Obchodní modely Software as a Service

Obchodní modely Software as a Service Ondřej Raška Katedra informačních technologií Fakulta Informatiky a statistiky, VŠE Praha [email protected]

Abstrakt: Článek ve své první části rozebírá obchodní modely na webu, jak se liší a jaké jsou jejich konkrétní příklady. Taxonomie obchodních modelů je základ pro popsání možností financování informatických služeb na bázi Software as a Service. V druhé části jsou popsány konkrétní příklady produktů Google a Salesforce nabízené formou SaaS a jejich business modely včetně aktuálních finančních výsledků. Tyto služby nebyly vybrány náhodně. K volbě Googlu vedla vedle rychlé adopce služeb uživateli také silná pozice pro jeho další prosazení. Salesforce je historicky prvním výrazným dodavatelem SaaS a aktuálně největším poskytovatele CRM touto formou. Cílem je srovnat jejich obchodní modely a odpovědět na otázku, který z nich je aktuálně úspěšnější a jak se bude v budoucnu vyvíjet. Abstract: The Article in its first part discusses the business models on the Web, how they differ and what are their specific examples. Taxonomy of business models is the basis for addressing the possibility of financing services based on Software as a Service. The second part describes specific examples of Google and Salesforce offered by way of Saas and their business models, including the financial results. These services were not selected randomly. Google, for reasons of rapid adoption by users and strong position for further enforcement. Salesforce is the first major supplier of SaaS and is currently the largest provider of CRM in that form. The aim is to compare their business models and to answer the question which one is actually more successful and which will be in the future. Klíčová slova: business model, obchodní model, Software as a Service, SaaS, Platform as a Service, PaaS, Cloud Computing, Google, Salesforce, Google Apps, Google App Engine, Force.com, Amazon Web Services

1. Úvod Software as a Service je vyuţívaná forma dodávky informatických sluţeb jiţ od roku 1999, kdy s ní jako první velký průkopník začala společnost Salesforce.com. Standardní obchodní model zpoplatnění na bázi měsíčního předplatného, případně zpoplatnění odebírané funkcionality nejsou zdaleka jediné moţné. Jaké jsou další varianty obchodních modelů a jak jsou úspěšné? Největším představitelem alternativních business modelů v poskytování informatický sluţeb je bezesporu Google. IT společnost, která pouhé 3% procenta trţeb z více jak 17 miliard dolarů vydělává na licencování svého software, je více neţ zajímavým příkladem. Které konkrétní sluţby v oblasti SaaS nabízí, jaké mají obchodní modely a jaké jsou jejich další vyhlídky? Hlavním cílem tohoto článku je zhodnocení obchodním modelů společností Google a Salesforce v oblasti Software as a Service. Pokusím se odpovědět na otázku, jaký business model je úspěšnější a jaký má potenciál do budoucna. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2009

27

Ondřej Raška

2. Obecné business modely na webu Business model neboli obchodní model se dá definovat jako způsob nebo metoda, kterou podnik realizuje primární cíl svého podnikání, tj. dosahování zisku. Obchodní model zároveň vyjadřuje pozici firmy v hodnotovém řetězci. Jsou v něm ukryty role a vztahy jednotlivých subjektů, které vstupují do obchodního vztahu, ale i dalších subjektů, které se obchodu nepřímo účastní [RAPPA08] [HORSKÝ08]. Dle [CHESBROUGH02] by obchodní model měl splňovat těchto šest základních funkcí: 1. definovat tvorbu hodnoty pro koncové zákazníky, 2. identifikovat cílový trţní segment, kterému bude hodnota dodávána, 3. definovat strukturu hodnotového řetězce uvnitř firmy, nutného k tvorbě a distribuci hodnoty, 4. odhadnout náklady a potenciální výnosy produkce v závislosti na vybrané struktuře hodnotového řetězce, 5. popsat pozici firmy v hodnotovém řetězci propojujícím dodavatele a odběratele, identifikovat potenciální spojence a konkurenty, 6. formulovat konkurenční strategii, kterou bude získána (a drţena) konkurenční výhoda oproti rivalům. Pro další informace týkajících se obchodních modelů bych odkázal na [OSTERWALDER08] nebo [CHESBROUGH02]. V tomto textu se dále budu soustředit na obchodní modely v oblasti internetu a konkrétně webu.

2.1 Business modely ze strany investora Jestliţe budu uvaţovat o moţných business modelech ze strany investora nebo osoby podnikatele, rozeznával bych dva základní proudy. Budování firmy generující zisk, která je dlouhodobě udrţitelná a ţivotaschopná nebo druhá moţnost v podobě tvorby firmy čistě pro budoucí prodej, tzn. takovou, která je i ztrátová, ale generuje jinou vnitřní hodnotu, například v podobě aktivních uţivatelů. V nedávné minulosti mohou být takovýmto příkladem prodeje Skype společnosti Ebay, nebo YouTube firmě Google. Jestliţe se podíváme do historie, právě internetová bublina před rokem 2001 vyrostla na převaze firem čistě generovaných na prodej. Často se stávalo, ţe firma neměla ţádný funkční obchodní model a pouze oblast podnikání na internetu stačila na získání investorů. Firmy často spoléhali jen na potenciální budoucí zisky z reklamy, coţ bylo velice nehmatatelné. Kruté vystřízlivění investorů po internetové bublině zapříčinilo, ţe i internetový business vyspěl a daleko více vyţaduje obchodní modely zaloţené na tvorbě dlouhodobého zisku, i kdyţ výjimky lze najít stále.

2.2 Taxonomie business modelů Konkrétní business modely firem podnikajících na internetu se dají dle prof. Rappy z Institute for Advanced Analytics na North Carolina State University [RAPPA08] rozdělit na následující: Brokerage (Zprostředkovatelský model) - zprostředkovatel zde působí jako technická brána pro zajištění transakcí, případně jako tvůrce trhu. Podle

