občasný list farností Chropyně, Břest, Žalkovice a Kyselovice

Farníček postní doba 2013 občasný list farností Chropyně, Břest, Žalkovice a Kyselovice

Úvodní slovo Srdečně zdravím, sešel se den se dnem a mně je potěšením Vás na prahu Velikonoc opět pozvat k pročítání našeho občasníku. Na pár papírech se nám shromáţdili rady pro poutníky, zhodnocení několika akcí a mimo jiného i klasické pozvání na to, co nás čeká a nemine. Věřím, ţe postní doba pomáhá uklidnit se a nalézat znovu a znovu Boha i nás samotné. A přeji kaţdému zvlášť krásné proţití největších svátků a věřím, ţe ono úţasné vzkříšení našeho Pána, vzkřísí téţ kaţdého z nás, z mohyl práce, zlostí, osamění, krizí, popřípadě i z hordy napečených mazanců. Takţe, dle slov z listů Galaťanům, doufám, ţe proţijeme své ţivoty ve víře v Syna Boţího, neb si nás zamilovala a vydal sebe samého za nás. Vaše Karolína Olšanská

Duchovní zamyšlení Každý den modlitba V minulém vydání Farníčku se objevilo několik pokynů pro duchovní ţivot. Vrátil bych se k jednoduchému návodu kardinála Tomáška „Každý den modlitba“. Jeden kněz slavil 85 let ţivota a měl děkovnou mši sv. ve svém rodišti. Promluvu začal slovy: „Co je v ţivotě nás křesťanů nejdůleţitější? Váš paterek se mnou moţná nebude souhlasit, ale já jsem přesvědčen, ţe nejdůleţitější je modlitba“.

1

O modlitbě bylo napsáno mnoho knih a jistě je dobré si něco přečíst (např. trilogie Davida Torkingtona: Poustevník – Prorok – Mystik). Modlitba bývá charakterizována jako: „rozhovor s Bohem“, „povznesení duše k Bohu“, „dýchání duše“, „tiché naslouchání u Pánových nohou…“ Klasicky se modlitba dělí na: Ústní – recituji naučené nebo i své vlastní modlitby. Rozjímavá – přemýšlím nad nějakou pravdou víry, biblickým úryvkem, nebo i nad slovy naučené modlitby, pronáším ji pomalu a rozvaţuji. Kontemplativní – to je modlitba, kdy mne Bůh uchvátí, spíš neţ má modlitba je to modlitba Boţí ve mně. Takováto modlitba je darem Boţím. Také se dělí na: Modlitba soukromá – je nutné modlit se i sám a nejde to jinak a Modlitba společná – ta člověka nese a povzbuzuje. Zde patří bohosluţba, poboţnosti, ale i různá modlitební společenství (Modlitby matek…) Je to velký dar, kdyţ mám někoho, s kým se mohu modlit. Dále se rozlišuje: Modlitba chvály – chválím Boha za to, jaký je; Modlitba díků – děkuji za to, co dává mně a mým blízkým; Modlitba smírná – prosba za odpuštění vin; Modlitba prosebná – na úmysly mé a blízkých. Zpravidla je nám nejbliţší modlitba prosebná… Modlitba nemusí být dlouhá, ale je důleţité, aby byla pravidelná. Na pohřbu P. Josefa Olejníka jeden z jeho blízkých přátel citoval slova P. Josefa, která jej oslovila: „Myslíš, ţe se mi chce vţdycky modlit? To víš ţe ne, ale modlitba je záleţitost věrnosti, tedy rozhodnutí a vůle.“ – tj. kdybych se modlil jen tenkrát, pokud se mi chce, asi by mi to dlouho nevydrţelo. Na modlitbu je potřeba si udělat čas. Kdysi jsem byl účasten besedy s jedním manţelským párem a mluvili jsme téţ o společné modlitbě: „Máme takovou domluvu, ţe se společně večer pomodlíme Otčenáš + Zdrávas Maria + Sláva Otci. Kdyţ jsme při síle, můţe toho být víc, ale toto je jakási jistota, kterou se vţdy pomodlíme“ (dá se to zvládnout za 45 sekund – ať mi nikdo neříká, ţe tolik času nenajde…). Modlitbu není nutné hodnotit, často se můţeme mýlit. Např. domníváme se, ţe kdyţ se cítíme při modlitbě dobře, je i modlitba silná a dobrá. Duchovní autoři dosvědčují, ţe právě kdyţ při modlitbě nic necítím a mám dojem, ţe je to zbytečné (proţívám poušť a suchopár) – má modlitba největší sílu. Protoţe se nemodlím „kvůli sobě“, ale z věrnosti – kvůli Bohu. Samozřejmě ţe se máme snaţit o soustředěnost a bojovat s roztrţitostí. Také platí, ţe tak jako se nikdo nenaučí plavat studiem plavecké techniky, ale jedině tím, ţe do té vody vleze a zkusí to, stejně tak není jiná cesta k modlitbě neţ tím, ţe se budu modlit. Podobně myšlenkou jedné knihy cisterciáka Thomase Mertona je, ţe: „rozjímání (modlitba), není něco, čemu se lze naučit, ale co je třeba dělat – prostě rozjímat (modlit se)“. Příklady modlitby máme v Písmu, či v ţivotě svatých… U modlitby je důleţité rozhodnout se a začít. V naší tradici je zaţitá modlitba ráno – na počátku nového dne a večer – na závěr dne, před nočním odpočinkem. Můţu se modlit:

