Obchodní dům Breda & Weinstein

Masarykova Univerzita Filosofická fakulta Seminář dějin umění

Bakalářská diplomová práce

Obchodní dům Breda & Weinstein Susanna Brunová

Vedoucí práce: doc. Mgr. Ondřej Jakubec, Ph.D. Brno 2016

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím uvedených pramenů a literatury. V Brně dne 30. 11. 2016

__________________________________________ 2

Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu práce doc. Mgr. Ondřeji Jakubcovi, PhD. za vstřícnost, trpělivost a cenné rady. Dále děkuji rodičům, kteří mě od mala nenápadnými krůčky vedli ke studiu, a bez jejichž podpory bych zde nemohla být. Pavlovi děkuji za to, že je mi oporou za všech okolností a za to, že mě umí rozesmát.

3

Obsah 1. Úvod ....................................................................................................................................................................... 5 2. Kritika literatury ............................................................................................................................................... 6 3. Breda & Weinstein ........................................................................................................................................... 7 4. Stavebníci ............................................................................................................................................................. 9 5. Stavební historie ............................................................................................................................................ 11 5.1. První projekty ......................................................................................................................................... 11 5.2. Bauerův projekt ..................................................................................................................................... 13 5.3. Úpravy po dokončení stavby ............................................................................................................ 14 5.4. Současný stav .......................................................................................................................................... 16 6. Architekt ............................................................................................................................................................ 18 6.1. Raná a školská léta................................................................................................................................ 18 6.2. Ambice modernisty .............................................................................................................................. 19 6.3. Obrat k historismu ................................................................................................................................ 19 6.4. Historizující modernista..................................................................................................................... 20 7. Kontext a inspirace ....................................................................................................................................... 21 7.1. Obchodní domy ...................................................................................................................................... 21 7.1.1. Historie obchodních domů ve světě...................................................................................... 21 7.1.2. Obchodní domy v českých zemích ......................................................................................... 21 7.2. Expresionismus v architektuře ....................................................................................................... 24 7.3. Inspirace ................................................................................................................................................... 25 8. Forma.................................................................................................................................................................. 27 9. Závěr ................................................................................................................................................................... 29 Použitá literatura................................................................................................................................................ 30 Periodika ........................................................................................................................................................... 30 Diplomové práce ............................................................................................................................................ 31 Internetové zdroje......................................................................................................................................... 31 Obrazová příloha ................................................................................................................................................ 32

4

1. Úvod Obchodní dům Breda & Weinstein jakožto instituce již více než 100 let vstupuje do každodenního života Opavanů. Samotná budova, které svým návrhem vdechl život architekt Leopold Bauer, je pak jednou z opavských dominant tvořících celkový charakter města. Stavba vznikala v době, kdy město zaujímalo důležitou pozici v rámci svého regionu i celého Rakouska-Uherska, a v tomto duchu byla také navržena – tedy jako impozantní dům obchodu hodný velkoměsta. Přestože na rozdíl od skutečně velkoměstských obchodních domů nebyla všechna její patra prodejní, firma silně zasahovala do ekonomického a kulturního obrazu města Opavy a svou roli tedy ve zmenšeném měřítku úspěšně naplňovala. Při hledání tématu na bakalářskou práci jsem se pokusila vycházet ze vzpomínek a z toho, jaké dojmy na mne v průběhu let zanechaly různé budovy. Na severní Moravě, kde jsem vyrůstala, byla jednou z těchto budov právě Breda, která mě fascinovala již od útlého věku při častých návštěvách Opavy. Z vnějšku udivovala svou velkolepostí, po příchodu dovnitř svou slavnostní a luxusní atmosférou. Spletité chodby ve vyšších patrech ve mne vyvolávaly dojem nekonečných uliček a skrýší. Nezapomenutelným zůstává také pohled na centrální halu překlenutou skleněnou kupolí, která působila téměř jako katedrála, či svatostánek obchodu. Tato práce se pokouší o shrnutí dostupných údajů o stavbě a analýze její formy, nahlíží na kontext její výstavby, architekta a stavebníky, a na ne zcela probádané téma vzniku a vývoje obchodních domů v České republice. První část pojednává o budově obchodního domu samotné – její situování, vzhled interiéru a exteriéru, a v neposlední řadě rozložení jednotlivých provozů. Následuje život stavebníků, s kterým je těsně spjat vznik a vývoj firmy, potažmo jejího sídla. S ním se pojí také život architekta Leopolda Bauera, který by jistě vydal na celovečerní film. V druhé části se pokouší práce nastínit vznik revolučních institucí obchodních domů, které se vyvíjí a zasahují do života i člověka 21. století.

5

2. Kritika literatury Z opavských děl Leopolda Bauera se budově se dochovalo nejméně pramenů a literatury.1 V případě pramenů archivních pak vyvstal složitý přístup kvůli její problematické situaci. Protože je obchodní dům v současnosti uzavřen a zapsán pod firmu v konkurzu, je přístup k podnikovému archivu společnosti nemožný. Také na stavebním archivu Magistrátu města Opavy je nutné se opatřit povolením k nahlédnutí od samotného majitele, případně projektanta. Tam se však údajně příliš bohatý fond nenachází. Obchodní dům Breda & Weinstein má svou vlastní kapitolku ve mnoha příručkách a přehledech architektury. Většinou se v nich dozvídáme, že jde o Bauerovo vrcholné dílo a že je citací chicagské sullivanovské architektury a architektonického expresionismu. Důležitým pramenem pro mne byl katalog výstavy Breda & Weinstein, představy – projekty – realizace,2 jejíž autorem je Pavel Šopák. Výstava probíhala v tehdy ještě funkčních prostorách obchodního domu a monograficky ze zabývala událostmi souvisejícími s Bredou, od jejího počátku, až do třicátých let 20. století, kdy byla otevřena. V katalogu je mnoho autorových skic, půdorysů, stavebně-historických údajů i dobových fotografií. Většina těchto pramenů je z fondu podnikového archivu Bredy. Dílem i životem Leopolda Bauera se velice soustavně zabýval především prof. Jindřich Vybíral, jenž publikoval velké množství článků o tomto tématu v literatuře odborné i veřejné. Avšak jeho největším a nejkompletnějším počinem je Bauerova monografie Heretik moderní architektury,3 která vyšla v minulém roce. Velice přehledně a poutavě zde popisuje dvě roviny architekta – jeho život a jeho tvorbu. Dalším jeho dílem, tentokrát zabývajícím se nejenom Bauerem, ale i ostatními žáky Otta Wagnera, je kniha Mladí mistři.4 Životu a osudům zakladatelů firmy mnoho literatury věnováno nebylo, ve své studii5 je pokryl Milan Myška, dále jsou základní údaje k nalezení v Biografickém slovníku Slezska a severní Moravy6 a v Kulturněhistorické encyklopedii Slezska a severovýchodní Moravy7.

Vybíral, Jindřich. Architektura Leopolda Bauera v Opavě. Časopis Slezského zemského muzea: série B - vědy historické. Opava, 1982(31). 2 Šopák, Pavel. Breda & Weinstein, představy – projekty – realizace [katalog výstavy], Opava, 1998 3 Vybíral, Jindřich. Leopold Bauer – heretik moderní architektury. Praha: Academia, Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, 2015 4 Vybíral, Jindřich. Mladí mistři: architekti ze školy Otto Wagnera na Moravě a ve Slezsku. Praha: Argo, 2002 5 Myška, Milan. Z historie opavského obchodního domu Breda – Weinstein. Vlastivědné listy. 1996, 22(2) 6 Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Ostrava: Ostravská univerzita, 1993 7 Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy. Ostrava: Ústav pro regionální studia Ostravské univerzity, 2005 1

6

K tématu vývoje obchodních domů v českých zemí není v literatuře zatím věnováno mnoho zmínek. O vývoji obchodních domů ve světě z historického a z ekonomického hlediska pojednává studie Jany Geršlové8. Základní informaci o vzniku obchodních domů v Československu mi poskytla publikace9 vydaná k 25. výročí existence úspěšné a známé firmy Brouk a Babka. Ta osvětluje i překážky a fungování tehdejších provozů.

3. Breda & Weinstein Budova bývalého obchodního domu Breda & Weinstein se nachází na nároží Náměstí Republiky a Pivovarské ulice. Jednalo se o velmi lukrativní místo, vedoucí od ulice Krnovské k Hornímu náměstí, tedy k historickému a kulturnímu centru města. Severně od obchodního domu se rozkládal areál městského pivovaru, k němuž se terén mírně svažuje. Západně přes ulici stála kasárna Františka Josefa pro sedm set vojáků. Žádná z těchto dvou staveb ke dnešnímu dni již neexistuje. Východní strana Bredy se dotýká obchodního a nájemního domu, jenž přežil bouřlivé století přestaveb a úprav v původní podobě. S Náměstím Republiky je rovnoběžné jižní průčelí, které je na něj obráceno. V období svého vzniku budova vyčnívala jak svou formou, tak výškou – okolní zástavba byla ve třicátých letech zpravidla o podlaží až dvě nižší než obchodní dům. Postupem času bylo náměstí zastavováno novými objekty a jeho ráz proměňován – završením těchto změn byla výstavba panelového domu na místě bývalých kasáren, tedy v těsné blízkosti Bredy, který ji od roku 1964 začal o několik metrů převyšovat. Dalším mohutným objektem situovaným na Náměstí Republiky je hotel Koruna z 80. let 20. století, který nahradil budovu stejnojmenného hotelu ze sedmnáctého století. Pozornost diváka svádí členitá fasáda devítipodlažní budovy s keramickým obkladem terakotové barvy. Od roku 1905 byla zřízena tramvajová doprava vedoucí přes náměstí, která byla o 50 let později nahrazena trolejbusy. Ty pak zastavovaly přímo před vchodem do obchodního domu Breda & Weinstein. Základem půdorysu obchodního domu je nepravidelný obdélník, z jehož západní strany vybíhá paralelně k ulici Pivovarské šikmý trakt. Budova působící jako hranol je rozdělena 19 osami v hlavním průčelí a 10 osami v průčelí západním. Přízemí hlavního průčelí je členěno pilíři, mezi nimiž jsou vloženy výkladní skříně. Nad nimi probíhá firemní vlys, dnes

Geršlová, Jana. Obchodní domy – chrámy konzumu. Historie prvních obchodních domů v Evropě. Acta Oeconomica Pragensia, 7, 2007, s. 119-128 9 Dvacet pět let práce a dobré služby obchodních domů Brouk a Babka. Bratislava: Otto Waldes, 1933 8

7

již bez nápisu Breda & Weinstein. Na pilíře jsou napojeny párové přípory ústící až v lunetové římse s lomenými oblouky, kde se větví. Okna čtyř prvních podlaží jsou obdélná v pravidelném rastru. V pátém, posledním poschodí jsou mezi těžkou římsou s lunetami proražena kruhová okna. Střecha budovy je rovná, hlavní římsa je zakončena trojúhelníkovými akroterii opakujícími se v okenních osách a na nárožích. Od 50. let doplňovaly korunu budovy také 4 vlajkové stožáry, které jsou již odstraněny. K celkovému reprezentativnímu a modernímu působení budovy v noci přispívalo osvětlení, složeno z velkého množství žárovek na laně, pnoucí se na každém jednotlivém pilíři fasády. Konstrukce je tvořena železobetonovým skeletem vyplněným cihlovým zdivem, ve východní části budovy mají cihly nosnou funkci. Uvnitř je budova členěna pravoúhle. Na severu z půdorysu vystupuje kruhová zasklená hala, pokrývající dvě podlaží. Z této dispozice vychází i funkční řešení. Hlavní vchod s malou pasáží je umístěn na levé straně jižního průčelí, od něj se vchází do vlastního prodejního prostoru zakrytého skleněnou kupolí. Srdcem velkoryse komponovaného prostoru je kruhová hala s prosklenou kupolí nad druhým podlažím. Kupole je tvořena subtilními radiálními žebry s železobetonovou mříží, vyplněnou skleněnými tvárnicemi. Vrchol kupole tvoří rozeta s geometrickou kružbou. Volná prostorová dispozice interiéru je dělena pouze sloupy a nosnými pilíři, umístění těchto konstrukčních podpor však nekoresponduje s pilířovým členěním obvodových zdí. Jistá nepravidelnost sloupů se projevuje i navzájem mezi některými sloupy ve střední části půdorysu. Funkčnost těchto podpor je naznačena jejich šířkou a profilem.10 Další vchod do budovy, v němž byly nainstalovány otočné dveře, byl umístěn v jihovýchodním nároží. To bylo podepřeno mohutným pilířem. Na 1536 m2 zastavěné plochy se rozkládá celkem osm podlaží, z toho prodejní byla původně pouze tři. Provozní tepnu budovy tvořila hala zasklená kupolí, která schodištěm spojovala všechna prodejní patra – první suterén, přízemní podlaží a první podlaží. Ve druhém suterénu byla instalována technická zařízení, která byla na svou dobu velice vyspělá. Šlo například o automatické hlásiče požáru, nouzové osvětlení, ústřední vytápění, moderní vzduchotechniku, telefonní ústřednu, či systém osobních a nákladních výtahů. V prvním suterénu se nacházela prodejní oddělení domácích potřeb, nábytku, průmyslového zboží a hraček. Přízemí bylo místem pro obchod s textilem a obuví, v prvním

