Obchodní akademie, Šamánkova 8, Liberec Ekonomické lyceum, třída 4. A
JANA
KLINGEROVÁ
Duševně nemocní a jejich znovuzačlenění do společnosti
Praktická
odborná
zkoušky
z
část
maturitní
psychologie
Vedoucí práce: Mgr. Vendula Winkelhöferová Rok: 2005
OBSAH 1. Úvod...........................................
4
2. Duševní nemoc..................................
6
2.1 Duševní nemoc jako pojem...................
6
2.2 Duševní nemoc a její rozdělení.............
6
2.2.1 Neuróza..............................
7
2.2.2 Psychóza.............................
7
2.2.2.1 Typy psychóz.................
8
2.2.2.2 Jak časté jsou psychózy?..... 10 2.2.3 Poruchy osobnosti.................... 11
3. Duševně nemocní a postoj společnosti a rodiny.. 13
3.1 Postoj nemocného k vlastní chorobě......... 13 3.2 Duševně nemocný a jeho rodina.............. 13 3.3 Postoj společnosti k duševně nemocnému..... 15
4. Občanské sdružení Fokus MYklub Liberec......... 16
4.1 Co je to Fokus............................. 16 4.2 Cíle o. s. Fokus........................... 16 4.2.1 Cílová skupina....................... 17 4.3 Základní principy poskytovaných služeb..... 17 4.4 Přehled jednotlivých aktivit............... 18 4.5 Pracovní rehabilitace...................... 19 4.5.1 Rehabilitační dílna.................. 19 4.5.2 Chráněná dílna....................... 20
4.6 Další služby o. s. Fokus................... 20 4.6.1 Dům na půli cesty.................... 20 4.6.2 Byt na půli cesty.................... 21 4.6.3 Denní stacionář...................... 22 4.6.4 Terénní péče......................... 23 4.6.5 Podporované zaměstnání............... 23
5. Občanské sdružení Fokus z pohledu klientů...... 25
6. Kasuistika..................................... 29
7. Závěr.......................................... 32
8. Seznam literatury.............................. 35
9. Přílohy........................................ 36
1. Úvod
Každý člověk chce ve svém životě něčeho dosáhnout. Zdravý jedinec
většinou
přijímá
tuhle
výzvu,
aniž
by
se
nějak
zvlášť pozastavoval nad tím, že vůbec může něco dokázat, že má dost schopností, chuti, síly a příležitostí, vydržet v podmínkách toho značně nemilosrdného boje, kterému říkáme život. Mezi námi žijí lidé, kterým byla společností přiznána neschopnost v tomto boji obstát. Lidé, kteří nechtějí zůstat jen
trpným
objektem
společnosti.
Málokdo
si
ale
dokáže
představit, kolik vůle a životních sil musí někteří z nás vynaložit
k
dosažení
toho,
co
se
mezi
zdravými
mnohdy
nepokládá za vůbec žádný výkon. Člověk, který prožil duševní nemoc,
se
pokouší
zhroutil,
znovu
znovu
začínat
navazuje
ve
světě,
zpřetrhané
který
vztahy,
se
mu
objevuje
ztracené hodnoty. Překonává působení léků, které brzdí jeho odhodlání, a bere mu chuť o cokoliv se snažit. Ale i přesto léky nemůže přestat brát, pokud se nechce vystavit riziku, že se to všechno vrátí.
Chtěla
bych
nahlédnout
do
problematiky
péče
o
duševně
nemocné. O duševní nemoci se velmi málo mluví a v dnešní vyspělé společnosti je stále mnoho lidí, kteří o ní nemají představu,
nemají
žádné
přímé
zkušenosti
s nemocnými,
a
proto je považují za „blázny“, kteří jsou nebezpeční svému okolí. To vede k názoru, že duševně nemocný člověk patří do léčebny. Duševně nemocní si zaslouží mnohem větší pozornost než
je
postavit
jim
věnována.
čelem.
společnosti
není
K těmto
problémům
Ústavní
péče
duševně
nemocné
4
není
bychom řešením,
jedince
se
měli
úkolem
izolovat
a
vyřazovat ze společnosti, ale naučit se je přijímat takové, jací jsou a hledat pro ně vhodné a důstojné způsoby znovu začlenění do společnosti.
Od
roku
2001
sdružení
Fokus
zkušenosti
pracuje jako
a
moje
maminka
socioterapeutka.
problémy,
se
kterými
v
občanském
Její
pracovní
se
občanské
sdružení potýká, mě motivovaly k napsání této práce. Proto
bych
se
v tomto projektu chtěla podrobně věnovat
občanskému sdružení Fokus MYklub Liberec. Především bych se chtěla zabývat jeho programem a problémy, které musí jako nezisková
organizace
řešit.
Samozřejmě
bych
také
chtěla
oslovit klienty, kteří mají možnost do o. s. Fokus docházet, a kteří využívají nabízené služby. Pokud to bude možné, ráda bych nahlédla do jejich osobního života a seznámila se s jejich
životními
očekávám
problémy
příhodami. spojené
Právě
v této
s nezájmem
části
klientů,
projektu
plynoucích
z obavy zveřejnění jejich příběhů. V této práci bych také chtěla vyvrátit mýty, které v dnešní společnosti o duševní nemoci kolují. Hlavním cílem mé práce je zkoumání možností začleňování duševně nemocných do společnosti.
5
2. Duševní nemoc
2.1 Duševní nemoc jako pojem „Duševní
porucha
je
charakteristická
ztrátou
schopnosti
adekvátní orientace v sobě samém i v okolním prostředí.“1)
Duševní
nemoc
je
jediným
onemocněním,
které
předpokládá
neschopnost nemocného zhodnotit svůj stav a být odpovědný za své chování a činy, což ve většině případů umožňuje lékaři rozhodnout o nedobrovolné hospitalizaci pacienta.
Na
rozdíl
od
jiných
druhů
některých
jedinců
se
může
chováním.
Chování
takto
handicapů navíc
není
zjevná
projevovat
postiženého
jedince
a
u
bizardním je
často
provázeno strachem z jiných lidí, nepřátelstvím a odmítáním vstřícných postojů.
