OBEC JIŘÍKOVICE STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JIŘÍKOVICE PRO OBDOBÍ

OBEC JIŘÍKOVICE

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JIŘÍKOVICE PRO OBDOBÍ 2015 - 2025

Obec Jiříkovice / RNDr. Filip Chvátal ŘÍJEN 2015

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice

OBSAH 1. Seznam zkratek ..................................................................................................................................................................... 6 1.

úvod a obecné vymezení obce jiříkovice ......................................................................................................................... 7 2.1 Úvod .................................................................................................................................................................................. 7 2.2 Vymezení obce .................................................................................................................................................................. 7

Analytická část .......................................................................................................................................................................... 8 3. Poloha, rozloha a tvar SO obce Jiříkovice .......................................................................................................................... 8 3.1 Poloha ............................................................................................................................................................................... 8 3.1.1 Matematickogeografická poloha: .............................................................................................................................. 8 3.1.2 Fyzicko-geografická poloha:....................................................................................................................................... 8 3.1.3 Sociogeografická poloha: ........................................................................................................................................... 8 3.1.4 Politickogeografická poloha: ...................................................................................................................................... 9 3.2 rozloha SO obce Jiříkovice ................................................................................................................................................ 9 3.3 tvar SO obce Jiříkovice ...................................................................................................................................................... 9 4. fyzická geografie SO obce jiříkovice ................................................................................................................................. 10 4.1 Geologie a geomorfologie .............................................................................................................................................. 10 4.1.1. Geologie .................................................................................................................................................................. 10 4.1.2. Ložiska surovin ........................................................................................................................................................ 10 4.2 Geomorfologie ................................................................................................................................................................ 11 4.2.1 Geomorfologické členění ......................................................................................................................................... 11 4.2.2 Výšková členitost ..................................................................................................................................................... 11 4.2.3 Výškopis ................................................................................................................................................................... 11 4.3 Klima ............................................................................................................................................................................... 12 4.4 Hydrogeografie ............................................................................................................................................................... 12 4.4.1 Vodní toky ................................................................................................................................................................ 12 4.4.2 Vodní nádrže ............................................................................................................................................................ 13 1 2015

Obec Jiříkovice / RNDr. Filip Chvátal

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice 4.4.3. Podzemní vody........................................................................................................................................................ 13 4.5 Pedogeografie ................................................................................................................................................................. 14 4.6 Biogeografie .................................................................................................................................................................... 14 4.7 Přírodní krajina a její rizika.............................................................................................................................................. 15 5 Demogeografie...................................................................................................................................................................... 17 5.1 Počet a hustota obyvatel ................................................................................................................................................ 17 5.1.1 Aktuální počet obyvatel SOOJ a jeho váha v rámci SO ORP Šlapanice .................................................................... 17 5.1.2 Vývoj počtu obyvatel SOOJ a jeho váhy v rámci SO ORP Šlapanice ......................................................................... 18 5.1.3 Hustota obyvatel SOOJ a její váha v rámci SO ORP Šlapanice ................................................................................. 22 5.2 Měna obyvatelstva ......................................................................................................................................................... 22 5.2.1 Přirozená měna ........................................................................................................................................................ 23 5.2.2 Migrace obyvatelstva ............................................................................................................................................... 24 5.2.3 Celková měna obyvatelstva ..................................................................................................................................... 25 5.3 struktura obyvatelstva obce podle věku a pohlaví ......................................................................................................... 26 5.3.1 Struktura podle věku ............................................................................................................................................... 26 5.3.2 Struktura podle pohlaví ........................................................................................................................................... 27 5.3.3. Detailnější struktura podle věku a pohlaví ze sčítání lidu 2011 .............................................................................. 28 5.4 Etnická struktura ............................................................................................................................................................. 28 5.5 struktura podle náboženství ........................................................................................................................................... 29 5.6 Rodinný stav obyvatelstva a domácnosti ........................................................................................................................ 29 6. Sídelní struktura ................................................................................................................................................................. 31 6.1 Vývoj a typ sídla .............................................................................................................................................................. 31 6.2 Domy ............................................................................................................................................................................... 32 6.3 Byty ................................................................................................................................................................................. 34 7. Ekonomika obce (ekonomická geografie) ......................................................................................................................... 37 7.1 Práce a podnikání............................................................................................................................................................ 37 7.2 Zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství ................................................................................................................... 46 7.3 Těžební průmysl, energetika, zpracovatelský průmysl, stavebnictví .............................................................................. 47 7.4 Doprava a dopravní poloha ............................................................................................................................................ 47 Hromadná doprava ........................................................................................................................................................... 48 2 2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice 7.5 technické sítě a spoje ...................................................................................................................................................... 50 7.6 terciérní činnosti (Služby) ............................................................................................................................................... 50 cestovního ruch ................................................................................................................................................................ 52 8. sociální geografie ................................................................................................................................................................. 54 8.1 sociální péče a služby ...................................................................................................................................................... 54 8.2 Školství, ........................................................................................................................................................................... 54 8.3 zdravotnictví ................................................................................................................................................................... 55 8.4 sporT ............................................................................................................................................................................... 55 6.5 Kultura ............................................................................................................................................................................ 55 9. správa obce .......................................................................................................................................................................... 58 9.1 identifikátory obce .......................................................................................................................................................... 58 9.1.1 Statistické identifikátory .......................................................................................................................................... 58 9.1.2 Jméno obce .............................................................................................................................................................. 58 9.1.3 Znak obce ................................................................................................................................................................. 58 9.1.4 Vlajka obce ............................................................................................................................................................... 58 9.2 Právní Důvod, historie a způsob založení obce jiříkovice ............................................................................................... 59 9.3 Územní správa a samospráva obce Jiříkovice ................................................................................................................. 59 9.3.1 Výkon obecní samosprávy ....................................................................................................................................... 59 9.3.2 Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti. ............................................................................................... 60 9.3.3. Nadřazené územní jednotky ................................................................................................................................... 61 9.4 Státní příslušnost obyvatel .............................................................................................................................................. 61 9.5 Bezpečnost ...................................................................................................................................................................... 62 9.6 Volby ............................................................................................................................................................................... 63 9.7 Koncepční dokumenty a projekty týKající se obce Jiříkovice .......................................................................................... 65 9.8 Členství obce Jiříkovice v různých regionálních sdruženích ............................................................................................ 66 1. Členství SOOJ v mikroregionech, neboli dobrovolných svazcích obcí (DSO) ................................................................ 66 2. Členství SOOJ v MAS ..................................................................................................................................................... 67 10. Dějiny a památky SO obce Jiříkovice ............................................................................................................................. 68 10.1 historie .......................................................................................................................................................................... 68 10.2 Významné osobnosti pocházející z Jiříkovic .................................................................................................................. 71 3 2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice Analýza dotazníkového šetření .............................................................................................................................................. 73 A. Údaje o respondentech .................................................................................................................................................... 73 B. Veřejná správa .................................................................................................................................................................. 74 C. Životní prostředí ............................................................................................................................................................... 78 D. Územní rozvoj a infrastruktura ......................................................................................................................................... 82 E. Život v obci ........................................................................................................................................................................ 86 Závěr ..................................................................................................................................................................................... 99 SWOT analýza obce Jiříkovice ............................................................................................................................................ 102 návrhová část ........................................................................................................................................................................ 104 1 Vize...................................................................................................................................................................................... 104 2 přehled problémových okruhů a rozvojových záměrů ................................................................................................... 104 Problémová oblast A:

Infrastruktura ............................................................................................................................. 104

Problémová oblast B:

Životní prostředí, zdraví .............................................................................................................. 104

Problémová oblast C:

KVALITA ŽIVOTA, rozvoj A PODNIKÁNÍ ........................................................................................ 104

3 Zdůvodnění výběru rozvojových záměrů ........................................................................................................................ 105 A.

INFRASTRUKTURA ..................................................................................................................................................... 105 A.1 Zlepšit dopravní propojení okolních obcí a části obce Rohlenka pro nemotorovou dopravu .................................. 105 A.2 Zvýšit bezpečnost na silnicích i na ulicích a snížit dopravní zatížení obce ............................................................... 105 A.3

Zlepšit dopravní obslužnost ............................................................................................................................. 106

A.4

Dobudování infrastruktury v nově zastavovaných částech obce ...................................................................... 107

B.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ZDRAVÍ ................................................................................................................................... 107 B.1

Zvýšit podíl tříděného odpadu a podíl domácího kompostování ...................... Chyba! Záložka není definována.

B.2

Zvýšit přístupnost a environmentální i estetickou hodnotu krajiny a sídelní zeleně ........................................ 107

C.

KVALITA ŽIVOTA, ROZVOJ A PODNIKÁNÍ .................................................................................................................. 109 C.1

Zlepšit podmínky pro sportovní a kulturní vyžití v obci ........................................................................................ 109

C.2

Vytvořit podmínky pro další rozvoj podnikání a koordinovat jej s potřebami obce ............................................. 109

C.3

Zkvalitnit systém sociálních a zdravotnických služeb ............................................................................................ 110

C.4

Posílit vazby s okolními obcemi a s vyššími samosprávnými institucemi .............................................................. 110

C.5

Zvýšit podíl příjmů z externích zdrojů ................................................................................................................... 111

4. Specifikace opatření v rozvojových záměrech ................................................................................................................ 112 4 2015



použitá Literatura a prameny ............................................................................................................................................. 123 Přílohy ................................................................................................................................................................................... 125 Dotazník pro přípravu Strategického plánu obce

Jiříkovice

Identifikační číslo: ....................................... 125

5 2015



1. SEZNAM ZKRATEK OJ

obec Jiříkovice

SOOJ

správní obvod obce Jiříkovice

J

Jiříkovice

SO ORP Šlapanice

správní obvod obce s rozšířenou působností Šlapanice

OBV

okres Brno-venkov

JMK

Jihomoravský kraj

ČR

Česká republika

EU

Evropská unie

ČSÚ

Český statistický úřad

MUK

Mimoúrovňová křižovatka

6 2015



1. ÚVOD A OBECNÉ VYMEZENÍ OBCE JIŘÍKOVICE

2.1 ÚVOD Program rozvoje obce je dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích základním plánovacím dokumentem obce. Jde o hlavní nástroj řízení rozvoje obce. Smyslem tvorby tohoto dokumentu bylo na základě popsání situace v obci, názoru občanů a diskuse pracovní skupiny formulovat představy o budoucnosti obce včetně navržení aktivit, které pomůžou tyto představy dosáhnout. Tento dokument byl vytvářen na přelomu roku 2015 na období let 2015–2020. Hlavním řešitelem za obec byl starosta Ing. Rudolf Staněk, za zpracovatele to byl RNDr. Filip Chvátal. V rámci procesu tvorby tohoto strategického dokumentu bylo též uskutečněno dotazníkové šetření mezi místními obyvateli s cílem zachytit jejich názory a podněty na budoucí rozvoj obce. Z reprezentantů veřejnosti byla též vytvořena pracovní skupina, která se spolu s členy realizačního týmu podílela na formování výsledné podoby programu.

2.2 VYMEZENÍ OBCE Územní jednotka je právní pojem označující celek nějakého území, který má něco společného. Může, ale nemusí mít právní subjektivitu. Většina územních jednotek v ČR je stanovena zákonem č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů. Mezi územní jednotky existující v ČR patří i obce, jako základní územní samosprávné celky. V souvislosti se zrušením okresních úřadů ovšem došlo k přenesení výkonu státní správy ze státních orgánů na územní samosprávné celky (obce a kraje), které zajišťují výkon státní správy v rámci přenesené působnosti. Každá obec je tedy veřejnoprávní korporace, neboli právnická osoba, která je jak základní jednotkou veřejné správy, tak územně samosprávný celek základního stupně. V tomto smyslu je subjektem samosprávy a v různé míře, podle typu obce, také vykonavatelem státní správy. Jako správní orgán každé obce působí její správní úřad, tj. organizační jednotka zřízená zákonem, která vystupuje navenek prostřednictvím svých orgánů nebo zástupců, kteří jednají jménem subjektu či za subjekt (stát), jehož je správní úřad organizační součástí (organizační složkou). Územní působnost správního úřadu každé obce je vymezena jeho správním obvodem. Tento materiál dále podává všeobecněgeografickou charakteristiku správního obvodu obce Jiříkovice (dále jen SOOJ). Zjednodušeně bude na to dále odkazováno jako na geografickou charakteristiku obce Jiříkovice.

7 2015



ANALYTICKÁ ČÁST 3. POLOHA, ROZLOHA A TVAR SO OBCE JIŘÍKOVICE

3.1 POLOHA

3.1.1 MATEMATICKOGEOGRAFICKÁ POLOHA: Území obce leží na 49°10′ s. š. a 16°45′29″ v. d.

Obr. 1: Poloha obce Jiříkovice (zdroj: www.mapy.cz) 3.1.2 FYZICKO-GEOGRAFICKÁ POLOHA: SOOJ leží v severní části relativně teplého, suššího a převážně černozemního Dyjsko-svrateckého úvalu (tj. v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin) v nadmořské výšce 228 m n. m., na soutocích potoků Romza a Jiříkovský s říčkou Rokytnice v povodí řeky Svratky.

3.1.3 SOCIOGEOGRAFICKÁ POLOHA: Jiříkovice jsou první obec východně od města Šlapanic (střediska stejnojmenného SO ORP) ve vzdálenosti zhruba 2 km od nich. SOOJ leží v úrodném východním zázemí města Šlapanice (v druhé polovině 80. let minulého století byly dokonce jejich součástí) a spolu s ním v těsném zázemí velkoměsta Brno ve východní části jeho aglomerace. 8 2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice (Další nedalekou ORP je východněji ležící Slavkov u Brna, takže se dá také říci, že SOOJ leží mezi dvěmi ORP zhruba stejné velikosti.) Přestože přes SOOJ zatím neprobíhá žádná významná komunikace, má mimořádně blízko k prvořadým železničním, silničním i leteckým komunikacím ČR (severním cípem svého katastrálního území se dokonce přímo dotýkají dálnice D1, jižním cípem vede železniční trať).

3.1.4 POLITICKOGEOGRAFICKÁ POLOHA: Území obce Jiříkovice (původně NUTS 5: CZ0643 583189, nyní LAU2: CZ0643 583189 ) se nachází v České republice (NUTS1: CZ0), v historické zemi Morava, v Regionu soudržnosti Jihovýchod (NUTS2: CZ06) v Jihomoravském kraji (NUTS3: CZ064), v okrese Brno-venkov (původně NUTS 4: CZ0643, nyní LAU1: CZ0643), ve východní části správního obvodu obce s rozšířenou působností (a zároveň i pověřené obce) Šlapanice. SOOJ je obklopen správními obvody následujících obcí: Na severním a severovýchodním okraji Tvarožná; na východním okraji Blažovice, na jihovýchodním cípu Zbýšov (ležící už v SO ORP Slavkov), na jižním okraji Prace, na jihozápadním okraji Ponětovice a na západním okraji Šlapanice.

3.2 ROZLOHA SO OBCE JIŘÍKOVICE Správní obvod obce Jiříkovice vymezuje katastrální území o výměře 4,54 km2 (přesněji 453,63 ha). Ze 40 obcí SO ORP Šlapanice je tak rozlohou až na 32. místě, což reprezentuje 1,32 % rozlohy SO ORP Šlapanice. To by se na první pohled mohlo zdát velmi málo – objektivnější pohled nám ovšem dává skutečnost, že obdobně velkých obcí je v SO ORP Šlapanice až polovina. Jiříkovice totiž patří do skupiny 16 obcí, jejichž podíly na rozloze SO ORP Šlapanice se pohybují od intervalu 1-2 %, resp. mezi 20 obcí, jejichž podíly na rozloze SO ORP Šlapanice se pohybují pod hranicí 2 %.

3.3 TVAR SO OBCE JIŘÍKOVICE SOOJ je výrazně protáhlý směrem od severu (kde se dotýká dálnice D1) k jihovýchodu. Největší délka území je cca 4 km, jeho největší šířka zhruba 1,5 km. V tvaru SO se odráží především jeho geomorfologické (byť jinak nevýrazné) členění, odrážející se i v hydrogeografickém členění (severojižní tok Roketnice doplněný dvěma malými přítoky z leva). Hlavní sídlo (vesnice Jiříkovice) leží excentricky na západní hranici SO zhruba na rozhraní jeho severní a střední třetiny.

9 2015



4. FYZICKÁ GEOGRAFIE SO OBCE JIŘÍKOVICE

4.1 GEOLOGIE A GEOMORFOLOGIE

4.1.1. GEOLOGIE Na původní neogenní usazeniny karpatské předhlubně byl v průběhu pleistocénu většinou navát jemný materiál, pocházející z mechanického zvětrávání hornin, nacházejících se tehdy před čelem kontinentálního ledovce v periglaciálním klimatu. Vznikly zde tak rozsáhlé čtvrtohorní sprašové oblasti, jimiž však stále ještě občas vycházejí na povrch i menší plochy starších neogenních sedimentů. Celkově lze tedy konstatovat, že i když geologicky patří území SOOJ většinou do kvartérní oblasti soustavy „Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity“, je zvláště ve střední a jižní části SO poznamenáno i výraznými staršími neogénními výchozy karpatské předhlubně soustavy Karpat. V obou případech zde však jde o nezpevněné sedimenty, což má významný vliv na geomorfologii, hydrogeosféru i pedogeosféru a tím zprostředkovaně i na sociogeosféru. (Jádro krajiny pod těmito sedimenty je samozřejmě starší a je tvořeno vyvřelými horninami s výstupy brněnského plutonu a usazeninami kulmu a jury (pískovce, slepence, droby, břidlice, vápence.) Povrch severní třetiny SOOJ (včetně severní třetiny hlavního sídla) je horninově téměř zcela tvořena kvartérními sprašemi a sprašovými hlínami ze svrchního pleistocénu. Tento nezpevněný sediment se pak rozprostírá i ve většině zbylé části SO, kde je ovšem už prokládán rozsáhlými ostrovy neogénních (střední miocén) vápnitých jílů, místy s polohami písků. (Jeden z těchto ostrovů třetihorních nezpevněných sedimentů je i podložím jižní třetiny hlavního sídla). V tomto celkovém rámci je ovšem geologická skladba zpestřena ještě úzkými pásy holocénního nivního sedimentu všude podél tří hlavních toků. (Tento kvartérní nezpevněný sediment složený z naplavené hlíny, písku a štěrku tvoří také podklad střední třetiny hlavního sídla.) Jen na malém jižním přítoku Romzy a na horním úseku Jiříkovického potoka už přecházejí spíše v smíšený nezpevněný sediment stejného stáří. Jen pro úplnost lze dodat, že jižně od horní části rybníka Grunty se vyskytuje menší plocha nezpevněného čtvrtohorního kamenitého až hlinito-kamenitého sedimentu. (Sesuvné území zde sice bylo stavbou rybníka stabilizováno, dnes je ovšem patrné sesouvání jeho hráze.) Na něj pak ještě jižněji navazuje ostrůvek zpevněného neogénního vápence ze středního miocénu, zatímco úplně na severním okraji SO nacházíme u dálnice D1 navážku (samozřejmě holocénní) jako podklad staveb, souvisejích s komplexem motorestu Rohlenka.

4.1.2. LOŽISKA SUROVIN V SOOJ není dnes těžena žádná surovina a zatím nevykazuje ani žádnou potenciálně využitelnou surovinu s výjimkou lokálního využití cihlářské hlíny sprašového původu. Tato se ovšem objemově nejeví dostatečně rentabilní pro současné výrobní provozy (přinejmenším ne bez plošně rozsáhlé skrývky ornice) – obecní cihelna 10 2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice na silnici směřující k dnešní dálnici zanikla už r. 1926, i když jinak měla k dispozici výbornou surovinu i výrobky. Na místě bývalé cihelny dnes stojí dvě řady domů.

4.2 GEOMORFOLOGIE

4.2.1 GEOMORFOLOGICKÉ ČLENĚNÍ

V geomorfologickém členění je SOOJ řazeno do té části provincie Západní Karpaty, která nebyla provrásněna a byla v neogénu pokryta sedimenty – tj. do soustavy Vněkarpatských sníženin. V tomto rámci pak patří do podsoustavy Západní vněkarpatské sníženiny, a to v celku Dyjsko-svratecký úval. V ještě detailnějším pohledu pak patří do podcelku Pratecké pahorkatiny, ležící v nejsevernějším cípu tohoto úvalu, a v jejím rámci pak do okrsku Šlapanické pahorkatiny.

4.2.2 VÝŠKOVÁ ČLENITOST V konkrétní geomorfologii SOOJ se odráží především jeho geologický charakter (nezpevněné sedminety). Tím je dána základní výškopisná diferenciace SO, v němž většinou převažují nížinné roviny s výškovou členitostí do 30 m / 1 km2 a jen málo jsou zastoupeny ploché nížinné pahorkatiny s členitostí o něco málo vyšší.

4.2.3 VÝŠKOPIS Akceptujeme-li ve specifickém území České republiky jako výškovou hranici nížin 300 m n. m., lze v SOOJ mluvit o velmi mírně zvlněné, západně ukloněné nížině měkkých tvarů, bez výraznějších vrcholků (vyskytujících se ovšem nedaleko od hranic SOOJ – Žuráň, Santon, Pracký kopec) či strží. Jediné relativně výraznější geomorfologické prvky jsou tak v tomto rámci jen o trochu užší, ale stále široká údolí toků, rybník Grunty, navážka od budovami Rohlenky a nepatrná sníženina ležící uprostřed mezi hlavním sídlem a výtokem Roketnice z SO. Výšky pod 220 m n. m. dosahuje jen nepatrná část SOOJ při výtoku Roketnice z jeho území. Jinak leží severní polovina SOOJ ve východní části údolí Roketnice ve výškách do 230 metrů, které se táhnou i pobočnými údolími jejích levých přítoků Romzy a Jiříkovského potoka. Proti proudu Roketnice a Jiříkovského potoka se pak povrch SOOJ směrem pozvolna zvyšuje směrem na sever a jih až ke 250 metrům n. m. Na severu pár metrů nad 250 dosahuje už jen u motorestu Rohlenka při dálnici, zato v celé jižní třetině SOOJ se ještě postupně zvedá až do výšky necelých 290 m n. m. Zjednodušeně pak lze území SOOJ charakterizovat tak, že se mírně svažuje k širokému údolí toku Roketnice a že výškově pozvolna klesá od severu, východ a jihu k západní hranici SO na pomezí jeho severní a střední třetiny, kde také leží hlavní sídlo obce (228 m n. m.). Je přitom mírně zvlněné mělkýmu údolími a nízkými oblými hřbety, které však přesto v plochém terénu umožňují i dosti daleký výhled. 11 2015



4.3 KLIMA SOOJ leží těsně za nejsevernější hranicí nejteplejší oblasti ČR. Spadá tedy do k ní těsně přilehlé klimatické oblasti T2 podle členění E. Quitta.(které je svým detailnějším pohledem pro charakterizaci menších území asi nejvhodnější). Pro tuto oblast jsou charakteristické velmi dlouhé, teplé a velmi suché léto, velmi krátké, ale teplé jaro a podzim a krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá zima s krátkým trváním sněhové pokrývky. Podrobnější klimatické charakteristiky oblasti T2 jsou pak následující: Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou > 10°C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů

50 – 60 160 – 170 100 – 170 30 – 40

Průměrná teplota v lednu v °C Průměrná teplota v červenci v °C Průměrná teplota v dubnu v °C Průměrná teplota v říjnu v °C

-2 až -3 18 – 19 8–9 7–9

Průměrný počet dnů se srážkami > 1mm Srážkový úhrn ve vegetačním období v mm Srážkový úhrn v zimním období v mm Počet dnů se sněhovou přikrývkou

90 – 100 350 – 400 200 – 300 40 – 50

Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

120 – 140 40 – 50

4.4 HYDROGEOGRAFIE

Z hlediska povrchových vod patří obecně SOOJ k nejméně vodným oblastem republiky (specifický odtok do 5 l/s/ km2), s tím, že nejvodnější jsou únor a březen díky plošnému tání sněhu – odtok je tu tudíž silně rozkolísaný. Přesto občas dokáží bouřkové lijáky více než naplnit naplnit i koryta zdejších toků (např. naposledy velká voda na konci května 2010).

4.4.1 VODNÍ TOKY 12 2015



a) Základní vodní páteří celého SOOJ je zregulovaný potok Roketnice, tvořící západní hranici severní a střední třetiny území vůči katastrálnímu území Šlapanic. Potok sice pramení až pod Kněží horou na jižním okraji Drahanské vrchoviny, takže než doteče k SOOJ, protéká katastry několika dalších obcí (a přibírá několik potoků naposledy Tvaroženský) – přesto tato relativně vzdálenější pramenná oblast ovlivňuje svým vrchovinným charakterem režim tohoto toku ještě i v hraničním úseku SOOJ. b) Zhruba na pomezi severní a střední třetiny SOOJ vtéká do Roketnice zleva (tj. od východu) potok Romza (jinak též Blažejovský potok, který pramení na katastru sousední obce Blažovice). Právě na tomto soutoku leží hlavní sídlo obce Jiříkovice. c) Na jihu území SOOJ pramení Jiříkovský potok, který napájí rybník Grunty a po výtoku z něj tvoří část hranice s katastrálním územím obce Ponětovice. V jeho ústí do Roketnice se setkávají hranice katastrálních území Jiříkovic, Šlapanic a Ponětovic. Vtok Jiříkovského potoka do Roketnice je zároveň místem, kde Roketnice ztrácí kontakt s SOOJ, aby až po vtok do Říčky (Zlatého potoka) tvořila hranice katastrálních území Šlapanic a Ponětovic (protékaje přitom Ponětovickým rybníkem). Říčka pak za Měnínem vtéká do Litavy (Cézavy), ta v Židlochovicích vtéká do Svratky, která v nádrži Nových Mlýnech odevzdává své vody Dyji a přes ni Moravě, Dunaji a nakonec Černému moři. SOOJ tak patří k úmoří Černého moře.

4.4.2 VODNÍ NÁDRŽE a) Největší nádrží v SOOJ je rybník Grunty, retenční nádrž napájená Jiříkovským potokem (tůňka na jeho horním toku je překrytá vegetací) a sloužící nejen k rybolovu, ale i jako přírodní koupaliště. Jeho výstavbou bylo zpevněno i sesuvné území přiléhající k němu od jihu, dnes je však už patrné sesouvání jeho hráze. b) Malá betonová nádrž je v areálu bývalého družstva zhruba uprostřed SOOJ.

c) Uprostřed Louček (pásu zeleně táhnoucího se od hlavního sídla podél Roketnice až k severní hranici SO) je rybníček „Jezírko“ d) Téměř na severním konci zmíněných Louček je vybudováno ještě menší okrasný koupací bazének.

4.4.3. PODZEMNÍ VODY

Výše uvedenému zdrojovému režimu povrchových toků odpovídá i charakter mělkých podzemních vod, vykazujících největší zásoby v březnu a dubnu a nejmenší v červenci a srpnu, i když je jinak doplňována celoročně, tj. nejen z tání sněhu, ale i dešťových srážek. 13 2015



4.5 PEDOGEOGRAFIE

Po vzniku spraší doby v chladnějších obdobích se tyto staly matečným substrátem černozemí, formujících se v stepních obdobích naopak teplejších a sušších než je dnešní. Díky tomu se na rozhodující většině území SOOJ nacházejí kvalitní, převážně hlinité černozemě, takže patří mezi nejúrodnější oblasti ČR. O něco méně kvalitní, i když stále velmi úrodné jsou půdy na neogenních sedimentech. Podél toků se táhnou pásy také úrodných nivních půd. Většina půd (kromě úzkého pásu těsně přiléhajícího k tokům) je dnes ovšem zkultivována (především orbou) se všemi klady i zápory.

4.6 BIOGEOGRAFIE

Z hlediska rozmístění bioty v území patří SOOJ (v členění podle M. Culka do geobiomu opadavých listnatých lesů, v něm do Panonské biogeografické provincie, v ní do Severopanonské podprovincie a v jejím rámci do Dyjskom-moravského bioregionu. Typickým je zde to, že kolem toků se nachází nivní biota (lužní lesy jilmů a dubů, doplňované popř. olšemi), která s rostoucí vzdáleností od toků postupně přechází do dubového vegetačního stupně (duby doplňované habry, akáty a dříny), za nímž (s příslušným podrostem) následuje stupeň bukoubový, do něhož patří i SOOJ (i když buk se už tu téměř nevyskytuje).

Z hlediska druhového patří SOOJ a) do holoarktické fytografické oblasti a v ní do eurosibiřské podoblasti. V rámci ČR přitom patří do Panonského termofytika. V důsledku téměř úplného zornění půdy však v současnosti pokrývá naprostou většinu území kulturní step. b) Zoogeografickou oblastí je pak Arktogea, v ní pak holoarktická oblast a v jejím rámci palearktická oblast. Původni živočišstvo je typické pro středoevropský bukovo-dubový vegetační stupeň – dnes ovšem naprosto převládá živočišstvo typické pro kulturní step.

Konkrétní rozložení dnešní bioty (vegetace a na ni vázaných živočišných druhů) ovšem závisí především na geologickém a geomorfologické diferenciaci území a i na s tím souvisejícím stupněm a způsobem hospodářského využití půdy. 14 2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice Kompaktnější širší plochy stromové a keřové zeleně dnes v SOOJ zabírají jen 1–2 % území. Je to především úzký pás, táhnoucí se podél Roketnice (samozřejmě občas i po jejím šlapanickém břehu) od hlavního sídla skoro až k severní hranici SO. Tento krajinný úsek zvaný „Loučky“ je dnes chráněný a udržovaný částečně i jako lesopark s objekty občanské rekreace (dětské prolézačky, sportovní střelnice za bývalým mlýnem ap.). Jde v podstatě o původní stromové (topoly, duby, vrby, olše, jabloně aj.), keřové (bez, ptačí zob ap.) a luční porosty (hojně kakost, chrpa ap.), které tu zbyly po regulaci Roketnice (jejíž původní četné výrazné zákruty jí byly většinou vyrovnány či zmírněny). Tento celek vzrostlé zeleně kolem potoka funguje jako významný stabilizační prvek místní krajiny, sloužící jako lužní útočiště i pro množství různorodého suchozemského, obojživelného i vodního živočišstva – především hmyzu, ryb (plotice, lín, karas aj.), obojživelníků (ropuchy, skokani, mloci) a ptactva (kromě sýkorek aj. pěvců např. žluny, strakapoudi, holubi, ledňáček, divoké kachny, volavky, poštolka, poštolka, káně aj.), ale i savců (např. ondatra). Poloviční rozlohu má oblast vzrostlé zeleně přilehlá k vtoku Jiříkovského potoka do rybníka Grunty. Ještě menším je tenký a krátký pás zeleně podél Romzy po jejím vtoku z katastrálního území Blažovic.Nepatrným je pak areál zeleně u železniční tratě v místě, kde z SOOJ přechází na katastrální území obce Ponětovice. Kromě těchto ploch zde ovšem existují liniové stromové a keřové porosty podél celého pobřeží rybnika Grunty (buky, jasany, javory), podél dalších úseků toků a stružek a podél komunikací mimo hlavního sídla (ve střední části SOOJ i topolové aleje). Jinak se samozřejmě vyskytují i solitérní stromy a koře či jejich malé skupinky, především v intravillánu obce (většinou v rámci zahrad). Mnohem větší plochu zeleně (10%) zabírají travnaté (přilehlé k zmíněnému lesnímu pruhu podél Roketnice na severu a motorestu Rohlenka) a především zahradní porosty (v intravillánu a na okraji hlavního sídla). Dalších asi 10% je zastavěno, takže necelých 80% zbývá na nezahrádkářskou zemědělskou půdu – v naprosté většině rozorané ve velkých celcích.