10 Vybíral,

Jindřich. Architektura Leopolda Bauera v Opavě. Časopis Slezského zemského muzea: série B – vědy historické. Opava, 1982 (31)

8

poschodí pak pro konfekci, bytový textil a elektromateriál. Dále se v prvním podlaží nacházela kavárna, restaurace a pódium pro prezentaci módních novinek. Prodejní oddělení v době otevření zahrnovala tedy téměř veškeré běžné zboží s výjimkou potravin a knih. Další patra již nebyla přístupná veřejnosti a nacházely se v nich kanceláře, sklady, prádelna a čistírna, krejčovské dílny. V budově byl rovněž poštovní úřad, a prodej lístků do divadla a jízdenek.11 Hale dominuje elegantní točité schodiště s přímočarým nástupním a dvěma křivočarými výstupními rameny. Schodiště je lemováno vitrínami, které svým vystaveným ukázkovým zbožím dotvářely pocit luxusu. Okna v hale jsou obdélná, zdobená dekorativní vitráží rostlinného motivu. Leopold Bauer při projektování obchodního domu kladl důraz na přehledný a jasný půdorys, pozornost věnoval také důslednému osvětlení a větrání vnitřních prostor.

4. Stavebníci Není známo, kdy se dva obchodníci Max Breda a David Weinstein poprvé setkali, avšak ono jejich setkání dalo vzniknout instituci, která je pro Opavu dodnes ikonická, a která byla centrem kulturního i společenského života. Max Breda se narodil 22. září 1863 v Boskovicích. O jeho rodině a mládí není mnoho informací, je však známo, že v roce 1894 přišel do Opavy jako obchodní cestující. Nastěhoval se do domu v Alžbětinské ulici čp. 2.12 O dva roky později se oženil s Olgou, rozenou Westreichovou, s níž měl čtyři děti: tři syny a jednu dceru. Nejstarším byl Erich (nar. 16. 7. 1897), dcera Irena (nar. 30. 3. 1899), pak Leo (nar. 9. 12. 1900) a konečně syn Pavel (nar. 19. 8. 1902). Mezi lety 1901 až 1904 se rodina Bredů přestěhovala do domu Julia Lundwalla v Ulici Hrnčířské, tedy v historickém centru města. Manželství nemělo dlouhého trvání, protože nemocná Olga již v roce 1906 zemřela.13 Přestože byl sám nemocen, staral se Breda o své děti společně s ovdovělou sestrou a služebnými. David Weinstein, narozen 24. 1. 1874, pocházel z židovské rodiny v Hodolanech u Olomouce. Jeho otec byl pravděpodobně obchodníkem.14 Svá učňovská leta strávil v Uherském Brodě, než na přelomu let 1897 až 1898 přišel do Opavy jako obchodník „krátkým a stávkovým zbožím“. Bydlel v historickém jádru města v nájemním bytě v domě Č Vybíral, Jindřich. Architektura Leopolda Bauera v Opavě. Časopis Slezského zemského muzea: série B – vědy historické. Opava, 1982 (31) 12 Bibliografický slovník Slezska a severní Moravy, Sešit 3. Ostrava: Ostravská univerzita, 1993 13 Myška, Milan. Z historie opavského obchodního domu Breda – Weinstein. Vlastivědné listy. 1996, 22 (2) 14 Tamtéž 11

9

na ulici Rudolfově. V roce 1900 se oženil s Irmou rozenou Pollakovou, dcerou židovského obchodníka z Kylešovic. Byla velmi zámožnou nevěstou, podle dochované svatební smlouvy přinesla Davidovi Weinsteinovi věno ve výši 34 000,- rakouských korun.15 Z manželství se narodil jediný syn Robert. Rodina se mezi lety 1905 a 1910 stěhovala do velkého činžovního domu na Hrnčířské ulici. Na počátku roku 1898 se životní běhy obou obchodníků setkaly, a svůj obchod Breda & Weinstein umístili do domu patřícímu pivovarnické společnosti. Ještě ve stejném roce si mohli dovolit založit malou filiálku svého obchodu ve Vídni, kterou v roce 1909 rozšířili na pobočný závod, v dalších letech pak otevřeli pobočné obchody v Kravařích a v pruském Solingenu.16 Na konci roku 1910 se nemocný Max Breda rozhodl z firmy odstoupit. Oba společníci se dohodli na tom, že název firmy zůstane nezměněn a Breda, za slib, že Weinstein zaměstná dva z jeho synů, jakmile dorostou, se zřekl dalšího podnikání ve stejné obchodní branži. Bredův podíl na firmě v hodnotě 170 000 korun mu pak měl být vrácen Weinsteinem v půlročních splátkách do konce roku 1914. Od 1. ledna 1911 se stal jediným majitelem firmy David Weinstein. Max Breda zemřel na srdeční infarkt 24. října 1914 v Opavě ve věku 51 let. S počátkem první světové války se zvýšila poptávka po spodním prádle v rakouské armádě, David Weinstein na ni zareagoval jeho výrobou a i po válce jeho firma nadále rozkvétala. V této době byl Weinstein dobře informovaný o chodu moderních obchodních domů ve světě (viz kapitola 7.1.1) a rozhodl se tedy svůj závod modernizovat, čímž pověřil Leopolda Bauera. V roce 1928 pak vyrostl moderní obchodní palác, který svým architektonickým, provozním a funkčním řešením udivoval odborníky z celé Evropy.17 V období nacismu se Opava stala jedním z opěrných bodů henleinovců, se kterými se pojila vypjatá antisemitská ideologie. V rámci arizace židovského majetku říšský komisař v listopadu 1938 ustanovil nad obchodním domem Breda & Weinstein správu „věrné ruky“, kterou měli vykonávat opavští Němci Quido Preusse a Franz Malik. Manželé Weinsteinovi před tvrdou rasovou perzekucí utekli do Prahy, ale když se i ta se zbytkem Česko-Slovenska stala po 15. březnu 1939 součástí nacistické říše, rozhodli se spáchat sebevraždu. Jejich syn Dr. Robert Weinstein uprchl do Norska, ale po jeho obsazení byl deportován do Osvětimi,

Myška, Milan. Z historie opavského obchodního domu Breda – Weinstein. Vlastivědné listy. 1996, 22 (2) 16 Tamtéž 17 Tamtéž 15

10

kde neznámo kdy zahynul.18 Majetek Weinsteinů byl ještě ve stejném roce převeden na firmu Melder, Reiser and Co. se sídlem v Opavě. Po válce se o dědictví přihlásil jejich příbuzný Bruno Fischer, avšak za podivných okolností byla firma znárodněna, a výměrem ÚNV v Opavě z 20. března 1949 zkonfiskována, dědické nároky byly úřady odmítnuty.

5. Stavební historie 5.1. První projekty Firma Breda & Weinstein byla založena k 1. lednu 1898, jejími zakladateli se stali obchodní partneři Max Breda (1836-1914) a David Weinstein (1874-1939). Prvním sídlem jejich společnosti se staly přízemní prostory v budově č. 11, na severu náměstí Františka Josefa (dnešní Náměstí Republiky), které byly pronajaty od majitele objektu, Opavské pivovarnické společnosti.19 Po roce 1910 ze zdravotních důvodů Max Breda odstoupil, a jediným vlastníkem firmy se stal David Weinstein, který v roce 1911 získal koupí objekt do svého vlastnictví. 20 Původní podobu domu změnila stavba z roku 1912, realizovaná stavitelem Juliem Lundwallem. Devítiosá čtyřpodlažní novostavba z železobetonového skeletu se formálně hlásila k odkazu secese a dobového klasicismu. Z této budovy se zachovala čtyři podlaží, zčásti včetně vnitřní dispozice, včetně dvou vitráží z přízemí.21 V roce 1923 architekt Otto Reichner navrhl úpravu schodiště, v témže roce byla vybudována pasáž. O rok později se otevřela prodejna v suterénu domu, jejíž prostor se zachoval včetně regálů na zboží a dřevěného přístupového schodiště.22 V této době zakoupil Weinstein sousední domy č. 9 a 10, u kterých roku 1925 zastřešil dvůr skleněnou střechou. Prostor otevřený do Pivovarské ulice uzavřela velkolepá kovaná brána s nápisem Breda & Weinstein, navržená uměleckým zámečníkem Adolfem Schmackem.23

Biografický slovník Slezska a Severní Moravy, Sešit 2. Ostrava: Ostravská univerzita, 1993 Smlouva o pronájmu prostorů v domě z 12. listopadu 1897 v Podnikovém archivu Breda (PA Breda), spisy z roku 1897-1898 20 Smlouva o prodeji domu D. Weinsteinovi z 28. 11. 1911 v PA Breda 21 MMO, stavební archiv, spisy domu čp. 160, nám. Republiky 11 22 Šopák, Pavel. Breda & Weinstein, představy – projekty – realizace[katalog výstavy], Opava, 1998, str. 6 23 Tamtéž, str. 7 18 19

11

V lednu 1925 byl vypracován architektem Františkem Grossmannem projekt na úpravy průčelí prvního a druhého podlaží, opatření přízemí výkladci s mříží, a na střechu z tónovaného skla kryjící chodník před budovou. David Weinstein díky svému obeznámení s velkými zahraničními obchodními domy stanovil v roce 1925 klíčová témata. Jednalo se o vlastní techniku prodeje, technické parametry budovy a tři složky její architektury: průčelí s výpravným vstupním portálem, pasáž a předváděcí hala.24 Protože se Weinsteinovi dočasné řešení Lundwallovy stavby jevilo jako nedostatečné, rozhodl se pro radikální změnu. Oslovil tři architekty, kteří se problémem zabývali. Hugo Gorge byl rodákem z Butovic u Studénky, a kromě plánové a kresebné dokumentace si vyměnil s Weinsteinem několik desítek dopisů, přátelský tón se však postupně vytratil ve souvislosti se spory o placení honoráře.25 V roce 1925 představil svůj návrh, hlásící se k formám art deca. Za pomoci kontrastu plně prosklených ploch a mramorových obkladů, za spolupůsobení opálového skla, zrcadel, dubového dřeva a alegorických plastik, se snaží o maximální reprezentaci. Druhou variantou měla být hlavní fasáda prolomená šestnácti osami obdélných oken dělených křížem, pokračující zaobleným trojosým nárožím do Pivovarské ulice. Každá lichá osa fasády směřující do Náměstí Republiky měla být zdůrazněna rizalitem v podobě protáhlých obdélníků nesoucích obdélná pole s písmeny B & W.26 27 Druhým architektem zabývajícím se novým obchodním domem byl Otto Reichner, který na počátku roku 1927 formuloval svou představu. Postupoval stejně jako jeho předchůdce ve stavebním programu, tedy řešil otázku novostavby na místě domů čp. 9 a 10, a úpravy průčelí domu čp. 11 (stávající obchodní dům) ve formální jednotě s důrazem na stěžejní témata vytyčená Weinsteinem – tedy fasádu, pasáž a halu. V ose fasády ze strany náměstí navrhl trojosý rizalit, nároží při křížení Pivovarské ulice a náměstí Republiky zdůrazňoval zakulacením, stejně jako Gorge. Stávající část měla zůstat nezměněna, domy čp. 9 a 10 měly být dostavěny za použití ocelového skeletu. Do dosud nezastavěného dvora situoval velkou halu na obdélníkovém půdoryse, krytou skleněnou střechou, v hale se pak protínaly obě hlavní komunikační osy.