2.2 Duševní poruchy a jejich rozdělení
Podle
příčiny
je
možno
duševní
nemoci
rozdělit
na
organické duševní poruchy, které jsou způsobeny nebo provázeny
nějakým
zjistitelným
poškozením
mozkové
tkáně, na funkční duševní poruchy, jejichž příčina je ve své povaze převážně psychologická, nebo na ty, u nichž
se
zatím
nepodařilo
příčinu
nebo
hrubší
1) Vágnerová, M.: Psychopatologie pro pomáhající profese. Portál, Praha 1999, str.168, ISBN 80-7178-214-9
6
poškození
mozku
zjistit.
Funkčních
duševních
chorob
je zatím většina. 2) Klasicky
se
kategorie,
duševní
a
to
poruchy
na
dělí
neurózy,
na
tři
psychózy
a
velké poruchy
osobnosti.
2.2.1 Neuróza
Neurózu laici nazývají nervozitou. Příčina neurózy je především ohrožení. obvykle
změna
prožívání.
Neuróza
je
nevyžadující
pacientovi
žít
Základem
porucha
mírnější,
hospitalizaci
normální
potíží
a
je
pocit
slabší,
neznemožňující
život. „Termín
neuróza
byl
poprvé použit v roce 1780. V současné době je tento pojem
kritizován
a
diskutován,
ale
jeho
používání
přetrvává, zejména v psychiatrické praxi.“ 3)
Neuróza se projevuje zejména únavou, poruchou spánku, předrážděností,
depresemi,
pocity
méněcennosti,
nutkavými myšlenkami a jednáním.
2.2.2 Psychóza
Pojem psychóza je velmi široký. Osoby, které trpí psychózou, nazývají laici blázny nebo šílenci. „Psychózy jsou závažné
2) Možný, P.: Když se řekne psychóza. Galén, Praha 1997, str. 3, neprodejná účelová publikace 3) Vágnerová, M.: Psychopatologie pro pomáhající profese. Portál, Praha 1999, str.201, ISBN 80-7178-214-9
7
nemoci,
z nichž
mívají
lidé
strach.“4)
veliký
Ve
většině
případů sami k lékaři nepřijdou, protože neuznávají, že jsou nemocní. K psychiatrovi bývají zpravidla přiváděni teprve tehdy, stává-li se jejich chování již velmi nápadným nebo pro okolí nesnesitelným, tedy již poměrně pozdě.
Psychóza
u
těchto
lidí
může
začít
náhle,
akutně
nebo
pozvolna. Náhlé propuknutí psychózy se může projevit např. výbuchem
nesmyslného
zmatenosti,
náhle
a
nepřiměřeného
vzniklou
depresí
chování,
nebo
stavem
rozjařeností,
záchvatem spojeným se zákalem vědomí, sebevražedným pokusem rozumem nepochopitelným, ojedinělým činem apod.
2.2.2.1 Typy psychóz
Pod
pojmem
psychóza
se
skrývá
více
druhů
různých
duševních nemocí. Pro zjednodušení si můžeme uvézt čtyři hlavní
typy
psychóz
–
schizofrenie,
maniodepresivní
psychóza, schizoafektivní psychóza, paranoidní psychóza.
Schizofrenie „Duševní
porucha,
která
se
projevuje
charakteristickým
narušením myšlení (bludy) a vnímání (halucinace). Patří mezi nejzávažnější psychické poruchy.“5)
„Byla
doba,
kdy
se
myslelo,
že
diagnóza
schizofrenie
znamená, že nemocný bude duševní nemocí poznamenán na celý
4) Foitová, Z.: Schizofrenie. Fokus, Praha, str. 1, neprodejná účelová publikace 5) Vágnerová, M.: Psychopatologie pro pomáhající profese. Portál, Praha 1999, str.177, ISBN 80-7178-214-9
8
život
a
že
bude
v psychiatrickém
trávit
ústavu.
značnou Byli
část
i
svého
lékaři,
života
kteří
toto
onemocnění pokládali za nevyléčitelné. Jestliže se nemocný přesto
uzdravil,
usoudili,
že
schizofrenie
byla
diagnostikována mylně. Ještě donedávna byly názory na tuto nemoc značně rozporné. To souviselo se skutečností, že na tomto onemocnění zůstalo mnoho nevyjasněného, ba záhadného. Lidem připadalo myšlení a chování pacienta nepochopitelné. Nemocný jako by se změnil v jinou osobu. Schizofrenie je jakýmsi modelem, pod kterým si lidé představují šílenství.“6)
Maniodepresivní psychóza Hlavním příznakem je změna nálady. Častěji se objeví změna
nálady
ve
smyslu
deprese.
Nemocný
upadá
do
hlubokého smutku, všechno vidí černě, z ničeho nemá radost,
často
se
obviňuje
kvůli
maličkostem,
má
pocity beznaděje a pocit, že život pro něho ztratil cenu.
V
myšlenky, příznaky
depresi
se
případně jsou
nezřídka
objeví
sebevražedné
ztráta
chuti
i
sebevražedné
jednání.
k jídlu.
Méně
Dalšími častou
poruchou nálady je mánie, která je zrcadlovým obrazem deprese. Nemocný se neuzavírá do sebe, naopak zvýšeně jedná
–
vyhledává
optimistický,
často
kontakty
s
přeceňuje
lidmi, své
je
přehnaně
schopnosti,
do
všeho se pouští, ale obvykle u ničeho nevydrží. Málo spí, je velmi hovorný, často nerozumně utrácí peníze a je jen málo přístupný domluvě.
