raději než dvě slova. S tímto slovem skolte každý druh myšlenky pod mrak zapomnění.“ Římskokatoličtí mniši po staletí vyučovali soustřednou a kontemplativní modlitbu. V nedávné době Thomas Merton, Thomas Keating, Basil Pennington, a stejně tak i Quaker Richard Foster začali zastávat a vyučovat tisíce lidí kontemplativní duchovnosti. Jejich knihy se prodávali ve statisícových nákladech. Většina zastánců kontemplativní duchovnosti vidí skutečnou hodnotu v poznání technik východní meditace. Často přebírají učení a spisy středověkých mystiků stejně tak, jako od Hinduistů a Budhistů jako duchovních učitelů. Basil Pennington je jedním z velmi dobře známých zastánců techniky soustředných modliteb, popisuje čtyři vodítka pro jejich použití: 1. Pohodlně se posaď se zavřenýma očima, uvolni se a utiš se. Užívej si to a důvěřuj Bohu. 2. Zvol si posvátné slovo, které nejlépe vystihne tvůj upřímný záměr být v přítomnosti Pána a otevři se Jeho božským činům v tobě („Ježíš“, „Pán“, „Bůh“, „Spasitel“, „Abba“, „Pokoj“, „Duch“, „Láska“ atd.). 3. Umožni tomu slovu se jemně představit jako symbol tvého upřímného záměru být v Boží přítomnosti a otevřít se Jeho božským činům v tobě. 4. Kdykoli si začneš něco uvědomovat (myšlenky, pocity, vjemy, představy, asociace atd.) jednoduše se navrať k tebou zvolenému slovu jako ke kotvě. Penningtonovy rady pro vstup do soustředné modlitby jsou hluboce ovlivněny skupinou mnichů, kteří si ve středověku říkali Otcové pouště. Tito muži žili mnišským životem modlitby a meditace v pouštích na středním východě. Celá myšlenka sledování Otců pouště a mnichů za účelem prohloubení spirituality je úplně chybná. Ježíš řekl svým učedníkům, aby byli ve světě, ale ne ze světa (Jan 17, 15). Měli být „solí země“ a „světlem světa“ (Matouš 5, 13-14). Pavel potvrzuje tuto pravdu, když říká, že následovníci Krista by měli zářit jako „světla“ uprostřed pokřivené a zvrácené generace (Filipským 2, 15). Ježíš a jeho učedníci, žili mezi horou a zástupem. Trávili čas s Bohem, ale nezanedbávali čas strávený s lidmi. Jejich životy byli odevzdané modlitbě, ale zaměřovali se na službu. Pravá, ryzí duchovnost zahrnuje oboje, vztah s Bohem a laskavou službu Božím dětem, kterou bychom nikdy nemohli skutečně praktikovat, pokud bychom si zvolili život v izolaci. Ten, kterému sloužíme, „obcházel všechna města i vesnice, učil v jejich synagogách, hlásal evangelium království a uzdravoval každou nemoc a každou slabost v lidu.“ (Matouš 9, 35). Komentář Daniela Golemana by měl každého křesťana zastavit, než vejde do kontemplativní duchovnosti. „Meditační praktiky a pravidla pro život těchto starověkých mnichů jsou velice podobné těm z Hinduismu a Budhismu, vzdávají se bratrů mnoha království z východu.