24 Šopák, Pavel.

8

Breda & Weinstein, představy – projekty – realizace[katalog výstavy], Opava, 1998, str.

Tamtéž Tamtéž, str. 9 27 Gorgeho projekční kancelář na počátku září 1925 dostala od firmy Breda & Weinstein další úkol – projekt obchodního domu pro Moravskou Ostravu. Mělo jít o šestipodlažní objekt s velkými obchodními i kulturními (na kterých si Weinstein velice zakládal) ambicemi. V suterénu mělo být kino, prostor pro expedici zásilek, v přízemí se měly prodávat lístky do divadla, dále zde mělo vzniknout holičství, a od prvního podlaží měl započít obchodní prostor. Kromě občerstvovacích provozů měly být v obchodním domě situovány také vanové lázně. Projekt však nebyl uskutečněn. 25 26

12

5.2. Bauerův projekt David Weinstein, jako člen Obchodní a živnostenské Komory, byl obeznámen se s opavským sídlem této instituce, která byla realizována podle Bauerova projektu v letech 1908-1910. Proto započal korespondenci s profesorem Bauerem a to již v době, kdy ještě po tři čtvrtě roku pokračovala jeho korespondence s Otto Reichnerem. Bauerova představa se rýsuje v podobě hranolu s mohutnou korunní římsou, přičemž nároží budovy na jihozápadní straně již není zaobleno, ale jen s bočním trojúhelníkovým vstupem. Ve svém návrhu také sjednocuje fasádu nejen s původním obchodním domem čp. 11, ale i se sousedním domem čp. 12, vzniká tedy 23 okenních os místo 19 dnešních. Tento návrh počítal s trojicí vstupů oproti původním dvěma, hlavní vstup měl zůstat nezměněn. Na křižovatce Pivovarské a Náměstí Republiky mělo být umístěno sousoší jezdce na koni a stojící postavy na nároží budovy. Odlišně měla být také upravena okna, a to zesílením příčky ve vodorovné ose nových oken. První projekt vznikl v červnu a byl schválen v červenci. Do projektu byly postupně doplňovány změny, struktura fasády byla projekčně vyhotovena až na přelomu června a července 1927, v září bylo doplněno provozní schodiště v jihozápadním nároží a v suterénu byla projektována kotelna s velkým zásobníkem na uhlí. Plány byly schváleny výměrem Okresní správy politické v Opavě dne 25. září 1927, v listopadu téhož roku však vznikla pozměněná verze, na které se již objevuje fasáda devatenáctiosá, tedy bez domu čp. 12. V pozměněné verzi se také objevuje úprava stropu prvního suterénu, který měl být původně prosvětlen sklobetonovými tvárnicemi. V nové podobě je zde užito pevné plochy. V listopadu a prosinci dále vznikaly návrhy různých dveří a oken a projekt vrátnice ze strany Pivovarské ulice. Ve stejné době vznikal projekty nárožního vstupu a předváděcí haly, k níž se dochovaly celkové plány i četné detaily. Výběrové řízení na demolici domů čp. 9 a 10 bylo vypsáno 2. května, v září bylo provedeno a stavba mohla započít. Vedením stavby byl pověřen Otto Reichner28, v jehož rukou spočívala organizace technického provedení. V lednu 1928 byla vypracována varianta prostorové organizace parteru, kdy po vstupu do pasáže hlavním vstupem návštěvník pokračoval dvojitými dveřmi vlevo, na příčnou komunikační osu přízemí, na níž se mohl dostat také z nárožního vstupu do budovy. Tato osa se v polovině své délky zalamuje a kolmo navádí do prostoru haly. V březnu Leopold

Otto Reichner (31. 9. 1888 Opava – 31. 7. 1961 Gondsroth) absolvoval reálku v Opavě a Vysokou technickou školu ve Vídni. V Opavě působil jako architekt, po okupaci se přesunul do Rájeckých Teplic. Stylově se pohyboval od expresivního dekorativismu, přes novou věcnost až po konstruktivismus. Jeho nejvýznamnějšími počiny jsou Městské koupaliště a Lassmannovy vily v Opavě, dále Reprezentační dům a městské divadlo v Žilině. 28

13

Bauer pracoval na návrzích schodiště pro zákazníky a na dekorativní mříži uzavírající vstupní pasáž. Za pozornost stojí projekt ředitelny s předpokojem a pracovnou pro Weinsteinova syna Roberta. Prostory byly navrženy integrálně s vnitřním zařízením, na jejichž tvarech, materiálech a střízlivé barevné harmonii byl stavěn výtvarný účin. Stěny byly do výše přibližně svou a půl metru obloženy táflováním z tmavě mořeného dřeva, zatímco podlaha byla tvořena obkladem z černého a bílého mramoru, pokládaného do koncentrických čtverců. Ředitelna byla vybavena psacím stolem, stolem pro telefon a uzavíratelnou skříní, vedle nichž bylo vytvořeno místo pro porady s obdélným stolem a židlemi, a místo pro odpočinek s kruhovým kuřáckým stolem a třemi křesly. Zařízení ředitelny se však nedochovalo a jeho původní podoba není známá ani z fotografií.29 Mezitím projekční práce pokračovaly v podobě dubnového návrhu několika typů vitrín a neonu na nároží. Ten měl mít podobu obdélníku svírající písmena BW s třemi obloučky v červené a modré barvě. V květnu se nadále pracovalo na prezentaci firmy a jejím označení na vnitřních výkladcích a detaily, jakými byl vlajkový stožár na střeše. Bauer dále navrhnul položení žulové mozaiky v chodníku před obchodním domem, která sestávala s písmen BW. Stavitel Otto Reichner zažádal 29. září o zahájení kolaudace stavby a již 6. října byly prostory suterénu zpřístupněny veřejnosti. Otevření přízemí a patra se stihlo ještě do konce prosince 1928. V lednu 1929 zahájil v budově provoz poštovní úřad.

5.3. Úpravy po dokončení stavby S úpravami interiérů se pokračovalo i po otevření obchodního domu. Architekta Leopolda Bauera zaměstnávala od listopadu 1929 nerealizovaná myšlenka prodloužení pasáže. Její prostor plánoval prohloubit až na úroveň dnešního schodiště, a to za účelem získání nových ploch pro předvádění zboží. Společně s ním řešil úkol jeho syn Harald F. Bauer. Na počátku roku 1930 byla projektována úprava prostoru bufetu v prvním patře. Jeho obdélný prostor zaplňovaly kruhové stolky a k oknům byly přistaveny stoly obdélného tvaru, od sebe oddělené boxy. Stěny a zástěny mezi okny byly obloženy zrcadly kombinovanými se svítícími vertikálními pásy. Bauer se zabýval nadále navrhováním a řešením detailů, kupříkladu osvětlení pokladen, stojany na klobouky a na boty. V listopadu 1934 navrhl doplnění kordonové římsy o skleněnou stříšku, která ponese nad vstupem do pasáže nápis Breda & Weinstein. Stejná

Šopák, Pavel. Breda & Weinstein, představy – projekty – realizace[katalog výstavy], Opava, 1998, str. 15 29

14

podoba nápisu, v červené barvě, měla být umístěna na nároží budovy v úrovni korunní římsy. Celkové náklady na výstavbu obchodního domu se vyšplhaly na 6 850 000 Kčs, přičemž Bauerův honorář činil asi 471 000 Kčs.30 Celá stavba byla hotova za 14 měsíců.31 Budova obchodního domu Breda & Weinstein jako zázrakem unikla devastujícím následkům válečného spojeneckého bombardování, při kterém byla zničena třetina Opavy. V letech 1959 – 1963 proběhla nákladná rekonstrukce obchodního domu s novým jménem, Průkopník. Cílem bylo radikálně zmodernizovat interiéry i exteriér pomocí technických inovací a moderních materiálů – skla, kovů a především plastů v široké barevné škále. Mělo být vytvořeno pestrobarevné dílo umožňující velkolepou podívanou oproti šedivé každodennosti. Adaptace vedly k rozšíření prodejních prostor na úkor předválečné textilní výroby a skladů. Byla zařízena nová elektroinstalace, vodoinstalace a vybudováno bylo ústřední topení s kotelnou. Na úkor původního bylo zařízení nahrazeno novým, moderním. V úmyslu bylo také vybudovat nové schodiště, eskalátory a nové osobní výtahy. Atraktivitu obchodního domu měla podle projektu z roku 1959 zvýšit neonisace. „Uvažuje se postupně umístit na fasádu pestrobarevné neonové značky nejlepších našich dodavatelských výrobních podniků…, pamatuje se též na vhodnou neonisaci uvnitř obchodního domu. Rozumí se tím různé informační neonové nápisy.“32 O dva roky později byly na fasádě namontovány tři plastické neonové nápisy Průkopník a dva figurální obrazce – „siluety postav“ a „žena s kruhy“. Reklamy působily rušivě a byly později odstraněny. V roce 1963 byl prohlouben prostor stávající pasáže a na místě starého schodiště bylo postaveno nové, trojramenné s výtahem. V souvislosti se zřízením oddělení potravin byl původní vstup do prodejních prostor na levé straně pasáže uzavřen a byly zde umístěny chladírenské boxy. Malá pasáž byla přeměněna na sklad společně s částí bývalých prodejních prostor. V roce 1971 byla budova zapsána do státního seznamu nemovitých kulturních památek. Po roce 1972 byly sluneční shrnovací rolety nahrazeny novými funkčními slunolamy. Došlo také k výměně výkladních skříní, původní široké skleněné tabule byly rozpůleny vertikálními sloupky a původní dřevěné rámy byly nahrazeny ocelovými.33

Zeman, Jaroslav. Katedrála obchodu, ASB-portal.cz. Odborný stavební portál, http://www.asbportal.cz/architektura/stavby-a-budovy/nadcasova-architektura/katedrala-obchodu, vyhledáno 12. 11. 2016 31 Das Warenhaus Breda & Weinstein in Troppau, Opava, 1928 32 Projekt z roku 1959 33 Vybíral, Jindřich. Architektura Leopolda Bauera v Opavě. Časopis Slezského zemského muzea: série B - vědy historické. Opava, 1982 (31) 30

