OBECNÁ DIDAKTIKA (POD)

Výuka předmětu OBECNÁ DIDAKTIKA: aprobace zaměřené na vzdělávání

Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové

katedra pedagogiky a psychologie

OBECNÁ DIDAKTIKA (POD) Školní rok: 2015/2016 Ročník: optimálně II. Semestr: letní Aprobace: obory zaměřené na vzdělávání Rozsah: 1 hod. přednášek týdně, 2 hod. seminárních cvičení Přednášející a vedoucí seminářů: doc. PhDr. T. Svatoš, Ph.D.

STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA DISCIPLÍNY Disciplína "obecná didaktika" svými záměry i pojetím navazuje na předcházející pedagogickou propedeutiku. Primárním cílem je rozvíjet profesionální pedagogické myšlení studujících učitelství, vystihovat historickosrovnávací kontext a uvažovat o bezprostředních aplikacích do školské praxe.

ORGANIZACE VÝUKY PŘEDMĚTU Přednášková činnost probíhá současně pro studující aprobací ZS2 a SSK v hodinové dotaci týdně a bude pro diferencována až seminární výuce. Časová dotace umožní odpřednášet pouze 12 témat ze 24, se zbývajícími tématy budou studenti seznámeni v seminárních aktivitách a formou samostudia. Pozn. U jednotlivých témat jsou v závorce uvedeny literární zdroje či autorské přístupy.

TÉMATICKÉ OKRUHY PŘEDNÁŠEK 1. CO JE DIDAKTIKA? Vymezení, terminologie didaktiky, postavení v systému pedagogických věd, systémové pojetí didaktiky, metodologické otázky, didaktické zákonitosti, zásady a pravidla, společenská podmíněnost vzdělávání. (Kalous a Obst, Maňák, Skalková, Šimoník).

2. SYSTÉM DIDAKTIKY PODLE J. MAŇÁKA Pojetí didaktiky jako systému, podmínky a prostředky ovlivňující výchovně vzdělávací proces, elementy vyučování: cíle – obsah – typy výuky – etapy vyučování – technologie vyučování – výsledky. (Maňák, Svatoš).

3. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Cílové zaměření Cílové kategorie, Společensko-historická determinace cílů vzdělávání, různé úrovně, druhy a složky cílů. Stanovování cílů výuky, vztah k dalším prvkům výuky a efektivitě výuky. (Brunner, Doležalová, Kalous a Obst, Maňák, Skalková, Šimoník).

1


4. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Obsah – učivo - kurikulum Obsah a prvky výuky, prvky, zdroje obsahu, činitelé jeho proměn, didaktická transformace učiva. Výběr a uspořádání učiva: teorie základního učiva, teorie struktur a exemplárního učiva, materiální a formální vzdělávání. Učivo v pedagogických dokumentech: vzdělávací programy, kurikulum, učební plány, učební osnovy. (Doležalová, Kalous a Obst, Janiš, Maňák, Skalková, Šimoník).

5. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Vyučovací metody a prostředky Klasifikace vyučovacích metod a charakteristika vybraných metod výuky. Aktivizační metody. Pojmy: techniky, strategie a postupy ve vyučování. Tradiční a moderní učební pomůcky - druhy, funkce, kriteria výběru, multimediální systém. (Mojžíšek, Kalous a Obst, Janiš, Maňák a Švec, Skalková, Šimoník

6. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Organizační formy Klasifikace a charakteristika (Solfronk). Charakteristika současných alternativních organizačních forem (např. kooperativní výuka, moduly, laboratoře, bloky a epochy, integrované vyučovací předměty atd. (Skalková). Vztahy k ostatním prvkům výuky. Individualizace a diferenciace ve výuce. Mastery learning (Průcha).

7. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Hodnocení – evaluace - reflexe Diagnostika a hodnocení výchovně vzdělávacího procesu (Slavík), autodiagnostika učitele (Švec), zpětná vazba, diagnostické metody, testy, klasifikace, sebereflexivní momenty v učitelské profesi (Koťa, Slavík, Svatoš).

8. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Podmínky – zásady - klíma Sociálně komunikativní klima třídy a školy (Lašek a Mareš). Prvky účinného vyučování - rozhodování učitele, prognózování a řízení výuky a další (např. Hunter/ová/, Kyriacou, Lukášová, Skalková), činnostní pojetí výuky (aktivní učení – např. Kyriacou, aplikační úkoly – Kovalik/ová/) a další.

