OBECNÝ VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM PRO ÚŘEDNÍKY MÍSTNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH ORGÁNŮ

OBECNÝ VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM PRO ÚŘEDNÍKY MÍSTNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH ORGÁNŮ SPRÁVNÍ ČINNOSTI V SILNIČNÍ DOPRAVĚ

PHARE CZ 0209-02-01-005

Kurz: "Správní činnosti v silniční dopravě"

Jak studovat? Elektronická učební pomůcka se skládá z několika kapitol. Dalo by se říci, že dílčí kapitoly tvoří uzavřený celek, nicméně v některých případech studium jedné kapitoly navazuje na studium kapitoly jiné. Pro opakování ke zkoušce odborné způsobilosti lze použít zestručněný text, který je uveden v kapitole "Základní text pro ZOZ" . Postup studia

Pro každou kapitolu si nejdříve prostudujte úvodní stránku. Přečtěte si cíl a klíčová slova, abyste věděli, čeho máte studiem dosáhnout. Podívejte se na čas potřebný ke studiu a pokuste se v závislosti na vašich již získaných znalostech si jej upravit. Rozvrhněte si tempo studia tak, abyste studovali v delších časových intervalech, např. hodinu v kuse, podle toho, jak Vám to nejlépe vyhovuje. V průběhu studia dělejte přestávky, ve kterých byste měli také něco dopřát svému tělu, nikoliv jen mysli: Něco pro vaše oči: Při upřeném čtení (nejen elektronického textu, ale i tištěného) byste měli každých pár minut odvrátit zrak na vzdálený předmět (ideálně na strom z vašim oknem nebo třeba květinu na druhé straně kanceláře). Ještě v kratších intervalech několikrát za sebou zamrkejte, tím dojde k provlhčení vysušených očí. Jakmile Vás začnou bolet oči, okamžitě jim ulevte. Něco pro vaše tělo: O přestávkách se projděte, protáhněte si ztuhlé svaly, zejména dávejte důraz na krční páteř a zádové svalstvo. Pravidelně doplňujte tekutiny. Větrejte. Bolí-li vás hlava, přestaňte studovat, kvalita takového studia není příliš vysoká. Po prostudování látky si přečtěte Závěr či Shrnutí a sebekriticky se pokuste zhodnotit, zda byste byli schopni takové shrnutí sami naformulovat. Ověřte si vaše znalosti: U kontrolních otázek: krátké odpovědi se zobrazí v pravé části okna ve žlutém rámečku, delší odpovědi jsou uvedeny odkazem na místo, kde se daný problém rozebíral. Pomocí autotestů, které jsou uvedeny samostatně ve spodní části prohlížeče v sekci "Dostupné testy". Pouze jedna odpověď je správně. Po vyplnění všech otázek se v pravém dolní rohu klepne na tlačítko "Vyhodnotit". Vraťte se na úvodní stránku a znovu si přečtěte cíl a klíčová slova. Posuďte, zda jste svým studiem dosáhli vytyčeného cíle i vašich dílčích cílů. Pokud ano, udělejte si radost - něco si kupte, přečtěte si nějakou knížku, jděte na procházku. Odměna je hrozně důležitá. Piktogramy uváděné v textu

V celé publikaci jsou používány "piktogramy", které by Vám měly usnadnit orientaci v textu. Piktogramy jsou používány na různých místech, podle jejich významu, tzn. u názvů kapitol, podnadpisů, ale i dílčích odstavců. Piktogramy rozlišující důležitost poznatků Zkouška odborné způsobilosti

Prostudování takto označených celých kapitol je nezbytné ke složení Zkoušky odborné způsobilosti. V případě, že pouze některé texty v dané kapitole jsou základní, je tento piktogram použit u názvů podkapitol, dílčích nadpisů nebo jen u některých odstavců. Bonus

Takto označené kapitoly, podkapitoly či dílčí odstavce přinášejí látku rozšiřující úroveň nezbytnou pro složení Zkoušky odborné způsobilosti. Piktogramy používané u úvodních stránek ke kapitolám Cíl

Za tímto piktogramem následuje stručně uvedený cíl studia, kterého byste měli dosáhnout po prostudování dané kapitoly. Klíčová slova, pojmy k zapamatování

Strana 2

© Phare CZ 0209-02-01-005


V každé kapitole jsou uvedena klíčová slova, resp. pojmy, na které byste měli být schopni pohovořit po prostudování celé kapitoly. Je vhodné se klíčovým slovům vrátit v závěru studia kapitoly a ověřit si tak dosažení uvedeného studijního cíle. Po klepnutí na klíčové slovo dojde k přechodu na konkrétní místo v textu, ve kterém se o tomto pojmu hovoří. Další materiály ke studiu

V této části je seznam použité literatury a dále literatury vhodné pro doplnění a vlastní rozšíření získaných poznatků. Často jsou v této sekci uvedeny hypertextové odkazy na webové stránky, které se dané problematiky dotýkají. Hypertextové odkazy jsou funkční pouze při aktivním připojení k Internetu při studiu této učební pomůcky. Požadované předběžné znalosti

V této sekci jsou specifikovány požadované předběžné znalosti, a to buď odkazem na předcházející kapitoly, nebo popsáním znalostí z konkrétní oblasti. Předpokládaná doba studia

Čas potřebný k prostudování dané kapitoly je orientační a uvedené hodiny nezahrnují studium literatury uvedené v části Další materiály ke studiu. Piktogramy používané v textu Box

Tento text rozšiřuje probíranou látku většinou formou uváděním případů z praxe (ale není to podmínkou), které se dané problematiky dotýkají. Slouží k lepšímu pochopení studované látky na praktickém případě. Pozor, důležitý poznatek

Text uvedený u tohoto piktogramu je klíčový a měli byste v něm uváděné skutečnosti zapamatovat. Příklad k objasnění látky

K tomuto piktogramu se váží krátké praktické příklady k objasnění probírané látky. Delší (spíše pak případové) studie jsou zpravidla uváděny v Boxu. K zamyšlení

Za tímto piktogramem bývá většinou nastíněn nějaký problém, který nemá jednoznačné řešení. Měli byste se nad nadnesenou myšlenkou sami zamyslet a pokusit se problém zanalyzovat ze všech stran. Jak je učební text psán? Zdůraznění Citace Hypertextové odkazy

Pro zdůraznění některého z pojmu, klíčového slova či myšlenky se používá tučné písmo. Citace z různých zákonů, předpisů a z jiné literatury je uvedena kurzívou. Hypertextové odkazy mají světle modrou barvu, po klepnutí na ně dojde k přechodu na: jinou stránku v této učební pomůcce, např. na titulní stránku, jiné místo na stránce, kterou právě studujete, např. na informaci o piktogramu Zkouška odborné způsobilosti. webovou stránku na Internetu, např. http://www.statnisprava.cz/ (pro využití těchto odkazů musíte být aktivně připojeni k Internetu).

Ovládání prohlížeče

V prohlížeči je uvedena nápověda, kterou zobrazíte z menu volbou Nápověda, Témata nápovědy. Tisk

Pokud byste si potřebovali nějakou stránku vytisknout, můžete tak učinit klepnutím na ikonu (Tisk aktuální stránky) na konci panelu nástrojů v pravé části prohlížeče. Pokud chcete vytisknout celý dokument, klepněte na ikonu (čtvrtá zleva, PDF verze kurzu). Zobrazí se všechny stránky z osnovy za sebou v jednom souboru ve formátu PDF, který můžete vytisknout klasickým způsobem. Pro prohlížení PDF souborů je třeba mít nainstalovanou aplikaci Adobe Acrobat, která je zdarma ke stažení zde i v české verzi. Přejeme Vám, ať se Vám z této učební pomůcky pohodlně studuje a hodně studijních úspěchů!

Strana 3

© Phare CZ 0209-02-01-005


Strana 4

© Phare CZ 0209-02-01-005


Autoři Autoři studijních materiálů

Jan Beran Anna Černá Jan Černý Alois Hynšt Miroslav Šubert Jaroslava Tomancová Technické zpracování

Pavel Hromádka Lenka Švecová Poděkování

Autoři děkují recenzentům JUDr. Špičákové a Ing. Proškovi za mnohé a velmi cenné připomínky, bez nichž by text sotva mohl sloužit svému účelu.

Strana 5

© Phare CZ 0209-02-01-005


Informace o projektu V rámci tohoto projektu bylo v průběhu června a července 2004 provedeno dotazníkové šetření na krajských úřadech a vybraných magistrátech. Na základě odpovědí byla připravena analýza vzdělávacích potřeb místní samosprávy v České republice. V další fázi byly připraveny studijní materiály v distanční podobě. Tento text je ostatně jedním z výstupů této fáze. Texty jsou připraveny v tématických okruzích: Vzdělávání vedoucích pracovníků Vstupní vzdělávání Vzdělávání o záležitostech EU Správní činnosti v silniční dopravě Správní činnosti při sociálně – právní ochraně dětí, Správní činnosti při správě živnostenského podnikání Správní činnosti ve zdravotnictví Správní činnosti v ochraně ovzduší Správní činnosti v ochraně přírody a krajiny Správní činnosti v hospodaření s odpady a nakládání s obaly Správní řád Budete-li mít dotazy k obsahu tohoto materiálu, případně i ostatních textů, obraťte se, prosím na Ing. Oto Potluku ([email protected], tel. 222 232 142), nebo Mgr. Lucii Heřmánkovou ([email protected], tel. 224 996 233). Rádi Vám případné dotazy odpoví.

Strana 6

© Phare CZ 0209-02-01-005


Základní text pro zkoušku odborné způsobilosti Úvodem nutno říci, že stěžejním projevem odborné způsobilosti pracovníka veřejné správy je důsledné a přesné uplatňování zákonů a relevantních podzákonných právních norem. Uchazeči o ZOZ z oboru silniční dopravy dostávají k dispozici dva studijní materiály: tento základní (a maximálně stručný) text a dále plný učební text. Tyto pomůcky umožní uchazečům zorientovat se v problematice, nemohou však nikdy plně nahradit platné právní předpisy, jejichž znalost je základním stavebním kamenem odborné způsobilosti. Na druhé straně však nutno dodat, že i při dodržení všech právních norem mají pracovníci veřejné správy v oboru silniční dopravy významnou volnost v rozhodování, zejména pokud jde o určování rozsahu dopravní obslužnosti a jejího financování. Toto sice není obsahem ZOZ a tedy není obsaženo v tomto základním textu, ale plný text bude dobrou pomůckou při uvedeném rozhodování v praxi. Teď přejdeme k jádru přípravy na ZOZ – k probírání otázek, předepsaných pro ZOZ na stránkách Institutu pro místní správu Praha (www.institutpraha.cz). Poznámka: ve smyslu požadavku Institutu jsou již v textu používány odkazy na nový správní řád 500/2004 Sb., který nabývá účinnosti od 1.1.2005, ale již v letošním roce bude zkoušen.

Seznam otázek pro ZOZ 1a 1b 2a 2b 3a 3b 4a 4b 5a 5b 6a 6b 7a 7b 8a 8b 9a 9b 10a 10b 11a 11b

Strana 7

Které druhy dopravy upravuje zákon o silniční dopravě, k jakému druhu živností patří osobní a nákladní silniční doprava a taxislužba, objasněte povolovací řízení. Řízení o udělení licence – obsah žádosti dopravce, způsob projednání, závaznost stanovisek. Vysvětlete problematiku odborné způsobilosti pro silniční dopravu vnitrostátní a silniční dopravu mezinárodní; řídí se zkoušky odborné způsobilosti správním řádem nebo jiným právním předpisem (kterým). Linková osobní doprava – formy a druhy, základní pojmy (linka, spoj, dopravce) dopravní úřady a jejich příslušnost. Co to znamená, že místní orgány obce mohou stanovit maximální ceny taxislužby na území obce; čím se liší ceník umístěný v horní polovině vnější strany obou předních dveří vozidla taxislužby od ceníku umístěného uvnitř vozidla. Veřejná a zvláštní linková doprava (shodné a rozdílné znaky), náhradní autobusová doprava, integrovaná doprava, dopravní úřady a jejich příslušnost. Jaké jsou náležitosti stanoviska k žádosti o vydání koncese silniční doprava vnitrostátní a silniční doprava mezinárodní; na jakou dobu vydává dopravní úřad stanovisko, kterému orgánu. Osvědčení o oprávnění k provozování městské autobusové dopravy (které doklady nahrazuje, obsah, způsob kontroly). Kdo je podle zákona provozovatelem silniční dopravy, jaká věková hranice je stanovena pro výkon práce řidiče v mezinárodní nákladní dopravě a práce řidiče taxislužby. Rozhodnutí o udělení licence – průběh správního řízení, obsah rozhodnutí, podmínky k provozování dopravy. Vysvětlete pojem krizový stav v silniční dopravě, včetně postupu orgánu státní správy. Změna rozhodnutí o udělení licence, odejmutí licence, pozbytí platnosti licence. Z kterého dokumentu vychází stanovení režimu jízdy řidičů, bezpečnostních přestávek při jízdách silničních motorových vozidel, v jakém případě smí řidič trávit denní odpočinek v zaparkovaném vozidle, jaká je přípustná doba řízení silničních motorových vozidel mezi dvěma odpočinky. Jízdní řády – příslušnost dopravního úřadu, postup schvalování, důvody neschválení. Kdo má ve smyslu zákona o silniční dopravě dobrou pověst, kdo ji musí splňovat u právnické a fyzické osoby, za jakou dobu se zkoumá, po jakou dobu musí trvat, jak často ji dopravní úřad prověřuje. Jízdní řády – způsob zpracování, věcný obsah, vyhlašování a vyvěšování, celostátní informační systém. Co všechno musí zajistit provozovatel příležitostné osobní silniční dopravy, jak dlouho je povinen uchovávat objednávky přepravní služby, jaký rozdíl je rozdíl ve vztahu k taxislužbě. Povinnosti dopravce ve veřejné linkové dopravě (zahájení a provozování dopravy, označení vozidla, péče o zastávky a jejich vybavení). Vysvětlete podstatu vybírání kaucí (kdy se vybírají, kdo je oprávněn je vybírat, finanční rozsah kaucí, jaký je postup v případě, že řidič kauci nesloží). Vztahy mezi cestujícím a dopravcem – práva oprávněných osob, základní povinnosti cestujícího, přepravní řád pro veřejnou dopravu. Odborná způsobilost (kdy je vyžadována), čím se prokazuje, u kterého správního orgánu se zkouška skládá, kdo stanoví termíny zkoušek, kdo sestavuje otázky písemného testu. Dopravní obslužnost území – základní a ostatní, závazky veřejné služby – definice, vznik, prokazatelná ztráta ve veřejné linkové dopravě.

© Phare CZ 0209-02-01-005


12a 12b 13a 13b 14a 14b 15a 15b 16a 16b 17a 17b 18a 18b

Uveďte, jaké finanční postihy upravuje zákon o silniční dopravě, charakterizujte jednotlivé zákonné sazby; jaký je rozdíl mezi správním deliktem a přestupkem. Linková osobní doprava – formy a druhy, základní pojmy (linka, spoj, dopravce), veřejná a zvláštní linková doprava (shodné a rozdílné znaky), náhradní autobusová doprava, integrovaná doprava. Jaké povinnosti a jaká práva má osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru při provádění kontroly, co by měl obsahovat protokol o výsledcích kontroly; kdo vykonává státní odborný dozor a v jakém rozsahu, působnost ministerstva dopravy a spojů. Podmínky provozování linkové osobní dopravy obsažené v rozhodnutí o udělení licence. Čím dokládá provozovatel taxislužby písemné oznámení o zahájení provozování taxislužby, komu a v jaké lhůtě. Důvody neschválení jízdního řádu veřejné linkové dopravy dopravním úřadem. Kromě státního odborného dozoru jmenujte další kontrolní orgány podle zákona o silniční dopravě; pravomoc těchto orgánů. Věcný obsah jízdního řádu veřejné linkové dopravy, celostátní informační systém. V jaké lhůtě lze zahájit řízení o uložení pokuty za správní delikt; jaký je rozdíl mezi správním deliktem a přestupkem, odpovědnost provozovatele, řidiče. Přepravní řád pro veřejnou dopravu, přepravní podmínky stanovené dopravcem. Odborná způsobilost u nákladní dopravy vnitrostátní a mezinárodní, obsah, rozsah zkoušek, jejich skládání. Co všechno musí obsahovat doklad o zaplacení jízdného v taxislužbě, kdo odpovídá za zajištění používání taxametru, průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby, čí zjištění mohou být podkladem pro finanční postih za neoprávněné podnikání taxislužby. Jak musí být označeno a vybaveno vozidlo taxislužby, co je evidenční číslo taxislužby, kdy řidič vydává cestujícímu doklad o zaplacení jízdného; způsob oznámení zahájení provozování taxislužby a čím se dokládá. Rozhodnutí o udělení licence a změna rozhodnutí o udělení licence – srovnání průběhu správního řízení a obsahu rozhodnutí.

Právní předpisy způsobilosti

a

literatura

k

odborným

předpokladům

zvláštní

odborné

Předpisy v oblasti silniční dopravy:

Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 50/1998 Sb., o prokazatelné ztrátě ve veřejné linkové osobní dopravě Vyhláška č. 366/1999 Sb., o způsobu prokázání finanční způsobilosti dopravcem Vyhláška č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou silniční a drážní dopravu Vyhláška č. 388/2000 Sb., o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy Vyhláška č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě Vyhláška 108/1976 Sb., o Evropské dohodě o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších předpisů Předpisy související:

Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu n a pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů

Otázka 1a Které druhy dopravy upravuje zákon o silniční dopravě, k jakému druhu živností patří osobní a nákladní silniční doprava a taxislužba, objasněte povolovací řízení.

Zákon upravuje podmínky provozování silniční dopravy silničními motorovými vozidly prováděné pro vlastní a cizí potřeby za účelem podnikání. V této souvislosti rozlišujeme tyto druhy dopravy:

Strana 8

© Phare CZ 0209-02-01-005


osobní nákladní taxislužba Další rozlišovací hledisko je podle území, na kterém se doprava provozuje: mezinárodní vnitrostátní Posléze můžeme ještě použít hledisko, zda je nutná koncese: na základě udělené koncese na základě povolení dopravního úřadu Zákon se nevztahuje na provozování silniční dopravy pro soukromé potřeby fyzické osoby – provozovatele vozidla, členů jeho domácnosti a jiných osob, pokud není prováděna za úplatu. Pokud se jedná o dopravu nebezpečných věcí, zákon se vztahuje na veškerou silniční dopravu (za účelem podnikání i za jiným účelem) s výjimkou dopravy těchto věcí prováděné ozbrojenými silami při plnění vlastních úkolů. Tedy v tomto případě se vztahuje jak na soukromé, tak i jiné nepodnikatelské provozování silniční dopravy! Zákon se rovněž vztahuje veškeré provozování mezinárodní silniční dopravy (za účelem podnikání i za jiným účelem) s výjimkou dopravy prováděné ozbrojenými silami při plnění vlastních úkolů nebo dopravy prováděné pro soukromé potřeby fyzické osoby – provozovatele vozidla, členů jeho domácnosti a jiných osob, pokud není prováděna za úplatu. Tzn. na rozdíl od dopravy nebezpečných věcí, kde mají výjimku z působnosti zákona jen ozbrojené síly, v mezinárodní dopravě ji má i bezúplatná doprava pro soukromé účely. Osobní a nákladní silniční doprava provozovaná pro cizí potřeby a taxislužba jsou živnosti koncesované. Koncesi uděluje příslušný živnostenský úřad. Pokud však se jedná o silniční dopravu pro cizí potřeby, která není živností podle živnostenského zákona, musí mít dopravce povolení, které se uděluje na základě jeho žádosti. O povolení rozhoduje dopravní úřad podle místa sídla nebo trvalého pobytu žadatele v povolovacím řízení na základě žádosti osoby, která hodlá provozovat silniční dopravu pro cizí potřeby. Podrobnosti se dočteme v úplném studijním textu, v kapitole 5. Příklad - silniční doprava, která není živností: Ze zkušeností dopravních úřadů se jedná o velmi málo frekventované případy. Pokud již k nim dojde, jedná se zejména o osobní dopravu, kterou zajišťují buď velké výrobní podniky nebo společenské organizace, které vlastní autobus či jiné vozidlo pro přepravu osob, pro své zaměstnance nebo členy při nahodilých příležitostech, jako je např. pohřeb, svatba nebo jiná životní událost.

Otázka 1b Řízení o udělení licence – obsah žádosti dopravce, způsob projednání, závaznost stanovisek.

Dopravce, který má koncesi nebo povolení k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby a hodlá provozovat linkovou osobní dopravu, může zahájit její provoz pouze na základě licence k provozování linkové osobní dopravy udělené dopravním úřadem, v jehož územním obvodu se bude nacházet výchozí zastávka (nebo Ministerstvem dopravy, jedná-li se o mezinárodní linkovou dopravu). V žádosti o udělení licence dopravce uvede formu linkové osobní dopravy, u zvláštní formy linkové dopravy kategorie cestujících a údaje o právnické nebo fyzické osobě, pro kterou se má tato doprava provozovat, trasu linky, včetně zastávek pro nástup a výstup, jejich úplné názvy a určení výchozí a cílové zastávky (tj. vedení linky) a informaci o časovém rozložení spojů linky, dále denní dobu řízení, nepřetržitou dobu řízení, dobu odpočinku řidičů, bezpečnostní přestávky. K žádosti doloží doklad o vydání koncese nebo povolení. Trasa linky musí být popsána souvisle (spojitě) ve směru tam (od výchozí k cílové zastávce), liší-li se oba směry, pak i ve směru zpět. Pro popis trasy se používají čísla silnic, v intravilánu názvy ulic. Žádost musí obsahovat všechny stanovené údaje, chybí-li některý z nich nebo není-li dostatečný, jedná se o vadu podání a dopravní úřad postupuje podle § 37 odst. 3 správního řádu.

Strana 9

© Phare CZ 0209-02-01-005


Dopravní úřad předloží žádost o udělení licence k vyjádření obci, v jejímž územním obvodu budou umístěny zastávky, příslušnému orgánu Policie ČR z hlediska bezpečnosti silničního provozu, správci pozemní komunikace a majiteli označníku zastávky uvedené v žádosti o udělení licence. Vyjádření musí být provedeno ve lhůtě 15 dnů od doručení žádosti písemnou formou a musí obsahovat věcná zdůvodnění uvedených závěrů. Dopravní úřad, v případě linek překračujících jejich územní obvod, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvo dopravy, předloží žádost o udělení licence ke stanovisku dopravním úřadům, v jejichž územním obvodu budou umístěny zastávky (dále jen „dotčený úřad“). Dotčené úřady jsou povinny vydat stanovisko ve lhůtě 30 dnů od doručení žádosti. Stanovisko musí obsahovat věcná zdůvodnění vyplývající z vyjádření obdržených při projednání žádosti dopravce. Před vydáním stanoviska dotčený úřad předloží žádost o udělení licence k vyjádření stejným subjektům ve svém územním obvodu, jako úřad, který licenci vydává, tj. obci, v jejímž územním obvodu budou umístěny zastávky, příslušnému orgánu Policie ČR z hlediska bezpečnosti silničního provozu, správci pozemní komunikace a majiteli označníku zastávky uvedené v žádosti o udělení licence. Dopravní úřad, příslušný k vydání licence, posuzuje obdržená vyjádření a stanoviska obecně jako podklady správního řízení. Vázán je stanoviskem dotčeného úřadu o zajištění přepravní potřeby ve vnitrostátní linkové dopravě. Příklad praktického problému: S vyjádřeními obcí, v jejichž územních obvodech budou umístěny zastávky, mohou nastat problémy, a to zejména v obcích malých. Ty se občas „nezabývají“ došlou poštou od různých úřadů a ohrožují tím splnění dalších zákonných lhůt. Proto se dotčeným úřadům doporučuje uvádět v žádosti o vyjádření obce podmínku, že v případě, že se obec do 10 dnů ode dne doručení žádosti nevyjádří, souhlasí s vydáním licence dle obsahu žádosti.

Otázka 2a Vysvětlete problematiku odborné způsobilosti pro silniční dopravu vnitrostátní a silniční dopravu mezinárodní; řídí se zkoušky odborné způsobilosti správním řádem nebo jiným právním předpisem (kterým).

Zákon č. 111/1994 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, stanovuje, že kdo hodlá provozovat silniční dopravu pro cizí potřeby, musí mít k tomu odbornou způsobilost, jež musí trvat po celou dobu provozování dopravy. Odborná způsobilost se prokazuje zvlášť pro každý druh dopravy. Způsob prokazování odborné způsobilosti upřesňuje vyhláška č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě v §§ 8-10. Odbornou způsobilostí se rozumí soubor odborných znalostí vztahujících se k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby, jakož i schopnost jejich uplatnění při provozování této dopravy. U nákladní dopravy se prokazování odborné způsobilosti vztahuje na dopravu provozovanou vozidly, jejichž celková hmotnost přesahuje 3,5 tuny. Odborně způsobilou k provozování mezinárodní silniční dopravy je osoba, která má kromě prokázané odborné způsobilosti i tři roky praxe v provozování vnitrostátní silniční dopravy. Toto prokazuje žadatel předložením koncesní listiny, která byla vydána před třemi lety od podání žádosti k provozování tohoto druhu dopravy. U právnické osoby musí podmínku odborné způsobilosti splňovat statutární orgán nebo jeho člen nebo odpovědný zástupce, pokud je ustanoven. U fyzické osoby musí podmínku odborné způsobilosti splňovat fyzická osoba sama nebo odpovědný zástupce, je-li ustanoven. Odborná způsobilost se prokazuje osvědčením o odborné způsobilosti pro provozování dopravy, které vydá příslušný dopravní úřad na základě: a. zkoušky odborné způsobilosti, kterou skládá žadatel písemnou formou před příslušným dopravním úřadem v místě trvalého pobytu žadatele, b. nebo vysvědčení o státní nebo maturitní zkoušce z daného oboru, c. nebo jiného úředního dokladu o ukončení uceleného studia ve střední škole nebo vyšší odborné škole, která podle osvědčení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy svým odborným zaměřením odpovídá požadavkům odborné způsobilosti. Na zkoušky odborné způsobilosti se nevztahují předpisy o správním řízení. Podrobnosti jsou upraveny vyhláškou č. 478/ 2000 Sb. §§ 8-10. Vymezení zkušebních předmětů, z jejichž znalostí se prokazuje odborná způsobilost, je uveden v Příloze 1 této vyhlášky. Hodnocení zkoušky se provádí bodovým ohodnocením jednotlivých předmětů podle zkušebních otázek. Celkové hodnocení zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice:

Strana 10

© Phare CZ 0209-02-01-005


a. prospěl, jestliže žadatel dosáhl u zkoušky nejméně 70 % dosažitelného bodového ohodnocení jednotlivých předmětů, b. neprospěl, jestliže žadatel dosáhl u zkoušky méně než 70 % dosažitelného bodového ohodnocení jednotlivých předmětů. O průběhu zkoušky vyhotoví zkušební komise protokol podepsaný členy komise, jehož součástí je seznam žadatelů a jimi odevzdané písemné testy včetně jejich bodového ohodnocení. Podle Přílohy I v Směrnici Rady 98/76/ES, povinná písemná zkouška má mít tyto dvě části: písemné otázky s výběrem ze čtyř možných odpovědí, nebo otázky vyžadující přímou odpověď, nebo kombinaci obou systémů písemná praktická cvičení resp. písemné případové studie, která je jako součást zkoušky v současné době připravována. Pro každou část se stanoví maximální počet získatelných bodů, přitom pro žádnou z nich to nesmí být méně, než 40% z celkového možného počtu. Praktické problémy: 1. Dopravní úřad může mít problém se získáním Směrnice Rady 98/76/ES. Možno ji vyhledat na internetové adrese http://isap.vlada.cz/homepage.nsf/titul nutno zvolit „Data určená pro veřejnost“, potom „Revidované překlady právních předpisů ES“, „Vstupte“ pomocí rychlého vyhledání při levém okraji obrazovky pomocí celexového čísla 31998L0076 2. Dotčené osoby si mohou stěžovat, že o zkouškách a zejména termínech podání přihlášek nebyly informovány, případně že je termínů málo a jsou časově nevhodně položené. Ze zkušeností vyplývá, že bezpodmínečně nutnou podmínkou pro bezproblémový průběh vlastní zkoušky jsou především dostatečně dlouho předem stanovené termíny zkoušek a termíny podání přihlášek. Jako nejvhodnější se doporučuje frekvence zkoušek 1x měsíčně, vyhlášení na čtvrtletí dopředu a s termínem podání přihlášky jeden týden předem. Informace je vhodné předat formou sdělení v tisku a na příslušných webových stránkách.

Otázka 2b Linková osobní doprava – formy a druhy, základní pojmy (linka, spoj, dopravce), dopravní úřady a jejich příslušnost.

Linková osobní doprava je pravidelné poskytování přepravních služeb na určené trase dopravní cesty, při kterém cestující vystupují a nastupují na předem určených zastávkách. Linkovou osobní dopravu lze provozovat formou veřejné linkové dopravy nebo formou zvláštní linkové dopravy, a to jako vnitrostátní nebo mezinárodní. Veřejná linková doprava je doprava, při které jsou přepravní služby nabízeny podle předem vyhlášených podmínek a jsou poskytovány k uspokojování přepravních potřeb. Pokud je doprava uskutečňována pro potřeby města a jeho příměstských oblastí, jedná se o městskou autobusovou dopravu. Zvláštní linková doprava je doprava určených vybraných skupin cestujících s vyloučením ostatních osob. Je poskytována na objednávku právnické nebo fyzické osoby. Náhradní autobusová doprava je veřejná linková doprava provozovaná namísto dočasně přerušené drážní dopravy na dráze celostátní, regionální, tramvajové, trolejbusové nebo na dráze speciální. Integrovanou dopravou se rozumí zajišťování dopravní obslužnosti území veřejnou osobní dopravou jednotlivými dopravci v silniční dopravě společně nebo dopravci v silniční dopravě společně s dopravci v jiném druhu dopravy nebo jedním dopravcem provozujícím více druhů dopravy, pokud se dopravci podílejí na plnění přepravní smlouvy podle jednotných přepravních a tarifních podmínek. Linka je souhrn dopravních spojení na trase dopravní cesty určené výchozí a cílovou zastávkou a ostatními zastávkami, na níž jsou pravidelně poskytovány přepravní služby podle platné licence a podle schváleného jízdního řádu, a spoj je

Strana 11

© Phare CZ 0209-02-01-005


dopravní spojení v rámci linky, které je časově a místně určené jízdním řádem. Spoje mohou být provozovány buď v celé trase linky nebo v její části a jedná se fyzicky o jízdu dopravního prostředku v určitém úseku zastávek podle jízdního řádu, kde jsou obsaženy v jednom sloupci, označeném jedním číslem. Provozovatel silniční dopravy, krátce dopravce, je právnická nebo fyzická osoba, která provozuje silniční dopravu podle zákona č. 111/1994 Sb. Tuzemský dopravce je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice, která provozuje dopravu silničními motorovými vozidly, kterým byla přidělena státní poznávací značka Českou republikou. Zahraniční dopravce je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, která provozuje dopravu silničními motorovými vozidly, jimž byla přidělena státní poznávací značka cizím státem. Dopravními úřady jsou krajské úřady. Pro městskou autobusovou dopravu a taxislužbu je dopravním úřadem Magistrát hlavního města Prahy, magistráty statutárních měst a úřady obcí s rozšířenou působností. K rozhodování o udělení licence je příslušný dopravní úřad, na jehož územ se bude nacházet výchozí zastávka, u mezinárodní linkové dopravy vždy Ministerstvo dopravy. Zvláštní linková doprava nemůže být provozována jako městská a je u ní proto vždy příslušný pouze krajský úřad. Příklady z praxe: V posledních desetiletích se na spádových územích mnoha měst v ČR úspěšně rozvíjí systémy integrované dopravy. Průkopníkem byla aglomerace Zlína, pak Olomouce, Prahy, Ostravy, Brna a řada dalších.

Otázka 3a Co to znamená, že místní orgány obce mohou stanovit maximální ceny taxislužby na území obce; čím se liší ceník umístěný v horní polovině vnější strany obou předních dveří vozidla taxislužby od ceníku umístěného uvnitř vozidla.

Ministerstvo financí výměrem MF č. 01/2002 zařadilo taxislužbu na území obce do seznamu zboží s regulovanými cenami a delegovalo na obce stanovení maximální ceny formou nařízení obecního úřadu. Toto musí vzít v úvahu § 2 vyhlášky 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, jenž upravuje ekonomicky oprávněné náklady a přiměřený zisk. V horní polovině vnější strany obou předních dveří musí být umístěna informace o aktuální nabídce ceny za uskutečnění přepravní služby v obci, ve které je přepravní služba nabízena. Uvnitř vozidla je volně přístupný ceník s úplným přehledem cen za přepravní služby obsahujícím veškeré sazby vložené do paměťové jednotky taxametru včetně podmínek jejich použití (tedy nejen aktuální nabídka v dané obci).

Otázka 3b Veřejná a zvláštní linková doprava (shodné a rozdílné znaky), náhradní autobusová doprava, integrovaná doprava, dopravní úřady a jejich příslušnost.

Veřejná linková doprava je doprava, při které jsou přepravní služby nabízeny podle předem vyhlášených podmínek a jsou poskytovány k uspokojování přepravních potřeb všech zájemců o přepravu bez rozdílu. Zvláštní linková doprava je doprava určených vybraných skupin cestujících s vyloučením ostatních osob, které dopravce provozuje na objednávku fyzické nebo právnické osoby. To je rozdíl mezi těmito pojmy, jinak mají společné to, že se jedná o linkovou dopravu, definovanou trasami a zastávkami, vyžadující obdobné schvalovací řízení. U zvláštní linkové dopravy se neschvaluje jízdní řád, při jejím provozování neplatí povinnosti dopravce podle § 18 a nevztahuje se na ni přepravní řád. Náhradní autobusová doprava je veřejná linková doprava provozovaná namísto dočasně přerušené drážní dopravy na dráze celostátní, regionální, tramvajové, trolejbusové nebo na dráze speciální. Je možné ji provozovat po dobu 45 dnů bez licence. Integrovanou dopravou se rozumí zajišťování dopravní obslužnosti území veřejnou osobní dopravou jednotlivými dopravci v silniční dopravě společně nebo dopravci v silniční dopravě společně s dopravci v jiném druhu dopravy nebo jedním dopravcem provozujícím více druhů dopravy, pokud se dopravci podílejí na plnění přepravní smlouvy podle jednotných přepravních a tarifních podmínek.

Strana 12

© Phare CZ 0209-02-01-005


Dopravními úřady jsou krajské úřady. Pro městskou autobusovou dopravu a taxislužbu je dopravním úřadem Magistrát hlavního města Prahy, magistráty statutárních měst a obecní úřady obcí s rozšířenou působností. K rozhodování o udělení licence je příslušný dopravní úřad, na jehož územ se bude nacházet výchozí zastávka, u mezinárodní linkové dopravy vždy Ministerstvo dopravy. Zvláštní linková doprava nemůže být provozována jako městská a je u ní proto vždy příslušný pouze krajský úřad. Vyzkoušejte si 1. test!

Otázka 4a Jaké jsou náležitosti stanoviska k žádosti o vydání koncese silniční doprava vnitrostátní a silniční doprava mezinárodní; na jakou dobu vydává dopravní úřad stanovisko, kterému orgánu.

Ve stanovisku potřebném pro vydání nebo změnu koncese dopravní úřad uvede: a. zda žadatel o koncesi splňuje podmínku dobré pověsti, b. zda žadatel o koncesi splňuje podmínku finanční způsobilosti, jedná-li se o druh dopravy, u které se splnění této podmínky vyžaduje, c. druh dopravy, pro kterou se stanovisko uděluje, d. u nákladní dopravy údaj o tom, zda doprava bude provozována vozidly, jejichž celková hmotnost přesahuje 3,5 tuny, a dále údaj o celkovém počtu vozidel, se kterými bude nákladní doprava provozována, e. dobu, na kterou se stanovisko vydává, f. zda je pro daný druh dopravy potřebná odborná způsobilost, g. zda je pro druh mezinárodní silniční dopravy dána potřebná doba praxe. Dopravní úřad vydává stanovisko nejméně na dobu pěti let, nejvýše však na dobu deseti let. Vydává jej pro živnostenský úřad.

Otázka 4b Osvědčení o oprávnění k provozování městské autobusové dopravy (které doklady nahrazuje, obsah, způsob kontroly).

Kromě všech ostatních stanovených dokladů musí mít dopravce, který bude provozovat městskou autobusovou dopravu, ke dni zahájení provozu městské autobusové dopravy platné osvědčení o oprávnění k podnikání v městské autobusové dopravě. Osvědčením o oprávnění k podnikání v městské autobusové dopravě se osvědčuje, že dopravce splňuje podmínky stanovené zákonem č. 111/1994 Sb. pro provozování městské autobusové dopravy a je: a. držitelem platné koncesní listiny s udáním její doby platnosti, b. držitelem platných licencí na provozování linek městské autobusové dopravy. Toto osvědčení musí být umístěno viditelně v prostoru řidiče ve všech vozidlech, která uvedený dopravce používá k provozu na linkách městské autobusové dopravy, pro které má udělenou platnou licenci a pro účely kontroly nahrazuje jak koncesní listinu, tak i licenci (licence). V osvědčení o oprávnění k podnikání v městské autobusové dopravě musí být uvedeno obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, číslo telefonu, případně faxu dopravce, který je držitelem originálu výše uvedených dokladů, které nahrazuje a údaj o době platnosti příslušné koncesní listiny. Osvědčení se vydává na žádost dopravce a vzhledem k tomu, že se jím v určité věci nezakládají, nemění nebo neruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby, nejedná se o správní řízení.

Otázka 5a Kdo je podle zákona provozovatelem silniční dopravy, jaká věková hranice je stanovena pro výkon práce řidiče v mezinárodní nákladní dopravě a práce řidiče taxislužby?

Provozovatel silniční dopravy (zkráceně „dopravce“) je právnická nebo fyzická osoba, která provozuje silniční motorovou dopravu.

Strana 13

© Phare CZ 0209-02-01-005


Tuzemský dopravce je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice, která provozuje dopravu silničními motorovými vozidly, kterým byla přidělena státní poznávací značka Českou republikou. Zahraniční dopravce je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, která provozuje dopravu silničními motorovými vozidly, kterým byla přidělena státní poznávací značka cizím státem. Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě stanoví pro řidiče taxislužby minimální věkovou hranici 21 let. Věková hranice pro řidiče nákladní dopravy je uvedena v Nařízení Rady (EHS) č 3820/85, podle něhož minimální věk řidiče nákladní dopravy je: a. 18 let pro vozidla, jejichž maximální přípustná celková hmotnost včetně přívěsu a návěsu nepřesahuje 7,5 t, b. u ostatních vozidel 21 let, nebo 18 let za podmínky, že řidič je držitelem osvědčení o odborných schopnostech, uznaného jedním z členských států, které potvrzuje ukončení výcviku pro řidiče vozidel nákladní dopravy podle právních předpisů Společenství o minimální úrovni výcviku pro řidiče silniční dopravy Řidičům autobusů musí být nejméně 21 roků. Řidiči autobusů na tratích přesahujících okruh 50 km od místa obvyklého odstavení musí rovněž odpovídat jedné z následujících podmínek, že: a. vykonávali po dobu nejméně jednoho roku činnost řidiče nákladní dopravy na vozidlech, jejichž maximální přípustná celková hmotnost je vyšší než 3,5 t; b. vykonávali po dobu nejméně jednoho roku činnost řidiče autobusu na tratích nepřesahujících délku 50 km od místa obvyklého odstavení vozidla nebo pro jiné druhy přepravy cestujících, na které se nevztahuje toto nařízení, pokud příslušný orgán shledá, že tímto způsobem získali potřebné zkušenosti; c. jsou držiteli osvědčení o odborných schopnostech, uznaného jedním z členských států a potvrzujícího úspěšné absolvování odborného kurzu pro řidiče autobusů podle právních předpisů Společenství o minimální úrovni výcviku pro řidiče silniční dopravy. Minimální věk pomocníků řidiče a průvodčích je 18 let. V případě dopravy na vnitrostátních linkách v okruhu do 50 km od místa obvyklého odstavení vozidla, včetně obcí majících svůj střed v takto vymezené oblasti, mohou členské staáty snížit věk pomocníka řidiče na 16 let, pokud to je pro účely odborného výcviku a přípravy na povolání a v souladu s vnitrostátními předpisy.

Otázka 5b Rozhodnutí o udělení licence – průběh správního řízení, obsah rozhodnutí, podmínky k provozování dopravy.

Dopravce podá žádost k příslušnému dopravnímu úřadu, v jehož územním obvodu se bude nacházet výchozí zastávka (pro linku mezinárodní k Ministerstvu dopravy ČR); dnem doručení žádosti správnímu orgánu je zahájeno správní řízení o udělení licence. Dopravní úřad předloží žádost dopravce k vyjádření obcím (v nichž mají být zastávky linky), Policii ČR (z hlediska bezpečnosti silničního provozu), správcům pozemních komunikací a majitelům označníků zastávek. Tyto subjekty se vyjadřují k žádosti do 15 dnů. Jedná-li se i linku, která má zastávky mimo správní obvod dopravního úřadu nebo o linku mezinárodní. předloží dopravní úřad (Ministerstvo dopravy ČR) žádost ke stanovisku dotčeným úřadům, které stanovisko vydají do 30 dnů. Obsah stanovisek a vyjádření jsou spolu s důkazy a podklady, které získá a má k dispozici dopravní úřad rozhodující o udělení licence, podklady pro rozhodnutí ve správním řízení. Tyto důkazy hodnotí ve správním řízení. Ve výroku rozhodnutí o udělení licence příslušný dopravní úřad (Ministerstvo dopravy ČR) uvede: a. formu linkové osobní dopravy, včetně údaje, zda jde o městskou, vnitrostátní, nebo mezinárodní dopravu; u zvláštní

Strana 14

© Phare CZ 0209-02-01-005


b. c. d. e. f.

linkové dopravy kategorie cestujících, označení a vedení linky, datum zahájení provozu linkové osobní dopravy, dobu, na kterou se licence uděluje, případný rozsah přepravy cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace, další zpřesňující podmínky provozování linkové osobní dopravy, pokud o nich rozhodne.

Podmínkami provozování dopravy mohou být v rámci platných právních předpisů dopravci upřesněny některé povinnosti (např. ve vztahu k předkládání jízdního řádu ke schválení, k označování vozidel – orientačnímu systému pro cestující, k postupu jednání v případě omezení provozu na pozemních komunikacích) nebo stanoveny omezující podmínky vyplývající z obsahu stanovisek dotčených úřadů, kterými je dopravní úřad vázán, tj. ve věci zamezení souběhu s dopravou, která je finančně podporována krajem. V odůvodnění rozhodnutí dopravní úřad uvede podklady správního řízení, úvahy, kterými se řídil při jejich hodnocení a informace o tom, jak se vypořádal s obsahem vyjádření a stanovisek. Odůvodnění rozhodnutí není třeba, kdy je licence udělena podle návrhu dopravce, vyjádření a stanoviska neobsahují skutečnosti, které by musel dopravní úřad posuzovat a nejsou stanoveny (zpřesňující) podmínky provozování dopravy. Ve veřejném zájmu na uspokojování přepravních potřeb může dopravní úřad vázat udělení licence na splnění podmínky souhlasu dopravce s provozováním jiné linky nebo vedením linky odlišné od žádosti dopravce nebo na uzavření smlouvy o závazku veřejné služby. V tomto případě dopravní úřad uděluje licenci ve veřejném zájmu na dobu jednoho roku podle vyhlášené platnosti jízdního řádu. Příklad z praxe: V kraji jsou dvě poměrně blízká města, mezi kterými je proud cestujících o vysoké intenzitě. Dopravce žádá o licenci na linku mezi těmito městy (očekávajíce její vysokou ziskovost). Dopravní úřad mu stanoví podmínku souhlasit se závazkem veřejné služby dopravní obsluhy hornaté a řídce osídlené spádové oblasti jednoho z měst.

Otázka 6a Vysvětlete pojem krizový stav v silniční dopravě, včetně postupu orgánu státní správy.

Problematiku krizového stavu upravuje Nařízení Rady (EHS) č. 3916/90 o opatřeních v případě krize na trhu silniční přepravy zboží. Podle tohoto nařízení se krizí rozumí výskyt potíží na trhu (myslí se mezinárodní přepravy), které jsou specifické pro tento trh a které mohou vest k přetrvávajícímu značnému převisu nabídky nad poptávkou, jenž by mohl vážně ohrozit finanční rovnováhu a přežití významného počtu podniků silniční dopravy zboží, pokud krátkodobé, a střednědobé prognózy na daném trhu nenaznačují podstatné a trvalé zlepšeni Komise shromažďuje údaje nezbytné pro sledování trhu a zjištění případné krize. V tom s ní spolupracují členské státy. Komisi je nápomocen výbor s poradní funkcí, složený ze zástupců členských států (dále „výbor“). Domnívá-li se některý členský stát, že existuje krize, může požádat Komisi o šetření a poskytne ji k tomu číselné informace. Komise žádost neprodleně konzultuje s výborem a jestli potom dospěje Komise k závěru, že krize existuje, může svým rozhodnutím stanovit opatření k zamezení dalšího růstu nabídky kapacity (omezení nárůstu činnosti stávajících a přístup nových dopravců na trh). Rozhodnutí musí být přijato do 30 dnů od obdržení žádosti. Platnost opatření je šest měsíců a mohou být jednou prodlouženy o nejvýše šest měsíců. Komise o svém rozhodnutí (včetně případu, že nepřijme žádné opatření) neprodleně oznámí členským státům a Radě. Členské státy mohou do třiceti dnů od tohoto oznámení požádat Radu o změnu opatření. Rada může kvalifikovanou většinou ve lhůtě 30 dnů přijmout jiné rozhodnutí. Domnívá-li se Komise, že musí být prodloužená platnost přijatých opatření, anebo že jsou potřebná další odlišná opatření, předloží návrh Radě, která rozhodne kvalifikovanou většinou.

Otázka 6b

Strana 15

© Phare CZ 0209-02-01-005


Změna rozhodnutí o udělení licence, odejmutí licence, pozbytí platnosti licence.

Ve veřejném zájmu na uspokojování přepravních potřeb, v zájmu bezpečnosti dopravy, na základě neplánované uzavírky nebo na základě žádosti dopravce dopravní úřad, (nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvo dopravy) zahájí řízení o změně rozhodnutí o udělení licence. V prvních třech případech se jedná o řízení zahájené z moci úřední; z jiných důvodů řízení zahájit nelze. Jedná-li se o plánovanou uzavírku pozemní komunikace, měly by být dopady do provozu linkové dopravy zahrnuty do rozhodnutí, vydávaného silničním správním orgánem. Na žádost dopravce se řízení nezahajuje, v tomto případě je třeba vycházet z ustanovení § 44 odst. 1 správního řádu, podle něhož je řízení o žádosti zahájeno dnem, kdy žádost došla správnímu orgánu. Dopravce může žádat o jakoukoliv změnu licence. Za nepřímo vyloučené předměty žádosti lze s ohledem na ustanovení o pozbývání platnosti licence považovat pouze žádosti směřující k prodloužení platnosti licence a změně subjektu dopravce. Jakékoliv další změny lze považovat za přípustné, čímž není vyloučena možnost úvahy správního orgánu žádost zamítnout v případě, kdyby dospěl k závěru, že např. zásadním prodloužením či změnou trasy linky by se po provedené změně již nejednalo o linku původní. Procesní stránku řízení o změně licence zákon neupravuje. Doporučuje se však postupovat analogicky s řízením o udělení licence s přihlédnutím ke konkrétnímu obsahu žádosti tak, aby řízením o změně nemohla být obcházena ustanovení, týkající se udělení licence. Zasahuje-li např. změna linky do územního obvodu dotčeného úřadu, měla by mu být žádost o změnu předložena ke stanovisku a tímto stanoviskem by měl být rozhodující dopravní úřad vázán ve věci zamezení souběhu s dopravou, která je finančně podporována krajem. Stanovena není ani forma rozhodnutí o změně licence a je možné jím měnit pouze některou část platného rozhodnutí nebo (v případě zásadnějších změn) formulovat znovu celý výrok. Původní rozhodnutí však vždy zůstává v platnosti a změna se vztahuje k němu. Při kontrole musí dopravce proto vždy předkládat rozhodnutí o udělení licence a rozhodnutí o změně (změnách). V rámci řízení o změně rozhodnutí mohou dopravní úřad (a Ministerstvo dopravy) uložit dopravci rozšíření podmínek nebo jejich změnu oproti předchozímu rozhodnutí o udělení licence. Dopravní úřad, (nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvo dopravy) licenci může odejmout, jestliže držitel licence a. b. c. d.

závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené zákonem, neplní podmínky stanovené v licenci, nezačal provozovat linkovou osobní dopravu na základě udělené licence, o odejmutí licence požádal. Odejmutí licence z důvodů a) až c) má sankční charakter, může však být provedeno současně s uložením pokuty, aniž by se ve smyslu zásad správního trestání jednalo o dvojí postih. Doporučuje se však k odejmutí licence přistupovat pouze u velmi závažných deliktů nebo v případě jejich násobného opakování. Požádá-li dopravce o odejmutí licence, zkoumá dopravní úřad naplnění ustanovení čl. 14 odst. 4 až 6 nařízení Rady (EHS) č. 1191/69.

Licence pozbývá platnosti: a. b. c. d. e.

uplynutím doby, na kterou byla udělena, zánikem koncese nebo povolení, dnem zániku právnické osoby, která je držitelem licence, uplynutím 30 dnů od smrti fyzické osoby, která je držitelem licence, rozhodnutím dopravního úřadu (nebo rozhodnutím Ministerstva dopravy, jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu), o odejmutí licence.

Licence pozbývá platnosti z uvedených důvodů automaticky ze zákona a o pozbytí její platnosti se tedy nerozhoduje v samostatném řízení.

Strana 16

© Phare CZ 0209-02-01-005


Vyzkoušejte si 2. test!

Otázka 7a Z kterého dokumentu vychází stanovení režimu jízdy řidičů, bezpečnostních přestávek při jízdách silničních motorových vozidel, v jakém případě smí řidič trávit denní odpočinek v zaparkovaném vozidle, jaká je přípustná doba řízení silničních motorových vozidel mezi dvěma odpočinky.

Výchozími dokumenty jsou Nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 o harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě pro dopravu na území Společenství, přitom: článek 6 upravuje dobu řízení mezi dvěma odpočinky a časovou polohu týdenní doby odpočinku článek 7 upravuje přestávky v řízení (u nás nazývané „bezpečnostní“) článek 8 upravuje denní a týdenní doby odpočinku článek 9 upravuje odchylky v čerpání denní doby odpočinku v případech, kdy je vozidlo přepravované na trajektu nebo po železnici Vyhláška č. 108/1976 Sb. o Evropské dohodě o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR) ve znění pozdějších předpisů: “Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR) se vztahuje na mezinárodní silniční dopravu do nebo z třetích zemí, které jsou smluvními stranami dohody, nebo při tranzitu těmito zeměmi na celou cestu nebo její část, když je doprava provedena vozidly evidovanými v členském státě nebo jedné z uvedených třetích zemí do nebo z třetí země, která není smluvní stranou dohody v případě jakékoli cesty v rámci Společenství, pokud není provedena vozidly evidovanými v těchto zemích.“ Nařízení Rady (EHS) č. 3820/85, oddíl II, Článek 2, odst. 2

Otázka 7b Jízdní řády – příslušnost dopravního úřadu, postup schvalování, důvody neschválení.

Příslušným ke schválení jízdního řádu nebo jeho změny je dopravní úřad příslušný k rozhodování o udělení licence (tj. ten, na jehož území leží výchozí stanice linky). Jízdní řád stanoví časové údaje pro jízdu silničních motorových vozidel na trase dopravní cesty pro všechny spoje linky. Jízdní řád se schvaluje ve správním řízení, které je zahájeno podáním žádosti dopravce u orgánu, který vydal na příslušnou linku licenci. Předmětem rozhodování je pouze předložený návrh dopravce. Dopravní úřad si může vyžádat jako podklad ke schválení jízdního řádu údaje o denní době řízení a bezpečnostních přestávkách řidičů a další podklady použité pro zpracování jízdního řádu. Pokud jízdní řád splňuje náležitosti stanovené prováděcím předpisem (vyhláška č. 388/2000 Sb.), správní orgán ho schválí. Protože při schválení je vždy vyhověno účastníkovi řízení v plném rozsahu, nemusí rozhodnutí o schválení jízdního řádu obsahovat odůvodnění. Pokud jízdní řád nenaplňuje všechny náležitosti, rozhodne správní orgán o jeho neschválení. V tom případě uvede v odůvodnění ta ustanovení prováděcího předpisu, která nebyla naplněna. Právním ustanovením, podle kterého bylo rozhodováno a které musí být uvedeno ve výroku rozhodnutí, je v obou případech § 17 odst. 1 zákona. Nový jízdní řád předkládá dopravce před zahájením provozu na lince na dobu od zahájení provozu v případě udělení nové licence nebo od vyhlášeného termínu začátku platnosti jízdních řádů do vyhlášeného termínu konce platnosti jízdních řádů. Doba platnosti jízdního řádu přitom nesmí překročit dobu platnosti příslušné licence. Začátek a konec platnosti jízdních řádů veřejné linkové dopravy zveřejňuje ministerstvo dopravy v Obchodním věstníku. Řídí se přitom mezinárodní dohodou v oblasti drážní dopravy a v současné době bývá určen na půlnoc ze soboty na neděli v polovině prosince každého roku. V jízdních řádech linek městské autobusové dopravy nemusí být obsažen konec jeho platnosti a schválení je tak provedeno fakticky na dobu neomezenou. O změnu jízdního řádu může, v průběhu jeho platnosti, požádat dopravce pouze k termínům, které rovněž zveřejňuje ministerstvo dopravy v Obchodním věstníku. Nastanou-li však zákonné důvody (veřejný zájem, zásah vyšší moci nebo neplánovaná uzavírka pozemní komunikace) může dopravní úřad rozhodnout o změně jízdního řádu dopravy i k jinému termínu. Důvod pro schválení v jiném termínu by měl být obsažen v žádosti dopravce, zřejmě však nelze vyloučit postup

Strana 17

© Phare CZ 0209-02-01-005


správního orgánu, kdy tak rozhodne, aniž by dopravce explicitně takové odůvodnění provedl. V případě schválení změny k jinému termínu lze doporučit, aby důvod změny byl obsažen v odůvodnění rozhodnutí s odkazem na ustanovení § 17 odst. 4 zákona. Právním ustanovením, podle kterého bylo rozhodováno, je ovšem i v tomto případě § 17 odst. 1 zákona. Uplatnění či naplnění veřejného zájmu vždy posuzuje správní orgán. Pokud by dopravce požádal o změnu k jinému než zveřejněnému termínu z důvodu veřejného zájmu a správní orgán veřejný zájem neuznal, naskýtá se otázka, zda má rozhodnout o neschválení takové žádosti či může schválit jízdní řád k termínu řádné změny v rozporu s obsahem žádosti. I když z formálního hlediska je pravděpodobně správnější první postup, lze dovodit i možnost využití postupu druhého, v tomto případě ovšem s řádným odůvodněním. U linek městské autobusové dopravy, provozovaných jen na území města (nepřekračující jeho správní hranice), mohou být prováděny změny jízdního řádu na základě žádosti dopravce k libovolným termínům. U všech linek, které nejsou provozovány na základě smlouvy o závazku veřejné služby, dopravce v případě, když hodlá provést podstatné změny v rozsahu poskytovaných služeb (v zásadě se má na mysli jejich omezení), musí dodržet pro oznámení této skutečnosti dopravnímu úřadu lhůtu 3 měsíců dle nařízení Rady (EHS) 1191/69 z 26.6.1969 ve znění nařízení (Rady) EHS 1893/91 z 20.6.1991. Pokud tuto lhůtu nedodrží, může rozhodnout správní orgán o neschválení (změny) jízdního řádu. Každou změnu jízdního řádu zpracovává a předkládá dopravce formou nového jízdního řádu. Dopravní úřad vyhlásí informace o platnosti jízdních řádů a termínech jejich změn způsobem v místě obvyklým. Zpravidla tak učiní alespoň na úřední desce úřadu. Důvodem neschválení jízdního řádu je tedy zejména to, že nesplňuje požadavky Vyhlášky č. 388/2000 Sb. o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy. Další podrobnosti lze najít v plném textu ve 4. kapitole, konkrétně v podkapitolách: Jízdní řád Schvalování jízdních řádů a jejich změn Zpracování jízdního řádu a jeho změn Obsah jízdního řádu veřejné vnitrostátní linkové dopravy Formy uspořádání jízdního řádu Obsah jízdního řádu městské autobusové dopravy Obsah jízdního řádu veřejné mezinárodní linkové dopravy Vyhlašování a vyvěšování jízdního řádu a jeho změn Celostátní informační systém o jízdních řádech Příklad z praxe: Dopravce předložil ke schválení jízdní řád linkové (ne městské) autobusové dopravy, v němž u všech linek a spojů byl uveden datum začátku platnosti, ale chyběl datum jejího ukončení. Tím nesplnil §3 odst. 1, písm. h) vyhlášky č. 388/2000 Sb. Jízdní řád proto nebyl schválen.

Otázka 8a Kdo má ve smyslu zákona o silniční dopravě dobrou pověst, kdo ji musí splňovat u právnické a fyzické osoby, za jakou dobu se zkoumá, po jakou dobu musí trvat, jak často ji dopravní úřad prověřuje.

Dobrou pověst má osoba: a. která je bezúhonná podle živnostenského zákona, b. které živnostenský úřad nezrušil v průběhu posledních pěti let na návrh dopravního úřadu nebo Ministerstva dopravy živnostenské oprávnění, c. která neprovozovala silniční dopravu pro cizí potřeby v průběhu posledních pěti let před podáním žádosti neoprávněně, d. které nebyla v průběhu posledních pěti let před podáním žádosti zrušena koncese z důvodů porušování povinností uložených právními předpisy, které s provozováním silniční dopravy souvisejí, nebo proto, že neplnila podmínky stanovené v koncesi.

Strana 18

© Phare CZ 0209-02-01-005


U právnické osoby musí podmínku dobré pověsti splňovat statutární orgán nebo jeho člen, popřípadě odpovědný zástupce, pokud je ustanoven. U fyzické osoby musí podmínku dobré pověsti splňovat fyzická osoba sama a též odpovědný zástupce, je-li ustanoven. Dobrá pověst se zkoumá pět let zpět od podání žádosti a musí trvat po celou dobu provozování dopravy. Dopravní úřad provádí prověrku dobré pověsti dopravce nejméně jednou za pět let.

Otázka 8b Jízdní řády – způsob zpracování, věcný obsah, vyhlašování a vyvěšování, celostátní informační systém.