15

5.4. Současný stav Po sametové revoluci byl obchodnímu domu vracen jeho původní název a byl privatizován. V roce 1993 jej zakoupil podnikatel Kamil Kolek za ne zcela jasných okolností. Místo 80 milionů korun jej získal za cenu o 35 milionů nižší, na základě rozhodnutí úředníků ministerstva průmyslu, v té době vedeném Vladimírem Dlouhým (ODA), bratrancem bývalé Kolkovy manželky. Ve stejné době poskytl Kamil Kolek této straně dvoumilionový sponzorský dar. Případ šetřila policie, soud však vinu u ministerských úředníků nenaznal.34 Během dalších let byl obchodní dům stále v provozu, ale obchodní aktivity pozvolna upadaly. 18. prosince 2004 vypukl v obchodním domě požár, který způsobil škodu 15 milionů korun. V uplynulém měsíci vrcholil spor ohledně vlastnictví obchodního domu, nebylo jasné, zda patřil Kamilu Kolkovi, jelikož o několik týdnů dříve byl zapsán do konkurzní podstaty Kolkovy firmy Mercator Palladium, kterou podnikatel dříve sám poslal do konkurzu.35 Nájemci pak nevěděli, jestli platit nájemné podnikateli Kolkovi, nebo správci soudní podstaty. Například firmě Emos trading, která pro jistotu složila své nájemné u soudu, Kolek nejprve zabavil zboží za miliony korun a pak jej vrátil s podmínkou, že se firma vystěhuje.36 Kvůli těmto okolnostem policie nevyloučila úmyslné zapálení. Shořela část prvního patra a schodišťové haly. První patro zůstalo dočasně uzavřeno, ostatní patra se brzy vrátila do obvyklého provozu. V době vzniku nových moderních nákupních center na okraji Opavy začal obchodní dům Breda & Weinstein ztrácet dech, a s odchodem většiny nájemníků se interiéry začaly měnit na vietnamské tržiště. V průběhu roku 2010 se začaly připravovat studie na rekonstrukci obchodního domu v rámci vzniku nového nákupního centra na místě pivovaru. Jejími autory byli architekti Jaroslav Šafer a Oldřich Hájek. Průčelí i prvním dvěma poschodím měl být vrácen původní vzhled a měly zde vzniknout kvalitní obchody, pasáž pak měla být prodloužena a měla propojit stavbu s areálem pivovaru. Avšak Kamil Kolek tento krok developerské firmě Develon neumožnil, z důvodů „velice složité právní situace kolem Bredy.“37 Na veřejnosti vystupoval s názory a se snahou o opravení a navrácení někdejší slávy obchodnímu domu, současně však podnikatel, žijící na zámku ve Štáblovicích,

Urbánková, Zuzana. Kamil Kolek: Nechci Bredu zavřít, ale opravit a otevřít, Opavský a Hlučínský Deník, http://opavsky.denik.cz/zpravy_region/rozhovor-kamil-kolek03042013.html, vyhledáno 14. 11. 2016 35 Bortlíčková, Anna. Požár obchodního domu Breda způsobil škody za 15 milionů, Novinky.cz, https://www.novinky.cz/krimi/46121-pozar-obchodniho-domu-breda-zpusobil-skody-za-15milionu.html, vyhledáno 14. 11. 2016 36 Tamtéž 37 Urbánková, Zuzana. Kamil Kolek: Kvůli Bredě mám výčitky svědomí, Opavský a Hlučínský Deník, http://opavsky.denik.cz/zpravy_region/kamil-kolek-kvuli-brede-mam-vycitky-svedomi.html, vyhledáno 14. 11. 2016 34

16

prohlašoval, že „situace není dlouho udržitelná, a pokud by se Breda měla zavřít, udělá to sám.“38 Ke dni 27. března 2013 byl obchodní dům uzavřen. Záminkou pro to byl výpadek proudu na počátku stejného týdne. Každý ze zbylých prodejců dostal telefonát, že v budově došlo k tak závažné poruše na elektroinstalaci, že již nejde opravit, a proto mají všichni zdejší nájemci do několika dní vyklidit prostory a odstěhovat se pryč.39 Po této události vlastník prohlásil, že během příštího roku započnou opravy a rekonstrukce. Jednal se třemi soutěžícími architektonickými kancelářemi. Jedním z architektů měl být Ladislav Lábus, který rekonstrukci vypočítal na 250 milionů. Kolek však finanční hranici stanovil na 100 milionech, do kterých se musí rekonstrukce vejít. „… Chci ale podotknout, že nebudu rekonstruovat za každou cenu. Opava je přece jen malé okresní město na konci republiky a ekonomická návratnost tohoto projektu je nadlouho…“40 Kamil Kolek je rovněž bývalým vlastníkem obchodního domu Ostravica-Textilia, který začal chátrat po propadu stropní konstrukce zapříčiněné neobornými stavebními pracemi, zahájenými na jeho popud, v roce 2000. Od něj byl komplex tří budov odkoupen firmou Amádeus Real, která se snažila budovy zbourat. Současný stav Textilie byl velmi podobný stavu obchodního domu Breda & Weinstein, město však zde přebralo na výzvu občanů iniciativu, a v interiéru již započaly rekonstrukční práce. Na místě bývalého opavského pivovaru vyrostlo v listopadu 2012 nové nákupní centrum o rozloze 15 700m2, tedy v těsné blízkosti bývalého obchodního domu. Jeho investiční náklady přesáhly 1 miliardu Kč.41 Centrum s názvem Breda & Weinstein42, které bylo navrženo architekty Hájkem a Šeferem, získalo v následujícím roce ocenění Stavba roku 2013.43 Poloha nákupního střediska téměř v centru města a jeho velikost 25 090 m2 ubrala na atraktivitě a smyslu tradičním obchodům a přitížila obchodníkům v historickém jádru.

Urbánková, Zuzana. Kamil Kolek: Kvůli Bredě mám výčitky svědomí, Opavský a Hlučínský Deník, http://opavsky.denik.cz/zpravy_region/kamil-kolek-kvuli-brede-mam-vycitky-svedomi.html, vyhledáno 14. 11. 2016 39 Pustka, Tomáš. Průšvih v Bredě: prodejci byli donuceni odejít, Opavský a Hlučínský Deník, http://opavsky.denik.cz/zpravy_region/breda-vystehovavani29032013.html, vyhledáno 14. 11. 2016 40 Urbánková, Zuzana. Kamil Kolek: Nechci Bredu zavřít, ale opravit a otevřít, Opavský a Hlučínský Deník, http://opavsky.denik.cz/zpravy_region/rozhovor-kamil-kolek03042013.html, vyhledáno 14. 11. 2016 41 Breda & Weinstein. V Opavě postavili nové obchodní a společenské centrum s certifikací BREAM, Konstrukce, http://www.konstrukce.cz/clanek/breda-weinstein-v-opave-postavili-nove-obchodnia-spolecenske-centrum-scertifikaci-bream, vyhledáno 15. 11. 2016 42 Slovní i grafická obchodní značka byla majiteli nákupního centra zakoupena v roce 2013 od jejího bývalého vlastníka, tedy Kamila Kolka [zdroj: Úřad průmyslového vlastnictví] 43 Společenské centrum Breda & Weinstein je Stavbou roku 2013, VCES, http://www.vces.cz/index.php?docid=18649&lang=CZ, vyhledáno 15. 11. 2016 38

17

6. Architekt 6.1. Raná a školská léta Leopold Bauer se narodil Josefovi Bauerovi (29. 1. 1843 – 25. 10. 1915), pianistovi, a Marii Anně Flemmichové (2. 2. 1847 – 7. 9. 1915) 1. září 1872 v Krnově. Po ukončení tamější reálky odešel v roce 1888 do Brna na vyšší průmyslovou školu, kde sdílel po tři roky školní lavici s Josefem Hoffmanem. K jeho spolužákům patřil i Alois Ludwig a o dva ročníky výš studovali na průmyslovce Adolf Loos a Hubert Gessner. V září 1891 nastoupil Bauer na praxi do stavitelské firmy v pruské Toruni, kde se rozhodl, že opustí podřízené postavení ve stavitelské firmě a zahájí studium architektury na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Na Vídeňskou Akademii nastoupil v roce 1892, kde pod vedením Carla von Hasenauera strávil rok, než se rozhodl nastoupit jako jednoroční dobrovolník vojenské službě.44 Jeho první vysokoškolský učitel však předčasně skonal. Po něm byl 16. července 1984jmenován profesorem Otto Wagner, který zcela reformoval dosavadní systém výuky, spočívajícím v drilu, disciplíně a napodobování děl starých mistrů. Východiskem umělecké tvorby měl být moderní život a jeho potřeby, místo zámků, pomníků a chrámů studenti prvních ročníků dostávali za úkol navrhovat jednoduché činžovní domy, aby se co nejdříve připravili na nejčastější úlohy projekční praxe. K složitějším a monumentálnějším zadáním se dostávali až v posledních ročnících studia. Profesor Wagner také vyzdvihoval individualitu svých jednotlivých žáků, a místo autoritativního pořádku vládla v jeho škole přátelská atmosféra. Leopold Bauer se na Akademii potkával s Hubertem Gessnerem, Janem Kotěrou, Josefem Plečnikem a Aloisem Ludwigem. Nadále udržoval přátelství s Josefem Hoffmanem.45 Leopold Bauer patřil k nejúspěšnějším Wagnerovým žákům a v roce 1895 obdržel zlatou Dvorní cenu, jedno z nejvyšších ocenění pro studenty Akademie. Během studia se rovněž intenzivně zúčastňoval architektonických soutěží, k čemuž jej, vedle jeho vlastní ctižádostivosti, vybízel i profesor Wagner. Za svůj závěrečný projekt, ve kterém se věnoval novému sídlu monackého knížectví, obdržel Bauer stipendium, které mu umožnilo dvouletý pobyt v Itálii a Francii. Protože Wagner považoval archeologické studium za přežitek46, radil svým žákům, aby se věnovali vznikající výstavbě moderních velkoměst. Bauer toto doporučení přijal, a více než kreslení starověkých památek, se věnoval rozvíjení svých vlastních nápadů.

Vybíral, Jindřich. Leopold Bauer - heretik moderní architektury. Praha: Academia, 2015, str. 34 Tamtéž, str. 38 46 Tamtéž, str. 48 44 45

18

6.2. Ambice modernisty Mladý architekt byl také velice aktivní v psaní a publikovaní článků. Vedle architektonické teorie se věnoval také současným sociálním a ekonomickým problémům. Ve svých spisech se Bauer představuje jako stoupenec vídeňské moderny a pokroku. S Wagnerem sdílí přesvědčení, že úlohou moderního architekta je ze zdrojů vědy, techniky a umění potřeba vytvořit celek. K vysvětlení této teorie používal teorii evoluce, kde vlivem selekce přežije pouze nejúčelnější a nejlépe konstruovaný tvar. V roce 1900 byl Bauer přijat jako řádné člen Vídeňské secese. V témže roce se oženil se svou přítelkyní Laurou, učitelkou jazyků. Zanedlouho se jim narodil první potomek, Otto Heinrich, k němuž přibyl v dalším roce syn Harald a v roce 1903 dcera Gerda. V tomto období se Leopold Bauer zabýval především návrhy interiérů a nábytku, s občasným exkurzem do oblasti skla. Postupem času přecházel k navrhování tzv. „domů pro milovníky umění“, tedy měšťanských vil, které zbavoval nadbytečného ornamentu a naopak uvažoval, jak „zevnějšek stavby vyvinout logicky a organicky z vnitřku, z prostorů, z potřeb, tedy nikoliv dekorovat, nýbrž vystavět“.47 První takovouto realizací je Reissigova vila v Pisárkách z roku 1902. Hmota domu je již utvářena zcela funkcionálně, prostorová organizace je individuální a odvozená z životního stylu majitele. Současníci vilu označovali jako první moderní obytný dům v monarchii.48 Podobně řešil také svou druhou zakázku, rodinný dům pro textilního podnikatele v Krnově.