“ 8 Pojetí soustředné modlitby vyvolává mezi Kristovými následovníky vážné otázky. Používání posvátného slova k ukotvení jedné myšlenky je až podivně podobné východním mantrám. Je soustředná modlitba východním mysticismem pod pláštěm křesťanství? Ježíš se vyjádřil velmi jasně, když předával napomenutí: „Když se modlíte, neopakujte naprázdno slova jako pohané“ (Matouš 6, 7). Není neustálé opakování „posvátného slova“ přestoupením jasné Kristovy instrukce? Proč v Bibli očividně není zmínka o „soustředných modlitbách“? Starozákonní proroci, novozákonní věřící a Ježíš nám nikde nenechávají ani nepatrný náznak, který by podporoval neustálé opakování posvátného slova pro soustředění se na myšlenky v modlitbě. To by nás vážně mělo zastavit předtím, než začneme experimentovat s něčím, co by mohlo otevřít dveře satanovým klamům. Thomas Keating a Basil Pennington napsali: „Neměli bychom váhat s přijímáním ovoce starověké východní moudrosti a ‚zmocnit‘ se jí pro Krista. Samozřejmě, že ti z nás, kdo jsou kazatelé, by měli vyvinout náležité úsilí, aby se seznámili s východními technikami, tak jak to bude možné.“ 9 Tato rada by zněla Petrovi velice podivně, vždyť zvěstoval: „A v nikom jiném není záchrana; neboť není pod nebem jiného jména
daného lidem, v němž bychom měli být zachráněni.“ (Skutky 4, 12). Novozákonní věřící „nepřevraceli svět nohama vzhůru“ evangeliem, ve kterém by byla smíchaná východní filozofie a křesťanské učení. To bychom neměli dělat ani my. Novozákonní věřící nehledali způsob jak se „spojit“ s božskou přítomností uvnitř. Zaměřovali se na ukřižovaného, vzkříšeného Pána, který znovu přijde, a jejich životy byly proměněny. Thomas Merton popisuje cíl soustředné modlitby v takto: „Uprostřed naší bytosti je bod nicoty, který je netknutý hříchem a iluzemi, je to bod čisté pravdy. … Tento malý bod… je čistou Boží slávou v nás. Nachází se v každém.“ 10 Thomas Keating dodává tyto myšlenky: „Kontemplativní modlitba není nepřítomnost myšlenek, jako kdybychom od nich byli odděleni. Je to otevření mysli a srdce, těla a emocí – celé naší bytosti Bohu, je to nejdokonalejším tajemstvím za hranicí slov, myšlenek a emocí.“ 11 Je dobré si všimnout, že frází ve výše zmíněných citátech „bod nicotnosti“ a „Boží sláva je v každém z nás.“ To zní podivně jako Budhismus. Myšlenka „boha uvnitř“ přichází přímo z východního mysticismu. Keatingovo vyjádření „za hranicí slov, myšlenek a emocí“ vede k otázce přirozenosti pravé spirituality. Můžeme to definovat jako mystickou zkušenost, nebo jako život měnící vztah s Bohem, který je založen na pravdě a faktech? Biblický popis, že jsme stvořeni k Božímu obrazu, posiluje naši schopnost přemýšlení a uvažování. Neměli bychom mimořádně zpozornět, když se k nám přibližuje spiritualita, která obchází naší mysl a vede nás k závislosti na mystické zkušenosti, jako prostředku k ryzí duchovnosti? Mysticismus je čistě subjektivní. Nespoléhá se na Biblickou pravdu jako měřítko duchovnosti, ale přesouvá důraz na vlastní zkušenost. Boží slovo nám bylo dáno, aby se stalo základem naší víry. Ježíšova slova jsou tak jasná, že je není možné špatně pochopit: „ Posvěť je pravdou; tvé slovo je pravda.“ (Jan 17, 17). Co víme o Bohu, se zakládá na pravdě Jeho Slova. Důvěra v pocitové poznání, které je postaveno nad Biblický základ odvádí lidi od základů veškeré pravdy – Bible. Setkání s Bohem skrze Jeho slovo nás vede k ryzí křesťanské zkušenosti. Buďme na pozoru, pokud nás naše subjektivní prožitky, pocity a emoce nevedou ke Slovu.