6) Vinař, O.: Schizofrenní onemocnění. Galén, Praha 2002, str.4, ISBN 80-7262202-1, neprodejná účelová publikace
9
U mnoha nemocných se objevují jak stavy deprese, tak stavy mánie. Proto oba tyto stavy zahrnujeme pod jednu nemoc.7)
Schizoafektivní psychóza Někteří nemocní trpí současně jak příznaky schizofrenie, tak poruchou nálady. Jsou jakoby na pomezí obou výše popsaných nemocí, a proto u nich mluvíme o schizoafektivní psychóze. Na počátku schizoafektivní psychózy se mohou navíc objevit stavy zmatenosti a neklidu.8)
Paranoidní psychóza Je
vleklé,
pozdějším
závažné věku
nevývratných
a
duševní
vyznačující
bludů.
charakteristická
Pro
především
přicházející
onemocnění, se
tento porucha
logickým druh myšlení,
v
systémem
psychózy
je
přitom
ale
nejsou přítomny poruchy vnímání, např. sluchové halucinace, které by nemocnému vyhrožovaly. Mimo oblast svého bludného přesvědčení
je
nemocný
schopen
myslet
a
jednat
zcela
logicky.9)
2.2.2 Jak časté jsou psychózy?
V České republice v současné době žije zhruba sto tisíc lidí s diagnózou Podle
psychóza.
statistik
Z nich
propuká
je
hospitalizováno
schizofrenie
většinou
asi
5%.
v mladém
dospělém věku, mezi 16. a 25. rokem, paranoidní psychóza 7) Možný, P.: Když se řekne psychóza. Galén, Praha 1997, str. 4, neprodejná účelová publikace 8) viz tamtéž, str. 4 9) viz tamtéž, str. 5
10
propuká
až
po
40.
roce
věku.10) Maniodepresivní
psychóza
začíná obvykle mezi 25. a 35. rokem a je častější u žen než u mužů. Údaje o tom, jak často se vyskytuje schizoafektivní psychóza, se u různých autorů velmi liší, neboť nejsou daná pevná
kritéria
pro
její
posouzení.
se,
Říká
že
snad
postihuje o něco častěji muže než ženy. Chodí mezi námi mnoho
lidí,
o
nichž
netušíme,
že
trpí
závažným
duševním
onemocněním, jsou navenek nenápadní.
2.2.3 Poruchy osobnosti
„Porucha trvalý
osobnosti stav,
nadměrně
(dříve
nazývaná
projevující
zvýrazněnými
se
psychopatie)
nepříznivými
vlastnostmi
je
nebo
osobnosti,
odchylkami v oblasti citového prožívání, uvažování i chování.“ 11)
Příčiny
vzniku
poruch
osobnosti
jsou
multi-
faktoriální. Mohou to být vlivy biologické(genetické) i psychosociální(zneužívání, výchova). Na druhou stranu poruchám
osobnosti
správně
vedenou
je
možno
výchovou
předcházet, již
v
a
dětství
to
převážně
a
správně
organizovaným sociálním prostředím.
Lidé s poruchou osobnosti nemívají na své chování náhled a považují
je
za
přiměřené,
narozdíl
od
jiných
lidí.
Tato
10) Vinař, O.: Schizofrenní onemocnění. Galén, Praha 2002, str.13, ISBN 80-7262202-1, neprodejná účelová publikace 11) Vágnerová, M.: Psychopatologie pro pomáhající profese. Portál, Praha 1999, str.254, ISBN 80-7178-214-9
11
porucha přetrvává praktický celý život a nelze ji zásadním způsobem ovlivnit.
12
3. Duševně nemocní a postoj společnosti a rodiny
3.1 Postoj nemocného k vlastní chorobě
Duševně
nemocnému
chybí
přiměřený
náhled
na
svou
chorobu. Nemocný člověk si obvykle, i když po svém, uvědomuje změnu, která se s ním stala. Vnější svět i jeho
vlastní
nemocného
osoba
děsí.
se
jeví
Prožívá
jinak
než
silnou
dřív,
úzkost
a
proměna strach,
protože se cítí ohrožen, není schopen správně vnímat a hodnotit skutečnost. Jedná tak, jak se mu věci jeví v jeho narušené mysli, a ne podle toho, jaké opravdu jsou. Názor, že by se měl léčit, přichází ze světa, který
nemocnému
Léčbu
vnímá
Nemocný
je
připadá
jako
útok
často
a
nespokojený
z toho, co bude. 12) zůstává
jako
cizí
omezování s tím,
co
a
nepřátelský.
osobní je,
a
svobody. má
obavy
Není schopen samostatného řešení,
závislý
na
rodině
nebo
se
obrací
na
o. s. Fokus.
3.2 Duševně nemocný a jeho rodina
Průběh
duševní
nemocného
nemoci
závisejí
do
a
celkový
značné
míry
psychický na
tom,
stav
v jakém
prostředí nemocný žije. Dosud se ale neprokázalo, že by rodinné prostředí bylo příčinou vzniku onemocnění. Je
však
zřejmé,
že
má
významný
vliv
na
průběh
12) Vágnerová, M.: Psychopatologie pro pomáhající profese. Portál, Praha 1999, str.173-175, ISBN 80-7178-214-9
13
duševního
onemocnění
a
to
jak
pozitivní,
tak
negativní. 13)
Lidé v okolí nemocného často mají pocit viny za to, že
jejich
blízký
představu
o
onemocněl.
možnostech
Neznalost
léčby.
ovlivňuje
Počáteční
fáze
i
mnohdy
ani jako nemoc nevypadají, proto členové rodiny často netuší, že jde o jednoznačný signál duševní nemoci. Postoje
a
chování
rodiny
se
mohou
změnit
až
v situaci, kdy je nemocný vyšetřen a dozví se, jakou chorobou vlastně trpí. Existují dva extrémní přístupy k nemocnému. vystaven najevo
V prvním
různým
typu
je
připomínkám,
nespokojenost
s jeho
duševně
příbuzní
chováním.
nemocný
mu
dávají
V druhém
typu
se k nemocnému chovají jako k malému dítěti, nic po něm
nepožadují
a
často
vyhovují
jeho
nesmyslným
přáním.
Hospitalizace určitou, Je
v psychiatrické
někdy
možnost,
dost
že
dlouhou
toto
řešení
léčebně
dobu, bude
nemocného
vytrhne rodině
na
z rodiny. vyhovovat,
zbaví se obtíží a zvykne si žít bez něj. Další potíže vzniknou většině
po
propuštění
případech
ho
nemocného
rodina
odmítá
z léčebny. přijmout
Ve
zpět.