6.3. Obrat k historismu Po roce 1905 v Bauerově tvorbě došlo ke zlomu. Ten byl doprovázen dohady s jeho někdejším učitelem Otto Wagnerem o tom, že extrémní modernismus je právě tak škodlivý, jako napodobování historických slohů. V roce 1910 pak vystoupil ze Spolku rakouských architektů, jehož prezidentem byl právě Wagner. V novém historizujícím duchu pak začal realizovat další zakázky, například přestaveb zámků a kostelů, střelnici v Krnově, nebo jednu z jeho nejvýznamnějších prací, Obchodní a živnostenskou komoru v Opavě. U posledních dvou jmenovaných staveb se architekt vrací se kontinuitě a řádu, a hledá nadčasové hodnoty. Ve svých článcích popisuje svůj program, jímž je odmítání radikální moderny a vytváření mostu mezi starou a nastávající, novou kulturou. Po jmenování nástupcem Wagnera na vídeňské Akademii v roce 1913 se mu dostalo z akademického prostředí velkého odmítání, které mělo za následek i studentské

Pudor, Heinrich. Gedanken über die moderne architektur, 1902 Vybíral, Jindřich. Mladí mistři: architekti ze školy Otto Wagnera na Moravě a ve Slezsku. Praha: Argo, 2002, str. 71 47 48

19

demonstrace a stávky.49 Bauer ovšem profesuru přijal a pokusil se zavést reformy pro studium architektury, mezi nimiž bylo prodloužení studia ze tří na pět let, jeho rozdělení na všeobecný a mistrovský stupeň, zařazení teoretických přednášek a další.50 Po skončení války byl studenty Akademie vyvíjen další tlak, který profesora Bauer již udolal, a v březnu 1919 odstoupil. Sváry mezi ním a studenty byly spíše osobní, a citově až politicky zabarvené, v táboře jeho zastánců bylo mnoho jeho kolegů a umělců, například Wunibald Deininger, historik umění Max Dvořák, ředitel Albertiny Josef Meder a jiní. V těžkém poválečném období a po profesorském neúspěchu si nemohl dovolit odmítat žádnou zakázku, čímž se dostal k projektování velkých průmyslových staveb, při kterém se snažil moderní technologické postupy skloubit s estetikou. Mezitím se začala utvářet jeho fascinace americkými mrakodrapy, která vyvrcholila jeho cestou do Chicaga v roce 1922, kde se také, neúspěšně, účastnil soutěže pro návrh Tribune Tower. Svůj návrh poté předložil i ve Vídni, jako první vídeňský mrakodrap, porotou ani veřejností však nebyl přijat pozitivně.

6.4. Historizující modernista Po návštěvě mezinárodní výstavy v Paříži, v září 1925, začal Leopold Bauer opět nacházet pochopení pro moderní výraz: „… My moderní lidé se stále více musíme osvobozovat od historického, které nás beztak ovlivňuje více, než je zdrávo. Musíme vést svůj vlastní, době odpovídající život.“51 Zároveň však nenacházel pochopení pro puristické tvary funkcionalismu a hájil historické výpůjčky a citace. V tomto duchu se mu podařilo navrhnout první poválečnou důležitou zakázku, a to obchodní dům pro Davida Weinsteina v Opavě, a další nerealizované projekty, mezi nimiž návrh obchodního domu Phoenix v Krakově. Zabýval se také navrhováním rodinných domů, které oproti tendenční levicové avantgardě pojímal v eklektických originálních tvarech i interiérech a nevzdával se komfortního vnitřního vybavení. V roce 1931 se účastnil soutěže na projekt kostela sv. Hedviky v Opavě, a ve svém rodném městě pak v roce 1932 vyhrál soutěž na novou tělocvičnu. Obě stavby pojal tak, aby nebyly ani radikálně moderní, ale ani vyloženě tradiční. Dále však uskutečňoval Bauer už jen menší projekty, většinou rodinné domy a venkovská sídla, čímž narůstaly jeho pocity zklamání a bezvýchodnosti.52 S nástupem Hitlerovy ideologie se rýsovala možnost nových zakázek, a také se mu podařilo získat zakázku činžovního domu ve Vídni a pivnice pro letecké kasárny. Právě projekty kasárny byly

Vybíral, Jindřich. Leopold Bauer - heretik moderní architektury. Praha: Academia, 2015, str. 327 Tamtéž, str. 331 51 Dopis dr. J. Reinholdovi ze 4. 9. 1925, Albertina 52 Vybíral, Jindřich. Leopold Bauer - heretik moderní architektury. Praha: Academia, 2015, str. 478 49 50

20

posledními na jeho stole. 7. října 1938 jej krátce před půlnocí postihl plicní edém, kterému 66 letý architekt podlehl.

7. Kontext a inspirace 7.1. Obchodní domy 7.1.1. Historie obchodních domů ve světě Vznik obchodních domů je spjat se změnami v obchodování především v poslední třetině 19. století a také s vývojem spotřebního průmyslu a velkoobchodu. Strategie obchodních domů spočívala v několika principech: v otevřené prezentaci zboží, které si lze prohlédnout bez povinnosti jeho zakoupení, dále nabídka co nejnižších cen, a zřetelně dobře čitelné ceny zboží, které jsou pevně dané a nesmlouvatelné.53 Obchodní domy také reagovaly na nejnovější módu, a dle jejích proměn se měnilo také zboží. Dělo se tak ve vysoce kultivovaných prostorech, které měly za úkol působit skoro až snově. Za první obchodní dům, splňující výše uvedená kritéria, je považován pařížský obchod, na levém břehu Seiny, s názvem „Bon Marché“.54 Vznikl v roce 1852, kdy obchodníci Aristide Boucicat a Paul Videau přebudovali tento původně malý obchod, v málo atraktivní části Paříže, na novou městskou atrakci. Dalšími významnými počiny jsou obchodní domy Les Galeries du Louvre (otevřen 1855), Au Printemps (1865) a LaFayette (1912), všechny rovněž v Paříži. Ve stejné době začaly vznikat obchodní domy také v USA (Macy’s – otevřen 1858, Marshall Field & Co. – 1852) a v Británii (Harrods – 1859, Whiteleys – 1863). V německých zemích začaly vznikat asi o desetiletí později, tedy v 70. letech 19. století (Leonhard Tietz, Rudolf Karstadt, S. Schocken). Anglické a německé obchodní domy začínaly zpravidla jako drobné prodejny textilního zboží nebo malá železářství. Po zavedení nových, inovativních prodejních strategií, případně po obchodních cestách majitelů do USA či Paříže, se postupně začaly přetvářet na větší obchodní celky.

7.1.2. Obchodní domy v českých zemích Do našeho prostředí se koncept obchodních domů rozšířil patrně z Vídně do Prahy, která se stala přirozeným centrem obchodu. Díky osvětě obchodníků při cestách do zahraničí, se ve dvacátých letech 20. století již tento způsob nakupování dostával do povědomí zákazníků. Vybudování obchodních domů se však setkávalo s nejrůznějšími překážkami, především Geršlová, Jana. Obchodní domy – chrámy konzumu. Historie prvních obchodních domů v Evropě. Acta Oeconomica Pragensia, 7, 2007, s. 119-128 54 Dvacet pět let práce a dobré služby obchodních domů Brouk a Babka. Bratislava: Otto Waldes, 1933 53

21

finančními, kdy se majitelé nesetkali s porozuměním peněžních ústavů. Jindy to byly zase stavovské organizace, které viděly ve vznikajících obchodních domech nebezpečnou konkurenci. Další obtíží byl u nás „… zastaralý zvyk obecenstva, které nejraději kupovalo jen v přízemních prodejnách. Velmi těžko si zvykalo kupovati v prodejnách umístěných v patrech, zvláště vyšších, i když byly opatřeny moderními výtahy.“55 Průkopníkem u nás byl zřejmě Josef Novák,56 jenž svůj secesní obchodní dům vybudoval na místě bývalého známého pražského pivovaru U Štajgrů. První etapu domu U Nováků projektoval Osvald Polívka. Dne 25. března 1927 se zřítil kvůli narušenému nárožnímu pilíři sousední blok domů a po stržení trosek zde vznikla parcela o výměře 6000 m2. Josef Novák se rozhodl vystavět nový objekt a spojit ho se svým obchodním domem. Kvůli písčitému podloží bylo třeba zakotvit nový objekt ve velké hloubce, což dalo možnost vzniknout suterénu, který byl využit pro zřízení Osvobozeného divadla s hledištěm pro 1000 osob. Po smrti Josefa Nováka nebyl nikdo, kdo by jeho firmu nadále vedl, a tudíž zanikla.57 Jeho úmrtím a nepochopením jeho myšlenek byl vývoj obchodních domů v naší republice pozdržen. První universální obchodní dům v ČSR pak vznikl na pražské třídě Milady Horákové. V roce 1919 byl přestavován obchod dvěma společníky, Jaroslavem Broukem a Josefem Babkou. Postupným rozšiřováním v dalších letech dal vzniknout celému bloku obchodního domu. Sortiment byl rozmanitý a bylo nabízeno textilní zboží, pánská, dámská, dívčí a chlapecká konfekce, oddělení klobouků, oddělení linoleí a další. Dům byl zařízen dle všech moderních idejí, byly zde výtahy pro zboží i osoby, ústřední vytápění, ventilační techniku a svoji vlastní transformační stanici.58 Firma se svými obchodními domy se postupně rozšířila po Čechách i Moravě a získala velký věhlas.59 Pro pražské obchodníky s textilem A. a R. Aschenbergovi navrhl architekt Milan Babuška moderní sedmipatrový obchodní dům ARA, který byl otevřen v roce 1931. Jeho monumentální nárožní fasády jsou neseny, v té době u nás neobvyklou, ocelovou konstrukcí. Na přání stavebníků byla navržena velká zaoblená nárožní výkladní skříň bez jediného sloupu.60

Tamtéž Tamtéž 57 Dům u Nováků, Atlas Česka, http://www.atlasceska.cz/praha/dum-u-novaku, vyhledáno 13. 11. 2016 58 Galeta, Jan. Obchodní dům Brouk a Babka v Moravské Ostravě [bakalářská diplomová práce]. Brno: Masarykova univerzita, 2010 59 Dvacet pět let práce a dobré služby obchodních domů Brouk a Babka. Bratislava: Otto Waldes, 1933 60 Obchodní dům Perla, Atlas Česka, http://www.atlasceska.cz/praha/obchodni-dum-perla, vyhledáno 13. 11. 2016 55 56

22

Na konci 20. let a na začátku let 30. se výstavba obchodních domů z Prahy začala šířit také do měst moravských a slezských. V Brně na Náměstí Svobody byl postaven v roce 1933 Obchodní dům JEPA podle projektu architekta Otty Eislera. Jednalo se o funkcionalistický multifunkční dům, který měl přízemí a první patro vyhrazeny pro obchodní účely, přičemž v ostatních patrech pětipodlažní budovy se nacházely byty. Při spojeneckém bombardování byl dům poškozen a o 40 let později strhnut. Opodál, na České ulici, byl v roce 1935 přestavěn obytný dům z roku 1914 na obchodní dům firmy ASO (Ander a syn Olomouc). Podnik byl oblíbený nejen pro svůj široký sortiment, ale také pro pojízdné schody. Budova se totiž stala první v Československu opatřenou eskalátory. Firma ASO si nechala renomovaným architektem Bohumírem Čermákem navrhnout obchodní budovu také v Moravské Ostravě. V České republice jediná stavba Ericha Mendelsohna vznikla právě na území Moravské Ostravy. Je jí Obchodní dům Bachner, který byl otevřen v říjnu 1933. Stavebník Mořic Bachner se s Mendelsohnem setkal náhodou při trávení zimních prázdnin ve švýcarském letovisku, a toto setkání umožnilo vzniknout spolupráci s ústřední osobností německé expresionistické architektury. Budova o šesti nadzemních a jednom podzemním podlaží má půdorys ve tvaru L a je citlivě začleněna horizontálními pásovými okny do uličního tahu. Právě dynamismus dopravy, podle slavného berlínského architekta, nejlépe vystihuje život velkoměsta.61 Pro Ostravu dalším ikonickým počinem je obchodní dům Ostravica – Textilia, komplex tří budov. Nejstarší z nich je Obchodní a živnostenská banka postavená v roce 1905 podle návrhu Julia Deiningera, a jeho syna Wunibalda, Bauerova spolužáka z Wagnerovy akademie. Jejich společné dílo stálo na pomezí historismu a secese.62 Druhou součástí komplexu je nájemní a obchodní dům z roku 1911, jehož návrhem byl pověřen architekt Felix Neumann. Tyto budovy spojuje nejnovější část, budova Textilie od architektky Marie Frommerové, postavená v roce 1929. Obchodní dům v Moravské Ostravě se stal symbolem luxusu a byl funkční do roku 2000, kdy došlo k havárii. Od té doby komplex domů chátrá, po několikanásobné změně vlastníka však v posledních letech svítá naděje na rekonstrukci, a to díky aktivitě občanů Ostravy. Díky heslu v Naučném technickém slovníku, vydaném v roce 1933, je možné si udělat představu o dobovém přístupu k budování obchodních domů. Je uvedeno šest základních směrnic vyžadovaných pro „novodobé bedlivé řešení“. První je důraz na správnou obchodní polohu – budova musí být „s ohledem na prosperitu situována tak, aby byla v nejbližší blízkost

