obecná pravidla Komunikace Dochvilnost Sezení a stání Telefonický styk Pozdrav Společenský rozhovor Služební cesty Představování Oslovení

SP1-obecná pravidla- chůze, veřejné doprav,prostředky, hlasité projevy, výtah,kouření, hygiena, Komunikace- přednost- obecná, při chůzi, (deštník, schody), dopr.prostředek(nejčestnější vpravo vzadu,vlevo vzadu,vedle řidiče),ve společ.muž se ženou,restaurace, do místnosti kde se konají ulturní podnky-první žena po ní muž, kt. vyhledá místo, žena sedí po mužově pravici, Dochvilnost- zvlášt VB,USA,Kanada Sezení a stání-pokyn k usazní,muži vstanou když přujde žena, Telefonický styk-věcnost a stručnost, o významných telefonních hovorech pořizovat záznam, ne osobní a intimní záležitosti Pozdrav- v místnosti kde se koná společenský podnik, nejdřív hostitelku, pak hostitele, přítomné žen, muže,; podáním ruky, úklonem, úsměvem, slovním vyjádřením; ruku-žena muži, starší mladšímu, pedagog žákovi, nadřízený podřízenému, oční kontakt, polibek ruky ve Fr při každé příležitosti méně ve VB, v asii nehygienické jen sepjatýma rukama, v Japonsku úklon; žena rukavice ne u jídla, úklon při opakovaném setkání s osobou, muž sméká v rest, osob. autě, kult zařízení; ne v hale, obchodě či veř, dopr. prostředku; pozdrav slovní; Společenský rozhovordialog, ne vlastní názory, osobní otázky, skákání do řeči, pokud nevíme mlčíme, ne agresivní názory, vtipy, …pokud se osobně neznáme Služební cesty- používáme aktovky, kufříky, ženy to sm nebo kabelky, Představování-dovlte abych, moje jmeno je; ženy se představují samy v pracovním styku tuzemském i zahraničním,ve společenském pouze ženy ženám, představování dvou osob třetí osobě- muže ženě, mladšího staršímu, vyjimka je-li mlada žena představována o hodně staršímu muži, Těší mně-ten komu je osoba představována; hláskování u cizinců, správné psaní se řeší vizitkami, dbát na výslovnost, u velkých mezinárod. akcí seznamy, jmenovky, Oslovení- na pracovišti pane/ní, se jménem, titulem, funkcí, a oslovení kolego samostatně, Csc. se nevyskytuje v oslovení, ve VB a Fr. se tituly používají zcela výjimečně, v It v jiné podobě, v Něm. se v poslední době opouští, spíše řediteli a výše, Ve styku se západoevropskými partnery přicházíme občas do styku se členy šlechtických rodin, používajících své tituly. Nejde jen o osoby ze zemí s konstituční monarchií (země Beneluxu, V. Británie, Španělsko), ale i ze zemí se starým republikánským zřízením (Francie, Švýcarsko). Nekomolit! u nás zrušeny v roce 1918 tituly, angličtina! cizí jazyky, nají t třetí jazyk srozumitelný pro obě strany, z hlediska taktiky volíme jazyk který ovládáme lépe než strany druhá, Tlumočník- výhody- důraz na jemnosti, ne jen přesně co se říká, nevkládá do tlumočení své myšlenky, neinterpretuje slova jedné strany jinak a druhé jinak, nevýhody- nákladnost, nezná odbornou terminologii o níž se jedná,

SP2- Organizace společenského jednání- společenská setkání- slavnostní, ofic, neoficiální, podle doby, kdy se pořádají, nebo zda se stojí nebo sedí Organizace pracovního oběda- hostitel zve ústně, hosté děkují za pozvání, diety, náboženské důvody, zajištění dopravy, osobní doprovod hostitele, před obědem krátká přestávka k umytí rukou, zasedací pořádek, po pravé ruce, levé ruce hostitele příp. naproti, čím starší tím blíže k hostiteli, střídavě hosté a domácí, na konci domácí muž, do restaurace vstupuje první hostitel, svršky oděvů, hostitel sedá jako první, vybírá ve shodě s hlavním hostem jídlo a pití, konec oběda určuje hlavní hostitel povstáním, Je-li hostitelem žena nebo je-li mezi hosty žena či ženy, poskytují se jí formální společenské přednosti, např. při vstupu do dveří. Její místo u stolu odpovídá jejímu společenskému postavení v dané společnosti. Na slavnostní obědy nebo večeře, stejně jako na všechna setkání při nichž se stojí, zve hostitel písemnou pozvánkou. Z ní je zřejmé, kdo zve koho a při jaké příležitosti, místo a doba podniku, u večerních podniků i oblečení a zda se pozvání vztahuje i na partnera. Obsahuje-li pozvánka žádost o potvrzení účasti, je vhodné tak učinit, případně omluvit neúčast. Příprava menu- Pořádá se tehdy, má-li jednání trvat celý den nebo končí-li tak, aby oběd mohl navazovat na jednání. z předkrmu, polévky, masa s přílohou, moučníku, zmrzliny, ovoce a kávy; před obědem sladší nápoje. vermut, campari,nebo sherry, whisky, gin, vodka, becherovka; koňak se zásadně podává po jídle, k jídlu pivo nebo víno v tomto pořadí, víno bílé, růžové, červené; po jídle likér, k dispozici nealko, čistá voda; pokud ne v restauraci jídlo většinou jednotné, někdy ve formě buffet lunchjídlo studené či teplé nebo obojí, jídlo si vybírají, nakládají sami, nebo personál, aperitiv se může podávat u samostatného stolu a pije se ve stoje, zbytek nápojů roznáší personál, rozdíl pracovní oběd a večeře- jídlo bohatší+ sýry nebo ryba, oblečení, zasedací pořádek, projevy po hl. jídle a vestoje, Jako první hovoří hostitel, po něm hlavní host, ostatní účastníci sedí, poslouchají a nejedí, ani nepijí nápoje; pracovní snídaně- pro úzký okruh osob k projednání záležitostí, se podává juice, grapy, vločky, vejce s uzeninou, pečivo, káva, čaj U snídaně se sedí, v hotelu si mohou účastníci jídlo vybírat u stolů, kde je připraveno. Správné stolování-představení-po usednutí na klín látkový ubrousek-po skončení jídla odkládají vlevo od talíře, jen na utření úst! – aperitiv navrhuje hostitelnedotýkáme se talíře, nenakláníme- pečivo lámeme před použitím- příbor držíme vždy na konci- brambory nožem nekrájíme!- odložíme příbor překřížením pokud jsme neskončili, pokud ano rovoběžně- kávová lžička pouze k míchání, její místo je na šálku ne v hrníčku, lokty držíme co nejblíže těla, nedotýkáme se stolu, nanejvýš zápěstím- párátkonekonverzovat atd. Rady- jíst a pít střídmě, nehltat, věnovat se jídlu, netlačit se u stolu, nenechat si jídlo zabalit, nevnucovat si seznámení, držení sklenky- 4 prsty v jedné rovině mimo palce,

SP2- Číše vína- krátké,nejvýše hodinové setkání v kteroukoliv denní dobu,pořádané u příležitosti významné události (státní svátek, podpis významného dokumentu apod.)nejjednodušší forma recepce, počet účastníků omezen, podává se šampaňské, víno a malé zákusky, podepsat se na podpisový arch, nevhodné brát se sebou partnera, Buffet lunch and buffet dinner- obdoba oběda nebo večeře, hosté se u nabídkových stolů obsluhují sami, prostřené stoly mohou být v několika místnostech, kde hosté zasedají ke konzumaci, nápoji je obslouží číšníci, manželé ne spolu, po jídel se na závěr podává káva v jiné místnosti nebo na terase Garden party- jde o typický buffet dinner nebo coctail pod širým nebem, zahrada je obvykle prostornější než rezidence, atraktivně působí večerní osvětlení, program; pánové smoking, dámy večerní toalety, Raut-umožňuje přijetí až několika stovek hostů. bufetové stoly s mísami pohoštění, jídla studená i teplá. K dispozici jsou příbory, talíře a nápoje, host se obsluhuje sám.zahájení se omezuje pouze na přípitek. Hosté se volně pohybují po místnosti a baví se s kýmkoliv. volná pravidla umožňují seznámení a konverzaci, Koktejl- se podobá rautu, je nejvhodnější příležitostí k navazování společenských kontaktů. mezi 18 a 20 hodinou, méně či více formální, mohou být zváni i partneři. Netrvá dlouho, max. 2 hodiny, hosté přicházejí a odcházejí průběžně, měli by se zdržet alespoň 20 minut. Podává se víno, případně i jiné silnější nápoje, a malé občerstvení (chuťovky, chlebíčky apod.)Recepce- nejrozšířenější forma vyššího společenského setkání, podstatou je pozvání a přijetí hostů hostitelem. Hosté jsou zváni pozvánkami pro 1 či 2 osoby. Je-li na pozvánce R.S.V.P., je třeba odpovědět, zda pozvání přijímáte. Někdy může byt na pozvánce uvedeno, jaký oblek je požadován. Nejčastěji jsou recepce pořádány v podvečer nebo večer, nejslavnější začínají až po 22. hodině. Hostitel vítá každého hosta zvlášť. Na stolech jídlo, které si hosté sami nebo za pomoci personálu kladou na talíře. dávat na talíř pouze jeden druh jídla (sladké nebo slané apod.). Nápoje všeho druhu připraveny u stolu nebo roznáší personál.Bankethostina-má největší ocenění, pokud jde o náročnost, obřadnost nebo slavnostní recepci. Zasedací pořádek určen předem. Pořadí jídel a nápojů – menu, je pevně stanoveno. Péče o hosta je promyšlena do detailu, chod jídel jako u slavnostního oběda nebo večeře.

SP2- Návštěva kulturních zařízení/pořadů- Divadlo-ve sklepních či klubových divadle- neformální oblečení, originalita; včas, v šatně pomáhá muž ženě, do sálu vstupuje vždy první muž, má vstupenky, Do řady sedadel vstupuje vždy první muž a to čelem k sedícím. společensky významné sedadlo je po pravé ruce, Opožděný příchod je možný pouze do lóže, dámám jsou vyhrazena přední místa, po začátku představení nekonverzujeme, O přestávce máme možnost se občerstvit, projít se foyer, pozdravit se známými. Platí zásada, že muž nenechá nikdy dámu, kterou doprovází, samotnou v hledišti. Nechce-li se projít dáma, nejde ani muž, Odložené svršky v šatně vyzvedává muž, který opět přednostně pomáhá dámě, bereme-li dětmi musí být slušně vychované, když jsme nachlazení nejdeme, Tanec- vyžaduje kromě ryze technických dovedností také obsáhlejší znalosti etiky, společenských zvyklostí.patří k základnímu všeobecnému vzdělání, je nejen zábavou ale i společenskou povinností (podnikový večírek, párty,…)pravidla-chodíme vždy včas, příchod do šatny, výtisk programu, vstup do sálu a usazená na místo, projevy během představení, přestávka, šatna při odchodu, tanec, konverzace; při výběru partnera- výška a celková postava, umění tančit, střízlivost, oblečení, dámy- oblečení, chůze a pohyb, pohled a úsměv, K parketu a z parketu odvádíme dámu po své pravici, je-li průchod příliš úzký, jde žena první. Při významnějších společenských příležitostech nabídne muž ženě rámě. Partner při tanci vede a úlohou partnerky je ho následovat, Ppři prvním vyznání k tanci není nutné se představit, posezení při kávě nebo u „dvou deci“ vína je již vhodnou příležitostí. Přitom si můžeme zamluvit některý z příštích tanců nebo nabídnout doprovod (či dopravu) domů, ocení se když si lze dobře zatančit i popovídat,

SP3-Oblékání-je vnější vizitkou každého, oblečení pracovní, společenské a pro volný čas (domácí, sportovní). Dále na den a večer Pánské- pro pracovní styk se zahraničními i tuzemskými partnery oblek z jedné látky, resp. sako a kalhoty z různých látek Vycházkový oblek-jednořadové nebo dvouřadové. Vesta může být ze stejné látky jako šaty, příp. jiné, musí však být, stejně jako event. pulovr sladěna s oblekem. Doplňky u mužů jsou košile, kravaty, ponožky a boty.Košile může být bílá nebo barevná, hladká nebo proužkovaná, příp. s nevýraznou kostkou, kravata musí harmonizovat s košilí, oblekem a ponožkami.Pokud má oblek vzorek (např. výrazný proužek nebo kostku) měla by být košile hladká a kravata by měla mít jiný vzorek. Kravatu je nutno nosit zavázanou na zapnutý límec u košile.V levé horní kapse saka -někdy bílý kapesník zvláště pro společenské příležitosti, příp. ze stejného materiálu jako kravata.je buď ve vodorovné poloze, nebo mohou být povytaženy 2 či 3 rohy. Používání jiných barev nebo materiálů, např. háčkovaných kapesníků, je nevhodné; základní barevné kombinace, Vycházkový oblek-jedno nebo dvouřadový, ne různé materiály, vycházkový konzervativnější, tmavší, pro pracovní a zvláště společenské události, pokud pro ně není předepsán jiný oděv Černý oblek- dvouřadový, doplněný bilou košilí, stříbrnou kravatou, černé ponožky a boty, univerzální slavnostní pro den i večer Žaket- delší černé sako se šikmo střiženými předními díly, šedá nebo černá vesta a šedobílé nebo černobílé proužkované kalhoty. Bílá košile s tvrdým límcem se zahrnutými rohy, šedá kravata, černé ponožky, černé boty, cylindr. Nosí se při slavnostních příležitostech ve dne (nástupní audience, slavnostní matiné, pohřby) Smoking - výhradně večerní oblek z černé látky, jednořadový nebo dvouřadový, má hedvábné klopy, kapsu na levé straně, kalhoty obvykle s lampasy. Bílá měkká košile a černý motýlek, černé ponožky a boty. Frak- slavnostní večerní oblečení z černé lehké látky, klopy z hedvábného rypsu, kalhoty s lampasy. Používá se při slavnostních večerních příležitostech, obvykle po 20. hodině. Druh slavnostního oblečení závisí na okolnostech, na místních zvyklostech. V případě společenských podniků je vysloveně uvedeno na pozvánce (např. ve fraku - white tie, u smokingu - black tie). při chadném počasí-plášť do deště, převlečník nebo zimník.Pokrývkou hlavy- čepice, baret, klobouk nebo kožešinová čepice. klobouk přednost před ostatními pokrývkami hlavy. deštník-doplněk oblečení, u žen módní doplněk Dámské- pracovní styk-elegant-ně, nikoliv nápadně. pravidlo pro sekretářky spolupůsobící v pracovním styku. společenském styku, ať jde o vedoucí, odbornou pracovnici nebo i o manželku doprovázející manžela je pochopitelné, že její oblečení podléhá módě. ne nadměrných výstřelky, včetně doplňků (šperky, bižuterie), mělo by odpovídat a být přizpůsobováno věku, postavě a vždy dané příležitosti.Součástí společenského oblečenírukavice. U žen by měly být barevně v souladu s botami a kabelkou, u mužů jsou doplňkem svrchního pláště. nesvlékají, ani při pozdravu výjimkou je stolování.