Jízdní řád vnitrostátních linek (kromě linek městských) obsahuje označení linky, tj. číslo a název linky. Číslo linky je šestimístné, přičemž první trojčíslí označuje správní orgán, který vydal licenci a druhé trojčíslí označuje pořadové číslo linky. Název linky se skládá z názvů obcí, kde je umístěna výchozí a cílová zastávka linky, případně z názvů obcí, kde jsou umístěny další zastávky. Jestliže výchozí i cílová zastávka linky je umístěna ve stejné obci, lze použít i název částí obce nebo název výchozí a cílové zastávky linky. údaje o dopravci, tj. alespoň obchodní jméno, sídlo nebo trvalý pobyt, číslo telefonu, termín začátku a konce platnosti jízdního řádu, názvy zastávek stanovené v rozhodnutí o udělení licence, u nichž mohou být uvedeny případné bližší podmínky jejich použití (např. bezbariérově přístupná), tarifní vzdálenosti pro všechny druhy spojů na lince, což jsou skutečné vzdálenosti jednotlivých zastávek linky od výchozí zastávky zaokrouhlené na celé kilometry, časy odjezdů spojů z každé zastávky a u cílových zastávek spojů časy příjezdů; spoje musí být řazeny podle časové posloupnosti odjezdů spojů z první společné zastávky, číselné označení spojů; pro směr jízdy z výchozí zastávky linky do cílové zastávky linky se použijí lichá čísla a pro opačný směr se použijí sudá čísla, časový rozsah provozu pro spoje, které nejedou denně, vyjádřený použitím stanovených značek; značky časového rozsahu provozu spojů se umisťují nad spoji a vztahují se k výchozí zastávce spoje a jsou vysvětleny pod jízdním řádem, údaje o smluvních přepravních podmínkách a o tarifu; s ohledem na rozsah těchto údajů zpravidla přichází v úvahu pouze informace, kde je možné se s nimi seznámit v plném rozsahu; označení bezbariérových spojů, další údaje potřebné pro informování cestujících vyjádřené informativními značkami nebo ve formě textu v dolní části jízdního řádu; značky informativní je možné kombinovat. Formálně může být jízdní řád uspořádán jako obousměrný, kdy sloupec s názvy zastávek a sloupce pro tarifní vzdálenosti jsou umístěny ve střední části jízdního řádu; vlevo jsou uvedeny jednotlivé spoje pro směr jízdy z výchozí zastávky linky do cílové zastávky linky a vpravo jsou uvedeny jednotlivé spoje pro opačný směr nebo jako jednosměrný, kdy náležitosti pro každý směr jízdy jsou uspořádány do samostatných částí. Jen dílčími a nevýznamnými rozdíly se liší obsah jízdního řádu pro linky mezinárodní. Jízdní řád městské autobusové dopravy může být zpracován zcela stejně jako u vnitrostátní linkové dopravy, lze však použít i zjednodušenou podobu. V takovém případě obsahuje: číslo nebo jiné označení linky stanovené v licenci a název městské dopravy; ze šestimístného čísla linky stačí uvést jeho část, která linku na území města dostatečně identifikuje; zpravidla se jedná o jedno- až třímístné číslo, může však být použito i jiné označení (písmeno), stanoví-li tak rozhodnutí o udělení licence, údaje o dopravci, názvy zastávek stanovené v rozhodnutí o udělení licence; v názvu zastávky nemusí být obsažen název obce, pokud jej obsahuje název městské dopravy, tarifní vzdálenosti nebo údaje o tarifních pásmech, časové údaje o běžně dosahované jízdní době mezi zastávkami, případně jiné údaje potřebné pro určení výše jízdného; časové údaje o jízdních dobách mají význam jak přepravní, pro získání informace cestujících o době trvání jízdy, tak tarifní v případě, kdy je v síti zaveden tarif časový, časy odjezdů spojů ze zastávky; je-li interval odjezdů kratší než deset minut, je možno uvést jen první časový údaj odjezdu v první hodině nebo v každé hodině uceleného časového období a vyznačit číselně opakující se interval s nejvýše dvouminutovým rozmezím, časový rozsah provozu pro spoje, které nejedou denně, vyjádřený použitím stanovených značek,

Strana 19

© Phare CZ 0209-02-01-005


údaj o zavedení zvláštního způsobu provozu (např. odbavování cestujících) na lince, datum, od kterého jízdní řád platí, nebo termín začátku a konce platnosti jízdního řádu, označení bezbariérových spojů, další údaje potřebné pro informování cestujících. Současná právní úprava nestanoví lhůtu, v níž se jízdní řád předkládá ke schválení ani způsob jeho předložení s výjimkou povinnosti dopravce zpracovat ho v elektronické podobě ve formátu a struktuře dat stanovenými příslušným dopravním úřadem, pro linky, které jsou součástí CIS. V sankční části zákon stanoví možnost uložení pokuty (§ 35 odst. 1 písm. h)) do 100 000 Kč dopravci, který „nepředloží jízdní řád ke schválení ve stanovené lhůtě, nedodrží způsob předložení jízdního řádu ke schválení určený příslušným dopravním úřadem“. Lhůtu i způsob musí proto stanovit svým opatřením dopravní úřad, což prakticky zajistí uložením individuálně v každé licenci nebo jiným způsobem, např. dopisem všem dopravcům. Druhý způsob lze považovat za praktičtější pro možnost snadnějšího provádění změn, dopis však musí být doručen prokazatelným způsobem. Schválený jízdní řád vnitrostátní linky postoupí dopravní úřad právnické osobě, pověřené ministerstvem dopravy, k vedení celostátního informačního systému o jízdních řádech pro potřeby veřejnosti (CIS) nejpozději 15 pracovních dnů před začátkem jeho platnosti. V současné době (od roku 2001) je to Chaps, spol. s r. o., Bráfova 21, Brno. Jízdní řády městské autobusové dopravy provozované na území města nejsou podle zákona součástí CIS, ale mohou se do tohoto informačního systému postupovat. Jízdní řády mezinárodní dopravy postupují do CIS sami dopravci bezprostředně po jeho schválení. Příslušný dopravní úřad prokazatelně oznámí do CIS ukončení platnosti jízdního řádu z důvodu pozbytí platnosti vydané licence podle zvláštního právního předpisu, a to nejpozději do 10 dnů po nabytí právní moci příslušného rozhodnutí. Jízdní řády zvláštní linkové dopravy nepodléhají schvalovacímu řízení a nezařazují se do celostátního informačního systému.

Otázka 9a Co všechno musí zajistit provozovatel příležitostné osobní silniční dopravy, jak dlouho je povinen uchovávat objednávky přepravní služby, jaký rozdíl je ve vztahu k taxislužbě?

Provozovatel příležitostné osobní silniční dopravy je povinen objednávku přepravní služby předem zaznamenat do evidenční knihy objednávek a zajistit, aby kopie záznamu objednávky byla umístěna ve vozidle, kterým se přeprava vykonává, a aby ji řidič na vyžádání předložil kontrolnímu orgánu. Provozovatel příležitostné osobní silniční dopravy je dále povinen zajistit, aby a. koncese pro příležitostnou osobní silniční dopravu byla vystavena na viditelném místě uvnitř vozidla, b. přepravovaná osoba neplatila za přepravu přímo řidiči vozidla. Provozovatel příležitostné osobní silniční dopravy je povinen objednávky přepravní služby uchovávat po dobu pěti let od ukončení přepravy. Rozdíly ve vztahu k taxislužbě jsou: a. objednávky musí být písemně předem u dopravce (řidič taxislužby může operativně přijmout objednávku jízdy od zákazníka), b. zákazník nesmí platit přímo řidiči (u taxislužby může), c. osobní automobily nesmí být označeny způsobem zaměnitelným s vozidly taxislužby, d. přepravní služby nesmí být nabízeny způsobem s taxislužbou zaměnitelným. Příklad příležitostné osobní dopravy: Cestovní kancelář vlastní autobus, který využívá k pořádání zájezdů. Mohou si jej však objednat (i s řidičem, samozřejmě) i různé osoby (právnické nebo fyzické) na přepravy podle své potřeby. Na internetu je možné najít nabídky mnoha firem poskytujících možnost objednat si větší osobní auto nebo menší mikrobus s řidičem (kromě něj tam bývá obvykle místo pro 7-8 cestujících), ale vyskytnou se i větší i menší vozidla.

Otázka 9b

Strana 20

© Phare CZ 0209-02-01-005


Povinnosti dopravce ve veřejné linkové dopravě (zahájení a provozování dopravy, označení vozidla, péče o zastávky a jejich vybavení).

Dopravce ve veřejné linkové dopravě je povinen zahájit provoz na lince ke dni, který je stanoven v licenci, a provoz linky udržovat po dobu platnosti licence. Tuto povinnost je třeba chápat v souvislosti s obsahem jízdního řádu, který může obsahovat třeba jen sezónní spoje, nebo spoje vedené jen o státních svátcích. Není dosud zaujímán jednotný právní názor pro případy, kdyby dopravce předložil ke schválení jízdní řád bez jakýchkoliv časových údajů. Dopravce je povinen vydat a uveřejnit schválený jízdní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif a podle těchto dokladů dopravu provozovat. Za opakované nedodržování jízdního řádu může dopravní úřad uložit pokutu do výše 500 000 Kč. Jako o ostatních správních deliktů, obsažených v zákoně, se jedná o odpovědnost objektivní, kdy se nezkoumá a nerozhoduje o zavinění, nýbrž sankcionuje právní subjekt – dopravce – za nastalou skutečnost. Dopravce tedy musí jízdní řád sestavit tak, aby uvedenou povinnost byl schopen naplňovat. Uveřejnění jízdního řádu se děje na zastávkách linky a v celostátním informačním systému. Údaje o smluvních přepravních podmínkách a tarifu jsou obsahem jízdního řádu, jejich uveřejnění se děje ve vozidlech linky. Dopravce je povinen označit vozidlo příslušné linky označením linky, které je stanoveno v rozhodnutí o udělení licence (číslo a název linky) a názvem výchozí a cílové zastávky spoje. Označení linky, které je stanoveno v rozhodnutí o udělení licence, musí být čitelné i za tmy alespoň na čele vozidla. Dopravce je povinen zřídit označník zastávky, pokud zastávka nebyla označníkem vybavena. Dále na všech označnících vyvěsit schválený jízdní řád a název zastávky, v městské autobusové dopravě též číslo linky. U zastávky městské autobusové dopravy určené pouze pro výstup cestujících není vyvěšení jízdního řádu a čísla linky povinné. Na označníku je umístěna dopravní značka IJ4a nebo IJ4b a z toho vyplývá, že její umístění musí stanovit silniční správní orgán. Zákon o silniční dopravě o zřizování zastávek nepojednává a z toho lze vyvodit, že dopravce je povinen její zřízení sám projednat se silničními orgány ještě před podáním žádosti o udělení licence (nebo její změny v souvislosti se zařazením další zastávky). Dále je povinen zajistit údržbu označníku zastávky a dalšího zastávkového vybavení (přístřešek, zařízení pro vyvěšení jízdního řádu), pokud je jeho majitelem, nebo přispívat na jeho údržbu majiteli označníku a dalšího zastávkového vybavení na smluvním základě. Zákon neřeší případ, kdy majitel označníku takovou smlouvu neuzavře. Další informace naleznete v kap. 4 plného textu. Vyzkoušejte si 3. test!

Otázka 10a Vysvětlete podstatu vybírání kaucí (kdy se vybírají, kdo je oprávněn je vybírat, finanční rozsah kaucí, jaký je postup v případě, že řidič kauci nesloží).

Kauce je prostředek k zajištění závazku, zpravidla budoucího, spočívající ve složení určitého majetkového plnění (nejčastěji peněžního) účastníkem závazku, z jehož hodnoty může věřitel uspokojit své pohledávky vůči osobě, jejíž závazek je kaucí zajišťován. Orgány Policie České republiky nebo celní úřady při provádění kontroly podle §37 odst. 1 zákona č. 111/1994 Sb. (tj. v rámci dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu kontrolují, zda je vozidlo v provozu je stanoveným způsobem označeno nebo jinak vybaveno a zda jsou dodržovány doby řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a doby odpočinku řidičů). Jsou oprávněny v případě, že se jedná o dopravce, který má bydliště nebo sídlo mimo území ČR, vybírat kauci, a to od 10 000,- Kč do 50 000,- Kč podle závažnosti porušené povinnosti. Nesloží-li řidič, který pro účely vybírání kaucí při kontrole vždy zastupuje dopravce, požadovanou kauci, jsou orgány Policie České republiky nebo celní úřady oprávněny přikázat řidiči jízdu na nejbližší, z hlediska bezpečnosti

Strana 21

© Phare CZ 0209-02-01-005


a plynulosti provozu na komunikacích, vhodné místo k odstavení vozidla, zadržet řidiči doklady k vozidlu a k nákladu a zakázat pokračování v jízdě. Náklady spojené s jízdou vozidla do místa odstavení jdou k tíži dopravce. Odpovědnost dopravce za vozidlo, náklad a přepravované osoby není dotčena. Řidič vozidla může pokračovat v jízdě po zaplacení požadované kauce řidičem nebo dopravcem, nebo po zaplacení pokuty dopravnímu úřadu. Na místě zaplacení kauce nebo pokuty budou řidiči vydány zadržené doklady. Při výběru kauce jsou orgány Policie České republiky nebo celní úřady povinny vydat řidiči stvrzenku o převzetí kauce, sepsat ve čtyřech vyhotoveních protokol o zjištěném porušení a poučit dopravce o tom, že je povinen se k případu vyjádřit nejpozději ve lhůtě dvou týdnů k příslušnému dopravnímu úřadu, a to v českém jazyce. Jedno vyhotovení protokolu obdrží řidič vozidla, druhé si ponechá orgán Policie České republiky a zbylá dvě vyhotovení předá spolu s kaucí a doklady k vozidlu a nákladu nejpozději následující pracovní den dopravnímu úřadu v místě působnosti orgánu Policie České republiky. Vzor stvrzenky o převzetí kauce upravuje Příloha 3 vyhlášky č. 478/2000 Sb. Doklad o převzetí kauce se vydá v českém jazyce. V dokladu o převzetí kauce musí být uvedeno, kde bude vedeno správní řízení o pokutě. Doručením vyjádření k uložené kauci, nebo dostavením se k jednání v pracovních dnech nebo době, je zahájeno správní řízení o pokutě. Po provedeném řízení o pokutě se kauce buď vrátí nebo se započte na zaplacení pokuty, což se uvede ve výroku rozhodnutí. Nevyjádří-li se subjekt, kterému byla uložena kauce, v požadované lhůtě, nebo se nedostaví k jednání, správní řízení o pokutě se nezahájí, kauce bez dalšího propadá a je příjmem orgánu, u kterého mělo být vedeno správní řízení o pokutě. Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se dopravní úřad, orgán kraje v přenesené působnosti nebo Ministerstvo dopravy o porušení uvedených povinností dozvěděl, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k porušení došlo. Při stanovení výše pokuty a kauce se přihlíží k závažnosti, významu a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobené škody. Pokuty uložené dopravním úřadem a propadlé kauce jsou příjmem samosprávného celku, jehož součástí je dopravní úřad. Pokuty uložené podle tohoto zákona jinými orgány jsou příjmem státního rozpočtu. Řízení ve věci kauce se vede v jazyce českém. Bližší informace naleznete v kap. 3 plného textu.

Otázka 10b Vztahy mezi cestujícím a dopravcem – práva oprávněných osob, základní povinnosti cestujícího, přepravní řád pro veřejnou dopravu.

Řidiči, průvodčí a jiné osoby pověřené dopravcem (nejčastěji přepravní kontroloři) jsou oprávněny dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je oprávněna vyloučit z přepravy cestujícího, který se neprokáže platným jízdním dokladem a nesplní povinnost zaplatit jízdné a přirážku nebo přes upozornění nedodržuje přepravní řád, pokyny a příkazy pověřené osoby nebo znečišťuje vozidlo nebo pokud ruší klidnou přepravu cestujících nebo ostatní cestující jinak obtěžuje. Pověřená osoba je oprávněna nepřipustit k přepravě nebo vyloučit z přepravy zavazadlo cestujícího nebo zvíře s ním přepravované. To se týká i zavazadel a zvířat, jejichž přeprava je jinak přepravním řádem a smluvními přepravními podmínkami umožněna, pokud by byly překážkou bezpečné a pohodlné přepravy cestujících nebo ohrožovaly jejich bezpečnost. Pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobními údaji (jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození a adresa místa trvalého pobytu). Cestující je povinen dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif, dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují na zajištění bezpečnosti a plynulosti dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení přirážky; osobními údaji jsou jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození a adresa místa trvalého pobytu, uvedené v osobním dokladu cestujícího vydaném příslušným správním úřadem,

Strana 22

© Phare CZ 0209-02-01-005


na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnost uvedenou v písmenu c), na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržení přepravního řádu nebo pokynu a příkazu pověřené osoby nebo za znečištění vozidla nebo za rušení klidné přepravy cestujících nebo jiné obtěžování cestujících. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1000 Kč. Porušení povinností cestujícího, kterým ohrozí pověřenou osobu, je přestupkem podle zákona o přestupcích. Přepravní řád stanovuje podmínky, za nichž se přepravují osoby, jejich zavazadla a věci a zvířata s nimi přepravovaná v silniční dopravě a integrované dopravě. Přepravní řád, který byl vydán jako vyhláška č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu na základě zákonného zmocnění, obsahuje ustanovení řešící: a. vznik a ukončení přepravní smlouvy mezi dopravcem a cestujícím a způsob prokazování jejího vzniku, b. náležitosti jízdního dokladu, způsob placení jízdného a posuzování platnosti jízdních dokladů (včetně případů, kdy se na přepravě podílí více dopravců), c. podmínky, za nichž si lze předem zakoupit místo k sezení, d. podmínky přepravy dětí, dětských kočárků, cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace a vozíků pro invalidy, e. způsob vracení jízdného při neprovedení přepravy, f. rozsah a podmínky přepravy zavazadel, včetně podmínek, za nichž si lze jako zavazadlo vzít nebezpečné věci, g. podmínky přepravy zvířat, h. podmínky přepravy autobusových zásilek. Dopravce v silniční dopravě může ve smluvních podmínkách odlišně od přepravního řádu stanovit podmínky uvedené v odstavci c), f), g) a h).

Otázka 11a Odborná způsobilost (kdy je vyžadována), čím se prokazuje, u kterého správního orgánu se zkouška skládá, kdo stanoví termíny zkoušek, kdo sestavuje otázky písemného testu.

Zákon 111/1994 Sb. stanovuje, že kdo hodlá provozovat silniční dopravu pro cizí potřeby, musí mít k tomu odbornou způsobilost, jež musí trvat po celou dobu provozování dopravy. Odborná způsobilost se prokazuje zvlášť pro každý druh dopravy, a to osvědčením o odborné způsobilosti pro provozování dopravy, které vydá příslušný dopravní úřad na základě: a. zkoušky odborné způsobilosti, kterou skládá žadatel písemnou formou před příslušným dopravním úřadem v místě trvalého pobytu žadatele, b. nebo vysvědčení o státní nebo maturitní zkoušce z daného oboru, c. nebo jiného úředního dokladu o ukončení uceleného studia ve střední škole nebo vyšší odborné škole, která podle osvědčení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy svým odborným zaměřením odpovídá požadavkům odborné způsobilosti. Termíny konání zkoušek stanoví dopravní úřad pro každý druh provozování silniční dopravy. Otázky písemného testu sestavuje zkušební komise, jmenovaná dopravním úřadem z řad jeho zaměstnanců, podle druhu dopravy, který žadatel hodlá provozovat. Seznam předmětů pro odbornou zkoušku upravuje vyhláška č. 478/2000 Sb., Příloha I. Podrobný seznam témat, tvořících obsah odborné zkoušky je uveden jako příloha I v Směrnici Rady 98/76/ES. Poznámka: Odpověď na tuto otázku se částečně překrývá s odpovědí na otázku 2a.

Otázka 11b Dopravní obslužnost území – základní a ostatní, závazky veřejné služby – definice, vznik, prokazatelná ztráta ve veřejné linkové dopravě.

Veřejným zájmem v oblasti veřejné osobní dopravy se rozumí zájem státu na zajištění základních přepravních potřeb obyvatel. Dopravní obslužností se rozumí zajištění dopravních potřeb občanů na území kraje nebo státu ve veřejném zájmu. Těmito ustanoveními se deklaruje, že dopravní potřeby obyvatel se považují za veřejný zájem a stát nebo územní celek je povinen je v určitém rozsahu zajišťovat.

Strana 23

© Phare CZ 0209-02-01-005


Základní dopravní obslužností rozumíme zajištění přiměřené dopravy po všechny dny v týdnu z důvodu veřejného zájmu, především do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale únosnému rozvoji tohoto územního obvodu. Ostatní dopravní obslužností rozumíme zajištění dopravních potřeb územního obvodu obce nad rámec základní dopravní obslužnosti území kraje. Zejména z důvodů finančních se z těchto zákonných ustanovení dovozuje jen velmi omezená odpovědnost krajů, které v současné době základní dopravní obslužnost zajišťují, za zajišťování městské dopravy. K zajištění základní dopravní obslužnosti uzavírá kraj s dopravci smlouvu o závazku veřejné služby. Závazek veřejné služby obsahuje: závazek provozu (dopravce zajistí provozování veřejné linkové dopravy plynule a pravidelně podle schváleného jízdního řádu, vč. doplňkových přepravních služeb), závazek přepravy (dopravce přepraví cestující za speciální cenu při splnění zvláštních podmínek) a závazek tarifní (dopravce přepraví cestující nebo věci za regulovanou cenu podle cenových předpisů, která je nižší než ekonomické jízdné nebo dovozné). Závazek veřejné služby ve veřejné linkové dopravě vzniká na základě písemné smlouvy, kterou uzavírá kraj s dopravcem (za účelem zajištění dopravní obslužnosti územního obvodu kraje) a obec (na tzv. „ostatní“ dopravní obslužnost). Při uzavírání smlouvy o závazku veřejné služby je kraj povinen dbát, aby dopravní obslužnost byla zajištěna vzájemným propojením veřejné linkové dopravy s veřejnou drážní osobní dopravou. Smlouvou o závazku veřejné služby se kraj zavazuje k úhradě prokazatelné ztráty, která při provozování dopravy vzniká. Prokazatelnou ztrátu ve veřejné linkové dopravě tvoří rozdíl mezi součtem ekonomicky oprávněných nákladů vynaložených dopravcem na plnění závazků veřejné služby a přiměřeného zisku vztahujícího se k těmto nákladům a mezi tržbami a výnosy dosaženými dopravcem při plnění závazků veřejné služby. Významnou složku prokazatelné ztráty je i ztráta z poskytování žákovského jízdného. Prokazatelná ztráta se vztahuje buď na jednotlivé spoje, na linku, podíl kilometrů linky, nebo na soubor linek veřejné linkové dopravy provozovaných dopravcem v důsledku zajišťování dopravní obslužnosti plněním závazků veřejné služby. Podrobnosti o výpočtu prokazatelné ztráty a o přiměřeném zisku najdeme v kapitole 7 plného textu. Příklad z praxe: Příklad smlouvy o závazku veřejné služby je uveden v plném textu v kapitole 7.

Otázka 12a Uveďte, jaké finanční postihy upravuje zákon o silniční dopravě, charakterizujte jednotlivé zákonné sazby; jaký je rozdíl mezi správním deliktem a přestupkem.

Jsou to pokuty do 100 tis. Kč (např. za to, že nemá patřičné vybavené vozidlo, nevede nebo neuchovává předepsané záznamy, nedodržuje přepravní řád apod.), do 500 tis. Kč. - tato je v zákoně uvedena dvakrát nejdříve pro případy, kdy subjekt nemá povolení, nezajistí dodržování doby jízdy, přestávek a odpočinku, nedodržuje licenční podmínky, atd. a posléze pro případy, kdy neodstraní zdroj ohrožení provozu veřejné linkové dopravy nebo způsobí její přerušení atd.; zde je odlišnost v tom, že dopravní úřad posuzuje výši škody, kdežto u ostatních skutkových podstat se škoda nevyčísluje (a ani by to prakticky nešlo) do 750 tis. Kč (neoprávněně provozuje taxislužbu nebo naopak vozidlem taxislužby provozuje jinou dopravu pro cizí potřeby, porušuje důležitá pravidla pro příležitostnou osobní dopravu apod.) do 1 mil. Kč (nedodrží podmínky stanovené pro silniční dopravu nebezpečných věcí). Správní delikt je protiprávní jednání, jehož znaky jsou stanoveny zákonem. Mezi správní delikty patří:

Strana 24

© Phare CZ 0209-02-01-005


přestupky – jediné mají svoji právní úpravu (zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů). Přestupek je zaviněné jednání, jež porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v zákoně o přestupcích nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů nebo trestný čin. jiné správní delikty fyzických osob – delikty podle jiných právních předpisů, jiné než přestupky. jiné správní delikty právnických osob a fyzických osob – podnikatelů a provozovatelů kvalifikovaných činností – neexistuje obecná právní úprava, pouze zvláštními zákony je stanovena v tom kterém odpovědnost za porušení stanovených povinností. Není zkoumáno zavinění, odpovědnost za jiné správní delikty je založena zásadně bez ohledu na zavinění. Skutková podstata je naplněna samotným protiprávním jednáním, porušením zákonem stanovených povinností. Právnická osoba odpovídá jako celek , tzn. za jednání pracovníka. Řízení o uložení pokuty se řídí zákonem č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů. (K 1.1.2006 nabývá účinnosti nový zákon upravující mj. správní řízení – zákon č. 500/2004 Sb.,správní řád, podle jehož ustanovení § 79 ten, kdo řízení vyvolal porušením povinnosti uhradí paušální částkou náklady řízení. zvláštní kategorie – pořádkové, správní disciplinární delikty. Přestupek je jedním z případů správních deliktů. Na rozdíl od ostatních má svoji právní úpravu (zákon č. 200/ 1990 Sb., o přestupcích).

Otázka 12b Linková osobní doprava – formy a druhy, základní pojmy (linka, spoj, dopravce), veřejná a zvláštní linková doprava (shodné a rozdílné znaky), náhradní autobusová doprava, integrovaná doprava.

Linková osobní doprava je pravidelné poskytování přepravních služeb na určené trase dopravní cesty, při kterém cestující vystupují a nastupují na předem určených zastávkách. Linkovou osobní dopravu lze provozovat formou veřejné linkové dopravy nebo formou zvláštní linkové dopravy, a to jako vnitrostátní nebo mezinárodní. Veřejná linková doprava je doprava, při které jsou přepravní služby nabízeny podle předem vyhlášených podmínek a jsou poskytovány k uspokojování přepravních potřeb. Pokud je doprava uskutečňována pro potřeby města a jeho příměstských oblastí, jedná se o městskou autobusovou dopravu. Zvláštní linková doprava je doprava určených vybraných skupin cestujících s vyloučením ostatních osob. Je poskytována na objednávku právnické nebo fyzické osoby. Pro provozování veřejné i zvláštní linkové dopravy je nezbytná licence, udělená dopravním úřadem. Žádost o udělení licence obsahuje shodné údaje, u zvláštní linkové dopravy navíc kategorie cestujících a údaje o objednateli dopravy. Průběh licenčního řízení je shodný, rozhodnutí o udělení licence obsahuje shodné údaje, u zvláštní linkové dopravy navíc kategorie cestujících. Při provozování zvláštní linkové dopravy se neschvaluje jízdní řád a pro dopravce neplatí povinnosti stanovené v § 18 zákona ani přepravní řád. Náhradní autobusová doprava je veřejná linková doprava provozovaná namísto dočasně přerušené drážní dopravy na dráze celostátní, regionální, tramvajové, trolejbusové nebo na dráze speciální. Integrovanou dopravou se rozumí zajišťování dopravní obslužnosti území veřejnou osobní dopravou jednotlivými dopravci v silniční dopravě společně nebo dopravci v silniční dopravě společně s dopravci v jiném druhu dopravy nebo jedním dopravcem provozujícím více druhů dopravy, pokud se dopravci podílejí na plnění přepravní smlouvy podle jednotných přepravních a tarifních podmínek. Linka je souhrn dopravních spojení na trase dopravní cesty určené výchozí a cílovou zastávkou a ostatními zastávkami, na níž jsou pravidelně poskytovány přepravní služby podle platné licence a podle schváleného jízdního řádu, a spoj je dopravní spojení v rámci linky, které je časově a místně určené jízdním řádem. Spoje mohou být provozovány buď v celé trase linky nebo v její části a jedná se fyzicky o jízdu dopravního prostředku v určitém úseku zastávek podle jízdního řádu, kde jsou obsaženy v jednom sloupci, označeném jedním číslem. Poznámka: Odpověď na tuto otázku se velmi silně překrývá s odpovědí na otázku 2b.

Strana 25

© Phare CZ 0209-02-01-005



Otázka 13a Jaké povinnosti a jaká práva má osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru při provádění kontroly, co by měl obsahovat protokol o výsledcích kontroly; kdo vykonává státní odborný dozor a v jakém rozsahu, působnost ministerstva dopravy a spojů.

Osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru je oprávněna v souvislosti s výkonem dozoru, pokud není zvláštními předpisy stanoveno jinak, vstupovat do provozoven a všech prostor souvisejících s vykonávanou činností, nahlížet do dokladů a evidencí týkajících se provozování silniční dopravy. Další upřesnění těchto práv je uvedeno v zákoně č. 552/1991 Sb., o státní kontrole , ve znění pozdějších předpisů, např. zajišťovat v odůvodněných případech doklady; jejich převzetí musí kontrolované osobě písemně potvrdit a ponechat jí kopie převzatých dokladů, požadovat, aby kontrolované osoby podaly ve stanovené lhůtě písemnou zprávu o odstranění zjištěných nedostatků, nebo používat telekomunikační zařízení kontrolovaných osob v případech, kdy je jejich použití nezbytné pro zabezpečení kontroly. Dopravce je povinen osobě pověřené výkonem státního odborného dozoru umožnit výkon uvedeného oprávnění. Řidič vozidla je povinen předložit těmto osobám doklady, které musejí být ve vozidle při jeho provozu. Při výkonu státního odborného dozoru je osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru povinna prokázat se dokladem o pověření. Doklad o pověření musí obsahovat jméno pověřené osoby, rozsah jejího oprávnění a musí být potvrzen orgánem, který jej vydal. Povinností kontrolních pracovníků je zjistit při kontrole skutečný stav věci. Kontrolní zjištění jsou kontrolní pracovníci povinni prokázat doklady. Kontrolní pracovníci jsou dále povinni: a. b. c. d. e. f.

oznámit kontrolované osobě zahájení kontroly a předložit pověření k provedení kontroly, šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob, předat neprodleně převzaté doklady kontrolované osobě, pominou-li důvody jejich převzetí, zajistit řádnou ochranu odebraných originálních dokladů proti jejich ztrátě, zničení, poškození nebo zneužití, pořizovat o výsledcích kontroly protokol, zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu kontroly a nezneužít znalosti těchto skutečností. Kontrolní pracovníky může zbavit povinnosti mlčenlivosti ten, v jehož zájmu tuto povinnost mají, nebo ve veřejném zájmu vedoucí kontrolního orgánu. Tímto ustanovením není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle zvláštních předpisů.

Protokol o kontrolním zjištění musí obsahovat zejména popis zjištěných skutečností s uvedením nedostatků a označení ustanovení právních předpisů, které byly porušeny. V protokole se uvádí označení kontrolního orgánu a kontrolních pracovníků na kontrole zúčastněných, označení kontrolované osoby, místo a čas provedení kontroly, předmět kontroly, kontrolní zjištění, označení dokladů a ostatních materiálů, o které se kontrolní zjištění opírá. Protokol podepisují kontrolní pracovníci, kteří se kontroly zúčastnili. Povinností kontrolních pracovníků je seznámit kontrolované osoby s obsahem protokolu a předat jim stejnopis protokolu. Seznámení s protokolem a jeho převzetí potvrzují kontrolované osoby podpisem protokolu. Odmítne-li kontrolovaná osoba seznámit se s kontrolním zjištěním nebo toto seznámení potvrdit, vyznačí se tyto skutečnosti v protokolu. Státní odborný dozor v silniční dopravě vykonávají dopravní úřady, celní úřady a Ministerstvo dopravy. Dopravní úřady a celní úřady vykonávají ve svém správním obvodu státní odborný dozor ve všech věcech, které nenáleží Ministerstvu dopravy. Ministerstvo dopravy vykonává státní odborný dozor v mezinárodní autobusové linkové silniční dopravě osob. Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy jsou oprávněny v rámci výkonu státního odborného dozoru kontrolovat použití finančních prostředků na zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou z rozpočtu kraje nebo ze státního rozpočtu.

Strana 26

© Phare CZ 0209-02-01-005


Celní úřady vykonávají státní odborný dozor nad prací osádek vozidel v mezinárodní silniční nákladní dopravě a ve věcech mezinárodní dopravy osob a podávají dopravním úřadům návrhy na zahájení řízení o uložení pokuty podle § 35 zákona č. 111/1994 Sb. Celní úřady kontrolují, zda osádky vozidel, která překračují hranice, mají předepsané doklady o oprávnění k mezinárodní silniční dopravě, doklady o dodržení předepsané doby řízení vozidla a odpočinku. Vrchní státní dozor vykonává ve všech věcech silniční dopravy Ministerstvo dopravy. Vrchní státní dozor dohlíží na výkon státního odborného dozoru vykonávaného dopravními úřady. Na osoby pověřené výkonem vrchního státního dozoru se vztahují při výkonu dozoru oprávnění a povinnosti analogické jako u státního odborného dozoru (viz předešlé odstavce). Dopravní úřady a dopravci jsou povinni osobě pověřené výkonem vrchního státního dozoru umožnit výkon dozoru a k tomu účelu poskytnout veškeré informace a doklady o činnosti státního odborného dozoru Pro úplnost si uvedeme některé další kontrolní činnosti, které však nejsou součástí státního odborného dozoru podle zákona č. 111/1994: Orgány Policie České republiky v rámci dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu (podle zákona ČNR č. 283/1991 Sb. o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů) nebo celní úřady kontrolují, zda je vozidlo v provozu vybaveno doklady předepsanými zákonem 111/1994 Sb., zda vozidlo v provozu je stanoveným způsobem označeno nebo jinak vybaveno a zda jsou dodržovány doby řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a doby odpočinku řidičů. Orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce v rámci dozoru nad bezpečností práce podle zákona č. 174/1968 Sb. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce ve znění pozdějších předpisů kontrolují splnění podmínek stanovených zákonem č. 111/1994 Sb., pokud souvisejí s bezpečností práce (poslední novela zákon č. 253/2005 Sb.). Celní orgány kontrolují, zda se nejedná o zahraničního dopravce, kterému Ministerstvo dopravy zakázalo provozovat silniční dopravu na území České republiky, a zda tuzemský dopravce používá vozidlo, jehož technický stav byl shledán vyhovujícím při technické kontrole, od které neuplynula doba stanovená zákonem č. 38/1995 Sb. o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 355/1999 Sb. U vozidel, která přepravují nebezpečné věci, celní úřady kontrolují, zda osádka vozidla je podle Dohody ADR vybavena předepsanými řádně vyplněnými doklady a zda tato vozidla jsou předepsaným způsobem označena a vybavena.

Otázka 13b Podmínky provozování linkové osobní dopravy obsažené v rozhodnutí o udělení licence.

Rozhodnutí o udělení licence obsahuje povinné údaje podle § 13 zákona: a. formu linkové osobní dopravy, včetně údaje, zda jde o městskou, vnitrostátní, nebo mezinárodní dopravu; u zvláštní linkové dopravy kategorie cestujících, b. označení a vedení linky, c. datum zahájení provozu linkové osobní dopravy, tento termín musí být stanoven v závislosti na dodržení lhůt schválení jízdního řádu, předání schváleného jízdního řádu do celostátního informačního systému o jízdních řádech a jeho uveřejnění v celostátním informačním systému o jízdních řádech, d. dobu, na kterou se licence uděluje, e. případný rozsah přepravy cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace, a dále další zpřesňující podmínky provozování linkové osobní dopravy, pokud o nich rozhodne. Tyto podmínky mohou mít dvojí charakter. 1. Podmínky, kterými se v rámci platných právních předpisů ukládají, či spíše upřesňují, dopravci určité povinnosti – např. ke způsobu a lhůtám předkládání jízdního řádu ke schválení, k označování vozidel – orientačnímu systému pro cestující, jednání v případě omezení provozu na pozemních komunikacích. 2. Podmínky omezující, vyplývající buď z obsahu stanovisek dotčených úřadů, kterými je dopravní úřad vázán, tj. ve věci zamezení souběhu s dopravou, která je finančně podporována krajem nebo ze zjištění ve stejné věci na území vlastního kraje.

Strana 27

© Phare CZ 0209-02-01-005


Takovými podmínkami může být doprava na lince omezena např. v některých dnech týdne nebo v některých hodinách dne a to v celé trase nebo v úseku vymezeném určitými zastávkami, vyloučena místní přeprava mezi určitými zastávkami nebo stanoveny některé zastávky jen pro výstup či pro nástup. Stanovení jakýchkoliv podmínek musí mít právní podklad a musí být v rozhodnutí řádně zdůvodněno. Podmínky provozování dopravy mohou být změněny v rozhodnutí o změně licence.

Otázka 14a Čím dokládá provozovatel taxislužby písemné oznámení o zahájení provozování taxislužby, komu a v jaké lhůtě?

Provozovatel taxislužby je povinen dopravnímu úřadu příslušnému pro vydání stanoviska ke koncesi předem písemně oznámit zahájení výkonu taxislužby. V písemném oznámení provozovatel taxislužby uvede: a. obchodní firmu, popřípadě název,sídlo a právní formu právnické osoby a její identifikační číslo, je-li provozovatelem právnická osoba, nebo obchodní firmu, popřípadě jméno a příjmení, případně odlišující dodatek, trvalý pobyt a místo podnikání, liší-li se se od trvalého pobytu, rodné číslo a identifikační číslo fyzické osoby, je-li provozovatelem fyzická osoba, b. číslo, pod kterým byla vydána koncese, c. jméno, příjmení, adresu trvalého trvalého pobytu, adresu pro doručování a rodné číslo všech řidičů taxislužby, d. předpokládané datum zahájení provozování taxislužby na území obce nebo obcí. Písemné oznámení provozovatel taxislužby doloží: úředně ověřenou kopií koncesní listiny výpisem z evidence Rejstříku trestů všech osob, které hodlá pověřit výkonem práce řidiče taxislužby, který není starší než 3 měsíce, doklady dosvědčujícími spolehlivost všech osob , které hodlá pověřit výkonem práce řidiče taxislužby, pokud si je dopravní úřad vyžádá, jednou fotografií takové osoby, jež vyhovuje požadavkům stanoveným zvláštním předpisem (vyhláška č. 642/2004 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech) údaji o tovární značce, státní poznávací značce nebo registrační značce a evidenčním číslu vozidla, pokud mu bylo již přiděleno, kterým hodlá provozovat taxislužbu. Dále je povinen do sedmi dnů písemně oznámit tomuto dopravnímu úřadu veškeré změny uvedených údajů a datum případného ukončení provozování taxislužby.

Otázka 14b Důvody neschválení jízdního řádu veřejné linkové dopravy dopravním úřadem.

Jediným důvodem pro neschválení jízdního řádu je nenaplnění náležitostí, stanovených prováděcí vyhláškou. Dopravní úřad nemůže v řízení o schválení jízdního řádu ovlivňovat jeho věcný obsah nad zmocnění, obsažené v této prováděcí vyhlášce. U linek, provozovaných v závazku veřejné služby, jsou dostatečným nástrojem k ovlivnění jízdního řádu ustanovení smlouvy o závazku veřejné služby. Věcný obsah jízdního řádu musí vycházet ze stavebního a dopravně technického stavu pozemních komunikací a z pravidel silničního provozu a jejich místních úprav v úsecích, po kterých je linka vedena, musí respektovat maximální konstrukční rychlost a jízdní vlastnosti vozidel používaných k zajištění provozu na lince a přepravní podmínky jednotlivých spojů a musí vycházet z prostorových parametrů zastávek jednotlivých spojů linky a z jejich časového využití vozidly jiných linek. Jízdní řád vnitrostátních linek (kromě linek městských) obsahuje označení linky, tj. číslo a název linky. Číslo linky je šestimístné, přičemž první trojčíslí označuje správní orgán, který vydal licenci a druhé trojčíslí označuje pořadové číslo linky. Název linky se skládá z názvů obcí, kde je

Strana 28

© Phare CZ 0209-02-01-005


umístěna výchozí a cílová zastávka linky, případně z názvů obcí, kde jsou umístěny další zastávky. Jestliže výchozí i cílová zastávka linky je umístěna ve stejné obci, lze použít i název částí obce nebo název výchozí a cílové zastávky linky. údaje o dopravci, tj. alespoň obchodní jméno, sídlo nebo trvalý pobyt, číslo telefonu, termín začátku a konce platnosti jízdního řádu, názvy zastávek stanovené v rozhodnutí o udělení licence, u nichž mohou být uvedeny případné bližší podmínky jejich použití (např. bezbariérově přístupná), tarifní vzdálenosti pro všechny druhy spojů na lince, což jsou skutečné vzdálenosti jednotlivých zastávek linky od výchozí zastávky zaokrouhlené na celé kilometry, časy odjezdů spojů z každé zastávky a u cílových zastávek spojů časy příjezdů; spoje musí být řazeny podle časové posloupnosti odjezdů spojů z první společné zastávky, číselné označení spojů; pro směr jízdy z výchozí zastávky linky do cílové zastávky linky se použijí lichá čísla a pro opačný směr se použijí sudá čísla, časový rozsah provozu pro spoje, které nejedou denně, vyjádřený použitím stanovených značek; značky časového rozsahu provozu spojů se umisťují nad spoji a vztahují se k výchozí zastávce spoje a jsou vysvětleny pod jízdním řádem, údaje o smluvních přepravních podmínkách a o tarifu; s ohledem na rozsah těchto údajů zpravidla přichází v úvahu pouze informace, kde je možné se s nimi seznámit v plném rozsahu; označení bezbariérových spojů, další údaje potřebné pro informování cestujících vyjádřené informativními značkami nebo ve formě textu v dolní části jízdního řádu; značky informativní je možné kombinovat. Formálně může být jízdní řád uspořádán jako obousměrný, kdy sloupec s názvy zastávek a sloupce pro tarifní vzdálenosti jsou umístěny ve střední části jízdního řádu; vlevo jsou uvedeny jednotlivé spoje pro směr jízdy z výchozí zastávky linky do cílové zastávky linky a vpravo jsou uvedeny jednotlivé spoje pro opačný směr nebo jako jednosměrný, kdy náležitosti pro každý směr jízdy jsou uspořádány do samostatných částí. Jen dílčími a nevýznamnými rozdíly se liší obsah jízdního řádu pro linky mezinárodní. Jízdní řád městské autobusové dopravy může být zpracován zcela stejně jako u vnitrostátní linkové dopravy, lze však použít i zjednodušenou podobu. V takovém případě obsahuje: číslo nebo jiné označení linky stanovené v licenci a název městské dopravy; ze šestimístného čísla linky stačí uvést jeho část, která linku na území města dostatečně identifikuje; zpravidla se jedná o jedno- až třímístné číslo, může všsk být použito i jiné označení (písmeno), stanoví-li tak rozhodnutí o udělení licence, údaje o dopravci, názvy zastávek stanovené v rozhodnutí o udělení licence; v názvu zastávky nemusí být obsažen název obce, pokud jej obsahuje název městské dopravy, tarifní vzdálenosti nebo údaje o tarifních pásmech, časové údaje o běžně dosahované jízdní době mezi zastávkami, případně jiné údaje potřebné pro určení výše jízdného; časové údaje o jízdních dobách mají význam jak přepravní, pro získání informace cestujících o době trvání jízdy, tak tarifní v případě, kdy je v síti zaveden tarif časový, časy odjezdů spojů ze zastávky; je-li interval odjezdů kratší než deset minut, je možno uvést jen první časový údaj odjezdu v první hodině nebo v každé hodině uceleného časového období a vyznačit číselně opakující se interval s nejvýše dvouminutovým rozmezím, časový rozsah provozu pro spoje, které nejedou denně, vyjádřený použitím stanovených značek, údaj o zavedení zvláštního způsobu provozu (např. odbavování cestujících) na lince, datum, od kterého jízdní řád platí, nebo termín začátku a konce platnosti jízdního řádu, označení bezbariérových spojů, další údaje potřebné pro informování cestujících. Důvodem neschválení jízdního řádu je nesplnění kteréhokoli z uvedených bodů. Poznámka: Odpověď na tuto otázku se značně překrývá s odpovědí na otázku 8b.

Otázka 15a Kromě státního odborného dozoru jmenujte další kontrolní orgány podle zákona o silniční dopravě; pravomoc těchto orgánů.

Dalšími kontrolními orgány jsou: orgány Policie ČR

Strana 29

© Phare CZ 0209-02-01-005


celní úřady inspektoráty práce. Orgány Policie České republiky a celní úřady dohlížejí, zda dopravci, odesílatelé nebo řidiči dodržují podmínky a plní povinnosti stanovené právními předpisy a zda provozují dopravu podle uděleného povolení. Orgány Policie České republiky nebo celní úřady při provádění kontroly zda je vozidlo v provozu vybaveno doklady předepsanými zákonem č. 111/1994 Sb., zda vozidlo v provozu je stanoveným způsobem označeno nebo jinak vybaveno a zda jsou dodržovány doby řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a doby odpočinku řidičů, jsou oprávněny v případě, že se jedná o dopravce, který má bydliště nebo sídlo mimo území České republiky, vybírat kauci, a to v rozmezí od 10 000,- Kč do 50 000,- Kč podle závažnosti porušené povinnosti. Celní úřady kontrolují, zda osádky vozidel, která překračují hranice, mají předepsané doklady o oprávnění k mezinárodní silniční dopravě, doklady o dodržení předepsané doby řízení vozidla a odpočinku, zda se nejedná o zahraničního dopravce, kterému Ministerstvo dopravy zakázalo provozovat silniční dopravu na území České republiky, a zda tuzemský dopravce používá vozidlo, jehož technický stav byl shledán vyhovujícím při technické kontrole, od které neuplynula doba stanovená zvláštním zákonem. U vozidel, která přepravují nebezpečné věci, celní úřady kontrolují, zda osádka vozidla je podle Dohody ADR vybavena předepsanými řádně vyplněnými doklady a zda tato vozidla jsou předepsaným způsobem označena a vybavena. Inspektoráty práce v rámci dozoru nad bezpečností práce podle zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce a zákona č. 253/ 2005 Sb. kontrolují splnění podmínek stanovených zákonem č. 111/1994 Sb., pokud souvisejí s bezpečností práce.

Otázka 15b Věcný obsah jízdního řádu veřejné linkové dopravy, celostátní informační systém.

Věcný obsah jízdního řádu musí vycházet ze stavebního a dopravně technického stavu pozemních komunikací a z pravidel silničního provozu a jejich místních úprav v úsecích, po kterých je linka vedena, musí respektovat maximální konstrukční rychlost a jízdní vlastnosti vozidel používaných k zajištění provozu na lince a přepravní podmínky jednotlivých spojů a vycházet z prostorových parametrů zastávek jednotlivých spojů linky a z jejich časového využití vozidly jiných linek. Rozsah dopravy, tj. místní a časové vedení jednotlivých spojů, vychází z podnikatelského záměru dopravce případně z obsahu smlouvy o závazku veřejné služby. Teprve ve vztahu k obsahu schváleného jízdního řádu lze posuzovat naplnění povinnosti dopravce „zahájit provoz na lince ke dni, který je stanoven v licenci, a provoz linky udržovat po dobu platnosti licence“. Jízdní řád vnitrostátních linek (kromě linek městských) obsahuje označení linky, tj. číslo a název linky. Číslo linky je šestimístné, přičemž první trojčíslí označuje správní orgán, který vydal licenci a druhé trojčíslí označuje pořadové číslo linky. Název linky se skládá z názvů obcí, kde je umístěna výchozí a cílová zastávka linky, případně z názvů obcí, kde jsou umístěny další zastávky. Jestliže výchozí i cílová zastávka linky je umístěna ve stejné obci, lze použít i název částí obce nebo název výchozí a cílové zastávky linky. údaje o dopravci, tj. alespoň obchodní jméno, sídlo nebo trvalý pobyt, číslo telefonu, termín začátku a konce platnosti jízdního řádu, názvy zastávek stanovené v rozhodnutí o udělení licence, u nichž mohou být uvedeny případné bližší podmínky jejich použití (např. bezbariérově přístupná), tarifní vzdálenosti pro všechny druhy spojů na lince, což jsou skutečné vzdálenosti jednotlivých zastávek linky od výchozí zastávky zaokrouhlené na celé kilometry,

Strana 30

© Phare CZ 0209-02-01-005


časy odjezdů spojů z každé zastávky a u cílových zastávek spojů časy příjezdů; spoje musí být řazeny podle časové posloupnosti odjezdů spojů z první společné zastávky, číselné označení spojů; pro směr jízdy z výchozí zastávky linky do cílové zastávky linky se použijí lichá čísla a pro opačný směr se použijí sudá čísla, časový rozsah provozu pro spoje, které nejedou denně, vyjádřený použitím stanovených značek; značky časového rozsahu provozu spojů se umisťují nad spoji a vztahují se k výchozí zastávce spoje a jsou vysvětleny pod jízdním řádem, údaje o smluvních přepravních podmínkách a o tarifu; s ohledem na rozsah těchto údajů zpravidla přichází v úvahu pouze informace, kde je možné se s nimi seznámit v plném rozsahu; označení bezbariérových spojů, další údaje potřebné pro informování cestujících vyjádřené informativními značkami nebo ve formě textu v dolní části jízdního řádu; značky informativní je možné kombinovat. Formálně může být jízdní řád uspořádán jako obousměrný, kdy sloupec s názvy zastávek a sloupce pro tarifní vzdálenosti jsou umístěny ve střední části jízdního řádu; vlevo jsou uvedeny jednotlivé spoje pro směr jízdy z výchozí zastávky linky do cílové zastávky linky a vpravo jsou uvedeny jednotlivé spoje pro opačný směr nebo jako jednosměrný, kdy náležitosti pro každý směr jízdy jsou uspořádány do samostatných částí. Jen dílčími a nevýznamnými rozdíly se liší obsah jízdního řádu pro linky mezinárodní. Jízdní řád městské autobusové dopravy může být zpracován zcela stejně jako u vnitrostátní linkové dopravy, lze však použít i zjednodušenou podobu. V takovém případě obsahuje: číslo nebo jiné označení linky stanovené v licenci a název městské dopravy; ze šestimístného čísla linky stačí uvést jeho část, která linku na území města dostatečně identifikuje; zpravidla se jedná o jedno- až třímístné číslo, může všsk být použito i jiné označení (písmeno), stanoví-li tak rozhodnutí o udělení licence, údaje o dopravci, názvy zastávek stanovené v rozhodnutí o udělení licence; v názvu zastávky nemusí být obsažen název obce, pokud jej obsahuje název městské dopravy, tarifní vzdálenosti nebo údaje o tarifních pásmech, časové údaje o běžně dosahované jízdní době mezi zastávkami, případně jiné údaje potřebné pro určení výše jízdného; časové údaje o jízdních dobách mají význam jak přepravní, pro získání informace cestujících o době trvání jízdy, tak tarifní v případě, kdy je v síti zaveden tarif časový, časy odjezdů spojů ze zastávky; je-li interval odjezdů kratší než deset minut, je možno uvést jen první časový údaj odjezdu v první hodině nebo v každé hodině uceleného časového období a vyznačit číselně opakující se interval s nejvýše dvouminutovým rozmezím, časový rozsah provozu pro spoje, které nejedou denně, vyjádřený použitím stanovených značek, údaj o zavedení zvláštního způsobu provozu (např. odbavování cestujících) na lince, datum, od kterého jízdní řád platí, nebo termín začátku a konce platnosti jízdního řádu, označení bezbariérových spojů, další údaje potřebné pro informování cestujících. Schválený jízdní řád vnitrostátní linky postoupí dopravní úřad právnické osobě, pověřené ministerstvem dopravy, k vedení celostátního informačního systému o jízdních řádech pro potřeby veřejnosti (CIS) nejpozději 15 pracovních dnů před začátkem jeho platnosti. V současné době (od roku 2001) je to Chaps, spol. s r. o., Bráfova 21, Brno. Jízdní řády městské autobusové dopravy provozované na území města nejsou podle zákona součástí CIS, ale mohou se do tohoto informačního systému postupovat. Jízdní řády mezinárodní dopravy postupují do CIS sami dopravci bezprostředně po jeho schválení. Příslušný dopravní úřad prokazatelně oznámí do CIS ukončení platnosti jízdního řádu z důvodu pozbytí platnosti vydané licence podle zvláštního právního předpisu, a to nejpozději do 10 dnů po nabytí právní moci příslušného rozhodnutí. Jízdní řády zvláštní linkové dopravy nepodléhají schvalovacímu řízení a nezařazují se do celostátního informačního systému. Poznámka: Odpověď na tuto otázku se značně překrývá s odpovědí na otázku 8b.


Otázka 16a V jaké lhůtě lze zahájit řízení o uložení pokuty za správní delikt; jaký je rozdíl mezi správním deliktem a přestupkem, odpovědnost provozovatele, řidiče.

Strana 31

© Phare CZ 0209-02-01-005


§ 36 zákona o silniční dopravě ustanovuje, že řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se dopravní úřad, orgán kraje v přenesené působnosti nebo Ministerstvo dopravy o porušení uvedených povinností dozvěděl, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k porušení došlo. Rozdíl mezí správním deliktem a přestupkem je ten, že přestupek je jedním z typů správního deliktu. Podrobnosti jsou popsány v odpovědi na otázku 12a. Pokud jde o rozdělení odpovědnosti provozovatele a řidiče, za splnění všech ustanovení zákona 111/1994 Sb. a příslušných prováděcích předpisů odpovídá provozovatel – odpovědnost objektivní. Řidič je osobně odpovědný – odpovědnost subjektivní – za splnění těch povinností, které mu ukládají jiné právní normy (např. zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích aj.), včetně nařízení EU. Příklad: Za nedodržení vyhlášky AETR o povinném odpočinku řidiče bude pokutou do 500 tis. Kč potrestán provozovatel z třetí země a ten pak může náhradu škody vymáhat na řidiči pracovně-právní cestou.

Otázka 16b Přepravní řád pro veřejnou dopravu, přepravní podmínky stanovené dopravcem.

Přepravní řád stanovuje podmínky, za nichž se přepravují osoby, jejich zavazadla a věci a zvířata s nimi přepravovaná v silniční dopravě a integrované dopravě. Přepravní řád, který byl vydán jako vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, na základě zákonného zmocnění obsahuje ustanovení řešící: a. vznik a ukončení přepravní smlouvy mezi dopravcem a cestujícím a způsob prokazování jejího vzniku, b. náležitosti jízdního dokladu, způsob placení jízdného a posuzování platnosti jízdních dokladů (včetně případů, kdy se na přepravě podílí více dopravců), c. podmínky, za nichž si lze předem zakoupit místo k sezení, d. podmínky přepravy dětí, dětských kočárků, cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace a vozíků pro invalidy, e. způsob vracení jízdného při neprovedení přepravy, f. rozsah a podmínky přepravy zavazadel, včetně podmínek, za nichž si lze jako zavazadlo vzít nebezpečné věci, g. podmínky přepravy zvířat, h. podmínky přepravy autobusových zásilek. Dopravce je povinen vydat a zveřejnit smluvní přepravní podmínky. V nich může rozšířit a modifikovat ustanovení přepravního řádu, ale vždy pouze tak, že jeho ustanovení zůstávají v platnosti a smluvními přepravními podmínkami nesmí být zhoršena úroveň poskytovaných přepravních služeb pro cestující. Odlišně od přepravního řádu může však dopravce upravit podmínky, uvedené pod písmeny c), f), g) a h), v silniční dopravě i v neprospěch cestujících. Může tak například zakázat přepravu živých zvířat nebo omezit počet a rozměry přepravovaných zavazadel. Povinnou součástí smluvních přepravních podmínek je stanovení výše přirážky k jízdnému, která nesmí překročit 1000 Kč. Plné znění smluvních přepravních podmínek zveřejňuje dopravce na místech určených pro styk s cestujícími, jejich podstatnou část ve vozidle a v jízdním řádu. Zveřejnění podstatné části přepravních podmínek přichází v úvahu při vydání jízdního řádu knižního, v jízdních řádech na zastávkách se zveřejňují pouze jejich určité údaje.

Otázka 17a

Strana 32

© Phare CZ 0209-02-01-005


Odborná způsobilost u nákladní dopravy vnitrostátní a mezinárodní, obsah, rozsah zkoušek, jejich skládání.

U nákladní dopravy se prokazování odborné způsobilosti vztahuje na dopravu provozovanou vozidly, jejichž celková hmotnost přesahuje 3,5 tuny. Odborně způsobilou k provozování mezinárodní silniční dopravy je osoba, která má kromě prokázané odborné způsobilosti i tři roky praxe v provozování vnitrostátní silniční dopravy. Toto prokazuje žadatel předložením koncesní listiny, která byla vydána před třemi lety od podání žádosti k provozování tohoto druhu dopravy. U právnické osoby musí podmínku odborné způsobilosti splňovat statutární orgán nebo jeho člen nebo odpovědný zástupce, pokud je ustanoven. U fyzické osoby musí podmínku odborné způsobilosti splňovat fyzická osoba sama nebo odpovědný zástupce, je-li ustanoven. Seznam témat, tvořících minimální obsah odborné zkoušky je uveden v příloze I vyhlášky č. 478/2000 Sb. Patří sem: 1. 2. 3. 4. 5.

Obchodněprávní vztahy a pracovněprávní vztahy Silniční doprava a mezinárodní smlouvy s ní související Ceny, daně, daňové řízení, poplatky, pojištění a celní řízení Technická základna Bezpečnost práce a technických zařízení při provozu, údržbě a opravách vozidel.

V uvedené příloze je rovněž stanoven seznam škol, jejichž vysvědčení o státní nebo maturitní zkoušce nebo jiný úřední doklad o ukončení uceleného studia ve střední škole nebo vyšší odborné škole dokládá odbornou způsobilost. Povinná písemná zkouška má tyto dvě části: písemné otázky s výběrem ze čtyř možných odpovědí, nebo otázky vyžadující přímou odpověď, nebo kombinaci obou systémů písemné praktické cvičení resp. písemná případová studie,jejíž zavedení je v současné době připravováno. Pro každou část se stanoví maximální počet získatelných bodů, přitom pro žádnou z nich to nesmí být méně, než 40.

Otázka 17b Co všechno musí obsahovat doklad o zaplacení jízdného v taxislužbě, kdo odpovídá za zajištění používání taxametru, průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby, čí zjištění mohou být podkladem pro finanční postih za neoprávněné podnikání taxislužby.

Doklad o zaplacení jízdného v taxislužbě musí obsahovat a. b. c. d. e. f. g. h. i. j. k.

číslo dokladu, obchodní jméno, místo trvalého pobytu provozovatele taxislužby u fyzické osoby nebo sídlo u právnické osoby, evidenční číslo vozidla taxislužby, datum jízdy, SPZ vozidla, výchozí a cílové místo přepravy, čas odjezdu a příjezdu, všechny dílčí položky, z nichž je výsledná sazba složena, cenu včetně daně z přidané hodnoty, a požádá-li o to cestující, údaje potřebné k odečtení daně, údaje o úhradě jiných nákladů souvisejících s vyžádanou přepravou, jméno, příjmení a podpis řidiče.

Za zajištění používání taxametru odpovídá provozovatel taxislužby. Dopravní úřad vydá provozovateli taxislužby průkazy o způsobilosti řidičů taxislužby znějící na jména osob uvedených v písemném oznámení, jestliže jsou starší 21 let a je u nich splněna podmínka bezúhonnosti a spolehlivosti. Dopravní úřad je povinen rozhodnout ve věci do 30 dnů ode dne, kdy obdržel písemné oznámení provozovatele taxislužby, včetně souvisejících dokladů. Průkazy o způsobilosti řidiče taxislužby jsou veřejnou listinou a vydávají se na dobu pěti let.