Pokud se rozhodne i nadále se o něj starat, potřebuje vědět, jaké další důsledky bude choroba mít a jak by se oni sami měli k nemocnému chovat. Okolí je třeba naučit
hledat
určitou
rovnováhu
mezi
vlastními
13) Možný, P.: Když se řekne psychóza. Galén, Praha 1997, str. 24-25, neprodejná účelová publikace
14
potřebami a možnostmi duševně nemocného. Cílem úsilí všech musí být vytvoření atmosféry, v níž může každý říct svůj názor a kde se problémy řeší v klidu. 14)
3.3 Postoj společnosti k duševně nemocnému
Při
prvním
orientuje
především
Obvykle
není
společnosti pojetí
setkání
přestává
chovat
pomocí
vlivem
nemoci.
nemocným
pocitů
dostatečně
se pod
duševní
s duševně
Jakmile
utváří
se
v každé stereotyp
nemocný
způsobem,
laik
předsudků.
informován,
tradice
standardním
a
se
jeho
člověk
okolí
na
to velice rychle reaguje. Nemocný bývá posuzován jako osoba
nesvéprávná,
rozhodování
o
v psychiatrické pacienta
a
společnosti pro
obě
čemkoli. léčebně
zároveň by
nedostatečně
o
mělo
strany,
Umístění splňuje
jeho být
měli
kompetentní duševně
představu
izolaci. 15)
hledání bychom
řešení se
k
nemocného o
ochraně
Úkolem
dnešní
přijatelného
snažit
přerušit
dosavadní bariéry a přijmout duševně nemocné do světa zdravých lidí.
14) Vágnerová, M.: Psychopatologie pro pomáhající profese. Portál, Praha 1999, str.170-173, ISBN 80-7178-214-9 15) viz tamtéž, str.168-170
15
4. Občanské sdružení Fokus MYklub Liberec
4.1 Co je to Fokus?
Slovo
„fokus“
znamená
krb,
oheň,
ohniště,
přeneseně
pak domov, rodinu. Po roce 1990 si toto slovo zvolilo za
svůj
vzniklo
název
nepolitické
proto,
aby
rehabilitačních nemocné. jak
Za
odborníky
pracovníky,
vytvořilo
a
tímto
občanské co
sociálních účelem
nejúplnější služeb
začalo
(psychiatry,
pracovní
sdružení,
pro
které
nabídku duševně
postupně
sdružovat
psychology,
sociální
terapeuty,
socioterapeuty
apod.), tak duševně nemocné a jejich příbuzné. První Fokus vznikl v Praze, následně byl založen i v Ústí nad Labem, Mladé Boleslavi a na Vysočině (Pelhřimov, Havlíčkův Brod). V Liberci byl Fokus založen v roce 1993 na půdě svépomocného MYklubu, který tu pracoval už
od
roku
1990,
proto
je
jeho
úplný
název
Fokus
MYklub Liberec.
4.2 Cíle o. s. Fokus
Základním
cílem
duševně
nemocného
životní
situaci.
společnosti nabízené zdravotní
tak,
možnosti péče,
o.
s.
Fokus který
člověka, Podpora aby
mohl
se
je
ocitl
podpora v obtížné
při znovuzačlenění běžným
(vzdělání, ...).
Liberec
způsobem
služby
Konečným
do
využívat
zaměstnanosti,
cílem
služby
je
posílit člověka natolik, aby služby přestal využívat, nebo aby je potřeboval v nezbytně nutném rozsahu.
16
Za
tímto
účelem
mimonemocniční
zřizuje
péče,
sdružení
poskytuje
zařízení
sociální
a
terapeutické služby různého typu, vytváří regionální systém
péče
o
s odbornými
duševně
nemocné
psychiatrickými
a
a
spolupracuje
psychologickými
pracovišti (psychiatrické oddělení Krajské nemocnice Liberec,
psychiatrická
léčebna
Kosmonosy,
Socioterapeutické centrum Liberec,...).
4.2.1 Cílová skupina
Cílovou
skupinu
převážně projevy.
s psychózou Konkrétně
starší
15
blízcí
duševně
služby
tvoří
let.
duševně a
jsou
Služeb
(pracovní
s těžšími
to
lidé
mohou
nemocných.
nemocní
neurotickými
z Libereckého
využívat
Pro
občané,
některé
rehabilitace,
i
kraje
příbuzní
a
rehabilitační
chráněné
bydlení)
vyžadují i doporučení lékařů.
4.3 Základní principy poskytovaných služeb
O.
s.
Fokus
svým
samostatnosti problémů trávení
v
klienta,
a
nabízí
soběstačnosti,
oblasti
volného
individuální
klientům
práce,
času.
přístup
spolupracují
pomoc
Socioterapeuté
širším
se
potřeby
okolím,
podporu
při
společenských
respektující s
především
řešení vztahů, snaží a
zejména
o
přání jeho
rodinou. Informují klienta o poskytovaných službách, o
službách
jiných
poskytovatelů
sociálních
možnostech různých institucí, agentur.
17
služeb,
Respektují
a
obhajují
práva
duševně
nemocných
při
kontaktu s úřady, institucemi. Informují veřejnost o problematice duševního zdraví a nemoci.
4.4 Přehled jednotlivých aktivit
Socioterapie: - nácvik sociálních dovedností - podpora bydlení (dům a byt na půli cesty,...) - terénní péče - návštěvy klientů - sociální poradenství
Pracovní terapie, arteterapie: - chráněné dílny - podporované zaměstnávání (kavárna Na půli cesty) - pracovní poradenství - arteterapeutická dílna
Volnočasové a ostatní aktivity: - terapeutický rozhovor - skupina
zaměřená
na
procvičování
pozornosti
a
paměti, motoriky a dalších dovedností - rodičovská skupina - verbální skupina - podpora
prosazování
práv
nemocných - komunitní práce
18
a
zájmů
duševně
4.5 Pracovní rehabilitace
Klient, který projde prvokontaktem a vybere si službu pracovní
rehabilitace
V o. s.
