Objednatel: Pardubický kraj Komenského náměstí Pardubice. kolektiv Projektového střediska Hradec Králové

Generel cyklodopravy Pardubického kraje

Objednatel: Pardubický kraj Komenského náměstí 125 532 11 Pardubice Zhotovitel:

SURPMO, a.s. Projektové středisko Hradec Králové Třída ČSA 219 500 03 Hradec Králové

Vedoucí Projektového střediska:

Ing.arch. Alena Koutová

Řešitelský tým:

kolektiv Projektového střediska Hradec Králové RNDr. Václav Hovorka, externí expert – Klub českých turistů

Spolupráce:

příslušné odbory Krajského úřadu Pardubického kraje svazky obcí (dobrovolná sdružení obcí, mikroregiony) na území Pardubického kraje města a obce Pardubického kraje Lubomír Škvára – předseda oblasti KČT Pardubického kraje

Všem výše uvedeným subjektům za vstřícnou spolupráci, poskytnutí podkladů a jejich náměty a připomínky, které uplatnily při projednávání konceptu řešení tohoto dokumentu, děkujeme.

1


OBSAH ELABORÁTU:

1.

PRŮVODNÍ ZPRÁVA Textová a tabulková část

2.

GRAFICKÁ ČÁST 2.1.

Grafická příloha

(1 : 125 000)

2.2.

Grafická příloha

(1 : 50 000)

2


OBSAH PRŮVODNÍ ZPRÁVY

I.

Úvod............................................................................................................ 4

II.

Metodika zpracování ................................................................................ 6

III.

Základní systém cyklotras Pardubického kraje .................................... 9

IV.

Cyklostezky Pardubického kraje ……………………………………..37

V.

Návrh opatření a etapizace jejich realizace .......................................... 69

VI.

Použité podkladové materiály ............................................................... 73

3


I.

ÚVOD

Zdravý způsob života spolu s potřebou kompenzovat stresující podmínky moderní doby vedly ke zvýšené oblibě cyklistiky v posledních letech. Široká nabídka jízdních kol umožnila v příznivých terénních podmínkách i zvyšený zájem o dojíždění na kole do škol, či zaměstnání. Snaha o aktivnější trávení volného času pak přispěla k rychlému rozvoji cykloturistiky. Prudký nárůst automobilů však omezil možnosti bezpečné jízdy na kole na některých silnicích republiky, proto vyvolal potřebu stanovit síť vhodných komunikací použitelných pro bezpečnou jízdu na kole. Omezené finanční prostředky, nutné jak pro pořízení cyklistického značení, tak i pro výstavbu samostatných cyklostezek, si proto vynutily nutnost stanovení hierarchizace navrhovaných a budovaných cyklotras. Zpracováním Generelu cyklodopravy, který zeviduje současný stav, provede hierarchizaci cyklotras a zajistí propojení Pardubického kraje nejen s ostatním územím republiky, ale současně začlení systém cyklotras kraje do sítě mezinárodních středoevropských cyklotras, byla pověřena inženýrská a projektová společnost SURPMO a.s., Atelier Hradec Králové.

Zadání: Zpracovatel při plnění zadaného úkolu vycházel: -

z metodiky Klubu českých turistů, který je pověřen celostátní evidencí cyklotras, zajišťuje metodickou pomoc při jejich vytyčování a značení a po jejich realizaci se stará o údržbu značení;

-

z požadavků mikroregionů, ležících na území kraje, z jejich návrhů a z jimi již realizovaných cyklotras;

-

z potřeby napojení cyklotras na již realizované, či připravované cyklotrasy sousedních krajů;

-

z nutnosti začlenění kraje do systému evropských cyklotras;

-

z požadavku zajistit bezpečnost cyklistů maximálně možným odklonem cyklistické dopravy od automobilového provozu a to nejen vedením cyklotras po silnicích málo zatížených automobilovým provozem, ale převedením cyklodopravy na samostatné cyklostezky.

Obsah: Ve smyslu požadavků zadavatele obsahuje výsledný Generel cyklodopravy: ▪

textovou část: - vysvětlení metodiky značení a hierarchizace cyklotras; - rozdělení cyklotras kraje do tří kategorií a jejich stručnou charakteristiku, doplněnou tabulkovým přehledem jednotlivých cyklotras;

4


- obecnou charakteristiku a zásady výstavby cyklostezek, určených pro jízdy na kole; - souhrn vybudovaných a připravovaných cyklostezek na území kraje, včetně doporučení na výstavbu dalších cyklostezek. ▪

grafickou část, obsahující výslednou mapu zobrazující cílový stav základního systému cyklotras kraje. Páteřní systém cyklodopravy kraje je v grafické části doplněn zákresem všech cyklotras, registrovaných Klubem českých turistů.

V závěru Generelu jsou podrobně uvedeny všechny podkladové materiály, použité při zpracování pasportu.

5


II.

METODIKA ZPRACOVÁNÍ

Garantem značení a kategorizace cyklotras se stal Klub českých turistů. Ten při stanovení jednotlivých kategorií vycházel nejen z podmínek České republiky, ale i z potřeby začlenění cyklotras republiky do mezistátní sítě cyklotras střední Evropy. Metodika KČT rozděluje cyklistické trasy na dvě základní skupiny - cyklotrasy a cykloturistické trasy. Současně předpokládá využití cyklotrasy běžnými koly, cyklisty všech věkových kategorií. Cyklotrasou se rozumí cesta vedená po silnici, která je z hlediska bezpečnosti silničního provozu vhodná pro cyklistický provoz, nebo která využívá místní komunikaci s povrchem, umožňujícím bezpečné projetím běžným kolem. Značení těchto cyklotras je prováděno jednotně cykloznačkami, schválenými vyhláškou Ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb. Těmito značkami jsou, ve smyslu § 13, odst. 1, písm. aa), vyhl. č. 30/2001 Sb., informativní značky směrové: č. IS 19 a, b, c, d, informující o směru a případně i o vzdálenosti v kilometrech k vyznačeným cílům a o číslu cyklotrasy,

IS 19a

IS 19b

IS 19c

IS 19d

č. IS 20 - Návěst před křižovatkou pro cyklisty,

IS 20 č. IS 21a, b, c - Směrová tabulka pro cyklisty:

