OBECNÝ VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM PRO ÚŘEDNÍKY MÍSTNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH ORGÁNŮ

OBECNÝ VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM PRO ÚŘEDNÍKY MÍSTNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH ORGÁNŮ SPRÁVNÍ ŘÁD

PHARE CZ 0209-02-01-005

Kurz: "Správní řád"

Informace o projektu V rámci tohoto projektu bylo v průběhu června a července 2004 provedeno dotazníkové šetření na krajských úřadech a vybraných magistrátech. Na základě odpovědí byla připravena analýza vzdělávacích potřeb místní samosprávy v České republice. V další fázi byly připraveny studijní materiály v distanční podobě. Tento text je ostatně jedním z výstupů této fáze. Texty jsou připraveny v tématických okruzích: vzdělávání vedoucích pracovníků vstupní vzdělávání, vzdělávání o záležitostech EU, správní činnosti v silniční dopravě, správní činnosti při sociálně – právní ochraně dětí, správní činnosti při správě živnostenského podnikání, správní činnosti ve zdravotnictví, správní činnosti v ochraně ovzduší, správní činnosti v ochraně přírody a krajiny, správní činnosti v hospodaření s odpady a nakládání s obaly správní řád. Budete-li mít dotazy k obsahu tohoto materiálu, případně i ostatních textů, obraťte se, prosím na Ing. Oto Potluku ([email protected], tel. 222 232 142), nebo Mgr. Lucii Heřmánkovou ([email protected], tel. 224 996 233). Rádi Vám případné dotazy odpoví.

Strana 2

© Phare CZ 0209-02-01-005


Jak studovat? Elektronická učební pomůcka se skládá z několika kapitol. Dalo by se říci, že dílčí kapitoly tvoří uzavřený celek, nicméně v některých případech studium jedné kapitoly navazuje na studium kapitoly jiné. Postup studia

Pro každou kapitolu si nejdříve prostudujte úvodní stránku. Přečtěte si cíl a klíčová slova, abyste věděli, čeho máte studiem dosáhnout. Podívejte se na čas potřebný ke studiu a pokuste se v závislosti na vašich již získaných znalostech si jej upravit. Rozvrhněte si tempo studia tak, abyste studovali v delších časových intervalech, např. hodinu v kuse, podle toho, jak Vám to nejlépe vyhovuje. V průběhu studia dělejte přestávky, ve kterých byste měli také něco dopřát svému tělu, nikoliv jen mysli: Něco pro vaše oči: Při upřeném čtení (nejen elektronického textu, ale i tištěného) byste měli každých pár minut odvrátit zrak na vzdálený předmět (ideálně na strom z vašim oknem nebo třeba květinu na druhé straně kanceláře). Ještě v kratších intervalech několikrát za sebou zamrkejte, tím dojde k provlhčení vysušených očí. Jakmile Vás začnou bolet oči, okamžitě jim ulevte. Něco pro vaše tělo: O přestávkách se projděte, protáhněte si ztuhlé svaly, zejména dávejte důraz na krční páteř a zádové svalstvo. Pravidelně doplňujte tekutiny. Větrejte. Bolí-li vás hlava, přestaňte studovat, kvalita takového studia není příliš vysoká. Po prostudování látky si přečtěte Závěr či Shrnutí a sebekriticky se pokuste zhodnotit, zda byste byli schopni takové shrnutí sami naformulovat. Ověřte si vaše znalosti: U kontrolních otázek: krátké odpovědi se zobrazí v pravé části okna ve žlutém rámečku, delší odpovědi jsou uvedeny odkazem na místo, kde se daný problém rozebíral. Pomocí autotestů, které jsou uvedeny samostatně ve spodní části prohlížeče v sekci "Dostupné testy". Pouze jedna odpověď je správně. Po vyplnění všech otázek se v pravém dolní rohu klepne na tlačítko "Vyhodnotit". Vraťte se na úvodní stránku a znovu si přečtěte cíl a klíčová slova. Posuďte, zda jste svým studiem dosáhli vytyčeného cíle i vašich dílčích cílů. Pokud ano, udělejte si radost - něco si kupte, přečtěte si nějakou knížku, jděte na procházku. Odměna je hrozně důležitá. Piktogramy uváděné v textu

V celé publikaci jsou používány "piktogramy", které by Vám měly usnadnit orientaci v textu. Piktogramy jsou používány na různých místech, podle jejich významu, tzn. u názvů kapitol, podnadpisů, ale i dílčích odstavců. Piktogramy používané u úvodních stránek ke kapitolám Cíl

Za tímto piktogramem následuje stručně uvedený cíl studia, kterého byste měli dosáhnout po prostudování dané kapitoly. Klíčová slova, pojmy k zapamatování

V každé kapitole jsou uvedena klíčová slova, resp. pojmy, na které byste měli být schopni pohovořit po prostudování celé kapitoly. Je vhodné se klíčovým slovům vrátit v závěru studia kapitoly a ověřit si tak dosažení uvedeného studijního cíle. Po klepnutí na klíčové slovo dojde k přechodu na konkrétní místo v textu, ve kterém se o tomto pojmu hovoří. Další materiály ke studiu

V této části je seznam použité literatury a dále literatury vhodné pro doplnění a vlastní rozšíření získaných poznatků. Často jsou v této sekci uvedeny hypertextové odkazy na webové stránky, které se dané problematiky dotýkají. Hypertextové odkazy jsou funkční pouze při aktivním připojení k Internetu při studiu této učební pomůcky.

Strana 3

© Phare CZ 0209-02-01-005


Požadované předběžné znalosti

V této sekci jsou specifikovány požadované předběžné znalosti, a to buď odkazem na předcházející kapitoly, nebo popsáním znalostí z konkrétní oblasti. Předpokládaná doba studia

Čas potřebný k prostudování dané kapitoly je orientační a uvedené hodiny nezahrnují studium literatury uvedené v části Další materiály ke studiu. Piktogramy používané v textu Box

Tento text rozšiřuje probíranou látku většinou formou uváděním případů z praxe (ale není to podmínkou), které se dané problematiky dotýkají. Slouží k lepšímu pochopení studované látky na praktickém případě. Pozor, důležitý poznatek

Text uvedený u tohoto piktogramu je klíčový a měli byste v něm uváděné skutečnosti zapamatovat. Příklad k objasnění látky

K tomuto piktogramu se váží krátké praktické příklady k objasnění probírané látky. Delší (spíše pak případové) studie jsou zpravidla uváděny v Boxu. K zamyšlení

Za tímto piktogramem bývá většinou nastíněn nějaký problém, který nemá jednoznačné řešení. Měli byste se nad nadnesenou myšlenkou sami zamyslet a pokusit se problém zanalyzovat ze všech stran. Jak je učební text psán? Zdůraznění Citace Hypertextové odkazy

Pro zdůraznění některého z pojmu, klíčového slova či myšlenky se používá tučné písmo. Citace z různých zákonů, předpisů a z jiné literatury je uvedena kurzívou. Hypertextové odkazy mají světle modrou barvu, po klepnutí na ně dojde k přechodu na: jinou stránku v této učební pomůcce, např. na titulní stránku, jiné místo na stránce, kterou právě studujete, např. na informaci o piktogramu Zkouška odborné způsobilosti. webovou stránku na Internetu, např. http://www.statnisprava.cz/ (pro využití těchto odkazů musíte být aktivně připojeni k Internetu).

Ovládání prohlížeče

V prohlížeči je uvedena nápověda, kterou zobrazíte z menu volbou Nápověda, Témata nápovědy. Tisk

Pokud byste si potřebovali nějakou stránku vytisknout, můžete tak učinit klepnutím na ikonu (Tisk aktuální stránky) na konci panelu nástrojů v pravé části prohlížeče. Pokud chcete vytisknout celý dokument, klepněte na ikonu (čtvrtá zleva, PDF verze kurzu). Zobrazí se všechny stránky z osnovy za sebou v jednom souboru ve formátu PDF, který můžete vytisknout klasickým způsobem. Pro prohlížení PDF souborů je třeba mít nainstalovanou aplikaci Adobe Acrobat, která je zdarma ke stažení zde i v české verzi. Přejeme Vám, ať se Vám z této učební pomůcky pohodlně studuje a hodně studijních úspěchů!

Strana 4

© Phare CZ 0209-02-01-005


Autoři Autoři studijních materiálů

Jan Beran Alois Hynšt Jaroslava Tomancová Technické zpracování

Renata Šafková Lenka Švecová

Strana 5

© Phare CZ 0209-02-01-005


1. Úvod Cíl

Po prostudování první kapitoly budete schopni: charakterizovat základní pojmy vztahující se ke správnímu řádu popsat členění a obsah jednotlivých částí správního řádu. Klíčová slova

orgány veřejné správy, správní orgány, Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, veřejná správa, státní správa, samospráva, fyzické osoby, právnické osoby, správní akt, subsidiarita, služba veřejnosti, správní řízení, účastníci řízení, úřední osoba, dotčené orgány, dotčené osoby, příkaz, usnesení, rozhodnutí, opatření, právní moc, právní úkon, účinnost, veřejnoprávní smlouva Další materiály ke studiu

Ústava ČR Listina základních práv a svobod Požadované předběžné znalosti

zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze Předpokládaná doba studia

2 hodiny

Správní řád Správní řád

= obecný předpis, jímž se řídí řízení před správními orgány. Nový správní řád reaguje na zásadní změny v uspořádání orgánů veřejné správy a ve složitosti problematiky, kterou musí orgány řešit. Upravuje postup všech správních orgánů při výkonu veřejné správy, tj. veřejnoprávní činnost správních orgánů směřujících navenek, která není upravena jiným právním předpisem. Tím se posiluje princip zakotvený v Ústavě ČR a Listině základních práv a svobod. Ústava ČR – čl. 2, odst. 3

Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Listina základních práv a svobod – čl. 2, odst. 2

Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Správní řád (nově) upravuje:

působnost správního řádu a jeho systematiku zavádí do správního řízení nové instituty zpřesňuje současnou právní úpravu tak, aby umožňovala jednoznačný výklad odpovídá normám evropského práva, které vyžaduje moderní a přesný proces Správní řád se obecně vztahuje na:

postup správního orgánu směřující k rozhodnutí o právech a povinnostech fyzických a právnických osob (účastníků

Strana 6

© Phare CZ 0209-02-01-005


řízení) postup správních orgánů veřejné správy (veřejnoprávní činnost správních orgánů), neupravenou jinými právními předpisy Nový správní řád tedy zároveň zvyšuje nároky kladené na správní orgány a na konkrétní úřední osoby v zájmu posílení právní jistoty a předvídatelnosti veřejné správy. Svými instituty stanoví povinnost pro ústřední orgány, aby co nejméně zatěžovaly účastníky řízení.

Veřejná správa Veřejnou správou se rozumí správa veřejných záležitostí. Je realizovaná jednak jako projev moci ve státě (ve forma státní správy), jednak jako činnost samosprávná. Je v obecné rovině zabezpečována orgány veřejné správy formou podzákonné činnosti (vydávání vyhlášek a nařízení) a nařizovací činností (vydávání jednostranných právních aktů – správních rozhodnutí). Je tedy charakteristická tím, že je vykonávaná na základě zákonů a ostatních právních předpisů vydaných k jejich provedení. Správní řízení je součástí provádění (výkonu) veřejné správy, ale ne každý výkon veřejné správy musí být správním řízením. Vydání nařízení obce je výkonem státní správy, ale není správním řízením.

Orgány veřejné správy Veřejnou správu vykonává stát (státní správu) prostřednictvím svých vlastních orgánů, kterými jsou: vláda se svými ministerstvy a ostatními ústředními správními úřady místní orgány státní správy: na úrovni „bývalých“ krajů – ředitelství policie současných krajů – katastrální úřady na úrovni okresů – okresní správa sociálního zabezpečení dále ji vykonávají orgány samosprávy (především orgány územní samosprávy – obce, kraje – přenesená působnost) případně jiné právnické a fyzické osoby pokud na ně byl výkon státní správy přenesen Součástí veřejné správy je i výkon samosprávy, kde mají rozhodující postavení orgány územní samosprávy (obce, kraje). Samosprávnou činnost zajišťují o orgány profesní případně zájmové samosprávy.

Státní správa Státní správa zahrnuje tedy ty oblasti veřejné správy, kde má stát zájem vykonávat ji zákony jednotně, buď centrálním výkonem, nebo centrálním řízením lokálního výkonu na území celého státu i jinými nestátními orgány (např. obcemi nebo kraji, školství, zdravotnictví, sociální zabezpečení). Je to ta část veřejné správy, kterou vykonává stát svými orgány, případně orgány, na které byl výkon z rozhodnutí státu (zákonem) přenesen. Jednotné vedení matrik, stanovení obecných pravidel silničního provozu, činnost státní policie, školství, zdravotnictví ...

Samospráva Zahrnuje a představuje tedy takovou oblast veřejné správy, která je ze zákona svěřena subjektům, jichž se bezprostředně týká (obce, kraje, společenstva, komory). Orgány územní samosprávy mohou přijímat obecně závazné vyhlášky. Zákon o místních poplatcích umožňuje obcím stanovit (ve formě obecně závazné vyhlášky) výši místních poplatků v určitých rozmezích a maximální výši. Např. poplatek za svoz odpadu, poplatek ze psů …..

Správní úřady a orgány Správní úřady

Strana 7

© Phare CZ 0209-02-01-005


Je to zvláštní druh úřadu, který podle Ústavy (čl. 79 odst. 1) „ správní úřad je organizační jednotkou zřízenou zákonem, vystupující na veřejnosti prostřednictvím svých orgánů nebo zástupců, kteří jednají jménem subjektu, jehož je správní úřad organizační složkou (např. ministerstva, úřad práce jako organizační složka státu)“. Správní orgány

Správní orgány = ministerstva a jiné ústřední správní úřady, místní orgány státní správy a jiné správní úřady. Jsou to vykonavatelé veřejné správy, kteří ve správním řízení rozhodují o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob. Správní orgán se ve správním řízení neřídí ani zvyklostmi, ani tradicemi, ani právo sám nevytváří.

Správní řízení V obecné rovině rozumíme správním řízením právem upravený postup správních orgánů při rozhodování o právních poměrech účastníků řízení na všech úsecích veřejné správy. Cílem správního řízení je především vydání správního rozhodnutí. Správní orgán jím zakládá, mění, ruší nebo potvrzuje existenci nějakých práv či povinností účastníka správního řízení. Správní řízení obecné – je upraveno ve správním řádu a představuje postup správních orgánů, který přichází v úvahu při rozhodování prakticky ve všech oblastech a na všech úsecích veřejné správy. Správní řízení zvláštní – jde o správní řízení s výjimkami u některých dílčích otázek stanovených ve zvláštních předpisech (zvláštní zákon má „přednost“ - subsidiarita správního řádu). Předpisy stavební, vodohospodářské, daňové, celní... Povoluje se provedení stavby. Ukládá se povinnost zaplatit pokutu za přestupek.

Účastníci řízení Účastníci řízení

v řízení o žádosti – žadatel a další dotčené osoby v řešení sporu - strany tohoto sporu ( navrhovatel - odpůrce) v řízení z moci úřední – dotčené osoby, kterým má správní akt založit, změnit nebo zrušit právo nebo povinnost další dotčené osoby, pokud mohou být správním aktem přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon Fyzická osoba

K základním občanským právům patří způsobilost k právům a povinnostem, tj. způsobilost mít práva a povinnosti, kterou má každá fyzická osoba stejnou. Vzniká narozením a zaniká smrtí. Od způsobilosti k právům a povinnostem je nutné odlišit způsobilost k právním úkonům, tj. způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti (procesní způsobilost). Tato vzniká v plném rozsahu zletilostí. K nabytí plné způsobilosti je třeba také neporušenost vůle - určitá vyspělost volní složky a určitým stupněm intelektuální vyspělostí – rozumová složka, dále rozpoznávací a ovládací složka (schopnost rozpoznat následky svého jednání a ovládnout je – např. při spáchání přestupku). Právnická osoba

Za právnickou osobu se zpravidla považuje sdružení osob nebo majetku, vytvořené za určitým cílem, které má právní subjektivitu. Jsou to např.: sdružení fyzických a právnických osob

Strana 8

© Phare CZ 0209-02-01-005


Obchodní společnosti – veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, družstva, Občanská sdružení, politické strany a politická hnutí, různá církevní a náboženská sdružení a různé profesní komory (např. advokátní komora, lékařská komora), zájmová sdružení právnických osob, obecně prospěšné společnosti účelová sdružení majetku Nadace, nadační fond jednotky územní samosprávy obce, kraje jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon Česká televize, Všeobecná zdravotní pojišťovna

Členění správního řádu I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII.

Úvodní ustanovení Obecná ustanovení o správním řízení Zvláštní ustanovení o správním řízení Vyjádření, osvědčení a sdělení Veřejnoprávní smlouvy Opatření obecné povahy Společná, přechodná a závěrečná ustanovení Účinnost

I. Úvodní ustanovení Tímto ustanovením je pozitivně vymezován předmět úpravy zákona. Jde o vymezení institucionální, zákon se vztahuje na veškerý postup správních orgánů při výkonu státní správy. Chápe veřejnou správu jako službu veřejnosti, což je třeba vnímat hlavně při interpretaci všech ustanovení, stejně jako zásadu ochrany dobré víry a subsidiarity zásahu do poměrů adresátů veřejné správy (dotčených osob). Veřejná správa je službou veřejnosti

Každý, kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, má povinnost se k dotčeným osobám chovat zdvořile a podle možností jim vycházet vstříc. Tento pojem je důležitý při interpretaci všech ustanovení. Subsidiarita (podpůrnost)

V případě, že ze dvou ustanovení (dvou skupin ustanovení) právních předpisů nebo ze dvou různých právních předpisů jako celku má jeden ve vztahu k druhému povahu předpisu podpůrného, znamená to, že tento subsidiární předpis lze použít jen tehdy, neupravuje-li příslušnou otázku předpis druhý, který v tomto vztahu má povahu předpisu speciálního.

II. Obecná ustanovení o správním řízení Tato část je stěžejní částí zákona. Upravuje „formální správní řízení“, definuje, co je to správní řízení, obsahuje ustanovení o příslušnosti správních orgánů, postup při vyloučení z projednávání a rozhodování věci, vymezuje důležité pojmy jako je doručování, účastníci řízení a zastupování, lhůty a počítání času, průběh řízení, přezkumné řízení a exekuční řízení. Cílem správního řízení je vydání správního aktu, tedy rozhodování o právech a povinnostech. Tímto aktem je rozhodnutí, kterým se zakládají, mění nebo ruší povinnosti jmenovitě určené osoby (několika osob). Formy správního aktu jsou rozhodnutí, příkaz, usnesení a další typy rozhodnutí (mezitímní rozhodnutí, rozhodnutí podmíněné závazným stanoviskem a vydání dokladu). Správní řízení je postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva nebo povinnosti jmenovitě určené osoby, nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má nebo nemá. Úřední osoba = každá osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu. Je stanovena zpravidla vnitřní

Strana 9

© Phare CZ 0209-02-01-005


organizační směrnicí. Osoba podjatá = osoba, o níž lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti, je vyloučena ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit. Oprávněná úřední osoba = úřední osoby oprávněné podle vnitřních předpisů správního orgánu nebo pověřené vedoucím správního orgánu provádět úkony v řízení. Dotčené orgány = např. územní samosprávné celky, týká-li se řízení jejich práva na samosprávu. Na jejich postavení se nic nemění, pokud plyne ze zvláštních zákonů. Postavení dotčených orgánů mají územní samosprávné celky, jestliže se věc týká práva územního samosprávného celku na samosprávu. Povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení lze uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné. Vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Rozhodnutím se pro účely tohoto zákona rozumí správní akt správního orgánu, vydaný na základě zákona při projednávání určité věci, který se přímo dotýká práv a povinností jmenovitě určených účastníků řízení. Označuje se jako rozhodnutí nebo jiným pojmem . Má základní náležitosti, tj. výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku. Aby rozhodnutí nabylo právní moci a bylo vykonatelné, musí být účastníkovi správního řízení doručeno nebo oznámeno ústně. Pokud správní orgán zcela vyhoví žádosti o přiznání práva, jehož existence se osvědčuje zákonem stanoveným dokladem, lze místo písemného vyhotovení rozhodnutí vydat pouze tento doklad. Opatření = správní akt obecné povahy, kterým je úkon správního úřadu, učiněný na základě zákona v určité věci, který se přímo dotýká práv nebo povinností osob, aniž by tyto osoby byly úkonem jmenovitě označeny. Dopravní značky, značení objížděk – týká se neurčitého počtu osob Usnesení = správní akt, kterým správní orgán rozhoduje v zákonem stanovených případech o vedení řízení a o jiných procesních otázkách. Správní akt = úkon správního orgánu v určité věci, učiněný při výkonu veřejné správy, jímž se: zakládají, mění nebo ruší práva a povinnosti jmenovitě určené osoby prohlašuje, že jmenovitě určená osoba má nebo nemá určitá práva nebo povinnosti v zákonem stanovených případech rozhoduje o vedení řízení a o jiných procesních otázkách Správní akt se označuje jako rozhodnutí, pokud zákon (správní řád) nestanoví, že se označuje jako příkaz nebo usnesení. Každá forma správního aktu má v zákoně svůj opravný prostředek, kterým je odvolání, odpor, procesní stížnost a ohrazení. Právní moc = rozhodnutí, proti němuž nelze podat řádný opravný prostředek. Rozhodnutí nabývá právní moci marným uplynutím lhůty k podání opravného prostředku, vzdáním se práva podat opravný prostředek. Rozhodnutí, proti němuž není opravný prostředek přípustný, nabývá právní moci oznámením.

Strana 10

© Phare CZ 0209-02-01-005


III. Zvláštní ustanovení o správním řízení Do této části byla zařazena ustanovení, která vznikla zobecněním institutů, které se vyskytují v některých oblastech veřejné správy. Jedná se např. o zvláštní typy příslušnosti správních orgánů a spory o příslušnost, úprava řízení před kolegiálním orgánem, nově jsou upraveny dotčené orgány. Dále ustanovení, která upravují vysvětlení a zjištění důkazů, sporné řízení, v zájmu zjednodušení a zrychlení některých typů řízení zavedení příkazu a vydání dokladu, při němž není třeba vydávat rozhodnutí a některá další.

IV. Vyjádření, osvědčení a sdělení Smysl této části je v principielním trvání na dodržení zásady legality procesu i v případech, kdy se vůči adresátům veřejné správy přímo nejedná o autoritativní rozhodování o právech a povinnostech. Jedná o uplatňování pravomoci správního orgánu v širším slova smyslu, o tzv. jiné úkony správních orgánů. Jinými úkony jsou úkony, s jejichž pomocí vykonavatelé veřejné správy plní úkoly veřejné správy a přitom přímo nezasahují do ničích práv.

V. Veřejnoprávní smlouvy Jde o úpravu částečně hmotněprávní, do správního řádu jsou zařazena příslušná obecná ustanovení. K uzavření veřejnoprávní smlouvy mezi správním orgánem a účastníkem, mezi územními samosprávnými celky navzájem a mezi osobami odlišnými od státu navzájem, je třeba zmocnění zvláštním zákonem. Řešení vyplývá z celkového trendu demokratizace veřejné správy, chápání veřejné správy jako služby veřejnosti a z principu sdílené odpovědnosti. Veřejnoprávní smlouva musí být v souladu s veřejným zájmem. Veřejnoprávní smlouva = je dvoustranným nebo vícestranným právním úkonem, který zakládá, mění nebo ruší vztahy správního práva. Prostřednictvím těchto smluv může v mezích zákona docházet k přesunům působnosti a pravomoci subjektů veřejné správy nebo k úpravě způsobu jejich výkonu. Právní úkon

Při právním úkonu musí jít o chování vědomé a volní. Nemůže chybět jedna ze složek úkonu – vůle nebo projev (nešlo by o právní úkon). Svoji vůli musí subjekt projevit navenek a lze jej provést: výslovně, tj. písemně nebo ústně (dopis), jinak než výslovně, tj. musí z něj být patrné, jakou vůli jednající projevuje (roztrhání listiny). Úkony učiněné mlčky je třeba důkladně zkoumat (v právu neplatí zásada „kdo mlčí, souhlasí“). Právní úkony se třídí na: jednostranné (správní rozhodnutí) dvoustranné (smlouvy) K jejímu vzniku je třeba, aby se účastníci shodli na podstatných náležitostech. vícestranné (smlouva o sdružení) Kupní smlouva: - kdo, komu a za kolik prodává = podstatné náležitosti - kvalita, barva = jiné náležitosti

VI. Opatření obecné povahy Podle této části postupují správní orgány v případech, kdy jim zvláštní zákon ukládá vydat závazné opatření obecné povahy, které není právním předpisem ani rozhodnutím (cenový výměr).

VII. Společná, přechodná a závěrečná ustanovení Tato část obsahuje např. úpravu stížností a definici „nadřízeného orgánu“ pro případ, kdy není ze zvláštního předpisu určitelný. Přechodná ustanovení jsou nezbytná pro překlenutí změn, které správní řád přináší.

Strana 11

© Phare CZ 0209-02-01-005


VIII. Účinnost Zákon nabývá účinnosti dne 1. 1. 2006 Dlouhá legisvakanční lhůta (platnost) je potřebná pro přípravu správních orgánů a jejich seznámení s novou úpravou před nabytím účinnosti této normy

Shrnutí Nový správní řád reaguje na zásadní změny v uspořádání orgánů veřejné správy a ve složitosti problematiky, kterou musí orgány řešit. Upravuje postup všech správních orgánů při výkonu veřejné správy, tj. veřejnoprávní činnost správních orgánů směřujících navenek, která není upravena jiným právním předpisem. Správní řád (nově) upravuje: působnost správního řádu a jeho systematiku zavádí do správního řízení nové instituty zpřesňuje současnou právní úpravu tak, aby umožňovala jednoznačný výklad odpovídá normám evropského práva, které vyžaduje moderní a přesný proces Správní řád se obecně vztahuje na: postup správního orgánu směřující k rozhodnutí o právech a povinnostech fyzických a právnických osob (účastníků řízení) postup správních orgánů veřejné správy (veřejnoprávní činnost správních orgánů), neupravenou jinými právními předpisy Nový správní řád zvyšuje nároky kladené na správní orgány a na konkrétní úřední osoby v zájmu posílení právní jistoty a předvídatelnosti veřejné správy. Nová úprava správního řízení přináší zásadní změny do fungování orgánů veřejné správy. Aplikací nového správního řádu je vlastně splněn ústavní požadavek zákonnosti postupu orgánů veřejné správy. Cílem správního řízení je vydání správního rozhodnutí. Správní orgán jím zakládá, mění, ruší nebo potvrzuje existenci nějakých práv či povinností účastníka správního řízení. Správní řád je rozdělen do 8 částí: úvodní ustanovení, obecná ustanovení o správním řízení, zvláštní ustanovení o správním řízení, vyjádření, osvědčení, sdělení, veřejnoprávní smlouvy, opatření obecné povahy, společná, přechodná a závěrečná ustanovení, účinnost.

Kontrolní otázky 1. Vysvětlete tyto základní pojmy: správní řízení, subsidiarita, správní akt, veřejnoprávní smlouva. 2. Jak se člení správní řád? Charakterizujte jednotlivé části.

Strana 12

© Phare CZ 0209-02-01-005


2. Správní řízení Cíl

Cílem této kapitoly je, abyste po jejím prostudování dokázali: definovat pojem správní řízení vyjmenovat a objasnit základní zásady správního řízení vysvětlit působnost správního orgánu a její vymezení popsat příslušnost správního orgánu, změny, postoupení a dožádání Klíčová slova

správní řád, zásady správního řízení, zásada legality, nestranného postupu, zákazu zneužití správní úvahy, dobré víry, subsidiarity, legitimního očekávání, postavení veřejné správy jako služby, součinnosti, rychlosti řízení a procesní ekonomie, objektivní pravdy, procesní rovnosti, dobré správy, materiální pravdy, písemnosti, neveřejnosti, oficiality a dispoziční, volného hodnocení důkazů, dvouinstančnosti, pozitivní vymezení, negativní vymezení, působnost, příslušnost správních orgánů, věcná příslušnost, místní příslušnost, funkční příslušnost, postoupení, atrakce, delegace, dožádání Další materiály ke studiu



3 hodiny

Pojem správního řízení Správním řízením rozumíme právem upravený postup správních orgánů při rozhodování o právních poměrech účastníků řízení na všech úsecích státní správy a samosprávy. Správní řízení obecně

1. Správní řízení je součástí provádění (výkonu) veřejné správy, ale ne každá činnost veřejné správy musí být správním řízením (jde o postup orgánů moci výkonné, orgánů územně samosprávných celků a jiných orgánů právnických a fyzických osob pokud vykonávají působnost veřejné správy). Tyto orgány jsou pak ve smyslu správního řádu správními orgány. 2. Obecným právním předpisem, který tento postup upravuje je zákon č. 500/ 2004 Sb., správní řád (jde o předpis, který je proveden v dostatečně obecné podobě, aby mohl být uplatněn v co nejširším rozsahu při výkonu veřejné správy na jednotlivých jejich úsecích – jeho dikce předpokládá co nejmenší počet speciálních úprav). 3. Cílem správního řízení je vydání správního rozhodnutí. Správní orgán jím zakládá (konstitutivní rozhodnutí), mění, ruší nebo potvrzuje existenci nějakých práv či povinností (deklaratorní rozhodnutí), účastníka správního řízení. Správní orgán se ve správním řízení neřídí ani zvyklostmi, ani tradicemi, ani právo sám nevytváří např. ve formě „nálezů správního orgánu“. Povoluje se provedení stavby. Ukládá se povinnost zaplatit pokutu za přestupek.