4.7 PŘÍRODNÍ KRAJINA A JEJÍ RIZIKA Jako celek je ekologická situace na územní SO mnohem lepší, než by se dalo na tak těsné zázemí velkoměsta čekat. Přesto situace není ideální – ekologická stabilita je zde narušena především zemědělskou výrobou. Mimo jiné i vysoký stupeň zornění (bohužel stále především po spádnici) má za následek zvýšenou plošnou větrnou a vodní erozi a problémy s půdní vláhou. Kromě toho to sebou nese i zvýšenou prašnost. Intenzivní používání umělých hnojiv aj. chemických prostředků pak samozřejmě ovlivňuje krajinu nejen plošně, ale i liniově na vodních tocích. Liniově či lokálně, ale s o to větší intenzitou a komplexněji (i když ani zdaleka ne tak jako ve Šlapanicích či jiných obcích), je však životní prostředí čím dál více ohrožováno jednak stále se zintenzivňující dopravou, jednak záborem a využíváním ploch pro ekonomické (perspektivně hlavně na severní hranici) a obytné účely (kolem hlavního sídla). Krátkodobé krizové situace přírodního původu v SOOJ většinou nehrozí – významnější zátopy z místních potoků jsou sice možné, ale velmi málo pravděpodobné. Mnohem pravděpodobnější jsou dlouhodobější dopady případného dlouhodobého extrémního stavu suchého počasí pro vodu a tím i úrodu v krajině (ale i pro náhlé požáry přímo v kompaktní zástavbě hlavního sídla). Potenciální ohrožení socioekonomického původu je zde zřejmě větší, ale v převážné míře hrozí zprostředkovaně a průběžněji spíše z vnějších zdrojů (teoreticky možné průsaky šlapanické skládky, znečištění ovzduší brněnskými provozy či potenciálně i cementárnou Mokrá, možná havárie nebezpečného nákladu na procházející železniční trati či na přilehlé dálnici, komplexní vlivy intenzivní dopravy na dálnici, provoz dálniční benzinové pumpy či dálničního motorestu Rohlenka nebo uvažovaná výstavba a provoz velkého obchodního střediska na severní hranici 15 2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice SOOJ přilehlé k dálnici, neočekávané, ale možné vedlejší dopady akcí spojených s výročím bitvy u Slavkova atd.). Oproti tomu ohrožení z místních zdrojů je mnohem menší (kromě zemědělských popsaných výše) - zatím nehrozí nějaké náhlé a rozsáhlé znečištění vod a ovzduší (hrozí tu jen menší provozy – např. možný omezený únik pohonných hmot z autoservisů). Krajina (byť dávno odlesněná) stále většinou působí klidným pohodovým dojmem. V současné době občany obce snad nejvíce vnímanou zátěží životního prostředí je doprava, a to nikoli místní. Jednak se přes obec dostávají nejpohodlněji na dálnici D1 řidiči nejen z Blažovic a částečně ze Šlapanic, ale i z celého jižněji položeného segmentu vymezeného na krajích až obcemi Sokolnice, Újezd, Otnice. Průjezd obcí je navíc zatěžován kamionovou firmou (Autodoprava Daňhel) sídlící na východě Šlapanic, jejíž kamiony vyjíždí obsluhovat klienty po celé republice nejprve po silničce do Jiříkovic a přes ně pak především na dálnici, méně často i jinými směry do kraje. Velkým rizikem pro další rozvoj obce je plánované vedení východní tangenty dálnice D1 tak, jak je plánována v Zásadách územního rozvoje Jihomoravského kraje. Kromě těchto vlivů v základním sídle obce se v ZSJ Rohlenka lokálně negativně projevuje návštěvnost tamního motorestu. (Černé skládky odpadů okolo atd.) Zvýšený tlak na životní prostředí by sebou mohla přinést i navrhovaná (ale značně nejistá) realizace neregionálního nákupně-společensky zábavního centra Shoping World Rohlenka (SWR). Na současné dálniční přípojce. Svou velikostí, množstvím obchodů, zábavy a stravovacími možnostmi by mělo daleko převýšit regionální centra postavené na jižním průmyslovém okraji Brna. Spojení s centrem, Brna by měla zajišťovat kyvadlová doprava ve dvacetiminutových intervalech. To by ovšem vedlo k ještě většímu větší zahlcení obce průjezdní dopravou ze Šlapanic, Blažovic a od jihu. Případné zvýšené asociální a či neekologické chování plynoucí z velkého množství návštěvníků nadregionálního obchodního centra by se však základního sídla Jiříkovic dotknout nemělo vzhledem k jeho poněkud odtažité poloze – určitě by se však dotklo zvýšeným tlakem na ZSJ Rohlenka.

16 2015



5 DEMOGEOGRAFIE

5.1 POČET A HUSTOTA OBYVATEL Při pohledu na počet obyvatel SOOJ je třeba se nejprve vyrovnat s metodicky danou odlišností dat průběžné evidence obyvatelstva Ministerstva vnitra, dat ze sčítání lidu a začištěných ročních dat uváděných Českým statistickým úřadem. Data ze sčítání se přitom mnohem víc blíží ročním údajům ČSÚ, než datům průběžné evidence (která také vykazují mnohem větší rozkolísanost). Pokud je to relevantní a možné jsou v tomto textu souběžně uváděna data ze všech zmíněných zdrojů, důraz je však přitom přeci jen kladen spíše na roční data ČSÚ nejen z důvodů metodických, ale i z důvodu jejich větší úplnosti a jednotnému časovému okamžiku (oproti sčítáním), ke kterému jsou vztahována – v tomto textu padla volba vždy na 31. prosinec toho kterého roku. Tato data jsou pak preferována i při výkladu dynamiky obyvatelstva. (S ohledem na omezený rozsah textu a jeho přehlednost zde většinou nebyly využity možnosti středního stavu obyvatel s výjimkou výpočtů měny obyvatelstva ap.) Z výše řečeného přitom plyne, že dále uváděná statistická data nemohou být zcela shodná s realitou a nelze je tudíž pojímat dogmaticky – jejich různé zdroje totiž odrážejí různé úhly pohledu, takže jejich nespornou přínosnost je třeba spatřovat především v tom, že mají ve vztahu k realitě především jen indikativní charakter. Z následujících údajů je přitom vidět, že nejen velikostí území, ale i počtem obyvatel, a hustotou obyvatelstva na km2 patří Jiříkovice aktuálně mezi průměrné obce SO ORP Šlapanice – poněkud se z tohoto průměru vymykají jen jednorázovou statistickou výchylkou dynamiky počtu obyvatel kolem roku 2010.

5.1.1 AKTUÁLNÍ POČET OBYVATEL SOOJ A JEHO VÁHA V RÁMCI SO ORP ŠLAPANICE

K 31. XII. 2014 uvádí ČSÚ pro SOOJ 876 obyvatel (databáze Ministerstva vnitra uvádí 907 obyvatel), což reprezentuje 1,34 % obyvatelstva SO ORP Šlapanice. Mezi 40 obcemi tu jsou Jiříkovice na 29. místě – přitom si ale musíme uvědomit, že patří mezi 23 obcí (tj. více než polovinu), jejichž podíl je menší než 2 %. Jiříkovice tak patří do nejčetnější velikostní kategorie zdejších obcí (i když statistický průměr velikosti obcí je díky několika málo městům a městysům až 1.639 obyvatel).

17 2015



Obr. č. 2 Počet obyvatel obcí SO ORP Šlapanice včetně Jiříkovic Zdroj: ČSÚ

5.1.2 VÝVOJ POČTU OBYVATEL SOOJ A JEHO V ÁHY V RÁMCI SO ORP ŠLAPANICE Tabulka č. 1:

Vybraná data k počtu obyvatel POČET OBYVATEL ÚZEMÍ NYNĚJŠÍHO SO OBCE JIŘÍKOVICE

ROK

Konskripce (Vlastivěda moravská)

1790 1834 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950

302 393

Sčítání lidu a domů

Český statistický úřad vždy k 31. XII.

Ministerstvo vnitra (průběžná evidence) vždy k 31. XII.

454 423 525 574 630 705 778 752 18

2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice 1961 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

810 815

795

808

869

868

822 809 824 831 829 816 821 805 788 805 804 801 794 789 787 807 808 821 829 843 849 854 863 859 874 870 867 871 871 884 890 897 894 890 907 851 861 869 876

923 907

19 2015



Obr. č. 3: Vývoj počtu obyvatel v obci Jiříkovice mezi lety 1790 až 2014 Zdroj: ČSÚ

20 2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice Obr. č. 4: Vývoj počtu obyvatel v obci Jiříkovice mezi lety 1991 až 2014 Zdroj: CŠÚ

Počet obyvatel jednotlivých obcí SO ORP Šlapanice (i těch nejmenších) díky imigraci z Brna v období 2005-2012 vzrostl, a to navíc ještě i v relativně příznivé věkové struktuře. Pouze u jedné obce však uprostřed tohoto období došlo k poklesu obyvatel, a to právě Jiříkovic v těsném zázemí Šlapanic – z 907 obyvatel r. 2010 na 851 r. 2011 (tj. o 56 obyvatel neboli o 6 %), od té doby však opět pokračoval mírný nárůst jejich počtu. I z tohoto důvodu váha počtu obyvatelstva Jiříkovic mezi obcemi SO ORP Šlapanice postupně poněkud poklesla z 25. místa r. 2007 (1,55 % obyvatelstva) na 29. místo r. 2014 (1,34 %), v podstatě se však nijak výrazně nezměnil vzhledem k tomu, že velikostní odchylky obcí v rámci této nejčetnější velikostní kategorie jsou velmi malé (viz výše). Přitom ovšem nutno upozornit na to, že rozpor mezi ročními daty ČSÚ a daty evidence měny obyvatelstva se od roku 2011 začíná zvýrazňovat tak, jak v praxi roste rozpor mezi hlášeným a skutečným bydlištěm. V průběhu roku 2010 totiž došlo k nárůstu obyvatelstva z 890 na 907, tj. o 17 obyvatel (tj. o 2 %). Bylo to dáno tím, že i když počet zemřelých 7 převyšoval počet 4 narozených o 3, počet přistěhovalých 23 převyšoval počet 3 vystěhovalých o 20, takže celkový přírůstek byl 17. Šlo tedy především o efekt imigrace. Je zřejmě nutno tuto imigraci přičíst na vrub především zvýšenému dokončování obytné výstavby. V roce 2011 však najednou oproti tomu uvádí ČSÚ pokles počet obyvatel na 851, tj. o 56 méně (tj. o 6 %). To je ale v úplném rozporu s uváděnou měnou obyvatelstva téhož roku – přirozený přírůstek byl totiž podle ní 12 obyvatel (15 se narodilo a 3 zemřeli) a migrační saldo bylo -7 (24 se přistěhovalo a 31 vystěhovalo), což ve skutečnosti dává celkový přírůstek 5 obyvatel (a nikoliv ČSÚ uváděný úbytek 56 obyvatel). Podle evidence měny obyvatel by tu tedy r. 2011 mělo být 912 obyvatel a nikoliv ČSÚ uváděných 851. Sčítání obyvatel z téhož roku přitom uvádí 868 obyvatel. Nejde přitom o jediný takový rozpor – v menší míře (o 4 obyvatele) se liší vykazované stavy ČSU od měny obyvatel i v r. 2001 – viz dále uváděná tabulka měny obyvatelstva.

21 2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice 920 900 880

Počet obyvatel

860 840 820

Počet obyvatel

800 Úprava dle sčítání 2011

780 760

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

740

rok

Obr. č. 5: Vývoj počtu obyvatel v obci Jiříkovice mezi lety 1991 až 2014 s úpravou dat dle SLDB 2011 Zdroj: ČSÚ (2014): Databáze demografických údajů za obce ČR, Historický lexikon obcí

5.1.3 HUSTOTA OBYVAT EL SOOJ A JEJÍ VÁHA V RÁMCI SO ORP ŠLAPANICE

Počítáno z dat, která k 31. XII. 2014 uvádí ČSÚ, má SOOJ hustotu 192,95 obyvatel na km2. Hustotou obyvatelstva jsou tak Jiříkovice až na 20. místě mezi obcemi SO ORP Šlapanice, který jako celek má průměrnou hustotu 191,09. Jiříkovice přitom ale patří mezi 19 obcí nejčetnější hustotní kategorie 101–200 obyvatel / km2. (Přihlédneme-li ke geomorfologickým, půdním a sídelním charakteristikám, jakož i k stavu využití půdy, lze tento údaj za Jiříkovice považovat za dostatečně reprezentativní, takže není třeba zde vypočítávat nějaké specifické hustoty.) Hustota obyvatelstva se oproti nejstarším uvedeným rokům více než zdvojnásobila, v posledních dvaceti letech však kolísala jen nepatrně.

5.2 MĚNA OBYVATELSTVA Tab. č. 2: Měna obyvatelstva SO obce Jiříkovice 1991- 2014

rok

1991 1992

počet počet Celkový přírůstek obyvatel obyvatel resp. úbytek vyplýdle dle vající z uváděného sčítání ČSU stavu obyvatel 808

807 808

1

celkový přírůstek resp. úbytek vyplývající změny obyvatel

narození

1

8

10

-2

15

12

3

1

7

4

3

14

16

-2

zemřelí

přirozený připřírůstek stěhoresp. valí úbytek

vystě- migrační hovalí saldo

22 2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice 1993

821

13

13

10

6

4

20

11

9

1994

829

8

8

14

5

9

11

12

-1

1995

843

14

14

6

8

-2

30

14

16

1996

849

6

6

10

6

4

11

9

2

1997

854

5

5

9

12

-3

15

7

8

1998

863

9

9

9

6

3

16

10

6

1999

859

-4

-4

6

7

-1

4

7

-3

2000

874

15

15

5

10

-5

33

13

20

870

-4

0

8

7

1

12

13

-1

2002

867

-3

-3

4

9

-5

17

15

2

2003

871

4

4

7

4

3

17

16

1

2004

871

0

0

12

10

2

14

16

-2

2005

884

13

13

8

4

4

17

8

9

2006

890

6

6

9

6

3

21

18

3

2007

897

7

7

8

7

1

23

17

6

2008

894

-3

-3

8

11

-3

19

19

0

2009

890

-4

-4

7

11

-4

13

13

0

2010

907

17

17

4

7

-3

23

3

20

851

-56

5

15

3

12

24

31

-7

2012

861

10

10

10

9

1

29

20

9

2013

869

8

8

10

10

0

32

24

8

2014

876

7

7

14

6

8

18

19

-1

2001

2011

869

868

Zdroj: ČSÚ Pozn: Roku 2014 byl tedy počet obyvatel Jiříkovic 876, z toho 428 mužů a 448 žen. Tab. č. 3 : Měna obyvatelstva SO obce Jiříkovice roku 2013 počet celkový narozempřirozený přistěobyvatel přírůstek m ž zení m ž řelí m ž přírůstek m ž hovalí m dle resp. u e u e u e resp. u e u ČSU úbytek ž n ž n ž n úbytek ž n ž obyvatel i y i y i y i y i 869

8

3 5

10

3 7

10

4 6

0

-1 1

32

vystěž hovalí m e u n ž y i

15 17

24

ž e n y

11 13

migrační saldo m u ž i 8

ž e n y

4 4

5.2.1 PŘIROZENÁ MĚNA

23 2015



Obr. č. 6 Přirozená měna obyvatelstva v obci Jiříkovice mezi lety 1991 - 2014 Zdroj: ČSÚ Roku 2014 byla natalita 16 ‰ a mortalita 7 ‰, takže přirozený přírůstek činil 9 ‰. Jak je ovšem vidět z grafu, přirozený přírůstek v daném období většinou kolísal mezi 5 a -5 obyvateli. Průměrně se tak natalita v daném období pohybovala kolem 10 ‰, mortalita 9 ‰ a přirozený přírůstek kolem 1 ‰. Přes tuto rozkolísanost grafu tak byl díky několika výraznějším výkyvům (souvisejícím s větší natalitou mladších rodin imigrantů) nakonec úhrnný přirozený přírůstek za celé období přeci jen kladný (30).

5.2.2 MIGRACE OBYVATELSTVA

Roku 2014 byla imigrace 21 ‰ a emigrace 22 ‰, takže saldo migrace činilo -1 ‰. Jak je ovšem vidět z grafu, migrační saldo v daném období bylo ve skutečnosti v naprosté většině roků kladné a díky několika výraznějším výkyvům (souvisejícím s větším ukončováním ubytovacích kapacit) bylo i úhrnné migrační saldo za celé období kladné (105) – početní převaha přistěhovalých nad vystěhovalými byla dokonce výraznější, než početní převaha narozených nad zemřelými. Průměrně se tak imigrace v daném období pohybovala kolem 22 ‰, emigrace 17 ‰ a migrační saldo kolem 5 ‰. Opět jsou jednorázově zajímavé roky 2010 a 2011, kde za silnější imigrací hned následovala silnější emigrace.

24 2015



Obr. č. 7: Migrace obyvatelstva obce Jiříkovice mezi lety 1991 a 2014 Zdroj: ČSÚ

5.2.3 CELKOVÁ MĚNA OBYVATELSTVA Roku 2014 byl přirozený přírůstek 9 ‰ a migrační saldo -1 ‰, takže celkový přírůstek činil 8 ‰. Jak je vidět z grafu, s výjimkou 6 let se celkový přírůstek vyskytoval také ve všech ostatních letech zobrazeného období. Na druhé straně je ovšem rok 2014 poněkud výjimečný tím, že zde přirozený přírůstek převládal nad migračním saldem, většinou tomu bylo naopak. Průměrně se přirozený přírůstek v daném období pohyboval kolem 1 ‰, migrační saldo 5 ‰ a celkový přírůstek kolem 7 ‰. Úhrnně za celé zobrazené období zde byl přírůstek 135 obyvatel.

Obr. č. 8: Celková měna obyvatelstva obce Jiříkovice mezi lety 1991 až 2014 Zdroj: ČSÚ 25 2015



Při vší rozkolísanosti grafu je přitom vidět, že zvýšení celkového přírůstku většinou bezprostředně sleduje zvýšení kladného migračního salda, zatímco o něco menší zvýšení přirozených přírůstků bývá o rok-dva posunuto – to potvrzuje hypotézu, že celkový přírůstek je tu tvořen především imigrací mladých rodin, které ho rok-dva po přistěhování ještě o něco posílí narozením svých potomků. Tyto výkyvy se pak odráží i ve vývoji věkové struktury obyvatelstva, jak uvidíme dále.

5.3 STRUKTURA OBYVATELSTVA OBCE PODLE VĚKU A POHLAVÍ

5.3.1 STRUKTURA PODLE VĚKU Věková struktura obyvatelstva SOOJ je podmíněna dvěma základními procesy – na jedné straně nárůstem počtu nejstarší složky obyvatelstva (což je jev typický celorepublikově), jednak nárůstem nejmladší složky obyvatelstva (což je jev republikově atypický a zde vyvolaný především imigrací mladších rodin z Brna do blízkého zázemí velkoměsta – nejmarkantnější je u nejmladších ročníků). Výsledkem je celková početní vyrovnanost nejmladší a nejstarší složky obyvatelstva. Tab. č. 4:

Vývoj hlavních věkových kategorií obyvatelstva SOOJ 2003-2013

Rok

Celkem

0 - 14

%

15 - 59

%

muži

ženy

60 - 64

%

muži

ženy

nad 65

%

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

871 871 884 890 897 894 890 907 851 861 869

148 143 139 135 136 132 129 130 126 132 136

17% 16% 16% 15% 15% 15% 14% 14% 15% 15% 16%

559 571 584 590 589 589 591 599 544 546 553

64% 66% 66% 66% 66% 66% 66% 66% 64% 63% 64%

281 286 294 296 299 303 302 303 267 272 277

278 285 290 294 290 286 289 296 277 274 276

48 46 42 42 47 46 48 53 50 45 42

6% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 6% 6% 5% 5%

27 26 25 24 23 19 23 27 26 27 24

21 20 17 18 24 27 25 26 24 18 18

116 111 119 123 125 127 122 125 131 138 138

13% 13% 13% 14% 14% 14% 14% 14% 15% 16% 16%

V roce 2013 zde tedy bylo 869 obyvatel (z toho 425 mužů a 444 žen). Z toho ve věku 0-14 let 136 obyvatel (70 mužů a 66 žen), ve věku 15-64 let 595 obyvatel (z toho 301 mužů a 294 žen), a ve věku 65 a více let 138 obyvatel (z toho 54 mužů a 84 žen). Průměrný věk k 31. 12. 2013 byl 39,9 let.

26 2015



Obr. č. 9: Procentní podíl základních věkových kategorií na celkovém počtu obyvatel obce Jiříkovice roku 2014 Zdroj: ČSÚ

5.3.2 STRUKTURA PODLE POHLAVÍ Mladá imigrace a její natalita (umožňující díky silnější mladé složce projevit se tzv. „nadporodnosti“ mužské) se podílí i na dalším specifiku Jiříkovic ve srovnání s ČR (nikoliv však s SO ORP Šlapanice) – i když ženy v populaci většinou početně lehce převládaly, přeci byl jejich podíl v posledním desetiletí menší než je obvyklé a teprve v posledních dvou letech se jejich početní převaha opět pomalu zvýrazňuje, i když stále nedosahuje republikového průměru (48,90 % mužů a 51,10 % žen roku 2014). Tab. č. 5: Struktura obyvatelstva obce Jiříkovice podle pohlaví rok

Celkem občané

muži

%

ženy

%

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

865 860 877 872 868 878 881 889 895 907

431 432 441 435 430 436 443 441 442 448

49,83% 50,23% 50,29% 49,89% 49,54% 49,66% 50,28% 49,61% 49,39% 49,39%

434 428 436 437 438 442 438 448 453 459

50,17% 49,77% 49,71% 50,11% 50,46% 50,34% 49,72% 50,39% 50,61% 50,61%

Kromě posledních tří let se zmíněné specifikum projevovalo i v početní převaze mužů ve střední věkové kategorii (viz Tabulka Hlavní věkové kategorie obyvatelstva). Také ve věkové kategorii 60 – 64 let kupodivu většinou lehce převládali muži, a teprve v nejstarší věkové kategorii se situace výrazněji obrací. Svým způsobem se na tom stále ještě projevuje setrvačnost původně rurálního charakteru malých obcí ve srovnání s městy, kde ženská složka začíná převažovat v mnohem nižších věkových kategoriích než na venkově. 27 2015



5.3.3. DETAILNĚJŠÍ STRUKTURA PODLE VĚKU A POHLAVÍ ZE SČÍTÁNÍ LIDU 2011 Na výše uvedených specifikách se podílí i už uvedené zatížení průběžné evidence obyvatelstva nedodržováním formálního přihlašování se k pobytu. Tuto nevýhodu částečně eliminují sčítání obyvatelstva, i když přinášejí zase jiné nepřesnosti. Podle sčítání pak byla struktura podle věku a pohlaví následující: Tab. č. 6. Struktura obyvatelstva obce Jiříkovice podle věkových kategorií za rok 2011 Celkem

Podíl dané věkové kategorie na populaci

muži

Podíl mužů na dané věkové kategorii

ženy

Podíl mužů na dané věkové kategorii

Celkem

868

100%

431

49,65%

437

50,35%

0-14

123

14%

67

54,47%

56

45,53%

15-19

58

7%

27

46,55%

31

53,45%

20-29

130

15%

65

50,00%

65

50,00%

30-39

138

16%

75

54,35%

63

45,65%

40-49

125

14%

65

52,00%

60

48,00%

50-59

109

13%

50

45,87%

59

54,13%

60-64

53

6%

25

47,17%

28

52,83%

65-69

40

5%

23

57,50%

17

42,50%

70-79

53

6%

20

37,74%

33

62,26%

80-

34

4%

11

32,35%

23

67,65%

Věková kategorie

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011

Pro lepší ilustraci je k tomu ještě třeba dodat, že v rámci věkové kategorie 0-14 tu ve věku 0-5 let bylo 41 obyvatel (tj. 4,72 %) a ve věku 6-14 let 82 obyvatel (tj. 9,45 %).

5.4 ETNICKÁ STRUKTURA Tab. č. 7 : Etnická struktura SOOJ podle sčítání r. 2011 Celkem

Podíl dané národnosti na populaci

muži

Podíl mužů na dané národnosti

ženy

Podíl žen na dané národnosti

Celkem

868

100,00%

431

49,65%

437

50,35%

česká

332

38,25%

161

48,49%

171

51,51%

moravská

276

31,80%

138

50,00%

138

50,00%

5

0,58%

2

40,00%

3

60,00%

slezská slovenská německá polská romská 28 2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice ukrajinská

4

0,46%

2

50,00%

2

50,00%

vietnamská

6

0,69%

3

50,00%

3

50,00%

neuvedeno

202

23,27%

103

50,99%

99

49,01%

Jak je vidět, podíl české a moravské národnosti tvoří 70,05 % obyvatelstva obce. Ostatní národnosti tvoří statisticky zanedbatelný podíl – ovšem jen do té doby, než si uvědomíme, že 23,27 % občanů svou národnost neuvedlo. V dané oblasti nikdy nebyla přítomna silnější složka německého obyvatelstva, přesto zde dlouho působil (především v jazykové oblasti) vliv

5.5 STRUKTURA PODLE NÁBOŽENSTVÍ Jak je vidět z níže uvedené tabulky, při sčítání 2011 se v Jiříkovicích za nábožensky věřící prohlásilo 46,66 % obyvatelstva, nijak se neprojevilo 37,21 % obyvatel a bez náboženského vyznání se prohlásilo 16,13 %. Tab. č. 8: Struktura obyvatel obce Jiříkovice podle náboženského vyznání z roku 2011 Celkem OBYVATEL CELKEM

Podíl dané skupiny na obyvatelstvu

Muži

Podíl mužů na dané skupině

Ženy

Podíl žen na dané skupině

868

100,00%

431

49,65%

437

50,35%

44

5,07%

23

52,27%

21

47,73%

361

41,59%

166

45,98%

195

54,02%

343

39,52%

160

46,65%

183

53,35%

1

0,12%

0

0,00%

1

100,00%

BEZ NÁBOŽENSKÉ VÍRY

140

16,13%

77

55,00%

63

45,00%

NEUVEDENO

323

37,21%

165

51,08%

158

48,92%

NEORGANIZOVANÍ VĚŘÍCÍ ORGANIZOVANÍ VĚŘÍCÍ Z toho Církev římskokatol Církev českosl. Hus. Českobratr. Cír. Ev Náb. Spol. Svědkové Jehovovi Pravoslavná církev v českých z.


Počtem věřících je přitom jednoznačně největší římskokatolické vyznání (přes 41 %). Jiříkovice tak přes svou blízkost velkoměstu stále zapadají do představy relativně silně katolicky věřící jižní Moravy (na rozdíl od celorepublikového průměru).