IS 21a

IS 21b

IS 21c

Cykloturistickou trasou se rozumí cesta vedená v terénu převážně po místních komunikacích, polních a lesních cestách, příp. stezkách a to zpevněných i nezpevněných, které jsou z hlediska ochrany přírody a krajiny vhodné pro cyklistický provoz. Silnice jsou používány jen v případech, kdy není v požadovaném směru možno použít jinou vhodnou cestu. Značení cykloturistických tras je prováděno cykloturistickými značkami, kterými jsou: směrovka, pásová značka a směrová tabulka. 6


směrovka

pásová značka

směrová tabulka

Tyto značky jsou obdobou pěších turistických značek, od nichž se liší pouze velikostí (14 x 14 cm) a skladbou barev (vodící proužky barvy cykloturiské trasy jsou žluté, na rozdíl od pěší turistické značky, kde jsou bílé). Pasport cyklotras kraje zahrnuje do základního systému cyklodopravy cykloturistické trasy jen výjiměčně, a to v oblasti Suchého vrchu. Samostatným prvkem cyklistické dopravy jsou cyklostezky. Ty jsou tvořeny samostatnou komunikací, určenou pro cyklistický provoz, případně umožňující současný pěší a cyklistický provoz. Jejich označení stanoví vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb. Zpravidla jsou vedeny v souběhu se silniční komunikací, zatíženou nadměrným automobilovým provozem a proto nevhodnou až nebezpečnou pro použití cyklistou. Po takto vybudované cyklostezce pak může být a obvykle je vedena cyklotrasa, značená cykloznačkami. Vybudování cyklostezky je poměrně značně administrativně i finančně náročné. Může být realizována pouze po úspěšně absolvovaném územním a stavebním řízení. Z výše uvedených důvodů jsou proto cyklostezky přednostně navrhovány tam, kde jejich realizace umožní víceúčelové využití. To znamená, že budou používány nejen pro krátkodobou a vícedenní cykloturistiku, ale současně budou sloužit pro dojíždění do zaměstnání, školy, či za zábavou. Pro účely generelu - stanovení hierarchizace základního systému cyklotras Pardubického kraje byly, při zachování základního metodického systému KČT, definovány jednotlivé kategorie cyklotras takto: ▪

Evropské cyklotrasy Cyklotrasy vedoucí a propojující území a větší města středoevropských států. Jsou vedeny po komunikacích se zpevněným povrchem, většinou silnicích III. třídy s malým automobilovým provozem, dobře sjízdných běžnými turistickými koly. Jejich vedení terénem je voleno tak, aby nepřekonávaly velké výškové rozdíly a mohly je tak využívat i cyklisté s menší fyzickou zdatností. Jejich značení je provedeno silničními cykloznačkami.

▪

Nadregionální cyklotrasy Nadregionální cyklotrasy vytvářejí na celostátní úrovni základní síť cyklotras. Umožňují propojení krajů, významných rekračních oblastí s velkými městy a koncentracemi osídlení. Zajišťují také napojení těchto cyklotras na významné turistické cíle sousedního Polska, příp. na významné polské cyklistické trasy, vybudované polskou stranou v pohraničí wroclawského vojvodství. Jsou vedeny po komunikacích se zpevněným povrchem (většinou silnice III. třídy, místní komunikace apod.), které mohou bez potíží využít majitelé běžných turistických kol. Jejich značení je provedeno silničními cykloznačkami.

7


▪

Regionální cyklotrasy Doplňují síť obou výše uvedených kategorií tak, aby zajistily jejich propojení. Spojují zajímavá místa a města kraje. Používají silnice III. třídy a komunikace se zpevněným i nezpevněným povrchem. Jsou sjízdná běžnými typy kol, některé nezpevněné úseky však mohou být obtížněji využitelné pro cyklistu, jedoucího na silničním kole. Jejich značení je provedeno většinou silničními cykloznačkami, v některých případech i barevnýmí, pásovými cykloznačkami.

Území pardubického kraje je poměrně dobře a hustě pokryto cyklotrasami a cykloturistickými trasami. Kromě výše definovaných tras řadíme ostatní trasy do ostatních, místních cyklotras a cykloturistických tras. Jejich charakter a účel nesplňuje požadavky kladené na cyklotrasy základního systému cyklotras kraje. Jsou vyznačovány pro zpřístupnění památkově a přírodně zajímavých míst kraje. Návrh a realizace jakékoliv místní trasy je závislá na aktivitě té které obce, města, či sdružení obcí. Při jejich tvorbě by však měl být vždy zachován princip napojení místní cyklotrasy, nebo cykloturistické trasy na některou z cyklotras základního systému kraje. Do textové části Generelu není samostatně zahrnuta žádná místní cyklotrasa, ani cykloturistická trasa. Pro vytvoření uceleného obrazu o pokrytí území Pardubického kraje cyklotrasami a cykloturistickými trasami jsou tyto trasy zakresleny do grafické části Generelu (bez uvedení registračního čísla Klubu českých turistů příslušné cyklotrasy, resp. cykloturistické trasy).

8


III.

ZÁKLADNÍ SYSTÉM CYKLOTRAS PARDUBICKÉHO KRAJE

Podpora bývalých okresních úřadů v Pardubickém kraji rozvoji cyklodopravy, resp. vyznačování cyklotras a spolupráce s Klubem českých turistů v této oblasti v 2. polovině 90. letech 20. století umožnila pokrýt území Pardubického kraje poměrně rovnoměrnou sítí vyznačených cyklotras a cykloturistických tras. Proto je nyní možno vyhodnotit dosažený stav a po jeho analýze stanovit hlavní směry cyklotras, které vytvoří významově rozlišenou soustavu plně propojitelnou jak v rámci České republiky, tak i přihlížející k rekreačnímu potenciálu sousedního polského Kladska. Ukončená analýza umožnila přijmout dílčí závěry, doporučující další postup v podpoře cyklodopravy: ▪ ▪

▪ ▪

▪ ▪

současná síť cyklotras je v Pardubickém kraji dostatečná; napojení cyklotras na Královéhradecký, Olomoucký, Jihomoravský kraj a kraj Vysočina je dostatečně zajištěno. Jedinou cyklotrasou, která by doplnila spojení s Chlumeckem (Královéhradecký kraj), je návrh na vyznačení cyklotrasy z Kladrub nad Labem do Chlumce nad Cidlinou; propojení s územím Středočeského kraje je možné realizovat až po stanovení, resp. vyznačení cyklotras v okresech Kutná Hora a Kolín; na území Pardubického kraje již byly realizovány některé projekty samostatných cyklostezek a to nejen v území měst (nejucelenější systém výrazně umožňující bezpečí cyklistů realizuje město Pardubice), ale i mimo městskou zástavbu; hlavní pozornost a podpora cyklodopravě by měla směřovat do výstavby a rozšiřování počtu samostatných cyklostezek; propojení s územím polského Kladska by mělo být provedeno v dohodě s Královéhradeckým a Olomouckým krajem na české straně a wroclawským vojvodstvím na polské straně. Při této dohodě by mělo být již v předstihu zohledněno předpokládané přistoupení (nejpozději v r. 2007) obou států do tzv. schöngenského prostoru.