Právní úprava správního řízení

Strana 13

© Phare CZ 0209-02-01-005


Základním pramenem obecné úpravy správního řízení je zákon č. 500/ 2004 Sb. o správním řízení – správní řád. Činnost orgánů veřejné správy je pestrá a rozhodování o právech a povinnostech účastníků správního řízení v nejrůznějších oblastech veřejné správy často vyžaduje zvláštní úpravu (přestože, jak již bylo řečeno, správní řád je pojat dostatečně obecně, aby speciálních úprav bylo co nejméně). Na druhé straně je třeba však říci, že správní řád ve své podrobné úpravě zásadním způsobem respektuje ústavní zásadu zákonnosti, a to především v širším předmětu své úpravy. Správní řád se s ohledem na tyto skutečnosti tedy nevztahuje pouze na klasické správní řízení, na rozhodování o právech a povinnostech účastníků řízení, nýbrž na veškerý autoritativní postup veřejné správy směřující navenek vůči jejím adresátům. Kromě vydávání rozhodnutí ve správním řízení jsou v něm upravena i jiná opatření obecné povahy, jako jsou veřejnoprávní smlouvy a další méně formální typy úkonů. Osvědčení, ověření, informační úkony….. Zákonem, který stanoví samostatnou úpravu řízení je zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění novel, který uceleně upravuje řízení ve věcech správy daní a poplatků.

Úkol Firma Alcatel ohlašuje stavebnímu úřadu v Jihlavě výměnu oplocení (podle stavebního zákona drobná stavba, u níž se nevyžaduje stavební povolení, ale je stanovena ohlašovací povinnost) kolem své administrativní budovy v Třešti. Označte správnou odpověď: Obecně platí: Právnická osoba účastníkem správního řízení být Cizinec účastníkem správního řízení být Stavební úřad být správním orgánem Ohlášení drobné stavby se podle správního řádu Ohlášení drobné stavby správním řízením

Vaše odpověď: může – nemůže může – nemůže může – nemůže provádí – neprovádí je - není

Základní zásady (pravidla) správního řízení Pro řádné fungování správního procesu jsou důležitá základní zásady (pravidla, principy) správního řízení, jimiž se české správní právo procesní řídí. Tyto zásady: 1. tvoří základ celého správního řízení, představují vůdčí právní myšlenky, na kterých je právní úprava správního řízení vybudována, přičemž prolínají celým správním procesem. V neposlední řadě též reagují na stanoviska Evropského soudního dvora a Evropského soudu pro lidská práva 2. jsou normami, které jsou vyjádřeny v různých právních ustanoveních správního řádu a proto jsou právně závazné 3. jejich porušení znamená vždy vadu řízení, která je pak častým důvodem pro podání opravného prostředku a ve svých důsledcích může vést ke zrušení nebo změně vydaného správního rozhodnutí 4. jsou jimi posílena práva fyzických a právnických osob, octnou –li se v roli adresátů veřejné správy 5. základní zásady činnosti správních orgánů se použijí při výkonu veřejné správy v případech, kdy zvláštní zákon stanoví, že se správní řád nepoužije, ale sám úpravu odpovídající těmto zásadám obsahuje. ÚKOL: Vyhledejte ve správním řádu v § 2, 4, 6, 7 a 8 a uvedený text si ověřte.

Opravné prostředky Opravné prostředky = podání účastníků řízení, na základě kterých má být dosaženo zrušení nebo změny napadeného rozhodnutí a dozorčí prostředky, na jejichž základě správní orgán z moci úřední je oprávněn nebo povinen zrušit nebo změnit rozhodnutí dříve vydané. Opravné prostředky:

Strana 14

© Phare CZ 0209-02-01-005


směřující proti nepravomocným rozhodnutím směřující proti pravomocným rozhodnutím

Nejdůležitější zásady K nejdůležitějším zásadám správního řízení patří zejména: Zásada legality Zásada nestranného postupu správního orgánu Zásada zákazu zneužití správní úvahy Zásada dobré víry Zásada subsidiarity Zásada legitimního očekávání Zásada postavení veřejné správy jako služby Zásada součinnosti Zásada koncentrační Zásada rychlosti řízení a procesní ekonomie Zásada objektivní pravdy Zásada procesní rovnosti dotčených osob Zásada dobré správy Zásada materiální pravdy Vedle hlavních zásad je možné formulovat další jako jsou: Zásada písemnosti Zásada neveřejnosti Zásada oficiality a dispoziční Zásada jednotnosti řízení ve vztahu k zásadě koncentrační Zásada volného hodnocení důkazů Zásada dvouinstačnosti řízení

Zásada legality Je jednou z nejdůležitějších zásad, která je východiskem pro všechny ostatní zásady správního řízení. Tato zásada je pro správní orgány závazná v tom smyslu, že nejen rozhodnutí samotné, ale i celý průběh správního řízení musí být vždy v souladu se zákony a jinými právním předpisy ( včetně mezinárodních smluv, které jsou součástí právního řádu ČR). Správní orgány jsou povinny postupovat v řízení v souladu s právním řádem.

Zásada nestranného postupu správního orgánu Tato zásada vyjadřuje mimo jiné povinnost, kterou má správní orgán – totiž přesně, úplně a nestranně zjistit skutečný stav věci, o které má v řízení rozhodnout. Proto nestačí zjistit jen tzv. subjektivní pravdu opírající se o tvrzení např. jen některých účastníků. Správní orgán musí také dbát, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů, nevznikaly nedůvodné rozdíly. Správní orgány jsou povinny postupovat nestranně a způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti o důvěryhodnosti výkonu veřejné správy. Veřejný zájem = druh zájmu, který je veřejně prospěšný.

Strana 15

© Phare CZ 0209-02-01-005


Výkon veřejné správy vč. uplatňování správního uvážení není činností soukromých osob, ale činností správních orgánů (oprávněných úředních osob), konanou jménem státu, reprezentujícího v jednotlivých záležitostech veřejné statky a obecné zájmy ve společnosti – „přijaté řešení má být v souladu s veřejným zájmem“. Správní orgán (úřední osoby), nesmějí, jednají-li jménem státu, jej svou činností poškozovat.

Zásada zákazu zneužití správní úvahy Tato zásada stanoví, že správní orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena ( tedy v takovém rozsahu v jaké k tomu byl pověřen).

Zásada dobré víry Zásada dobré víry navazuje na předchozí s tím, že dále stanoví povinnost správnímu orgánu, aby uplatňoval princip, kterým by šetřil práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případu dotýká ( zde mluvíme o tzv. dotčených osobách). Do těchto práv může zasahovat jen za podmínek stanovených zákonem a to ještě v nezbytném rozsahu. Správní orgány jsou povinny šetřit práva nabytá v dobré víře a oprávněné zájmy osob, které mohou být jejich veřejnoprávní činností dotčeny (dotčené osoby). Dobrá víra – psychická kategorie, kterou je nutno odlišovat od zavinění. V dobré víře není ten, kdo věděl (rozpoznal), nebo se zřetelem k okolnostem případu vědět měl, jaký je právní stav.

Zásada subsidiarity I tato zásada bezprostředně souvisí s předchozími dvěma zásadami. Dále je v souvislosti s touto zásadou nutné konstatovat, že správní orgán musí postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby byly co nejméně zatěžovány. Podklady od nich vyžaduje jen tehdy, stanoví-li tak právní předpis. Pro správní orgán je důležitá povinnost, že v případě lze-li potřebné údaje získat z úřední evidence, kterou správní orgán sám vede, a pokud o to dotčená osoba požádá, je povinen jejich obstarání zajistit sám. Obecně při tom platí, že při opatřování údajů podle výše uvedeného má správní orgán vůči třetím osobám, kterých se tyto údaje mohou týkat stejné postavení jako samotná dotčená osoba, na jejíž požádání údaje opatřuje. Tuto zásadu je však možno vztáhnout i do oblasti působnosti správního řádu, kdy je třeba zdůraznit, že tento, nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup. Platí přitom také, že se naopak správní řád nepoužije pro úkony občanskoprávní, obchodněprávní a pracovněprávní prováděné správními orgány. Nelze jeho ustanovení použít ani na vztahy mezi orgány téhož územního samosprávného celku při výkonu samostatné působnosti. Tam, kde se ve zvláštním zákoně odkazuje na správní řád, použijí se ustanovení správního řádu o správním řízení. Pokud zvláštní zákon neobsahuje výslovné ustanovení o užití správního řádu, postupuje se neformálně dle ustanovení o řízení před správními orgány. Jestliže zvláštní zákon vylučuje použití správního řádu aniž by sám řízení upravil, použijí se základní pravidla řízení. Samostatná působnost – obec, kraj obstarává určitý, právem vymezený okruh svých záležitostí samostatně, relativně nezávisle na státu, jehož je samosprávná územní jednotka součástí. Tyto územní samosprávné celky jsou samostatně spravovány svými volenými orgány, jsou veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek a hospodařit podle vlastního rozpočtu. Stát může zasahovat do jejich činnosti jen vyžaduje –li to ochrana zákona a jen způsobem stanoveným zákonem (dozor státu nad výkonem samosprávy).

Zásada legitimního očekávání S odvoláním na tuto zásadu je třeba říci, že povinností správního orgánu je dbát, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu. Dbát musí také na to aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly (navazuje na zásadu součinnosti).

Strana 16

© Phare CZ 0209-02-01-005


Zásada postavení veřejné správy jako služby Správní řád ve svém úvodním ustanovení uvádí skutečnost, že veřejná správa je službou veřejnosti. Každý kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, má povinnost se k dotčeným osobám chovat zdvořile a podle možností jim vycházet vstříc.

Zásada součinnosti Tuto zásadu je nutno chápat jednak jako povinnost správního orgánu vytvářet předpoklady proto, aby účastníci řízení mohli uplatnit své návrhy, mohli se vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí a aby umožnil účastníkům realizovat jejich procesní práva, v nichž tato zásada nachází své vyjádření. Správní orgán a dotčené osoby jsou povinny si poskytovat veškerou potřebnou součinnost.

Navrhovat důkazy, podat odvolání …. Správní orgán je povinen poskytnout pomoc a poučení dotčené osobě o jejich právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu a osobním poměrům dotčené osoby potřebné. Rovněž s dostatečným předstihem uvědomí správní orgán dotčené osoby o úkonech, které učiní, je-li to potřebné k hájení jejich práv a neohrozí-li to účel řízení. Dotčené osoby – osoby, jichž se (veřejnoprávní) činnost správních orgánů v jednotlivém případě dotýká (které mají k věci stejný právní vztah jako žadatel). Tato zásada klade také nároky i na účastníky. Zde je na mysli skutečnost, že ten kdo poskytuje správnímu orgánu potřebnou součinnost, odpovědně se připravuje na jednání a má zájem na pozitivním výsledku řízení, bude „ obsloužen“ rychle a kvalitně. Kdo si však schovává argumenty do odvolacího řízení, bude mít potíže s koncentrační zásadou, a to jednak v otázkách podjatosti, jednak ohledně nových skutečností, týkajících se věci samé.

Zásada koncentrační Vyjadřuje požadavek provedení některých úkonů jen v určité části řízení. Vyjádření, připomínky nebo nové důkazy mohou být předloženy správnímu orgánu jen do určitého okamžiku, jinak na ně později nebere zřetel.

Zásada rychlosti řízení a procesní ekonomie Tato zásada vyjadřuje požadavek, aby řízení probíhalo s co nejmenšími náklady a zbytečně nezatěžovalo účastníky řízení. Správní orgán má používat takové prostředky, které jsou jednoduché, účinné a zbytečně nezvyšují náklady řízení. Rovněž znamená, že správní řízení má proběhnout včas a bez zbytečných průtahů. Požadavek rychlostí řízení se proto prolíná např. do lhůt pro řízení, či možnosti použít opatření proti nečinnosti. Správní orgán je povinen vyřizovat věci bez zbytečných průtahů. Nečiní –li správní úřad úkony, které mu zákon ukládá, použijí se ke zjednání nápravy ustanovení o nečinnosti přiměřeně. Správní orgán je povinen postupovat tak, aby řízení bylo vedeno hospodárně a aby co možná nejméně zatěžovalo dotčené osoby. Nadřízený správní orgán může: přikázat nečinnému správnímu orgánu, aby ve stanovené lhůtě učinil potřebná opatření ke zjednání nápravy nebo vydal rozhodnutí usnesením převzít věc a rozhodnout namísto nečinného správního orgánu usnesením pověřit jiný správní orgán ve svém správním obvodu vedením řízení, nebo usnesením přiměřeně prodloužit zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí, lze-li důvodně předpokládat, že správní orgán v prodloužené lhůtě vydá rozhodnutí ve věci, a je-li takový postup pro účastníky výhodnější; přitom přihlíží ke lhůtám uvedeným

Strana 17

© Phare CZ 0209-02-01-005


Vyhledejte ve správním řádu § 80 odst. 4 a ověřte si uvedený text. Jaké jsou zde stanoveny lhůty pro vydání rozhodnutí? Tyto dva principy se úzce prolínají – řízení by mělo proběhnout v co nejkratší době, s co nejmenšími náklady (stále platí, že „ čas jsou peníze“), ale nikdy nesmí být použity na úkor zásady objektivní pravdy.

Zásada objektivní pravdy Vyjadřuje povinnost, kterou má správní orgán – přesně a úplně zjistit skutečný stav věci, o kterém má v řízení rozhodnout. Proto nestačí zjistit jen tzv. subjektivní pravdu, opírající se o tvrzení účastníků. Naopak správní orgán je povinen zjistit všechny významné okolnosti důležité pro rozhodnutí, bez ohledu na to, v čí prospěch svědčí (přičemž není vázán ani návrhy účastníků). Cílem činnosti správního orgánu je nalézt pravdu o předmětu řízení a to z hlediska skutečností, podstatných pro rozhodnutí. To se musí zakládat na faktech přesně a úplně zjištěných, hodnověrných, která nevzbuzují důvodné pochybnosti o své pravdivosti. Subjektivní pravda = právní skutečnost, jejíž podstatu tvoří volní lidské chování, tj. chování podle práva a chování protiprávní.

Zásada procesní rovnosti dotčených osob Znamená, že všechny dotčené osoby mají rovná procesní práva a povinnosti, mají tedy rovné procesní postavení – nikdo nemá nadřízené nebo podřízené postavení vůči jinému. O zahájení řízení je správní orgán povinen uvědomit všechny dotčené osoby, přičemž tyto mají při uplatňování svých procesních práv rovné postavení. Správní orgán postupuje vůči dotčeným osobám nestranně a vyžaduje od všech plnění jejich procesních povinností rovnou měrou. Tam, kde by rovnost dotčených osob mohla být ohrožena, správní orgán učiní opatření potřebná k jejímu zajištění. Dotčené osoby, jichž se veřejnoprávní činnost správních orgánů týká stejnou měrou, mají vzájemně rovné postavení.

Zásada dobré správy Platí, že správní orgány dbají vzájemného souladu všech postupů, které probíhají současně a souvisejí s týmiž právy nebo povinnostmi dotčené osoby. Na to, že současně probíhá více takových postupů u různých správní orgány nebo jiných orgánů veřejné moci, je dotčená osoba povinna správní orgány bezodkladně upozornit ( správní orgány vzájemně spolupracují v zájmu dobré správy). Dobrá správa = v konkrétních případech působí vůči dotčeným osobám různé správní orgány, které musí vystupovat jednotně, jako reprezentant určitého obecného veřejného zájmu.

Zásada materiální pravdy Správní orgán je povinen zjistit všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu. V řízení, v němž má být z moci úřední uložena povinnost, je správní orgán povinen i bez návrhu zjistit všechny rozhodné okolnosti, svědčící ve prospěch i v neprospěch toho, co uvedli účastníci.

Zásada písemnosti Správní řízení nemusí probíhat „tváří v tvář“ účastníka a správního orgánu. Naopak – ústní jednání se nařizuje jen vyžaduje-li to povaha věci nebo to výslovně ukládá zvláštní právní předpis. V průběhu správního řízení může být nařízeno i několik ústních jednání.

Strana 18

© Phare CZ 0209-02-01-005


Zásada neveřejnosti Správní řízení je v zásadě neveřejné, tzn., že se ho mohou zúčastnit jen osoby zúčastněné na řízení, tedy pracovníci správních orgánů, účastníci řízení, svědci, tlumočníci … a ti kdo k němu byli přizváni např. osoby poškozené; veřejné může být jen tehdy, pokud to stanoví zvláštní právní předpis nebo to nařídí či povolí správní orgán. Pak může být u správního řízení kdokoliv.

Zásada oficiality a dispoziční Tyto zásady se týkají způsobu zahájení správního řízení a určují, na čí podnět se řízení zahajuje (na základě žádosti účastníka řízení nebo z vlastního podnětu správního orgánu). Některé úkony se ve správním řízení provádí nezávisle na vůli účastníka řízení – tedy jen z moci úřední (ex officio). Uložení pořádkového opatření správním orgánem. Platí ale také, že během řízení jsou realizovány i úkony, které se provádí na základě vůle projevené účastníkem řízení. Právo podat odvolání je přiznáno pouze účastníkům řízení a bez podání odvolání některého z účastníků nemůže nikdo zahájit odvolací řízení.

Zásada jednotnosti řízení ve vztahu k zásadě koncentrační.

Zásada volného hodnocení důkazů Tato zásada navazuje na zásadu objektivní pravdy, neboť skutkový stav, na jehož základě vydá správní orgán rozhodnutí, musí odpovídat objektivní skutečnosti. Správní orgán sám rozhoduje, které důkazy provede, které skutečnosti bude považovat za rozhodující a kterým z provedených důkazů přizná větší či menší váhu, přičemž hodnotí důkazy jak jednotlivě, tak v jejich souvislostech. Tato zásada najde své vyjádření v odůvodnění rozhodnutí. Právě zde by se měl objevit přehled skutečností, které se staly podkladem pro rozhodnutí, ale také, které z navržených důkazů nebyly použity a proč, jakými úvahami byl správní orgán při jejich použití veden apod. Správní orgány hodnotí důkazy podle vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.

Zásada dvouinstačnosti řízení Tato zásada znamená možnost napadnout každé prvoinstanční rozhodnutí ve věci opravným prostředkem (odvolání, rozklad). Právo odvolat se má jen účastník řízení. Odvolání nelze bez podání zahájit a odvolací řízení uskutečnit. Proti odvolání vydaném druhou stolicí (instancí) se nelze odvolat. ÚKOL: Zásada procesní rovnosti dotčených osob znamená, že všechny tyto osoby mají rovná procesní práva a povinnosti, tedy, že mají všichni vzájemně rovné postavení? Vyhledejte ve správním řádu příslušné ustanovení a zdůvodněte.

Působnost správního řádu Zákon se vztahuje na řízení před správními orgány. Řízení před správními orgány je veřejnoprávní činnost správních úřadů. Pojem působnosti je právní odpovědí na otázku, ve kterých případech rozhodování správních orgánů je možné a nutné postupovat podle správního řádu. Působnost správního řádu vymezuje okruh věcí, při jejichž rozhodování se postupuje podle správního řádu. Lze ji vymezit jednak pozitivně, jednak negativně.

Strana 19

© Phare CZ 0209-02-01-005


výkonné orgánů samosprávných celků jiných orgánů, právnických a fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy Pozitivně je působnost správního řádu vymezena jak co do obsahu (které věci správní řád upravuje), tak také okruhem subjektů, které podle správního řádu postupují. Podle současného právního stavu jimi jsou: orgány výkonné moci (ministerstva, ostatní ústřední správní úřady – např. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže) místní správní úřady – např. katastrální úřady působící v krajích, okresní správy sociálního zabezpečení – působící v okresech orgány územně správních samosprávných celků ( obcí a krajů ), dále právnické a fyzické osoby, pokud na ně byl přenesen výkon státní správy Obecně platí, že správní řád nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup. Rozhodné je také, že základní zásady činnosti správních orgánů, uvedené v předchozím textu, se rovněž použijí při výkonu veřejné správy i v případech, kdy zvláštní zákon stanoví, že se správní řád nepoužije, ale sám úpravu odpovídající těmto zásadám neobsahuje (přechodná ustanovení „nepřímá novela“. Pokud správní orgán provádí úkony, na které se nevztahuje část druhá „formální správní řízení“, vztahuje se část čtvrtá – vyjádření, osvědčení, sdělení).

Negativní vymezení Negativní vymezení působnosti správního řádu řeší otázku, na které případy se správní řád nevztahuje. Jde o situaci, že tento zákon, nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup (zákon o správě daní a poplatků). Dále platí, že se nepoužije pro občanskoprávní, obchodněprávní a pracovněprávní úkony prováděné správními orgány a na vztahy mezi orgány téhož územního samosprávného celku při výkonu samostatné působnosti. Nepoužije se rovněž při vyřizování stížností a petic.

Příslušnost správních orgánů Ve správním řízení může být věc rozhodnuta pouze orgánem, který je na základě zákona k jejímu vyřízení určen, tj. musí být k rozhodnutí o věci příslušný. V rámci správního řízení se rozlišuje příslušnost: věcnou, místní, funkční.

Příslušnost správních orgánů - věcná Věcná příslušnost je vyjádřením vztahu určitého správního orgánu k věci, o které se má rozhodovat. Může ji vyřizovat jen příslušný správní orgán. Věcná příslušnost určuje: druh (typ) správních orgánů ( úřad práce, obecní úřad) stupeň správních orgánů (místní, okresní, krajský, ústřední), které jsou příslušné provést řízení v I. stupni (stanoví ji vždy zákon) Pro určení věcné příslušnosti platí, že správní orgány jsou věcně příslušné jednat a rozhodovat ve věcech, které jim byly svěřeny zákonem, nebo na základě zákona. Spory o věcnou příslušnost

Nelze-li věcnou příslušnost při rozhodování v oblasti státní správy určit na základě zvláštního zákona, provede řízení v I. stupni ústřední správní úřad, do jehož působnosti rozhodovaná věc náleží, popř. ústřední správní úřad, jehož obor

Strana 20

© Phare CZ 0209-02-01-005


působností je v rozhodované věci nejbližší. Považuje-li se několik správních orgánů za příslušné k řízení v téže věci, jsou povinny to bezodkladně oznámit nejblíže společnému nadřízenému správnímu orgánu a ten pak postupuje jak je uvedeno dále.

Příslušnost správních orgánů - místní Místní příslušnost určuje, který z více věcně příslušných správních orgánů má řízení provést vzhledem ke své územní působnosti, tj. vzhledem ke svému správnímu obvodu. Místní příslušnost bude určována zejména podle místa činnosti, místa, kde se nachází nemovitost …… Pravidla pro určování místní příslušnosti jsou stanovena správním řádem takto: v řízení, v němž jde o činnost účastníka, řídí se místní příslušnost místem této činnosti týká-li se řízení nemovitosti, pak se místní příslušnost řídí místem, kde nemovitost je v ostatních řízeních týkajících se: podnikatelské činnosti účastníka řízení, který je fyzickou osobou, místem podnikání fyzické osoby místem jejího trvalého pobytu, popř. pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li fyzická osoba místo trvalého pobytu na území České republiky, je místní příslušnost určena posledním známým místem jejího pobytu na území České republiky právnické osoby místem jejího sídla, nebo místem její organizační složky. U zahraniční právnické osoby je místní příslušnost správního orgánu určena sídlem této složky v České republice , resp. posledním jejím sídlem na území České republiky Může se stát, že místně příslušných je několik správních orgánů a ty se dostanou do sporu, kdo z nich má vlastně řízení konat. Pak zákon upřednostňuje možnost dohody mezi nimi. Nedohodnou-li se, kdo z nich bude řízení konat, pak je to ten z nich, u něhož jako prvního byla podána žádost, nebo který z moci úřední učinil úkon jako první. V ostatních případech nebo nelze-li podmínky místní příslušnosti určit, určí místní příslušnost usnesením nejblíže společně nadřízený správní orgán Není-li takový orgán, určí místní příslušnost usnesením ústřední správní úřad do jehož působnosti rozhodovaná věc náleží. Městský úřad v Chropyni a Městský úřad v Kojetíně se dostaly ve věci ochrany životního prostředí do sporu o místní příslušnost. (Chropyně spadá pod Krajský úřad Zlín, Kojetín pod Krajský úřad Olomouc). Kdo bude spor řešit? (Podle zákona – správní orgán vyššího stupně jim nejblíže nadřízený). Spor bude řešit Ministerstvo životního prostředí. Ke sporům o příslušnost může dojít i v rámci ústředních správních úřadů. V tomto případě může jít o: řešení sporu o příslušnost mezi podřízenými správními orgány spor o příslušnost ústředních správních úřadů přímo Samotné projednávání sporu se provádí pomocí dohodovacího řízení. Nedojde-li k dohodě do l5 dnů od zahájení dohadovacího řízení vzniká kompetenční spor mezi ústředními správními úřady. Jejich povinností je v takovém případě bezodkladně podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. Pokud se žádný správní orgán nepovažuje za příslušný k provedení řízení, může ten, kdo by byl jeho účastníkem, nebo správní orgán podat žalobu ke správnímu soudu. V této souvislosti je však třeba zdůraznit, že takto popsané řešení sporu o příslušnost nelze použít pro řešení sporu územně samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti s jinými správními úřady. V době řešení sporu o příslušnost neběží lhůty. Kompetence = pravomoc, působnost. Kompetenční spor = spor o příslušnost ve správním řízení. Problematika, týkající se změny příslušnosti je řešena: na podnět příslušného správního orgánu nebo na požádání účastníka převezme usnesením rozhodování nadřízený správní orgán (atrakce) nadřízený správní orgán může rovněž usnesením pověřit jiný podřízený správní orgán za účelem spojení věcí, nemůže-li ovlivnit právní poměry pověřovaného správního orgánu nadřízený správní orgán usnesením pověří jiný správní orgán také z důvodu podjatosti všech jeho pracovníků

Strana 21

© Phare CZ 0209-02-01-005


z důvodu vhodnosti je možné rovněž postoupit věc jinému orgánu Obecně platí, že změny příslušnosti přicházejí v úvahu jen v důvodných případech a nedocházelo kvůli tomu k zatěžování účastníků řízení.

Příslušnost správních orgánů - funkční Funkční příslušnost bývá rozlišována především u obcí a krajů a souvisí s jejich vnitřním členění. V rámci této příslušnosti jde o určení konkrétního orgánu ( věcně i místně příslušného správního orgánu), který bude řízení konat (např. určitý odbor krajského úřadu podle organizačního řádu ).