Fokus
chráněná.
jsou
Klientům,
je
předán
dvě
dílny,
kteří
vedoucímu
dílny.
rehabilitační
projdou
a
rehabilitační
dílnou, je nabízena možnost podporovaného zaměstnání v kavárně Na půli cesty CaFé 20.0 v centru města nebo nově v recepci Denního stacionáře.
4.5.1 Rehabilitační dílna
Pracovní rehabilitace je klientům nabízena v bazální dílně.
Skládá
se
ze
tří
menších
místností.
V první
jsou dva pracovní stoly se čtyřmi místy pro klienty. Druhá místnost je určena pro výrobu ručního papíru, který se vyrábí pouze přes léto, a ve třetí místnosti je
pracovní
prostor
pro
klienta,
který
vyřezává
drobné předměty z překližky. Je to dílna s nejnižším i nároky
na
z léčebné
výkon, fáze
do
která
funguje
praktického
jako
mezistupeň
života.
Pracovní
aktivita je určena mužům i ženám. Vedoucím dílny je pracovní terapeut.
V dopoledních hodinách se klienti zapojují do výroby drobných předmětů, navlékání korálků, šití, vyšívání, výroby přáníček a obálek z ručního papíru. Hledí se na
dodržování
finančně
pracovního
odměněna.
řádu
dílny.
V odpoledních
19
Práce
hodinách
není mají
klienti prostor pro výtvarnou hru, relaxaci a rozvoj paměti v rámci programu denního stacionáře.
4.5.2 Chráněná dílna
Chráněná pracovní
rukodělná výkon
individuální obnovení
dílna
je
klienta,
pracovní
pracovních
zaměřena
ale
respektuje
tempo.
funkcí
především
Základním
a
převedení
se
na
jeho
cílem
je
klienta
do
běžného života. Do této chráněné dílny jsou přijímáni klienti,
kteří
prošli
bazální
dílnou.
Pracují
na
pracovní smlouvu, která je nejprve uzavřena na jeden rok a po té je prodloužena na dobu neurčitou. Klienti dostávají
za
svou
práci
minimální
mzdu.
Vedoucím
dílny je mistr, který je zároveň manažerem dílny.
Výrobní program je zaměřen na výrobu keramiky (hrnky, korbely,
zapékací
formy,
misky,
vázy,
drobné
dekorační předměty). Kromě keramiky se vyrábí svíčky z včelího
vosku,
vánoční
a
velikonoční
vazby.
Tyto
výrobky je možno zakoupit celoročně v kavárně Na půli cesty
CaFé
20.0
nebo
před
Vánocemi
a
Velikonocemi
v Oblastní galerii Liberec.
4.6 Další služby o. s. Fokus
4.6.1 Dům na půli cesty
Dům na půli cesty je časově omezená služba nabízející klientům,
kteří
odešli
z psychiatrické
20
léčebny,
přechodné bydlení. Zde by měli získat návyky, které pobytem
v léčebně
ztratili
a
potřebují
je
k svému
osamostatnění. Jde především o běžné návyky: vaření, praní,
uklízení,
prostředky, vycházet
hospodaření
jednání
s úřady.
s ostatními
se
svými
Klienti
se
spolubydlícími
finančními musí
naučit
v odlišných
situacích, než jaké jsou v psychiatrických léčebnách. Po
dvou
letech
klienti
opustí
dům
na
půli
cesty
a
vydávají se na vlastní dráhu. Vrací se k rodině, do vlastních bytů nebo jim je nabídnuta možnost bydlení v bytu
na
půli
cesty,
pokud
stále
nenašli
vlastní
bydlení. Cílem této služby je postupné zapojování do běžného života. Službu budou zajišťovat kvalifikovaní socioterapeuti.
Tento dům měl být otevřen v květnu 2004 v Kryštofově Údolí
v budově
bývalé
školy,
kterou
má
o.
s.
Fokus
pronajatou na dobu 15 let od obecního úřadu. Důvodem zpoždění
je
nedostatek
finančních
prostředků
i
přes
podporu Evropské unie a nadace Civilia. Druhý termín byl stanoven na říjen 2004, těsně před otevřením byl však
dům
300.000,-
vykraden. korun.
Zloději
Datum
otevření
způsobili bylo
škodu
opět
za
posunuto,
protože peníze na nákup nového zařízení o. s. Fokus chybí.
4.6.2 Byt na půli cesty
Stejně
jako
dům
na
půli
cesty,
je
i
byt
časově
omezená služba. Třípokojový byt je v centru Liberce a
21
nabízí
klientům
poslední
mezičlánek
tréninkového
programu komunitního bydlení. V bytě bydlí maximálně 3
osoby,
nejsou
pod
stálým
dohledem
socioterapeutů.
Ti do bytu docházejí pouze v odpoledních hodinách a dohlížejí
na
hospodaření
s financemi,
na
pravidelné
lékařské prohlídky, na pracovní docházku a usměrňují případné problémy mezi spolubydlícími.
Byt byl otevřen v červenci 2004 a v současné době je program
služby
domu
půli
na
právě
upraven
cesty.
v bytě,
z důvodů
Klienti
který
zatím
zpoždění
běžné
návyky
nahrazuje
otevření získávají
dům
na
půli
cesty.
4.6.3 Denní stacionář
Denní
stacionář
klientům,
je
kteří
intenzivní
služba v počátku
rehabilitaci
pravděpodobnost neexistovaly
určená
v regionu
onemocnění
a
vyléčení.
zejména
je
Pro
vhodné
u
tyto služby.
mladším vyžadují
nich
vyšší
klienty Po
dosud
propuštění
z psychiatrického oddělení neměli navazující službu, často přicházeli do o. s. Fokus, které je zaměřeno na dlouhodobě duševně nemocné. Denní stacionář má význam i pro rodinu klienta, která je při první atace nemoci často
bezradná
a
neví,
jak
dále
postupovat.