Vybíral, Jindřich. Zrození velkoměsta. Architektura v obraze Moravské Ostravy 1890-1938, Nakladatelství ERA, 2003 62 Tamtéž, str. 45 61

23

středu města na živé, frekventované obchodní třídě nebo náměstí.“63 Za druhé musí být obchodní dům řešen prostorně a účelně, aby „proudy kupujícího společenstva mohly při nerušené pasáži dobře prohlédnouti prodejné zboží, pohodlně býti obslouženi u prodejních stolů, aniž by rušili proud kupujících pro ostatní zboží.“64 Dále je nutno dbát na užití výkladních skříní do ulice a jejich prostornost, nápadnost a zároveň vkusnost, přehlednost a na kvalitní osvětlení denní i večerní. Čtvrtý bod se vztahuje k důležitosti správných obchodního domu a k počtu personálu a k odpovídajícímu umístění vedlejších a pomocných prostor budovy. Závěrečné body připomínají zajištění požární bezpečnosti a zařízení „dispozice půdorysné s ohledem na přehled činnosti personálu a správnou kontrolu inkasa vhodným situováním pokladen, aby kupci snadno neodešli bez zaplacení.“65

7.2. Expresionismus v architektuře Expresionismus v architektuře vznikl v Evropě na počátku 20. století jako reakce na expresionismus v malířství, který byl obzvláště výrazný v Německu. Zpočátku se vztahoval převážně na německou, holandskou, rakouskou a českou avantgardní architekturu vzniklou mezi roky 1910 až 1930. Dnes se tímto termínem rozumí architektura, která užívala některých výtvarných prostředků, převzatých z expresionismu v malířském umění. Těmito jsou převážně důraz na dynamiku, váhu, zkreslení a výraz – expresi, která je zanechána v divákovi. Stavebními materiály byly užívány, podobně jako v dobové moderní architektuře, především režné zdivo, ocel a sklo, význačné je také užívání výrazných, kontrastních barev (nejčastěji modrá, červená a žlutá). V roce 1910 v Amsterdamu vznikl okruh architektů, zvaný Wendingen, kteří si kladli za cíl plné rozvinutí individuálního výtvarného projevu ve stavební tvorbě a odpor proti tendencím moderny, jehož hlavním představitelem byl Michael de Klerk (1884-1923).66 Jejich stavby však měly místy až fantastický výraz, a kvůli finanční nákladnosti a malému ohlasu v roce 1926 skupina zanikla. Během roku 1912 a 1913 v Německu se již krystalizují ideje samotné expresionistické architektury – měla akcentovat utopický moment architektury, byla fascinována hudbou, která se měnila v architekturu, expresivně roztříštěnými formami, ale i organickou zaobleností. Po první světové válce se Německo potýkalo se společenským napětím a poválečnou chudobou a beznadějí, na což umělci reagovali určitým vymezením vůči předchozí etapě, o doplnění moderní architektury otiskem osobnosti tvůrce a duchem

Teyssler, Vladimír. Obchodní dům. Technický slovník naučný: Ilustrovaná encyklopedie věd technických. Díl IX., Praha: 1933, str. 190 64 Tamtéž 65 Tamtéž 66 Haas, Felix. Architektura 20. století. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978, str. 135 63

24

doby.67 V dubnu 1919 Walter Gropius sepisuje první verzi manifestu ke vznikajícímu Bauhausu, který počíná svou expresionistickou fázi až do roku 1923. Koncem roku se spojilo dvanáct architektů okolo Bruna Tauta (1880-1938) a založili skupinu „Die Gläserne Kette“, kteří prosazovali ostré, nepravidelné formy a monumentální užívání skla. Po nástupu nacistické ideologie byla činnost expresionistickým umělců pozastavena z důvodu zvrhlého umění. Stěžejními díly expresionistické architektury jsou především Einsteinova věž (Erich Mendelsohn, Postupim, 1920-1921), Skleněný pavilon na výstavě Deutscher Werkbund (Bruno Taut, Kolín, postaveno a rozebráno 1914), interiér Grosses Schauspielhaus (Hans Poelzig, Berlín, 1919, zbořeno 1988), nebo Obchodní dům Schocken (Erich Mendelsohn, Stuttgart, 1928, zbořeno 1960).

7.3. Inspirace Jedním z nejznámějších příkladů německého regionálního expresionismu je Chilehaus. Desetipatrová stavba v Hamburku, navržena Fritzem Högerem, byla vystavěna v letech 1922-1924 pro obchodníka Henry B. Slomana, který dovážel chilský ledek pomocí lodní dopravy.68 Budova je postavena ze železobetonového skeletu a režného výplňového zdiva, dlouhé vertikálně členěné fasády se pak setkávají na nároží, které je zakončeno ve velice ostrém úhlu, a ze kterého může být divákovi patrná podobnost s lodní přídí. Formální vliv této budovy na OD Breda je možno sledovat v podobném vertikálním členění fasády, užití výrazné korunní římsy a těžení z gotického tvarosloví, například v podobě lomených oblouků či lunetových říms. Gotické elementy opavského obchodního domu architekt zdůvodňoval zřetelem k historickému prostředí. „Očividná příbuznost starých slezských staveb a nového díla s ohledem na charakter a vedení linií“69 měla být podle Bauerova komentáře jednou z hlavních předností díla. Interpretací použití gotického tvarosloví v regionálním kontextu nasvědčuje také jeho sepjetí s rodným krajem, jak svěřuje čtenářům ve svém dopise: „Ať umělec působí, kde chce, svůj domov a lásku k domovu nese stále ve svých myšlenkách, neboť ony daly sílu jeho umění. Byl by ztracen, kdyby zapomněl na domov, a kdyby jej chtěl vyměnit za něco, co je cizí jeho bytí.“70 Toto sepjetí lze však odkazovat také na dobovou, pro německou menšinu, nepříznivou společenskou situaci, kdy ztrácela svou silnou pozici na Moravě a ve

Vorlík, Petr. Dějiny architektury 20. století. Praha: ČVUT, Fakulta architektury, 2010, str. 53 Zigo, Rostislav. Ideová východiska českého kubismu v architektuře v komparaci s ideovými východisky německého expresionismu [bakalářská diplomová práce]. Brno: Masarykova univerzita, 2008 69 Bauer, Leopold. Das Neue Warenhaus, rukopis z roku 1928 70 Tamtéž 67 68

25

Slezsku. V důsledku této ztráty ideologicky sílil zájem o národní stavební tradici, která mohla posílit německou identitu. V Opavě je dochováno více staveb ze třináctého století, na kterých je užito gotického tvarosloví. Pro slezskou gotickou architekturu je typická výstavba neomítaným cihlovým zdivem v kombinaci s kamennými články. Za příklad lze uvést konkatedrálu Nanebevzetí Panny Marie, která se nachází asi 100 metrů jihovýchodně od Bredy na Rybím trhu. Trojlodní mohutný chrám byl postaven z režného zdiva a je charakteristický dvěma věžemi – severní je gotická s dekorativním cimbuřím a jižní je barokní přístavbou. Druhým výmluvným příkladem je osmiboká Kaple sv. Kříže založena v roce 1390 Přemkem Opavským, zvaná také Švédskou kaplí. Na mohutných základech a spodní poloviny z místního lomového kamene navazuje horní část z režného zdiva s kamennými články. Původní břidlicová střecha je dnes nahrazena plechovou. Goticismus však nebyl pouze výsledkem architektových ohledů ke starobylým dominantám města. Šlo také o gotiku jako historickou konstantu německé kultury, která byla znovuoživená ve dvacátých letech, jako gotika expresionismu. Z gotického tvarosloví však přejímal, víc než tektoniku, hlavně její vertikalitu. Dalším důležitým inspiračním zdrojem se pro Bauera stala, jak sám ve svém dopise přiznává71, americká architektura, pro kterou byl fascinován jejími velkoměstskými kolosy chicagské školy. Ve svém dopise historikovi umění a řediteli Slezského zemského muzea Edmundu Wilhelmu Braunovi píše: „cítím stesk po Americe, neboť to země, v níž by moje fantazie měla dost místa.“72 Velmi pravděpodobně byl architekt obeznámen s počinem Louise H. Sullivana (1856 – 1924), který ve městě Buffalo navrhl pompézní budovu pro obchodníka Hascala T. Taylora. Guaranty Building, dostavěný v roce 1896, je charakteristický svým vertikálním členěním, které vyrůstá ze spodního masivního jednolitého soklu. Svislé pilíře jsou bohatě zdobeny ornamenty a vyrůstají do posledního podlaží, členěného kruhovými okny, až po výrazně předsazenou

lunetovou

středoevropském

měřítku

římsu.

Breda

americkou

tak

fascinaci

odrážela vertikálou

v redukovaném, malém, a

užití

inovativních

konstrukčních materiálů, nepřiznaných a ukrytých v na minulost odkazující skořápce. Podobně jako Bauer u svého obchodního domu, Sullivan půdorysy dokresloval dodatečně, po navržení konstrukce.73

Vybíral, Jindřich. Nad korespondencí L. Bauera E. W. Braunovi. Časopis Slezského zemského muzea: série B – vědy historické, 39, 1990, str. 156-164 72 Tamtéž 73 Vybíral, Jindřich. Jiná Moderna Leopolda Bauera, Umění. 1998, 46 (3), str. 230-240 71

26

8. Forma Skutečnost, že opavský obchodní dům nemá, co se týče výrazové stránky, v českých zemích příliš analogií, vypovídá o Weinsteinově výlučnosti. Samotná vize architekta je totiž důležitá, avšak bez osoby ochotné komunikovat a jeho nápad uskutečnit, by vizí pouze zůstala. Díky svému, převážně německému, měšťanskému obyvatelstvu se Opava vázala spíše k Vídni, než k Praze. Po 100 let se formovala jako zemské hlavní město, které bylo klíčové pro obchod i kulturu. Weinsteinův obchodní dům však byl otevřen ve stejném roce, kdy Opava přestala být hlavním městem, a začala tudíž ztrácet na významu. I přes to se však Breda snažila svým působením, v menším měřítku, dostát vzoru velkoměsta. S více než 1500 m2 zastavěné plochy představovala největší stavbu svého druhu v Československu.74 V moravském prostředí vykazuje podobné užití Bauerových výrazových prvků brněnský nájemní a obchodní dům s pekárnou Dělpe.75 František Václavek a Eduard Göttlicher pojali průčelí sedmipatrového multifunkčního objektu jako mohutný, ostře hraněný sokl s výkladci, ze kterého vyrůstá fasáda členěná čtyřmi rizality. Ty oplývají vertikálními články v různých poměrech, od sebe jsou odděleny okenními osami. Vertikály míří strmě nahoru, aby budovu stroze a ostře zakončily. Göttlicher se svým studiím věnoval pod vedením Petera Behrense, který byl jednou z vůdčích osobností německého expresionismu. Podobně dravou a ještě vygradovanější podobou se vyznačoval jeho soutěžní návrh na banku v Brně z roku 1922, tedy z jeho školních let.76 Budoucí architekt v něm užil vertikální členění právě v podobě plastické soustavy pilířů, které vyrůstají z přízemního soklu s výkladními skříněmi. Dynamické působení budovy pak mělo být završeno trojúhelníkovými štítky. Přestože byl Leopold Bauer zaujat expresivním způsobem tvorby, jako odchovanec Semperovských racionálních stylových teorií zůstával věrný souměrnosti a rovnováze a klasickým stereometrickým principům. Také funkcionalismus odmítal jako povrchní módu, která ignoruje rozdíly klimatu a patří do středomořských podmínek. Jeho představitele kritizoval pro nedostatek výtvarné představivosti a stavby pro šablonovitost.77 Aby Leopold Bauer spravil veřejnost o svých úmyslech a účelu nově postaveného obchodního domu, byl vydán v roce 1928 průvodní text Das neue Warenhaus.78 Ideálem architekta bylo vytvořit nejen místo pro obchod, ale instituci, jež má také velký kulturněVybíral, Jindřich. Mladí mistři: architekti ze školy Otto Wagnera na Moravě a ve Slezsku. Praha: Argo, 2002 75 Hlaváčková, Petra. Rostislav Koryčánek a Šárka Svobodová – Lucie Valdhansová, Brněnský architektonický manuál: průvodce architekturou 1918-1945. Brno, 2012, str. 295 76 Novotná, Soňa. Družstevní dům s pekárnou Dělpe na Cejlu v Brně [bakalářská diplomová práce]. Brno: Masarykova univerzita, 2015, str. 37 77 Vybíral, Jindřich. Mladí mistři: architekti ze školy Otto Wagnera na Moravě a ve Slezsku. Praha: Argo, 2002, str. 229 78 Český překlad Pavel Šopák, strojopis v němčině uložen na uměleckohistorickém oddělení Slezského zemského muzea v Opavě 74