Typy opatření nadřízeným orgánem přikázání nápravy z titulu postavení nadřízeného převezme sám věc usnesením (atrakce) pověří jiný podřízený správní orgán (delegace) ve formě usnesení (nemůže tak učinit v případě samosprávy) sám správní orgán upozorní, že nestihne lhůtu, odvolací orgán jedná např. tak, že přiměřeně prodlouží lhůtu přichází zde také v úvahu (ze strany účastníka řízení) postup podle zákona o soudním řízení správním (soud potom může rozhodnout „aby činil“)

Postoupení K postoupení může dojít buď: pro nepříslušnost ( v tomto případě jde o postoupení podání), přičemž zákon k této věci stanoví, že dojde-li podání správnímu orgánu, který není věcně nebo místně příslušný, je jeho povinností bezodkladně ve formě usnesení postoupit příslušnému. Současně musí o této skutečnosti uvědomit toho, kdo podání učinil. Obdobná situace je i v případě, kdy správní orgán jemuž bylo podání postoupeno má za to, že není věcně nebo místně příslušný. V tomto případě je může usnesením postoupit dalšímu správnímu orgánu nebo vrátit (to jen se souhlasem svého nadřízeného správního orgánu). Usnesení takto vydaná se pouze poznamenají do spisu z důvodu vhodnosti ( jedná se o postoupení věci), v tomto případě může příslušný správní orgán věc rovněž usnesením postoupit. Postupující správní orgán je povinen si vyžádat předchozí souhlas správního orgánu, jemuž má být věc postoupena. Předchozího souhlasu není třeba v případech, kdy má žadatel v územním obvodu správního orgánu, jemuž má být věc postoupena, místo trvalého pobytu nebo sídlo, popř. se v tomto územním obvodu zdržuje. V řízení o žádosti se tohoto ustanovení zákona použije jen na požádání nebo se souhlasem žadatele. ÚKOL: Zdůvodněte podle správního řádu následující problém: Pan J. bydlí v Pelhřimově, ale má v obci Babice rekreační chalupu a chystá se není zahájit rozsáhlé udržovací práce. Podal si žádost o stavební povolení u stavebního úřadu v Brně, ale hned požádal, aby tento orgán věc postoupil stavebnímu úřadu v Pelhřimově, protože „tam bydlím a v pracovní dny se tam zdržuji. Bude jistě hospodárnější a rychlejší vyřizovat věci kolem stavby tam, kde bydlím, než jezdit 150 km do Brna“.

Delegace Správní řád řeší ještě další možnosti změny příslušnosti (delegaci). Zde je stanoveno, že nadřízený správní orgán může usnesením pověřit k projednání a rozhodnutí věci jiný věcně příslušný podřízený správní orgán ve svém správním obvodu, a to na podnět správního orgánu, kterým by mohl být podle tohoto odstavce pověřen projednáváním a rozhodováním věci nebo na požádání účastníka: u věci u níž lze mít důvodně za to, že ovlivní právní poměry účastník řízení v obvodu pověřovaného správního orgánu výrazně větší měrou, než v obvodu příslušného správního orgánu, nebo za účelem spojení jednotlivých řízení ve společné řízení, aby byla zajištěna potřebná věcná shoda nebo návaznost rozhodnutí z důvodu vyloučení všech úředních osob

Strana 22

© Phare CZ 0209-02-01-005


Atrakce Nadřízený správní orgán může na podnět příslušného správního orgánu nebo na požádání účastníka věc usnesením převzít místo podřízeného správního orgánu a rozhodnout jako správní orgán nižšího stupně v případech: týká-li se řízení otázek, které lze vzhledem k jejich výjimečné obtížnosti nebo neobvyklosti řešit jen s použitím mimořádných odborných znalostí jde-li o řízení s velkým počtem účastníků u věci u níž lze mít důvodně za to, že výrazně ovlivní právní poměry účastníků ve správních obvodech více podřízených správních orgánů z důvodu nečinnosti podřízeného orgánu (viz dále) Atrakce u zvlášť technicky obtížných nebo neobvyklých staveb podle příslušného ustanovení stavebního zákona. ÚKOL: Vyhledejte ve správním řádu § 131 a vysvětlete jeho obsah. S touto problematikou souvisí ochrana před nečinností.

Ochrana před nečinností Ochranu před nečinností provádí nadřízený správní orgán a to buď z moci úřední nebo na žádost účastníka (formou dále uvedených opatřeních). Důvody

správní orgán nevydal rozhodnutí v zákonné lhůtě (§ 71) správní orgán nezahájil řízení z moci úřední ačkoliv měl je-li z okolností postupu správního orgánu zjevné, že skutečnosti uvedené v předchozích případech nastanou (např. je jasné, že lhůta nebude dodržena) ÚKOL: Vyhledejte v správním řádu příslušné ustanovení vztahující se k problematice ochrana před nečinností. Typy opatření nadřízeným orgánem v souvislosti s nečinností

přikázání nápravy z titulu postavení nadřízeného převezme sám věc usnesením (atrakce) pověří jiný podřízený správní orgán (delegace) ve formě usnesení (nemůže tak učinit v případě samosprávy) sám správní orgán upozorní, že nestihne lhůtu, odvolací orgán jedná např. tak, že přiměřeně prodlouží lhůtu přichází zde také v úvahu (ze strany účastníka řízení) postup podle zákona o soudním řízení správním (soud potom může rozhodnout "aby činil")

Dožádání - postup Dožádání zakládá příslušnost k provedení dožádaných úkonů a i úkonů, které zajišťují účel dožádání (výslech svědka). 1. Příslušný správní orgán může usnesením dožádat podřízený nebo nadřízený správní orgán, anebo jiný věcně příslušný správní orgán o provedení úkonu, který by sám mohl provést jen s obtížemi nebo s neúčelnými náklady anebo který by nemohl provést vůbec. Toto usnesení se doručuje pouze dožádanému správnímu orgánu a nelze se proti němu odvolat. 2. Dožádaný správní orgán provede úkon bez zbytečného odkladu. Pokud nelze provést úkon bezodkladně, provede ho tento orgán ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení dožádání. V případě, že nemůže lhůtu dodržet, může jemu nadřízený správní orgán na jeho návrh lhůtu prodloužit o dobu nezbytně nutnou. 3. Pokud by dožádání bylo v rozporu s právními předpisy, dožádaný správní orgán usnesením, které se pouze poznamená do spisu, odmítne úkon provést a vyrozumí o tom dožadující správní orgán. Dožádaný správní orgán, který není ve vztahu podřízenosti k orgánu dožadujícímu, může odmítnout provedení úkonu též proto, že by jeho provedení vážně ohrozilo plnění jeho vlastních úkolů, nebo proto, že provedení dožádání by vyžadovalo vynaložení neúměrných nákladů. Provedení dožádání lze přitom odmítnout jen s předchozím souhlasem jemu nadřízeného orgánu.

Strana 23

© Phare CZ 0209-02-01-005


V důsledku dožádání dochází ke změně příslušnosti provést jednotlivé procesní úkony při zajišťování podkladů pro rozhodnutí. Dožádaný správní úřad má postavení dotčeného orgánu (viz dále)

Vyloučení pro podjatost Správní orgán musí být při projednávání a rozhodování věci, která je předmětem řízení, nezaujatý. V opačném případě by mohl rozhodnout neobjektivně a pak je na místě, aby byl z řízení vyloučen. Základní principy

Důvody důvodná pochybnost o nepodjatosti účast v řízení na jiném stupni Jakmile se o skutečnostech nasvědčující podjatosti dozví, musí účastník řízení podat námitku bezodkladně. Představený určí jiného pracovníka. Při vyloučení všech úředních osob, provede nadřízený orgán delegaci na jiný úřad. Podle příslušného ustanovení zákona o obcích platí, že skutečnosti nasvědčující vyloučení zaměstnance obce zařazeného do obecního úřadu z projednávání a rozhodování věci ve správním řízení se oznamují vedoucímu odboru obecního úřadu, kde není zřízen starostovi. Jde –li o vyloučení vedoucího odboru oznamují se tajemníkovi obecního úřadu, kde nepůsobí tajemník, starostovi. U člena komise nebo zvláštního orgánu se oznámení činí starostovi. ÚKOL: Vysvětlete: Pracovník dělá záznam nebo opis textu během správního řízení. Bude se ho týkat ustanovení o vyloučení pracovníka?

Shrnutí Správním řízením rozumíme právem upravený postup správních orgánů při rozhodování o právních poměrech účastníků řízení na všech úsecích státní správy a samosprávy. Základním pramenem obecné úpravy správního řízení je zákon č. 500/ 2004 Sb. o správním řízení – správní řád. Pro řádné fungování správního procesu jsou důležitá základní zásady (pravidla, principy) správního řízení, jimiž se české správní právo procesní řídí. Zákon se vztahuje na řízení před správními orgány. Řízení před správními orgány je veřejnoprávní činnost správních úřadů. Působnost správního řádu vymezuje okruh věcí, při jejichž rozhodování se postupuje podle správního řádu. Lze ji vymezit jednak pozitivně, jednak negativně. Ve správním řízení může být věc rozhodnuta pouze orgánem, který je na základě zákona k jejímu vyřízení určen, tj. musí být k rozhodnutí o věci příslušný. V rámci správního řízení se rozlišuje příslušnost: věcná je vyjádřením vztahu určitého správního orgánu k věci, o které se má rozhodovat. Může ji vyřizovat jen příslušný správní orgán, místní - bude určována zejména podle místa činnosti, místa, kde se nachází nemovitost a funkční - bývá rozlišována především u obcí a krajů a souvisí s jejich vnitřním členění. V rámci této příslušnosti jde o určení konkrétního orgánu ( věcně i místně příslušného správního úřadu), který bude řízení konat (např. určitý odbor krajského úřadu podle organizačního řádu ). Delegace = správní řád řeší další možnosti změny příslušnosti. Atrakce = nadřízený správní orgán může věc usnesením převzít místo podřízeného správního orgánu a rozhodnout jako správní orgán nižšího stupně v určitých případech. To platí i v případě ochrany před nečinností, provádí ji nadřízený správní orgán a to buď z moci úřední nebo na žádost účastníka. Dožádání zakládá příslušnost k provedení dožádaných úkonů a i úkonů, které zajišťují účel dožádání.

Strana 24

© Phare CZ 0209-02-01-005


Správní orgán musí být při projednávání a rozhodování věci, která je předmětem řízení, nezaujatý. V opačném případě by mohl rozhodnout neobjektivně a pak je na místě, aby byl z řízení vyloučen.

Kontrolní otázky 1. Co rozumíte pod pojmem správní řízení? 2. Vyjmenujte nejdůležitější zásady správního řízení a charakterizujte tyto zásady: zásada součinnosti, objektivní pravdy, dobré správy. 3. Co rozumíte působností správního řádu? Vysvětlete pojem pozitivní a negativní působnost. 4. Jakou příslušnost správních orgánů zná správní řád? Vysvětlete rozdíly. 5. Kdy hovoříme o změně příslušnosti? 6. Kdy může dojít k postoupení věci? 7. Kdy hovoříme o atrakci a co je to delegace? Vysvětlete! 8. Kdo provádí ochranu před nečinností, z jakých důvodů a jakými opatřeními?

Strana 25

© Phare CZ 0209-02-01-005


3. Vedení řízení a úkony správních orgánů Cíl

Po prostudování této kapitoly budete schopni: definovat úkony správního orgánu v rámci vedení řízení vysvětlit, co je to spis a kdo má právo do něj nahlížet popsat jednotlivé druhy doručování, uložení popsat doručování fyzickým a právnickým osobám a jejich rozdíly definovat právní důsledky v případě překážek při doručování vysvětlit doručování veřejnou vyhláškou vysvětlit význam úřední desky Klíčová slova

úřední osoba, spis, utajované skutečnosti, povinnost mlčenlivosti, doručování, doručování do vlastních rukou, doručenka, dodejka, překážky při doručování, právní důsledky, veřejná vyhláška, úřední deska, uložení Další materiály ke studiu


zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách Předpokládaná doba studia

3 hodiny

Případová studie Než začnete studovat třetí kapitolu zkuste samostatně pracovat s právním předpisem. Vezměte si správní řád a najděte v něm ustanovení, o nichž se domníváte, že jsou v nich obsaženy tyto základní zásady správního řízení: Zásada rychlosti řízení a procesní ekonomie Zásada subsidiarity Zásada součinnosti

Vedení řízení Jednotlivé úkony v řízení se činí písemně (zákon může stanovit jinak pokud to nevylučuje povaha věci). Jednotlivá sdělení v průběhu řízení lze však vůči přítomnému účastníku řízení učinit ústně, ale to jen v případě, že na písemné formě netrvá ( záznam o tom, že některé úkony nejsou v písemné formě se učiní do spisu). Úkony správního orgánu v řízení provádějí úřední osoby. Vedením řízení se rozumí úkony správního úřadu a úkony dotčeného orgánu, případně orgánu, u kterého se jen sepisuje podání. Úřední osoba

Strana 26

© Phare CZ 0209-02-01-005


= každá osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu. Jsou to osoby oprávněné k tomu podle vnitřních předpisů správního orgánu nebo pověřené vedoucím správního orgánu. Ve vlastním řízení je povinností těchto úředních osob zachovávat mlčenlivost ( pokud zákon nestanoví jinak). Obecně k tomuto platí, že o tom, kdo je v dané věci oprávněnou úřední osobou se provede záznam do spisu a správní orgán o tom účastníka řízení na požádání informuje.

Případová studie Stavební úřad ve Šlapanicích rozhodl o vyklizení stavby podle § 96 stavebního zákona a rozhodnutí neprodleně oznámil účastníkovi řízení ústně. Účastník na místě prohlásil: „Už mi nic neposílejte, stejně to k ničemu není!“ Stavební úřad tedy rozhodnutí účastníkovi nedoručil. Řešil stavební úřad situaci správně? Své tvrzení zdůvodněte po použití následující pomůcky: Správní řád - § 67 odst. 2 – Rozhodnutí se vyhotovuje v písemné formě. Den doručení rozhodnutí je dnem jeho oznámení. Účastníku řízení, který je přítomen se však může rozhodnutí oznámit ústním vyhlášením; den ústního vyhlášení rozhodnutí je dnem oznámení rozhodnutí, jen pokud se přítomný účastník řízení vzdal nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Stavební zákon § 96 odst. 1 – Je-li stavba v takovém stavu, že bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví osob, nařídí stavební úřad uživatelům stavby její vyklizení; odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. § 96 odst. 2 – Rozhodnutí o vyklizení stavby podle odst. 1 lze oznámit ústně; písemné vyhotovení tohoto rozhodnutí musí být doručeno neprodleně (obecně tuto situaci upravuje i správní řád).

Klíč Stavební úřad nepostupoval správně, neboť si neuvědomil, že zvláštní úprava správního procesu obsažená ve speciálních předpisech má přednost před úpravou obecnou obsaženou ve správním řádu. Byl tedy povinen postupovat přednostně podle stavebního zákona a písemné vyhotovení rozhodnutí po ústním vyhlášení účastníkovi řízení neprodleně doručit, přestože stavebník se jeho doručení výslovně vzdal.

Jednací jazyk K této části zákona lze zdůraznit především: jednacím jazykem je čeština, pro účastníky řízení též slovenština každý má právo na tlumočníka správní orgán ve formě usnesení ustanoví tlumočníka, resp. prostředníka osobám zrakově a sluchově postiženým ( toto ustanovení je obecné, zákon může stanovit jinak) správní orgán může udělit souhlas k předkládání písemností i v jiném jazyce (souhlas ostatních účastníků řízení)

Spis V každé věci se zakládá spis, který musí být označen spisovou značkou. Tvoří zejména podání, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení rozhodnutí a další písemnosti, které se vztahují k dané věci. Přílohou spisu jsou zejména důkazní prostředky, obrazové a zvukové záznamy a záznamy na elektronických médiích. Platí povinnost, že spis musí obsahovat soupis všech svých součástí, včetně příloh s určením data, kdy byly do něj vloženy. Pokud se dožádané spisy zasílají v poštovní zásilce, musí odesílající správní orgán zvolit takovou poštovní službu, která zahrnuje stvrzení podání a dodání poštovní zásilky. Částí spisu týkající se utajovaných skutečností podle příslušných zvláštních zákonů, příp. spisy týkající se kolektivního rozhodování se uchovávají odděleně mimo spis. Především zákon o archivnictví a spisové službě stanoví podmínky jeho uchovávání.

Strana 27

© Phare CZ 0209-02-01-005


Pravidla zakládání a vedení spisu stanoví obecně tento zákon, v podrobnostech příslušná vyhláška Ministerstva vnitra.

Utajované skutečnosti Utajované skutečnosti jsou skutečnosti, uvedené v seznamech utajovaných skutečností, které vydává vláda svým nařízením. Tvoří určité údaje, data či informace, neoprávněné nakládání s nimi by mohlo způsobit újmu zájmům ČR nebo zájmům, k jejichž ochraně se ČR zavázala, nebo by mohlo být pro tyto zájmy nevýhodné. Oblast obranyschopnosti a bezpečnosti ČR, chemických a jaderných zařízení … Nahlížení do spisu

Právo nahlížet do spisu a pořizovat z něj výpisy mají účastníci řízení a jejich zástupci a to i v případě, že je rozhodnutí ve věci již v právní moci. Jiným osobám umožní správní orgán nahlédnout do spisu, prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod (tímto však nesmí být porušeno právo účastníka nebo dotčené osoby). S právem do spisu nahlédnout je spojeno i právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo části. Zákon ukládá jak správní orgán postupuje vůči nevidomým osobám (spis přečte případně pořídí zvukový záznam). O odepření nahlédnout do spisu vydá usnesení. Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny ty části, které obsahují utajované skutečnosti nebo skutečnosti, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti. Účastník řízení může na základě sepsaného protokolu nahlédnou do takové části spisu, pokud jim bude prováděn důkaz, přičemž tento musí být na následky porušení mlčenlivosti upozorněn.

Povinnost mlčenlivosti Osoby, které se seznámily s obsahem spisu jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděly v souvislosti se správním řízením,které nejsou veřejně známé a jejichž zveřejnění by mohlo způsobit újmu některé dotčené osobě, třetí osobě nebo zmařit účel řízení.

Řízení před kolegiálním orgánem Pokud zákon nestanoví jinak, vede řízení před kolegiálním orgánem jeho předseda nebo předsedající. Usnesení provádí předseda samostatně s výjimkou: usnesení o tom, zda osoba je či není účastníkem usnesení o zastavení řízení jakož i úkon, který není rozhodnutím Kolegiální orgán po poradě rozhodne hlasováním, přičemž usnášeníschopný je je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Protokol o hlasování podepisují všichni přítomni členové a osoba, která byla pověřena jeho sepsáním. Kolegiální orgán jedná podle jednacího řádu, v němž stanoví podrobnosti o svém způsobu jednání.

Protokol O ústním jednání a o ústním podání, výslechu svědka, výslechu znalce, provedení důkazu listinou a ohledání, pokud jsou prováděny mimo ústní jednání, se sepisuje protokol. To platí i o jiných úkonech souvisejících s řízením v dané věci, při nichž dochází ke styku s účastníky řízení. ( kromě protokolu lze též pořídit obrazový nebo zvukový záznam). Zákon stanoví co protokol musí obsahovat (např. místo, čas, údaje o osobách…..) Protokol podepisuje oprávněná úřední osoba, popř. osoba, která byla pověřena sepsáním protokolu, a dále všechny osoby, které se jednání nebo provedení úkonu účastnily. Jiné osoby, jichž se obsah protokolu přímo dotýká mohou bezprostředně po seznámení s protokolem podat stížnost proti jeho obsahu. Zákon také upravuje postup v případě zřejmých nesprávnostech protokolu nebo jiných chyb ( vždy s poznámkou do spisu). Účastníci řízení mohou vůči protokolu podat námitky, jiné osoby stížnost.

Doručování

Strana 28

© Phare CZ 0209-02-01-005


Doručování = postup pro podávání informací o důležitých úkonech v řízení účastníkům a dalším osobám zúčastněných na řízení. Úprava doručování má tuto činnost především zpřesnit a zefektivnit. Jedná se o možnost účastníka oznámit správnímu orgánu adresu pro doručování (urychlení řízení), možnost zmocnit třetí osobu k přebírání písemností určených do vlastních rukou a omezit četnost doručování do vlastních rukou. Podnikatelé, osoby dojíždějící do práce mimo bydliště …. Pro tyto osoby je někdy velmi obtížné osobně přebrat listovní zásilky určené do vlastních rukou, pokud by si nezvolili zmocněnce pro řízení. Písemnost = písemná forma projevu vůle, spočívající v tom, že obsah projevu je uveden na listině. Může mít formu prostou (jednoduchou), která vyžaduje písemnost projevu a podpis nebo formu úředního zápisu, který je kvalifikovanou písemnou formou.

Společná ustanovení o doručování Písemnost doručuje správní orgán, který ji vyhotovil, který tak může učinit sám. V zákonem stanovených případech může písemnosti doručit: prostřednictvím obecního úřadu prostřednictvím policejního orgánu příslušného podle místa doručení (je –li k řízení příslušný orgán obce, obecní policie) prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (např. Česká pošta) Správní orgán (bude – li chtít) zvolí takovou poštovní službu (provozovatele poštovních služeb) ze které vyplývá povinnost dodat poštovní zásilku obsahující písemnost způsobem, který je v souladu s požadavky zákona o poštovních službách nově – prostřednictvím elektronických prostředků (elektronická adresa) Zákon č. 29/2000 Sb. o poštovních službách

Z kontraktační povinnosti (uzavřené poštovní smlouvy) vyplývá, že za její dodržování se okamžikem převzetí poštovní zásilky stává České poště právní povinností. Ta je povinna poštovní zásilku převzít a poskytnout požadovanou službu právě tím způsobem, který byl uveden v jejich obchodních podmínkách. Kontraktační povinnost = povinnost uzavřít smlouvu, která může být založena zákonem (např. pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla) nebo smlouvou (na základě smlouvy o smlouvě budoucí). Je soudně vynutitelná. Do vlastních rukou se doručuje: předvolání (musí být písemné a doručuje se do vlastních rukou s dostatečným, zpravidla nejméně pětidenním předstihem rozhodnutí (účastníkům se doručuje písemné vyhotovení do vlastních rukou nebo ústním vyhlášením) písemnosti o kterých to stanoví zvláštní zákon jiné písemnosti, nařídí –li to oprávněná úřední osoba písemnost, u níž hrozí, že by mohla být vydána jiném účastníkovi řízení, který má na věci protichůdný zájem Pokud jsou tyto písemnosti na požádání adresáta doručovány jiným způsobem podle tohoto zákona, platí, že písemnost je doručena třetím dnem ode dne, kdy byla odeslána. Je–li to pro řízení nutné předloží se písemný doklad doručení, který potvrzuje, že písemnost byla doručena nebo, že poštovní zásilka obsahující písemnost byla dodána (den, kdy se tak stalo). Pokud je z postupu účastníka řízení zjevné, že mu byla zásilka doručena, není písemný doklad o doručení nebo dodání zapotřebí. Doručenka = je doklad, kdy příjemce potvrzuje převzetí písemnosti, že k doručení došlo. Má povahu veřejné listiny. Příjemce ji podepíše a doručovatel ji vrátí odesílateli.

Strana 29

© Phare CZ 0209-02-01-005


Veřejná listina = právní řád obecnou definici neobsahuje. Lze však říci, že je to jakákoliv listina vydaná správním orgánem nebo jiným orgánem k tomu oprávněným a požívající veřejné víry pokud jde o její autentičnost a pokud jde o její obsah. Obsahem veřejné víry je pak to, že se ve sféře veřejné (nejen v řízení, ale vůbec v praxi státních a jiných veřejných orgánů) předpokládá správnost listiny, pokud se nedokáže opak. Tzn. nedokazuje se správnost, dokazuje se naopak jen případná nesprávnost. Dodejka = potvrzuje převzetí poštovní zásilky s písemností, že k dodání došlo. Česká pošta má povinnost vyplývající z poštovní smlouvy zaslat správnímu orgánu dodejku se všemi údaji, které prokazují dodání poštovní zásilky. Doručování elektronickou poštou = písemnost je doručena v okamžiku, kdy převzetí potvrdí adresát elektronickým podpisem. Není –li potvrzena nejpozději následující pracovní den po odeslání a nevrátí-li se datová zpráva jako nedoručitelná, pokusí se správní orgán o její doručení znovu. V případě neúspěchu doručí písemnost, jako by adresát o doručení na elektronickou adresu nepožádal.

Doručování fyzickým osobám Písemnost se doručuje fyzickým osobám: na adresu pro doručování, kterou účastník sdělil na adresu trvalého pobytu do místo podnikání (ve věcech podnikání) na elektronickou adresu kdekoliv bude fyzická osoba zastižena mimo územní obvod správního orgánu (provádí-li doručení sám správní orgán) Doporučená zásilka do vlastních rukou jen adresátovi nebo tomu, koho adresát k přijetí zmocnil písemnou plnou mocí s úředně ověřeným podpisem (nemusí být, pokud je plná moc udělena před doručujícím orgánem). V případě zastoupení advokátem ji mohou přijmout také advokát, advokátní koncipienti nebo jiní zaměstnanci (plná moc). Plná moc = jednostranný právní úkon, kterým zmocněnec prokazuje vůči příslušným třetím osobám své oprávnění činit právní úkony za zmocnitele. Běžná doporučená zásilka (převzetí má být potvrzeno) se může doručit přímo, nebo předáním jiné vhodné osobě, která ji adresátovi předá (např. stejné bydliště, zaměstnání). Obyčejná zásilka jde o písemnost, kde se potvrzení nevyžaduje, doručí se do domovní schránky.

Doručování právnickým osobám Písemnost se doručuje právnickým osobám: na adresu pro doručování, kterou účastník řízení sdělí na adresu sídla nebo sídla organizační složky, které se řízení týká u zahraniční právnické osoby na adresu sídla její organizační složky v České republice (pokud se jí písemnost týká) na elektronickou adresu Doporučená zásilka do vlastních rukou

Strana 30

© Phare CZ 0209-02-01-005


Mohou je převzít osoby ( oprávněná osoba - jen jedna), orgány - jménem státu (vedoucí organizační složky státu nebo jím pověřený zaměstnanec), za územní samosprávný celek (ten, kdo zastupuje navenek, jeho zaměstnanec nebo člen zastupitelstva touto osobou pověřený). Oprávnění musí každý prokázat. Běžná doporučená zásilka Má-li být potvrzeno převzetí příjemcem, převezme písemnost osoba oprávněná ji převzít (potvrdí razítkem), nebo jiná osoba bydlící (působící nebo zaměstnaná ve stejném místě nebo jeho okolí), která souhlasí, že předá adresátovi poštovní zásilku s písemností. Obyčejná zásilka Pokud se potvrzení o převzetí nevyžaduje, vloží se písemnost do adresátovy domovní schránky popř. na jiné vhodné místo. Pokud se v místě sídla nebo jeho organizační složky nikdo nezdržuje nebo nebyl zastižen, může správní orgán doručit písemnost oprávněným osobám na jejich adresu.

Doručování do ciziny Pokud se adresát zdržuje v cizině (sídlo,pobyt, elektronická adresa je v cizině), lze písemnost doručit prostřednictvím poštovních služeb nebo příslušného orgánu státní správy pověřeného doručováním písemností do ciziny. Nepodaří-li se to, stanoví správní orgán opatrovníka. Opatrovník (při doručování) „Správní orgán ustanoví opatrovníka osobám neznámého pobytu nebo sídla a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat“. Více

Uložení V případě, že nebyl adresát (fyzická i právnická osoba) zastižen a písemnost nebylo možné doručit ani jiným způsobem, tak se uloží: u správního orgánu, který ji vyhotovil, nebo u obecního úřadu, nebo u provozovatele poštovních služeb Při neúspěšném doručení písemnosti je adresát vyzván (oznámení do domovní schránky) k jeho vyzvednutí ve lhůtě 15 dnů, pak se písemnost vrátí správnímu orgánu, který ji vyhotovil. Zároveň s oznámením je poučen o právních důsledcích, které by jeho případné jednání vyvolalo. Toto poučení musí obsahovat i označení správního orgánu, který písemnost odesílá a jeho adresu.

Překážky při doručování Písemnost se považuje za doručenou, jestliže ji adresát nevyzvedne (poslední den) ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena. Jestliže adresát pokus o doručení písemnosti znemožní tím, že: písemnost odmítne převzít neposkytne nezbytnou součinnost k řádnému doručení (prokázání totožnosti nebo potvrzení převzetí podpisem v dodacích dokladech a na dodejce), předá se jí poučení o právních důsledcích, které z jejího jednání vyplývají Právní důsledky = jestliže adresát doručení neumožní, písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy k neúspěšnému pokusu o doručení došlo.

Strana 31

© Phare CZ 0209-02-01-005


Doručování veřejnou vyhláškou Osobám neznámého pobytu nebo sídla, osobám, kterým se prokazatelně nedaří doručovat osobám, které nejsou známy a v dalších případech, které stanoví zákon, se doručuje veřejnou vyhláškou. Komu se doručuje tímto způsobem? osobám neznámého pobytu nebo sídla osobám, kterým se prokazatelně nedaří doručovat osobám, které nejsou známy v dalších případech, které stanoví zákon (např. řízení s velkým počtem účastníků) Jak se doručení provede? písemnost, popř. oznámení o možnosti převzetí se vyvěsí na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje na písemnosti se vyznačí den vyvěšení písemnost (oznámení) se zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup písemnost se považuje za doručenou patnáctým dnem po vyvěšení doručuje-li se ve správních obvodech několika obcí, je jejich povinností písemnost bezodkladně vyvěsit také na svých úředních deskách na dobu nejméně 15 dnů příslušníci národnostních menšin – vyhláška musí být uveřejněna též v jejich jazyce V případě, že se doručuje písemnost osobně (poštou) a zároveň veřejnou vyhláškou, je pro adresáty rozhodující, kdy jim byla písemnost doručena individuálně. O zahájení řízení lze uvědomit veřejnou vyhláškou, pokud jde o velký počet účastníků řízení. To je zahájeno uplynutím lhůty stanovené ve veřejné vyhlášce, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne vyvěšení na úřední desce. Významnou roli hraje úřední deska, kdy je třeba veřejnou vyhláškou doručit písemnost nebo oznámení v obvodech několika obcí. Právně významná je doba vyvěšení na úřední desce správního orgánu, který doručuje. Vyvěšení na úředních deskách ostatních obecních úřadů je jen pořádkové.