2

Desátek růţence (velmi pomáhá být zapojen do společenství ţivého růţence) Modlitba pěti (a více) desátků růţence. Je moţné pomodlit se část ráno, část večer. Nenechte se odradit tvrzením, ţe je to pro staré babky, nebo jednoduché lidi. Modlitba růţence je jednoduchá, ale přitom můţe být velmi hluboká a pokud o tajemstvích jednotlivých desátků rozjímám, můţe to být modlitba velmi náročná. Růţenec je velmi silná modlitba, snad při všech zjeveních (Lurdy, Fatina, Medţugorje) vyzývá Matka Boţí právě k této modlitbě! Modlitba Breviáře (např. ranní a večerní chvály) – moţná to kaţdému nesedí, ale mám určitý pevný rámec modlitby, coţ je velmi dobré a záruka, ţe mi čas modlitby neuteče mezi prsty Evangelium dne + krátce se zamyslet, nebo přečíst myšlenku k danému úryvku a pak uzavřít prosbou a poděkováním Pánu + naučenými modlitbami Poboţnost sv. Brigity – spojená s velkými přísliby Pak samozřejmě naučené modlitby, které nás třeba naučily maminky, či babičky a klasické Otčenáš + Zdrávas Maria + Sláva Otci. U východních pravoslavných křesťanů je rozšířená tzv. Ježíšova modlitba. Je podobná našemu růţenci (který východní křesťané neznají). Opakuje se zvolání: „Pane Jeţíši Kriste, synu Boţí, smiluj se nade mnou hříšným“ – modlí se třeba několiksetkrát za den. Vypadá to velmi jednotvárně aţ „strojově“, ale při modlitbě nejsou nejdůleţitější slova, ale postoj srdce. Slova nám pouze pomáhají. Modlit se lze i během dne – na počátku práce, v autě po počátku cesty, třikrát denně Anděl Páně, střelné modlitby při cestě kolem kostela, kříţe Boţích muk, nebo při jiných příleţitostech. Modlitba před jídlem – alespoň znamení kříţe… Zesnulý P. Barbarič z Medţugorje kdysi řekl: „Je jisté, ţe dnes večer se ţádný ateista nebude modlit. Ale také mnozí křesťané (katolíci) se dnes večer nepomodlí, tak jaký je mezi nimi rozdíl?“ A ještě poslední myšlenka, kterou řekl kdosi moudrý: „Kdo chce něco udělat pro církev, ať pro ni pracuje. Kdo chce udělat víc, ať se za ni modlí. A kdo chce udělat nejvíc, ať pro ni trpí…“ P. Jiří Putala

Několik podnětů k prožití Roku Eucharistie dle pastýřského listu • Pozvěme na mši svatou ty, kteří se vzdálili od farního společenství. • Oslovme k přípravě ke svátostem dospělé, kteří jsou jen pokřtěni. • Nabídněme nemocným v naší rodině nebo v sousedství setkání s knězem a příleţitost sv. přijímání doma. • Pokud nám nějaká překáţka brání v přijetí Eucharistie, přijímejme Pána Jeţíše aspoň duchovně. • Vyuţijme kaţdou příleţitost zastavit se v kostele a pozdravit Pána Jeţíše.

