Obálka Čeština zajímavě a komunikativně II.indd 1

Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: [email protected]

www.grada.cz

Obálka Čeština zajímavě a komunikativně II.indd 1

ČEŠTINA Květoslava Klímová Ivana Kolářová

Kniha je určena učitelům českého jazyka druhého stupně základních škol a nižších tříd gymnázií a studentům oboru Český jazyk a literatura na vysokých školách. Přináší zajímavé náměty k učivu o slovní zásobě, tvarosloví, skladbě a slohu v 8. a 9. ročníku. Její přínos spočívá zejména v propojení metodické a praktické části a v zařazení námětů pro slohové vyučování. Tento způsob zpracování je zatím na našem knižním trhu ojedinělý. Publikace navazuje na knihu Čeština zajímavě a komunikativně I pro 6. a 7. ročník. Důraz je kladen především na rozvíjení a posílení komunikativní kompetence, uplatnění mezipředmětových vztahů, propojení vybraného učiva s průřezovými tématy Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Kniha dále nabízí: • metodický výklad probíraného učiva a metodický komentář k zařazeným cvičením • všestranné jazykové rozbory • náměty na diktáty • souhrnné testy k opakování • klíč ke všem cvičením, jazykovým rozborům a testům

pe agogika ZAJÍMAVĚ A KOMUNIKATIVNĚ II

pe agogika

Květoslava Klímová Ivana Kolářová

ě v a m í j a z a Češtin I I ě n v i t a k a komuni pro 8. a 9. tř

ídu

 Rozvíjení komunikativní kompetence  Netradiční úkoly a cvičení s mezipředmětovým přesahem  Komunikační a slohová výchova  Prověřovací testy, náměty na pravopisná cvičení

22. 10. 2014 13:33:25

pe agogika

Titulák Čeština zajímavě a komunikativně II.indd 1

17. 10. 2014 14:15:11

pe agogika

Květoslava Klímová Ivana Kolářová

ě v a m í j a z Čeština I I ě n v i t a k a komuni  Rozvíjení komunikativní kompetence  Netradiční úkoly a cvičení s mezipředmětovým přesahem  Komunikační a slohová výchova  Prověřovací testy, náměty na pravopisná cvičení

Titulák Čeština zajímavě a komunikativně II.indd 3

17. 10. 2014 14:15:12

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

PaedDr. Květoslava Klímová, Ph.D., PhDr. Ivana Kolářová, CSc. ČEŠTINA ZAJÍMAVĚ A KOMUNIKATIVNĚ II pro 8. a 9. třídu TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 5691. publikaci

Odpovědná redaktorka PhDr. Alena Sojková Sazba a zlom Radek Vokál Návrh a zpracování obálky Antonín Plicka Počet stran 336 Vydání 1., 2014 Vytiskla Tiskárna PROTISK, s.r.o., České Budějovice © Grada Publishing, a.s., 2014 Cover Photo © allphoto.cz ISBN 978-80-247-4120-8 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-9546-1 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-9547-8 (ve formátu EPUB)

OBSAH

Úvodní slovo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 I. PRAKTICKÁ ČÁST . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 1. Čeština a slovanské jazyky. Jazyky současné Evropy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 1.1 Jazyky v Evropě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   14 1.1.1 Slovanské jazyky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  14 1.1.2 O dalších jazycích v současné Evropě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  18 1.2 Český národní jazyk a jeho útvary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   21 2. Nauka o slovní zásobě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 2.1 Opakujeme . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   28 2.2 Slova přejatá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   29 2.3 Význam slov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   32 2.4 Slovo a sousloví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   36 2.5 Vztahy významové souřadnosti, podřazenosti a nadřazenosti . . . . . . .   38 3. Tvoření slov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 3.1 Tvoření podstatných jmen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   40 3.1.1 Tvoření podstatných jmen odvozováním . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  40 3.1.2 Tvoření podstatných jmen skládáním . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  44 3.1.3 Opakujeme… . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  48 3.2 Tvoření přídavných jmen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   49 3.2.1 Opakujeme… . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  49 3.2.2 Tvoření přídavných jmen odvozováním . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  51 3.2.3 Tvoření přídavných jmen skládáním . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  55 3.3 Tvoření sloves . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   58 3.3.1 Odvozování sloves předponami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  58 3.3.2 Odvozování sloves příponami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  58