Úřední deska Úřední desku zřizuje každý správní orgán. Musí být nepřetržitě veřejně přístupná. Pro orgány územního samosprávného celku se zřizuje jedna. Povinností je na ní trvale zveřejnit informace o tom, kdy a kde je možno učinit osobní podání, informace o podání prostřednictvím technických prostředků a další informace stanovené zákonem. Nově se předpokládá existence úřední desky v elektronické podobě, tedy způsobem, umožňujícím dálkový přístup. Požadavek přístupnosti úřední desky po dobu 24 hodin denně odpovídá úpravě obsažené v krajském a obecním zřízení. ÚKOL: Vyhledejte ve správním řádu § 26, odst. 2 a další a vysvětlete jejich obsah.

Shrnutí Vedením řízení se rozumí úkony správního úřadu a úkony dotčeného orgánu, případně orgánu, u kterého se jen sepisuje podání. V každé věci se zakládá spis, který musí být označen spisovou značkou. Tvoří zejména podání, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení rozhodnutí a další písemnosti, které se vztahují k dané věci. Doručování = postup pro podávání informací o důležitých úkonech v řízení účastníkům a dalším osobám zúčastněných na řízení. Písemnost doručuje správní orgán, který ji vyhotovil, který tak může učinit sám. V zákonem stanovených případech může písemnosti doručit: prostřednictvím obecního úřadu, prostřednictvím policejního orgánu příslušného podle místa doručení ... Doručenka – je doklad, kdy příjemce potvrzuje převzetí písemnosti, že k doručení došlo. Má povahu veřejné listiny. Příjemce ji podepíše a doručovatel ji vrátí odesílateli.

Strana 32

© Phare CZ 0209-02-01-005


Dodejka – potvrzuje převzetí poštovní zásilky s písemností, že k dodání došlo. Doručování elektronickou poštou – písemnost je doručena v okamžiku, kdy převzetí potvrdí adresát elektronickým podpisem. Doporučená zásilka do vlastních rukou – jen adresátovi nebo tomu, koho adresát k přijetí zmocnil písemnou plnou mocí s úředně ověřeným podpisem (nemusí být, pokud je plná moc udělena před doručujícím orgánem). Běžná doporučená zásilka - (převzetí má být potvrzeno) - se může doručit přímo, nebo předáním jiné vhodné osobě, která ji adresátovi předá (např. stejné bydliště, zaměstnání). Obyčejná zásilka - jde o písemnost, kde se potvrzení nevyžaduje, doručí se do domovní schránky. Pokud se adresát zdržuje v cizině (sídlo, pobyt, elektronická adresa je v cizině), lze písemnost doručit prostřednictvím poštovních služeb nebo příslušného orgánu státní správy pověřeného doručováním písemností do ciziny. Nepodaří-li se to, stanoví správní orgán opatrovníka. Osobám neznámého pobytu nebo sídla, osobám, kterým se prokazatelně nedaří doručovat osobám, které nejsou známy a v dalších případech, které stanoví zákon, se doručuje veřejnou vyhláškou. Úřední desku zřizuje každý správní orgán. Musí být nepřetržitě veřejně přístupná. Pro orgány územního samosprávného celku se zřizuje jedna. Povinností je na ní trvale zveřejnit informace o tom, kdy a kde je možno učinit osobní podání, informace o podání prostřednictvím technických prostředků a další informace stanovené zákonem.

Kontrolní otázky 1. Co rozumíte pod pojmem vedení řízení? 2. Uveďte písemnosti, které se ve správním řádu označují jako spis. Kdo může do něj nahlížet? 3. Co je to doručování do vlastních rukou, doporučená zásilka a obyčejná zásilka? Vysvětlete doručování písemností fyzickým osobám a právnickým osobám. 4. Proč a kdy se využívá doručování veřejnou vyhláškou? 5. Co znamená uložení písemnosti? 6. Kdy se písemnost považuje za doručenou a co znamená překážka při doručování? 7. Co je to úřední deska a jaký má význam?

Strana 33

© Phare CZ 0209-02-01-005


4. Účastníci řízení a zastupování Cíl

Po prostudování této kapitoly budete schopni: vysvětlit, kdo je účastníkem řízení charakterizovat dotčené orgány definovat procesní způsobilost vysvětlit zákonné zastupování, zastoupení na základě zákona opatrovnictví a na základě plné moci definovat pojem společný zmocněnec a společný zástupce popsat úkony účastníků a podání jako úkon směřující vůči správnímu orgánu definovat pojmy počítání času a navrácení na předešlý stav vysvětlit postup před zahájením řízení popsat pojmy vysvětlení, zajištění důkazu, předběžná informace a odložení věci Klíčová slova

účastníci řízení, dotčené osoby, spory o účastenství, dotčené orgány, procesní způsobilost, zastoupení, zákon o opatrovnictví, zákonné zastoupení, opatrovník, zastoupení na základě plné moci, zmocněnec, společný zmocněnec, společný zástupce, podání, lhůty, navrácení v předešlý stav, prominutí, vysvětlení, rozsah nutných důkazů, pořádková pokuta, zajištění důkazů, předběžná informace, odložení věci Další materiály ke studiu

Ústava ČR Listina základních práv a svobod Občanský zákoník Zákon o rodině Požadované předběžné znalosti


3 hodiny

Případová studie Novou kapitolu začneme zopakováním si příslušnosti správního orgánu. Pan J. bydlí v Pelhřimově, ale má v obci Babice rekreační chalupu a chystá se na ní zahájit rozsáhlé udržovací práce. Podal si žádost o stavební povolení u stavebního úřadu ve Šlapanicích, ale hned požádal, aby tento orgán věc postoupil stavebnímu úřadu v Pelhřimově, protože „tam bydlím a tudíž se tam přes pracovní dny zdržují a tak bude jistě hospodárnější a daleko rychlejší, abych při vyřizování věcí kolem stavby nemusel jezdit 150 km do Brna a zase zpátky“. Zdůvodněte svoji odpověď!

Klíč Ne, nelze, protože by došlo k porušení stanovených zásad pro určení místní příslušnosti správního orgánu.

Strana 34

© Phare CZ 0209-02-01-005


Pojem místní příslušnost už znáte? Městský úřad v Chropyni a Městský úřad v Kojetíně se dostaly ve věci ochrany životního prostředí do sporu o místní příslušnost. Kdo jej bude řešit? Podle zákona – správní orgán vyššího stupně jim nejblíže nadřízený. Takže: Chropyně spadá pod Krajský úřad Zlín, Kojetín pod Krajský úřad Olomouc. Spor by tedy mohl řešit společně nadřízený krajský úřad. Jenže: Chropyně patří do zlínského kraje, zatímco Kojetín do olomouckého kraje. Spor tedy bude řešit Ministerstvo životního prostředí.

Účastníci řízení Jsou : ti, o jejichž právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech má být jednáno (neopominutelní účastníci). Jsou to: v řízení zahajovaném na žádost – osoby , které žádají aby o jejich právním vztahu bylo jednáno v řízení zahajovaném z moci úřední – dotčené osoby, vůči nimž bylo správní řízení zahájeno a o jejichž právních poměrech má správní orgán rozhodovat ve sporném řízení – navrhovatel a odpůrce ti, jejichž práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být rozhodnutím přímo dotčeny (vedlejší účastníci) jde o další dotčené osoby, které mohou být (vedle výše uvedených), dalšími účastníky řízení a to v případě jejich společných práv nebo povinností s žadatelem komu zvláštní právní předpis takové postavení přiznává. Zvláštní zákony mohou okruh účastníků nad rámec obecného vymezení rozšířit, ale i zúžit nebo dokonce účastníky vymezit jinak. o tom, zda osoba je či není účastníkem řízení vydá správní orgán usnesení (je možné se proti němu odvolat). Oznamuje se pouze tomu o jehož účasti bylo v řízení rozhodováno a ostatní účastníci se o něm jen vyrozumí V případě, že správní orgán zjistí, že účastníkem řízení může být další osoba, je povinen ji k řízení přibrat. Začne s touto osobou jednat jako s účastníkem řízení, provede nutné procesní úkony, a nového účastníka řízení seznámí s dosavadním průběhem řízení. Správní orgán zjistil, že účastníkovi řízení není možné písemnost doručit do vlastních rukou, nebo ť se v místě doručení nezdržuje, protože je dlouhodobě hospitalizován. Písemnost však chtěla převzít jeho manželka, protože i ona je účastníkem řízení. Bylo by možné takto situaci řešit?

Spory o účastenství Jestliže osoba, o níž bylo rozhodnuto, že není účastníkem podala proti usnesení odvolání, jemuž bylo vyhověno a mezitím zmeškala úkon, který by jako účastník mohla učinit, je oprávněna tento úkon učinit do 15 dnů od oznámení rozhodnutí.

Dotčené orgány Dotčené orgány jsou: orgány, o kterých to stanoví zvláštní zákon správní orgány a jiné osoby veřejné moci, příslušné k vydání závazného stanoviska nebo vyjádření, které je podkladem rozhodnutí správního orgánu za dotčený orgán se považují též územní samosprávné celky, týká-li se řízení jejich práva na samosprávu Dotčené orgány mají právo podat podnět k zahájení přezkumného řízení. Při řešení rozporu mezi správním orgánem, který vede řízení a správními orgány, které jsou dotčenými orgány a také i mezi dotčenými orgány navzájem, pokud by šlo o řešení otázky, jež je předmětem rozhodování, postupuje se přiměření podle ustanovení o řešení sporu o příslušnost.

Strana 35

© Phare CZ 0209-02-01-005


Zastupování Způsobilost účastníka řízení Zastoupení na základě zákona o opatrovnictví Zastoupení na základě plné moci Úkony jménem právnické osoby Společný zmocněnec a společný zástupce

Způsobilost účastníka řízení Účastník řízení musí být: způsobilý k tomu, aby měl práva a povinnosti (i malé dítě je nositelem práv a povinností a tudíž je účastníkem správního řízení) způsobilý k tomu, aby mohl samostatně jednat (malé dítě je sice způsobilé být účastníkem řízení, ale není způsobilé v řízení jednat, tzn. svými vlastními úkony nabývat procesní práva a brát na sebe procesní povinnosti): u fyzické osoby je základním předpokladem úplné procesní způsobilosti dosažení určitého věku. Tuto způsobilost však nemají vůbec nebo ji mají jen částečně osoby, které soud rozsudkem této způsobilosti zbavil, nebo ji omezil u právnické osoby vzniká za podmínek stanovených ve zvláštním právním předpisu, např. osoby, které se zapisují do obchodního rejstříku, nabývají procesní způsobilosti ode dne účinnosti zápisu (zákon může stanovit jinak). V téže věci může za právnickou osobu současně činit úkony jen jedna osoba. Jménem státu je to organizační složka státu, za územně samosprávný celek, ten, který ho zastupuje navenek (např. starosta obce). Každý kdo činí tyto úkony musí prokázat své oprávnění zástupcem účastníka je zákonný zástupce, opatrovník, nebo zmocněnec. Zástupcem účastníků, jejichž zájmy si neodporují může být i společný zmocněnec Správní orgán může dát příležitost k vyjádření v průběhu řízení i procesně nezpůsobilé osobě. Stejně tak může učinit v případě nezletilých dětí (pokud jsou schopny formulovat svůj názor).

Zastoupení na základě zákona o opatrovnictví V rozsahu, v jakém účastník nemá procesní způsobilost, musí být zastupován zákonným zástupcem (jde o rodiče a osobu na roveň rodiče postavenou – osvojitel). Pokud zákonného zástupce nemá, nebo ho nemůže zastupovat, ustanoví mu správní orgán opatrovníka. Učiní tak dále: osobám, kterým brání jiná právní překážka, aby v řízení samy činily úkony, jestliže si nezvolily zmocněnce právnické osobě, která nemá orgán způsobilý za ni jednat, popř. jemuž lze doručovat, popř. je-li v jiném řízení předmětem sporu, kdo tímto orgánem právnické osoby osobám neznámého pobytu nebo sídla a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat osobám, které nejsou známy osobám zvlášť těžce zdravotně postiženým, s nimiž se nelze dorozumět ani prostřednictvím tlumočníka nebo prostředníka osobám stiženým přechodnou duševní poruchou, která jim brání samostatně v řízení jednat, je-li to nezbytné k hájení jejich práv, v těchto případech správní orgán rozhoduje na základě odborného lékařského posudku účastníkům, kterým se nepodařilo oznámit zahájení řízení z moci úřední účastníkům, o nichž tak stanoví zvláštní zákon Nejde-li o účastníka, kterému má být v řízení uložena povinnost nebo odňato právo, správní orgán opatrovníka osobám neznámým nebo neznámého pobytu a osobám, kterým se prokazatelně nedaří doručovat neustanoví a těmto účastníkům doručuje veřejnou vyhláškou. Procesní způsobilost je jednou z podmínek řízení, jejíž nedostatek nelze odstranit. Je to způsobilost činit procesní úkony a to buď

Strana 36

© Phare CZ 0209-02-01-005


samostatně nebo prostřednictvím zástupce (např. zákonný zástupce). Zákonné zastoupení = zastoupení vzniklé přímo e zákona, nebo zastoupení zřízené rozhodnutím státního orgánu = opatrovnictví. Opatrovník = je jím řešena ochrana zájmů osoby, která nedokáže své zájmy hájit v potřebné míře sama a u které tuto ochranu neřeší zastoupení vzniklé přímo ze zákona. Opatrovníkem správní orgán ustanoví toho, u koho je osoba, jíž se opatrovník ustanovuje, v péči, anebo jinou vhodnou osobu. Tato osoba je povinna funkci opatrovníka přijmout, pokud jí v tom nebrání závažné důvody. Opatrovníkem nelze ustanovit osobu, o níž lze mít důvodně za to, že má takový zájem na výsledku řízení, který odůvodňuje obavu, že nebude řádně hájit zájmy opatrovance. O ustanovení opatrovníka rozhoduje správní orgán usnesením. To se oznamuje pouze tomu, kdo je ustanovován opatrovníkem, a nevylučuje-li to povaha věci nebo stav opatrovance, který způsobuje, že opatrovanec by nebyl schopen vnímat obsah usnesení, též opatrovanci. Nedbá-li opatrovník o ochranu práv nebo zájmů opatrovance nebo lze-li mít důvodně za to, že opatrovník má takový zájem na výsledku řízení, který odůvodňuje obavu, že nebude řádně hájit zájmy opatrovance, správní orgán usnesením zruší předchozí ustanovení opatrovníka a ustanoví opatrovníkem někoho jiného. Funkce opatrovníka zaniká: jakmile zastoupený začal být zastupován zákonným zástupcem nebo nabyl procesní způsobilosti pominuly důvody, pro něž byl opatrovník ustanoven (tuto skutečnost správní orgán poznamená do spisu, jakmile se o ní dozví, v pochybnosti rozhodne usnesením, které se oznamuje pouze opatrovníkovi a opatrovanci nebo jeho zákonnému zástupci)

Zastoupení na základě plné moci Právem účastníka je možnost zvolit si k zastupování na základě písemné plné moci zmocněnce. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce. Zmocněnec prokazuje vůči příslušným třetím osobám své oprávnění činit právní úkony za zmocnitele na základě plné moci. Rozsah zmocněncových oprávnění je nutno uvést v písemném zmocnění, které nemusí mít obecně zvláštní právní formu. Plná moc = jednostranný právní úkon, kterým zastoupený (zmocnitel) dává třetím osobám na vědomí, že zvolený zástupce (zmocněnec) je oprávněn za něj jednat a v jakém rozsahu (zastoupení). Plná moc osvědčuje, že mezi zastoupeným a zástupcem existuje právní vztah zastoupení. Zmocnění může být uděleno: k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení pro celé řízení pro neurčitý počet řízení, které se týká určitého předmětu, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu (v tomto případě musí být úředně ověřen podpis zmocnitele) v jiném rozsahu na základě zvláštního zákona S výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat, doručují se písemnosti pouze zástupci. Doručení zastoupenému nemá účinky pro běh lhůt, nestanoví-li zákon jinak. Dotčená osoba si může zvolit zástupce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Tu lze udělit i ústně do protokolu. Zástupce vystupuje v řízení jménem zastoupeného (přímé zastoupení). Z úkonů zástupce vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Stanoví – li tak zákon, vystupuje zástupce jménem svým (nepřímá zastoupení).

Strana 37

© Phare CZ 0209-02-01-005


Úkony jménem právnické osoby Jménem právnické osoby je úkony oprávněn činit: ten, kdo je podle předpisů soukromého práva statutárním orgánem právnické osoby, nebo ten, kdo je oprávněn jednat v právních vztazích za osobu veřejného práva ten kdo je jako zaměstnanec k takovému jednání oprávněn podle vnitřních předpisů nebo své pracovní náplně a prokáže se správním orgánu písemným potvrzením, vydaným statutárním orgánem zvolený zástupce Ve prospěch založené nebo zřízené právnické osoby činí úkony zakladatelé nebo zřizovatelé.

Společný zmocněnec a společný zástupce V řízeních, v nichž více účastníků uplatňuje shodný zájem, může k usnadnění průběhu řízení správní orgán vyzvat tyto účastníky, aby si v přiměřené lhůtě zvolili společného zmocněnce (mohou tak učinit i bez výzvy). Pokud si účastníci společného zmocněnce na výzvu správního orgánu nezvolí a pokud v souvislosti s tím lze očekávat vznik průtahů v řízení, může správní orgán usnesením ustanovit některého z účastníků, který je fyzickou osobou, společným zástupcem.

Úkony účastníků 1. Nestanoví-li zákon jinak, jsou účastníci řízení oprávněni předkládat návrhy (např. důkazy) po celou dobu řízení (správní orgán může usnesením prohlásit do kdy mohou účastníci řízení předkládat své návrhy – koncentrační zásada). 2. Nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Jedná se o základní procesní právo - upřednostňuje se i např. před obchodním tajemstvím. Specielní úprava – zvláštní řízení, zná dokonce možnost vyvěšení konceptu rozhodnutí. 3. Podání je úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu. Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno (podáním může být také např. odvolání). Z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci jako místo podnikání, popř. jinou adresu pro doručování. Nemá-li podání předepsané náležitosti, nebo má jiné vady, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit, nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.

Případová studie Dne 8. 4. se k příslušnému správnímu orgánu dostavil občan P.P. s písemným podáním. Správní orgán zjistil, že podání nemá předepsané náležitosti a proto vyzval pana P. P., aby nedostatky odstranil do 18. 4. Ten nedostatky odstranil 15. 4. Správní orgán pak vyrozuměl ostatní účastníky řízení, že dne 15. 4. bylo ve věci zahájeno správní řízení. Postupoval správní orgán správně?

Klíč Správní orgán nepostupoval správně. I vadným návrhem je řízení zahájeno, pokud je podáno u příslušného správního orgánu. Vzhledem k tomu, že správní orgán byl věcně i místně příslušný a zjistil vady podání, které nemohly být odstraněny na místě, správně vyzval k odstranění nedostatků a to ve stanovené lhůtě. Měl však současně rozhodnout o přerušení řízení a po odstranění nedostatků v řízení pokračovat.

Strana 38

© Phare CZ 0209-02-01-005


Forma podání Forma podání: písemně ústně do protokolu v elektronické podobě, podepsané zaručeným elektronickým podpisem pomocí jiných technických prostředků ( dálnopisu, faxu, pomocí veřejné datové sítě bez použití zaručeného elektronického podpisu) za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno Podání se činí u správního orgánu, který je věcně a místně příslušný. Platí přitom, že je učiněno dnem, kdy tomuto orgánu došlo. Správní orgán, který není věcně nebo místně příslušný, převezme od účastníka písemné podání a zároveň si vyžádá předložení listiny, pokud by hrozilo její zničení. Správní řád řeší situaci, kdy správní orgán není schopen zajistit přijímání podání v elektronické podobě tak, že jeho zabezpečení se provede uzavřením veřejnoprávní smlouvy mezi tímto správním orgánem a obcí s rozšířenou působností ( resp. krajský úřad určitou obec pověří obec pověří).

Lhůty a počítání času Lhůty k provedení úkonu Počítání času Navrácení v předešlý stav

Lhůty k provedení úkonu Je-li to nutné, má správní orgán právo stanovit účastníkovi řízení přiměřenou lhůtu k provedení úkonu, pokud ji nestanoví zákon (např. 5 dnů pro doplnění elektronického podání). Lhůtu určenou správním orgánem může na žádost účastníka řízení správní orgán prodloužit (nikoliv zkrátit).

Počítání času Pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno lhůtou podle zákona potom platí že: do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty (to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin) V pochybnostech se za počátek lhůty považuje den následující po dni, o němž je jisto, že skutečnost rozhodující pro počátek běhu lhůty již nastala. Rozhodnutí ve věci bylo účastníkovi řízení doručeno 6. září. Patnáctidenní lhůta pro odvolání proti rozhodnutí začne běžet dnem 7. září a končí 21. září (do 24 hod.). lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty (není-li v měsíci takový den, končí lhůta jeho posledním dnem Správní orgán rozhodl uložit účastníkovi řízení pořádkovou pokutu, kterou je povinen zaplatit do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí.. Rozhodnutí nabylo právní moci 31. března. Poslední den lhůty by tedy měl připadnout na 31. dubna, protože však takový den v měsíci dubnu není, končí lhůta 30. dubna. připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den ( to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin). Rozhodnutí ve věci bylo účastníkovi řízení doručeno 7. prosince. Patnáctidenní lhůta pro odvolání proti rozhodnutí začne běžet dnem 8. prosince a končí 22. prosince. Ale to je sobota. Přesune se tedy na nebližší

Strana 39

© Phare CZ 0209-02-01-005


pracovní den, to by mělo být pondělí, což je 24. prosinec a tudíž svátek. V úterý a ve středu jsou další dva dny svátky (vánoční). Konec lhůty se přesouvá až na čtvrtek 27. prosince, který je nejbližším pracovním dnem. je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu, anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu držiteli poštovní licence (případně osobě se stejným postavením v jiném státě) V případě, že účastník nemůže z vážných důvodů učinit podání u věcně a místně příslušného správního orgánu, stačí podání ve lhůtě u orgánu vyššího (ten věc bezodkladně postoupí příslušnému). V pochybnostech se lhůta považuje za zachovanou, dokud se neprokáže opak.

Případová studie Krajský úřad převzal vyřízení věci, ke které byl příslušný obecní úřad s tím, že jedná v rámci opatření proti nečinnosti, neboť případ je příliš složitý a účastník řízení žádá, aby v rámci zásady rychlosti řízení a procesní ekonomie věc převzal krajský úřad. Byl postup krajského úřadu v rámci uvedeného ustanovení (opatření proti nečinnosti) správního řádu správný? Vyhledejte příslušné ustanovení ve správním řádu a vysvětlete ho.

Klíč V obecné rovině postup krajského úřadu nebyl správný, protože vůbec nepostupoval za podmínek podle správního řádu (opatření proti nečinnosti). POZOR! např. v řízení stavebním – podle zvláštních právních předpisů by tento postup možný byl.

Navrácení v předešlý stav V tomto případě jde o situaci kdy správní orgán promine zmeškání úkonu, který je třeba provést nejpozději při ústním jednání nebo v určité lhůtě. Platí to také tehdy jde-li o povolení zpětvzetí nebo změnu obsahu podání, které by jinak nebylo možné učinit. Správní orgán tak může učinit: zmeškal-li účastník provedení úkonu ze závažných důvodů bez svého zavinění požádal o prominutí do 15 dnů ode dne, kdy překážka zmeškání pominula ve stejné lhůtě učinil úkon, který zmeškal ode dne, kdy měl být úkon učiněn, neuplynul rok Správní orgán může požádání o prominutí zmeškání úkonu přiznat odkladný účinek (za předpokladu, že podateli hrozí vážná újma). Správní orgán naopak zmeškání úkonu nepromine v případě kdyby došlo tímto povolením k větší ujmě u práv nabytých v dobré víře. O prominutí zmeškané lhůty rozhodne správní orgán usnesením. Zpětvzetí nebo změna obsahu podání správní orgán povolí opět jen v případě hrozící vážné újmy podateli

Postup před zahájením řízení Přijímání podnětů k zahájení řízení Vysvětlení

Strana 40

© Phare CZ 0209-02-01-005


Zajištění důkazu Předběžná informace Odložení věci

Přijímání podnětů k zahájení řízení Toto ustanovení zákona precizuje postup, resp. stanoví povinnost správního orgánu přijímat podněty k tomu, aby bylo řízení zahájeno z moci úřední (tato úprava je podobná trestnímu oznámení). Pokud o to ten kdo podal podnět, požádá, je správní orgán povinen sdělit mu ve lhůtě 30 dnů že řízení zahájil, nebo naopak, že neshledal důvody k jeho zahájení (nebo že jej postoupil jinému orgánu).

Vysvětlení ke zjištění, zda je důvod k zahájení řízení Tento institut umožňuje správnímu orgánu, ještě před zahájením řízení, jakýmsi způsobem prověřit podnět. k určení rozsahu nutných důkazů Zde se jedná o případně jiná zjištění pokud rozhodné skutečnosti nemůže zjistit jiným úředním postupem. Zajišťovacími prostředky při opatřování vysvětlení jsou „ předvolání a předvedení. Bezdůvodné odmítnutí vysvětlení může být sankcionováno pořádkovou pokutou až do výše 5 000,- Kč. O podání vysvětlení se pořizuje záznam, který nelze použít jako důkazní prostředek. Pořádková pokuta = pořádková sankce, jejímž uložením správní orgán nutí povinnou osobu k jejímu řádnému plnění. Uložení sankce není povinností, nýbrž právem správního orgánu. Důkazní prostředky = všechny prostředky, jimiž lze v procesu dokazování zjistit stav věci. Např. svědecká výpověď, zprávy a vyjádření orgánů a právnických osob, výslech účastníků, záznamy, listiny ...

Zajištění důkazu Samotný název této části ukazuje jaký další zajišťovací prostředek zákonodárce pro zajištění důkazu zvolil. Před zahájením řízení lze totiž z moci úřední, nebo na požádání toho, kdo by byl účastníkem řízení, zajistit důkaz, je-li důvodná obava, že později jej nebude možno provést vůbec nebo jen s velkými obtížemi. Důležité je ovšem v tomto případě, že provedení tohoto důkazu může podstatně ovlivnit vlastní správní řízení. O zajištění důkazu vydá správní orgán usnesení, které se oznamuje osobám, jichž se přímo dotýká, hrozí-li nebezpečí z prodlení, je možné usnesení oznámit i dodatečně . To neplatí pro osoby, které musí při provádění úkonů poskytovat osobní součinnost. K zajištění důkazu se vydává usnesení. O zajištění důkazu se sepisuje protokol, který potom následně slouží jako důkaz listinou.

Předběžná informace Tento instrument nastupuje především v případech, stanoví-li tak zvláštní zákon. Znamená, že každý může požadovat od správního orgánu (např. o podmínkách vyhovění žádosti nebo podle jakých hledisek bude postupování aby žádost byla úspěšná), který je příslušný vydat rozhodnutí nebo podmiňující úkon, aby mu v písemné formě poskytl předběžnou informaci o tom: zda lze určitý záměr uskutečnit jen za předpokladu vydání rozhodnutí nebo podmiňujícího úkonu podle jakých hledisek bude posuzovat žádost o vydání rozhodnutí nebo podmiňujícího úkonu, popř. za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět

Strana 41

© Phare CZ 0209-02-01-005


Předběžnou informaci lze požadovat i po zahájení řízení, přičemž dobu její platnosti může správní orgán omezit (obecně platí, že pozbývá platnosti při změně okolnosti). Správní orgán tuto informaci poskytne v písemné formě, přičemž tato nemá charakter správního rozhodnutí.