27

výchovný vliv na obyvatelstvo. Na stejném přístupu si velice zakládal také komerční rada David Weinstein. Již od prvního vizuálního kontaktu se zbožím, tedy v uličních výkladcích, měl být zákazníkovi i kolemjdoucím umožněn příjemný umělecký dojem, pomocí vhodného aranžmá, osvětlení a všeobecného pořádku a řádu. Přínosem těchto výstav je to, že: „Všichni kolemjdoucí se takto seznamují s novou módou a harmonické působení vystaveného zboží a jeho kvalita ovlivňují jejich estetické vnímání.“79 Tomu mělo napomoci také předváděcí pódium pod kupolí v hale. Zapojit chtěl také vysoké umění, jež mělo být vystavováno rovněž v prostoru pod kupolí, obrazy měly být zavěšeny a dobře osvětleny, a uměleckoprůmyslové výrobky domácích umělců umístěny ve vitrínách podél centrálního schodiště. Tímto způsobem si sliboval zprostředkovat umělcům také obchod s vystavenými díly. Jejich spolupráci také očekával při aranžování zboží a výloh, aby napomáhali zvyšovat úroveň vkusu publika. Kromě estetického působení kladl Bauer velký důraz také na přehlednost a řád obchodního domu. „Konečně co jiného jsou hlavní prvky architektonického umění než přehlednost a řád?“80 Díky konstrukčnímu řešení budovy bylo možné realizovat volný půdorys podle potřeb zákazníků. Ten měl již u vchodu získat celkovou představu o půdorysu, a v domě se měl orientovat intuitivně. Pro komfort zákazníků vybavil prostory také hojností světla a výkonnou cirkulací vzduchu.

79 80

Bauer, Leopold, Das Neue Warenhaus. Opava, 1928 Tamtéž

28

9. Závěr Předložená bakalářská práce se pokusila o shromáždění dostupných informací o vzniku ideje a následné výstavbě obchodního domu Breda & Weinstein v Opavě. Této stavbě, jak ji známe v dnešní podobě, předcházel důmyslný empirický výzkum a úvahy komerčního rady Davida Weinsteina o fungování a charakteristice obchodních domů v částech světa, kde již byly úspěšně zavedeny. Breda & Weinstein tak vznikl jako první moderní obchodní dům v Československu a po určitou dobu také zůstávala největším domem tohoto typu. Leopold Bauer byl k zakázce pozván v době, kdy se uvolňoval od přísného historismu a pouze jej citoval. Obchodní dům, který je zcela jistě jedním z jeho vrcholných děl, se vzhlížel v regionálním expresionismu s právě citovanou gotikou. Interiéry pojal moderně a velkoryse, stejně jako železobetonový konstrukční systém, který byl v době vzniku budovy již zcela běžně užíván v přiznané i nepřiznané podobě. Problematika prvorepublikových obchodních domů v našich končinách ještě nebyla uceleně zpracována, a jako nesmírně zajímavé téma by si to jistě zasloužila. Tyto „chrámy konzumu“ totiž vystihují charakter moderní společnosti a jejich vznik určoval směřování vývoje této obchodní větve až do dnešní doby, kdy jsou nahrazovány moderními nákupními centry. Novodobá obchodní střediska však svými kolosálními a mnohdy necitlivě umístěnými stavbami bohužel vytlačují malé obchody z historických center měst a prvorepublikové domy jsou nechávány napospas osudu, tak jako v případě Bredy. Nabízí se otázka – jak tuto situaci řešit? Je řešením snaha o nalákání malých obchodníků na nízké nájmy, nebo dát budově jinou funkci, než na jakou byla navržena? Druhá možnost se rýsuje například u obchodního domu Ostravica – Textilia, který po zakoupení novým majitelem postupně znovu ožívá. Katastrofální stav budovy se sanačními pracemi pomalu obrací k lepšímu, a záměrem investorů je do prostor umístit kulturní centrum.81 To by mělo být financováno doplňkovými provozy v objektu, jimiž by měla být restaurace či umělecká škola. O podobném typu využití by se dalo uvažovat i v případě Bredy. Ta totiž, podobně jako Ostravica kvůli bezprostřední blízkosti velkého nákupního centra, pravděpodobně nemá potenciál konkurovat obnovením obchodního provozu. Důležitý je však také přístup vlastníka. Nezbývá než doufat, že se pasivita podnikatele Kamila Kolka obrátí, a i přes to, že je Opava „pouze malé okresní město“82, dostane Breda & Weinstein druhou šanci.

Ostravica se má otevřít příští rok. Jako centrum kultury, ČT 24, http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1819238-ostravica-se-ma-otevrit-pristi-rok-jakocentrum-kultury, vyhledáno 29. 11. 2016 82 Urbánková, Zuzana. Kamil Kolek: Nechci Bredu zavřít, ale opravit a otevřít, Opavský a Hlučínský Deník, http://opavsky.denik.cz/zpravy_region/rozhovor-kamil-kolek03042013.html, vyhledáno 14. 11. 2016 81

29

Použitá literatura 

Bauer, Leopold. Das Warenhaus Breda & Weinstein in Troppau, Opava, 1928



Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Ostrava: Ostravská univerzita, 1993



Dvacet pět let práce a dobré služby obchodních domů Brouk a Babka. Bratislava: Otto Waldes, 1933



Haas, F. Architektura 20. století. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978



Hlaváčková, Petra, Rostislav Koryčánek a Šárka Svobodová – Lucie Valdhansová, Brněnský architektonický manuál: průvodce architekturou 1918‑1945. Brno, 2012.



Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy. Ostrava: Ústav pro regionální studia Ostravské univerzity, 2005



Šopák, Pavel. Breda & Weinstein, představy – projekty – realizace [katalog výstavy], Opava, 1998



Teyssler, Vladimír. Obchodní dům. Technický slovník naučný: Ilustrovaná encyklopedie věd technických. Díl IX., Praha: 1933, s. 190



Vorlík, Petr. Dějiny architektury 20. století. Praha: ČVUT, Fakulta architektury, 2010



Vybíral, Jindřich. Leopold Bauer – heretik moderní architektury. Praha: Academia, Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, 2015



Vybíral, Jindřich. Mladí mistři: architekti ze školy Otto Wagnera na Moravě a ve Slezsku. Praha: Argo, 2002



Vybíral, Jindřich. Zrození Velkoměsta, Architektura v obraze Moravské Ostravy 18901938, Nakladatelství ERA, 2003

Periodika 

Geršlová, J. Obchodní domy – chrámy konzumu. Historie prvních obchodních domů v Evropě. Acta Oeconomica Pragensia, 7, 2007, s. 119-128



Myška, Milan. Z historie opavského obchodního domu Breda - Weinstein. Vlastivědné listy. 1996, 22(2).



Vybíral, Jindřich. Architektura Leopolda Bauera v Opavě. Časopis Slezského zemského muzea: série B - vědy historické. Opava, 1982(31).



Vybíral, Jindřich. Jiná moderna Leopolda Bauera. Umění. 1998, 46(3), s. 230-240.



Vybíral, Jindřich. Leopold Bauer, mezi moderní věcností a historickým sentimentem, Architekt, 44, 1998, 22.



Vybíral, Jindřich. Nad korespondencí L. Bauera E. W. Braunovi. Časopis Slezského zemského muzea: série B - vědy historické, 39, 1990, s. 156-164

30

Diplomové práce 

Galeta, Jan. Obchodní dům Brouk a Babka v Moravské Ostravě [bakalářská diplomová práce]. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 113 s.



Zigo, Rostislav. Ideová východiska českého kubismu v architektuře v komparaci s ideovými východisky německého expresionismu [bakalářská diplomová práce]. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 42 s.



Novotná, Soňa. Družstevní dům s pekárnou Dělpe na Cejlu v Brně [bakalářská diplomová práce]. Brno: Masarykova univerzita, 2015, 77 s.

Internetové zdroje 

Bortlíčková, Anna. Požár obchodního domu Breda způsobil škody za 15 milionů, Novinky.cz,

https://www.novinky.cz/krimi/46121-pozar-obchodniho-domu-breda-

zpusobil-skody-za-15-milionu.html, vyhledáno 14. 11. 2016 

Breda & Weinstein. V Opavě postavili nové obchodní a společenské centrum s certifikací BREAM,

Konstrukce,

http://www.konstrukce.cz/clanek/breda-weinstein-v-opave-

postavili-nove-obchodni-a-spolecenske-centrum-scertifikaci-bream, vyhledáno 15. 11. 2016 

Dům

u

Nováků,

Atlas

Česka,

http://www.atlasceska.cz/praha/dum-u-novaku,

vyhledáno 13. 11. 2016 

Obchodní dům Perla, Atlas Česka, http://www.atlasceska.cz/praha/obchodni-dumperla, vyhledáno 13. 11. 2016



Pustka, Tomáš. Průšvih v Bredě: prodejci byli donuceni odejít, Opavský a Hlučínský Deník, http://opavsky.denik.cz/zpravy_region/breda-vystehovavani29032013.html, vyhledáno 14. 11. 2016



Společenské

centrum

Breda

&

Weinstein

je

Stavbou

roku

2013,

VCES,

http://www.vces.cz/index.php?docid=18649&lang=CZ, vyhledáno 15. 11. 2016 

Urbánková, Zuzana. Kamil Kolek: Kvůli Bredě mám výčitky svědomí, Opavský a Hlučínský Deník, http://opavsky.denik.cz/zpravy_region/kamil-kolek-kvuli-brede-mam-vycitkysvedomi.html, vyhledáno 14. 11. 2016



Urbánková, Zuzana. Kamil Kolek: Nechci Bredu zavřít, ale opravit a otevřít, Opavský a Hlučínský

Deník,

http://opavsky.denik.cz/zpravy_region/rozhovor-kamil-

kolek03042013.html, vyhledáno 14. 11. 2016 

Zeman, Jaroslav. Katedrála obchodu, ASB-portal.cz. Odborný stavební portál, http://www.asb-portal.cz/architektura/stavby-a-budovy/nadcasovaarchitektura/katedrala-obchodu, vyhledáno 12. 11. 2016

31

Obrazová příloha

Obr. č. 1 – Situační plán náměstí Republiky a blízkého okolí, zdroj: mapy.cz

Obr. č. 2 – Označený nahlizenidokn.cuzk.cz

objekt

obchodního

domu

v katastrální

mapě,

zdroj:

32

Obr č. 3 – Pohled na čelní fasádu objektu z jihozápadní strany, 2011, (před výstavbou nového nákupního centra), autor: Mehlich Jan

