Občasník pro nedospělé i dospělé čtenáře, který vás chce pobavit a možná i přimět k zamyšlení

Občasník pro nedospělé i dospělé čtenáře, který vás chce pobavit a možná i přimět k zamyšlení. _______________________________________________________________________________________ Číslo 2

prosinec 2013

face2face

Vánoce vychází z křesťanské tradice oslavy narození Ježíše Krista. Slaví se od 25. prosince do první neděle po 6. lednu. První oslava Vánoc má prastarou historii a datuje se k roku 336, kdy se Vánoce poprvé slaví v Římě. Ve Střední Evropě slavíme Vánoce už od Štědrého dne, tedy 24. prosince, což je předvečer samotného křesťanského svátku. Před Vánocemi již tradičně probíhá Advent, čtyřtýdenní doba čekání a příprav na Vánoce. A nejedná se jen o pečení cukroví, úklid bytu a shon po obchodech, ale v křesťanské tradici je spíše míněna příprava duchovní, příprava na přivítání Ježíše. Ale pro nás je většinou hlavní to, že Ježíšek nosí dárky. Menší děti mu píšou dopisy s často velmi neskromnými požadavky z oblasti elektrotechniky a drahých hraček. Chudák Ježíšek. Bývaly časy – asi tak v dobách našich babiček, kdy se každé dítě spokojilo s jedním, většinou praktickým dárkem. Ježíšek to celkem pohodlně donesl v jednom pytli na zádech do celé ulice. Ale běda! Kdyby chtěl dnes splnit všechna přání, musel by tam couvnout kamionem. Strana 1

A kolik by ho to stálo, o tom raději neuvažujme. Ale o tom přece Vánoce tak úplně nejsou. Dárků se asi nevzdáme, ale pojďme se zamyslet, jestli bychom o letošních Vánocích nemohli udělat někomu radost nějak jinak. Třeba před Vánocemi umýt okno starší sousedce u nás v domě. Pomoci jí přinést velký nákup nebo se prostě zeptat někoho, o kom víme, že má zdravotní problémy, jestli něco nepotřebuje. Pro ty, kdo mají rádi Titulek popisující zvířátka, doporučujeme venčení obrázek nebo pejsků v útulku nebo aspoň grafiku rozvěšení pochutin pro ptáčky na stromy v okolí. Ale hlavně se k sobě zkusme chovat pěkně, zapomenout na hloupé spory a snažit se aktivně přispívat k vánoční pohodě. A teď se ještě vraťme k tradicím. Nejoblíbenější tradice - zdobení vánočního stromku, k nám přišla z Německa. První vánoční stromek ozdobil pro své hosty v roce 1812 majitel Libeňského zámečku. Jesličky se poprvé stavěly už v roce 1560 v kostele sv. Klimenta v Praze. Podle prastaré tradice se smí od vánoční tabule vzdálit pouze hospodyně. Pod talíř se dává mince či šupina, která má přinést hojnost pro příští rok. Se Štědrým večerem se pojí mnoho dalších zvyků - například lití olova a pouštění ořechových lodiček, házení střevícem, rozkrajování jablíček, sfoukávání svíček, a mnoho dalších, často i mírně odlišných podle jednotlivých oblastí. A na závěr jedna zajímavá tradice. Aby Ježíška nalákaly a neminul je, chystají pro něho některé děti pod stromeček malé pohoštění, třeba cukroví, ale je znám i případ, že Ježíšek měl pod stromečkem rohlík

Obsah: 1,Vánoce, vánoce přicházejí… 2. Ježíšek u protinožců 3, Vůně knihy 4. Líbí se vám tetování? 5, „Reklama“ 6. Rozhovor měsíce „Canisterapie“ 7. Oheň – pokračování 8. Čekání - báseň 9. Móda v Japonsku 10. Vegetariáni 11. Něco o Asterixu 12. Pro zasmání