Strana 33

© Phare CZ 0209-02-01-005


Dopravní úřad příslušný pro vydání průkazu, tj. dopravní úřad příslušný pro vydání stanoviska ke koncesi, rozhodne o odebrání průkazu, jestliže zjistí, že osoba řidiče nesplňuje podmínku bezúhonnosti či spolehlivosti. Dopravní úřad rozhodne o odebrání/zadržení průkazu na místě samém při provádění kontroly, průkazu způsobilosti řidiče taxislužby z důvodů: a. b. c. d.

poškození cestujícího na ceně jízdného nevydání cestujícímu dokladu o zaplacení jízdného z tiskárny taxametru uvedení nepravdivých údajů na dokladu o zaplacení jízdného výkonu práce řidiče taxislužby bez osvědčení obce o složení zkoušky na území obce, která v obecně závazné vyhlášce obce stanovila zkoušku jako podmínku provozování taxislužby na území obce e. neumožnění výkon státního odborného dozoru v silniční dopravě f. užití vozidla v silničním provozu, označeného nebo vybaveného způsobem zaměnitelným s vozidlem taxislužby, ačkoliv toto vozidlo není zařazeno v evidenci vozidel taxislužby g. neplatnosti průkazu. Na zadržení průkazu na místě samém se nevztahuje správní řád. V případě odebrání průkazu postupuje dopravní úřad podle správního řádu. V případech uvedených pod písmeny a) – f) odebere dopravní úřad průkaz způsobilosti řidiče taxislužby na dobu dvou let. Průkaz způsobilosti řidiče taxislužby pozbývá platnosti: a. uplynutím doby, na kterou byl vystaven b. dnem nabytí právní moci rozhodnutí dopravního úřadu o odebrání průkazu c. dnem, kdy bylo dopravnímu úřadu doručeno písemné oznámení o zničení, odcizení nebo zneužití průkazu nebo provozovatel oznámí, že mu řidič nepředal průkaz, který je povinen odevzdat. Na základě prohlášení provozovatele o bezúhonnosti a spolehlivosti všech řidičů taxislužby, resp. doklady dosvědčujícími bezúhonnost a spolehlivost všech řidičů taxislužby, pokud si je dopravní úřad vyžádá, vystaví dopravní úřad pro řidiče provozovatele taxislužby průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby provozovat taxislužbu ve vymezeném územním obvodu dopravního úřadu. Dopravní úřad průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby odebere, pominou-li podmínky pro jeho vydání. Provozovatel taxislužby je povinen zajistit, aby průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby byl umístěn na viditelném místě ve vozidle taxislužby, odevzdat průkaz způsobilosti řidiče taxislužby v případech stanovených zákone č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. Podkladem pro finanční postih za neoprávněné podnikání jsou zjištění orgánů státního odborného dozoru, Policie ČR anebo celních úřadů.

Otázka 18a Jak musí být označeno a vybaveno vozidlo taxislužby, co je evidenční číslo taxislužby, kdy řidič vydává cestujícímu doklad o zaplacení jízdného; způsob oznámení zahájení provozování taxislužby a čím se dokládá.

Provozovatel taxislužby je oprávněn provozovat taxislužbu pouze vozidlem, které je pro tyto účely evidováno dopravním úřadem. Podrobnosti stanoví vyhláška č. 478/2000 Sb. Provozovatel taxislužby je povinen zajistit, aby vozidlo taxislužby bylo při výkonu taxislužby, kterým se rozumí nabízení nebo vykonávání přepravních služeb, označeno střešní svítilnou s nápisem „TAXI“ a vybaveno úředně ověřeným a zaplombovaným taxametrem, jehož nedílnou součástí je tiskárna a paměťová jednotka schopná uchovávat denní a měsíční zaznamenané hodnoty o provozu vozidla alespoň po dobu pěti let ode dne jejich záznamu. Vozidlo, které je opatřeno střešní svítilnou s nápisem TAXI není přípustné používat k provozování jiného druhu silniční dopravy bez zakrytí této střešní svítilny. zajistit, aby řidič při výkonu taxislužby používal taxametr a po ukončení jízdy bez vyzvání vydal cestujícímu nepoškozený a čitelný doklad o výši jízdného pořízený jako výstup z tiskárny taxametru.

Strana 34

© Phare CZ 0209-02-01-005


Provozovatel taxislužby je povinen zajistit, aby ve vozidle taxislužby byl dále umístěn hasicí přístroj, průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby, volně přístupný ceník služeb, přepravní podmínky cestujících, originální nebo úředně ověřený doklad o přidělení evidenčního čísla, originální nebo úředně ověřený doklad o tom, že se řidič vozidla zúčastnil školení řidičů z povolání a že úspěšně absolvoval přezkoušení z pravidel silničního provozu, originální nebo úředně ověřený doklad o tom, že se řidič vozidla podrobil pravidelné lékařské prohlídce a že je podle této prohlídky k řízení motorových vozidel zdravotně způsobilý, originální „Uživatelská a evidenční kniha taxametru“, nebo úředně ověřená kopie obsahující všechny záznamy o vstupech do taxametru, o stavech nastavených sazeb a o ověření taxametru. Evidenční číslo vozidla taxislužby je číslo, které vozidlu přidělí dopravní úřad před jeho zařazením do provozu taxislužby. Toto číslo musí být čitelně uvedeno na dveřích vozidla (pozor, neplést s SPZ!). Provozovatel taxislužby je povinen dopravnímu úřadu příslušnému pro vydání stanoviska ke koncesi předem písemně oznámit zahájení výkonu taxislužby. V písemném oznámení provozovatel taxislužby uvede: a. obchodní firmu, popřípadě název, sídlo a právní formu právnické osoby a její identifikační číslo, je-li provozovatelem právnická osoba, nebo obchodní firmu, popřípadě jméno a příjmení, případně odlišující dodatek, trvalý pobyt a místo podnikání, liší-li se se od trvalého pobytu, rodné číslo a identifikační číslo fyzické osoby, je-li provozovatelem fyzická osoba, b. číslo, pod kterým byla vydána koncese, c. jméno, příjmení, adresu trvalého trvalého pobytu, adresu pro doručování a rodné číslo všech řidičů taxislužby, d. předpokládané datum zahájení provozování taxislužby . Písemné oznámení provozovatel taxislužby doloží: úředně ověřenou kopií koncesní listiny výpisem z evidence Rejstříku trestů všech osob, které hodlá pověřit výkonem práce řidiče taxislužby, který není starší než 3 měsíce, doklady dosvědčujícími spolehlivost všech osob , které hodlá pověřit výkonem práce řidiče taxislužby, pokud si je dopravní úřad vyžádá, jednou fotografií takové osoby, jež vyhovuje požadavkům stanoveným zvláštním předpisem (vyhláška č. 642/2004 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech) údaji o tovární značce, státní poznávací značce nebo registrační značce a evidenčním číslu vozidla, pokud mu bylo již přiděleno, kterým hodlá provozovat taxislužbu. Dále je povinen do sedmi dnů písemně oznámit tomuto dopravnímu úřadu veškeré změny uvedených údajů a datum případného ukončení provozování taxislužby.

Otázka 18b Rozhodnutí o udělení licence a změna rozhodnutí o udělení licence – srovnání průběhu správního řízení a obsahu rozhodnutí.

Správní řízení o udělení licence je plně formalizováno zákonem. Taxativně jsou stanoveny náležitosti žádosti, podrobný postup správního řízení i náležitosti rozhodnutí, Zákon obsahuje rovněž taxativně vyjmenované důvody, při jejichž naplnění se licence neudělí. Řízení o udělení licence je zahájeno podáním žádosti dopravce. Pouze v případě, kdyby závazkem veřejné služby na základě smlouvy mezi dopravcem a krajem vznikla dopravci povinnost provozovat dopravu, na kterou nemá licenci, zahájí dopravní úřad řízení o udělení licence bez návrhu dopravce. Pro vydání rozhodnutí o udělení licence je stanovena ve vnitrostátní dopravě lhůta 45 dnů. Podrobnosti jsou uvedeny v odpovědi na otázku č. 1b.

Strana 35

© Phare CZ 0209-02-01-005


K rozhodování o změně licence obsahuje zákon pouze důvody, kdy lze řízení zahájit z moci úřední (ve veřejném zájmu na uspokojování přepravních potřeb, v zájmu bezpečnosti dopravy, na základě neplánované uzavírky) a dále oprávnění dopravce – držitele licence podat žádost o změnu licence. Zákon nestanoví obsah žádosti, způsob jejího projednání, důvody pro zamítnutí žádosti ani obsah vydaného rozhodnutí. V řízení se proto postupuje podle obecných zásad správního řízení kdy ze žádosti musí být patrné, co žadatel žádá nebo čeho se domáhá, správní orgán zjišťuje stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti a na základě těchto zjištění rozhoduje ve lhůtách stanovených správním řádem. Pro zjištění stavu věci postupuje dopravní úřad analogicky jako v řízení o udělení licence, tj. vyžaduje vyjádření a stanoviska obcí, Policie ČR, správců pozemních komunikací, majitelů označníků a případně dotčených úřadů v rozsahu, který je s přihlédnutím k obsahu žádosti nezbytný a účelný. Vydáním rozhodnutí o změně licence se neruší rozhodnutí o jejím udělení, pouze dochází ke změně části nebo celého jeho výroku. Podrobnosti jsou uvedeny v odpovědi na otázku č. 6b. Vyzkoušejte si 6. test!

Závěrečná poznámka

Nutnou podmínkou odborné způsobilosti úředníka veřejné správy je znát relevantní právní předpisy a dovedně je ve své práci uplatňovat – a o tom se přesvědčují v rámci ZOZ a tento zkrácený text je důležitou pomůckou v přípravě na tyto zkoušky, i když příslušné kapitoly plného textu rovněž mohou být významným přínosem v pochopení širších souvislostí a, samozřejmě, rozhodující je znění všech v daném okamžiku platných právních norem. Rozhodně to však není podmínkou postačující. Pracovníci veřejné správy, mající na starosti zajištění dopravní obslužnosti příslušného území budou téměř neustále konfrontováni s problémem poklesu poptávky, nárůstu nákladů a tím i nároků na dotace. Budou se rozhodovat, jak tomu čelit. Je potřebné, aby věděli, že cesta nevede ani přes masivní rušení tzv. neefektivních spojů, ani přes výrazní zvyšování tarifů, ale přes využití metod optimálního nasazení vozidel a osádek. O tom, jak na to, se rovněž mohou mnoho dovědět z úplného textu, i když z toho v rámci ZOZ nebudou zkoušeni. Neučíme se přece pro zkoušky, ale pro život!

Strana 36

© Phare CZ 0209-02-01-005


Kapitola 1 Terminologie Cíl

Probrat důležité pojmy používané v popisu dopravních a přepravních procesů se zřetelem na jejich uplatnění v silniční dopravě, jakož i speciální terminologii silniční dopravy a k tomu několik souvisejících pojmů (obvykle právního charakteru). Dosáhnout, aby po jejím prostudování měli frekventanti přehled o terminologii silniční dopravy a souvisejících předpisů. Čtenáře nutno upozornit, že kapitola je součástí textu, určeného pro distanční studium, jenž tedy nemůže plně pojmout, či doslovně citovat texty jednotlivých pramenů širokého právního rámce silniční dopravy, spíše si klade za cíl čtenáře v nich orientovat. Proto je předpokladem přípravy ke zkoušce rovněž přímé studium zde uvedených právních norem. Klíčová slova

Všech mnoho desítek pojmů představuje vlastně klíčová slovy této poněkud zvláštní kapitoly. Nebudeme je proto vyjmenovávat. Další materiály ke studiu

Zákon č. 111/1994 Sb. Černá, A.- Černý, J.: Teorie řízení a rozhodování v dopravních systémech, vyd. Institut Jana Pernera, Pardubice, 2004, podkapitoly 4.5 a 9.1 Požadované předběžné znalosti

Nejsou. Předpokládaná doba studia

Napoprvé cca 8 hodin, ale během studia dalších kapitol bude potřebné se vracet.

Terminologie dopravy jako vědního oboru Doprava je nejen velmi důležitým oborem lidské činnosti a významným resortem veřejné správy, ale je i předmětem bádání zvláštního vědního oboru. Jeho výsledky jsou publikovány v odborně-vědeckých časopisech, jakými jsou např. naše „Doprava“ nebo severoamerický „Transportation Science“. K tomu je samozřejmě zapotřebí mít vlastní terminologii. Česká dopravní terminologie obsahuje jednak pojmy definované v obecně závazných právních předpisech a jednak pojmy převzaté z mezinárodně používaného názvosloví (zejména anglického), jež zatím sice v ČR normativně zakotveny nejsou, ale v české odborné literatuře se běžně používají. Mezi ty první patří například linka nebo spoj, mezi ty druhé třeba midibus nebo minibus. V tomto textu samozřejmě nebudeme probírat dopravní terminologii celou, omezíme se jen na pojmy související se silniční dopravou, provozovanou ve smyslu zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.

Doprava a přeprava Je až s podivem, že rozdíl mezi pojmy dopravy a přepravy si často neuvědomuje nejen laická veřejnost, ale i novináři, tvářící se jako osoby do dopravní problematiky zasvěcené. Dopravou rozumíme proces cílevědomého přemístění osob nebo věcí. Přepravou rozumíme přemístění na objednávku zákazníka. Uskutečňovatel dopravy se nazývá dopravce, zákazník, který ji objednává, je přepravce. V nákladní silniční dopravě je dopravcem provozovatel (obvykle i majitel) nákladních automobilů vykonávající dopravu pro cizí potřeby, tj. pro potřeby osob (fyzických nebo právnických). Dopravcem může být právnická nebo fyzická osoba.

Strana 37

© Phare CZ 0209-02-01-005


Analogicky v osobní silniční dopravě je dopravcem provozovatel autobusů nebo osobních automobilů. Přepravcem je sice ve většině případů cestující sám, ale nezřídka v úloze přepravce vystupuje i právnická osoba, zastupující skupinu cestujících. V určitém smyslu, a to v souvislosti s dopravní obslužností, zastává úlohu přepravce kraj, resp. obec nebo město, sjednávající s dopravcem smlouvu o přepravě ve veřejném zájmu.

Dopravní a přepravní elementy, dávky, komplety a proudy Následující pojmy nejsou potřebné pro ZOZ, ale jsou užitečné při rozhodování o dopravní obslužnosti. Dopravní element je objekt (obvykle cestující nebo zásilka), který se během dopravy nedělí. Přepravní element je objekt (obvykle cestující nebo zásilka), který se podává k přepravě jako nedělitelný celek. Dopravní dávka je skupina elementů přemísťovaná nějakou dobu společně. Přepravní dávka je skupina elementů přepravovaná společně. U dopravní dávky se předpokládá stejný čas a trasa u všech elementů, u přepravní dávky stejný čas, výchozí i cílový uzel sítě. Dopravní komplet je skupina dopravních elementů, která se smí vcelku sama pohybovat po síti. Příkladem dopravního kompletu je například vlak anebo autobus s řidičem (a případně i cestujícími). Ale dopravním kompletem je například i chodec, cyklista (včetně kola, na němž jede) apod. Dopravní proud je posloupnost za sebou následujících dopravních kompletů procházejících daným bodem. Přepravní proud je posloupnost po sobě následujících přepravních elementů.

Velikost dávky a kompletu, intenzita a hustota proudu

Velikost dávky je počet elementů v dávce. Velikost kompletu je určité číslo vyjadřující obvykle délku, hmotnost anebo jinou míru kompletu. Jednotkový komplet je komplet o velikosti 1. V silniční dopravě se za jednotkový komplet považuje osobní automobil, ostatní vozidla mají tyto velikosti: van (velká dodávka), mikrobus (cca 10 osob), minibus (cca 20 osob) – 1,5 jednotky běžný nákladní automobil, midibus (cca 40), standardní autobus (cca 80) – 2 jednotky tahač s návěsem, kloubový autobus – 2,5 jednotky kamion s vlekem, autobus s vlekem – 3 jednotky Intenzita proudu je počet jednotek proudu za časovou jednotku. Hustota proudu je počet jednotek proudu na 1 km.

Síť a pohyb dopravních kompletů po ní

Dopravní síť je struktura tvořená uzly a je spojujícími úseky, přičemž každý úsek má dánu propustnost, kilometrickou délku a nejkratší možnou dobu průjezdu. (Dopravní) uzel je místo (vzhledem k rozměru uvažovaného území poměrně malé), kde se mohou komplety tvořit, shromažďovat, rušit, dále kde mohou přepravní elementy vstupovat do sítě a vystupovat z ní. (Dopravní) úsek je spojnice dvou uzlů, po které se pohybují komplety; uvnitř úseku již není žádný další uzel. Trasa je posloupnost na sebe navazujících uzlů a úseků sítě. Nepřímost trasy (z uzlu u do uzlu v) je délka trasy vydělená vzdáleností v od u.

Strana 38

© Phare CZ 0209-02-01-005


(Dopravní) spojení je přemístění kompletu po některé trase mezi dvěma uzly. Jízdní řád stanoví časové údaje pro přemístění kompletů na trase dopravních spojení. Spoj je jízdním řádem časově určené a pravidelně opakované spojení po dané trase s určenými zastávkami. Linka je souhrn spojů na dané trase. Je tedy linka určitá trasa se zastávkami, čili pojem zeměpisný? Ne, není. Zeměpisným pojmem je trasa, linka je pojem dopravně-organizační, popisuje dění na trase. Turnus autobusu je posloupnost spojů, které autobus v daném dnu uskuteční. Kapacita objektu (uzlu, vozidla apod.) je maximální počet jednotkových elementů (nebo kompletů) umístitelných do „objektu” nebo přiřaditelných k objektu. Tedy například kapacita autobusu je počet míst k sezení a stání dohromady. Propustnost úseku v daném směru (optimistická) je maximální možná intenzita proudu, jenž může procházet úsekem bez rostoucího zdržení kompletů. Někdy se též nazývá propustná kapacita anebo též výkonnost. Je tedy kapacita a propustná kapacita zhruba totéž? Vůbec ne, kapacita je pojem statický, propustnost pojem dynamický.

Základní terminologie silniční dopravy V předcházející podkapitole jsme probrali některé důležité pojmy obecné teorie dopravy. Teď obrátíme pozornost k specifickým pojmům dopravy silniční.

Co je silniční doprava, kdo a za jakým účelem ji provozuje Ve smyslu nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně živností, rozlišujeme: Silniční motorová doprava osobní - je to souhrn činností, jimiž se zajišťuje přeprava osob silničními motorovými vozidly, jakož i přemísťování vozidel samých po dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích a volném terénu. Může být provozována jako vnitrostátní nebo mezinárodní doprava a je dále členěna na příležitostnou osobní silniční dopravu, mezinárodní kyvadlovou dopravu, veřejnou linkovou dopravu, zvláštní linkovou dopravu, přičemž definice těchto doprav stanoví zvláštní právní předpis. Tímto je zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. Silniční motorová doprava nákladní – je to souhrn činností, jimiž se zajišťuje přeprava věcí a zvířat silničními motorovými vozidly , jakož i přemísťování vozidel samých po dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích a volném terénu. Může být provozována jako vnitrostátní nebo mezinárodní doprava, která se dále člení na dopravu provozovanou vozidly do 3,5 t celkové hmotnosti nebo provozovanou vozidly nad 3,5 t celkové hmotnosti. Taxislužba – je veřejná silniční doprava, kterou se zajišťuje bezprostřední přeprava osob a jejich zavazadel osobními vozidly s obsaditelností nejvýše devíti osob včetně řidiče; přepravní služby se nabízejí a objednávky se přijímají prostřednictvím řidiče na stanovištích taxislužby, na veřejně přístupných pozemních komunikacích a jiných veřejných prostranstvích nebo prostřednictvím dispečinku taxislužby. Silniční doprava pro vlastní potřeby je doprava, kterou se zajišťuje podnikatelská činnost, k níž je osoba provozující silniční dopravu oprávněna podle zvláštních právních předpisů a při níž nedochází ke vzniku závazkového vztahu, jehož předmětem je přeprava osob, zvířat nebo věcí (dopravce je současně i přepravcem). Silniční doprava pro cizí potřeby je doprava, při níž vzniká mezi dopravcem a přepravcem závazkový vztah, jehož předmětem je přeprava osob, zvířat nebo věcí. Vnitrostátní silniční doprava je doprava, kdy výchozí místo, cílové místo a celá dopravní cesta leží na území jednoho státu. V opačném případě se jedná o mezinárodní silniční dopravu.

Strana 39

© Phare CZ 0209-02-01-005


Tuzemský dopravce je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v ČR, která provozuje dopravu silničními motorovými vozidly, jimž byla přidělena státní poznávací značka Českou republikou. Jinak se jedná o zahraničního dopravce. Linková osobní doprava (zkráceně LOD) je pravidelné poskytování přepravních služeb na linkách. LOD se nazývá veřejnou, jestliže jsou přepravní služby nabízeny podle předem vyhlášených podmínek a jsou poskytovány k uspokojování přepravních potřeb veřejnosti. LOD se nazývá zvláštní, pokud je určena pro vybrané skupiny cestujících s vyloučením ostatních osob. Pokud je doprava uskutečňována pro potřeby města a jeho příměstských oblastí, jedná se o městskou autobusovou dopravu. Označením linky rozumíme číslo a název linky. Číslo linky je šestimístné, přičemž první trojčíslí označuje u vnitrostátní linky dopravní úřad, který vydal licenci, a u mezinárodní linky Ministerstvo dopravy, druhé trojčíslí označuje pořadové číslo linky. Název linky se skládá z názvů obcí, kde je umístěna výchozí a cílová zastávka linky, případně z názvů obcí, kde jsou umístěny další zastávky. Jestliže výchozí i cílová zastávka linky je umístěna ve stejné obci, lze použít i název částí obce nebo název výchozí a cílové zastávky linky. Přepravní řád stanoví podmínky, za nichž se přepravují osoby, jejich zavazadla a věci a zvířata s nimi přepravovaná v silniční dopravě a integrované dopravě. Dopravními úřady jsou krajské úřady. Pro městskou autobusovou dopravu je dopravním úřadem Magistrát hlavního města Prahy, magistráty statutárních měst a obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Příslušným dopravním úřadem pro daného dopravce je dopravní úřad v místě sídla u právnické osoby nebo trvalého pobytu u fyzické osoby. Je-li dopravcem fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, je to dopravní úřad, v jehož obvodu je umístěna organizační složka podniku dopravce. Mezinárodní kyvadlová doprava je osobní doprava, kterou jsou předem vytvořené skupiny cestujících přepravovány více jízdami tam a zpět ze stejné výchozí oblasti do stejné cílové oblasti. Tyto skupiny cestujících, které byly přepraveny do cílové oblasti, budou při pozdější jízdě přepraveny zpět do výchozí oblasti. První jízda zpět a poslední jízda tam v řadě kyvadlových jízd musí být uskutečněna bez cestujících, zavazadel nebo věcí. Příležitostná osobní silniční doprava je neveřejná osobní doprava, která není linkovou osobní dopravou, mezinárodní kyvadlovou dopravou a ani taxislužbou. Přijímání zakázek u tohoto druhu dopravy je možné výhradně cestou objednávky přepravní služby předem (písemně, telefonicky, faxem, elektronicky) v sídle nebo provozovně právnické osoby, v místě trvalého pobytu provozovatele nebo v místě podnikání u fyzické osoby. (V praxi je tato doprava známa i jako vnitrostátní při přepravě osob do příměstských supermarketů) Náhradní autobusová doprava je veřejná linková doprava provozovaná namísto dočasně přerušené drážní dopravy na dráze celostátní, regionální, tramvajové, trolejbusové nebo na dráze speciální. Integrovanou dopravou se rozumí zajišťování dopravní obslužnosti území veřejnou osobní dopravou jednotlivými dopravci v silniční dopravě společně nebo dopravci v silniční dopravě společně s dopravci v jiném druhu dopravy nebo jedním dopravcem provozujícím více druhů dopravy, pokud se dopravci podílejí na plnění přepravní smlouvy podle smluvních přepravních a tarifních podmínek. Kombinovaná doprava je systém přepravy zboží v jedné a téže přepravní jednotce (ve velkém kontejneru, výměnné nástavbě, odvalovacím kontejneru) nebo silničním vozidle, které při jedné jízdě využije též železniční nebo vodní dopravu. Svoz a rozvoz v rámci kombinované dopravy je silniční doprava přepravních jednotek kombinované dopravy a silničních vozidel, pokud využijí též železniční nebo vodní dopravu, z místa jejich nakládky, případně vykládky do překladiště kombinované dopravy nebo z překladiště kombinované dopravy do místa jejich vykládky, případně nakládky. Okružní jízda je příležitostná přeprava osob na objednávku po předem vyhrazené okružní trase, na níž je stejným silničním vozidlem přepravována stejná skupina cestujících. Kabotáží nazýváme dočasnou vnitrostátní silniční dopravu zboží pro cizí nebo vlastní potřebu dopravcem, jehož sídlo je mimo území státu.

Strana 40

© Phare CZ 0209-02-01-005


Další důležité pojmy Doba řízení vozidla je doba vlastního řízení včetně přerušení řízení na dobu kratší než deset minut. Přestávka je souvislá doba přerušení pracovní činnosti (například řízení vozidla) na nejméně 10 minut. Doba odpočinku je každá nepřerušená doba nejméně jedné hodiny, během níž může řidič volně nakládat se svým časem. Celostátní informační systém o jízdních řádech je informační systém obsahující informace o přepravním spojení, který vede pro potřeby veřejnosti Ministerstvo dopravy nebo jím pověřená právnická osoba. Veřejným zájmem v oblasti veřejné osobní dopravy se rozumí zájem státu na zajištění základních přepravních potřeb obyvatel. O uplatnění veřejného zájmu při zabezpečování dopravní obslužnosti rozhoduje příslušný orgán státní správy nebo samosprávy. Závazek veřejné služby v silniční dopravě pro cizí potřeby je v zákoně o silniční dopravě definován jako závazek, který dopravce přijal ve veřejném zájmu a který by jinak pro ekonomickou nevýhodnost nepřijal anebo přijal jen zčásti. Závazek provozu znamená, že dopravce zajistí provozování veřejné linkové dopravy plynule a pravidelně podle schváleného jízdního řádu, vč. doplňkových přepravních služeb. Závazek přepravy znamená, že dopravce přepraví cestující za speciální cenu při splnění zvláštních podmínek. Závazek tarifní znamená, že dopravce přepraví cestující nebo věci za regulovanou cenu podle cenových předpisů, která je nižší než ekonomické jízdné nebo dovozné. Dopravní obslužností se rozumí zajištění dopravních potřeb občanů ve veřejném zájmu. Základní dopravní obslužností rozumíme zajištění přiměřené dopravy po všechny dny v týdnu z důvodu veřejného zájmu, především do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale únosnému rozvoji tohoto územního obvodu. Tarif v silniční dopravě je sazebník cen za jednotlivé přepravní výkony při poskytování přepravních služeb a podmínky jejich použití. Tarifní vzdálenost jednotlivých zastávek linky od zastávky výchozí je jejich skutečná vzdálenost zaokrouhlená na celé kilometry, tarifní vzdáleností mezi zastávkami spoje je rozdíl jejich tarifních vzdáleností od výchozí zastávky. Nebezpečné věci jsou látky a předměty, pro jejichž povahu, vlastnosti nebo stav může být v souvislosti s jejich přepravou ohrožena bezpečnost osob, zvířat a věcí nebo ohroženo životní prostředí. Licence je zvláštní veřejnoprávní souhlas nebo schválení vykonavatele veřejné správy k provozování určité činnosti. U silniční dopravy se jedná o licence k provozování linkové osobní dopravy. Odborná způsobilost je soubor odborných znalostí vztahujících se k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby, jakož i schopnost jejich uplatnění při provozování této dopravy. Na trh mezinárodní silniční přepravy zboží pro cizí potřeby mezi členskými státy Evropské unie se vztahuje nařízení Rady (EHS) č. 3916/90 ze dne 21.12.1990. Pro účely tohoto nařízení se krizí rozumí výskyt obtíží na trhu mezinárodní silniční přepravy zboží pro cizí potřeby mezi členskými státy EU, které jsou specifické pro tento trh a které mohou vést k přetrvávajícímu značnému převisu nabídky nad poptávkou, jenž by mohl vážně ohrozit finanční rovnováhu a přežití významného počtu podniků silniční přepravy zboží, pokud krátkodobé a střednědobé prognózy na daném trhu naznačují podstatné a trvalé zlepšení. Komise (EU) shromažďuje údaje nezbytné pro sledování trhu a zjištění případné krize. Za tímto účelem členské státy spolupracují s Komisí při předávání údajů, které jsou k dispozici nebo které lze snadno získat. Eurolicence je povolení Společenství k provozování mezinárodní silniční motorové dopravy uvnitř Společenství na nebo z území členského státu nebo procházející územím jednoho nebo více členských států.

Související pojmy

Strana 41

© Phare CZ 0209-02-01-005


V této části si uvedeme pojmy, které sice nemají dopravní charakter, ale v dopravní literatuře se vyskytují. Nejdříve si uvedeme pojmy z oblasti práva a potom z obecné systémové teorie.

Právnická a fyzická osoba Za právnickou osobu se zpravidla považuje sdružení osob nebo majetku vytvořené za určitým cílem a mající právní subjektivitu. Jsou to: sdružení fyzických a právnických osob, a to obchodní společnosti – veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, družstva, občanská sdružení, politické strany a politická hnutí, různá církevní a náboženská sdružení a různé profesní komory (např. advokátní komora, lékařská komora), zájmová sdružení právnických osob, obecně prospěšné společnosti, účelová sdružení majetku (nadace, nadační fond), jednotky územní samosprávy (obce, kraje), jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon (Česká televize, Všeobecná zdravotní pojišťovna) Odpovědný zástupce právnické osoby je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů, a je k podnikateli ve smluvním vztahu. Musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti. Žadatel o koncesi předkládá živnostenskému úřadu ustanovení odpovědného zástupce ke schválení. Živnostenský úřad jej zásadně schvaluje v řízení o udělení koncese a odpovědný zástupce je oprávněn vykonávat svoji funkci ode dne vzniku živnostenského oprávnění. Pokud se jedná o schvalování odpovědného zástupce v průběhu provozování živnosti, schvaluje se tento zástupce v samostatném řízení. S účinností od 1. května 2004 není živnostenský úřad oprávněn povolit podnikateli provozování živnosti bez odpovědného zástupce. Není-li ustanoven, je živnostenský úřad oprávněn zahájit sankční řízení o pozastavení živnosti. Odpovědným zástupcem nemůže být např. člen dozorčí rady nebo kontrolního orgánu této právnické osoby. Za fyzickou osobu se považuje každý živý člověk. K základním občanským právům patří způsobilost k právům a povinnostem, tj. způsobilost mít práva a povinnosti, kterou má každá fyzická osoba stejnou. Vzniká narozením a zaniká smrtí. Způsobilost k právním úkonům je způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti. K nabytí plné způsobilosti jsou potřebné: zletilost neporušenost vůle (určitá vyspělost volní složky), určitý stupeň intelektuální vyspělostí (rozumová složka), dále rozpoznávací a ovládací složka (schopnost rozpoznat následky svého jednání a ovládnout je – např. při spáchání přestupku).

Správní právo Veřejná moc je schopnost a reálná možnost ovlivňovat soukromé osoby, občany a organizace příkazy, zákazy a donucováním. Veřejnou moc vykonává stát především prostřednictvím orgánů moci zákonodárné (Parlament – Poslanecká sněmovna, Senát), výkonné (Prezident republiky, vláda, ministerstva, policie apod.) a soudní (soudy, státní zastupitelství). Veřejné právo upravuje vykonávání veřejné moci. Správní právo je jedním z nejrozsáhlejších odvětví veřejného práva. Upravuje postavení a chování subjektů ve vztazích realizace výkonné moci ve státě, především ve sféře tzv. veřejné správy (např. správa policie, živnostenská správa školství, doprava…). Správní delikty:

Strana 42

© Phare CZ 0209-02-01-005


přestupky – jediné mají svoji právní úpravu (zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů). Přestupek je zaviněné jednání, jež porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v zákoně o přestupcích nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů nebo trestný čin. jiné správní delikty fyzických osob – delikty podle jiných právních předpisů, jiné než přestupky. jiné správní delikty právnických osob a fyzických osob – podnikatelů a provozovatelů kvalifikovaných činností – neexistuje obecná právní úprava, pouze zvláštními zákony je stanovena v tom kterém odpovědnost za porušení stanovených povinností. Není zkoumáno zavinění, odpovědnost za jiné správní delikty je založena zásadně bez ohledu na zavinění. Skutková podstata je naplněna samotným protiprávním jednáním, porušením zákonem stanovených povinností. Právnická osoba odpovídá jako celek , tzn. za jednání pracovníka. Řízení o uložení pokuty se řídí zákonem č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů. (K 1.1.2006 nabývá účinnosti nový zákon upravující mj. správní řízení – zákon č. 500/2004 Sb.,správní řád, podle jehož ustanovení § 79 ten, kdo řízení vyvolal porušením povinnosti uhradí paušální částkou náklady řízení. zvláštní kategorie – pořádkové, správní disciplinární delikty.

Státní správa Státní správa zahrnuje ty oblasti veřejné správy, kde má stát zájem vykonávat zákony jednotně, buď centrálním výkonem, nebo centrálním řízením lokálního výkonu na území celého státu, i jinými nestátními orgány, např. obcemi nebo kraji. Například můžeme uvést stanovení obecných pravidel silničního provozu, základní otázky ochrany životního prostředí, podmínky vzniku oprávnění k živnostenskému podnikání atd. O přenesené působnosti mluvíme tehdy, když se využije článek 105 Ústavy ČR, dle něhož orgánům samosprávy (tj. krajům nebo obcím) může být zákonem svěřen výkon státní správy. Znamená to, že přenesená působnost se stane vlastní krajskou působností? Odpověď zní ne. Přenesený výkon státní správy kraje (a podobně obce) nevykonávají jako působnost sobě vlastní, tedy vlastní územnímu samosprávnému celku. Jde o úkoly, jejichž zajištění je povinností státu. Stát tyto úkoly přenesl zákony na jiný nestátní subjekt, a to v daném případě na kraje a obce. Kraj a obec vykonává státní správu jen v těch věcech, které jsou na ně výslovně přeneseny. Tyto přenesené úkoly tvoří obsah přenesené působnosti. Úkoly z toho vyplývající jsou kraje resp. obce povinny zabezpečit.

Správní řízení Správní řízení je právem upravený postup správních orgánů. Výsledkem jsou tzv. akty aplikace správního práva. Správní řízení se člení na obecné a zvláštní (viz o dva odstavce dále). Akty aplikace správního práva představují použití obecných pravidel chování obsažených v příslušných správněprávních normách na konkrétní případy. Obecné správní řízení je upraveno ve správním řádu a představuje postup správních orgánů, který přichází v úvahu při rozhodování prakticky ve všech oblastech veřejné správy. Zvláštní je správní řízení s výjimkami u některých dílčích otázek stanovených ve zvláštních předpisech, např. předpisy stavební, celní, vodohospodářské – zvláštním správním řízením výhradně podle zákona č. 337/1992 Sb., je řízení ve věcech správy daní a poplatků.

Podnikatelská činnost Podnikáním nazýváme soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Podnikatelem je: a. b. c. d.

Strana 43

osoba zapsaná do obchodního rejstříku osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštních předpisů.

© Phare CZ 0209-02-01-005


Závazkový vztah Závazkovým vztahem je právní vztah, ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění (pohledávka) od dlužníka a dlužníkovi vzniká povinnost splnit závazek. Je tedy závazkovým vztahem jen vztah finančních pohledávek? Ne. Pojmy „věřitel“, „dlužník“ a „pohledávka“ se vztahují na všechny typy závazkových vztahů (nejen na peněžité plnění, s nimiž jsou nejčastěji spojovány. Dopravce se například zavazuje zajistit provoz veřejné dopravy). Obsahem závazkových právních vztahů může být vzájemná povinnost plnění mezi věřitelem a dlužníkem, nebo může jít o závazkový právní vztah, z něhož vyplývá povinnost k plnění pouze jedné ze stran bez vzájemného závazku strany druhé.

Živnostenské podnikání Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem (zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů § 2). Soustavnost znamená provozování této činnosti trvale, sezónně nebo opakovaně při určitých příležitostech. Samostatnost znamená, že fyzická a právnická osoba není při provádění jednotlivých činností nikým řízena, činnost je prováděna relativně nezávisle na jiných podnikatelích, je limitována přáním zákazníka, situací na trhu apod. Vlastním jménem znamená, že podnikatel činí právní úkony pod vlastním jménem, tj. pod firmou, je-li zapsán do obchodního rejstříku, pod názvem, je-li podnikatelem právnická osoba, která se nezapisuje do obchodního rejstříku, a pod jménem a příjmením, je-li podnikatel fyzickou osobou nezapsanou do obchodního rejstříku. Výkon činnosti na vlastní odpovědnost znamená, že podnikatel odpovídá za výsledky své podnikatelské činnosti sám, nemůže přenést odpovědnost na jinou osobu. Zisk je rozdíl mezi příjmy a náklady. Výkon činnosti za účelem dosažení zisku je úmyslné jednání s cílem dosáhnout vyšší příjmy než výdaje. Živnostenské oprávnění je (státem písemně vyjádřená) způsobilost k živnostenskému podnikání. Koncesované živnosti jsou ty, u nichž je vyžadovaná koncese. Tyto živnosti jsou uvedené v příloze č. 3 živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. Jde např. o podnikání v oborech vývoj, výroba, opravy, nákup, prodej, provozování cestovní kanceláře, taxislužba, ostraha majetku apod. Koncese je státní povolení k provozování koncesované živnosti. Koncesní listina je osvědčením o tom, že rozhodnutí o udělení koncese k provozování koncesované živnosti nabylo právní moci. Osvědčuje splnění předpokladů – podmínek provozování koncesované živnosti a vznik oprávnění provozovat koncesovanou živnost (živnostenské oprávnění). Je veřejnou listinou, dostává se jí větší právní ochrany před poškozením, pozměňováním a paděláním.

Vybrané pojmy z teorie řízení Rozhodovací problém je zadán souborem nejméně dvou alternativ, z nichž se má jedna vybrat (těmto alternativám říkáme přípustná řešení), příznakem, pomocí něhož se rozezná lepší alternativa od horší (tomuto příznaku říkáme kritérium optimality) Úlohou je potom vybrat nejlepší alternativu (nejlepší alternativu nazýváme optimální řešení).

Strana 44

© Phare CZ 0209-02-01-005


Jak tedy chápat někoho, kdo mluví o „nejoptimálnější možnosti“? Jednoduše: Má na mysli optimální alternativu. Neuvědomuje si, že už samo slovo „optimální“ znamená totéž co „nejlepší“, to znamená hranici, za kterou už není nic. Tedy mluvit o nejoptimálnější alternativě je podobné jako mluvit o nejukončenější práci nebo o nejmrtvějším člověku. Matematická formulace (jednokriteriálního) rozhodovacího problému je potom tato: Daná je množina přípustných řešení R a pro každé řešení r Î R je dána hodnota účelové funkce f(r) a dále je řečeno, zda větší hodnoty účelové funkce znamenají lepší, resp. horší řešení. Úlohou je potom vybrat nejlepší řešení ro Î R, tzn. takové, že f(ro) = max{f(r): r Î R } resp. f(ro) = min{f(r): r ÎR } . Poznámka: V teorii řízení se uvádějí i mnohokriteriální problémy, u nichž je zadáno několik kritérií, tzn. v matematické formulaci několik účelových funkcí. Žel, už samotná slovní formulace takového problému je poměrně složitá, proto ji uvádět nebudeme. V našem textu se s ní ani dále nesetkáme. Rozhodováním nazýváme výběr jedné alternativy z více než jedné neboli rozhodováním nazýváme řešení rozhodovacího problému.

Příklady příležitostné osobní dopravy

Definice tohoto druhu dopravy, která říká, že „Příležitostná osobní silniční doprava je neveřejná osobní doprava, která není linkovou osobní dopravou, mezinárodní kyvadlovou dopravou a ani taxislužbou“, je negativní, vylučovací. Říká, co to není, ale někteří čtenáři mohou mít problémy představit si konkrétní příklady, které tuto definici splňují. Dále si proto uvedeme dva příklady.

Příležitostná osobní doprava autobusová

Cestovní kancelář vlastní autobus, který využívá k pořádání zájezdů. Mohou si jej však objednat (i s řidičem, samozřejmě) i různé osoby (právnické nebo fyzické) na přepravy podle své potřeby

Příležitostná osobní doprava osobními automobily Na internetu je možné najít nabídky mnoha firem poskytujících možnost objednat si větší osobní auto nebo menší mikrobus s řidičem (kromě něj tam bývá obvykle místo pro 7-8 cestujících), ale vyskytnou se i větší i menší vozidla. V praxi je příležitostná osobní doprava hojně využívána jako služba hotelů pro své hosty.

Shrnutí

V této kapitole jsme si probrali výběr z dopravní terminologie, potřebný ke studiu problematiky silniční dopravy.

Kontrolní otázky 1. Definujte pojmy doprava, přeprava, dopravce, přepravce! odpověď, blíže kapitola Doprava a přeprava 3. Definujte pojmy dopravní síť, uzel, úsek, trasa!

Strana 45

© Phare CZ 0209-02-01-005


odpověď 4. Definujte pojmy spojení, spoj a linka odpověď 5. Co je silniční doprava? Kdy hovoříme o silniční dopravě pro vlastní a kdy pro cizí potřeby? odpověď, blíže kapitola Co je silniční doprava, kdo a za jakým účelem ji provozuje 6. Vysvětlete pojmy vnitrostátní a mezinárodní silniční doprava, tuzemský a zahraniční dopravce, kabotáž! odpověď, blíže blíže kapitola Co je silniční doprava, kdo a za jakým účelem ji provozuje 7. Vysvětlete pojmy linková osobní doprava veřejná a zvláštní, městská autobusová doprava, mezinárodní kyvadlová doprava, taxislužba! odpověď 8. Vysvětlete pojmy příležitostná osobní silniční doprava, náhradní autobusová doprava, integrovaná a kombinovaná doprava, okružní jízda! odpověď 9. Vysvětlete pojmy dopravní úřad, celostátní informační systém o jízdních řádech, tarif v silniční dopravě, tarifní vzdálenost! ! odpověď 10. Definujte pojmy veřejný zájem v oblasti veřejné osobní dopravy, dopravní obslužnost, základní dopravní obslužnost! ? odpověď 11. Vysvětlete pojem označení linky! odpověď 12. Vysvětlete pojmy závazek veřejné služby, závazek provozu, závazek přepravy, závazek tarifní! odpověď 15. Vysvětlete pojmy správní delikt a přestupek! odpověď

Strana 46

© Phare CZ 0209-02-01-005


Kapitola 2 Legislativní rámec silniční dopravy v ČR Cíl

Představit právní normy tvořící legislativní rámec silniční dopravy. Po prostudování kapitoly budou frekventanti umět zvolit si právní normu upravující konkrétní situaci, ve které se nacházejí. Dále jsou zde uvedeny některé právní normy EU, samozřejmě od 1.5.2004 nadřazené českým, jejichž požadavky se v době tvoření tohoto učebního textu (léto 2004 jaro 2005) ještě plně neodrazily v příslušných českých předpisech. Klíčová slova

Silniční doprava, dopravní úřady, samostatná působnost krajů a obcí, finanční způsobilost. Základní materiály ke studiu

Zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů, ( zák. č. 38/1995 Sb., zák. č. 304/1997 Sb., zák. č. 132/2000 Sb., zák. č. 150/2000 Sb., zák. č. 361/2000 Sb., zák. č. 175/2002 Sb., zák. č. 320/2002 Sb., zák. č. 577/2002 Sb., zák. č. 103/2004 Sb., zák. č. 186/2004 Sb., zák. č. 1/2005 Sb., zák. č. 229/2005 Sb. - dále jen „zákon o silniční dopravě“. Vyhláška č. 366/1999 Sb., o způsobu prokázání finanční způsobilosti dopravcem, ve znění vyhlášky MDS č. 97/ 2001 Sb. Vyhláška č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Vyhláška č. 388/2000 Sb., o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy. Nařízení vlády ČR č. 493/2004 Sb. Vyhláška č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě. Vyhláška č. 108/1976 Sb., o Evropské dohodě o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR) ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR). Problematika silniční dopravy je v rámci Společenství dále upravena mj.:

Nařízením Rady (EHS) č. 3820/85 ze dne 20. prosince 1985 o harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě, Nařízením Rady (EHS) č. 3821/85 ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém zařízení v silniční dopravě, Nařízením č. 11/60 o odstranění diskriminace v oblasti přepravních sazeb a podmínek, kterým se provádí čl. 79 odst. 3 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství, Nařízením Rady (EHS) č. 881/92 ze dne 26.3.1992 o přístupu na trh silniční přepravy zboží uvnitř Společenství a Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 484/02, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 881/92 pro účely zavedení osvědčení řidiče, Nařízením Rady (EHS) č. 3916/90 z 21.12.1990 o opatřeních v případě krize na trhu silniční přepravy zboží, Směrnicí Rady 88/599/EHS o jednotném postupu pro provádění nařízení (EHS) 3820/85 a nařízení 3821/85. Rozhodnutím Komise č. 93/172/EHS ze dne 22. února 1993, kterým se stanoví jednotný formulář zprávy v silniční dopravě uvedený v článku 6 směrnice Rady č. 88/599/EHS. Rozhodnutí Komise č. 93/173/EHS ze dne 22. února 1993, kterým se stanoví jednotný formulář zprávy uvedený v článku 16 nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 o harmonizaci některých sociálních předpisů v silniční dopravě. Nařízením Rady (ES) 2135/98, kterým se mění nařízení (EHS) 3821/85 a směrnice 88/599/EHS o provádění nařízení (EHS) 3820/85 a (EHS) 3821/85. Směrnicí Rady 2004/112/ES ze dne 13.12.2004 o jednotných postupech kontroly při silniční přepravě nebezpečných věcí. Směrnicí 2001/26/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 7.5.2001, kterou se mění směrnice Rady 95/50/ES. V osobní dopravě je problematika upravena dále:

Nařízením Rady (EHS) č. 684/92 z 16. března 1992, o společných pravidlech pro mezinárodní přepravu cestujících autokary a autobusy, ve znění nařízení Rady (ES) č. 11/98 ze dne 11. prosince 1997, Nařízením Rady (ES) č. 12/98 ze dne 11. prosince 1997, kterým se stanoví podmínky, za nichž může dopravce nerezident provozovat vnitrostátní přepravu cestujících uvnitř členského státu, Nařízením Komise (ES) č. 2121/98 ze dne 2. října 1998, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 684/92 a (ES) č. 12/98 ohledně dokladů pro přepravu cestujících autokary a autobusy,

Strana 47

© Phare CZ 0209-02-01-005


Nařízením Rady (EHS) č. 1191/69 o akcích členských států týkající se závazků veřejné služby v dopravě železniční, silniční a vnitrozemské vodní, doplněno: Nařízením Rady č. 3572/90, Nařízením Rady č. 1893/91, Nařízením Rady (EHS) č. 1017/68 o použití pravidel konkurence v dopravě železniční, silniční a vnitrozemské vodní, Nařízením Rady (EHS) č. 1107/70 o poskytování pomoci v dopravě železniční, silniční a vnitrozemské vodní, doplněno: Nařízením Rady č. 1658/82, Nařízením Rady č. 1100/89, Nařízením Rady č. 3578/92, Nařízením Rady č. 2255/96, Nařízením Rady č. 0543/97. Požadované předběžné znalosti


Cca 12 hodin + návraty podle potřeby.

Zákon 111/1994 Sb. o silniční dopravě Stěžejní právní normu pro práci dopravních úřadů v oblasti silniční dopravy představuje zákon 111/1994 Sb. o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů. Dlužno dodat, že v době psaní tohoto textu poslední změna byla provedena zákonem č. 229/2005 Sb.

Působnost zákona Zákon upravuje podmínky provozování silniční dopravy silničními motorovými vozidly prováděné pro vlastní a cizí potřeby za účelem podnikání, jakož i práva a povinnosti právnických a fyzických osob s tím spojené a pravomoc a působnost orgánů státní správy na tomto úseku (§ 1 odst. 1). Zákon se nevztahuje na provozování silniční dopravy pro soukromé potřeby fyzické osoby – provozovatele vozidla, členů jeho domácnosti a jiných osob, pokud není prováděna za úplatu (§ 1 odst. 4). Zde může vzniknout otázka, zda se zákon vztahuje na silniční dopravu vlastními vozidly státní správy nebo neziskových organizací, protože tyto nebyly jmenovány ani v jednom z předešlých odstavců. Obecně nikoli. Ale pozor! Pokud se jedná o dopravu nebezpečných věcí, zákon se vztahuje na veškerou silniční dopravu (za účelem podnikání i za jiným účelem) s výjimkou dopravy těchto věcí prováděné ozbrojenými silami při plnění vlastních úkolů (§ 4 odst. 2). Tedy v tomto případě se vztahuje jak na soukromé, tak i jiné nepodnikatelské provozování silniční dopravy! Zákon se rovněž vztahuje na veškeré provozování mezinárodní silniční dopravy (za účelem podnikání i za jiným účelem) s výjimkou dopravy prováděné ozbrojenými silami při plnění vlastních úkolů nebo dopravy prováděné pro soukromé potřeby fyzické osoby – provozovatele vozidla, členů jeho domácnosti a jiných osob, pokud není prováděna za úplatu. (§ 4 odst. 3). Tzn. na rozdíl od dopravy nebezpečných věcí, kde mají výjimku z působnosti zákona jen ozbrojené síly, v mezinárodní dopravě ji má i bezúplatná doprava pro soukromé účely.

Výkon přenesené působnosti podle zákona o silniční dopravě

Zákon č. 111/1994 Sb. určuje, že dopravním úřadem je krajský úřad (§ 2 odst. 21), pokud místo sídla nebo trvalého pobytu dopravce leží na území kraje a pokud se nejedná o městskou autobusovou dopravu nebo taxislužbu, kde funkci dopravního úřadu vykonávají Magistrát hlavního města Prahy, magistráty statutárních měst a obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Je-li dopravcem fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, plní funkci dopravního úřadu ten, na jehož území působnosti je umístěna organizační složka podniku dopravce.

Strana 48

© Phare CZ 0209-02-01-005


V dalším textu si uvedeme body, v nichž zákon přímo ukládá dopravním úřadům určité povinnosti. Samozřejmě neplatí, že by každý bod platil pro každý úřad, například pokud se jedná o povinnost v souvislosti s linkovou osobní dopravou, nebude se týkat magistrátu apod. Zákon 111/1994 Sb. o silniční dopravě stanovuje dopravním úřadům zejména povinnost: Vydávat povolení k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby v těch případech, kdy se nejedná o živnost (§ 4 odst. 1 a § 7). Vydávat potvrzení o finanční způsobilosti žadateli o vydání koncese k provozování silniční dopravy (§ 4a odst. 4). Provádět prověrku dobré pověsti dopravce nejméně jednou za pět let (§ 5 odst. 5). Ověřovat zkouškou odbornou způsobilost a vydávat osvědčení o odborné způsobilosti pro provozování dopravy (§ 6 odst. 1). Vydávat stanovisko potřebné pro vydání nebo změnu koncese (§ 8 odst. 1). Vést seznam vozidel dopravců, jimž vydal potvrzení o finanční způsobilosti.(§ 4a) Vydávat osvědčení o oprávnění k podnikání v městské autobusové dopravě (§ 9a). Udělovat licence k provozování vnitrostátní linkové osobní dopravy (§ 10). Žádat dopravní úřady, v jejichž územním obvodu budou umístěny zastávky, o stanovisko k udělení licence (§ 11 odst. 1). Poskytovat obdobná stanoviska jiným dopravním úřadům. Uplatňovat možnost ve veřejném zájmu vázat udělení licence na souhlas dopravce s provozováním jiné linky nebo vedením linky odlišné od žádosti dopravce nebo na uzavření smlouvy o závazku veřejné služby (§ 12 odst. 2). Vést řízení o změně rozhodnutí o udělení licence (§ 14). Schvalovat jízdní řády linkové autobusové dopravy (§ 17). Kontrolovat použití finančních prostředků na zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou z rozpočtu kraje (§ 19b odst. 4). Uplatňovat možnost vyžadovat od řidičů taxislužby osvědčení obce o složení zkoušky řidiče taxislužby z místopisu (§ 21 odst. 4d). Vydávat a odebírat průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby provozovat taxislužbu ve vymezeném územním obvodu dopravního úřadu (§ 21 odst. 5, § 21a odst. 1) Stanovit provozovateli taxislužby přepravní podmínky provozování taxislužby (§ 21a odst. 1b) Vydávat povolení Společenství tzv. „eurolicence“ (§ 33b). Vydávat tzv. „Osvědčení řidiče“ k eurolicenci pro občany třetích států (§ 33d). Vykonávat státní odborný dozor nad dodržováním podmínek a plněním povinností stanovených zákonem 111/1994 Sb. (§ 34). Zjišťovat zdroje ohrožování provozu veřejné linkové dopravy osob a nařizovat, případně zajišťovat jejich odstranění (§ 34a). Vést evidenci v registru dopravců. (§ 34b). Ukládat a vymáhat pokuty dopravcům a v případě, že pokutovaný dopravce spadá pod jiný dopravní úřad, oznamovat tomuto úřadu udělení pokuty „jeho“ dopravci (§ 35). Podávat návrhy na zrušení živnostenského oprávnění (§ 35a). Poskytovat Ministerstvu dopravy průběžně informace o počtu dopravců na trhu silniční nákladní dopravy, o počtu vozidel, kterými je silniční nákladní doprava provozována. (§ 39a). Poznámka: Většinu těchto bodů rozvineme v kapitolách 3, 4 a dalších. Zde jsme si je uvedli jen pro celkový přehled.

Samostatná působnost kraje dle zákona 111/1994 Sb. Proč v předešlém výčtu není uvedeno uzavírání písemné smlouvy s dopravci o závazku poskytovat veřejné služby ve veřejné linkové dopravě (§ 19) anebo hrazení prokazatelné ztráty vzniklé dopravci plněním závazků veřejné služby (§ 19b odst. 1)? Správná otázka. Odpověď: Tyto dvě otázky se týkají samostatné působnosti kraje (ne výkonu státní správy v přenesené působnosti). Smlouvy tedy podepisuje hejtman a prokazatelná ztráta se hradí z krajského rozpočtu. Odbor dopravy a silničního hospodářství krajského úřadu jen tyto úkony administrativně zabezpečuje.

Výkon samostatné působnosti obcí v oblasti silniční dopravy

Strana 49

© Phare CZ 0209-02-01-005


Podobná situace je i ve městech a obcích. Obec může v samostatné působnosti uzavírat smlouvy o závazcích veřejné služby v městské autobusové dopravě a hradit prokazatelnou ztrátu, stanovit obecně závaznou vyhláškou obce jako podmínku k výkonu práce řidiče taxislužby na území obce povinnost prokázat zkouškou řidiče znalosti místopisu, právních předpisů upravujících taxislužbu a ochranu spotřebitele, znalosti obsluhy taxametru a způsob provádění zkoušky.

Vyhláška MDS č. 366/1999 Sb. o způsobu prokázání finanční způsobilosti dopravcem Návaznost na zákon č. 111/1994 Sb. Vliv vyhlášky č. 366/1999 Sb. na činnost dopravních úřadů

Návaznost na zákon č. 111/1994 Sb.

Vyhláška MDS č. 366/1999 Sb. o způsobu prokázání finanční způsobilosti dopravcem, ve znění vyhlášky MDS č. 97/ 2001 Sb. navazuje na zákon 111/1994 Sb. o silniční dopravě, který v § 4a odst. 6 určuje, že podrobnosti o způsobu prokázání finanční způsobilosti, postup při vydávání písemného potvrzení finanční způsobilosti a náležitosti potvrzení finanční způsobilosti stanoví prováděcí předpis.

Vliv vyhlášky č. 366/1999 Sb. na činnost dopravních úřadů

Vyhláška stanovuje, že dopravní úřad: Přijímá písemné žádosti o vydání „Potvrzení o finanční způsobilosti“. Vyhláška v § 4 odst. 1-4 stanovuje, co má být v žádosti uvedeno a k ní přiloženo, v § 1, resp. § 2 určuje, jak má žadatel prokazovat svou finanční způsobilost v případě, že používá soustavu podvojného, resp. jednoduchého účetnictví. Ve lhůtě do 15 dnů ode dne podání žádosti vydá potvrzení, anebo písemně vyrozumí žadatele o důvodech, proč potvrzení nevydává.

Vyhláška MDS č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu Návaznost na zákon č. 111/1994 Sb. Vliv vyhlášky č. 175/2000 Sb. na činnost dopravních úřadů


Vyhláška MDS č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu navazuje na zákon 111/ 1994 Sb. o silniční dopravě, který ve svém § 18b vymezuje poslání a obsah přepravního řádu. Dále zákon stanovuje, že přepravní řád vydá Ministerstvo dopravy.

Strana 50

© Phare CZ 0209-02-01-005



Tento vliv je jen nepřímý, protože vyhláška explicitně nestanovuje dopravnímu úřadu žádnou úlohu. Nepřímý vliv však rozhodně není zanedbatelný. Vyhláška mj. stanovuje dopravcům řadu povinností a dopravní úřad je kontroluje a v případě porušení přepravního řádu může viníka pokutovat až do 100 000 Kč.

Vyhláška MDS č. 388/2000 Sb. o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy Návaznost na zákon č. 111/1994 Sb. Vliv vyhlášky č. 388/2000 Sb. na činnost dopravních úřadů


Vyhláška MDS č. 388/2000 Sb. o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy navazuje na zákon 111/1994 Sb. o silniční dopravě, který ve svém § 17 zmiňuje zvláštní předpis stanovující náležitosti jízdního řádu linkové osobní dopravy. Tímto předpisem je právě vyhláška č. 388/2000 Sb.


Vyhláška určuje, že dopravce předkládá ke schválení jízdní řád ve lhůtě a způsobem, které stanoví příslušný dopravní úřad, který si může vyžádat jako podklad ke schválení jízdního řádu údaje o denní době řízení a bezpečnostních přestávkách řidičů a další podklady použité pro zpracování jízdního řádu (§ 2 odst. 10). Dále ukládá dopravnímu úřadu, aby vyhlásil informace o platnosti jízdních řádů a termínech jejich změn způsobem v místě obvyklým (§ 6 odst. 1) a aby schválený jízdní řád veřejné vnitrostátní linkové dopravy postoupil v elektronické podobě do celostátního informačního systému o jízdních řádech nejpozději 15 pracovních dnů před začátkem jeho platnosti (§ 7 odst. 4). Rovněž oznámí i ukončení platnosti tohoto jízdního řádu z důvodu pozbytí platnosti vydané licence, a to nejpozději do 10 dnů po nabytí právní moci příslušného rozhodnutí. (§ 7 odst. 6).

Nařízení vlády ČR č. 493/2004

Návaznost na zákon č. 111/1994 Sb. Vliv Nařízení vlády ČR č. 493/2004 Sb. na práci dopravních úřadů


Plný název tohoto dokumentu je „Nařízení vlády č. 493/2004 Sb. ze dne 1. září 2004, kterým se upravuje prokazatelná ztráta ve veřejné linkové dopravě a kterým se konkretizuje způsob výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě nad financováním dopravní obslužnosti“. Nařízení navazuje na zákon 111/1994 Sb. o silniční dopravě, který ve svém § 19b odst. 6 říká, že vymezení prokazatelné ztráty, způsob výpočtu předběžného odborného odhadu prokazatelné ztráty, způsob výpočtu prokazatelné ztráty, pravidla na přidělování finančních prostředků z rozpočtu kraje, doklady, kterými musí být výpočty prokazatelné ztráty doloženy, a způsob výkonu státního odborného dozoru nad financováním dopravní obslužnosti stanoví prováděcí předpis. A tím je právě toto nařízení.

Strana 51

© Phare CZ 0209-02-01-005


Vliv Nařízení vlády ČR č. 493/2004 Sb. na práci dopravních úřadů

Toto nařízení nad rámec zákona č. 111/1994 Sb. určuje, že dopravní úřad: vyjadřuje souhlas se zahrnutím konkrétních investic dopravce do výpočtu prokazatelné ztráty (§ 3), ukládá po dobu tří let propočet prokazatelné ztráty a doklad „Výkaz nákladů a tržeb z přepravní činnosti”, předložené dopravcem (§ 4), vymezuje směry, jimiž se má zaměřovat výkon státního odborného dozoru v silniční dopravě nad financováním dopravní obslužnosti (§ 8).