Duchovní formace Duchovní formace je dalším konceptem, který vytvořil velkou diskuzi. Slova mají význam podle toho, který význam je jim stanoven a kdo to určuje. Je pojetí duchovní formace Biblické? Pokud definujeme duchovní formaci jako být zformován ke Kristovu obrazu, když meditujeme nad Božím slovem, hledáme ho při modlitbě a otevíráme svou mysl proměňující síle Ducha Svatého, určitě je to Biblické. Apoštol Pavel napomíná věřící v Římě: „A nepřipodobňujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli,“ (Římanům 12, 2). Naléhá na Filipské: „Mějte tedy v sobě to smýšlení, které bylo i v Kristu Ježíši.“ (Filipským 2, 5). Koloským říká: „Jestliže jste tedy s Kristem vstali, usilujte o to, co je nahoře, kde Kristus sedí na Boží pravici. Myslete na to, co je nahoře,“ (Koloským 3, 1-2). Ellen Whiteová nádherně vyjádřila myšlenku, že naše charaktery mají být formovány k obrazu Krista: „V Ježíši je oslaven charakter Otce a pohled na něj přitahuje. Dokud se v nás nachází Kristus – naděje slávy, charakter se zjemňuje, podmaňuje a neustále se proměňuje. Lidské srdce, které se naučilo hledět na Boží charakter, se pod vlivem Ducha Svatého může stát svatou harfou, která bude vysílat božskou melodii.“12 Pokud používáme pojem duchovní formace k popisu kontemplativní spirituality, soustředných modliteb a náboženské zkušenosti založené na mystice, a ačkoli její zastánce může být upřímný, určitě se nejedná o Biblické učení. Pokud duchovní formací myslíme smíchání meditativních technik od nekřesťanských mnichů a knězů s Biblickými myšlenkami, abychom dosáhli určitého druhu duchovní jednoty s takzvanou božskou jiskrou uvnitř nás; potom je to celé nebiblické.
Výjimečnost Adventismu Jedinečnost Adventismu spočívá v poznání velkého sporu mezi Kristem a Satanem. Satan bude vytvářet padělek duchovní zkušenosti, jako protiklad ke stálému prohlubování poznání Krista skrze Jeho Slovo a proti každému bližšímu vztahu s Ním. Adventisté sedmého dne věří, že v závěrečném konfliktu nad Božím zákonem Jeho lid, zachráněný Jeho milostí, a proměněn Jeho láskou zjeví Jeho soucitný charakter před očima celého světa a vesmíru. Bůh bude mít v době konce lid, který bude toužit být jako Ten, kterého nejvíce obdivují, lid, který touží po něčem mnohem hlubším, než je mystická zkušenost založená na subjektivních pocitech, nebo na druhé straně na zákonickém formalismu, který je založen na intelektuálním souhlasu s pravdou učení. Slova apoštola Jana budou ohnivě tlouci v jejich srdcích: „Milovaní, nyní jsme děti Boží; a ještě se neukázalo, co budeme. Víme však, že až se zjeví, budeme mu podobni, protože ho uvidíme takového, jaký je.“ (1. Janův 3, 2) 1 Ellen G. White, Conflict and Courage (Washington, DC: Review and Herald Pub. Assn., 1970), 28. 2 White, Counsels on Diet and Foods (Washington, DC: Review and Herald Pub. Assn., 1976), 89. 3 All Bible references are quoted from the New King James Version. 4 White, The Ministry of Healing (Mountain View, CA: Pacific Press Pub. Assn., 1942), 58. 5 White, “Our Great Treasure-House,” Signs of the Times, April 4, 1906. 6 White, Child Guidance (Washington, DC: Review and Herald Pub. Assn., 1954), 507. 7 White, The Desire of Age (Mountain View, CA: Pacific Press Pub. Assn., 1940), 83. 8 Daniel Goleman, The Meditative Mind (Los Angeles: Tarcher/ Putnam Inc., 1988), 53. 9 Thomas Keating and Basil Pennington, Finding Grace at the Gate (Petersham, MA: St. Bede’s Pub., 1978), 5, 6. 10 Thomas Merton, Conjectures of a Guilty Bystander (New York: Doubleday Publishers, 1989), 157, 158. 11 See Keating, Open Mind, Open Heart (New York: The Continuum International Publishing Group), 18–23. 12 White, “Christ Our Hope,” Signs of the Times, August 24, 1891.
Mark A. Finley
[zdroj]: https://gcmin-rnr.s3.amazonaws.com/cdn/ministrymagazine.org/issues/2012/issues/MIN201208.pdf#page=6
Český překlad článku od Dereka Morrise ze stejného časopisu: http://knihy.8u.cz/clanky/vsechno-dukladne-zkoumejte-derek-morris.pdf Video o Biblické spiritualitě ze setkání ASI: https://www.youtube.com/watch?v=fzsbLqYAXQ&feature=youtu.be&t=11m28s