Odložení věci Správní orgán, aniž by zahájil správní řízení, ve formě usnesení odloží věc v případě že: vůči němu byl učiněn úkon, který zjevně není žádostí nebo z něj nelze zjistit kdo jej učinil (např. anonymní podání, nebo má základní vady, nebo nemá vůbec charakter žádosti) bylo učiněno podání, k jehož vyřízení není věcně příslušný žádný správní orgán ( např. nepatří do sféry veřejné správy, ale do soudní), zvláštní zákon může zákon důvody odložení věci upravit jinak

Shrnutí Účastníci řízení jsou ti, o jejichž právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech má být v řízení na žádost jednáno, ti, jejichž práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ... Dotčené orgány: orgány, o kterých to stanoví zvláštní zákon, správní orgány a jiné osoby veřejné moci, příslušné k vydání závazného stanoviska nebo vyjádření, které je podkladem rozhodnutí správního orgánu a také územní samosprávné celky, týká-li se řízení jejich práva na samosprávu. Účastník řízení musí být způsobilý k tomu, aby měl práva a povinnosti, způsobilý k tomu, aby mohl samostatně jednat. V rozsahu, v jakém účastník nemá procesní způsobilost, musí být zastupován zákonným zástupcem (jde o rodiče a osobu na roveň rodiče postavenou – osvojitel). Zákonné zastoupení = zastoupení vzniklé přímo e zákona, nebo zastoupení zřízené rozhodnutím státního orgánu = opatrovnictví. Opatrovník = je jím řešena ochrana zájmů osoby, která nedokáže své zájmy hájit v potřebné míře sama a u které tuto ochranu neřeší zastoupení vzniklé přímo ze zákona. Právem účastníka je možnost zvolit si k zastupování na základě písemné plné moci zmocněnce. Zmocněnec prokazuje vůči příslušným třetím osobám své oprávnění činit právní úkony za zmocnitele na základě plné moci. V řízeních, v nichž více účastníků uplatňuje shodný zájem, může k usnadnění průběhu řízení správní orgán vyzvat tyto účastníky, aby si v přiměřené lhůtě zvolili společného zmocněnce. Správní orgán může usnesením ustanovit některého z účastníků, který je fyzickou osobou, společným zástupcem. Lhůty k provedení úkonu - je-li to nutné, má správní orgán právo stanovit účastníkovi řízení přiměřenou lhůtu k provedení úkonu, pokud ji nestanoví zákon.(např. 5 dnů pro doplnění elektronického podání). Navrácení v předešlý stav - v tomto případě jde o situaci kdy správní orgán promine zmeškání úkonu, který je třeba provést nejpozději při ústním jednání nebo v určité lhůtě. Přijímání podnětů k zahájení řízení = postup, resp. povinnost správního orgánu přijímat podněty k tomu, aby bylo řízení zahájeno z moci úřední. Postup před zahájením řízení: přijímání podnětů k zahájení řízení, vysvětlení, zajištění důkazu, předběžná informace, odložení věci.

Kontrolní otázky 1. Kdo je účastníkem řízení? 2. Jaká práva mají dotčené orgány a které to jsou?

Strana 42

© Phare CZ 0209-02-01-005


3. 4. 5. 6. 7. 8.

Strana 43

Co je to procesní způsobilost? Jaké zastoupení znáte? Vysvětlete. Kdo je to společný zmocněnec a společný zástupce? Jaké úkony účastníků znáte? Vysvětlete, co rozumíte pod pojmy počítání času a navrácení v předešlý stav? Popište postup před zahájením řízení a vysvětlete jednotlivé pojmy.

© Phare CZ 0209-02-01-005


5. Průběh řízení v prvním stupni Cíl

Po prostudování této kapitoly budete umět: vysvětlit, jak se zahajuje správní řízení popsat zvláštní ustanovení o některých řízeních vysvětlit podklady pro rozhodnutí a dokazování definovat jednotlivé důkazní prostředky charakterizovat prostředky k zajištění průběhu řízení vysvětlit důvody zastavení řízení definovat co je to rozhodnutí a jaké má náležitosti vysvětlit zvláštní ustanovení o některých rozhodnutí Klíčová slova

zahájení řízení, návrh účastníka, podnět správního orgánu, překážky řízení, společná řízení, sporné řízení, rozhodnutí, dokazování, důkazní prostředky, listina, ohledání, znalecký posudek, předvolání, předvedení, předběžné opatření, pořádková pokuta, vykázání z místa, zastavení řízení, litispendence, přerušení řízení, rozhodnutí, výrok, odůvodnění, poučení, účinky, usnesení, příkaz, náklady řízení Další materiály ke studiu



3 hodiny

Zahájení řízení K tomu, aby správní řízení mohlo být zahájeno musí být splněny určité podmínky: existuje úkon směřující k zahájení řízení je dána příslušnost správního orgánu účastník řízení má právní subjektivitu a je také procesně způsobilý v téže věci nebylo již zahájeno správní řízení u téhož nebo jiného správního orgánu (neexistuje překážka řízení nelze uložit tutéž povinnost z téhož důvodu téže osobě vícekrát) Správní řízení se zahajuje: na návrh účastníka řízení (zásada dispoziční) – o žádosti Toto řízení je zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení, došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. Pokud ze zákona nebo z povahy věci vyplývá, že žádost může podat více žadatelů společně, není třeba, aby podání byla učiněna současně. Pro zahájení řízení je rozhodné, kdy tak učinil poslední z nich. Správní orgán po zahájení řízení vyrozumí ostatní žadatele. Žádost musí mít náležitosti podle zákona a musí z ní být patrné co žadatel žádá nebo čeho se domáhá. Žadatel je dále povinen označit další jemu známé účastníky (není to podmínkou řízení). Nemá-li žádost předepsané

Strana 44

© Phare CZ 0209-02-01-005


náležitosti nebo trpí-li jinými vadami pomůže správní orgán žadateli odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, k čemuž mu poskytne přiměřenou lhůtu (zásada součinnosti). V tomto případě může řízení přerušit, resp. zastavit (to i v případě, že je žádost právně nepřípustná). Řízení o nabytí státního občanství ČR se zahajuje jen na základě žádosti účastníka řízení. z podnětu správního orgánu (zásada oficiality) – z moci úřední Řízení z moci úřední je zahájeno dnem, kdy správní orgán oznámil zahájení řízení hlavnímu účastníku doručením tohoto oznámení nebo ústním prohlášením. Pokud není správnímu orgánu účastník znám, tak je řízení zahájeno oznámením, kterémukoliv jinému účastníkovi. Oznámení musí obsahovat označení správního orgánu, předmět řízení, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. Jestliže je v řízení z moci úřední více účastníků, má pro zahájení řízení význam oznámení o zahájení řízení prvnímu z nich. Těm, kterým se nepodařilo zahájení řízení oznámit, ustanoví správní orgán opatrovníka ve formě usnesení, které se doručuje veřejnou vyhláškou. Řízení o přestupku se zpravidla zahajuje z moci úřední, tedy z podnětu správního orgánu. Řízení o odstranění stavby je možné zahájit jak z podnětu správního orgánu, tak na základě žádosti účastníka řízení. Správní orgán zahajuje řízení z moci úřední a o zahájení vyrozumí známého účastníka řízení J. B. dne 6. 6. Vzhledem k tomu, že pobyt ostatních dvou možných účastníků se mu nepodařilo zjistit, oznámil zahájení řízení veřejnou vyhláškou, která byla vyvěšena na příslušné úřadní desce dne 7. 6. Kterým dnem bylo tedy správní řízení zahájeno?

Překážky řízení Za překážku řízení se považuje: že bylo zahájeno řízení v téže věci u jiného orgánu (pozdější je třeba zastavit) právo či povinnost již bylo uloženo (platí, že může být uloženo jen jedenkrát) Trhovci již byla uložena sankce jiným živnostenským úřadem.

Ústní jednání Ústní jednání, které by mělo být spíše výjimkou, nařídí správní orgán pouze v případech, stanoví-li tak zákon. Musí tak učinit také tehdy, jestliže je to nezbytné, aby účastníci řízení mohli uplatnit svá práva. K ústnímu jednání ( nehrozí-li nebezpečí z prodlení) přizve správní orgán účastníky jednání nejméně pět dnů předem ( to se netýká účastníka jednání, který se práva vzdal). Ústní jednání je neveřejné (zákon nebo správní orgán může určit jinak). Pro vlastní průběh ústního jednání platí ustanovení zvláštních zákonů. Ve věcech ochrany osobních údajů, utajovaných skutečností ... O návrhu účastníka aby bylo ústní jednání veřejné (Evropská úmluva o lidských právech, rozhodne správní orgán usnesením, které se pouze poznamená do spisu.

Zvláštní ustanovení o některých řízení Společná řízení Sporné řízení Řízení o určení právního vztahu Řízení na místě Řízení s velkým počtem účastníků

Strana 45

© Phare CZ 0209-02-01-005


Řízení s předstihem žádosti Řízení o výběru žádosti

Společná řízení Správní orgán může na požádání účastníka nebo z moci úřední usnesením spojit různá řízení k nimž je příslušný: pokud se týkají téhož předmětu řízení nebo spolu jinak souvisejí nebo se týkají týchž účastníků Tuto možnost však má za předpokladu, že tomu nebrání povaha věci, účel řízení anebo ochrana práv nebo oprávněných zájmů účastníků (a to i v průběhu řízení za předpokladu, že tím nevznikne nebezpečí újmy některému z účastníků). Společné řízení je možné za podobných podmínek vést i v případě, že jde o společnou žádost více žadatelů. Ve společném řízení se zakládá jeden spis a vydává se společné rozhodnutí.

Sporné řízení Ve sporném řízení správní orgán řeší spory z veřejnoprávních smluv a v případech stanovených zvláštními zákony spory vyplývající z občanskoprávních, pracovních, rodinných nebo obchodních vztahů. Účastníky jsou navrhovatel a odpůrce. Jako vedlejší účastníci se mohou přihlásit osoby, které mají zájem na výsledku řízení Ve sporném řízení vychází správní orgán z důkazů, které navrhli účastníci řízení, pokud nepostačují může správní orgán provést i jiné. Rozhodnutím správní orgán návrhu vyhoví zcela nebo z části a nebo jej zamítne (popřípadě ve zbylé části). V rámci odvolacího řízení přezkoumává odvolací orgán napadené rozhodnutí jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání. Účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná správní orgán náhradu nákladů.

Řízení o určení právního vztahu Věcně a místně příslušný správní orgán rozhodne na žádost každého kdo prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jeho práv o tom, zda určitý právní vztah vznikl, kdy se tak stalo, zda trvá, nebo zda zanikl (za určitých předpokladů může správní orgán uvedené skutečnosti nahradit osvědčením).

Řízení na místě Oprávněné úřední osoby mohou rozhodnutím ukládat povinnosti na místě v případě že: hrozí-li někomu nebezpečí nebo vážná majetková újma,nebo v případě náhlé havárii je-li důvodná obava, že by se osoba, jíž má být uložena povinnost vyhýbala jejímu splnění jde-li o uložení záruky za splnění povinnosti, předběžné opatření nebo pořádkové opatření se jedná o řízení navazující na výkon dozoru Předběžné opatření = úkon orgánu, kterým se prozatímně upravuje určitý poměr ještě dříve, než o něm dojde ke konečnému rozhodnutí v příslušném řízení *, nebo se zabezpečuje možnost provedení takového rozhodnutí nebo úředního opatření, které by mohlo být jinak ohroženo. Nařízení otci, aby poskytl nezbytné prostředky na výživu dítěte. Úřední úschova dlužníkova majetku, aby jej nemohl „uklidit“. Pořádkové opatření = je procesní prostředek, kterým může soud nebo orgán státní správy účinně působit na osoby, které ruší, ohrožují, svévolně protahují řízení nebo jinak se chovají urážlivě vůči státnímu orgánu.

Strana 46

© Phare CZ 0209-02-01-005


Předpokladem uložení povinnosti na místě je zjištění stavu věci. Rozhodnutí se vyhlašuje ústně s následným doručením v písemné formě. Pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, nemá odvolání proti takto vyhlášenému rozhodnutí odkladný účinek.

Řízení s velkým počtem účastníků Pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, považuje se za velký počet účastníků 30. Takovéto řízení se zahajuje veřejnou vyhláškou vyvěšené na úřední desce po dobu 15 dnů. V tomto případě umožňuje zákon zveřejnit koncept výroku a odůvodnění se stanovením lhůty ve které lze podávat námitky a navrhovat doplnění řízení. Rovněž veřejnou vyhláškou uvědomí správní orgán o podaném odvolaní se stanovením lhůty k vyjádření (ne méně než 5 dnů). Platí tedey že je možné ve zvýšené míře používat veřejnou vyhlášku.

Řízení s předstihem žádosti Pokud zákon stanoví, že pro vedení řízení má význam předstih žádosti, vyznačí správní orgán přesný časový údaj o jejím doručení. Zákon pak stanoví řešení pochybnost časových údajů. Řízení se vede o žádosti s nejlepším pořadím, přičemž řízení o ostatních žádostech usnesením přeruší do doby, než rozhodnutí o ni nabude právní moci (pokud původní žádosti vyhoví, řízení o ostatních zastaví).

Řízení o výběru žádosti Některá řízení jsou na základě zvláštního zákona prováděna formou výběru žádosti, která nejlépe odpovídá stanoveným požadavkům. V tomto případě se vede společné řízení o všech žádostech, přičemž žádnou z nich nelze vyloučit. Takovéto řízení se vyhlašuje veřejnou vyhláškou a zároveň se oznamuje prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků (současně se vyhlašuje lhůta pro podání žádosti, která nesmí být kratší než 30 dnů). Nahlížet do spisu lze až po uplynutí lhůty pro podávání žádosti. Ve vlastním řízení rozhodne správní orgán na základě doporučení nejméně tříčlenné komise jmenované vedoucím správního orgánu.

Získávání podkladů pro rozhodnutí Podklady pro rozhodnutí a dokazování Důkazní prostředky

Podklady pro rozhodnutí a dokazování Pro zjištění stavu věci je třeba, aby správní orgán postupoval tak, aby zjistil skutečný stav věci o němž nejsou důvodné pochybnosti (zásada odbornosti). Podkladem pro rozhodnutí mohou být jakékoliv skutečnosti, které mohou přispět ke zjištění objektivní pravdy. Budou to tedy zejména: podání návrhy a vyjádření účastníků řízení důkazní prostředky skutečnosti všeobecně známé ( není je třeba prokazovat ) skutečnosti známé správnímu orgánu z jeho úřední činnosti skutečnosti získané od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci Ze zákona obecně vyplývá, že pokud není stanoveno jinak, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Podklady pro rozhodnutí je správní orgán povinen zjistit, přičemž je ale na místě, aby spolupracoval i s účastníky řízení – není však vázán jen jejich návrhy, rozsah a způsob zjišťování podkladů si určuje správní orgán sám. Na druhé straně platí, že nestanoví-li zvláštní zákon jinak, jsou účastníci povinni při opatřování podkladů pro vydání rozhodnutí, poskytovat správnímu orgánu veškerou potřebnou součinnost. Správní orgán je povinen zjistit všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu.

Strana 47

© Phare CZ 0209-02-01-005


V řízení, v němž má být z moci úřední uložena povinnost, je správní orgán povinen i bez návrhu zjistit všechny rozhodné okolnosti, svědčící ve prospěch i neprospěch toho, komu má být povinnost uložena (zásada materiální pravdy). Jedním z důležitých práv účastníka je i právo navrhovat důkazy a jejich doplnění a klást svědkům a znalcům otázky při ústním jednání a místním ohledání. I zde platí, že je na správním orgánu, aby se sám rozhodl, zda použije a provede navržený důkaz nebo jiný důkazní prostředek. Svůj postup však musí osvětlit ve druhé části rozhodnutí, aby bylo zřejmé, že opatřil všechny podklady nutné pro objektivní posouzení předmětné věci. Přes všechno výše uvedené je třeba říci, že při správním řízení mají důkazní prostředky rozhodující postavení.

Jednotlivé důkazní prostředky Důkaz svědeckou výpovědí Důkaz listinou Důkaz ohledání Důkaz znaleckým posudkem Předběžná otázka

Důkaz svědeckou výpovědí Nejčastěji užívaným svědeckým prostředkem je svědecká výpověď. Svědkem může být jen osoba rozdílná od účastníka. Může to být kdokoli, kdo je schopen vnímat skutečnosti, důležité pro správní řízení a pak o nich vypovídat, tedy je sdělit. Jako svědek je povinen vypovídat každý, kdo splňuje tyto předpoklady, a to bez ohledu na věk, či dosaženou duševní vyspělost, jeho výpověď proto musí být doslovně zaprotokolována. Svědek nesmí být vyslýchán o utajovaných skutečnostech nebo měl-li by porušit zákaz mlčenlivosti (může jí být příslušným orgánem však zproštěn). Svědek může výpověď odepřít v případě, že by jí způsobil sobě nebo osobě blízké (stanoví zvláštní zákon) nebezpečí stíhání pro trestný čin nebo správní delikt. O všech právech a povinnostech svědka musí správní orgán předem poučit. Svědek = osoba, která je vyzvána, aby vypovídala o skutečnostech, které vnímala svými smysly, tedy viděla, slyšela . Výpověď svědka je jedním z nejdůležitějších pramenů důkazů. Osoba blízká = příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Za osoby blízké považuje zákon dvě skupiny osob: osoby v příbuzenském a manželském poměru ( v řadě přímé - předci a potomci bez omezení, vč. vztahů založených osvojením, v řadě nepřímé - sourozenci a vždy manžel, pokud manželství trvá) osoby, které jsou spolu ve faktickém vzájemném vztahu a splňují zákonem stanovenou podmínku (osoby v poměru rodinném nebo obdobném – vzdálenější příbuzné např. bratranec, sestřenice, strýc, ale také vztah druh a družka nebo vztah manžela jednoho z rodičů k dítěti (nevlastnímu), pokud s ním žije ve společné domácnosti, vztah pěstouna k dítěti v pěstounské péči ....).

Důkaz listinou Tento důkazní prostředek může mít charakter různého osvědčení, dokladu, potvrzení apod. a je pro dokazování důležitý z hlediska svého obsahu. Správní orgán může uložit ve formě usnesení účastníkovi řízení nebo komukoliv jinému, kdo má listinu potřebnou k provedení důkazu, aby ji předložil. Předložení listiny nelze žádat, nebo může být odepřeno ze stejných důvodů jako při svědecké výpovědi. Zákon stanoví podrobnosti týkající se originálu listin, pravost úředních razítek a podpisů. O provedení důkazu listinou se učiní záznam do spisu. Předložení listiny je v případech a za podmínek stanovených zvláštním zákonem možné nahradit čestným prohlášením účastníka nebo svědeckou výpovědí.

Strana 48

© Phare CZ 0209-02-01-005


Důkaz ohledání Někdy k provedené důkazu postačí ohledání, pomocí něhož si správní orgán vytvoří přímý poznatek o skutečnosti, která je důležitá pro vlastní rozhodnutí. Předmětem ohledání mohou být jak věci movité, tak nemovitosti. Předložit správnímu orgánu předmět ohledání nebo ohledání strpět, je povinen vlastník nebo uživatel věci. Pokud tak neučiní dobrovolně, je možné tuto povinnost uložit usnesením. Ani ohledání nelze provést, nebo může být odepřeno ze stejných důvodů pro které nesmí být vyslechnut nebo je oprávněn odepřít výpověď svědek. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, může správní orgán podle příslušného ustanovení zákona (§ 138) důkaz zajistit. Správní orgán může k účasti na ohledání přizvat nestranné osoby, aby zajistil jejich přítomnost při zajišťování důkazů. Tyto osoby však nemají práva ani povinnosti účastníků řízení. Správní orgán zjistí, jaká je přesná poloha pozemku. Správní orgán zjistí, zda je místnost zdravotně závadná. Správní orgán zjistí zda věc odpovídá popisu odcizené věci. ÚKOL: Vysvětlete ustanovení o zajištění důkazů (§ 138 správního řádu). Správní orgán nařídil místní ohledání, k němuž se na základě předvolání dostavili účastníci L. P. a J. C. a znalec Ing. Jiří S. Během ohledání L. P. požádal znalce o zodpovězení dotazu. J. C. ho však okřikla: „Do toho se nemáte co motat, po tom vám nic není! Budu si stěžovat, že tady pana inženýra ovlivňujete“! Jak byste reagovali jako správní orgán?

Důkaz znaleckým posudkem Dalším důležitým podkladem pro řízení může být znalecký posudek. Znalec je osoba rozdílná od svědka i účastníka, která se ke skutečnostem důležitým pro rozhodnutí vyjadřuje z hlediska odborných znalostí, které úřední osoby nemají a jestliže odborné posouzení skutečností nelze opatřit od jiného správního orgánu. Správní orgán určí znalce usnesením, které mu zašle. V něm mu současně uloží, aby posudek vypracoval písemně a předložil ve stanovené lhůtě (může jej také vyslechnout). O ustanovení znalce vhodným způsobem vyrozumí účastníky řízení. Znalec = osoba rozdílná od účastníků řízení a orgánů činných v řízení, která má zvláštní odborné znalosti nebo zkušenosti, které osoby činné v úloze rozhodujícího orgánu nemají.

Předběžná otázka V některých případech je třeba k rozhodnutí ve věci nejdříve posoudit ( rozhodnout) jiným orgánem věc, bez které není možné v dalším řízení pokračovat. V tomto případě má správní orgán tyto možnosti: bylo-li o předběžné otázce jiným orgánem rozhodnuto, musí se správní orgán touto skutečností řídit (je tímto rozhodnutím vázán) o otázce je třeba rozhodnout a správní orgán, který vede řízení ve věci je oprávněn podat podnět, tento podnět podá (přeruší řízení). V případech, které stanoví zvláštní zákon je podat podnět jeho povinností o otázce probíhá řízení, musí proto vyčkat na výsledek ( přeruší řízení) učiní si svůj názor na to, jak řízení o předběžné otázce skončí (nemůže tak učinit o tom, zda byl spáchán trestný čin, přestupek a o osobním stavu účastníka řízení ) může vyzvat účastníka, případně jinou osobu, aby podala žádost o zahájení řízení před příslušným správním orgánem jiným orgánem veřejné moci ve lhůtě, kterou správní orgán určí pokud řízení na podnět správního orgánu nebylo zahájeno nebo nebyla podána žádost o zahájení řízení v určené lhůtě, lze v řízení pokračovat

Strana 49

© Phare CZ 0209-02-01-005


Jestliže vydání rozhodnutí závisí na řešení otázky, k jejímuž řešení je správní orgán příslušný, o níž však nelze rozhodnout ve společném řízení, provede správní orgán nejprve řízení o této předběžné otázce.

Zajištění účelu a průběhu řízení Zajišťovací prostředky mají řízení podstatným způsobem zefektivnit. Správní orgán je užije pouze v případech, kdy to vyžaduje zajištění průběhu řízení (subsidiarita v trestním právu).

Předvolání Správní orgán může předvolat kteroukoliv osobu, jejíž osobní účast při projednávání věci je nutná. Předvolání musí být písemné a doručuje se do vlastních rukou s dostatečným, zpravidla 5-ti denním předstihem. V předvolání musí být uvedeno kdo, kdy, kam v jaké věci a z jakého důvodu se má dostavit a jaké jsou právní následky v případě že se nedostaví. Předvolaný je povinen dostavit se včas na určené místo (ze závažných důvodů se může omluvit). Podle povahy věci je možné předvolat nejen účastníky řízení, ale i jejich zástupce, popř. opatrovníky, svědky, znalce či osobu, která má listinu, potřebnou k provedení důkazu nebo předmět ohledání.

Předvedení Pokud se týká předvedení, musí si správní orgán uvědomit, že na rozdíl od předvolání, nelze předvést kohokoliv, jehož účast je při projednávání věci nutná. Předveden může být jen účastník řízení nebo svědek a to tehdy, pokud se bez náležité omluvy anebo bez závažných důvodů na předvolání nedostaví ke správnímu orgánu a bez jehož osobní účasti nelze řízení provádět. O předvedení ve formě usnesení požádá správní orgán policii ČR nebo jiný ozbrojený sbor, o němž to stanoví zvláštní zákon ( např. justiční stráž). V řízení před orgány obcí zajišťuje předvedení též obecní policie (pouze pro území své obce). Pokud je účastník řízení či svědek předveden, může mu být za totéž jednání, které vedlo k předvedení, uložena ještě pořádková pokuta?

Předběžné opatření Předběžné opatření je prozatímním prostředkem, jehož účelem je ještě před skončením řízení ( tedy než bude vydáno správní rozhodnutí ve věci a to se stane vykonatelným), zachovat určitý stav nebo důkaz, nebo prozatímně upravit poměry účastníků. Tento prostředek se užije také v případech, je-li ohroženo pozdější provedení exekuce. Předběžným opatřením může být před skončením řízení v rozsahu nezbytně nutném pro zajištění jeho účelu: uloženo účastníkům, aby něco vykonali, něčeho se zdrželi, nebo něco strpěli nařízeno zajištění věci, která může sloužit jako důkazní prostředek Správní orgán zruší předběžné opatření jakmile pomine důvod pro který bylo nařízeno, jinak pozbývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí ve věci samé nabylo právní moci. O předběžném opatření vydá správní orgán rozhodnutí, proti němuž se lze odvolat, ale odvolání nemá odkladný účinek ( je tedy možné jej vykonat ihned po jeho doručení). O požádání účastníka o předběžné opatření musí být rozhodnuto do deseti dnů. Osoba, které bylo oznámeno rozhodnutí o zajištění věci, je povinna tuto věc správnímu orgánu vydat. Není-li věc v určené lhůtě správnímu orgánu vydány, může být tomu kdo ji má u sebe odňata.

Záruka za splnění povinnosti Záruka za splnění povinnosti se ukládá zásadně za splnění povinnosti, která může být v řízení uložena. Ukládá se výhradně na požádání účastníka, nebo stanoví-li tak zákon. Rozhodnutí o přijetí nebo uložení záruky se oznamuje jen účastníkovi, kterého se týká. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

Strana 50

© Phare CZ 0209-02-01-005


Řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže žadatel v určené lhůtě nesložil záruku za splnění povinnosti, která by mu vznikla v důsledku využití oprávnění z rozhodnutí a kterou správní orgán na jeho požádání přijal ( např. rozhoduje se o přidělení licence k televiznímu vysílání s podmínkou, že součástí bude vysílání o obci – slib není splněn, záruka propadne). Forma záruky může být buď peněžitá, nebo nepeněžitá.

Pořádková opatření Pořádková pokuta

Správní orgán může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu až do výš 50 tis. Kč tomu, kdo v řízení závažně ztěžuje jeho postup tím, že: se bez omluvy nedostaví na předvolání ke správnímu orgánu (případná omluva musí být bezodkladná a důvody závažné) přesto, že byl napomenut ruší pořádek neuposlechne pokynu úřední osoby ( když např. se odmítne legitimovat, přestože mu to zákon ukládá) kdo učiní hrubé urážlivé podání (může dojít i ke kvalifikaci trestného činu) Při stanovení výše pořádkové pokuty, dbá správní orgán, aby nebyla v hrubém nepoměru k závažnosti následku. Účastníkem řízení o uložení pořádkové pokuty je pouze osoba, které má být pořádková pokuta uložena. Pravomocně uloženou pořádkovou pokutu může správní orgán, který ji uložil, novým rozhodnutím prominout nebo snížit. Lze pořádkovou pokutu uložit i tehdy, pokud se předvolaný bez závažných důvodů na první předvolání nedostavil? Lze pořádkovou pokutu za totéž jednání uložit opakovaně? Vykázání z místa konání úkonu

Ústním usnesením může správní orgán vykázat osobu z důvodu rušení pořádku zejména při ústním jednání nebo ohledání na místě nepřístojným chováním. Vynucení tohoto rozhodnutí provádí zpravidla Policie ČR, nelze přitom vykázat osobu, která má užívací právo k prostoru, kde se úkon koná.

Ukončení správního řízení Správní řízení v prvním stupni se ukončuje těmito způsoby: usnesením o zastavení řízení rozhodnutím o schválení smíru (např. ve sporném řízení) rozhodnutím ve věci ÚKOL: Vyhledejte ve správním řádu § 141 odst. 8 a vysvětlete k čemu se toto ustanovení vztahuje. Smír = jedna z možných alternativ ukončení řízení. Uzavření smíru je ponecháno na vůli účastníků s výhradou, že to dovoluje povaha věci a že smír bude schválen správním orgánem. Schválení je podmíněno tím, že neodporuje právním předpisům nebo obecnému zájmu.