Vyhláška č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě

Vyhláška č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě, ve znění vyhlášky MD č. 55/2003 Sb. je mnohem rozsáhlejší právní předpis než předešlé čtyři. Jako prováděcí předpis má návaznost na mnoho paragrafů zákona č. 111/ 1994. K § 3 odst. 2 a 3 zákona upřesňuje způsob vedení záznamu o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách, jakož i záznamu o provozu vozidla (§ 1, 2, 3 vyhlášky). K § 7 zákona č. 111/1994 Sb. upřesňuje vydávání povolení k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby, která není živností podle živnostenského zákona (§ 4, 5, 6 vyhlášky). K § 6 zákona č. 111/1994 Sb. upřesňuje obsah a rozsah zkoušek a podrobnosti o skládání zkoušek odborné způsobilosti (§ 8, 9, 10 vyhlášky). K § 9 odst. 1 a § 21 odst. 1 a 3 zákona č. 111/1994 Sb. předepisuje způsob označení vozidel taxislužby, jeho vybavení a chování řidiče (§ 11-15 vyhlášky). K § 22 odst. 5 zákona č. 111/1994 Sb. upřesňuje činnost osob pověřených Ministerstvem dopravy v souvislosti s přepravu nebezpečných věcí (§ 16-17 vyhlášky). K § 30 odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb. upřesňuje podmínky přidělování zahraničních vstupních povolení Ministerstvem dopravy (§ 19-23 vyhlášky). K § 35b zákona č. 111/1994 Sb. upřesňuje podobu stvrzenky pro převzetí kauce (Příloha 3 vyhlášky).

Vyhláška MZV č. 108/1976 Sb. o Evropské dohodě o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR) Návaznost na zákon č. 111/1994 Sb. Vliv vyhlášky č. 108/1976 Sb. na činnost dopravních úřadů


Vyhláška MDS č. 108/1976 Sb., o Evropské dohodě o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR) navazuje na zákon 111/1994 Sb. který v § 3 přikazuje dopravcům zajistit, aby řidiči dodržovali ustanovení vyhlášky 108/ 1976 týkající se doby řízení, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku.

Strana 52

© Phare CZ 0209-02-01-005



Tento vliv je jen nepřímý, protože vyhláška explicitně nestanovuje dopravnímu úřadu žádnou úlohu. Stanovuje však dopravcům řadu povinností a dopravní úřad je kontroluje a v případě porušení může viníka pokutovat až do 500 000 Kč.

Vyhláška MZV č. 64/1987 Sb. o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) Návaznost na zákon č. 111/1994 Sb. Vliv vyhlášky č. 64/1987 Sb. na činnost dopravních úřadů


Vyhláška MDS č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) navazuje na zákon 111/1994 Sb. který v § 22 přikazuje dopravcům dodržování ustanovení vyhlášky 64/1987, a to i při vnitrostátní přepravě.


Tento vliv je jen nepřímý, protože vyhláška explicitně nestanovuje dopravnímu úřadu žádnou úlohu. Nepřímý vliv však rozhodně není zanedbatelný. Vyhláška mj. stanovuje dopravcům řadu povinností souvisejících s dopravou nebezpečných věcí, dopravní úřad je kontroluje a v případě porušení může viníka pokutovat až do 1 000 000 Kč.

Související předpisy

Kromě výše uvedených právních norem nutno uvést ještě některé další, které se silniční dopravou svým způsobem souvisejí.

Zákon č.455/1991 Sb. o živnostenském podnikání

Zákon č.455/1991 Sb. o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, je zajímavý z pohledu dopravních úřadů zejména tím, že upravuje: udělování a odebírání živnostenských oprávnění a koncesí dopravcům stanovování odpovědného zástupce dopravce podmínky provozování autobusové dopravy a taxislužby

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník

Strana 53

© Phare CZ 0209-02-01-005


Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, je zajímavý z pohledu dopravních úřadů zejména tím, že upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, i vztahy vyplývající z práva na ochranu osob, pokud tyto občanskoprávní vztahy neupravují jiné zákony.

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, je zajímavý z pohledu dopravních úřadů zejména tím, že upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy a některé jiné vztahy související s podnikáním (pokud jej nelze uplatnit, pak se využije občanský zákoník).

Zákon č. 552/1991 Sb. o státní kontrole

Zákon č. 552/1991 Sb. o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, upravuje kontrolní činnost orgánů zaměřenou na hospodaření s finančními a hmotnými prostředky ČR a plnění povinností vyplývajících z obecně závazných právních předpisů nebo uložených na základě těchto předpisů.

Zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích

Zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích definuje, co jsou přestupky, určuje orgány, které je projednávají, upravuje správní řízení a sankce.

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích upravuje správní poplatky a výkon jejich správy. Dále vyměřování a vybírání prováděné orgány moci výkonné, orgány územních samosprávných celků a orgány právnických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti státní správy. Předmětem poplatků je správní řízení (upravené správním řádem) a další činnost správního úřadu související s výkonem státní správy. Přílohou tohoto zákona je sazebník, obsahující úkony, které podléhají zpoplatnění. Poplatky ve vztahu k zákonu o silniční dopravě jsou za následující úkony: vydání rozhodnutí o udělení koncese vč. vydání koncesní listiny vydání rozhodnutí o provozování stávající koncesované živnosti průmyslovým způsobem, pokud již byla vydána koncesní listina změna údajů (jméno, příjmení, trvalý pobyt, sídlo) podnikatele změna rozhodnutí o udělení koncese vč. změny koncesní listiny vydání povolení k provozování silniční dopravy pro cizí potřebu, která není živností, na dobu nejvýše 2 měsíců vydání povolení k provozování silniční dopravy pro cizí potřebu, která není živností, na dobu nejvýše jednoho roku vydání licence nebo změna licence k provozování vnitrostátní linkové osobní dopravy vydání licence nebo změna licence k provozování mezinárodní linkové osobní dopravy veřejné vydání licence nebo změna licence k provozování mezinárodní linkové osobní dopravy zvláštní vydání povolení k provozování silniční dopravy zahraničním provozovatelem mezi dvěma místy na území ČR vydání povolení zahraničnímu provozovateli k provozování příležitostné nebo kyvadlové osobní silniční dopravy nebo taxislužby vydání vstupního povolení k provozování mezinárodní silniční nákladní dopravy zahraničním provozovatelem k provedení jedné přepravy vydání náhradního povolení pro zahraničního provozovatele

Strana 54

© Phare CZ 0209-02-01-005


Vybrané právní předpisy Evropských společenství Nařízení Rady (EHS) č. 881/92 o přístupu na trh silniční přepravy zboží uvnitř Společenství ... Nařízení Rady (EHS) č. 3118/93, kterým se stanoví podmínky, za nichž může dopravce nerezident provozovat vnitrostátní silniční dopravu zboží uvnitř členského státu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 484/2002, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 881/92 a 3118/93 pro účely zavedení osvědčení řidiče

Tyto tři předpisy upravují různé otázky provozování vnitrostátní silniční dopravu zboží uvnitř členského státu, např. to, že i. mezinárodní přeprava podléhá povolení Společenství, které v předepsané podobě dopravci a pětiletou platností vydávají orgány státu, v němž má sídlo, ii. držitel tohoto povolení má právo vykonávat kabotáž v jiných členských státech, pokud na to dostane povolení v rámci určených kvót, přičemž podmínky jsou upřesněny těmito předpisy, iii. v případě, že při provozování kabotáže dopravce poruší předpisy Společenství nebo hostitelského státu, je hostitelský stát oprávněn uložit mu sankci (např. varování nebo dočasný zákaz kabotáže) a současně to oznámí domovskému státu dopravce, iv. v případě, že na území jednoho členského státu provozuje mezinárodní dopravu nebo kabotáž dopravce se sídlem v jiném členském státě a přitom zaměstnává řidiče jenž je státním příslušníkem třetí země, má dopravce povinnost vybavit řidiče „Osvědčením řidiče“. Toto osvědčení vydá dopravci členský stát, v němž má dopravce sídlo. Pro nové členské země se však částečně jedná o politickou otázku různých přechodných období. V době psaní tohoto textu našly body i. a iv. odraz v novele zákona č. 111/1994 sb., §§ 33a-d. Nařízení Rady (EHS) č. 684/92 o společných pravidlech pro mezinárodní přepravu cestujících autokary a autobusy Nařízení Rady (ES) č. 11/98, kterým se mění nařízení (EHS) č. 684/92 o společných pravidlech pro mezinárodní přepravu cestujících autokary a autobusy

Tato dvojice předpisů upravuje mezinárodní autobusovou dopravu zejména v tom, že i. zavádí společnou terminologii, jenž je sice v souladu s „duchem“, nikoli však přesně s „literou“ české terminologie, uvedené v kap. 1 tohoto textu, ii. stanovuje, že pro provozování mezinárodní autobusové dopravy musí být dopravce oprávněn provozovat tuto dopravu ve státě, kde má sídlo, dále musí splňovat podmínky Společenství pro tuto činnost, jeho vozidla a řidiči musí vyhovovat bezpečnostním předpisům a musí být držitelem „licence Společenství“, vydané příslušným orgánem státu, kde má sídlo (v ČR je to dopravní úřad, příslušný k vydání stanoviska ke koncesi) iii. upravuje, pro jakou dopravu je a pro jakou dopravu není třeba zvláštní povolení, iv. stanovuje, co musí být v povolení uvedeno – v případě linkové dopravy jsou tyto údaje podobné údajům v české licenci pro provozování vnitrostátní linkové osobní dopravy v. určuje, že povolení vydává příslušný orgán členského státu, na jehož území je výchozí místo (u linkové dopravy jedna z konečných zastávek), po dohodě s příslušnými orgány všech států, na jejichž území nastupují nebo vystupují cestující, vi. stanovuje, že u některých doprav, nevyžadujících povolení, vyplní dopravce před každou jízdou tzv. „jízdní list“ s uvedením druhu dopravy, trasy a dalších vyjmenovaných údajů, vii. stanovuje, že povolení resp. jízdní list musí být ve vozidle k dispozici oprávněným kontrolorům, viii. upravuje obsah jízdenky, již musí mít každý cestující linkové dopravy (s výjimkou zvláštní), V době psaní tohoto textu našel bod ii. odraz v novele zákona č. 111/1994 sb., §§ 33a-d. Nařízení Rady (EHS) č.3820/85 o harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě

Toto nařízení i. stanovuje minimální věk a další podmínky pro vykonávání práce řidiče, pomocníka řidiče a průvodčího, ii. stanovuje ohraničení pro odpočinky, dobu řízení mezi nimi, celkovou dobu řízení a odpočinku v týdenním a delším období, iii. stanovuje vztah dob nepřerušeného řízení a přestávek, jakož i možné výjimky z tohoto ustanovení, iv. zakazuje odměňování řidičů za dopravní výkony , pokud by takováto motivace mohla vést k ohrožení bezpečnosti silničního provozu.

Strana 55

© Phare CZ 0209-02-01-005


v. ukládá vypracovat jízdní plán linky a pracovní plán každého řidiče, pokud vozidla nejsou vybavena elektronickým záznamovým zařízením dle nařízení Rady (EHS) č. 3821/85. V době psaní tohoto textu měly body i.-iii. své analogie v české dopravní legislativě, ale ne plně shodné, zejména pokud jde o bod i. Nařízení Rady (EHS) č.3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě Směrnice Rady č. 88/599/EHS o jednotném postupu při používaní nařízení (EHS) č. 3820 a č. 3821 ... Nařízení Komise (EHS) č. 3688/92, kterým se přizpůsobuje technickému pokroku nařízení Rady (EHS) č. 3821 ... Rozhodnutí Komise č. 93/172/EHS, kterým se stanoví jednotný formulář zprávy v silniční dopravě uvedený v článku 6 směrnice Rady č. 88/599/EHS ... Rozhodnutí Komise č. 93/173/EHS, kterým se stanoví jednotný formulář zprávy uvedený v článku 16 nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 ... Nařízení Rady (ES) č. 2135/98 kterým se mění nařízení Rady (EHS) č.3821/85 a směrnice č. 88/599/EHS ...

Tato šestice předpisů i. stanovuje, v jakých vozidlech musí být zabudováno a užíváno záznamové zařízení, které zaznamenává časové úseky podle nařízení č. 3820/85 ii. vyjmenovává požadavky na konstrukci, zkoušení, montáž a kontrolu takovýchto zařízení, iii. stanovuje povinnosti dopravce a řidiče v souvislosti s jeho používáním, iv. upravuje systém kontrol a výměny informací mezi členskými státy, Směrnice Rady č. 88/599/EHS o jednotných postupech kontroly při silniční přepravě nebezpečných věcí Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/26/ES, kterou se mění směrnice Rady č. 88/599/EHS ...

Tato dvojice předpisů stanovuje jednotné postupy při kontrolách dopravy nebezpečných věcí. a o hlášení o jejich výsledcích. Za velmi důležitý možno považovat tiskopis „Kontrolní seznam“, zajišťující neopomenutí žádného důležitého kontrolního hlediska. Směrnice Rady č. 96/26/ES o přístupu k povolání provozovatele silniční přepravy zboží a provozovatele silniční přepravy osob, jakož i o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci, s cílem umožnit účinný výkon svobody usazování těchto dopravců v oblasti vnitrostátní a mezinárodní dopravy Směrnice Rady č. 98/76/ES, kterou se mění směrnice Rady č. 96/26/ES ...

Tato dvojice předpisů stanovuje jako požadavky přístupu k povolání provozovatele silniční přepravy zboží a provozovatele silniční přepravy osob mít dobrou pověst být finančně způsobilý splňovat podmínku odborné způsobilosti Dále specifikuje detailní podmínky splnění těchto požadavků

Shrnutí kapitoly

Kapitola představila zákon č. 111/1994 o silniční dopravě a několik jej rozvíjejících podzákonných norem. Dále uvedla řadu dalších předpisů, které se silniční dopravou souvisejí. Zaměřila se hlavně na to, jak tyto předpisy ovlivňují činnost dopravních úřadů. Vyjmenovala řadu aktivit upravených těmito právními normami. Na závěr prezentovala řadu právních předpisů Evropských společenství, týkající se silniční dopravy.

Kontrolní otázky

Strana 56

© Phare CZ 0209-02-01-005


1. Při dopravě jakých věcí je platnost zákona 111/94 Sb. nejširší? Jaká je tato působnost? odpověď, blíže kapitola Působnost zákona 2. Jaká je působnost zákona 111/94 Sb., pokud jde o mezinárodní silniční dopravu? odpověď 3. Jaká je působnost zákona 111/94 Sb., pokud nejde o dopravu nebezpečných věcí ani o mezinárodní silniční dopravu? odpověď, blíže kapitola Působnost zákona 4. Jaká povolení, osvědčení, potvrzení, stanoviska, návrhy a licence vydává dopravní úřad podle zákona 111/1994 Sb.? odpověď, blíže kapitola Vliv zákona na práci krajských úřadů, magistrátů, městských a obecních úřadů v přenesené působnosti 5. Vykonávání jakých dalších činností ukládá krajům a dopravním úřadům zákon 111/1994 Sb.? odpověď, blíže kapitola Vliv zákona na práci krajských úřadů, magistrátů, městských a obecních úřadů v přenesené působnosti 6. Jaké dokumenty a v jaké lhůtě vydává dopravní úřad podle vyhlášky č. 366/1999 Sb.? odpověď , blíže kapitola Vliv vyhlášky č. 366/1999 Sb. na činnost dopravních úřadů 7. Jakou sankci může vůči dopravci uplatnit dopravní úřad za nedodržení přepravního řádu? odpověď 8. Jakou povinnost ukládá dopravním úřadům vyhláška č. 175/2000? odpověď 9. Jaké aktivity dopravních úřadů zakotvuje nařízení vlády ČR č. 493/2004? odpověď 10. Jaké aktivity dopravních úřadů zakotvuje vyhláška č. 478/2000 Sb.? odpověď 11. Čeho se týkají zkratky AETR a ADR? odpověď 12. Upravuje nějaký předpis přepravu radioaktivních materiálů? odpověď , blíže kapitola Návaznost na zákon č. 111/ 1994 Sb. 13. Jaké skutečnosti důležité z hlediska silniční dopravy upravuje zákon č.455/1991 Sb. o živnostenském podnikání? odpověď 14. Jaké skutečnosti důležité z hlediska silniční dopravy upravují obchodní a občanský zákoník? odpověď 15. Co upravuje zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích a jak se týká silniční dopravy? odpověď, blíže kapitola Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích 16. Co upravuje zákon č. 552/1991 Sb. o státní kontrole? odpověď 17. Čím se zabývá zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích? odpověď 18. Co upravuje zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích? Kolik je asi různých druhů poplatků souvisejících se zákonem o silniční dopravě? odpověď

Strana 57

© Phare CZ 0209-02-01-005


Kapitola 3 Státní odborný dozor v silniční dopravě Cíl

Seznámit frekventanty s problematikou státního odborného dozoru v silniční dopravě. Po jejím prostudování budou frekventanti znát orgány tohoto dozoru a jejich poslání, budou vědět, jaké sankce a za co mohou udělit a posléze jaké kauce a kdy vybírat a jak dál postupovat. Klíčová slova

Státní odborný dozor, oprávnění, pokuta, kauce Případně další materiály ke studiu

Zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 38/1995 Sb. o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č.355/1999 Sb. Zákon č. 552/1991 Sb. o státní kontrole ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů. Případné požadované předběžné znalosti


Cca 6 hodin.

Orgány státního odborného dozoru v silniční dopravě a jejich poslání

Správní delikty Úloha Ministerstva dopravy, celních a dopravních úřadů Působnost Policie ČR a orgánů státního odborného dozoru nad bezpečností práce Činnost celních úřadů Práva a povinnosti osob vykonávajících státní odborný dozor Protokol o výsledcích kontroly Vrchní státní dozor Ohrožování provozu veřejné linkové dopravy Správněprávní odpovědnost za správní delikty provozovatele silniční dopravy

Správní delikty

Posláním státního odborného dozoru je dohlížet, zda jsou příslušné předpisy dodržovány všemi osobami, jichž se dotýkají, nebo zda dochází k jejich narušení formou správních deliktů nebo přestupků. Správní delikty se člení na: přestupky jiné správní delikty fyzických osob postihované v případě zavinění; mezi ně patří:

Strana 58

© Phare CZ 0209-02-01-005


správní delikty, jejichž subjektem je zaměstnanec, protiprávním jednáním je porušení svěřených pracovních povinností správní delikty fyzických osob, jejichž postih je vyňat z režimu zákona o přestupcích (např. postih osob podle zákona o loteriích) tzv. „objektivní“ správní delikty právnických a fyzických osob postihovaných zásadně bez ohledu na zavinění osob jednajících jejich jménem. Určujícím znakem deliktu je charakter vykonávané činnosti, ne postavení osoby. Sankcí je téměř výlučně pokuta. správní disciplinární delikty. Jejich specifickým znakem je, že postihují osoby, které jsou ve zvláštních právních vztazích k určité instituci (např. soudci, lékaři, zaměstnanci veřejné správy). správní pořádkové delikty – odpovědný subjekt nesplnil povinnost stanoveným způsobem a uloženou právním předpisem. Správní orgán uložením nejčastěji pořádkové pokuty nutí tuto osobu k jejímu řádnému plnění. (typické – ve správním řádu)

Úloha Ministerstva dopravy, celních a dopravních úřadů Státní odborný dozor v silniční dopravě vykonávají dopravní úřady, celní úřady a Ministerstvo dopravy. Dopravní úřady a celní úřady vykonávají ve svém správním obvodu státní odborný dozor ve všech věcech, které nenáleží Ministerstvu dopravy. Ministerstvo dopravy vykonává státní odborný dozor v mezinárodní autobusové linkové silniční dopravě osob a nad financováním dopravní obslužnosti. Při výkonu státního odborného dozoru dohlížejí, zda dopravci, odesílatelé nebo řidiči dodržují podmínky a plní povinnosti stanovené zákonem a zda provozují dopravu podle uděleného povolení.

Působnost Policie ČR a orgánů státního odborného dozoru nad bezpečností práce Orgány Policie České republiky v rámci dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu (podle zákona ČNR č. 283/1991 Sb. o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů) nebo celní úřady kontrolují, zda je vozidlo v provozu vybaveno doklady předepsanými zákonem 111/1994 Sb., zda vozidlo v provozu je stanoveným způsobem označeno nebo jinak vybaveno a zda jsou dodržovány doby řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a doby odpočinku řidičů. Orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce v rámci dozoru nad bezpečností práce podle zákona 396/1992 Sb. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce ve znění pozdějších předpisů kontrolují splnění podmínek stanovených zákonem č. 111/1994 Sb., pokud souvisejí s bezpečností práce. Orgán Policie České republiky, pokud se nejedná o postup podle ustanovení § 35b zákona č. 111/1994 Sb. (v našem textu podkapitola 3.4), a orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce jsou povinny zjištěná porušení oznámit příslušnému dopravnímu úřadu.

Činnost celních úřadů Celní úřady vykonávají státní odborný dozor nad prací osádek vozidel v mezinárodní silniční nákladní dopravě a ve věcech mezinárodní dopravy osob a podávají dopravním úřadům návrhy na zahájení řízení o uložení pokuty podle § 35 zákona č. 111/1994 Sb. Celní úřady kontrolují, zda osádky vozidel, která překračují hranice, mají předepsané doklady o oprávnění k mezinárodní silniční dopravě, doklady o dodržení předepsané doby řízení vozidla a odpočinku, zda se nejedná o zahraničního dopravce, kterému Ministerstvo dopravy zakázalo provozovat silniční dopravu na území České republiky, a zda tuzemský dopravce používá vozidlo, jehož technický stav byl shledán vyhovujícím při technické kontrole, od které neuplynula doba stanovená zákonem č. 38/1995 Sb. o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 355/1999 Sb. U vozidel, která přepravují nebezpečné věci, celní úřady kontrolují, zda osádka vozidla je podle Dohody ADR vybavena předepsanými řádně vyplněnými doklady a zda tato vozidla jsou předepsaným způsobem označena a vybavena. V případě nesplnění stanovených podmínek jsou celní úřady oprávněny postupovat podle § 35b zákona č. 111/1994 Sb., tj. vybrat od řidiče kauci.

Strana 59

© Phare CZ 0209-02-01-005


Celní úřad může v odůvodněných případech vydat se souhlasem Ministerstva dopravy zahraničnímu dopravci náhradní vstupní povolení.

Práva a povinnosti osob vykonávajících státní odborný dozor Osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru je oprávněna v souvislosti s výkonem dozoru, pokud není zvláštními předpisy stanoveno jinak, vstupovat do provozoven a všech prostor souvisejících s vykonávanou činností, nahlížet do dokladů a evidencí týkajících se provozování silniční dopravy. Další upřesnění těchto práv je uvedeno v zákoně č. 552/1991 Sb., např. zajišťovat v odůvodněných případech doklady; jejich převzetí musí kontrolované osobě písemně potvrdit a ponechat jí kopie převzatých dokladů, požadovat, aby kontrolované osoby podaly ve stanovené lhůtě písemnou zprávu o odstranění zjištěných nedostatků, nebo používat telekomunikační zařízení kontrolovaných osob v případech, kdy je jejich použití nezbytné pro zabezpečení kontroly. Dopravce je povinen osobě pověřené výkonem státního odborného dozoru umožnit výkon uvedeného oprávnění. Řidič vozidla je povinen předložit těmto osobám doklady, které musejí být ve vozidle při jeho provozu podle zákona č. 111/ 1994 Sb. Při výkonu státního odborného dozoru je osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru povinna prokázat se dokladem o pověření. Doklad o pověření musí obsahovat jméno pověřené osoby, rozsah jejího oprávnění a musí být potvrzen orgánem, který jej vydal. Povinností kontrolních pracovníků je zjistit při kontrole skutečný stav věci. Kontrolní zjištění jsou kontrolní pracovníci povinni prokázat doklady. Kontrolní pracovníci jsou dále povinni: a. b. c. d. e. f.

oznámit kontrolované osobě zahájení kontroly a předložit pověření k provedení kontroly, šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob, předat neprodleně převzaté doklady kontrolované osobě, pominou-li důvody jejich převzetí, zajistit řádnou ochranu odebraných originálních dokladů proti jejich ztrátě, zničení, poškození nebo zneužití, pořizovat o výsledcích kontroly protokol, zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu kontroly a nezneužít znalosti těchto skutečností.

Kontrolní pracovníky může zbavit povinnosti mlčenlivosti ten, v jehož zájmu tuto povinnost mají, nebo ve veřejném zájmu vedoucí kontrolního orgánu. Tímto ustanovením není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle zvláštních předpisů.

Protokol o výsledcích kontroly

O kontrolním zjištění se pořizuje protokol, který obsahuje zejména popis zjištěných skutečností s uvedením nedostatků a označení ustanovení právních předpisů, které byly porušeny. v protokole se uvádí označení kontrolního orgánu a kontrolních pracovníků na kontrole zúčastněných, označení kontrolované osoby, místo a čas provedení kontroly, předmět kontroly, kontrolní zjištění, označení dokladů a ostatních materiálů, o které se kontrolní zjištění opírá. Protokol podepisují kontrolní pracovníci, kteří se kontroly zúčastnili. Povinností kontrolních pracovníků je seznámit kontrolované osoby s obsahem protokolu a předat jim stejnopis protokolu. Seznámení s protokolem a jeho převzetí potvrzují kontrolované osoby podpisem protokolu. Odmítne-li kontrolovaná osoba seznámit se s kontrolním zjištěním nebo toto seznámení potvrdit, vyznačí se tyto skutečnosti v protokolu.

Vrchní státní dozor

Strana 60

© Phare CZ 0209-02-01-005


Vrchní státní dozor vykonává ve všech věcech silniční dopravy Ministerstvo dopravy. Vrchní státní dozor dohlíží na výkon státního odborného dozoru vykonávaného dopravními úřady. Na osoby pověřené výkonem vrchního státního dozoru se vztahují při výkonu dozoru oprávnění a povinnosti analogické jako u státního odborného dozoru (viz předešlé odstavce). Dopravní úřady a dopravci jsou povinni osobě pověřené výkonem vrchního státního dozoru umožnit výkon dozoru a k tomu účelu poskytnout veškeré informace a doklady o činnosti státního odborného dozoru.

Ohrožování provozu veřejné linkové dopravy

Dopravní úřad zjišťuje zdroje ohrožování provozu veřejné linkové dopravy osob. Při zjištění zdroje ohrožení nařídí provozovateli nebo majiteli zdroje ohrožení jeho odstranění. Nevyhoví-li provozovatel nebo majitel zdroje ohrožení, dopravní úřad rozhodne o odstranění zdroje ohrožení na jeho náklady. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

Správněprávní odpovědnost za správní delikty provozovatele silniční dopravy Zjednodušeně lze říci, že za správní delikt nese odpovědnost zpravidla provozovatel silniční dopravy a naopak za spáchaný přestupek je zpravidla postihován řidič vozidla.

Udělování pokut

Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy o porušení povinností dozvěděl, nejpozději však do pěti let od chvíle, kdy k porušení došlo. Jiné, obecné ustanovení zná zákon o přestupcích, který stanoví, že přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok, a nelze jej také projednat, popř. uloženou sankci nebo její zbytek vykonat, vztahuje-li se na přestupek amnestie. Platí přitom, že se do běhu lhůt nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení. Zákon také umožňuje při ukládání pokut přihlédnout k závažnosti, významu a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobené škody.

Pokuty dopravci do výše 100 000 Kč

Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy při zjištění porušení zákona č. 111/1994 Sb. uloží pokutu až do výše 100 000 Kč dopravci, který: a. nezajistí, aby v každém vozidle byl záznam o provozu vozidla, nebo nezajistí řádné vedení záznamu o provozu vozidla, pokud je povinen jej vést podle zákona 111/1994 Sb. § 3 odst. 2, b. nezajistí, aby v každém vozidle byl záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a údaj o době odpočinku, pokud je povinen jej vést podle zákona 111/1994 Sb. § 3 odst. 3, c. neuschovává záznamy o provozu vozidla nebo záznamy o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku po stanovenou dobu, d. používá v silniční dopravě vozidla, jimž od technické prohlídky a měření emisí uplynula doba delší, než stanoví z. č. 38/1995 Sb. o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č.355/1999 Sb., e. nemá řádně označené vozidlo, f. nedodržuje ustanovení přepravního řádu, g. poruší ustanovení § 9 odst. 2, 3 nebo § 9a zákona 111/1994 Sb. (viz části 4.2.2 a 4.2.3 tohoto textu), h. nepředloží jízdní řád ke schválení stanoveným způsobem nebo ve stanovené lhůtě, nepředloží schválený jízdní řád mezinárodní linkové dopravy do celostátního informačního systému o jízdních řádech,

Strana 61

© Phare CZ 0209-02-01-005


i. nezajistí údržbu označníku zastávky a dalšího zastávkového vybavení.


Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy při porušení zákona č. 111/1994 Sb. uloží pokutu až do výše 500 000 Kč dopravci, který a. b. c. d. e. f. g.

provozuje silniční dopravu bez příslušného povolení, nezajistí dodržování stanovené doby řízení vozidla, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku při práci řidičů, nedodržuje mezinárodní dohody v silniční dopravě, nedodržuje podmínky pro provozování linkové osobní dopravy stanovené v licenci, provozuje linkovou osobní dopravu bez schváleného jízdního řádu nebo opakovaně nedodržuje schválený jízdní řád, nezahájí provoz na lince ve stanoveném termínu, neprovozuje po celou dobu platnosti licence dopravu na lince.


Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy při porušení zákona č. 111/1994 Sb.uloží pokutu až do výše 750 000 Kč dopravci, který a. nabízí či poskytuje přepravní služby anebo přijme objednávku přepravní služby formou uváděnou v § 2 odst. 8 zákona č. 111/1994 Sb., aniž by byl oprávněn k provozování taxislužby, b. nabízí či poskytuje přepravní služby formou uváděnou v § 2 odst. 8 zákona č. 111/1994 Sb. vozidlem, které není evidováno jako vozidlo taxislužby, c. označí vozidlo, které není evidováno jako vozidlo taxislužby, způsobem zaměnitelným s taxislužbou nebo vybaví takové vozidlo taxametrem, d. provozuje vozidlem evidovaným jako vozidlo taxislužby jiný druh silniční dopravy pro cizí potřeby, e. poskytuje přepravní služby formou příležitostné osobní silniční dopravy, aniž předem provede záznam objednávky v evidenční knize objednávek nebo nezajistí, aby řidič vozidla, který provádí přepravu na základě koncese vydané dopravci pro příležitostnou silniční dopravu, předložil kontrolnímu orgánu kopii objednávky přepravní služby, nebo neoznačí vozidlo příležitostné osobní silniční dopravy stanoveným způsobem, f. nezajistil, aby řidič vozidla, které je evidováno jako vozidlo taxislužby na základě koncese vydané tomuto dopravci, plnil přepravní podmínky, které byly stanoveny místně příslušným dopravním úřadem jako závazné v území jeho působnosti, g. nezajistil dodržování Provozního řádu stanoviště taxislužby řidičem vozidla, které je evidováno jako vozidlo taxislužby na základě koncese vydané tomuto dopravci, h. poruší ustanovení § 21 zákona č. 111/1994 Sb. o provozování příležitostné osobní silniční dopravy, i. nedodržuje podmínky pro provozování taxislužby stanovené tímto zákonem, j. provozuje linkovou osobní dopravu bez licence, k. neumožní výkon státního odborného dozoru a vrchního státního dozoru.

Pokuty dopravci do výše 1 000 000 Kč

Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy při porušení tohoto zákona uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč dopravci nebo odesílateli, který nedodrží podmínky stanovené pro silniční dopravu nebezpečných věcí.

Pokuty dalším osobám do výše 500 000 Kč

Dopravní úřad uloží pokutu až do výše 500 000 Kč osobě, která

Strana 62

© Phare CZ 0209-02-01-005


a. neodstranila zdroj ohrožení provozu veřejné linkové dopravy, b. svojí činností poškodila zařízení veřejné linkové dopravy, c. způsobila přerušení provozu veřejné linkové dopravy většího rozsahu.

Další ustanovení o sankcích

Informace dalším dopravním úřadům Placení a vymáhání pokut Návrh na zrušení živnostenského oprávnění

Informace dalším dopravním úřadům

Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy zašle opis pravomocného rozhodnutí, kterým byla uložena dopravci pokuta, dopravnímu úřadu, který vydal stanovisko ke koncesi, a dopravnímu úřadu, který vydal licenci pro pravidelnou linkovou dopravu.

Placení a vymáhání pokut

Při placení a vymáhání pokut se postupuje podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

Návrh na zrušení živnostenského oprávnění Dopravní úřad, celní úřad nebo Ministerstvo dopravy podá u příslušného živnostenského úřadu návrh na zrušení živnostenského oprávnění tomu dopravci, který přestal splňovat podmínku dobré pověsti nebo podmínku finanční způsobilosti. Dopravní úřad, celní úřad nebo Ministerstvo dopravy může z důvodu závažného porušení podmínek stanovených tímto zákonem podat u příslušného živnostenského úřadu návrh na zrušení živnostenského oprávnění tomu dopravci, kterému byla opakovaně uložena pokuta podle tohoto zákona. Pro účely tohoto zákona se opakovaně uloženou pokutou rozumí a. nejméně třikrát uložená pokuta podle ustanovení § 35 odst. 1 v období posledních pěti let, nebo b. nejméně dvakrát uložená pokuta podle ustanovení § 35 odst. 2 nebo 3 v období posledních pěti let. Za závažné porušení podmínek stanovených tímto zákonem je považováno také uložení pokuty podle ustanovení § 35 odst. 4 v období posledních pěti let.

Kauce Kauce je prostředek k zajištění závazku, zpravidla budoucího, spočívající ve složení určitého majetkového plnění (nejčastěji peněžního) účastníkem závazku, z jehož hodnoty může věřitel uspokojit své pohledávky vůči osobě, jejíž závazek je kaucí zajišťován. Kdo a kdy vybírá kauce. Postup při nesložení kauce Postup po složení kauce, resp. zaplacení pokuty Vydání znehybněného vozidla Řízení ve věci kauce a pokuty

Strana 63

© Phare CZ 0209-02-01-005


Kdo a kdy vybírá kauce. Postup při nesložení kauce Orgány Policie České republiky nebo celní úřady při provádění kontroly podle ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 111/ 1994 Sb. jsou oprávněny v případě, že se jedná o dopravce, který má bydliště nebo sídlo mimo území ČR, vybírat kauci, a to od 10 000,- Kč do 50 000,- Kč podle závažnosti porušené povinnosti. Nesloží-li řidič, který pro účely vybírání kaucí při kontrole vždy zastupuje dopravce, požadovanou kauci, jsou orgány Policie České republiky nebo celní úřady oprávněny přikázat řidiči jízdu na nejbližší, z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na komunikacích, vhodné místo k odstavení vozidla, zadržet řidiči doklady k vozidlu a k nákladu a zakázat pokračování v jízdě. Náklady spojené s jízdou vozidla do místa odstavení jdou k tíži dopravce. Odpovědnost dopravce za vozidlo, náklad a přepravované osoby není dotčena.

Postup po složení kauce, resp. zaplacení pokuty Řidič vozidla může pokračovat v jízdě po zaplacení požadované kauce řidičem nebo dopravcem, nebo po zaplacení pokuty dopravnímu úřadu. Na místě zaplacení kauce nebo pokuty budou řidiči vydány zadržené doklady. Při výběru kauce jsou orgány Policie České republiky nebo celní úřady povinny vydat řidiči stvrzenku o převzetí kauce, sepsat ve čtyřech vyhotoveních protokol o zjištěném porušení a poučit dopravce o tom, že je povinen se k případu vyjádřit nejpozději ve lhůtě dvou týdnů k příslušnému dopravnímu úřadu, a to v českém jazyce. Jedno vyhotovení protokolu obdrží řidič vozidla, druhé si ponechá orgán Policie České republiky a zbylá dvě vyhotovení předá spolu s kaucí a doklady k vozidlu a nákladu nejpozději následující pracovní den dopravnímu úřadu v místě působnosti orgánu Policie České republiky. Vzor stvrzenky o převzetí kauce upravuje příloha 3 vyhlášky č. 478/2000 Sb. Doklad o převzetí kauce se vydá v českém jazyce. V dokladu o převzetí kauce musí být uvedeno, kde bude vedeno správní řízení o pokutě. Doručením vyjádření k uložené kauci, nebo dostavením se k jednání v pracovních dnech nebo době, je zahájeno správní řízení o pokutě. Po provedeném řízení o pokutě se kauce buď vrátí nebo se započte na zaplacení pokuty, což se uvede ve výroku rozhodnutí. Nevyjádří-li se subjekt, kterému byla uložena kauce, v požadované lhůtě, nebo se nedostaví k jednání, správní řízení o pokutě se nezahájí, kauce bez dalšího propadá a je příjmem orgánu, u kterého mělo být vedeno správní řízení o pokutě. Řízení ve věci kauce se vede v jazyce českém.

Vydání znehybněného vozidla Řidič vozidla může pokračovat v jízdě po zaplacení požadované kauce řidičem nebo dopravcem, nebo po zaplacení pokuty dopravnímu úřadu. Na místě zaplacení kauce nebo pokuty budou řidiči vydány zadržené doklady.

Řízení ve věci kauce a pokuty Řízení ve věci kauce se vede v jazyce českém. Při stanovení výše pokuty a kauce se přihlíží k závažnosti, významu a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobené škody. Pokuty uložené dopravním úřadem a propadlé kauce jsou příjmem samosprávného celku, jehož součástí je dopravní úřad. Pokuty uložené podle zákona č. 111/1994 Sb. jinými orgány jsou příjmem státního rozpočtu.

Shrnutí kapitoly

Strana 64

© Phare CZ 0209-02-01-005


Kapitola představila poslání jednotlivých orgánů státního odborného dozoru v silniční dopravě, zejména Ministerstva dopravy, Policie ČR a celních úřadů. Popsala jejich roli v odhalování a stíhání správních deliktů a přestupků. Uvedla typy a výši sankcí a roli kaucí.

Kontrolní otázky 1. Kdo vykonává státní odborný dozor v silniční dopravě? odpověď, blíže kapitola Úloha Ministerstva dopravy, celních a dopravních úřadů 2. Jaké úlohy vykonávají celní úřady v rámci státního odborného dozoru v silniční dopravě? odpověď , blíže kapitola Činnost celních úřadů 3. Co je hlavním posláním orgánů státního odborného dozoru silniční dopravy? odpověď 4. K čemu je oprávněna osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru a jaká je vůči ní povinnost řidiče? odpověď 5. Kdo vykonává ve všech věcech silniční dopravy vrchní státní dozor, s jakými oprávněními a jaké jsou v této souvislosti povinnosti dopravců a dopravních úřadů? odpověď 6. Jaké činnosti vykonává dopravní úřad v souvislosti se zdroji ohrožování provozu veřejné linkové dopravy osob? odpověď 7. Kdo zpravidla nese odpovědnost za správní delikty a za přestupky? odpověď 8. Kdy již nelze zahájit řízení o udělení pokuty? odpověď 9. Jaká sankce hrozí dopravci, pokud nezajistí řádné vedení záznamů, které je povinen vést (o provozu, o době řízení...), jejich uložení ve vozidle a uchovávání po předepsanou dobu? odpověď 10. Pokud dopravce nemá řádně označené vozidlo nebo používá vozidlo, jemuž od technické prohlídky a měření emisí uplynula doba delší, než stanoví zákon č. 38/1995 Sb., může dostat pokutu a) do 100 000 Kč, b) do 500 000 Kč, c) do 750 000 Kč, d) do 1 mil. Kč odpověď 11. Kdo neoprávněně poskytuje taxislužbu, anebo tak označí své vozidlo, může dostat pokutu a) do 100 000 Kč, b) do 500 000 Kč, c) do 750 000 Kč, d) do 1 mil. Kč odpověď 12. Dopravce, jenž nezajistí údržbu označníku zastávky nebo nepředloží jízdní řád ke schválení stanoveným způsobem nebo ve stanovené lhůtě, může dostat pokutu a) do 100 000 Kč, b) do 500 000 Kč, c) do 750 000 Kč, d) do 1 mil. Kč odpověď

Strana 65

© Phare CZ 0209-02-01-005


13. Dopravce, jenž provozuje silniční dopravu bez příslušného povolení, nezajistí dodržování stanovené doby řízení vozidla, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku při práci řidičů nebo nedodržuje mezinárodní dohody v silniční dopravě, může dostat pokutu a) do 100 000 Kč, b) do 500 000 Kč, c) do 750 000 Kč, d) do 1 mil. Kč odpověď 14. Dopravce, jenž nedodržuje podmínky pro provozování linkové osobní dopravy stanovené v licenci, provozuje linkovou osobní dopravu bez schváleného jízdního řádu nebo opakovaně nedodržuje schválený jízdní řád, nezahájí provoz na lince ve stanoveném termínu nebo neprovozuje po celou dobu platnosti licence dopravu na lince, může dostat pokutu a) do 100 000 Kč, b) do 500 000 Kč, c) do 750 000 Kč, d) do 1 mil. Kč odpověď 15. Dopravce nebo odesílatel, který nedodrží podmínky stanovené pro silniční dopravu nebezpečných věcí, může dostat pokutu a) do 100 000 Kč, b) do 500 000 Kč, c) do 750 000 Kč, d) do 1 mil. Kč odpověď 16. Osoba, která neodstranila zdroj ohrožení provozu veřejné linkové dopravy, svou činností poškodila zařízení veřejné linkové dopravy nebo způsobila přerušení provozu veřejné linkové dopravy většího rozsahu, může dostat pokutu a) do 100 000 Kč, b) do 500 000 Kč, c) do 750 000 Kč, d) do 1 mil. Kč odpověď 17. Kdo, kde, komu a z jakých důvodů podá návrh na zrušení živnostenského oprávnění? odpověď 18. Kdo, kdy a od koho je oprávněn vybírat kauci v silniční dopravě? V jaké výši? odpověď 19. Jak se postupuje, nesloží-li řidič kauci? odpověď 20. Jak se postupuje po složení kauce? odpověď

Strana 66

© Phare CZ 0209-02-01-005


Kapitola 4 Povinnosti tuzemského dopravce a podnikatele Cíl

Seznámit frekventanty s povinnostmi dopravců a podnikatelů ve vnitrostátní dopravě. Po prostudování kapitoly budou mít dostatečné znalosti k tomu, aby mohli rozhodnout, zda došlo k porušení zákona a dalších předpisů ze strany těchto subjektů. Klíčová slova

Vozidlo, řidič, záznam, doklad, označení, podmínky, příležitostná osobní silniční doprava Důležité materiály ke studiu

Zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 108/1976 Sb., o Evropské dohodě o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR). Vyhláška č. 64/1987 Sb. o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR). Vyhláška č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě, ve znění vyhlášky MD č. 55/2003 Sb. Zákon č. 455/1991 Sb.o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Požadované předběžné znalosti


Cca 10 hodin.

Povinnosti tuzemského dopravce

Jak jsme viděli v předešlé kapitole, dopravní úřad v roli státního odborného dozoru sleduje dodržování zákona ze strany tuzemských dopravců a může i jeho nedodržování sankcionovat pokutami. Proto je namístě seznámit se s povinnostmi tuzemských dopravců.

Vozidla Tuzemský dopravce je povinen používat v silniční dopravě vozidlo evidované v České republice se státní poznávací značkou České republiky, od jehož technické prohlídky a měření emisí neuplynula doba delší, než stanoví zákon.

Řidiči Tuzemský dopravce je povinen a. ve vnitrostátní dopravě zajistit, aby řidiči dodržovali ustanovení týkající se doby řízení, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku, v mezinárodní dopravě zajistit dodržování přímo použitelných předpisů EU a ve vztahu k třetím zemím vyhlášku č. 108/1976 Sb., pokud se na tato vozidla vztahuje; b. zajistit, aby práce řidiče z povolání vykonávala osoba, která se zúčastnila školení řidičů z povolání a úspěšně absolvovala přezkoušení z pravidel silničního provozu,

Strana 67

© Phare CZ 0209-02-01-005


c. zajistit, aby práce řidiče z povolání vykonávala osoba, která se podrobila pravidelné lékařské prohlídce a je podle této prohlídky k řízení motorových vozidel zdravotně způsobilá.

Doba řízení Ve smyslu nařízení Rady (EHS) 3820/85: Celková doba řízení mezi dvěma denními nebo jedním odpočinkem denním a jedním týdenním (dále jen „denní doba řízení) nesmí přesáhnout 9 hodin. Dvakrát týdně může být prodloužena na 10 hodin. Po nejvýše 6 denních dobách řízení musí mít řidič týdenní odpočinek. (viz dále) Týdenní doba odpočinku smí být přesunuta na konec šestého dne, jestliže celková celková doba řízení po dobu šesti dnů nepřesahuje maximum odpovídající šesti denním dobám řízení. V případě mezinárodní osobní dopravy jinou než linkovou dopravou se slova „šesti“ a „šestého“ nahrazují slovy „dvanácti“ a „dvanáctého“. Celková doba řízení nesmí přesáhnout devadesát hodin za období dvou po sobě následujících týdnů.

Bezpečnostní přestávky Po čtyřech a půl hodinách řízení musí mít řidič přestávku nejméně čtyřicet pět minut, pokud nezačíná doba odpočinku. Tuto přestávku může nahradit nejméně patnáctiminutovými přestávkami, zařazenými do doby řízení nebo bezprostředně po této době tak, aby bylo dosaženo souladu s předcházející zásadou. Odchylně od této zásady mohou ve vnitrostátní linkové osobní dopravě členské státy EU stanovit minimální trvání přestávky na třicet minut po době řízení nepřesahující čtyři hodiny. Tyto odchylky lze stanovit pouze v případech, kdy by přestávky nad třicet minut mohly bránit plynulosti provozu městské dopravy a není možné, aby řidiči měli patnáctiminutovou přestávku v rámci čtyřapůlhodinové doby řízení před třicetiminutovou přestávkou. Během přestávek nesmí řidič vykonávat žádnou jinou činnost. Uvedené přestávky nesmí být považovány za denní odpočinek.

Doba odpočinku V průběhu každých dvacetičtyř hodin musí mít řidič odpočinek nejméně jedenáct za sebou následujících hodin, který smí být zkrácen na nejméně devět za sebou následujících hodin nejvýše třikrát týdně za podmínky, že bude náhradou poskytnuta odpovídající doba odpočinku před koncem následujícího týdne. Ve dnech, ve kterých se odpočinek nezkracuje, smí být čerpán ve dvou nebo třech oddělených částech během dvacetičtyř hodin, přičemž jedna z těchto částí musí trvat nejméně osm za sebou následujících hodin. V takovém případě se minimální trvání doby odpočinku prodlužuje na dvanáct hodin. Jsou-li ve vozidle nejméně dva řidiči, musí mít každý z nich denní odpočinek nejméně osm za sebou následujících hodin. V každém týdnu musí být jedna z dob odpočinku uvedených jako týdenní odpočinek v celkovém trvání čtyřicetipěti po sobě následujících hodin. Tato doba odpočinku smí být zkrácena na minimum třicetišesti po sobě následujících hodin, je-li čerpána v místě obvyklého odstavení vozidla, nebo na minimum dvacetičtyř po sobě následujících hodin, je-li čerpána mimo tato místa. Každé zkrácení musí být vyrovnáno odpovídající dobou odpočinku vybranou v celku před koncem třetího týdne následujícího po dotyčném týdnu. Týdenní doba odpočinku, která začíná v jednom týdnu a pokračuje do týdne následujícího, může být připojena k jednomu nebo druhému z těchto týdnů. Jakákoliv doba odpočinku vybraná náhradou za zkrácení denní nebo týdenní doby odpočinku musí být připojena k jinému odpočinku trvajícímu nejméně osm hodin a je řidiči na jeho žádost zajištěna v místě zaparkování vozidla nebo v místě bydliště řidiče. Řidič smí trávit denní odpočinek v zaparkovaném vozidle, je-li vybaveno lehátkem.

Strana 68

© Phare CZ 0209-02-01-005


Odlišnosti v městské hromadné dopravě a na krátkých spojích linkové autobusové dopravy Odlišnosti jsou stanoveny pro zaměstnance městské hromadné dopravy a linkové osobní dopravy, u nichž žádný ze spojů není delší 50 km: Průměrná pracovní doba zaměstnance s nepřetržitým pracovním režimem, který řídí nebo doprovází vozidlo, nesmí přesáhnout v průběhu 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích 40 hodin. Zaměstnanci městské hromadné dopravy může zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem rozvrhnout pracovní dobu tak, že doba nepřetržitého odpočinku bude v rámci 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích nejméně 24 hodin a za období 3 kalendářních týdnů po sobě jdoucích nejméně 105 hodin. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby doba řízení zaměstnance městské hromadné dopravy byla nejdéle po 4 hodinách řízení přerušena bezpečnostní přestávkou v trvání nejméně 30 minut, nenásleduje-li nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu. Tato přestávka může být rozdělena do několika přestávek v trvání nejméně 10 minut.

Záznamy Tuzemský dopravce provozující silniční dopravu vozidly určenými k přepravě osob je povinen vést záznam o provozu vozidla. Tento záznam je povinen uchovávat po dobu pěti let od ukončení přepravy. Toto ustanovení se nevztahuje na osobní vozidla používaná dopravcem k silniční dopravě pro vlastní potřebu. Tuzemský dopravce provozující silniční dopravu vozidly určenými k přepravě osob a dopravce provozující silniční dopravu vozidly určenými k přepravě zvířat a věcí, jejichž celková hmotnost včetně přívěsu nebo návěsu přesahuje 3,5 tuny, je povinen vést záznam o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách. Tento záznam je povinen uchovávat po dobu pěti let od ukončení přepravy. Toto ustanovení se nevztahuje na osobní vozidla používaná tuzemským dopravcem k silniční dopravě pro vlastní potřebu. Záznam o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách musí být u vozidel vybavených tachografem či jiným záznamovým zařízením odpovídajícím požadavkům přímo použitelných předpisů EU veden výhradně formou výstupu z tohoto zařízení.

Doklady

Tuzemský dopravce je povinen zajistit, aby v každém vozidle byly při provozu tyto doklady: a. záznam o provozu vozidla, pokud je povinen jej vést podle § 3 odst. 2 zákona o silniční dopravě, b. záznam o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách, pokud je povinen jej vést podle § 3 odst. 2 zákona o silniční dopravě, c. doklad o nákladu a vztahu dopravce k němu.

Povinnosti podnikatele v silniční dopravě

Označení vozidel Další povinnosti Další podmínky Specifické povinnosti provozovatele příležitostné osobní silniční dopravy

Označení vozidel

Strana 69

© Phare CZ 0209-02-01-005


Podnikatel v silniční dopravě je povinen (zákon č. 111/1994 § 9 odst. 1) označit vozidla taxislužby, autobusy, tahače a nákladní vozidla o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny, které používá k podnikání, svým obchodním jménem. Způsob označení stanovuje vyhláška č. 478/2000 Sb. § 7, u taxislužby § 21 zákona o silniční dopravě.

Další povinnosti Podnikatel je dále povinen (zákon č. 111/1994 § 9 odst. 2) zajistit, aby: a. stav technické základny pro silniční dopravu odpovídal vybaveností a rozsahem jím provozované silniční dopravě, b. v každém vozidle používaném k podnikání byl při jeho provozu doklad o oprávnění k podnikání (koncesní listina, licence) nebo osvědčení o oprávnění k podnikání v městské autobusové dopravě, c. práce řidiče v silniční dopravě osob, pokud se provozuje autobusem, vykonávala pouze osoba bezúhonná ve smyslu zákona č. 455/1991 Sb., d. práce řidiče v mezinárodní nákladní dopravě, pokud se provozuje nákladním vozidlem o celkové hmotnosti vyšší než 7,5 tuny, vykonávala pouze osoba starší 21 let, bezúhonná ve smyslu zákona č. 455/1991 Sb., která před prvním nastoupením výkonu činnosti řidiče pracovala nejméně dva roky jako řidič nákladního vozidla o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny nebo jako řidič autobusu. Řidiči autobusů na tratích přesahujících okruh 50 km od místa obvyklého odstavení musí rovněž odpovídat jedné z následujících podmínek, že: vykonávali po dobu nejméně jednoho roku činnost řidiče nákladní dopravy na vozidlech, jejichž maximální přípustná celková hmotnost je vyšší než 3,5 t; vykonávali po dobu nejméně jednoho roku činnost řidiče autobusu na tratích nepřesahujících délku 50 km od místa obvyklého odstavení vozidla nebo pro jiné druhy přepravy cestujících, na které se nevztahuje toto nařízení, pokud příslušný orgán shledá, že tímto způsobem získali potřebné zkušenosti; jsou držiteli osvědčení o odborných schopnostech, uznaného jedním z členských států a potvrzujícího úspěšné absolvování odborného kurzu pro řidiče autobusů podle právních předpisů Společenství o minimální úrovni výcviku pro řidiče silniční dopravy. Minimální věk pomocníků řidiče a průvodčích je 18 let. V případě dopravy na vnitrostátních linkách v okruhu do 50 km od místa obvyklého odstavení vozidla, včetně obcí majících svůj střed v takto vymezené oblasti, mohou členské staáty snížit věk pomocníka řidiče na 16 let, pokud to je pro účely odborného výcviku a přípravy na povolání a v souladu s vnitrostátními předpisy. e. práce řidiče taxislužby vykonávala pouze osoba 1. starší 21 let, 2. bezúhonná, 3. spolehlivá, 4. která má průkaz o způsobilosti řidiče vykonávat taxislužbu. Za spolehlivou se nepovažuje osoba, a. která má v evidenční kartě řidiče záznam o tom, že jí byl soudem za spáchání trestného činu uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, jehož výkon skončil v posledních třech letech nebo od jehož výkonu bylo v posledních třech letech podmíněně upuštěno, nebo b. která má v evidenční kartě řidiče záznam o uložení sankce za přestupek spočívající v požití alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky před řízením motorového vozidla nebo v jeho průběhu nebo v odmítnutí podrobit se na výzvu policisty dechové zkoušce nebo lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem v případě, že dechová zkouška byla pozitivní, nebo v odmítnutí podrobit se na výzvu policisty lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou, nebo c. která má v evidenční kartě řidiče tři nebo více záznamů o spáchaných přestupcích proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu na pozemních komunikacích, nebo d. která v posledních třech letech provozovala silniční dopravu pro cizí potřeby neoprávněně, nebo e. která se v posledních třech letech opakovaně dopustila jednání, za které jí byla pravomocně uložena sankce za porušení právních předpisů souvisejících s provozováním silniční dopravy s výjimkou sankce za spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu podle zvláštního zákona, nebo f. která se jako řidič vozidla taxislužby v průběhu posledních tří let dopustila jednání, za nějž byla provozovateli taxislužby pravomocně uložena sankce za porušení právních předpisů souvisejících s provozováním silniční dopravy, nebo

Strana 70

© Phare CZ 0209-02-01-005


g. které byla v posledních třech letech odejmuta koncese nebo povolení k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby z důvodů porušování povinností uložených právními předpisy souvisejícími s provozováním silniční dopravy, h. které byl odebrán průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby podle § 21 odst. 9 věty druhé, a to do doby, než jí je průkaz navrácen.

Další podmínky

Podnikatel je (zákon č. 111/1994 § 9 odst. 3) povinen dodržovat následující podmínky: a. doprava nesmí být provozována po uplynutí doby uvedené ve stanovisku dopravního úřadu, b. opravy vozidel (s výjimkou drobných oprav) musí být prováděny na plochách k tomu určených; doklad o provádění údržby mimo vlastní prostory musí být archivován po dobu 2 let, c. odstavení a dlouhodobé stání vozidel, jejichž celková hmotnost přesahuje 3,5 tuny, musí být zajištěno mimo veřejně přístupné pozemní komunikace, v prostorách k tomu určených, d. před zahájením provozování dopravy sdělit dopravnímu úřadu, který vydal stanovisko ke koncesi, počet vozidel, se kterými bude provozovat dopravu, jejich státní poznávací značku, typ a užitnou hmotnost a nahlásit do třiceti dnů každou změnu v těchto údajích.

Specifické povinnosti provozovatele příležitostné osobní silniční dopravy

Provozovatel příležitostné osobní silniční dopravy je povinen zajistit, aby jím používané osobní automobily nebyly označeny způsobem zaměnitelným s vozidly taxislužby a aby jím poskytované přepravní služby nebyly nabízeny způsobem s taxislužbou zaměnitelným. Provozovatel příležitostné osobní silniční dopravy je povinen objednávku přepravní služby předem zaznamenat do evidenční knihy objednávek a zajistit, aby kopie záznamu objednávky byla umístěna ve vozidle, kterým se přeprava vykonává, a aby ji řidič na vyžádání předložil kontrolnímu orgánu. Provozovatel příležitostné osobní silniční dopravy je povinen objednávky přepravní služby uchovávat po dobu pěti let od ukončení přepravy. Provozovatel příležitostné osobní silniční dopravy je dále povinen zajistit, aby: a. koncese pro příležitostnou osobní silniční dopravu byla vystavena na viditelném místě uvnitř vozidla, b. přepravovaná osoba neplatila za přepravu přímo řidiči vozidla.

Specifické povinnosti provozovatele taxislužby

Vozidlo taxislužby Označení a vybavení vozidla taxislužby Řidič vozidla Oznamovací povinnost o zahájení provozování taxislužby Oznamovací povinnost o změnách Oznamovací povinnost o přerušení nebo ukončení činnosti Další povinnosti provozovatele taxislužby

Vozidlo taxislužby Provozovatel taxislužby je oprávněn provozovat taxislužbu pouze vozidlem, které je pro tyto účely evidováno dopravním úřadem. Podrobnosti k náležitostem evidence vozidel taxislužby stanoví prováděcí právní předpis.

Strana 71

© Phare CZ 0209-02-01-005


Označení a vybavení vozidla taxislužby Provozovatel taxislužby je povinen zajistit, aby vozidlo taxislužby bylo při výkonu taxislužby, kterým se rozumí nabízení nebo vykonávání přepravních služeb, označeno střešní svítilnou s nápisem "TAXI" a vybaveno úředně ověřeným a zaplombovaným taxametrem, jehož nedílnou součástí je tiskárna a paměťová jednotka schopná uchovávat denní a měsíční zaznamenané hodnoty o provozu vozidla alespoň po dobu pěti let ode dne jejich záznamu. Podrobnosti o náležitostech svítilny a způsobu jejího používání stanoví prováděcí právní předpis. Vozidlo, které je opatřeno střešní svítilnou s nápisem "TAXI" není přípustné využívat k provozování jiného druhu silniční dopravy bez zakrytí této střešní svítilny. aby řidič při výkonu taxislužby používal taxametr uvedený v odstavci 2 a po ukončení jízdy bez vyzvání vydal cestujícímu nepoškozený a čitelný doklad o výši jízdného pořízený jako výstup z tiskárny taxametru. Podrobnosti o užití taxametru, náležitostech "Uživatelské a evidenční knihy taxametru", která musí být při výkonu taxislužby ve vozidle, a náležitostech dokladu o výši jízdného stanoví prováděcí právní předpis. Doklad o zaplacení jízdného, jakož i denní hodnoty o provozu vozidla zaznamenané na paměťové jednotce jsou jiným dokladem sloužícím k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jeho kontrole podle zvláštního právního předpisu. aby k výkonu taxislužby bylo užito pouze vozidel označených a vybavených předepsaným způsobem. Způsob označení vozidla, požadavky na vybavení vozidla taxislužby doklady a dalšími náležitostmi stanoví prováděcí právní předpis. aby ve vozidle taxislužby byl dále umístěn hasicí přístroj schváleného typu s mrazuvzdornou náplní nejméně dva kilogramy, jehož provozuschopnost se prokáže plombou a štítkem, průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby na přístrojové desce vozidla, před pravým předním sedadlem spolujezdce, nezakrytý a dobře čitelný, volně přístupný ceník služeb v podobě dle vyhlášky s úplným přehledem cen za přepravní služby obsahujícím veškeré sazby vložené do paměťové jednotky taxametru včetně podmínek jejich použití, přepravní podmínky cestujících na dostupném místě uvnitř vozidla taxislužby, originální nebo úředně ověřený doklad o přidělení evidenčního čísla, originální nebo úředně ověřený doklad o tom, že se řidič vozidla zúčastnil školení řidičů z povolání a že úspěšně absolvoval přezkoušení z pravidel silničního provozu, originální nebo úředně ověřený doklad o tom, že se řidič vozidla podrobil pravidelné lékařské prohlídce a že je podle této prohlídky k řízení motorových vozidel zdravotně způsobilý, originální „Uživatelská a evidenční kniha taxametru“ nebo úředně ověřená kopie obsahující všechny záznamy o vstupech do taxametru, o stavech nastavených sazeb a o ověření taxametru.

Řidič vozidla Provozovatel taxislužby je povinen zajistit, aby práci řidiče taxislužby vykonávala pouze osoba 1. 2. 3. 4.

starší 21 let, bezúhonná, spolehlivá, která má průkaz o způsobilosti řidiče vykonávat taxislužbu.