3

• Udělejme si v tomto roce pravidelný čas na společnou adoraci. • Proţijme aktivně ve farnostech tyto tři slavnosti: Slavnost Boţího Těla, První sv. přijímání dětí a Adorační dny.

Stalo se Duchovní obnova biřmovanců Naše duchovní obnova se konala 15. – 17. února na Církevním gymnáziu na Velehradě. Dostali jsme od našeho pana faráře p. Putaly doporučení, ţe je tamější „duchna“, jak se také duchovní obnově říká, velmi dobrá a jako přípravu na biřmování bychom ji měli podstoupit. Na místo jsme přijíţděli plni očekávání, většina z nás se duchovní obnovy nikdy předtím neúčastnila. Ihned jsem byl mile překvapen. Namísto 300 lidí, které jsem čekal, čítala naše skupinka zhruba 10 lidí, coţ byla zhruba polovina všech účastníků. Brzy po rozdělení do pokojů jsme objevili „kalčo“ stolní fotbal, čímţ bylo o zábavu postaráno. Ještě téhoţ večera jsme stihli shlédnout jeden zajímavý film. Podstatou duchovní obnovy bylo: „Modlit se duchem a tichem“. Člověk se na dva dny ztiší, pročítá Bibli, přemýšlí o vztahu s Bohem a za doprovodu příjemné party lidí proţívá nezapomenutelné chvíle. Inu, vnitřní i vnější ztišení velmi pomáhá a uklidňuje. Je to jeden z plodů Ducha Svatého, který mezi námi určitě působil. Říkali jsme si také spoustu do ţivota důleţitých věcí. Například jsme si rozdělili hřích na několik fází a na základě tohoto rozdělení jsme se hříchu a pokušení učili čelit. Účastnili jsme se také dvou mší, ke kterým jsme dostali výklad evangelia. Místní jídelna vařila skvěle. O těch vynikajících řízcích by mohl vyprávět Kuba Navrátil, který za naše holky dojídal. Aţ na půl hodiny trvající zpoţdění zpátečního vlaku bylo vše dokonalé a myslím si, ţe pro všechny se jedná o nezapomenutelný záţitek do konce ţivota. Doufám, ţe i ostatním zúčastněným se tato duchovní obnova líbila a ţe to nebyla pouhá ztráta času. Děkuji všem, kteří na ní měli jakýkoliv podíl.

Můj zážitek s Bohem Řekl bych, ţe kaţdý jich máme tolik, jen je důleţité se na ně zaměřit. Začít můţeme uţ jen tím, ţe máme moţnost se kaţdý den probudit. Myslím si, ţe kaţdý z nás je exemplárním příkladem působení Boţí milosti. Děkuji mu za to, co se mnou od začátku ţivota i skrze blízké lidi udělal. Řekl bych, ţe On je klíčem k tomu, ţe nejen já, ale i všichni jsme tam, kde jsme, ţe máme všechno, co je nám zapotřebí. Uvědomuji si, ţe všechno, čím si člověk prochází, je, pokud dovolíme i v Jeho reţii. V takovém případě se vše, co se nám můţe na první pohled zdát zlé, stonásobně vynahradit, a změnit se v