4. Tvarosloví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 4.1 Co už umíme… . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   61 4.2 Skloňování obecných jmen přejatých . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   68 4.2.1 Rozšiřující učivo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  75 4.3 Skloňování vlastních jmen cizích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   76 4.4 Slovesa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   79 4.4.1 Slovesné tvary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  88 4.4.2 Rozšiřující učivo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  94 4.4.3 Přehled slovesných tvarů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  95 5. Skladba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 5.1 Věta jednoduchá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   98 5.1.1 Větné členy základní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  98 5.1.2 Věty jednočlenné. Větné ekvivalenty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  103 5.1.3 Větné členy rozvíjející . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  108 5.1.4 Několikanásobné větné členy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  123 5.1.5 Vyjádření záporu ve větě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  127 5.2 Souvětí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   129 5.2.1 Opakujeme… . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  129 5.2.2 Souřadné spojení vět v souvětí. Souvětí souřadné . . . . . . . . . . . .  131 5.2.3 Souvětí složité. Souřadně spojené věty vedlejší . . . . . . . . . . . . . . .  133 5.3 Zvláštnosti ve stavbě věty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   136 5.3.1 Vsuvka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  136 5.3.2 Elipsa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  139 5.3.3 Samostatný větný člen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  141 6. Komunikační a slohová výchova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 6.1 Vypravování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   144 6.2 Popis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   151 6.2.1 Popis prostý . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  153 6.2.2 Popis pracovního postupu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  156 6.2.3 Popis děje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  159 6.2.4 Subjektivně zabarvený popis (líčení) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  162 6.2.5 Charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  164 6.3 Výklad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   167 6.4 Úvaha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   171 6.5 Fejeton . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   175 6.6 Práce s informacemi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   177

7. Klíč . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 1. Čeština a slovanské jazyky. Jazyky současné Evropy . . . . . . . . . . . . . .  181 1.1 Jazyky v Evropě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   181 1.2 Český národní jazyk a jeho útvary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   183 2. Nauka o slovní zásobě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  185 2.1 Opakujeme… . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   185 2.2 Slova přejatá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   185 2.3 Význam slov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   186 2.4 Slovo a sousloví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   188 2.5 Vztahy významové souřadnosti, podřazenosti a nadřazenosti . . . . . .   189 3. Tvoření slov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  190 3.1 Tvoření podstatných jmen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   190 3.2 Tvoření přídavných jmen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   195 3.3 Tvoření sloves . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   202 4. Tvarosloví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  204 4.1 Co už umíme… . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   204 4.2 Skloňování obecných jmen přejatých . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   206 4.3 Skloňování vlastních jmen cizích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   207 4.4 Slovesa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   208 5. Skladba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  212 5.1 Věta jednoduchá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   212 5.2 Souvětí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   237 5.3 Zvláštnosti ve stavbě věty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   243 6. Komunikační a slohová výchova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  248 6.1 Vypravování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   248 6.2 Popis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   249 6.3 Výklad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   251 6.4 Úvaha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   251 6.5 Fejeton . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   252 6.6 Práce s informacemi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   252

II. METODICKÁ ČÁST . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 255 1. Čeština a slovanské jazyky. Jazyky současné Evropy . . . . . . . . . . . . . .  257 1.1 Jazyky v Evropě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   257 1.2 Český národní jazyk a jeho útvary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   259 2. Nauka o slovní zásobě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  260 2.1 Opakujeme . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   260 2.2 Slova přejatá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   260 2.3 Význam slov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   261 2.4 Slovo a sousloví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   262 2.5 Vztahy významové souřadnosti, podřazenosti a nadřazenosti . . . . . .   262 3. Tvoření slov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  263 3.1 Tvoření podstatných jmen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   263 3.2 Tvoření přídavných jmen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   264 3.3 Tvoření sloves . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   266 4. Tvarosloví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  266 4.1 Co už umíme… . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   266 4.2 Skloňování obecných jmen přejatých . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   267 4.3 Skloňování vlastních jmen cizích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   268 4.4 Slovesa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   268 5. Skladba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  269 5.1 Věta jednoduchá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   270 5.2 Souvětí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   272 5.3 Zvláštnosti ve stavbě věty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   272 6. Komunikační a slohová výchova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  273 6.1 Vypravování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   274 6.2 Popis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   274 6.3 Výklad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   275 6.4 Úvaha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   275 6.5 Fejeton . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   275 6.6 Práce s informacemi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   275