Inventarizace již vyznačených cyklotras v Pardubickém kraji, v krajích sousedících i v polském příhraničí, materiály evidence Klubu českých turistů, jednání s orgány veřejné správy (jejich útvary zabývajícími se cestovním ruchem) a konzultace se sdruženími obcí, vlastní průzkumy a rozbory, určily podobu Generelu základní sítě cyklotras Pardubického kraje. Textová část obsahuje stručný popis a charakteristiku každé jednotlivé trasy, v jejímž závěru je tabulkový přehled popisované trasy, včetně informace o provedeném, či neprovedeném značení cyklotras a evidenčních číslech cyklotras, tvořících každou jednotlivou trasu základního systému cyklodopravy Pardubického kraje. Každá jednotlivá trasa systému je pojmenována buď vžitým a používaným jménem, nebo určením koncových míst, která spojuje. Navrhované doplnění základního systému cyklotras (tj. doporučované doplnění sítě – cyklotrasa Kladruby nad Labem – Chlumec nad Cidlinou, zatím bez evidenčního čísla KČT) je uváděno pod jménem výchozího a koncového bodu cyklotrasy.

9


EVROPSKÉ CYKLOTRASY: Praha – Brno – (Vídeň) Středně těžký úsek páteřní, republikové cyklotrasy překonává výškově výraznější modelaci předhůří Železných hor a Vysočiny. Výraznější výškové převýšení je v jižním konci Pardubického kraje – ze 700 m n.m., Vortovský vrch, na 550 m n.m. Hlinsko. Úsek mezi Trhovou Kamenicí a Sečí vede po bočním hřebenu Železných hor, což zvyšuje jeho fyzickou obtížnost. Přeložení cyklotrasy do údolí Chrudimky by bylo možné v případě vybudování samostatné cyklotrasy, podél stávající a zejména v letním období hodně frekventované silnice II. třídy Trhová Kamenice – Seč. Výškový rozdíl mezi oběma koncovými body cyklotrasy na území kraje (Ronov nad Doubravou, Vortovský vrch) činí 450 m. (Praha) – Ronov nad Doubravou – Vortovský vrch – (Brno – Vídeň) EVIDENČNÍ ČÍSLO KČT CYKLOTRASY

LOKALITA

ZNAČENÍ provedeno průběžná celková (ano/ne) DÉLKA v km

Ronov nad Doubravou

0

0

ano

Závratec

4,5

4,5

ano

Starý Dvůr

3,5

8

ano

Žďárec u Seče

5

13

ano

Seč

2

15

ano

Hoješín

5

20

ano

Modletín

8,5

28,5

ano

Horní Bradlo

3

31,5

ano

2

33,5

ano

Polom

4,5

38

ano

Trhová Kamenice

4,5

42,5

ano

Dřevíkov

4

46,5

ano

Všeradov

2

48,5

ano

Vítanov

4

52,5

ano

Hlinsko

3

55,5

ano

Hamry

4

59,5

ano

EVROPSKÁ

silniční značení

POZNÁMKA

Přichází ze Středočeského kraje; ve Středočeském kraji není cyklotrasa vyznačena

Úsek Hoješín – Modletín prochází územím kraje Vysočina

1 Velká Střítež

Úsek Velká Střítež – Polom prochází územím kraje Vysočina

10


(Praha) – Ronov nad Doubravou – Vortovský vrch – (Brno – Vídeň) EVIDENČNÍ ČÍSLO KČT CYKLOTRASY

1

LOKALITA


Vortová

3

62,5

ano

Vortovský vrch

3

65,5

ano

CELKEM

EVROPSKÁ


POZNÁMKA

Pokračuje dále do Jihomoravského kraje

65,5

11


(Žitava) – Hradec Králové – Břeclav – (Vídeň) – Žitavská cyklotrasa Střední část dálkové cyklotrasy, která je v severní části nenáročná s velmi malými výškovými rozdíly. Středně těžký terén přináší až úsek od Litomyšle po hranici kraje (Svitavsko a Moravskotřebovsko), kam zasahuje zvlněná modelace Svitavské, Českotřebovské a Podorlické vrchoviny. Trasa vyznačena silničními cykloznačkami. Po dohodě s Královéhradeckým krajem je celá tato trasa (od německých až po rakouské hranice) navrhována na zařazení do nejvyšší evropské kategorie. Číselný kód celé cyklotrasy zůstává beze změny, tzn., že nejsou v současné době sjednocovány úseky registrované pod různými čísly, a to ani v Pardubickém, ani v Královéhradeckém kraji.

Žitavská cyklotrasa EVIDENČNÍ ČÍSLO KČT CYKLOTRASY

181

182

506

LOKALITA

EVROPSKÁ


Bělečko

0

0

ano

Vysoké Chvojno

5,5

5,5

ano

Staré Holice

4,5

10

ano

Horní Jelení

6

16

ano

Běstovice

13

29

ano

Choceň

2,5

31,5

ano

Vračovice

6

37,5

ano

Sloupnice

6

43,5

ano

Litomyšl

7

50,5

ano

Strakov

4

54,5

ano

Janov

3,5

58

ano

Opatovec

9

67

ano

Dětřichov

4,5

71,5

ano

Kunčina

9

80,5

ano

Moravská Třebová

5

85,5

ano

Radkov

8

93,5

ano

Městečko Trnávka

4

97,5

ano


POZNÁMKA

Přichází z Královéhradeckého kraje; značení v Královéhradeckém kraji v přípravě

12


Žitavská cyklotrasa EVIDENČNÍ ČÍSLO KČT CYKLOTRASY

LOKALITA

EVROPSKÁ

ZNAČENÍ provedeno průběžná celková (ano/ne)