28

SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2009

Obchodní modely Software as a Service 1

jednotlivých zúčastněných stran rozlišujeme B2B, B2C, C2C . Broker si za zprostředkování obchodu účtuje definovanou provizi (např. u nás Aukro.cz, Poptavka.cz, Invia.cz, Hotel.cz). Advertising (Reklamní model) – v tomto modelu je projekt zaloţen na reklamních příjmech. Provozovatel serveru poskytuje zdarma návštěvníkům, resp. uţivatelům svůj webový obsah, popř. sluţby jako je např. e-mail, instant messaging, blogy apod. a financování svého provozu zajišťuje z reklamních příjmů – bannery, kontextová reklama atd. Typickým příkladem jsou různé informační portály (About.com, Centrum.cz), poskytovatelé sluţeb (ICQ, blog.cz). Infomediary (model zprostředkovatele informací) – model zaloţený na sběru dat o zákaznících a jejich chování, přičemţ tyto informace pak vyuţije sám nebo poskytne třetím stranám pro účely marketingové analýzy (Netmonitor.cz, Ciao.de). Merchant (obchodník) – internetový obchod, kde business model je postaven na klasickém prodeji zboţí nebo sluţeb (SW.cz, Mall). Direct Manufacturer (přímý výrobce) - předpokládá, ţe výrobce nebo poskytovatel sluţby je schopen přímo dosáhnout na koncového zákazníka prostřednictvím webového distribučního kanálu (např. Dell.com). Affiliate (partnerský model) – je zaloţen na provizích poskytnutých partnerským stránkám za přilákání návštěvnosti na svůj web. V praxi je to řešeno formou výměny bannerů, pay-per-click systémů, provizí z prodeje atd. Community (komunitní model) – tento model aktuálně vypadá jako velice slibný. Jiţ dnes vidíme, jak projekty typu Wikipedia, Facebook, Myspace jsou masově vyuţívané a výrazně ovlivňují podobu internetu. (Facebook před nedávnem oslavil 100 miliontého registrovaného uţivatele). Uţivatelé projektu sami aktivně přispívají k utváření obsahu webu. Zisk zde můţe přinášet prodej doplňkových výrobků, dobrovolné příspěvky popř. kontextová reklama nebo poplatky za prémiové funkce. Typickým příkladem je Open Content systém – Wikipedia, která jiţ úspěšně vybrala miliony dolarů ve sbírce na svém webu. Subscription (předplatitelský model) – uţivatel odvádí periodické platby (denní, měsíční, roční) za vyuţití sluţby. Je běţné, ţe základní funkcionalita bývá poskytována zdarma, přičemţ za rozšířenou se platí. Typickým příkladem jsou ISP (internet service provideři) nebo u nás například Estranky.cz, kde uţivatele platí roční poplatky za moţnost vytvořit si svůj firemní web. Utility (model uţitku) – je typickým příkladem “pay as you go“ přístupu. Na rozdíl od předplatitelského modelu se zde platí za skutečné uţívání. Typicky jsou to sluţby telefonních operátorů. Obchodní modely jsou velice často kombinovány. Je celkem běţné, ţe na stránkách provozovatele internetových aukcí vidíte placené reklamy, které jsou oborově spjaty se sekcí, v které se nachází, tzn. pro zadavatele velice dobré zacílení na potenciální kupující v dané oblasti. Jak uvádí [BERG07] nakonec úplně nejdůleţitější v obchodním modelu je „Dělat to, co lidé chtějí“.

1

Business to Business, Business to Customer, Customer ro Customer


29

Ondřej Raška

3. Business modely v SaaS Výše uvedené business modely jsou obecným výčtem moţností v oblasti internetu. Software as a service je čím dál více součástí internetového, nebo lépe řečeno webového businessu, a proto se dá vycházet ze stejných základů. Klasický model předpokládá platbu za požadovanou službu jediným subjektem, kterým byla tato služba spotřebovávána [VOŘÍŠEK08]. Tento model je ale stále více nahrazován. Jaké jsou tedy vyuţitelné obchodní modely pro SaaS?

3.1 Zdarma Zpřístupnění SaaS kompletně zdarma je velice vyuţívaný penetrační nástroj. Na první pohled nelogické jednání, kdy firma dává svůj produkt nákladný na vývoj i správu zdarma, je na internetu z pohledu propagace velice logický. V hyperkonkurenci internetu je způsob penetrace zdarma historicky velmi úspěšný. Uţivatele mohou sluţbu jednoduše najít, začít pouţívat a dál jí rozšiřovat a podporovat virálním marketingem, reklamou word-of-mouth. Viral expansion loop, neboli virální marketing, který se šíří exponencionálně je příčinou raketového růstu webu 2.0 ikon jako jsou Google, PayPal, YouTube, eBay, Facebook, MySpace, Digg, LinkedIn, Twitter nebo Flickr [PENENBERG08]. Náklady na tuto reklamu jsou vlastně nepřímo náklady na správu dané sluţby. Cílem je, aby si uţivatel na sluţbu zvykl a v budoucnu nechtěl přecházet na jinou, případně měl s tímto přechodem 2 dodatečné náklady (locked-in ). Takovýto uţivatel bude schopen za tuto hodnotu nebo její komplementy (dodatečné sluţby, rozšířený přístup, ..) v budoucnu zaplatit.

3.2 Reklama Velice slibný obchodní model, na kterém je zaloţen vlastně celý mediální business. Spojuje v sobě výhody modelu Zdarma, jako penetračního nástroje a zároveň moţnost získat finanční zdroje z vkládané reklamy. V taxonomii prof. Rappy do tohoto modelu patří Advertising a Affiliate. Kontextová reklama, tzn. reklama, která souvisí s právě zobrazovaným obsahem, je tedy násobně efektivnější a lze ji vnímat částečně jako přínosnou pro uţivatele [DONÁT07]. Proč nezobrazit k rozepsané poptávce na vybavení nové pobočky nábytkem jiţ přímo reklamní nabídky dodavatelů kancelářského nábytku? Reklamní inzeráty jsou v mnoha formátech, platí se buď za zobrazení CPT (Cost 3 Pay Thousand) nebo za klik PPC (Pay Per Click) . Affilate neboli partnerský provizní systém bude v budoucnu velice silnou finanční silou na internetu. Oproti kontextové reklamně, která je ve většině případů placená formou PPC, tak affilace jsou o krok dál a jsou nejčastěji zpoplatněny PPA (Pay per Action). Tzn. platba 2 Uzamčení zákazníka, vytvoření bariéry přechodu k jinému dodavateli http://en.wikipedia.org/wiki/Vendor_lock-in 3 Nejvyužívanějším celosvětovým PPC systémem je Adwords (http://adwords.google.com) od Google, v kterém lze cílit jak na výsledky vyhledávání v Google tak i vkládat kontextovou reklamu do emailů v Gmailu nebo do obsahové sítě třetích stran. Mezi české zástupce se řadí Sklik (http://www.sklik.cz) od Seznamu, AdFox (http://www.adfox.cz), Etarget (http://www.etarget.cz) 30


Obchodní modely Software as a Service

za reklamu jde aţ po uskutečněné akci, coţ můţe být objednávka zboţí, zaplacení předplatného atp. Platba za reklamu je vlastně provize (nominální, procentuální) za přivedení zákazníka.

3.3 Platba za užívání Základní rozdíl oproti jiným zde uváděným obchodním modelům je povinnost uţivatele platit za sluţbu. Do této kategorie zapadají modely Subscription a Utility. Tento obchodní model je asi nejbliţší výrobcům klasických podnikových informačních systémů. Uţivatel sluţby buď platí předplatné, tzn. měsíční, roční částku za přístup ke sluţbě nebo její části. Druhá moţnost je platba přímo za mnoţství vyuţívaných jednotek sluţby. Jednotka sluţby můţe být například počet zákazníků v CRM, počet obchodních příkladů, počet vydaných faktur, atp. Tyto dva přístupy lze dobře kombinovat a účtovat měsíční poplatky za jednotlivé balíčky sluţeb. Například tento případ můţe vypadat tak, ţe poskytovatel SaaS má odstupňovaný měsíční poplatek pro uţivatele vystavující do 100 účetních dokladů měsíčně, do 1000 účetních dokladů a neomezeného mnoţství účetních dokladů.