4

dobré. V podobenství o marnotratném synu je vidět jedna krásná myšlenka: kdyţ my uděláme jeden krok k Bohu, On nám přispěje naproti tisíci kroky. Mám-li být upřímný, takovým obrovským záţitkem je i konkláve. Uvědomuji si totiţ, co všechno od Boha dostává nově zvolený Svatý otec například sílu, Boţí milosti, ale i to, ţe je jím veden. To vše vím po setkání s Benediktem XVI. Mnohdy, i na poutích, cítím Jeho přítomnost zvlášť blízko. Příkladem takové blízké přítomnosti Boţí je proţitek při kaţdé svátosti smíření, mši či společných setkáních.- například celostátní setkání ve Ţďáru nebo arcidiecézní setkání mládeţe, či jiné komunitní akce církve. Nejvíce na mě asi zapůsobily světové dny v Madridu, kdy jsme ještě před příjezdem do Španělska navštívili Lurdy. Tady sice bylo hodně lidí, ale v chrámech a krásných zákoutích přírody jsem pocítil svůj vztah k Bohu. Moc to pomohlo. Bůh řekl: „Kde jsou dva, nebo tři, tam jsem já uprostřed nich.“ Ale z mého osobního hlediska takových záţitků a moţností setkání je tu kaţdodenně mnoho, takţe by se o tom dalo krásně a dlouze psát i dále, ale snad uţ jen jedno: necháme-li se vést Bohem a dáme-li mu všechno, určitě to promění. Je jen na nás všech, jak se k tomu postavíme. Je krásné, ţe máme dar víry a ţe můţeme hledat, nacházet a formovat v sobě navzájem boţí hřivny k Jeho chvále. T. K.

Shrnutí Tříkrálové sbírky Dne 6. ledna 2013 proběhla v Chropyni, Plešovci, Záříčí, Kyselovicích, Ţalkovicích a Břestě jiţ 14. Tříkrálová sbírka. Celkem se vybralo 141.734 Kč. Z toho: Chropyně - 64.045 Kč Plešovec - 4.789 Kč Břest - 31.428 Kč Kyselovice - 9.033 Kč Záříčí - 13.376 Kč Ţalkovice - 19.063 Kč Peníze pomohou lidem v nouzi, nemocným, starým a opuštěným; matkám s dětmi, které se ocitly v tíţivé finanční situaci, lidem postiţeným přírodními katastrofami doma i v zahraničí. Této zásluţné dobrovolnické akce se zúčastnilo více neţ 150 lidí. Velké poděkování patří především malým koledníkům, vedoucím skupinek, obětavým ţenám, které připravily pohoštění a pomohly při oblékání, těm, kdo se zaslouţili zajistit tak velký počet dětí (cca 100 ) a dále těm, kteří další den spočítali obsah pokladniček. Závěrečné nemalé díky patří všem, kteří dík své štědrosti a dobrosrdečnosti něco přihodily do kasiček.Více informací naleznete na stránkách www.charita.cz S vřelým díky P. R.

5

Co nás čeká Příležitost ke sv. smíření před Velikonočními svátky Pátek 22. 3. Břest P. Ryšavý 16 – 17 hodin Neděle 24. 3. Ţalkovice 9:30 – 10:30 P. Fiala Chropyně 14:00 – 15:30 hodin P. Altrichter, P. Fiala Břest 14:00 – 15:30 P. P. Ševčík, P. Klimeš, P. Němeček Kyselovice 16:00 – 17:30 P. Altrichter Změna zpovídajících vyhrazena 

Velikonoční bohoslužby v našich farnostech:

Chropyně Břest Kyselovice Ţalkovice

Zelený čtvrtek 18:30

Velký pátek 18:30

17:00 17:00 P. Lambor 18:00 P. Šíma

17:00 17:00 P. Lambor 18:00 P. Šíma

Bílá sobota 19:00 21:00 19:00 P. Lambor 19:00 P. Šíma

Boží Hod 7:30

Vel. Pondělí 9:00

9:00

7:30

10:30

10:30

10:30

10:30

Boží hrob bude o Bílé sobotě otevřen k tiché modlitbě: Chropyně 10– 16 hod. Břest 10 – 16 hod. Kyselovice 14 – 18 hod. Ţalkovice 10 – 16 hod. Poţehnané proţití svátků vítězství Světla nad temnotou, Ţivota nad smrtí, Jeţíše Krista nad zlem a smrtí přeje a vyprošuje P. Jiří Putala