Za spolehlivou se nepovažuje osoba, která má v evidenční kartě řidiče záznam o tom, že jí byl soudem za spáchání trestného činu uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, jehož výkon skončil v posledních třech letech nebo od jehož výkonu bylo v posledních třech letech podmíněně upuštěno, nebo která má v evidenční kartě řidiče záznam o uložení sankce za přestupek spočívající v požití alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky před řízením motorového vozidla nebo v jeho průběhu nebo v odmítnutí podrobit se na výzvu policisty dechové zkoušce nebo lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem v případě, že dechová zkouška byla pozitivní, nebo v odmítnutí podrobit se na výzvu policisty lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou, nebo která má v evidenční kartě řidiče tři nebo více záznamů o spáchaných přestupcích proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu na pozemních komunikacích, nebo která v posledních třech letech provozovala silniční dopravu pro cizí potřeby neoprávněně, nebo

Strana 72

© Phare CZ 0209-02-01-005


která se v posledních třech letech opakovaně dopustila jednání, za které jí byla pravomocně uložena sankce za porušení právních předpisů souvisejících s provozováním silniční dopravy s výjimkou sankce za spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu podle zvláštního zákona, nebo která se jako řidič vozidla taxislužby v průběhu posledních tří let dopustila jednání, za nějž byla provozovateli taxislužby pravomocně uložena sankce za porušení právních předpisů souvisejících s provozováním silniční dopravy, nebo které byla v posledních třech letech odejmuta koncese nebo povolení k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby z důvodů porušování povinností uložených právními předpisy souvisejícími s provozováním silniční dopravy, které byl odebrán průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby podle § 21 odst. 9 věty druhé, a to do doby, než jí je průkaz navrácen. Provozovatel taxislužby je povinen zajistit, aby řidič při provozování taxislužby používal taxametr v souladu se zákonem č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele a vydal cestujícímu z tiskárny taxametru doklad o zaplacení jízdného, ručně doplněný o další údaje stanovené vyhláškou č. 478/2000 Sb § 15; taxametr musí být nastaven na okamžitý automatický tisk dokladu o zaplacení jízdného při přepnutí do provozní polohy „JÍZDNÉ“, řidič ihned po ukončení přepravy přepnul taxametr z provozní polohy „OBSAZENO“ do provozní polohy „JÍZDNÉ“. Výše úhrady za poskytnutou přepravní službu se stanoví výhradně z údajů odečtených po ukončení jízdy ze zobrazovače taxametru na základě sjednané ceny za přepravu, řidič dodržoval přepravní podmínky taxislužby ve vymezeném územním obvodu, řidič vozidla taxislužby v době, kdy neprovádí nebo nenabízí přepravní služby, anebo při jízdě za hranice státu, střešní svítilnu sejmul, případně zakryl neprůhledným krytem mechanicky upevněným na střešní svítilně. řidič vozidla taxislužby, které se nachází mimo vyhrazené stanoviště vozidel taxislužby, jestliže nabízí přepravní službu, měl taxametr v provozní poloze „VOLNÝ“ a rozsvícenou střešní svítilnu.

Oznamovací povinnost o zahájení provozování taxislužby Provozovatel taxislužby je povinen dopravnímu úřadu příslušnému pro vydání stanoviska ke koncesi předem písemně oznámit zahájení výkonu taxislužby. V písemném oznámení provozovatel taxislužby uvede a. obchodní firmu, popřípadě název, sídlo a právní formu právnické osoby a její identifikační číslo, je-li provozovatelem právnická osoba, nebo obchodní firmu, popřípadě jméno a příjmení, případně odlišující dodatek, trvalý pobyt a místo podnikání, liší-li se od trvalého pobytu, rodné číslo a identifikační číslo fyzické osoby, je-li provozovatelem fyzická osoba, b. číslo, pod kterým byla vydána koncese, c. jméno, příjmení, adresu trvalého pobytu, adresu pro doručování a rodné číslo všech řidičů taxislužby, d. předpokládané datum zahájení provozování taxislužby. Písemné oznámení podle předchozího odstavce provozovatel taxislužby doloží: a. úředně ověřenou kopií koncesní listiny, b. výpisem z evidence Rejstříku trestů všech osob, které hodlá pověřit výkonem práce řidiče taxislužby, který není starší než 3 měsíce, c. doklady dosvědčujícími spolehlivost všech osob, které hodlá pověřit výkonem práce řidiče taxislužby, pokud si je dopravní úřad vyžádá, d. jednou fotografií takové osoby, jež vyhovuje požadavkům stanoveným zvláštním předpisem, e. údaji o tovární značce, státní poznávací nebo registrační značce a evidenčním číslu vozidla, pokud mu bylo již přiděleno, kterým hodlá provozovat taxislužbu.

Oznamovací povinnost o změnách Provozovatel taxislužby je dále povinen do sedmi dnů písemně oznámit příslušnému dopravnímu úřadu veškeré změny údajů uvedených v předchozím odstavci a datum případného ukončení provozování taxislužby.

Oznamovací povinnost o přerušení nebo ukončení činnosti

Strana 73

© Phare CZ 0209-02-01-005


Provozovatel taxislužby nejpozději do 7 kalendářních dnů poté, co písemně oznámil místně příslušnému živnostenskému úřadu přerušení nebo ukončení provozování této živnosti, nebo nejpozději do 7 kalendářních dnů poté, co nabylo právní moci rozhodnutí živnostenského úřadu o zrušení jeho živnostenského oprávnění k provozování taxislužby nebo o pozastavení provozování této živnosti, oznámí písemně tuto skutečnost dopravnímu úřadu místně příslušnému podle místa trvalého pobytu provozovatele taxislužby u fyzické osoby nebo sídla u právnické osoby a všem dalším dopravním úřadům, kterým předtím oznámil zahájení podnikání v taxislužbě.

Další povinnosti provozovatele taxislužby Provozovatel taxislužby je povinen: zajistit, aby průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby byl umístěn na viditelném místě ve vozidle taxislužby; podrobnosti k umístění průkazu ve vozidle stanoví prováděcí právní předpis, zajistit, aby při nabízení přepravních služeb na území Hlavního města Prahy nebo statutárních měst měl řidič u sebe originál nebo úředně ověřenou kopii platného osvědčení obce o úspěšném vykonání zkoušky podle § 21a odst. 1, pokud obec využila oprávnění podle § 21a odst. 1, do 3 dnů poté, co se dozvěděl o skutečnostech nasvědčujících ztrátě bezúhonnosti či spolehlivosti řidiče taxislužby, který pro něj taxislužbu vykonává, učinit o tom písemné oznámení dopravnímu úřadu příslušnému podle odstavce 5, do 3 dnů písemně oznámit dopravnímu úřadu příslušnému podle odstavce 5 ztrátu, zničení, odcizení nebo zneužití průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby, do 3 dnů písemně oznámit dopravnímu úřadu příslušnému podle odstavce 5 skutečnost, že mu řidič vozidla taxislužby nepředal průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby, který je dopravce povinen odevzdat podle odstavce 12, v případě vyřazení vozidla taxislužby z evidence zajistit okamžité odstranění povinného označení umístěného na vozidle taxislužby a demontáž taxametru. Provozovatel taxislužby je povinen odevzdat průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby dopravnímu úřadu příslušnému k vydání stanoviska ke koncesi nejpozději do sedmi kalendářních dnů poté, co osoba, na jejíž jméno byl průkaz vydán, přestala vykonávat pro provozovatele taxislužby práci řidiče taxislužby, uplynula doba platnosti průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby, nabylo právní moci rozhodnutí dopravního úřadu o odebrání průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby, nalezne nebo jinak získá zpět průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby, jehož ztrátu, zničení, odcizení nebo zneužití písemně oznámil dopravnímu úřadu, nabylo právní moci rozhodnutí živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění opravňujícího provozovatele taxislužby k provozování taxislužby nebo o pozastavení této živnosti, písemně oznámil živnostenskému úřadu ukončení nebo přerušení provozování této živnosti.

Další ustanovení o taxislužbě Kontrolní orgán je oprávněn zadržet průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby na místě samém z důvodů a. b. c. d.

poškození cestujícího na ceně jízdného, nevydání cestujícímu dokladu o zaplacení jízdného z tiskárny taxametru, uvedení nepravdivých údajů na dokladu o zaplacení jízdného, výkonu práce řidiče taxislužby bez osvědčení obce o složení zkoušky podle § 21a odst. 1 na území obce, která v obecně závazné vyhlášce obce stanovila zkoušku jako podmínku provozování taxislužby na území obce, e. neumožnění výkonu státního dozoru v silniční dopravě ve smyslu ustanovení § 34, f. užití vozidla v silničním provozu, označeného nebo vybaveného způsobem zaměnitelným s vozidlem taxislužby, ačkoliv toto vozidlo není zařazeno v evidenci vozidel taxislužby, g. neplatnost průkazu. Na zadržení průkazu na místě samém se nevztahuje správní řád. Kontrolní orgán řidiči vystaví na místě samém písemné potvrzení, například formou protokolu. Kontrolní orgán písemně oznámí zadržení průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby příslušnému dopravnímu úřadu; oznámení předá spolu se zadrženým průkazem bez zbytečného odkladu, nejpozději následující pracovní den po dni zadržení průkazu.

Strana 74

© Phare CZ 0209-02-01-005


Příslušný dopravní úřad je do 15 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o zadržení průkazu povinen zahájit řízení o odebrání průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby. Lhůta je zachována, pokud v její poslední den je oznámení o zahájení správního řízení odevzdáno k poštovní přepravě. Pokud bude rozhodnuto o odebrání průkazu, dopravní úřad jej po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zašle dopravnímu úřadu, který jej vydal. Rozhodne-li dopravní úřad o vrácení zadrženého průkazu, vrátí jej bez zbytečného odkladu jeho držiteli. Řidič taxislužby je povinen nejpozději do tří dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odebrání průkazu řidiče taxislužby předat tento průkaz provozovateli taxislužby, na základě jehož oznámení podle § 21 odst. 5 byl průkaz vystaven. Provozovatel taxislužby, kterému byl předán průkaz řidiče taxislužby, je povinen předat tento průkaz dopravnímu úřadu, který průkaz vystavil. Hlavní město Praha, statutární města a další obce s počtem obyvatel nad 20 000 mohou stanovit v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou obce jako podmínku k výkonu práce řidiče taxislužby na území obce povinnost prokázat zkouškou řidiče znalosti místopisu, právních předpisů upravujících taxislužbu a ochranu spotřebitele, znalosti obsluhy taxametru a způsob provádění zkoušky. O úspěšně vykonané zkoušce vydá obec účastníkovi zkoušky osvědčení a vyznačí v něm časový a územní rozsah jeho platnosti. Obec zašle kopii vydaného osvědčení dopravnímu úřadu, v jehož územním obvodu se nachází. Osvědčení je veřejnou listinou. Obec je oprávněna v samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce pro stanoviště vozidel taxislužby podmínky pro uzavření smlouvy s právnickými nebo fyzickými osobami o užívání stanoviště, podmínky užívání stanoviště a Provozní řád upravující v souladu s místními podmínkami pravidla provozu na stanovišti taxislužby včetně cenových podmínek. Provozní řád se zveřejní v místě stanoviště.

Specifické povinnosti dopravce ve veřejné linkové dopravě

Tyto povinnosti se samozřejmě týkají i městské autobusové dopravy.

Označení vozidla a osádky Dopravce je povinen umístit na čele vozidla číslo příslušné linky název výchozí a cílové zastávky spoje, u městské autobusové dopravy stačí pouze název cílové zastávky spoje. Toto označení musí být čitelné i za snížené viditelnosti. Zákon nestanoví podrobně ani provedení ani umístění označení linky a spoje na vozidle. Podrobnosti k označení vozidla mohou být obsaženy v podmínkách provozování dopravy, uvedených v licenci. Dopravce je dále povinen zajistit označení řidiče a průvodčího obchodním jménem dopravce nebo služebním stejnokrojem dopravce, dále označit bezbariérové vozidlo mezinárodním symbolem přístupnosti.

Označení zastávky Dopravce je povinen zřídit označník zastávky, pokud zastávka nebyla označníkem vybavena. Dále na všech označnících vyvěsit schválený jízdní řád a název zastávky, v městské autobusové dopravě též číslo linky. U zastávky městské autobusové dopravy určené pouze pro výstup cestujících není vyvěšení jízdního řádu a čísla linky povinné. Ze zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a z jeho prováděcí vyhlášky vyplývá, že zastávka je lokalizována pomocí označníku a případně dalšího dopravního značení. Vyznačení zastávky se vždy děje dopravní značkou umístěnou na označníku (IJ 4a pro městskou dopravu, IJ 4b pro linkovou dopravu) a případně i další dopravní značkou, označující začátek zastávky z hlediska směru jízdy na pozemních komunikacích (IJ 4c až e, podle druhu dopravního prostředku); z hlediska prostoru pro cestujících se jedná o jeho konec! O místní úpravě provozu na pozemních komunikacích, prováděné dopravními značkami, rozhoduje správní orgán. Toto rozhodování nepodléhá právní úpravě dle správního řádu a právní předpisy hovoří o „stanovení dopravního značení“. Před zřízením nové zastávky musí proto dopravce požádat příslušný správní orgán o stanovení dopravního značení pro budoucí zastávku a na základě vydaného aktu umístit označník s dopravní značkou. Místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení pro provozní informace stanoví na silnici I. třídy, kromě rychlostní silnice, místně příslušný krajský úřad po předchozím písemném vyjádření příslušného orgánu policie,

Strana 75

© Phare CZ 0209-02-01-005


na dálnici a rychlostní silnici ministerstvo po předchozím písemném vyjádření Ministerstva vnitra, na silnici II. a III. třídy a na místní komunikaci obecní úřad obce s rozšířenou působností po předchozím písemném vyjádření příslušného orgánu policie, na veřejně přístupné účelové komunikaci vlastník se souhlasem příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností a po předchozím písemném stanovisku příslušného orgánu policie. Dále je dopravce povinen zajistit údržbu označníku zastávky a dalšího zastávkového vybavení (přístřešek, zařízení pro vyvěšení jízdního řádu), pokud je jeho majitelem, nebo přispívat na jeho údržbu majiteli označníku a dalšího zastávkového vybavení na smluvním základě. Co když se dopravci na uvedeném příspěvku nedohodnou a smlouvu neuzavřou? Zákon neřeší případ, kdy z jakýchkoliv důvodů není zmiňovaná smlouva uzavřena a dopravci se na příspěvku na údržbu označníku nedohodnou. Dopravní úřady řeší tuto situaci tak, že dalšímu dopravci umožní či nařídí zřízení dalšího označníku – bez dopravní značky a tedy v podstatě pouze zařízení, umožňujícímu instalaci jízdního řádu.

Provoz veřejné linkové dopravy Dopravce ve veřejné linkové dopravě je povinen zahájit provoz na lince ke dni, který je stanoven v licenci, a provoz linky udržovat po dobu platnosti licence. Jak nutno chápat případ, kdy v den, stanovený v licenci pro začátek provozu, není ve schváleném jízdním řádu uiveden jako den, kdy jedou spoje linky? Povinnost „zahájit provoz a provozovat“ je třeba chápat v souvislosti s obsahem jízdního řádu, který běžně obsahuje např. pouze spoje vedené jen v pracovní dny. Dopravce pak nemůže ani zahájit provoz ani linku provozovat o sobotách a nedělích. Jízdní řád však může obsahovat třeba jen sezónní spoje vedené např. o hlavních školních prázdninách, přičemž licence na linku je mu vydána třeba na začátku roku. Ani v takovém případě není neprovozování takové linky – třeba v březnu – porušením uvedené povinnosti dopravce. V extrémním případě, který však má určité opodstatnění v konkurenční soutěži dopravců, může dopravce zpracovat jízdní řád se zcela formálním rozsahem provozu – např. jednoho spoje v části trasy linky za celé období jeho platnosti. Je-li takový jízdní řád schválen (a zákon prakticky neumožňuje jeho neschválení), nemůže být chápán ani takový „provoz“ za nenaplnění komentované povinnosti. Dále je dopravce povinen vydat a uveřejnit schválený jízdní řád, jeho změny, smluvní přepravní podmínky a tarif. Dopravu je povinen provozovat podle schváleného jízdního řádu, smluvních přepravních podmínek a tarifu. Dopravce má naprostou volnost při zpracování jízdního řádu a přiměřenou volnost při zpracování smluvních přepravních podmínek a tarifu. Po jejich vyhlášení (u jízdního řádu i schválení) je však povinen se jimi ve vztahu k cestujícím řídit. Ve smluvních přepravních podmínkách dopravce může rozšířit a modifikovat některá ustanovení přepravního řádu a je povinen stanovit výši přirážky.k jízdnému v rámci její horní hranice 1000 Kč. Tarif v linkové dopravě musí respektovat maximální ceny dle platného výměru ministerstva financí, který je vydáván na základě zmocnění zákona o cenách. Tarif v městské autobusové dopravě musí respektovat maximální ceny, dané vyhláškou obce, na jejímž území je doprava provozována; není-li taková vyhláška vydána, není cena nijak regulovaná. Spojem uvedeným v jízdním řádu je dopravce povinen přepravit každého, jsou-li splněny smluvní přepravní podmínky a tarif a nebrání-li tomu okolnosti, které dopravce nemůže odvrátit nebo jim zabránit. Je rovněž povinen vytvářet podmínky pro přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Zde je vyjádřena zásada „veřejnosti“ dopravy, kdy dopravce není oprávněn si vybírat cestující, kteří reagují na jeho nabídku přepravních služeb a splní zákonem stanovené náležitosti. Podmínka „Přednostně jsou přepravováni cestující do vzdálenějších zastávek“, která dosud je některými dopravci uváděna v jízdním řádu a dopravními úřady takový jízdní řád schvalován, je tedy v rozporu s touto zásadou a dopravce, který by v jejím smyslu jednal, by porušil zákon. Dopravce je povinen pečovat o bezpečnost přepravovaných osob a jejich zavazadel a zabezpečit první pomoc a náhradní dopravu v případě, že se stane účastníkem dopravní nehody nebo má technickou závadu, pro kterou nelze spoj dokončit.

Strana 76

© Phare CZ 0209-02-01-005


Přepravní řád Podmínky, za nichž se přepravují osoby, jejich zavazadla a věci a zvířata s nimi přepravovaná v silniční dopravě a integrované dopravě, stanoví přepravní řád, jenž uvede: a. vznik a ukončení přepravní smlouvy mezi dopravcem a cestujícím a způsob prokazování jejího vzniku, b. náležitosti jízdního dokladu, způsob placení jízdného a posuzování platnosti jízdních dokladů (včetně případů, kdy se na přepravě podílí více dopravců), c. podmínky, za nichž si lze předem zakoupit místo k sezení, d. podmínky přepravy dětí, dětských kočárků, cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace a vozíků pro invalidy, e. způsob vracení jízdného při neprovedení přepravy, f. rozsah a podmínky přepravy zavazadel, včetně podmínek, za nichž si lze jako zavazadlo vzít nebezpečné věci, g. podmínky přepravy zvířat, h. podmínky přepravy autobusových zásilek a tarif. Přepravní řád byl vydán jako vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu na základě uvedeného zákonného zmocnění a obsahuje ustanovení řešící všechny uvedené okruhy problémů. Dopravce ve smluvních přepravních podmínkách může rozšířit a modifikovat ustanovení přepravního řádu, ale vždy pouze tak, že jeho ustanovení zůstávají v platnosti a smluvními přepravními podmínkami nesmí být zhoršena úroveň poskytovaných přepravních služeb pro cestující. Odlišně od přepravního řádu může však dopravce upravit podmínky, uvedené pod písmeny c), f), g) a h), v silniční dopravě i v neprospěch cestujících. Může tak například zakázat přepravu živých zvířat nebo omezit počet a rozměry přepravovaných zavazadel.

Jízdní řád Provozovat veřejnou linkovou osobní dopravu na lince, pro kterou má dopravce udělenou licenci, může − po splnění všech ostatních předcházejících povinností − pouze po schválení jízdního řádu. Jízdní řád stanoví časové údaje pro jízdu silničních motorových vozidel na trase dopravní cesty pro všechny spoje linky. Jízdní řád zpracovává dopravce pro každou linku s trasou a zastávkami obsaženými v licenci a s respektováním případných (zpřesňujících) podmínek provozování dopravy, pokud jsou v licenci obsaženy. V rámci trasy a zastávek, uvedených v licenci, mohou být provozovány jednotlivé spoje v libovolném rozsahu místním (v celé trase linky nebo v její části, se všemi zastávkami nebo s vynecháním některých) i časovém (spoje vedené ve všech dnech platnosti jízdního řádu nebo s určitým omezením. Jízdní řád musí být zpracován tak, aby zajišťoval pravidelnost a bezpečnost provozu a aby odpovídal podmínkám stanoveným zvláštními předpisy pro doby řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a doby odpočinku řidičů. Rozsah dopravy, tj. místní a časové vedení jednotlivých spojů, vychází z podnikatelského záměru dopravce případně z obsahu smlouvy o závazku veřejné služby. Teprve ve vztahu k obsahu schváleného jízdního řádu lze posuzovat naplnění povinnosti dopravce „zahájit provoz na lince ke dni, který je stanoven v licenci, a provoz linky udržovat po dobu platnosti licence“. Časové údaje musí vycházet ze stavebního a dopravně technického stavu pozemních komunikací, z prostorových parametrů zastávek jednotlivých spojů linky a z jejich časového využití vozidly jiných linek a z pravidel silničního provozu a jejich místních úprav v úsecích, po kterých je linka vedena. Musí respektovat maximální konstrukční rychlost a jízdní vlastnosti vozidel na lince a přepravní podmínky jednotlivých spojů. Dopravce ve veřejné linkové osobní dopravě předloží jízdní řád nebo jeho změnu ke schválení dopravnímu úřadu, resp. Ministerstvu dopravy pro mezinárodní dopravu. Jedná-li se o společný jízdní řád více dopravců, musí na něm být uvedeno, které spoje každý z dopravců zabezpečuje. Zde nutno poznamenat, že společný jízdní řád více dopravců, obsažený v zákoně, nepřichází pro vnitrostátní linky ve schvalovacím řízení v úvahu. Licence k provozování jedné linky může být u vnitrostátní a městské autobusové dopravy udělena pouze jednomu dopravci, který je pak povinen předložit jízdní řád ke schválení. Nejedná-li se o

Strana 77

© Phare CZ 0209-02-01-005


dopravu finančně podporovanou kraji či obcemi, může být ovšem různým dopravcům uděleno i více licencí na linky ve shodné trase a se shodnými zastávkami, které se pak vzájemně odlišují pouze číslem linky. Po samostatném schválení jejich jízdních řádů by pak zřejmě nebylo v rozporu s ustanovením zákona, pokud by se vzájemně dohodli na vyvěšení společného jízdního řádu pro veřejnost, který by obsahoval všechny spoje všech zúčastněných dopravců. Dopravní úřad si může vyžádat jako podklad ke schválení jízdního řádu údaje o denní době řízení a bezpečnostních přestávkách řidičů a další podklady použité pro zpracování jízdního řádu.

Schvalování jízdních řádů a jejich změn Schvalování jízdních řádů

Jízdní řád se schvaluje ve správním řízení, které je zahájeno podáním žádosti dopravce u orgánu, který vydal na příslušnou linku licenci. Předmětem rozhodování je pouze předložený návrh dopravce. Dopravní úřad si může vyžádat jako podklad ke schválení jízdního řádu údaje o denní době řízení a bezpečnostních přestávkách řidičů a další podklady použité pro zpracování jízdního řádu. Pokud jízdní řád splňuje náležitosti stanovené prováděcím předpisem (vyhláška č. 388/2000 Sb.) , správní orgán ho schválí. Protože při schválení je vždy vyhověno účastníkovi řízení v plném rozsahu, nemusí rozhodnutí o schválení jízdního řádu obsahovat odůvodnění. Pokud jízdní řád nenaplňuje všechny náležitosti, rozhodne správní orgán o jeho neschválení. V tom případě uvede v odůvodnění ta ustanovení prováděcího předpisu, která nebyla naplněna. Právním ustanovením, podle kterého bylo rozhodováno a které musí být uvedeno ve výroku rozhodnutí, je v obou případech § 17 odst. 1 zákona. Nový jízdní řád předkládá dopravce před zahájením provozu na lince na dobu od zahájení provozu v případě udělení nové licence nebo od vyhlášeného termínu začátku platnosti jízdních řádů do vyhlášeného termínu konce platnosti jízdních řádů. Doba platnosti jízdního řádu přitom nesmí překročit dobu platnosti příslušné licence. Začátek a konec platnosti jízdních řádů veřejné linkové dopravy zveřejňuje ministerstvo dopravy v Obchodním věstníku. Řídí se přitom mezinárodní dohodou v oblasti drážní dopravy a v současné době bývá určen na půlnoc ze soboty na neděli v polovině prosince každého roku. V jízdních řádech linek městské autobusové dopravy nemusí být obsažen konec jeho platnosti a schválení je tak provedeno fakticky na dobu neomezenou. Změny jízdních řádů

Změny jízdních řádů veřejné vnitrostátní linkové dopravy, s výjimkou městské autobusové dopravy, lze provádět pouze v termínech zveřejněných Ministerstvem dopravy v obchodním věstníku. Z důvodu veřejného zájmu, zásahu vyšší moci nebo neplánované uzavírky může dopravní úřad rozhodnout o změně jízdního řádu veřejné vnitrostátní linkové dopravy i v době jeho platnosti k jinému termínu. Důvod pro schválení v jiném termínu by měl být obsažen v žádosti dopravce, zřejmě však nelze vyloučit postup správního orgánu, kdy tak rozhodne, aniž by dopravce explicitně takové odůvodnění provedl. V případě schválení změny k jinému termínu lze doporučit, aby důvod změny byl obsažen v odůvodnění rozhodnutí s odkazem na ustanovení § 17 odst. 4 zákona. Právním ustanovením, podle kterého bylo rozhodováno, je ovšem i v tomto případě § 17 odst. 1 zákona. Uplatnění či naplnění veřejného zájmu vždy posuzuje správní orgán. Pokud by dopravce požádal o změnu k jinému než zveřejněnému termínu z důvodu veřejného zájmu a správní orgán veřejný zájem neuznal, naskýtá se otázka, zda má rozhodnout o neschválení takové žádosti či může schválit jízdní řád k termínu řádné změny v rozporu s obsahem žádosti. I když z formálního hlediska je pravděpodobně správnější první postup, lze dovodit i možnost využití postupu druhého, v tomto případě ovšem s řádným odůvodněním. Způsob zpracování, obsah, vyhlašování a vyvěšování jízdního řádu a jeho změn a organizaci celostátního informačního systému o jízdních řádech stanovuje vyhláška MDS č. 388/2000 Sb. o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy.

Zpracování jízdního řádu a jeho změn

Jízdní řád a jeho změny zpracovává dopravce pro každou linku, na kterou mu byla udělena licence. Každou změnu jízdního řádu zpracovává dopravce formou nového jízdního řádu.

Strana 78

© Phare CZ 0209-02-01-005


Jízdní řád se zpracovává na období od zahájení provozu na lince v případě udělení nové licence nebo od vyhlášeného termínu začátku platnosti jízdních řádů nebo od platnosti změny jízdního řádu do vyhlášeného termínu konce platnosti jízdních řádů. Doba platnosti jízdního řádu nesmí překročit dobu platnosti příslušné licence. Jízdní řád musí být zpracován tak, aby zajišťoval pravidelnost a bezpečnost provozu a aby odpovídal podmínkám stanoveným pro doby řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a doby odpočinku. Musí být zpracován v souladu s podmínkami provozování veřejné linkové dopravy, pokud jsou stanoveny v rozhodnutí o udělení licence. Pro všechny odlišné trasy jednotlivých spojů se při zpracování jízdního řádu určí tarifní vzdálenosti. Pro všechny spoje se při zpracování jízdního řádu stanoví konkrétní časový rozsah jejich provozu v průběhu platnosti jízdního řádu. Jízdní řád, který tvoří součást celostátního informačního systému o jízdních řádech (tj. mimo městské dopravy), tuzemský dopravce zpracovává také v elektronické podobě.

Obsah jízdního řádu veřejné vnitrostátní linkové dopravy a. označení linky, b. údaje o dopravci, c. názvy zastávek stanovené v rozhodnutí o udělení licence, uspořádané do sloupce, u zastávky se uvedou případné podmínky jejího použití, např. bezbariérově přístupná, d. tarifní vzdálenosti uvedené ve sloupcích u názvů zastávek, označené nad sloupcem zkratkou „km“, e. časy odjezdů spojů z každé zastávky a u cílových zastávek spojů časy příjezdů; pokud je v zastávce přestávka mezi příjezdem a odjezdem spoje delší než pět minut, musí být uveden čas příjezdu i čas odjezdu spoje; časové údaje se stanoví ve 24hodinové časomíře v hodinách a minutách; jízdní řád musí obsahovat časové úpravy spojů při zavedení a ukončení letního času, pokud se spojů změna dotýká; spoje musí být řazeny podle časové posloupnosti odjezdů spojů z první společné zastávky, f. číselné označení spojů; pro směr jízdy z výchozí zastávky linky do cílové zastávky linky se použijí lichá čísla a pro opačný směr se použijí sudá čísla, g. časový rozsah provozu pro spoje, které nejedou denně, vyjádřený použitím značek a jejich povolenými kombinacemi uvedenými v příloze vyhlášky MDS č. 388/2000., h. termín začátku a konce platnosti jízdního řádu, i. údaje o smluvních přepravních podmínkách a o tarifu, j. označení bezbariérových spojů. Další údaje potřebné pro informování cestujících se vyjádří značkami informativními uvedenými v příloze vyhlášky č. 388/2000 v bodu 2, případně dalšími značkami nebo ve formě textu v dolní části jízdního řádu. Značky informativní je možné kombinovat. Vzhled a význam značek uvedených v příloze nelze pozměňovat. Značky časového rozsahu provozu spojů se umisťují nad spoji a vztahují se k výchozí zastávce spoje. V záhlaví jízdního řádu se vlevo uvede označení linky a pod ním údaje o dopravci. Vpravo vedle označení linky se uvede termín začátku a konce platnosti jízdního řádu. Pod záhlavím jízdního řádu se ve sloupcích uvedou názvy zastávek, tarifní vzdálenosti, jednotlivé spoje s časovými údaji, s číselným označením a s příslušnými značkami časového rozsahu provozu spojů a informativními značkami. V dolní části jízdního řádu je vysvětlen význam všech použitých značek, jsou uvedeny údaje o smluvních přepravních podmínkách, o tarifu a případně jsou uvedeny další údaje potřebné pro informování cestujících.

Formy uspořádání jízdního řádu

Obousměrný jízdní řád: sloupec s názvy zastávek a sloupce pro tarifní vzdálenosti jsou umístěny ve střední části jízdního řádu; vlevo jsou uvedeny jednotlivé spoje pro směr jízdy z výchozí zastávky linky do cílové zastávky linky a vpravo jsou uvedeny jednotlivé spoje pro opačný směr; každý směr jízdy je označen šipkou podél sloupce s názvy zastávek,

Strana 79

© Phare CZ 0209-02-01-005


Jednosměrný jízdní řád: náležitosti pro každý směr jízdy jsou uspořádány do samostatných částí, první část obsahuje náležitosti pro směr jízdy z výchozí zastávky linky do cílové zastávky linky a druhá část obsahuje náležitosti pro opačný směr; sloupce s tarifními vzdálenostmi a sloupec s názvy zastávek jsou umístěny v levé části jízdního řádu, podél sloupce s názvy zastávek je označen šipkou směr jízdy, jednotlivé spoje jsou umístěny vpravo; obsahuje-li jízdní řád takové množství spojů, že je nelze zapracovat na jednu stránku, uvedou se jednotlivé směry na další stránku.

Obsah jízdního řádu městské autobusové dopravy

Jízdní řád městské autobusové dopravy nemusí být zpracován způsobem stanoveným pro ostatní veřejnou linkovou dopravu. V takovém případě však musí obsahovat tyto náležitosti: a. číslo linky nebo jiné označení stanovené v rozhodnutí o udělení licence a název městské dopravy; z čísla linky se uvede část, která linku identifikuje, b. údaje o dopravci, c. názvy zastávek stanovené v rozhodnutí o udělení licence; v názvu zastávky nemusí být obsažen název obce, pokud jej obsahuje název městské dopravy; u zastávky se uvedou případné bližší podmínky jejího použití, např. bezbariérově přístupná, d. tarifní vzdálenosti nebo údaje o tarifních pásmech, časové údaje o běžně dosahované jízdní době mezi zastávkami, případně jiné údaje potřebné pro určení výše jízdného, e. časy odjezdů spojů z každé zastávky; je-li interval odjezdů nebo horní hranice jeho rozmezí v ucelených časových obdobích kratší než deset minut, je možno uvést jen první časový údaj odjezdu v první hodině nebo v každé hodině uceleného časového období a vyznačit opakující se interval s nejvýše dvouminutovým rozmezím. f. časový rozsah provozu pro spoje, které nejedou denně, vyjádřený použitím značek, g. údaj o zavedení zvláštního způsobu provozu na lince, h. datum, od kterého jízdní řád platí, nebo termín začátku a konce platnosti, řádu, i. označení bezbariérových spojů. Další údaje pro informování cestujících se vyjádří značkami jako u linkové dopravy.

Obsah jízdního řádu veřejné mezinárodní linkové dopravy

Jízdní řád veřejné mezinárodní linkové dopravy musí obsahovat tyto náležitosti: a. označení linky, b. údaje o dopravci, c. názvy zastávek stanovené v rozhodnutí o udělení licence, uspořádané do sloupce, včetně názvů hraničních přechodů. Za názvem hraničního přechodu, který slouží pouze pro účely pasového a celního odbavení, musí být uvedena zkratka „CLO“. Pokud je na hraničním přechodu zřízena zastávka pro nástup a výstup cestujících, uvede se v jízdním řádu její název bez označení „CLO“, d. časy odjezdů spojů z každé zastávky a u cílových zastávek spojů časy příjezdů; pokud je v zastávce přestávka mezi příjezdem a odjezdem spoje delší než pět minut, musí být uveden čas příjezdu i čas odjezdu spoje; časové údaje se stanoví ve 24hodinové časomíře v hodinách a minutách; jízdní řád musí obsahovat časové úpravy spojů při zavedení a ukončení letního času, pokud se spojů změna dotýká; spoje musí být řazeny podle časové posloupnosti odjezdů spojů z první společné zastávky, e. časový rozsah provozu pro spoje, které nejedou denně, f. termín začátku a konce platnosti jízdního řádu, g. údaje o smluvních přepravních podmínkách a o tarifu, h. označení bezbariérových spojů. Názvy zastávek se uvádějí v jazyce státu, na jehož území je zastávka povolena; v názvu zastávky musí být obsažen název obce, na jejímž území se zastávka nachází, u veřejné mezinárodní linkové dopravy provozované tuzemskými dopravci mohou být názvy zastávek nacházejících se na území cizího státu uváděny též v českém jazyce. Z časových údajů musí být zřejmé, v jakém časovém pásmu jsou uvedeny. Všechny časové údaje musí být uvedeny v místním čase platném v době odjezdu v místě zastávky, u které jsou uvedeny.

Strana 80

© Phare CZ 0209-02-01-005


V jízdním řádu lze užít značky časového rozsahu provozu spojů a značky informativní, případně další značky. Značky časového rozsahu provozu spojů se umisťují nad spoji. Všechny použité značky musí být vysvětleny. Vysvětlivky se uvádějí v českém jazyce a v jazyce cizího státu, na jehož území jsou umístěny zastávky pro nástup a výstup cestujících, případně v anglickém nebo německém jazyce.

Vyhlašování a vyvěšování jízdního řádu a jeho změn

Dopravní úřad vyhlásí informace o platnosti jízdních řádů a termínech jejich změn způsobem v místě obvyklým. Dopravce uveřejňuje schválený jízdní řád jeho vyvěšením v autobusech a na označnících zastávek po celou dobu jeho platnosti. Majitel označníku zastávky umožní dopravci, který má příslušnou zastávku uvedenu v rozhodnutí o udělení licence a přispívá majiteli na údržbu označníku, vyvěšení schváleného jízdního řádu. Dopravce zajistí po celou dobu platnosti jízdního řádu pravidelnou kontrolu jízdního řádu vyvěšeného na označníku zastávky a jeho čitelnost za běžných světelných podmínek. V případě poškození jízdního řádu zajistí dopravce neprodleně jeho výměnu. Neplatný jízdní řád dopravce odstraní z označníku zastávky nejpozději v den následující po skončení jeho platnosti.

Celostátní informační systém o jízdních řádech Celostátní informační systém o jízdních řádech (zkráceně CIS) obsahuje: a. schválené jízdní řády linek veřejné vnitrostátní linkové dopravy s výjimkou jízdních řádů linek městské autobusové dopravy provozovaných na území města, b. schválené jízdní řády linek veřejné mezinárodní linkové dopravy, které mají na území České republiky zastávku pro nástup nebo výstup cestujících, c. další informace, např. o vyhlášených smluvních přepravních podmínkách a o tarifu. Pro účely postoupení schváleného jízdního řádu do celostátního informačního systému předkládá dopravce jízdní řád veřejné vnitrostátní linkové dopravy zpracovaný v elektronické podobě ve formátu a struktuře dat stanovenými příslušným dopravním úřadem. Schválený jízdní řád veřejné vnitrostátní linkové dopravy postoupí příslušný dopravní úřad v elektronické podobě právnické osobě, pověřené ministerstvem dopravy, k vedení celostátního informačního systému o jízdních řádech nejpozději 15 pracovních dnů před začátkem jeho platnosti. V současné době (od roku 2001) je to Chaps, spol. s r. o., Bráfova 21, Brno. Schválený jízdní řád veřejné mezinárodní linkové dopravy postoupí tuzemský dopravce v elektronické podobě ve formátu a struktuře dat stanovenými Ministerstvem dopravy do CIS neprodleně po jeho schválení. Příslušný dopravní úřad prokazatelně oznámí do celostátního informačního systému o jízdních řádech ukončení platnosti jízdního řádu z důvodu pozbytí platnosti vydané licence, a to nejpozději do 10 dnů po nabytí právní moci příslušného rozhodnutí. Pokud je vedením celostátního informačního systému pověřena právnická osoba, oznámí jí Ministerstvo dopravy v případě veřejné mezinárodní linkové dopravy údaje o schválení nového jízdního řádu nebo o ukončení platnosti jízdního řádu z důvodu pozbytí platnosti vydané licence, a to nejpozději do 10 dnů po nabytí právní moci příslušného rozhodnutí. Může vzniknout otázka, jak se schvalování jízdního řádu projeví u zvláštní linkové dopravy. Odpověď je jednoduchá – nijak. Nepodléhají schválení a nezařazují se do celostátního informačního systému.

Náhradní autobusová doprava Provozovatel drážní dopravy na dráze celostátní, regionální, tramvajové, trolejbusové nebo speciální je oprávněn provozovat náhradní autobusovou dopravu za přerušenou drážní dopravu na dráze.

Strana 81

© Phare CZ 0209-02-01-005


Provozovatel drážní dopravy nebo jím pověřený dopravce může provozovat náhradní autobusovou dopravu, pokud má platnou koncesi pro silniční motorovou osobní dopravu. Pro provozování náhradní autobusové dopravy, která nepřesahuje 45 kalendářních dnů po sobě jdoucích, se nevyžaduje udělení licence a schválení jízdního řádu. Pokud by potřeba jejího zajištění trvala po delší období, musí si její provozovatel obstarat pro její provozování licenci, v tomto případě pro zvláštní linkovou osobní dopravu. Vedení linky a umístění zastávek musí být z hlediska bezpečnosti silničního provozu schváleno Policií České republiky. Má dopravce, provozující náhradní autobusovou dopravu v době nepřesahující 45 kalendářních dnů po sobě jdoucích, povinnost ohlásit tuto skutečnost dopravnímu úřadu? Ne, ve vztahu ke státní správě zde neexistuje ani ohlašovací povinnost. O jejím provozování, třeba i dlouhodobém, se tak nemusí dopravní úřad vůbec dozvědět.

Provozovatel drážní dopravy je povinen označit vozidlo náhradní autobusové dopravy slovy „náhradní doprava“. Další ustanovení o označení vozidla (viz výchozí a cílová stanice spoje, označení linky apod.) se použijí přiměřeně. Náhradní doprava musí umožnit přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace v rozsahu odpovídajícím přerušené drážní dopravě na dráze.

Pravomoci dopravce vůči cestujícím Řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (nejčastěji se jedná o dopravního kontrolora) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je oprávněna: a. vyloučit z přepravy cestujícího, který se na výzvu pověřené osoby neprokáže platným jízdním dokladem a nesplní povinnost zaplatit jízdné a přirážku, vyloučit z přepravy cestujícího nebo uložit cestujícímu zaplatit přirážku, pokud přes upozornění nedodržuje přepravní řád, pokyny a příkazy pověřené osoby, znečišťuje vozidlo nebo pokud svým chováním ruší klidnou přepravu cestujících nebo ostatní cestující jinak obtěžuje; vyloučením z přepravy nesmí být ohrožena bezpečnost a zdraví cestujícího, b. nepřipustit k přepravě nebo vyloučit z přepravy zavazadlo cestujícího nebo zvíře s ním přepravované, pokud jsou překážkou bezpečné a pohodlné přepravy cestujících nebo ohrožují zdraví cestujících nebo pokud jejich přepravu neumožňují přepravní podmínky, zejména obsaditelnost vozidla, uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobními údaji (jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození a adresa místa trvalého pobytu).

Povinnosti cestujících

Cestující je povinen: a. dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif, b. dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují na zajištění bezpečnosti a plynulosti dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících, c. na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení přirážky; osobními údaji jsou jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození a adresa místa trvalého pobytu uvedené v osobním dokladu cestujícího vydaném příslušným správním úřadem, d. na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnost uvedenou v písmenu c), e. na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržení přepravního řádu nebo pokynu a příkazu pověřené osoby nebo za znečištění vozidla nebo za rušení klidné přepravy cestujících nebo jiné obtěžování cestujících.

Strana 82

© Phare CZ 0209-02-01-005


Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1000 Kč. Porušení povinností cestujícího podle odstavce 2, kterým ohrozí pověřenou osobu, je přestupkem.

Specifické povinnosti při přepravě nebezpečných věcí

Co jsou nebezpečné věci a čím se jejich přeprava řídí Zajištění přepravy Povinnosti dopravce

Co jsou nebezpečné věci a čím se jejich přeprava řídí Nebezpečné věci jsou látky a předměty, pro jejichž povahu, vlastnosti nebo stav může být v souvislosti s jejich přepravou ohrožena bezpečnost osob, zvířat a věcí nebo ohroženo životní prostředí. Silniční dopravou je dovoleno přepravovat pouze nebezpečné věci vymezené mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Vyhlášce MZV č. 64/1987 Sb. o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), a to za podmínek v ní uvedených. Ministerstvo dopravy může v souladu s Dohodou ADR povolit na omezenou dobu, nejvýše však na pět let, provádění silniční přepravy nebezpečných věcí za odchylných podmínek od Dohody ADR. Toto povolení nelze vydat pro přepravu jaderných materiálů a radionuklidových zářičů stanovených vyhláškou SÚJB č. 317/2002 Sb.

Zajištění přepravy

Subjekt předávající nebezpečné věci k přepravě (dále jen „odesílatel“) je povinen podle Dohody ADR zejména: a. b. c. d. e. f. g.

zatřídit, zabalit a označit nebezpečné věci, dodržet ustanovení o zákazu společné nakládky, pokud ji provádí, nepředat k přepravě nebezpečné věci, jejichž přeprava není dovolena, předat dopravci v písemné formě pokyny pro řidiče, uvést správně a úplně údaje v nákladním listě, včetně prohlášení, předat řidiči kopii povolení k přepravě, přezkoumat před nakládkou průvodní doklady a provést vizuální kontrolu, zda vozidlo a jeho zařízení splňují předepsaná ustanovení, h. označit kontejnery, i. zabezpečit předepsané školení ostatních osob podílejících se na přepravě, j. ustanovit bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí (týká se i příjemce).

Povinnosti dopravce Dopravce (i v případě přepravy pro vlastní potřebu) je povinen podle Dohody ADR při přepravě nebezpečných věcí zejména: a. použít pouze vozidla, která jsou k tomu způsobilá, b. zabezpečit, aby řidič měl povinnou výbavu, včetně výstražných oranžových tabulek, případně bezpečnostních značek, c. zabezpečit přítomnost závozníka ve vozidle, pokud je to předepsáno, d. zabezpečit, aby přepravu prováděli pouze řidiči, kteří jsou k tomu vyškoleni, e. zabezpečit školení ostatních osob podílejících se na přepravě, f. ustanovit bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí,

Strana 83

© Phare CZ 0209-02-01-005


g. zajistit, aby řidič: měl během přepravy s sebou a na požádání předložil oprávněným osobám ke kontrole průvodní doklady, funkční hasicí přístroje, povinnou výbavu vozidla, nepřevzal k přepravě a nepřepravoval kus, jehož obal je poškozen nebo netěsný, provedl v případě nehody nebo mimořádné události opatření uvedená v písemných pokynech pro řidiče, dodržel předpisy týkající se nakládky, vykládky a manipulace, pokud ji sám provádí, včetně zákazu společné nakládky, provozu vozidla a dozoru nad vozidly. Pověření právnickým nebo fyzickým osobám k činnostem souvisejícím s prováděním Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) (dále jen "dohoda"), uděluje Ministerstvo dopravy (dále jen "ministerstvo") na základě žádosti, jejíž součástí je doklad o splnění podmínek pro danou činnost určených dohodou a též podmínek určených ministerstvem. Pověření se vydává na dobu určitou, nejdéle však na dobu 5 let a stanoví se v něm podmínky pro výkon činnosti. Před uplynutím platnosti pověření je lze prodloužit, nejvýše však na dobu 5 let. Ministerstvo vykonává nad činnostmi, kterými pověřilo osoby, dohled. Tento dohled vykonává vůči osobám pověřeným stejnou činností jednotně, a to formou, kterou v pověření určí. Ministerstvo může pověření odebrat, pokud pověřená osoba nedodržuje podmínky v pověření nebo dohodě stanovené. Bezpečnostní poradci pro přepravu nebezpečných věcí

Povinnosti právnických a fyzických osob týkající se bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečných věcí silniční dopravou (dále jen "bezpečnostní poradci"), jak jsou uvedeny v dohodě, se nevztahují na osoby, jejichž činnost se týká přepravovaných množství nebezpečných věcí, která jsou v každé dopravní jednotce menší než limity uvedené v dohodě, příloze A, části 1 kapitole 1.1 bodu 1.1.3.6, části 2 kapitole 2.2 bodu 2.2.7.1.2, části 3 kapitole 3.3 a části 3 kapitole 3.4. Činnost bezpečnostního poradce může v souladu s dohodou vykonávat pouze fyzická osoba, která má platné osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce. Podmínkou získání tohoto osvědčení je absolvování školení a úspěšné složení zkoušky podle § 17b. Školení bezpečnostních poradců

Školení bezpečnostních poradců musí splňovat obsah daný dohodou. Toto školení musí zahrnovat všeobecnou část, která obsahuje znalosti nutné pro všechny bezpečnostní poradce, a jednu nebo více zvláštních částí podle druhů nebezpečných věcí, pro které bude bezpečnostní poradce ustanoven. Těmito zvláštními částmi jsou: a. třídy 2, 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 6.1, 6.2, 8 a 9 nebezpečných věcí, b. třída 1 nebezpečných věcí, c. třída 7 nebezpečných věcí. Zkoušky bezpečnostních poradců

Zkoušky bezpečnostních poradců organizuje v souladu s dohodou částí 1. kapitolou 1.8 body 1.8.3.10, 1.8.3.11 a 1.8.3.12 osoba pověřená ministerstvem. Ministerstvo jmenuje a odvolává tříčlennou zkušební komisi, která se usnáší většinou hlasů, dále ministerstvo schvaluje zkušební řád, který zveřejní ve Věstníku dopravy. Zkušební řád stanoví zejména případy, kdy písemná zkouška musí být doplněna ústní zkouškou, a způsob hodnocení celé zkoušky. Uchazeč podá přihlášku ke zkoušce bezpečnostních poradců osobě pověřené ministerstvem, jejíž jméno a příjmení, obchodní firmu, nebo název právnické osoby ministerstvo zveřejní ve Věstníku dopravy. Ministerstvo zároveň zveřejní též adresu, na které budou přihlášky přijímány. K přihlášce uchazeč dokládá doklad o absolvování školení podle § 17a, doklad o bezúhonnosti 8a ) a doklad o úspěšně vykonané maturitní zkoušce. Po obdržení přihlášky osoba pověřená ministerstvem vyrozumí uchazeče o termínu a místě konání zkoušky a určí způsob úhrady nákladů za zkoušky bezpečnostních poradců. Náklady spojené s organizací zkoušek hradí uchazeč o získání osvědčení bezpečnostního poradce. Úhrada nákladů za zkoušku bezpečnostních poradců bude stanovena podle účelně vynaložených nákladů spojených s organizací těchto zkoušek. Podmínkou připuštění ke zkoušce bezpečnostních poradců je, kromě splnění podmínek uvedených v odstavci 2, též prokázání totožnosti uchazeče a předložení dokladu o úhradě nákladů za zkoušky bezpečnostních poradců. V případě, že uchazeč u zkoušky neuspěl, může celou zkoušku nebo část, ve které neuspěl, opakovat pouze jednou, bez absolvování nového školení. Další opakování zkoušky je možné až po absolvování nového školení.

Strana 84

© Phare CZ 0209-02-01-005


Osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce

Na základě úspěšného složení zkoušky vydá ministerstvo osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce, jehož platnost je 5 let ode dne vydání. V tomto osvědčení, vydaném podle vzoru určeného dohodou, se vyznačí druh dopravy a druhy nebezpečných věcí, pro které je bezpečnostní poradce odborně způsobilý. Ministerstvo na základě žádosti prodlouží platnost osvědčení o 5 let, pokud jeho držitel během posledního roku před uplynutím jeho platnosti složil zkoušku podle § 17b, nebo absolvoval obnovovací kurz u osoby pověřené k této činnosti ministerstvem. Pověření stanic technické kontroly a kontrolních techniků prováděním technických kontrol vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí podle dohody před jejich schválením k provozu na pozemních komunikacích a prováděním pravidelných kontrol.

Shrnutí kapitoly

V kapitole jsme probrali povinnosti dopravců a podnikatelů v silniční dopravě vyplývající ze zákona č. 111/1994 Sb., jeho prováděcích předpisů a dalších souvisejících norem.

Kontrolní otázky 1. Jaké vozidlo smí dopravce používat v silniční dopravě? odpověď 2. Má dopravce nějakou povinnost, pokud jde o dobu řízení jeho řidičů? odpověď, blíže kapitola Řidiči 3. Má dopravce nějakou povinnost v souvislosti se zdravotním stavem řidiče? odpověď 4. Má dopravce povinnost vést nějaké záznamy a uchovávat je? odpověď 5. Je nějak určena forma záznamu o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách? odpověď 6. Má dopravce nějakou povinnost v souvislosti s vybavením vozidla v provozu doklady? odpověď 7. Má podnikatel povinnost označit své vozidlo? Má předepsáno jak? odpověď 8. O splnění jakých podmínek u řidičů musí podnikatel dbát? odpověď 9. Má podnikatel nějakou povinnost v souvislosti s technickou základnou, opravami a odstavováním vozidel? odpověď 10. Má podnikatel nějakou oznamovací povinnost v souvislosti se zahájením provozování dopravy a během provozování? odpověď 11. U příležitostné osobní silniční dopravy si všimněme označení vozidel a způsob nabízení přepravních služeb. Potom platí a) obojí smí být zaměnitelné s taxislužbou, b) označení smí, nabízení ne, c) nabízení smí, označení ne d) ani jedno nesmí

Strana 85

© Phare CZ 0209-02-01-005


odpověď 12. Je provozovatel příležitostné osobní silniční dopravy povinen zaznamenávat a ukládat objednávku přepravní služby? odpověď 13. Přepravovaná osoba vozidlem příležitostné osobní silniční dopravy platit za přepravu přímo řidiči a) musí b) může, ale nemusí c) nesmí odpověď 14. Vozidlo, které je evidováno jako vozidlo taxislužby, se k provozování jiného druhu silniční dopravy a) smí použít bez omezení b) smí použít jen pro cizí potřebu c) smí použít jen pro soukromou potřebu. odpověď 15. Stačí, když provozovatel taxislužby označí vozidlo taxislužby střešní svítilnou s nápisem „TAXI“ a může použít i jinak zvenku neoznačený automobil? odpověď 16. Má provozovatel taxislužby povinnost vybavit vozidlo taxametrem, a když ano, potom jak vybaveným a umístěným? odpověď 17. Je kromě taxametru ještě předepsáno nějaké vybavení vozidla taxislužby? odpověď 18. Jak má řidič taxislužby při jízdě a na jejím konci pracovat s taxametrem? odpověď , blíže kapitola Řidič vozidla 19. Jak se má chovat řidič vozidla taxislužby v době, kdy neprovádí nebo nenabízí přepravní služby, anebo při jízdě za hranice státu? odpověď 20. Jak se má chovat řidič vozidla taxislužby v době, když nabízí přepravní službu mimo vyhrazené stanoviště vozidel taxislužby? odpověď 21. Má podnikatel oznamovací povinnost o zahájení provozování taxislužby a o důležitých změnách? odpověď , blíže kapitola Oznamovací povinnost o zahájení provozování taxislužby 22. Má podnikatel oznamovací povinnost o přerušení nebo ukončení provozování taxislužby? odpověď 23. Má dopravce veřejné linkové dopravy nějakou povinnost týkající se označení vozidel a zaměstnanců? odpověď 24. Jaké má být označení zastávky? odpověď 25. Kdo se stará o údržbu označníku zastávky? odpověď 26. Jaké má dopravce povinnosti týkající se provozu veřejné linkové dopravy? odpověď 27. Vůči komu má dopravce přepravní povinnost? odpověď 28. Jaké má dopravce povinnosti týkající se bezpečnosti přepravovaných osob a jejich zavazadel? odpověď 29. Jaké má dopravce povinnosti týkající se jízdních řádů? odpověď

Strana 86

© Phare CZ 0209-02-01-005


Kapitola 5 Provozování silniční dopravy pro cizí potřeby Cíl

Seznámit frekventanty s podmínkami, které musí splnit dopravce pro vydání koncesní listiny pro provozování silniční dopravy pro cizí potřeby. Zejména se zdůrazní dobrá pověst, finanční a odborná způsobilost. Po prostudování kapitoly budou schopni správně postupovat při potvrzování dobré pověsti a finanční způsobilosti, při organizování zkoušek odborné způsobilosti, při agendách taxislužby a vydání povolení k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby, která není živností. Klíčová slova

Dobrá pověst, finanční způsobilost, odborná způsobilost, koncese, taxislužba Další materiály ke studiu

Zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 366/1999 Sb. o způsobu prokázání finanční způsobilosti dopravcem, ve znění vyhlášky č. 97/2001 Sb. Vyhláška č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě. Požadované předběžné znalosti


Cca 10 hodin.

Podmínky provozování silniční dopravy pro cizí potřeby

Hlavní požadavky Některé specifické otázky

Hlavní požadavky Kdo hodlá provozovat silniční dopravu pro cizí potřeby, musí v souladu se zákonem 111/1994 Sb., § 4, 4a mít: dobrou pověst, odbornou způsobilost, dále musí mít: buď koncesi, pokud je provozování silniční dopravy pro cizí potřeby živností, nebo povolení od dopravního úřadu v ostatních případech. A navíc musí prokázat finanční způsobilost každý, kdo hodlá na základě koncese provozovat vnitrostátní nebo mezinárodní silniční dopravu: autobusy nebo tahači nebo nákladními vozidly o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny s výjimkou speciálních vozidel. Prokazování finanční způsobilosti se nevztahuje na veřejnou linkovou dopravu, kterou se zajišťuje základní dopravní obslužnost a na provozování silniční dopravy pro cizí potřeby, která není živností podle živnostenského zákona.

Strana 87

© Phare CZ 0209-02-01-005


Některé specifické otázky Je rozumné, že prokázat finanční způsobilost se sice vyžaduje ode všech dopravců, kteří provozují autobusovou dopravu, ale výjimka se uděluje právě na provozování veřejné linkové dopravy, kterou se zajišťuje základní dopravní obslužnost? Ano, je to v pořádku. Jak se později dočteme v kapitole 7 a zejména v podkapitole Prokazatelná ztráta, při zajišťování základní dopravní obslužnosti má dopravce nárok na úhradu prokazatelné ztráty až do výše smluvního odhadu, a tedy při správném postupu mu nehrozí prodělek. Může vůbec někdo provozovat silniční dopravu pro cizí potřeby a nepotřebovat k tomu koncesi? To znamená vykonávat tuto činnost, aniž by to byla živnost? Ano. Hned na začátku „Živnostenského zákona“ č. 455/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů v § 2 stojí: „Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku“. V praxi se však setkáváme s provozováním silniční dopravy pro cizí potřeby, které není soustavné (autobus místního sportovního klubu se využije na zájezd pro veřejnost) anebo není za účelem zisku (podnikové nákladní automobily občas svezou něco zaměstnancům nebo obyvatelům obce za režijní cenu).

Dobrá pověst a její potvrzování

Zákon 111/1994 Sb. ve svém § 4 odst. 1 stanovuje, že kdo hodlá provozovat silniční dopravu pro cizí potřeby, musí mít dobrou pověst.

Dobrá pověst ve smyslu zákona č. 111/1994 Sb. Dobrou pověst ve smyslu tohoto zákona, § 5 odst. 1-3, má osoba: a. která je bezúhonná podle živnostenského zákona, b. které živnostenský úřad nezrušil v průběhu posledních pěti let na návrh dopravního úřadu nebo Ministerstva dopravy živnostenské oprávnění, c. která neprovozovala silniční dopravu pro cizí potřeby v průběhu posledních pěti let před podáním žádosti neoprávněně, d. které nebyla v průběhu posledních pěti let před podáním žádosti zrušena koncese z důvodů porušování povinností uložených právními předpisy, které s provozováním silniční dopravy souvisejí nebo proto, že neplnila podmínky stanovené v koncesi. U právnické osoby musí podmínku dobré pověsti splňovat statutární orgán nebo jeho člen, popřípadě odpovědný zástupce, pokud je ustanoven. U fyzické osoby musí podmínku dobré pověsti splňovat fyzická osoba sama a též odpovědný zástupce, je-li ustanoven.

Časové ukotvení

Dobrá pověst se zkoumá pět let zpět od podání žádosti a musí trvat po celou dobu provozování dopravy (§ 5 odst. 4). Dopravní úřad provádí prověrku dobré pověsti dopravce nejméně jednou za pět let (§ 5 odst. 5).

Finanční způsobilost dopravce

Strana 88

© Phare CZ 0209-02-01-005


Jak jsme již uvedli, s výjimkami provozu speciálních vozidel a veřejné linkové dopravy, kterou se zajišťuje základní dopravní obslužnost, musí být provozování silniční dopravy pro cizí potřeby podepřeno prokázáním finanční způsobilosti.

Finanční způsobilost ve smyslu zákona č. 111/1994 Sb. Finanční způsobilostí se rozumí schopnost dopravce finančně zajistit zahájení a řádné provozování silniční dopravy. Finanční způsobilost dopravce se prokazuje obchodním majetkem, objemem dostupných finančních prostředků a provozním kapitálem a rezervami na 12 měsíců provozu, a to ve výši 330 000 Kč pro jedno vozidlo a 180 000 Kč pro každé další vozidlo. Vychází se z evidence nahlášených vozidel u dopravního úřadu. Finanční způsobilost se prokazuje dopravnímu úřadu v místě sídla nebo trvalého pobytu žadatele. O finanční způsobilosti vydá příslušný dopravní úřad žadateli písemné potvrzení. Potvrzení finanční způsobilosti je podmínkou vydání koncese k provozování dopravy.