3.4 Provize Obchodní model zaloţený na platbě provize je moţný pouze v konkrétních případech. Příkladem je pronájem transakční brány, prostřednictvím které uţivatel přímo či nepřímo prodává své zboţí nebo sluţby. V tomto systému můţeme přesně změřit ekonomický přínos pro uţivatele a účtovat mu konkrétní provizi z těchto uskutečněných obchodů. Výhoda tohoto business modelu je oboustranná. Jestliţe uţivatel nebude mít z pouţívání aplikace ţádný finanční výnos, nebude mít ani náklad. Pro poskytovatele je výnos variabilní, korelující s náročností provozu aplikace.

3.5 Využití získaných informací Pojmem získané informace jsou v tomto textu myšleny informace, které lze extrahovat z velkého mnoţství generovaných dat uţivateli. Je zde potřeba si uvědomit velmi jemnou hranici mezi soukromím uţivatelů a moţnostmi vyuţití těchto dat. Příkladem můţe být vytvoření benchmarku pro ostatní uţivatele, kteří tak mohou parametry svého podnikání poměřit se všemi ostatními subjekty vyuţívající aplikaci nebo jen s oborově příbuznými. Dokáţeme tak dostat odpovědi na otázky, jako jsou např. Jaký je konverzí poměr objednávek na jednoho návštěvníka v mém oboru? Jaká je průměrná obrátka zásob ve stejném segmentu? Tento model lze pouţít jako sekundární obchodní model, tj. vyuţít ho buď jako dodatečný finanční zdroj, jako přidanou hodnotu pro uţivatele sluţby nebo jako zdroj informací pro vlastní potřebu.

4. SaaS od Google 4.1 Proč bude Software as a Service od Google úspěšné? Trh SaaS dramaticky roste. Dle studie Gartner v roce 2011 bude 25% softwarového trhu připadat právě na SaaS [BASL08]. To si uvědomuje i Google při vývoji nových produktů. V posledních třech letech Google uvedl několik sluţeb


31

Ondřej Raška

formou Sofware as a Service. Proč jsem si vybral právě Google jako příklad dodavatele SaaS? Protoţe bude úspěšný. A to hned z několik důvodů:

4.1.1 Mediální síla Dle poslední statistických dat [COMSCORE08] ovládal Google ve Spojených státech amerických v říjnu 2008 přes 63 % trhu vyhledávání, coţ znamená téměř 8 miliard hledání za měsíc. Jiný zdroj [HITWISE08] mluví dokonce o 70% trţním podílu.

Obrázek 1: Podíl vyhledávání prodle vyhledávačů. Zdroj: [HITWISE08] Dle [DOČEKAL08] je na světě jen 5 zemí kde není ještě jednička ve vyhledávání. Konktétně se jedná o Yandex v Rusku, který obhospodařuje 43 % trhu vyhledávání, Baidu v Číně s cca 60% trţním podílem., Seznam v České republice, který kontroluje 63% a Naver, Jiţní Korea, který má přibliţné 60 % trhu a Yahoo! Japan, který zaujímá mírně nad 50 %. Moţnosti, které má Google při propagaci vlastních produktů jsou obrovské. Největší je asi schopnost ovlivňovat rozhodnutí nových neznalých uţivatelů. Zkuste hledat pomocí Google slova „spreadsheet“, „calendar“ nebo „email“ 4 a tipněte si, jaké budou výsledky předních pozic . Další moţnosti propagace jsou nasnadě. Jen vloţení nové sluţby do vrchní lišty Google zaznamenává obrovské návštěvnosti. Uţivatele dále mohou vyuţívat výhod integrace jednotlivých sluţeb.

4 Při dotazu „Spreadsheet“ na první pozici dostáváme Google Docs and Spreadsheets, „calendar“ první pozice odkazuje na Google Calendar, na slovo „email“ je zobrazena reklama Adwords na Gmail. 32



Například integrace kalendáře, emailu, nových dokumentů společně se správami 5 z RSS ve sluţbě iGoogle (Google homepage) jsou velice uţitečné. Google je aktuálně největší firmou na světě, která poskytuje sluţby zdarma, resp. za vkládanou reklamu. Nikdo se nad tím nepozastavuje, ţe právě software od Google je zdarma. U televizí a rádií je zdarma 100% obsahu, u novin a magazínů je cena obsahu pokryta z reklamy údajně 70-80%. Výdělky Googlu v roce 2007 ukázaly, ţe je jednoznačně a bezkonkurenčně největší firmou na světě, která kdy poskytovala reklamou placený obsah. Google měl roční příjmy skoro 17 miliard dolarů, zatímco největší rozhlasové a televizní studia jako ABC, CBS a NBC mají příjmy pohybující se okolo 14-15 miliard dolarů. Pro porovnání Yahoo! dosahuje pouze 7 miliard dolarů [KODERA08]. Více o finanční stránce Google naleznete dále.

4.1.2 Technické zázemí Google v současné době provozuje největší farmu serverů na světě. Přesné statistiky chybí, protoţe Google striktně nepouští ţádné informace o své technologické základně a serverovny jsou pro veřejnost i novináře nedostupné. 6 Odhady mluví o více jak 450 000 serverech v deseti datacentrech výhodně geograficky rozmístěných po celém světě [WP08]. Google úzkostlivě lpí na maximální efektivitě a poměřuje aplikační výkon versus náklady na pořízení a provoz. Právě provoz a spotřeba elektrické energie je výrazná nákladová poloţka. Servery jsou klasické „commodity-class x86“ PC běţící na upravené verzi open source operačního systému Linux. Právě zvládnutí rapidního růstu hardwarové náročnosti je jeden z klíčových faktorů úspěchu Google. Toto hardwarové zázemí, které dokáţe obslouţit miliardy uţivatelů po celém světě 7 a v podstatě je na něm uloţena kopie celého viditelného webu , vyuţívá pro své portfolio sluţeb včetně SaaS. Google v srpnu 2008 spustil v beta verzi sluţbu App Engine, která dává komukoli moţnost vyuţít tuto technologickou platformu. Více informací v odstavci App Engine.