Zde
je
jim nabídnuta konzultace s psychologem a psychiatrem.
Stacionář služby
je
byl
otevřen
naplnit
v prosinci
klientův
22
2004
volný
a
čas,
cílem
této
kterého
má
v době
nemoci
nadbytek,
snížit
izolovanost,
dát
mu
možnost co nejvíce hovořit o aktuálních problémech a pomoci mu s řešením jeho perspektiv (vzdělání, práce, partnerské
vztahy).
s rodinou
a
Stacionář
umožňuje
současně
rodičům
spolupracuje
návrat
zpět
do
zaměstnání.
4.6.4 Terénní péče
Těžištěm
této
péče
je
všestranná
podpora
bydlení
a
udržení základního sociálního zázemí, dohled a pomoc s vedením, V případě
údržbou nutnosti
hospodařením předem
domácnosti a
zájmu
s financemi.
domluveny.
(úklid,
klienta
Návštěvy
Obsahem
i
vaření). dohled
jsou
návštěvy
nad
s klientem
může
být
také
pomoc při řešení konfliktů se členy domácnosti nebo sousedy.
Součástí
terénní
psychiatrické umístěných s terénním styku
práce
léčebny
klientů.
jsou
pravidelné
v Kosmonosech Pro
pracovníkem
s vnějším
i
světem.
mnohé
jedinou Od
a
návštěvy
podpora
znamená formu
ledna
zde
kontakt
pravidelného
2005
tyto
služby
z finančních důvodů zajišťují pouze 2 pracovníci.
4.6.5 Podporované zaměstnání
O.
s.
Fokus
nabízí
klientům
podporované
zaměstnání
v kavárně Na půli cesty CaFé 20.0 a v recepci Denního stacionáře.
Podporovaná
práce
23
je
určena
duševně
nemocným k návratu
lidem, do
kteří
běžného
jsou
života,
schopni nebo
a
chtějí
motivováni stávající
život obohatit o nové zkušenosti. Práce je ohraničena na
dobu
1
roku
a
klient
zde
může
pracovat
jen
v případě, že projde pracovní rehabilitací. U těchto klientů
je
vyžadovaná
větší
zodpovědnost.
24
samostatnost
a
5. Občanské sdružení Fokus z pohledu klientů
V rámci
projektu
klienty které
o.
se
vztahu
s.
Fokus
týkaly
k jejich
skupině
lidí
jsem
možnost
měla
a
položit
jejich
několik
vztahu
k o.
Bylo
velmi
nemoci.
rozeznat
jim
duševně
setkat
s.
se
otázek,
Fokus
těžké
nemocné
s
a
ve
také větší
klienty.
Na
některých byla na první pohled zřejmá nějaká porucha, ale
na
většině
bylo
vidět,
že
se
snaží
nedávat
okolnímu světu najevo, že není něco v pořádku. Byli nenápadní, odpovědí
velmi
bylo
dobře
zřejmé,
splynuli
že
se
s davem.
s nemocí
Podle
vyrovnali
a
nedělá jim potíže o ní mluvit.
Klienty
jsem
z první
skupiny
zátěž,
necítí
najevo
svému
mají
rozdělila
svůj
svoji
se
jí
okolí,
životní
do
dvou
nemoc
skupin.
nevnímají
ovlivňováni, že
je
styl
a
jako
snaží
sužuje
tak
většinou
se
Klienti životní
se
nedávat
vážná jim
nemoc,
to
velmi
dobře daří. Myslí si, že pomoc druhých nepotřebují, ale
i
přesto
chápou
využívají
jako
služby
záchytný
bod
Fokusu.
při
Tyto
služby
„selhání“.
V této
skupině převažují muži, ale ani ženy nejsou výjimkou. Klienti
většinou
mají
sebou
za
trpí
několik
duševní
nemocí
hospitalizací
delší
dobu
a
v psychiatrické
léčebně. Na otázku, zda je nemoc ovlivňuje natolik, že
potřebují
pomoc
druhých, mi
„Kromě
toho,
že
se
zdráv.
Nemoc
nevnímám
občas a
odpověděl udělá
pomoc
25
jeden
špatně,
druhých
klient: se
cítím
nepotřebuji.
Oblékám
se
společensky,
tak
aby
nikdo
nepoznal,
že
jsem nemocný.“
Do druhé skupiny patří klienti, kteří si uvědomují, že
pomoc
druhých
naplno
využívat.
těchto
lidí
je
pro
Mají
alespoň
ně
nezbytná
obavy
a
snaží
z kontaktu
z části
poznáte,
se
ji
s okolím.
že
není
U
něco
v pořádku. Jsou nejistí, straní se, neradi komunikují s ostatními. obavy,
Ve
které
většině
po
určité
případech době
jde
opadnou
o a
počáteční klienti
se
zařadí do společnosti. Tito lidé nemají rádi označení „normální“ ve spojení se zdravými lidmi, cítí se pak ještě více odlišní a ztrácí nově získané sebevědomí.
Duševně
nemocní
dozvídají
klienti
od
se
lékařů,
o
službách
kteří
o.
mají
s.
Fokus
k dispozici
propagační materiály. Menší část se o těchto službách dozví od přátel nebo z médií. Všichni vnímali první setkání
s o.
života.
s.
Fokus
Počáteční
terapeutů
opadne
příjemnější útočiště,
a
etapa buď
jako
první
nejistota pro
z nich
Každý
v chráněných
do
citlivým
většinu
života.
krok
tu
dílnách
nového
přístupem zde
začíná
nachází
své
nebo
dokonce
životní
přínos,
v chráněném bydlení.
Služby
o.
napomáhají možností, samotě.
s. jim
Fokus
k otevírání
zároveň
Klienti
berou
je
to
jako a
objevování
určitý
chráněného
bydlení
prostředek se
musí
nových proti naučit
soužití s více lidmi, respektovat požadavky druhých,
26
rozvrhnout si den, tak aby byli schopni pracovat ve svém zaměstnání, plnit zadané služby (nákupy, vaření, úklid) a případně trávit volný čas s přáteli. Je to trénink na budoucí samostatný život.