DÉLKA v km

Chornice

7

104,5

ano

Biskupice

3

107,5

ano

Jaroměřice

3

110,5

ano

Nový Dvůr

3,5

114

ano

POZNÁMKA

505

CELKEM

Pokračuje do území Jihomoravského kraje

114

13


(Hamburk) – Labské Chrčice – Bukovina nad Labem – (Špindlerův Mlýn) – Labská stezka Rovinatý úsek Labské stezky je veden převážně po vedlejších silnicích III. třídy. V některých úsecích (u Labské Chrčice, Břehů) je sveden co nejblíže k řece Labi po polních cestách – ze mokra obtížněji sjízdný. Tyto úseky lze objet po silnici. Bezpečný průjezd Pardubicemi umožňuje městský systém cyklodopravy. Ve výhledu je navrhováno v úseku Pardubice – Opatovice nad Labem – (Hradec Králové) vybudování samostatné cyklostezky, vedoucí po břehu Labe. Po realizaci cyklostezky bude v tomto úseku Labská stezka převedena ze silnice III. tř. na tuto komunikaci určenou pouze pro cyklistickou dopravu. Labská stezka je na území Pardubického kraje vyznačena silničními cykloznačkami.

Labská stezka EVIDENČNÍ ČÍSLO KČT CYKLOTRASY

24

EVROPSKÁ

průběžná

celková

ZNAČENÍ provedeno (ano/ne)

Labské Chrčice hranice kraje

0

0

ano

Selmice

2

2

ano

Kladruby nad Labem

3,5

5,5

ano

Břehy

5

10,5

ano

Valy

6

16,5

ano

Lány na Důlku

5

21,5

ano

Srnojedy

3,5

25

ano

Pardubice, zámek

5

30

ano

Ráby

4

34

ano

Němčice

2

36

ano

Bukovina hranice kraje

5

41

ano

LOKALITA

CELKEM

DÉLKA v km


POZNÁMKA

Přichází ze Středočeského kraje

Pokračuje do území Královéhradeckého kraje

41

14


NADREGIONÁLNÍ CYKLOTRASY

Českomoravská cyklotrasa Cyklotrasa, procházející napříč od severovýchodu k jihovýchodu celým územím kraje, je tvořena koncovou částí trasy č. 52, přicházející z Olomouckého kraje, z Jesenicka. V této části překonává značně členitý terén podhůří Králického Sněžníku a Orlických hor. Střední část, tvořená cyklotrasou č. 18, překonává již méně výškově členité Poorličí a směřuje do nižší, západní části Vysočiny. Za Hlinskem, pod číslem 16 přechází do kraje Vysočina. V úseku Choceň – Vysoké Mýto využívá dokončenou část cyklostezky Choceň – Vysoké Mýto (do Dvořiska). Po dokončení celé cyklostezky bude možno zkrátit trasu vypuštěním dnešní zajížďky přes Sruby. Českomoravská stezka propojuje v celorepublikovém systému sever Moravy s jihem Čech. Středně obtížná trasa, jejíž koncové části, díky stoupající nadmořské výšce, vyžadují zdatnější fyzickou kondici cyklisty.

Českomoravská stezka EVIDENČNÍ ČÍSLO KČT CYKLOTRASY

LOKALITA

NADREGIONÁLNÍ



DÉLKA v km

Horní Hedeč

0

0

ano

Králíky

7,5

7,5

ano

Dolní Lipka ČD

3

10,5

ano

Lichkov

5

15,5

ano

Mladkov

2

17,5

ano

České Petrovice

6

23,5

ano

Klášterec nad Orlicí

5,5

29

ano

Žamberk

8

37

ano

Písečná

6,5

43,5

ano

České Libchavy

8,5

52

ano

Hemže

10,5

62,5

ano

Choceň

2

64,5

ano

Vysoké Mýto

7

71,5

ano

8,5

80

ano

POZNÁMKA

Přichází z Olomouckého kraje

52

18

Řepníky

15


Českomoravská stezka EVIDENČNÍ ČÍSLO KČT CYKLOTRASY

18

16

LOKALITA

NADREGIONÁLNÍ


Luže

6

86

ano

Předhradí

8,5

94,5

ano

Skuteč

3

97,5

ano

Raná

6,5

104

ano

Hlinsko

7

111

ano

Studnice

3

114

ano

Košinov, hranice kraje

4,5

118,5

ano

CELKEM


POZNÁMKA

Pokračuje do území kraje Vysočina

118,5

16


Borohrádek, Vodní tůň (Královéhradecký kraj) – Horní Jelení – Rostejn – (Chotěboř, kraj Vysočina) Cyklotrasa tvořená 4 částmi propojuje Rychnovsko (Královéhradecký kraj) s Chotěbořskem (kraj Vysočina) Severní část trasy od přírodní památky Vodní tůň po Chrudim prochází rovinatým územím. Od Chrudimě postupně stoupá až k hřebenu Železných hor, který překonává u Seče, odkud klesá do údolí Doubravy. Úsek od Chrudimě, přes Železné hory k Drhotínu je středně obtížný, zbytek trasy lehký, fyzicky nenáročný.

Borohrádek, Vodní tůň (Královéhradecký kraj) – Horní Jelení – Rostejn – (Chotěboř, kraj Vysočina) EVIDENČNÍ ČÍSLO KČT CYKLOTRASY

průběžná

celková


Vodní tůň

0

0

ano

Horní Jelení

5

5

ano

Horní Roveň

8

13

ano

Moravany

7

20

ano

Dvakačovice

5

25

ano

Chrudim

10,5

35,5

ano

Sobětuchy

4,5

40

ano

Hrbokov

11,5

51,5

ano

Seč

5

56,5

ano

Drhotín

5

61,5

ano

Chuchel, hranice kraje

1,5

63

ano

LOKALITA

DÉLKA v km

NADREGIONÁLNÍ


POZNÁMKA

Přichází z Královéhradeckého kraje

4158 4239

4111

5127

CELKEM

Pokračuje do území kraje Vysočina; do Malče (7,5 km), odkud po cyklotrase 4157 do Chotěboře (6,5 km)