4.2 Portfolio produktů SaaS od Google a jejich business model 8

Viceprezident Google pro vývoj v oblasti EMEA Nelson Mattos u příleţitosti 9 Google Developer Day , který se konal 24. října 2008 v Praze, uvedl ve svém rozhovoru pro Technet, ţe Google vytvořil oddělení sluţeb pro firemní zákazníky [KASÍK08]. 5 http://www.google.com/ig 6 Mountain View, California; Council Bluffs, Iowa; Herndon, Virginia; Lenoir, North Carolina; Atlanta, Georgia; Dublin, Ireland; Saint-Ghislain, Belgium; Zürich, Switzerland; Tokyo, Japan; Beijing, China. 7 Google stahuje a ukládá kopii každého indexovatelného (html, pdf, doc, …) dokumentu přístupného přes web, který je dokonce obsažen na diskovém poli vícekrát z důvodů zálohování a geografické dostupnosti. Tyto dokumenty se využívají pro službu Archiv resp. Cached ve výsledku vyhledávání. 8 Viceprezident Google pro vývoj v oblasti regionu Evropy, Středního východu a Afriky, který do Google přišel z IBM, kde stál např. u vývoje standardu SQL99. 9 http://code.google.com/intl/cs/events/developerday/2008/home.html SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2009

33

Ondřej Raška

Google ovšem některými svými službami míří také na velké společnosti. Google Apps, Google Search Appliance a další. Google samozřejmě má produkty pro firmy, ale řekl bych, že jsme vždy byli a zůstáváme zaměřeni na vývoj smysluplných služeb pro koncového uživatele. Mnoho produktů, které jsme v posledních letech vyvinuli pro koncového uživatele (GMail, Google Calendar, Google Spreadsheet, Kontakty, Dokumenty), jsou ale velice použitelné i v korporátní sféře, a tak vlastně vznikla i sekce pro firmy. Naším cílem ovšem je přinášet a vyvíjet produkty pro koncové uživatele, které dávají smysl. Google tento rok sloučil své sluţby pod jeden balík Google Apps, aby zjednodušil 10 přístup organizacím k SaaS, v anglické verzi pouţívá pro označení Google Apps pojem Software as a Service. Velice jednoduše pod jednou doménou můţete integrovaně provozovat email, instant messaging, VOIP (Gmail) pro všechny zaměstnance, sdílet kalendář (Calendar), mít jednotný interní portál (iGoogle) a intranet (Sites) a sdílet, sledovat změny ve firemních dokumentech, tabulkách a prezentacích (Docs). Tyto aplikace vznikali samostatně ať uţ akvizicí externích firem nebo interním vývojem. Byly uváděny postupně a dají se vyuţívat nezávisle. Právě jejich sloučení pod Apps je odpovědí Google na firemní SaaS. Bez jakýkoliv nákladů na pořízení a provoz, nákladů na vlastní IT můţe mít firma poměrně silný a hlavně integrovaný balík aplikací pro základní funkce IT, tedy pro komunikaci uvnitř firmy i navenek, prezentaci výrobků a sluţeb, tvorbu a sdílení dokumentů. Mám kladné osobní zkušenosti s pouţíváním Google Apps jako Roman Staněk [STANĚK07], zakladatel Netbeans, Systinetu a v současné době společnosti 11 GoodData provozující business intelligence nástroj na bázi SaaS. Aktuálně Google Apps vyuţíváme ve firmách Hotel.cz, a.s. a Pixmac, s.r.o., kde ho denně pouţívá cca 30 zaměstnanců. Jediný problém sluţby vidím v špatné práci s účty, kdy nemůţete slučovat nebo jinak pracovat s účty v rámci více projektů/firem a dále 12 problémy s doručováním pošty v Gmailu .

4.2.1 Apps URL sluţby Rok uvedení Business model

http://www.google.com/a/ 2006 Zdarma/Reklama/ Platba za uţívání – 40 EUR/uţivatel/rok

Konkurence Konkurence SaaS Zoho.com Google Apps je balík aplikací pro podniky, školy, soukromé osoby. Balík je navázán na doménové jméno, kde sdílíte společné aplikace. Tento balík obsahuje integrované aplikace Gmail, Calendar, Docs, Sites, Talk a další sluţby. Google nabízí placenou verzi Google Apps Premier za 40 euro za uţivatele a rok. V této 10 http://www.google.com/apps/intl/en/business/index.html 11 http://www.gooddata.com. Jako správný SaaS projekt nabízí i účet zdarma s 10MB prostorem. 12 Problém doručování pošty v Gmailu nevidím jako problém vývoje nebo správy ze strany Google, ale spíše více jako dlouhodobý problém emailů vs. SPAMu a všech provozovatelů Mail Transfer Agent (MTA). 34



variantě je obsaţeno 25 GB prostoru 99,9% dostupnost, vyuţití sluţeb akvizované společnosti Postini, v oblasti bezpečnosti a zálohování dat. Dále můţete vyuţít API pro integraci se sluţbami single sign on, správy uţivatelských kont, poštovní brány a nástroje na migraci pošty.

Gmail URL sluţby Rok uvedení Business model Konkurence

http://www.gmail.com 2004 Reklama/Platba za uţívání MS Exchange, Outlook, Merak, Posfix, Sendmail Yahoo mail, Hotmail

Konkurence SaaS

Email s přístupem přes webové rozhraní, POP3, IMAP4. Ve webovém rozhraní je zabudován Google Talk (viz. níţe). Gmail je nabízen ve dvou variantách: zdarma, kde se k textu emailu zobrazuje kontextová reklama a placená verze. První 13 varianta je omezená maximální velikostí emailu 7,3MB . Email je zintegrován s Google Calendar, například pro posílání pozvánek, odsouhlasení pozvánky, atp.

Calendar URL sluţby Rok uvedení Business model Konkurence Konkurence SaaS

http://www.google.com/calendar 2006 Zdarma MS Exchange, Lotus Notes, iCal Remember The Milk, Windows Live Calendar, Yahoo! Calendar Online kalendář s dobře navrţeným user interface, který ukázkově vyuţívá 14 technologii AJAX . Tuto technologii pouţívají i další aplikace Google nebo jejich části. Kalendář má velice jednoduché a rychlé ovládání, mobilní výstup. Široké moţnosti sdílení dat od online výměny s jinými uţivateli, aţ po export a import v různých formátech.

Docs URL sluţby Rok uvedení Business model Konkurence Konkurence SaaS

http://docs.google.com/ 2006 Zdarma MS Office, Word, Excel, PowerPoint, iCal Zoho Office, MS Office Live

Na adrese http://docs.google.com/ je přístupný balík kancelářský aplikací obdobný MS Office, který je ale přístupný formou SaaS. Obsahuje textový, tabulkový editor, aplikace pro tvorbu prezentací a formulářů.

13 Maximální velikost každý den roste o 353.9 KB, což je mj. dobrý propagační prvek 14 Asynchronní javascript a XML. Webová technologie pro interaktivní obsah, bez nutnosti načítání celých stránek. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2009

35

Ondřej Raška

Sites URL sluţby http://sites.google.com Rok uvedení 2008 Business model Zdarma Konkurence MS Frontpage, Dreamweaver Konkurence SaaS Webnode.com, Estranky.cz Nástroj na tvorbu webových stránek a jejich sdílení. Moţné pouţití pro jednoduchou firemní prezentaci, intranet, informační portál. Správa je podobná wiki. Sluţba je poskytována zdarma ve dvou variantách: free účet, který obsahuje 100MB prostoru a účet v rámci Google Apps, kde uţivatelé mohou vyuţít 10GB prostoru.