Zastavení řízení Zákon stanoví v řízení o žádosti tyto důvody zastavení řízení: zpětvzetí žádosti je-li žádost zjevně právně nepřípustná ( např. žádost se stala zjevně bezpředmětnou – o změnu užívání stavby, přičemž samotná stavba mezitím shoří)

Strana 51

© Phare CZ 0209-02-01-005


neodstranění podstatných vad žádosti nezaplacení správního poplatku překážka litispendence smrt nebo zánik žadatele další důvody stanovené zákonem Zastavení řízení - důvody v řízení z moci úřední: litispendence ( jestliže správní orgán zjistí, že u některého jiného správního orgánu již před zahájením tohoto řízení bylo zahájeno řízení v téže věci) odpadnutí důvodů řízení, zejména je to smrt nebo zánik účastníka, zánik věci nebo práva jehož se řízení týká Vedle zastavení správního řízení umožňuje správní řád až do vydání rozhodnutí ve věci řízení kdykoliv formou usnesení přerušit. Při přerušení řízení nastává stav, kdy lhůty k provádění úkonů v řízení neběží (lze činit jen některé úkony např. ty, které vedou k odstranění důvodu přerušení). Správní orgán může činit pouze úkony související s vysvětlením a úkony směřující k zajištění důkazu. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci přestává běžet již dnem, kdy nastal některý z důvodů pro přerušení řízení a neskončí dříve než 15 dnů ode dne, kdy přerušení řízení skončilo.

Litispendence = překážka zahájeného řízení, která brání tomu, aby v téže věci probíhalo současně řízení u téhož nebo jiného soudu. Dojde-li k tomu, musí být později zahájené řízení zastaveno, pokud neskončí jinak, např. zpětvzetím žaloby.

Důvody k přerušení řízení výzva k odstranění nedostatku žádosti výzva k zaplacení správního poplatku je třeba rozhodnout o předběžné otázce je třeba vyčkat na ustanovení opatrovníka procesně nezpůsobilému účastníkovi u dalších důvodů stanovených zákonem V řízení o žádosti přeruší správní orgán řízení na požádání žadatele. Je-li žadatelů více, může tak učinit jen za podmínky, že s přerušením souhlasí všichni ( v tomto případě je na takový úkon nárok). Správní orgán v řízení z moci úřední může rovněž řízení přerušit na požádání účastníka a to výhradně z důležitých důvodů ( je-li více účastníku musí tito souhlasit). O pokračování řízení se účastníci řízení uvědomují neformálně se záznamem do spisu.

Rozhodnutí ve věci Rozhodnutí je individuální správní akt, v určité věci k jmenovitě určeným osobám. Zakládají se jím, mění nebo ruší práva nebo povinnosti nebo v určité věci prohlašuje , že taková osoba práva nebo povinnosti má nebo nemá. V zákonem stanovených případech se rozhodnutím rozhoduje i procesních otázkách. Rozhodnutí se vyhotovuje v písemné formě. V případě, že tak stanoví zákon, nevyhotoví se písemně, přičemž výroková část takového rozhodnutí, podstatné části jeho odůvodnění a poučení o opravném prostředku se pouze vyhlásí a do spisu se učiní záznam (tzn. obsahuje výrokovou část, odůvodnění, datum vydání a další věci stanovené zákonem). Ústně vyhlášené rozhodnutí správní orgán potvrdí písemně, pokud o toto potvrzení účastník požádá. Individuální správní akt = rozhodnutí, usnesení ..., kterým se stanoví konkrétní oprávnění nebo povinnosti orgánům, organizacím nebo občanům. Předpokladem je úplné zjištění všech okolností případu o kterém se rozhoduje, zjištění právní normy, která dopadá na konkrétní případ a přesný výklad podle smyslu a obsahu. Individuální správní akt je výsledkem pravomocného rozhodnutí státního orgánu.

Strana 52

© Phare CZ 0209-02-01-005


Náležitosti rozhodnutí Výrok

Výroková část, v ní se uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno a označení účastníků řízení. Jedná –li se o fyzické osoby, označují se údaji, umožňujícími jejich identifikaci. Jsou -li právnickými osobami označují se názvem a sídlem. Ve výrokové části se uvede lhůta ke splnění ukládané povinnosti, případně též jiné údaje potřebné k jejímu řádnému splnění a výrok o případném vyloučení odkladného účinku odvolání. Výroková část rozhodnutí může obsahovat jeden nebo více výroků, přičemž samotný výrok může obsahovat vedlejší ustanovení. Odůvodnění

Zde se uvedou důvody výroku, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů. Dále pak informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Odůvodnění není třeba, jestliže správní orgán prvního stupně vyhověl všem účastníkům řízení v plném rozsahu. Poučení

V poučení se uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě, od kterého dne lhůta běží, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává (uvede se zde též skutečnost, kdy odvolání nemá odkladný účinek). Zákon stanoví, které formální náležitosti musí písemné rozhodnutí obsahovat. Proti tomuto rozhodnutí se lze do 15 dnů od jeho oznámení odvolat ke krajskému úřadu v Olomouci (odbor vnitřních věcí) prostřednictvím Městského úřadu Velké Losiny (odboru vnitřních věcí).

Případová studie Výbor základní organizace zahrádkářů v B. vydal rozhodnutí, v němž stanovil, že člen organizace A. Z. musí odstranit přístavek zahradní chaty. Ve výroku rozhodnutí uvedl, že lhůta k odstranění přístavku bude stanovena dodatečně dohodou mezi výborem základní organizace a A. Z. poté, až se A. Z. vrátí z déletrvající služební cesty, která ho čeká. Dále uvedl: „Proti tomuto rozhodnutí si můžete do 15 dnů od jeho doručení podat stížnost ke zdejšímu stavebnímu úřadu“. V čem spočívají možná pochybení?

Klíč Výbor základní organizace není správním orgánem, tudíž nemůže vydat správní rozhodnutí. Ale i kdyby se jednalo o správní rozhodnutí, trpělo by těmito vadami: lhůta k plnění povinnosti musí být stanovena přesně, ne na základě nějaké budoucí dohody proti rozhodnutí není možné podat stížnost, ale odvolání špatné poučení o tom, ke kterému správnímu orgánu se opravný prostředek podává chybí údaj o tom, prostřednictvím kterého orgánu se opravný prostředek podává

Vydání správního rozhodnutí Správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Vyhlašuje se zpravidla veřejně, pokud se všichni účastníci vzdají nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, učiní se pouze záznam do spisu. Lhůty pro vydání rozhodnutí jsou stanoveny zákonem (bez zbytečného odkladu) nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení. K nimž se připočítává až 30 dnů, je-li třeba nařídit ústní jednání, místní šetření, někoho předvolat, nechat předvést, nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ. Připočítává se také doba ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny

Strana 53

© Phare CZ 0209-02-01-005


Správní orgán je za podmínek stanovených zákonem povinen rozhodnout ve věci do 30 dnů od zahájení řízení. Kterým dnem začíná tato lhůta běžet?

Oznamování rozhodnutí Oznamování rozhodnutí se provádí: písemně do vlastních rukou ústním vyhlášení při splnění výše uvedených podmínek Nestanoví –li zákon jinak, je to v případě, když se účastník vzdá současně práva na písemné vyhotovení (poznamená se do spisu). Účastník se může vzdát práva na oznamování všech rozhodnutí vydaných v řízení, s výjimkou rozhodnutí: jimž se řízení končí jimž se mu v průběhu řízení ukládá povinnost jimž se mu stanoví právo na vyrozumívání o usneseních poznamenaných do spisu Pokud se vzdali práva na oznamování všichni účastníci u všech usnesení v řízení, usnesení se pouze poznamená do spisu. Rozhodnutí je v právní moci pokud bylo řádně oznámeno a nelze proti němu podat odvolání (pokud zákon nestanoví jinak). Pravomocné rozhodnutí je tedy závazné jak pro všechny správní orgány, tak účastníky řízení (také pro jejich právní nástupce nebo jiné osoby pokud tak stanoví zákon).

Účinky Rozhodnutí je vykonatelné nabytím právní moci nebo pozdějším dnem, který je v jeho výrokové části uveden. Je-li v něm uložena povinnost je vykonatelné pokud marně uplynula lhůta k jejímu splnění. Vykonatelné je i takové rozhodnutí, které pravomocné není, ale jejímuž odvolání byl odejmut odkladný účinek. Správní orgán, který rozhodl v posledním stupni je povinen vyznačit ve spise na požádání účastníka doložku právní moci a vykonatelnosti (jde o tzv. exekuční proveditelnost - nejlépe podpisem a kulatým razítkem).

Případová studie Obecnímu strážníkovi se nepodařilo 2. 4. doručit rozhodnutí do vlastních rukou účastníka řízení. Nechal mu tedy ve schránce vzkaz, že si má písemnost vyzvednout nejpozději do 3 dnů od uložení u obecního úřadu. Účastník řízení tak ale neučinil. Dalším známým účastníkům bylo rozhodnutí doručeno 2. 4. a 5. 4. Ti se proti rozhodnutí neodvolali. Vzhledem k tomu, že se stavebnímu úřadu nepodařilo zjistit další účastníky řízení, zveřejnil rozhodnutí 1. 4. veřejnou vyhláškou na své úřadní desce po dobu 15 dnů, ale nikdo na ni nereagoval. Po 4 měsících ode dne vyvěšení vyhlášky stavební úřad zahájil výkon rozhodnutí. Bylo jeho rozhodnutí možné vykonat?

Klíč Ano. Rozhodnutí bylo možné vykonat.

Usnesení Pokud tak stanoví zákon rozhoduje správní orgán usnesením.

Strana 54

© Phare CZ 0209-02-01-005


Zákon rovněž stanoví ve kterých případech je možné vydat usnesení bez předchozího řízení. Usnesení se oznamuje stejně jako rozhodnutí pokud zákon nestanoví, že se zaznamenává do spisu (v tomto případě se o něm účastníci vhodně vyrozumí). Usnesení, která se týkají příslušnosti správních orgánů, se oznamují též všem správním orgánům, kterých se dotýkají. Proti usnesení se může odvolat účastník (pokud to zákon nevylučuje), jemuž se usnesení oznamuje. Odvolání proti usnesení nemá odkladný účinek. Proti usnesení, která se poznamenávají pouze do spisu a proti těm u nichž to stanoví zákon se odvolat nelze.

Zvláštní ustanovení o některých rozhodnutích Mezitímní rozhodnutí a rozhodnutí v části věci Rozhodnutí podmíněné vydáním závazného stanoviska Příkaz Vydání dokladu

Mezitimní rozhodnutí a rozhodnutí v části věci Takovýto postup je možné také označit jako „jakési“ opatření proti nečinnosti. Platí totiž, že umožňuje-li to povaha věci a jestliže je to účelné, může správní orgán vydat: mezitímní rozhodnutí, jimž rozhodne o základu věci (zejména ve sporném řízení) rozhodnutí v části věci, jimž zpravidla rozhodne o právních poměrech jen některých účastníků, nebo rozhodne jen o některých právech nebo povinnostech, o kterých se v řízení rozhoduje Po právní moci takovýchto rozhodnutí vydá správní orgán rozhodnutí o zbytku věci. Zákon dále umožňuje účastníku řízení, aby se domáhal vydání mezitímního rozhodnutí také z důvodu nečinnosti. Platí také, že nadřízený orgán může podřízenému přikázat vydání mezitímního rozhodnutí nebo jej vydat sám.

Rozhodnutí podmíněné vydáním závazného stanoviska V některých případech zvláštní zákon stanoví, že podmínkou vydání rozhodnutí ve věci příslušným správním orgánem je vydání závazného stanoviska, které sice není rozhodnutím, ale jeho obsah je závazný pro výrokovou část ( na př. stanovisko dopravního úřadu pro vydání koncese živnostenským úřadem).

Příkaz 1. Výhradně povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení lze uložit formou písemného příkazu. Správní orgán jej může vydat, považuje-li zjištěné skutečnosti za dostatečné. Vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. 2. V řízení o vydání příkazu může být jediným podkladem např. kontrolní protokol pořízený podle zvláštního zákona (o státní kontrole) týmž správním orgánem, který je věcně a místně příslušný ke správnímu řízení navazujícímu na kontrolní zjišťování. To za předpokladu, že protokol pořizoval ten, kdo může být oprávněnou úřední osobou, a pokud se kontrolovaný seznámil s obsahem protokolu nebo byl k seznámení se s jeho obsahem řádně vyzván. Platí to i v případě, že byly v souladu se zákonem vyřízeny námitky kontrolovaného proti obsahu protokolu a pokud o jeho obsahu nejsou pochybnosti ani z jiného důvodu. 3. 3. Proti příkazu může ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Odpor se podává u správního orgánu, který příkaz vydal. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. 4. Příkaz musí obsahovat poučení, v němž správní orgán uvede, že je možné proti němu podat odpor, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá a u kterého správního orgánu se podává. 5. Je-li účastník přítomen a plně uzná důvody vydání příkazu, považuje se stav věci za prokázaný a příkaz lze vydat na místě (dříve „blokové řízení“). Pokud je příkazem uložena povinnost k peněžitému plnění do výše 10 000,- Kč nebo povinnost k nepeněžitému plnění jež může učinit účastník ihned na místě. Odůvodnění příkazu lze nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením účastníka, že s uložením povinnosti souhlasí. Podepsáním prohlášení se příkaz stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. O této skutečnosti musí být účastník předem prokazatelně poučen.

Strana 55

© Phare CZ 0209-02-01-005


j podkladů rozhodnutí.

§

(

)

Dnem převzetí dokladu účastníkem nabývá rozhodnutí právní moci a právních účinků. Dojde-li ke zrušení rozhodnutí poté, co nabylo právní moci, pozbývá vydaný doklad platnost. ÚKOL: Vyhledejte ve správním řádu ustanovení, které obsahuje náležitosti dokladu.

Náklady řízení Náklady řízení jsou zejména: hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně správního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné a odměna za zastupování. Náklady řízení se předepisují formou rozhodnutí (buď ve výrokové části jiného rozhodnutí nebo může být vydáno samostatně – lze jej vydat i v průběhu řízení). Oznamuje se pouze osobám, kterých se týká. Nestanoví-li zákon jinak platí, že náklady řízení, které vznikly správnímu orgánu nese správní orgán, náklady účastníka řízení nese on sám. Vyhláška Ministerstva vnitra stanoví: výši náhrady nákladů svědkům, opatrovníkům, znalcům apod. výši paušální částky u sankčního řízení ( vyvolané porušením povinností) Platí dále povinnost hradit případné „vícenáklady“ . Zákon stanoví, že v rámci sporného řízení přizná správní orgán náhradu nákladu tomu účastníku řízení, který v něm měl úspěch.

Shrnutí Správní řízení se zahajuje: na žádost účastníka řízení nebo z podnětu správního orgánu. Za překážku řízení se považuje: bylo zahájeno řízení v téže věci u jiného orgánu, právo či povinnost již bylo uloženo. Správní orgán může na požádání účastníka nebo z moci úřední usnesením spojit různá řízení, k nimž je příslušný. Ve sporném řízení správní orgán řeší spory z veřejnoprávních smluv a v případech stanovených zvláštními zákony spory vyplývající z občanskoprávních, pracovních, rodinných nebo obchodních vztahů. Řízení o určení právního vztahu - věcně a místně příslušný správní orgán rozhodne na žádost každého kdo prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jeho práv o tom, zda určitý právní vztah vznikl, kdy se tak stalo, zda trvá, nebo zda zanikl. Řízení na místě – oprávněné úřední osoby mohou rozhodnutím ukládat v některých případech povinnosti na místě. Pokud zákon nestanoví jinak, považuje se za velký počet účastníků 30. Některá řízení jsou na základě zvláštního zákona prováděna formou výběru žádosti, která nejlépe odpovídá stanoveným požadavkům. Nejčastěji užívaným důležitým prostředkem je svědecká výpověď. Důkazní prostředek listinou může mít charakter různého osvědčení, dokladu, potvrzení ... Důkaz ohledání – správní orgán si jeho pomocí vytvoří přímý poznatek o skutečnosti, která je důležitá pro vlastní rozhodnutí. Znalecký posudek může být důležitým podkladem pro řízení. Zajišťovací prostředky mají řízení podstatným způsobem zefektivnit. Správní orgán je užije pouze v případech, kdy to vyžaduje zajištění průběhu řízení.

Strana 56

© Phare CZ 0209-02-01-005


Předvolání musí být písemné a doručuje se do vlastních rukou s dostatečným, zpravidla 5 denním předstihem. Předveden může být jen účastník řízení nebo svědek a to tehdy, pokud se bez náležité omluvy nebo bez závažných důvodů na opětovné předvolání nedostaví ke správnímu orgánu a bez jehož osobní účasti nelze řízení provádět. Předběžné opatření je prozatímní prostředek, jehož účelem je ještě před skončením řízení zachovat určitý stav nebo důkaz. nebo prozatímně upravit poměry účastníků. Záruka za splnění povinnosti se ukládá zásadně za splnění povinnosti, která může být v řízení uložena. Správní orgán může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 tis. Kč tomu, kdo v řízení závažně ztěžuje jeho postup. Správní orgán může vykázat osobu z důvodu rušení pořádku zejména při ústním jednání nebo ohledání na místě nepřístojným chováním. Správní řízení se ukončuje: usnesením o zastavení řízení, rozhodnutím o schválení smíru. Důvody zastavení řízení jsou: zpětvzetí žádosti, je-li žádost zjevně právně nepřípustná .... Důvody k přerušení řízení: výzva k odstranění nedostatku žádosti, výzva k zaplacení správního poplatku ..... Náležitosti rozhodnutí jsou: výrok, odůvodnění, poučení. Mezitímní rozhodnutí a rozhodnutí v části věci je možné označit jako opatření proti nečinnosti. Zvláštní zákon stanoví, že podmínkou vydání rozhodnutí ve věci příslušným správním orgánem je vydání závazného stanoviska, které sice není rozhodnutím, ale jeho obsah je závazný pro výrokovou část. Náklady řízení jsou zejména: hotové výdaje účastníků a jejich zástupců vč, správního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné a odměna za zastupování.

Kontrolní otázky 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Strana 57

Jak se zahajuje správní řízení? Co je to společné řízení, sporné řízení a jaké další zvláštní ustanovení o řízení znáte? Co je podkladem pro rozhodnutí správního orgánu? Které důkazní prostředky znáte? Jaké prostředky může správní orgán užít k zajištění průběhu řízení? Jaké důvody zastavení řízení stanoví zákon? Co je to rozhodnutí, jaké má náležitosti a jak se oznamuje? Co je to mezitímní rozhodnutí v části věci a rozhodnutí podmíněné vydáním závazného stanoviska?

© Phare CZ 0209-02-01-005


6. Náprava vadných rozhodnutí Cíl

Po prostudování této kapitoly dokážete vysvětlit: pojem náprava vadných rozhodnutí co je to odvolání a jaký je postup orgánu I. stupně rozhodnutí odvolacího správního orgánu a lhůty pro jeho vydání pojem přezkumné řízení a jeho účinky důvody a postup při obnově řízení Klíčová slova

prohlášení nicotnosti, výrok rozhodnutí, odvolání, opravný prostředek, zákonná lhůta, fikce oznámení, odvolací správní orgán, účinky odvolání, rozklad, přezkumné řízení, účinky rozhodnutí, nové rozhodnutí, autoremedura Další materiály ke studiu



3 hodiny

Prohlášení nicotnosti Nulita (nicotnost) je veřejnoprávní pojem, upravující úkony správního orgánu, které by byly z hlediska soukromého práva absolutně neplatné. K nulitě přihlédne každý správní orgán z úřední povinnosti. Obecně platí, že nicotnost musí „někdo“ prohlásit. Nicotné je takové rozhodnutí: které vydal nepříslušný správní orgán a není možné jeho zhojení ani uplynutím času ( může prohlásit nejblíže nadřízený správní orgán, není –li, tak správní soud) které trpí vadami, jež je činí zjevně vnitřně rozporným nebo právně či fakticky neuskutečnitelnými (absolutní nedostatek formy – např. rozhodnutí nemá náležitosti - výrok). V tomto případě však jeho nicotnost rozhoduje soud podle soudního řádu správního ( „ má tedy poslední slovo“). Ten rozhodne na základě žaloby podané do dvou měsíců od oznámení rozhodnutí (SŘS) Pokud se důvod nicotnosti týká jen některého výroku rozhodnutí, nebo vedlejšího ustanovení výroku, je nicotná jen tato část, jestliže z povahy věci nevyplývá, že ji nelze oddělit od ostatního obsahu. Nicotnost se prohlašuje z moci úřední. Podnět k prohlášení nicotnosti mohou dát všichni ti, co k tomu mají aktivní legitimaci (účastníci řízení, právní nástupci apod. – a také jiný správní orgán). Pokud správní orgán neshledá důvody k zahájení řízení k prohlášení nicotnosti, sdělí to do 30. dnů podateli. Proti rozhodnutí se nelze odvolat (je možné podat správní žalobu).

Odvolání

Strana 58

© Phare CZ 0209-02-01-005


Odvolání je opravný prostředek, který směřuje proti výroku rozhodnutí a usnesení nebo jeho vedlejší části (nemůže tedy směřovat proti odůvodnění a dále např. proti předvolání, dožádání apod.). Zásada dvouinstančnosti řízení se realizuje v odvolacím a rozkladovém řízení. Znamená možnost přezkoumat napadené rozhodnutí(nepravomocného) druhou – vyšší instancí a to na základě podaného odvolání (rozkladu). K tomu, aby bylo zahájeno odvolací řízení, je třeba aby odvolání bylo: přípustné Podání odvolání se připouští podle tzv. generální klauzule, tzn., že se obecně připouští proti každému rozhodnutí orgánu I. stupně ve věci, které ještě nenabylo právní moci, pokud to zákon výslovně nevylučuje. (Právo podat odvolání nemá účastník řízení, který se tohoto práva po oznámení rozhodnutí vzdal). Již víme, že odvolání je přípustné na základě tzv. generální klauzule. Pokuste se najít, kdy účastník řízení nemá právo podat odvolání proti rozhodnutí orgánu I. stupně. podáno oprávněnou osobou – pouze účastníkem řízení. Podat odvolání je právem každého účastníka řízení (ne jeho povinností). Odvolání nikdy nelze podat z moci úřední (nemůže je tedy podat správní orgán). Odvolání je tedy výlučným oprávněním účastníka řízení a proto mu nelze bránit ani v tom, aby podané odvolání vzal zpět ( nemůže je však podat znovu) nebo, aby se vzdal práva na odvolání. v předepsané formě Mělo by obsahovat základní údaje o tom, kdo jej podává, v jaké věci, časové údaje a především v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá ( neobsahuje-li tento rozsah, má se zato, že se podává proti celému). včas Ve stanovené lhůtě tj. do l5. dnů ode dne oznámení rozhodnutí (do l5. dnů od podání opraveného rozhodnutí), nestanoví-li zvláštní zákon jinou lhůtu. Jde o lhůtu zákonnou, nelze ji tedy rozhodnutím správního orgánu ani zkrátit ani prodloužit, odvolací orgán však může její zmeškání prominout. (Pokud se účastník o existenci správního rozhodnutí a jeho obsahu dozví dříve než je mu oznámeno, např. z veřejné vyhlášky, může podat odvolání, jakmile se o tomto rozhodnutí dozví). Pokud účastník řízení v důsledku nesprávného poučení, nebo protože nebyl poučen vůbec, podal opravný prostředek po lhůtě, má se za to, že jej podal včas, jestliže tak učinil nejpozději do 90. dnů ode dne oznámení rozhodnutí. I opožděné nebo nepřípustné odvolání je odvolací orgán povinen přezkoumat z toho hlediska, zda neodůvodňuje přezkoumání mimořádným opravným prostředkem nebo dozorčími prostředky, jinak odvolání zamítne.

Odvolací lhůta při neoznámení rozhodnutí Osoba, která byla účastníkem, ale rozhodnutí ji nebylo správním orgánem oznámeno, může podat odvolání do 30 dnů ode dne, kdy se o vydání rozhodnutí a řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování dozvěděla (nejpozději do 1 roku ode dne, kdy bylo rozhodnutí oznámeno poslednímu z účastníků, kterým ho správní orgán oznámil – zmeškání tohoto úkonu nelze prominout). V tomto případě však platí fikce oznámení pro případ, že se účastník s rozhodnutím prokazatelně seznámil jiným způsobem. Při uplatňování tohoto ustanovení zákona je třeba zvlášť dbát oprávněných zájmů účastníků, kteří byli v dobré víře.

Fikce Fikce = uměle konstruovaná skutečnost, která nemá své vyjádření k objektivní realitě. Právní řád s ní však spojuje právní následky (právnický slovník). v příslušném počtu stejnopisů Pro správní orgán 1 x a vždy po jednom stejnopisu pro každého účastníka řízení. (Pokud tak účastník řízení neučiní, doplní počet stejnopisů správní orgán).

Strana 59

© Phare CZ 0209-02-01-005


na stanoveném místě Jen u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal (pokud by odvolání bylo podáno přímo odvolacímu orgánu, je tento nepříslušný. Je povinen odvolání neprodleně postoupit správnímu orgánu, který napadené rozhodnutí vydal a odvolatele o tom vyrozumět). Tento správní orgán zašle stejnopis podaného odvolání všem účastníkům, kteří se mohli proti rozhodnutí odvolat a vyzve je, aby se k němu ve lhůtě, která nesmí být kratší než 5 dnů vyjádřili. Podle okolností dále doplní řízení (toto ustanovení se nepoužije pokud bylo odvolání podáno opožděně nebo bylo-li nepřípustné). Vyjádření účastníků k podanému odvolání jsou součástí spisu. K vyjádřením podaným po lhůtě se nemusí přihlížet. Doručení odvolání správnímu orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, umožňuje, aby tento orgán za určitých podmínek o odvolání rozhodl sám. Může napadené rozhodnutí zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví odvolání a v případě více účastníků, pokud se jich to týká a oni vyslovili souhlas. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání.

Účinky odvolání Pokud zákon nestanoví jinak (např. u předběžného opatření), má včas podané a přípustné odvolání odkladný účinek (nenastává právní moc vykonatelnosti ani jiné právní účinky). Přitom správní orgán může odkladný účinek odvolání vyloučit – stanoví –li tak zákon: jestliže to naléhavě vyžaduje veřejný zájem hrozí-li vážná újma některému z účastníků požádá-li o to účastník (se souhlasem ostatních účastníků a v souladu s veřejným zájmem) Výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání je součástí rozhodnutí ve věci a nelze se proti němu odvolat. Jestliže se odvolání týká podmiňujícího správního aktu, který je součástí výroku napadeného správního rozhodnutí, může odvolání vyhovět správní orgán, který podmiňující správní akt vydal. Neučiní –li tak, předá věc nejblíže nadřízenému správnímu úřadu. Postavení tohoto úřadu je pak obdobné jako postavení odvolacího správního orgánu. Jestliže jsou k přezkoumávání výroku společného rozhodnutí v odvolacím řízení příslušné různé odvolací správní orgány, vydává se více rozhodnutí, z nichž každé zahrnuje výroky, k jejichž přezkoumávání rozhodnutí je příslušný jediný odvolací správní orgán. Pokud se výroky takových společných rozhodnutí podmiňují, má odvolání proti rozhodnutí s podmiňujícím výrokem odkladný účinek i vůči rozhodnutí s navazujícím výrokem. Jestliže byla odvoláními napadena obě tato rozhodnutí a nelze –li věc vyřídit v rámci autoremedury, správní orgán prvního stupně řízení o odvolání proti rozhodnutí s navazujícím výrokem přeruší až do doby skončení řízení o odvolání proti rozhodnutí s navazujícím výrokem. Pokud by si správní orgán mohl (nemohl) učinit názor na vyřešení předběžné otázky, platí uvedené obdobně. Jestliže bylo odvoláním napadeno pouze rozhodnutí s podmiňujícím výrokem, nabývá rozhodnutí s navazujícím výrokem právní moci dnem právní moci rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí s podmiňujícím výrokem.

Autoremedura Autoremedura = zvláštní způsob vyřízení opravných prostředků. Nápravu tu sjednává sám orgán, který je vydal, zatímco normálně o něm rozhoduje orgán vyššího stupně (devoluce). Smyslem autoremedury je umožnit rychlé a jednoduché napravení nesprávnosti, na níž byl orgán, který rozhodnutí vydal, opravným prostředkem upozorněn.