63

17


Přibyslav (kraj Vysočina) – Rychtářka – Kameničky – Chrast u Chrudimě – Dašice – Hrachoviště – Vysoká nad Labem (Královéhradecký kraj) Propojení Posázevské stezky s Labskou stezkou zajišťuje cyklotrasa vedená po málo frekventovaných silnicích III. třídy a místních zpevněných komunikacích. Z Českomoravské vysočiny, z výšky 600 m n.m., poklesá k Chrastu u Chrudimě (300 m n.m.) a dále do Vysoké nad Labem (230 m n.m.). Je složena de dvou cyklotras – 4122 a 4120 a vyznačena silničním cykloznačením. (Přibyslav, kraj Vysočina) – Rychtářka – Kameničky – Chrast u Chrudimě – Dašice – Hrachoviště – (Vysoká nad Labem, Královéhradecký kraj) EVIDENČNÍ ČÍSLO KČT CYKLOTRASY

4122

LOKALITA


Rychtářka

0

0

ano

Vortovský vrch

6

6

ano

Kameničky

5

11

ano

Dědová

3

14

ano

Vojtěchov

4

18

ano

Oldřetice

3,5

21,5

ano

Prosetín

4

25,5

ano

Skála

5,5

31

ano

Horecký rybník

4

35

ano

Chrast u Chrudimě

1,5

36,5

ano

Řestoky

3

39,5

ano

Hrochův Týnec

5

44,5

ano

Kostěnice

5

49,5

ano

Dašice

4,5

54

ano

Časy

5,5

59,5

ano

Dolní Ředice

3,5

63

ano

Chvojenec

4

67

ano

Hrachoviště

3

70

ano

NADREGIONÁLNÍ


POZNÁMKA

Přichází z kraje Vysočina

4120

CELKEM

Pokračuje po území Královéhradeckého kraje; do Vysoké nad Labem (6 km)

70

18


(Potštejn, Královéhradecký kraj) – Sudslava – Bohuňov – (Letovice, Jihomoravský kraj) Cyklotrasa spojující Orlickou stezku v Královéhradeckém kraji s Orlickoústeckem, Svitavskem a severním předpolím Moravského krasu, Letovickem v Jihomoravském kraji. Po překonání rozvodí Tiché a Divoké Orlice (středně těžký úsek) pokračuje rovinatým údolím Tiché Orlice a Třebovky k Novému rybníku. Zde lehký terén přechází ve středně těžkou část zvlněného Svitavska, aby pokračovala do terénně náročnějšího Letovicka.

(Potštejn, Královéhradecký kraj) – Sudslava – Bohuňov – (Letovice, Jihomoravský kraj) EVIDENČNÍ ČÍSLO KČT CYKLOTRASY

4046

4061

4033

4022

4201

LOKALITA


Sudslava

0

0

ano

Dolní Rozsocha

4,5

4,5

ano

Ústí nad Orlicí

8,5

13

ano

Dlouhá Třebová

7

20

ano

Česká Třebová

3,5

23,5

ano

U Antoníčka

8,5

32

ano

Český Lačnov

6,5

38,5

ano

Svitavy

6

44,5

ano

Hradec nad Svitavou

6,5

51

ano

Banín

8

59

ano

Vítějeves

7

66

ano

Bohuňov, hranice kraje

4

70

ano

CELKEM

NADREGIONÁLNÍ


POZNÁMKA

Přichází z Královéhradeckého kraje; z Potštejna na hranici kraje 7,5 km

Pokračuje po území Jihomoravského kraje; do Letovic (11 km) po cyklotrase 5160

70

19


(Bouzov, Olomoucký kraj) – Městečko Trnávka – Bystré – (Jimramov, kraj Vysočina) Cyklotrasa, procházející jihovýchodní částí kraje, zajišťuje propojení Olomouckého kraje, Zábřežska se Žďárskými vrchy, Jimramovem. Středně obtížná, při překonávání rozvodí Třebůvky, Svitavy, Křetínky, Svratky až těžká trasa.

(Bouzov, Olomopucký kraj) – Vranová Lhota – Bystré – (Jimramov, kraj Vysočina) EVIDENČNÍ ČÍSLO KČT CYKLOTRASY

512

104

LOKALITA


Vranová Lhota, hranice kraje

0

0

ano

Vranová Lhota

4

4

ano

Městečko Trnávka

10,5

14,5

ano

Křenov

8,5

23

ano

Brněnec

12

35

ano

Starý Svojanov

10

45

ano

Svojanov

2,5

47,5

ano

Hamry

5,5

53

ano

Bystré

3

56

ano

Bystré, hranice kraje

2

58

ano

CELKEM

58

NADREGIONÁLNÍ


POZNÁMKA

Pokračuje do Jimramova (12 km) po území kraje Vysočina

20


Cyklotrasa Orlické hory – Jizerské hory Územím Pardubického kraje vede pouze koncová část trasy. Velice náročná cyklotrasa ve své celé délce překonává již na svém počátku 150 m výškový rozdíl mezi Českými Petrovicemi a Zemskou bránou. Silniční značení bude osazeno současně s připraveným značením této cyklotrasy v Orlických horách (Královéhradecký kraj). V současné době je celá část této cyklotrasy vyznačena barevným, červeným, pásovým cykloznačením cklotrasy 4071, která je v této části vedena v souběhu s cyklotrasou č. 22.

Orlické hory – Jizerské hory EVIDENČNÍ ČÍSLO KČT CYKLOTRASY

LOKALITA

NADREGIONÁLNÍ


České Petrovice

0

0

ne

Zemská brána

4

4

ne


POZNÁMKA

22 CELKEM

Pokračuje po území Královéhradeckého kraje

4

21


REGIONÁLNÍ CYKLOTRASY

Třemošnice – Spačice – (Uhelná Příbram, kraj Vysočina) Cyklotrasa zajišťuje propojení západní části Železných hor se severozápadem kraje Vysočina. Středně obtížná trasa, ležící svou převážnou částí v kraji Vysočina.

Třemošnice – Spačice – (Uhelná Příbram, kraj Vysočina) EVIDENČNÍ ČÍSLO KČT CYKLOTRASY

4153

LOKALITA

DÉLKA v km průběžná celková


Třemošnice

0

0

ano

Běstvina

5

5

ano

Spačice

2

7

ano

CELKEM

REGIONÁLNÍ


POZNÁMKA

Pokračuje do Uhelné Příbramě (6,5 km) územím kraje Vysočina

7

Běstvina – Pařížov – (Vilémov, kraj Vysočina) Cyklotrasa zajišťuje propojení Běstviny se severozápadem kraje Vysočina. Středně obtížná trasa, ležící svou převážnou částí v kraji Vysočina.