5.6 RODINNÝ STAV OBYVATELSTVA A DOMÁCNOSTI S republikového průměru se u rodinného stavu výrazněji vymyká jen nízký podíl rozvedených na obyvatelstvu, což zřejmě souvisí s jeho ještě stále vysokou religiozitou (viz dále příslušná tabulka). Vysoký rozdíl mezi vysokým počtem vdov a nízkým počtem vdovců odpovídá obecným demografickým zákonitostem. Tab. č. 9: Rodinný stav obyvatelstva obce Jiříkovice dle sčítání r. 2011 Podíl Podíl mužů Podíl žen Celkem Muži Ženy jednotlivých na jednotlivých na jednotlivých 29 2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice skupin na obyvatelstvu Celkem

skupinách

skupinách

868

100,00%

431

49,65%

437

50,35%

svobodní, -é

346

39,86%

194

56,07%

152

43,93%

ženatí, vdané

416

47,93%

208

50,00%

208

50,00%

rozvedení, -é

44

5,07%

22

50,00%

22

50,00%

ovdovělí, -é

62

7,14%

7

11,29%

55

88,71%


V počtu hospodařících domácností výrazně převažují úplné domácnosti. Spolužití více rodin v jedné domácnosti spíše výjimkou. Relativně značný je naopak počet domácností jednotlivců. Tab. č. 10: Hospodařící domácnosti v obci Jiříkovice dle sčítání r. 2011 Hospodařící domácnosti celkem 302 jednorodinné

209 úplné

185

neúplné

24

v tom

vícerodinné

6

jednotlivců

72

vícečlenné nerodinné

15

bez závislých dětí

98

se závislými dětmi

87

bez závislých dětí

16

se závislými dětmi

8


Od počtu hospodařících domácností se ovšem liší počet bytových domácností (281). Tab. č. 11 : Bytové domácnosti v obci Jiříkovice dle sčítání r. 2011 Bytové domácnosti celkem

281

v tom bytové domácnosti vybavené počítačem a připojením na internet

172

61,21 %


30 2015



6. SÍDELNÍ STRUKTURA

6.1 VÝVOJ A TYP SÍDLA Sídelní aktivity na území SOOJ jsou velmi staré a na jeho severu sahají v podstatě až do předhistorické doby. Současné hlavní sídlo však začalo jako soustředěné osídlení vznikat (zhruba uprostřed jeho dnešní zástavby) až na přelomu 12. a 13. století našeho letopočtu jako dvě protilehlé řady u sebe stojících domů podél cesty údolím řeky Rokytnice z Ponětovic do Tvarožné v místě kde potok Romza ústí do Rokytnice. (Přičemž samotný tok Rokytnice zůstával stranou směrem na západ). Toto původní sídlo bylo také doplněno malou tvrzí a hospodářským dvorem. Jiříkovice tak spadají do prostoru starého soustředěného typu osídlení území České republiky. Doba vzniku tohoto sídla se dodnes promítá i do jeho základního půdorysu. Feudální roztříštěnost pozemkového vlastnictví zkomplikovala strukturu osídlení obce ještě více, než jinde – několik století bylo sídlo rozděleno mezi tři různá panství, jejichž představy, prostorové dispozice a záměry se často lišily. Jinak se tudíž rozvíjela původní středová část sídla, jinak se pak šířila jeho severní část a jinak jeho část jižní. Na první pohled by se zdálo, že jde o typ obce tzv. návesní silnicovky, ale rozšíření základní komunikace v náves ve skutečnosti vznikalo až mnohem později v jižní části sídla na křižovatce, kde se později na základní silnici napojila od západu cesta ze Šlapanic, a z východu cesta z Blažovic (a dokonce i spojka na jih do Práce). Přes všechny tyto diferenciační skutečnosti šlo však ve skutečnosti vždy o jedno sídlo, i když dnešní kompaktnost jeho zástavby se samozřejmě formovala postupně a ještě dlouho zde existovalo i několik samot (např. mlýn, myslivna atd.), z nichž většina už byla zapojena do více méně souvislé zástavby. Původně jednoduchá poledníková linie sídla se tak rozvětvila jak na severním konci (jednak dál po cestě na Tvarožnou, jednak směrem k Rokytnici a podél ní), tak na konci jižním (jednak dál podél cesty k Ponětovicím, jednak podél cesty k Blažovicím), takže výsledný tvar má podobu velmi protáhlého X (nebo přesněji řečeno dvou nohami spojených ypsilonů). Až do kolektivizace zemědělství respektoval extravilán sídla jeho silnicový charakter normovou délkovou plužinou jako kombinací plužiny záhumenicové v dotyku s intravilánem (kde se dodnes částečně projevuje v navazujícím uspořádání zahrad) a plužiny traťové mimo dotyku s intravilánem. Mezičasem na katastru obce samozřejmě i v moderní době vznikaly i některé nové větší hospodářské objekty a budovy mimo intravilánu obce – především zemědělské jižně od obce (komplex původního družstva), průmyslové na severu (obecní cihelna, zrušená už za první republiky) či dopravní obsluhy na severní hranici katastru (součást komplexu Rohlenka na dálnici, původně zde stál ubytovací hostinec). Z hlediska statistických potřeb se to pak promítá do rozdělení SOOJ do dvou základních sídelních jednotek: ZSJ Jiříkovice a ZSJ Rohlenka, i když Rohlenka navzdory svým ubytovacím kapacitám už nepředstavuje žádné trvalé osídlení kromě jednoho jednobytového rodinného domu s 2 mužskými obyvateli r. 2011. V současné době probíhá další obytná výstavba ve formě rodinných domů – i když je už poněkud rozvolněnější, většinou dále zahušťuje a popřípadě navazuje na stávající kompaktní zástavbu, především v jižní části sídla. Z hlediska kvantitativního měla vesnice na počátku 17. století už celkem 29 domů. Z nich však po Třicetileté válce zbylo jen 13 osídlených, zbylých 16 zůstalo pustých, včetně rolí k nim přináležejících. Z tohoto nejhoršího zásahu do sídelního vývoje (stejně jako tomu bylo na většině území českých zemí) se Jiříkovice vzpamatovávaly nejprve jen velmi pomalu a teprve později se vývoj zase začal zrychlovat, jak ukazuje následující tabulka a z ní vycházející graf. 31 2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice 6.2 DOMY Tab. č. 12: Vývoj počtu domů v území SO obce Jiříkovice Rok cca 1600 cca 1650 1673 1750 1790 1834 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1940 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011

Obr. č. 10: Vývoj počtu domů na území SO obce Jiříkovice mezi lety 1600 až 2011

Počet domů osedlých pustých 29 13 15 30 40 58 75 77 80 92 110 118 153

16 14

174 177 182 194 213 226 237 32

2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice Tab. č. 13: Domy SOOJ dle obydlenosti podle SLDB 2011 Celkem Domy celkem v tom domy obydlené v tom domy neobydlené

237 215 22

Podíl na všech domech 100 % 90,72 % 9,28 %

Tab. č. 14: Obydlené domy SOOJ dle typu domů a typu vlastnictví podle SLDB 2011 Podíl daného typu vlastnictví

Obydlené domy celkem Všechny obydlené domy fyzických osob obce, státu z toho bytového družve stva vlastnicspoluvlastnictví tví vlastníků bytů

Podíl daného typu vlastnictv

rodinné domy

Podíl Podíl daného ostatní daného bytové typu budo- typu domy vlastvy vlastnictv nictv 6 1 96,64 % 1 16,67 % 1 100,00 % 0,00 % 3 50,00 % 0 0,00 %

215 203 3

94,42 % 1,40 %

208 201 0

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

8

3,72 %

7

3,37 %

1

16,67%

0

0,00 %

Tab. č. 15: Obydlené domy SOOJ dle typu domů a stáří podle SLDB 2011

Obydlené domy celkem 1919 a dříve z toho dle období 1920-1970 výstavby či 1971-1980 rekonstruk- 1981-1990 ce 1991-2000 2001-2011

% podíl % podíl % podíl % podíl obydledané dané dané dané né rodinné bytové ostatní věkové věkové věkové věkové domy domy domy budovy kategokategokategokategocelkem rie rie rie rie 215 208 6 1 6,51 6,73 0,00 0,00 14 14 0 0 80 37,21 80 38,46 0 0,00 0 0,00 38 17,67 36 17,31 2 33,33 0 0,00 29 13,49 27 12,98 2 33,33 0 0,00 19 8,84 16 7,69 2 33,33 1 100,00 33 15,35 33 15,87 0 0,00 0 0,00

33 2015



6.3 BYTY Tab. č. 16: Byty dle obydlenosti v různých typech domů podle SLDB 2011 podíl dané v rodinpodíl na v bytopodíl na Byty kategorie ných dané vých dané celkem na bydomech kategorii domech kategorii tech Byty celkem 311 100,00 % 286 91,96 % 24 7,72 % z obydlené 281 90,35 % 258 91,82 % 22 7,83 % toho neobydlené 30 9,65 % 28 93,33 % 2 6,66 % z toho užívané 3 pro rekreaci

ostatní budovy

podíl na dané kategorii

1 1

0,32 % 0,36 %

Tab. č. 17: Obydlené byty dle počtu místností a typu domů dle SLDB 2011 podíl dané podíl kategorie v rodin- podíl na v bytona v ostat- podíl na Celna obydných dané vých dané ních dané kem lených domech kategorii domech katego- budovách kategorii bytech rii Obydlené byty celkem 281 100,00 % 258 91,82 % 22 7,83 % 1 0,36 % z toho 1 1 0,36 % 1 100,00 % 0 0,00 % 0 0,00 % s počtem 2 21 7,47 % 16 76,19 % 4 19,05 % 1 4,76 % obytných 3 53 18,86 % 49 92,45 % 4 7,55 % 0 0,00 % místností 4 80 28,47 % 69 86,25 % 11 13,75 % 0 0,00 % velkých nejméně 8 5 a více 116 41,28 % 116 100,00 % 0 0,00 % 0 0,00 % m2 Průměrná obydlená plocha obydlených bytů v m2 78,68 Tab. č. 18: Obydlené byty dle právního důvodu užívání a typu domů dle SLDB 2011 podíl dané podíl podíl kategorie v rodin- podíl na v bytona v ostatna Celna obydných dané vých dané ních dané kem lených domech kategorii domech katego- budovách kategobytech rii rii Obydlené byty celkem 281 100,00 % 258 91,82 % 22 7,83 % 1 0,36 % z toho ve vlastním 214 76,16 % 213 82,56 % 1 4,55 % 0 0,00 % právní domě 34 2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice důvod užívání bytu

v osobním vlastnictví nájemní družstevní nezjištěno

8

2,85 %

0

0,00 %

8 36,36 %

0

0,00 %

11 0 16

3,92 % 0,00 % 5,69 %

2 0

0,78 % 0,00 %

9 40,91 % 0 0,00 %

0 0

0,00 % 0,00 %

Tab. č. 19: Obydlené byty SOOJ dle stáří podle sčítání 2011

Obydlené byty celkem

z toho dle období výstavby či rekonstrukce

1919 a dříve 1920-1970 1971-1980 1981-2000 2001-2011 nezjištěno

Obydlené byty celkem % podíl dané věkové kategorie 281 100,00 % 18 6,41 % 94 33,45 % 55 19,57 % 73 25,98 % 39 13,88 % 2 0,71 %

Představu o intenzitě bytové výstavby (v rodinných domech) v posledních letech dává následující tabulka. Tab. č. 20: Vývoj počtu dokončených bytů v SO obce Jiříkovice v letech 2007 až 2013 rok Počet dokončených bytů 2007 3 2008 5 2009 0 2010 3 2011 7 2012 3 2013 2 Tab. č. 21: Obydlené byty SOOJ dle počtu bydlících osob podle sčítání 2011 Obydlené byty celkem Obydlené byty celkem 281 1 60 2 55 z toho dle počtu osob 3 58 bydlících v bytě 4 58 5 a více 50

% podíl dané věkové kategorie 100,00 % 21,35 % 19,57 % 20,64 % 20,64 % 17,79 %

Tab. č. 22: Obyvatelé v bytech dle vybavenosti a typu domů podle sčítání 2011

Počet obyvatel v obydl. bytech s vodovodem

Celkem % podíl dané věkové kategorie 816 94,55 % 35

2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice Počet obyvatel v obydl. bytech s plynem zavedeným do bytu Počet obyvatel v obydl. bytech s ústředním vytápěním Počet obyvatel v obydl. bytech s přípojem na kanalizační síť Počet obyvatel v bytech celkem z toho v bytech v rodinných domech

757 825 786 863 792

87,72 % 95,60 % 91,08 % 100,00 % 91,77 %

Tab. č. 23: Obydlené byty SOOJ dle základní vybavenosti podle sčítání 2011 obydlené byty celkem Obydlené byty celkem ústřední vytápění etážové vytápění kamna zavedený plyn z toho dle zavedený vodovod základní vybavenosti teplá voda přípoj na kanalizační síť s žumpou, jímkou Obydlené byty celkem - standardní

281 268 6 5 252 267 266 254 23 268

% podíl dané věkové kategorie 100,00 % 95,37 % 2,14 % 1,78 % 89,68 % 95,02 % 94,66 % 90,39 % 8,19 % 31,06 %

36 2015



7. EKONOMIKA OBCE (EKONOMICKÁ GEOGRAFIE)

7.1 PRÁCE A PODNIKÁNÍ

Tab. č. 24 : Ekonomická aktivita v SOOJ dle sčítání 2011 Celkem Ekonomicky aktivní celkem zaměstnaní v tom nezaměstnaní

461

Ekonomicky neaktivní celkem nepracující důchodci ostatní s vlastním zdrojem obživy osoby v domácnosti, z toho děti předškolního věku, ostatní závislé osoby žáci, studenti, učni

392

Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou Obyvatelstvo celkem

15

434 27

868

Podíl dané kategorie na obyvatelstvu 53,11 % 50,00 % 3,11 %

muži

45,16 % 178 7

20,51 % 0,81 %

55

6,34 %

152

17,51 % 1,73 % 100,00 %

ženy

251 234 17

210 200 10

170 67

222 111

79

73

10 431

5 437

Tab. č. 25: Typ zaměstnaných v SOOJ dle sčítání 2011

Zaměstnaní zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní, pomáhající z pracující důchodci toho ženy na mateřské dovolené ostatní

Celkem 434 407 11 6 10

Podíl dané kategorie na zaměstnaných

93,78 % 2,53 % 1,38 % 2,30 %

muži ženy 234 200 220 7 0 7

187 4 6 3

37 2015



Tab. č. 26: Kategorie zaměstnaných v SOOJ

Zaměstnaní zaměstnanci z toho podle zaměstnavatelé postavení pracující na vlastní účet v zaměstnání nezjištěno

Celkem Podíl dané kategorie na zaměstnaných muži ženy 434 234 200 334 76,96 % 165 169 18 4,15 % 15 3 65 14,98 % 47 18 17 3,92 %

Tab. č. 27 : Odvětví ekonomické činnosti zaměstnaných v SOOJ dle sčítání 2011 Celkem Počet zaměstnaných osob celkem Počet osob zaměstnaných v priméru (zemědělství, lesnictví,rybářství) Počet osob zaměstnaných v sekundéru v průmyslu v tom ve stavebnictví Počet osob zaměstnaných v terciéru (ve službách) velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel doprava a skladování činnosti v oblasti nemovitostí, profesní,vědecké a technické činnosti v tom a administrativní a podpůrné činnosti veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení vzdělávání zdravotní a sociální péče ostatní odvětví Nezjištěno

434 24

Podíl dané kategorie na zaměstnaných 100,00% 5,53% 31,80%

138 95 43 220

21,89% 9,91% 50,69%

67

15,44%

22

5,07%

33

7,60%

23

5,30%

17 17 41

3,92% 3,92% 9,45%

52

11,98%

Tab. č. 28: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání v SOOJ mezi lety 2007 až 2011

Počet uchazečů o zaměstnání

2007 7

2008 17

2009 36

2010 32

2011 24

Pro rok 2011 byla k dispozici následující data o nezaměstnanosti:Počet hlášených volných míst byl 4. Počet uchazečů (dosažitelní) byl 24 ( z toho 15 mužů a 9 žen). Míra registrované nezaměstnanosti (dosažitelní) byla 5,56 % (5,95 % u mužů a 5,00 % u žen). Podrobnější struktura uchazečů o zaměstnání ukazuje následující tabulka. 38 2015



Tab. č. 29: Uchazeči o práci podle věku a vzdělání v SOOJ 2011 uchazeči o práci

OZP

mladistvých

věku věku základní absolventi vyučení s maturitou 18-24 let 50 let a více st.vzdělání

24

1

1

5

7

1

5

8

7

15

1

0

3

6

0

2

8

5

9

0

1

2

1

1

3

0

2

Tab. č. 30 : Uchazeči o práci podle délky evidence a věku v SOOJ 2011 evidence nad 6 měsíců Celkem z toho

evidence nad 12 měsíců

mladiství nad 6 měsíců

absolventů nad 6 měs.

10

6

1

0

Muži

7

4

0

0

Ženy

3

2

1

0

39 2015



Tab. č. 31: Obyvatelstvo vyjíždějící do zaměstnání a škol z obce Jiříkovice dle sčítání 2011

Celkem Obyvatelstvo vyjíždějící do zaměstnání a škol zaměstnaní (bez prac. studentů a učňů) z toho žáci a studenti (vč. prac. studentů a učňů)

denně v rámci Jiříkovic

podíl vyjížďky v rámci Jiříkovic

denně z Jiříkovic

z toho podíl vyjížďky z Jiříkovic

s nezjištěným místem pracoviště, školy v ČR

podíl nezjištěného

261

8

3,07 %

244

93,47 %

7

2,68 %

181

8

4,42 %

173

95,58

7

3,87

80

9

11,25 %

71

88,75

0

0

Tab. č. 32: Vyjíždějící z Jiříkovic (podle obvyklého pobytu) do zaměstnání a do školy podle pohlaví, věku a podle obce dojížďky podle sčítání 2011

Z SO obce Jiříkovice

vyjíždí celkem do obcí v rámci okresu z do jiných okresů kraje toho do jiných krajů do zahraničí do Brna z do Šlapanic toho do jiných obcí

Vyjíždějící celkem celkem

244 70 169 5 0 165 44 35

173 49 121 3 0 117 25 31

Zaměstnané osoby vyjíždějící do zaměstnání z Jiříkovic Žáci, studenti a učni vyjíždějící do školy Podíl Podíl v tom ve věku z toho z na vyjíždějína vyjíždějítoho 15 - 25 - 30 - 40 - 50 60 a nezjiš- celkem ve věku vyjíždí cích cích ženy 24 29 39 49 59 více těno 6 - 14 let denně zaměstnaných vzdělávaných 100,00% 100,00 % 83 9 23 52 48 32 8 1 71 17 65 28,32 % 29,58 % 23 2 7 12 17 8 3 0 21 14 20 69,94 % 67,61 % 58 7 15 39 30 24 5 1 48 3 45 1,73 % 2,82 % 2 0 1 1 1 0 0 0 2 0 0 0,00 % 0,00 % 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 67,63 % 67,61 % 55 7 14 39 28 23 5 1 48 3 45 14,45 % 26,76 % 17 1 1 7 11 5 0 0 19 14 19 17,92 % 5,63 % 11 1 8 6 9 4 3 0 4 0 1 40

2015



Tab. č. 33 : Vyjíždějící do zaměstnání z Jiříkovic (podle obvyklého pobytu) podle odvětví ekonomické činnosti, frekvence vyjížďky a času stráveného vyjížďkou a podle obce dojížďky podle sčítání 2011

Z SO obce Jiříkovice

Vyjíždí celkem do obcí v rámci okresu do jiných ztoho okresů kraje do jiných krajů do zahraničí do Brna ztoho do Šlapanic do jiných obcí

z toho odvětví ekonomické činnosti Vyjíždějící Podíl na do zaměstvyjíždějících nání zemědělství, velkoobchod doprava zdravotní zaměstnaných prů- stavebvzdělávácelkem lesnictví, a maloobchod; a skladoa sociální mysl nictví ní rybářství opravy motor. voz. vání péče 100,00% 173 4 46 10 26 10 8 11 49

28,32 %

3

21

2

6

2

3

1

121

69,94 %

1

25

8

20

8

5

3 0 117 25 31

1,73 % 0,00 % 67,63 % 14,45 % 17,92 %

0 0 1 1 2

0 0 25 11 10

0 0 8 1 1

0 0 17 4 5

0 0 8 0 2

0 0 5 3 0

z toho podle času stráveného vyjížďkou (v min) 15 30 do 60 a 14 více 29 59 164 40 63 55 15

z celkového počtu vyjíždí denně

48 25 16

6

2

10

115 15 47 48

11

0 0 10 1 0

1 0 0 1 0 0 0 0 111 12 46 48 25 17 8 0 28 11 9 7

2 0 11 0 4

Tab. č. 34: Dojíždějící do Jiříkovic do zaměstnání a do školy podle pohlaví, věku a podle obce vyjížďky podle sčítání 2011

Do SO obce Jiříkovice

Dojíždějící celkem

celkem

Zaměstnané osoby dojíždějící do zaměstnání do Jiříkovic Podíl v tom ve věku z na dojíždětoho 15 25 30 40 50 60 a jících ženy 24 29 39 49 59 více zaměstna-

nezjištěno

Žáci, studenti a učni dojíždějící do školy Podíl z toho na dojížděcelkem ve věku dojíždí jících 6 - 14 let denně vzděláva41

2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice ných Dojíždí celkem z toho

z obcí v rámci okresu z jiných okresů kraje z jiných krajů z Brna

z toz jiných obcí ho

ných

73

70

100,00 %

30

16

8

14

16

15

1

0

3

100,00 %

2

3

38

36

51,43 %

18

7

3

7

9

10

0

0

2

66,67 %

2

2

30

30

42,86 %

12

9

3

6

7

4

1

0

0

0,00 %

0

0

5 16

4 16

5,71 % 22,86 %

0 7

0 4

2 3

1 4

0 5

1 0

0 0

0 0

1 0

33,33 % 0,00 %

0 0

1 0

57

54

77,14 %

23

12

5

10

11

15

1

0

3

100,00 %

2

3

Tab. č. 35: Dojíždějící do zaměstnání do Jiříkovic podle odvětví ekonomické činnosti, frekvence dojížďky a času stráveného dojížďkou a podle obce vyjížďky podle sčítání 2011

Do SO obce Jiříkovice

Dojíždí celkem z obcí z v rámci okresu to- z jiných ho okresů kraje z jiných krajů z z Brna to- z jiných obcí

Dojíždějící do zaměstnání celkem

Podíl na dojíždějících zaměstnaných

z toho odvětví ekonomické činnosti zemědělství, lesnictví, rybářství

průmysl

stavebnictví

velkoobchod a maloobchod; opravy mot. voz.

doprava a skladování

vzdělávání

z toho podle času z celstráveného dojížďkového kou (v min) počtu zdravotní 15 30 dojíždí do 60 a a sociální denně 14 více péče 29 59

70

100,00 %

3

21

2

12

0

6

0

61 27 26 13

4

36

51,43 %

3

11

0

4

0

4

0

32 22 10

3

1

30

42,86 %

0

8

2

7

0

2

0

28

3 16 10

1

4 16 54

5,71 % 22,86 % 77,14 %

0 0 3

2 6 15

0 1 1

1 3 9

0 0 0

0 2 4

0 0 0

1 2 0 0 15 1 12 2 46 26 14 11

2 1 3 42

2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice ho

43 2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice Tab. č. 36 : Vývoj příjmů a výdajů obce Jiříkovice

2008 Příjmy celkem

2009

Rok 2010

2011

2012

8.196,26

9.321,80

9.228,20

1.7638,00

Daňové příjmy (tis. Kč) Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy

7.079,57 620,75 48,70

7.673,18 1.181,81 106,44

7.297,89 620,02 43,50

6.867,60 1.110,30 9.035,63

Vlastní příjmy Přijaté dotace Neinvestiční přijaté dotace Investiční přijaté dotace

7.749,02 447,24 447,24 0,00

8.961,43 360,37 284,37 76,00

7.961,41 1.266,79 766,79 500,00

17.013,53 624,47 624,47 0,00

9.147,80

7.304,93

8.451,14

8.562,00

Běžné výdaje

6.626,93

5.681,51

6.958,06

6.529,28

Kapitálové výdaje

2.520,87

1.623,42

1.493,09

2.032,74

-951,54

2.016,87

777,06

9.076,01

v tom

Výdaje celkem

v tom

Saldo příjmů a výdajů

Tab. č. 37: Struktura hospodářské činnost v SOOJ podle právní formy r. 2014 Počet subjektů celkem Státní organizace Akciové společnosti Obchodní společnosti Družstevní organizace Finanční podniky v tom Živnostníci Samostatně hospodařící rolníci Svobodná povolání Zemědělští podnikatelé Ostatní právní formy

224 2 0 30 1 0 159 0 11 8 13

2013 21.275,8 5 13.174,6 9 753,23 5.800,90 19.728,8 2 1.547,03 402,10 1.144,93 23.930,6 9 11.241,9 2 12.688,7 7 2.654,84

100 % 0,89 % 0,00 % 13,39 % 0,45 % 0,00 % 70,98 % 0,00 % 4,91 % 3,57 % 5,80 %

Tab. č. 38: Počet a velikost podnikatelských subjektů v SOOJ mezi lety 2008 až 2014 Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Počet podnikatelských subjektů celkem 205 206 215 220 224 221 224 bez zaměstnanců 76 71 s 1- 9 zaměstnanci 23 23 v tom s 10 - 19 zaměstnanci 5 4 s 20 - 49 zaměstnanci 0 0 44 2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice s 50 - 99 zaměstnanci s 100 - 249 zaměstnanci s 250 - 499 zaměstnanci s 500 - 999 zaměstnanci s 1000 - 2499 zaměstnanci s 2500 a více zaměstnanci Nezjištěno

1 0 0 0 0 0 119

2 0 0 0 0 0 121

Tab. č. 39: Počet a převažující obor podnikatelských subjektů v SOOJ mezi lety 2008 až 2014

Počet podnikatelských subjektů celkem Zemědělství, lesnictví, rybářství Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti v tom Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti Nezařazeno

Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 205 206 215 220 224 221 12 12 0 0 41 37

2014 224 12 0 37

0 28

2 29

32

62 1 6 2 3 3 21 2

57 1 4 2 7 4 21 3

57 1 6 3 5 4 22 4

3 3 1 4 26 6

3 3 1 4 26 5

3 3 1 4 28 2

Přes užitečnost výše uvedených statistických údajů o počtu a zaměření ekonomických subjektů si zároveň musíme být vědomi jejich omezené vypovídací schopnosti v některých směrech. Jednak jde o to, že oficiální sídlo podnikání se často liší od místa jeho skutečného provozování – i v Jiříkovicích působí subjekty, které zde nejsou zaregistrovány a naopak jsou tu zaregistrovány subjekty, které tu ve skutečnosti vůbec nepůsobí, ale působí jinde (např. v Jiříkovicích registrovaná květinářka jezdí prodávat do svého obchodu v Křenovicích ap.). Dále jde i o to, že množství zaregistrovaných firem, a to nejen fyzických osob, ve skutečnosti nevyvíjí žádnou faktickou činnost - z tohoto hlediska z výše uvedených tabulek zřejmě nejvíce 45 2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice vypovídá tabulka o počtu zaměstnaných osob. Nejpřehlednější a nejvíce vypovídající by byly finanční údaje o činnosti subjektů (i když i na ty je třeba hledět s určitou rezervou), ty však nebyly k dispozici. Z tohoto důvodu jsou v dalším textu uváděny jen takové subjekty, u nichž byly jakýmkoli jiným způsobem zachycena alespoň nějaká aktivita (především propagace a reklama, sponozoring akcí, diskuze o činnosti ap.). I zde však lze narazit na některé zavádějící informace (zdvojená adresa ap.)

7.2 ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Charakter zemědělství je v SO určen jednak jeho geomorfologickými, klimatickými, hydrologickými a půdními podmínkami, jednak jeho příměstským charakterem v zázemí velkoměsta Brna. Z tohoto hlediska zvláště pro rostlinnou výrobu vyniká bonitou půd východní a jižní plochá pahorkatina s hnědozeměmi a černozeměmi. Většinou přitom spadá do řepařské oblasti, Vzhledem k značné úrodnosti dané oblasti byli jiříkovští hospodáři relativně zámožní, takže kolektivizace zde probíhala opožděně. Později bylo jiříkovské družstvo spojeno se šlapanickým družstvem a dalšími okolními do jednoho velkého podniku. Vzhledem k relativní prosperitě spojeného družstva pak zas naopak nebyl v 90. letech minulého století moc velký zájem o převzetí půdy do individuálních hospodářství – mezi vykazovanými ekonomickými subjekty není ani jeden samostatně hospodařící rolník. Družstvo tak nakonec bylo transformováno do několika subjektů. Zemědělských podniků je tu dnes vykazováno až 8. Největším z nich je dnes Bonagro, a. s., mající provozy i v Jiříkovicích, protože obhospodařuje i jiříkovická pole. Také sídlo má oficálně v Jiříkovicích, i když jsou plány na jeho přesun do Šlapanic. Kontaktní adresy však stále zůstávají na jiříkovickou adresu. Výrazným akterém v obci je Bonagro, a.s. také proto, že vlastní bývalý panský statek uprostřed obce. Tento objekt bude v rámci ekonomizace podniku nejspíše opouštět a je to tudíž rozvojový impuls pro obec, jak s daným objektem naložit.

Tab. č. 40 : Využití půdy SO obce Jiříkovice rok

ha Celková plocha území obce Výměra orné půdy Výměra chmelnic Výměra vinic Výměra zahrad Výměra ovocných sadů v tom Výměra trvalých travních porostů Výměra zemědělské půdy Výměra lesní půdy Výměra vodních ploch Výměra zastavěných ploch

453,63 377,01 0 0 13,19 0,26 8,38 398,85 0 13,11 11,33

2012 podíl dané kategorie 100,00% 83,11% 0,00% 0,00% 2,91% 0,06% 1,85% 87,92% 0,00% 2,89% 2,50%

ha 453,63 376,99 0 0 13,19 0,26 8,41 396,86 0 13,11 11,31

2013 podíl dané kategorie 100,00% 83,11% 0,00% 0,00% 2,91% 0,06% 1,85% 87,49% 0,00% 2,89% 2,49% 46

2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice Výměra ostatních ploch Koeficient ekologické stability

30,34

6,69% 0,08

30,36

6,69%

7.3 TĚŽEBNÍ PRŮMYSL, ENERGETIKA, ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL, STAVEBNICTVÍ O možnostech těžby bylo pojednáno v části zabývající se geologií. Po uzavření obecní cihelny r. 1926 na území obce žádná těžební činnost není. Mnohem výraznější je činnost zpracovatelského průmyslu a opravárenských služeb. Mezi nimi je tu dlouhodobě výrazně zastoupeno automobilové opravárenství (3 subjekty) a s ním spojené služby (provádění STK, měření emisí ap.). a) Autocentrum Jiříkovice - u dálničního motorestu na Rohlence. Moderní autoservis a pneuservis, který mimo jiného provádí i servis, výkup a prodej osobních i užitkových motorových vozidel a motocyklů. b) Autoklempířská dílna Jan Doležal - přímo v základním sídle obce na Tvaroženské ulici. c) KPK autoopravna - přímo v základním sídle obce na návsi. Opravy osobních a užitkových vozidel všech značek. d) STK Jiříkovice- u dálničního motorestu na Rohlence.

Dále je zde několik výrobně-montážních a opravářských subjektů. a) ASIO, spol. s r.o. - se skutečným těžištěm v Brně, ale je vedena i v Jiříkovicích (ČOV) v základním sídle. Inženýrsko - dodavatelská firma především v oboru dodávek, vývoje a návrhu technologií pro čištění odpadních vod a úpravny vod. Výroba a dodávka domovních a komunálních čistíren odpadních vod, plastových nádrží, jímek, septiků, vodoměrných a čerpacích šachet, lapáků tuků, odlučovačů ropných látek, odlehčovacích komor, systémů pro akumulaci srážkových vod. b) ROJMONT, s.r.o. V základním sídle obce. Provádí tepelné, protipožární a protihlukové izolace, protipožární ucpávky i revize, chlazení, klempířské práce, opravy izolací a další. Dodává a montuje jednoduše snímatelná izolační pouzdra ze sklovláknitých materiálů na armatury. Prodej izolačních materiálů a zajištění dopravy. c) Omko Digital a.s. Ve skutečnosti jde o větší brněnskou firmu (Brněnské Ivanovice) – v Jiříkovicích jen bydlí dva členové správní rady. Prodej anténní a satelitní techniky pro příjem digitální TV, montáže pro jednoho účastníka i společné TV rozvody. Zajištění dodávky a montáže zabezpečovacích zařízení. d) Altops s. r. o. Opět především brněnská firma, vedená i v Jiříkovicích v základním sídle (kromě toho pobočky i ve Slavkově ap.) Dodává plastová okna a realizuje jejich instalaci. Firma jako celek má v nabídce i garážová vrata, pohony vrat a bran, plastová a hliníková okna, zimní zahrady z plastu a hliníku, vchodové a víceúčelové dveře. e) Tomáš Buchta. V základním sídle obce. Zámečnictví, nástrojářství, Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení. f) ACTIV Brno. Brněnské výrobní družstvo, vedené i v Jiříkovicích v základním sídle. Výroba výšivek.

7.4 DOPRAVA A DOPRAVNÍ POLOHA Přestože přes SOOJ zatím neprobíhá žádná významná komunikace, má území obce mimořádně blízko k prvořadým železničním, silničním i leteckým komunikacím ČR. Dopravní poloha obce je tudíž z hlediska 47 2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice dostupnosti automobilovou dopravou velmi dobrá, především díky blízkému (ačkoliv neoficiálnímu) sjezdu z dálnice D1. Z hlediska hromadné dopravy je obec závislá na autobusové dopravě, ale její frekvence je poměrně uspokojivá. Více viz dotazníkové šetření.

Severním cípem svého území se SOOJ dotýká dálnice D1 (směřující na Ostravu) a díky své poloze nemá daleko do Vyškova, kde se na D1 napojuje rychlostní komunikace R46 na Olomouc, či na MUK Brno-jih, kde se na ni napojuje dálnice D2 do Bratislavy Základní sídlo obce je dostupné po silnici č. 417 a č. 203 a dále po místní komunikaci. Dopravní situace na nich ale není dobrá. Jak už bylo řečeno, jednak se přes obec dostávají nejpohodlněji na dálnici D1 řidiči nejen z Blažovic a částečně ze Šlapanic, ale i z celého jižněji položeného segmentu vymezeného na krajích až i obcemi Sokolnice, Újezd, Otnice. Navíc je průjezd obcí výrazně zatěžován kamionovou firmou sídlící na východě Šlapanic, jejíž kamiony vyjíždí obsluhovat klienty po celé republice nejprve po úzké silnici do Jiříkovic a přes ně pak především na dálnici, méně často i jinými směry do kraje. Na základě dosavadních zkušeností má proto obec značné výhrady k možnosti vybudování severojižní dopravní tangenty přes své území či v jeho těsné blízkosti. Otázka výstavby jihovýchodní tangenty je otázkou, kterou mají vyřešit navrhované Zásady územního rozvoje JMK. Tato dopravní stavba má odlehčit v současné době přetížené dálnici D1 a především dopravě v brně. Stavba samotná pro obec Jiříkovice a další okolní obce příliš výhod neskýtá. Jedná se o zájmy a výhody z celostátního, případně krajského pohledy, proto nemá vetší smysl zabývat se touto stavbou v rámci strategického plánu obce Jiříkovice. Zatím v obci chybí adekvátní propojení pro nemotorovou dopravu mezi obcemi. Nejvíce vytížený je směr do Šlapanic. Významné by bylo i propojení na železniční stanici do Ponětovic. Lidé by tak mohli dojet na kole na zastávku vlaku a dojet do Brna velmi rychle. Jižním cípem jiříkovického katastru probíhá železniční trať z Brna do Křenovic, kde se pak větví směrem na Vyškov a Bučovice. Jiříkovice samy na ní zastávku nemají, dostanou se ale pohodlně autobusem na železniční zastávky v sousedních Blažovicích, Ponětovicích a v Šlapanicích.