SP3- Obchodní jednání-směřuje k uzavření, rozšíření či úpravě stávajícího kontraktu nebo k jeho zrušení. se rozumí setkání pracovníka s obchodním partnerem (zástupcem podniku, zákazníkem, hostem ap.), za účelem projednání koupě nebo prodeje zboží nebo služeb.Psychologický oboustranný proces, ve kterém pracovník reprezentuje nejen sebe, ale i své pracoviště, více či méně akceptuje téměř všechny potřeby a postoje partnera obchodního jednání; cíl, skládá se z odborné(věcné) a lidské(psychologické) části- Věcná příprava ve shromáždění všech podkladových materiálů,právních norem, vypracování návrhu smlouvy,vyjasnění technických a finančních otázek, příprava vlastní argumentace, mistry v tomto jsou Japonci, rozdíl mezi jednorázovým jednáním, a mezi jednáním, jež se uskutečňuje v mnoha kolech rozložených do dlouhého časového období. místo jednání, náklady- nejnákladnější neutrální půda, tlumočení;v úvahu dopravní možnosti, zvyklosti v jiných zemích, ubytovací kapacity; před zahájením vyjasnit funkční úroveň, postavení, stejný počet osob, rozsah pravomocí jednotl. osob, Vnější psychologičtí činitelé-představa o podniku, image, vliv propagace a publicity, vlastnosti a pozice předmětu obchodního jednání, Informace- představa o podniku, sociální postavení podniku- standart, reference, informace o partnerovi- o firmě, osobách, záměrech; obstarávat si neustále Propagace je cílevědomým působením zaměřeným na určitý okruh osob, s cílem přímo nebo nepřímo ovlivnit jejich rozhodování v souladu s stanoveným záměrem a očekávaným výsledkem, Propagační činnost, na rozdíl od představy (image), je rychlejším činitelem ovlivňujícím podmínky obchodního jednání Významným činitelem ovlivňujícím jednání je i předmět jednání (zboží, služba), hlavně jeho vlastnosti a pozice, tj. psychologické echo předmětu jednání Situační podmínky/klima jednání- spoluvytvářejí dva psycho-logické faktory -plánovitě formovaná atmosféra a míra osobní a věcné připravenosti k jednání.Úspešnost jednání- jak já vidím druhého, tak on vidí mne; Průběh a taktika-přivítání a seznámení, objasnění pravomocí, obhajování stanovisek, řešení a odborná rozhodnutí, schopnost hovořit, operativní zpětná vazba, Druhy otázek- otevírací (podněcuje diskusi), uzavírací, alternativní, vyvracející, potvrzující, vyzývací, sugestivní, přímé, nepřímé;

SP3- Argumenty, námitky- metody ano/ale-souhlasem „ano“ se s námitkou vyjádří porozumění, ale slovem „ale“ se námitka začne postupně vyvracet, plus/minus-porovnávání výhod a nevýhod, přeskočení- námitka nejdříve „přeskočí“ tak, že se poukáže na přednosti nabídky a následně se použije metoda „ano, ale“, tj. námitka se uzná, ale argumentuje se vším pozitivním;obrácení- námitka zopakuje a potom se z jejího obsahu udělá přednost, výhoda pro partnera (např. argumentem: „... to je právě to, co ...“). Použití této metody však vyžaduje hodně taktu, zeslabení (bagatelizace), kdy se v diskusi o námitce potvrdí, že není tak důležitá, jak se původně zdála. Použití této metody nesmí partnera urazit, ani snížit jeho prestiž. Druhou alternativou je položení otázky zaměřené na zjištění zájmu partnera a jeho následná konfrontace s nabídkou,kapek kdy se oslabí některá z vyslovených nevýhod nabídky a neustále se opakuje její hlavní výhoda.Metoda má vliv hlavně na postupné negování subjektivních a neodůvodněných předsudků partnera, rozkládací- kdy se vhodně zaměřenou sérií zdvořile formulovaných otázek postupně rozkládá na detaily partnerova námitka. Otázky mají partnera přinutit přemýšlet o jeho chybné námitce, která byla vyslovena více méně bezmyšlenkovitě nebo nevěcně, transformace námitky na otázku, kdy se jedná o uznání partnerovy námitky a její transformace do otázky, která má pro něj význam. Získáme tak jeho ochotu diskutovat. Na závěr diskuse se přidá kontrolní otázka, která má partnera přimět ke změně názoru a zároveň ověřit, zda k očekávané změně názoru skutečně došlo, nezodpovězené otázky, kdy se partnerovi předloží velmi naléhavá otázka, ale nečeká se na jeho odpověď. Účelem otázky je přimět partnera přemýšlet;porovnávací- se formuluje otázka tak, že není možno na ni odpovědět jinak než kladně. Jde o sugestivní otázku, které se použije jen proto, aby partner v diskusí vyjádřil alespoň s něčím souhlas, výčtu- se rychle a následně za sebou provede výčet všech důvodů, které námitku oslabují nebo negují; vnější pomoci, důkazů a referencí, při které se uvádějí pochvaly, poděkování, diplomy ap. Použití této metody však vyžaduje opatrnost, aby nebylo argumentů použito nevhodně a tak jsme nezvýšili intenzitu partnerovy námitky; příkladů, která využívá uvádění podobných případů a poukazuje na dosažené pozitivní výsledky; Role zlého mužejednání na obou stranách vede vždy jedna osob funkčně nejvyšší, ostatní osoby nesmí skákat do řeči, V pravomoci vedoucího je posuzovat jednotlivé součásti jednání jako celek a jeho odpovědností je přijímat, zamítat či měnit protinávrhy druhé strany. Jedním z významných bodů taktiky je stanovit, zda postupovat od řešení méně významných otázek a odsouvat rozhodující rozdíly názorů na pozdější dobu, nebo dohadovat se nejprve o nejvýznamnějších otázkách. Součástí jednací taktiky je někdy přítomnost tzv. „zlého muže“, člena jednající skupiny, který předkládá druhé straně buď sám nebo prostřednictvím vedoucí osoby, nové a nové argumenty. Tato role je buď předem domluvena, nebo vyplyne z průběhu jednání. Tento „zlý muž“ by se však neměl vymknout z pravomoci svého vedoucího tím, že by místo argumentace vůči protistraně argumentoval vůči straně vlastní. SP3- Dialog- u obchodního jednání, naslouchat také tomu co říká protistrana, významná je mimika, gesta, barva hlasu, skládá se z argumentů a protiargumentů, významná důkladná příprava, schopnost argumentovat, vyvracet námitky, taktika přátelská či nepřátelská; součástí mohou být i ostřejší formy,ale pozor!, zda říkat pravdu, Smlouva- Cílem by neměla být porážka protivníka. Pokud máme zájem na spolupráci s druhou stranou a chceme s ní udržovat smluvní styky, musí jít o smlouvu oboustranně výhodnou.nejepší kdy oba uznávají výhody smlouvy, je nutné posuzovat každou smlouvu jako celek, a ne jen dílčí nevýhody, na něž poukazují kritici, a výhody, jimiž argumentují vyjednávači. Zápispokud nedošlo k podepsání kontraktu, by měl být předložen k podpisu vedoucím pracovníkům obou stran zápis. obvykle připravuje strana, která je v domácím prostředí.výstižný popis průběhu jednání a jeho stručný závěr s termínovanými úkoly pro obě strany, termínem dalšího setkání ap.předejte se tak mnohým dohadům a nejasnostem, které by mohly hned v úvodu narušit budoucí jednání a další spolupráci SP4- Obchodní styk pracovníka na pracovišti- vytvoření příznivého klimatu- včasný příchod, odpoutání od problémů, hlavní cíl-spokojenost zákazníka, posykotování odborné a lidské pomoci, ne alko nápoje, neustále sledovat vývoj doma i v zahran., zvýšovat kvalifikaci, vést vzorný soukromý život, Zásady obchodního jednání- rychlost, přesnost, pevnost charakteru, nehlučnost, dodržování hygieny a bezpečnosti, znalost nabízeného sortimentu zboží a služeb CR. Pravidla obchodního jednání v odbytovém středisku- obsluha hosta v odbytovém středisku restauračního stravování,pravidla obsluhy,přizpůsobují se kategorii a skupině odbytového střediska, intenzitě provozu-závisí na frekvenci hostí, situací v odbytu, individualitě hosta ap.Úspěšnost obchodního jednání v odbytovém středisku závisí na spolupráci všech pracovníků, na jejich odborné přípravě, délce praxe, sebevzdělávání a mat.-tech. zabezpečení provozovny.Objednání míst, přijetí a usazení hosta-je prvním projevem pozornosti, u známých hostí je možno přidat oslovení příjmením nebo titulem. Hosta vítá pracovník, který je nejblíže a následně ten, který bude hosta obsluhovat. Na větší vzdálenost stačí malý úklon. Ruku k pozdravu může podat jen host, zjistit přání hosta, nesmí být pocit osamocení,obchodní a informační rozhovor související s převzetím objednávky má být stručný, jasný a věcný. Objednávku je nutno poté převzít bez zbytečného odkladu. Objednává muž za ženu, otec za rodinu, hostitel za hosty, případně nejstarší muž za celou společnost, dobrá obsluha, zdvořilost, nehody- pravidla: omluvit se, zachovat klid, zajistit likvidaci, chybu napravit, poskytnutí první pomoci(přemístění), postarat se o lékařské vyšetření, při stavu ohrožení zachovat klid, zabránit vzniku paniky; pokud zavinil host neúmyslně-neobviňujeme přímo, pokud úmyslněžádat náhradu, placení, zjištění dalších přání, doplňkové služby, rozloučení s hostem,

SP4- pravidla obchodního jednání v ubytovacím středisku- objednáním ubytování, ubytováním hosta, zajištěním pobytu hosta v hotelovém zařízení a ukončením pobytu; objednáním ubytování, ubytováním hosta, zajištěním pobytu hosta v hotelovém zařízení a ukončením pobytu, umění mluvit a vyslechnout hosta, pozdrav a přivítání, předložení nabídky služeb, rozhodnutí hosta o objednávce, poděkování a rozloučení; ubytování hosta, zajištění příjemného pobytu hosta, práce pokojských a pracov. údržby, ukončení pobytu; Pravidla obchodního jednání v CK- předmět obchodního jednání- záleží zda jen informace nebo přímo službu, vyřízení vyžaduje vetšinou více návštěv v CK, SP5- Typologie zákazníků- komplexní a jedinečná osobnost, pracovník CK musí vědět- které skupiny se vyskytují, jejich charakteristické znaky, naučit se tyto znaky operativně oddělovat, rozhodnout se, který postup zvolit za optimální při jednání s daným zákazníkem Temperament proniká celou lidskou psychikou, projevuje se vždy ve vzrušivosti a síle duševních pochodů a v jejich trvání. V citové oblasti ovlivňuje vždy náladu člověka.sangvinik- živost, společ. styků, životní aktivita,rychlé reakce, ovládání emočních projevů i v kritických situacích, rozvážnost v chování a jednání, přizpůsobivost okolí, společenskost, družnost, energičnost, iniciativa, samostatnost. City lehce se střídají.Pohotově se vyrovnává s neúspěchy, může však mít sklon i k lhostejnosti. rozhodný, výřečný, nedělá problémy. rychlé tempo činnosti, družnosti a pohotovosti.obchodní jednání s ním příjemné, často poskytuje radost z práce pracovníkům cestovního ruchu.menší netrpělivost a důkladnost. pestrou stravu, ale není vybíravý. cholerik-rychlý, prudký, výbušný, netrpělivý, těžko ovládá svoje chování.velmi aktivní, je dobrým iniciátorem, dokáže hovořit za skupinu. V práci je výkonný, hlavně při plnění nárazových úkolů, věnuje se jí s výjimečnou náruživostí, kvalita jeho výsledků je však menší. V citové oblasti častým změnám, emoční projevy velkou intenzitu. využít jeho zanícenost, agilnost, velkou snahu uplatnit se, vést k sebeovládání, snášenlivosti, podřízení se zájmům skupiny, k větší kritičnosti. spokojenost projevuje okázale před ostatními, pokud se nevyhoví, je mrzutý a podrážděný.usměrnit klidným, slušným a mírným jednáním. agresívnost je třeba někdy odstranit rázně,rád pestrou stravu, je vybíravým labužníkem. flegmatik-pomalý, klidný, rozvážný, trpělivý, ale i rozhodný, v práci vytrvalý, schopný podávat velmi dobrý výkon po delší dobu, méně společenský, až nespolečenský, málomluvný, citově stálý, ale nevýrazný.Změně podmínek přizpůsobuje pomalu, nerad mění své návyky.moc nemluví, dlouho se rozhoduje. Pokud se rozhodl objednat si např. určité jídlo nebo nápoj už před vstupem do odbytového střediska, své rozhodnutí mění jen velmi těžce. dává přednost jídlům, na která je zvyklý.je třeba využít jeho klidu, vyrovnanosti, rozvahy, stálosti, případně podnítit pružnost jeho myšlení a jednání.melancholik- pokládáme za slabý typ, je velmi citlivý na podněty okolí, hlavně pokud jde o jeho osobu, případně jeho blízké, je vážný, starostlivý, plachý, roztržitý, pesimistický, nedůvěřivý, bez důvěry ve vlastní síly a schopnosti.je disciplinovaný,spolehlivý i když z důvodu vnitřního rozhárání osobnosti, pocitu méněcennosti a strachu z náročných úkolů, méně výkonný. Před řešením náročnějších problémů uniká. je více uzavřený, málo iniciativní, stydlivý až bojácný, s nevýrazným hlasovým projevem. emoce, jsou silné, navenek tlumí, takže se jeví jako nevýrazné.je třeba melancholikovi věnovat zvýšenou pozornost, chovat se k němu a hovořit s ním srdečně, povzbudivě, nenaléhat u něho na rychlé rozhodnutí, kterému brání jeho pocity a komplex méněcennosti. Za poskytnuté rady pracovníkem je velmi vděčný. zákazníci se většinou projevují jako mezitypy