Běstvina – Pařížov – (Vilémov, kraj Vysočina) EVIDENČNÍ ČÍSLO KČT CYKLOTRASY

LOKALITA



Běstvina

0

0

ano

Pařížov

2,5

2,5

ano

5127 CELKEM

REGIONÁLNÍ


POZNÁMKA

Pokračuje do Vilémova (4 km) územím kraje Vysočina

2,5

22


Bukovina – Vysoké Mýto Nenáročná cyklotrasa vedená rovinatým územím okolí řeky Loučné, propojuje Vysokomýtsko se středním Polabím. V Lánech u Dašic odbočuje cyklotrasa č. 4193 do Pardubic (11 km), kde je vedena městským systémem cyklostezek k hlavnímu nádraží ČD.

Bukovina – Vysoké Mýto EVIDENČNÍ ČÍSLO KČT CYKLOTRASY

LOKALITA

REGIONÁLNÍ


Bukovina

0

0

ano

Újezd

4

4

ano

Dražkov

4

8

ano

Sezemice

3

11

ano

Dašice

8

19

ano

Čeradice

8

27

ano

Vraclav

9

36

ano

Vysoké Mýto

6

42

ano


POZNÁMKA

4125

4192

CELKEM

42

Vysoká nad Labem (Královéhradecký kraj) – Břehy Lehká, nenáročná cyklotrasa, sledující technickou památku – tok Opatovického kanálu.

Vysoká nad Labem – Břehy EVIDENČNÍ ČÍSLO KČT CYKLOTRASY

LOKALITA

4039

Vysoká nad Labem Opatovice nad Labem

REGIONÁLNÍ



DÉLKA v km

0

0

ano

2,5

2,5

ano

POZNÁMKA

23


Vysoká nad Labem – Břehy EVIDENČNÍ ČÍSLO KČT CYKLOTRASY

4039

4040

4039

LOKALITA

REGIONÁLNÍ


Čeperka

3,5

6

ano

Staré Ždánice

5

11

ano

Lázně Bohdaneč, Bohdanečské rybníky

7

18

ano

Neratov

2

20

ano

Břehy, Výrov

5

25

ano


POZNÁMKA

25

CELKEM

Třemošnice – Pardubice Cyklotrasa v části od Heřmanova Městce do Pardubic nenáročná, je vedena rovinatým Polabím. Od Heřmanova Městce do Třemošnice středně těžká, je vedena severním, zvlněním předhůřím Železných hor.

Třemošnice – Pardubice EVIDENČNÍ ČÍSLO KČT CYKLOTRASY

4127

4182

LOKALITA

REGIONÁLNÍ


Třemošnice

0

0

ano

Peklo

3

3

ano

Starý Dvůr

1

4

ano

Vyžice

7,5

11,5

ano

Heřmanův Městec

6,5

17

ano

Nákle

2

19

ano

Jezbořice

3,5

22,5

ano

Pardubice, zámek

11

33,5

ano

CELKEM


POZNÁMKA

33,5

24


Chrudim – Přelouč – Břehy, Labská stezka Lehká, nenáročná cyklotrasa, vedená mírně zvlněným terénem umožňuje přímé propojení Chrudimě s Přeloučí a Labskou stezkou (v Břehách).

Chrudim – Přelouč – Břehy, Labská stezka EVIDENČNÍ ČÍSLO KČT CYKLOTRASY

LOKALITA


Chrudim

0

0

ano

Markovice

4

4

ano

Lukavec

7

11

ano

Jeníkovice

1,5

12,5

ano

Svinčany

2,5

15

ano

Choltice

2

17

ano

Poběžovice

3

20

ano

Lipoltice

3

23

ano

Brloh

3,5

26,5

ano

Mokošín

1,5

28

ano

Přelouč

2,5

30,5

ano

Břehy

2

32,5

ano

REGIONÁLNÍ


POZNÁMKA

4181

4127

4130

4039 CELKEM

32,5

25


Chrudim – Trhová Kamenice Středně obtížná cyklotrasa spojující Chrudim s evropskou cyklotrasou Praha – Brno Vídeň

Chrudim – Trhová Kamenice EVIDENČNÍ ČÍSLO KČT CYKLOTRASY

4113

LOKALITA

REGIONÁLNÍ



DÉLKA v km

Chrudim

0

0

ano

Slatiňany

4

4

ano

Lukavice

5

9

ano

Ctětín

7,5

16,5

ano

Trhová Kamenice

7,5

24

ano

CELKEM

POZNÁMKA

24

Chrudim – Polička Středně obtížná a díky kopcovitému terénu a značnému výškovému rozdílu mezi Chrudimí a Svatou Kateřinou (400 m) až obtížná cyklotrasa spojující Chrudim se severní částí Žďárských vrchů a Poličkou. Chrudim – Polička EVIDENČNÍ ČÍSLO KČT CYKLOTRASY

LOKALITA

REGIONÁLNÍ


Chrudim

0

0

ano

Řestoky

10,5

10,5

ano

Luže

10,5

21

ano

Nové Hrady

11

32

ano

Budislav

7

39

ano

Svatá Kateřina

7

46

ano

Borová

2

48

ano


POZNÁMKA

4181

4021

26


Chrudim – Polička EVIDENČNÍ ČÍSLO KČT CYKLOTRASY

4022

LOKALITA

REGIONÁLNÍ



DÉLKA v km

Oldříš

3,5

51,5

ano

Sádek

6

57,5

ano

Polička

3,5

61

ano

POZNÁMKA

61

CELKEM

Polička – Biskupice Středně obtížná a při přejíždění zaříznutých říčních údolí až těžká cyklotrasa propojuje ve směru západ – východ jižní část Pardubického kraje.