HROMADNÁ DOPRAVA Hromadnou dopravu přímo základního sídla Jiříkovic zabezpečuje pouze jediná autobusová linka, spojující je s Blažovicemi, Ponětovicemi a Šlapanicemi. Zdálo by se to málo, ale musíme si přitom uvědomit tři související věci. Za prvé ve všech třech zmíněných sídlech se dá přestoupit na množství jiných navazujících spojů, a to už nejen autobusových, ale i vlakových, kterými se dá už velmi rychle a často dostat především do Brna, ale samozřejmě i do dalších, často i vzdálenějších, sídel. Hlavní pozici v přestupu mají Šlapanice, kde už lze přestoupit přímo i na trolejbusy brněnské městké hromadné dopravy. Trolejbusová doprava však z hlediska dojezdnosti do města Brna není ideální, jelikož prochází mnoha zúženími a problematickými místy, např. na křižovatce v příjezdu do MČ Brno-Slatina. Jako výhodnější by se z hlediska dojezdnosti do Brna jevilo standartní napojení na železnici zřejmě ve Šlapanicích. Napojení na železnici je možné v Ponětovicích, avšak ne všechny vlaky v Ponětovicích zastavují. (Z Brna se pak samozřejmě lze navíc dostat pohodlně nejen na mezistátní dálkové linky nejen vlakové a autobusové, ale i letecké).

48 2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice Za druhé i počet a frekvence spojů této přímé linky jsou ve všední den dobré – jde celkem o 24 spojů ve směru z Blažovic do Šlapanic a 20 spojů opačným směrem, přičemž tyto spoje (mimo noci) jezdí minimálně každou hodinu, v ranní špičce je to častější. A konečně za třetí cesta z Jiříkovic do Šlapanic tak zabere 9 minut, do Ponětovic i do Blažovic jen 4 minuty. Z tohoto důvodu lze považovat dopravní obsluhu vesnice Jiříkovice veřejnou hromadnou dopravou ve všední den za dobrou. Mnohem horší je ale situace o víkendech, kdy zásadně klesá frekvence této linky – oba její směry mají jen po šesti spojích. linka autobusu 729710: Blažovice, hostinec – Blažovice, Pod kostelem - Jiříkovice – Ponětovice, železniční stanice – Ponětovice – Šlapanice, Kalvodova – Šlapanice, Riegrova; květen 2015:

Odjezdy z Jiříkovic do Šlapanic Všední den: 4,20, 5,05, 5,35, 6,08, 6,45, 7,15, 7,32, 7,36, 8,20, 9,20, 10,20, 11,20, 12,20, 13,20, 13,50, 14,35, 15,05, 15,35, 16,15, 17,20, 18,20, 19,20, 20,30, 22,00 Víkend: 6,30, 8,25, 10,15, 13,20, 17,20, 22,00

Odjezdy z Jiříkovic do Blažovic Všední den: 4,54, 5,24, 5,56, 6,59, 7,24, 8,53, 9,53, 10,53, 11,53, 13,08, 14,23, 14,53, 15,23, 16,03, 16,53, 17,53, 19,08, 20,08, 21,48, 23,28 Víkend: 6,04, 8,09, 9,54, 12,39, 16,39, 21,39

Zajímavé je, že spojení vesnice Jiříkovice s druhou sídelní jednotkou obce, tj. s Rohlenkou na severní hranici katastru, je odkázáno pouze na individuální dopravu, přestože jsou od sebe vzdáleny 2 kilometry. Přitom autobusová zastávka Jiříkovice-Rohlenka má větší množství linek (5) a nepoměrně větší množství spojů (i o víkendech) než samotná vesnice Jiříkovice, protože Rohlenka leží na dálnici v místě kam vyúsťuje mnoho silnic z okolních vesnic odkud pak směřuje jejich dopravu především na Brno, méně pak směrem na Vyškov či Bučovice. V podstatě tu autobusy směrem na Brno zastavuje skoro každou čtvrthodinu. Rohlenka je tak kromě brněnských zastávek přímo napojena množstvím spojů i na Bedřichovice rozcestí, Holubice, Kovalovice, Pozořice, Rousínov, Sivice, Slavkov, Tvarožnou, Velešovice a Viničné Šumice a malým množstvím spojů dokonce i na vzdálenější Bučovice, Dražovice, Komořany, Letovice a Podbřežice. autobusové linky zastavující v zastávce Jiříkovice-Rohlenka 729702: Viničné Šumice, Kovalovice, Pozořice, Sivice, Tvarožná, Bedřichovice rozcestí. Brno-Slatina, Brno 729601: Slavkov, Velešovice, Holubice, Bedřichovice rozcestí, Brno-Slatina, Brno 49 2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice 729602: Bučovice, Letonice, Dražovice, Podbřežice, Komořany, Rousínov, Velešovice, Kovalovice, Holubice, Bedřichovice rozcestí, Brno-Slatina, Brno 728601: Velešovice, Holubice, Bedřichovice, rozcestí, Brno-Slatina, Brno 728602: Rousínov, Velešovice, Kovalovice, Holubice, Bedřichovice, Brno-Slatina, Brno

Přes území nebo v jeho těsné blízkosti prochází několik cyklotras, určených především turistickému ruchu (viz pojednání o památkách na Bitvu u Slavkova), ale často sloužících i místním potřebám. Fakticky se však jedná jen o značení tras pro cyklodopravu, která ovšem vede buď po nezpevněných polních cestách, nebo přímo po pozemních komunikacích, kde není bezpečně oddělena automobilová doprava od nemotorové. Kromě toho je tu i lokální cyklostezka v lesoparku Loučky. Také pěší doprava je kromě běžných chodníků v intravillánu a spojovacích pěších cest mimo něj doplněna žlutě značenou turistickou trasou a oddychovými chodníky v Loučkách. Propojení s okolními obcemi pro nemotorovou dopravu fakticky chybí. Existují některé polní cesty, například mezi Jiříkovicemi a Blažovicemi, ale tyto cesty jsou nezpevněné a v případě vyššího úhrnu srážek těžko průchozí.

7.5 TECHNICKÉ SÍTĚ A SPOJE Obec má všude zaveden veřejný vodovod, byla plně plynofikována, má dokončenu kanalizaci napojenou na čističku odpadních vod. Pošta pro Jiříkovice se nachází až v sousedních Šlapanicích na Masarykově náměstí 100. PSČ pro Jiříkovice je 664 51.

7.6 TERCIÉRNÍ ČINNOSTI (SLUŽBY) V dubnu roku 2015 byl slavnostně otevřen Sběrný dvůr Jiříkovice. V obci je velmi aktivní sbor dobrovolných hasičů, zařazený do kategorie JPO V. Sbor má 13 členů (3 strojníci, velitel družstva a velitel jednotky) s průměrným věkem 25 let. Je vybaven moderní technikou (např. nový zásahový dopravní automobil (DA12-L1Z na podvozku Iveco Daily 5,2 t) a průměrný čas od vyhlášení poplachu do výjezdu jednotky je 5,2 minuty. Mimo zásahovou činnost se tato jednotka v uplynulých letech zúčastnila technických zásahů, jako bylo odčerpávání vody ze zatopené příjezdové cesty ap. Každoročně jednotka vykonává požární, dopravní a zdravotnický dozor na soutěžích a kulturních akcích v rámci obce a okolí. Subjekty v oblasti služeb a) Aspectis spol. s r.o. V základním sídle obce. IT firma. Služby v oblasti informačních technologií. Kancelářská, výpočetní technika, internet, CCTV, zabezpečovací technika. Správa počítačových sítí. b) Betty Design. V základním sídle obce. Nabídka služeb grafického designu. Tvorba firemních log, vizitek, letáků, potisků, polepů, grafických návrhů svatebních oznámení a webových stránek. 50 2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice c) Blanka Šlancarová. Registrováno v Jiříkovicích, služby ale nabízeny ve Šlapanicích. Pedikůra, manikůra, kadeřnictví. (Zaregistrováno i Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, Zprostředkování obchodu a služeb, Velkoobchod a maloobchod). Obchod V obci jsou dva obchody se základními potřebami. a) BERNADOTTE s.r.o. V základním sídle obce. Samoobsluha - maloobchodní prodej potravin a smíšeného zboží. (Provázanost na už výše uvedenou firmu ASIO, s.r.o.) b) Bedřich Daněk. V základním sídle obce. Prodejna sportovního zboží, textilu, obuvi a kancelářských potřeb. c) Nohelová Jana. Registrováno v Jiříkovicích. Květinářství je ale v Křenovicích. d) OMV a Aral. Benzinové čerpací stanice. ZSJ Rohlenka na dálnici. Součást motorestu – viz dále. Stravování a) Bašta císařů. V základním sídle obce. Restaurace. b) Sport Club. V základním sídle.

Motorest Rohlenka (komplexní stravovací a ubytovací služby) a) Motorest Rohlenka a zároveň základní sídelní jednotka (ZSJ) Rohlenka se nachází na křižovatce dálnice z Brna do Ostravy a silnic z Brna do Vyškova (na místě bývalého zájezdního hostince). Nabízí nepřetržité služby stravování, občerstvení, ubytování, atrakce pro děti. Jedná se o jeden z největších motorestů v České republice. Je přístupný z obou směrů.  Napoleonská restaurace. Pizzerie. Samoobslužná jídelna. Coffee bar. Snack bar. Cukrárna. Salonek. (KFC, SUBWAY, McDonalds).  směnárna.  dětské hřiště  motel Rohlenka Austerlitz (54 lůžek).  dvě velkokapacitní bezpatná hlídaná parkoviště  malý autoservis

Navrhováno Shoping World Rohlenka (SWR). Developerem projektu je společnost Obchodní domy iRO, a.s. Lokalizace by měla být u současného motorestu na dálniční přípojce. Developerský projekt je navrhován jako nadregionální nákupně-společensky-zábavné centrum. Svou velikostí, množstvím obchodů, zábavy a stravovacími možnostmi daleko převyšuje regionální centra postavené na jižním průmyslovém okraji Brna. Spojení s centrem Brna by měla zajišťovat kyvadlová doprava ve dvacetiminutových intervalech. V nákupních centrech I. fáze s cca 220 obchody a II. fáze s cca 50 obchody se připravuje rozsáhlá nabídka zboží denní potřeby (potraviny, parfumerie, oděvy, obuv atd.), zboží dlouhodobé spotřeby (nábytek, zábavná elektronika, přístroje pro domácnost a kuchyň, obchody specializované na domácí dílnu apod.) a služeb (restaurace, banky, cestovní kanceláře atd.)

51 2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice Počátkem roku 2005 byl schválen územní plán obce pro výstavbu SWR I. a II. ETAPY. Další rozvoj území je zajištěn ve spolupráci s dotčenými obcemi. Stavební povolení vydáno. Vlastní realizace je zatím problematická a značně nejistá.

CESTOVNÍHO RUCH Zemědělská kulturní step zvlněné pahorkatiny zabírající většinu jihu a východu SO je sice docela malebná, ale zalíbení v ní nacházejí především místní rodáci, zatímco většině ostatních rekreantů by se asi zdála poněkud fádní. To je ovšem vcelku přijatelná daň (ne-li výhoda) za většinou vynikající bonitu zdejší půdy. Pro místní obyvatelstvo samotné skýtá území jejich obce dobré podmínky každodenní rekreace – především lesopark Loučky, rybník Grunty, pěšiny a cyklotrasy, základní sportovní zařízení, zahrady. V okolí obce má nadregionální a dokonce nadrepublikový význam svým způsobem jen Mohyla míru na Prateckém kopci, Žuráň a krajina mezi nimi jako památné místo bitvy u Slavkova, kam se jednou do roka sjíždějí fanoušci ze zahraničí, aby si v historických uniformách rekonstruovali "romantiku" jedné z největších evropských lidských bitev 19. století. Během roku to ovšem žádný velký (a z ekonomického hlediska významnější) magnet cestovního ruchu není. Nejvýznamnějšími památkami přímo na území SO (viz kapitola Dějiny a památky) jsou také připomínky Bitvy u Slavkova – ve srovnání s okolními obcemi však nemají velký význam. Obec může zatím v průběhu roku sloužit spíše jako příjemné východisko k napoleonským památkám v okolí, ale i to by se týkalo nanejvýš několika více zasvěcených jedinců, které by obec upoutala spíše svou celkovou upraveností a poklidnou atmosférou. Jiříkovice totiž leží téměř uprostřed rozsáhlého slavkovského bojiště (i když v nich samotných žádné boje neprobíhaly), takže přes ně kromě silnic vede i Naučná stezka Bitvy u Slavkova, jejíž význačné body spojuje žlutá turistická značka a napojení na další "napoleonské" turistické trasy a cyklotrasy v okolí. SOOJ tedy vlastním cestovním ruchem příliš nevyniká, na druhé straně z něj alespoň částečně mohou profitovat aspoň ta pohostinská zařízení, obsluhující turisty projíždějící za cíli ležícími mimo SO. Stavět rozvoj základního sídla obce na cestovním ruchu směřujícím k nějakým jeho přírodním či kulturním památkám zde zřejmě nemá smysl. Značně jiná situace je ale u ZSJ Rohlenka, kde nájezd z běžné komunikační sítě na dálnici vedl ke vzniku velkého motorestu. To je určitý atraktor pro zastavení projíždějících či ubytování zájemců o celý širší region, není to však zájmem o nějakou místní nabídku. To by se mohlo změnit vybudováním velkého obslužného centra nadregionálního významu. Důvod pro rozvoj služeb v této oblasti je však výhodná dopravní poloha, nikoliv přírodní či kulturní výjimečnost regionu. Přesto se dá zastávka lidí v motorestu využít pro jejich nalákání do blízkého regionu slavkovského bojiště. Jak již ale bylo řečeno, Jiříkovice samotné nejsou schopny návštěvníky zřejmě přilákat. Přínosem developerského projektu pro obec Jiříkovice by kromě finančních plateb z provozu centra byla především zvýšena možnost zaměstnanosti. Nepřímými negativy by bylo ještě větší zahlcení obce průjezdní dopravou ze Šlapanic, Blažovic a od jihu. Pro určitý rozvoj cestovního ruchu má význam rozvoj sítě cyklostezek, které by měli sloužit především mobilitě obyvatel, ale mohou přivést do Jiříkovic i výletníky z Brna, či okolních obcí, kteří se mohou v místních podnicích zastavit a občerstvit.

52 2015



53 2015



8. SOCIÁLNÍ GEOGRAFIE

8.1 SOCIÁLNÍ PÉČE A SLUŽBY V SOOJ nejsou k 31. 12. 2013 žádná sociální zařízení. Obec nedisponuje ani kapacitami pro sociální bydlení, v případě, že se její obyvatelé dostanou do nouzové situace. Na území obce působí registrová pečovatelská služba Sanus Brno o.s. Potřební senioři jsou umístěni v zařízeních v okolí (DPS Podolí, Domov pro seniory Sokolnice, případně v brněnských zařízeních)

8.2 ŠKOLSTVÍ, Tab. č. 41: Obyvatelstvo SOOJ podle nejvyššího ukončeného vzdělání dle sčítání 2011

Obyvatelstvo ve věku 15 a více let bez vzdělání základní včetně neukončeného střední vč. Vyučení (bez maturity) z toho úplné střední (s maturitou) dle stupně nástavbové studium vzdělání vyšší odborné vzdělání vysokoškolské nezjištěno

Celkem v % muži v% ženy v% 745 100,00% 364 48,86% 381 51,14% 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% 143 19,19% 47 32,87% 96 67,13% 309 41,48% 172 55,66% 137 44,34% 189 25,37% 89 47,09% 100 52,91% 17 2,28% 7 41,18% 10 58,82% 11 1,48% 2 18,18% 9 81,82% 62 8,32% 40 64,52% 22 35,48% 14 1,88%

bez vzdělání základní včetně neukončeného střední vč. Vyučení (bez maturity) úplné střední (s maturitou) nástavbové studium vyšší odborné vzdělání vysokoškolské nezjištěno

Obr. č. 11. Obyvatelstvo SOOJ podle nejvyššího ukončeného vzdělání dle sčítání 2011 54 2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice Jiříkovice původně neměly vlastní školu, a tak z nich děti až do r. 1799 chodily do Šlapanic, poté do Blažovic. Teprve roku 1851 si založily vlastní školu. Roku 1854 ji navštěvovalo 108 dětí. Roku 1888 byla rozšířena na dvoutřídní, když jí postavili novou budovu, ale dětí do ní v r. 1862 chodilo jen 82, v letech 1867 a 1872 dokonce jen 55. Pak jejich počet stoupal: roku 1880 to bylo 76 dětí, roku 1886 to bylo 102 dětí a roku 1892 už 115 dětí. Na učitelský plat vybíral starosta původně 200 zlatých a k tomu naturálie v obilí. Nejdéle tu působil učitel František Čecháček (od 1853 do 1873, který založil pamětní školní knihu. Z finančního daru šlapanického faráře P. V. Vzácného byla r. 1861 sanována žákovská knihovna, na niž pak přispívala i obec.

Ze školských institucí je v SOOJ je jen mateřská škola a nižší stupeň základní školy (1.-5. ročník). Mateřská škola byla rozšířena nově o vrchní podlaží nyní v roce 2015. V současné době tedy pokrývá zhruba poptávku místních obyvatel na umístění dětí předškolního věku.

8.3 ZDRAVOTNICTVÍ V obci nejsou žádná zdravotnická či ozdravná zařízení. Je nutná dojížďka do Šlapanic, případně do města Brna.

8.4 SPORT Ze sportovních zařízení jsou v SOOJ statisticky vykazována 2 hřiště (s provozovatelem nebo správcem), 1 tělocvična (školní) a 1 "ostatní" zařízení pro tělovýchovu (s provozovatelem nebo správcem). V obci působí dvě tělovýchovné organizace. Tělovýchovná jednota Sokol vyniká především díky oddílu ledního hokeje a turnaji v nohejbalu, má také sportovní oddíl pro děti. Tělovýchovná jednota Orel zas umožňuje cvičení občanům všech věkových kategorií v oddílech gymnastiky a aerobiku. V tomto smyslu pořádá i akce za účasti pozvaných cvičitelů (např. v roce 2015 akci Aerobic Master Class). Tělocvičnu v Katolickém domě využívají i nově vzniklé oddíly florbalu a pro individuální cvičení lze využít také vybavenou posilovnu. Dalším novým sportovním zařízením je nedávno dokončený tenisový kurt, na kterém se odehrávají i tenisové turnaje o pohár starosty obce. V obci se také uskutečnil první ročník jezdeckého dne se soutěží koňských spřežení. Nárazově se pořádají i další soutěže – turnaj v pétanque, cyklistický závod dětí, V obci sice není vykazováno žádné koupaliště či plavecký bazén, na druhé straně však v létě slouží k plavání rybník Grunty. Rybník Grunty je však v pronájmu soukromé osoby a je určen k celoročnímu rybaření. Pro koupání ho mohou využívat obyvatelé obce Jiříkovice, avšak vzhledem k funkci rybníka a jeho oplocení není koupání příliš využíváno. V malé míře může posloužit i betonový rybníček v lesoparku Loučky.

6.5 KULTURA Co se týče české resp. moravské složky obyvatelstva, pak etnograficky patří SOOJ spolu s celým SO ORP Šlapanice do oblasti průniku mezi Podhoráckem (jako přechodu z horácké Českomoravské vrchoviny), Hanou a hanáckým Slováckem (a to především mezi dvěma posledně uvedenými). Kvůli některým původním jazykovým, hudebním, tanečním i stavebním prvkům se této oblasti někdy také nesprávně říkalo brněnské Hanácko, ale industrializací Brna (včetně dlouhodobého vlivu německého) se brzy prosadilo i do svého širšího okolí natolik, že se tu dnes zformoval etnograficky neurčitý region, uměle od 20. století označovaný jako Brněnsko či širší Brněn55 2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice sko. Tento region nemá navíc kromě Brna přirozené spádové centrum. Zrušením okresu Brno venkov, vznikl Správní obvod ORP Šlapanice, který však svůj úřad má stejně v Brně. Brno však nehraje pro své zázemí žádnou koordinační roli a tak region poněkud postrádá společný postup v mnoha otázkách. Pro region bylo typické, že se v tomto převážně neurčitém prostředí až donedávna udrželo i několik národopisně svérázných (včetně čistě místních nářečí, krojů, zvyků ap.) oblastí a lokalit, mezi něž patřily např. i Šlapanice – což se projevuje i v Jiříkovicích jako jejich těsném zázemí. Modifikujícím prvkem tu ovšem byl především menší počet obyvatel, méně pak i jejich staletá správní roztříštěnost do tří různých panství. Vlastivěda moravská v Jiříkovicích přitom zdůrazňuje jednak tzv. "žudry" (vystupující štítovou část domu nad a před dveřmi – poslední však byl zbourán už r. 1885), jednak součásti mužského kroje – červenou vestu (kordula) a modré "gatě". Tyto se oblékaly při slavnostnějších příležitostech (mše za mládence a panny nebo i na hody, ostatky ap.). Kromě toho někteří nosili ještě i všední "korduly". V zimě se nosily "ušatice" – zdejší beranice s třapcem. Tyto krojové náležitosti však mizely už před první světovou válkou, kdy se zvláště u mužů prosazovalo běžné městské oblečení (levný černý oblek s kloboukem). Nejstarší ženy ale běžně nosily všední kroj ještě v sedmdesátých letech minulého století, ostatní ho oblékaly už jen při lidových slavnostech, a to ještě jen pro folklórní vystoupení - většina obyvatel na ně už tehdy chodila v běžném moderním oblečení. Tyto moderně pojaté tradice (hody ap.) jsou uvědoměle udržovány dodnes, běžný život je však už stále více unifikován s běžným velkoměstským životem, přicházejícím prostřednictvím masových komunikačních prostředků i s usazováním mladších přistěhovavších z Brna. Moravské povědomí je statisticky menšinové a má zde ve skutečnosti spíše charakter regionální než jazykový či etnický. Přirozeně pociťovaná přináležitost k Brnu jako velkému sídlu zde ale ani zdaleka neoslabuje ostražitost vůči možnému střetu s jeho zájmy jako administrativního institucionalizovaného celku (např. otázka dopravních tangent). Z kulturních zařízení je tu statisticky vykazována jen veřejná knihovna (v rámci školy) a 1 "ostatní" kulturní zařízení. Knihovna zde byla založena už r. 1884. Dnes sídlí v budově obecního úřadu v Jiříkovicích a je otevřena po dva dny v týdnu po dvou hodinách. (Statisticky zde není vykazováno žádné kino, divadlo, muzeum, galerie, středisko pro volný čas dětí a mládeže, žádná sakrální stavba, není tu smuteční síň ani hřbitov či krematorium.). Na návsi stojí pouze zvonice. Obec má pamětní knihu z r. 1835 (se zpětnými zápisy až k r. 1825). I když ale v obci není nějaká samostatná divadelní budova ani profesionální soubor, začal opět působit divadelně-kulturní spolek, který provozuje i ochotnické divadlo "Stodola" v prostorách jiříkovské Orlovny. V návaznosti na tuto činnost se v Jiříkovicích začaly pořádat festivaly Žně na Stodole, kde vystupují divadelní soubory i odjinud. Začal se tvořit i dětský divadelní soubor, který už účinkoval při slavnosti 750. výroční první zmínky o obci. Kromě toho se v Orlovně aj. vhodných prostorách konají i různá vystoupení účinkujících pozvaných zvnějšku, především hudebních, diskozábavy ap. Ze starých zvyků se v obci udržuje především pořádání tradičních martinských hodů spojených s krojovanými průvody a zábavou. Jinak se zde ale pořádá každoročně několik plesů (myslivecký, hasičský, farní ap.). V obci funguje Klub důchodců, jenž pořádá pravidelná setkávání starších občanů, doprovázená kulturním programem nebo zájezdy. Časté jsou i různé akce chovatelů a různé výstavy ve škole. Nejvýznamnější událostí je ale účast na každoročních akcích u příležitosti výročí Bitvy u Slavkova, kdy obec mj. organizuje v předvečer bitvy tzv. Jiříkovské ohně na nedaleké Žuráni. (K této novodobé tradici viz výklad v části dějiny a památky). 56 2015



Co se týče místních komunikačních prostředků, je to především jiříkovský zpravodaj, vydávaný obecním úřadem. K dispozici je i audiovizuální infokanál obce Jiříkovice. Záběry a záznamy z kulturních aj. akcí v obci jsou umísťovány i na Youtube ap. Farnosti Šlapanice (kam spadají i Jiříkovice), Podolí a Prace vydávají čtyřikrát ročně společný farní časopis Okénko. Do kulturní sféry je řazeno i případné náboženské vyžití obyvatelstva. Jak už bylo ukázáno v kapitole Demografie, naprostá většina věřících v obci patří k římskokatolické církvi. Z hlediska její církevní správy přitom obyvatelé Jiříkovic zřejmě od nepaměti patřili k šlapanické římskokatolické farnosti (zahrnující dnes ještě kromě toho nejen Šlapanice, ale i Ponětovice, Bedřichovice a Kobylnice). Jejímu faráři už podle zápisu z r. 1306 odevzdávali příslušný desátek. Do šlapanického farního kostela Nanebevzetí Panny Marie také většinou chodí Jiříkovští – v Jiříkovicích samotných kostel není a žádné pravidelné bohoslužby se tam nekonají. (Celá tato farnost spadá pod děkanát Modřice v rámci diecéze brněnské v církevní provincii Morava).

57 2015



9. SPRÁVA OBCE

9.1 IDENTIFIKÁTORY OBCE

9.1.1 STATISTICKÉ IDENTIFIKÁTORY Jiříkovice jsou NUTS 5, neboli obec, identifikovaná kódem CZ0643 583189. Správní obvod obce Jiříkovice zahrnuje jediné katastrální území Jiříkovice, stejně tak jen jednu územně technickou jednotku. Základní územní jednotka je jen jedna: Jiříkovice, č. ZUJ (kód obce) 583189…. Na území obce Jiříkovice jsou dvě základní sídelní jednotky (ZSJ): Jiříkovice a Jiříkovice-Rohlenka Obec Jiříkovice není oficiálně dále členěna na nějaké části. PSČ: 664 51 9.1.2 JMÉNO OBCE Obec podle pověsti nese své jméno podle svého zakladatele Jiříka (jednoho ze tří bratrů, z nichž Blažej založil sousední Blažovice a Bedřich sousední Bedřichovice). Jediným dalším územím v ČR nesoucím toto jméno je část Nového Města na Moravě. Také tyto Jiříkovice na Českomoravské vrchovině jsou značně staré (první zmínka o nich je z roku 1269, tj. jen o 5 let později než o brněnských Jiříkovicích), měly původně obdobný počet obyvatel, také ony byly kdysi samostatnou obcí a také ony byly v osmdesátých letech minulého století připojeny k sousednímu většímu městu. Na rozdíl od brněnských Jiříkovic se však už v devadesátých letech neosamostatnily, protože po dlouhodobém úbytku obyvatelstva jsou už mnohem menší. Viz: Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Podle správního rozdělení k 1. 1. 2013. a výsledků sčítání lidu, domů a bytů k 26. březnu 2011. s. 730. Praha: Český statistický úřad, 2013. 856 s. ISBN 978-80-250-2394-5.

9.1.3 ZNAK OBCE

Současný znak obce kombinuje prvky znaků, které se zachovaly na pečetích tří dlouho samostatných feudálních obcí před jejich sloučením. Z části spadající pod šlapanickou doménu byl převzat drak a rameno rytíře s kopím, z blažovické části byl převzat kříž a z části spadající pod sokolnické panství reprezentuje radlici zemědělců zelená barva.

9.1.4 VLAJKA OBCE

58 2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice Vlajka obce vychází z výše popsaného znaku – šikmý pruh má evokovat představu rytířova ramene (vertikální žlutá linie pak jeho kopí), opět je tu kříž a radlice je opět symbolizována zelenou barvou.

9.2 PRÁVNÍ DŮVOD, HISTORIE A ZPŮSOB ZALOŽENÍ OBCE JIŘÍKOVICE

Obec je pod svým jménem poprvé zmiňována roku 1264. Od roku 1366 do roku 1848 byla rozdělena na tři malé obce. Od roku 1848 do roku 1985 byly Jiříkovice samostatnou obcí. Od 1. 1. 1986 do 23, 11. 1990 byly částí obce Šlapanice. Od 24. 11. 1990 jsou Jiříkovice opět samostatnou obcí v okrese Brno-venkov. (Viz kapitola Dějiny.) Podle Ústavy České republiky, ústavní zákon č. 1/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů vznikla dnešní obec Jiříkovice jako samostatná právnická osoba dnem účinnosti zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, tedy dnem voleb do obecních zastupitelstev v roce 1990 (24.11.1990).