Předání spisu odvolacímu správnímu orgánu

Strana 60

© Phare CZ 0209-02-01-005


Pokud výše uvedený správní orgán o odvolání sám nerozhodne, předloží je spolu s výsledky případného doplněného řízení a se spisovým materiálem odvolacímu orgánu nejdéle do 30 dnů ode dne, kdy mu odvolání došlo. Jestliže byl odvoláním napaden jen některý výrok rozhodnutí a lze-li příslušnou část spisu oddělit, předá správní orgán pouze tu část spisu, která se týká otázky o níž bylo rozhodnuto v napadeném výroku rozhodnutí. V případě nepřípustného nebo opožděného odvolání, předá spis odvolacímu správnímu orgánu do 10. dnů (ve stanovisku se omezí na uvedení důvodů rozhodných pro posouzení opožděnosti nebo nepřípustnosti odvolání). Pokud před předáním spisu odvolacímu správnímu orgánu nastal některý ze zákonných důvodů pro zastavení řízení, správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, řízení zastaví.

Rozhodnutí odvolacího správního orgánu Jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné: napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví. Učiní tak také tehdy, jde-li o odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření a nabylo-li již rozhodnutí ve věci právní moci (nejde-li o náhradu škody) napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal (v odůvodnění tohoto rozhodnutí vysloví právní názor, kterým je orgán l. stupně vázán) napadené rozhodnutí nebo jeho část změní Poznámka Zde zákon reaguje na skutečnost, že změna by mohla být takového rázu, že by mohla ovlivnit samotnou rozhodovanou věc. Proto je stanoveno, že změnu nelze provést pokud by tím některému z účastníku jemuž je ukládána povinnost, hrozila újma z důvodu ztráty možnosti odvolat se (může dokonce dojít k situaci, že se musí postupovat tak, jako před vydáním vlastního rozhodnutí – totiž seznámit účastníky s novými podklady).

Odvolací orgán Odvolací orgán nemůže svým rozhodnutím změnit rozhodnutí orgánu územně samosprávného celku vydané v samostatné působnosti. Rada obce uloží sankci právnické osobě za správní delikt (odvolacím orgánem je potom krajský úřad). Změnit napadené rozhodnutí nemůže odvolací orgán v neprospěch odvolatele (to neplatí pro případ, kdy odvolání podal jiný účastník, jehož zájmy nejsou shodné, anebo je napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy nebo jiným veřejným zájmem). odvolání zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí ( může část rozhodnutí změnit nebo zrušit a potvrdit jen zbytek). Přitom nepřihlíží k vadám řízení pokud je samotné rozhodnutí zákonné

Lhůta pro vydání rozhodnutí v odvolacím řízení Rozhodnutí o odvolání je povinen odvolací orgán vydat ve lhůtách, které jsou zákonem stanoveny k vydání správního rozhodnutí. Lhůta počíná běžet dnem předání spisů odvolacímu správnímu orgánu k rozhodnutí. Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu se nelze odvolat a je v právní moci jestliže bylo oznámeno všem odvolatelům a účastníkům řízení. Zákon upravuje také postup v případě, že odvolatel (všichni odvolatelé) vzal podané odvolání zpět v návaznosti na nabytí právní moci takovéhoto rozhodnutí (konkrétně platí, že je-li více účastníků a všichni se vzdali práva odvolání, nabývá rozhodnutí právní moci dnem následujícím po dni, kdy tak učinil poslední z nich.

Případová studie

Strana 61

© Phare CZ 0209-02-01-005


Účastníkovi řízení došlo 5. 3. rozhodnutí odboru vnitřních věcí Městského úřadu v B. jako správního orgánu I. stupně, v jehož závěru se objevilo toto poučení o odvolání: „Proti tomuto rozhodnutí lze podat do 15 dnů odvolání u Krajského úřadu v B.“. Účastník řízení tedy odeslal odvolání přímo krajskému úřadu, kterému bylo doručeno 22. 3. Může být odvolání ještě projednáno?

Klíč Odvolání může být projednáno jako včas podané, pokud bylo učiněno osobně u příslušného správního orgánu nebo je – li prokazatelně podána poštovní zásilka obsahující podání a adresována příslušnému orgánu. Poučení o odvolání však bylo chybné (chybí údaje o tom, který správní orgán bude konkrétním odvolacím orgánem, prostřednictvím kterého orgánu se odvolání podává, není stanovena ani přesná lhůta pro podání odvolání – chybí začátek běhu lhůty). Pokud bylo odvolání podáno po lhůtě, má se v tomto případě za to, že bylo podáno včas, pokud tak účastník učinil nejpozději do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí, což je v daném případě splněno. Proto odvolání musí být řádně projednáno.

Rozklad Je to opravný prostředek proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr, státní tajemník ministerstva nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni. O rozkladu rozhoduje ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu na základě návrhu rozkladové komise. Rozklad se podává proti rozhodnutí Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. Rozkladová komise: má nejméně 5 členů předsedu a ostatní členy jmenuje ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu většinu tvoří odborníci, kteří nejsou zařazení do ústředního správního úřadu pro její činnost platí ustanovení platné obecně pro jednání „ kolegiálního orgánu“ Pro postup v rámci rozkladového řízení platí shodné ustanovení jako pro odvolání. Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, lze v řízení o rozkladu: rozhodnutí zrušit nebo změnit, pokud se tím plně vyhoví rozkladu a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže s tím všichni jichž se to týká vyslovili souhlas nebo rozhodnutí zamítnout.

Přezkumné řízení Přezkumné řízení je opravný prostředek, který směřuje proti pravomocným rozhodnutím a který je určen k nápravě právních vad, tj. takových vad, které mají svůj základ v porušení právních předpisů.

Základní principy přezkumného řízení přezkoumává se zákonnost a to z moci úřední není na něj právní nárok lze jej zahájit nejpozději do 1 roku a ukončit do 15 měsíců od právní moci rozhodnutí ve věci pokud dal podnět (zákon v tomto případě požaduje kvalifikovaný podnět) k přezkumnému řízení účastník může mu v plném rozsahu vyhovět i orgán, který přezkoumávané rozhodnutí vydal (ostatní účastníci musí souhlasit – autoremedutra)

Strana 62

© Phare CZ 0209-02-01-005


Předmětem přezkoumání může být každé pravomocné rozhodnutí. Nesmí však jít o rozhodnutí, kterým byl udělen souhlas k občanskoprávnímu, obchodněprávnímu nebo pracovněprávnímu úkonu nebo povolen vklad práva k nemovitostem evidovaných v katastru, nebo jestliže bylo rozhodnuto ve věci osobního stavu a žadatel nabyl těchto práv v dobré víře. Přezkoumat samostatně nelze též usnesení, s výjimkou usnesení o odložení věci a zastavení řízení. Dále usnesení, kterým správní orgán řízení zastavil protože zjistil, že právní předpis porušen nebyl, nebo odvolací orgán rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání. Samostatně lze naopak přezkoumat pouze usnesení o odložení věci a usnesení o zastavení řízení. Přezkoumat také není možné pravomocné rozhodnutí, které již na základě žaloby přezkoumal soud a žalobu zamítl. Přezkumné řízení lze zahájit i pokud je rozhodnutí předběžně vykonatelné a dosud nenabylo právní moci, přičemž může tak být na základě podnětu účastníka řízení. Jestliže po zahájení přezkumného řízení správní orgán dojde k závěru, že sice bylo rozhodnutí vydáno v rozporu s právním předpisem, ale újma by byla jeho zrušením nebo změnou u některého účastníka, který nabyl práva z rozhodnutí v dobré víře, bez zjevném nepoměru k újmě, která vznikla jinému účastníkovi nebo veřejnému zájmu, řízení zastaví. Při rozhodování v přezkumném řízení je správní orgán povinen šetřit práva nabytá v dobré víře, zejména mění-li rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu s právními předpisy nebo určuje-li odkdy nastávají účinky rozhodnutí vydaného v přezkumném řízení. Správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal, zahájí z moci úřední přezkumné řízení, jestliže po předběžném posouzení věci dojde k závěru, že lze mít důvodně zato, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy. V přezkumném řízení, v němž je přezkoumáváno rozhodnutí odvolacího správního orgánu, lze přezkoumat i rozhodnutí vydané správním orgánem prvního stupně. Účastníky přezkumného řízení jsou účastníci prvního řízení, v němž bylo vydáno přezkoumávané rozhodnutí jichž se přezkumné řízení týká nebo jejich právní nástupci. Pokud by hrozila vážná újma některému z účastníků nebo taktéž veřejnému zájmu, může příslušný správní orgán při zahájení ( nebo v průběhu) přezkumného řízení usnesením pozastavit vykonatelnost nebo jiné právní účinky přezkoumávaného rozhodnutí. Jde-li o rozhodnutí ústředního správního orgánu, rozhoduje v přezkumném řízení jeho vedoucí. Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat nejdéle do 2 měsíců ode dne, kdy se příslušný správní orgán o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od právní moci rozhodnutí ve věci. Přezkumné řízení týkající se předběžného opatření nelze konat poté, co se rozhodnutí ve věci stalo vykonatelným nebo nabylo jiných právních účinků, anebo co bylo toto rozhodnutí zrušeno, ledaže by posouzení mělo význam pro náhradu škody.

Rozhodnutí v přezkumném řízení Jestliže správní orgán po zahájení přezkumného řízení zjistí, že právní předpis porušen nebyl řízení usnesením zastaví (poznamená se jen do spisu). Jinak: rozhodnutí zruší rozhodnutí zruší a vrátí věci k novému projednání (přičemž stanoví právní názor kterým je správní orgán vázán) rozhodnutí změní Současně platí, že proti uvedeným rozhodnutím je možné se odvolat.

Případová studie Při přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení, které bylo zahájeno 5. 9., rozhodl 3. 10. příslušný správní orgán tak, že původní rozhodnutí zrušil a zdůvodnil to tím, že původní rozhodnutí je v rozporu se směrnicí Ministerstva vnitra, která byla platná od 15. 8. a účinnosti nabyla 1. 9. Postupoval správní orgán správně?

Strana 63

© Phare CZ 0209-02-01-005


Klíč Tento postup není možný protože: původní rozhodnutí nebylo vydáno v rozporu se zákonem - obecně závazným právním předpisem ani obecně závazným nařízením - směrnice ministerstva není žádným z těchto právních předpisů správní orgán při rozhodování nevycházel z právního stavu v době vydání přezkoumávaného rozhodnutí

Zkrácené přezkumné řízení Provede se jestliže: je porušení právního předpisu zjevné ze spisového materiálu jsou splněny ostatní podmínky pro přezkumné řízení není zapotřebí vysvětlení účastníků V tomto případě se rovněž neprovádí se dokazování. Správní orgán příslušný provést zkrácené přezkumné řízení případně rozhodne tak jak je uvedeno v předchozím pojednání.

Účinky rozhodnutí v přezkumném řízení Účinky mohou nastat zpětně od právní moci nebo předběžné vykonatelnosti přezkoumávaného rozhodnutí anebo od právní moci nebo předběžné vykonatelnosti v přezkumném řízení. V rozhodnutí, jímž se ruší nebo mění přezkoumávané rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, správní orgán s ohledem na obsah přezkoumávaného rozhodnutí určí, od kdy nastávají jeho účinky. Pokud se ruší nebo mění rozhodnutí, jímž byla uložena povinnost, a neodůvodňují-li okolnosti případu jiné řešení, určí správní orgán, že účinky rozhodnutí v přezkumném řízení nastávají ode dne právní moci nebo předběžné vykonatelnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Pokud se ruší nebo mění rozhodnutí jímž bylo přiznáno právo a neodůvodňují-li okolnosti případu jiné řešení, určí správní orgán, že účinky rozhodnutí v přezkumném řízení nastávají ode dne jeho právní moci nebo předběžné vykonatelnosti. Pokud bylo přezkoumávané rozhodnutí vydáno na základě nesprávných či neúplných údajů uvedených žadatelem, určí správní orgán, že účinky rozhodnutí v přezkumném řízení nastávají ode den právní moci nebo předběžné vykonatelnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Orgánem příslušným k přezkumnému řízení je správní orgán nejblíže vyššího stupně nadřízený správnímu orgánu, který přezkoumávané rozhodnutí vydal. Uveďte, který orgán to zřejmě bude: orgán I. stupně odvolací orgán ústřední orgán státní správy Může příslušný správní orgán, který provádí přezkumné řízení rozhodnutí zrušit a vrátit je orgánu, který napadené rozhodnutí vydal k novému projednání a rozhodnutí? Zdůvodněte!

Obnova řízení Jde o opravný prostředek (výjimečný zásah do právní moci rozhodnutí), který směřuje proti pravomocným rozhodnutím vykazujícím nedostatky ve zjištění skutečného stavu věci, nebo nedodržení některých procesních podmínek. Podstata obnovy řízení spočívá v tom, že původní rozhodnutí se ruší tím, že se o věci se rozhoduje znovu. Obnovu řízení je možné povolit na žádost účastníka řízení z těchto důvodů: vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník,

Strana 64

© Phare CZ 0209-02-01-005


jemuž jsou ku prospěchu (nestačí tedy jen skutečnost že se „objevily“, ale pokud budou uplatněny lze předpokládat, že účastníku řízení pomohou), nemohl bez vlastního zavinění v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými, nebo bylo zrušeno, či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno a pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodnit jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování. Účastník může podat žádost o obnovu řízení u kteréhokoliv správního orgánu, který ve věci rozhodoval (v úvahu přichází první, případně druhý stupeň) do tří měsíců ode dne, kdy se o důvodu obnovy řízení dověděl, nejpozději však do tří let ode dne právní moci rozhodnutí (obnovy řízení se nemůže domáhat ten, kdo mohl důvod obnovy uplatnit v odvolacím řízení). O obnově řízení rozhoduje správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni. Z moci úřední je možné ve tříleté lhůtě od právní moci rozhodnout o obnově řízení tím orgánem, který ve věci rozhodoval v posledním stupni: jestliže je dán některý z důvodů uvedených pro případ žádosti účastníka řízení o obnovu (viz výše) za předpokladu, že je na novém řízení veřejný zájem případě, že rozhodnutí bylo dosaženo trestným činem Žádosti o obnovu řízení se přizná odkladný účinek, jestliže hrozí vážná újma účastníkovi nebo veřejnému zájmu. Rozhodnutí, jimž bylo řízení obnoveno, má odkladný účinek, pokud napadené rozhodnutí nebylo dosud vykonáno (to neplatí v případě, že správní orgán v rozhodnutí odkladný účinek vyloučil nebo ledaže vykonatelnost nebo jiné účinky rozhodnutí již zanikly podle zvláštního zákona). Rozhodnutí, jimž se žádost o obnovu řízení zamítá, se oznamuje pouze žadateli a ten proti němu může podat odvolání.

Nové rozhodnutí Provést nové řízení a vydat nové rozhodnutí ve věci lze tehdy, jestliže: je to nezbytné při postupu ( § 41), kdy správní orgán prominul zmeškaný úkon novým rozhodnutím bude vyhověno žádosti, která byla pravomocně zamítnuta nové rozhodnutí z vážných důvodů dodatečně stanoví nebo změní např. dobu platnosti nebo účinnosti rozhodnutí anebo lhůtu ke splnění povinnosti nebo dodatečně povolí plnění ve splátkách a v dalších případech stanovených zákonem. Zkrácení doby platnosti nebo účinnosti rozhodnutí anebo lhůty ke splnění povinnosti je možné pouze tehdy, stanoví-li tuto možnost zákon rozhodnutí ve věci bylo zrušeno jiným orgánem veřejné moci (např. soudem) podle zvláštního zákona, nebo tak stanoví zvláštní zákon ÚKOL: Vyhledejte ve správním řádu § 41 a vysvětlete jej.

Obecné ustanovení k obnově řízení K novému řízení pokud o něm bylo rozhodnuto je příslušný správní orgán, který rozhodoval v I. stupni (odvolací orgán pouze v případě, pokud řízení bylo obnoveno z důvodů, které se týkaly výlučně jeho řízení). Účastníci řízení v novém řízení jsou ti, podle právního stavu a skutkových okolností v době nového řízení. Nové řízení může být zahájeno na žádost i v případě, že původní řízení bylo zahájeno z moci úřední a naopak. Pokud žádost účastníka nesplňuje zákonem stanovené důvody, správní orgán usnesením řízení zastaví (oznamuje se pouze žadateli a těm osobám vůči nímž již správní orgán úkon učinil). V novém řízení může správní orgán využít všech podkladů, které byly v původních řízeních uplatněny (případně též právní názor odvolacího orgánu v odvolacím řízení). V novém řízení správní orgán šetří práva nabytá v dobré víře. Pokud není stanoveno jinak, postupuje se v novém řízení podle původního právního stavu. Novým rozhodnutím se původní rozhodnutí zpravidla (automaticky) ruší.

Strana 65

© Phare CZ 0209-02-01-005


Případové studie Účastník řízení 16. 1. nalezl listinný důkaz, jehož obsah mohl mít podstatný vliv na správní rozhodnutí, které mu bylo řádně doručeno a nabylo právní moci 28. 9. minulého roku. Účastník řízení proto 28. 4. podal návrh na povolení obnovy řízení. Jak rozhodne příslušný správní orgán?

Klíč Vzhledem k tomu, že došlo ke zmeškání lhůty, správní orgán musí návrh na povolení obnovy řízení zamítnout.

Shrnutí Nicotné je takové rozhodnutí, které vydal nepříslušný správní orgán a není možné jeho zhojení ani uplynutím času a které trpí vadami, jež je činí zjevně vnitřně rozporným. Odvolání je opravný prostředek, který směřuje proti výroku rozhodnutí a usnesení nebo jeho vedlejší části. K tomu, aby bylo zahájeno odvolací řízení, je třeba, aby odvolání bylo přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou bylo v předepsané formě a podáno včas. Vyjádření účastníků k podanému odvolání jsou součástí spisu. K vyjádření podaným po lhůtě se nemusí přihlížet. Pokud zákon nestanoví jinak má včas podané a přípustné odvolání odkladný účinek. Výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání je součástí rozhodnutí ve věci a nelze se proti němu odvolat. Rozhodnutí o odvolání je povinen odvolací orgán vydat ve lhůtách, které jsou zákonem stanoveny k vydání správního rozhodnutí. Rozklad je řádný opravný prostředek proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr, státní tajemník ministerstva nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni. Přezkumné řízení je opravný prostředek, který směřuje proti pravomocným rozhodnutím a který je určen k nápravě právních vad, tj. takových vad, které mají svůj základ v porušení právních předpisů. Předmětem přezkumného řízení může být každé pravomocné rozhodnutí. Nesmí však jít o rozhodnutí, kterým byl udělen souhlas k občanskoprávnímu, obchodněprávnímu nebo pracovněprávnímu úkonu nebo povolen vklad práva k nemovitostem evidovaných v katastru, nebo jestliže bylo rozhodnuto ve věci osobního stavu a žadatel nabyl práv v dobré víře. Jestliže správní orgán po zahájení přezkumného řízení zjistí, že právní předpis porušen nebyl řízení usnesením zastaví. Účinky rozhodnutí mohou nastat zpětně od právní moci nebo předběžné vykonatelnosti přezkoumávaného rozhodnutí anebo od právní moci nebo předběžné vykonatelnosti v přezkumném řízení. Obnova řízení je opravný prostředek (výjimečný zásah do právní moci rozhodnutí), který směřuje proti pravomocným rozhodnutím vykazujícím nedostatky ve zjištění skutečného stavu věci, nebo nedodržení některých procesních podmínek. Původní rozhodnutí se ruší tím, že se o věci se rozhoduje znovu. Žádosti o obnovu řízení se přizná odkladný účinek, jestliže hrozí vážná újma účastníkovi nebo veřejnému zájmu.

Kontrolní otázky 1. 2. 3. 4.

Strana 66

Kdy hovoříme o nápravě vadných rozhodnutí? Co je to odvolání, kdo jej a jak je podává? Jak reaguje odvolací správní orgán, je – li napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy nebo je nesprávné? Jakým opravným prostředkem je rozklad a přezkumné řízení?

© Phare CZ 0209-02-01-005


5. Jak postupuje správní orgán v přezkumném řízení, kdy jde o zkrácené přezkumné řízení a jaké jsou účinky v tomto rozhodnutí? 6. Co je to obnova řízení a kdy a z jakých důvodů je možné ji povolit? 7. Kdy je možné provést nové řízení a vydat nové rozhodnutí ve věci? 8. Vyjmenujte obecné ustanovení k obnově řízení.

Strana 67

© Phare CZ 0209-02-01-005


7. Exekuce Cíl

Po prostudování této kapitoly budete umět: objasnit pojmy exekuce, exekuční titul a exekuční správní orgán popsat prostředky pro výkon rozhodnutí vysvětlit rozdíl mezi peněžitým a nepeněžitým plněním definovat pojmy exekuční výzva a exekuční příkaz popsat odložení, přerušení a zastavení exekuce vysvětlit způsoby provedení exekuce na nepeněžité plnění Klíčová slova

exekuce, nucený výkon rozhodnutí, donucovací prostředky, exekuční titul, exekuční správní orgán, peněžitá plnění, nepeněžitá plnění, exekuční výzva, exekuční příkaz, vyklizení, odebrání movité věci, osobní prohlídka, předvedení Další materiály ke studiu



3 hodiny

Předpoklady pro exekuci Obecné konstatování: podle následně popsané úpravy se postupuje, pokud ten, jemuž byla exekučním titulem uložena povinnost peněžitého nebo nepeněžitého plnění (povinnému), v určené lhůtě tuto povinnost dobrovolně nesplnil platí, že exekučním správním orgánem je správní orgán, který je podle dalšího (případně podle zvláštního zákona), k exekuci oprávněn že je vždy možnost požádat o provedení exekuce soud nebo soudního exekutora

Exekuce Exekuce = nucená realizace plnění prováděná oprávněnými orgány v rámci exekučního řízení. Exekuce tedy přichází v úvahu v případě nesplnění povinnosti uložené ve správním rozhodnutí (schváleném smíru) a směřuje k nucenému výkonu rozhodnutí, za použití donucovacích prostředků. Pro realizaci exekuce je nutné: musí existovat podklad (exekuční titul), přičemž jím může být:

Strana 68

© Phare CZ 0209-02-01-005


vykonatelné rozhodnutí (pravomocné s marným uplynutím lhůty ke splnění uložené povinnosti resp. nepravomocné u kterého byl odvolání – rozkladu – odejmut odkladný účinek a rovněž pokud nebyla uložená povinnost dobrovolně ve stanovené lhůtě splněna) vykonatelný smír tedy smír schválený správním orgánem v řízení sporném nedošlo k uplynutí lhůty. Exekuční správní orgán může exekuci nařídit nejpozději do 5 let a provádět ji nejpozději do 10 let poté, co měla být povinnost splněna dobrovolně Exekuční titul u exekučního správního orgánu uplatňuje: správní orgán, který vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo který schválil smír, nebo osoba oprávněná z exekučního titulu Tyto osoby mohou o provedení exekuce požádat též soud nebo soudního exekutora.

Exekuční titul Exekuční titul = ústřední pojem exekučního řízení tvořící základní předpoklady k tomu, aby mohl být proveden výkon rozhodnutí. Je jím určitá listina vydaná oprávněným orgánem, která má zákonem předepsanou formu a v níž se ukládá určité osobě povinnost něco v určité době plnit. Svou formou a funkcí je exekuční titul veřejnou listinou zakládající právo na výkon rozhodnutí. Jak bude postupovat správní orgán, pokud povinnému účastníkovi řízení byla uložena povinnost nahradit náklady spojené s náhradním výkonem rozhodnutí nebo mu postupně uložil pokuty a takto uložené finanční částky účastník nezaplatí?

Prostředky pro výkon rozhodnutí K exekuci je možné použít jen prostředky, které stanoví správní řád (popř. zvláštní zákon). Podle toho, co je předmětem exekuce, se rozlišují prostředky, jimiž se vymáhají: Peněžitá plnění

Rozhodnutím byla stanovena povinnost něco zaplatit (např. pokutu), přičemž pro uplatnění vlastní exekuce na toto plnění platí: provádí jí zásadně správce daně obecní nebo krajský úřad ji provádí , jde-li o jejich rozhodnutí obecní úřad i za předchozí situace může požádat o provedení exekuce správce daně způsob a postup při provádění exekuce se uplatní podle zákona o správě daní a poplatků ve formě: přikázání pohledávky na peněžní prostředky na účtech vedených u bank nebo jiné pohledávky srážky ze mzdy, jiné odměny ze závislé činnosti nebo náhrady za pracovní příjem, důchody, sociální a nemocenské dávky, stipendii prodeje movitých věcí prodeje nemovitostí Nepeněžitá plnění

Rozhodnutím byla stanovena povinnost něco strpět, něčeho se zdržet, něco vykonat nebo dát.

Základní instituty 1. Příslušným k exekuci je zásadně správní orgán, který rozhodnutí vydal, za předpokladu že je orgánem výkonné moci. To platí i v případě jedná-li se o obecní nebo krajský úřad. Jde-li o fyzickou osobu pověřenou výkonem veřejné správy, provede exekuci obecní úřad obce s rozšířenou působností 2. Exekuční výzva

Strana 69

© Phare CZ 0209-02-01-005


Nehrozí-li vážné nebezpečí, že účel exekuce bude zmařen může exekuční správní orgán před nařízením exekuce vyzvat povinného ke splnění nepeněžité povinnosti exekuční výzvou a určit mu náhradní lhůtu, v níž má být splněna (vydává se usnesením se zákonem stanovenými náležitostmi – odvolání je vyloučeno). 3. Exekuční příkaz Je způsobem nařízení exekuce a vydává se: z moci úřední, je-li příslušným exekučním správním orgánem na žádost osoby oprávněné z exekučního titulu na žádost správního orgánu s tím, že exekuci provede obecní úřad s rozšířenou působností Je usnesením a oznamuje se povinnému a dalším osobám, kterým z exekučního příkazu vyplývají povinnosti nebo práva (nelze se proti němu odvolat). Případová studie 4. Odložení a přerušení exekuce Ze závažných důvodů může exekuční správní orgán usnesením (proti kterému se nelze odvolat) odložit nebo přerušit provedení exekuce: zejména požádá-li o to povinný a lze z jeho chování mít důvodně za to, že svoji povinnost splní ve lhůtě, ve které bude možné provézt vlastní exekuci a nehrozí-li, že účel exekuce tím bude zmařen nebo i bez požádání, šetří-li se skutečnosti rozhodné pro případné zastavení exekuce stanoví-li tak zákon (např. jde-li o vyklizení a není povinnému zajištěna bytová náhrada) Pokud pominou důvody, které vedly k odložení nebo přerušení exekuce a nedojde-li k jejímu zastavení, správní orgán v exekuci pokračuje. Pro provedení exekuce je oprávněná úřední osoba vybavena vlastním exekučním příkazem a právem vstupu do příslušných prostor. 5. Zastavení exekuce Exekuční správní orgán prováděnou exekuci na žádost nebo z moci úřední usnesením, proti kterému se nelze odvolat zastaví, jestliže: po nařízení exekuce povinnost zanikla po nařízení exekuce zaniklo právo provádět exekuci nebo byl zrušen exekuční titul, který je podkladem pro exekuci o zastavení exekuce požádal ten, na jehož žádost byla nařízena průběhu exekuce ukazuje, že by její pokračování bylo spojeno s mimořádnými nebo nepoměrnými obtížemi se zjistí, že exekuce byla nařízena k vymožení neexistující povinnosti nebo vůči neexistujícímu povinnému provedení exekuce je nepřípustné, protože před nařízením exekuce existoval důvod, pro který exekuci nebylo možno provést, nebo je provedení exekuce nepřípustné, protože po jejím nařízení nastal jiný důvod vyplývající ze zvláštního zákona nebo stavu věci, pro který nelze exekuci provést 6. Exekuční náklady Náklady hradí je zásadně povinný - výjimku tvoří případ, pokud exekuce byla zastavena v případech kdy tak stanoví zákon. Hradí se paušální částkou ve výši 2 000 Kč + náhrada hotových výdajů (je-li více povinných exekuční správní orgán náklady poměrně rozvrhne). 7. Námitky proti úkonům v exekuci Právem povinného je, že se proti usnesením případně jiným úkonům exekučního orgánu proti kterým se nemohl odvolat, může podat námitky. Nelze je však podat pokud už usnesení bylo vykonáno nebo případný jiný úkon proveden. Podané námitky mají odkladný účinek jen v případech, když tak stanoví zákon.

Strana 70

© Phare CZ 0209-02-01-005


Případová studie Účastník řízení se obrátil na obecní úřad s návrhem na odstranění stromu, který hrozí vyvrácením, formou náhradního výkonu rozhodnutí, neboť druhý účastník řízení ve lhůtě stanovené rozhodnutím obecního úřadu kmen neodstranil. Obecní úřad návrh zamítl s tím, že se má účastník obrátit na krajský úřad, protože proti rozhodnutí bylo podáno odvolání, o němž krajský úřad již rozhodl a tudíž je příslušný i k výkonu rozhodnutí. Je to správné?