SP5- Typy zákazníku podle charakteru-s bezrizikovým a rizikový chováním, Rizikové chování ovlivňují negativní charakterové vlastnosti, např. ješitnost, nenávist, závist, bezohlednost, bojácnost, uzavřenost, pesimismus a další; význam hlavně pro pracovníky v restaur. a ubytov. zařízeních. Rozhodný-jisté vystupování,vzpřímené,pružné držení těla,rychlé a cílevědomé jednání. Klade věcné otázky, přesně určuje a vyslovuje svá přání, trvá na jejich splnění. Vyžaduje rychlou a přesnou obsluhu bez zbytečných řečí. Více důvěřuje svému úsudku, proto často odmítá odbornou radu pracovníka.Je kritický, ale objektivní. Nesplněná přání v něm vyvolávají údiv, nespokojenost až rozčílení podle typu temperamentu, který v něm převládá.Cholerik- rozčilovat, sangvinik vysloví svou nespokojenost a odejde, flegmatik-nepoví nic, ale vícekrát nepřijde.s bezrizikovým chováním můžeme zařadit rozhodného, náročného, přátelského, mnohomluvného, klidného, plachého, stydlivého a nesmělého zákazníka. Za určitých podmínek může změnit na rizikové.můžeme zařadit také zákazníka odborníka a náročného hosta. Odborník je skutečným znalcem nabízeného sortimentu, proto mu netřeba radit, spíše pozorně vyslechnout jeho připomínky a poučit se z nich.Náročný-obyčejně zvýšené nároky na standard požadovaných služeb, práci v cestovním ruchu však rozumí a umí ji ocenit. Příjemnými typy jsou přátelští a mnohomluvní zákazníci. Mají dobrou náladu, přímý a otevřený pohled, usměvavý výraz tváře, hovoří volně s přirozeným citovým zabarvením a modulací hlasu. Pracovník CR však musí odlišit přátelství a mnohomluvnost vrozenou a předstíranou. Navíc, z nadměrně mnohomluvného zákazníka se může vyklubat nesnesitelný a nežádoucí zákazník.nadměrná mnohomluvnostnemožnost se vypovídat doma, v práci,nadměrné požití alko.V prvém případě se pracovník CR stává pro zákazníka důvěrníkem. Jejich rozhovor má více formu monologu, zákazník se při slovním projevu neumí ovládat, hovoří neustále o čemkoliv,komunikace zdržuje provoz,obtěžuje okolí.Pracovník jej má částečně vyslechnout,obezřetně, vtipně,korektně, i rázně jeho monolog přerušit, být věcný, společensky odměřený. Mnohomluvnost zákazníků ovlivňuje i množství alkoholu=nepřístojností až výtržností.otupuje činnost mozkové kůry, logickou soudnost člověka, ztěžuje souvislé slovní projevy. Je třeba působit klidně, více s ohledem na citovou než rozumovou stránku,nabídnout neutralizační prostředek (minerálku, nápoj s obsahem vitamínu C, ne však kávu, požádat o pomoc policii. je možno i předejít.Klidný a pokojný zákazník- klidné pohyby, rozvážné, většinou pomalé slovní projevy, dobrosrdečnost,smysl pro humor, odmítá podlézání a vyžaduje přímé a přirozené chování pracov., dostatek času na rozmýšlení a rozhodnutí.Plachý, stydlivý a nesmělý zákazník nenáročný, hovoří tiše, přání nejistě a nepřesně, ve slovním projevu se zadrhává,tváří úzkostlivě.nesamostatnost, nedostatek zkušeností. Zde často mladiství nebo velmi staří lidé, občasní návštěvníci, lidé s tělesnými vadami.pracov.- klidné, přívětivé, srdečné, taktní, vzbuzující důvěru, ale bez přehnané ochoty.rozhodnutí a vyslovení přání je možno pomoci povzbudivou nabídkou. Za zákazníka s rizikovým chováním pokládáme nepříjemného, „vzorného“, nerozhodného, uzavřeného,málomluvného,nervozního,rozčíleného,unáhleného,zklamaného,nespokojeného,nedůvěřivého, nadměrně kritického,egoistického,lakomého,ziskuchtivého,přílišsebevědomého, domýšlivého až hádavého, ješitného až hysterického,náladového,agresivního,„pronásledovaného“,pesimistického,pedantního,servil-ního,nežádoucího zákazníka. potřebné se vyhýbat všech rozhovorů a sporných otázek.při oprávněných stížnostech,reklamacích-bez komentáře a ochotně zajistit nápravu. SP5-Nepříjemný zákazník-více tváří, od zákazníka, který se ovládá jen s vypětím sil, až po zákazníka, který se vystavuje na obdiv svému okolí, zdůrazňuje význam své osobnosti. vyvolává konflikty, je zdrojem napětí Jednání vyžaduje klid,dokonalé zvládnutí prac. povinností,znalost nabízeného sortimentu.„Vzorný“ zákazník se snaží chovat podle předepsaných pravidel,působit velmi učeně, všechno zná a všechno ví, vždy má pohotovou odpověď na vyslovenou otázku nebo žádost.Pro okolí směšný až nesympatický.jednání s ním vyžaduje sebezapření.Nerozhodný zákazníkdržení těla,výraz ve tváři, nepřesné vyjadřováním svých přání, pomalost,váhavost ve slovním projevu,gestech.rozhodnutí často mění, vymýšlí výmluvy na zdůvodnění své nespokojenosti, čímž maskuje nerozhodnost,nesamostatnost při výběru z více možností. brzdí plynulý provoz. je konzervativní,za novinky vděčný jen,když zapadnou do rámce jeho chutí a představ. Potřebuje pomoc pracovníka=je často nucen rozhodovat za něho. Nabídku zboží a služeb je vhodné přiměřeně omezit.Uzavřený (rezervovaný) a málomluvný zákazník je vážný,nepozorný ve vztahu k okolí,chová se chladně,nemračí se, neusmívá. Mluví málo, přání vyjadřuje velmi kuse, proto je pracovník odkázán více na jeho mimické a pantomimické výrazové projevy-však velmi nevýrazné. Pracovník je tak nucen hovořit více, ptát se na další přání formou konkrétní nabídky, vícekrát zjišťovat jeho spokojenost. Chování pracovníka má být otevřené, ale důrazné.Nervozní a rozčílený-vyznačuje vnitřním napětím, zmatkem,lehkým podléháním stresovým situacím,impulzivním až afektovaným jednáním a chováním. rychlou a nepravidelnou chůzí vyhledává místo u stolu, klepe prsty o stůl, poklepává nohama, opakovaně přivolává pracovníka. napětí přenáší na okolí, včetně pracovníků, od kterých vyžaduje rychlou obsluhu. často nedokončí jednu vět, už začíná druhou. výsledek různých vlivů= zachovat naprostý klid, nenechat se strhnout jeho nervozitou, pracovat zručně a s jistotou, otázky omezit na minimum. Klid je třeba zachovat i v případě jeho zvýšených požadavků,reklamací nebo podání stížností, často neoprávněných,hledání zdůvodnění na své vznesené připomínky.Zklamaný a nespokojený-mluví nejen velmi rychle,i hlasitě, slovní projev doplňuje výraznou gestikulací,je nezdvořilý,někdy uráží i samotnou formulací slov.projevy jsou výsledkem silného citového pozorovatelného vzrušení. výhrůžky stížnostmi u vedoucích pracovníků, záznam do knihy přání a stížností. může zákazníka vyprovokovat netaktnost a nevšímavost pracovníků, pracov-upozornění a připomínky poděkuje a ubezpečí ho o okamžité nápravě Unáhlený zákazník-vyžaduje rychlou obsluhu.Unáhlenost může být jen předstíraná,neopodstatněná, se záměrem získat určité výhody na úkor ostatních zákazníků. reakce pracovníka-svědomitá,kvalitní,rychlá obsluha. Se skutečně spěchajícím zákazníkem obyčejně nejsou těžkosti. Je ochoten tolerovat i drobné nedostatky a nepřesnosti v obsluze. Pro tyto zákazníky jsou v některých zařízeních připraveny zvláštní jídelní lístky s menším, ale pestrým sortimentem, případně nabídkou menu, nebo se pro ně vyhrazuje část odbytového prostoru (tzv. stoly pro rychlou obsluhu, např. pro řidiče autobusů ap.)Nedůvěřivý a kritický-vysoké požadavky,ke sobě je nekritický.Vyžaduje stálou péči a pozornost.Doporučením,radám nedůvěřuje,ironizuje. je nutno zachovat klid,dodržovat zásady a pravidla, chovat přirozeně, získat si ho drobnými pozornostmi s cílem přesvědčit jej o zájmu o spokojenost. Trpělivostí je možno nedůvěřivého a kritického zákazníka převychovat a získat si jeho důvěru.Následně se stává přátelský, milý a stálý zákazník Egoistický- pocit, že za málo svých peněz musí dostat velké množství zboží, služeb, že má vše k dispozici.lakomství, závist, nepřátelství, cynismus,ziskuchtivý,prospěchářský,sobecký,se slabými mravními zásadami,bez lidské důstojnosti a hrdosti.Nemá rád ani sám sebe, ptz.si odpírá potěšení z věcí Lakomý a chamtivý neakceptuje ani užitkovost,vkus nebo chuť předložené nabídky,jen výhodnost koupě.Povinností pracovníka je i v uvedených případech chovat se korektně, také poradit, a pokud jde o radu, tak doporučit ta nejlacinější jídla, nápoje, služby.Příliš sebevědomý až domýšlivý a hádavý zákazník chce mít zásadně vždy pravdu i když se mýlí. Správný postup-určitou úmyslnou míru dobře hrané skromnosti, schopnosti vyslechnout zákazníka,uznat jeho samolibost,nepostupovat neústupně,netrpělivě,neprovokovat ho. Ješitný až hysterický zákazník se vyznačuje nápadným zevnějškem,samolibostí,až přílišnou skromností, dětinskostí,i úzkostlivostí na názory okolí. chce dovědět, zda požadované zboží nebo služby jsou vhodné právě pro něho.Pracov-nedávat najevo ani velký zájem,antipatii.Nepatrnou výstřednost,je třeba přehlédnout, v opačném případě je nutno zákazníka požádat, aby opustil odbytové středisko.Náladový- jedná pod vlivem momentální nálady,mění své postoje k okolí. dobré nálady je příjemným, sympatickým a bezproblémovým zákazníkem, se špatnou náladou je zákazníkem nepříjemným a obávaným, hlavně při velké frekvenci zákazníků a menším počtu pracovníků obsluhy.Náladovost je možno negovat trpělivostí a optimismem Agresivního-impulsívnost,zpupnost,surovost,krutost,drzost,domýšlivost. Agresivitou, křikem, může maskovat vlastní strach a nejistotu.se vyžaduje sebeovládání, diplomacie,rozhodnost a pevné nervy. „Pronásledovaného“na překonání vlastního pocitu méněcennosti, slabosti, úzkosti, opatrnosti a zbabělosti nevyhledává formu útoku,spíše ústupu, útěku. Často kritizuje a hledá chyby u jiných.jednání s ním je spojeno s problémy, potřebné je udržení přiměřeného odstupu.Pesimistický vždy nespokojený, též opatrný,plachý,bázlivý,rezervovaný,případně ješitný s pocitem,že jeho životním údělem je neštěstí. Ve společnosti je vždy nepříjemným,dokáže rozladit i jiné zákazníky.přesvědčit lze jen velmi těžce, zabránit konfliktu s ním jen kvalitním splněním jeho přání a neumožnit žádný důvod k jeho nespokojenosti. Optimistický zákazník, je mu cizí nepřátelství a zaujatost ve vztahu k okolí, mluví upřímně, rád dělá radost druhým. Pedantní jedním z nejobávanějších typů kterému překáží každá maličkost, pokud nemůže uplatnit svoje zásady.Pracovník nemá žádnou možnost obrany,problematické je chovat se i tak, aby se snížil a nebo negoval nepříjemný pocit z jeho jednání.

SP5-Málo oblíbeným, a vyskytujícím se zřídka, je servilní (poníženecký).Servilnost u společensky neaktivních mužů ve zralejším věku,kteří vykonávají podřadné pracovní funkce. Komunikace s nimi není celkem problematická, ale spíše vzbuzují odpor. Typy zákazníku podle země původu- tuzemské a cizinci; Tuzemský se liší vystupováním a jednáním,nároky na standard požadovaných a poskytovaných služeb, gastronomickými požadavky v závislosti od země nebo oblasti trvalého bydliště. Společný jazyk umožňuje bezproblémový rozhovor,včetně kritických situací.Jeho požadavky jsou občas nepřiměřeně vysoké.Cizinec nejen praktická znalost cizích jazyků pracovníky CR, ale také poznatky a informace o způsobu života, národních zvyklostech, způsobech jednání a gastronomických odlišnostech jednotlivých národů.Přívětivý úsměv, zdvořilost, vzhled a čistotu.Cizinec předpokládá,že pracovníci rozumí jeho projevu. není nutné, aby pracovník perfektně ovládal jazyk,ale aby pochopil to, co cizinec požaduje.němčina, angličtina, francouzština, španělština a ruština.Komunikaci ulehčuje používání obrázkových (názorných) informací - piktogramů, např. klíč - vrátnice, kufr - úschovna zavazadel ap., případně mezinárodně vžitých označení (např. baggage, reception, service, telefon ap.)Vzájemnou komunikaci může naopak ztížit nářečí používané zákazníkem místo spisovného jazyka,taktéž jeho nevhodný způsob vystupování a jednání, hlavně v kategoriích odbytových středisek restauračního stravování s nočním provozem.Nepřesným pochopením objednávky do trapné situace (v němčině das Eis - led, zmrzlina; das Ei - vejce, vajíčko; der Strudel závin, der Sprudel - minerálka atd.) používání cizojazyčných jídelních lístků, doplněných číselným označením jídel, takže postačuje, když zákazník vysloví svou objednávku sdělením čísla.Někteří cizinci se snaží mluvit česky.Cizinci požadují různé informace a rady, obyčejně jsou již vděčni za ochotu, slušnost, odbornou obsluhu a splnění svých přání.Každý cizinec zvlášť uvítá odbornou gastronomickou radu.pokud je kosmopolitním labužníkem nerad konzumuje to,co už nezná. Je zvyklý na svou stravu, proto hlavně při delším pobytu požaduje pokrmy a nápoje vlastní nebo podobné národní kuchyně. Gastronomické zvyklosti jednotlivých národů jsou rozdílné,i způsob stolování. nikdy projevovat údiv nad jednáním cizince u stolu, používáním příborů, gastronomických zvyklostí, následností nápojů ap.Ráno vstávají později a vydatně snídají,méně našich příloh,větší množství zeleniny,salátů a ovoce,kompoty a saláty konzumují samostatně po hlavním chodu, pečivo a chléb ke všemu,kávu procezenou a s mlékem, čaj silnější,

SP5- Typy zákazníků podle jiných hledisek:Ranní-z psycholog.hlediska velmi rozhodní. Část z nich charakterizuje mrzutost,nezájem o sociální interakci,unáhlenost,netrpělivost,vyplývající z nevyhnutelného následujícího plnění pracovních povinností, i nepříjemného (služební cestující) nebo obsahově náročného očekávaného programu(účastník zájezdu, pobytu ap.).Vyžadují rychlou a kvalitní obsluhu.Část zákazníků, kteří nespěchají, naopak očekává příjemnou pohodu, klid.Taktéž vyžadují kvalitní, srdečnou a příjemnou obsluhu.Z poledních vyžadují rychlou a kvalitní obsluhu hlavně služebně cestující,kteří mají přesně vymezený časový interval na oběd a zákazníci, kteří se chtějí rychle ubytovat a odpočinout si po cestě, vybalit zavazadla.Většinou však chce polední návštěvník spojit příjemné s užitečným, odpočinout si v příjemném prostředí a zároveň se naobědvat.Večerní a noční se odlišuje účelem návštěvy zařízení cestovního ruchu, kterým je zábava, odpočinek, příjemné posezení.Výjimkou je zákazník, který hledá možnost ubytování po předcházejících neúspěších v jiných zařízeních. obyčejně nespěchá, má vyšší nároky na standard poskytovaných služeb,zájem o komunikaci nejen s obsluhujícím pracovníkem,i s ostatními hosty. jednání vyžaduje vyšší psychickou odolnost,dušení svěžest,společenskou diplomacii,více sebezapření. Stálý pravidelně buď během dne(ranní, polední, večerní nebo noční zákazník).Stálost motivuje jeho důvěra k pracovníkům,hotelovému a restauračnímu podniku,CK. Výhoda jednání je hlavně při poskytování stravovacích a ubytovacích služeb, protože při opakovaných návštěvách pracovníci znají jeho nároky,požadavk,způsoby jednání.se doporučuje vážit si jich,ale nedovolovat jim velkou familiérnost, přehnané požadavky.Občasný jako stálý s rozdílem menší frekvence návštěv.Výhody nárocích na rezervování stálého místa a větší spotřebě na rozdíl od stálého zákazníka.Častěji přivádí s sebou spo-lečnost.Do této skupiny můžeme zařadit i typ „vracejícího se“ zákazníka. jde o nenáročného, vděčného a klidného zákazníka. návštěvy motivuje kvalitní standard poskytovaných služeb.Náhodný výjimečně, obyčejně jednorázově, neopakovaně. Motivem jeho návštěvy je uspokojení určité potřeby, hlavně výživy, ubytování, oddechu. Muži rychleji se rozhodují,při výběru jsou méně praktičtí,větší spotřebu jídel a nápojů, i vyšší tržbu.taktní a dobré rady pracovníků mohou vést ke změně jejich rozhodnutí, zároveň je však získat pro opakovanou návštěvu.Motivačním činitelem k vyšší konzumaci může být pro muže ženská společnost.Žena nenavštěvuje zařízení cestovního ruchu obyčejně sama. Pokud ano,je v rozhodování méně jistá,opatrnější a skromnější,emočně labilnější,praktičtější než-li muž,kritičtější k upravenosti a zdvořilosti pracovníků, interiéru.Staří-Přehna-ná starostlivost není potřebná. Mladípocit důležitosti, významnosti, ale také vzrušení z návštěvy zařízení,větší citlivost v sociální interakci,snaha vyniknout nad okolím.nerozvážnost,z nedostatku zkušeností,projevují obyčejně jako cholerici.v jednání je nevyhnutelný takt,společenská diplomacie,stejná zdvořilost jako ve vztahu k dospělým.Děti se malým dětem předkládá dezertní příbor a nerozbitné sklo.Z hlediska servisu se děti starší 12 let pokládají již za dospělé. Děti je třeba obsluhovat stejně jako dospělé. Na rodiče a ostatní doprovod mají děti velký vliv, což vyplývá z citového vztahu dítěte a určité potřeby člověka ochraňovat bezbranného. při rozhovoru o věku dítěte je velmi účinné odhadnout o 1-3roky více, což polichotí nejen rodičům, ale dětem dává možnost důstojněji se chovat. nemocný zákazník. Obyčejně netrpělivý,vyžaduje zvýšenou pozornost,nároky jsou někdy přehnané. Jde hlavně o přechodně invalidní osoby. Trvale invalidní zákazníci jsou obyčejně samostatní,nežádají pomoc od pracovníků CR. POZVÁNÍ se vyskytují ve společenském styku v tuzemsku a ve styku se zahraničními partnery.Na společenskou akci zve hostitel – osoba nebo instituce ústně, telefonicky, na oficiální akce zásadně písemně.Pozvánky jsou zásadně nepřenosné (výjimkou je veletrh nebo dohoda s hostitelem).Oficiální pozvání se zasílají formou osobního dopisu nebo na tištěných kartách a to min. s týdenním předstihem.Pokud jde o pozvání pro 2 osoby, je to vždy uvedeno.Pokud hostitel vyžaduje potvrzení účasti – čeká na odpověď.Pokud akce vyžaduje specifické oblečení – je to v pozvánce vyznačeno.VIZITKY – služební (firemní), osobní, společné. SP6- Podniková kultura- zásady, jak:- vést spolupracovníky a dbát o jejich rozvoj a perspektivu; vyřizovat reklamace ke spokojenosti zákazníka; zabezpečit kvalitu produkce, služeb; vytvářet typický design výrobků nebo dát službám typický charakter, tvář. nástroje-ovlivňování(vědomé vytváření podnikových zvyklostí), prostřednictví organizačních nástrojů podnikání (volbou vhodné, elastické struktury, její decentralizace, delegování odpovědnosti a pravomocí na jednotlivé články firmy),Image firmy jak nás vidí okolní svět,zákazníci,partneři,jak si váží naši zaměstnanci svého místaLoajalita znamená souhlas s určitými hodnotami a takové chování, které i v případě nesouhlasu zaručuje podnikateli jistotu „tažení za jeden provaz“.Korektnost; Kodex pochází z latiny,základní zákon v určité oblasti.souhrn zákonů a pravidel určité země.i jakýkoli soubor nebo souhrn pravidel, daných zásad nebo norem.Zákon upravuje závazně určité činnosti nezbytné pro chod a rozvoj veřejného života.Zároveň dává státu pravomoci k jejich dodržování.Kodexy obvykle navazují na zákony, a to tam, kde zákonná úprava není nezbytná.kodexy obvykle zavazují ty, na než se vztahují, že budou dodržovat příslušné zákony. Ty současně umožňují, aby se v jejich rámci vytvářely dílčí normy uplatňované pouze určitými skupinami PO nebo FO. často představují směsici odborně - technických, praktických a morálních vodítek. Stavějí si cíl formulovat pravidla, kterými by se subjekty měly řídit. pro hospodářskou sféru, zdravotnictví, politiku, novinářství, sport, vědeckou činnost, pro ekonomickou sféru- známy po staletí,Uplatňují se buď samostatně nebo jako součást jiných souborů pravidel. Jsou to kodexy pro činnost profesionálních asociací a jejich členů(sdružení osob, zabývajících se činností, vyžadující jednak odbornost, ale obvykle také úřední souhlas, zkoušky před úředním orgánem) Členství v asociacích (komorách ap.) je většinou povinné. Vydá-li asociace dokument, zavazující členy k dodržování jistých etických pravidel, ať formou kodexu etiky nebo jiného dokumentu, je pro členy závazný a jeho dodržování, resp. nedodržování, má přímý vliv na možnost provozovat profesionální činnost. Míra závaznosti kodexů etiky profesionálních asociací je proto velmi vysoká.tři kodexy vydané Mezinárodníobchodní komorou- kodexy pravidel etiky v prodejní činnosti (z roku 1973), v reklamě (z roku 1937, upravené roku 1973),v přímém marketingu.Kodex bankovní etiky v ČR-obecné zásady chování bank,vztahy pracovníka k bance,vztahy pracovníka banky ke klientele a vztahy bank navzájem Jiný kraj-jiný mrav- IT-spropitné,chválit děti,požívat italštinu, mají rádi tituly,správné oblečení, Ang.-být zdrženlivý, chovat se nenápadně,chodit přesně,přizpůsobit se ve stolování,vidlička špičkou dolů,vzděláním se nikdo nechlubí,mluvit o počasí,sportu,ne o sobě,ruce se nepodávají, FR-časté podání ruky,líbání na tváře,nepohostinnější na světe,v restauraci žádný spěch,ubrousek kolem krku, stehýnko do ruky, chléb do omáčky,poděkovat na druhý den za pozvání,květiny jen známým,ŠP-nemusíte být přesní,hostitelce musí květiny nebo pralinky,neříkat že chutnalo,nebrat od každého kdo jídlo nabídne-neslušné,neradi nedbalé oblečení,dbá se na navštívenky a doporučující dopisy,se spropitným opatrně, číšník ano