9.3 ÚZEMNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA OBCE JIŘÍKOVICE

Obec své záležitosti spravuje samostatně a při výkonu této samostatné působnosti se řídí zákony a jinými právními předpisy vydanými na základě zákona. Obec však vykonává v zákonem stanoveném rozsahu také státní správu (tzv. přenesenou působnost) a při výkonu této působnosti se navíc řídí usneseními vlády, směrnicemi ústředních orgánů státní správy, návrhy opatření, popřípadě rozhodnutím krajského úřadu, učiněným podle zvláštního zákona v rámci kontroly výkonu přenesené působnosti. 9.3.1 VÝKON OBECNÍ SAMOSPRÁVY Obec Jiříkovice v rámci své samostatné působnosti spravuje sama záležitosti, které jsou v jejím zájmu a v zájmu jejích občanů, pokud je nespravuje kraj. Obecní samospráva tak rozhoduje mj. např. o opravě chodníků, otevření mateřské školky, má možnost poskytnout nízký pronájem obecních prostor a tím umožní např. zavedení soukromé lékařské ordinace v obci, zajišťuje osvětlení, dopravu do dalších obcí, zřizuje hřiště, autobusové zastávky, podporuje kulturní život v obci tím, že spolupracuje se spolky, pořádá výstavy, plesy. a) Zastupitelstvo obce je hlavním samosprávným orgánem. Rozhoduje usnesením a může přijímat obecně závazné vyhlášky. Schvaluje např. územní plán obce a její rozpočet, zřizuje a ruší obecní policii, rozhoduje o vyhlášení místního referenda či volí nebo odvolává starostu. Zasedání zastupitelstva jsou veřejná. Složení zastupitelstva obce Jiříkovice pro volební období 2014 - 2018 Starosta:

Ing. Rudolf Staněk

Místostarosta:

Mgr. Luděk Blahák 59

2015



Rada obce: Ing. Rudolf Staněk Mgr. Luděk Blahák Lukáš Dvořáček DiS. Slavomír Ondráš Ing. Leoš Řičánek Členové zastupitelstva obce: Mgr. Luděk Blahák Bc. Marcel Daněk Lukáš Dvořáček DiS. Pavel Hanák Ing. František Krček Mgr. Zdeněk Liška Ing. Jan Macháček Mgr. Eva Motyková Hana Ondráčková Slavomír Ondráš Ing. Karel Plotěný Michal Podsedník Ing. Leoš Řičánek Ing. Rudolf Staněk Ing. Michal Štěpánek b) Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti obce. Tato rada vykonává rozhodnutí obecního zastupitelstva, jemuž se také při výkonu samostatné působnosti odpovídá. Obecní rada je složena ze starosty, jeho zástupce či zástupců dalších radních, kteří jsou voleni obecním zastupitelstvem z řad jeho členů. Počet členů obecní rady musí být vždy lichý, při čemž nejméně má 5 a nejvýše 11 členů. V obcích, kde obecní zastupitelstvo má méně než 15 členů se obecní rada nevolí a úkoly, které by jinak plnila, zabezpečuje starosta. Obecní rada se schází podle potřeby a usnáší se většinou hlasů svých členů. Zasedání obecní rady jsou neveřejná. c) Starosta stojí v čele obecního úřadu a reprezentuje obec navenek. Je volen obecním zastupitelstvem. d) Zástupce starosty je volen obecním zastupitelstvem. e) Obecní úřad plní úkoly, které mu uloží obecní rada nebo zastupitelstvo a pomáhá jednotlivým komisím a výborům obecního zastupitelstva v jejich činnosti. Adresa obecního úřadu: Za školou 230, Jiříkovice, 66451 Šlapanice u Brna Oficiální web: http://www.jirikovice.cz E-mail: [email protected]

9.3.2 VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V RÁMCI PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI. a) Obecní úřad vykonává i státní správu v rozsahu vyplývajícím ze zákonů vykonává. Je tvořen starostou, místostarostou a zaměstnanci OÚ. b) Oficiálním přestaveným obecního úřadu je v tomto smyslu opět starosta obce. 60 2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice c) Jedinou pravomocí obecní rady v oblasti přenesené působnosti obce je vydávání obecně závazných vyhlášek – při tom už ovšem není odpovědna obecnímu zastupitelstvu, ale krajskému úřadu. d) Obec může zaměstnávat tajemníka obecního úřadu, jehož jmenování i odvolání však podléhá souhlasu ředitele krajského úřadu. Tajemník podle zákona fakticky řídí obecní úřad a je přímo podřízený starostovi, který stojí v čele úřadu. Jířikovice (LAU2: CZ0643 583189) jsou obcí tzv. I. stupně, působnost jejího obecního úřadu se tudíž vztahuje pouze na jeho správní obvod (na rozdíl od obcí II. a III. stupně).

9.3.3. NADŘAZENÉ ÚZEMNÍ JEDNOTKY a) Pověřená obec Šlapanice b) SO ORP Šlapanice (NUTS5) MěÚ Šlapanice vykonává vůči obcím SO ORP Šlapanice většinu výkonu pověřené státní správy v odděleném pracovišti v Brně (těsně u hlavního autobusového nádraží). Faktické středisko výkonu pověřené státní správy tak fyzicky neleží ve Šlapanicích, ale v centrální části Brna (jde tedy o SO ORP, jehož skutečné středisko leží mimo jeho vlastní území). c) Okres Brno-venkov (LAU1: CZ0643, dříve NUTS4: CZ0643) d) Jihomoravský kraj (NUTS3: CZ064) e) Region soudržnosti Jihovýchod (NUTS2: CZ06) f) Česká republika (NUTS1: CZ0)

9.4 STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOST OBYVATEL Podíl hlášených cizinců v posledním desetiletí jen výjimečně přesáhl 3 %. Cizinci byli přitom v naprosté většině dospělými osobami a zpočátku šlo především o ženy (manželky českých občanů), podíl mužů se postupně vyrovnával. mezi cizinci přitom nevýrazně převládal trvalý pobyt nad přechodným. Zároveň až na nepatrné výjimky šlo o občany států mimo Evropské unie – musíme si ale ovšem uvědomit, že na rozdíl od nich si občané EU nemuseli s přihlašováním k pobytu dělat větší starosti. Tab. č. 44 : Vývoj státní příslušnosti obyvatel SOOJ Občané ČR Podíl Podíl Podíl Obyvaobčanů mužů žen cel Rok telé Celkem ČR na muži na ženy na ke celkem obyvaobčanech občanech m telstvu ČR ČR 2005 880 865 98,30% 431 49,83% 434 50,17% 15 2006 879 860 97,84% 432 50,23% 428 49,77% 19 2007 892 877 98,32% 441 50,29% 436 49,71% 15 2008 889 872 98,09% 435 49,89% 437 50,11% 17

Podíl cizinců na obyvatelstvu 1,70% 2,16% 1,68% 1,91%

Cizinci Podíl mužů m na uži cizincích 4 26,67% 5 26,32% 4 26,67% 7 41,18%

že ny

11 14 11 10

Podíl žen na cizincích 73,33% 73,68% 73,33% 58,82% 61

2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice 2009 2010 2011 2012 2013 2014

889 902 910 915 923 932

868 878 881 889 895 907

97,64% 97,34% 96,81% 97,16% 96,97% 97,32%

430 436 443 441 442 448

49,54% 49,66% 50,28% 49,61% 49,39% 49,39%

438 442 438 448 453 459

50,46% 50,34% 49,72% 50,39% 50,61% 50,61%

21 24 29 26 28 25

2,36% 2,66% 3,19% 2,84% 3,03% 2,68%

11 13 14 10 13 11

52,38% 54,17% 48,28% 38,46% 46,43% 44,00%

10 11 15 16 15 14

47,62% 45,83% 51,72% 61,54% 53,57% 56,00%

9.5 BEZPEČNOST Obec Jiříkovice nemá vlastní bezpečnostní orgány. Na základě veřejnoprávní smlouvy mezi příslušnými obcemi však vykonává Městská policie Šlapanice svoji pravomoc i v Jiříkovicích a dalších 5 obcích (Podolí, MokráHorákov, Hostěnice, Blažovice a Ponětovice), které vlastní obecní policií nedisponují a požádaly město Šlapanice o spolupráci. Kromě toho zde zajišťuje ochranu veřejného pořádku i Obvodní oddělení PČR Šlapanice (pod něž spadá 21 obcí v SO ORP Šlapanice: Babice nad Svitavou, Bílovice nad Svitavou, Blažovice, Březina, Mokrá-Horákov, Hostěnice, Jiříkovice, Kanice, Kobylnice, Kovalovice, Ochoz u Brna, Podolí, Ponětovice, Pozořice, Prace, Řícmanice, Sivice, Šlapanice, Tvarožná, Velatice, Viničné Šumice. Tabulka č. 45: Výdaje SOOJ na bezpečnostní položky (Kč) výdaje

Rok

Položka v rozpočtu 531 - Bezpečnost a veřejný pořádek 551 - Požární ochrana 521 - Ochrana obyvatelstva 527 - Krizové řízení 529 - Civilní připravenost na krizové stavy Celkem za rok

2010

2011

2012

103.000

2.104.893

119.855

103.000

2.104.893

119.855

2013 450 191.797 860.371 18.102 1.070.720

62 2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice 9.6 VOLBY Tab. č. 46 : Volební účast v obci Jiříkovice v % odevzdaných hlasů

1994 79,80 %

komunální volby volby do poslanecké sněmovny 1. kolo prezidentské volby 2. kolo referendum o vstupu ČR do EU

1996

1998 77,38 % 81,09 %

85,74 %

Rok 2003

2002 71,41 % 69,71 %

2006 64,35 % 71,05 %

2010 66,01 % 69,38 %

2013

2014 68,60 %

66,57 % 70,06 % 68,02 %

67,94 %

Tab. č. 47: Výsledky komunálních voleb v obci Jiříkovice rok 1994

1998

Volební účast v %

79,80

Kandidátní listina

% odevzdaných hlasů

man dátů

% odevzdaných hlasů

59,08

9

56,78

9

40,92

6

43,22

6

Občanská demokratická strana Křesť.demokr.unieČs.str.lid. Sdružení nezávislých kandidátů Sdr.nezáv.kand.Jiříkovice2010 Jiříkovice 2014 Celkem výsledek

77,38

2002

100

15

71,41 % mandá odevzdaný tů ch hlasů

100

15

2006 64,35 % mandá odevzdaný tů ch hlasů

2010

mand átů

42,53

6

45,68

7

57,47

9

54,32

8

100

15

100

15

66,01 % odevzdanýc h hlasů

2014

mandát ů

68,60 % odevzdanýc h hlasů

mandát ů

49,38

7

19,20

3

50,62

8

80,80

12

100

15

100

15 63

2015



Kandidát Schwarzenberg Karel Fischer Jan Ing. CSc. Zeman Miloš Ing. Roithová Zuzana MUDr. MBA Dienstbier Jiří Fischerová Taťana Franz Vladimír Prof. JUDr. Bobošíková Jana Ing. Sobotka Přemysl MUDr. Celkem % odevzdaných hlasů

Volební účast: Politická příslušnost TOP 09 bez polit. příslušnosti SPOZ KDU-ČSL ČSSD KH bez polit. příslušnosti SBB ODS

70,06 % % získaných hlasů 34,06 18,52 17,52 10,15 9,16 4,38 3,78 1,39 0,99 99,95

Tab. č. 48: Výsledky voleb 1. kola prezidentských voleb 2013 Tab. č. 49: Výsledky 2. kolo prezidentských voleb 2013

Kandidát Schwarzenberg Karel Zeman Miloš Ing. Celkem % odevzdaných hlasů

Volební účast: Politická příslušnost TOP 09 SPOZ

68,02 % % získaných hlasů 65,28 34,71 99,99

Tab.č. 50: Výsledky voleb do poslanecké sněmovny mezi lety 1996 a 2013 Volby do poslanecké sněmovny roku v letech 1996 Volební účast 87,54 Kandidátka Křesť.a dem.unie-Čs.str.lid. 38,27 Občanská demokratická strana 22,14 Česká str.sociál.demokratická 15,57 Sdruž.pro rep.-Republ.str.Čsl. 6,00 Komunistická str.Čech a Moravy 5,25 Důchodci za životní jistoty 2,44 Mor.nár.str.-Hn.slezskom.sjed. 1,13 Hn.samosp.M.aSl.-Mor.nár.sjed. 1,13 Unie svobody Sdruž.pro rep.-Republ.str.Čsl. Moravská demokratická strana Sdružení nezávislých Strana zelených Str.venkova-spoj.občan.síly Česká strana národně sociální SNK Evropští demokraté TOP 09 Věci veřejné

1998 2002 2006 2010 2013 81,09 68,71 71,05 69,38 66,57 40,39 42,19 38,75 19,83 28,05 22,33 14,50 26,45 11,57 2,32 18,64 22,63 17,91 14,46 15,40 5,44 1,94

8,35

6,04

4,54

5,69

5,20

2,06

1,05

7,38 1,17 1,17 3,51 1,97 1,75 1,09

1,66 29,13 17,51 8,05 64

2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice OBČANÉ.CZ Suverenita-blok J.Bobošíkové Strana Práv Občanů ZEMANOVCI ANO 2011 Úsvit přímé demokr.T.Okamury Česká pirátská strana Strana svobodných občanů Celkem z odevzdaných hlasů

3,51 3,09 2,06

1,68 15,18 7,38 2,74 1,26 91,93 98,46 95,99 69,01 98,30 98,26

9.7 KONCEPČNÍ DOKUMENTY A PROJEKTY TÝKAJÍCÍ SE OBCE JIŘÍKOVICE

1. Územní plán obce Jiříkovice a připravovaný strategický plán územního rozvoje

2. ÚAP – územně analytické podklady správního území ORP Šlapanice (2008) stojí nad územními plány obcí. Jsou nedávno (r. 2012) aktualizované. Územní plánovací podklad zpracovaný pro ORP může být využit ve dvou rovinách. Data charakterizují aktuální stav využití území obce, základní technické obslužné systémy obce, hodnoty území a územní limity využití území. Druhou rovinou je interpretace RURÚ (rozbor udržitelného rozvoje území) pro obce v kontextu ORP Šlapanice.

3. Nad těmito ÚAP stojí ještě ÚAP kraje a nakonec PÚR (Politika územního rozvoje) ČR. Samotné územní plánování předpokládá existenci Zásad územního rozvoje (ZÚR) Jihomoravského kraje, ty však byly napadeny u soudu a nakonec zrušeny. V současnosti se připravují nové. Zásadní vliv na zrušení ZUR JMK měl koordinovaný postup dotčených obcí ze SO ORP Šlapanice, přes jejichž katastry by měly být vedeny v ZUR zamýšlené tangenty dálnice D1 na jihozápad a jihovýchod od Brna. Každá obec regionu má zpracovaný vlastní územní plán včetně jejich dalších aktualizací. Dalšími podklady jsou: Územní prognóza Jihomoravského kraje, červen 2004, U.A.D. studio, spol. s.r.o., atelier ERA a Územní studie aglomeračních vazeb města Brna a okolí, listopad 2009, Atelier ERA. Se zásadami územního rozvoje kraje je možné se seznámit na webových stránkách jihomoravského krajského úřadu http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=1789&TypeID=1. K dalším významným dokumentům z hlediska územního plánování patří podklady územního plánování na území ORP, se kterými se lze seznámit na webu: http://www.slapanice.cz/obec-s-rozsirenou-pusobnosti/ Omezení vyplývající ze ZÚR JMK (Limity, hodnoty a záměry území – dle ÚAP JMK , ORP Šlapanice a zatím zrušených ZRÚ JMK): V území je zásadním omezením plánovaná výstavba dvou tangent dálnice D1. ZÚR byly zrušeny právě i kvůli protestu a aktivitě obcí z SO ORP Šlapanice. Jihovýchodní tangenta (D12) by měla postihnout katastry obcí Blažovice, Jiříkovice, Ponětovice, Kobylnice, Sokolnice, Rebešovice, Modřice. 65 2015



4. Pro další ekonomický aj. vývoj obce SOOJ má perspektivně vliv i dopravní poloha a) ležící v širším rámci OS10 Rozvojová osa Katowice–Ostrava–Lipník nad Bečvou–Olomouc a blízká osa Brno–Břeclav–Bratislava. b) Území je ovlivněno dálnicemi D47, D1 v úseku Vyškov–Brno a D2 v úseku Brno–Břeclav–hranice ČR/Slovensko. c) V širším pojetí ho rámují i multimodální koridory - Železniční doprava - Koridory vysokorychlostní dopravy: VR 1 Praha–Brno–hranice ČR/Rakousko, resp. SR.

9.8 ČLENSTVÍ OBCE JIŘÍKOVICE V RŮZNÝCH REGIONÁLNÍCH SDRUŽENÍCH Vzhledem k územní roztříštěnosti SO ORP Šlapanice hrají v něm mikroregiony a MAS zatím jen omezenou roli z hlediska společných projektů a prosazování společných záměrů. Obec Jiříkovice je členem několika menších tematicky zaměřených svazků, a od roku 2015 členem multifunkčního DSO Šlapanicko. 1. ČLENSTVÍ SOOJ V MIKROREGIONECH, NEBOLI DOBROVOLNÝCH SVAZCÍCH OBCÍ (DSO) a) Svazek obcí Mohyla Míru: Členské obce: Blažovice, Jiříkovice, Kobylnice, Ponětovice, Prace. Hlavní cíle: Regionální rozvoj, občanská vybavenost, odpady, čistění odpadních vod, čistota obcí a veřejná zeleň, kultura. b) Mohyla míru – Austerlitz o.p.s. Členské obce: Blažovice, Jiříkovice, Podolí, Ponětovice, Pozořice, Prace, Sokolnice, Šlapanice, Telnice, Tvarožná, Újezd u Brna (mimo SO: Slavkov u Brna, Žatčany, Holubice, Hostěrádky-Rešov, Velešovice). Hlavní cíle: Regionální rozvoj obecně, se zdůrazněním cestovního ruchu. c) DSO pro vodovody a kanalizace Šlapanicko Členské obce: Šlapanice, Jiříkovice, Tvarožná, Sivice, Pozořice, Kovalovice, Viničné Šumice, Velatice, MokráHorákov d) DSO Šlapanicko Členské obce: Bílovice nad Svitavou, Blažovice, Hostěnice, Jiříkovice, Kobylnice, Kovalovice, Modřice, Moravany, Nebovidy, Ostopovice, Podolí, Pozořice, Práce, Radostice, Rebešovice, Silůvky, Sokolnice, Šlapanice, Telnice, Tvarožná, Velatice, Viničné Šumice, Želešice Hlavní cíle: multifunkční svazek se zaměřením na společné projekty v oblasti regionálního rozvoje

66 2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice 2. ČLENSTVÍ SOOJ V MAS a) OS MAS Slavkovské bojiště: Mokrá-Horákov, Podolí, Pozořice, Sivice, Tvarožná, Velatice, Viničné Šumice, Blažovice, Jiříkovice, Kobylnice, Kovalovice, Ponětovice a Práce, Sokolnice, Telnice, Újezd u Brna, (Mimo SO dalších 28 obcí východním a jihovýchodním směrem). Otevřené místní partnerství obcí, podnikatelů, spolků a aktivních občanů.

67 2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice 10. DĚJINY A PAMÁTKY SO OBCE JIŘÍKOVICE

10.1 HISTORIE Ve vývoji SOOJ můžeme zatím zdůraznit několik základních etap, horizontů a událostí 1. Předhistorické osídlení území, 2. Vznik feudální vesnice 3. Dlohodobé majetkové a adekvátně tomu i správní rozdělení feudálních Jiříkovic mezi tři panství. 4. Třicetiletá válka, během níž většina vesnice zpustla 5. Napoleonské války – souvislost bitvy u Slavkova 5. Zrušení roboty a poddanství, doprovázené sloučením všech tří feudálních obcí do jedné moderní 6. První světová válka (část obyvatel na frontě) a vznik 1. republiky 7. Druhá světová válka – hospodářské důsledky 8. Kolektivizace zemědělství a s ní spojený další rozvoj a modernizace sídla, v širším rámci mechanizace zemědělství, přeměna na obytný typ sídla v zázemí brněnského průmyslového centra, administrativní zapojení do aglomeračních procesů, vrcholící formálním začleněním do obce Šlapanice. 9. Oddělení od Šlapanic a obnovení administrativní obce (24. 11. 1990), v širším rámci přechod české ekonomiky na tržní typ.

Některým těmto bodům ze starší historie, sovisejícím s turisticky zajímavými památkami, se více věnuje následující text ve stručném historickém přehledu. (Podrobnějšímu popisu a vývoji jednotlivých sfér byly už věnovány předchozí speciální kapitoly.) Na katastru SO obce Jiříkovice je doloženo osídlení už z dob předhistorických, a to zvl. severozápadně od intravillánu Jiříkovic - od roku 1935 zde periodicky probíhají archeologické výkumy pohřebiště únětické doby ze starší doby bronzové. V širším rámci spadá tato lokalita do startegického jižního vyústění Vyškovské brány, odpradávna spojující Severomoravský a Dyjsko-svratecký úval. Pozdější, čistě zemědělské feudální Jiříkovice ale vznikly o něco jižněji v úrodném údolí říčky Rokytnice (místně nazývané Roketnice) podél úseku cesty, vedoucí z Ponětovic na sever k Tvarožné. Bylo to poblíž místa, kde se sem vléval od východu Blažovický potok (Romza) a křížila vedlejší cesta ze Šlapanic do Blažovic. Podle nedoložené pověsti to bylo tak, že žili kdysi tři bratři, z nichž Jiřík založil Jiříkovice, Bedřich založil na severozápad od nich Bedřichovice (dnes součást obce Šlapanice), a Blažej založil zas východněji Blažovice. (Pověst se tak snaží vysvětlit skutečnost, že zrovna tři sousedící sídla mají ve svých názvech obsaženo nějaké jméno osobní.).

68 2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice První písemná zmínka je ovšem až z r. 1264, kdy olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku věnoval část vsi Konrádovi de Huczária za příslib případné vojenské pomoci. (tato zmínka je tedy o padesát let starší než první zmínka o Bedřichovicích, ale zas o vice než sto let mladší, než o Blažovicích - také je o 30 let mladší než první zmínka o Šlapanicích). V roce 2014 tak oslavily Jiříkovice 750. výročí od první písemné zmínky o své obci. Další rannou zmínkou je zápis z roku 1269. Podle tohoto záznamu z r. 1269 daroval Smil z Lichtenburka Jiříkovice klášteru Žďárskému. Rok 1306 zas potvrzuje, že Jiříkovice. patřily k šlapanické farní osadě, jejímuž faráři odváděly příslušný desátek. Tou dobou byly ještě Jiříkovice nejen fakticky, ale i formálně ucelenou územní jednotkou, tj. panským statkem s tvrzí, mlýnem, dvěmi dvory a domy, přibývajícími postupně po obou stranách cesty na sever a na jih. Takto ještě roku 1366 je jako jeden celek prodal Petr Steinfels (nepatřily tedy už klášteru) panu Beneši z Býkovic. Od té doby však začalo majetkové tříštění Jiříkovic tak typické pro vrcholný feudalismus. Pan Beneš nejprve převáděl některé části Jiříkovic i na své bratry a manželku, on i oni pak zas své části různě převáděli či prodávali dál, stejně jako tak potom činili i noví nabyvatelé. V této době tak počíná staleté formální členění Jindřichovic do tří majetkových a tím i (ve shodě s feudálními poměry) správních celků. Už koncem 14. století se tak dostala jedna část Jiříkovic do dlouhodobého držení kláštera sv. Anny v Brně a od té doby podléhala pod klášterní panství sousedních Blažejovic. Komplikovaným majetkovým vývojem se o 250 let později dostala další část Jiříkovic s tvrzí, dvorem a mlýnem trvale pod panství sokolnické (1628). Třetí část Jiříkovic nakonec koupí Pachta z Rájova skončila (1669) pod šlapanickým panstvím. Po třicetileté válce, během níž zpustla i většina Jiříkovic a zanikla i tvrz, se tak tyto dělily na tři samosprávné celky. a) Jiříkovský statek (spadající pod šlapanické panství), z jehož 4 domů zbyl po 30leté válce jen jeden osedlý. Revitalizací zde ale vzniklo 5 usedlostí, tvořících zvláštní obec s purkmistrem a obecní pečetí. (byl na ní sv. Jiří na koni, jak bodá draka a začáteční písmena S. G. - Sigillum Jirikovic). Koncem 18. století už tu bylo 9 domů a roku 1834 dokonce 18 domů a 110 obyvatel. b) Také blažovická část Jiříkovic (patřící klášteru sv. Anny v Brně) během 30leté války zpustla, takže z 12 domů zůstalo jen 4 osedlých. Postupem se však osídlení opět rozrostlo až na 16 domů r. 1750 a koncem století dokonce až na 24 domů. Také tato část tvořila zvláštní obec s vlastním jměním, správou a obecní pečetí. (Na pečeti byla velká písmena S a A s mezilehlým křížkem – tj. Sv. Anna, a pod nimi byli dva ptáci se psem a nápis „Peczet Girzi pod s Anny 1616“. c) Sokolnická část měla před 30letou válkou 13 domů, ale po ní už jen 5 osedlých domů. Postupným oživováním vzrostl počet domů r. 1673 na 9. Také tato část byla zvláštní obcí, s purkmistrem a pečetí. (Na pečeti bylo jméno vesnice „Girsikowitz 1687“ a znak radlice.) Tato třetí část Jiříkovic měla poměrně nejtěžší poddanské povinnosti, navíc zde měla vrchnost i vlastní poplužní dvůr, mlýn a hospodu. Přes formální roztříštěnost Jiříkovice vždy tvořily jedno faktické sídlo, jehož kompaktnost zástavby postupně vzrůstala (i když poblíž něj vždy dál existovalo i několik samot - např. mlýn, myslivna atd. - z nichž většina už byla dnes zapojena do více méně souvislé zástavby). Rozdělením mezi tři různá panství, jejichž představy, prostorové dispozice a záměry se často lišily, se však přeci jen poněkud lišil i rozvoj těchto tří částí jednoho sídla. Původně jednoduchá poledníková linie sídla se postupně zahušťovala, prodlužovala a nakonec i roz69 2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice větvila jak na severním konci (jednak dál po cestě na Tvarožnou, jednak směrem k Rokytnici a podél ní), tak na konci jižním (jednak dál podél cesty k Ponětovicím, jednak podél cesty k Blažovicím).

Jak je vidět z popisu výše uvedených částí Jiříkovic, největším negativním zásahem do vývoje celých Jiříkovic byla (jako i pro většinu sídel ve střední Evropě) 30letá válka, během níž většina Jiříkovic zpustla a při obléhání Brna švédským generálem Torstensonem v letech 1644 – 1645 zanikla i jejich tvrz.

Nejvíce se ale světové dějiny bezprostředně dotkly Jiříkovic za napoleonských válek, konkrétně Bitvou u Slavkova. Jiříkovice leží téměř ve středu památkové zóny Bitvy u Slavkova, ale nejvýznamnější lokality s touto bitvou spojené leží až těsně za hranicemi jiříkovického katastru: Severozápadně se zvedá už na šlapanickém katastru vrchol Žuráň (286 m.n.m.), kde měl Napoleon velitelské stanoviště, jak to dnes připomíná památník s plánkem bojiště r. 1805. Těsně za severní hranicí jiříkovického katastru (už na tvaroženském katastru) se nad motorestem Rohlenka zvedá vrchol Santon (296 m.n.m.) se zbytky okopů francouzského vojska, kaplí z roku 1832 a maketou francouzského děla. V roce 1805 zde byl jeden z polních lazaretů – při výstavbě nových objektů na konci minulého století zde byl nalezen hromadný hrob, který po něm zbyl. Na jihu, ale už o něco dál se za obcí Prace zvedá Pratecký kopec s Mohylou míru. I když tedy přímo na území Jiříkovic slavkovkovské boje neprobíhaly, prochází jimi díky jejich poloze trasa Naučné stezky Bitva tří císařů (Bitva u Slavkova) a lokální cyklostezka. Žlutá turistická značka vede ze Šlapanice přes Žuráň, Santon a Rohlenku do Jiříkovic a odtud kolem rybníka Grunty na jih do obce Prace, kde navazuje na zelenou trasu. Po zelené turistické trase je vedena i cyklotrasa Slavkovského bojiště (Sokolnice – Prace – Šlapanice). Navíc se i na území Jiříkovic přece jen nachází několik památek, které s Bitvou u Slavkova více či méně silně souvisí, protože jejich území sloužilo před bitvou jako výchozí postavení části francouzských vojsk před útokem na Pratecké výšiny, obsazené ruskými a rakouskými oddíly. Především je to u severního okraje vesnice při cestě na Tvarožnou, kde pod památnými stromy stojí železný kříž, pod nímž je uložen pískovcový kvádr z bývalých jiříkovských božích muk – za ním je totiž hromadný hrob padlých z této bitvy. Během bitvy i po ní navíc obec poskytovala první útočiště raněným, z nichž mnozí zde ale také zemřeli. Ostatní byli převáženi na provizorní obvaziště v Ponětovicích jihozápadně od Jiříkovic a odtud do vojenského lazaretu do Šlapanic – cesta tam byla prý tehdy úplně rudá od krve převážených raněných. Těsně vedle tohoto kříže je těmto padlým z válečných let 1805-1809 věnován i novodobý kamenný pomník. Tento pomník zmiňuje i jméno Norberta Brassina (hostinský z městečka Waterloo), který se v minulém století velmi angažoval v připomínání těchto válečných událostí a vatrou na Žuráni v podstatě mj. založil i tradici tzv. Jiříkovských ohňů. Ty jsou připomínkou události, kdy se francouzští vojáci v předvečer bitvy nechali strhnout k živelné oslavě Napoleona, který přišel v noci zkontrolovat jejich postavení – zapalovali přitom pochodně ze všeho co měli po ruce, nakonec i ze slaměných došků strhaných ze střech jiříkovských domů a stodol, z jejich dřevěných součástí, ze stromů vedle nich ap. Jiříkovice tak byly v podstatě zbytečně 70 2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice do jisté míry vypáleny ještě před bitvou, která se jich nakonec ani přímo nedotkla – naštěstí tím však vlastní osídlelní zničeno nebylo a škody byly v dalších letech rychle napraveny. Dočasnou pevností a lazarentem byl při napolenských bojích i tzv. Panský dvůr na návsi uprostřed obce. Také na fasádách dvou domů na jiříkovské návsi najdeme připomínku velké bitvy – na jednom je obraz Mohyly míru, na druhém zas obraz žuráňského pomníku.

Zásadní změnou v životě, hospodaření a dalším rozvoji Jiříkovic přineslo nejprve zrušení nevolnictví r. 1781, ale především zrušení poddanství r. 1848. V rovině administrativní to sebou přineslo i spojení výše uvedených feudálních obcí do jedné moderní obce, svým katastrem přirozeně odpovídající fakticky jednotému sídelnímu celku a jeho geografickým podmínkám. (Dnešní pečeť ale dodnes spojuje některé prvky z pečetí všech tří starých pečetí – draka s rytířem na koni, kříž a radlici.) Roku 1854 si Jiříkovice založily vlastní školu (do té doby chodily děti do školy nejprve do Šlapanic a pak do Blažovic). Jako jednotná samostatná obec existovaly Jiříkovice až do konce roku 1985. (V letech 1869-1910 v rámci okresu Brno, 1921-1930 v okrese Brno-venkov, 1951 – 1961 v okrese Brno-okolí a 1961-1985 v okrese Brno-venkov). Od 1. 1. 1986 do 23, 11. 1990 byly částí obce Šlapanice v rámci okresu Brno-venkov. Od 24. 11. 1990 jsou opět samostatnou obcí v okrese Brno-venkov. Ostatní všeobecně známé historické události (obě války, politické změny atd.) se Jiříkovic dotýkaly spíše zprostředkovaně (účast občanů mimo území obce, ekonomické a administrativní vlivy ap.), takže i když zde zanechaly velmi silné stopy, nejsou vnějškově natolik patrné, aby výrazněji oživovaly turistický ruch tak, jako některé jednorázové starší a pro život obce ve skutečnosti mnohem méně významné události (např. napoleonské ap.). Kromě napolenských památek je tu i několik dalších. Jednak stojí na návsi ve tvaru kamenného kříže i pomník obětem další války – první světové. Ze starších památek pak především na návsi v sousedství Panského dvora stojí historická zvonice se sochou panny Marie a na křižovatce směrem na Šlapanice se nachází opravená hasičská zbrojnice se sochou sv. Floriána. Kromě toho se na katastru nachází několik dalších křížů – jednak na návsi, jednak v polích u cesty do Šlapanic. Některé z výše uvedených historických objektů byly v roce 1996 vyhlášeny kulturními památkami.