Časové ukotvení

Finanční způsobilost musí trvat po celou dobu provozování silniční dopravy. Trvání finanční způsobilosti prokazuje dopravce příslušnému dopravnímu úřadu za každý kalendářní rok nejpozději do 31. července roku následujícího.

Prokazování finanční způsobilosti dopravcem účtujícím v soustavě podvojného účetnictví Podrobnosti o způsobu prokázání finanční způsobilosti, postup při vydávání písemného potvrzení finanční způsobilosti a náležitosti potvrzení finanční způsobilosti stanovuje vyhláška č. 366/1999 Sb. o způsobu prokázání finanční způsobilosti dopravcem, ve znění vyhlášky č. 97/2001 Sb. Finanční způsobilost prokazují dopravci účetními výkazy. Účetní výkazy se předkládají za poslední uzavřené účetní období. Dostupný kapitál a rezervy k prokázání finanční způsobilosti se stanoví jako rozdíl, o který celková aktiva převyšují hodnotu cizích zdrojů bez evidovaných rezerv, zvýšený o ostatní pasiva. Dostupný kapitál a rezervy lze dále prokázat i předložením smlouvy o ručení uzavřené mezi dopravcem a bankou nebo příslušným účetním výkazem právnické osoby, jejíž majetkový podíl dosahuje nejméně 50 % základního jmění dopravce, je-li dopravce obchodní společností zřízenou podle zákona. č. 513/1991 Sb. (obchodní zákoník). Smlouvu o ručení může dopravce uzavřít i s pojišťovnou nebo společností zabývající se pronájmem věcí s možností jejího odkoupení pronajímatelem a s takovou, která má s dopravcem smlouvu o koupi najaté věci – silničního motorového vozidla, na které se prokazování finanční způsobilosti vztahuje. Majetkový podíl ručitele se prokazuje přílohou k účetní závěrce. Prokazování finanční způsobilosti před zahájením provozování silniční dopravy

Dopravce, který prokazuje finanční způsobilost před zahájením mezinárodní silniční dopravy, použije uvedené výkazy označené jako zahajovací rozvaha nebo zahajovací zkrácená rozvaha.

Prokazování finanční způsobilosti dopravcem účtujícím v soustavě jednoduchého účetnictví

Strana 89

© Phare CZ 0209-02-01-005


V tomto případě prokazuje dopravce finanční způsobilost účetním výkazem „Výkaz o majetku a závazcích“ za poslední uzavřené účetní období. Předepsaná výše prostředků pro prokázání finanční způsobilosti se určí součtem všech položek jednotlivých řádků výkazu včetně výše rezerv. Od výsledku se odečte hodnota závazků a úvěrů. Analogicky s 3.3.3 lze využít i smlouvu o ručení. Dopravce, který prokazuje finanční způsobilost před zahájením dopravy, použije uvedený výkaz označený jako zahajovací výkaz.

Postup při vydávání písemného potvrzení finanční způsobilosti Potvrzení finanční způsobilosti vydá příslušný dopravní úřad na základě písemné žádosti dopravce. K žádosti dopravce přiloží podle způsobu účtování buď rozvahu, nebo zahajovací rozvahu, zkrácenou rozvahu nebo zkrácenou zahajovací rozvahu, anebo výkaz a seznam vozidel, pro která se finanční způsobilost ověřuje. Seznam vozidel předloží dopravce v tomto členění: a. autobusy s uvedením počtu sedadel, b. nákladní automobily s uvedením celkové hmotnosti každého vozidla. V seznamu vozidel dopravce dále uvede u každého vozidla jeho typ, rok výroby a státní poznávací značku. K ověření těchto údajů dopravce předloží k nahlédnutí technické průkazy vozidel nebo jejich ověřené kopie. Dopravce, který prokazuje finanční způsobilost před zahájením mezinárodní silniční dopravy a nedisponuje dopravními prostředky, předloží počty autobusů s uvedením počtu sedadel a počty nákladních automobilů podle podnikatelského záměru. Před skutečným zahájením mezinárodní silniční dopravy dopravce předloží příslušnému dopravnímu úřadu seznamy svých skutečných vozidel. Prokáže-li dopravce, že je finančně způsobilý, vydá mu příslušný dopravní úřad písemné potvrzení finanční způsobilosti neprodleně, nejpozději však ve lhůtě 15 dnů ode dne podání žádosti. Potvrzení se neodůvodňuje a vydává se ve dvou vyhotoveních. Neprokáže-li dopravce, že je finančně způsobilý, příslušný dopravní úřad finanční způsobilost nepotvrdí a o této skutečnosti dopravce písemně s odůvodněním ve lhůtě 15 dnů ode dne podání žádosti vyrozumí.

Náležitosti potvrzení finanční způsobilosti

a. b. c. d. e. f.

označení dopravního úřadu, který potvrzení vydal, období a účel, pro které se potvrzení vydává, identifikaci dopravce, seznam nebo počty vozidel, výrok, že dopravce je finančně způsobilý pro zákonem stanovený druh silniční dopravy, datum, razítko, jméno, příjmení, funkce a podpis oprávněné osoby příslušného dopravního úřadu.

Odborná způsobilost dopravce Zákon 111/1994 Sb. stanovuje, že kdo hodlá provozovat silniční dopravu pro cizí potřeby, musí mít k tomu odbornou způsobilost, jež musí trvat po celou dobu provozování dopravy. Odborná způsobilost se prokazuje zvlášť pro každý druh dopravy. Podrobnosti stanoví vyhláška č. 478/2000 Sb. v §§ 8-10. U nákladní dopravy se prokazování odborné způsobilosti vztahuje na dopravu provozovanou vozidly, jejichž celková hmotnost přesahuje 3,5 tuny.

Strana 90

© Phare CZ 0209-02-01-005


Odborně způsobilou k provozování mezinárodní silniční dopravy je osoba, která má kromě prokázané odborné způsobilosti i tři roky praxe v provozování vnitrostátní silniční dopravy. Toto prokazuje žadatel předložením koncesní listiny, která byla vydána před třemi lety od podání žádosti k provozování tohoto druhu dopravy. U právnické osoby musí podmínku odborné způsobilosti splňovat statutární orgán nebo jeho člen nebo odpovědný zástupce, pokud je ustanoven. U fyzické osoby musí podmínku odborné způsobilosti splňovat fyzická osoba sama nebo odpovědný zástupce, je-li ustanoven.

Co je odborná způsobilost a jak se prokazuje Odbornou způsobilostí se rozumí soubor odborných znalostí vztahujících se k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby, jakož i schopnost jejich uplatnění při provozování této dopravy. Odborná způsobilost se prokazuje: a. zkouškou odborné způsobilosti, kterou skládá žadatel před příslušným dopravním úřadem v místě trvalého pobytu žadatele. Na zkoušky odborné způsobilosti se nevztahují předpisy o správním řízení, b. nebo vysvědčením o státní nebo maturitní zkoušce z daného oboru, c. jiným úředním dokladem o ukončení uceleného studia ve střední škole nebo vyšší odborné škole, která podle osvědčení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy svým odborným zaměřením odpovídá požadavkům odborné způsobilosti.

Zkouška odborné způsobilosti Podle § 8 odst. 3 Vyhlášky č 478/2000 Sb. obsahem zkoušky je prokázání znalostí: a. právních předpisů upravujících silniční dopravu, podmínky provozu vozidel na pozem¬ních komunikacích, bezpečnost práce a technických zařízení při provozu, údržbě a opravách vozidel, ceny, poplatky, daně a daňové řízení, pojištění, pracovně¬právní vztahy, b. mezinárodních smluv upravujících mezinárodní silniční dopravu a právních předpisů upravujících celní řízení, jednáli se o mezinárodní autobusovou nebo nákladní dopravu. Obsahem zkoušky je dále prověření c. znalostí základů obchodněprávních vztahů, d. technických znalostí potřebných k provozování silniční dopravy Příloha 1 vyhlášky č. 478/200 stanovuje pro zkoušku tyto předměty: 1. 2. 3. 4. 5.

Obchodněprávní vztahy a pracovněprávní vztahy . Silniční doprava a mezinárodní smlouvy s ní související. Ceny, daně, daňové řízení, poplatky, pojištění a celní řízení. Technická základna. Bezpečnost práce a technických zařízení při provozu, údržbě a opravách vozidel.

Průběh a hodnocení zkoušky Termíny konání zkoušek stanoví dopravní úřad pro každý druh provozování silniční dopravy. Zkouška se skládá v českém jazyce formou písemného testu před zkušební komisí jmenovanou dopravním úřadem z řad jeho zaměstnanců. Zkouška je neveřejná. Otázky písemného testu sestavuje zkušební komise podle druhu dopravy, který žadatel hodlá provozovat. Podmínkou pro vykonání zkoušky je prokázání totožnosti žadatele.

Strana 91

© Phare CZ 0209-02-01-005


Hodnocení zkoušky se provádí bodovým ohodnocením jednotlivých předmětů podle zkušebních otázek. Celkové hodnocení zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice: a. prospěl, jestliže žadatel dosáhl u zkoušky nejméně 70 % dosažitelného bodového ohodnocení jednotlivých předmětů, b. neprospěl, jestliže žadatel dosáhl u zkoušky méně než 70 % dosažitelného bodového ohodnocení jednotlivých předmětů. O průběhu zkoušky vyhotoví zkušební komise protokol podepsaný členy komise, jehož součástí je seznam žadatelů a jimi odevzdané písemné testy včetně jejich bodového ohodnocení.

Zkušenost z praxe

V souvislosti se zkouškami odborné způsobilosti se mohou vyskytnout určité problémy. Dotčené osoby si mohou stěžovat, že o zkouškách a zejména termínech podání přihlášek nebyly informovány, případně že je termínů málo a jsou časově nevhodně položené. Doporučení pro dopravní úřady: Ze zkušeností vyplývá, že bezpodmínečně nutnou podmínkou pro bezproblémový průběh vlastní zkoušky jsou především dostatečně dlouho předem stanovené termíny zkoušek a termíny podání přihlášek. Jako nejvhodnější se doporučuje frekvence zkoušek 1x měsíčně, vyhlášení na čtvrtletí dopředu a s termínem podání přihlášky jeden týden předem. Informace je vhodné předat formou sdělení v tisku a na příslušných webových stránkách.

Osvědčení o oprávnění k podnikání v městské autobusové dopravě

Význam osvědčení Vydání osvědčení

Význam osvědčení Dopravce musí mít ke dni zahájení provozu městské autobusové dopravy platné osvědčení o oprávnění k podnikání v městské autobusové dopravě. Osvědčením o oprávnění k podnikání v městské autobusové dopravě se osvědčuje, že dopravce splňuje podmínky stanovené zákonem č. 111/1994 Sb. pro provozování městské autobusové dopravy: a. je držitelem platné koncesní listiny s udáním její doby platnosti, b. je držitelem platných licencí na provozování linek městské autobusové dopravy. Toto osvědčení musí být umístěno viditelně v prostoru řidiče ve všech vozidlech, která vedený dopravce používá k provozu na linkách městské autobusové dopravy, pro které má udělenou platnou licenci. Pro účely kontroly osvědčení nahrazuje koncesní listinu i rozhodnutí o udělení licence (licencí) a jeho umístěním ve vozidle podle následující kapitoly tak dopravce naplňuje jednu z povinností podnikatele v silniční dopravě.

Vydání osvědčení

Osvědčení vydává příslušný dopravní úřad na základě žádosti dopravce.

Strana 92

© Phare CZ 0209-02-01-005


V osvědčení o oprávnění k podnikání v městské autobusové dopravě musí být uvedeno obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, číslo telefonu, případně faxu dopravce, který je držitelem originálu dokladů uvedených v předcházející podkapitole a) a b), a údaj o době platnosti příslušné koncesní listiny.

Stanovisko k rozhodování o koncesi

Správní řízení o vydání koncesní listiny Stanovisko dopravního úřadu Poznámka ke krizovému stavu v nákladní dopravě

Správní řízení o vydání koncesní listiny

O vydání koncesní listiny vede živnostenský úřad správní řízení, jehož výsledkem je správní rozhodnutí. V rámci tohoto řízení zjišťuje, zda jsou splněny tzv. všeobecné a zvláštní podmínky pro provozování živností a netrvá překážka provozování živnosti. U vybraných koncesí je nutné předchozí stanovisko jiného orgánu státní správy (v našem případě dopravního úřadu). Živnostenský úřad pak rozhodne o žádosti o koncesi do 60 dnů.

Stanovisko dopravního úřadu Ve stanovisku potřebném pro vydání nebo změnu koncese dopravní úřad uvede: a. zda žadatel o koncesi splňuje podmínku dobré pověsti, b. zda žadatel o koncesi splňuje podmínku finanční způsobilosti, jedná-li se o druh dopravy, u které se splnění této podmínky vyžaduje, c. druh dopravy, pro kterou se stanovisko uděluje, d. u nákladní dopravy údaj o tom, zda doprava bude provozována vozidly, jejichž celková hmotnost přesahuje 3,5 tuny, a dále údaj o celkovém počtu vozidel, se kterými bude nákladní doprava provozována, e. dobu, na kterou se stanovisko vydává, f. zda je pro daný druh dopravy potřebná odborná způsobilost, g. zda je pro druh mezinárodní silniční dopravy dána potřebná doba praxe. Dopravní úřad vydává stanovisko nejméně na dobu pěti let, nejvýše však na dobu deseti let. Bylo-li stanovisko vydáno na dobu určitou, zašle dopravní úřad živnostenskému úřadu, který vydal koncesi, 30 dní před koncem doby stanovené ve stanovisku stanovisko nové. Příslušným pro vydání stanoviska je a. dopravní úřad v místě sídla u právnické osoby nebo trvalého pobytu u fyzické osoby, b. dopravní úřad určený podle kritérií stanovených ve zvláštním právním předpisu, jde-li o zahraniční osobu.

Poznámka ke krizovému stavu v nákladní dopravě Problematiku krizového stavu upravuje nařízení Rady (EHS) č. 3916/90 o opatřeních v případě krize na trhu silniční přepravy zboží Podle tohoto nařízení se krizí rozumí výskyt potíží na trhu (myslí se mezinárodní přepravy), které jsou specifické pro tento trh a které mohou vest k přetrvávajícímu značnému převisu nabídky nad poptávkou, jenž by mohl vážně ohrozit finanční rovnováhu a přežití významného počtu podniků silniční dopravy zboží, pokud krátkodobé, a střednědobé prognózy na daném trhu nenaznačují podstatné a trvalé zlepšeni

Strana 93

© Phare CZ 0209-02-01-005


Komise shromažďuje údaje nezbytné pro sledování trhu a zjištění případné krize. V tom s ní spolupracují členské státy. Komisi je nápomocen výbor s poradní funkcí, složený ze zástupců členských států (dále „výbor“). Domnívá-li se některý členský stát, že existuje krize, může požádat Komisi o šetření a poskytne ji k tomu číselné informace. Komise žádost neprodleně konzultuje s výborem a jestli potom dospěje Komise k závěru, že krize existuje, může svým rozhodnutím stanovit opatření k zamezení dalšího růstu nabídky kapacity (omezení nárůstu činnosti stávajících a přístup nových dopravců na trh). Rozhodnutí musí být přijato do 30 dnů od obdržení žádosti. Platnost opatření je šest měsíců a mohou být jednou prodlouženy o nejvýše šest měsíců. Komise o svém rozhodnutí (včetně případu, že nepřijme žádné opatření) neprodleně oznámí členským státům a Radě. Členské státy mohou do třiceti dnů od tohoto oznámení požádat Radu o změnu opatření. Rada může kvalifikovanou většinou ve lhůtě 30 dnů přijmout jiné rozhodnutí. Domnívá-li se Komise, že musí být prodloužená platnost přijatých opatření, anebo že jsou potřebná další odlišná opatření, předloží návrh Radě, která rozhodne kvalifikovanou většinou.

Podmínky provozování taxislužby

Zařazení do evidence a vyjmutí z evidence Vydání a odebrání průkazu o způsobilosti řidiče Zkouška řidiče taxislužby Stanoviště vozidel taxislužby Stanovení maximální ceny

Zařazení do evidence a vyjmutí z evidence

Dopravní úřad místně příslušný podle místa trvalého pobytu provozovatele taxislužby u fyzické osoby nebo sídla u právnické osoby: a. na základě oznámení o zahájení provozování taxislužby stanoví provozovateli taxislužby evidenční číslo vozidla, které má být užito k provozování taxislužby, nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy obdržel oznámení provozovatele taxislužby obsahující veškeré požadované údaje, b. předá provozovateli taxislužby doklad o evidenčním čísle; tento doklad musí obsahovat: obchodní jméno provozovatele taxislužby, jeho identifikační číslo, místo trvalého pobytu provozovatele taxislužby u fyzické osoby nebo sídla u právnické osoby, údaje o vozidle, pro něž se evidenční číslo žádá, (státní poznávací značku, typ, rok výroby, barvu). Dopravní úřad, který evidenční číslo vozidla taxislužby vydal nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy obdržel od provozovatele taxislužby oznámení o přerušení resp. ukončení činnosti, nebo neprodleně poté, co se dozvěděl, že nabylo právní moci rozhodnutí živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění opravňujícího provozovatele taxislužby k provozování taxislužby nebo o pozastavení provozování této živnosti, vyjme vozidlo taxislužby z evidence vozidel taxislužby. Dopravní úřad písemně vyrozumí provozovatele taxislužby o skutečnosti, že jím provozované vozidlo bylo vyjmuto z evidence vozidel taxislužby.

Vydání a odebrání průkazu o způsobilosti řidiče Dopravní úřad vydá provozovateli taxislužby průkazy o způsobilosti řidičů taxislužby znějící na jména osob uvedených v písemném oznámení, jestliže jsou starší 21 let a je u nich splněna podmínka bezúhonnosti a spolehlivosti. Dopravní úřad

Strana 94

© Phare CZ 0209-02-01-005


je povinen rozhodnout ve věci do 30 dnů ode dne, kdy obdržel písemné oznámení provozovatele taxislužby, včetně souvisejících dokladů. Průkazy o způsobilosti řidiče taxislužby jsou veřejnou listinou a vydávají se s platností na dobu pěti let. Vzor průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby stanoví prováděcí právní předpis. Dopravní úřad rozhodne o odebrání průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby, jestliže zjistí, že osoba řidiče nesplňuje podmínku bezúhonnosti či spolehlivosti. Dopravní úřad příslušný rozhodne dále o odebrání průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby na místě kontroly; v tomto případě dopravní úřad průkaz o způsobilosti řidiče odebere na dobu dvou let. Kontrolní orgán je oprávněn zadržet průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby na místě samém z důvodů a. b. c. d.

poškození cestujícího na ceně jízdného, nevydání cestujícímu dokladu o zaplacení jízdného z tiskárny taxametru, uvedení nepravdivých údajů na dokladu o zaplacení jízdného, výkonu práce řidiče taxislužby bez osvědčení obce o složení zkoušky podle § 21a odst. 1 na území obce, která v obecně závazné vyhlášce obce stanovila zkoušku jako podmínku provozování taxislužby na území obce, e. neumožnění výkonu státního dozoru v silniční dopravě ve smyslu ustanovení § 34, f. užití vozidla v silničním provozu, označeného nebo vybaveného způsobem zaměnitelným s vozidlem taxislužby, ačkoliv toto vozidlo není zařazeno v evidenci vozidel taxislužby, g. neplatnost průkazu.

Zkouška řidiče taxislužby Hlavní město Praha, statutární města a další obce s počtem obyvatel nad 20 000 mohou stanovit v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou obce jako podmínku k výkonu práce řidiče taxislužby na území obce povinnost prokázat zkouškou řidiče znalosti místopisu, právních předpisů upravujících taxislužbu a ochranu spotřebitele, znalosti obsluhy taxametru a způsob provádění zkoušky. O úspěšně vykonané zkoušce vydá obec účastníkovi zkoušky osvědčení a vyznačí v něm časový a územní rozsah jeho platnosti. Obec zašle kopii vydaného osvědčení dopravnímu úřadu, v jehož územním obvodu se nachází. Osvědčení je veřejnou listinou. Obec je oprávněna v samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce pro stanoviště vozidel taxislužby podmínky pro uzavření smlouvy s právnickými nebo fyzickými osobami o užívání stanoviště, podmínky užívání stanoviště a Provozní řád upravující v souladu s místními podmínkami pravidla provozu na stanovišti taxislužby včetně cenových podmínek. Provozní řád se zveřejní v místě stanoviště.

Stanoviště vozidel taxislužby

Obec je oprávněna vymezit část veřejné pozemní komunikace jako stanoviště vozidel taxislužby a vyznačit tento prostor dopravní značkou. Současně je obec oprávněna v samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce pro tato stanoviště provozní řád upravující v souladu s místními podmínkami pravidla provozu na stanovišti taxislužby. Provozní řád se zveřejní v místě stanoviště.

Stanovení maximální ceny

Ministerstvo financí výměrem MF č. 01/2002 zařadilo taxislužbu na území obce do seznamu zboží s regulovanými cenami a delegovalo na obce stanovení maximální ceny formou nařízení obecního úřadu. Toto musí vzít v úvahu § 2 vyhlášky 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, jenž upravuje ekonomicky oprávněné náklady a přiměřený zisk.

Povolení k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby, která není živností

Strana 95

© Phare CZ 0209-02-01-005


Hned na začátku „Živnostenského zákona“ č. 455/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů v § 2 stojí: „Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku“. To znamená, že pokud někdo nemá všechny uvedené atributy, nejčastěji proto, že silniční dopravu pro cizí potřeby nevykonává soustavně anebo ji nevykonává za účelem dosažení zisku, nemusí na to mít koncesi a stačí mu povolení dopravního úřadu. Povolovací řízení je upraveno zákonem č. 111/1994 Sb. § 7 a vyhláškou č. 478/2000 Sb. §§ 4-6.

Žádost o vydání povolení

O povolení k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby, která není živností podle zákona č. 455/1991 Sb., rozhoduje dopravní úřad podle místa sídla nebo trvalého pobytu žadatele. Povolení se uděluje na základě žádosti osoby, která hodlá provozovat silniční dopravu pro cizí potřeby. Žádost o vydání povolení může podat fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a je způsobilá k právním úkonům, nebo právnická osoba. Žádost o vydání povolení musí obsahovat tyto údaje: a. jméno, příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt žadatele, je-li žadatel fyzickou osobou; obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo žadatele, je-li žadatel právnickou osobou, b. druh dopravy, c. v osobní dopravě vymezení území, v němž má být doprava provozována, a jde-li o linkovou osobní dopravu, též trasu linky, včetně zastávek pro nástup a výstup a určení výchozí a cílové zastávky, d. počet, druh a státní poznávací značky vozidel, jimiž má být doprava provozována, včetně údajů o nejvyšší celkové a užitečné hmotnosti vozidel určených pro nákladní dopravu a o obsaditelnosti vozidel určených pro osobní dopravu, e. počet přepravních výkonů nebo dobu, na kterou se povolení žádá.

Obsah povolení

V povolení dopravní úřad uvede: a. b. c. d. e.

jméno, příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt dopravce, je-li dopravcem fyzická osoba, obchodní jméno, sídlo dopravce a identifikační číslo dopravce, je-li dopravcem právnická osoba, druh dopravy, počet přepravních výkonů nebo dobu, na kterou se povolení vydává, počet a druh vozidel a jejich státní poznávací značky.

Příklady

Příklad prokazování finanční způsobilosti 1 Příklad prokazování finanční způsobilosti 2 Příklady silniční dopravy, která není živností

Příklad prokazování finanční způsobilosti 1

Dopravce X požádal krajský úřad o potvrzení finanční způsobilosti pro svá 3 vozidla. K žádosti předložil doklad o Přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ze kterého vyplývalo, že dopravce má objem dostupných prostředků: ve výši 226 145,- Kč

Strana 96

© Phare CZ 0209-02-01-005


skládající se z: 2 981,- (položka 3. Peněžní prostředky v hotovosti) 141 184,- Kč (položka 4. Peněžní prostředky na bankovních účtech) 92 893,- (položka 7. Pohledávky) - 10 913,- Kč (položka 8. Závazky). Při potřebě dostupných prostředků a rezerv 690 000,- Kč (1x330 000,- Kč + 2x180 000,- Kč) a tedy saldu – 463 855,(potřeba větší než skutečnost) dopravce neprokázal, že je finančně způsobilý, a krajský úřad finanční způsobilost nepotvrdil.

Příklad prokazování finanční způsobilosti 2

Dopravce Y požádal krajský úřad o potvrzení finanční způsobilost pro svých 5 vozidel. K žádosti předložil doklad Rozvaha v plném rozsahu, ze kterého vyplývalo, že dopravce má objem dostupných prostředků, jako rozdíl, o které celková aktiva převyšují hodnotu cizích zdrojů bez evidovaných rezerv zvýšených o ostatní pasiva ve výši 40,297 mil. Kč. Při potřebě dostupných prostředků a rezerv 1,05 mil. Kč (1x330 000,- Kč + 4x180 000,- Kč), a tedy rozdílu 39,247 mil. Kč (skutečnost větší než potřeba) dopravce prokázal, že je dostatečně finančně způsobilý, a krajský úřad způsobilost potvrdil.

Příklady silniční dopravy, která není živností

Ze zkušeností dopravních úřadů se jedná o velmi málo frekventované případy. Pokud již k nim dojde, jedná se zejména o osobní dopravu, kterou zajišťují buď velké výrobní podniky nebo společenské organizace, které vlastní autobus či jiné vozidlo pro přepravu osob, pro své zaměstnance nebo členy při nahodilých příležitostech, jako je např. pohřeb, svatba nebo jiná životní událost.

Shrnutí kapitoly

Kapitola se zabývala podmínkami, které musí splnit dopravce silniční dopravy pro cizí potřeby. Probrala způsoby prokazování dobrá pověsti, finanční a odborná způsobilosti, jakož i postupy, jakými dopravce příslušná osvědčení získává a dopravní úřad vydává. Představen byl i postup vypracování stanoviska k rozhodování živnostenských úřadů o koncesích a rovněž postup dopravního úřadu při udělování povolení k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby, která není živností podle živnostenského zákona.

Kontrolní otázky 1. Jaké základní podmínky musí splnit dopravce, pokud hodlá provozovat silniční dopravu pro cizí potřeby? odpověď, blíže kapitola Hlavní požadavky 2. Kdy nemusí dopravce prokazovat finanční způsobilost? odpověď, blíže kapitola Hlavní požadavky 3. Kdy o nějaké osobě říkáme, že má dobrou pověst ve smyslu zákona č. 111/1994 Sb.? odpověď, blíže kapitola Dobrá pověst ve smyslu zákona č. 111/1994 Sb. 4. Kdo musí podmínku dobré pověsti splňovat u právnické osoby a kdo u fyzické osoby? odpověď

Strana 97

© Phare CZ 0209-02-01-005


5. Na jaké období se vztahuje požadavek dobré pověsti při posuzování žádosti a potom během působení dopravce v silniční dopravě? Jak často se prověřuje? odpověď, blíže kapitola Časové ukotvení 6. Co se rozumí finanční způsobilostí dopravce ve smyslu zákona č. 111/1994 Sb., jak a komu se prokazuje, k čemu je zapotřebí? odpověď, blíže kapitola Finanční způsobilost ve smyslu zákona č. 111/1994 Sb. 7. Finanční způsobilost musí trvat po celý první rok provozování silniční dopravy a prokáže se příslušnému dopravnímu úřadu nejpozději 1 měsíc před vypršením této lhůty. Je toto tvrzení pravdivé? odpověď 8. Jaký prováděcí předpis upřesňuje prokazování finanční způsobilosti dopravcem? odpověď, blíže kapitola Prokazování finanční způsobilosti dopravcem účtujícím v soustavě podvojného účetnictví 9. Co přikládá dopravce k žádosti o vydání písemného potvrzení finanční způsobilosti? odpověď, blíže kapitola Postup při vydávání písemného potvrzení finanční způsobilosti 10. V jaké lhůtě ode dne podání žádosti o vydání písemného potvrzení finanční způsobilosti jej dopravní úřad vydá a v kolika vyhotoveních? a) do 1 měsíce ve třech vyhotoveních b) do 2 měsíců ve třech vyhotoveních c) do 14 dnů ve dvou vyhotoveních. odpověď, blíže kapitola Postup při vydávání písemného potvrzení finanční způsobilosti 11. Jaké jsou náležitosti potvrzení finanční způsobilosti? odpověď 12. Co je odborná způsobilost dopravce? Jaké právní normy a v jakých svých částech ji upravují? odpověď 13. U nákladní dopravy se prokazování odborné způsobilosti vztahuje na dopravu provozovanou: a) jakýmikoli vozidly b) vozidly, jejichž celková hmotnost přesahuje 3,5 tuny c)) tahači nebo vozidly, jejichž celková hmotnost přesahuje 7,5 tuny. odpověď, blíže kapitola Co je odborná způsobilost a jak se prokazuje 14. Splnění jaké podmínky kromě prokázané odborné způsobilosti se ještě navíc vyžaduje k provozování mezinárodní silniční dopravy? Jak se prokazuje? odpověď 15. Kdo musí splňovat podmínku odborné způsobilosti u právnické, resp. u fyzické osoby? odpověď 16. Na základě čeho vydá příslušný dopravní úřad osvědčení o odborné způsobilosti pro provozování dopravy? odpověď, blíže kapitola Co je odborná způsobilost a jak se prokazuje 17. Co je obsahem zkoušky odborné způsobilosti? odpověď, blíže kapitola Zkouška odborné způsobilosti 18. Jak se organizují zkoušky odborné způsobilosti (termíny, jazyk, forma, komise, otázky)? odpověď, blíže kapitola Průběh a hodnocení zkoušky 19. Jak se hodnotí zkoušky odborné způsobilosti? odpověď, blíže kapitola Průběh a hodnocení zkoušky 20. Co obsahuje stanovisko k rozhodování o koncesi? odpověď

Strana 98

© Phare CZ 0209-02-01-005


21. Na jakou dobu se stanovisko vydává a co dělá dopravní úřad před uplynutím této doby? odpověď 22. Kdy dopravce nepotřebuje koncesi a stačí mu povolení k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby? odpověď

Strana 99

© Phare CZ 0209-02-01-005


Kapitola 6 Licence k provozování vnitrostátní linkové osobní dopravy Cíl

Seznámit frekventanty s licenčním řízením k provozování linkové osobní dopravy. Po prostudování kapitoly budou frekventanti dobře připraveni na licenční řízení. Klíčová slova

Licence, žádost o udělení, stanovisko, lhůta, rozhodnutí. Další materiály ke studiu

Zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 366/1999 Sb. o způsobu prokázání finanční způsobilosti dopravcem, ve znění vyhlášky č. 97/2001 Sb. Vyhláška č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě, ve znění vyhlášky č. 55/2003 Sb. Požadované předběžné znalosti


Cca 2 hodiny.

Význam licence, žádost o udělení licence

Význam licence k provozování linkové osobní dopravy Žádost o udělení licence Stanoviska k žádosti o udělení licence Možné problémy s vyjádřeními obcí

Význam licence k provozování linkové osobní dopravy

Dopravce, který má koncesi nebo povolení k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby a hodlá provozovat linkovou osobní dopravu, může zahájit její provoz pouze na základě licence k provozování linkové osobní dopravy udělené dopravním úřadem (nebo Ministerstvem dopravy, jedná-li se o mezinárodní linkovou dopravu).

Žádost o udělení licence Dopravní úřad (nebo MD) rozhodují o licenci na základě žádosti dopravce, jež obsahuje: a. doklad o vydání koncese nebo povolení, b. formu linkové osobní dopravy, včetně určení, zda jde o městskou, vnitrostátní, nebo mezinárodní dopravu, c. u zvláštní formy linkové dopravy kategorie cestujících a údaje o právnické nebo fyzické osobě, pro kterou se má tato doprava provozovat, d. návrh jízdního řádu, jedná-li se o mezinárodní linkovou dopravu, e. trasu linky, včetně zastávek pro nástup a výstup, jejich úplné názvy a určení výchozí a cílové zastávky (tj. vedení linky) a informaci o časovém rozložení spojů linky,

Strana 100

© Phare CZ 0209-02-01-005


f. návrh tarifu, jedná-li se o mezinárodní linkovou dopravu, g. návrh smluvních přepravních podmínek, jedná-li se o mezinárodní linkovou dopravu, h. denní dobu řízení, nepřetržitou dobu řízení, dobu odpočinku řidičů, bezpečnostní přestávky; toto ustanovení se nevztahuje na městskou autobusovou dopravu. Žádost musí obsahovat všechny stanovené údaje, chybí-li některý z nich nebo není-li dostatečný, jedná se o vadu podání a dopravní úřad postupuje podle § 37 odst. 3 správního řádu. O jaké povolení se jedná pod písmenem a)? Jak přesně nutno chápat bod e)? Povolením podle písmene a) se rozumí povolení podle § 7 zákona, které vydává dopravní úřad v sídle nebo v místě trvalého pobytu žadatele v případě, pokud by provozování dopravy pro cizí potřeby nebylo živností podle živnostenského zákona, tj. soustavnou činností provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku.Trasa linky musí být popsána souvisle (spojitě) ve směru tam (od výchozí k cílové zastávce), liší-li se oba směry, pak i ve směru zpět. Pro popis trasy se používají čísla silnic, v intravilánu názvy ulic.

Rozhodování o udělení licence

Běžný postup dopravního úřadu Specifický případ veřejného zájmu Neudělení licence Rozhodnutí o licenci Změna, odejmutí nebo pozbytí platnosti licence

Běžný postup dopravního úřadu Dopravní úřad předloží žádost o udělení licence k vyjádření obci, v jejímž územním obvodu budou umístěny zastávky, příslušnému orgánu Policie ČR z hlediska bezpečnosti silničního provozu, správci pozemní komunikace a majiteli označníku zastávky uvedené v žádosti o udělení licence. Vyjádření musí být provedeno ve lhůtě 15 dnů od doručení žádosti písemnou formou a musí obsahovat věcná zdůvodnění uvedených závěrů. Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát, vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Správcem pozemní komunikace je její vlastník nebo organizace správy a údržby silnic, jím zřízená. Dopravní úřad, v případě linek se zastávkami mimo jeho územní obvod, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvo dopravy, předloží žádost o udělení licence ke stanovisku dopravním úřadům, v jejichž územním obvodu budou umístěny zastávky, tzv. dotčeným úřadům. Před vydáním stanoviska dotčený úřad předloží žádost o udělení licence k vyjádření stejným subjektům ve svém územním obvodu, jako úřad, který licenci vydává, tj. obci, v jejímž územním obvodu budou umístěny zastávky, příslušnému orgánu Policie ČR z hlediska bezpečnosti silničního provozu, správci pozemní komunikace a majiteli označníku zastávky uvedené v žádosti o udělení licence. Dotčené úřady jsou povinny vydat stanovisko ve lhůtě 30 dnů od doručení žádosti. Stanovisko musí obsahovat věcná zdůvodnění vyplývající z vyjádření obdržených při projednání žádosti dopravce. Dopravní úřad, příslušný k vydání licence, posuzuje všechna obdržená vyjádření a stanoviska obecně jako podklady správního řízení. Vázán je stanoviskem dotčeného úřadu o zajištění přepravní potřeby ve vnitrostátní linkové dopravě.

Možné problémy s vyjádřeními obcí S vyjádřeními obcí, v jejichž územních obvodech budou umístěny zastávky, mohou nastat problémy, a to zejména v obcích malých. Ty se občas „nezabývají“ došlou poštou od různých úřadů a ohrožují tím splnění dalších zákonných lhůt.

Strana 101

© Phare CZ 0209-02-01-005


Lze tento problém řešit? Ano, můžeme k tomu formulovat následující doporučení: Doporučení dotčeným úřadům: Doporučuje se v žádosti o vyjádření obce uvádět podmínku, že v případě, že se obec do 10 dnů ode dne doručení žádosti nevyjádří, souhlasí s vydáním licence dle obsahu žádosti.

Specifický případ veřejného zájmu Ve veřejném zájmu na uspokojování přepravních potřeb může dopravní úřad vázat udělení licence na souhlas dopravce s provozováním jiné linky nebo vedením linky odlišné od žádosti dopravce nebo na uzavření smlouvy o závazku veřejné služby. V tomto případě dopravní úřad uděluje licenci ve veřejném zájmu na dobu jednoho roku podle vyhlášené platnosti jízdního řádu. Jedná se o naprosto stejný postup, jako byl uveden výše. (Nutno však podotknout, že v praxi se s tímto případem téměř nesetkáváme).

Neudělení licence Dopravní úřad, (nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvo dopravy) licenci dle zákona 111/ 1994 Sb. neudělí, jestliže: a. přepravní potřeby v přepravním spojení, kde bude linka vedena, jsou zajištěny provozem jiné veřejné osobní dopravy, která je dotována státem (nebo v případě městské autobusové dopravy obcemi), b. nesouhlasil dopravce s vázáním udělení licence z důvodů nesplnění povinností podnikatele, c. nebylo pro mezinárodní silniční dopravu uděleno zahraniční povolení úřadem cizího státu, d. se v průběhu posledních 3 let dopustil dopravce toho, že závažným způsobem porušil povinnosti stanovené zákonem, neplnil podmínky stanovené v licenci, jež mu byla udělena, nezačal provozovat linkovou osobní dopravu na základě udělené licence, e. v případě mezinárodní linkové dopravy též tehdy, jsou-li v přepravním spojení, kde má být linka vedena, přepravní potřeby uspokojivě zajištěny nejméně dvěma mezinárodními linkami provozovanými nejméně čtyřmi různými dopravci. Dlužno však dodat, že ve vnitrostátní dopravě je prakticky jedinou překážkou proti udělení licence skutečnost dle písmene a). Pro její posouzení využívá dopravní úřad obsah smluv o závazku veřejné služby, které uzavřel s dopravci k zajištění základní dopravní obsluhy svého území a dále obsah stanovisek dotčených úřadů (kterými je vázán). Zákon nedefinuje rozsah ani kvalitu zajištění přepravních potřeb, které by k neudělení licence vedlo. Je ustálenou praxí, že k neudělení licence přistoupí dopravní úřady pouze v případech úplného časového i místního souběhu navrhované linky se spoji provozovaných a finančně podporovaných linek. Není-li tento souběh úplný, lze licenci udělit s takovými omezujícími podmínkami, jimiž se předejde ztrátám finančně podporované dopravy.

Rozhodnutí o licenci Dopravní úřad a Ministerstvo dopravy mohou v rozhodnutí o udělení licence stanovit podmínky provozování linkové osobní dopravy. V rozhodnutí o licenci dopravní úřad, (nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvo dopravy) uvede: a. formu linkové osobní dopravy, včetně údaje, zda jde o městskou, vnitrostátní, nebo mezinárodní dopravu; u zvláštní linkové dopravy kategorie cestujících, b. označení a vedení linky,

Strana 102

© Phare CZ 0209-02-01-005


c. datum zahájení provozu linkové osobní dopravy, tento termín musí být stanoven v závislosti na dodržení lhůt schválení jízdního řádu, předání schváleného jízdního řádu do celostátního informačního systému o jízdních řádech a jeho uveřejnění v celostátním informačním systému o jízdních řádech, d. dobu, na kterou se licence uděluje, e. případný rozsah přepravy cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace, f. další zpřesňující podmínky provozování linkové osobní dopravy, pokud o nich rozhodne. Označením linky je číslo a název linky. Číslo linky je šestimístné, první trojčíslí označuje dopravní úřad, který licenci vydal, a druhým trojčíslím je označeno pořadové číslo linky. Čísla dopravních úřadů pro okresy stanovilo MD v minulosti metodickým pokynem. Čísla městských dopravních úřadů stanovovaly předepsaným způsobem okresní úřady a sdělovaly ministerstvu. Čísla dopravních úřadů pro kraje stanovena nebyla, doporučuje se pokračovat v číselných řadách okresů, tvořících jejich území a analogicky přidělovat i nadále čísla městům. Název linky se skládá z názvů obcí, kde je umístěna výchozí a cílová zastávka linky, případně z názvů obcí, kde jsou umístěny další zastávky. Jestliže výchozí i cílová zastávka linky je umístěna ve stejné obci, lze použít i název částí obce nebo název výchozí a cílové zastávky linky. Vedení linky je trasa linky, včetně zastávek pro nástup a výstup, jejich úplné názvy a určení výchozí a konečné zastávky. Datum zahájení provozu se stanoví v souladu se žádostí dopravce, pokud toto datum obsahuje a je možné tento návrh akceptovat s ohledem na lhůty správního řízení i ustanovení písmene c). Jestliže je datum v žádosti obsaženo a dopravní úřad v tomto směru návrhu dopravce nevyhoví, musí provést odůvodnění stanoveného data v rozhodnutí. Při stanovování doby, na kterou se licence uděluje by měl dopravní úřad přistupovat ke všem dopravcům ve svém územním obvodu jednotně. Jestliže je tato doba obsažena v žádosti dopravce a dopravní úřad v tomto směru návrhu dopravce nevyhoví, musí rovněž své rozhodnutí v této věci odůvodnit. Podmínkami provozování dopravy mohou být v rámci platných právních předpisů dopravci upřesněny některé povinnosti (např. ve vztahu k předkládání jízdního řádu ke schválení, k označování vozidel – orientačnímu systému pro cestující, k postupu jednání v případě omezení provozu na pozemních komunikacích) nebo stanoveny omezující podmínky vyplývající z obsahu stanovisek dotčených úřadů, kterými je dopravní úřad vázán, tj. ve věci zamezení souběhu s dopravou, která je finančně podporována krajem. V odůvodnění rozhodnutí dopravní úřad uvede podklady správního řízení, úvahy, kterými se řídil při jejich hodnocení a informace o tom, jak se vypořádal s obsahem vyjádření a stanovisek. Odůvodnění rozhodnutí není třeba, kdy je licence udělena podle návrhu dopravce, vyjádření a stanoviska neobsahují skutečnosti, které by musel dopravní úřad posuzovat a nejsou stanoveny (zpřesňující) podmínky provozování dopravy.

Změna, odejmutí nebo pozbytí platnosti licence Ve veřejném zájmu na uspokojování přepravních potřeb, v zájmu bezpečnosti dopravy, na základě neplánované uzavírky nebo na základě žádosti dopravce dopravní úřad, (nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvo dopravy) zahájí řízení o změně rozhodnutí o udělení licence. V rámci řízení o změně rozhodnutí mohou dopravní úřad (a Ministerstvo dopravy) uložit dopravci rozšíření podmínek nebo jejich změnu oproti předchozímu rozhodnutí o udělení licence. Dopravní úřad, (nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvo dopravy) licenci může odejmout, jestliže držitel licence a. b. c. d.

závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené zákonem, neplní podmínky stanovené v licenci, nezačal provozovat linkovou osobní dopravu na základě udělené licence, o odejmutí licence požádal.

V prvních třech případech se jedná o řízení zahájené z moci úřední; z jiných důvodů řízení zahájit nelze. Jedná-li se o plánovanou uzavírku pozemní komunikace, měly by být dopady do provozu linkové dopravy zahrnuty do rozhodnutí, vydávaného silničním správním orgánem. Na žádost dopravce se řízení úřadem nezahajuje, v tomto případě je třeba vycházet z ustanovení § 44 odst. 1 správního řádu, podle něhož je řízení o žádosti zahájeno dnem, kdy žádost došla správnímu orgánu. Dopravce může žádat o jakoukoliv změnu licence. Za nepřímo vyloučené předměty žádosti lze s ohledem na ustanovení o pozbývání platnosti licence považovat pouze žádosti směřující k prodloužení platnosti licence a změně subjektu dopravce.

Strana 103

© Phare CZ 0209-02-01-005


Jakékoliv další změny lze považovat za přípustné, čímž není vyloučena možnost úvahy správního orgánu žádost zamítnout v případě, kdyby dospěl k závěru, že např. zásadním prodloužením či změnou trasy linky by se po provedené změně již nejednalo o linku původní. Procesní stránku řízení o změně licence zákon neupravuje. Doporučuje se však postupovat analogicky s řízením o udělení licence s přihlédnutím ke konkrétnímu obsahu žádosti tak, aby řízením o změně nemohla být obcházena ustanovení, týkající se udělení licence. Zasahuje-li např. změna linky do územního obvodu dotčeného úřadu, měla by mu být žádost o změnu předložena ke stanovisku a tímto stanoviskem by měl být rozhodující dopravní úřad vázán ve věci zamezení souběhu s dopravou, která je finančně podporována krajem. Stanovena není ani forma rozhodnutí o změně licence a je možné jím měnit pouze některou část platného rozhodnutí nebo (v případě zásadnějších změn) formulovat znovu celý výrok. Původní rozhodnutí však vždy zůstává v platnosti a změna se vztahuje k němu. Při kontrole musí dopravce proto vždy předkládat rozhodnutí o udělení licence a rozhodnutí o změně (změnách). Odejmutí licence z důvodů a) až c) má sankční charakter, může však být provedeno současně s uložením pokuty, aniž by se ve smyslu zásad správního trestání jednalo o dvojí postih. Doporučuje se však k odejmutí licence přistupovat pouze u velmi závažných deliktů nebo v případě jejich násobného opakování. Požádá-li dopravce o odejmutí licence, zkoumá dopravní úřad naplnění ustanovení čl. 14 odst. 4 až 6 nařízení Rady (EHS) č. 1191/69. Licence pozbývá platnosti: a. b. c. d. e.

uplynutím doby, na kterou byla udělena, zánikem koncese nebo povolení, dnem zániku právnické osoby, která je držitelem licence, uplynutím 30 dnů od smrti fyzické osoby, která je držitelem licence, rozhodnutím dopravního úřadu (nebo rozhodnutím Ministerstva dopravy, jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu), o odejmutí licence.

Licence pozbývá platnosti automaticky a o pozbytí její platnosti se tedy nerozhoduje v samostatném řízení.

Poznámka k označování vozidel Zajišťuje-li držitel licence na provozování veřejné linkové osobní dopravy linkovou osobní dopravu prostřednictvím dalšího dopravce, musí být vozidla tohoto dalšího dopravce označena, kromě označení, která jsou předepsána pro držitele licence, též obchodním jménem držitele licence. Toto obchodní jméno se může uvést za pravým bočním sklem vozidla.

Shrnutí kapitoly

Kapitola se zabývala licencemi k provozování linkové osobní dopravy. Popsala, jak se o ně žádá, jak se o nich rozhoduje a kdo se k tomu vyjadřuje.

Kontrolní otázky 1. K čemu je dopravce oprávněn na základě licence? odpověď, blíže kapitola Význam licence k provozování linkové osobní dopravy 2. Jaký doklad musí být přiložen k žádosti o udělení licence? odpověď 3. Jaké údaje musí být uvedeny v žádosti o udělení licence k provozování vnitrostátní linkové osobní dopravy? odpověď, blíže kapitola Žádost o udělení licence 4. V souvislosti se žádostí o udělení licence vysvětlete pojmy příslušný dopravní úřad a dotčený dopravní úřad!

Strana 104

© Phare CZ 0209-02-01-005


odpověď, blíže kapitola Stanoviska k žádosti o udělení licence 5. Co a v jaké lhůtě požadují příslušné dopravní úřady od dotčených dopravních úřadů? Vztahují se na vydání stanoviska obecné předpisy o správním řízení? odpověď 6. Komu dotčený úřad předloží žádost o udělení licence k vyjádření před vydáním stanoviska? V jaké lhůtě? Jakou formou? Co musí žádost obsahovat? odpověď 7. V jaké lhůtě rozhodne příslušný dopravní úřad o žádosti o udělení licence pro vnitrostátní linkovou osobní dopravu? Čím je přitom vázán a čí vyjádření k tomu požaduje, v jaké formě a obsahu a v jaké lhůtě? odpověď 8. Na jaké podmínky může (ve veřejném zájmu na uspokojování přepravních potřeb) dopravní úřad vázat udělení licence? Na jakou dobu ji potom udělí? odpověď 9. Kdy dopravní úřad neudělí licenci? odpověď, blíže kapitola Neudělení licence 10. Co obsahuje rozhodnutí o licenci? odpověď, blíže kapitola Rozhodnutí o licenci 11. Je pravda, že dopravní úřad zahájí řízení o změně rozhodnutí o udělení licence veřejném zájmu na uspokojování přepravních potřeb, v zájmu bezpečnosti dopravy, na základě neplánované uzavírky nebo na základě žádosti dopravce? odpověď, blíže kapitola Změna, odejmutí nebo pozbytí platnosti licence 12. Kdy dopravní úřad může licenci odejmout? odpověď 13. Kdy licence pozbývá platnosti? odpověď

Strana 105

© Phare CZ 0209-02-01-005


Kapitola 7 Dopravní obslužnost Cíl

Probrat právní zakotvení velmi důležité oblasti působnosti dopravních úřadů týkající se dopravní obslužnosti jejich území. Po prostudování kapitoly budou frekventanti dobře připraveni na agendu dopravní obslužnosti. Klíčová slova

Dopravní obslužnost, prokazatelná ztráta, přiměřený zisk, závazek veřejné služby, smlouva s dopravcem, souběžná doprava, odborný dozor nad financováním Další materiály ke studiu

Zákon č. 111/1994 Sb. Nařízení vlády č. 493/2004 Sb. Nařízení rady EHS 1191/69. Požadované předběžné znalosti


Cca 8 hodin.

Dopravní obslužnost a její zajištění

Co rozumíme dopravní obslužností kraje Kdo zajišťuje dopravní obslužnost Struktura závazku veřejné služby

Co rozumíme dopravní obslužností kraje Dopravní obslužností území kraje rozumíme zajištění dopravních potřeb občanů na území kraje nebo státu ve veřejném zájmu (zákon 111/1994 Sb., § 2 odst. 19). Základní dopravní obslužností území kraje rozumíme zajištění přiměřené dopravy po všechny dny v týdnu z důvodu veřejného zájmu, především do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale únosnému rozvoji tohoto územního obvodu (zákon 111/1994 Sb., § 19a). Ostatní dopravní obslužností území kraje rozumíme zajištění dopravních potřeb územního obvodu obce nad rámec základní dopravní obslužnosti území kraje (zákon 111/1994 Sb., § 19c). Kraj odpovídá za zajištění vzájemného propojení jednotlivých linek a spojů a jejich propojení s veřejnou drážní osobní dopravou (zákon 111/1994 Sb., § 19a, odst. 2). V rámci základní dopravní obslužnosti území kraje je kraj povinen zajistit dopravu do spádové školy a ze spádové školy, pokud vzdálenost spádové školy od místa trvalého pobytu žáka přesáhne 4 km („školský zákon“ č. 561/2004 Sb., § 178, odst. 5).

Strana 106

© Phare CZ 0209-02-01-005


Obecní úřad předkládá kraji návrhy na zabezpečení dostupnosti služeb ve veřejné linkové dopravě a informuje kraj o místních přepravních podmínkách a o veřejném zájmu na přepravních potřebách obyvatel obce (zákon 111/1994 Sb., § 19a, odst. 2).

Kdo zajišťuje dopravní obslužnost Základní dopravní obslužnost v rozsahu uzavřených smluv kraje s dopravci o závazcích veřejné služby hradí kraj; smlouvy o závazcích veřejné služby lze uzavřít jen do výše finančních prostředků stanovených v krajském rozpočtu na příslušný kalendářní rok (zákon 111/1994 Sb., § 19a). Rozsah základní dopravní obslužnosti stanoví zastupitelstvo kraje (§ 35 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb.), toto oprávnění patří tedy do vyhrazené působnosti zastupitelstva. Zde je nutno poznamenat, že tímto se míní úhrada prokazatelné ztráty vzniklé dopravci plněním uvedeného závazku. Prokazatelnou ztrátu vzniklou dopravci plněním závazků veřejné služby hradí kraj ze svého rozpočtu, jedná-li se o zajišťování dopravní obslužnosti veřejnou vnitrostátní linkovou dopravou nebo linkami veřejné městské autobusové dopravy, které zabezpečují dopravu v rámci závazku veřejné služby mimo území města (zákon 111/1994 Sb., § 19b, odst. 2). Je-li základní dopravní obslužnost územního obvodu kraje zajištěna veřejnou drážní osobní dopravou, nelze rozpočtové prostředky použít na financování jiného druhu souběžné veřejné osobní dopravy (zákon 111/1994 Sb., § 19a, odst. 3). Na zajištění ostatní dopravní obslužnosti uzavírá obec s dopravcem závazek veřejné služby a hradí ze svého rozpočtu prokazatelnou ztrátu vzniklou dopravci plněním závazků veřejné služby (zákon 111/1994 Sb., § 19c).

Struktura závazku veřejné služby

Závazek veřejné služby obsahuje: Závazek provozu – dopravce zajistí provozování veřejné linkové dopravy plynule a pravidelně podle schváleného jízdního řádu, vč. doplňkových přepravních služeb. Závazek přepravy – dopravce přepraví cestující za speciální cenu při splnění zvláštních podmínek. Závazek tarifní – dopravce přepraví cestující nebo věci za regulovanou cenu podle cenových předpisů, která je nižší než ekonomické jízdné nebo dovozné.

Smluvní zakotvení závazku veřejné služby

Vznik závazku Náležitosti smlouvy

Vznik závazku Závazek veřejné služby ve veřejné linkové dopravě vzniká na základě písemné smlouvy, kterou uzavírá: kraj s dopravcem za účelem zajištění dopravní obslužnosti územního obvodu kraje. Při uzavírání smlouvy o závazku veřejné služby kraj dbá, aby dopravní obslužnost byla zajištěna vzájemným propojením veřejné linkové dopravy s veřejnou drážní osobní dopravou (zákon 111/1994 Sb., § 19, odst. 3,4); obec na tzv. „ostatní“ dopravní obslužnost (zákon 111/1994 Sb., § 19c).

Strana 107

© Phare CZ 0209-02-01-005


Náležitosti smlouvy Je zajímavé, že náš právní řád obsahuje předpis (vyhláška ministerstva dopravy a spojů č. 36/2001 Sb.), který přesně určuje, co musí obsahovat smlouva o závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě, ale nemá analogický předpis pro dopravu linkovými autobusy. Proto musíme vycházet z obecných ustanovení obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů), zákona o silniční dopravě (zákon č. 111/1994 Sb.), ale vůbec nebude na škodu věci, když se budeme držet i vyhlášky č. 36/2001 Sb. s příslušnou modifikací na podmínky linkové autobusové dopravy. Poznámka: Podle dosud (léto 2005) neověřených právních názorů by smlouva o závazku veřejné služby měla být veřejnoprávní smlouvou podle ustanovení § 159 ad. zákona č. 500/2004 Sb. (správního řádu).

Smlouva musí být písemná a obsahovat tyto náležitosti: označení smluvních stran (objednatele a dopravce), vymezení předpisů, jež budou platit ve smluvních vztazích (z. č. 111/1994 Sb. 513/1991 Sb. apod.), určení spojů, pro které se závazek veřejné služby sjednává, vymezení obsahu závazku provozu, závazku přepravy a tarifního závazku, pokud se sjednávají, povinnost dopravce plnit uzavřený závazek veřejné služby, předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty za celé období, na které se závazek veřejné služby uzavírá, povinnost dopravce vést oddělené účetnictví závazků veřejných služeb, zajišťuje-li dopravce přepravní služby mimo závazky veřejné služby nebo jiné činnosti, povinnost dopravce předkládat objednateli ve stanovených lhůtách doklady potřebné ke stanovení úhrady prokazatelné ztráty („Výkaz nákladů a tržeb z přepravní činnosti“, doložený propočtem a výkazy za jednotlivé spoje) , povinnost dopravce umožnit kontrolu nákladových vstupů osobě pověřené objednatelem, závazek objednatele hradit výši prokazatelné ztráty, ale jen do výše předběžného odborného odhadu zvýšeného pouze o nepředvídatelné prokazatelné náklady, případně též závazek o zálohových platbách, závazek objednatele zahájit řízení o udělení licence bez návrhu dopravce, pokud ten nemá licenci na provozování spojů, které jsou předmětem smlouvy, doba, na kterou se smlouva sjednává, a možnosti předčasného ukončení. Smlouva může obsahovat další ujednání, například: upřesnění způsobu výpočtu přiměřeného zisku, povinnost dopravce optimalizovat turnusy autobusů a doložit ji předepsaným způsobem, povinnost dopravce využít pro zajištění závazku veřejné služby určený počet vozidel s nižší obsaditelností, povinnost dopravce spolupráce a poskytování ekonomický a provozních údajů organizátorovi dopravní obslužnosti, rozsah a formát elektronických dat předávaných dopravcem objednateli, sankce za neúplné splnění anebo nesplnění jednotlivých bodů. V případě, že závazkem veřejné služby vzniká dopravci povinnost provozovat veřejnou linkovou dopravu, na kterou nemá licenci, zahájí příslušný dopravní úřad řízení o udělení licence bez návrhu dopravce.

Prokazatelná ztráta

Definice prokazatelné ztráty Přiměřený zisk Výpočet první části h1 Výpočet druhé části h2 Doklad pro výpočet prokazatelné ztráty

Definice prokazatelné ztráty

Strana 108

© Phare CZ 0209-02-01-005


Prokazatelnou ztrátu ve veřejné linkové dopravě tvoří rozdíl mezi součtem ekonomicky oprávněných nákladů vynaložených dopravcem na plnění závazků veřejné služby a přiměřeného zisku vztahujícího se k těmto nákladům a mezi tržbami a výnosy dosaženými dopravcem při plnění závazků veřejné služby (zákon 111/1994 Sb., § 19b,odst. 1). Významnou složku prokazatelné ztráty je i ztráta z poskytování žákovského jízdného. Prokazatelná ztráta se vztahuje buď na jednotlivé spoje, na linku, podíl kilometrů linky, nebo na soubor linek veřejné linkové dopravy provozovaných dopravcem v důsledku zajišťování dopravní obslužnosti plněním závazků veřejné služby (nařízení vlády 493/2004 Sb. § 2). Na úhradu ztráty ze žákovského jízdného se uzavírá obvykle samostatná smlouva a to i na linky, které nejsou provozovány v režimu závazku veřejné služby. U takových linek, přesahujících hranice krajů, vzniká zatím ne zcela vyřešený problém, který z krajů má ztrátu ze žákovského jízdného hradit (zatím je potřebná jejich vzájemná dohoda.

Přiměřený zisk

Nařízení vlády 493/2004 Sb. ve svém § 3 vymezuje přiměřený zisk jen jeho horní hranicí, tj. maximální možnou hodnotou, kterou zisk po zdanění a minimálním přídělu do povinných fondů nesmí překročit. Za přiměřený považuje tedy i každý zisk, který je menší než tato hodnota, a připouští tím i zisk nulový. Proto lze dopravcům i dopravním úřadům doporučit upřesnění pravidel stanovení přiměřeného zisku ve smlouvě o závazku veřejné služby. Výše uvedená horní hranice se vypočte jako součet dvou hodnot h1 + h2.

Výpočet první části h1 Ministerstvo dopravy ve Věstníku dopravy oznámí předem pro kalendářní rok ceny pro jednotlivé typy autobusů používaných v linkové dopravě. Dopravce vypracuje seznam všech autobusů používaných zpravidla pro veřejnou linkovou dopravu zajišťující dopravní obslužnost plněním závazku veřejné služby, sečte jejich ceny určené podle věstníku, sečte je a součet vydělí číslem 8. Výsledná hodnota se sníží o: částku celkových účetních odpisů autobusů používaných ve veřejné linkové dopravě, částku přiznané dotace ze státního rozpočtu na nákup nově vyrobených autobusů a dotace z rozpočtů krajů nebo rozpočtů obcí na nákup nově vyrobených autobusů. Tím se dostane číslo h1. Podmínka „používaných zpravidla pro veřejnou linkovou dopravu“ je splněna, ujede-li vozidlo ve veřejné linkové dopravě v daném roce více než 80 % kilometrů z celkového počtu ujetých kilometrů.

Výpočet druhé části h2 Dopravce vypracuje seznam všech investic (budovy, strojní zařízení apod.) využívaných při provozování veřejné linkové dopravy a pro každou z nich vyjádří podíl odpovídající době životnosti, zjištěný podle zákona 566/1992 Sb. o daních z příjmů ve znění všech pozdějších novel. Potom požádá objednatele o souhlas s jejich zahrnutím do výpočtu prokazatelné ztráty. Pro ty, které objednatel schválí, sečte podíly a takto získanou sumu sníží o částku celkových účetních odpisů investic souvisejících s provozováním veřejné linkové dopravy. Tím dostane číslo h2.