Prosinec 2013 ● Ročník 1, číslo 2 ● Face2Face

se sýrem. A chudák maminka ho před večeří musela sníst, aby dětem nezkazila radost. A ještě je tady problém zdravotní. Svátky pohody a štěstí strávené v rodinném kruhu. Tak by měly vypadat Vánoce, které jsou důležité nejen pro křesťany. V současné době však česká veřejnost vnímá tuto dobu jako chvíle, kdy si mohou dopřát úplně vše. Teď si asi řeknete ,,proč ne?‘‘ Problém vězí v tom, že lidé si pod pojmem ,,pohoda‘‘ představí absolutní nečinnost a celodenní konzumaci jídla. Opět by na tom nebylo nic tak špatného, kdyby se o vánočních svátcích tolik nezvýšil počet lékařsky ošetřených žlučníkových záchvatů nebo Dokonce infarktů. Připusťme si, že pro náš organismus není zrovna nejlepší, když se celý rok snažíme udržovat správnou životosprávu a pak během pár dnů do svého těla dostaneme tolik škodlivin, jež není téměř schopno strávit. Ale nepokouším se tvrdit, že taková rizika přiměje lid k změně svého stylu stravování během Vánoc. Vždyť jednou za rok si můžeme dovolit téměř vše, no ne? Záleží tedy na zdravotním stavu a chuti každého z nás. Když to ale vezmeme z té druhé strany, co by to byly za Vánoce bez jídla? Vánoce jsou přece také svátky pohostinství a tepla a jídlo k nim prostě neodmyslitelně patří. A tak osobně neshledávám nic špatného na tom, když se člověk o svátcích uvolní a na chvíli zapomene na všechny ty zákazy a starosti, které má po zbytek roku. Tohle všechno ale není tak podstatné, jako to, že Vánoce jsou hlavně o solidaritě a pomoci druhým. Dovedete si představit, že by někdo v dnešní době vzal k sobě domů na štědrovečerní večeři pocestného? Nebo že by se sebral a šel pomáhat třeba do azylového domu? Já ne a přiznejme si, i když víme, že bychom měli, nikdo z nás to nejspíš neudělá. Každý se mnohem víc zaměřil sám na sebe a ani o Vánocích tomu není jinak. Rčení: ,,O Vánocích nemá být nikdo sám.‘‘ dnes už bohužel neplatí…

Stránka 2

Rybí polévka a kapr s bramborovým salátem, cukroví, ovoce a ořechy. Různé tradice jako rozkrajování jablíček, pouštění lodiček, sfoukávání svíček.... každý z nás to zná. Ale zná snad někdo z vás průběh třeba australských Vánoc? Je jasné že v Austrálii je skoro všechno jinak, hlavně je tam úplně jiné, teplejší podnebí. I když Australané si jako křesťané také Vánocemi připomínají narození Ježíše. Ale své typické Vánoce nemají, jejich vzorem jsou britské zvyky, které s sebou přivezli první kolonisté. Dárky jim nosí Otec Vánoc, který je naděluje v noci mezi 24. a 25. prosincem. Děti je najdou ráno v předem připravených punčochách, a když jsou dárky rozměrnější, tak třeba i v povlacích na postel Čím se australské Vánoce od našich liší nejvíce je atmosféra. O idylicky zasněžené krajině není ani řeči. U protinožců je v době Vánoc parné léto se vším, co k tomu patří. Proto není výjimkou, že se rodiny k vánoční oslavě scházejí na pláži nebo při zahradních slavnostech. A tradičním vánočním jídlem v Austrálii jsou mořské plody, ryby všeho druhu a tropické ovoce. Nu, jiný kraj, jiný mrav. I sem se už bohužel z Ameriky tlačí Santa Claus se svými soby, který původně k australským Vánocům nepatří a bude jim tady asi dost teplo. Stejně by ale bylo super zkusit to někdy jinak, že? Ale jen zkusit, protože by se nám asi brzy začalo stýskat po našich bílých Vánocích. Nad Vánocemi se zamyslela celá redakce


Je obecně známo, že současná generace mladých a náctiletých zavrhuje knihy, jako by čtení byla nějaká obtížná činnost. Přitom je to tak jednoduché. Stačí se řídit několika jednoduchými kroky: 1) 2) 3) 4)