Talk URL sluţby http://www.google.com/talk/ Rok uvedení 2008 Business model Zdarma Konkurence ICQ, Skype, AIM, MS Messanger, Jabber Konkurence SaaS Meebo Google Talk je instant messanger (IM) a VOIP klient na bázi Jabberu, open source IM. Webové rozhraní Talk je přímo integrováno do Gmailu. Tak přímo v kontaktech Gmailu vidíte, kdo je právě online a s kým můţete komunikovat přes IM, případně VOIP (kdyţ máte doinstalovaný potřebný doplněk do prohlíţeče). Projekt Talk obsahuje i desktopovou verzi ke staţení.

4.2.2 App Engine URL sluţby Rok uvedení Business model Konkurence Konkurence SaaS

http://appengine.google.com 2008 beta Zdarma, v budoucnu Platba za uţívání Amazon Web Services, Force.com

Google App Engine (GAE) je vývojová, aplikační, technologická platforma Google, nabízená v beta provozu zdarma pro vývojáře. Je označována jako Platform as a Service (PaaS) nebo Cloud Computing [HINCHCLIFFE08]. Tyto označení se moţná uchytí, moţná jsou to jen “buzzwordy“, ale App Engine je platforma, která bude několik dalších letech ovlivňovat celý softwarový trh. Dozajista změní paradigma vývoje a provozu aplikací v internetovém prostředí. V App Engine můţete vyvíjet aplikace za pomoci vývojového prostředí/frameworku, který vyuţívají i jiné aplikace Googlu, můţete vyuţívat funkce i data například z Gmailu, vyhledávání, nebo uţivatelských účtů, a to vše hostujete na strojích Googlu. Vývojář se nemusí zajímat o operační systém, databáze, konektivitu, hardware a ani nemusí řešit problémy škálovatelnosti a zálohování. Oproti Amazon 15 Web Services (AWS) , kde získáváme vyhrazený výpočetní čas a vše další od operačního systému řešíme ve vlastní reţii, je to krok dál k PaaS. 15 http://aws.amazon.com/ Cloud Computing od Amazonu. Nejpoužívanější služby jsou S3 – pronájem storage přístupný přes mnoho protokolů včetně HTTP, 36



Sluţba má podle [GARETT08] i stinné stránky. Nejváţnější se zdá být argument, ţe aplikace musí být přímo napsaná pro App Engine a není moţné ji migrovat na jiného poskytovatele (locked-in). Výhoda, ţe vlastně nemusíme řešit ţádné problémy na niţší úrovni, se dá také obrátit v nevýhodu. I kdybychom chtěli problémy škálování, databází atp. řešit, tak ani nemůţeme.

Obrázek 2: Schématické porovnání AWS a GAE. Zdroj: [HINCHCLIFFE08] Zatím se App Engine nachází ve stádiu beta verze, která je zcela zdarma. Omezena je na programovací jazyk Python, 500MB prostoru pro aplikace a data a HW výkon pro obslouţení cca 5 milionu dotazů za měsíc. Do budoucna se počítá s podporou dalších programovacích jazyků, rozšíření frameworku a zavedením placených programů. Zpoplatnění bude pravděpodobně obdobné Amazon Web Services, ale jak je znám Google, cenový systém bude daleko jednodušší a očekává se, ţe i levnější. Ještě se vrátím k rozhovoru s Nelsonem Mattosem [KASÍK08], který výhody App Engine shrnul následovně: „... je těžké tyto aplikace dále rozvíjet, protože když se vaše aplikace stane populární, ze dne na den ji bude používat milion uživatelů. A většina lidí nemá serverové zázemí, aby takový nápor ustála, a často ani nevědí, jak svou aplikaci pro takové množství zákazníků odladit, jak ji škálovat, jak se vypořádat s narůstajícími databázemi, jak přejít na mobilní platformu a tak podobně. Když vám jako programátorovi někdo umožní soustředit se na kód aplikace, zatímco škálování a běh aplikace pak můžete nechat na někom jiném, to je výrazný přínos.

EC2 pronájem serverového výkonu, kde na vybranou výkonovou konfiguraci nahráváte vlastní Linuxový image. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2009

37

Ondřej Raška

… Google má Google App Engine. Můžete napsat vlastní aplikace v Pythonu a ty pak poběží na našich serverech s využitím našich technologií.“ Pro další informace bych odkázal například na [APE08] [HOFF08].

4.3 Detailní pohled do výsledků Google Tento článek je zaměřen na obchodní modely v SaaS s konkrétní ukázkou SaaS produktů Salesforce a Google. Jak je z finančního pohledu Google úspěšný? Přinášejí mu tyto sluţby nějaký zisk? Odpovědi na tyto otázky jsem hledal v poslední kvartální zprávě [SEC08], kterou má Google jako firma kotovaná na americké burze cenných papírů NASDAQ povinnost vypracovat pro U.S. 16 Securities and Exchange Commission . Z následující tabulky je vidět více jak čtyřnásobný růst příjmů v kolonce Licensing nad other revenues, kam také patří poplatky za uţívání produktů jako jsou Apps Premium Edition, ale daleko více se zde promítají akvizice společností Postini a DoubleClick v posledních 12 měsících a konsolidované trţby z těchto společností. I tak se jedná o pouhá 3% z celkových trţeb, coţ je téměř zanedbatelný podíl.

Tabulka 1: Příjmy Google Inc. podle zdrojů, v mil. USD

Tabulka 2: Základní geografické rozloţení příjmů Google, v procentech Poslední zajímavý údaj z těchto výkazů je objem disponibilních peněz a likvidních peněţních ekvivalentů. Google drţí na svých účtech přes 14 miliard USD, které jsou pouţitelné například pro akvizici firem a zajímavých projektů. Do listopadu 2008 Google koupil nebo majetkově vstoupil do 54 společností [WP08b]. Například vlastní i 2,6% podíl svého největšího čínského konkurenta Baidu. Co se týče rozloţení investičních výdajů, Google oznámil, ţe 70 % rozpočtu plyne do oblasti vyhledávání a reklamního businessu, 20 % do příbuzných oblastí jako 16 http://www.sec.gov– Nezávislá organizace zřízená vládou USA pro kontrolu nad cennými papíry 38



jsou právě SaaS a zbylých 10 % jde do dlouhodobých strategických projektů např. do projektů zelené energie pro svá datacentra [HELFT08]. Jestliţe vezmeme v potaz výkaz příjmů uvedený výše, zdá se toto rozloţení investičních výdajů jako dobrý kompromis. Z pohledu akcionáře Google příznivě investuje největší část svých příjmů do nejvíc výnosné oblasti.