Obr. č. 4 – Pohled na obchodní dům z Náměstí Republiky, 2011, zdroj: panoramio.com

33

Obr. č. 5 – Nároží ulice Pivovarské a Náměstí Republiky s firemním nápisem z porevoluční doby, 2013, zdroj: http://mols1950.rajce.idnes.cz/OPAVA__mistopis_Breda./#BredaIMG_0008.jpg

Obr. č. 6 – Detail atiky, 2013, zdroj: http://mols1950.rajce.idnes.cz/OPAVA__mistopis_Breda./#bredastar-IMG_1332.jpg 34

Obr. č. 7 – Detail žárovkového osvětlení na čelní fasádě, 2009, zdroj: http://www.asbportal.cz/architektura/stavby-a-budovy/nadcasova-architektura/katedrala-obchodu

35

Obr. č. 8 – Pohled ze severu na zadní trakt obchodního domu, s dnes již neexistující částí pivovaru, 2004, zdroj: http://mols1950.rajce.idnes.cz/OPAVA__mistopis_Breda./#Breda_70.jpg

Obr. č. 9 – Detail kupole se světlíkem, 2004, zdroj: http://mols1950.rajce.idnes.cz/OPAVA_-_mistopis_Breda./#DSC06134.jpg 36

Obr. č. 10 – Zakladatelé firmy Breda & Weinstein, fotografie pořízena v roce 1908 při příležitosti desetiletého výročí založení společnosti, zdroj: http://mojeopava.cz

Obr. č. 10 – Vizitka firmy, 1939, zdroj: http://mojeopava.cz

37

Obr. č. 11 – Původní budova firmy Breda & Weinstein, před rokem 1912, zdroj: http://mojeopava.cz

Obr. č. 12 – Budova v roce 1912 po navýšení o jedno patro, zdroj: Šopák, Pavel. Breda & Weinstein, představy – projekty – realizace [katalog výstavy], Opava, 1998 38

Obr. č. 13 – Budova v roce 1912 po navýšení o jedno patro, zdroj: Kalus, Jaromír. Karel Müller a Rudolf Žáček, Stará Opava. Alt-Troppau, Opava: Optys, 1994

Obr. č. 14 – Obchodní dům Breda & Weinstein mezi lety 1928 – 1938, zdroj: http://mojeopava.cz 39

Obr. č. 15 – Pohled na budovu v období mezi lety 1928 – 1938, zdroj: http://mojeopava.cz

Obr. č. 16 – Pohled na část náměstí Republiky s obchodním domem, před rokem 1938, zdroj: http://mojeopava.cz

40

Obr. č. 17 – Pohled z jihu náměstí Republiky, stav po 2. světové válce, zdroj: http://mojeopava.cz

Obr. č. 18 – Obchodní dům Průkopník v 50. letech minulého století, zdroj: http://mojeopava.cz 41

Obr. č. 19 – Obchodní dům Průkopník v 50. letech minulého století, zdroj: http://mojeopava.cz 42

Obr. č. 20 – Neonové osvětlení obchodního domu v 50. letech minulého století, zdroj: http://mojeopava.cz

Obr. č. 21 – Obchodní dům v 50. letech minulého století, fasáda ozdobená vlajkami zemí východního bloku, zdroj: http://mojeopava.cz 43

Obr. č. 22 – Pohled z náměstí Republiky, 50. – 60. léta minulého století, zdroj: http://staraopava.cz

44

Obr. č. 23 – Obchodní dům Prior v 70. letech minulého století, zdroj: http://mojeopava.cz

45

Obr. č. 24 – Detail interiéru zastřešeného kupolí, stav ve 30. letech minulého století, zdroj: Šopák, Pavel. Breda & Weinstein, představy – projekty – realizace [katalog výstavy], Opava, 1998

Obr. č. 25 – Vánoční výzdoba v hale, zdroj: http://staraopava.cz

46

Obr. č. 26 – Detail schodiště a vitrín v hale, 1927-1928, zdroj: Vybíral, Jindřich. Leopold Bauer, mezi moderní věcností a historickým sentimentem, Architekt, 44, 1998, 22.

Obr. č. 27 – Detail schodiště a vitrín v hale, 2013, zdroj: http://mojeopava.cz 47

Obr. č. 28 – Pohled na ústřední halu v roce 2013, zdroj: http://mojeopava.cz

Obr. č. 29 – Nabídka a aranžmá zboží v roce 2013, zdroj: http://mojeopava.cz 48

Obr. č. 30 – Pasáž obchodního domu před rokem 2013, zdroj: http://mojeopava.cz

Obr. č. 31 – Nákupní centrum Breda & Weinstein vzniklé v roce 2012 na místě bývalého pivovaru,

zdroj:

http://www.earch.cz/cs/architektura/stavba-roku-2013-sc-breda-

weinstein 49

Obr. č. 32 – František Grossman, Návrh úpravy parteru obchodního domu, zdroj: Šopák, Pavel. Breda & Weinstein, představy – projekty – realizace [katalog výstavy], Opava, 1998

Obr. č. 33 – Hugo Gorge, Návrh úpravy parteru obchodního domu, zdroj: Šopák, Pavel. Breda & Weinstein, představy – projekty – realizace [katalog výstavy], Opava, 1998

50

Obr. č. 34 – Hugo Gorge, Návrh novostavby obchodního domu, zdroj: Šopák, Pavel. Breda & Weinstein, představy – projekty – realizace [katalog výstavy], Opava, 1998

Obr. č. 35 – Otto Reichner, Návrh novostavby obchodního domu, zdroj: Šopák, Pavel. Breda & Weinstein, představy – projekty – realizace [katalog výstavy], Opava, 1998 51

Obr. č. 36 – Leopold Bauer, Půdorys suterénu obchodního domu Breda & Weinstein, zdroj: Šopák, Pavel. Breda & Weinstein, představy – projekty – realizace [katalog výstavy], Opava, 1998

Obr. č. 37 – Leopold Bauer, Půdorys přízemí obchodního domu Breda & Weinstein, zdroj: Šopák, Pavel. Breda & Weinstein, představy – projekty – realizace [katalog výstavy], Opava, 1998 52

Obr. č. 38 – Leopold Bauer, Půdorys prvního patra obchodního domu Breda & Weinstein, zdroj: Šopák, Pavel. Breda & Weinstein, představy – projekty – realizace [katalog výstavy], Opava, 1998

Obr. č. 39 – Leopold Bauer, Návrh rozšíření vstupní pasáže, zdroj: Šopák, Pavel. Breda & Weinstein, představy – projekty – realizace [katalog výstavy], Opava, 1998 53

Obr. č. 40 – Leopold Bauer, Skica ústřední haly s kupolí, zdroj: Šopák, Pavel. Breda & Weinstein, představy – projekty – realizace [katalog výstavy], Opava, 1998

Obr. č. 41 – Leopold Bauer, Kruhové okno v 5. patře, zdroj: Šopák, Pavel. Breda & Weinstein, představy – projekty – realizace [katalog výstavy], Opava, 1998

54

Obr. č. 42 – Studenti vyšší průmyslové školy v Brně v roce 1889. Leopold Bauer sedí zcela vpravo, za ním Josef Hoffmann, v první řadě vlevo stojí Adolf Loos, zdroj Vybíral, Jindřich. Leopold Bauer – heretik moderní architektury. Praha: Academia, Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, 2015

Obr. č. 43 – Leopold Bauer, zdroj: http://www.bam.brno.cz/ 55

Obr. č. 44 – Závěrečný školní projekt – návrh knížecího sídla pro Monako, 1895-1896, zdroj: Vybíral, Jindřich. Leopold Bauer – heretik moderní architektury. Praha: Academia, Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, 2015

Obr. č. 45 – Reissigova vila, pohled, 1901, zdroj: Vybíral, Jindřich. Leopold Bauer – heretik moderní architektury. Praha: Academia, Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, 2015 56

Obr. č. 46 – Návrh Střeleckého domu v Krnově, 1904, zdroj: Vybíral, Jindřich. Leopold Bauer – heretik moderní architektury. Praha: Academia, Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, 2015

Obr. č. 47 – Střelecký dům v Krnově, pohled, 1907-1908, zdroj: Vybíral, Jindřich. Leopold Bauer – heretik moderní architektury. Praha: Academia, Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, 2015 57

Obr. č. 48 – Obchodní a živnostenská komora v Opavě, 1908-1910, zdroj: Vybíral, Jindřich. Leopold Bauer – heretik moderní architektury. Praha: Academia, Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, 2015 Obr. č. 49 – Soutěžní návrh pro Chicago Tribune Tower, 1922, zdroj: Vybíral, Jindřich. Leopold Bauer – heretik moderní architektury. Praha: Academia, Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, 2015

58

Obr. č. 50 – Návrh obytného a obchodního domu Phoenix v Krakově, 1929, zdroj: Vybíral, Jindřich. Leopold Bauer – heretik moderní architektury. Praha: Academia, Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, 2015

Obr. č. 51 – Obchodní dům Bon Marché, Rive Gauche, Paříž, zdroj: https://www.lvmh.com/houses/selective-retailing/le-bon-marche/

59

Obr. č. 52 – Obchodní dům Macy’s v New Yorku, zdroj: http://www.leanreflections.com/2014/05/being-lean-in-new-york-city.html

Obr. č. 53 – Obchodní dům Schocken ve Stuttgartu, 1928, zdroj: http://csalesmylifestory.blogspot.cz/2014/09/mendelsohns-masterpiece-schocken.html 60

Obr. č. 54 – Obchodní dům J. Novák, Praha, dobová reklama, zdroj: http://www.dumunovaku.cz/historie.html

Obr. č. 55 – Obchodní dům ARA, Praha, současný stav, zdroj: http://kultura.zpravy.idnes.cz/foto.aspx?r=literatura&c=A151211_165130_literatura_ob& foto=OB5fdc0f_082_ARCH.jpg 61

Obr. č. 56 – Dnes již zaniklý obchodní dům JEPA, Brno, zdroj: http://www.bam.brno.cz/objekt/c084-obchodni-a-najemni-dum-jepa?filter=code

Obr. č. 57 – Obchodní dům ASO, Brno, dobová pohlednice, zdroj: http://www.antikvariatjanos.cz/antikvariat-janos-cz/eshop/2-1-POHLEDNICE/0/5/9341-Brno-Obchodni-dumASO 62

Obr. č. 58 – Obchodní dům Bachner, Moravská Ostrava, zdroj: http://bachner.cz/martinstrakos-erich-mendelsohn-v-ceskoslovensku-a-obchodni-dum-bachner/?lang=de

Obr. č. 59 – Obchodní dům Ostravica – Textilia, Moravská Ostrava, pohled na budovu od Felixe Neumanna, zdroj: http://www.ostravica2020.cz/cs/popis-budov/historie-vdatech/ 63

Obr. č. 60 – Chilehaus v Hamburku, pohled na nároží, zdroj: http://www.hamburgtourism.de/sehenswertes/historisches-hamburg/chilehaus/

Obr. č. 61 – Chilehaus v Hamburku, dobová pohlednice, zdroj: http://www.bilderbuchhamburg.de/Fotos/altstadt_chilehaus_kontorhaus_230258

64

Obr. č. 62 – Guaranty Building, Buffalo, celkový pohled, zdroj: http://library.buffalo.edu/pan-am/essays/quinan.html

Obr. č. 63 – Guaranty Building, Buffalo, detail dekoru, zdroj: https://cz.pinterest.com/pin/478789004105926924/ 65

Obr. č. 64 – Nájemní a obchodní dům s pekárnou Dělpe, Brno, současný stav, zdroj: http://www.bam.brno.cz/objekt/c347-najemni-a-obchodni-dum-s-pekarnoudelpe?filter=code

Obr. č. 65 – Návrh na banku v Brně, 1922, zdroj: Zdeněk Kudělka – Lenka Kudělková, Zapomenutý brněnský stavitel, Bulletin Moravské galerie v Brně, Brno 1998, 54, s. 97. 66