Vybrat si vhodnou knihu Uchopit ji do rukou Otevřít na první straně Číst

Když si položíme otázku, proč mladí lidé méně a méně čtou, zjistíme, že důvodů je víc. Čtení rozvíjí představivost, ale stojí úsilí a čas a lidé jsou stále pohodlnější a netrpělivější. Pro mnoho lidí je to tak velké úsilí, že čtení knih zcela zavrhují a informace a vědomosti získávají pouze zprostředkovaně z internetových a televizních médií, což není sice rychlé a pohodlné, ale vůbec to nepodporuje jazykový cit, rozvoj slovní zásoby a především fantazii. Jestli bude ,,nečtivost‘‘ stále stoupat, pak nebude brzy nikdo schopen dát dohromady jedinou kloudnou větu v rodném jazyce a už vůbec si lidé nebudou umět představit něco, co dosud neviděli. A proč by se taky namáhali, že ? Raději počkají, až se podle knihy natočí film. Nebo ještě hůř, prostě kouknou na internet na obsah knihy, případně si přečtou něco málo ve Wikipedii a je hotovo. Jsou z nich hotoví vzdělanci ! Ale existují způsoby, jak si čtení alespoň trochu zpříjemnit. Například stahování knih v audioverzi nebo používání elektronické čtečky, kterých je na trhu spousta a jejich nabídka se stále rozšiřuje. V tomto bodě se názory taktéž rozcházejí. Jedni je vítají a jsou unešení jejich praktičností a využitím, druzí je naopak odsuzují z obavy, že vytlačí z trhu klasické papírové knihy. Na druhé straně je čtečka jakýsi kompromis, který může uspokojit zapřisáhlé odpůrce papíru a milovníky Stránka 3

techniky. A určitě může pomáhat těm, kteří hůř vidí. Jenže upřímně. Knihu to nenahradí. Dostanete se sice k informacím rychle a nemusíte skladovat objemné svazky. Ale co z toho, když čtečky nevoní ! Představte si tu pohodu : je podzimní ušmouraná sobota, na stolku vedle křesla voní zázvorový čaj a skořicové perníčky, vy máte v ruce napínavý příběh a on voní ! Ne skořicí a zázvorem, ale má svou úžasnou vůni tajemství a pohody, jaké se v té podzimní plískanici nic nevyrovná. A to mám opravdu ráda a osobně doufám, že ještě dlouho budeme moci číst normální knihy. A taky pevně doufám, že i když počet lidí, kteří nečtou stále stoupá, nás čtenářů je pořád dost na to, abychom zabránili zániku knihtisku. Katka

Líbí se vám tetování? Pro některé lidi nesmírně důležitá součást zdobení těla, pro některé ošklivost, hnus a nepochopení. Proč se lidi nechávají vůbec tetovat? To nelze snadno vysvětlit, protože důvody mohou být různé. Někteří si tetováni nechávají dělat kvůli tomu, aby si někoho nebo něco připomínali či hlásali svou příslušnost k nějaké skupině nebo hnutí, další chtějí zdůraznit některé části svého těla, jiní se chtějí prostě zkrášlit. Někdy si však lidi vypěstují na tetování závislost a dělají si ho tak často, až jsou jím jejich těla úplně pokryta a jsou tím také v očích běžných lidí zohaveni. Takové extrémní tetování si ale nechává dělat málokdo. Jak se ale vůbec tetování provádí? Vše začíná tak, že si vyberete motiv. Místo vám tatér vydezinfikuje a mezitím si připraví své nástroje. Tetovací přístroj, sadu jehel, barvu nebo barvy, pokud to chcete barevně, gázu, popřípadě ještě dezinfekci a samozřejmě Prosinec 2013 ● Ročník 1, číslo 2 ● Face2Face

předlohu. Natáhne si lékařské rukavice,aby vpichy neinfikoval, naplní přistroj barvou a začne. Jehla taterského přístroje se vpichuje pod kůži a do vpichů se nanáší barva. Následně vzniká motiv, který se obváže gázou a obvazem. No, tetování je provedeno, zahojilo se, sice to bolelo, ale jsme přece stateční a máme to šťastně za sebou. Určitě nechceme vaše rozhodnutí zpochybňovat, ale nezměníte časem názor? Je nám kolem dvaceti a jsme sami se sebou spokojeni. Jenže ouha! Je nám skoro třicet, začali jsme pracovat ve zodpovědném zaměstnání, pomýšlíme na založení rodiny a najednou už se nám to tetování vlastně ani tak moc nelíbí. Jednak se nedávno jeden kluk, co se nám líbí ušklíbl a nelichotivě se vyjádřil o „tetovaných příšerkách“ a jednak se nám už ten obrázek trochu omrzel. Znáte to, ne? I to nejpěknější tričko se časem okouká a my ho odložíme nebo někomu darujeme, protože už je okoukané. Jenže ještě jednou Ouha ! Tetování neodložíš ani nedaruješ! A v těch krásných svatebních šatech se moc vyjímat nebude, určitě nebudete vypadat jako princezna. Takže co teď ? Jediná možnost je podstoupit velmi drahý a bolestivý zákrok na plastické chirurgii. A taky to trvá měsíce i roky, protože se tetování musí odstraňovat po malých kouscích. Takže každý si musí rozmyslet, co si dá vytetovat, aby s později nelitoval. A na závěr ještě malá, ale moc důležitá rada. Jestli už se pro tetování někdo rozhodne, měl by se v každém případě svěřit do rukou odborníka. Přece jen se jedná o vpichy do těla a to není legrace. Kristýna