10.2 VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI POCHÁZEJÍCÍ Z JIŘÍKOVIC Žádný z historicky významnějších majitelů Jiříkovic či jejich částí odtud přímo nepocházel nebo zde nesídlil, takže je při výkladu jiříkovických osobností můžeme pominout. Z mnoha schopných obyvatel Jiříkovic dosáhli nadmístního významu především následující. 1. Jan Daněk (1805-1862), rolník. Roku 1835 založil obecní pamětní knihu (zapisoval do ní události od r. 1824 počínaje), přičinil se o založení školy a roku 1860 byl zvolen za poslance na sněm. 2. Barbora Markéta Eliášová (1885–1957), cestovatelka a spisovatelka. Vypracovala se jako sirotek z velmi nuzných poměrů (zpočátku mj. i s podporou obce). Jako první Češka cestovala kolem světa, jinak mnohokrát po Japonsku, také po Sovětském svazu, do Jižní Afriky, Polynesii, USA, Asie a Austrálie. Mluvila 71 2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice německy, francouzsky, anglicky a japonsky – vyučovala jazyky, psala a překládala (i beletrii) , psala cestopisy a přednášela o svých cestách a navštívených zemích. Po první světové válce pracovala krátce na československém zastupitelství v Japonsku, před druhou světovou válkou pracovala na ministerstvu zahraničí (překládala ze zahraničního tisku). Během 2. světové války se zapojila do odboje, rozmnožovala např. ilegální letáky. Zemřela v Praze. V Jiříkovicích má od r. 2003 pamětní desku. V r. 2009 byla na její počest vydána i česká poštovní známka. 3. Josef Poulík (1910–1998), archeolog. Nejen doma, ale i za hranicemi byl velmi známým a uznávaným vědcem. Byl odborníkem především na velkomoravské období (proslul výzkumy lokality Valy u Mikulčic, Staré město, Líšeň ap.), ale zkoumal i keltská pohřebiště (Maloměřice). Kromě jiného začal i první (již výše zmíněné) archeologické výzkumy na území Jiříkovic. Byl dlouholetým ředitelem Archeologického ústavu ČSAV a místopředsedou Československé akademie věd. Jako profesor také přednášel na vysoké škole a napsal množství odborných i popularizačních prací z daného oboru. 4. Miroslav Antonín Liškutín (* 1919), válečný letec RAF, nositel Záslužného leteckého kříže DFC a Air Force Cross AFC, jímž ho vyznamenala britská královna Alžběta II. r. 1953. Od mládí se věnoval létání, jemuž se naučil v brněnském Aeroklubu. V r. 1937 byl přijat do pilotního výcviku v rámci "Akce 1000 pilotů armádě". V červenci 1938 nastoupil jako pilotní žák u 2. leteckého pluku v Olomouci. Po obsazení země hitlerovci ale v 19 letech odešel přes Polsko do Francie k cizinecké legii. Po pádu Francie se přesunul do Anglie, kde konečně začal létat na stíhacích letounech Spitfire jako pilot RAF. Jeho vzpomínky jsou obsaženy v knize Bouřlivá oblaka.

72 2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice ANALÝZA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

A. ÚDAJE O RESPONDENTECH V období měsíce května roku 2015 bylo na území obce Jiříkovice provedeno dotazníkové šetření pod názvem „Dotazník pro přípravu Strategického plánu obce Jiříkovice“ pokrývající zásadní otázky týkající se budoucího vývoje obce. Bylo rozšířeno poštou mezi stávající obyvatele obce, kteří byli i díky němu obeznámeni s charakterem Strategického plánu obce Jiříkovice. Dále bylo o šetření informováno obecním rozhlasem. Vyplněné dotazníky občané odevzdávali na OÚ. Cílem tohoto šetření bylo zaznamenat silné i slabé stránky obce z pohledu jejích obyvatel. Dalším důvodem bylo najít vizi, kterou by se měly Jiříkovice ubírat, stejně tak jako způsoby, jakými by se mělo dojít k jejímu plnění. V dotazníkovém šetření byli oslovení občané s trvalým pobytem v obci starší 15 let, což je celkem 733 občanů. Dotazník byl vyplněn 269 respondenty, tudíž jeho návratnost činí 36,7 %. Dotazník byl zodpovězen především věkovou kategorií 31 – 50 let. Většina obyvatel žije v obci od narození, případně se do obce přistěhovali v dospělosti před více jak pěti lety. Z hlediska vzdělanostní struktury je nejčastějším nejvyšším dokončeným stupněm vzdělání střední odborné, případně střední s maturitou. Odpovědi podle věku: 15 – 20 let 19 21 – 30 let 34 31 – 50 let 92 51 – 65 let 67 66 a více let 55

7% 13 % 34 % 25 % 20 %

Odpovědi podle délky pobytu v obci: žiji od narození přistěhoval jsem se v dětství spolu s rodiči přistěhoval jsem se v dospělosti před více, než pěti lety přistěhoval jsem se v dospělosti v posledních pěti letech

153 15 84 13

57 % 6% 31 % 5%

Vzdělanostní struktura respondentů: základní 32 12 % střední odborné 96 36 % střední s maturitou 91 34% vyšší odborné 9 3% vysokoškolské 36 13 % Odpovědi podle místní části bydliště respondenta:

73 2015


Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice Na Návsi Nová Tvaroženská Ponětovská Chaloupky Za Humny Blažovská Spáčilka Ve dvojích Za školou Kovářská Rohlenka Šlapanská

58 41 28 25 21 9 8 8 6 6 5 2 2

B. VEŘEJNÁ SPRÁVA

ano spíše ano nevím spíše ne ne 0

20

40

60

80

100

1. Jste spokojen/a s přístupem zastupitelů k řešení podnětů od občanů?

2. Vyhovuje vám osobně provozní doba úřadu?

74

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice ano spíše ano nevím spíše ne ne -20

30

80

130

180

3. Jste spokojen/a s prací úředníků na obecním úřadě? ano spíše ano nevím spíše ne ne 0

50

100

150

200

4. Jste spokojen/a s informovaností o hospodaření obce? ano spíše ano nevím spíše ne ne 0

20

40

60

80

100

120

140

160

5. Odkud získáváte informace týkající se dění v obci?

75


neformální kontakt se zastupiteli veřejná jednání zastupitelstva vývěsky rozhlas zpravodaj webové stránky obce (internet) 0%

10%

20%

30%

40%

často

občas

nikdy

50%

60%

70%

80%

90%

100%

neuvedeno

Je zdroj informací kvalitní?

76

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice neformální kontakt se zastupiteli veřejná jednání zastupitelstva vývěsky rozhlas zpravodaj webové stránky obce (internet) 0%

10%

ano

20%

spíše ano

30% nevím

40% spíše ne

50% ne

60%

70%

80%

90%

100%

neuvedeno

6. Další připomínky k fungování veřejné správy: V otevřené otázce se vyjádřilo pouze 20 respondentů (7,4 %). Nejvíce připomínek (4) se týká rozhlasu, kterému není rozumět (zejména na návsi). Dále se k rozhlasu objevily dvě rozporuplné poznámky: rozhlas je příliš hlasitý (respondent z ul. Ponětovská) X rozhlas není slyšet (respondent z ul. Ve Dvojích). Další dvě připomínky se týkají Infokanálu. Zprávy na něm jsou dle občanů staré a v některých věcech pomýlené. K nejasnosti informací z OÚ se vyjádřili dva respondenti, kteří použili termíny jako „mlžení zpráv“ a „zkreslené informace.“ Objevily se také žádosti o prodloužení provozní doby úřadu, a sice alespoň na jeden den v týdnu do 18 hod. Dále by měl být OÚ důsledný ke kvalitě odváděné práce dodavatelských firem. Rozporuplné jsou odpovědi týkající se pracovníků OÚ. V dotazníku se objevilo se například: „ve srovnání s ostatními obcemi máme nejpracovitější zaměstnance OÚ – děkuji“ „náš obecní úřad plní své úkoly na výbornou“ „práce úřednice je neprofesionální a málo soukromé, hned se všechno ví“ „prospěl by konkurz na pracovníky po určitém období (5 let)“

Veřejná správa – shrnutí Občané jsou obecně s fungováním veřejné správy obce Jiříkovice velmi spokojeni. Kladně je hodnocena především provozní doba OÚ (89 % spokojeno/spíše spokojeno) a práce úředníků na OÚ (84 % spokojeno/spíše spokojeno). V otevřených odpovědích byly zaznamenány pouze dva návrhy na prodloužení provozní doby OÚ. S informovaností o hospodaření obce jsou spokojeny více jak 3/4 respondentů. Přístup zastupitelů vnímají jako dostatečný 2/3 dotazovaných. Nejčastějším zdrojem informací je pro občany zpravodaj a obecní rozhlas, přičemž nejkvalitněji je hodnocen zpravodaj. Rozhlas je vnímán jako méně kvalitní skrze jeho horší srozumitelnost a slyšitelnost. Kvalitně jsou také vnímány webové stránky obce. 77


nebezpečné odpady

234

elektrospotřebiče

7

245

baterie

5 19

223

hliník

28

15

203

23

bioodpad zahradní

31 43

249

bioodpad kuchyňský

6 14

200

železo, kovy

46 240

23 8

21

sklo

252

8 9

plasty

253

11 5

papír

246 0%

10%

20%

30%

40%

třídím

netřídím

14 9 50%

60%

70%

80%

90%

100%

neuvedeno

C. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 7. Jaký odpad třídíte a kam jej ukládáte?

78

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice nebezpečné odpady elektrospotřebiče baterie hliník bioodpad zahradní bioodpad kuchyňský železo, kovy sklo plasty papír 0%

10%

20%

kontejner

30% sběrný dvůr

40%

50%

kompostuji

60% pálím

70%

80%

90%

100%

jiným způsobem

8. Vyhovuje vám otevírací doba sběrného dvora?

ano spíše ano nevím spíše ne

Pokud ne, proč? V současné době je sběrný dvůr otevřený v sobotu v 10-11:30. K tomu se nesouhlasně vyjadřuje 18 respondentů. Šest občanů uvedlo, že je otevírací doba krátká a 12 odpovědělo, že by uvítali sběrný dvůr otevřený v týdnu (5 respondentů specifikovalo svůj požadavek na všední den navečer). 9. Vaše další náměty a připomínky k odpadům: Nejčastěji zmiňovaným tématem je nedostatek kontejnerů. Sedm respondentů uvedlo, že bývají kontejnery často plné. Tento stav je možné řešit přidáním dalších kontejnerů (navrhuje osmnáct občanů) či častějším svozem, a to alespoň 1x týdně (navrhuje pět občanů). Nejvíce chybí kontejnery na bioodpad (9 připomínek), a to zejména na ulici Chaloupky (4 79

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice připomínky). Dále v obci schází odpadkové koše (8 připomínek), či kontejnery na hliník (2 připomínky). Další připomínky: „nemá mi kdo odnášet tříděný odpad do kontejnerů (je mi 86 let)“ „nesouhlasím s užíváním hnědých kontejnerů na obci, kde by naopak mělo probíhat kompostování a obyvatelé by k němu měli být motivováni“

10. Jste spokojen/a s kvalitou údržby veřejné zeleně v obci?; 11. Jste spokojen/a s kvalitou ovzduší v obci?; 12. Jste spokojen/a se stavem vodních toků?; 13. Jste spokojen/a s hlukovou zátěží v místě bydliště?

hluková zátěž

40

45

stav vodních toků

65

kvalita ovzduší

66

57

45

80

68

99

údržba veřejné zeleně 10%

20% ano

30% spíše ano

25

62

150 0%

58

72 40%

50%

nevím

spíše ne

60%

70%

17

14 10

22 80%

90%

75 100%

ne

14. Jaké konkrétní problémy v oblasti životního prostředí vás trápí? K problémům týkajících se životního prostředí se v obci vyjádřilo 52 % respondentů. Zde jsou připomínky občanů dle četnosti: pálení odpadů, plastů a tuhých paliv

66x

„pálení odpadků by vůbec nemělo být a zahradní odpad jen 1x týdně“; „pálení plastů a vypalování trávy“; „pálení odpadků, topení „vším““ nadměrná doprava

49x

44 respondentů výslovně zmiňuje průjezd kamionů a zemědělských strojů obcí, který s sebou přináší hluk, emise a také otřesy domů.: „vadí mi množství velkých traktorů, které jezdí často sem a tam bez nákladu (ať jezdí po polních cestách)“; 80

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice „Ovzduší je jistě spojeno s průjezdem kamionů“ znečištěný potok

13x

„znečištění potoka – moc bahna a málo vody“; „zrušit dláždění potoka“; „neposečené hráze potoka“ čistota obce

10x

„házení odpadků mimo koše – vše se týká občanů, ne obce“; „nepořádek na zastávce u školy“ chybějící zeleň

10x

„málo remízků a mezí v okolí obce“; „na návsi chybí vyšší stromy“ kvalita pitné vody

9x

„tvrdá voda“ čistota silnic

8x

„rychlost jízdy a následný nepořádek na vozovce a chodnících zejména auta ZD“ hluk z dálnice

7x

zápach z polí a ZD

7x

„odvoz kejdy na pole bez zaorání zemědělci“; „chem. postřiky polností blízko RD“ hluk (stavební, sousedé)

7x

hladina spodní vody

5x

neekologičtí sousedé

5x

„pálení neekologických věcí občany“; „neekologické chování sousedů“ venčení psů

4x

„venčení psů v předzahrádkách, u školy a školky“ otřesy poškozující domy

4x

„vysoká prašnost, hluk a otřesy způsobené kamiony“ doprava VATEX

4x

„průjezd vozů Vatex obcí do firmy ve Šlapanicích“ prašnost

3x

81

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice „občas by měl být hlavní tah obcí vyčištěn i vodou-něco jako blokové čištění – prašnost“ ostatní (méně četné): zavedení postihů za nedodržování „pálící soboty“ a kontroly paliv v topném období „dlouho nastartovaná stojící auta (půl hod není výjimkou)“ „pěstování řepky – zdravotní potíže“ „lavičku u mlýna odstranit – dívá se na sloup, ořezat spodní větve smrků na ul. Spáčilka u garáží-dopravní bezpečnost, likvidace netýkavky v Ramzy“ „špatná viditelnost v zátočině – kde staví p. Štěpánek ml.“ „v obci je celkem čisto, až na některé občany, kteří neudržují prostor před svým domem“

Životní prostředí – shrnutí Průměrně v OJ třídí odpad 87 % obyvatel. Nejvíce občanů třídí sklo (94 %), plasty (94 %) a zahradní bioodpad (93 %). Nejméně je naopak tříděn kuchyňský bioodpad (74 %) a hliník (75 %). Nejoblíbenějším způsobem likvidace odpadů je jejich odkládání do kontejnerů ve sběrných místech, do sběrného dvora, případně kompostování. Objevily se návrhy pro rozšíření otevírací doby sběrného dvora a to ve všední den navečer. Dále by občané uvítali více kontejnerů či jejich častější svoz.

Pozitivně je hodnocena kvalita údržby veřejné zeleně v obci (83 % spokojeno/spíše spokojeno). Jako dostatečnou vidí kvalitu ovzduší 61 % respondentů (spokojeno/spíše spokojeno). Kvalitu ovzduší v obci zhoršuje zejména pálení odpadů (66 připomínek). Stav vodních toků je vnímán pozitivně polovinou občanů (54 % spokojeno/spíše spokojeno). Jako jeden z největších problémů vidí obyvatelé OJ hlukovou zátěž (38 % nespokojeno/spíše nespokojeno). Tento problém je působený dopravou (49 připomínek), zejména kamionů a těžkých strojů, které vytváří hluk, znečišťují ovzduší a otřesy poškozující rodinné domy. Jako další problémy týkající se životního prostředí zmiňují občané např. znečištěný potok, čistotu obce a silnic, chybějící zeleň nebo kvalitu pitné vody.

D. ÚZEMNÍ ROZVOJ A INFRASTRUKTURA

82

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice 15. Znáte územní plán obce?

ano ne neuvedeno

16. Při podpoře výstavby (obytné, průmyslové) by se obec měla soustředit na:

17. Jste spokojen/a s řešením následujících oblastí:

83

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice Provoz na komunikacích (bezpečnost, značení) Parkování v obci Veřejná doprava (autobusy) Chodníky (údržba, stav) Inženýrské sítě (voda, elektřina, plyn, kanalizace) Dětská hřiště, sportovní hřiště Odpočinkové zóny (parky, posezení, lavičky) 0% ano

10%

spíše ano

20% nevím

30% spíše ne

40% ne

50%

60%

70%

80%

90%

100%

neuvedeno

Komentář k otázce č. 17: K otázce 17. se dále vyjádřilo 41 % respondentů. Nejvíce se objevovaly poznámky k veřejné dopravě, parkování a dopravní situaci v obci. Zde jsou připomínky obyvatel dle četnosti: potřeba častějších spojů VHD

33x

Občané Jiříkovic by si přáli přidání dalších spojů, obzvláště o víkendu (17 připomínek) nebo v nočních hodinách (4 připomínky): „prodloužení linky 31 do Jiříkovic“; „chybí spojení na Rohlenku, kde je spousta spojů do Brna“; „v sobotu by měl jet autobus kolem 18. hodiny“; „o víkendech málo spojů, o prázdninách chybí spoje 13.45 a 14.15 ze ŠLAPANIC“; „je věcí kraje aby zlepšil vlakovou dopravu (umožnil dalšímu provozovateli využít tratě pro os. dopravu)“ parkování

31x

„dlouhodobě neřešená bezpečnost + provoz + parkování (u školy, hřiště, ulice bez chodníků)“; „nedostatek parkovacích míst u obchodu s potravinami“; „parkování na Ponětovské – katastrofa“; „Ponětovská ulice je často neprůjezdná pro autobus“; „parkování pracovních vozidel na chodnících, zabírání parkovacích míst“; „při vyjíždění autem od domu znemožňují výhled zaparkovaná auta“

návaznost spojů VHD

27x

„cesta do Brna dříve 25 min, nyní 1 hod i více, nenavazuje autobus na trolejbus“; „aby autobus čekal na trolejbus, který jede z Brna a má navazovat“; „při směnném provozu musím často chodit pěšky na Rohlenku nebo pěšky ze Šlapanic. Na 31 navazují jen některé spoje“ průjezd kamionů obcí

17x

„mám strach o své děti, když kolem nich projíždí kamiony“ přímý spoj do Brna

15x 84

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice nedodržování rychlosti

13x

nepřehledné zatáčky a křižovatky

10x

„křižovatka na Šlapanice – možná stopku“ parkování na chodnících

9x

Problém při parkování automobilů na chodnících nastává zejména v okamžiku, kdy jsou chodci nuceni vkročit do vozovky. nekvalitní pitná voda

5x

„voda zapáchá, má pachuť, tvrdost, slabý tlak!“ průjezd ul. Kovářská

5x

„omezení průjezdu Kovářskou ul. (retardér)“ ostatní (méně četné): „chybí mi bližší zastávka autobusu, k lékaři je daleko“ „chybí zrcadlo ve Spáčilce, na Tvaroženské ulici riziko přecházení, není vidět do zatáčky“ „nedodržují se dopravní značky“ „nepřehlednost zatáčky od Šlapanic k ul.Blažovská, plynová stanice by měla být za obcí, ne uprostřed!, kontakt na někoho, kdo by byl ochoten něco řešit“ „nerovnost chodníků-nevhodné pro občany s handicepem“ Využíváte IDS JMK? ano

173

64 %

ne

83

31 %

Jste spokojeni s časovou polohou spojů? ano

106

39 %

ne

95

35 %

85

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice Vyhovuje vám návaznost na linky S6 a 31, případně další? ano

90

33 %

ne

98

36%

Územní rozvoj a infrastruktura – shrnutí S územním plánem OJ je obeznámena necelá polovina občanů (46 %). Polovina obyvatel se také domnívá, že by při další výstavbě měla obec využívat zejména volných ploch a nevyužitých objektů ve stávající zástavbě. O něco méně jsou pak populární názory zaměřené všeobecně proti další výstavbě (17 %), případně na hledání ploch pro budoucí výstavbu mimo stávající zástavbu obce a za plochami určenými v současném územním plánu k zastavění (12 %). Pro občany je v oblasti územního plánování důležitá také řada veřejných otázek, což dokazuje minimum nevyplněných odpovědí. Nejvíce jsou obyvatelé spokojeni s odpočinkovými plochami (83 % spokojeno/spíše spokojeno). Velmi dobře jsou na tom také chodníky (82 %) a inženýrské sítě (81 %). Jedním z největších problémů je pak parkování (37 % nespokojeno/spíše nespokojeno), ke kterému se značně vyjadřují občané i v otevřených odpovědích (31 připomínek). Dopravně problematické jsou nejvíce ulice Ponětovská a Kovářská, vícekrát je zmíněna křižovatka do Šlapanic. Problémy přináší také množství kamionů a těžších strojů projíždějících obcí. Hojně zmiňovaným problémem je zejména veřejná doprava, kde obyvatele trápí nízká frekvence spojů a jejich špatná návaznost (případně její nedodržování). Ideálně by mělo více spojů jezdit o víkendech a ve večerních a nočních hodinách. Absentuje přímý spoj do Brna. Veřejnou dopravu v rámci systému IDS JMK využívá 64 % obyvatel.

E. ŽIVOT V OBCI 18. Hodnocení kulturně společenského vyžití:

86

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice knihovna nabídka využití volného času pro děti nabídka sportovních aktivit stav kulturních zařízení nabídka kulturních akcí spolková činnost 0%

10% ano

20%

30%

spíše ano

40% nevím

50% spíše ne

60%

70%

80%

90%

100%

ne

Komentář k otázce č. 18: Občané jsou se stavem kulturně společenského vyžití většinou spokojeni, proto se v otevřených odpovědích vyjádřilo pouze 31 respondentů. Nejvíce ohlasů (7 připomínek) patřilo přání občanů vybudovat nový sál, tělocvičnu, větší kulturní dům či jiný zastřešený objekt, který by sloužil ke sportovním i kulturním akcím. Sedm připomínek obdržela také orlovna (katolický dům), která je dle občanů značně vytížená a pronájem je příliš drahý. Nespokojenost převládá také s jejími správci. Dále občanům chybí sportovní vyžití (4 připomínky), například pro předškolní děti, a větší dětské hřiště (2 připomínky). Další připomínky: chybí prostor pro duchovní setkávání (kaple, kostel) absence nesportovních aktivit pro děti v knihovně je malý výběr knih „občané nechodí na kulturní akce, je třeba přijít na to proč? Televize, náročné zaměstnání? Proč je ples OÚ v pátek?“ „postavit slibované rampy“ „zázemí pro konání hodů se řeší od voleb. Sliby, ale nic se neděje (muzikanti hlavně)“

19. Základní a mateřské školství: Jste spokojen/a s činností mateřské školy?

87

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice spíše ne nevím spíše ano ano 0

20

40

60

80

100

120

Jste spokojen/a s činností základní školy?

ne spíše ne nevím spíše ano ano -10

10

30

50

70

90

Komentář k otázce č. 19. Na otázku týkající se vzdělávacích institucí v OJ neodpověděla více jak třetina obyvatel (nedostatek osobní zkušenosti, nemají děti v příslušném věku, atp.), přičemž převládá obecná satisfakce (s MŠ je pouze jeden respondent spíše nespokojen, se ZŠ je pak nespokojeno a spíše nespokojeno pouze sedm občanů). Připomínky ke školství: absence mužského faktoru (3x) ve školce by měly mít přednost děti z obce (2x) příjezd dětí z výletu by mohl být vyhlášen rozhlasem (2x) „školka by mohla fungovat po obědě formou družiny a děti by nemusely spát“ „snažit se získávat více žáků, udělat škole větší reklamu“ „vybudování zpomalovacího retardéru u školy a školky, než bude pozdě“

88

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice „vyšší podpora obce by jistě nebyla na škodu“

20. Zdravotní a sociální služby:

Jste spokojen/a s nabídkou sociálních služeb v obci? ne spíše ne nevím spíše ano ano 0

10

20

30

40

50

60

70

Souhlasil/a byste s výstavbou bydlení pro seniory v naší obci? ne spíše ne nevím spíše ano ano 0

20

40

60

80

100

120

140

160

Využil/a byste teď aktuálně bydlení v zařízení pro seniory ve vaší obci?

89

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice ne spíše ne nevím spíše ano ano 0

20

40

60

80

100

Jste spokojen/a s nabídkou zdravotních služeb v obci? ne spíše ne nevím spíše ano ano 0

10

20

30

40

50

60

Komentář k otázce č. 20: Občané se nejvíce vyjadřovali ke zdravotním a sociálním službám, kdy 15 respondentů zdůraznilo, že se v obci žádné nenachází. Zmiňují nejčastěji absenci lékaře (11x), přičemž, se objevují návrhy, že by měl lékař do obce dojíždět, a to alespoň jednou za měsíc či jednou za dva týdny. Vhodné by to bylo zejména pro seniory a kvůli předpisům léků. Další připomínky: „líbila by se mi vize domu pro seniory v selském dvoře“ „oceňuji měření tlaku na OÚ“

90

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice 21. Schází vám v obci některé služby? ne spíše ne nevím spíše ano ano 0

5

10

15

20

25

Komentář k otázce č. 21: Postrádané služby, které občané uvedli (dle četnosti): bankomat

63x

nekuřácká restaurace

43x

cukrárna / kavárna

27x

masna

27x

obchod s potravinami

19x

Občané by uvítali, aby byl obchod levnější, nabízel více zboží a měl delší otevírací dobu. pošta

17x

opravny (např. obuvi, oděvů)

11x

kaple / kostel

3x

ostatní (méně časté): posilovna, pekárna, květinářství, textil, koupání, mateřské centrum, chráněná dílna pro tělesně postižené, kadeřnictví, kosmetika, pedikúra

22. Jste spokojen/a s bezpečností v obci?

91

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice ne spíše ne nevím spíše ano ano 0

20

40

60

80

100

120

23. Co považujete za nejnebezpečnější místa a jevy v obci? K bezpečnosti v obci se vyjádřilo 150 respondentů (56 %). Jako největší nebezpečí je v obci vnímána doprava (celkem 102 připomínek), ať už se jedná o tranzitní dopravu obcí, dopravně nepřehledné úseky, křižovatky, zatáčky či přechody. Připomínky k dopravě dle četností: průjezd kamionů obcí

36x

křižovatky

23x

Nejnebezpečnější křižovatka je ve směru od Šlapanic (11x), dále křižovatky obecně zmíněné jako „na návsi“ (4x) a další méně časté: ul. Kovářská, před školou, u ZD, v Chaloupkách. přechody

21x

Občané za nebezpečí považují značnou absenci přechodů (8x), či komplikovanou situaci při přecházení např. u školy (5x). u obchodu, u kluziště, u hřiště, na ul. Chaloupky, Spáčilova a Blažovská.

nebezpečné parkování

12x

Za obecně nebezpečné je považováno parkování vozidel v silnici tak, že je omezen průjezd a přecházení přes vozovku. Silně negativně je vnímáno parkování na chodnících, kdy musí chodci vstupovat do vozovky. zatáčky

5x

Zmíněna je například zatáčka v ulici Chaloupky, u obchodu či „U Štěpánků“ autobusová zastávka

5x

Jako nejméně bezpečné jsou vnímány ulice: Chaloupky

14x

Tvaroženská

10x 92

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice Kovářská

10x

Ponětovská

5x

Blažovská

4x

Spáčilka

3x

Nová

3x

Dalšími místy, které občané označili jako méně bezpečné je okolí školy (6x), dětského hřiště (6x), hřiště (4x), Louček (4x) a garáží (3x). Kromě dopravní situace se nebezpečí skrývá v krádežích (8x), nedostatečném veřejném osvětlení (7x) a vandalismu (5x).

93

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice 24. V posledních měsících došlo v Jiříkovicích k poškozování soukromého i veřejného majetku – v nočních hodinách. Jednou z možností, jak monitorovat noční dění v obci a jak zajistit určitou míru prevence, je instalace kamerového systému. Podporujete zavedení kamerového systému v obci?

Ano, je třeba pokrýt všechna veřejná prostranství. Ano, podporuji kamery pouze v centru Ne, nechci, aby byl v Jiříkovicích monitorován veřejný prostor. Dal/a bych přednost nočnímu hlídání

25. Jste spokojen/a s podmínkami pro podnikání v obci? ne spíše ne nevím spíše ano ano 0

5

10

15

20

25

30

35

40

26. Podnikáte? ano

31

12 %

ne

190

71 %

27. Jak by podle vás obec mohla podpořit podnikání? Pouze sedm respondentů se vyjádřilo k podpoře podnikání. Objevily se dva názory, že obec může podnikatele podporovat poskytováním parkovacích míst (parkovací centrum pro podnikatele, vymezení parkovacích odstavných míst). Dále občané navrhují například: „občasný workshop jednotlivých podnikatelů“; „větší otevřenost přímému prodeji“; „využívat produkty 94

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice místních podnikatelů“; „vyčlenění zóny pro podnikatelskou výstavbu“; „dát příležitost mladým, co mají zájem modernizovat obec a okolí“.