SP6- Zásady práce se zákazníkem-vkusná a vtipná reklama, ukažte cestu,přednosti vlastního artiklu,být odborníkem,obchod je přísná a tvrdá škola,dobrá služba se vždy vyplatí,poskytnout vždy o něco více,zdvořilost a ochota, málo konfliktů, SP7- Stolničení-Při oficiálních příležitostech sedí manželské dvojice podle mezinárodních pravidel odděleně.mohou však sedět i vedle sebe,Hosté bez partnera mají být usazeni tak, aby při zábavě neměli zábrany tabule ve tvaru-U,E, rozdělená podkova,kulaté stoly,obdélníkového tvaru,tabule ženeva(kostka a židle dokola),oválný stůl,malá podkova, Podávání ústřic- dezert. talíře, vidlička na ústřice,sklenice na víno, misa s ustřicemi v ledu, slánka, mlýnek s pepřem, tabasco, kečuo worcester,plátky citronu, chleb s maslem, miska s vodou na oplach rukou, talířek na zbytky

Příbor rozšířený o příbor na moučník

Jak prostřeno k výdatné snídani- jídelní příbor, kávová lžička, malý talíř, šálek na kávu s podšálkem Jak prostřeno pro špagety, červ. víno a vodu- polévková lžíce, jídelní vidlička, talíř, polévkový talíř a menší talířek na chléb, sklenice na vodu a na červené víno Malé prostírání pro polévku, hlavní jídlo s bílým vínem, dezert se sektem: polévková lžíce, jídelní a dezertní příbor, malý nůž na máslo, základní talíř, talíř, talířek na chléb, sklenice na bílé víno a na sekt. Je prostřeno pro fondue s pivem: vidlička na fondue, jídelní nůž a vidlička, talíř na fondue, sklenice na pivo Podstata rajónového systému - systému jednoho číšníka v tom, že se odbytové středisko rozdělí na několik úseků rajónů. Jeden číšník má na starost 4 - 6 stolů, u kterých zabezpečuje obsluhu i vyúčtování s hostem, plní tedy tří funkce, nosiče jídel, nosiče nápojů a účtujícího číšníka. Recepce, raut- teplý stůl, studený stůl, nápojový stůl Brigádní systém - systém vrchního číšníka je založen na dělbě práce tří obsluhujících pracovníků, kdy se každý z nich na obsluze specializuje. Ve větších odbytových střediscích může pracovat i více nosičů jídel, 1 - 2 polévkáři, případně i další pracovníci, např. nápojáři nebo pro úklid ze stolů. Účtující číšník organizuje práci. Vítá hosta a uvádí ho ke stolu. Zodpovídá za služby ve středisku, přijímá a řeší připomínky zákazníků. Mimo vyúčtování a rozloučení se zákazníkem, zkoumá jeho mínění o úrovni poskytovaných služeb. Nosič jídel přijímá objednávku od zákazníka, blokuje ji v pokladně a na základě pokladních bonů přebírá jídla a nápoje v expedici a přináší je hostům, odnáší použité nádobí. Jídla přináší na talířích nebo v mísách, v rukách nebo na servírovacím vozíku. Polévkář - nápojář, na jeho rychlých reakcích závisí spokojenost zákazníka.Francouzský systém se používá ve výběrových odbytových střediscích. Za organizaci práce zodpovídá vedoucí střediska (maitre d´hotel), který vítá zákazníky a uvede je k jejich stolu. Má na starost dohled nad provozem a přijímá objednávky na gastronomické a společenské akce a organizuje jejich průběh.O obsluhu hosta se stará skupina 2 - 3 pracovníků, kteří mají na starost úsek se 4 - 6 stoly. Obsluhující číšník (chef de rang) přijímá objednávku od hostí, obsluhuje při stole a vyúčtovává s hosty. Po dobu provozu je stále přítomen na pracovišti. Styk s expedicí jídel zajišťuje pomocník. Podobnou funkci jako chef de rang zastává ve velkých odbytových střediscích demi chef. Obsluhující číšník musí být, stejně jako vedoucí střediska, vysoce kvalifikovaný, znalý cizích jazyků a složitých způsobů obsluhy (tranžírování, flambování, přípravy salátů, dresingů ap.)Pomocník (commis de rang) přináší z expedice jídla na mísách, nápoje přiváží na servírovacím stolku, odkud je obsluhující číšník sám, případně s pomocí commiho dělí, porcuje a podává hostům. Pomocník mu pomáhá a nabízí. Použitý inventář se soustřeďuje na servírovací stolek, odkud ho pomocník odnáší.je možno použít dalších specializovaných pracovníků, např. nápojáře (sommelier), bufetáře (bufetier), který podává studená předkrmy, ovoce a moučníky Banket- kuchyně-pokrmy na mísách-slavnostní tabule Bufetový stůl

DP1- Diplomacie-specifický druh státní služby,činnost orgánů státu pro mezinárodní styky a jejich představitele při zastupování státu vůči zahraničí se zaměřením na realizaci cílů a úloh jeho zahraniční politiky cestou jednání. Obchodní diplomacie představuje specifickou činnost příslušných orgánů státu pro mezinárodní obchodní styk a jejich představitele ve vztahu k zahraničí, zaměřenou na realizaci cílů a úloh zahraničněobchodní politiky státu. Vývoj diplomacie-exist, již ve starověku, v otrkokářském starověku heroldi-poslové,v některých zemích zančná úroveň, technika, organizace-Čína, Japonsko, Indie,Řecko,Řím,v 17 stol dochází k rozvoji stálých velvyslaneckých instutucí; Navázání a přerušení dipl.- styku-Podle mezinárodního práva: aktivní a pasivní právo vyslanecké-Navázání diplomatických styků diplomatickou cestou prostřednictvím třetí země, Úmluva o navázání diplomatických styků je podmíněná předcházejícím uznáním státu, Navázání diplomatických styků v sobě zahrnuje zpravidla navázání konzulárních styků, které mohou navázání diplomatických styků i předcházet.Přerušení diplomatických styků-určitá práva a povinnosti pro obě země dle mezinárodního (diplomatického) práva.Diplomatické právo-zvláštním odvětvím Mezinárodního práva.Jeho hlavními zdroji jsou mezinárodní smlouvy a mezi-národní zvyklosti (mnohostranné či dvoustranné).Jedná se především o Vídeňskou dohodu o diplomatických stycích z r. 1961 a Dohodu o výsadách a imunitách OSN z r. 1946, Dohodu o zabránění a trestání zločinů proti osobám používajícím mezinárodní ochranu včetně diplomatických zástupců z r.1973, Dohodu mezi USA s OSN o sídle OSN v New Yorku z r.1947,Dohody mezi OSN a Švýcarskem a nóty mezi Mezinárodním soudním dvorem a Holandskem z r.1946 apod. Orgány státu pro mezinárodní styk-Vnitrostátní orgány státu pro mezinárodní styk:hlava státu, vláda, ministr zahraničních věcí, jiné vnitrostátní orgány pro mezinárodní styk.Zahraniční orgány státu pro mezinárodní styk: pojem a klasifikace, diplomatická mise, diplo-matický sbor, pořadí diplomatických zástupců, začátek a konec diplomatické mise, stálé mise při mezinárodních organizacích, zvláštní mise a delegace na mezinárodních konferencích, konzulární úřady.HLAVA STÁTU-nejvyšším orgánem státu pro mezinárodní styky,kompetencezastupovat stát navenek (právo vstupovat do jednání a osobně,ústně nebo písemně jednat s orgány cizích států), dojednávat a ratifikovat mezinárodní smlouvy;vysílat a přijímat diplomatické zástupce(aktivní a pasivní legační právo);vypovídat a válku a vyhlašovat válečný stav;uzavírat mezinárodní mírové smlouvy;udělovat plnou moc jménem státu k projednání a uzavření mezinárodních smluv;výsady a imunity- právo na pocty;právo používat státní vlajku a státní znak;právo na osobní nedotknutelnost a bezpečnost;svobodu pro styk s orgány svého státu;nedotknutelnost prostorů, ve kterých se hlava státu zdržuje;vynětí z trestní a civilní jurisdikce státu pobytu;osvobození od placení daní a poplatků. pokud po dobu zahraniční cesty doprovází manželka a další členové rodiny, požívají stejných výsad a imunit jako hlava státu, s výjimkou práva na oficiální pocty a právo používat státní vlajku a státní znak.Doprovod hlavy státu na cizím území požívá stejných výsad a imunit jako diplomatičtí zástupci. DP1-VLÁDA-je nejdůležitějším orgánem státu pro mezinárodní styky, jako nejvyšší orgán státní správy řídí i zahraniční styky státu,Podle mezinárodního obyčejového práva má vláda v zahraničních stycích také zastupitelskou(reprezentativní) povahu;Zvláštní postavení v oblasti mezinárodních styků státu má ve vládě její předseda (premiér, předse-da vlády, ministerský předseda,president, kancléř apod.), který má právo dojednávat mezinárodní smlouvy s cizími vládami, zvát a přijímat zástupce jiných států a vést s nimi jednání bez zvláštní plné moci.Při oficiální návštěvě na území cizího státu požívá představitel vlády a členové vlády výsady a imunity jako diplomatičtí zástupci.Předseda vlády, pokud je současně hlavou státu (např. USA), požívá i výsady hlavy státu. MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ- dle mezinárodního obyčejového práva reprezentativní povahu v běžných mezinárodních stycích.Bez zvláštní plné moci má právo vstupovat do styku se zástupci jiných států a právo sjednávat mezinárodní smlouvy.Na sjednání mezinárodních smluv jménem hlavy státu však potřebuje zvláštní plnou moc. Ministr zahraničních věcí požívá během oficiálních zahraničních cest diplomatické výsady a imunity.kompetencevýkon zahraniční politiky státu podle zásad daných parlamentem,hlavou státu a vládou;udržování styků se stálými diplomatickými zástupci a představiteli jiných států a mezinárodních organizací;řízení zastupitelských úřadů v zahraničí a u mezinárodních organizací;ochrana zájmu státu a občanů v zahraničí;spolupůsobení při činnosti jiných ústředních orgánů v oblasti mezinárodního styku (jmenování a přijímání diplomatických zástupců, uzavírání mezinárodních smluv apod.Jiné vnitrostátím orgány pro mezinárodní styk-ministerstva (ministerstvo hospodářství, zahraničního obchodu apod.);jednotliví ministři.Ministři při oficiálních pobytech v zahraničí požívají diplomatické výsady a imunity.Parlamentu nepřiznává mezinárodní právo postavení orgánu pro zahraniční styky.však má různé kompetence v oblasti mezinárodních vztahů státu:schvalování smlouvy o vstupu či výstupu do svazku s jinými státy;vyslovení souhlasu s ratifikací mezinárodních politických smluv i hospodářských smluv, a mezinárodních smluv k jejichž vykonání je potřeba zákona,jednání o základních otázkách mezinárodní politiky státu;usnesení ve věci vypovězení války v případě napadení, nebo ze závazků z mezinárodních smluv o společné obraně;vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil mimo území státu.

Zahraniční orgány státu pro mezinárodní styk- Pojem a klasifikace- Zahraničními orgány státu pro mezinárodní styk jsou ty orgány, jejichž prostřednictvím stát realizuje svoje mezinárodní styky s jinými státy a mezinárodními organizacemi a které působí na území cizího státu, resp. v mezinárodních organizacích. Jejich zřizování, činnost a právní postavení upravuje mezinárodní právo s cílem zabezpečit pro jejich činnost podmínky přiměřené jejich významu a postavení. Diplomatické Nedoplomatické orgány Stálé: zastupielské úřady a stálé mise u Stálé: kozulární orgány mezinárod.org. Dočasné: zváštní mise, delegace na mezinárod. Dočasné: komisaři mezinárod. výstav, delegace státu konferencích vrámci kulturních či technických styků Diplomatická mise- (zastupitelský úřad apod.) je stálým zahraničním orgánem státu pro mezinárodní styk nejvyššího významu, má reprezentativní charakter a všechna její oficiální jednání zavazují domovský stát.Zvláštní plná moc vysílajícího státu je vyžadována jen k projednání a podepsání formálních mezinárodních smluv. má zpravidla sídlo v hlavním městě přijímacího státu, kde sídlí hlava státu, vláda, aby šéf diplomatické mise mohl udržovat styky s představiteli státu, u kterého je akreditovaný. Rozsah ochrany zájmů státu určují diplomatickým misím mezinárodní dohody. Jejich základem je Vídeňská úmluva o diplomatických stycích z roku 1961 a Vídeňská úmluva o konzulárních stycích z roku 1963 apod. poslání-zastupovat vysílací stát ve státě přijímacím;chránit zájmy vysílajícího státu a jeho občanů ve státě přijímacím v rozsahu dovoleném meziná-rodním právem;vést rokování s vládou přijímacího státu;zjišťovat všemi zákonnými prostředky podmínky a vývoj v přijímacím státě podávat o nich zprávy vládě vysílajícího státu;podporovat přátelské styky mezi oběma státy a rozvíjet jejich hospodářské, kulturní a vědecké styky. K úloze diplomatických misí patří i výkon konzulárních funkcí. Kategorie diplomatických misí a funkce diplomatických zástupců- Šéfové diplomatických misí jsou rozdělenido tří tříd:1.třída:velvyslanci nebo papežští nunciové2.třída: vyslanci, ministři a papežští internunciové 3.třída: chargé d´affaires - chargé d´affaires en pied – může být šéfem diplomatické mise, může též řídit diplomatickou misi ve státě, ve kterém šéf mise, pověřený vysílajícím státem misí ve vícerých státech, nemá své stálé sídlo;- chargé d´affaires ad interim – dočasně pověřený funkcí šéfa mise.Platí všeobecně přijatá zásada, že mezi jednotlivými třídami šéfů misí se nedělají žádné rozdíly, pokud jde o jejich postavení, s výjimkou etikety a pořadí na diplomatické listině. Personál diplomatické mise-Diplomatické hodnosti:šéf mise -velvyslanec nebo vyslanec;rádcové velvyslance nebo vyslance (první, druhý, …);tajemníci(první, druhý, …);attaché-přidělenci (obchodní, vojenský, kulturní, …) Administrativní a technický personál:sekretářky, tlumočníci, písařky, šifranti, šoféři, správci budov, vrátní - apod., odborní referenti mise, nediplomatičtí pracovníci kulturních, tiskových a jiných středisek, které tvoří součást diplomatické mise Služební personál:uklízečky, zahradníci, správcové rezidencí šéfa mise, domovníciSoukromé služební osoby: pomocnice v domácnosti, vychovatelky, kuchařky apod. K diplomatickému personálu patří všichni členové mise, kteří mají diplomatické hodnosti.Členové diplomatické mise se zapisují do diplomatické listiny, kterou vydává nejméně 2x ročně diplomatický protokol ministerstva zahraničních věcí ve státě působení, a to v pořadí, jaké určí šéf mise. Členy diplomatického personálu jsou zásadně pouze občané vysílající země; se souhlasem přijímací země jím však může být mimořádně i občan přijímací státu či státu třetího. Personál diplomatické mise při plnění svých funkcí je povinen respektovat právní řád přijímacího státu. V opačném případě může přijímací stát kdykoliv prohlásit člena diplomatické mise za osobu nežádoucí – persona non grata. V přiměřené době musí být takováto osoba odvolána nebo musí ukončit svou funkci v misi. Poté ztrácí všechny diplomatické výsady i imunitu, může být zadržena či vyhoštěna.Diplomatičtí zástupci nesmí v přijímacím státě vykonávat žádnou pracovní výdělečnou ani obchodní činnost.