Klíč Toto tvrzení obecního úřadu není správné, neboť výkon rozhodnutí provádí orgán obce, který rozhodnutí vydal, bez ohledu nato, zda ve věci rozhodoval odvolací orgán, (který by v odvolacím řízení napadené rozhodnutí třeba i změnil).

Způsoby provedení exekuce na nepeněžitá plnění Způsoby provedení této exekuce se řídí povahou uložené povinnosti. Lze ji proto provést jen zákonnými způsoby a to: Náhradním výkonem v případě zastupitelných plnění Přímým vynucením

Náhradním výkonem v případě zastupitelných plnění Způsob spočívá v tom, že případné uložené práce a výkony na náklad a nebezpečí povinného provede někdo jiný. Provedení práce nebo výkonu zařídí přímo exekuční orgán tím že: vydá exekuční příkaz jiné osobě (s jejím souhlasem), aby práce a výkony provedla v pověření přesně vymezí práce nebo výkony, které má pověřená osoba provést Pokud dochází v uvedené souvislosti k přemísťování materiálů nebo věcí je povinností na náklady povinného je uskladnit po dobu 6 měsíců. Potom tyto věci přecházejí do vlastnictví státu (případné náklady na likvidaci jdou k tíži povinného). Exekuční správní orgán může povinnému usnesením uložit, aby mu potřebné náklady (nebo alespoň zálohu) uhradil předem.

Případová studie Rozhodnutím byla účastníkovi řízení uložena povinnost odstranit padlý kmen stromu. Toto rozhodnutí nabylo právní moci, povinný však uloženou povinnost ve stanovené lhůtě nesplnil. Proto správní orgán přistoupil k postupnému ukládání pokut a to do výše 10 000,- Kč. Je takový postup možný?

Klíč Správní orgán mohl k takovému řešení přistoupit, pokud by nebylo možné ani účelné vymáhat splnění uložené povinnosti pomocí náhradního výkonu nebo přímým vynucením uložené povinnosti. Dále je nutno zvážit i celkovou výši pokut – pokud je účastníkem právnická osoba, pak by výše uložených pokut byla v pořádku; takovéto řešení by však nepřicházelo v úvahu, pokud by účastníkem byla fyzická osoba.

Přímým vynucením

Strana 71

© Phare CZ 0209-02-01-005


Vyklizení

Pokud je exekučním titulem stanoveno aby povinný vyklidil objekt, provede jej na základě exekučního příkazu příslušný exekuční správní orgán. Jeho povinností je současně vyrozumět povinného (nejméně 5 dnů předem) a obec na jejímž území se vyklízený objekt nachází (vlastní vyklízení se provádí za přítomnosti přizvané osoby). Je-li objekt nebo jeho část v takovém stavu, že bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví osob provede exekuční správní orgán vyklizení i bez předchozího upozornění a zákonem stanovených dalších podmínek, vždy a neprodleně. Zvláštní postup stanoví zákon je-li vyklízeným objektem byt nebo místnost sloužící k bydlení. Podmínkou vyklizení je bytová náhrada. Zde je mj. stanovena povinnost vyrozumět obec a pokud není zajištěna bytová náhrada, exekuci odložit nebo přerušit. Exekuce není přípustná v případě že vyklizení objektu se týká osoby u které by byl vyklízením vážně ohrožen zdravotní stav (v případě pochybnosti je rozhodující potvrzení lékaře). Postup při provádění exekuce: oprávněná úřední osoba odstraní movité věci patřící jemu, příslušníkům jeho domácnosti, případně věcí jiných osob umístěných však se souhlasem povinného v jeho domácnost (předají se povinnému nebo některému zletilému příslušníku domácnosti) následuje vykázání povinného a všech, kteří se tam zdržují na základě jeho práva není-li vyklizení přítomen nikdo kdo by mohl věci přijmout (nebo jsou-li odmítnuty), jsou uloženy u obce (nejsou-li do 6 měsíců vyzvednuty jsou prodány a výtěžek – po odečtení zákonem stanovených částek – předán povinnému). Odmítnuté a neprodané věci připadají státu. Odebrání movité věci

Úkon se provede na základě exekučního příkazu (tento je doručen povinnému při odebírání věci) v němž jsou výslovně určeny věci, které mají být odebrány. Postup při provádění exekuce: oprávněná úřední osoba odebere movitou věc povinnému, nebo tomu kdo ji má u sebe a odevzdá ji tomu komu má být předána není-li ji komu odevzdat, je zajištěna její úschova na náklady povinného (v dalším se postupuje jako při vyklizení) jestliže je k odebírané věci třeba listiny (např. návod na obsluhu, atest apod.) odebere se i tato listina o odebrání movité věci sepíše oprávněná úřední osoba protokol, náležitosti stanoví zákon Osobní prohlídka a prohlídka bytu a jiných místností

Uplatnění tohoto práva bezprostředně souvisí s případem, kdy exekuční titul ukládá vydání movité věci. Jedná se o povinnost povinné osoby (případně jiné osoby pokud se u ní nachází odebíraná věc): umožnit přístup na všechna místa, kde by se odebíraná věc mohla nacházet strpět osobní prohlídku bytu (sídla, místa podnikání) a jiných místností, případně skříní a jiných schránek ve kterých by se mohla odebíraná věc nacházet (v případě nesoučinnosti povinného je oprávněná úřední osoba si toto právo sjednat) Při uplatňování tohoto práva je třeba postupovat zvlášť šetrně (na žádost toho vůči němuž se provádí exekuce přímým vynucením, je přítomna „ přizvaná osoba“. Tyto osoby však nemají práva ani povinnosti účastníků). Osoby, které hrubým způsobem i přes výzvu k zachování pořádku ruší provedení úkonu, mohou být z místa vykázáni. Předvedení

Pokud jde o provádění exekuce předvedením, doručuje se exekuční příkaz orgánům, které mají předvedení provést (na místě předváděnému). Předvádění, tak jak je uvedeno v jiné části zajišťuje Policie ČR nebo jiný ozbrojený sbor ( u obcí obecní policie). Exekuce ukládáním donucovacích pokut

Ukládání donucovacích pokut je exekučním prostředkem, který se použije v případě, že nebylo možné nebo účelné vymáhat splnění uložené povinnosti pomocí náhradního výkonu nebo přímým vynucením. Splnění povinnosti se vymáhá postupným ukládáním donucovacích pokut do výše nákladů na náhradní výkon a nelze –li náhradní výkon provést, až do výše 100 000 Kč.

Strana 72

© Phare CZ 0209-02-01-005


Exekuční správní orgán uloží povinnému donucovací pokutu rozhodnutím, ve kterém mu určí, aby ji zaplatil ve lhůtě nejméně 15 dnů ode dne nabytí právní moci. Pokuty vybírá a jejich exekuci provádí podle zvláštního zákona exekuční správní orgán, který je uložil. Vyšší pokuty exekuční správní orgán určí s ohledem na povahu nesplněné povinnosti. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost exekučního správního orgánu, který pokutu uložil (tedy např. toho, kdo hradí náklady náhradního výkonu) . Zaplacením pokut se povinný nezprošťuje odpovědnosti za škodu.

Vyjádření osvědčení a sdělení V této oblasti jde o zásadní trvání na dodržení zásady zákonnosti i pro případy, kdy se nejedná přímo o autoritativní postup při rozhodování (ve správním řízení) orgánů veřejné správy, ale i tak jde o jejich činnost, která je obecně pojmenována jako tzv. „jiné úkony správních orgánů“. Samotný postup při jejich vydávání, je zákonem upraven odvoláním se na příslušná ustanovení v jiných částech správního řádu. Obecně pak platí, že tyto úkony lze vydat: jestliže to nevylučuje povaha vlastního vyjádření, osvědčení nebo sdělení (není-li třeba zkoumat skutkový stav a není-li třeba čerpat z evidence určitého správního orgánu, může tak dokonce učinit kterýkoliv věcně příslušný správní orgán) je-li správní orgán požádán a jsou-li splněny předpoklady k provedení požadovaného úkonu Pokud správní orgán shledá, že nelze vydat vyjádření nebo osvědčení, provést ověření nebo učinit sdělení, je povinen o tom na požádání písemně uvědomit dotčenou osobu a sdělit důvody proč. Vyjádření, osvědčení nebo sdělení správní orgán usnesením: opraví jde-li o vady, které opravit lze a nebude tím způsobena újma některé z dotčených osob (usnesení se jen poznamená do spisu) zruší jde-li v těchto úkonech o rozpor s právními předpisy, s účinky od kdy byly vydány (pokud zákon nestanoví jiný postup) Platí obdobně ustanovení o přezkumném řízení prohlásí, že je úkonem jehož náležitosti splňuje (za podmínky, že tím nebude způsobena újma žádné z dotčených osob a je příslušný) Tato ustanovení se použijí, respektive přiměřeně použijí i pro postup při provádění jiných úkonů, které nejsou samostatně v zákoně upraveny.

Shrnutí Exekuce je nucená realizace plnění prováděná oprávněnými orgány v rámci exekučního řízení. Přichází v úvahu v případě nesplnění povinnosti uložené ve správním rozhodnutí (schváleném smíru) a směřuje k nucenému výkonu rozhodnutí, za použití donucovacích prostředků. Exekuční titul u exekučního správního orgánu uplatňuje: správní orgán, který vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo který schválil smír, nebo osoba oprávněná z exekučního titulu K exekuci je možné použít jen ty prostředky pro výkon rozhodnutí, které stanoví správní řád. Peněžitá plnění = rozhodnutím byla stanovena povinnost něco zaplatit (např. pokutu). Nepeněžitá plnění = rozhodnutím byla stanovena povinnost něco strpět, něčeho se zdržet, něco vykonat nebo dát. K exekuci je příslušný zásadně správní orgán, který rozhodnutí vydal, za předpokladu že je orgánem výkonné moci. Exekuční výzva – exekuční správní orgán může před nařízením exekuce vyzvat povinného ke splnění nepeněžité povinnosti exekuční výzvou a určit mu náhradní lhůtu, v níž má být splněna. Exekuční příkaz – způsob nařízení exekuce.

Strana 73

© Phare CZ 0209-02-01-005


Provedení exekuce může ze závažných důvodů exekuční správní orgán usnesením odložit nebo přerušit. Exekuční správní orgán prováděnou exekuci na žádost nebo z moci úřední usnesením zastaví jestliže po nařízení exekuce povinnost zanikla, zaniklo právo provádět exekuci nebo byl zrušen exekuční titul …… Způsoby provedení exekuce na nepeněžité plnění lze povést jen zákonnými způsoby, tj. náhradním výkonem v případě zastupitelných plnění a přímým vynucením. Tím je vyklizení, odebrání movité věci, osobní prohlídka a prohlídka bytu a jiných místností a předvedení.


Strana 74

Co je to exekuce a kdy přichází v úvahu? Které prostředky k exekuci stanoví správní řád? Kdy jde o peněžité plnění a co platí pro uplatnění vlastní exekuce? Kdy hovoříme o nepeněžitém plnění? Co je to exekuční výzva a exekuční příkaz? Kdy může exekuční správní orgán odložit nebo přerušit provedení exekuce? Kdy exekuční správní orgán exekuci zastaví? Jaké znáte způsoby provedení exekuce na nepeněžité plnění?

© Phare CZ 0209-02-01-005


8. Veřejnoprávní smlouvy Cíl

Cílem této kapitol je, abyste po jejím prostudování dokázali: definovat co je to veřejnoprávní smlouva a kdo je subjektem těchto smluv vysvětlit druhy veřejnoprávních smluv a jejich uzavírání popsat, kdy lze změnit obsah, vypovědět nebo zrušit smlouvu objasnit spory z veřejnoprávních smluv definovat co je to opatření obecné povahy a v této souvislosti vysvětlit význam úřední desky charakterizovat pojem stížnosti Klíčová slova

veřejnoprávní smlouva, právní úkon, smlouva subordinační, spory z veřejnoprávních smluv, účinnost opatření, vymáhání povinnosti, stížnosti Další materiály ke studiu



2 hodiny

Veřejnoprávní smlouva Veřejnoprávní smlouva: je dvoustranný nebo vícestranný právní úkon, který zakládá , mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva nesmí být v rozporu s právními předpisy, nesmí je obcházet a musí být v souladu s veřejným zájmem její uzavření (pokud je její stranou správní orgán) nesmí snižovat důvěryhodnost veřejné správy, musí být účelné a správní orgán musí mít při jejím uzavírání za cíl plnění úkolů veřejné správy posuzuje se vždy podle svého skutečného obsahu

Subjekty veřejnoprávních smluv Subjekty veřejnoprávních smluv jsou: stát správní orgány, které jsou organizační složkou státu veřejnoprávní korporace ( v tomto případě spory z dohod řeší nejblíže společně nadřízený orgán) jiné právnické a fyzické osoby pokud vykonávají svěřenou působnost v oblasti veřejné správy

Druhy veřejnoprávních smluv

Strana 75

© Phare CZ 0209-02-01-005


Veřejnoprávní smlouvy subordinační Veřejnoprávní smlouva mezi účastníky

Veřejnoprávní smlouvy subordinační Veřejnoprávní smlouvy, jejichž předmětem je výkon státní správy mohou výše uvedené subjekty vzájemně uzavírat, jen stanoví-li tak zvláštní zákon a jen se souhlasem nadřízeného správního orgánu ( ten posuzuje veřejnoprávní smlouvu a její obsah z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem). Územně samosprávné celky mohou vzájemně uzavírat veřejnoprávní smlouvy týkající se plnění úkolů vyplývajících z jejich samostatné působnosti při výkonu veřejné moci, jen stanoví-li tak zvláštní zákon. Obdobně stanoví-li tak zvláštní zákon, se namísto správního rozhodnutí uzavře veřejnoprávní smlouvy mezi orgánem veřejné správy a účastníkem. Podmínkou je však souhlas ostatních účastníků řízení, případně třetích osob, pokud se smlouva dotýká jejich práv.

Veřejnoprávní smlouva mezi účastníky Ti mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu týkající se převodu nebo způsobu výkonu jejich práv nebo povinností,, nevylučuje-li to povaha věci nebo nestanoví-li zvláštní zákon jinak. K uzavření takovéto smlouvy je třeba souhlasu správního orgánu ( není ho však třeba v případě, že tento k veřejnoprávní smlouvě přistoupí).

Uzavírání veřejnoprávních smluv Postup při uzavírání: návrh v písemné formě a je určen jedné i více konkrétním osobám zánik návrhu uplynutím lhůty, která v něm byla pro přijetí určena, pokud v ní návrh smlouvy nebyl přijat pokud nebyla určena lhůta pro přijetí, uplynutím přiměřené doby přihlédnutím povaze navrhované veřejnoprávní smlouvy a k rychlosti prostředků, které navrhovatel smlouvy použil pro zaslání návrhu smlouvy okamžikem, kdy projev o odmítnutí návrhu smlouvy dojde navrhovateli smlouvy vlastní uzavření smlouvy v písemné formě na téže listině v okamžiku, kdy je smlouvy opatřena podpisy všech stran ( a dojde navrhovateli). V případě nutného souhlasu správního orgánu je to den, kdy jeho souhlas nabude právní moci

Zrušení veřejnoprávní smlouvy pro nesoulad s právními předpisy Obecně je možné říci, že v tomto případě jde o obdobu přezkumného řízení ( prování se „z moci úřední“, jde-li o rozpor s právními předpisy právní orgán ji zruší – i část). Podnět k přezkumnému řízení může dát strana, která není správním orgánem. Platnost úkonů vůči třetím osobám zůstává zachována ( viz např. smlouvy podle zákona o obcích).

Účastníci řízení Účastníci řízení jsou smluvní strany a u veřejnoprávních smluv, též správní orgán, jehož souhlasu je třeba k uzavření veřejnoprávní smlouvy.

Změna obsahu, výpověď, zrušení veřejnoprávní smlouvy Změnit obsah, vypovědět a zrušit smlouvu lze: písemnou dohodou smluvních stran (bylo-li k uzavření této smlouvy souhlasu správního orgánu nebo třetích osob, po

Strana 76

© Phare CZ 0209-02-01-005


souhlasu jich)- změna obsahu bylo-li to ve smlouvě dohodnuto – výpověď, zrušení změní-li se podstatně poměry, které byly rozhodující pro stanovení obsahu veřejnoprávní smlouvy a plnění této smlouvy nelze na smluvní straně z tohoto důvodu spravedlivě požadovat jestliže se veřejnoprávní smlouva dostala do rozporu s právními předpisy z důvodu ochrany veřejného zájmu jestliže vyšly najevo skutečnosti, které existovaly v době uzavírání veřejnoprávní smlouvy a nebyly smluvní straně bez jejího zavinění známy, pokud tato strana prokáže, že by z jejich znalostí veřejnoprávní smlouvu neuzavřela Podá-li smluvní strana ze zákonem stanovených důvodů návrh na zrušení veřejnoprávní smlouvy a ostatní strany s ním vysloví souhlas, veřejnoprávní smlouva zaniká dnem, kdy písemný souhlas poslední ze smluvních stran došel smluvní straně, která návrh podala. Pokud by k uzavření veřejnoprávní smlouvy bylo třeba souhlasu správního orgánu, vyžaduje se jeho souhlas i ke zrušení veřejnoprávní smlouvy. Pokud některá ze stran se zrušením veřejnoprávní smlouvy nesouhlasí, může o zrušení smlouvy na žádost smluvní strany, která podala návrh, rozhodnout správní orgán příslušný podle dalšího pojednání.

Souhlas třetích osob Veřejnoprávní smlouva, nejde-li o veřejnoprávní smlouvu, která se přímo dotýká práv nebo povinností třetí osoby, nabývá účinnosti teprve v okamžiku, kdy s ní tato osoba vysloví písemný souhlas. Není-li tento souhlas získán, může správní orgán místo uzavření veřejnoprávní smlouvy vydat rozhodnutí ve správním řízení, v němž využije podkladů získaných při přípravě veřejnoprávní smlouvy.

Spory ("závazky") z veřejnoprávních smluv Nejdříve rozhoduje správní orgán a to: Ministerstvo vnitra, je-li alespoň jednou ze smluvních stran kraj, nebo jsou smluvními stranami obce s rozšířenou působností ( Ministerstvo vnitra věc projedná s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem příslušný krajský úřad, jsou-li smluvními stranami obce, které nejsou obcemi s rozšířenou působností, nepřevezme-li věc Ministerstvo vnitra správní orgán, který je společně nadřízený smluvním stranám a není-li takového správního orgánu řeší spor v dohodě ústřední správní úřady nadřízené správním orgánům, které jsou nadřízeny smluvním stranám Poznámka: jedná se o smlouvy uzavřené podle § 160 správního řádu správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který je stranou veřejnoprávní smlouvy, jde-li o veřejnoprávní smlouvu uzavřenou podle § 161 správního řádu správní orgán, který k jejímu uzavření udělil souhlas, jde-li o veřejnoprávní smlouvu uzavřenou podle § 162 správního řádu Poznámka: proti rozhodnutí vydanému podle výše uvedeného, nelze podat odvolání ani rozklad. Následuje možnost podat proti rozhodnutí žalobu k soudu Použití správního řádu a občanského zákoníku Při postupu podle výše uvedeného se obdobně použijí ustanovení části první a přiměřeně ustanovení části druhé zákona o správním řízení ( nestanoví-li správní řád jinak, použijí se přiměřeně ustanovení občanského zákoníku, s výjimkou ustanovení o neplatnosti a odporovatelnosti právních úkonů, ustanovení o odstoupení od smlouvy, ustanovení o změně v osobě dlužníka nebo věřitele, nejde-li o právní nástupnictví a ustanovení o započtení). ÚKOL: Vyhledejte ve správním řádu § 161 a vysvětlete jeho znění.

Opatření obecné povahy Podle následujících opatření postupují správní orgány v případech, kdy jim zvláštní zákon ukládá vydat závazné opatření obecné povahy, které není právním předpisem, ani rozhodnutím ( jde o takzvané abstraktně – konkrétní akty ).

Strana 77

© Phare CZ 0209-02-01-005


Zveřejnění na úřední desce Návrh opatření obecné povahy s odůvodněním ( i vlastní samotné opaření obecné povahy) s odůvodněním správní orgán po projednání s dotčenými orgány stanovenými v zákoně ( § 136 ) doručí veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsí na své úřední desce a na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se má opatření obecné povahy týkat a vyzve dotčené osoby, aby k návrhu opatření podávaly připomínky nebo námitky. V případě potřeby se návrh zveřejní i jiným způsobem, v místě obvyklým, Návrh opatření obecné povahy musí být zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů. Není-li vzhledem k rozsahu návrhu možno zveřejnit jej na úřední desce v úplném znění, musí být na úřední desce uvedeno, o jaké opatření obecné povahy jde, čích zájmů se přímo dotýká a kde a v jaké lhůtě se lze s návrhem seznámit. Úplné znění návrhu,včetně odůvodnění musí však být i v takovém případě zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup. Řízení o návrhu obecné povahy je písemné, pokud zákon nestanoví nebo správní orgán neurčí, že se koná veřejné projednání návrhu. Dobu a místo konání veřejného projednání správní orgán oznámí na úřední desce nejméně 15 dnů předem ( oznámení zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejich správních obvodů se má opatření obecné povahy týkat. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je možné tuto dobu zkrátit ( nestanoví-li zákon jinak, musí zkrácená doba činit nejméně 5 dnů). ÚKOL: Co obsahuje § 136 správního řádu? Vyhledejte jej a vysvětlete.

Osoby oprávněné podat proti opatření námitky kdokoliv, jehož práva , povinnosti nebo zájmy mohou být opatřením přímo dotčeny (mohou uplatnit u správního orgánu písemné připomínky nebo na veřejném projednání ústní připomínky). Správní orgán je povinen se připomínkami zabývat jako podkladem pro opatření obecné povahy a vypořádat se s nimi v jeho odůvodnění vlastníci nemovitostí, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy související s výkonem vlastnického práva mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, nebo, určí-li tak správní orgán, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy rovněž přímo dotčeny. Tito mohou podat odůvodněné námitky ve lhůtě 30. dnů ode dne jeho zveřejnění (zmeškání úkonů nelze prominout). O námitkách rozhoduje správní orgán, který opatření obecné povahy vydává. Jestliže by vyřízení námitky vedlo k řešení, které přímo ovlivní oprávněné zájmy některé osoby jiným způsobem než návrh opatření obecné povahy, a není-li změna zjevně též v její prospěch, zjistí správní orgán její stanovisko.Rozhodnutí o námitkách, které musí obsahovat vlastní odůvodnění, se uvede jako součást odůvodnění opatření obecné povahy Proti rozhodnutí se nelze odvolat ani podat rozklad. Změna nebo zrušení pravomocného rozhodnutí o námitkách může být důvodem změny opatření obecné povahy.

Účinnost opatření Opatření obecné povahy nabývá účinnosti 15. dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky. Hrozí-li vážná újma veřejnému zájmu, může se tak stát před postupem podle § l72 správního řádu. Do opatření obecné povahy a jeho odůvodnění může každý nahlédnout u správního orgánu, který opatření vydal. Proti opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek. ÚKOL: Zalistujte ve správním řádu a vysvětlete co říká § 172.

Vymáhání povinnosti stanovené opatřením Povinnost, která je stanovena zákonem a jejíž rozsah je v mezích zákona určen opatřením obecné povahy, lze exekučně vymáhat jedině tehdy, jestliže bylo vydáno rozhodnutí, které existenci této povinnosti prohlásilo a v němž byla osoba, která tuto povinnost má jmenovitě uvedena. Soulad opatření obecné povahy s právními předpisy lze posoudit v přezkumném řízení. Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat do 3 let od účinnosti opatření. Účinky rozhodnutí v přezkumném řízení nastávají ode dne jeho právní moci.

Strana 78

© Phare CZ 0209-02-01-005


Stížnosti Obecně platí, že neposkytuje-li správní řád jiný prostředek ochrany proti nevhodnému chování úředních osob a proti postupu správního orgánu, platí ustanovení Vládní vyhlášky 150/ 1958 Úl. Podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu ( odpovědnost za trestný čin nebo správní delikt není tímto ustanovením dotčena). O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel ve lhůtě 60 dní vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti. Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je správní orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření o opatřeních přijatých k nápravě se učiní záznam do spisu ( stěžovatel bude vyrozuměn jen tehdy, jestliže o to požádá). Má-li stěžovatel zato, že stížnost nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán o přešetření způsobu vyřízení stížnosti.

Shrnutí Veřejnoprávní smlouva je dvoustranný nebo vícestranný právní úkon, který zakládá , mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva Subjekty veřejnoprávních smluv jsou stát, správní orgány, které jsou organizační složkou státu, veřejnoprávní korporace, jiné právnické a fyzické osoby pokud vykonávají svěřenou působnost v oblasti veřejné správy. Veřejnoprávní smlouvy subordinační - předmětem je výkon státní správy mohou výše uvedené subjekty vzájemně uzavírat, jen stanoví-li tak zvláštní zákon a jen se souhlasem nadřízeného správního orgánu. Veřejnoprávní smlouva mezi účastníky - ti mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu týkající se převodu nebo způsobu výkonu jejich práv nebo povinností,, nevylučuje-li to povaha věci nebo nestanoví-li zvláštní zákon jinak. K uzavření takovéto smlouvy je třeba souhlasu správního orgánu. Postup při uzavírání veřejnoprávních smluv: návrh, zánik návrhu, vlastní uzavření smlouvy. Účastníci řízení jsou smluvní strany a u veřejnoprávních smluv, též správní orgán, jehož souhlasu je třeba k uzavření veřejnoprávní smlouvy. Změnit obsah, vypovědět a zrušit smlouvu lze: písemnou dohodou smluvních stran, bylo-li to ve smlouvě dohodnuto – výpověď, zrušení, změní-li se podstatně poměry, které byly rozhodující pro stanovení obsahu veřejnoprávní smlouvy a plnění této smlouvy nelze na smluvní straně z tohoto důvodu spravedlivě požadovat, jestliže se veřejnoprávní smlouva dostala do rozporu s právními předpisy, z důvodu ochrany veřejného zájmu, jestliže vyšly najevo skutečnosti, které existovaly v době uzavírání veřejnoprávní smlouvy a nebyly smluvní straně bez jejího zavinění známy, pokud tato strana prokáže, že by z jejich znalostí veřejnoprávní smlouvu neuzavřela. Veřejnoprávní smlouva, nejde-li o veřejnoprávní smlouvu, která se přímo dotýká práv nebo povinností třetí osoby, nabývá účinnosti teprve v okamžiku, kdy s ní tato osoba vysloví písemný souhlas. Spory („závazky“) z veřejnoprávních smluv - nejdříve rozhoduje správní orgán, následuje možnost podat proti rozhodnutí žalobu u soudu, použití správního řádu a občanského zákoníku. Podle opatření obecné povahy postupují správní orgány v případech, kdy jim zvláštní zákon ukládá vydat závazné opatření obecné povahy, které není právním předpisem, ani rozhodnutím. Návrh opatření obecné povahy s odůvodněním správní orgán po projednání s dotčenými orgány stanovenými v zákoně doručí veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsí na své úřední desce a na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se má opatření obecné povahy týkat a vyzve dotčené osoby, aby k návrhu opatření podávaly připomínky nebo námitky. Vymáhání povinnosti stanovené opatřením - je stanovena zákonem a jejíž rozsah je v mezích zákona určen opatřením obecné povahy, lze exekučně vymáhat jedině tehdy, jestliže bylo vydáno rozhodnutí, které existenci této povinnosti prohlásilo a v němž byla osoba, která tuto povinnost má jmenovitě uvedena. Stížnosti = neposkytuje-li správní řád jiný prostředek ochrany proti nevhodnému chování úředních osob a proti postupu správního orgánu, platí ustanovení Vládní vyhlášky 150/ 1958 Úl.

Strana 79

© Phare CZ 0209-02-01-005



Strana 80

Co je to veřejnoprávní smlouva? Kdo je subjektem veřejnoprávních smluv? Jaký je rozdíl mezi smlouvou subordinační a smlouvou mezi účastníky? Jak se postupuje při uzavírání veřejnoprávních smluv? Kdy lze změnit obsah, vypovědět a zrušit smlouvu? Kdo rozhoduje v případě sporu z veřejnoprávních smluv? Co je to opatření obecné povahy a jak se zveřejňuje? Co je to stížnost?

© Phare CZ 0209-02-01-005

OBECNÝ VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM PRO ÚŘEDNÍKY MÍSTNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH ORGÁNŮ

Recommend Documents