9. PODSTATA VYUČOVÁNÍ: Pedagogická interakce a komunikace Sociální podstata pedagogické komunikace, vztah: sociální styk – interakce – společná činnost, specifika pedagogické komunikace, vliv role vychovatele a vychovávaného, prostředky komunikace, komunikační zóny, dotazování (Gavora, Mareš a Křivohlavý, Svatoš).

10. ČINITELÉ EDUKACE: Učitel - vychovatel Pedeutologie, Charta učitele, vývojový model učitelské profesionalizace, kompetenční struktury, činnostně dovednostní pojetí učitelství, učitel a manažérské dovednosti, výzkumy učitelské profese (Pařízek, Průcha, Spilková, Švec).

11. ČINITELÉ EDUKACE: Dítě – žák – student - vychovávaný Proměny žákovské role v historickém přehledu, ontogenetické hledisko ve vzdělávání (Rýdl, Váňová), interakce školy a regionu, školy a rodičů, "žákovské" výzkumy v pedagogice, žákovské – studentské portfolio (Doležalová, Mareš, Průcha, Svatoš, Švec).

12. UČITELSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VÝVOJ Historický exkurs - tereziánských reforem k současnu (Jůva, Rýdl, Váňová, Vrabcová), úsilí o VŠ přípravu, dilema odborné a pedagogicko psychologické přípravy, současný model učitelského vzdělávání, jeho inovace, postgraduální - rozšiřující - distanční vzdělávání.

2


13. VYUČOVACÍ HODINA: Technologie výuky Materiální a nehmotné prostředky výuky, klasifikace učebních pomůcek a didaktické techniky (Nikl, Rambousek), obecné otázky pedagogické tvořivosti (Lokša – Lokšová), tvorba didaktických médií, počítačem podporovaná výuka - didaktické testování, multimediální prezentace učiva (Mareš, Sedláček, Svatoš).

14. VYUČOVACÍ HODINA: Příprava na vyučování Typy učitelských příprav, koncepty budoucího vyučování, cílová orientace, struktura, výběr a uspořádání učiva, didaktická analýza učiva, učitelovo pojetí vyučování, fenomén „typu“ osobnosti učitele a vliv na přípravu vyučování. (Kalous a Obst, Janiš, Maňák, Skalková, Svatoš, Šimoník)

15. DIDAKTICKÉ PROCEDURY: Práce s pedagogickým textem Obecné otázky lidské gramotnosti, žák a text /Gavora/, žákovské naivní teorie, tzv. mentální mapy, teorie a praxe učebnic a učebních textů, učení se z obrazového materiálu. (Doležalová, Gavora, Mareš, Průcha).

16. DIDAKTICKÉ PROCEDURY: Aktivizační metody - kreativita Teorie kreativity a tvořivosti (Lokša – Lokšová). Samostatná práce, samostudium, socio drama, didaktické hry, problémové úlohy a experimentální žákovské činnosti, kreativní metody použitelné ve školní praxi. (Maňák a Švec).

17. PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI UČITELE Klasifikace pedagogických dovedností, způsoby utváření, vnitřní a vnější stránka (Švec), mikrovyučovací techniky /microteaching/ v pedagogické praxi, týmové vyučování, asistentská praxe. (Budiš, Kratochvíl, Ryan, Svatoš).

18. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: Tradiční Kritéria: vztahy mezi účastníky vzdělání + pojetí dítěte /žáka/: dogmatická, slovně názorná - J.A.K., slovně názorná Herbart, tradiční zdroje humanistické vzdělávací koncepce. (Kalous a Obst, Jůva, Maňák, Skalková, Spilková, Šimoník)

19. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: Psycho-didaktické Programované učení a vyučování, psychologický základ, programování a druhy programů, algoritmizace výuky. Koncepce rozvíjejícího vyučování: psychologický základ, základní principy, kritický pohled. (Kulič, Maňák, Skalková, Tollingerová).

20. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: Reformní zahraniční Klasické: 20. – 30. léta 20. století (zahraniční: německé, koncepce E. Key/ové/, H. Parhurst/ové/, M. Montessori/ové/, C. Freineta…). Problémová koncepce, antická inspirace, problémové vyučování 60.letech a dnes. (Průcha, Václavík).

21. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: Reformní v ČSR Reformní pedagogika ve 20. letech u nás, příhodovský model reformních škol, vzdělávání za tzv.protektorátu a do roku 1948, nástup tzv. jednotné školy s koncepcí rozvíjejícího učení. (Jůva, Rýdl, Svatoš, Váňová).

22. VZDĚLÁVACÍ KONCEPCE: Moderní teorie vzdělávání Současné humanistické vzdělávací koncepce, vlivy konstruktivistické psychologie, antiautoritativní pedagogika, antipedagogika (Bertrand), Hnutí za odškolnění a svobodné školy, otevřené vyučování, globální výchova (Pike, Selby), humanistické myšlenky v našem současném školství, 3


23. AKTUÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ TÉMATA: Rámcové vzdělávací programy Odraz principů a trendů ve vzdělávání, poslání nového pojetí kurikula. Klíčové kompetence, průřezová témata (strategie) k jejich rozvíjení. Příklady ze školní praxe. (Doležalová, MŠ MT, VÚP).

24. AKTUÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ TÉMATA: Inovativní přístupy Hnutí „Step by Step“ (Kargerová a Krejčová), kooperativní učení - kooperativní škola (Kasíková), učitelovo pojetí vyučování (Mareš), multikulturní prvky vzdělávání (Průcha).

PROSTŘEDKY VÝUKY: interní didaktické materiály - skripta, didaktické testy, hodnotící archy, rozbory auditivních a TV záznamů, digitální projekce.

PODMÍNKY ZÁPOČTU stanoví jednotliví vyučující podle osobního pojetí výuky, T. Svatoš: a) splnění většiny mikrovýstupů a zadání (+ rozbor Pg monografie), b) didakticky zaměřená hospitace, c) vyučovací mikrovýstup a jeho didaktická a komunikační reflexe, d) sdělení „Pedagogická aktualita“ a profesně osobní komentář, e) sebereflexní úvaha o předpokladech k učitelství jako sociální profesi f) úspěšnost v závěrečném didaktickém testu

POŽADAVKY KE ZKOUŠCE prokázat odpovídají znalost zadaných (nebo zvolených) témat (viz přehled 24 tematických okruhů), prokázat očekávanou úroveň pedagogického myšlení a aplikačních schopností (s ohledem na studovanou aplikaci a školní praxi), dílčí zkouška je písemná a ústní, písemná v podobě didaktického testu (viz podmínky k zápočtu), ústní – doplňující výsledky písemného testu.