5. SaaS od Salesforce.com Salesforce.com zaloţil v roce 1999 Marc Benioff po třinácti letech ve výkonných funkcích v Oracle. Byl to první význačný dodavatel CRM formou SaaS, i kdyţ v té době se pojem Software as a Service teprve rodil. V současné době je portfolio daleko širší a obsahuje sluţby od nástrojů na komunikaci přes zmíněné CRM, reporting, aţ po vývojovou platformu. Mezi jeho zákazníky se řadí firmy jako Dell, AMD, Sprint Nextel, Japan Post, KONE, nebo ABN AMRO. Salesforce aktivně spolupracuje s Google a svým zákazníkům nabízí společný balík aplikací s Google Apps. Ve své tiskové zprávě z listopadu 2008 uvádí, ţe jiţ více jak 5000 zákazníků Salesforce pouţívá Google Apps [SF08a].

5.1 Portfolio Salesforce a jejich business model Celé portfolio sluţeb Salesforce je postavené na obchodním modelu platby za uţívání. Cenová politika je na bázi balíčků sluţeb, které se od sebe liší počtem obsaţených aplikací, maximálním počtem uţivatelů, moţnou mírou zákaznického přizpůsobení, integrace a v neposlední řadě cenou. Salesforce nabízí 4 základní balíčky sluţeb: nejlevnější Group Edition, Professional Edition, Enterprise Edition a Unlimited Edition. Ceny sluţeb začínají na 99 USD za uţivatele a rok. Za tuto cenu zákazník v balíku Standard Edition získává jádro systému Sales and Marketing, který obsahuje moduly Account, Contact, Lead, Oportunity a Activity Management, dále pak integraci s Outlookem, Lotus Notes, MS Office, Google Adwords a emailové šablony. Detailní informace o jednotlivých balíčcích získáte z následující tabulky [SFa]:


39

Ondřej Raška

Obrázek 3: Přehled balíků sluţeb Salesforce.com. Zdroj: [SFa]

5.2 Detailní pohled do výsledků Salesforce Společnost Salesforce, nebo přesněji, jak zní její celý obchodní název, salesforce.com, inc., vstoupila na New York Stock Exchange 5 let po jejím vzniku v červnu 2004 [WP08c]. Důleţitost této firmy na burze podtrhuje i fakt, ţe byla zařazena do indexu prestiţního S&P 500, po převzetí společností Freddie Mac and Fannie Mae z důvodu kreditní krize [BLOOMBERG08]. Pro srovnatelnost s předchozími finančními údaji Google uvádím data ze stejného zdroje, a to Securities and Exchange Commission [SEC08b]. Z tabulky č. 3 lze vyčíst, ţe více jak 90% trţeb plyne z pronájmu a podpory aplikací. Zbytek trţeb je v kolonce „Profesionální sluţby a ostatní“. Zajímavé na těchto profesionálních sluţbách je, ţe přímé náklady na tyto sluţby převyšují jejich výnosy, tzn. jsou přímo ztrátové. Dále můţeme vyčíst poměr nákladů na vývoj aplikace, které jsou cca 9 % trţeb. Oproti tomu náklady na propagaci a prodej tvoří téměř 50 % trţeb.

40



Obchodní model Salesforce je podle všech údajů plně funkční a výrazně rostoucí. 17 Firma dosahuje kontinuálního zisku a za poslední fiskální období její trţby vzrostly o 66 %.

Tabulka 3: Výkaz zisků a strát salesforce.com, inc., v tis. USD Ještě markantnější neţ u Google je silná orientace Salesforce na americký kontinent. Celých 72 % trţeb připadá na tuto oblast. Jestliţe se podíváme do číselného vyjádření, zjistíme, ţe všechny regiony výrazně rostou, ale Evropa a Asie v posledních období výrazně rychleji.

Tabulka 4: Geografické rozdělení výnosů, v procentech Pro další informace bych odkázal na [SFb], [SEC08b].

6. Srovnání úspěšnosti obchodního modelu Souhrnné srovnání obchodních modelů portfolia SaaS obou společností najdete v tabulce č. 5. Zde naleznete základní údaje pro poměření úspěšnosti Software as a Service od Google a Salesforce.com. Pokud není určeno jinak, byla data aktuální v době sběru, tzn. 1. prosince 2008. 17 Poměřujeme fiskální rok 2007 a 2008. Fiskální období 2009 končí 31. ledna 2009 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2009

41

Ondřej Raška

Služby SaaS poskytovány od Počet uživatelů SaaS Počet platících zákazníků Růst počtu zákazníků Roční tržby z SaaS Tržní kapitalizace společnosti k 1. 12. 2008 Převažující obchodní model

Google 2004 > 10 000 000 19 250 000 21 3000 denně 22 4 mil. USD 3,3 miliardy USD

Salesforce 1999 18 > 1 100 000 20 51 800 36 % za poslední rok 680 mil. USD (2007) 83,7 miliardy USD

Zdarma/Reklama Platba za užívání Významní zákazníci L'Oréal, Procter&Gamble, 23 General Electric , Valeo, District of Columbia Vlastní Plaform as a Service App Engine

Platba za užívání Cisco, Dell, AMD, Sprint Nextel, Japan Post, KONE, ABN AMRO Force.com

Tabulka 5: Srovnání SaaS od Google a Salesforce Nutno uvést, ţe obě společnosti nejsou ve svých sluţbách přímými konkurenty. Jak bylo uvedeno výše, právě naopak spolu spolupracují. Dodávají společný balík pro firmy pod označením Salesforce CRM for Google Apps. Jejich obchodní model je odlišný. Google se zaměřuje na koncové uţivatele a všechny sluţby mají svou variantu zdarma, resp. s vkládanou reklamou. Na druhou stranu strategie Google je vkládat reklamu tam a takovým způsobem, které mohou přinést uţivateli přidanou hodnotu. Proto i jejich cílené umístění a forma kontextové reklamy není výraznou překáţkou pro běţné uţívání sluţeb. Tato taktika funguje i jako „ochutnávka sluţeb“ pro firemní klientelu, která má vyšší nároky na parametry sluţby, ale na druhou stranu je více připravena za sluţbu platit. Salesforce jde naproti tomu cestou platí všichni. Soustřeďuje se jen na firemní zákazníky, coţ na druhou stranu netříští síly na více cílových skupin a nebere fokus. Roční výnosnost jednoho uţivatele je také výrazně vyšší, vychází cca na 13 tis. USD. Základní hledisko kvality obchodního modelu v tomto případě bych shledával v rychlosti adopce zákazníky a růstu trţeb SaaS. Z tohoto pohledu, z výše popsaných důvodů, Google vede. Placené sluţby SaaS ve formě Google Apps 18 Celkový počet zaregistrovaných uživatelů do zkušební verze, rozšířených prezentací atp. 19 Podle Google jejich Apps používá 500 000 firemních zákazníků z kterých polovina je platících. [YEN08] 20 Tisková zpráva Salesforge http://www.salesforce.com/company/newspress/press-releases/2008/11/081120.jsp 21 V současnosti přibývá 3000 zákazníků každý den, což znamená cca 1 milion za rok. [FARBER08] 22 Výzkum Gargner, zdroj: [YEN08] 23 Zdroj: [VEITCH08] 42