6

Poznačte si do kalendáře: Sobota 23. 3. – Arcidiecézní setkání mládeţe na Velehradě Neděle 21. 4. Ţehnání polí v Břestě a v Ţalkovicích. Pátek 10. 5. – neděle 12. 5. Pouť do Křtin Neděle 19. 5. – 1. svaté přijímání v Chropyni Čtvrtek 30. 5 – Slavnost Boţího těla Neděle 9. 6. – 1. svaté přijímání v Břestě Neděle 9. 6. – Beseda na faře v Břestě s PhDr. Radomírem Malým na téma: "Inkvizice, čarodějnické procesy a další sporné otázky církevních dějin" Sobota 29. 6. – Poutní zájezd farností, předběţný program: Mohyla Míru u Slavkova, poutní místo Vranov u Brna, klášter Rajhrad u Brna, podrobnosti budou upřesněny. 9. – 16. 7. – Farní tábor v Boršicích u Buchlovic Neděle 13. 7. – Děkanátní pouť za obnovu rodin a nová duchovní povolání na Velehradě. Neděle 28. 7. – Hody v Břestě Sobota 3. 8. – Cyklistický výlet na Velehrad

Cykloturistický výlet Litovelské Pomoraví 2013 Také v letošním roce se uskuteční uţ tradiční Farní výlet na kolech, tentokrát se budeme pohybovat v okolí Litovle a projíţdět Litovelským Pomoravím.Termín: 16. – 20. Července 2013. Ubytování máme zajištěno v orlovně v obci Náklo, asi 8 km od Litovle, nutno vzít s sebou karimatku nebo lehátko a spacák, teplá voda a kuchyňka jsou k dispozici. Stravování bude vlastní. Do místa ubytování se přesuneme po vlastní ose, jen batohy s věcmi na spaní budou přepraveny autem. Z obce Náklo budeme podnikat celodenní výlety v rozsahu asi 50 km denně. Navštívíme například zámek a památkovou část města Tovačov, Hanácký skanzen Příkazy, město Litovel, hrad Bouzov, Loštice, Javoříčské a Mladečské jeskyně, zámek Úsov a také mnohé sakrální památky. Na zpáteční cestě ještě navštívíme Svatý kopeček u Olomouce. Doufám, ţe účast v letošním roce bude lepší, neţ tomu bylo v loňském roce, a bude nám přát počasí. Všem přeji krásné a poţehnané Velikonoce a v červenci krásný výlet na kolech.

Mgr. Květek Machalík

Adopce na dálku Moţná si ještě někdo vzpomene, jak naši farnost v březnu před deseti lety navštívil P. Peter Krenický. Svým osobitým způsobem nám podal obraz o ţivotě lidí v Zakarpatské Ukrajině, kde tehdy jiţ několik let působil a měl za

7

sebou těţké začátky. Vybídl nás tehdy k pomoci těm nejpotřebnějším – dětem. A tak se hodně farníků v Chropyni zapojilo do projektu Adopce na dálku. Od letošního roku je jiţ tento projekt ukončen. Během deseti let vytrvalého poskytování finančních prostředků jsme mohli pomoci Ivanu Čusovi, Anatolji Banhovi, Ingrid Becové a Irině Dolohové. Ze všech dětí jsou v současné době mladí lidé, kteří mají ţivot před sebou. Jménem jejich i jejich rodičů děkuji za vaši velkorysost a štědrost. Provázejme je i nadále svými modlitbami a vzpomeňme i na P. Krenického, který je od konce roku 2010 v Melitopolu u poloostrova Krymu. Pavel Rozsypálek