DP1-Diplomatický sbor-(Corps diplomatique, CD) tvoří v užším smyslu diplomatičtí zástupci akreditovaní v daném státě, tj. šéfové misí, v širším slova smyslu patří do diplomatického sboru všichni členové diplomatického personálu zastupitelských úřadů v daném státě a jejich rodinní příslušníci.Diplomatický sbor není orgánem resp. institucí. Jeho existence a činnost vyplývá z tradic a zvyklostí a je zaměřena zejména na proceduální funkce (blahopřání hlavě státu při různých příležitostech – k novému roku, ke státnímu svátku;kondolence k úmrtí význačných představitelů přijímacího státu apod.Pokud vystupuje diplomatický sbor jako celek, stojí v jeho čele doyen, který vystupuje jeho jménem. Je jím zpravidla hodností a pořadím funkčně nejstarší diplomatický zástupce – šéf některé diplomatické mise.Doyeny v katolických zemích jsou papežští nunciové bez ohledu na délku akreditace.Doyen nepředstavuje hodnost, je to čestná funkce. Funkce doyena se vztahují na protokolární otázky. Začátek a konec diplomatické miseAgrément- Před vysláním diplomatického zástupce do přijímacího státu je potřebné si vyžádat od hlavy přijímacího státu souhlas s jeho osobou.O agrément se žádá u velvyslanců a vyslanců, zpravidla tak, že titulovaný šéf, který končí svoji diplomatickou misi, tlumočí návrh své vlády ústně a odevzdá formou „aide mémoire“ stručný životopis nového titulovaného.Pokud v příslušné zemi diplomatická mise nepůsobí, žádá se o agrément prostřednictvím zastupitelského úřadu v jiném státě.Pokud bude nový titulovaný pověřený zastupováním ve více státech, žádá se současně ve všech státech s tím, že se uvede, kde bude mít sídlo.Přijímací stát oznámí zpravidla do 2 týdnů udělení agrémentu, v případě, že navrhovaný diplomatický zástupce nevyhovuje, odmítnutí udělení agrémentu a to stejnou cestou. Celý proces je diplomaticky delikátní, až do udělení agrémentu se jméno osoby nesděluje.Pověřovací listiny-po udělení agrémentu dostává pověřovací listiny podepsané hlavou státu a ministerstvem zahraničních věcí nově jmenovaný velvyslanec.Pověřovací listiny odevzdá osobně hlavě přijímacího státu při nástupní audienci.Chargé d´affaires dostávají při svém jmenování uváděcí nebo kabinetní list vystavený a podepsaný ministrem zahraničních věcí, který je adresován ministru zahraničních věcí přijímacího státu.Ukončení diplomatické mise:odvoláním hlavou státu;rezignací nebo smrtí;odvoláním z podnětu vlády státu pobytu jako nežádoucí osoby. Stálé mise u mezinárodních organizací jako zahraniční orgány státu pro mezinárodní styk s trvalým sídlem v místě příslušné mezinárodní organizace plní zejména tyto úlohy:zastupují vysílací stát jako člena, jednají s mezinárodní organizací;informují vládu své země o činnosti mezinárodní organizace;spolupracují s ostatními členskými státy na plnění úloh a cílů mezinárodní organizace apod.Zastoupení státu v mezinárodních organizacích má podobné postavení jako diplomatické zastoupení. Výsady a imunity jsou poskytovány jako při běžných diplomatických misích.Jmenování vedoucího stálé mise u mezinárodní organizace se uskutečňuje formou pověřovací listiny ministra zahraničních věcí vedoucímu představiteli takové organizace. Zvláštní mise vysílají státy k projednání otázek, k jejichž řešení není možno využít diplomatického zastoupení (politické, kulturní a hospo-dářské otázky, oslavy, úmrtí apod.) Vedoucí misí a delegací se prezentují pověřovacími listinami, které odevzdají hlavě státu při audienci, členové požívají výsady a imunity v plném rozsahu. Zvláštní mise má přednost před diplomatickým sborem a titulovanými. Delegace na mezinárodní konference se vysílají na konference svolávané z rozhodnutí mezinárodních organizací.Vedoucí misí a delegací se prezentují pověřovacími listinami hlavy státu, předsedy vlády, ministra zahraničních věcí či jiného pověřeného orgánu, členové požívají výsady a imunity odpovídající zatřídění do příslušného diplomatického personálu. Doplomatické výsady a imunity-Podle mezinárodního práva je každý přijímací stát povinen poskytnout diplomatickým misím a členům diplomatického personálu na svém území k výkonu jejich činnosti a funkci zvláštní právní postavení, které se odlišuje od právního postavení vlastních občanů i cizinců. Rozdíl mezi výsadami a imunitami:obsah výsad je pozitivní (poskytnutí takových práv, které jiní občané nepožívají);obsah imunit je negativní (vynětí z působnosti norem vnitrostátního právního řádu platného pro občany a cizince v daném státu). Účelem poskytování výsad a imunit není prospěch jednotlivce, ale účinné zabezpečení výkonu funkcí diplomatických misí představujících státy.Diplomatické výsady a imunity mají umožnit diplomatickým zástupcům nerušený výkon funkce a zabezpečit důstojnost jejich postavení jako představitelů cizího státu.Výsady a imunity se poskytují i představitelům státních orgánů (hlavě státu, členům vlády i jiným státním představitelům), kteří působí na území cizího státu s oficiálním posláním nebo jsou na oficiální (úřední) návštěvě. DP1- Výsady a imunity diplomatické mise-Právo vyvěšovat státní vlajku a státní znak vysílajícího státu (v místnostech, na budovách, v rezi-denci šéfa mise a na jeho dopravním prostředku.Nedotknutelnost místností diplomatické mise (místnosti, budovy a pozemky k mim patřící, rezidence šéfa mise, archivy a dokumenty zde uložené. Přijímací stát je povinen zabezpečit ochranu místností před napadením nebo poškozením, Orgány přijímacího státu mohou vstoupit do místností mise je se souhlasem šéfa mise.Osvobození od placení daní a poplatků za místnosti diplomatické mise mimo zvláštních služeb (dodávka plynu, elektřiny, vodné apod.). Poplatky a dávky vybrané misí jsou oproštěny od zdanění.Osvobození od placení celních poplatků za předměty dovezené pro potřeby diplomatické mise. Svoboda komunikace diplomatické mise se svou vládou, ostatními diplomatickými misemi a konzuláty vysílajícího státu (telegraf, telefon, telefax, vlastní rádiové spojení, kódované a šifrované zprávy, kurýři, diplomatická pošta a zavazadla.Diplomatická pošta nesmí být zadržována ani otvírána – musí být viditelně označena jako diplomatická (colis diplomatique). Diplomatická poštu lze zasílat i prostřednictvím kapitána civilního letadla, který však není považován za kurýra, zvláštní ochrana se nevztahuje na kapitána, ale pouze na zásilku (kapitánskou poštu), kterou v letadla předává a přebírá pověřený diplomatický pracovník, který má průkaz ke vstupu do prostor letiště i do letadla. Kurýr musí být vybaven kurýrním listem, ve své funkci je nedotknutelný, nesmí být zadržen ani zatknut. Kurýr nemusí mít diplomatický pas. Diplomatické zásilky, které převáží kurýr, jsou uvedeny v úředním seznamu (bordereau) a jsou zpravidla úředně zapečetěné.Výsady a imunity diplomatických zástupců a příslušníků jejich rodin-Osobní nedotknutelnost – diplomatický zástupce nesmí být zadržen ani zatknut.Nedotknutelnost soukromé rezidence – ochrana rezidence a písemností, korespondence a majetku, které se v ní nacházejí.Vynětí z trestné, administrativní i civilní juristikce – diplomatický zástupce nemůže být postaven před soud přijímacího státu a ani není povinen vypovídat jako svědek.Vynětí z ustanovení o sociálním zabezpečení v přijímacím státě. Osvobození od placení daní a poplatků.Osvobození od celních poplatků za předměty sloužící osobní potřebě diplomatického zástupce a členů jeho rodiny.Svobody pohybu po území přijímacího státu s výjimkou vstupu do zakázaných míst z důvodu státní bezpečnosti. Osvobození od plnění ostatních služeb. Výsady a imunity členů nediplomatického personálua jejich rodinných příslušníků-Členové administrativního a technického personálu diplomatické mise a členové jejich rodin, kteří tvoří součást jejich domácnosti, požívají všechny výsady a imunity, které přísluší diplomatickým pracovníkům mise s těmito výjimkami:z občansko právních a správních předpisů přijímacího státu nejsou vyňaty takové jejich činy, které nesouvisí s výkonem jejich povinností na zastupitelském úřadě;mají nárok pouze na bezcelní dovoz dovážených svršků při příchodu do země působení;jejich zavazadla nejsou osvobozena od celní prohlídky. Členové služebního personálu požívají imunitu, pokud se jedná o činnost vykonávanou v rámci jejich povinností. Jsou osvobození od daní a dávek za odměny, které dostávají z důvodu svého zaměstnání a nepodléhají ani ustanovením o sociálním zabezpečení ve státě působení. Rozsah výsad a imunit, zakotvených ve Vídeňské úmluvě, je považován za minimální (základní). Přijímací stát na základě zdvořilosti či reciprocity může poskytnout další výsady a imunity. O nároku na výsady a imunity nerozhoduje druh cestovního pasu, ale v jaké kategorii pracovníků daná osoba pracuje. Za členy diplomatické mise jsou pokládány ty osoby, které jsou zapsány v diplomatické listině ministerstva zahraničních věcí přijímacího státu.Zásadně je nepřípustné, aby představitelé diplomatické mise zasahovali do vnitřních záležitostí přijímacího sátu. Mise a její členové jsou povinni respektovat politické a společenské zřízení, jakož i státní zřízení přijímacího státu a nesmí proti přijímacímu státu vykonávat žádnou nepřátelskou činnost;porušení zásady nezasahování do vnitřních záležitostí přijímacího státu má nepříznivé důsledky pro vztahy mezi vysílajícím a přijímajícím státem a nepříznivě se odráží i v posuzování mezinárodním.

DP2- Historie pravidel diplomatického protokolu-vyvinuly z obřadů a rituálů, které se používaly na královských a panovnických dvorech, zejména ve Francii a Španělsku. Hlavní zásady francouzských a španělských protokolárních pravidel a diplomatických zvyklostí se staly pro vypracování Vídeňského reglementu, přijatého na kongresu ve Vídni v r. 1815 po porážce Napoleona. Tato historicky první přijatá norma diplomatického práva byla doplněna v r.1818 protokolem podepsaným v Cáchách (Cášský protokol). Současná pravidla diplomatického styku jsou zahrnuta do kodifikované podoby ve Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích z r. 1961, po ratifikaci parlamenty přistoupivších států s účinností od 25.4.1964. Protokolární povinnosti titulovaného před odchodem do místa působení-vykoná návštěvu u představitelé svého státu;setká se s vedoucím diplomatické mise toho státu, do kterého odchází (nižší diplomatická hodnost navštíví vyšší);navštíví závisí na vedoucí cizí diplomatické mise pozve titulovaného na oběd nebo na večeři(zpravidla jsou přizváni i vedoucí pracovníci ministerstva zahraničních věcí vysílajícího státu);při odjezdu či odletu doprovází titulovaného vedoucí diplomatického protokolu s některými dalšími pracovníky ministerstva zahraničních věcí, bývá zvykem, že je přítomen vedoucí diplomatické mise přijímající země i s manželkou, pokud titulovaného doprovází i jeho manželka; o příjezdu a příletu se informuje i ministerstvo zahraničí přijímající země, které upozorní pasové a celní orgány. Obvykle bývá informován i doyen místního diplomatického sboru.Protokolární povinnosti titulovaného po příjezdu do přijímacího státu- Příchod vedoucího diplomatické mise (titulovaného) do přijímacího státu je jeho prvním oficiálním vystoupením jako představitele vysílajícího státu.Přivítání titulovaného se uskuteční v souladu s přivítacími zvyklostmi v daném státu. Nového šéfa diplomatické mise vítá v přijímacím státě na letišti nebo na nádraží vedoucí diplomatického protokolu ministerstva zahraničních věcí(př. zástupce) a další pracovníci ministerstva. V případě, že přijíždí autem, oznámí svůj příjezd diplomatickému protokolu jehož zástupce jej neprodleně navštíví. První z povinností titulovaného po jeho přivítání v místě působení je návštěva u vedoucího diplomatického protokolu, se kterým dohodne nástupní návštěvu u ministra zahraničních věcí. Současně obdrží popis nástupního ceremoniálu.Návštěva u ministra zahraničních věcí bývá krátká, titulovaný mu odevzdá kopii svého nástupního projevu a kopii pověřovacích listiny, případně ověřenou kopii odvolací listiny svého předchůdce.Schůzce bývá zpravidla přítomen i vedoucí diplomatického protokolu. Schůzka bývá zaměřena na otázky související s odevzdáním pověřovacích listin hlavě státu. O této návštěvě se zpravidla vydává zpráva pro tisk.Ceremoniál odevzdání pověřovacích listin- Odevzdání pověřovacích listin je formálním aktem uznáním nového titulovaného za oficiálního představitele vysílajícího státu.V souladu s diplomatickou praxí se nástupní audience uskutečňuje nejpozději do 2 týdnů po příchodu nového titulovaného do místa působení.Přijatelným důvodem pro odložení tohoto aktu může být pouze onemocnění hlavy státu nebo jeho nepřítomnost v sídelním městě.Do termínu audience nový šéf diplomatické mise nevykonává oficiální návštěvy ani u představitelů přijímacího státu ani u členů diplomatického sboru. Interně přebírá svůj úřad, navenek reprezentuje úřad až do nástupní audience chargé d´affaires.V některých zemích a za mimořádných situací se považuje za formální uznání šéfa mise ratifikování jeho příchodu nebo odevzdání pověřovacích listin ministerstvu zahraničních věcí v přijímacím státě. DP2-Prvky a průběh nástupní audience-K nástupní audienci odjíždí titulovaný ze své rezidence v doprovodu šéfa diplomatického protokolu ministerstva zahraničních věcí přijímacího státu osobním automobilem hlavy státu. Doprovod mohou tvořit všichni diplomaté mise nebo podle dohody jen někteří (vojenský přidělenec vždy) a to bez manželek.Před vchodem do rezidence hlavy státu vykoná titulovaný přehlídku čestné stráže (hraje se hymna státu titulovaného, nebo obě hymny nebo jen slavnostní pochod).Titulovaný je poté přivítán úředníky kanceláře hlavy státu nebo panovnického dvora. Kteří jej doprovodí k hlavě státu nebo do zvláštní místnosti, kde vyčká příchodu hlavy státu.Při první alternativě pozdraví u dveří titulovaný hlavu státu úklonem hlavy nebo podáním ruky při vstupu do místnosti, při druhé alternativě přichází hlava státu k titulovanému a pozdraví jej podáním ruky.Titulovaný poté přednese v úředním jazyce svého státu nástupní projev: 1.část – úvod titulovaný má čest předat své pověřovací listiny;2.část – nejdůležitější titulovaný hovoří o vztazích mezi oběma státy a vynaloží úsilí pro rozvoj vztahů a vzájemné spolupráce mezi státy;3.část – prosba o pomoc pro práci titulovaného od hlavy státu, pozdrav od hlavy svého státu, závěrem přání blaha a úspěchů lidu země a hlavě státu osobně.Hlava státu převezme pověřovací listiny a odpoví na projev (v úředním jazyce své země) a pozdraví titulovaného úklonou nebo podáním ruky.Titulovaný poté představí hlavě státu své diplomatické spolupracovníky kteří jsou na audienci přítomni.Tímto je oficiální část nástupní audience ukončena.Po skončení oficiální části nástupní audience pozve hlava státu titulovaného k soukromému rozhovoru. Tento rozhovor bývá krátký a formální, který končí hlava státu povstáním. Téma tohoto rozhovoru nebývá politické, s výjimkou pokud k tomu dá podnět hlava státu.Po skončení audience odveze šéf diplomatického protokolu titulovaného automobilem do jeho rezidence. Titulovaný pozve obvykle šéfa diplomatického protokolu na malé občerstvení (obvykle se podává šampaňské).K nástupní audienci bývá předepsán druh oblečení (žaket, frak, černý resp. tmavý oblek).Při nástupu hlavy státu se nástupní audience nekonají, výjimkou jsou změny monarchů, kdy probíhá soukromá audience bez ceremoniálu a doprovodu.Pokud zastupitelský úřad vede chargé d´affaires, nástupní audience se nekoná, odevzdává pouze kabinetní list na ministerstvu zahraničních věcí, hlavě státu je titulovaný představem příležitostně.Nástupní audience se účastní (vedle titulovaného a hlavy státu): ministr zahraničních věcí a vedoucí úřady hlavy státu přijímacího státu a diplomatičtí pracovníci mise, kteří doprovázejí titulovaného na audienci.