Premier Edition začal nabízet 22. února 2007. Od té doby získal přes 250 tis. platících uţivatelů, oproti necelým 52 tisícům kont za 8 let u SalesForge. Odhad trţeb Google v oblasti SaaS za tento rok, při průměrném počtu 300 tis. platících zákazníků, je 15 milionu USD. Jaké role v SaaS mohou obě společnosti hrát v dalším vývoji? Dovolím si na závěr ocitovat úvahu na téma moţného vývoje na trhu SaaS ze článku [VEITCH08]. „Jedna hlavní změna v sektoru by mohla přijít prostřednictvím známé cesty slučování a akvizic. Dosud se v této oblasti téměř nic nedělo, ale rozum říká, že pokud společnosti s modelem SaaS ohrozí dominanci gigantů, mohou být snadno pozřeny. U společnosti Salesforce se například často uvažuje o její akvizici společnostmi Oracle, Google nebo dokonce Microsoftem. Zajímavé je, že Larry Ellison, výkonný ředitel firmy Oracle, sází na Salesforce i NetSuite. Další možností je, že tito giganti představí své vlastní nabídky SaaS. Dosud společnosti Oracle, SAP a Microsoft učinily pouze první krůčky ohledně služeb na požádání a musejí se obávat, že cokoli dalšího by mohlo ohrozit zlatý důl podnikání, který vytvořily modelem klient/server. Gartner však předpovídá, že model SaaS by mohl již v roce 2012 představovat třetinu výdajů na podnikové aplikace, což by tyto korporace mohlo nutit ke změně rychlejší, než by se jim líbilo.“ Nutno uvést, ţe obě společnosti nejsou ve svých sluţbách přímými konkurenty. Jak bylo uvedeno výše, právě naopak spolu spolupracují. Dodávají společný balík pro firmy pod označením Salesforce CRM for Google Apps. Jejich obchodní model je odlišný. Google se zaměřuje na koncové uţivatele a všechny sluţby mají svou variantu zdarma, resp. s vkládanou reklamou. Na druhou stranu strategie Google je vkládat reklamu tam a takovým způsobem, které mohou přinést uţivateli přidanou hodnotu. Proto i jejich cílené umístění a forma kontextové reklamy není výraznou překáţkou pro běţné uţívání sluţeb. Tato taktika funguje i jako „ochutnávka sluţeb“ pro firemní klientelu, která má vyšší nároky na parametry sluţby, ale na druhou stranu je více připravena za sluţbu platit. Salesforce jde naproti tomu cestou platí všichni. Soustřeďuje se jen na firemní zákazníky, coţ na druhou stranu netříští síly na více cílových skupin a nebere fokus. Roční výnosnost jednoho uţivatele je také výrazně vyšší, vychází cca na 13 tis. USD. Základní hledisko kvality obchodního modelu v tomto případě bych shledával v rychlosti adopce zákazníky a růstu trţeb SaaS. Z tohoto pohledu, z výše popsaných důvodů, Google vede. Placené sluţby SaaS ve formě Google Apps Premier Edition začal nabízet 22. února 2007. Od té doby získal přes 250 tis. platících uţivatelů, oproti necelým 52 tisícům kont za 8 let u SalesForge. Odhad trţeb Google v oblasti SaaS za tento rok, při průměrném počtu 300 tis. platících zákazníků, je 15 milionu USD. Jaké role v SaaS mohou obě společnosti hrát v dalším vývoji? Dovolím si na závěr ocitovat úvahu na téma moţného vývoje na trhu SaaS ze článku [VEITCH08]. „Jedna hlavní změna v sektoru by mohla přijít prostřednictvím známé cesty slučování a akvizic. Dosud se v této oblasti téměř nic nedělo, ale rozum říká, že pokud společnosti s modelem SaaS ohrozí dominanci gigantů, mohou být snadno pozřeny. U společnosti Salesforce se například často uvažuje o její SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2009

43

Ondřej Raška

akvizici společnostmi Oracle, Google nebo dokonce Microsoftem. Zajímavé je, že Larry Ellison, výkonný ředitel firmy Oracle, sází na Salesforce i NetSuite. Další možností je, že tito giganti představí své vlastní nabídky SaaS. Dosud společnosti Oracle, SAP a Microsoft učinily pouze první krůčky ohledně služeb na požádání a musejí se obávat, že cokoli dalšího by mohlo ohrozit zlatý důl podnikání, který vytvořily modelem klient/server. Gartner však předpovídá, že model SaaS by mohl již v roce 2012 představovat třetinu výdajů na podnikové aplikace, což by tyto korporace mohlo nutit ke změně rychlejší, než by se jim líbilo.“

7. Možný další vývoj 7.1 Salesforce Obchodní model Salesforce je zralý a propracovaný. Je zaloţený na platbě za uţívání. Jak jsem uváděl výše firma není závislá na jednom subjektu platby jsou periodické od deseti tisíců zákazníků. Tato kombinace zabezpečuje dlouhodobou ţivotaschopnost firmy a kontinuální růst trţeb, jak budou noví zákazníci předplatného přibývat. Neočekávám výraznou změnu tohoto funkčního modelu. Spíš předpokládám postupné zkvalitňování sluţeb, edukaci zákazníků ve smyslu představování výhod Saas a silnou marketingovou aktivitu. Zaměření na uţší skupinu zákazníků neţ Google, tzn. firmy s určitými poţadavky ani nedává jiné moţnosti. Poměrně pravděpodobné je postupné vytváření vlastního ekosystému napojených sluţeb. Ty mohou základní CRM balík rozšiřovat o další funkce, sluţby nebo celé soubory sluţeb. Postupné „nabalování“ sluţeb bude nastávat genericky ze strany integrátorů nebo nezávislých vývojářů nebo akvizicí společností poskytujících sluţby formou SaaS a jejich integraci do takovéhoto ekosystému. Zákazník pak bude moci čerpat výhodu propojenosti takovýchto sluţeb pod jedním přístupem.