Polička – Biskupice EVIDENČNÍ ČÍSLO KČT CYKLOTRASY

4022

4024

4065

LOKALITA

REGIONÁLNÍ


Polička

0

0

ano

Pomezí

6

6

ano

Hradec nad Svitavou

6

12

ano

Sklené

4

16

ano

Pohledy

4

20

ano

Křenov

6

26

ano

Zadní Arnoštov

3,5

29,5

ano

Jevíčko

5,5

35

ano

Biskupice

4

39

ano

CELKEM


POZNÁMKA

39

27


Hlinsko – Čachnov, žst. ČD – Nové Hrady Těžká cyklotrasa, vedoucí kopcovitým terénem západní části Žďárských vrchů, dosahující na Karlštejně nadmořské výšky 775 m. Z Karlštejna trasa klesá k severu, opouští Žďárské vrchy a dále pokračuje v poklesu a přes Proseč směřuje do Nových Hradů, kde se napojuje na regionální cyklotrasu, vedoucí z Chrudimi do Poličky. Ve střední části se napojují cyklotrasy, směřující do centrální části Žďárských vrchů. Nebezpečný úsek cyklotrasy mezi Hlinskem a odbočkou do Studnice, vedený po silnici I. třídy, by měla vyřešit doporučovaná výstavba cyklostezky.

Hlinsko – Čachnov, žst. ČD – Nové Hrady EVIDENČNÍ ČÍSLO KČT CYKLOTRASY

průběžná

celková


Hlinsko

0

0

ano

Studnice

3

3

ano

Hamry

2,5

5,5

ano

Krejcarský les

4

9,5

ano

Svratka

8,5

18

ano

Svratouch

1

19

ano

Karlštejn

2,5

21,5

ano

Čachnov žst. ČD

5,5

27

ano

Rychnov

3

30

ano

Česká Rybná

3

33

ano

Proseč

3

36

ano

Bor u Skutče

2,5

38,5

ano

Nové Hrady

4,5

43

ano

LOKALITA

DÉLKA v km

4120

4180

CELKEM

REGIONÁLNÍ


POZNÁMKA

Úsek Vortovský vrch – Svratka je veden po území kraje Vysočina

43

28


Borová – Březiny - (Blatky, cyklotrasa č. 1, kraj Vysočina) Těžká cyklotrasa vedená kopcovitým terénem východní části Žďárských vrchů, spojuje Borovou s evropskou cyklotrasou Praha – Brno – Vídeň. Borová – Březiny - (Blatky, cyklotrasa č. 1, kraj Vysočina) EVIDENČNÍ ČÍSLO KČT CYKLOTRASY

4022

průběžná

celková


Borová

0

0

ano

Pustá Rybná

5,5

5,5

ano

Březiny

4

9,5

ano

LOKALITA

DÉLKA v km

REGIONÁLNÍ


POZNÁMKA

Pokračuje dále až na cyklotrasu č. 1, Praha – Brno (8,5 km) územím kraje Vysočina

9,5

CELKEM Horní Jelení – Luže

Lehká cyklotrasa vedená v rovinatém terénu, pouze v jižní části procházející mírně zvlněným terénem předpolí Vysočiny umožňuje přímé propojení Týnišťstka a Borohrádecka v Královéhradeckém kraji s Českomoravskou stezkou (v Luži).

REGIONÁLNÍ

Horní Jelení – Luže EVIDENČNÍ ČÍSLO KČT CYKLOTRASY

4195

LOKALITA


Horní Jelení

0

0

ano

Stradouň

9,5

9,5

ano

Vinary

1,5

11

ano

Štěnec

3,5

14,5

ano

Luže

6

20,5

ano

CELKEM


POZNÁMKA

20,5

29


Litomyšl – Bystré Středně obtížná cyklotrasa umožňující napojení Litomyšlska s rekreační oblastí Poličska a Bystrého.

Litomyšl – Bystré EVIDENČNÍ ČÍSLO KČT CYKLOTRASY

4019

REGIONÁLNÍ

průběžná

celková


Litomyšl

0

0

ano

Horní Újezd

10,5

10,5

ano

Sebranice

5

15,5

ano

Polička

8

23,5

ano

Modřec

6,5

30

ano

Balda

3

33

ano

Bystré

7

40

ano

LOKALITA

CELKEM

DÉLKA v km


POZNÁMKA

40

30


Nový Rybník - Králíky Těžká cyklotrasa překonávající značná výšková převýšení horských hřebenů jižního Podorličí – Buková hora, Mariánská hora u Králík. V úseku mezi Bukovou horou a Červenovodským sedlem (cyklotrasa č. 4071) je značení trasy provedeno pásovým, červeným cykloznačením. REGIONÁLNÍ silniční pásové cykloznačení

Nový Rybník – Králíky EVIDENČNÍ ČÍSLO KČT CYKLOTRASY

4045 4062

4222

4071

4069

LOKALITA

ZNAČENÍ provedeno celková (ano/ne)

DÉLKA v km průběžná

Nový Rybník

0

0

ano

Třebovické sedlo

5

5

ano

Damníkov

4

9

ano

Lanškroun

7,5

7,5

ano

Albrechtice

3

10,5

ano

Výprachtice

10

20,5

ano

Buková hora

4,5

25

ano

Červenovodské sedlo

3,5

28,5

Pásové značky ano

Červená Voda

6,5

35

ano

Dolní Hedeč

7

42

ano

Králíky

3

45

ano

CELKEM

značení

a

POZNÁMKA

Značení cyklotrasy č. 4071 je provedeno barevným pásovým značením – barva značky: červená

45

31


Moravská Třebová – Štíty (Olomoucký kraj) Středně obtížná cyklotrasa, vedená přírodně zajímavými údolími, tvořícími hranici kraje.

Moravská Třebová – Štíty (Olomoucký kraj) EVIDENČNÍ ČÍSLO KČT CYKLOTRASY

521

LOKALITA


Moravská Třebová

0

0

ano

Staré Město

4

4

ano

Pod Korunou

11

15

ano

Hoštejn

6

21

ano

hranice kraje

6

27

ano

CELKEM

27

REGIONÁLNÍ


POZNÁMKA

Do Štítů (6 km) pokračuje po území Olomouckého kraje

Výprachtice – Štíty (Olomoucký kraj) Těžká cyklotrasa překonávající hřeben Bukové hory a spojující Výprachticko s Olomouckým krajem. REGIONÁLNÍ EVIDENČNÍ ČÍSLO KČT CYKLOTRASY

4224

LOKALITA


Výprachtice

0

0

ano

Valteřice

4

4

ano

hranice kraje

1

5

ano

CELKEM


POZNÁMKA

Do Štítů (7 km) pokračuje po území Olomouckého kraje

5

32


Červenovodské sedlo – Mladkov Těžká cyklotrasa stoupající z obou koncových bodů na hřeben Suchého vrchu, až do výšky 995 m n.m. (Suchý vrch). Značení je provedeno pásovými, červenými cykloznačkami.