Strana 109

© Phare CZ 0209-02-01-005


Investicemi souvisejícími s provozováním veřejné linkové dopravy se rozumí investice do: a. b. c. d.

technické základny provozu, informačního a odbavovacího systému pro cestující, vybavení autobusových nádraží, autobusových stanovišť a zastávek, technických zařízení pro řízení provozu, jsou-li vlastnictvím dopravce.

Doklad pro výpočet prokazatelné ztráty Dopravce si prokazatelnou ztrátu za předchozí období sám vypočte a výpočet prokazatelné ztráty doloží příslušnému dopravnímu úřadu propočtem dle nařízení rady EHS 1191/69 čl.17 a dokladem „Výkaz nákladů a tržeb z přepravní činnosti” (dále jen „doklad”). Propočet a doklad uloží dopravní úřad po dobu následujících 3 let od okamžiku úhrady prokazatelné ztráty dopravci.

Souběžná doprava Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 36/2001 o prokazatelné ztrátě ve veřejné drážní osobní dopravě a o vymezení souběžné veřejné osobní dopravy ve svém § 7 vymezuje: Provozováním souběžné veřejné osobní dopravy je provozování takové veřejné osobní dopravy, která má s jinou veřejnou osobní dopravou tyto společné znaky: a. b. c. d.

identické směrové vedení linek nebo spojů, srovnatelnou hustotu stanic (zastávek) a srovnatelnou docházkovou vzdálenost ke stanicím (zastávkám), zajišťování totožných přepravních vztahů pro stejné skupiny cestujících, je provozována srovnatelným počtem spojů vedených v týchž časových polohách.

Za souběžnou veřejnou osobní dopravu lze i po naplnění podmínek a)-d) považovat však jen takovou veřejnou osobní dopravu, jejímž neprovozováním by nevznikla jiné veřejné osobní dopravě potřeba zvyšovat kapacitu jednotlivých linek nebo spojů anebo rozšiřovat současný rozsah dopravy. Je tedy potřebné paušálně rušit všechny autobusové spoje jedoucí podél železničních tratí? Rozhodně ne všechny, jen ty, které splňují i podmínku odst. 2. K tomu ještě dlužno poznamenat, že citovanou vyhlášku, vydanou na základě zmocnění zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, je možné použít v silniční dopravě pouze podpůrně, nemohou z ní vyplynout pro silniční dopravu žádné přímé důsledky.

Výkon státního odborného dozoru v silniční dopravě nad financováním dopravní obslužnosti Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy jsou oprávněny v rámci výkonu státního odborného dozoru kontrolovat použití finančních prostředků na zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou z rozpočtu kraje nebo ze státního rozpočtu (zákon 111/1994 Sb., § 19b, odst. 4). Dlužno poznamenat, že toto ustanovení je pro ministerstvo v současné době prakticky mrtvé, neboť v silniční dopravě stát ze svého rozpočtu prostředky na zajištění základní dopravní obslužnosti nevydává.

Zaměření kontroly

Kontrola se zaměřuje na (nařízení vlády 493/2004 Sb. § 8):

Strana 110

© Phare CZ 0209-02-01-005


nákladové vstupy, zejména členění režijních nákladů, evidenci tržeb od cestujících, účinnost odbavovacího systému pro cestující z hlediska jeho průkaznosti, doklady používané dopravcem k výpočtu prokazatelné ztráty, předběžného odhadu prokazatelné ztráty a ztráty ze žákovského jízdného, užití finančních prostředků získaných z úhrady prokazatelné ztráty.

Příklad smlouvy o závazku veřejné služby

Jedná se o ukázku skutečné smlouvy. Protože byla uzavřena ještě před platností nařízení vlády č. 493/2004 Sb., odvolává se na vyhlášku č. 50/1998 Sb. o prokazatelné ztrátě ve veřejné linkové osobní dopravě a je podle tehdy platných uzavírána dopravním úřadem, nikoliv krajem. Tedy pozor, pokud by ji chtěl někdo použít za vzor, dnes ji musí uzavírat kraj!

Smlouva o závazku veřejné služby k zajištění základní dopravní obslužnosti kraje XXXXX linkovou osobní dopravou č. XXX/XX/XXX/XX/XX uzavřená podle § 19 zákona č.111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, mezi smluvními stranami: 1. KRAJSKÝ ÚŘAD – KRAJ XXXXXX se sídlem XXXXXXXXXXXXXX, PSČ XXX XXX zastoupený XX XXX XXXXX, ředitelem Krajského úřadu IČ: XXXXXXXX Bankovní spojení: XXXXX a. s. číslo účtu: XXXXXXXXXX/0X00 (dále jen objednatel) a 2. XXXXXX, spol. s r. o. se sídlem XXXXXXXXXXX, PSČ XXX XXX zapsaná v OR KS XXXXXXXXXX, odd. X, vl. XXXX zastoupená jednatelem XX XXX XXXXXX zastoupená ve věcech smluvních a prokazování ztráty XX XXX XXXXX IČ: XXXXXXXX Bankovní spojení: XXXXXX., pobočka XXXXXX Číslo účtu: XXXXXXXXX/0X00 (dále jen dopravce). I. Všeobecná ustanovení Pokud není ve smlouvě uvedeno jinak, platí ve smluvních vztazích pro obě strany příslušná ustanovení zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, obchodního zákoníku a občanského zákoníku. II. Účel smlouvy Účelem smlouvy je uzavření závazku veřejné služby a podrobnější úprava práv a povinností vyplývajících z tohoto závazkového vztahu. Tímto závazkem se rozumí závazky provozní, přepravní a tarifní ve veřejné vnitrostátní linkové osobní dopravě k zajištění základní dopravní obslužnosti kraje XXXXX dopravcem na základě platných licencí a schválených jízdních řádů. Závazek je plněn za úhradu prokazatelné ztráty podle zákona o silniční dopravě. III. Předmět smlouvy Předmětem této smlouvy je závazek dopravce provozovat linkovou osobní dopravu jako závazek veřejné služby podle § 19 zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, spočívající v zajištění základní dopravní obslužnosti kraje XXXXX provozováním veřejné linkové dopravy souborem linek a spojů stanovených objednatelem podle § 19a zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, na celé smluvní období. Jedná se o soubor linek a spojů, který byl stanoven takto: Číslo linky Název linky Čísla spojů XXXXXX Xxxx-Xxx-Xxxx x, y, z YYYYYY Yyyy-Yyyyyy 1,2,3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 18, ...... ........... .......

Strana 111

© Phare CZ 0209-02-01-005


......

...........

.......

IV. Doba plnění závazku Doba plnění závazku veřejné služby v rozsahu podle části III. této smlouvy je doba od 1.1. 2004 do 31. 12. 2004. První den se považuje za počátek vzniku závazku veřejné služby. Dřívější ukončení závazku je možné pouze: písemnou dohodou obou smluvních stran, výpovědí této smlouvy některou ze smluvních stran. Ze strany objednatele může být důvodem výpovědi nevyužívání linek nebo některých spojů, jejich nepotřebnost pro dopravní obslužnost a dále opakující se nedodržování závazku ze strany dopravce a nedodržování ustanovení této smlouvy. Ze strany dopravce může být důvodem výpovědi smlouvy opakované nedodržení závazků ze strany objednatele (především neuskutečněné, resp. opožděné platby prokazatelné ztráty). Vypovědět smlouvu lze pouze písemnou formou s výpovědní lhůtou jednoho měsíce. Výpovědní lhůta začíná plynout od prvního dne následujícího kalendářního měsíce od data doručení písemné výpovědi. V. Předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty Podle § 19b) odst. 1 zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, se dopravní úřad zavazuje uhradit dopravci prokazatelnou ztrátu, která mu v souladu se splněním závazku veřejném závazku veřejné služby vznikne, nejvýše ve výši vymezené v ustanovení § 19b odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, tj. nejvýše do předběžného odborného odhadu. Objednatel si vyhrazuje právo před uzavřením smlouvy stanovit výši přiměřeného zisku vypočítaného podle § 2, vyhlášky MDS č. 50/1998 Sb., o prokazatelné ztrátě veřejné linkové osobní dopravy, který obsahuje cena za 1 km přepravního výkonu uvedeného v části VI. Předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty zpracovaný v souladu a v rozsahu stanoveném vyhláškou 50/1998 Sb., o prokazatelné ztrátě ve veřejné linkové osobní dopravě za celé období platnosti této smlouvy, je uveden v příloze č. 1. Výše předběžného odborného odhadu je xxxxxx,- Kč. Do prokazatelné ztráty nesmí být započteny ztráty za celé období platnosti této smlouvy, které dopravci vznikají provozováním jiných linek a spojů, jež nejsou zahrnuty do předmětu této smlouvy. VI. Úhrada prokazatelné ztráty Cena přepravního výkonu k výpočtu úhrady prokazatelné ztráty závazku veřejné služby se sjednává ve výši xx,xx Kč/ 1km, která je složena z částky xx,xx Kč úplných vlastních nákladů a částky x,xx Kč přiměřeného zisku. Prokazování ztráty bude dopravce provádět po jednotlivých linkách a spojích za jednotlivá čtvrtletí. Při výpočtu skutečné ztráty bude postupovat v souladu s vyhl. č. 50/1998 Sb., o prokazatelné ztrátě ve veřejné linkové osobní dopravě, a podle platných účetních a cenových předpisů. Doklady budou předkládány objednateli v písemné a elektronické formě vždy do 25. dne následujícího měsíce po konci příslušného čtvrtletí, roku a budou obsahovat následující údaje: a. b. c. d. e. f.

Číslo linky a číslo spoje. Počet ujetých km na jednotlivých spojích – linkách. Náklady na jednotlivé spoje – linky při použití ceny přepravního výkonu uvedeného v odst. 1. Tržby na jednotlivých spojích. Výše prokazatelné ztráty, resp. zisku za jednotlivé spoje – linky. Sumář – rekapitulace ztráty, resp. zisku za soubor všech smluvně vázaných linek, včetně poskytnuté zálohové platby.

Písemná forma prokazování ztráty bude vždy podepsána zástupcem dopravce uvedeným v záhlaví této smlouvy. Objednatel si vyhrazuje právo určit elektronický formát předávaných dat dopravcem. Dále dopravce vždy předloží, k témuž termínu: a. Tabulky – „Výkaz nákladů a tržeb z přepravní činnosti“ a „Tržby z přepravní činnosti“ za příslušné čtvrtletí,

Strana 112

© Phare CZ 0209-02-01-005


zpracované podle vzoru uvedeného v příloze vyhl. MDS č. 50/1998 Sb., o prokazatelné ztrátě ve veřejné linkové osobní dopravě. b. Data z elektronických odbavovacích strojků týkající se linek a spojů uvedených v části III. této smlouvy a ve formátu určeném objednatelem. Objednatel se zavazuje, že údaje budou užity pro potřeby realizace smluvního vztahu a nebudou poskytnuty bez písemného souhlasu dalším osobám. Objednatel se zavazuje uhradit dopravci prokazatelnou ztrátu vzniklou provozováním smluvních linek a spojů do 10 dnů po předložení všech dokladů uvedených v odstavci 3 písm. a), b), c), d), e), f), g), h), v případě nesprávného nebo neúplného prokazování skutečné výše ztráty, do 10 dnů ode dne, kdy budou závady dopravcem odstraněny. Objednatel se zavazuje zaplatit dopravci do 15. dne každého kalendářního měsíce zálohu ve výši 70 % ztráty za zálohované období, t. j. ve výši xxxxxx,- Kč. Závěrečné vyúčtování celého období, na které je uzavřen smluvní vztah, bude provedeno nejpozději do 28. února 2005. Při závěrečném vyúčtování bude předložen dopravcem výpočet skutečné výše prokazatelné ztráty za období od 1.1. 2004 do 31.12. 2004 provedený v souladu s vyhl. MDS č. 50/1998 Sb., o prokazatelné ztrátě ve veřejné linkové osobní dopravě. Výsledek závěrečného vyúčtování a další postup bude schválen rozhodnutím Zastupitelstva kraje XXXXX. Celková výše úhrady prokazatelné ztráty objednatelem je limitována podle § 19b) odst. 2, zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. Dopravce je povinen umožnit osobě oprávněné jednat za objednatele ve věcech smluvních a platebních nebo jím písemně pověřeným osobám kontrolu nákladových vstupů, zejména členění režijních nákladů, evidenci tržeb od cestujících, účinnosti elektronického odbavovacího systému pro cestující, způsobu evidence dalších podkladů používaných dopravcem k výpočtu prokazatelné ztráty a k výpočtu předběžného odborného odhadu prokazatelné ztráty. Objednatel se zavazuje, že údaje zjištěné při kontrolní činnosti budou užity pro potřeby realizace smluvního vztahu a nebudou poskytnuty bez písemného souhlasu dalším osobám. VII. Další ustanovení Objednatel určuje svým zástupcem ve věcech smluvních a platebních ZZ ZZZ ZZZZ, vedoucího odboru dopravy a silničního hospodářství. Dopravce se zavazuje odsouhlasit s objednatelem provozní potřeby počtu vozidel a oznámit při čtvrtletním vyúčtování případné změny vozového parku. Dopravce se zavazuje používat výhradně elektronické odbavovací strojky. V případě nedodržení dohodnutého rozsahu provozu (výpadku spoje) oznámí dopravce objednateli rozsah a důvod jeho výpadku. Dopravce se zavazuje použít finanční prostředky, které mu budou podle této smlouvy poskytnuty, výhradně k uhrazení provozních nákladů na linkovou osobní dopravu a část zahrnující stanovený přiměřený zisk podle vyhl. MDS č. 50/1998 Sb., o prokazatelné ztrátě ve veřejné linkové osobní dopravě pouze k financování obnovy vozového parku linkové osobní dopravy. V případě porušení této podmínky dopravce příslušnou finanční částku do 1 měsíce po zjištění vrátí. Dopravce se zavazuje, v souladu s ustanovením § 19b, odst. 4, zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, vést odděleně účetnictví závazků veřejné služby, které jsou obsahem této smlouvy. Provozování spojů (časové polohy, trasa, zastávky), které jsou předmětem smlouvy, a ceník jízdného uvedený v příloze č. 2 mohou být měněny jen s písemným souhlasem objednatele. Dopravce prohlašuje, že splňuje všechny podmínky pro provozování linkové osobní dopravy stanovené zákonem č. 111/ 1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcími předpisy. VIII. Závěrečná ustanovení Změny a doplňky této smlouvy mohou být prováděny po dohodě smluvních stran formou písemného dodatku. Nedílnou součástí smlouvy jsou: Příloha č. 1 Předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty – podle vyhl. č. 50/1998 Sb. Příloha č. 2 Ceník jízdného platný pro linky, které jsou předmětem smlouvy.

Strana 113

© Phare CZ 0209-02-01-005


Obě smluvní strany vysloveně prohlašují, že tato smlouvy je odrazen jejich pravé a svobodné vůle, cítí se být jejím obsahem vázány a jsou oprávněny tuto smlouvu podepsat. Smlouva byla vyhotovena ve čtyřech stejnopisech, z nichž každá smluvní strana obdrží dvě vyhotovení. V XXXXXX dne Za Krajský úřad kraje XXXXX ............................ ředitel Krajského úřadu

Za dopravce objednatele ........................ jednatel společnosti

Shrnutí kapitoly

V této kapitole jsme se zabývali dopravní obslužností z pohledu právních předpisů. Zavedli jsme si pojmy základní a ostatní dopravní obslužnosti, její zajištění jako služby ve veřejném zájmu, prokazatelné ztráty a způsobu její úhrady. Popsali jsme náležitosti smlouvy o závazku veřejné služby, jakož i kontrolní pravomoci krajských úřadů v rámci státního odborného dozoru nad financováním dopravní obslužnosti.

Kontrolní otázky

Strana 114

© Phare CZ 0209-02-01-005


1. Jaký předpis a v jaké své části vymezuje dopravní obslužnost? odpověď, blíže kapitola Co rozumíme dopravní obslužností kraje 2. Co rozumíme základní a co ostatní dopravní obslužností? odpověď, blíže kapitola Co rozumíme dopravní obslužností kraje 3. Prokazatelnou ztrátu vzniklou dopravci linkové dopravy plněním závazků veřejné služby v rámci základní dopravní obslužnosti hradí a) obce a města b) kraj c) ministerstvo odpověď, blíže kapitola Kdo zajišťuje dopravní obslužnost 4. Kdo hradí prokazatelnou ztrátu z ostatní dopravní obslužnosti? odpověď, blíže kapitola Kdo zajišťuje dopravní obslužnost 5. Co je a jak vzniká závazek veřejné služby? odpověď, blíže kapitola Vznik závazku 6. Jaké jsou náležitosti smlouvy o závazku veřejné služby? odpověď, blíže kapitola Náležitosti smlouvy 7. Definujte pojmy prokazatelná ztráta a přiměřený zisk! odpověď, blíže kapitola Definice prokazatelné ztráty 8. Čím se doloží prokazatelná ztráta? odpověď 9. Kde a jak je definována souběžná doprava? odpověď, blíže kapitola Souběžná doprava 10. Na co se zaměřuje výkon státního odborného dozoru v silniční dopravě nad financováním dopravní obslužnosti? odpověď

Kapitola 8 Optimalizace dopravní obslužnosti Cíl

Uvést základní problém dopravní obslužnosti – rostoucí rozdíl mezi náklady a tržbami, jenž se musí dorovnávat dotacemi. Popsat nesprávné i správné kroky krajů, měst a obcí v situaci, když nároky na dotace přesahují jejich rozpočtové možnosti. Po prostudování této kapitoly budou frekventanti připraveni na řešení základního problému dopravní obslužnosti – snížit nároky na dotace, aniž by se snížila kvalita přepravy cestujících. Klíčová slova

Neefektivní spoj, rušení spojů, zvýšení jízdného, anulační spirála, optimalizace turnusů, nasazení menších vozidel, úpravy spojů, náklady na řešení optimalizace, veřejná zakázka, data pro optimalizaci. Další materiály ke studiu

Černá, A. – Černý, J.: Teorie řízení a rozhodování v dopravních systémech, vyd. Institut Jana Pernera, Pardubice, 2004, podkapitoly 14.2-14.4, 13.2, 12.3. Požadované předběžné znalosti


Cca 9 hodin.

Strana 115

© Phare CZ 0209-02-01-005


Základní problém dopravní obslužnosti

Základní problém, který musí kraje, města a obce řešit v souvislosti s dopravní obslužností, můžeme schématicky vyjádřit takto:

Jinými slovy, stále více a více se rozvírají nůžky mezi neustále rostoucími náklady a stagnujícími (ba i klesajícími) tržbami při zajišťování dopravní obslužnosti. To zvyšuje finanční nároky při úhradě prokazatelné ztráty. Přitom orgány krajské, městské, resp. obecní správy nezřídka nemají na tento účel dostatek prostředků a snaží se omezit nároky na ně. Za nejpřirozenější, bohužel, považují jedno z následujících opatření: I. zvýšit jízdné, II. zrušit tzv. velmi neefektivní spoje (u nichž je velký rozdíl mezi náklady a tržbami). K jakým důsledkům může necitlivé uplatňování těchto opatření vést, si teď ukážeme.

Poptávková anulační spirála

Obecně vůbec není pravda, že o kolik procent se zvýší jízdné, o tolik procent stoupnou tržby. Tato závislost (alespoň zhruba) platí jen u velmi malých zvýšení, jen o jedno nebo několik málo procent (tak maximálně do 3-5%). Po vyšších zvýšeních řada zákazníků přestane přepravní službu poptávat. Někteří od ní upustí vůbec, u jiných se začne uplatňovat substituční efekt a v tomto případě jsou jeho projevy a důsledky společensky nevítané – zvýší se provoz soukromých osobních automobilů. Tržby pak mohou dokonce poklesnout. Z nepříliš dávných dějin rezortů dopravy a spojů u nás můžeme vybrat příklady zvýšení tarifu o 50 % s následným nárůstem tržeb o 11 % (jízdné ČSD začátkem 90. let) nebo zvýšení tarifů o 100 % s poklesem (!) tržeb o cca 10 % (telefonní „impuls“ z 0,50 na 1 Kč koncem 80. let). Zvýšení tarifů a následný pokles poptávky je prvním krokem poptávkové anulační spirály. Protože zvýšení tarifů nezvýší příjmy dostatečně, odpovědní pracovníci si řeknou, že to bylo málo, a sáhnou po dalším zvýšení, tím ubudou další zákazníci a spirála se vesele roztáčí. Kdyby se včas nezastavila, skončila by úplnou anulací poptávky.

Nabídková anulační spirála

Rovněž nelze považovat za logické opatření II., tj. zrušit ty „velmi neefektivní“ spoje, u nichž je největší rozdíl mezi náklady a tržbami. Kromě očekávaného poklesu variabilních nákladů na základě poklesu najetých kilometrů totiž nastanou zase další neblahé důsledky: tržby o něco poklesnou, protože zrušenými spoji přece někdo jezdil, nezměněné fixní náklady se musí rozpočítat na méně najetých kilometrů, tím se na dalších spojích zvýší rozdíl mezi náklady a tržbami, čímž se stanou „velmi neefektivními“. Pokud se kvůli tomu zruší další spoje, roztočí se nabídková anulační spirála, směřující k úplné anulaci nabídky spojů.

Řešení základního problému

Strana 116

© Phare CZ 0209-02-01-005


Správná cesta: optimalizace parku vozidel a jeho využití Další snižování nároků na dotace Náklady na řešení základního problému Doporučený postup překonání nedostatku prostředků na krytí prokazatelné ztráty Formulace veřejné zakázky Data pro řešení základního problému

Správná cesta: optimalizace parku vozidel a jeho využití

Zdánlivě nejpřirozenější reakce na vznik přílišného rozdílu mezi náklady a tržbami veřejné dopravy nejsou vhodné, vedou k anulačním spirálám. Existují rozumnější postupy. Představme si, že některý autobusový dopravce má ročně náklady 100 mil. Kč (z toho fixní náklady, zejména odpisy vozidel, podniková režie a pevná složka mezd řidičů 60 %, variabilní náklady, tj. pohonné hmoty, opravy, údržba a pohyblivá složka mezd řidičů 40 %) a tržby 50 mil., rozdíl dorovnávají dotace z veřejných prostředků. Donátoři (kraj a obce, resp. město) se domáhají, aby nároky na dotace snížil pokud možno o 5 mil. Kč, neboli cca o 10 %. I. Řekněme, že dopravce se souhlasem dopravního úřadu zvýší jízdné o 10 %, jenže tržby stoupnou třeba jen o 4 %, což přinese pouhé 2 mil. Kč a navíc některé neblahé efekty (větší provoz osobních aut, větší potíže s parkováním apod.). II. Anebo si zvolí jinou možnost, zruší 10 % nejméně efektivních spojů, jimiž jezdí jen 2 % všech cestujících. Tím sice dosáhne snížení nákladů o 4 %, tedy 4 mil. Kč, avšak tržby poklesnou o 1 mil., tedy výsledná úspora budou pouhé 3 mil. Kč. Co jiného však může dělat? V linkové autobusové dopravě (nebo městské, pokud nemá pravidelné intervaly do 30 min. na linkách): III. Může optimalizovat oběhy (tj. turnusy) autobusů. Zkušenosti ukazují, že je reálné snížit počet nasazených autobusů (a tím i řidičů) na nezměněnou množinu spojů o 8 %, tedy snížit o tato procenta fixní náklady ze 60 mil. Kč na 55,2 úsporou 4,8 mil. Kč. Bez zvýšení tarifů, bez rušení spojů tak dochází k mnohem vyšší úspoře než v případech I. a II. IV. Výhledově může i nasadit menší vozidla s nižšími fixními náklady i částí nákladů provozních, a tím ušetřit další prostředky zhruba v rozsahu 5-10 % celkových nákladů, tedy dalších 5-10 mil. Kč. V městské autobusové dopravě s pravidelnými intervaly do 30 min. na linkách: V. Může optimalizovat linky, tj. jejich trasy a intervaly bez újmy kvality dopravních služeb. Zkušenosti ukazují, že je reálné snížit počet nasazených autobusů (a tím i řidičů) až o podobná procenta, a tudíž s podobnými úsporami jako u opatření III. IV. Stejné jako výše. Postupy III., resp. V. a IV. mohou tedy přinést dohromady až 15 milionů Kč, což znamená snížení nároků na dotace až o 30 %!

Další snižování nároků na dotace

Může se stát, že z důvodů omezeného rozpočtu kraj, město nebo obec potřebuje snížit nároky na dotace o více, než nabízí možnost III., resp. V. a rychleji, než může zaúčinkovat postup IV. Pokud by stačilo získat jen málo procent navíc, je možné „umírněně“ použít tyto kroky: I-um. Zvýšit tarif o 1-3 procenta a doufat, že to žádné cestující neodradí, a tedy zhruba o tolik procent stoupnou i tržby. II-um. Zrušit nějaké spoje, jimiž nikdo anebo skoro nikdo nejezdí, ale tak, aby se tím ušetřil jeden turnus, a tím snížil potřebný počet autobusů o jeden.

Strana 117

© Phare CZ 0209-02-01-005


III-um. (jen pro linkovou dopravu, ne pro městskou s pravidelnými intervaly) Zkrátit, napřímit (= snížit nepřímost) anebo časově posunout nějaké spoje tak, aby se tím ušetřil jeden turnus, ale přitom neubyli žádní anebo skoro žádní cestující. V případě, že tyto „umírněné“ kroky nestačí, tj. obvykle tehdy, když potřebujeme radikálně snížit nárok na dotace, tj. na úhradu prokazatelné ztráty, musíme sáhnout i k tomu odpovídajícímu radikálnímu kroku – vyřešení následující optimalizační úlohy: III-rad. (pro linkovou dopravu): Zrušit, zkrátit, anebo časově posunout takové vybrané spoje, aby po příslušné optimalizaci turnusů nepřevýšila prokazatelná ztráta danou hodnotu a aby se minimalizoval počet ztracených cestujících. V-rad. (pro městskou intervalovou dopravu): Optimalizovat linky pro předem daný počet vozidel v tom smyslu, aby se minimalizovalo snížení kvality poskytovaných služeb.

Náklady na řešení základního problému

V minulých odstavcích jsme si popsali řadu možných kroků – III., V., IV., I-um., II-um., III-um., III-rad., V-rad., které mohou přinést snížení prokazatelné ztráty, a tím i úsporu prostředků kraje, resp. měst a obcí. Zatím jsme však nic neřekli o tom, co tyto kroky budou stát. Náklady na ně přece nutně musí snížit úspory, které přinesou. Krok I-um. je samozřejmě „zadarmo“, vykonají ho pracovníci dopravního úřadu spolu s dopravci v rámci svých běžných pracovních povinností. Totéž sice nelze vyloučit ani u kroku II-um., ale spíše nutno očekávat spolupráci externího konzultanta, vybaveného potřebným počítačovým programem. U kroků III., V., IV., III-um. III-rad. a V-rad. je spolupráce externího konzultanta nebo poradenské firmy nevyhnutelná. Zkušenosti ukazují, že náklady (ne cena!) na práci konzultanta, resp. poradenské firmy bývají cca 10 % z dosažených úspor za jeden rok provozu. I po započítání nějakého „rozumného“ zisku je tedy návratnost financí vložených do optimalizace jen několik málo měsíců!

Doporučený postup překonání nedostatku prostředků na krytí prokazatelné ztráty 1. Určíme předběžný odhad prokazatelné ztráty z na příští rok při použití schváleného jízdního řádu a turnusů. 2. Určíme maximální sumu r, se kterou lze v krajském, resp. městském rozpočtu počítat při úhradě prokazatelné ztráty. Pokud r ≥ z, nemusíme dále pokračovat, na úhradu prokazatelné ztráty prostředky máme. 3. V opačném případě označíme u = z – r „čistou“ úsporu, potřebnou pro odstranění deficitu. Pokud bude číslo u představovat jen do 3 % z čísla z, tj. u ≤ 0,03z můžeme se pokusit krýt tento deficit zvýšením tarifu o 100 u/z %. 4. Pokud bude u > 0,03z, budeme muset zadat zakázku pro konzultanta nebo poradenskou firmu. Potom 1,11u bude celková úspora, potřebná jak na krytí deficitu, tak i na krytí ceny za řešení optimalizace.

Formulace veřejné zakázky

Veřejnou zakázku potom můžeme zformulovat takto: Minimalizovat pokles cestujících za podmínky snížení prokazatelné ztráty o 1,11u Kč za rok. Maximální cena zakázky 0,11u Kč. Doplňkové ujednání: V případě, že bude dosaženo snížení prokazatelné ztráty o s Kč, přičemž s < 1,11u, bude řešiteli vyplacena jen snížená cena 0,09s Kč. Jinými slovy, ušetří-li řešení zakázky plnou požadovanou hodnotu 1,11u, dostane řešitel vyplaceno 10 % ušetřené částky; ušetří-li méně, dostane jen cca 8 %.

Data pro řešení základního problému

Strana 118

© Phare CZ 0209-02-01-005


Téměř vždy je řešitel vyžaduje v elektronické formě, a to obvykle v této sestavě: a. Seznam zastávek, případně i s jejich číselnými kódy a se zákresem jejich polohy v mapě takového měřítka, aby se daly jasně zakreslit (např. l: 20 000). b. (Pro linkovou dopravu): Seznam spojů, přičemž u každého spoje je uvedeno číslo linky a spoje, seznam zastávek, časy odjezdů a příjezdů, délky úseků mezi zastávkami, průměrné počty nastupujících a vystupujících cestujících. b’. (Pro městskou dopravu): Seznam stávajících linek i s jejich jízdními řády. c. Seznam turnusů, přičemž u každého turnusu musí být uvedeno jeho číslo, dny provozu a seznam spojů, které zahrnuje. d. Seznam vozidel s jejich obsaditelností, která jsou k dispozici. e. Údaje o apriorní poptávce cestujících.

Optimalizace jízdních řádů linkové dopravy

Malý vliv na vztah tržeb a nákladů Proč tedy optimalizovat a jaká mají být optimalizační kritéria Jednokriteriální problémy – motivace Uspokojení přepravní poptávky nabídkou spojů Koordinace jízdních řádů v přestupních uzlech Objektivizace jízdních dob Jízdní řád pro nerovnoměrnou poptávku

Malý vliv na vztah tržeb a nákladů

Řešení základního problému nárůstu rozdílu mezi náklady a tržbami při zajišťování dopravní obslužnosti vlastně vycházelo ze stávajícího jízdního řádu. Někdy, např. v krocích II-um, III-um, III-rad, se sice připouští jeho drobné změny, ale jinak v podstatě zůstává nezměněn. Z praxe je totiž známo, že úpravami jízdních řádů lze sotva dosáhnout výrazné snížení nákladů bez podobného snížení tržeb. Například za použití radikálního rušení spojů spíše tedy hrozí nabídková anulační spirála než přivření nůžek mezi náklady a tržbami. Ani na příjmové straně nelze očekávat od změn jízdních řádů výrazné zvýšení tržeb bez podobného zvýšení nákladů. Stávající jízdní řády jsou výsledkem dlouhodobého vývoje, při němž bylo velmi málo pravděpodobné, že by se ignorovala poptávka významnější skupiny potenciálních cestujících, jejímž uspokojením by mohlo dojít k výraznému nárůstu tržeb.

Proč tedy optimalizovat a jaká mají být optimalizační kritéria

Navzdory výše uvedeným argumentům má význam zabývat se jízdními řády z těchto důvodů: drobné úspory nákladů a zvýšení tržeb (obojí tak v řádu jednoho procenta), jichž lze optimalizací jízdních řádů dosáhnout, (a hlavně) zvýšení kvality přepravních služeb. Už tyto dva body signalizují, že v první formulaci půjde o mnohokriteriální (multikriteriální) optimalizační problém. První bod tato kritéria přímo jmenuje: A. náklady, přičemž řešení je tím lepší, čím jsou náklady nižší, tj. mají se minimalizovat, B. tržby (čím vyšší, tím lépe, tj. mají se maximalizovat). Druhý bod, kvalita, v sobě zahrnuje kritérií více, dopravní věda za nejdůležitější považuje: C. časové ztráty cestujících (minimalizovat),

Strana 119

© Phare CZ 0209-02-01-005


D. přestupovost, tj. průměrný počet přestupů na jednu cestu (minimalizovat), E. pohodlí, obvykle vyjádřené poměrným počtem volných míst (maximalizovat), F. T-spolehlivost, tj. pravděpodobnost přepravy načas dle jízdního řádu (maximalizovat); toto kritérium se někdy nahrazuje jiným, z něj odvozeným, např. zpožděním, obvykle průměrným na jednu cestu (to se pak má minimalizovat), G. D-spolehlivost, tj. pravděpodobnost uskutečnění celé přepravy (maximalizovat), H. pokrytí poptávky, tj. poměrný počet uspokojených poptávaných jednotlivých cest.

Jednokriteriální problémy – motivace

I když dopravní věda umí řešit i mnohokriteriální problémy, zkušenosti s nimi nejsou příliš dobré, a proto se téměř vždy snaží pokud možno přeformulovat úlohy tak, aby vedly na jeden anebo několik jednokriteriálních problémů. Jedno stotisícové město M v zahraničí zadalo řešení optimalizace linek MHD tak, aby se uspokojila poptávka všech cestujících, vystačilo se stávajícím parkem vozidel a aby se minimalizovaly náklady, časové ztráty cestujících a přestupovost. Poradenská firma vypracovala tři řešení, z nichž jedno mělo nejnižší náklady při přijatelných časových ztrátách a přestupovosti, druhé mělo minimální časové ztráty při přijatelných nákladech a přestupovosti a posléze třetí řešení mělo minimální přestupovost při přijatelných nákladech a časových ztrátách. Bylo pak na městské radě (složené vesměs z dopravních neodborníků), aby si vybrala. Rada pak dala konečné řešení vybrat občanům (tedy sboru ještě méně odborně zdatnému) v referendu. Tento příklad jasně demonstruje určitou systémovou chybu. Laickému uživateli se přiděluje úkol optimálního výběru, který by měl dělat odborník. Laik by měl formulovat požadavky a pokud formuluje více kritérií, měl by jim přidělit určitou „váhu“, vyjadřující jejich význam. Na tom základě by odborníci měli dospět k jednoznačnému řešení. Jen ve výjimečných případech, kdy i odborníci dospějí k závěru, že více řešení je exaktně stejně dobrých a lepších než všechna ostatní, jen tehdy by se mohlo dát laikovi vybrat. Dalo by se podotknout, že i odborníci někdy dospějí mnohokriteriálním postupem k exaktně jednoznačně nejlepšímu neboli optimálnímu řešení. Jenže co to vlastně znamená? To znamená, že každému řešení přiřadí jakési „pořadí“, tj. číselnou hodnotu, a pak vyberou to řešení, pro které je to číslo minimální, resp. maximální. Jinými slovy, každé řešení rÎR má přiřazeno jakési číslo f(r), čímž je definována účelová funkce, a to jediná! Tedy i tato úloha se posléze řeší jako jednokriteriální, jen se ta „totální“ účelová funkce musí předem vytvořit z těch dílčích, vystupujících v mnohokriteriálním zadání. Ve městě M mohli postupovat takto: Nejdříve pomocí anketních dotazníků zjistit u cestující veřejnosti, jaká časová ztráta je pro ni stejně nepříjemná jako jeden přestup navíc. Řekněme, že by to v průměru vyšlo na 12 min. Městská rada by se dále mohla usnést, že na ušetření 1 min. času cestujícího je ochotna přidat 1 cent na nákladech. Tím by se všechna kritéria přepočítala na zobecněné náklady (1 min.= 1 cent, 1 přestup = 12 centů) Postup vytvářející ze všech dílčích kritérií jedno totální (nebo též nazývané globální) kritérium, není jedinou možností přechodu od mnohokriteriální úlohy k jednokriteriální. Je též možné ponechat si jen jedno dílčí kritérium a ostatní zahrnout do omezujících podmínek. Městská rada ve městě M by mohla stanovit, že průměrný počet přestupů na jednu cestu nesmí překročit 0,15, roční náklady 7 mil. € a časové ztráty cestujících je nutno minimalizovat.

Uspokojení přepravní poptávky nabídkou spojů

V úvodu podkapitoly jsme označili za velmi málo pravděpodobné, že by se ignorovala poptávka významnější skupiny potenciálních cestujících. To však vůbec neznamená, že by se nedalo zlepšit uspokojení poptávky cestujících nabídkou spojů, a to zejména pokud se jedná o početně menší skupiny. Přepravní poptávka po službách linkové osobní dopravy se vyjadřuje pomocí souboru (seznamu) přepravních dávek. Každá dávka je popsaná výchozí zastávkou, požadovaným časem odjezdu, cílovou zastávkou, požadovaným časem příjezdu a počtem společně poptávajících cestujících.

Strana 120

© Phare CZ 0209-02-01-005


Kvalita uspokojení poptávky se dá vyjádřit kterýmkoli z kritérií C-H. Optimalizace jízdních řádů z tohoto pohledu však nemůže pochopitelně ignorovat ani kritéria A, B, tj. náklady a tržby. Pokud bychom trvali na tom, že náklady není možné zvyšovat nad současnou úroveň, přineslo by i každé zvýšení kvality také zvýšení tržeb. Využití počítačů při řešení optimalizace je možné dvojí: počítač jako hodnotitel, což znamená, že dopravní inženýr navrhuje různé změny stávajících jízdních řádů a počítač vyhodnocuje u každé varianty stupeň splnění jednotlivých kritérií, počítač jako řešitel, který vypočítá optimální jízdní řád. Zatímco řešitelská role počítače je složitá a její uskutečnění by asi bylo v českých poměrech dražší, než by byl její přínos, software pro hodnotitelskou roli počítače je jednoduchý a pokud by chtěl dopravní úřad takový produkt získat (buď hotový, nebo na objednávku), neměly by s tím být ani potíže ani nějaké enormní výdaje (řádově desetitisíce Kč). Zkušenosti autorů tohoto textu ukazují, že spolupráce dopravního inženýra s počítačem jako hodnotitelem může bez zvýšení nákladů pomoci snížit počet přestupů, časové ztráty z nevýhodné časové polohy spoje a zejména počty cestujících, které nabídka spojů neuspokojuje vůbec.

Koordinace jízdních řádů v přestupních uzlech

Při výše uvedené spolupráci dopravního inženýra s počítačem jako hodnotitelem navržených změn může dojít k určitému zacyklování při snaze snížit časové ztráty při přestupech. Například se posunutím spoje s2 na dřívější odjezd ušetří časová ztráta cestujících, kteří na tento spoj přestupují ze spoje s1, ale současně se zvýší ztráta cestujících, kteří, třeba i v jiné stanici, ze spoje s2 přestupují na spoj s3. Dopravní teorie nabízí různé metody na optimální koordinaci spojů v přestupných uzlech. Jejich použití však není úplně levné a je otázka, zda přinese větší užitek, než se za ně zaplatí.

Objektivizace jízdních dob Určitým úsekem A-B na dopravní síti jezdí ve stejnou část dne (například v dopoledním sedle) spoje několika dopravců, jsou zhruba stejně obsazené, mají na úseku stejné zastávky, ale jejich předepsané jízdní doby jsou podstatně rozdílné. Horským údolím z A přes několik nácestných zastávek do B jezdí autobusová linka. Z A vyjíždí přesně, ale postupně získává až skoro desetiminutový náskok proti jízdnímu řádu. Obě tyto situace znamenají, že dopravce se schválením dopravního úřadu subjektivně a nesprávně navrhl jízdní doby spojů. Přitom existuje metoda, která je umožňuje objektivizovat. (V doporučené knize ji popisuje část 13.2.1.)

Jízdní řád pro nerovnoměrnou poptávku Je celkem přirozené, že linková autobusová doprava má jiný jízdní řád pro pracovní a jiný pro volné dny. Mít však podobný rozdíl i mezi pondělním a úterním ránem (v pondělí je mnohem více cestujících), nebo mezi čtvrtkovým a pátečním odpolednem (v pátek je více) by už tak dobré nebylo. Jak tedy reagovat na tyto rozdíly v poptávce? Linka vede z obce A přes B a C do D. Na úsecích A-B a C-D jezdí autobusy poloprázdné, na úseku B-C přeplněné. Co s tím? V obou případech jde o nerovnoměrnost v poptávce. V prvním případě časovou, druhém prostorovou. Přirozené je reagovat na větší poptávku větší nabídkou. Když máme v jízdním řádu nějaký spoj s, který pro slabší poptávku (v úterý ráno, resp. v čtvrtek odpoledne, resp. na úsecích A-B a C-D) kapacitně plně postačuje, potom pro silnější poptávku máme dvě možnosti: I. Zařadit do jízdního řádu posilový spoj s’, jedoucí třeba 10 min. před řádným spojem (v pondělí ráno, resp. v pátek odpoledne, resp. na úseku B-C).

Strana 121

© Phare CZ 0209-02-01-005


II. V jízdním řádu ponechat jen spoj s, ale v době nebo místě vyšší poptávky uplatnit posilové vozidlo, které by jelo současně se spojem s a na zastávkách se vždy postavilo před „kmenové“ vozidlo spoje s. Zkušenosti ukazují, že z hlediska tržeb jsou obě varianty rovnocenné, a to, že jsou stejné i z hledisek časových ztrát a přestupovosti, je zřejmé z podstaty věci. Možná bude trochu překvapující, že totéž neplatí pro náklady. Za určitých speciálních podmínek mohou být náklady na variantu II o něco nižší, než je tomu u I. V oblasti, kde se provozuje výše uvedený spoj s, jsou vyhlášeny mimořádné zimní prázdniny. Tím významně poklesne poptávka po přepravě spojem s a ten plně kapacitně postačuje i bez jakýchkoli posil. V případě I však posilové spoje musí jet, jsou přece v jízdním řádu, kdežto v případě II posilová vozidla můžou zůstat v garáži, což znamená úsporu (i když její podíl na celkových nákladech je poměrně malý).

Optimalizace linek městské dopravy

V této podkapitole se zaměříme jen na takovou městskou dopravu, resp. její část, která má díky dostatečně velké poptávce předpoklady k obsluze linkami s pravidelnými intervaly nepřevyšujícími 30 min.

Dvojí role počítače

I v tomto případě při řešení optimalizace je v praxi vyzkoušené dvojí využití počítačů: počítač jako hodnotitel, což znamená, že dopravní inženýr navrhuje různé varianty soustav linek a intervalů na nich, počítač pak vyhodnocuje u každé varianty stupeň splnění jednotlivých kritérií, počítač jako volitel, který zvolí vhodný výběr soustavy linek z daleko širšího souboru možných linek navržených dopravními inženýry a pro každou linku určí intervaly mezi spoji. I zde rovněž platí, že software pro hodnotitelskou roli počítače je jednoduchý, a pokud by chtěl dopravní úřad takový produkt získat (buď hotový, nebo na objednávku), neměly by s tím být ani potíže, ani nějaké enormní výdaje (řádově desetitisíce Kč). V praxi se však velmi osvědčuje druhá možnost, kterou však je nutno svěřit do rukou konzultanta nebo poradenské firmy.

Podstata optimalizačních úspor

Úspory, které přinese optimalizace linek, mají tyto hlavní zdroje: napřímení tras linek, zejména napřímení tras cestujících, a tím i jejich zkrácení, vedoucí ke snížení dopravních výkonů, což umožní i snížit náklady na provoz, zrovnoměrnění obsazenosti vozidel, což umožní snížit jejich počet v provozu.

Koordinace provozu na společných úsecích

Smysl koordinace spojů v uzlech je jasný – snížení časových ztrát cestujících při přestupech. Jaké cíle však sleduje koordinace spojů na úsecích? Zde je cílů hned několik: C1: Zamezit hromadění vozidel na (poměrně malých) vnitřních zastávkách úseků, což by mohlo způsobovat provozní potíže při nástupu a výstupu cestujících, je-li na zastávce najednou více vozidel (souprav). C2: Snížit riziko přeplnění vozidla (soupravy), jež jede jako první po delší přestávce. C3: Snížit časové ztráty při čekání na spoj u těch cestujících, kteří mohou použít kterýkoli spoj jedoucí po úseku.

Strana 122

© Phare CZ 0209-02-01-005


Pokud úsekem za dané časové období (např. mezi 5:00 a 8:00) jedou spoje, mezi nimiž jsou intervaly I1, I2 …, In, dopravní teorie říká, že cíl C1 se splní tím lépe, čím je delší nejkratší z intervalů I1, I2 …, In, cíl C2 se splní tím lépe, čím je kratší nejdelší z intervalů I1, I2 …, In, cíl C3 se splní tím lépe, čím je menší součet I12 + I22 + … + In2. Lze ukázat, že všechny tři tyto cíle nejlépe splní řešení, při kterém I1 = I2 = … = In. K cílům C1 a C2 dlužno poznamenat, že dopravní teorie již dávno popsala nestabilitu stavu, při kterém mají být stejné (a poměrně malé) intervaly mezi spoji, ale jeden spoj se trochu opozdí. Tím vznikne před ním o něco větší interval I1 a za ním o něco kratší I2. Přitom se předpokládá, že takovýto stav nastane na delším úseku s velkou poptávkou cestujících, jimž je jedno, kterým spojem jedou, a nastoupí do prvního, jenž přijede,. Na další zastávce se pak za delší interval I1 nahromadí více cestujících, ti budou déle nastupovat a I1 se ještě prodlouží a naopak za kratší interval I2 nahromadí méně cestujících, ti budou rychleji nastupovat a I2 se ještě zkrátí. Čím je na úseku více zastávek, tím výrazněji se může tato nestabilita projevit. Úseky se stejnou množinou spojů naštěstí obvykle příliš dlouhé nejsou, ale i tak je lepší, když se v jízdním řádu vyvarujeme zbytečných odchylek od stejné délky intervalu odpovídající poptávce. Projev nestability by tyto odchylky mohl ještě zvyšovat. Uvažovat o cíli C3 má tím větší smysl, čím více cestujících je takových, že mohou použít kterýkoli spoj jedoucí po úseku. Síť samozřejmě neobsahuje jen jeden úsek a každý z nich může být obsluhován jinou skupinou linek, příp. některé z nich jen linkou jednou. Jednoduchým příkladem je síť ze dvou úseků A-B-C, přičemž linka X má trasu A-B-C a linka Y trasu A-B.

Formulace a řešení problému koordinace na úsecích Úlohou je zvolit časovou polohu všech spojů všech linek tak, aby na každém úseku u byly intervaly Iu1, Iu2 …, Iun mezi všemi spoji jedoucími přes úsek pokud možno stejné, tj. co nebližší průměrné délce intervalu Iu = (Iu1+ Iu2 + … + Iun)/n. Odchylka od průměrné hodnoty by měla být tím menší, čím více je cestujících jedoucích jen úsekem u, a kteří tedy použijí první spoj, který jim pojede. Modifikujme náš příklad. Síť bude A-B-C-D, linka X bude mít trasu A-B-C a odjezdy z uzlu B směrem do C v 8:12, 8:42, 9:12, … linka Y na trase B-C-D bude mít z B směrem do C a D odjezdy 8:27, 8:57, 9:27, ... Vidíme, že na úsecích A-B a C-D se stále opakují intervaly 30 min mezi spoji, na úseku se opakují intervaly 15 min. Máme ideální řešení. Představme si však, že by byly spoje na úsecích B-C a C-D přeplněné a interval linky Y by se snížil na 20 min., což by u ní mohlo znamenat odjezdy z B směrem do C, D např.8:27, 8:47, 9:07, 9:27...Na úseku C-D by se sice opět opakovaly stejné intervaly 20 min., ale na společném úseku B-C by byly intervaly velmi nepravidelné: 15, 15, 5, 20, 5, 15, ... min. Zde možná bude nutné „znepravidelnit“ intervaly na krajních úsecích A-B a C-D, aby se „zpravidelnily“ intervaly na B-C. Například u linky X by to mohlo být 8:13, 8:41, 9:13, ... a u linky Y 8:27, 8:49, 9:05, 9:27, ..., což by sice znamenalo na úseku A-B méně pravidelné intervaly 28, 32, 28, 32, ..., na úseku C-D podobně 22, 16, 22, 22, 16, ..., ale výrazně pravidelnější intervaly 14, 14, 8, 16, 8, ... na společném úseku B-C.

Příklady

Příklad formulace veřejné zakázky Příklad narovnání tras městské dopravy Příklad zrovnoměrnění obsazenosti

Příklad formulace veřejné zakázky

Strana 123

© Phare CZ 0209-02-01-005


Základní dopravní obslužnost kraje si v roce 2004 vyžádala úhradu prokazatelné ztráty 62,1 mil. Kč, ale předběžný odborný odhad na rok 2005 je 67,1 mil Kč. Je to nárůst o 8 %, i když se jízdní řády prakticky nemění a dopravce má schváleno zvýšení jízdného o 3,5 %. Dopravce jako důvody uvádí zvýšení cen vstupů, zvýšené pojistné, zvýšení mezd, nemožnost používat bionaftu, pokles počtu žáků atd. Krajský rozpočet však počítá se stejnou sumou 62,1 mil. Kč jako na rok 2004. Jak se s tím má kraj vyrovnat? Tento rozdíl nelze vyrovnat dalším zvýšením tarifu nad uvedených 3,5 %, protože by hrozil odliv cestujících. Řekněme, že se kraj rozhodne zadat optimalizaci poradenské firmě. Pro formulaci zadání si určí z = 67,1, r = 62,1, u = 67,1 – 62,1 = 5,0, 1,11u = 5,55, 0,11u = 0,55. Formulace zadání veřejné zakázky: Minimalizovat pokles cestujících za podmínky snížení prokazatelné ztráty o 5,55 mil. Kč za rok. Maximální cena zakázky 0,55 mil. Kč. Doplňkové ujednání: V případě, že bude dosaženo snížení prokazatelné ztráty o s Kč, přičemž s < 5,55 mil. Kč, bude řešiteli vyplacena jen snížená cena 0,09s Kč, tedy například při úspoře 4 mil. Kč se vyplatí jen suma 0,36 mil. Kč.

Příklad narovnání tras městské dopravy

Jedno stotisícové město má velmi nepřímou, 3,5 km dlouhou autobusovou linku X s intervalem 10 min., vedoucí z nádraží na sídliště, přičemž nejdříve prochází středem města spolu s dalšími linkami a pak předměstím s nízkou poptávkou. Přitom se nabízí alternativa vést z nádraží na sídliště novou přímou linku Y v délce pouhých 1,2 km s intervalem 15 min a na původní lince X zvýšit interval na 30 min. Jakou úsporu by přineslo nové řešení? Při původním řešení každou hodinu najezdí autobusy 6x3,5x2 = 42 km, při novém 2x3,5x2 + 4x1,2x2 = 14 + 7,2 = 21,2 km, což je úspora téměř 50 %.

Příklad zrovnoměrnění obsazenosti

Linka X má trasu A-B-C-D a zpět, přičemž délky úseků A-B a C-D jsou 8 km, u úseku B-C je to 7 km. Jízdní doby na úsecích A-B a C-D jsou 16 min., na úseku B-C je to 18 min. Pobyty na konečných jsou 17 min. a 3 min., doba obratu autobusu na lince je 120 min. Na lince jezdí 10 vozidel o kapacitě 90 míst a dosahují interval 12 min. mezi spoji. Poptávka na úsecích A-B a C-D je (vždy v silnějším směru) 250 cestujících za hodinu, na úseku B-C je to 500 cestujících, přičemž prakticky nikdo nejezdí z úseku A-B do cíle na úseku C-D nebo naopak. Vidíme, že autobusy na úsecích A-B a C-D jezdí poměrně volné, nabízejí totiž dohromady 450 míst za hodinu v jednom směru. Bohužel, na úseku B-C jsou přeplněny, v průměru jede každým z nich 100 cestujících, tj. kapacita je překročena o 11 %. Představme si teď jiné řešení. Zrušíme linku X a zavedeme nové linky Y a Z takto: Linka Y bude mít trasu A-B-C s pobyty na konečných 10 a 2 min. a dobou obratu 80 min. Lince přidělíme 4 vozidla, jež budou dosahovat interval 20 min. Linka Z bude mít trasu B-C-D s pobyty na konečných 2 a 10 min., ostatní údaje budou shodné s linkou Y. Na společném úseku B-C bude interval 10 min. a tedy nabídka 540 míst v jednom směru pokryje poptávku 500 cestujících dokonce s rezervou. Na úsecích A-B a C-D bude rovněž postačující nabídka 270 míst za hodinu, což rovněž pokryje poptávku 250 cestujících. Srovnejme teď obě řešení. Při původním potřebujeme dohromady 10 vozidel, při novém 8. To přináší úsporu dvojnásobku fixních nákladů na jedno vozidlo, tj. jistě hodně přes 1 mil. Kč ročně. Dále při původním řešení se najezdí za 120 min. 10* (8 + 7 + 8) *2 = 460 km, tedy 230 autobusových km za hodinu. Při novém řešení je to 2*4*(8 + 7) *2 = 240 km za 80 min., tj. 180 autobusových km za hodinu, což znamená úsporu 50 autobusových km za hodinu, což může ročně znamenat zase něco nad 1 mil. Kč. Pozoruhodné – cestující jezdí v nepřeplněných vozidlech a ještě se na jedné původní lince ušetří přes 2 mil. Kč ročně! Je to díky zrovnoměrnění vytížení vozidel. Předtím to bylo (v silnějších směrech) 55 %-111 %-55 %, v novém řešení to je 93 % -93 %-93 %. Poznámka. Čtenáři si jistě všimli, že se jedná pouze o vymyšlený učebnicový příklad. Autoři je ale ujišťují, že v praxi se (i za pomoci počítače) podobný princip použil už mnohokrát.

Strana 124

© Phare CZ 0209-02-01-005


Shrnutí kapitoly

Ukázali jsme si, že základním problémem, který musí kraje, města a i obce řešit v souvislosti s dopravní obslužností, jsou rozvírající se nůžky mezi náklady a tržbami. Viděli jsme, že zdánlivě nejpřirozenější reakce, tj. zvyšování tržeb nebo rušení neefektivních spojů, nejsou správné. Roztáčejí spirálovité procesy vedoucí k postupné likvidaci poptávky nebo nabídky. Zdůvodnili jsme, že správný postup je založen na optimalizaci skladby a využití autobusového parku. Posléze jsme si uvedli, co můžeme od konzultantů, resp. poradenských firem očekávat, jaké zakázky jim máme zadávat a jaká data pro ně připravit.

Kontrolní otázky 1. Co je u dopravní obslužnosti základním problémem krajů, měst a obcí? odpověď, blíže kapitola Základní problém dopravní obslužnosti 2. Zvýšíme-li jízdné o několik desítek procent, pak a) se tržby zvýší o ještě více procent, b) tržby stoupnou o stejný počet procent, c) tržby jistě stoupnou, ale o méně procent d) tržby mohou i poklesnout. odpověď, blíže kapitola Poptávková anulační spirála 3. Vysvětlete pojem „poptávková anulační spirála“! odpověď, blíže kapitola Poptávková anulační spirála 4. : Vysvětlete pojem „nabídková anulační spirála“! odpověď, blíže kapitola Nabídková anulační spirála 5. Jaká je nejsnadnější cesta k okamžitému snížení prokazatelné ztráty u dopravní obslužnosti snížením nákladů o cca 8 % bez rušení spojů? odpověď, blíže kapitola Správná cesta: optimalizace parku vozidel a jeho využití 6. Jakým postupem můžeme během několika let snížit náklady na dopravní obslužnost až o dalších 10 % bez rušení spojů? odpověď, blíže kapitola Správná cesta: optimalizace parku vozidel a jeho využití 7. U jakého zvýšení jízdného se dá předpokládat, že neodradí žádné cestující? a) do 5 % b) do 20 % c) do 50 % odpověď 8. Kdy je rušení některých spojů výhodné? odpověď, blíže kapitola Další snižování nároků na dotace 9. Kdo řeší optimalizační projekty a kolik to stojí? odpověď, blíže kapitola Náklady na řešení základního problému 10. Jaké radikální opatření vedoucí k výraznému snížení nákladů na dopravní obslužnost je pro cestující veřejnost nejméně bolestivé? odpověď 11. Jaká jsou potřebná data pro optimalizaci nákladů dopravní obslužnosti? odpověď, blíže kapitola Data pro řešení základního problému

Strana 125

© Phare CZ 0209-02-01-005


Kapitola 9 Přepravní poptávka cestujících, její zjišťování a modelování Cíl

Poukázat na nezbytnost údajů o přepravní poptávce cestujících pro rozhodování o dopravní obslužnosti kraje. Probrat rozdíly ve významu apriorní a aposteriorní poptávky, způsoby jejího zjišťování a modelování. Po prostudování kapitoly budou frekventanti vědět, proč je potřebné zjišťovat poptávku cestujících po linkové nebo městské autobusové dopravě a jak to uskutečnit. Klíčová slova

model poptávky, dávka, obsazenost vozidla, aposteriorní a apriorní poptávka, zjišťování poptávky, průzkum Další materiály ke studiu

Černá, A. – Černý, J.: Teorie řízení a rozhodování v dopravních systémech, vyd. Institut Jana Pernera, Pardubice, 2004, kapitola 10. Požadované předběžné znalosti


Cca 7 hodin.

Význam údajů o přepravní poptávce cestujících Přeprava cestujícího z místa A do místa B je vlastně službou, která je mu poskytována jako zákazníkovi. Na rozdíl od výrobků, jakými jsou třeba automobily nebo obuv, není možné službu vyprodukovat do zásoby. Může se poskytovat jen v té chvíli, kdy je o ni zájem, poptávka. Služba přepravy cestujících veřejnou hromadnou dopravou linkovými autobusy se odlišuje od většiny jiných služeb právě svou hromadností. Pedikúra, oprava hodinek nebo i přeprava vozem taxislužby se poskytují individuálně, během pracovní doby dodavatele služby. Naopak, přeprava žáků z nějaké vesnice do školy ve městě se vykoná najednou, jedním autobusovým spojem. Hromadnost přepravní služby linkovou nebo městskou autobusovou dopravou znesnadňuje jednotlivým cestujícím uplatňovat své požadavky přímo u dopravce. Proto odbor dopravy a silničního hospodářství krajského, městského úřadu nebo magistrátu vystupuje jako představitel zákazníků – cestujících při uplatňování jejich poptávky. Z těchto důvodů je velmi žádoucí, aby pracovníci tohoto odboru uměli poptávku cestujících zjišťovat a popisovat ve formě verbálního, případně matematického modelu poptávky.

Modely poptávky cestujících

Teorie dopravy rozlišuje dva typy popisu, neboli modelu poptávky: dávkový, při kterém během dne máme jen několik skupin (dávek) cestujících poptávajících přepravu a v mezidobí mezi nimi je poptávka nulová nebo zanedbatelná,

Strana 126

© Phare CZ 0209-02-01-005


proudový, při kterém se v malých časových odstupech (řádově minut) neustále objevují cestující se zájmem o přepravu. U dopravní obslužnosti krajů se prakticky nepoužívá, zato ve městech je nezřídka významnější než model dávkový a dost často se setkáváme i s modelem smíšeným – v centru a čtvrtích s vyšší zástavbou se poptávka popisuje proudově, na předměstích a v částech s nižší zástavbou dávkově.

Dávky cestujících Dávkou nazýváme skupinu cestujících poptávajících přepravu ze stejného výchozího místa (zastávky) A do stejného cílového místa (zastávky) B ve (zhruba) stejnou dobu t. Dávku popisujeme pěticí údajů: (výchozí zastávka)

(čas odjezdu)

(cílová zastávka)

(čas příjezdu)

(počet cestujících)

v matematické podobě je to pětice čísel dk = (vk, ok, ck, pk, mk), kde k je pořadové číslo a dále: vk je číselný kód výchozí zastávky ok je čas odjezdu z výchozí zastávky ck je číselný kód cílové zastávky pk je čas příjezdu do cílové zastávky m k je počet cestujících. Příkladem dávky je skupina např. patnácti žáků odjíždějících ze zastávky Bobnice v 7:28 do zastávky Nymburk, Havlíčkova s příjezdem v 7:35. V matematické podobě je tomu odpovídající jeden řádek v seznamu dávek v okrese Nymburk: 207

7:28

5

7:35

15

207 je zde číselný kód zastávky Bobnice a 5 je totéž pro Nymburk, Havlíčkova.