KM

Stránka 4


Všichni je známe. Většinou nás pěkně otravují, když ruší sledování napínavých filmů. Ale jak asi reklamy vznikají? Takhle si to představuje Kristýna: Začínáme! Objevuje se režisér, scenárista, herci a herečky (měli by si najít pořádnou práci). Celá scéna se odehrává v jednom z přístavů, kde je připravená jachta,houpající se na vlnách. Začínáme v maskérně. Herečky sedí na židličkách, jsou obskakované maskéry, kadeřníky a stylisty a doslova nezavřou pusu. Klábosí o tom jak úžásné to bude, jak budou populární, jako kdyby točili hollywoodský film. Asi po hodině vypadají jako normální lidé a ne jako čarodějnice a začíná se. Načančaný pár se prochází po jachtě. Pak uvidí ženu oblečenou v zářivě červených šatech. Následují typické věty: Ty šaty jsou nové? (Ne, vyhrabané z popelnice!) Ne! Vyprané v P……! Nepovídej! Má odpovědět žena. Připraveni? Začínáme! Mladičká herečka vratce dokluše na houpající se palubě a chytne se partnera. Na sobě má sněhobílé šaty, asi taky vyprané v tom zázraku, a bílé lodičky. A.. akce! Herečka má opravdu co dělat aby si na podpatcích nenamlátila. Nohy se jí viklají do strany na nezvykle vysokých podpatcích. Modelka to zřejmě nebude. Když dojdou k ženě s červenými šaty, začíná typický dialog. Podívej! Zahrká nervózně dívka, Ty šaty musí být nové! Ale to přece není možné! Zvolá příliš afektovaně herec. Ne, jsou vyprané v P……..! Řekne herečka v červených šatech a strhne si ze zadku láhev P…...... Krhghh! Ozve se zvuk trhání látky. Herečka si roztrhla šaty vyprané v P…..... Snaží se dělat jako by nic.

Strana 5

Ale jelikož kameraman zabírá část jejího zadku, nevydrží to a začne se šíleně smát. Herečka zrudne a je červenější, než slavné šaty. Stop! Ozve se. Dívka utíká za stylistou a kryje si přitom zadek. Za chvíli se vrací s novými šaty. Všichni se uchichtavají. Celá scéna probíhá znovu. Tentokrát lépe. No vlastně je to pěkné až do chvíle, kdy mladičká herečka zavrávorá na podpatcích, zapletou se jí nohy a přepadne přes zábradlí po hlavě do vody. Cáká rukama ve vodě a make-up jí stéká po tvářích. Režisér začíná ztrácet trpělivost. Chytne se za hlavu. Scénarista neví, co má dělat, jestli se má smát nebo plakat. Holce pomůžou na molo a osuší ji. Scéna se točí znova. Tentokrát úspěšně. A všichni jsou spokojeni. Až na diváky, kteří jsou z té reklamy vytočení. Kristýna Místo teček si libovolně doplňte název oblíbeného pracího prostředku ☺.