Všichni dotazovaní jsou se službami spokojeni, nemají žádné připomínky k provozu a doufají, že o. s. Fokus je
pouze
stádia,
přestupná kdy
stanice
budou
a
moci
jednou
žít
se
dostanou
samostatně.
do
Život
s duševní nemocí bude stejně plnohodnotný jako život zdravých jedinců a služby o. s. Fokus budou využívat pouze jako volnočasovou aktivitu nebo se zcela zařadí do společnosti a o. s. Fokus pro ně bude minulostí. Tato
poslední
varianta
je
samozřejmě
nejideálnější,
ale většinou zůstává pouhou teorií.
Myslím
si,
že
všichni
nemocní,
duševně
kteří
svou
nemoc přijali jako nedílnou součást života, už mají předem
vyhráno.
rozhodnutý
bychom
změnit a
snadnější
ve
tyto
vytvořit
Práce
co
svůj
většině
lidi
s člověkem, dosavadní případech
přehlížet,
nejpřirozenější
který život,
je
pevně
je
mnohem
úspěšnější.
Neměli
ale
snažit
podmínky
se
pro
jim
léčbu.
Psychiatrická léčebna není nejlepším řešením, člověk je
tam
nepřidá.
izolován Často
ve
právě
společnosti, v léčebně
začne
která člověk
mu
síly
odmítat
léky, přestává spolupracovat s lékaři a ztrácí smysl života. V léčebnách se najde spousta pacientů, kteří by mohli s pomocí nějaké specializované instituce žít mimo
tyto
prostory
a
s nemocí
27
se
mnohem
rychleji
vyrovnat. Myslím si, že systém péče o duševně nemocné se v poslední době hodně zlepšil, ale stále máme co dohánět. A to je určitá výzva do budoucnosti.
28
6.
Kasuistika
Uvedený
příběh
klientky.
byl
Vzhledem
k
vypracován tomu,
že
se
souhlasem
klientka
chce
oslovené zůstat
co
nejvíce anonymní, změnila jsem její křestní jméno.
Paní Jana se narodila v roce 1971 v Liberci, má dva mladší sourozence.
Vystudovala
zdravotní
Střední
školu
a
po
maturitě nastoupila jako dětská sestra do jeslí. Od útlého dětství se věnovala hře na housle a zpívala v dětském sboru. Láska
k hudbě
a
zpěvu
pro
ni
byla
tak
silná,
že
se
přihlásila na konzervatoř v Polsku a byla přijata. Opustila své zaměstnání a věnovala se studiu hry na klavír. V Polsku se provdala a v roce 1991 se jí narodil syn Matěj. Po porodu se u paní Jany projevily první potíže. Neměla zájem o syna, obávala se svého okolí, byla podrážděná a uzavřela se do sebe. Na doporučení obvodní lékařky navštívila psychiatrické oddělení
a
byla
hospitalizována.
Pobyty
na
oddělení
se
několikrát opakovaly, což mělo vliv na její rodinný život. Manžel
se
nedokázal
vyrovnat
s její
diagnózou
laktační
psychózy a dal se s paní Janou rozvést. Soud svěřil syna do otcovy výchovy a paní Jana s ním ztratila veškerý kontakt. Pro časté hospitalizace na oddělení nemocnice byla paní Jana přeložena
do psychiatrické
léčebny
Kosmonosy.
Její
rodiče
s ní i přesto udržovali kontakt. Na jedné své propustce se doma pokusila o sebevraždu a při pádu si přivodila těžké poranění
dolních
hospitalizována
a
končetin.
Po
rodiče
ní přerušili
s
vyléčení
úrazu
byla
veškeré
opět
kontakty
z obavy opakování jejího pokusu sebevraždy. Paní Jana žila v léčebně několik let bez kontaktu s okolním světem. Terénní
29
terapeuti
z o.
spolupacientky
s. a
Fokus
začali
se
ji
o
ní
dozvěděli
navštěvovat.
Paní
od
její
Jana
byla
zpočátku hodně uzavřená a utlumená díky vysoké medikaci. Po dohodě s lékaři brali terapeuti o. s. Fokus paní Janu mimo areál
léčebny.
Lékaři
jí
upravili
medikaci,
začala
více
komunikovat a projevila i zájem podívat se do Liberce. Po třech
letech
město.
Čas
hospitalizace
trávila
začala
v bazální
navštěvovat
dílně
v o.
s.
své
rodné
Fokus.
Její
zdravotní stav byl stabilizovaný a paní Jana se stále více zajímala o možnosti jak se dostat z léčebny, v čemž se jí snažili v o. s. Fokus pomoci. Překážkou pro propuštění byla dlouhodobá veškeré
hospitalizace,
sociální
návyky
díky
níž
paní
(hospodařit
Jana
ztratila
s penězi,
vařit,
nakupovat, jednat s úřady atd.) a také ztratila bydlení. Pracovníci o. s. Fokus se snažili kontaktovat rodiče, kteří však z obavy dalšího pokusu o sebevraždu paní Janu nechtěli domů. A tak paní Jana zůstala i nadále v léčebně a jezdila jednou
měsíčně
do
Liberce.
Po
čase
se
ozvali
rodiče
s nabídkou, že u nich paní Jana může zůstat na víkend, když je
v Liberci.
chráněného
V dubnu
bydlení
o.
2004 s.
se
paní
Fokus
a
Jana
nastěhovala
každou
neděli
do
chodí
k rodičům na oběd a tráví s nimi odpoledne. V o. s. Fokus také získala pracovní místo v rehabilitační dílně.
Paní Jana svou nemoc vnímá jako realitu, chodí na pravidelné lékařské prohlídky a bere předepsané léky. Nyní se už o své nemoci nebojí mluvit s ostatními a nestraní se kolektivu. Nebrání se vzpomínkám, dokonce zážitky z léčebny velmi ráda a často vypráví, ale o svém synovi skoro nemluví, když někdo na
toto
téma
narazí,
odpovídá
30
„nevím“,
nebo
na
otázku
nereaguje. Zásah nemoci bere jako určitou životní zkušenost a velký přínos, jak sama říká: „Poznala jsem život z druhého břehu.“ Do léčebny se už vrátit nechce, v chráněném bydlení je
velmi
spokojená.