DP2-Protokolární povinnosti titulovaného po odevzdání pověřovacích listin-Mezi protokolární povinnosti titulovaného po odevzdání pověřovacích listin patří:oznámit osobním dopisem všem vedoucím stálých diplomatických misí ve státě akreditace, že odevzdal své pověřovací listiny hlavě státu; vykonat oficiální návštěvy u vedoucích diplomatických misí a vedoucích představitelů přijímacího státu.Diplomatické návštěvy (i neoficiální) mají velký význam, jejich prostřednictvím vyjadřuje diplomatický zástupce úctu ke státní či diplomatické funkci, čímž nabývají i politický význam.Oficiální návštěvy titulovaného se řídí protokolárními pravidly platnými v dané zemi. Nový velvyslanec vykoná návštěvy u vedoucích diplomatických misí s titulem velvyslanců a vyslanců, u velvyslance s titulem chargé d´affaire návštěvu nevykoná, ale pošle mu vizitku.Oficiální návštěvy se vykonávají co nejdříve po odevzdání pověřovacích listin. Protokolární návštěvy se zásadně v diplomatické praxi oplácejí.V některých zemích bývá zvykem, že titulovaný uspořádá recepci pro diplomatický sbor (v Anglii uspořádá recepci na počest nového titulovaného chargé d´affaire).Protokolární návštěvy vykoná nově titulovaný i u oficiálních představitelů přijímacího státu – okruh těchto představitelů a pořadí návštěv určuje diplomatický protokol té které země.Chargé d´affaire po předání kabinetního listu ministru zahraničních věcí oznámí svůj příchod vedoucím stálých diplomatických misí a vykoná u nich protokolární návštěvu, případně vykoná protokolární návštěvu i u členů vlády.Protokolární návštěvy manželek vedoucích diplomatických misí vykoná manželka nově titulovaného zpravidla v doprovodu manželky doyena, kterou navštíví jako první. Pokud manželka doyena nedoprovází manželku titulovaného na návštěvu, dá zpravidla k dispozici vizitku s označení „p.p.“ (pour présenter).Protokolární povinnosti odcházejícího titulovaného:vykonání návštěvy u ministra zahraničních věcí státu akreditace a pracovníků ministerstva zahraničních věcí se kterými byl během působení ve služebním styku;vykonání návštěvy u nejvyšších představitelů státních orgánů;vykoná protokolární návštěvu u doyena a ostatních vedoucích diplomatických misí v daném státě. V současné době je zvykem uspořádat místo závěrečné návštěvy pro členy diplomatického sboru a neoficiální činitele koktejl na rozloučení.Pokud titulovaného nepřijme k závěrečné návštěvě hlava státu s pozvánkou na oběd, pozve jej na oběd ministr zahraničních věcí.S ukončením diplomatické mise titulovaného je spojena celá řada protokolárních povinností.Jakmile obdrží titulovaný rozhodnutí o odvolání ze své diplomatické funkce a termínu svého odjezdu, navštíví ihned vedoucího Diplomatického protokolu ve státě akreditace.Účelem této návštěvy je především projednat všechny protokolární formality spojené s ukončením svého diplomatického poslání (návštěvy oficiálních představitelů, společenské akce s rozloučením apod.)Zpravidla na této návštěvě požádá odcházející titulovaný o agrément pro svého nástupce.Před oficiálním odchodem bývá titulovaný přijat na návštěvu za účelem rozloučení hlavou státu, která je od nástupní návštěvy po stránce protokolární i ceremoniální jednodušší a méně formální. Těm osobám, se kterými se titulovaný v průběhu svého působení pracovně nebo osobně stýkal, a nerozloučil se s nimi ani formou návštěvy, ani formou koktejlu, zašle svoji vizitku s označením „p.p.c.“ (pour prendre congé). Poslední protokolární povinností, bezprostředně před odjezdem ze země působení, je zaslání osobního dopisu ministru zahraničních věcí, doyenovi a také vedoucím diplomatických misí, kde oznamuje ukončení své činnosti v diplomatické misi a jmenování dočasného vedoucího diplomatické mise (chargé d´affaire)Pokud je titulovaný akreditovaný ve více zemích a současně i zde ukončuje svou diplomatickou misi, vykonává své povinnosti v sídle své trvalé akreditace.Při vlastním odjezdu se s titulovaným rozloučí na letišti, na nádraží či v přístavu s vedoucím diplomatického protokolu ministerstva zahraničních věcí země dosavadního působení, případně i jiní představiteli státu a titulovanými. V případě odjezdu autem probíhá tento akt v předvečer odjezdu v jeho rezidenci. Jiné protokolární povinnosti titulovaného-Mezi nejčastější protokolární situace, se kterými se spojují protokolární povinnosti titulovaného, např.patří:oslavy státních svátků – vlastního státu, přijímacího státu a států akreditovaných v místě působení titulovaného; slavnostní ceremoniály při nástupu hlavy státu do funkce;oficiální návštěvy titulovaného v přijímacím státě a u diplomatických představitelů akreditovaných států;doprovázení představitelů vlastního státu(hlavy státu, předsedy parlamentu, předsedy vlády,ministra zahraničních věcí a jiných ústavních činitelů a delegací) po dobu jejich oficiální návštěvy v přijímacím státě;státní pohřby v přijímací zemi apod.

DP2- Protokolární formality ostatních diplomatů-Diplomatický protokol ukládá ostatním diplomatům podstatně méně diplomatických povinností na rozdíl od vedoucího diplomatické mise.Jejich protokolární povinnosti jsou méně formální (bez ceremoniálů), nejsou tak časté a jsou zpra-vidla spojeny s protokolárními povinnostmi velvyslance (provázení při odevzdání pověřovacích listin, resp. při jiných oficiálních protokolárních úkonech velvyslance apod.). Protokolární a společenské situace, se kterými se setkávají diplomatičtí pracovníci během dlouhodobého působení na zastupitelském úřadě, jsou ve své podstatě málo odlišné a často i totožné. Vizitky a jejich používání v diplomatické praxi-Vizitky (navštívenky) jsou velice důležitou a nepostradatelnou pomůckou každého diplomatického pracovníka během působení v zahraničí. Vizitky ulehčují a častou zjednodušují práci diplomata, která je spojena s mnoha úkony a společenskými kontakty.Vizitky, používané v diplomatické praxi, jsou vyhotoveny na kvalitním tvrdém bílém papíře. Rozměry jsou dle místních zvyklostí: 9x6 cm, 9x5 cm, 8,5x4,5 cm, 7x5 cm, ale i 12x7 cm, 10x7 cm. Ve Velké Británii a ve skandinávských zemích jde např. o formát 7,5x4,5 cm.Vizitky diplomatického pracovníka nemají mít větší rozměr než vizitky titulovaného. Jazykové mutace – na každé vizitce jeden jazyk a to jazyk, kterým dotyčný hovoří. V diplomatické praxi slouží vizitky zejména k těmto účelům: seznámení a představení se;při větších společenských akcích (recepce – evidence); přikládání k věcným a květinovým darům; namísto vykonání osobní návštěvy; blahopřání, soustrast, poděkování, rozloučení. p.f. (pour féliciter), blahopřání k novému roku; p.p.(pour présenter), za účelem představení se; p.c.(pour condoléance) nebo p.p.p. (pour prendre part), k vyjádření soustrasti; a.c. (avec les complimentes), přikládáme ke květinovým a věcným darům; p.r. (pour remecier), odpovědní vizitka(poděkování);p.p.c. (pour prendre comgé), zasílají se osobám,se kterými se neměl čas diplomat rozloučit, na vizitku se neodpovídá Na všechny vizitky (s výjimkou p.p.c.) se do 24 hodin odpovídá zkratkou „p.r.“. Zkratky se píší do levého dolního rohu vizitky malými písmeny vlastnoručně tužkou.V horní části vizitky je možno uvést jméno adresáta (v případě, že v obálce zasíláme vizitky více osobám, např. blahopřání ke státnímu svátku apod.) Osobní vizitka-Dr. Ivan Řepa; Služební- Ivan ŘEPA Ambasadeur Extraordinaire et Plénipotentiare de la RepubliqueTscheque; Ivan ŘEPA Ambasador Extraordinery and Plenipotentiary Of the Czech republic; vizitky manželek- Mme Marta ŘEPOVÁ; Mrs Marta ŘEPOVÁ Společná vizitka-Monsieur et Madame Ivan ŘEPA; Mr. and Mrs. Ivan ŘEPA

DP2-Oficiální společenské akce v diplomatické praxi- Význam a účel:zdůrazňují význam určitých příležitostí (událostí);poskytují prostor a možnosti k tomu, aby se účastníci setkali a seznámil se;vytvářejí příznivou atmosféru pro další prohlubování existujících kontaktů;poskytují příležitost náležitou formou ovlivnit myšlení, resp. rozhodování partnerů, jsou jedním významných zdrojů získávání informací.Členění společenských akcí:podle významu, resp. účelu akce;podle způsobu podávání občerstvení:a) společenské akce se slavnostní tabulí(se stolováním),b) společenské akce konané ve stoje(recepce, koktejl, číše vína) Recepce- prvotní význam v diplomatické praxi,pořádá se např. u příležitosti státního svátku, vládní návštěvy ze zahraničí, narození monarchy, mezinárodních akcí velkého politického významu, mezinárodních a světových konferencí apod.); pořadatelé (hlava státu, předsedaparlamentu,předseda vlády, ministři, velvyslanec aj., kteří zastávají funkci hostitele);počet bývá velký,okruh výběru je dán povahou události, podle rozhodnutí hostitele buď za účasti manželek nebo bez nich;ustálený organizační průběh: slavnostní zahájení,projevy, přípitky a slavnostní zakončení;doba konání: dopoledne,odpoledne, večer, pokud se konají ve 12 hodin, tak nahrazují oběd;ustálený organizační průběh:slavnostní zahájení, projevy, přípitky a slavnostní zakončení;doba konání: dopoledne, odpoledne, večer, pohoštění u poledních recepcí bohatší (buffer dinner, resp. buffet lunch – bufetový oběd),večerní recepce bývají doplněny vhodným kulturním, resp. hudebním programem; doba trvání 2 hodiny;příchod – včas, tolerance 15 minut; přivítání – hostitelé vítají příchozí 15-20 minut,resp. do příchodu hlavního hosta, který přichází s cca 15 minutovým opožděním;rozloučení – hostitel je 20 minut před koncem recepce připraven na stejném místě, kde probí halo přivítání, se s odcházejícími hosty,rozloučit;pozvání na recepci pozvánkou, na které uvede hostitel příležitost konání, údaje o místu a čase konání, někdy i požadované oblečení a jiné údaje informačního a organizačního charakteru. Údaje na pozvánce jsou pro adresáta závazné a musí se v diplomatické praxi respektovat. Koktelj coctail party-význam - patří mezi oficiální společenské akce,které se v diplomatické praxi vyskytují velice často;počet hostů bývá na koktejlech relativně velký,řídí se povahou příležitostí jejich konání, koktejly jsou oproti recepcím nákladově a organizačně méně nákladné;příchod a odchod - koktejly se vyznačují organizační jednoduchostí a neformálností, hosté mohou přicházet i odcházet po celou dobu konání koktejlu (viz.pozvánka), host však musí setrvat na koktejlu minimálně 20 minut;přivítání a rozloučení - hostitel se po celou dobu konání koktejlu zdržuje v blízkosti vstupu do místnosti, vítá příchozí, loučí se s odcházejícími hosty; pohoštění je jednodušší a méně bohaté, číšník nabízí z podnosů a mís přímo do ruky, bez příborů a talířů – nejsou zde buffetové stoly (tabule); pozvánka je obdobná jako pozvánka na recepci.„ČÍŠE VÍNA“ (coupe de champagne)- je dalším oficiální společenskou akcí, nákladově a organizačně nenáročná, v diplomatických stycích je často využívaná;význam – u příležitosti státního svátku, při nástupu nového diplomatického pracovníka do funkce, při ukončení rozhovorů, při podpisu dohod a smluv apod.; počet - umožňuje pozvat velký počet hostů; průběh – servíruje se šampaňské, ale i džus,likéry, víno a pivo, podávají se jednoduché obložené chlebíčky, slané a sýrové pečivo, někdy i drobné chuťovky;doba konání – svou formou se podobá koktejlu, uskutečňuje se před obědem, nejčastěji o 12 hodině, ale může to být kdykoliv;doba trvání asi 1 hodinu; pozvánka pouze pro pánskou společnost, ženy pouze z titulu své funkce. DP2- Slavnostní oficiální oběd nebo večeře-význam zejména při přerušení různých jednání a pracovních setkání, jiných příležitostech a protokolárních situacích (např. na počest významného hosta, seznámení, loučení, apod.), nejslavnostnějším posezením u stolu je banket;průběh: přípitky velmi krátké, prvý přednese hostitel, další čestný host. Při pronášení přípitku hosté sedí, při připíjení stojí. Pořadí jídel: studený předkrm  polévka  teplý předkrm  hlavní jídlo (maso a přílohy)  moučník  černá káva. Menu bývá někdy na akci zvlášť vytištěné a přiložené ke jmenovce hosta na místě u stolu podle zasedacího pořádku. Po kávě ukončí oběd nebo večeři sám hostitel, pokud se káva podává jinde, ukončí oběd čestný host nebo jeho manželka. Oběd je dobou trvání kratší, večeře je slavnost- nější formou pohoštění, hosté se zdrží i po podávání kávy;doba trvání: oběd začíná mezi 12:30 a 13:00, večeře mezi 19:00 až 20:30, v některých zemích i po 22hodině, na oficiálním obědě nebo večeři je třeba setrvat alespoň do podávání kávy;příchod – na oběd i večeři přichází včas, protože ke stolům se zasedne až jsou všichni hosté přítomni. Hlavní host přichází později asi 15-20 minut. Tato doba se využívá k podávání aperitivu, seznámení se a rozhovorům. Pokud host přijde, kdy všichni již zasedli ke stolu, pozdraví se s hostitelem, omluví se mu a ostatní pozdraví úklonou; pozvánka – na oficiální oběd nebo večeři je možno pozvat (na rozdíl od soukromého oběda a večeře) ústně i telefonicky, ale i písemnou tištěnou pozvánkou. Pokud časové dispozice hosta mu neumožní se zúčastnit nebo setrvat po celou dobou slavnostního oběda nebo večeře, je společensky únosnější předem omluvit svoji neúčast. Buffetlunch, buffetdinner-buffet lunch, resp. buffet dinner (bufetový oběd)-patří mezi oblíbené a často používané druhy oficiálních společenských akcí i v podmínkách moderní diplomacie; jde vlastně o kombinaci oběda, resp. večeře a recepce;na bufetových stolech jsou připravená studená a teplá jídla, ke kterým hostitel pozve hosty po podání aperitivu;konzumace se uskutečňuje ve stoje nebo u stolů,které jsou připraveny pro celou pozvanou společnost,Hosté si jídla nabírají sami (u teplých jídel jim pomáhá kuchař), konzumují při stolech, nápoje roznáší číšník;zasedací pořádek může být připraven předem, ale praxe dává možnost vybrat si partnery ke stolu což je výhodou tohoto společenského setkání, zejména v případě obchodních styků. Audience-je slavnostním protokolárním a ceremoniálním aktem odevzdání pověřovacích listin nového titulovaného hlavě státu dle přesných pravidel a zvyklostí platných v jednotlivých státech;řadí se mezi oficiální protokolární a ceremoniální společenské akce v diplomatické praxi;v diplomatické praxi může jít samozřejmě o formu oficiální společenské akce při přijímaní význačného zahraničního představitel vedoucím představitelem domácího státu (hlavou státu, předsedou parlamentu, předsedou vlády);v diplomatické praxi se vyskytují i další společenské akce, jako jsou např. čaje, vernisáže,divadelní představení, otevření odborných výstav, veletrhů, dnů národního hospodářství, techniky a kultury, koncerty a filmová představení, zahradní slavnosti apod. Pozvánky na oficiální společenské akce-Na oficiální společenské akce se v diplomatické praxi zásadně zve, a to zvlášť vytištěnou pozvánkou (nebo osobním dopisem). Obvyklý formát těchto tiskopisů má rozměr 15x10 cm, tiskopisy státních představitelů mývají větší formát. Konkrétní údaje na pozvánky se zásadně vyplňují perem. Adresa na obálce může být napsána strojem. Pozvánka obsahuje tyto údaje:- jméno, příjmení a funkci osoby pořadatele;- jméno a příjmení zvané osoby;- druh společenské akce;- příležitost (událost), ke které se akce koná;- přesně název dne, datum a hodina konání,případně i čas trvání, např. ve středu 7.září 1999;- přesné místo konání;- případně text:„Tato pozvánka platí současně jako vstupenka“, nebo „Přineste si , prosím, tuto pozvánku se sebou“. Zkratky napozvánkách- R.S.V.P. = Répondez s´il vous plait = prosím odpovězte;regrets only = nur Absagen = odpovězte v případě odmítnutí;P.M. = pour mémoire = k připomenutí; black tie = cravate noir = smoking;white tie = cravate blanche = frak; uniform informal = tenue de ville = dunkler Strassenanzug = vycházkový společenský oblek(tmavý); cut = cutaway = morning coat = žaket V moderní diplomacii se zpravidla zve formou zvláštního tiskopisu pozvánky,do kterého se ručně perem vypisuje jméno a příjmení, zvané osoby s příslušným oslovením a titulem. Na pozvánkách, kterými zve titulovaný na oficiální společenskou akci, bývá vytisknut i státní znak jeho státu.Jméno titulovaného se neuvádí, v dané funkci působí pouze jeden diplomatický zástupce jako velvyslanec a je v diplomatických kruzích znám. Pozvánky na oficiální společenské akce jsou vytištěny zpravidla v úředním(dorozumívacím)jazyce přijímajícího státu nebo v některém ze světových jazyků.