Rozhovor o Canisterapii s paní Karin Mikolášovou připravila Adélka Mikolášová 1. Od kdy se věnuješ Canisterapii? Věnujeme se jí s manželem, který je dětský psycholog a pracuje i se seniory a handicapovanými už dlouho, aniž bychom zpočátku věděli, že se jedná o canisterapii. Profesionálně jsme začali v roce 2007, kdy jsme získali osvědčení a začali jsme se dále intenzivně v tomto oboru vzdělávat. 2. Co znamená slovo Canisterapie? Canisterapie je léčebný kontakt psa s člověkem, který se ocitl v nepříznivé životní situaci. Lidé ať už v nemocnici nebo v ústavu, mohou po čase propadat depresi na terapeuta klient nemusí vždy reagovat pozitivně a pes v takovém případě pomáhá navazovat kontakt. Tato fáze zvláště u seniorů může trvat i několik měsíců. Ale podaří-li se, je obnovena duševní pohoda klienta, dochází k uvolnění a celkovému zkvalitnění jeho života. Terapie svým působením u klienta zlepšuje motoriku, uvolňuje napětí, působí motivačně, navozuje lepší náladu a poskytuje úlevu. 3. Jaký byl tvůj první pes na canisterapii? Byl to komondor Achill Varpus, po všech stránkách mimořádný představitel svého plemene. Měl skvělou povahu, byl současně krásným psem a dokonce zvítězil na Světové výstavě psů, kde získal titul Nejlepší pes plemene a Světový vítěz 2006. Zanechal po sobě i několik potomků, kteří jsou stejně úspěšní. Kráčel mi po boku v začátcích a díky jeho úžasnému charakteru jsem se začala canisterapii věnovat a dnes jsem zkušební komisařkou v občanském sdružení Podané ruce, o. s. 4. Může se pro Canisterapii použít každý pes? Ano, pro canisterapii lze využít každé plemeno psa i křížence, ale měl by být dokonale ovladatelný svým psovodem a mít vyrovnanou přátelskou povahu. Jeho reakce na nečekané podněty nesmí být agresivní Stránka 6 5

nebo nepřiměřeně bázlivé a neměly by mu činit problémy ani změny prostředí. Pokud je pejsek přátelský, povahově vyrovnaný a nemá špatnou zkušenost, která jej negativně ovlivnila, většinou není problém jej připravit na zkoušky a navyknout např. na invalidní vozík, nemocniční prostředí a nečekané reakce klientů. 5. Co bys doporučila budoucím majitelům pejska pro Canisterapii? Na zkouškách jsem se setkala s pejsky, které si jejich majitelé vzali z útulku. Tito pejsci si opravdu vážili dobrého zacházení a lásky svých majitelů, díky tomu, že měli vhodnou povahu a nebyli negativně poznamenáni svou minulostí, byli pro tuto práci vhodní. Jejich majitelé však netrvali na tom, že se musí canisterapii věnovat. A byli připraveni zvolit si jinou alternativu, pokud zkoušky nesplní. Měli své psy rádi takové jací jsou. A tak by to mělo být. Psa bychom si měli vnímat jako svého nejlepšího přítele, od štěňátka si s ním budovat krásný a pevný vztah a nenechat se ovlivnit malými neúspěchy. Pokud se náš pejsek nehodí na práci či sport, kterému jsme se chtěli věnovat, můžeme zvolit jiný. Ale vztah přetrvává. 6. Na co by si měli dávat pozor majitelé psů? Každý majitel by měl dobře znát svého psa a předvídat jeho reakce. I zkušený, spolehlivý canisterapeutický pes nemusí mít „svůj den“, může být unavený a majitel by se neměl zdráhat odvolat předem domluvenou canisterapii v zařízení, pokud vidí, že jeho pejsek není v úplné pohodě. Svého psa nepřetěžujte a po práci mu dopřejte činnosti, při kterých se odreaguje. Práce v canisterapii je psychicky náročná, klienti mohou mít nečekané reakce. Nezapomínejte, že tvoříte tým, který by měl být sehraný a navzájem se doplňovat. Děkujeme za zajímavý rozhovor. V některém z příštích čísel uveřejníme fotografie pejsků rasy Komondor ☺ Listopad Prosinec 2013 ● Ročník 1, číslo 1 2 ● Face2Face

Umělecká tvorba našich redaktorů Oheň pokračování z 1. čísla

…Jay mi hodil kombinézu.