III. PROVĚŘOVACÍ TESTY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 277 1. Čeština a slovanské jazyky. Jazyky současné Evropy . . . . . . . . . . . . . .  277 2. Slovní zásoba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  279 3. Tvoření slov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  282 3.1 Tvoření podstatných jmen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   282 3.2 Tvoření přídavných jmen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   284 3.3 Tvoření sloves . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   284 4. Tvarosloví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  287 4.1 Co už umíme . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   287 4.2 Skloňování obecných jmen přejatých . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   289 4.3 Skloňování vlastních jmen cizích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   292 4.4 Slovesa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   293 5. Skladba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  298 5.1 Věta jednoduchá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   298 5.2 Souvětí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   301 6. Slohová a komunikační výchova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  304 IV. PRAVOPIS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 307 LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 315 PŘÍLOHY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 321 Příloha 1: Slepá mapa Evropy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  322 Příloha 2: Fotografie staveb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  323 Příloha 3: Nářeční oblasti v České republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  325 Příloha 4: Skloňování některých podstatných jmen přejatých – text na rozstříhání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  326

Příloha 5: Origami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  327 Příloha 6: Šťastné kočičí návraty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  328 Příloha 7: Náhrdelník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  329 Příloha 8: Fejeton . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  330

/ 11

ÚVODNÍ SLOVO

Vážení kolegové, milí studenti, publikace Čeština zajímavě a komunikativně II zahrnuje vybrané učivo 8. a 9. ročníku. Jak jsme uvedly v 1. díle, nejde o klasickou učebnici českého jazyka, ale úkolem publikace je sloužit jako „doplněk“ k jakémukoli typu učebnice češtiny, tentokrát pro 8. a 9. ročník. Vycházíme ze základního kurikulárního dokumentu, Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). Důraz klademe především na rozvíjení komunikativní kompetence a zajímavé a netradiční úkoly a cvičení, které nabízejí možnosti aplikovat do výuky českého jazyka Standardy pro základní vzdělávání zaváděné do škol k 1. 9. 2013. Nabízíme vám některé nové a netradiční náměty a nápady, jejichž prostřednictvím by se žáci mohli zdokonalovat v plynulém, souvislém a kultivovaném vyjadřování (v projevu mluveném i psaném), a to ve škole i mimo školu. Pro zadávání úkolů jsme proto zvolily formu, která by měla u žáků komunikativní dovednost podporovat. Výběr zařazených ukázek je volen v návaznosti na právě probírané učivo v jiných předmětech, např. dějepise, zeměpise, přírodopise, ale také např. v matematice, fyzice, chemii aj., což umožňuje plynulý přechod k uplatnění mezipředmětových vztahů. Rozvoji komunikativní kompetence by měly pomáhat také úkoly zaměřené na práci s frazeologií, která je součástí všech kapitol a lekcí. V publikaci je zařazeno množství ukázek z tvorby domácích autorů, což by se mohlo stát pro žáky motivací k většímu zájmu o českou literaturu. Seznam všech zařazených ukázek, jejich autorů i dalších titulů a internetových zdrojů je zařazen v závěru publikace. Samozřejmostí je průběžné využití průřezových témat včetně multikulturní a mediální výchovy. Vedle klasických vyučovacích metod a forem práce, jako je např. práce s internetem a odbornou literaturou, práce ve skupinách, různé poznámky a zajímavosti, jsou v tomto díle častěji zařazovány metody kritického myšlení a rozšířen je i jejich výběr, např. I.N.S.E.R.T., Učíme se navzájem, Vennovy diagramy, Čtyři rohy aj. Stejně jako v 1. díle je velký prostor věnován komunikační a slohové výchově, která je jak na základních školách, tak v nižších třídách gymnázií