28. Které oblasti cestovního ruchu by měla obec podporovat? cyklostezky

225

84 %

turistické stezky

195

72 %

muzeum

38

14 %

napoleonská historie

139

52 %

folklór

182

68 %

ubytovací kapacity

60

22 %

podpora zájezdů s přispěním obce

1

0%

infocentrum

1

0%

29. Podporujete návrh na zrušení výherních hracích automatů od roku 2016 v naší obci?

Komentář k otázce č. 29: Příspěvky ohledně výherních hracích automatů jsou značně obsahově rozporuplné. Ačkoliv je polovina respondentů pro jejich zrušení, najdou se komentáře, které míří opačným směrem („nevím, zda je zaznamenán nějaký konkrétní negativní dopad na obyvatele Jiříkovic“) případně se přiklání k ponechání automatů na Rohlence („pokud zůstanou na Rohlence tak mi nevadí“; „Rohlenka je místo obvyklé pro tento účel – rozšířit“; „na Rohlence to jako problém nevidím“). Respondenti, kteří souhlasí se zákazem, se k této oblasti vyjadřují také („Rohlenka je součást obce, mělo by vás zajímat co se tam děje“), stejně tak jako k problematice obecně („jde o těžkou závislost, ničí lidem život“; „zdravý život lidí je důležitější než peníze z výh. automatů“; „peníze z lidského neštěstí jsou peníze nepoctivé“; „nepodporovat a nechlubit se takovým příjmem“). 30. Vaše hodnocení některých připravovaných záměrů: 95


Komentář k otázce č. 30: Nejvíce respondentů se při možnosti komentáře vyjádřilo pro podporu cyklostezek (9x). Dále proti (9x) i pro (3x) další výstavbě/u Ve Dvojích, ke které se se občané vyjadřovali například následovně: „další výstavba za předpokladu lepší regulace. To, co zatím vzniká, není zrovna reprezentativním příkladem zástavby“ „výstavba ve Dvojích pouze pro místní a ne pro lidi, kteří nemají k vesnici vztah“ Sedm komentářů obdržel projekt obnovy původního toku Rokytnice: „problém s potokem by vyřešilo, kdyby zahradnictví u Rohlenky veškerou vodu nespotřebovávalo. I k odběru vody z potoka je potřeba povolení“ „nemám radost z loňského vybagrování přítoku Romzy u polňačky mezi Jiříkovicemi a Blažovicemi-zničení flory i fauny“ „retenční nádrž by mohla sloužit ke koupání“ Dále se objevila také připomínka k úpravě sportovního areálu: „ve sport. areálu by to chtělo přidat lavičky a prolezačky, chodí tam hodně rodičů s dětmi“

31. Co se podle Vás v obci v posledních letech zdařilo? K zdařilým činům obce se vyjádřilo 61 % občanů. Nejčastěji zmíněné jsou následující (seřazeno dle četnosti): zbudování a údržba hřišť

53x

péče o vzhled obce; údržba obce

42x

oprava MŠ a ZŠ

37x

kanalizace

24x

nová výstavba Ve Dvojích

24x

96

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice oprava OÚ/práce OÚ a starosty

24x

kulturní dění v obci

21x

Loučky (údržba, křížová cesta, …)

19x

osvětlení

18x

chodníky

16x

silnice

15x

dětské hřiště

14x

lavičky

12x

výsadba a údržba zeleně

12x

sportovní dění v obci

11x

dopravní značení a instalace zrcadel

6x

hody a tradice

5x

instalace pítek

4x

Ostatní (méně časté): akce pro děti; údržba potoka; orlovna; kurz keramiky; péče o seniory (obědy); parkování; získávání dotací; odpadkové koše (i na psí výkaly); zakoupení zásahového vozidla pro hasiče

32. Jaká je podle vás největší přednost života v obci? Předností zmínily občané značné množství. Nejčastěji byly zmiňovány tyto: klid

64x

mezilidské vztahy

43x

blízkost Brna

35x

bohatý kulturní život

19x

příroda

17x

čistota

10x

čerstvý vzduch

7x

současný starosta

6x 97

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice dodržování tradic

5x

soukromí

4x

bezpečnost

4x

ostatní: dobré sportovní vyžití; v obci je MŠ a ZŠ; OJ je moderní obec; možnost mít zahradu; školka s malým počtem dětí

33. Jaký je podle vás nejpalčivější problém života v obci? Mezi největšími problémy obce se opět objevuje zejména dopravní tematika. Nejčetněji byly zmíněny následující body: průjezd kamionů obcí

64x

a s tím spojený hluk, prašnost a ohrožená bezpečnost chodců a ostatních účastníků silničního provozu veřejná hromadná doprava

14x

málo časté spoje (hlavně o víkendech), nenavazující spoje (a to i v případech, kdy navazovat dle JŘ mají) nadměrné množství dopravy v obci

10x

stav silnic

9x

na volno puštění psi

8x

špatná integrace novousedlíků

8x

parkování

7x

bezohlednost spoluobčanů

6x

cesta na Šlapanice

6x

dálnice

6x

pálení odpadů

6x

pomluvy

5x

tvrdá voda

5x

Další (více jak tři zmínky): další výstavba; bezpečnost; chybějící KD; chodníky; chybějící služby; křižovatka na Rohlence; chybějící infrastruktura pro cyklisty; ...

34. Souhlasíte s výrokem, že se vám v Jiříkovicích dobře žije? 98


ano částečně ne neuvedeno

ZÁVĚR

1. Kulturně-společenské vyžití S kulturně-společenským vyžitím je většina obyvatel spokojena. Nejpozitivněji je hodnocena nabídka kulturních akcí a spolková činnost. Problémem v obci je absence většího kulturního domu případně multifunkčního sálu, kde by se mohly odehrávat jak kulturní, tak sportovní akce. Orlovna, která k tomuto účelu slouží nyní je často vytížená, objevují se také negativní komentáře k její správě. Některým občanům také chybí prostor pro duchovní setkávání (kaple, kostel). 2. Fungování MŠ a ZŠ S mateřskou a základní školou a jejich činností jsou obyvatelé obce velmi spokojeni. V otevřené otázce se nicméně objevilo několik drobných poznámek ze strany rodičů (absence mužského faktoru; ve školce by měly mít přednost děti z obce; příjezd dětí z výletu by mohl být vyhlášen rozhlasem; atp.) 3. Sociální a zdravotní služby V oblasti zdravotních a sociálních služeb vládnou značné rozdíly ve spokojenosti občanů. Zatímco se sociálními službami je spokojeno 42 % respondentů, se zdravotními službami je více občanů nespokojeno (23 %) než spokojeno (18 %). (Více jak třetina respondentů na tyto otázky neodpověděla.) Nespokojenost převládá zejména s absencí lékaře v obci, kdy občané navrhují alespoň jeho dojíždění několikrát za měsíc. Co se týče výstavby sociálního (nízkonákladového) bydlení pro seniory, převládá značná podpora návrhu (70 %), momentálně tuto službu využilo 23 % občanů (tj. aktuální poptávka = 45 osob ano; 17 osob spíše ano). 4. Ostatní  Občanům v obci schází některé služby: bankomat, nekuřácká restaurace, cukrárna / kavárna, masna, další obchod s potravinami, pošta, aj. 99

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice  Největší nebezpečí je dle občanů spojeno s provozem na komunikacích, a to zejména s průjezdem kamionů obcí, dopravně nepřehlednými úseky, křižovatkami, zatáčkami či přechody. Dále je jako nebezpečné vnímáno také nedostatečné osvětlení. 

Se zavedením kamerového systému v obci (byť jen částečného) souhlasí 61 % občanů.

 S podporou podnikání v obci jsou obyvatelé spokojeni. Objevily se návrhy na podporu podnikání prostřednictvím zřízení nových parkovacích míst.  Při podpoře cestovního ruchu by se obec měla soustředit převážně na cyklostezky, turistické stezky, místní folklor a napoleonskou historii. 

Občané jsou pro zrušení výherních automatů na katastrálním území obce. Pro je 50,19 %, proti 37,17 %.

 Z připravovaných záměrů je nejlépe hodnocena úprava sportovního areálů pro pořádání společenských akcí a budování cyklostezek. Vybudování cyklostezky mezi Jiříkovicemi a Šlapanicemi by mělo být prioritou. Nejméně je podporována další výstavba Ve Dvojích.  Pozitivně hodnocené změny v obci (více jak 20 zmínek): zbudování a údržba hřišť; péče o vzhled obce, údržba obce; oprava MŠ a ZŠ; kanalizace; nová výstavba Ve Dvojích; oprava OÚ/práce OÚ a starosty; kulturní dění v obci  Největší přednosti života v obci (více jak 10 zmínek): klid; mezilidské vztahy; blízkost Brna; bohatý kulturní život; příroda; čistota  Negativní hodnocení obce a největší problémy (více jak 10 zmínek): průjezd kamionů obcí; veřejná hromadná doprava (málo časté a nenavazující spoje); nadměrné množství dopravy v obci

Přístup zastupitelů vnímají jako dostatečný 2/3 dotazovaných. Nejčastějším zdrojem informací je pro občany zpravodaj a obecní rozhlas, u kterého se objevily připomínky na jeho horší srozumitelnost a slyšitelnost. Občané OJ jsou ekologicky založení – odpad třídí 87 % obyvatel. Nejvíce je třízeno sklo, plasty a zahradní bioodpad. Nejvíce jsou k likvidaci odpadů využívány kontejnery, které jsou často přeplněné – občané by uvítali více kontejnerů či jejich častější svoz. Objevily se návrhy pro rozšíření otevírací doby sběrného dvora a to ve všední den navečer. V otázkách životního prostředí jsou obyvatelé nejvíce nespokojeni s hlukovou zátěží spojenou s dopravou (kamiony, těžké stroje, dálnice). Dále je velmi negativně vnímáno pálení odpadů. Jako další problémy týkající se životního prostředí zmiňují občané např. znečištěný potok, čistotu obce a silnic, chybějící zeleň nebo kvalitu pitné vody. Polovina obyvatel se domnívá, že by při další výstavbě měla obec využívat zejména volných ploch a nevyužitých objektů ve stávající zástavbě. S další výstavbou v obci nesouhlasí 17 % občanů . Jedním z největších problémů v obci je také parkování (37 % nespokojeno/spíše nespokojeno). Hojně zmiňovaným problémem je zejména veřejná doprava (nízká frekvence spojů a jejich špatná návaznost) včetně absence přímého spoje do Brna. Veřejnou dopravu v rámci systému IDS JMK využívá 64 % obyvatel. S kulturně-společenským vyžitím je většina obyvatel spokojena. V tomto ohledu chybí kulturní dům či větší multifunkční

100

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice sál pro sportovní i kulturní účely a prostor pro duchovní setkávání. S mateřskou a základní školou a jejich činností jsou obyvatelé obce velmi spokojeni. V OJ absentují zdravotnické služby. Ideální by bylo dojíždění lékaře několikrát za měsíc. Co se týče výstavby sociálního (nízkonákladového) bydlení pro seniory, převládá značná podpora návrhu (70 %), momentálně tuto službu využilo 23 % občanů (tj. aktuální poptávka = 45 osob ano; 17 osob spíše ano). Občanům v obci schází některé služby: bankomat, nekuřácká restaurace, cukrárna / kavárna, masna, další obchod s potravinami, pošta, aj. Největší nebezpečí je dle občanů spojeno s provozem na komunikacích, a to zejména s průjezdem kamionů obcí, dopravně nepřehlednými úseky, křižovatkami, zatáčkami či přechody. Dále je jako nebezpečné vnímáno také nedostatečné osvětlení. Se zavedením kamerového systému v obci (byť jen částečného) souhlasí 61 % občanů. Občané jsou pro zrušení výherních automatů na katastrálním území obce. Pro je 50,19 %, proti 37,17 %. Při podpoře cestovního ruchu by se obec měla soustředit převážně na cyklostezky, turistické stezky, místní folklor a napoleonskou historii. Pozitivně hodnocené změny v obci (více jak 20 zmínek): zbudování a údržba hřišť; péče o vzhled obce, údržba obce; oprava MŠ a ZŠ; kanalizace; nová výstavba Ve Dvojích; oprava OÚ/práce OÚ a starosty; kulturní dění v obci Největší přednosti života v obci (více jak 10 zmínek): klid; mezilidské vztahy; blízkost Brna; bohatý kulturní život; příroda; čistota Negativní hodnocení obce a největší problémy (více jak 10 zmínek): průjezd kamionů obcí; veřejná hromadná doprava (málo časté a nenavazující spoje); nadměrné množství dopravy v obci.

101


SWOT ANALÝZA OBCE JIŘÍKOVICE

Silné stánky           

 

  

populační růst v posledních letech (migrace + přirozený přírůstek) růst počtu mladého obyvatelstva nízká nezaměstnanost vysoká podnikatelská aktivita vysoký počet různě velkých podnikatelských subjektů dobré dopravní napojení na centrum regionu úrodná zemědělská půda zavedeny inženýrské sítě klidná obec s dobrými mezilidskými vztahy blízkost města Brna s pracovními příležitostmi a dálnice D1 výhodná poloha města v brněnské aglomeraci, která patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím regionům ČR MŠ a 1. stupeň ZŠ v obci provedené opravy v obci v posledních letech (rekonstrukce školy/školky, rekonstrukce OÚ aj.) vstřícný postoj starosty a zastupitelů bohatý kulturní a spolkový život v obci platný územní plán obce

Příležitosti     

motorest Rohlenka (daňové příjmy a potenciál jeho dalšího růstu) plochy podél silnice na Rohlenku a potenciál výstavby nových podniků v této lokalitě Panský dvůr a jeho využití atraktivní údolí říčky Roketnice vybudování cyklostezek a propojení okolních

Slabé stránky 

  

      

automobilová doprava v obci (průjezd kamionů; hluková zátěž; prašnost, nebezpečná místa na křižovatkách, nedostatečný počet parkovacích míst) nedostatky ve veřejné hromadné dopravě absence zdravotnických a sociálních zařízení v obci nedostatky v odpadovém hospodářství: pálení odpadů, nedostatek a přeplněnost kontejnerů absence dostatečných prostor pro další rozvoj kulturní a sportovní činnosti horší vzdělanostní struktura obyvatel nedostatky ve veřejné hromadné dopravě nedostatek služeb chybí místo pro koupání v létě, Rybník Grunty je v soukromém vlastnictví školní migrace mimo obec po 1. stupni ZŠ nízká lesnatost a malý podíl sídelní zeleně v intravilánu obce

Hrozby     

dále rostoucí intenzita dopravy příliš mnoho nově přistěhovaných (možnost ztráty „venkovského klidu“) nebezpečné úseky na komunikacích v obci i mimo intravilán obce nebezpečné (absentující) propojení pro pěší se Šlapanicemi a Rohlenkou. větrná eroze, prašnost, sucho (nedostatek 102


  

obcí pro nemotorovou dopravu rozvoj kulturního života v obci (po vybudování dostatečné infrastruktury) vybudování sociálních zařízení pro seniory a sociální bydlení alternativní formy posílení dopravního propojení veřejnou hromadnou dopravou





sídelní a krajinné zeleně a zadržování vody v krajině) nedostatek parkovacích míst a s tím spojené ohrožení bezpečnosti na přechodech a v nepřehledných místech křižovatek riziko nedostatku spodní vody

103


NÁVRHOVÁ ČÁST

1 VIZE Jiříkovice jsou obcí pro spokojený život svých obyvatel, s pozitivním růstem počtu obyvatel i podnikatelské aktivity. Jde o obec se zdravým životním prostředím, klidnými podmínkami pro život, která zároveň rozvíjí tradice, kulturní a spolkový život. Obec dbá na rozvoj, nabízí svým obyvatelům odpovídající nabídku v oblasti služeb, školství, kultury a sportu.

2 PŘEHLED PROBLÉMOVÝCH OKRUHŮ A ROZVOJOVÝCH ZÁMĚRŮ PROBLÉMOVÁ OBLAST A:

INFRASTRUKTURA

A.1 PROPOJIT OKOLNÍ OBCE A ČÁST OBCE ROHLENKA SPOJENÍM PRO NEMOTOROVOU DOPRAVU A.2 SNÍŽIT DOPRAVNÍ ZATÍŽENÍ OBCE A ZVÝŠIT BEZPEČNOST NA SILNICÍCH A.2 ZLEPŠIT DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST

PROBLÉMOVÁ OBLAST B:

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ZDRAVÍ

B.1 ZVÝŠIT PŘÍSTUPNOST A ENVIRONMENTÁLNÍ I ESTETICKOU HODNOTU KRAJINY I SÍDELNÍ ZELENĚ V OBCI

PROBLÉMOVÁ OBLAST C:

ŠKOLSTVÍ

C.1 ZLEPŠENÍ DOPLŇKOVÝCH FOREM V PROCESU VZDĚLÁVÁNÍ C.2 ZLEPŠENÍ NABÍDKY VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT A CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ

PROBLÉMOVÁ OBLAST D:

KVALITA ŽIVOTA, ROZVOJ A PODNIKÁNÍ

D.1 ZLEPŠIT PODMÍNKY PRO SPORTOVNÍ A KULTURNÍ VYŽITÍ V OBCI D.2 VYTVOŘIT PODMÍNKY PRO DALŠÍ ROZVOJ PODNIKÁNÍ A KOORDINOVAT JEJ S POTŘEBAMI OBCE D.3 ZKVALITNIT SYSTÉM SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

104

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice D.4 POSÍLIT VAZBY S OKOLNÍMI OBCEMI A S VYŠŠÍMI SAMOSPRÁVNÝMI INSTITUCEMI D.5 ZVÝŠIT PODÍL PŘÍJMŮ Z EXTERNÍCH ZDROJŮ

3 ZDŮVODNĚNÍ VÝBĚRU ROZVOJOVÝCH ZÁMĚRŮ

A.

INFRASTRUKTURA

A.1 ZLEPŠIT DOPRAVNÍ PROPOJENÍ OKOLNÍCH OBCÍ A ČÁSTI OBCE ROHLENKA PRO NEMOTOROVOU DOPRAVU Situace: Propojení obcí pro nemotorovou dopravu je v současné době buď nevyhovující, jelikož vede po polních cestách, které jsou nezpevněné, či místy neprostupné, nebo kompletně chybí. Podobně i propojení do části obce Rohlenka je možné pouze po poměrně frekventované silnici, která tak pěším, či cyklistům neumožňuje bezpečně se do části obce dostat. Podobně se komplikuje i dojížďka do Brna, pokud by chtěli místní obyvatelé dojíždět na kapacitní příměstskou dopravu například do Šlapanic, nebo na železniční stanici do Ponětovic. Východiska pro řešení: Cílem strategického plánu je zvýšit stupeň propojení okolních obcí a podpořit tak dojížďku do práce a do škol alternativními formami dopravy, jako jsou cyklistická, pěší, případně jiná. Tento cíl je v souladu s celostátní dopravní politikou, v souladu s krajskými záměry i cíli intervenční strategie rozvoje brněnské metropolitní oblasti. Zlepšení propojení obytných lokalit se zastávkami veřejné dopravy a občanskou vybaveností v návaznosti na zvýšení podílu ploch veřejné zeleně a jejich zkvalitnění zároveň jednoznačně přispívá k lepšímu zdraví a životnímu prostředí v obci. K tomu budou využívány nástroje územního plánu i investiční aktivita obce a jeho partnerů, případně Dobrovolného svazku obcí Šlapanicko. Opatření: A.1.1 Vybudování sítě cyklostezek a zvýšení stupně propojení mezi obcemi A.1.2 Vybodování stojanů na kola u točny autobusové linky

A.2 ZVÝŠIT BEZPEČNOST NA SILNICÍCH I NA ULICÍCH A SNÍŽIT DOPRAVNÍ ZATÍŽENÍ OBCE Situace: Silniční komunikace ve městě jsou zatíženy dopravou nákladních i osobních automobilů. Tento stav má hlavní příčinu, což je poloha obce mezi Šlapanicemi, kde se nachází servis pro nákladní automobily a nájezdem na Dálnici D1. Další frekvence osobních automobilů již není tak velká, přesto způsobuje pro pěší a především pro děti nebezpečí. Týká se to především nepřehledných úseků, jejichž nepřehlednost navíc zhoršují špatně zaparkovaná auta. 105

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice Východiska pro řešení: Buď odvedení tranzitní dopravy mimo obec, což je vzhledem k nákladnosti investice na výstavbu případného obchvatu obce zřejmě nereálné. Dalším východiskem by mohla být minimalizace negativních dopadů dopravy formou bezpečnostních prvků na komunikaci (Kovářská) a zpřehlednění některých křižovatek, které byly hodnoceny negativně v dotazníkovém šetření (ul. Spáčilka, Blažovská). To v návaznosti na výstavbu sítě cyklostezek mezi ostatními obcemi v okolí může přispět k snížení intenzity dopravy. Zajištění bezbariérovosti Zároveň zvýšit podíl cest realizovaných nemotorovými dopravními prostředky a podporovat spolujízdu. Vyjednávat s partnery (město Šlapanice, majitel servisu, firmou Vatex na ul. Jiříkovská o změně obslužné trasy servisu po ulici Zemědělské tak, aby nákladní automobily nejezdili přes obec Jiříkovice, ale po okraji města Šlapanice a dále okolo vrchu Žuráň. Opatření: A.2.1 A.2.2

A.3

Zklidnění dopravy a zvýšení bezpečnosti silničního provozu Posílení bezpečnosti a informovanosti v obci

ZLEPŠIT DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST Situace: Z výsledků dotazníkového šetření vyšlo, že obyvatelé nepovažují dopravní spojení za dostačující. Především o víkendech a ve večerních hodinách jim nedostačuje frekvence a doba spojů. Problém není však zcela zásadní vzhledem k tomu, že 52 % respondentů se vyjádřilo, že s veřejnou hromadnou dopravou je spokojeno, nebo spíše spokojeno. Může se však jednat o respondenty, kteří právě VHD příliš nevyužívají. Jiříkovice jsou významným zdrojem vyjížďky za prací především do Brna a do Šlapanic. Přibližně čtvrtina obyvatel obce a 53 % ekonomicky aktivních osob bydlících v obci vyjíždí za prací jinam. Nejbližší železniční stanice je v Ponětovicích a je obsluhována příměstskými osobními vlaky, nikoliv rychlíky. Směrem do Brna zde zastavuje 14 spojů v intervalech od půl hodiny ve špičce až po dvě hodiny mimo špičku. Frekvence spojů ze Šlapanického nádraží není o mnoho vyšší. Do Brna odsud odjíždí 16 spojů. Trvale se zvyšuje počet osob využívajících k dopravě do práce vlastní automobil, často obsazený jen jedním cestujícím. Důvodem je vedle osobního pohodlí i nízký komfort cestování veřejnou dopravou časová ztráta. Východiska pro řešení: Cílem je zvýšit atraktivitu veřejné dopravy a tak zvýšit počet osob, které ji využívají. Toho lze dosáhnout zlepšením návaznosti spojů, zlepšením stavu zastávek a železniční stanice, rozšířením služeb nabízených v dopravním uzlu (železniční stanice), úpravou tarifních zón a zlepšením dopravní obslužnosti, zvláště jižní části města. K tomu jsou nutná jednání s provozovateli dopravních spojů, především se společností Kordis JMK, která provozuje integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje. Vhodné je zlepšit návaznosti autobusové linky na vlak v Ponětovicích (chybí návaznost na vlak v lichých hodinách), což je vzhledem ke krátké délce autobusové linky řešitelné. Dalším řešením by bylo zajistit adekvátní 106

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice propojení z centra obce na Rohlenku, kde zastavuje velké množství autobusových linek směrem do a z Brna. Dalším řešením by bylo garantování předepsaných návazností jednotlivých linek VHD. Jako doplňkové řešení by bylo možné použít alternativní formy dopravy, jako je využití menších autobusů, carharing nebo tzv. Radiobus, tedy autobus na zavolání, který by mohl být provozován v rámci širší platformy obcí, například dobrovolného svazku obcí Šlapanicko. Jedná se o příklad z Holandska, úspěšně fungující i na Rychnovsku. Na provozu se zde podílí asi 45 taxislužeb z celého regionu. Klíčem pro výběr dopravce jsou následující faktory: Výše provozních nákladů, provozovaná vozidla (dostupná i pro starší a zdravotně postižené občany). Dispečink je v provozu v pracovní dny od 6:00 do 16:00 hodin. Spoje s odjezdem před 6 hodinou ranní lze objednat ještě předchozí den do 16:00 hodin. Tato služba by v podmínkách obce Jiříkovice a okolí byla zřejmě výrazně menší a mohla by fungovat například pouze večer a o víkendech, vzhledem k poměrně vysoké hustotě spojů ve všední dny. Přesto by při spolupráci dostatečného množství obcí bylo možno vytvořit adekvátní fungující službu, pokrývající za nižších cen doby, kdy veřejná hromadná doprava neobsluhuje. Opatření: A.3.1

A.4

Zlepšení návaznosti mezi jednotlivými spoji veřejné dopravy

DOBUDOVÁNÍ INFRASTRUKTURY V NOVĚ ZASTAVOVANÝCH ČÁSTECH OBCE Situace: Obec se rozvíjí v současnosti ve svém východním segmentu, konkrétně v lokalitě ve Dvojích. Zde dochází k výstavbě nových rodinných domů a tím i pozitivnímu dopadu na růst počtu obyvatel a s tím spojenými příjmy pro obec. V této lokalitě však ještě není dobudována kompletní technická infrastruktura včetně technických sítí. Východiska pro řešení: Cílem je dobudovat ve II. etapě tuto infrastrukturu a plnohodnotně tak novou rozvojovou lokalitu na obec napojit. Opatření: A.4.1

B.

B.1

Výstavba inženýrských sítí a komunikací v lokalitě Ve Dvojích (II. etapa)

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ZDRAVÍ

ZVÝŠIT PŘÍSTUPNOST A ENVIRONMENTÁLNÍ I ESTETICKOU HODNOTU KRAJINY A SÍDELNÍ ZELENĚ

Situace: Intenzivní zemědělská výroba a rozorání některých polních cest omezují přístupnost a prostupnost krajiny pro obyvatele i biotu. V obci navíc dle odpovědí některých respondentů není dostatek parkových a od107

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice počinkových ploch a sídelní zeleně. Říčka Roketnice není revitalizována. Regulací Roketnice (jejíž původní četné výrazné zákruty jí byly většinou vyrovnány či zmírněny) došlo ke znehodnocení přírodního toku. Obec leží v esteticky hodnotné kulturní krajině avšak z velmi malým podílem zeleně. Drtivá většina plochy správního obvodu obce je zemědělsky využívána jako orná půda. Tato situace přispívá jak ke zvýšené prašnosti a v případě sucha zhoršuje hydrologické podmínky v krajině. Průjezd nákladních i osobních automobilů navíc zhoršuje emisemi z výfukových plynů, oxidy dusíku a polétavým prachem stav životního prostředí. Až na údolí říčky Roketnice chybí v území SOOJ stabilizující prvek vzrostlé zeleně v krajině. Vyšší zastoupení zeleně by tyto negativní vlivy mohlo částečně eliminovat. Východiska pro řešení: Cílem strategie je zvýšení přístupnosti a prostupnosti krajiny pro obyvatele (stezky, polní cesty i cyklostezky) i živočichy a rostliny (biokoridory, aleje atd.). Tím dojde ke zvýšení jejího nejen environmentálního, ale i kulturního a rekreačního významu. Znamená to zároveň snížení rizika nejen větrné ale i vodní eroze, fragmentaci velkých lánů, které estetice a přírodní funkci krajiny také nepřispívají. Při tom bude obec spolupracovat s dalšími dotčenými obcemi. Vyšší kvality života v obci bude dosaženo také zlepšením vzhledu veřejných prostranství a zvýšením podílu sídelní zeleně. Jejich úpravy budou plánovány s participací místní veřejnosti – nejčastějších uživatelů těchto míst. Na území obce by vzhledem k malému podílu zeleně a vysokému podílu orné půdy bylo vhodné vytvoření retenční nádrže, která by se mohla zároveň stát výrazným magnetem pro turistický ruch z okolních obcí v letních měsících a zvýšila by zároveň kvalitu života v obci. Budou zlepšeny odtokové poměry s využitím environmentálně citlivých opatření (revitalizace toku, retenční nádrže). Opatření: B.2.1 B.2.2 B.2.3

Obnova polních cest a alejí Obnova původního toku Roketnice s víceúčelovou retenční nádrží Zvýšení nabídky ploch pro trávení volného času a úprava veřejných prostranství

C.

ŠKOLSTVÍ

C.1

ZLEPŠENÍ DOPLŇKOVÝCH FOREM V PROCESU VZDĚLÁVÁNÍ

Situace: V současné době není ve škole v Jiříkovicích ošetřena nabídka doplňkových forem vzdělání Východiska pro řešení: Smyslem je zajistit člověka s výhledem na několik let, ne jen krátkodobě. Cílem je společné využití školních psychologů, speciálních pedagogů (především logopedů), anebo sdílení kvalitních učitelů cizích jazyků (případně rodilých mluvčích). Využití takových odborníků by bylo možné vždy na nějakou omezenou hodinovou sazbu ve více školách zároveň. Například logoped by měl v každé třídě jednu hodinu týdně, což by mu umožňovalo vyučovat například na čtyřech nebo pěti školách zároveň. Bylo by výhodou, kdyby mohl školní psycholog pracovat na každé škole alespoň 2x týdně (např. jeden psycholog pro několik škol v blízkém okolí).

108

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice Opatření: B.2.4

C.2

Sdílení školního logopeda, školního psychologa, speciálního pedagoga, kariérového poradce případně dalších podpůrných profesí a pozicí

ZLEPŠENÍ NABÍDKY VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT A CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ

Situace: V současné době není ve škole v Jiříkovicích dostatečná nabídka volnočasových aktivit, které by uspokojily potřeby dětí, případně rodičů v obci. Východiska pro řešení: Cílem je posílit nabídku volnočasových aktivit a celoživotního vzdělávání včetně inkluzivních metod vzdělávání. Opět by byl vhodným způsob sdílených úvazků pro více škol, které by umožnili dostatečnou nabídku volnočasových aktivit. Opatření: C.2.2 Vytvoření centra volnočasových aktivit při ZŠ a MŠ Jiříkovice.

D.