Takovou nevýraznou, v barvě psích bobků. Chytím ji, vzápětí natáhnu a prohlížím si ji. Mé oblečení není tak špatné, řeknu s úšklebkem. Tohle je speciální kombinéza, odvětí Inna, stojící opodál. V čem speciální? Zeptám se. Odolná proti ohni odpoví. Kde jste ji vzali? A to už jste věděli, že se tady objevím? Nestarej se a oblíkej se, řekne Jay a popostrkává mě do malého pokojíčku vedle. Musíme si pospíšit. Zavřu si zatahovací dveře. A sundávám si krapet víc ohořelé oblečení a oblékám si kombinézu. Je kupodivu uvnitř zateplená, pohodlná, pevná a trochu šustí, ale to celkem nevadí. Vyjdu ven, oba už jsou taky oblečeni v kombinézách. Inna má však narozdíl ode mně zelenou kombinézu, ve které vypadá úžasně. S kaštanovými vlasy, šedýma očima a plnými rty(Grrr!). Jay mi hodí mi černé kanady a Inna mi podává gumičku do vlasů. Dávám si vlasy do culíku a chystám si obout kanady, ale v tu chvíli ke mě přijde Inna. Vlasy z culíku tě budou šlehat do obličeje, zapletu ti je do copu, řekne a začne svými obratnými prsty splétat cop. Kupodivu mi vlasy v copu drží. Šněruju si kanady. Jsou pohodlné, aspoň už vím, proč emaři nosí ty své. Co máš v batohu, zeptá se Jay. Natáhnu se pro něj. Nějaké jídlo a

oblečení odpovím. Rozepínám zip a vytahuju obsah. Inna chodí jak smrt. Tiše a nečekaně.Přichází z kuchyně s náručí plnou jídla. Každý si rozdělíme příděly jídla, léků a užitkových věcí, řekne, a položí jídlo na zem. Dělíme se a Inna se mi zároveň snaží vysvětlit, k čemu jsou dobré některé léky. Dostávám baterku, zápalky, dvoulitrovou láhev vody,podivný malý kotouč s vyrytými znaky a tyčku o velikosti řasenky. Co jsou ty dvě věci, zvednu kotouč a tyčku. To ti řeknu pak, mávne rukou Jay. Strčím věci do batohu a dávám si ho na záda. Tak jdeme, usměje se Inna. Chceme vyrazit, ale v tu chvíli rozrazí dveře speciální jednotka policistů. Nehýbejte se! Ruce nahoru! Všichni sebou trhneme. Inna však neváhá, bere nás za ruce a vyskakujeme s ohlušujícím hlukem výstřelů z okna.Sklo se tříští a my padáme do temnoty. Za námi jsou slyšet hlasy a dopadání kousků skla.Čekám, že Inna použije svoje schopnosti, aby nás teleportovala někam jinam. Ale nic. Dopadáme tvrdě na zem. Cítím ostré bodnutí do břicha. Mám vyražený dech. Opatrně se zvedám a zděšeně si uvědomuju, že mám v břiše zabodnutý velký střep. Lapám po dechu. Točí se mi hlava. Jay

Stránka 7 Strana 7 Stránka 6


Chvilka poezie

Čekání

si toho všímá jako první. Panebože, vyhrkne. Inna na to jen zírá. Všímám si, že i Inna má v ruce zabodnutý střep. Ale ne tak velký. Panebože, panebože, opakuje Jay. Rychle ke mě přiskočí. Podpírá mě. Jednou rukou si vytahuju z levého boku nad podbříškem střep. Začínám krvácet ještě víc. Vrávorám. Všichni slyšíme hlasy linoucí se z chodby paneláku. Jay mě popadá do náruče. Drží mě silnýma pažema. Hnědé, melírované, nagelované vlasy mu začínají trochu vadit tím, že mu padají do obličeje. Hnědýma očima si mě vážně prohlíží. Inna mezitím vyskočila na nohy. Teď už utíkáme.Běžíme k lesu. U lesa vyskočím Jayovi z náruče a jsem rozhodnutá utéct po svých. Rozdělíme se, navrhuje Inna, i když to spíše přikazuje. Pokusím se nabrat energii z Kruxxe, abych vás mohla vyzvednout. Než se stačím dozvědět, co je to ten Kruxx, slyším řev policajtů. Jay mě popadne za ruku a dáváme se do běhu. Skučím bolestí při každém kroku. Jay se mě pokusil během běhu několikrát popadnout do náruče, aby mi ulehčil. Ale já se nedám, běžím sama, protože bych Jaye jen zatížila a chytli by nás rychleji. Najednou se mi Jay stratil. Neviděla jsem ho ve tmě. Panikařím ale stále utíkám. Ozve se výstřel. A další. Kulky mi sviští kolem uší. Najednou však padám na zem a kolem mě je spousta krve. Cítim bolest... pokračování příště… Stránka 8 Strana 8