DP2-Zasedací pořádek při oficiálních společenských akcích- Při sestavování zasedacího pořádku je především třeba: zohlednit služební (společenskou) hodnost osob;místo, ve kterém se oficiální společenská akce koná;příležitost (událost), při které se konkrétní oficiální společenská akce koná (čestný host).pravidla-pokud pozývá na oficiální společenskou akci hostitel s manželkou, mají být pozváni hosté s manželkami;hostitel v pánské společnosti, hostitelka v dámské společnosti, zaujímá místo proti dveřím, aby měli přehled o obsluze;hlavní čestné místo v pánské společnosti (v dámské společnosti) je po pravé ruce hostitele (hostitelky), a druhé po levé ruce hostitele (hostitelky);hosté se umisťují sestupně podle hierarchie, střídají se muži a ženy, cizí a domácí hosté; koncové místo u stolu se obsazuje domácími hosty (ne ženami);pokud umisťujeme tlumočníka, jeho místo je vždy tam, kde je to potřebné, jeho místo při rozmisťování nezapočítáváme.Významnou roli při sestavování zasedacího pořádku má tvar stolů použitých pro společenskou akci. Pro diplomatickou praxi je nejvhodnější podélný stůl, mimo něj se vyskytují stolová uskupení ve tvaru „U“ tvaru „T“ i tvaru „E“, setkáváme se však se stoly kulatými, oválnými, i se stoly s vybraným středem, který vyplňuje zeleň do výše desky stolu. Při použití podlouhlého stolu rozeznáváme dva základní systémy: francouzský systém – domácí pán a domácí paní sedí proti sobě uprostřed stolu, hosté poté v klesajícím pořadí ke kraji stolu – výhodou je, že význační hosté sedí blízko sebe, což podporuje jejich společenskou konverzaci; anglický způsob – domácí pán a domácí paní sedí na odlehlých stranách stolu proti sobě, kdy hosté s nižším pořadím sedí uprostřed stolu a cítí se lépe – nevýhodou je nemožnost současné konver-zace domácího pána a domácí paní společně s nejvýznamnějšími hosty; fr-systém:

E 3 A

domácí pán

B 4 F

6 D 2

domácí paní

1 C 5

Angl- systém:

B

4

C

1

A

3

D

2

domácí pán

domácí paní

DP2-Zasedácí pořádek pro pánskou společnost:

3

1

domácí pán

2

5 7

9

10

4 6 8

9 5 1

domácí pán 3 7 11

12 8 4

čestný host 2 6 10

DP3- Konzulární styky- Konzulární úřady-K navázání konzulárních styků mezi státy dochází na základě vzájemné dohody, zpravidla současně s navázáním diplomatických styků mezi nimi.Zrušení diplomatických styků neznamená zrušení konzulárních styků. Konzulární styky je možno navázat i mezi státy, které mezi sebou neudržují diplomatické styky.K výkonu konzulárních funkcí se zřizují konzulární úřady, pokud jejich funkci nevykonávají diplomatické mise. Konzulárním úřadem je generální konzulát, konzulát, vícekonzulát a konzulární tajemník.Sídlo konzulárního úřadu, jeho klasifikaci a rozsah činnosti určuje dohoda mezi vysílajícím a přijímajícím státem.Některé státy v síti konzulárních úřadů využívají instituce honorálních konzulů. Ty jmenuje vysí lající stát z řad místních obyvatel, tento institut je zvláště rozšířený u skandinávských států.Konzulární úřady nejsou reprezentativním orgánem státu v zahraničí (konzul nemá charakter diplomatického zástupce), samostatné konzulární úřady plní i některé reprezentativní úlohy zejména politického významu. Poslání konzulárních úřadů-ochrana zájmů vysílajícího státu a jeho občanů; podpora rozvoje obchodních, hospodářských, kulturních a vědeckých styků mezi oběma státy; podávání zpráv dovolenými prostředky celkovém vývoji v přijímacím státě;vydávání cestovních pasů a jiných dokumentů občanům vlastního státu a víz nebo jiných dokumentů cizincům ke vstupu do vysílajícího státu;poskytování pomoci a podpory fyzickým a právnickým osobám vysílajícího státu;výkon funkce notáře a matrikáře;ochrana zájmů občanů vysílajícího státu ve věcech dědických, poručnictví a opatrovnictví;zastupování zájmů občanů vysílajícího státu před soudy a jinými orgány;doručování soudních a mimosoudních dokumentů;výkon práva dozoru a kontroly lodí, letadel a jejich posádek z vysílajícího státu;poskytování pomoci letadlům a lodím vysílajícího státu a jejich posádkám, kontrola dopravních dokumentů, vyšetřování nehod, řešení sporů apod. Třídy vedoucích konzulárních úřadů, jejich pořadí a personál konzulárních úřadů- Třídy a pořadí vedoucích konzulárních úřadů:generální konzul-konzul-vícekonzul-konzulární tajemník-honorální konzul.Při rovnosti hodností vedoucích konzulárních úřadů určuje jejich pořadí datum a udělení exequatur. Dočasný vedoucí úřadu je zařazen za všemi vedoucími konzulárních úřadů.Ostatním konzulárním úředníkům patří místo až za vedoucími konzulárních úřadů.Honorální konzulární úředníci, kteří jsou vedoucími konzulárních úřadů, mají místo v pořadí až za vedoucími konzulárními úředníky z povolání. Personál konzulárního úřadu tvoří:konzulární úředníci (vedoucí konzulárních úřadů nebo tajemníci);konzulární zaměstnanci (sekretářky,tlumočníci,resp. překladatelé,účetní apod.);služební personál (domovník, zahradník, uklízečka apod.) Jmenování vedoucího konzulárníhoúřadu a oddělení exequatur-Vedoucího konzulárního úřadu jmenuje vysílací stát podle svých zákonů a předpisů a k výkonu funkce jej příjme jej přijímací stát podle svých předpisů a zvyklostí.Vedoucí konzulárního úřadu obdrží při svém jmenování konzulský patent, který je právním titulem pro výkon této funkce a který při svém nástupu odevzdá představiteli vlády přijímacího státu. K výkonu své funkce musí mít vedoucí konzulárního úřadu souhlas přijímacího státu – tzv. exequatur, zpravidla jej uděluje formou zvláštního dopisu ministr zahraničních věcí přijímacího státu. Při odmítnutí exequatur neuvádí přijímací stát důvody.Je třeba zvlášť upozornit na skutečnost, že pokud konzulové jsou začleněni do konzulárního oddělení diplomatické mise, nepotřebují konsulský patent ani exequatur, protože ve styku s orgány přijímacího státu vystupuje vedoucí konzulárního oddělení jako pracovník diplomatické mise.

DP3- Konzulární výsady a imunity-Nedotknutelnost konzulárních místností, konzulárních archivů a dokumentů;Svoboda komunikace s vlastním státem, daňové osvobození konzulárních budov, osvobození od celních poplatků za předměty potřebné pro konzulární úřad apod.Konzulární úředníci jsou na druhé straně povinni respektovat zákony a předpisy přijímacího státu a vykonávat své funkce v souladu s mezinárodním právem.Konzulární úředníci všech států, kteří se nacházejí na jednom místě v přijímacím státě, tvoří konzulární sbor Corps consulaire – CC).V jeho čele stojí doyen.Konsulární sbor plní zejména ceremoniální a protokolární funkce. Honorární konzuláty-se zřizují v zemích, kde není diplomatický úřad, nebo v místech, kde není trvalý konzulární úřad. Konzulární úřady honorárních konzulů se zřizují vždy po dohodě s přijímacím státem. Funkce honorárních úřadů je užší než funkce konzulů z povolání.Výsady a imunity těchto úřadů i osob jsou omezenější. Honorární konzuláty mají stejná práva a povin-nosti jako jiné konzulární úřady. Princip nedotknutelnosti místností je omezen na ochranu před na-padením nebo poškozením a k tomu, aby se zabránilo rušení klidu úřadu nebo újmě jeho důstojnosti.Výsady a imunity poskytnuté honorárním konzulárním úředníkům nevztahují se však na jejich rodiny, případně na podřízené pracovníky honorárních konzulárních úřadů.V roce 1999 měla Česká republika honorární konzuláty např. v Německu ve Frankfurtu n. M., Hamburku, Norimberku a Stuttgartu, v Rakousku v Klagenfurtu (Celovec), Salzburku a v Linci. Konzulární jednatelství-V řadě míst, kam směřují v létě naši turisté ve velkém počtu, zřizuje Ministerstvo zahraničí tzv. sezónní konzulární jednatelství (např. v Barceloně, Benátkách, Marseille, Soluni, Šibeníku apod.). V případě ztráty či odcizení pasu je pouze konzulát oprávněn vystavit náhradní doklad.Konzulát může poskytnout i tzv. doplňkový prodej deviz (pokud přijdete v cizině o peníze). Jde však pouze o částku nutnou k návratu do ČR. Toto jsou hlavní záležitosti, které vyřizují konzulární jednatelství.Zpravidla však dělají více a snaží se našim občanům, kteří se ocitli v nouzi skutečně pomoci. Jsou však věci, které zajistit nemohou. Nemohou zajistit beztrestnost tomu, kdo v zahraničí spáchá trestný čin. Mohou pomoci pouze radou, zprostředkují právní pomoc.Advokáta si každý musí zaplatit sám. Česká centra v zahraničí-jsou doplňujícím článkem zastupitelských úřadů a spolupodílí se na všestranném zviditelnění České republiky v zahraničí. Práci jednotlivých center řídí Správa českých center v Praze. Česká centra jsou zakládána od 1. ledna 1993, v současné době je provozováno 17 center v zahraničí (Berlín, Bratislava, Brusel, Budapešť, Bukurešť, Drážďany, Haag, Kyjev, Londýn, Mnichov, Moskva, New York, Paříž, Sofie, Stockholm, Varšava, Vídeň). Správa českých center plánuje v budoucnu zřizování dalších - v Číně, Egyptě, Itálii, Španělsku, Brazílii a Japonsku. Česká centra vyvíjejí činnost zejména v těchto oblastech: kultura, obchod, cestovní ruch.

DP4- Etika ve styku firem se zahraničními klienty-„Společenská etiketa“ a „diplomatický protokol“ jsou dva rozličné pojmy a není možno je mezi sebou zaměňovat ani ztotožňovat.Etiketa je soubor pravidel a zvyklostí chování ve společnosti – ve všeobecném společenském styku mezi lidmi.Diplomatický protokol určuje mezinárodně uznávaná pravidla a zvyklosti, kterými se řídí po formální stránce styk představitelů různých států a činnost diplomatů.Je samozřejmé, že pravidla společenské etikety platí i v běžných diplomatických stycích a proto je i žádoucí je respektovat, avšak oficiální protokolární a ceremoniální situace se řídí striktně pravidly diplomatického protokolu. Zásady etiky při organizování návštěv zahr. partnera-Organizování návštěv zahraničních partnerů zajišťují ve firmě zvláštní orgány (zahraniční oddělení, podniková recepce), sekretariát šéfa firmy nebo zvlášť pro to určený pracovník. Po určení termínu návštěvy se začíná s její organizací a prvním úkolem před příjezdem návštěvy je zejména: zajistit počet, složení a úroveň funkčních hodností členů delegace;zajistit ubytování, zpravidla v jednolůžkových pokojích, zejména, kdy jde o hosty, u kterých společné ubytování je jakýchkoliv důvodů neakceptovatelné; koordinovat průběh návštěvy podle připraveného programu, kdo, kdy a kde se setká, resp. jedná se zahraničním partnerem;v případě významnější návštěvy (prominentní osoby) je vhodné připravit v písemné formě v cizím jazyce program (harmonogram) návštěvy a předat jej návštěvě při příjezdu.Příjezd a odjezd-Přijíždějícího zahraničního partnera na letišti nebo nádraží přivítá domácí pracovník se stejným funk čním, maximálně o jeden stupeň nižším funkčním postavením, než jaké má zahraniční partner.Z letiště nebo z nádraží doprovodí vítající pracov ník firmy zahraničního hosta do hotelu a tam se s ním rozloučí ihned poté, co s ním vyřídí nezbytné formality spojené s jeho ubytováním (bylo by velice nepříjemné neprokázat partnerovi při příjezdu nevyhnutelnou pomoc).Partnerovi, který přijíždí poprvé a nezná místní poměry, je vhodné poskytnout ihned po jeho příjezdu plán města, různé prospekty o kulturních a historických pozoruhodnostech města apod.Pravidla jízdy v automobilu, které vyžaduje společenská etiketa:1. čestné místo ve vozidle je na pravém zadním sedadle a 2. čestné místo na levém zadním sedadle zařidičem.Řidič pomůže hostu s nakládáním zavazadel – vozidlo by mělo být čisté zvenku i zevnitř.Pokud přijíždí zahraniční partner vlastním automobilem, není vyžadováno jeho osobní přivítání,postačí ponechat v recepci hotelu písemný vzkaz včetně kontaktního telefonního čísla.Při odjezdu zahraničního partnera jsou společenské povinnosti hostitele obdobné, ten kdo vítal se také loučí atd.Základní pravidla etikety při obchodním jednání se zahraničními partnery-Obchodní jednání mezi obchodními partnery může probíhat ve formě osobního styku (mezi přítomnými), nebo v písemné formě (obchodní korespondence), audio či video konference.Forma osobního jednání má v obchodní praxi mimořádný význam. Praxe ukazuje, že největších úspěchů dosahují ty firmy, které udržují se svými obchodnímu partnery systematické osobní kontakty. K osobním jednáním dochází nejčastěji z těchto důvodů:pokud nelze podmínky nabídky akceptovat bez výhrad a partneři mají zájem na realizaci;osobní jednání mají větší úspěch, pokud jde o čas(1-2 dny), korespondence vyžaduje delší dobu (2-3 týdny);při dlouhodobých obchodních vztazích se partneři setkávají systematicky;osobní obchodní jednání nelze ničím nahradit.Dohodnutý termín konání obchodního jednání je potřebné dodržet a přijít na jednání včas v dohodnuté době.Je naprosto nevhodné, aby partner se dostavil k obchodnímu jednání k partnerovi bez předcházejícího ohlášení.Ohlášené návštěvě partnera je třeba prokázat zdvořilost, v ohlášené době ji očekávat a přivítat v pracovně či přímo u vchodu do firmy.Personální složení účastníků obchodního jednání:účastníkem ze strany domácího partnera má být pracovník se stejnou funkční hodností jako zahraniční partner;počet účastníků domácího partnera nemá být vyšší než počet účastníků zahraničního partnera,domácí mohou přizvat odborné experty;je přípustné, resp. úcty vůči vedoucímu zahraniční delegace, když jej k jednání mezi„čtyřma očima“ pozve nejvyšší představitel firmy.Zasedací pořádek při obchodním jednání závisí zejména na počtu účastníků, uspořádání místnosti, ve které se jednání koná, ale i na tvaru použitého stolu.Pro obchodní jednání by každá firma měla mít zvláštní místnost, případně by se obchodní jednání se zahraničním partnerem mohla konat v místnosti některého z vedoucích pracovníků firmy nebo přímo v pracovně ředitele firmy, která jistě plně vyhovuje úrovní vybavení a technickými podmínkami.Pro větší počet účastníků obchodního jednání vyhovuje nejlépe podlouhlý stůl, domácí účastníci sedí na jedné straně, hosté na druhé straně a vedoucí obou delegací uprostřed proti sobě.Situace, kdy při jednání s partnery, sedí domácí samostatně za vlastním stolem, je projevem hrubé nezdvořilosti a projevem neúcty k zahraničnímu partnerovi.Při malém počtu účastníků poslouží pro jednání i konferenční stolík, u kterého se jedná méně formálně. Je však třeba rovněž respektovat společenské pravidlo, kdy čestné místo je po pravici hostitele.Obchodní jednání zahajuje domácí hostitel přivítáním hostů. Představí přitom své spolupracovníky zúčastněné na jednání (jméno a funkce). Každý představovaný pracovník při tomto aktu podá svoji vizitku hlavnímu hostu, ale i ostatním členům jeho doprovodu.Hlavní host postupuje stejným způsobem, poděkuje za přivítání a recipročně představí členy své delegace, kteří domácímu hostiteli i jeho doprovodu předají své vizitky.Vizitky by neměly sloužit k reklamním účelům, nemusí být bílé, ale nesmí být barevně strakaté.Služební vizitky obsahují logo, název, adresu firmy a číslo služebního telefonu (neuvádíme privát), jméno, příjmení a tituly.Osobní vizitky obsahují jméno, příjmení, tituly, domácí adresu s telefonem.Vizitky určené pro účely osobního společenského styku obsahují pouze jméno, příjmení, případně i tituly. Předání vizitky partnerovi je vyjádřením úcty a mělo by proběhnout ve vhodné chvíli se soustředěnou pozorností. Vizitku si prohlédneme a poděkujeme za ni (verbálně nebo úklonou hlavy).Bezprostředně po zahájení jednání je vhodné nabídnout hostům občerstvení, což provede hostitel nebo častěji jeho sekretářka.V případě podepsání význačného dokumentu, je třeba pro tuto příležitost připravit slavnostní atmosféru včetně připravení místnosti a přípitku (číše vína, šampaňské). Partneři při podpisu přednesou zpravidla krátký přípitek. Je možno podat i malé občerstvení (studený bufet).