Ráda
chodí
do
společnosti,
hezky
se
obléká, dokáže se těšit z maličkostí. Je nekonfliktní typ, velmi pracovitá, citlivá, nebrání se novým věcem, pokud se naskytne nějaký problém, snaží se ho sama vyřešit nebo si najde potřebnou pomoc. Díky problémům s bývalým manželem je dost
nedůvěřivá
k opačnému
pohlaví.
Ráda
svůj
volný
čas
tráví sama, dívá se na televizi nebo čte knížky.
Paní Jana je příkladem toho, že když člověk něco hodně chce, dokáže
to.
Vyhrála
nad
svou
nemocí
součást svého života.
31
a
nyní
ji bere
jako
7. Závěr
Ve své práci jsem se snažila nastínit život duševně nemocných. duševní
V teoretické
nemoci,
základnímu kapitole
se
člověka
jsem
se
věnovala
které
s tématem
souvisí,
pojmům,
rozdělení
jsem
části
duševní
zachytila
společností
nemoci.
problémy a
Ve
duševně
rodinou.
třetí
nemocného
Velkou
část
své
práce jsem věnovala občanskému sdružení Fokus MYklub. Pokusila
jsem
veřejnost
se
zachytit
důležité
všechny
informace.
základní
Měla
jsem
a
pro
možnost
setkat se s pracovníky o. s. Fokus, zúčastnila jsem se několika akcí pořádaných právě tímto sdružením. Po domluvě s vedením sdružení jsem se setkala s klienty a snažila se zjistit jejich názory na duševní nemoc a na nabízené služby pro duševně nemocné. Již v úvodu práce
jsem
zmiňovala
klientů,
ale
jsme
si
předem
celé
setkání
byla
jsem
obavu mile
stanovili
probíhalo
z nezájmu překvapena.
společné
bez
ze
strany
S klienty
podmínky,
problémů.
Toto
proto
setkání
nebylo přínosem pouze pro moji práci, ale zároveň i pro
můj
osobní
život.
Duševní
nemoc
totiž
může
postihnout kohokoliv.
Myslím si, že o. s. Fokus, které má pobočky po cel é republice,
funguje
jako
důležitý
mezičlánek
v léčbě
duševně nemocných. Především v oblasti zaměstnávání. I duševně nemocný jedinec může mít potřebu chodit do práce, ale na rozdíl od zdravého člověka, nemá tolik pracovních příležitostí, aby mohl dělat to, co umí.
32
Jeho
duševní
nemoc
mu
brání
najít
si
vhodné
zaměstnání. Ve většině případů bývá odmítnut a poté ztrácí
chuť
hrají
do
dalšího
svoji
poskytující
V
nezastupitelnou
duševně
specifických
hledání.
nemocným
rehabilitačních
takovém
roli
případě
organizace
lidem
širokou
škálu
služeb
včetně
práce
v chráněných dílnách.
V dnešní
společnosti
nemoci.
Najdou
nemocným
se
jako
se
pomalu lidé,
mizí
kteří
znovuzačleněním
dobrovolníci,
tráví
do
mýty se
o
duševní
snaží
pomáhat
společnosti.
s duševně
Pracují
nemocnými
volný
čas. Přesto je stále mezi námi mnoho jedinců, kteří nemocné
odsoudí
psychiatrické
a
léčebny
zavřou
na
a
těmto
právě
celý
život
do
bychom
řešením
měli zabránit.
Na
závěr
bych
chtěla
podotknout,
že
v roce
2005
se
bude o. s. Fokus MYklub potýkat s velkými finančními problémy. MYklub
Liberecký
V důsledku
korun toho
pracovníků, Vedení
dotaci
přidělil
1.400.000,-
o.
pro na
tento
bylo
MYklub
o.
s.
Fokus
pouze
ve
výši
3.500.000,-
únoru
však
číslo
Fokus
v
rok
provoz
z původních
již
toto s.
kraj
2005
nemusí se
korun.
propuštěno být
snaží
6
konečné. neomezovat
nabízené služby a chybějící prostředky získat formou sponzorských
darů
a
zachránit
tak
občanské
sdružení
před úplným zánikem. Myslím si, že práce v sociální sféře není pro lidi, kteří chtějí mít dobré platové ohodnocení.
Tato
práce
je
z velké
33
části
dobrovolnou
činností a vyžaduje velké úsilí, časovou flexibilitu a především kladný vztah k duševně nemocným lidem.
34
8. Seznam literatury
Vágnerová,
M.:
Psychopatologie
pro
pomáhající
profese.
Portál, Praha 1999, ISBN 80-7178-214-9
Vinař, O.: Schizofrenní onemocnění. Galén, Praha 2002, ISBN 80-7262-202-1, neprodejná účelová publikace
Možný,
P.:
Když
se
řekne
psychóza.
Galén,
Praha
1997,
neprodejná účelová publikace
Foitová, Z.: Schizofrenie. Fokus, Praha, neprodejná účelová publikace
Fokus MYklub Liberec, sdružení pro péči o duševně nemocné, Liberec 2003, neprodejná účelová publikace
35
Příloha fotografií ke kapitole Občanské sdružení Fokus MYklub Liberec 1. Vstupní hala 2. Recepce Denního stacionáře 3. Denní stacionář 4. Nástěnka denního stacionáře 5. Ukázky z arteterapie 6. Chráněná rukodělná dílna 7. Keramické výrobky 8. Rehabilitační bazální dílna 9. Výrobky z bazální dílny
36
1. Vstupní hala
37
2. Recepce Denního stacionáře
38
3. Denní stacionář
39
4. Nástěnka denního stacionáře
5. Ukázky z arteterapie
40
6. Chráněná rukodělná dílna
41
7. Keramické výrobky
42
8. Rehabilitační bazální dílna
43
9. Výrobky z bazální dílny
44
45