Žila dívka, byla šťastná, nad míru šťastná. Životem s úsměvem kráčela, Ničeho se nebála. Radost rozdávala. Pak přišla rána! Nevěděla co počít si má, jestli je vzhůru Nebo se jí to jenom zdá. Myslela, že má jen noční můru, Opak se pravdou stal ! Život jí ránu dal A smysl žití vzal. ,, Proč? Proč já?‘‘ ,, Proč já mám snášet tu bolest a utrpení za jiné?‘‘ Sebrala poslední síly zbylé, zvedla se ze samého dna, před očima jí zůstala jen tma. Začala bloudit, celá zmatená, byla navždy ztracená… Čeká na Tebe, Až zachránit ji přijdeš, až ji najdeš. Do života ji vrať a tu strašnou kletbu zvrať. Čeká na Tebe jako princezna spící. Nauč ji žít, aby skutečnou mohla konečně být. Zatím umí jen snít, snít o tom, že se jednou možná zjevíš, a její osud změníš… Katherina Dark Machů


Okénko do světa MLADÁ MÓDA V JAPONSKU Japonsko je země na hony nám vzdálená kilometry i svou tradiční kulturou. Ale i tam už pronikají vlivy západního světa a hodně se to projevuje v oblékání mladých lidí. posuďte sami nakolik se liší móda v Japonsku od té naší. LOLITA

Lolita styl je asi nejrozšířenější v celém Japonsku. Jejich šaty jsou plné krajek, mašliček, volánků, starodávných motivů a inspirují se módou viktoriánské a edwardiánské éry, taktéž rokokem. Lolity svůj vzhled ladí do detailů- od krásných účesů plných lokýnek a extravagantních ozdůbek do vlasů, až po speciálně vybrané botky se spousty mašliček a ozdob. Lolita se snaží vypadat jako porcelánové panenky a řadí se do tří podstylů- nejsladší je sweet lolita, jako panenka zase vypadá classic lolita a nejtemnější je gothic lolita. DEKORA

Decory jsou známé především svou přeplácaností. Obklopují se spousty náramků, prstýnku, sponek, čelenek, náhrdelníků, ale i třeba plyšáky či barevnými příčesky. Decora bývá barevná- kombinuje různé barvy a potisky, ikdyž k sobě neladí.

Nakonec ale ze směsice různých kousků oblečení a doplňků vyjde zajímavý a ucelený outfit, který kupodivu nevypadá jako splácanina. Decora je hned po Lolitě druhý nejrozšířenější styl v Japonsku DOLLY KEI

Dolly Kei je nová tokijská móda- je slušivá a poukazuje na bohatou západní historickou tradici. Tento styl sedí všem milovníkům japonské módy, bez ohledu na věk. Je inspirovaný starými evropskými panenkami a pohádkami. Kombinuje se ze starobylých květinových vzorů, starožitností, kožešin. Tento styl ukazuje roztomilost - v podivné, pohádkové, lesní podobě. GANGURO

Tento trend zahrnuje co nejvíce falešného opálení ve snaze, aby nositelka byla tmavá, jak jen to je možné, blond nebo oranžové - vlasy a velmi, velmi odvážné líčení. Existuje však nebezpečí - Mnoho dívek se stávají posedlými opáleným vzhledem tohoto stylu, a to v rozsahu nákupu pilulek, které ztmavší pleť. Někteří nešťastníci - dívky a chlapci, z toho onemocněli... Je to jeden z nejextrémnějších stylů japonské módy. Z dostupných materiálů připravila Hedvika

Stránka 9


Poznáte je ?

Stránka 10


Sedí u stolku, pojídají zeleninu a brambory. Je jasné, že maso na jejich talíři ani v jídelníčku nenajdete. Lidé naproti nim si nechápavě klepou na hlavu , proč nejí maso, když je to tak dobré. Takový dozlatova vypečený bůček nebo grilovaná žebírka! A což teprve kachnička s červeným zelím a knedlíkem … Mňam, mňam! Zřejmě to nechápou také někteři z vás... Být vegetariánem je obvykle otázka přesvědčení . Většinou jsou vegetariani milovníci zvířat a nesnesou ten pocit, že mají na talíři zvíře, které muselo kvůli ním zemřít. I když je to kuře, prase či kráva. Zvíře je to tak či tak. Nadopované hormony, aby rychleji vyrostlo, pak následně zabito, aby jím lidé nasytili své žaludky. Dalším důvodem bývá zdraví. Při některých nemocech může být dobré maso, hlavně tučné, omezit. Je totiž těžké na zpracováni pro lidský žaludek. Sice máme z masa hodně živin, hlavně bílkovin, ale v některých rostlinách se vyskytují také a dají se tak doplnit.