DP 4-Základní zásadou společenské etikety určuje, že na oběd nebo večeří zve domácí partner, který je současně hostitelem. Pozvání se týká všech zahraničních účastníků obchodního jednání.Při příležitosti obchodního jednání se zahraničním partnerem je možno uspořádat další společenský program, jako je např. návštěva divadla, koncertu, prohlídka významných historických a kulturních památek, návštěva přírodních krás, okolí města, ale i rybolov, hon, sportovní vyžití apod Vybrané zvláštnosti etikety v zahraničí-Při cestách na obchodní jednání do zahraničí je vhodné se seznámit, vedle odborné přípravy na jednání s naším zahraničním partnerem i s historií, kulturními tradicemi, se společensko-politickou a hospodářskou situací dané země.Mimo to, je velmi důležité se seznámit i s odlišnostmi společenské etikety v daném státě, resp. v daném regionu světa, která se liší od naší, jejímž základem je etiketa francouzská.vyplývají především z rozdílností historických, ekonomických, společenských i klimatických podmínek, náboženských, kulturních tradicí apod Severní Afrika a blízký Východ-Alžírsko, Kypr, Turecko, Etiopie, Libanon, Libye, Maroko, Somálsko, Irán, Irák, Jemen, Jordánsko, Kuvajt, Saudská Arábie, Súdán, Sýrie, Egypt aj.Tyto státy tvoří etnicky, nábožensky, hospodářsky mimořádně heterogenní región s prvky islámského náboženství.Je potřebné respektovat:odmítavý vztah k vepřovému masu(nekonzumují);odmítavý vztah k alkoholu (mnozí jsou abstinenti); říhání jako jejich projev spokojenosti s jídlem;společenské postavení žen – chovat se velmi zdrženlivě (nepodávatruku, nezdravit ani úklonou);vyhýbat se tématům, které jsou „tabu“ (mohamedánské náboženství, rodinné intimnosti, vtipy na erotické téma, mnohoženství apod.);ramadán – období půstu (podle islámského kalendáře spadá do IX. měsíce, v tomto období se nesmí od východu do západu slunce jíst, pít,kouřit, dokonce ani slinu polknout).Ramadán se nevztahuje na nemocné a cestující, je však třeba zjistit, zdali náš partner ramadán dodržuje či ne.Indie-Při uvítání hosta (domácího i zahraničního) v Indii se nepodává ruka.Hosta zdravíme spojením vlastních rukou a mírným úklonem.Prominentní hosté jsou vítáni květinovými věnci,které nesundají dříve, než se s partnerem rozloučí.Postavení žen v Indii je větší než v arabském světě, nedosahuje však úrovně společenského postavení v Evropě. Ženu nikdy nepředstavují ve společenském styku, pokud ji představí (funkce) žena nepodává ruku.V Indii je nezdvořilé nabídnout vegetariánovi maso (při návštěvě hosta u nás, to musíme předem zjistit, pokud nám to nedal sám předem najevo).V indické etiketě panuje kult hodností a věku, proto je vhodné používat vizitky.Z kultu věku vyplývá, že rozhodovací právo patří otci jako hlavě rodiny, pokud nežije tak nejstaršímu synovi, starší bratr může změnit obchodní rozhodnutí mladšího bratra). Při návštěvě indické rodiny je potřebné pozdravit jako prvního otce atd.Japonsko-Podle Japonské etikety se při pozdravu a při vítání nepodává ruka.Zdraví se úklonou a to pod různým úhlem. Podle císařské dvorní etikety – kaligrafie úklona:15° je pro veřejnost,30° pro členy císařské rodiny,45° pro císaře a císařovnu.Ze společenského postavení žen vyplývá, že se ženy neúčastní společenských akcí se svými manžely. Do rodiny zvou Japonci zahraniční hosty velmi zřídka.Japonská etiketa připouští 20-30 minutovou toleranci zpoždění při příchodu na jednání.Není zvykem uspořádat při obchodním jednání pro zahraničního hosta oběd či večeři, ani jinou společenskou akci.Japonci projevují vůči zahraničním partnerům velkou úctu a očekávají její opětování. Dánsko-Pozdrav: při vzájemném seznamování se vždycky podává ruka. Jinak jako v Německu.Oslovování: zvyky jsou podobně jako v Německu.Odívání: návštěva kostela - viz Norsko. Na pláži: „nahoře bez je rozšířené, nudistické pláže existují.Květiny a dary: zvyky jsou podobné jako v Německu či u nás, lépe je však nevěnovat chryzantémy (jsou to hřbitovní květiny). Velmi oblíbeným dárkem jsou alkoholicky nápoje.Dochvilnost: v soukromí se toleruje „akademická čtvrthodinka“ (15 minut). Spropitné: dává se poněkud menší než v Německu.FinskoPozdrav: viz Norsko.Oslovování: zpravidla „Dobré jitro (den, večer)“ bez oslovení jménem. Odívání: podobné zvyky jako ve střední Evropě. Pláže mořsky a říční či jezerní; „nahoře bez“ není všeobecně akceptováno; v celé zemi jsou jen dvě nudistické pláže.Květiny a dary: květiny se dávají zcela běžně, ne však bílé lilie (jsou to hřbitovní květiny).Dochvilnost: viz Norsko.Spropitné: dává se v podobně výši jako v Německu.Zvláštnosti: Finové reagují velmi citlivě na bezohledný vztah k přírodě. Volně táboření a rybolov jen s povolením DP4-Francie-Pozdrav: podání ruky při pozdravu je běžné. Vzájem-né lehké políbení je značně rozšířené.Oslovování: k oslovení se připojuje i jméno, když však příjmení neznáme, oslovujeme pouze „Mademoiselle“, „Madame“ nebo „Monsieur“.Odívání: při návštěvě kostela se předpokládá při-měřený oděv. Na pláži: na Azurovém pobřeží je „nahoře bez“ zcela běžné, v jiných oblastech, například v Bretagni, se však nemusí setkat s pochopením. Nudisticky pláže jsou jen na vyhra-zených místech.Květiny a dary: dávají se běžně. Květiny se většinou posílají předem. Není však vhodné věnovat chry-zantémy (jsem to hřbitovní květiny).Dochvilnost: toleruje se „akademická čtvrthodinka“.Spropitné: poskytuje se v podobné výši jako v Německu. Zvláštností je, že spropitné se dává i uvaděčům v divadlech a kinech.Itálie- Pozdrav: obvyklé je podání ruky, velmi časté je i objetí.Oslovování: zvyky jsou podobné jako ve Francii. Na titul „dottore“ nebo „professore“ má právo každý, kdo vystudoval vysokou školu.Odívání: ve městech je měně ležérní než ve střední Evropě. Prohlídka a návštěva kostela: přiměřený oděv je velmi důležitý. Na pláži: „nahoře bez“ se nemusí vždy setkat s pochopením, nudistických pláží je málo a jsou jen na vyhrazených místech.Květiny a dary: dávají se běžně, ne však mužům; není vhodné věnovat chryzantémy (jsou to hřbitovní květiny). Dochvilnost: toleruje se „akademická čtvrthodinka“.Spropitné: dává se poměrně bohaté. Zvláštnosti: city se dávají najevo velmi spontánně a nápadně. S domácími obyvateli není příliš vhodně diskutovat o mafii. Norsko-Pozdrav: ruka se podává jen při prvním setkání nebo po delší nepřítomnosti, při každodenním styku to není obvyklé. Oslovování: zpravidla „Dobré jitro (den)“, bez oslovení jménem. Poměrně rychle se přechází na tykání.Odívání: ve volnem čase je značně ležérní. Ležérní oděv je možný i při návštěvě kostela. Muži mohou do kostela vstoupit: například v krátkých kalhotách. Na pláži: „nahoře bez“ je značně rozšířené. Na osamělých plážích je možné pěstovat nudismus.Květiny a dary: dávají se podobně jako v Německu.Dochvilnost: naprostá dochvilnost se považuje za samozřejmou zdvořilost. V soukromém styku je možné desetiminutové zpoždění.Spropitné: nepředpokládá se jako naprostá samozřejmost. V taxíku se na každých 5 korun zaokrouhluje směrem nahoru.Zvláštnosti: příroda - viz Švédsko. Při jídle se obvykle připíjí. Ve všech veřejných budovách i na nádražích je přísný zákaz kouření. Řecko-Pozdrav: k podání ruky nedochází příliš často, považuje se to za projev zdvořilosti a přátelství.Oslovování: zvyky jsou tady podobné jako v Německu.Odívání: při návštěvě kostela je přiměřený oděv velmi důležitý. Na pláži: „nahoře bez“ se toleruje více než před časem, na ostrovech je však nudismus mnohde ještě zakázán.Květiny a dary: obvyklé jsou květiny a něco na zub, rovněž tak nápoje. Dochvilnost: možná je asi čtvrthodinová tolerance, výjimkou je pozvánka na pohoštění.Spropitné: dává se poněkud větší a je očekáváno jako samozřejmost..

DP4-Španělsko-Pozdrav: podání ruky je obvyklé, známí se velmi často objímají. Přátelé se často zdraví i poplácáním po zádech. Oslovování: zvyky jsou podobně jako v Německu, tedy oslovení s použitím jména. Často se však užívá i oslovení pouhým „Seňora“, „Seňorita“, „Seňor“. Odívání: je poměrně značně formální. Při návštěvě kostela je přiměřený oděv nutný. Ženy už nemusí nosit šátek na hlavě. Na pláži: „nahoře bez“ je na většině pláží dovoleno, nudismus se však může pěstovat jen na vyhrazených plážích.Květiny a dary: běžně se dávají květiny, láhev vína nebo bonboniéra. Rudé růže se nepovažují za projev vřely lásky, a proto se mohou věnovat i hostitelce. Není vhodně věnovat chryzantémy (jsou to hřbitovní květiny). Dochvilnost: za slušné se považuje přijít o čtvrthodi-nu a ještě lépe o půlhodinu později; na jihu doko-nce až o celou hodinu. Jsou-li udány dva termíny, je vhodné řídit se vždy až tím pozdějším. Výjimkou jsou býčí zápasy: ty začínají vždycky přesně.Spropitné: dává se nejméně 10 procent z účtované částky; dává se také uvaděčům a liftboyům.Zvláštnosti: není vhodné pronášet odsuzující poznámky na téma býčích zápasů. Čas siesty (mezi 14 až 16 hod., spíše mezi 13 až 17 hod.) je třeba bezpodmínečně respektovat; vyrušit někoho v tomto čase je mimořádná nezdvořilost. Švédsko-Pozdrav: ruka se nepodává příliš často. Oslovování: viz Norsko.Odívání: návštěva kostela - viz Norsko. Na pláži: „nahoře bez“ se nemusí vždy setkat s porozumě-ním, ale čím je pláž osamělejší, tím spíše se to lze dovolit. Nudismus je možný jen na vyhrazených plážích.Květiny a dary: zvyky jsou podobné jako ve střední Evropě, je však třeba vystříhat se zcela bílých kytic (úlohu tu hraje pověra).Dochvilnost: viz Norsko.Spropitné: neposkytuje se jako naprostá samozřejmost.Zvláštnosti: tzv. Allemansrätt (právo společného užívání) neznamená právo na zneužívání přírody. Rybolov, stanování a sbírání dříví na táborák je dovoleno, ale musí se při tom brát ohled na životní prostředí a soukromý majetek. Při soukromých návštěvách je vhodné poděkovat domácí paní za pohoštění tradičním „Tack för maten“. Chvíle vhodné pro přípitek jsou stanoveny pravidly.Turecko-Pozdrav: podání ruky je zcela běžné. Oslovování: paní - „Bayan“, dáma „Hanim“ a pán - „Bay“ se oslovují zároveň i křestním jménem.Odívání: ženy se nesmí odívat příliš „frivolně", průsvitné látky, hluboké výstřihy, minisukně ani přiléhavé kalhoty či blůzy nejsou tedy vhodně. Před vstupem do mešity je vždy nutno zout si obuv. Ženy mají mít pokrývku hlavy (šátek), zakrytá ramena a nohy. Rovněž mužům se nedoporučuje chodit v šortkách. Mešita se během modliteb nesmí prohlížet, je nutně zůstat tiše stát v pozadí. Kolem modlících se nesmí přecházet, protože modlitba by se tak stala „neúčinnou“. Na pláži: „nahoře bez“ je dovoleno jen na některých soukromých hotelových plážích. Nudistické pláže tu nejsou.Květiny a dary: květiny i maličkosti do domácnosti se dávají běžně. Předměty v domě a používané šperky se nesmí obdivovat, protože jejich majitele by to zavazovalo, aby je hostu věnoval. Dochvilnost: viz Francie.Spropitné: dává se poměrně bohaté a každý je velmi rád přijímá. Zvláštnosti: při fotografování, zejména v menších obcích a na východě země, je třeba být značně zdrženlivý, protože fotografování podle muslimského přesvědčení znevažuje důstojnost člověka. Islámské předpisy o jídle,pití a kouření a o návštěvě mešity se musí, zejména v období půstu, bezpodmínečně dodržovat.Mezi mužem a ženou nejsou na veřejnosti dovoleny žádné důvěrnosti.Odmítnout pozvání se považuje za nezdvořilost. Předpokládá se, že každé pozvání bude opětováno. Nedoporučuje se hovořit o kurdské otázce.

DP4- Velká Británie-I zde převládá vliv francouzské etikety, ale vládne zde anglický konservatismus. Vyžaduje se zvýšená ohleduplnost a pozornost k dámám. Při setkání je možné dámu pozdravit až tehdy, pokud výrazem ve tváři projeví, že nás vnímá.Pozdrav: ruka se podává jen při seznamování a při rozloučení na delší dobu. Objetí velmi zřídka.Oslovování: jako v Německu. Je nutně dbát i na správné používání šlechtických a jiných titulů, vynechání příjmení se považuje za nezdvořilé. Osoby vyššího postavení v případě cizinců se slovují: „Vaše excelence“ (your Excellency).Odívání: konzervativnější než v Německu. Je třeba striktně dbát na doporučený oděv na pozvánkách. Při návštěvě či prohlídce kostela se očekává formální oblečení. Na pláži: nudistické pláže ani „nahoře bez“ nejsou populární.Květiny a dary: květiny jsou obvyklé, jiné dary ne. Za pozvání je třeba obratem písemně poděkovat hostitelce. Při pozvání v okruhu přátel je možné přinesl láhev vína nebo jiného nápoje.Dochvilnost: je velmi důležitá. Spropitné: jako v Německu.Zvláštnosti: nemluvit o „Angličanech“, ale o Britech, Skotech a Velšanech. Jakékoli „naléhání“ je stejně jako dříve nežádoucí. Na to bohužel často zapomínají turisté zvláště ve velkých městech.