7.2 Google Budoucnost Google je daleko více otevřená a skýtá velké mnoţství moţností. Jednou ze spekulací, která můţe být velice reálná, je snaha Google o vytvoření online operačního systému, Google OS. Představte si libovolný hardware na kterém běţí jen prohlíţeč s první stránkou rozcestníku sluţeb Google. Pomocí toho prohlíţeče a sluţeb Google vlastně můţe uţivatel uţ v této době dělat většinu běţných činností. Práce s poštou, dokumenty, sdílení souborů, telefonování, přehrávání videa, hudby, vyhledávání informací, nakupování, hraní her. Zajdeme-li v úvahách ještě dále, tak Google můţe tento HW dotovat a nabízet ho zdarma. Například speciální notebook bez pevného disku s předinstalovaným Linuxem a prohlíţečem Google Chrome. Je jen otázkou vypočtení tohoto obchodního modelu a jeho návratnosti. Z tohoto pohledu bych Google zařadil jako největšího konkurenta Microsoftu v celé své historii.

8. Závěr Software as a Service si hledá hledá svoji cestu k uţivatelům jiţ téměř jednu dekádu. Pro tyto informatické sluţby není aţ tak důleţité, jestli budou zahrnuty v oblasti ASP, SaaS, PaaS, Cloud computing, či jiné. Pro jejich budoucí úspěšnost 44



je důleţitý především jejich přínos pro uţivatele. To všechno, co je pak za takovýto uţitek ochoten obětovat, vyuţívají rozdílným způsobem konkrétní obchodní modely. Za předpokladu, ţe vnímáme investory jako nezávislé hodnotitele business modelu těchto společností, vychází velice zjednodušeným pohledem lépe Salesforce. Podle základního ukazatele P/E, který poměřuje cenu akcie k zisku na akcii, sázejí investoři více na tento titul pod označením CRM. Hodnota P/E je cca 20 krát vyšší neţ u Google. Jedná se o velké zjednodušení investiční problematiky, která není předmětem tohoto článku. Obě společnosti zvolili obchodní model dobře mířený na jejich cílovou skupinu a zároveň vyuţívající jejich potenciál. Google je výrazně úspěšnější v rychlosti penetrace trhu, ale ani řádově nedosahuje v tomto segmentu srovnatelných trţeb se Salesforce. Při aktuálním růstu obou sluţeb by Google měl, co se týče trţeb z SaaS, překonat svého konkurenta do tří let. Nutno ale dodat, ţe i tak to bude pro Google stále minoritní část výnosů. Obě společnosti mají před sebou podle všeho dobrou budoucnost a jen trh ověří správnou volbu produktu a obchodního modelu.

Literatura RAPPA08: RAPPA, Michael. Business Models on the Web [online]. 2008. Dostupné z WWW: . HORSKÝ08: HORSKÝ, Karel. Faktory úspěšnosti přenosu obchodních modelů do prostředí českého internetu. 2008. Diplomová práce VŠE. CHESBROUGH02: CHESBROUGH, Henry, ROSENBLOOM, Richard S. The Role of the Business Model in Capturing Value From Inovation : Evidence from Xerox Corporation's Technology Spinoff Companies. Industrial and Corporate Change [online]. 2002. Dostupné z WWW: . OSTERWALDER08: OSTERWALDER, Alex. Business Model Design and Innovation [online]. 2008. Dostupné z WWW: . BERG07: BERG, Michal. Současné byznys modely na Internetu [online]. 2007. Dostupné z WWW: . VOŘÍŠEK08: POLANSKÝ Ondřej, VOŘÍŠEK Jiří . SaaS model dodávky aplikací a z něho vyplývající transformace IT průmyslu [online]. 2008. Dostupné z WWW: . PENENBERG08: PENENBERG, Adam L.. Ning's Infinite Ambition [online]. 2008. Dostupné z WWW: . DONÁT07: DONÁT, Jiří. Commercial Consequences of ICT [online]. 2007. Dostupné z WWW: .


45

Ondřej Raška

BASL08: BASL, Jiří, BLAŢÍČEK, Roman. Podnikové informační systémy. 2008. ISBN 978-80-247-2279-5. COMSCORE08: comScore. comScore Releases October 2008 U.S. Search Engine Rankings [online]. 2008. Dostupné z WWW: . HITWISE08: Heather Dougherty. Google’s share of US searches hits 70% [online]. 2008. Dostupné z WWW: . DOČEKAL08: DOČEKAL, Daniel. Český Internet ve znamení koncentrace [online]. 2008. Dostupné z WWW: <>. KODERA08: KODERA, Jiří. Google je největší firmou všech dob poskytující sluţby zdarma [online]. 2008. Dostupné z WWW: . WP08: Wikipedia: The Free Encyclopedia. Google platform [online]. 2008. Dostupné z WWW: . KASÍK08: KASÍK, Pavel. Google nehledí na konkurenci, ale na uţivatele. Exkluzivní rozhovor s viceprezidentem [online]. 2008. Dostupné z WWW: . STANĚK07: STANĚK, Roman. Google Apps for GoodData.com [online]. 2007. Dostupné z WWW: . HINCHCLIFFE08: HINCHCLIFFE, Dion. Comparing Amazon’s and Google’s Platform-as-a-Service (PaaS) Offerings [online]. 2008. Dostupné z WWW: . GARETT08: GARETT, Rogers. The problem with Google Apps Engine [online]. 2008. Dostupné z WWW: . APE08: Google Inc.. Google App Engine [online]. 2008. Dostupné z WWW: . HOFF08: HOFF, Todd. Google Architecture [online]. 2008. Dostupné z WWW: . SEC08: UNITED STATESSECURITIES AND EXCHANGE COMMISSION. QUARTERLY REPORT PURSUANT TO SECTION 13 OR 15(d) OF THE SECURITIES EXCHANGE ACT OF 1934 (Form 10Q) [online]. 2008. Dostupné z WWW: . WP08b: Wikipedia: The Free Encyclopedia. List of acquisitions by Google [online]. 2008. Dostupné z WWW: . HELFT08: HELFT, Miguel. Google’s Green Agenda Could Pay Off [online]. 2008. Dostupné z WWW: . 46



SF08a: Salesforce.com. Salesforce.com Redefines CRM Through the Power of Cloud Computing. Again. [online]. 2008. Dostupné z WWW: . SFa: Salesforce.com. Edition Feature Comparison [online]. 2008. Dostupné z WWW: . WP08c: Wikipedia, the free encyclopedia. Salesforce.com [online]. 2008. Dostupné z WWW: . BLOOMBERG08: Bloomberg. Salesforce.com, Fastenal to Replace Fannie, Freddie in S&P 500 [online]. 2008. Dostupné z WWW: . SEC08b: Securities and Exchange Commission. Form 10-Q [online]. 2008. Dostupné z WWW: . SFb: Salesforce.com. Consolidated Statements of Operations [online]. 2008. Dostupné z WWW: . YEN08: YEN, Yi-Wyn. Google's tough sell to Corporate America [online]. 2008. Dostupné z WWW: . FARBER08: FARBER, Dan. Google Apps tops 1 million businesses [online]. 2008. Dostupné z WWW: . VEITCH08: VEITCH, Martin. SaaS na jídelníčku velkých firem - co jim přináší? [online]. 2008. Dostupné z WWW: .


47

Obchodní modely Software as a Service

Recommend Documents