chutná jídla se z nich dají připravit. Bylo prokázáno že vegetariánům se po krátkém čase výrazně zlepšila pleť, jejich orgány měly větší výdrž do stáří a celkově byli v lepší kondici. I když vás možná tento styl života zaujal, nedoporučuje se příliš, aby děti a mladiství zkoušeli experimentovat se stravou. V době dospívání potřebuje tělo nejvíc živin a maso je jejich nejlepší zdroj. Kristýna

Existují různé rostlinné bílkoviny nahrážky masa jako je třeba Seitan, Tofu, Tempeh apod., které se dají koupit v obchodech se zdravou výživvou a i někteří zapřísáhlí masožravci by byli překvapeni, jaká Strana 11


Nakonec něco pro zasmání …

Tohle logo určitě znáte ! Můžete ho vidět nejen na obou budovách Střediska volného času Asterix v Havířově, ale také na nabídkách kroužků, pozvánkách na akce pro děti i mládež a také třeba při celoměstských akcích na náměstí Republiky. Asi nosíme dříví do lesa, ale přece jen chceme o Asterixu něco napsat. Je totiž domovským místem našich novin. Tady se scházíme, připravujeme články do časopisu, povídáme si o životě kolem nás a hledáme nápady pro další číslo časopisu. Asterix má dvě střediska: Na Nábřeží 41 a na ul. M. Kudeříkové 14. V obou je celý týden živo. Na pravidelné schůzky kroužků sem každý týden chodí skoro 1 000 dětí ! A může si vybrat opravdu každý. Výtvarníci, tanečníci, sportovci, modeláři, ajťáci, chovatelé pejsků a drobných domácích zvířátek a dokonce i milovníci koní. Teď se asi trochu divíte. Ne, nemáme ve středisku stáj s koňmi, některé kroužky se schází mimo budovu. Ale třeba pejskaři chodí k nám a dokonce mají vlastní tábor, kam mohou vzít i své mazlíčky. Aha, když jsme u těch táborů – na tábor s Asterixem můžete jet na podzim, na jaře i v létě, do hor i k moři a také můžete být celý den na příměstském táboře a noc trávit ve vlastní postýlce. ☺ Pracovníci Asterixu pro vás také každý měsíc připravují řadu zábavných akcí a soutěží. Informace o naší nabídce můžete získat na www.asterix-havirov.cz a také v Radničních listech. A pozor – stále hledáme nové redaktory našeho časopisu. Stránka 12

Omylem spadne paní učitelka do pekla. Celá bezradná chodí, bloumá, až najde nenápadný koutek, kam se uchýlí, v klidu sedí a mlčky pozoruje celé dění. V tom přijde na kontrolu sám Lucifer. Když spatří paní učitelku, zděšeně se ptá: "Ženská co vy tady děláte, vy patříte do nebe a tady je peklo!" "Tohle že je peklo?" diví se paní učitelka, "a já myslela, že je velká přestávka! " Přijde nevidomý do obchodu, na vodítku slepeckého psa. Postaví se doprostřed místnosti, popadne psa za ocas a roztočí ho nad hlavou. Prodavač se ho ptá: "Co to děláte?" "Jenom se tak trochu rozhlížím," odpoví slepec. Kroužek na klíče je starý dobrý vynález, který nám umožňuje ztratit všechny klíče najednou... Pro chytré hlavičky… V šuplíku je 32 červených ponožek a 32 modrých ponožek. Levá a pravá ponožka jsou k nerozeznání. Taháte po tmě ponožky z šuplíku. Kolik jich musíte vyndat, aby jste měli jistotu, že až se na ně podíváte, máte pár stejné barvy? Odpověď v příštím čísle☺ ☺ ______________________________________________

Redakční rada: Kristyna Malyszová Katka Machů Hedvika Osvěčíková Adéla Mikolášová Valérie Koubová Vladimíra Hoferiková

Neprodejné.


Občasník pro nedospělé i dospělé čtenáře, který vás chce pobavit a možná i přimět k zamyšlení

Recommend Documents