REGIONÁLNÍ

Červenovodské sedlo – Mladkov EVIDENČNÍ ČÍSLO KČT CYKLOTRASY

LOKALITA



Červenovodské sedlo

0

0

ano

Suchý vrch

3,5

3,5

ano

Bouda

3

6,5

ano

Mladkov

6,5

13

ano

4071

CELKEM

pásové cykloznačení

POZNÁMKA

Značení cyklotrasy č. 4071 je provedeno barevným pásovým značením – barva značky: červená

13

Žamberk – Rokytnice v Orlických horách (Královéhradecký kraj) Středně těžká cyklotrasa propojující Rokytnici v Orlických horách se Žambereckem v Pardubickém kraji. Její vyznačení je zatím provedeno jen do Kunvaldu, zbylá část by měla být vyznačena v r. 2004.

Žamberk – Kunvald – (Rokytnice v Orlických horách, Královéhradecký kraj) EVIDENČNÍ ČÍSLO KČT CYKLOTRASY

4070

průběžná

celková


Žamberk

0

0

ano

Kunvald

5

5

ano

Rokytnice v Orlických horách

7

12

ano

LOKALITA

CELKEM

DÉLKA v km

REGIONÁLNÍ


POZNÁMKA

Z Rokytnice v Orlických horách vede 4 km cyklotrasa územím Královéhradeckého kraje

12

33


Kladruby nad Labem – Chlumec nad Cidlinou Jediná nevyznačená cyklotrasa, tvořící základní systém cyklodopravy Pardubického kraje. Propojí západní část Královéhradeckého kraje, Chlumecko s Přeloučskem v Pardubickém kraji. Lehká trasa, vedená v rovinatém terénu, by měla být vyznačena po dohodě s městem Chlumec nad Cidlinou, které připravuje vyznačení cyklotras Chlumecka, tvořící základní systém cyklodopravy Královéhradeckého kraje a jehož součástí je tato cyklotrasa. Evidenční číslo KČT zatím nebylo této trase přiděleno.

Kladruby nad Labem – Kolesa – (Chlumec nad Cidlinou, Královéhradecký kraj)

průběžná

celková


Kladruby nad Labem

0

0

ne

Kolesa

3

3

ne

LOKALITA

hranice kraje

CELKEM

DÉLKA v km

1,5

4,5

ne

REGIONÁLNÍ


POZNÁMKA

Pokračuje po území Královéhradeckého kraje: písník Pamětník 1,5 km Chárovna 1 km Lučice 2 km Chlumec nad Cidlinou. 2 km celkem na území Královéhradeckého kraje 6,5 km

4,5

34


Rekapitulace tras, tvořících základní systém cyklotras Pardubického kraje Cyklotrasy, tvořící základní systém cyklodopravy Pardubického kraje, přehledně zobrazuje následující tabulka. Krátké úseky evropských cyklotras, ležící na území kraje Vysočina, resp. Královéhradeckého kraje nejsou v sumáři odečteny. Všechny cyklotrasy systému cyklodopravy jsou až na regionální cyklotrasu Kladruby nad Labem – Chlumec nad Cidlinou vyznačeny. Úsek Žitavské cyklotrasy (evropská cyklotrasa), je připraven k vyznačení v 1. polovině roku 2004.

Cyklotrasa (číslo, příp. název)

Kategorie

Délka v km

Praha – Brno /1

I. (evropská

65,5

Žitavská cyklotrasa /181; 182; 506; 505

I. (evropská)

114

Labská stezka /24

I. (evropská)

41

I. (evropská)

220,5

Českomoravská cyklotrasa /52; 18; 16

II. (nadregionální)

118,5

Horní Jelení – Rostejn /4158; 4239; 4111; 5127


63

Rychtářka – Hrachoviště /4122; 4120


70

Sudslava – Bohuňov /4046; 4061; 4033; 4022; 4201


70

Vranová Lhota – Bystré /512; 104


58

Orlické hory – Jizerské hory /22


4


383,5

Třemošnice – Spačice /4153

III. (regionální)

7

Běstvina – Pařížov /5127

III. (regionální)

2,5

Bukovina – Vysoké Mýto /4125; 4192

III. (regionální)

42

Vysoká nad Labem – Břehy /4039; 4040

III. (regionální)

25

Třemošnice – Pardubice /4127; 4128

III. (regionální)

33,5

Chrudim – Přelouč – Břehy /4181; 4127; 4130; 4039

III. (regionální)

32,5

Chrudim – Trhová Kamenice /4113

III. (regionální)

24

Chrudim – Polička /4181; 4021; 4022

III. (regionální)

61

Polička – Biskupice /4022; 4024; 4065

III. (regionální)

39

CELKEM

CELKEM

Poznámka

35


Cyklotrasa (číslo, příp. název)

Kategorie

Délka v km

Hlinsko – Nové Hrady /4120; 4180

III. (regionální)

43

Borová – Březiny /4022

III. (regionální)

9,5

Horní Jelení – Luže /4227; 4195

III. (regionální)

20,5

Litomyšl – Bystré /4019

III. (regionální)

40

III. (regionální)

45

III. (regionální)

27

Výprachtice – Valteřice, hranice kraje /4224

III. (regionální)

5

Červenovodské sedlo – Mladkov /4071

III. (regionální)

13

Žamberk – Kunvald, hranice kraje /4070

III. (regionální)

12

Kladruby nad Labem – Kolesa /číslo cyklotrasy ještě nepřiděleno

III. (regionální)

4,5

III. (regionální)

486

Nový Rybník – Králíky /4045; 4062; 4222; 4071; 4069 Moravská Třebová – Hoštejn, hranice kraje /521

CELKEM

Poznámka

Generel cyklodopravy Pardubického kraje tvoří vzájemně propojený systém cyklotras o celkové délce 1 090 km. Jejich vyznačení je až na nepatrné výjimky ukončeno.

36

Objednatel: Pardubický kraj Komenského náměstí Pardubice. kolektiv Projektového střediska Hradec Králové

Recommend Documents