KVALITA ŽIVOTA, ROZVOJ A PODNIKÁNÍ

D.1

ZLEPŠIT PODMÍNKY PRO SPORTOVNÍ A KULTURNÍ VYŽITÍ V OBCI Situace: V obci Jiříkovice se nachází sportovní areál a Orlovna. Obě dvě tyto zařízení však z dlouhodobého hlediska nejsou adekvátní pro poptávku, která velmi často převyšuje jejich kapacity. Zde se odkazujeme na výsledky dotazníkového šetření a rozhovory se zástupci obce. Východiska pro řešení: Cílem je zvýšit kvalitu sportovního a kulturního zázemí pro pořádání spolkových, sportovních a dalších akcí. Rozšířit jejich kapacitu i vybavení. Opatření: D.1.1 Úprava sportovního areálu pro pořádání společenských akcí Návazné opatření: D.3.1

D.2

Přestavba Panského dvora na víceúčelové centrum

VYTVOŘIT PODMÍNKY PRO DALŠÍ ROZVOJ PODNIKÁNÍ A KOORDINOVAT JEJ S POTŘEBAMI OBCE Situace: Na území obce se nachází poměrně hodně podnikatelských subjektů a osob samostatně výdělečné obce. Do Jiříkovic dokonce dojíždí 73 ekonomicky aktivních obyvatel za prací. V obci bylo k roku 2014 registrováno 159 živnostníků, 30 obchodních společností, jedno družstvo, 11 svobodných povolání a 8 zemědělských podnikatelů. Většina podnikatelských subjektů je v oblasti obchodu a údržby vozidel, zpracovatelském prů109

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice myslu, stavebnictví a technických činnostech a zemědělství. Vzhledem k tak vysoké podnikatelské aktivitě, je každá podpora ze strany obce důležitá. Východiska pro řešení: Je žádoucí posílit spolupráci místních podnikatelských subjektů s místní veřejnou správou s cílem zlepšení informovanosti a zvýšení využití externích finančních zdrojů. Vybudování zázemí pro pořádání akcí, které podnikatelský sektor v obci vyžaduje. Případně vybudování vzdělávacího centra. Obec bude pokračovat v podpoře malého a středního podnikání, a to především poskytováním informací, případně pomocí v získání externích dotačních prostředků. Opatření: D.2.1 Podpora malého a středního podnikání Navazuje na: D.3.1 Přestavba Panského dvora na víceúčelové centrum

D.3

ZKVALITNIT SYSTÉM SOCIÁLNÍCH A ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB Situace: Na území obce se nenachází žádné sociální ani zdravotní služby. Na území obce působí pouze terénní pečovatelské služby. Na území obce není žádné zařízení pro seniory, ačkoliv z dotazníkového šetření vyplynulo, že by ho využilo zhruba 45 respondentů a zhruba 18 respondentů spíše ano. Je jasné, že kdyby přišlo na skutečné rozhodnutí, bylo by respondentů v tu chvíli o něco méně, přesto je to zájem poměrně značný. Sociální služby tedy v obci fakticky chybí, občané je buď využívají v Brně, Šlapanicích nebo pro ně nejsou dostupné. Východiska pro řešení: Rozšířit nabídku sociálních služeb v návaznosti na průzkum poptávky. Ve spolupráci s okolními obcemi zajistit výstavbu domu s pečovatelskou službou. Investice pouze pro Jiříkovice by byla příliš nákladná a naplnění objektu dostatečným počtem klientů pouze z jedné obce by bylo také obtížné. Jako vhodný objekt se jeví Panský dvůr, kde by mohlo dojít k výstavbě multifunkčního centra včetně řešení sociálních služeb. Opatření: D.3.1 Přestavba Panského dvora na víceúčelové centrum

D.4

POSÍLIT VAZBY S OKOLNÍMI OBCEMI A S VYŠŠÍMI SAMOSPRÁVNÝMI INSTITUCEMI Situace: Obec je součástí obvodu obce s rozšířenou působností, který tvoří 40 obcí s celkem 63 tis. obyvateli. Jiříkovice leží navíc hned vedle centra SO města Šlapanice. Pro tento obvod vykonává Městský úřad Šlapanice státní správu v rozsahu stanoveném zákonem v detašovaném pracovišti v Brně na Opuštěné. Jiříkovice jsou členem několika dobrovolných svazků obcí Mohyla Míru, Šlapanicko a Vodovody a kanalizace Šlapanicko. Spolupráce subjektů těchto sdružení probíhá na různých úrovních a v různé intenzitě. Při řešení vodovodů a kana110

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice lizcí obec spolupracuje na platformě DSO vodovody a kanalizace Šlapanicko. V případě výstavby společných projektů jako jsou cyklostezky, případně společná zařízení sociálních služeb, kamerový systém a bezpečnost se jeví jako vhodná větší platforma obcí v rámci DSO Šlapanicko (24 obcí). Obec spolupracuje s dalšími obcemi a institucemi Jihomoravského kraje, zejména s městem Brnem. Východiska pro řešení: Zvýšit aktivitu obce v rámci řešení problémů a návrhů rozvojových opatření s okolními obcemi (např. výstavba sítě cyklostezek, koordinace změn IDS, zlepšení čistoty a revitalizace toku Roketnice, optimalizace napojení regionu na D1 aj.). Současně zvýšit participaci obce na přijímání strategických rozhodnutí na úrovni Jihomoravského kraje opět skrze DSO Šlapanicko. Opatření: D.4.1

D.5

Posílení spolupráce v rámci dobrovolného svazku obcí

ZVÝŠIT PODÍL PŘÍJMŮ Z EXTERNÍCH ZDROJŮ Situace: Obec aktivně usiluje o realizaci potřebných projektů z vlastních méně však z externích zdrojů. Vzhledem k rozsahu existující nabídky dotačních titulů a dalších zdrojů a náročnosti přípravy projektů však nemá dostatečnou kapacitu pro monitorování všech potenciálních zdrojů. Díky poměrně příznivé situaci v hospodaření obce a potenciálním zdrojům partnerského spolufinancování s obcemi v rámci Dobrovolného svazku obcí Šlapanicko a případně mezi místními podnikatelskými subjekty má přitom příznivé předpoklady uspět v soutěži o podporu rozvojových projektů v případě, že budou dobře připraveny. Východiska pro řešení: Obec potřebuje posílit roli strategického a střednědobého plánování. To umožní soustředění pozornosti na řešení prioritních problémů a dosažení hlavních cílů a sníží závislost na okamžitých prioritách české a evropské regionální politiky. Financování rozvojových aktivit bude harmonizováno pravidelnou aktualizací rozpočtového výhledu. Zvýšení externích příjmů bude dosaženo také vytvořením zásobníku připravených projektů. Příprava a realizace projektů bude zajišťována prostřednictvím spíše externích profesionálních zpracovatelů. Opatření: D.5.1 projektů

Posílení úlohy střednědobého plánování a strategického řízení obce včetně vytvoření zásobníku

111


4. SPECIFIKACE OPATŘENÍ V ROZVOJOVÝCH ZÁMĚRECH

Vysvětlení NÁZEV OPATŘENÍ Cíle 

čeho chceme opatřením dosáhnout

Aktivity 

jednotlivé činnosti a projekty, vedoucí k dosažení cílů

indikátor 

očekávaný efekt realizace aktivit

Vazba na jiná opatření: 

jiná opatření Strategického plánu, která mají k danému opatření těsnou vazbu

ROZVOJOVÝ ZÁMĚR: A.1 ZLEPŠIT DOPRAVNÍ PROPOJENÍ OKOLNÍCH OBCÍ A ČÁSTI OBCE ROHLENKA PRO NEMOTOROVOU DOPRAVU OPATŘENÍ A.1.1 VYBUDOVÁNÍ SÍTĚ CYKLOSTEZEK A ZVÝŠENÍ STUPNĚ PROPOJENÍ MEZI OBCEMI Cíle 

Zvýšit podíl nemotorové dopravy na mobilitě obyvatel



Snížit negativní dopady silniční dopravy na život v obci



Zvýšit bezpečnost silničního provozu.



Zvýšit bezpečnost chodců.

Aktivity 

Vykoupit pozemky, projekčně připravit a vybudovat síť cyklostezek, propojujících hlavní obec s nádražím, výrobními provozy, centry maloobchodu a služeb.



Vybudování oddělených cyklostezek do Šlapanic, do Blažovic a na Rohlenku

Indikátory 112

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice 

Počet km vybudovaných cyklostezek

Vazba na jiná opatření: A.1.1, A.2.1, A.3.1, B.2.1

ROZVOJOVÝ ZÁMĚR: ZVÝŠIT BEZPEČNOST NA SILNICÍCH I NA ULICÍCH A SNÍŽIT DOPRAVNÍ ZATÍŽENÍ OBCE OPATŘENÍ A.2.1 ZKLIDNĚNÍ DOPRAVY A ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU Cíle 

Snížit negativní dopady silniční dopravy na život v obci, především hluk, emise a polétavý prach



Odvést tranzitní dopravu mimo obec



Zvýšit bezpečnost silničního provozu.



Zvýšit bezpečnost chodců.

Aktivity 

Chodník k víceúčelovému hřišti u ZŠ + přístup na hřiště ze dvora ZŠ



Úprava povrchu komunikace v části ul. Spáčilka (Hliník)



Vybudování propojení mezi ul. Spáčilka a Na Návsi vč. osvětlení



Přesměrování nákladní dopravy z pneuservisu na ul. Jiříkovická ve Šlapanicích přes ulici Zemědělská směrem na Žuráň



Vybudovat zpomalovací prvky v u školy a na ul. Kovářská, případně jinde



Zpřehlednění některých křižovatek, umístění zrcadel



Vytvoření nových parkovacích míst, aby parkující auta nekomplikovala výhled do křižovatek.



Zvýšení účinnosti dopravního značení (reflexní fólie, osvětlení přechodů apod.).



Měření rychlosti projíždějících vozidel s možností účinné sankce řidičů porušujících pravidla. Dohled na bezpečnost silničního provozu.

Indikátory 

Počet vybudovaných bezpečnostních prvků na silnici

Vazba na jiná opatření: A.1.1, A.2.2,

OPATŘENÍ A.2.2 POSÍLENÍ BEZPEČNOSTI A INFORMOVANOSTI V OBCI

113

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice Cíle 

Zvýšit bezpečnost na ulicích a na silnicích



Zabránit vandalismu



Snížit škody na majetku

Aktivity 

Projekčně připravit a zavést kamerový systém a napojit jej na servisní centrum městské policie nebo jiné bezpečnostní služby.



Zabezpečovací zařízení v ZŠ



Spolupracovat s obcemi, které mají obecní policii na posílení bezpečnosti v obci



Rozšíření bezdrátového rozhlasu (ul. Ve Dvojích)

Očekávané výsledky 

Snížení počtu přestupků a trestných činů v obci

Vazba na jiná opatření: A.2.1

ROZVOJOVÝ ZÁMĚR A.3 ZLEPŠIT DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST OPATŘENÍ A.3.1 ZLEPŠENÍ NÁVAZNOSTI MEZI JEDNOTLIVÝMI SPOJI VEŘEJNÉ DOPRAVY Cíle 

Zvýšit podíl cest realizovaných veřejnou dopravou.

Aktivity 

Vypracovat konkrétní podněty a návrhy pro zlepšení IDS.



Vést jednání s provozovatelem IDS s cílem optimalizovat návaznost spojů tak, aby byly doplněny některé spoje o víkendech, nebo v pozdějších večerních hodinách



Využít alternativních forem dopravy jako doplňku k daným spojům (cyklostezka do Šlapanic)



Využití formy radiobusu společně pro obce DSO Šlapanicko

Indikátory 

Obtížně měřitelné



Spokojenost obyvatel

Vazba na jiná opatření: A.1.1 114


ROZVOJOVÝ ZÁMĚR: DOBUDOVÁNÍ INFRASTRUKTURY V NOVĚ ZASTAVOVANÝCH ČÁSTECH OBCE OPATŘENÍ A.2.2 VÝSTAVBA INŽENÝRSKÝCH SÍTÍ A KOMUNIKACÍ V LOKALITĚ VE DVOJÍCH (II. ETAPA) Cíle 

Dobudovat infrastrukturu pro další rozvoj obce



Pozitivní vývoj obyvatelstva



Posilování příjmů obce

Aktivity 

Dobudování kanalizace



Dobudování elektrifikace



Dobudování vodovodu

Indikátory Počet připojených domácností Vazba na jiná opatření:

ROZVOJOVÝ ZÁMĚR: ZVÝŠIT PODÍL TŘÍDĚNÉHO ODPADU A PODÍL DOMÁCÍHO KOMPOSTOVÁNÍ OPATŘENÍ B.1.1 SNÍŽENÍ MNOŽSTVÍ EMISÍ PROSTŘEDNICTVÍM PODPORY ZAVÁDĚNÍ MODERNÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH TECHNOLOGIÍ, PŘEDEVŠÍM KOMPOSTOVÁNÍ Cíle 

Vytvořit systém sběru a likvidaci bioodpadu z domácností



Zvýšit podíl kompostování na likvidaci odpadu



Snížit emise ze spalování bioodpadu



Čištění povrchu komunikací (zametání, kropení).



Úprava prašných ploch zatravněním, zalesněním.

Aktivity 

Nákup domácích kompostérů



Zefektivnění svozu bioodpadu

Indikátory

115


Počet umístěných kompostérů v obci

Vazba na jiná opatření: B.1.2

OPATŘENÍ B.1.2 ZVÝŠENÍ FREKVENCE SVOZU SEPAROVANÉHO ODPADU, NEBO ZVÝŠENÍ POČTU SBĚRNÝCH MÍST Cíle 

Zvýšit podíl vytříděného recyklovatelného odpadu



Zvýšit komfort obyvatel při sbírání odpadu

Aktivity 

Zvýšit frekvenci svozu odpadu, tak aby se v kontejnerech odpad nehromadil



Rozšířit počet sběrných míst


Zvýšení podílu separovaného odpadu na celkovém množství odpadu

Vazba na jiná opatření: B.1.1

ROZVOJOVÝ ZÁMĚR: ZVÝŠIT PŘÍSTUPNOST A ENVIRONMENTÁLNÍ I ESTETICKOU HODNOTU KRAJINY A SÍDELNÍ ZELENĚ OPATŘENÍ B. 2.1 OBNOVA POLNÍCH CEST A ALEJÍ Cíle 

Zvýšení ekologické stability krajiny.



Zvýšení přístupnosti okolí a nabídky rekreačních možností v okolí obce.



Fragmentace krajiny ve spojení s výsadbou zeleně.



Zvýšení retenční schopnosti krajiny.



Snížení rizika stržové a větrné eroze.

Aktivity 

Příprava a realizace pozemkových úprav v katastru města.



Obnova historických polních cest v krajině v souladu s územním plánem a generelem ÚSES.



Výsadba stromů podél polních cest.



…

116

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice Očekávané výsledky 

Zvýšení environmentální kvality území.



Zvýšení estetické hodnoty krajiny.



Zvýšení nabídky možností pro pobyt obyvatel v krajině (s potenciálním dopadem na zlepšení zdravotního stavu).

Vazba na jiná opatření: B.1.6, B.1.1, C.3.3, D.1.1, D.1.2, D.1.2, D.2.2

OPATŘENÍ B. 2.2 OBNOVA PŮVODNÍHO TOKU ROKETNICE S VÍCEÚČELOVOU RETENČNÍ NÁDRŽÍ Cíle 

Obnovit v přírodním rázu původní tok říčky Roketnice



Podpořit rekreační potenciál jediného výletního místa v obci



Posílit funkci zadržování vody v krajině



Snižování rizika sucha



Zlepšit odtokové poměry v obci



Zvýšit samočisticí schopnost toků.



Zvýšit podíl vodních ploch.

Aktivity     

Výsadba nové zeleně Zbudování retenční nádrže Revitalizace toku a komplexní opatření ke zlepšení odtokových poměrů. Vyčištění koryta toku Zvýšit kvalitu vody

Indikátory 

Délka revitalizovaného toku

Vazba na jiná opatření: B.2.1, B.2.3

117

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice OPATŘENÍ B.2.3 ZVÝŠENÍ NABÍDKY PLOCH PRO TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU A ÚPRAVA VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Cíle    

Zlepšit nabídku veřejně přístupných ploch pro trávení volného času Omezení víření prachu z průjezdu aut. Zlepšení teplotních režimů v obci Zvýšení estetické hodnoty veřejných prostranství

Aktivity  

Výsadba zeleně pro „odstínění“ staveb s negativním vlivem na obyvatele. Výsadba zeleně podél některých cest a na veřejných prostranstvích

Indikátory 

Počet vysazených stromů a keřů

Vazba na jiná opatření: B.2.1, B.2.2,

ZLEPŠENÍ DOPLŇKOVÝCH FOREM V PROCESU VZDĚLÁVÁNÍ OPATŘENÍ C.1.1 SDÍLENÍ ŠKOLNÍHO LOGOPEDA, ŠKOLNÍHO PSYCHOLOGA, SPECIÁLNÍHO PEDAGOGA, KARIÉROVÉHO PORADCE PŘÍPADNĚ DALŠÍCH PODPŮRNÝCH PROFESÍ A POZICÍ Cíle  

Vytvořit nabídku odborných pracovníků, kteří by se věnovali dětem se speciálními vzdělávacími potřebami Všechny pozice by však byly využívány společně pro více škol, z důvodu jejich malé vytíženosti v jednotlivých školách

Aktivity   

Zřízení pozice školního logopeda Zřízení pozice školního psychologa Zřízení případné další specializované pozice

Indikátory 

Počet dětí využívajících služby specializovaných pedagogických pracovníků

Vazba na jiná opatření: B.2.1, B.2.2,

118

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice ZLEPŠENÍ NABÍDKY VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT A CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ OPATŘENÍ C.1.2 VYTVOŘENÍ CENTRA VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT PŘI ZŠ A MŠ JIŘÍKOVICE Cíle   

Zlepšit nabídku veřejně přístupných a rozvíjejících volnočasových aktivit Zlepšení nabídky aktivit rozvíjejících dětský intelekt Otevření nabídky celoživotního vzdělávání

Aktivity   

Zřízení vzdělávacího centra při ZŠ a MŠ Jiříkovice Zajištění pedagogů, nebo rodičů, kteří by aktivity provozovali Zajistit vybavení místností

Indikátory 

Počet zapojených dětí a dospělých

Vazba na jiná opatření: C.1.1

ROZVOJOVÝ ZÁMĚR: ZLEPŠIT PODMÍNKY PRO SPORTOVNÍ A KULTURNÍ VYŽITÍ V OBCI OPATŘENÍ D.1 ÚPRAVA SPORTOVNÍHO AREÁLU PRO POŘÁDÁNÍ SPOLEČENSKÝCH AKCÍ Cíle 

Zvýšit možnosti sportovního vyžití obci

Aktivity 

Rozšíření a rekonstrukce sportovního areálu



Rozšíření zázemí pro společenské akce



Vybudování hřiště



Dobudování míst pro sezení



Výstavba zázemí pro společenské akce ve víceúčelovém centru v Panském dvoře

Indikátory 

Kapacita areálu a společenského centra

Vazba na jiná opatření: D.3.1

119

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice ROZVOJOVÝ ZÁMĚR: VYTVOŘIT PODMÍNKY PRO DALŠÍ ROZVOJ PODNIKÁNÍ A KOORDINOVAT JEJ S POTŘEBAMI OBCE OPATŘENÍ D.2 PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ Cíle 

Zprostředkovat podnikatelům možnost získání externích zdrojů (dotací)



Zajistit podnikatelům místo pro různé akce a školení (víceúčelové centrum Panský dvůr).

Aktivity 

Zapojení podnikatelské veřejnosti do podpory místních projektů veřejného života, sociálních služeb, sportu, kultury, školství a volného času dětí a mládeže.



Podpora komunikace mezi obecním úřadem a podnikatelskými subjekty.



Zvýšit počet parkovacích míst pro podnikatele



Vytvoření společenského centra pro případné workshopy a podnikatelské akce



Vyčlenění zóny pro podnikatelskou výstavbu

Indikátory 

Počet zapojených podnikatelských subjektů

Vazba na jiná opatření: D.3.1

ROZVOJOVÝ ZÁMĚR: ZKVALITNIT SYSTÉM SOCIÁLNÍCH A ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB D.3.1

PŘESTAVBA PANSKÉHO DVORA NA VÍCEÚČELOVÉ CENTRUM

Cíle 

Rozšířit dostupnost sociálních služeb obyvatelům obce i okolí.

Aktivity 

Spolupráce s dotčenými institucemi (Odbor sociálních věcí ORP Šlapanice, praktičtí lékaři, nemocnice aj.)



Vybudování Domu s pečovatelskou službou areálu Panského dvora



Vytvoření zázemí pro zdravotnické služby alespoň nějaký den v týdnu.



Vytvoření sociálních bytů


Počet klientů sociálních služeb

120

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice Vazba na jiná opatření: D.2.1, D.1.1

ROZVOJOVÝ ZÁMĚR: P OSÍLIT VAZBY S OKOL NÍMI OBCEMI A S VYŠŠ ÍMI SAMOSPRÁVNÝMI IN STITUCEMI OPATŘENÍ D.4.1 POSÍLENÍ SPOLUPRÁCE V RÁMCI DOBROVOLNÉHO SVAZKU OBCÍ Cíle 

Posílení spolupráce s nejbližšími obcemi.



Spojení úsilí pro zajištění kofinancování rozvojových projektů.



Koordinace postoje k projektům dotýkajícím se více obcí mikroregionů (Cyklostezky, tangenty D1, IDS, úprava vodohospodářských projektů, rozvoj cestovního ruchu).



Posílení spolupráce s Jihomoravským krajem a městem Brnem



Zvýšit informovanost o přípravě strategií a koncepcí i konkrétních velkých projektů na úrovni Jihomoravského kraje i regionu (aglomerace)



Zvýšit váhu stanoviska Jiříkovic a okolních obcí při formulaci politik a přípravě regionálních projektů.

Aktivity 

Příprava kvalitních projektů ucházejícího se o podporu ze strukturálních fondů.



Usilovat o rozšíření spolupráce na více aktivit



Výstavba cyklostezek



Společné řešení sociálních služeb



Společné řešení v otázce nákupu energií a služeb

Indikátory 

Počet realizovaných společných projektů

Vazba na jiná opatření:

ROZVOJOVÝ ZÁMĚR: ZVÝŠIT PODÍL PŘÍJMŮ Z EXTERNÍCH ZDROJŮ D.5.1 POSÍLENÍ ÚLOHY STŘEDNĚDOBÉHO PLÁNOVÁNÍ A STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ MĚSTA Cíle 

Zvýšit efektivitu řízení obce posílením role střednědobého a strategického plánování.

Aktivity 

Implementace opatření Strategického plánu rozvoje obce.

121


Pravidelná aktualizace strategického plánu a dalších strategických dokumentů.



Sladění implementace strategického plánu s finančními možnostmi obce prostřednictvím zvýšení významu rozpočtových výhledů.

Indikátory 

Zvýšení příjmů rozpočtu obce

Vazba na jiná opatření: všechny opatření

122


POUŽITÁ LITERATURA A PRAMENY

2. Jiříkovice. Oficiální internetové stránky obce. http://www.jirikovice.cz 3. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Podle správního rozdělení k 1. 1. 2013. a výsledků sčítání lidu, domů a bytů k 26. březnu 2011. Praha: Český statistický úřad, 2013. 856 s. ISBN 978-80-250-2394-5 4. Český statistický úřad. http://www.czso.cz/ 5. Počet obyvatel k 1. 1. 2014. Evidence obyvatel MVČR. Datový soubor. Portál Obce sobě. http://portal.obcesobe.cz

6. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-08-23]. S. 88. Dostupné online. 7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz 8. Vybrané základní údaje podle obcí – Jihomoravský kraj, czso.cz 9. HEROLDOVÁ, Helena. Česká žena na cestě do Orientu. Dějiny a současnost [online]. 2005 [cit. 2015-0226]. Dostupné online. (česky)

10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.

22. 23. 24.

Český statistický úřad. http://www.czso.cz/ Veřejná databáze ČSU. ČSÚ. http://vdb.czso.cz Sčítání lidu, domů a bytů 2011. http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/home Sčítání lidu, domů a bytů 201 – obce. http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/sldbxb?opendocument&uzemi=obce Vybrané ukazatele za správní obvod Šlapanice v letech 2001-2012. Český statistický úřad. http://www.czso.cz/ Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2013. http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajp/641011-13-xb Městská a obecní statistika. http://vdb.czso.cz/mos/ Statistický lexikon obcí. http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/4116-13 Regionální informační servis. Centrum pro regionální rozvoj ČR. www.risy.cz. Český statistický úřad: Retrospektivní lexikon obci 1850 – 1970, Praha, 1970 Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. Díl. Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869–2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. Počet obyvatel k 1. 1. 2014. Evidence obyvatel MVČR. Datový soubor. Portál Obce sobě. Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001). http://portal.obcesobe.cz Seidenglanz, D., Toušek, V., Chvátal, F.: Prognóza demografického vývoje obyvatelstva města Brna a jeho okolí. Zpracováno na zakázku pro Magistrát města Brna. CRR PřF MU, Brno 2013. Beneš, J.: Možnosti rozvoje venkovského regionu na příkladu správního obvodu ORP Šlapanice. Brno: Masarykova univerzita, 2008 Strategie rozvoje Jihomoravského kraje. Brno: GaREP. a VUT, 2005 123

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice 25. 26. 27. 28. 29.

Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje. www.idsjmk.cz Informační portál pro Brno a okolí. www.inbrno.cz Krajský úřad Jihomoravského kraje. www.kr-jihomoravsky.cz Regionální rozvojová agentura Jižní Moravy. www.rrajm.cz http://cs.wikipedia.org/wiki/

124

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice PŘÍLOHY

Dotazník pro přípravu Strategického plánu obce Jiříkovice

Identifikační číslo:

Vážení občané, dostává se vám do rukou dotazník, jehož cílem je zjistit vaše názory, potřeby a přání v souvislosti s připravovaným Strategickým plánem rozvoje obce Jiříkovice. Cílem Strategického plánu je zmapovat současné silné i slabé stránky obce, vytyčit vizi, jaká by měla obec v budoucnu být, a hledat všechny možnosti, jak tuto představu naplnit. Zlepšení by se mělo týkat všech součástí života v obci. Úspěšný budoucí rozvoj obce je nemyslitelný bez vaší účasti. Proto vás prosíme o pravdivé a upřímné zodpovězení následujících otázek. Tak budeme moci při plánování budoucnosti obce vždy přihlížet k vašim přáním a názorům. Tvorba Strategického plánu pochopitelně tímto dotazníkovým šetřením zdaleka nekončí. I nadále se na ní budete moci podílet. Bližší informace hledejte na vývěskách, nebo na internetových stránkách obce.

A. Údaje o respondentovi Obec (Ulice):

……………………………………………… Věk:

V obci: žiji od narození přistěhoval jsem se v dětství spolu s rodiči Vaše vzdělání? Základní

Střední odborné

15-20

21-30

31-50

66 a více

51-65

přistěhoval jsem se v dospělosti před více než pěti lety přistěhoval jsem se v dospělosti v posledních pěti letech

Střední s maturitou

Vyšší odborné

Vysokoškolské

B. Veřejná správa 1 2 3 4 5 1. Jste spokojen/a s přístupem zastupitelů k řešení podnětů od občanů? 2. Vyhovuje vám osobně provozní doba obecního úřadu? 3. Jste spokojen/a s prací úředníků na obecním úřadě? 4. Jste spokojen/a s informovaností o hospodaření obce? 5. Odkud získáváte informace týkající se dění v obci a jste spokojen/a s jejich kvalitou? ZDROJ

JAK ČASTO VYUŽÍVÁM? často občas nikdy

1

JE ZDROJ KVALITNÍ? 2 3

4

5

webové stránky obce (internet) zpravodaj rozhlas vývěsky veřejná jednání zastupitelstva neformální kontakt se zastupiteli Jiné: ……………………………………………………………………………………………………………………………………………… 6. Další připomínky k fungování veřejné správy: ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

125

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

C. Životní prostředí 7. Jaký odpad třídíte a kam jej ukládáte? kontejner (sběrné místo)

sběrný dvůr

kompostuji

pálím

likviduji jiným způsobem

netřídím

papír plasty sklo železo bioodpad kuchyňský bioodpad zahradní hliník baterie elektrospotřebiče nebezpečné odpady 1

2

3

4

5

8. Vyhovuje vám otevírací doba sběrného dvora? Pokud ne, proč: …………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………… 9. Vaše další náměty a připomínky k odpadům (např. počet a umístění kontejnerů, košů na odpadky a jiné): …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… 1

2

3

4

5

10. Jste spokojen/a s kvalitou údržby veřejné zeleně v obci? 11. Jste spokojen/a s kvalitou ovzduší v obci? 12. Jste spokojen/a se stavem vodních toků? 13. Jste spokojen/a s hlukovou zátěží v místě bydliště? 14. Jaké konkrétní problémy v oblasti životního prostředí vás trápí? (např. čistota obce, pálení odpadků, hladina spodní vody a jiné) …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

D. Územní rozvoj a infrastruktura 15. Znáte územní plán obce? (nahlédli jste do něj z vlastní potřeby či jiného důvodu)

ano

ne

16. Při podpoře výstavby (obytné, průmyslové) by se obec měla soustředit na (vyberte z možností ty, se kterými souhlasíte): využití volných ploch a nevyužitých objektů ve stávající zástavbě výstavbu na nových plochách mimo stávající zástavbu obce, ale označených v současném územním plánu k zastavění hledání ploch pro budoucí výstavbu mimo stávající zástavbu obce a za plochami určenými v současném územním plánu k zastavění domnívám se, že obec by neměla podporovat další výstavbu jiný názor: ………………………………………………………………………………………………………………………………… 17. Jste spokojen/a s řešením následujících oblastí:

126

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice 1

2

3

4

5

Odpočinkové zóny (parky, posezení, lavičky) Dětská hřiště Inženýrské sítě (voda, elektřina, plyn, kanalizace) Chodníky (údržba, stav) Veřejná doprava (autobus) Parkování v obci Provoz na komunikacích (bezpečnost, značení) Komentář: ………………………………………………………………………………………………………………………………………………

E. Život v obci 1

2

3

4

5

18. Hodnocení kulturně společenského vyžití: Jste spokojen/a se spolkovou činností v obci? Jste spokojen/a s nabídkou kulturních akcí v obci? Jste spokojen/a se stavem kulturních zařízení v obci? Jste spokojen/a s nabídkou sportovních aktivit? Je nabídka využití volného času pro děti dostatečná? Jste spokojen/a s knihovnou? Komentář: ……………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… 19. Základní a mateřské školství

1

2

3

4

5

Jste spokojen/a s činností školky? Jste spokojen/a s činností základní školy? Komentář: ……………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… 20. Zdravotní a sociální služby

1

2

3

4

5

Jste spokojen/a s nabídkou sociálních služeb v obci? Souhlasil/a byste s výstavbou bydlení pro seniory v naší obci? Využil/a byste teď aktuálně bydlení v zařízení pro seniory ve vaší obci? Jste spokojen/a s nabídkou zdravotních služeb v obci? Komentář: ……………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… 21. Schází vám v obci některé služby?

1

2

3

4

5

(např. kadeřnictví, lékárna, pekárna, opravna obuvi, šatů, bankomat, nekuřácká restaurace, masna, obchod v nádražní čtvrti,...) Pokud ano, jaké: ……………………………………………………………………………………………………………………………………… 22. Jste spokojen/a s bezpečností v obci?

1

2

3

4

5

23. Co považujete za nejnebezpečnější místa a jevy v obci? …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

127

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice 24. V posledních měsících došlo v Jiříkovicích k poškozování soukromého i veřejného majetku – v nočních hodinách. Jednou z možností, jak monitorovat noční dění v obci a jak zajistit určitou míru prevence, je instalace kamerového systému. Podporujete zavedení kamerového systému v obci?

zvolte jednu z možných odpovědí

Ano, je třeba pokrýt všechna veřejná prostranství. Ano, podporuji kamery pouze v centru obce. Ne, nechci, aby byl v Jiříkovicích monitorován veřejný prostor. Komentář: ……………………………………………………………………………………………………………………………………………… 25. Jste spokojen/a s podmínkami pro podnikání v obci? 26. Podnikáte? (Pokud jste odpověděli ne, přejděte prosím k otázce 28)

1

2

3 ano

4

5

ne

27. Jak by podle vás obec mohla podpořit podnikání? ………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… 28. Které oblasti cestovního ruchu by měla obec podporovat?

128

Strategický plán rozvoje obce Jiříkovice cyklostezky

ano

ne

turistické stezky

ano

ne

muzeum

ano

ne

napoleonská historie

ano

ne

folklór

ano

ne

ubytovací kapacity

ano

ne

jiné ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… 29. Podporujete návrh na zrušení výherních hracích automatů od roku 2016 v naší obci? (Současné příjmy do rozpočtu obce Jiříkovice z výherních hracích automatů dosahují objemu cca …….. tisíc korun ročně)? zvolte jednu z možných odpovědí Ano, zrušte je. Ano, ale je třeba hledat náhradu za tyto příjmy, resp. snížit o to některé výdaje. Ne, takto získané peníze jsou pro obec důležité. Ne, není to v obci zas tak velký problém. Je mi to zcela jedno. Komentář: ……………………………………………………………………………………………………………………………………………… 30. Co se podle vás v obci v posledních letech podařilo?

31. Jaká je podle vás největší přednost života v obci?

32. Jaký je podle vás nejpalčivější problém života v obci?

33. Souhlasíte s výrokem, že se Vám v Jiříkovice dobře žije?

ano

ne

částečně

F. Závěr 34. Rozuměl/a jste otázkám v dotazníku?

ano

ne

částečně

Měl/a jsem problém s těmito otázkami (uveďte číslo): ……………………………… 35. Čas věnovaný tomuto dotazníku:

……………………… minut

Děkujeme za spolupráci a za čas, který jste tomuto dotazníku věnovali! Místo pro vaše další postřehy a připomínky k životu v obci:

129


130

OBEC JIŘÍKOVICE STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JIŘÍKOVICE PRO OBDOBÍ

Recommend Documents