Proudy cestujících Proudem cestujících nazýváme posloupnost po sobě následujících cestujících poptávajících přepravu ze stejného výchozího místa (zastávky) A do stejného cílového místa (zastávky) B v nějakém období dne (například v ranní špičce mezi 5. a 8. hodinou ranní). Proud popisujeme trojicí údajů: (výchozí zastávka)

(cílová zastávka)

(intenzita proudu)

v matematické podobě je to zápis fij, kde i je číselný kód výchozí zastávky, i = 1, 2, ..., n, j je číselný kód cílové zastávky, j = 1, 2, ..., n, n je počet všech zastávek, fij je intenzita proudu, tj. počet cestujících za časovou jednotku (obvykle za hodinu) ze zastávky i do zastávky j. Čísla fij zapisujeme do matice, tj. tabulky o n řádcích a sloupcích. Tato tabulka se nazývá O-D matice (z anglického Origin-Destination, tj. počátek a cíl cesty).

Apriorní a aposteriorní poptávka

Seznam dávek jen pro území jednoho bývalého okresu obsahuje obvykle několik tisíc položek, u O-D matice je to podobné a jejich zjišťování je poměrně pracné. Proto se hledají náhradní možnosti modelování poptávky.

Nástup a výstup cestujících, obsazenost vozidel

Strana 127

© Phare CZ 0209-02-01-005


U konkrétního autobusového spoje se pro každou jeho zastávku poměrně snadno zaregistrují počty cestujících, kteří v ní nastoupili a vystoupili, z čehož se pro každý mezizastávkový úsek snadno dopočítají údaje o tom, kolik cestujících ve vozidle úsekem projíždělo, tj. obsazenost vozidla. V bývalém okrese Nymburk v roce 2000 jezdil na lince 270982 spoj č. 12. Na jeho trase byly zastávky Poříčany žel. st., Poříčany škola, Chrást a Chrást hostinec, s kódy 355, 353, 352, 351 (časy odjezdu, resp. příjezdu byly 15:30, 15:31, 15:33, 15:35), počty nastupujících cestujících byly 14, 6, 0, 0, vystupujících 0, 0, 12, 8, a tedy obsazenost vozidla na úsecích byla 14, 20, 8. Stačí tyto údaje k posouzení možných úprav dopravní obslužnosti? Odpověď zní: „Jak kterých.“ Pokud například uvažujeme o potřebnosti tohoto spoje, pak tyto údaje určitě stačí. Nejinak je tomu i při posuzování možnosti nasadit menší autobusy. Kdybychom však chtěli spoj zrušit a místo něj nabídnout cestujícím jiné spoje s jinými trasami, nebude potom jedno, jaké nástupní a výstupní zastávky mají jednotliví cestující. Kdyby v našem příkladě všech 6 cestujících ze zastávky Poříčany škola vystupovalo již v zastávce Chrást, mohli bychom jim nabídnout spoj, který vůbec přes nádraží a hostinec nejede. Zbylých 14 cestujících bychom mohli přepravit spojem, který nejede kolem školy.

Aposteriorní poptávka a její nevýhody Poptávku nazýváme aposteriorní, pokud je orientována na využití konkrétní nabídky. Poptávku nazýváme apriorní, pokud objektivně existuje bez ohledu na to, jaká je nabídka. Sledujeme-li obsazenost vozidel, ba dokonce i kdybychom nějak zjistili, kde konkrétní cestující nastoupili a vystoupili, stále by se jednalo o poptávku aposteriorní, tj. ovlivněnou tím, že právě takový spoj jede. Nedá nám však plnou informaci o tom, jaké jsou skutečné požadavky cestujících. V roce 1999 jezdilo cca 30 žáků z Lomu u Tachova do základní školy v Tachově vlakovým spojem ČD č. 27523 s příjezdem 7:03, i když začátek školního vyučování byl v 8:00 a žáci z ostatních směrů přijížděli do města až kolem 7:45. Bohužel, školáci z Lomu jinou možnost neměli, proto ji poptávali, i když jim časovou polohou vůbec nevyhovovala. Před léty byl posunut odjezd jednoho rychlíku na trati Žilina-Bratislava na 5:40 (rychlík jezdí v této časové poloze i dnes). Před posunem jezdila souprava téměř prázdná, po něm silně obsazena. V Pardubicích jezdí hodně cestujících z nádraží ČD na sídliště Dukla linkou 6 velikým okruhem přes celé město po trase dlouhé cca 3,5 km, protože tou dobou nejede žádný přímý spoj linky 10 kolem závodiště s trasou dlouhou méně než 1,5 km. Tyto příklady potvrzují tezi, že aposteriorní poptávka nedává plný obraz o potřebách cestujících. Tedy pozor: Pokud cestující využívají nějaký spoj, nemusí to ještě znamenat, že jim takto vyhovuje. Pokud cestující nevyužívají nějaký spoj, nemusí to ještě znamenat, že by se po vhodném časovém posunu jejich zájem nemohl zvýšit. I když nám aposteriorní poptávka může pomoci odpovědět na některé otázky k dopravní obslužnosti, bez znalosti apriorní poptávky se neobejdeme.

Zjišťování poptávky

Postupy zjišťování dávek a proudů Zjišťování aposteriorních dávek nebo O-D matic Zjišťování apriorních dávek nebo O-D matic Kombinované průzkumy

Strana 128

© Phare CZ 0209-02-01-005


Postupy zjišťování dávek a proudů

V této podkapitole se nebudeme zabývat obsazeností vozidel, o ní už jsme mluvili výše. Budeme se věnovat zjišťování přepravních dávek a proudů, a to jak aposteriorních, tak apriorních. Pro konkrétní model poptávky uvádí teorie dopravy tyto možné postupy: průzkumem, jehož základní formy jsou: pozorování, při němž určená osoba, tzv. sčítač, pozoruje poptávku a poznamenává si údaje o jejích elementech, „vytahování” (excerpce) z různých elektronických anebo písemných podkladů, dotazování, při němž se určená osoba, tzv. tazatel, vyptává na poptávku, anebo anketním průzkumem pomocí dotazníků v místním tisku nebo případně vhozených do poštovních stránek nebo vybíraných od každého žadatele o vydání časové (např. měsíční) jízdenky, využití sčítacích lístků, které cestující obdrží při nástupu a odevzdá při výstupu z dopravního prostředku; výpočtem, při kterém se vypočtou (zatím neznámé) údaje o poptávce z jiných známých údajů: dosazením do vzorce, pomocí koeficientů (obvykle trendů): známé (např. několik let staré) údaje se vynásobí známými koeficienty (např. trendy) a dostanou se nové, dosud neznámé údaje, pomocí řešení systému rovnic, resp. nerovnic. Nutno poznamenat, že ne všechny tyto postupy jsou vhodné k zjišťování všech typů poptávky. Tak například průzkum pozorováním je vhodný pro obsazenost vozidel, rozhodně však ne pro dávky anebo pro intenzity proudů z O-D matice.

Zjišťování aposteriorních dávek nebo O-D matic

Pro tyto účely se nejlépe hodí: využití sčítacích lístků, které se při nástupu dávají cestujícím a při konečném výstupu (ne přestupu) odebírají, excerpce média z elektronického výdeje jízdenek přímo v autobusech – ale jen tam, kde výslovně převládají „bezpřestupoví“ cestující, protože ten, kdo přestupuje, bude zachycen dvěma nezávislými údaji, které už nikdo nedá dohromady.

Zjišťování apriorních dávek nebo O-D matic

Pro tyto účely se nejlépe hodí: excerpce údajů v podnicích a školách o dojíždějících zaměstnancích, resp. žácích, dotazování u potenciálních cestujících (tazateli nebo pomocí dotazníků), využití minulých údajů a jejich násobení trendovými koeficienty.

Kombinované průzkumy

Z dosud uvedených popisů zjišťování údajů o poptávce cestujících je vidět, že aposteriorní údaje se zjišťují mnohem snadněji a podchytí všechny (nebo alespoň téměř všechny) cestující z toho dne, kdy se průzkum uskutečňuje.Bohužel, odráží jen poptávku po nabízených spojích, ne skutečné potřeby cestujících. Naopak apriorní poptávka tyto potřeby vystihuje, má však nevýhodu ve značné neúplnosti údajů. Excerpce v podnicích a školách nezjistí žádné údaje o cestujících s jiným cílem, než je škola nebo zaměstnání. Tazatelé nikdy nenavštíví všechny

Strana 129

© Phare CZ 0209-02-01-005


obyvatele (tak nákladný průzkum si nikdo nedovolí), dotazníky ze schránek nebo novin vyplní jen malé procento potenciálních cestujících (obvykle kolem 10-20 %), a pokud jde o předplatitele, ti sice mohou být přinuceni dotazníky vyplnit, ale pořád ještě zůstává velká část cestujících, kteří si platí každou cestu zvlášť. Proto se osvědčuje kombinace průzkumů, například: dotazníky u předplatitelů, dotazníky v tisku, adresované těm, kdo nejsou předplatitelé; získané údaje se potom vynásobí vhodným číslem (např. odhadneme-li, že se nám vyjádřila jen sedmina cestujících, násobíme výsledky číslem 7), průzkum obsazenosti vozidel (ten využijeme jen k testování důvěryhodnosti výsledků apriorního modelu, případně k jeho uváženým úpravám tam, kde je výrazný nesoulad).

Některé výpočetní postupy

Výpočet apriorních dávek pomocí trendových koeficientů Výpočet apriorních proudů pomocí trendových koeficientů Výpočet aposteriorních údajů o obsazenosti z tržeb na zaměstnaneckých nebo žákovských spojích

Výpočet apriorních dávek pomocí trendových koeficientů

Tento výpočet můžeme použít, když máme k dispozici tyto údaje: o apriorní poptávce z minulosti, získané před léty třeba průzkumem. Tyto údaje budeme označovat doplňkovým indexem 0. Budou to zejména: dávky dk = (vk, ok, ck, pk, m k0), přičemž předpokládáme, že v současnosti budeme mít stejné dávky, na nichž se změní jen počty cestujících, místo v minulosti zjištěného počtu m k0 budeme mít (zatím neznámý) počet mk1, jenž se budeme snažit určit, z dávek odvozené další údaje, (excerpce) zejména: počet n0(vk, ok) cestujících nastupujících na zastávce vk v časovém intervalu ok +/- 20 min. do všech v té době zastavujících spojů, počet q0(vk, ok) cestujících vystupujících na zastávce ck v časovém intervalu pk +/- 20 min. ze všech v té době zastavujících spojů, celkový počet n0(ok) cestujících nastupujících v časovém intervalu ok +/- 20 min. na celé síti daného regionu (může se zvolit území celého kraje nebo býv. okresu apod.) celkový počet q0(ok) cestujících vystupujících v časovém intervalu pk +/- 20 min. na celé síti. (Dlužno poznamenat, že volba trvání intervalu ± 20 min. není vůbec dogmatem. Mělo by to být co největší číslo, ale takové, aby se mezi sebou nemísily údaje o spojích pro různé typy cestujících, např. žákovské se zaměstnaneckými apod.) o apriorní poptávce ze současnosti, získané např. sledováním ve vozidlech. Šlo by o současné údaje n1(vk, ok), q1 (ck, pk), n1(ok) a q1(pk), analogické výše uvedeným z minulosti. Výpočet potom bude probíhat tak, že pro konkrétní dávku (vk, ok, ck, pk, m k0) z minulosti dostaneme odhad současné platné hodnoty počtu cestujících m k1 = t(vk, ck)mk0 Trendový koeficient t(vk, ck) buď intuitivně odhadneme, anebo vypočteme podle vzorce

Strana 130

© Phare CZ 0209-02-01-005


Výpočet apriorních proudů pomocí trendových koeficientů

Výpočet „nových“ intenzit fij1 ze „starých“ hodnot fij0 je rovněž možný pomocí vzorce podobného tomu, jenž jsme používali pro dávky: fij1 = tij fij0 Výpočet trendového koeficientu je sice podobný, ale dokonce podstatně jednodušší než v předcházejícím případě. Dá se však očekávat, že čtenáři tohoto textu jej budou v praxi potřebovat mnohem méně často než vzorec pro dávky. Potřebné jsou tyto výchozí údaje: zi0, resp. zi1, vyjadřující celkové počty cestujících vyjíždějících ze zastávky i ve „starém“, resp. v „novém“ období, přičemž celkový počet všech cestujících ze všech zastávek označíme z0 = z10 + z20 + ... + zn0, resp. z1 = z11 + z21 + ... + zn1. ki0, resp. ki1, vyjadřující celkové počty cestujících vystupujících na zastávce i ve „starém“, resp. v „novém“ období. Trendový koeficient tij potom vypočteme pomocí vzorce

Výpočet aposteriorních údajů o obsazenosti z tržeb na zaměstnaneckých nebo žákovských spojích Může se stát, že jsme neměli možnost jakýchkoli průzkumů a že máme o konkrétním autobusovém spoji k dispozici jen údaje o jeho délce d km a o průměrné tržbě s Kč za jednu jízdu spoje. Předpokládejme, že ze zkušeností víme, jaká je obvyklá skladba cestujících v tomto spoji, a tedy že umíme odhadnout cenu c jednoho osobokilometru průměrného cestujícího a potom vypočítat hodnotu s/c počtu osobokilometrů cestujících na tomto spoji a s/cd průměrný počet cestujících ve vozidle na jeho trase. Pokud se například jedná o ranní spoj do zaměstnání nebo do školy, dá se odhadnout, že před vystupováním v cílovém městě je maximální obsazenost vozidla dvojnásobek tohoto počtu, neboli 2s/cd cestujících.

Příklady

Výpočet apriorních dávek pomocí trendových koeficientů Výpočet aposteriorních údajů z tržeb na zaměstnaneckých nebo žákovských spojích

Výpočet apriorních dávek pomocí trendových koeficientů

Předpokládejme, že před pěti léty jsme průzkumem získali seznam dávek a mezi nimi dávku (132,7:24,100,7:43,18) školáků z vesnice s kódem 132 do města s kódem 100. Dále jsme tehdy zjistili, že v době 7:04-7:44 zastavovaly ve vesnici „132“ tři spoje a celkový počet nastupujících cestujících do nich byl n0(132,7:24) = 30, v době 7:23-8:03 zastavovalo ve městě „100“ jedenáct spojů a celkový počet vystupujících cestujících z nich byl q0(100,7:43) = 420, na území celého bývalého okresu nastupovalo v době 7:04-7:44 spolu n0(7:24) = 1560 cestujících a v době 7:23-8:03 vystupovalo q0(7:43) = 1890 cestujících.

Strana 131

© Phare CZ 0209-02-01-005


V současnosti jsme průzkumem v autobusech zjistili, že ve vesnici „132“ v době 7:04-7:44 nastupuje do autobusů dohromady už jen n1(132,7:24) = 24 cestujících, kdežto ve městě „100“ vzrostl počet vystupujících cestujících v době 7:23-8:03 na q1(100,7:43) = 468. Údaje pro celý bývalý okres se trochu snížily na hodnoty n1(7:24) = 1470 a q1(7:43) = 1780. Vypočteme nejdříve trendový koeficient:

a pomocí něj vypočteme odhad současného počtu cestujících v uvažované dávce m 1 = 0,9463.18 = 17 cestujících.

Výpočet aposteriorních údajů z tržeb na zaměstnaneckých nebo žákovských spojích Na ranním spoji do města dosahujeme průměrnou tržbu za jednu jízdu s = 288 Kč, přičemž délka spoje d = 16 km a za jeden osobokilometr předpokládáme tržbu 90 hal. tj. c = 0,9 Kč. Počet osobokilometrů odhadneme na s/c = 288/0.9 = 320 a průměrný počet cestujících odhadneme na s/cd = 288/0,9.16 = 20 a tedy obsazenost autobusu při příjezdu do města je cca 2.20 = 40 cestujících.

Shrnutí kapitoly

V této kapitole jsme vyšli ze skutečnosti, že odbor dopravy a silničního hospodářství krajského, resp. městského úřadu či magistrátu vystupuje jako představitel zákazníků – cestujících při uplatňování jejich poptávky. Proto je potřebné, aby jeho pracovníci uměli formulovat model poptávky cestujících po přepravě na území své kompetence. Dále jsme si ukázali, že základním stavebním kamenem poptávky je buď dávka, nebo proud cestujících a že nestačí znát jen obsazenost vozidel na jednotlivých spojích. Zdůraznili jsme, že aposteriorní a apriorní poptávka nemají stejné využití v rozhodování o dopravní obslužnosti. První z nich snadněji zjistíme, ale druhá je v určitých situacích nenahraditelná. Závěrem jsme probrali způsoby zjišťování poptávky, a to zejména pomocí průzkumů, ale v některých případech i výpočtů.

Kontrolní otázky 1. Čím se liší poskytování služeb veřejné dopravy od jiných služeb, případně od produkce výrobků? odpověď, blíže kapitola Význam údajů o přepravní poptávce cestujících 2. Je žádoucí, aby pracovníci odboru dopravy uměli poptávku cestujících zjišťovat a popisovat? odpověď, blíže kapitola Modely poptávky cestujících 3. . Definujte pojmy dávka cestujících, proud cestujících a O-D matice! Jak se popisují a matematicky vyjadřují? odpověď, blíže kapitola Dávky cestujících 4. Je-li matematické vyjádření dávky 207 7:28 5 7:35 15, potom číslo 15 znamená a) kód cílové stanice b) počet cestujících c) přípustné zpoždění spoje odpověď, blíže kapitola Dávky cestujících 5. Chceme-li posoudit, zda by bylo možné na některé spoje nasadit menší vozidla, stačí nám údaje o aposteriorní poptávce. Je toto tvrzení pravdivé?

Strana 132

© Phare CZ 0209-02-01-005


odpověď, blíže kapitola Aposteriorní poptávka a její nevýhody 6. Jaký je rozdíl mezi apriorní a aposteriorní poptávkou? odpověď, blíže kapitola Aposteriorní poptávka a její nevýhody 7. Jaké jsou hlavní formy průzkumu poptávky cestujících? odpověď, blíže kapitola Postupy zjišťování dávek a proudů 8. Na zjišťování apriorní poptávky se nehodí: a) excerpce údajů v podnicích a školách, b) dotazování u potenciálních cestujících, c) využití sčítacích lístků, které se při nástupu dávají cestujícím d) využití násobení trendovými koeficienty. odpověď, blíže kapitola Zjišťování apriorních dávek nebo O-D matic

Strana 133

© Phare CZ 0209-02-01-005


Kapitola 10 Netradiční formy dopravní obsluhy Cíl

Seznámit frekventanty s netradičními formami dopravní obsluhy míst se slabou poptávkou. Po prostudování kapitoly budou frekventanti umět rozhodnout, zda je možné v jejich práci využít některou z popsaných netradičních forem dopravní obsluhy. Klíčová slova

Soutěž dopravců, heterogenní park vozidel, integrace, sdílení jízd, flexibilní systémy. Další materiály ke studiu

Černá, A.: Poznámka k efektivitě pravidelné vnitrostátní dopravy (mimo. MHD). Manažerské rozhledy FM 2000, VŠE Praha, str. 7-11 Černá, A. – Černý, Jan: Netradiční řešení dopravní obsluhy venkovských území. Územní samospráva v praxi 1, No 14, (1998) str. 13-18. Černá, A. – Černý, Jan: Semiadaptivní systémy veřejné dopravy a dopravní obsluha míst s nižší poptávkou. Scientific papers of the University of Pardubice B,4 (1998) str. 183-186.. Široký, J.: Autobus na zavolání – nová technologie obsluhy regionu veřejnou osobní dopravou, Scientific Papers of the University of Pardubice B,4, (1998), str.201-206. Černý, J.: Interaktivní systémy dopravní obsluhy, Scientific Papers of the University of Pardubice B,4, (1998), str.215-222.. Požadované předběžné znalosti


Cca 5 hodin.

Co jsou netradiční formy silniční dopravní obsluhy

Nejdříve si musíme vymezit, že v podmínkách ČR je možné považovat formu silniční dopravní obsluhy nějakého území za tradiční, pokud má tyto vlastnosti: A. Jeden dopravce vykonává celou obsluhu území s výjimkou spojů jiných dopravců, které přijíždějí odjinud. B. Obsluhu vykonávají „standardní“ autobusy (pro cca 80 cestujících), případně doplněné malým počtem kloubových autobusů (pro cca 120 cestujících). C. Tato vozidla během jízdy na spojích nevykonávají současně další dopravní činnost (rozvoz pošty, zboží do obchodů apod.). D. Spoje jezdí podle pevného jízdního řádu, tj. mají pevně určené jak zastávky, tak časy odjezdů a příjezdů. Za netradiční je možno tedy považovat takovou formu dopravní obsluhy, při níž není splněn některý z bodů A-D. Naši i zahraniční odborníci se shodují v názoru, že o netradičních formách dopravní obsluhy je namístě uvažovat zejména v takové oblasti a takovém čase, kdy je poptávka po přepravě veřejnou dopravou příliš malá na to, aby se dala tradiční formou uskutečnit dostatečně efektivně. Tedy například, pokud jde o dopravu ve veřejném zájmu, aby nároky na úhradu prokazatelné ztráty u konkrétní skupiny spojů výrazně nepřevyšovaly běžný průměr.

Strana 134

© Phare CZ 0209-02-01-005


Volná soutěž dopravců

Protikladem tradiční obsluhy jedním, v podstatě monopolním dopravcem je situace, ve které se o obsluhu území nebo její části uchází a posléze ji vykonává více dopravců. Autoři tohoto textu se v minulosti setkali s několika příklady jasně dokumentujícími výhody volné soutěže. Při popisu svých zkušeností však nemohou uvádět konkrétní údaje, protože ty vesměs patří mezi údaje citlivé a proti uveřejnění smluvně chráněné. Proto u konkrétních příkladů nebude uváděno místo, čas ani dopravce.

Případ jednoho minoritního dopravce

Prof. Maňas z VŠE v Praze před několika lety odvodil exaktní poznatky o tom, jak může jeden minoritní dodavatel příznivě ovlivnit cenu produktu na trhu. Zkušenosti ukazují, že u dopravní obslužnosti bývalých okresů lze tento jev rovněž pozorovat. Před několika lety bylo možno srovnat prokazované náklady dvou dopravců, bývalých podniků ČSAD, působících mj. se stejnými vozidly Karosa ve dvou velmi podobných okresích X a Y. Oba okresy mají zhruba stejnou hustotu obyvatel, stejnou velikost obcí a jejich částí, stejný typ terénu a silniční sítě. Rozdíl byl jen v tom, že ČSAD byla v okrese Y monopolním dopravcem, kdežto v okrese X působila ještě jedna menší soukromá firma, podílející se cca 10 % na dopravních výkonech. Porovnání vykazovaných nákladů na 1 km stejného typu autobusu Karosa bylo však zajímavé. V okrese Y byly o celých 30 % vyšší než v X! Doporučení pro krajské úřady: Pokud se na území kraje najde ucelené území (např. bývalý okres nebo spádová oblast některého města), na kterém zatím působí jen jeden monopolní dopravce, je potřebné vhodnou formou výběrového řízení stimulovat zapojení dalších dopravců. Znamená snad předešlá formulace, že pro městskou autobusovou dopravu se doplnění minoritního dopravce do obsluhy města považuje za nevhodné? Odpověď je, že nevhodné je možná silné slovo, ale aby dva dopravci zajišťovali dopravní obslužnost téhož města, to je situace pro české poměry neobvyklá. Výjimku tvoří integrované dopravní systémy, v nichž je sice nějaký městský dopravní podnik, ale nezanedbatelná část dopravních výkonů na území města patří autobusům linkové (tj. příměstské) dopravy. Doporučení pro městské úřady a magistráty: Uvažujte o širším zapojení dopravců linkové autobusové dopravy, jejichž spoje končí ve vašem městě anebo jím procházejí, do jeho dopravní obsluhy. Cílem by mělo být, aby trasa „příměstské“ linky na území města byla i plnohodnotnou trasou městské dopravy.

Případ dvou nebo více rovnocenných dopravců

Někde se přirozeným vývojem dospělo k tomu, že se o výkony v dopravní obslužnosti zhruba stejným podílem dělí dva anebo více dopravců. Rozdělení jejich působnosti je obvykle po jednotlivých linkách, společná obsluha některých zastávek je spíše výjimkou než pravidlem. V takovémto případě téměř vždy dochází k vítanému jevu poměrně nižších vykazovaných nákladů na 1 km autobusu, než by tomu bylo u monopolního dopravce se stejnými vozidly za stejných podmínek. Naopak se téměř nikdy nesetkáme s využitím další možnosti výrazného snížení nákladů – koordinované obsluhy spojů. O co v ní jde, si osvětlíme na příkladě: V jednom okrese, v němž linkovou autobusovou dopravu zajišťují dva rovnocenní dopravci, se před několika lety uskutečnily dva stupně optimalizace: Samostatné optimalizace oběhu autobusů, které každému z obou dopravců přinesly úspory cca 8 % nákladů na 1 km. Společná optimalizace, při které se optimalizovalo přidělení vozidel jednotlivým spojům bez ohledu na to, kdo předtím konkrétní spoj obsluhoval. Úspory tak dosáhly cca 15 %, tj. téměř dvojnásobek předešlých. Samozřejmě se však potom objevil problém, jak nové optimalizované turnusy spravedlivě rozdělit mezi dopravce. Řešil se tak, aby každý z nich měl zhruba stejný podíl na výkonech a za zhruba stejných podmínek jako před optimalizací.

Strana 135

© Phare CZ 0209-02-01-005


Doporučení pro kraje: Pokud na území kraje působí více než jeden dopravce, je potřebné, aby si kraj dal vyřešit optimalizaci turnusů pro spoje všech dopravců dohromady. Takto optimalizované turnusy pak spravedlivě rozdělí mezi dopravce. Přitom mj. může využít možnost, o níž pojednává následující část textu. Obvyklá otázka: Pro města toto nemá význam? V tom smyslu, jak je doporučení formulováno, se ve městech opravdu uplatnit nedá. Ale základní myšlenka, tj. optimalizovat obsluhu města nejdříve jako celek a až potom výkony rozdělit mezi dopravce, je samozřejmě správná. Přitom vůbec není nevyhnutelné, aby po jedné lince jezdily jen spoje jednoho dopravce. Cestujícímu je jedno, komu autobus patří, pokud je přepraven včas a v obvyklé kvalitě.

Chování kraje v oligopolním případě

Jak jsme naznačili, případ monopolního dopravce není příliš vhodný pro zajišťování dopravní obslužnosti územních celků typu bývalých okresů, resp. spádových území měst. Jeho protipól – dokonalá konkurence – je však prakticky nedosažitelný. O co by se kraje měly snažit, je, aby se na uvedených územních celcích vytvořily oligopoly, tzn. skupiny dvou nebo více dopravců ucházejících se o možnost poskytovat dopravní služby. Základní formou přidělování výkonů dopravcům by samozřejmě mělo být výběrové řízení na zajištění základní dopravní obslužnosti. Je však otázka, co by mělo být základním elementem dopravní obslužnosti, který by byl přidělován jen jednomu dopravci. Samozřejmě se zde nabízí, že by to měla být linka, protože na ni se dopravci uděluje licence. Zkušenosti s optimalizací dopravní obslužnosti však ukazují něco jiného. Při optimalizaci turnusů se nezřídka stává, že v jednom turnusu jsou zařazeny spoje několika různých linek (optimalizační metoda však hlídá, by jich nebylo příliš mnoho), spoje téže linky jsou zařazeny i v několika různých turnusech. Proto se jeví daleko výhodnějším, aby oním základním elementem byl turnus jako rozpis práce jednoho autobusu na jeden den. Doporučení pro kraje: Výběrové řízení vypisovat na seznam všech turnusů, které kraj získal jako výsledek optimalizace. Součástí nabídky každého uchazeče by byl odhad prokazatelné ztráty, ze kterého by se vycházelo při formulaci smlouvy s dopravcem o závazku veřejné služby. Turnus by pak byl přidělen dopravci s nejnižším odhadem. Zase se tyto poznatky netýkají městské autobusové dopravy? Bohužel, zatím se v naší republice takovéto přístupy odzkoušely opravdu jen na území bývalých okresů, ale co není, může být a jako inspiraci si to mohou vzít i města.

Heterogenní autobusový park

Jak jsme uvedli výše, za tradiční považujeme, když obsluhu vykonávají „standardní“ autobusy pro cca 80 cestujících, obvykle Karosy. Tehdy mluvíme o homogenním parku. Tento park bývá někdy doplněn malým počtem kloubových autobusů pro cca 120 cestujících. Zkušenosti však ukazují, že nasazení heterogenního parku vozidel doplněného vozidly o menší kapacitě, může přinést úsporu až do 15 % průměrných nákladů na 1 km vozidla.

Kapacity vozidel

Strana 136

© Phare CZ 0209-02-01-005


Světová odborná literatura uvádí následující rozdělení autobusů podle počtu míst pro cestující (sedící i stojící dohromady). Nutno poznamenat, že tato terminologie prozatím nemá oporu v českých terminologických normách, rozeznávajících jen malé a velké autobusy: mikrobus pro cca 10 cestujících, minibus pro cca 20 cestujících, midibus pro cca 40 cestujících, standardní autobus pro cca 80 cestujících, kloubový autobus pro cca 120 cestujících. Rovněž lze říci, že nasazování mikrobusů na spojích dopravní obslužnosti je velmi neobvyklé. Spíše se s nimi setkáváme v jednom typu systémů „autobusu na zavolání“, a sice tam, kde nejsou žádné linky, zastávky ani jízdní řády. Provoz těchto systémů je blízký taxislužbě, rozdíl je v tom, že najednou mohou být ve vozidle cestující, kteří nastoupili na různých místech a i cíle jejich cest jsou různé. Pokud jde o midi- a zejména minibusy v ČR, jejich počty neodpovídají obsazenosti spojů. V článku A. Černé lze najít dva grafy, odvozené z údajů z r. 2000: Počty autobusů různé velikosti v linkové dopravě v ČR

Na obrázku 1 je sloupcový graf, který dokumentuje, že z celkového počtu 6083 vozidel bylo plných 4882, tj. 80 % standardních, 855 midibusů (14 %), 283 kloubových (5 %) a pouhých 63 minibusů (1 %). Zde vidíme výraznou disproporci vůči průměrné obsazenosti vozidel u jednotlivých dopravců (obr. 2). I když připustíme, že spoje ve špičce mohou být obsazenější než v sedle, tato čísla signalizují, že menší poptávka se uspokojuje většími vozidly. Menší vozidlo má stejné např. mzdové náklady řidičů, ale např. odpisy a spotřebu pohonných hmot má už nižší, a tím má nižší i celkové průměrné náklady na 1 km. Průměrná obsazenost spojů u jednotlivých dopravců

Proto lze doporučit, aby se v budoucnu autobusový park doplňoval zejména vozidly pro zhruba 40 a 20 cestujících (stojících i sedících), tj. midibusy a minibusy.

Nasazování vozidel o různé velikosti na spoje a turnusy

Strana 137

© Phare CZ 0209-02-01-005


Sledujme konkrétní spoj s a pro každý úsek jeho trasy si všímejme, kolik cestujících v něm cestuje, čili jaká je jeho obsazenost. Najděme si, na kterém z těchto úseku je obsazenost maximální, a tento počet cestujících si označme n(s). Chceme-li na tento spoj nasadit autobus o kapacitě (= počtu míst pro cestující) k, musí být k ≥ n(s). Nechť T je nějaký turnus, tvořený spoji s1, s2, ..., sm, což můžeme formálně zapsat T = (s1, s2, ..., sm). Tyto spoje mají maximální obsazenosti n(s1), n(s2), ...., n(sm). Největší z těchto čísel si označíme n(T). Pokud chceme na turnus přidělit vozidlo o kapacitě k, musí zřejmě platit k ≥ n(T), neboli jinými slovy, přidělené vozidlo musí kapacitně stačit pro každý spoj v turnusu. V tom případě označíme ck(T) náklady na turnus T pro vozidlo o kapacitě k.

Záměna vozidel na stávajících turnusech

První možnou otázkou je, zda je možno u stávajících turnusů dosáhnout nižší náklady vzájemnými záměnami vozidel na turnusech. Formálně řečeno, máme turnusy T1, T2, ..., Tr s maximálními obsazenostmi n(T1), n(T2), ..., n(Tr) a přidělenými vozidly o kapacitách k(1), k(2), ..., k(r), přičemž k(1) >= n(T1), k(2) >= n(T2), ..., k(r) >= n(Tr). Pokud každý turnus má přidělené nejmenší možné vozidlo, nedá se záměnou nic zlepšit. Někdy má dopravce zejména standardní autobusy o kapacitě k(1) (např. Karosa C 734 pro 80 osob) a jen malý počet q midibusů o kapacitě k(2) (např. SOR C 7.5 pro 44 cestujících), přičemž turnusů, kde by se dala nasadit menší vozidla, je větší počet p, tj. p > q. Pak je možné si položit otázku, zda by se nedalo ušetřit tím, že by se menší vozidla přiřadila na jiné turnusy. Pro každý turnus Ti si vypočteme náklady ck(1)(Ti) (např. pro Karosy) a ck(2)(Ti) (např. pro SOR). Menší vozidla je optimální přidělit na těch q turnusů, které mají největší rozdíly ck(1)(Ti) – ck(2)(Ti).

Úprava stávajících turnusů

V předešlé části jsme si probrali možnost ušetření nákladů záměnou větších a menších autobusů u těch stávajících turnusů, kde je to možné, aniž bychom tyto turnusy měnili. Může se však stát, že to možné nebude, například z těchto důvodů: Počet menších vozidel q není menší než počet turnusů pro ně vhodných p. Na stávající turnusy jsou již menší vozidla přidělena optimálně. V obou těchto případech je možné uvažovat o dvou možných úpravách vedoucích k dalšímu snížení nákladů: A. Přesun jednoho nebo více spojů z nějakého turnusu Ti do jiného turnusu Tj. B. Vzájemná výměna jedné skupiny spojů z nějakého turnusu Ti za jinou skupinu z jiného turnusu Tj. Obě tyto úpravy by měly sledovat některý z těchto cílů: I. Přidat „silné“ spoje do turnusů, kde je jich už poměrně mnoho a vyřazovat je z turnusů, kde jich je málo a je naděje, že by mohly vzniknout další turnusy tvořené jen „slabými spoji. II. Co nejvíce zkracovat turnusy tvořené do značné míry „silnými“ spoji a co nejvíce prodlužovat (v rámci provozních možností) ty, ve kterých jsou jen spoje „slabé“. Máme dva turnusy T6 a T37 (levá část níže uvedené ukázky) dopravce, který nasazuje autobusy Karosa C 734 pro 80 osob a SOR C 7.5 pro 44 cestujících. Řádky odpovídají spojům. Sloupce znamenají čísla linky, spoje, výchozí a cílové zastávky, odjezd z výchozí a příjezd do cílové zastávky, maximální obsazenost. Vidíme, že n(T6) = 78, n (T37) = 53 a oba turnusy potřebují Karosu pro 80 cestujících. Stačí však spoje 820/5 a 820/6 z turnusu T6 vyměnit za spoje 880/5, 880/6, 850/3, 850/4, 810/9 a 810/14 z turnusu T37, čímž dostaneme „nové“ turnusy T6 a T37, kde n (T6) = 40, n(T37) = 78 a na první z nich už stačí autobus SOR.

Strana 138

© Phare CZ 0209-02-01-005


Je nutné poznamenat, že pomocí počítačové optimalizace je možné najednou „přeházet“ velké množství spojů mezi turnusy a tak optimalizovat nasazení heterogenního parku autobusů.

Netradiční integrace s dalšími systémy

Tato, podobně jako následující podkapitola, představuje myšlenky, uplatnitelné prakticky jen v linkové autobusové dopravě. To však jistě nebrání pracovníkům městských úřadů a magistrátů, aby se nad nimi zamysleli jako nad možnou inspirací pro neobvyklá řešení. Naopak, podkapitola Flexibilní systémy veřejné dopravy bude zase „univerzální“. Je-li v autobusu tak málo cestujících, že jejich jízdné pokryje velmi malou část nákladů (třeba jen 10-20 %), je namístě otázka, zda by současně nemohl převážet i nějaké náklady, a tím vytvořit pro dopravce další příjmy.

Kombinovaná osobně-nákladní doprava

Je paradoxní, že s touto kombinací se u nás setkáváme spíše u kolejové než u silniční dopravy. Například osobní vlaky soukromého dopravce JHMD na trati Jindřichův Hradec – Nová Bystřice celkem běžně táhnou i nákladní vozy. V autobusových spojích se však s přepravou nějakých zásilek setkáváme jen výjimečně. Autobusy linkové dopravy by si kromě přepravy osob mohly přibrat další aktivity, například dovoz zboží do vesnických obchodů a hospod (příklad: mikrobus ráno přiveze z města do vesnické prodejny mléko apod., zaveze dělníky a jiné zaměstnance do práce, přiveze pivo apod., odveze děti do školy, odpoledne přiveze děti ze školy, odveze jedny prázdné přepravky, přiveze dělníky a zaměstnance a odveze přepravky s prázdnými láhvemi atd.).

Kombinovaná osobně-poštovní doprava

Strana 139

© Phare CZ 0209-02-01-005


Jinou zajímavou myšlenkou je spojit dopravu menšího počtu osob s rozvozem pošty. V některých zemích EU tuto aktivitu zajišťuje přímo státní pošta, na linky „Postbusu“ narážíme v Rakousku na každém kroku. V krajích, jako je například Jihočeský a Západočeský, by takovéto řešení mohlo být tématem rozhovorů krajských představitelů s Českou poštou.

Využití osobních automobilů

Malá poptávka, kterou je nutno obsloužit Sdílení jízd Možnosti dotování Využití služebních osobních automobilů

Malá poptávka, kterou je nutno obsloužit

Nikdo jistě nic nenamítá proti tomu, že dojíždění třeba tří žáků z nějaké vesničky do školy v 7 km vzdáleném městě je ve veřejném zájmu – čím kvalifikovanější budou naši lidé, tím se nám bude žít lépe. Rozumíme proto našim zákonodárcům, že v rámci základní dopravní obslužnosti území kraje ustanovili kraji povinnost zajistit dopravu do spádové školy a z ní, pokud vzdálenost spádové školy od místa trvalého pobytu žáka přesáhne 4 km („školský zákon“ č. 561/2004, § 178, odst. 5). Méně se nám však líbí, že kromě těchto žáků třeba už 80místným autobusem nikdo další nejede, a že když jel pro ně, byl dokonce prázdný úplně. Tržba z tohoto spoje sotva převýší 10 Kč, kdežto i pětinásobek této sumy nebude stačit ani na spotřebovanou naftu, nemluvě o mzdě řidiče, opotřebování vozidla atd. Prokázaná ztráta z jízdy z města pro žáky a s nimi do města by se jistě pohybovala kolem 400 Kč. Opakuje-li se podobná situace denně na mnoha místech kraje, má zcela jistě smysl ptát se, zdali bychom dopravu těchto cestujících nemohli zajistit nějakým „netradičním“, ale levnějším způsobem. Použít minibus pro cca 20 osob by jistě bylo levnější, ale ani u často používaného typu Renault Master Minibus nemůžeme na jednu uvedenou jízdu tam i zpět počítat s menšími náklady než cca 200 Kč. V dohledné době se rovněž asi sotva dočkáme toho, že by uvedená vesnice byla obsluhována kombinovanou osobněnákladní dopravou.

Sdílení jízd

Nabízí se však zcela jiné a zejména v západních zemích dobře známe řešení „Ride Sharing“ neboli sdílení jízdy. Rozumíme jím společné použití jednoho automobilu více osobami, které by jinak jely každá svým vozidlem Představme si, že by rodič nebo prarodič některého z těch žáků posadil všechny tři do svého auta, zavezl do školy a vrátil se domů. Kdyby si účtoval náhradu jako na služební cestě vlastním autem, obdržel by náhradu cca 80 Kč. Kdyby vyžadoval ještě mzdu řidiče za třetinu hodiny, řekněme 30 Kč, náklady tohoto řešení by byly 110 Kč ráno a totéž odpoledne, což by pro měsíc se 22 pracovními dny představovalo 4840 Kč. Od toho musíme odečíst jízdné, jež by děti zaplatily a zbude nám cca 4350 Kč, na jednoho žáka 1350 Kč.

Možnosti dotování

To samozřejmě neznamená, že by kraj měl každému ze tří žáků dávat měsíčně příspěvek 1350 Kč, protože oněch 4840 Kč sotva budou skutečné náklady. Někdo by mohl děti vozit při své cestě do práce, na nákup, na úřad apod. Průměr by byl spíše někde u 2500-3000 Kč a po odečtení jízdného by se výše příspěvku dostávala někam k 600-800 Kč na žáka měsíčně,

Strana 140

© Phare CZ 0209-02-01-005


tj. k hodnotě 2-2,50 Kč na 1 km žákovy jízdy, čili 4-5 Kč na 1 km vzdálenosti od školy denně, 80-110 Kč na žáka a 1 km vzdálenosti měsíčně. Dále, samozřejmě, většinou by stačilo vozit děti jen k nejbližší zastávce školního spoje jiné linky, ne až do města. Bohužel, žáci nemusí být tři, ale jen dva a v nejnepříznivějším případě se může stát, že uplatnění § 178 školského zákona se budou dožadovat rodiče žáka, jenž je jediným, kdo se z daného místa potřebuje přepravit do školy. A to by pak při stejném postupu výpočtu znamenalo počítat s podporou 120-165, resp. dokonce 240-330 Kč na kilometr vzdálenosti k nejbližší zastávce měsíčně. Doporučení krajům: Mají-li ze zákona povinnost zajistit dopravu nejméně tří žáků z místa, kam se nevyplatí vést autobusovou linku, je vhodné nabídnout rodičům každého žáka příspěvek 100 Kč na každý km vzdálenosti k nejbližší zastávce. Pokud by šlo o dva žáky, pak by to bylo 150 Kč, v případě jednoho žáka 300 Kč.

Využití služebních osobních automobilů

Může se stát, že řešení uvedené v předešlé části, nebude uskutečnitelné. Důvody mohou být různé, například ten, že rodiče nebo zákonný zástupce žáka nabídku příspěvku odmítnou a budou trvat na fyzickém naplnění „školského zákona“ č. 561/ 2004 Sb., § 178, odst. 5, který stanovuje, že „V rámci základní dopravní obslužnosti území kraje je kraj povinen zajistit dopravu do spádové školy a ze spádové školy, pokud vzdálenost spádové školy od místa trvalého pobytu žáka přesáhne 4 km“. V této situaci si nutno uvědomit, že: Zákon nestanovuje přesnou hodinu, kdy kraj musí splnit tuto svou povinnost. Ke splnění zákonné povinnosti je možné použít služební automobil kraje (samozřejmě s pojištěním všech cestujících osob). Splnění této povinnosti je možné, spolu s přesunem příslušných prostředků a po vzájemné dohodě, delegovat na pověřené obce. Potom vzniká rozhodovací problém, které auto, kdy a po jaké trase má jezdit, aby kraj dostál této zákonné povinnosti. Jedná se vlastně o stejný problém, jako je sestava autobusového jízdního řádu, ale velmi jednoduchý, protože žáků, kteří budou takovou přepravu vyžadovat, bude poměrně málo.

Flexibilní systémy veřejné dopravy

Systém klasické veřejné dopravy má pevné trasy spojů, pevné zastávky na nich a pevné jízdní řády. Naopak flexibilní systémy tuto rigiditu více či méně opouštějí. Plně flexibilní je taxislužba. Cestující si může určit místo, kde do vozidla nastoupí, cíl své cesty a může si určit i trasu, po které vozidlo pojede. Ovšem náklady i cena takové přepravy jsou deset i vícekrát větší než u veřejné dopravy. V případě, že taxi využijí společně dva nebo tři cestující, jsou tyto hodnoty nižší, ale i tak mnohonásobně převyšují analogické údaje veřejné dopravy. Používat taxislužbu k zajištění dopravní obslužnosti území kraje proto nepřipadá v úvahu. Plně flexibilní systém je prostě příliš drahý. V dalším textu si popíšeme částečně flexibilní systémy a posoudíme možnosti jejich využití v dopravní obslužnosti. Ve světové odborné literatuře se tyto systémy označují zkratkou DRT (=Demand Responsive Transport – doprava reagující na poptávku).

Systémy se spoji na požádání Systémy se spoji na požádání se od klasické veřejné dopravy liší jen tím, že některé spoje v jízdním řádu mají poznámku: „Spoj jede, jen když je na něj zakoupeno alespoň x jízdenek.“ Anebo: „Spoj jede jen v případě zájmu alespoň x cestujících.“ Tyto systémy potkáváme zejména u horských lanovek, někdy i jinde, v ČR například:

Strana 141

© Phare CZ 0209-02-01-005


Na Rychnovsku některé autobusové spoje jedou jen v případě, že o ně telefonicky projeví zájem dostatečný počet cestujících. Mezi Konstantinovými lázněmi a Bezdružicemi na Tachovsku si zase cestující mohou na libovolnou večerní dobu objednat vlakový spoj za cenu 400 Kč. I v Itálii takové systémy fungují, například v okolí Ferrary, ale i samotní italští odborníci je považují za nevhodné pro zajišťování dopravní obslužnosti území.

Systémy se zastávkami na znamení na trasách Systémy se zastávkami na znamení mají pevné linky, spoje a jízdní řády. Od klasické veřejné dopravy se však liší tím, že kromě pevných, obligatorních zastávek mají řadu míst na trase, na kterých zastaví na znamení čekajícího cestujícího anebo na požádání cestujícího ve vozidle. V zahraničí se používají pod názvem „Hail-a-Ride“ (pokyň a jeď). Tento systém se sice používá hlavně v MHD, ale jeho vyzkoušení je možné našim krajům doporučit i pro dopravní obslužnost jejich území. Od běžného systému se zastávkami na znamení se liší tím, že místa zastavení nemusí mít označník zastávky. Musí však umožňovat bezpečné zastavení vozidla a nastoupení do něj.

Systémy s fakultativními zastávkami mimo základní trasy Systémy s fakultativními zastávkami mají zdánlivě pevné linky, spoje a jízdní řády. Od klasické veřejné dopravy se však liší tím, že kromě pevných, obligatorních zastávek mají řadu dalších, fakultativních zastávek, na které zajedou jen na požádání. Nástupní zastávka se vždy oznamuje telefonicky předem, u výstupní zastávky je v některých systémech připuštěno i operativní požádání u řidiče, u jiných se připouští jen telefonické požádání předem. V jízdních řádech mají spoje pro jednotlivé zastávky uvedeny: buď časové intervaly, například 6:26-6:34, anebo nejdříve možný odjezd a maximální možné zpoždění, např. 6:26 + max. 8 min. Z hlediska časového předstihu požadavku před jeho uspokojením rozlišujeme režim práce off-line, ve kterém se nástupní i výstupní stanice požadují telefonicky na dispečinku systému mnoho hodin (někdy 24) předem, on-line, ve kterém se nástupní zastávka telefonicky požaduje několik minut nebo desítek minut předem u dispečinku, případně i u řidiče, výstupní zastávka buď současně s nástupní zastávkou telefonicky, nebo ústně u řidiče. Na požadavek cestujícího může systém reagovat různě, např.: Požadavek přijme a oznámí odhad času nástupu do vozidla. Požadavek odmítne jako zcela nesplnitelný. Požadavek modifikuje a navrhne cestujícímu jinou nástupní nebo výstupní zastávku. Když cestující návrh akceptuje, oznámí mu čas nástupu do vozidla. Popisovaný systém v kterékoli variantě je velmi vhodný pro dopravní obslužnost míst s malou poptávkou, kde by klasický systém byl značně neefektivní. Jeho výhodou je, že se může postupně nasazovat do stávajícího klasického systému. Obvyklým typem vozidla je minibus pro cca 20 cestujících, obvyklé jízdné z fakultativní zastávky nebo na ni je cca dvojnásobek jízdného v „pevném“ systému.

Plně flexibilní systémy

Strana 142

© Phare CZ 0209-02-01-005


Systémy popisované v předešlých třech částech jsou částečně flexibilní a obvykle vznikají modifikací původních „rigidních“ klasických systémů linkové dopravy. Naopak plně flexibilní systémy vznikají modifikací systému taxislužby. Podobně jako ona nemají žádné linky, zastávky nebo jízdní řády. Plně flexibilní systémy jsou v zahraničí nazývány „Dial-a-Ride“, „Dial-a-Bus“, „Rufbus“ apod., i když tyto názvy jsou dávány i systémům částečně flexibilním, zejména typu 10.6.3. Obvyklým typem vozidla je mikrobus pro cca 8 cestujících, obvyklé jízdné je cca pětinásobek jízdného v pevném systému. Od taxislužby se systém liší tím, že ve vozidle najednou mohou jet cestující, jejichž výchozí ani cílové stanice se nemusí shodovat. Systémy obvykle pracují v režimu off-line, i když výpočet optimalizace tras vozidel je pro počítač poměrně náročný. Pro dopravní obslužnost, zejména základní, vhodný není.

Příklady

Minimální přípustná vozidla pro spoje a turnusy Výměna spojů mezi turnusy Prodloužení turnusů s menšími vozidly

Minimální přípustná vozidla pro spoje a turnusy

Dopravce provozuje několik desítek turnusů s vozidly pro120, 80 a pro 44 cestujících; mezi nimi jsou:

Zřejmě n(T2) = 75, n(T12) = 61, tedy na obou musí jezdit autobusy nejméně pro 80 cestujících. Pokud by na některém z nich jezdil autobus pro 120 osob, můžeme jej nahradit menším.

Výměna spojů mezi turnusy

Strana 143

© Phare CZ 0209-02-01-005


V předchozím příkladu je možné vzít spoje 170/6, 170/11,250/6, 220/16 220/15, 231/5 a 231/6 z turnusu T2 (modrý tisk) a vyměnit je se spoji 181/5, 182/3, 182/4, 181/8 a 220/19 turnusu T12 (červený tisk). Tím dostaneme

Vidíme, že spoje vyžadující vozidlo s počtem míst nad 44 jsou všechny v novém turnusu T12, ten bude přidělen vozidlu pro 80 cestujících, kdežto novému turnusu T2 může být přiděleno vozidlo pro 44 osob. Tím se jeho provoz zlevní

Prodloužení turnusů s menšími vozidly

Toto v příkladu 10.8.2 možné je, ale úspora nebude příliš velká. Vyměníme z nového T2 spoje 260/15 a 260/16 za časově (a zřejmě i kilometricky) delší 220/20 a 220/21.

Shrnutí kapitoly

Kapitola se zabývala různými způsoby řešení dopravní obslužnosti v případech, kdy je přepravní poptávka příliš malá na to, aby se dala rozumně obsluhovat tradiční formou linkové dopravy, používající hlavně vozidla pro cca 80 cestujících a zajišťované jediným dopravcem na ucelené územní oblasti. Probrali jsme si tato netradiční řešení: využití soutěže mezi dopravci, nasazení heterogenního parku autobusů, obsahujícího midibusy a minibusy, integraci s nákladní anebo poštovní dopravou, využití osobních automobilů, zavedení flexibilních systémů. Ukázali jsme si rovněž jejich přednosti a nedostatky, popsali situace, kdy je vhodné o jejich zavedení vážně uvažovat, a uvedli i problémy, se kterými se přitom můžeme setkat.

Kontrolní otázky

Strana 144

© Phare CZ 0209-02-01-005


1. Co je považováno za tradiční formu silniční dopravní obsluhy nějakého území? odpověď, blíže kapitola Co jsou netradiční formy silniční dopravní obsluhy 2. Je pravda, že o netradičních formách obsluhy je vhodné uvažovat, zejména když je poptávka po přepravě veřejnou dopravou příliš malá na to, aby se dala tradiční formou uskutečnit dostatečně efektivně? odpověď, blíže kapitola Co jsou netradiční formy silniční dopravní obsluhy 3. Pokud by na nějakém území kromě bývalého monopolního dopravce začal působit nový dopravce, jenž by převzal cca 10 % výkonů v dopravní obslužnosti, mohli bychom od této změny očekávat tuto změnu prokazovaných průměrných nákladů na 1 km vozidla a) snížení b) zvýšení c) žádnou. odpověď, blíže kapitola Případ jednoho minoritního dopravce 4. Na území bývalého okresu působí dva stejně velcí dopravci. Když se bude u každého optimalizovat oběh autobusů, dosáhneme v průměru úsporu p %. Když budeme oběh optimalizovat na spoje obou dopravců dohromady, dostaneme úsporu q %. Můžeme očekávat, že zhruba bude platit a) q = 2p, b) q = p, c) q = 0,5p, d) q = 0,2p. odpověď, blíže kapitola Případ dvou nebo více rovnocenných dopravců 5. V oligopolním případě, tj. když na určitém území působí více dopravců, je vhodné přidělovat jim v rámci dopravní obslužnosti: a) části území, b) linky, c) turnusy. odpověď, blíže kapitola Chování kraje v oligopolním případě 6. Je pravda, že české názvoslovné normy rozlišují podle kapacit autobusy na mikrobusy (cca 10 osob), minibusy (cca 20), midibusy (cca 40), standardní autobusy (cca 80) a kloubové neboli článkové (cca 120)? odpověď, blíže kapitola Kapacity vozidel 7. Jakými autobusy lze do budoucna doporučit doplňování parku pro dopravní obslužnost? odpověď, blíže kapitola Kapacity vozidel 8. Do jakých netradičních integrací by mohla vstupovat linková autobusová doprava? odpověď, blíže kapitola Kombinovaná osobněnákladní doprava 9. Proč je nutné v základní dopravní obslužnosti uvažovat o využití i tak malých vozidel, jakými jsou osobní automobily? odpověď, blíže kapitola Sdílení jízd 10. Co znamená zkratka DRT? odpověď, blíže kapitola Flexibilní systémy veřejné dopravy 11. Jaké jsou nejdůležitější typy DRT? odpověď, blíže kapitola Systémy se spoji na požádání

Strana 145

© Phare CZ 0209-02-01-005


Kapitola 11 Souhrnné kontrolní otázky k celému textu Otázky, které si teď uvedeme, se budou týkat celého textu bez ohledu na kapitoly.

Otázky týkající se předpisů

1. Které druhy dopravy upravuje zákon o silniční dopravě, k jakému druhu živností patří osobní a nákladní silniční doprava a taxislužba? Co znamená „povolovací řízení“? odpověď 2. Co je a jak probíhá řízení o udělení licence? Co obsahuje žádost dopravce? odpověď 3. Vysvětlete problematiku odborné způsobilosti pro silniční dopravu! Řídí se zkoušky odborné způsobilosti správním řádem, nebo jiným právním předpisem (kterým)? odpověď 4. Co je linková doprava? Jaké má formy a druhy? Co je integrovaná doprava? Co znamenají pojmy linka, spoj, dopravce? Co jsou dopravní úřady a jaká je jejich příslušnost? odpověď 5. Co to znamená, že místní orgány obce mohou stanovit maximální ceny taxislužby na území obce? Čím se liší ceník umístěný v horní polovině vnější strany obou předních dveří vozidla taxislužby od ceníku umístěného uvnitř vozidla? odpověď 6. Jaké jsou náležitosti stanoviska k žádosti o vydání koncese? Na jakou dobu vydává dopravní úřad stanovisko a kterému orgánu? odpověď 7. Co je a k čemu slouží osvědčení o oprávnění k provozování městské autobusové dopravy? Které doklady nahrazuje? odpověď 8. Kdo je podle zákona provozovatelem silniční dopravy? Jaká věková hranice je stanovena pro výkon práce řidiče v mezinárodní nákladní dopravě a práce řidiče taxislužby? odpověď 9. Jaký je průběh správního řízení o udělení licence? Co obsahuje rozhodnutí? Jaké podmínky k provozování dopravy může obsahovat? odpověď 10. Vysvětlete pojem krizový stav v silniční dopravě, včetně postupu orgánu státní správy! odpověď 11. Co rozumíme změnou rozhodnutí o udělení licence, odejmutí licence, pozbytí platnosti licence? odpověď 12. Z kterého dokumentu vychází stanovení režimu jízdy řidičů, bezpečnostních přestávek při jízdách silničních motorových vozidel? V jakém případě smí řidič trávit denní odpočinek v zaparkovaném vozidle? Jaká je přípustná doba řízení silničních motorových vozidel mezi dvěma odpočinky? odpověď 13. Co je jízdní řád, kdo a jak jej schvaluje, jaké mohou být důvody neschválení? odpověď 14. Kdo má ve smyslu zákona o silniční dopravě dobrou pověst, kdo ji musí splňovat u právnické a fyzické osoby, za jakou dobu se zkoumá, po jakou dobu musí trvat, jak často ji dopravní úřad prověřuje? odpověď 15. Jaké jsou povinnosti provozovatele příležitostné osobní silniční dopravy? Jaký je rozdíl ve vztahu k taxislužbě? odpověď 16. Jaké povinnosti má dopravce ve veřejné linkové dopravě, pokud jde o zahájení a provozování dopravy, označení vozidla, péče o zastávky a jejich vybavení? odpověď 17. Jaká je podstata a finanční rozsah vybírání kaucí? Kdy a kdo je oprávněn je vybírat? Jaký je postup v případě, že řidič kauci nesloží?

Strana 146

© Phare CZ 0209-02-01-005


odpověď 18. Jaká jsou oprávnění dopravce vůči cestujícím? odpověď 19. Jaké jsou povinnosti cestujících? odpověď 20. Co je přepravní řád pro veřejnou dopravu? odpověď 21. Co je odborná způsobilost dopravce; od koho je vyžadována a čím se prokazuje? Co musí splnit? odpověď 22. Kde se skládají zkoušky odborné způsobilosti? kdo stanoví termíny zkoušek, kdo sestavuje otázky? odpověď 23. Co se rozumí základní a ostatní dopravní obslužností území? Co jsou závazky veřejné služby a prokazatelná ztráta ve veřejné linkové dopravě? odpověď 24. Co obsahuje jízdní řád? odpověď 25. Jak se zpracovává, vyhlašuje a vyvěšuje jízdní řád? odpověď 26. Jaká je forma uspořádání údajů jízdního řádu? odpověď 27. Jak se jízdní řád a jeho změny oznamují veřejnosti? odpověď 28. Jak se zpracovává jízdní řád a jeho změny? odpověď 29. Co je celostátní informační systém o jízdních řádech? odpověď 30. Jaké finanční postihy upravuje zákon o silniční dopravě? Charakterizujte jednotlivé zákonné sazby! odpověď 31. Jaký je rozdíl mezi správním deliktem a přestupkem? odpověď 32. Jaké povinnosti a jaká práva má osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru při provádění kontroly? odpověď 33. Co by měl obsahovat protokol o výsledcích kontroly? odpověď 34. Kdo vykonává státní odborný dozor a v jakém rozsahu? odpověď 35. Kdo vykonává vrchní státní dozor v silniční dopravě? odpověď 36. Čím dokládá provozovatel taxislužby písemné oznámení o zahájení provozování taxislužby, komu a v jaké lhůtě? odpověď 37. Jak musí být označeno a vybaveno vozidlo taxislužby, co je evidenční číslo vozidla taxislužby? odpověď 38. Co všechno musí obsahovat doklad o zaplacení jízdného v taxislužbě? Kdy ho řidič vydává cestujícímu? odpověď

Otázky nad rámec předpisů 1. Je rušení spojů nebo výrazné zvyšování cen jízdného správnou cestou ke snížení prokazatelné ztráty ve veřejné dopravě? odpověď 2. Jaká opatření lze doporučit na snížení prokazatelné ztráty bez snížení kvality dopravních služeb?

Strana 147

© Phare CZ 0209-02-01-005


odpověď 3. Jaká je návratnost prostředků vložených do optimalizace nasazení vozidel? odpověď 4. Je pro krajské, resp. městské a obecní úřady potřebná znalost poptávky cestujících? odpověď 5. Jaké jsou nejdůležitější netradiční formy dopravní obsluhy pro oblasti s malou poptávkou? odpověď

Strana 148

© Phare CZ 0209-02-01-005

OBECNÝ VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM PRO ÚŘEDNÍKY MÍSTNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH ORGÁNŮ

Recommend Documents