Navrácení církevního majetku To podstatné o navrácení církevního majetku bylo řečeno o třetí postní neděli, v pastýřském listě našich biskupů. Snad jen pár doplňujících informací. Termín „církevní majetek“ není úplně přesný, církev jako celek tento majetek nevlastnila. Majitelem daného pole, lesa, nebo nemovitosti byla vţdy konkrétní farnost, biskupství, řád, nadace a podobně. Proto jenom tyto subjekty (případně jejich nástupní organizace) mohou ţádat o navrácení majetku, který jim patřil a který je nyní ve vlastnictví státu. Za majetek, který uţ nelze vrátit (byl mezitím prodán třetí osobě, nebo převeden např. na obec či kraj) bude vyplacena finanční náhrada. Během prvních 17 let však bude stát i nadále přispívat církvím na jejich provoz. První tři roky bude částka příspěvku stejná jako v současnosti. Dalších 14 let se kaţdoročně sníţí o 5%. Finanční náhradu budou administrovat biskupství a další hlavní církevní právnické osoby. Po roce 1990 se pracovalo na seznamu bývalého majetku jednotlivých církevních právnických osob pro případ jeho navrácení. Podle těchto seznamů a následně na základě výčtového zákona byly skutečně vráceny některé budovy, které jiţ slouţí pro účely církve. V současnosti probíhá přesná evidence všech majetků, které prokazatelně patřily církvím po 25. únoru 1948 a kterých se navrácení týká. V rámci kroměříţského děkanátu probíhá v současnosti aktualizace seznamu předmětného majetku pro účely kompletace podkladových dokumentů a zejména probíhá podávání ţádostí na Katastrální úřad o vyhotovení kopií knihovních vloţek a dokumentů, které se týkaly zestátnění. Tyto poslouţí jako základní podklady ţádostí o vydání majetků od státních subjektů. Na území našich farností je plošně nejvíce polností a lesů, o které ţádá Olomoucké arcibiskupství. V případě prokázání vlastnictví našich farností budou vráceny pozemky, které budou opět pronajímány především k zemědělské činnosti. P. Jiří Putala

8

Dvanáctero poutníka Protoţe se blíţí tradiční pouť farnosti Břest do Křtin a vůbec začíná nová poutní sezóna, zařadili jsme do Farníčku Dvanáctero poutníka ze stránek P. Jana Peňáze (www.poutnik-jan.cz)  I. Poutník si sám stanovuje svůj úmysl pouti (kromě společného), na který chce pouť obětovat a to tak, aby tento úmysl obstál i před Pánem Bohem. Častěji na něj vzpomene.  II. Poutník si je vědom, ţe po dobu pouti (i po ní) vydává přede všemi mimořádné svědectví o své víře a snaţí se svým příkladem, slovem či úsměvem povzbudit i ty, se kterými se náhodně setká.  III. Poutník nikdy nereptá, obtíţe pouti přijímá jako příleţitost k oběti nesené s láskou pro Jeţíše Krista a Pannu Marii.  IV. Poutník se snaţí o maximální dochvilnost, disciplinovanost a ohleduplnost a to i při chůzi v silničním provozu, při společných programech i při odpočinku.  V. Poutník vidí v ostatních poutnících své bratry a sestry, pomáhá jim nést těţkosti pouti, pracuje pro vzájemné sbliţování, sjednocování a povzbuzování. Netrhá poutní skupinu a nevytváří partikulární přátelství (známosti), které by ho omezovaly v aktivním vztahu k ostatním.  VI. Poutník se ochotně a aktivně zapojuje podle svých moţností do služeb při pouti a nehledá výmluvy.  VII. Poutník se aktivně účastní celého programu (včetně modliteb, zpěvu, naslouchání atd.)  VIII. Poutník je vděčný všem, kteří ho při pouti přijímají a jakkoli podporují a dbá na to, aby vše půjčené včas a v pořádku vrátil a místa, kde pobývá, zanechal upravená a v pořádku.  IX. Ani přes vyčerpanost, bolesti a únavu se poutník nenechá vyprovokovat k netrpělivosti, nervozitě a nelásce.  X. Poutník si je vědom i kajícího rozměru poutě, a proto v tyto dny nevyhledává světské radovánky (např. diskotéky, televizi atd.) a má i ochotu dle svých moţností mít ducha odříkání a sebezáporu (např. zbytečné sladkosti, zmrzlina, alkohol atd.) a volí i přiměřené a slušné oblečení.  XI. Poutník se nevzdává - PRO MILÉHO NIC TĚŢKÉHO.  XII. Milosti, které poutník načerpá, jsou k jeho upevnění v dobrém a tomu, aby jimi povzbudil další, proto po návratu z pouti o ní nemlčí.

9

Některé příspěvky byly redakčně zkráceny, případně upraveny. Vydala: Duchovní správa ŘKF Chropyně, Břest, Kyselovice a Ţalkovice. Komenského 31 CHROPYNĚ. Tel. 739 344 061, 603 747 898. E-mail: [email protected]

10