DOPORUČENÉ POJMY Pořadí

Pojem

Pořadí

Pojem

1

alternativní školy,

21

pedagogická komunikace,

2

časově obsahová struktura,

22

pedeutologie,

3

didaktická analýza,

23

pedocentrismus,

4

didaktická zásada,

24

projektové vyučování,

5

didaktika,

25

rámcové vzdělávací programy,

6

Herbartismus,

26

reformní pedagogika,

7

hospitace,

27

sebereflexe,

8

humanistické vyučování,

28

slovně názorné vyučování,

9

jednotná (nediferencovaná) škola,

29

smíšená vyučovací hodina,

10

klasifikace,

30

školní úspěšnost,

11

klíčové kompetence,

31

technologie vzdělávání,

4


12

koedukace,

32

transmise,

13

koncepce rozvíjejícího vyučování,

33

učební pomůcky,

14

konstruktivizmus,

34

učitel - facilitátor,

15

metodologie pedagogiky,

35

učitelské (žákovské) kompetence,

16

nedirektivní vyučování,

36

verbální metody,

17

obsah vzdělání,

37

výchovně vzdělávací proces,

18

organizační forma,

38

vyučovací metoda

19

pedagogické dovednosti,

39

vzdělávací cíle

20

pedagogický styl,

40

žák,

DOPORUČENÁ LITERATURA (uspořádáno abecedně a podle normy ISO 690) BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha : Portál, 1998. BLÍŽKOVSKÝ, B. Pedeutologické základy učitelského vzdělávání. In Učitel v demokratické škole. Brno : Paido, 1994, s. 19. ČAPEK, R., DOLEŽALOVÁ, J. Pedagogické situace pro cvičení z pedagogiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 2002. 53 s. DOLEŽALOVÁ, J., LAŠEK, J. (ed.) Vybraná témata z pedagogiky a psychologie. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 155 s. FIALOVÁ, I. et al. Didaktická technologie. Praha : Karolinum, 1994. FISHER, R. Učíme děti myslet a učit se. Praha : Portál, 1997. GAVORA, P. Žiak a text. Bratislava : SPN, 1992. HELUS, Z. Jak dál ve vzdělávání učitelů ? Pedagogika, 1995, č.2, s.105. HRABAL, V. Jaký jsem učitel? Praha : SPN, 1988. KALHOUS, Z. A OBST, O. Školní didaktika. Praha : Portál, 2002. KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha : Portál, 1997. kolektiv: K současnému pojetí didaktiky základní školy. Praha : Karolinum, 1994. kolektiv: Tvořivostí učitele k tvořivosti žáků. Brno : Paido, 1997. kolektiv: Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha : Portál, 1998. kolektiv: Využití počítače ve vyučování. Praha : Portál, 1998. KOMENSKÝ, J.A. Zákony školy dobře spořádané. Svazek II, Praha : SPN, 1960. KOŤA, J. a RÝDL, K. Poslání učitele a reformní pedagogika v Československu. Praha : PedF UK, 1992. MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. Brno : PedF MU, 1992 (a další reedice). MAŇÁK, J. a ŠVEC, V. Vyučovací metody. Brno : Paido, 2004. MAREŠ, J. a KŘIVOHLAVÝ, J. Komunikace ve škole. Brno : CDVU MU, 1995. MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací hodina. Praha : SPN, 1984. PAŘÍZEK, V. Učitel a jeho povolání. Praha : SPN, 1988. PELIKÁN, J. Jak koncipovat vzdělání. Pedagogická orientace, 1991, č.1, s.64. PEŠEK, Z. Didaktika. Praha : SPN, 1964. PIKE, G. a SELBY, D. Globální výchova. Praha : Grada, 1994. PRŮCHA, J. Alternativní škola. Hradec Králové : Gaudeamus, 1994. 5


PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha : Portál, 1997. PRŮCHA, J. Vzdělávání a školství ve světě. Praha : Portál 1999. PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. Praha : Portál 2000. PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E. a MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha : Portál, 1995…2013. RYS, S. Hospitace v pedagogické praxi. Praha : SPN, 1975. SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha : ISV, 1999. SILBERMANN, M. 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. Praha : Portál, 1997. SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha : Portál, 1998. SLAVÍK, J. Pojem situace ve školní reflexi. In Učitel - vyučování - situace. Brno : Paido 1995, s. 46. SVATOŠ, T. Sebereflexní motivy v učitelském studiu. In MAREŠ, J., Slavík, J., SVATOŠ, T. a Švec, V. Učitelovo pojetí výuky. Brno : CDVU MU, 1996, s. 74. SVATOŠ, T. Reformní pedagogické hnutí v meziválečném Československu. In DOLEŽALOVÁ, J. a LAŠEK, J. Vybraná témata z pedagogiky a psychologie. Sborník. Králové : Gaudeamus, 2002, s. 5 – 22, ISBN 80-7041-0777-9. SVATOŠ, T. Malá didaktika. Hradec Králové : Gaudeamus, 2009. ISBN 807041-715-3. ŠIMONÍK, O. Základy didaktiky. Brno : PedF MU, 2005. ŠTECH, S. Artikulace teorie a praxe v učitelství (dilemata profese). In Teorie v pedagogické praxi, praxe v pedagogické teorii. Brno : Paido 1995, s.80. ŠVEC, V. Sebereflexe studentů v pregraduální didaktické přípravě. Pedagogika, 1996, č.3, ŠVEC, V. Pedagogická příprava budoucích učitelů: problémy a inspirace. Brno : Paido 1999. TONUCCI, F. Vyučovat nebo naučit. Praha : PedF UK, 1991. VACEK, P. Autodiagnostika učitele. Pedagogická orientace, 1996,č. 18-19,s.3742. VÁŇOVÁ, R. Transformace českého školství v posttransformační době? Pedagogika, 1996, č. 2, s. 103.

KONTAKT WWW: lze stáhnout:

http://lide.uhk.cz/svatoto1 program výuky, termíny konzultací, testové otázky a výsledky testů, návrhy diplomových prací, informace a sdělení…

Program výuky byl zveřejněn na začátku semestru.

Hradec Králové 6. února 2016

Doc. PhDr. Tomáš Svatoš, Ph.D. [email protected]

6

OBECNÁ DIDAKTIKA (POD)

Recommend Documents