12 / Čeština zajímavě a komunikativně II

stále hodně opomíjena, podceňována a také, jak ukazují výsledky výzkumu v rámci diplomových prací, na některých školách se téměř nevyučuje. Poskytujeme proto širokou nabídku zajímavých úkolů, které jsou zaměřeny na rozvíjení všech klíčových kompetencí, nejen komunikativní. Obsah publikace by se dal shrnout do reklamního sloganu „VŠE V JEDNOM“: • první část tvoří procvičování a upevňování jazykového a slohového učiva pro 8. a 9. ročník; v několika případech je zařazeno i učivo rozšiřující, které učitel vzhledem k individuálním zvláštnostem žáků využít může, ale nemusí. Toto učivo je vždy označeno; • další část je věnována metodickým pokynům, a to nejen k jednotlivým kapitolám, lekcím, ale i vybraným cvičením; • součástí každé kapitoly je všestranný jazykový rozbor, který slouží jednak k upevňování a opakování již probraného učiva, jednak k procvičování učiva nového; • samostatné kapitoly tvoří KLÍČ téměř ke všem zařazeným cvičením, prověřovací TESTY (i s klíčem) a NÁMĚTY na pravopisná cvičení a kontrolní diktáty. Publikaci obohacují také přílohy, které by žákům měly usnadnit plnění některých náročnějších úkolů. Přály bychom si, aby vám, učitelům, nová publikace pomohla v každodenní náročné práci, a žákům, aby jednotlivé úkoly a nápady otevřely nový a zajímavější pohled na náš mateřský jazyk. Autorky

I. PRAKTICKÁ ČÁST


1. ČEŠTINA A SLOVANSKÉ JAZYKY. JAZYKY SOUČASNÉ EVROPY

1.1 JAZYKY V EVROPĚ 1.1.1 SLOVANSKÉ JAZYKY

vv

Práce ve skupinách

vv

Práce ve dvojicích

1. V které části Evropy leží Česká republika? a) Zapište do mapy zkratky názvů států sousedících s Českou republikou. Poté doplňte neúplné věty (příloha 1). Na východě Česká republika sousedí s ___________ . Na severu Česká republika hraničí s ___________ a s ___________ . Na západě má Česká republika společnou hranici s ___________, na jihu tvoří hranici s ___________ . b) Napište jména států vyznačených na slepé mapě počátečními písmeny U, B, R. c) Kterými jazyky se v jednotlivých zemích mluví? Které z těchto jazyků jsou slovanské? 2. Vyhledejte na mapě státy Balkánského poloostrova. Víte, v kterých z nich se mluví slovanskými jazyky? Pokud si nevzpomenete, pokuste se vyřešit následující přesmyčky, a to bez ohledu na délku samohlásek. Vzor: Snad ti nevadí ta rušná ulice? – ruština

a) To na vaši zahradu vběhl chrt od sousedů. b) Podíváme se na náš starý strom s brtí. c) Doma tiše sedí u okna.

Čeština a slovanské jazyky. Jazyky současné Evropy / 15

d) Táhl vozík a jeho uši zachytily zvuk skřípajících bran. e) Ztratil nit slov naší předchozí debaty. 3. Na území dnešního Německa při hranicích se severními Čechami leží území Lužice. Vyhledejte v encyklopedii nebo na internetu, které město je jeho centrem, a ukažte je na mapě. Víte, jak se nazývá slovanský jazyk, kterým obyvatelé Lužice hovoří? Shrnutí

Vraťte se k mapě obsahující názvy států, v nichž se hovoří slovanskými jazyky, a rozdělte je podle toho, na které světové straně v Evropě leží. Jazyky západoslovanské: čeština… Jazyky východoslovanské: ruština… Jazyky jihoslovanské: chorvatština…

4. Slova ve slovanských jazycích znějí často velmi podobně. Víte, co znamenají česky následující slova ze slovenštiny, polštiny a ruštiny? Pokuste se nejdříve poznat jejich význam bez pomoci slovníků. Slovenský jazyk: fazuľa, hmla, mäso, šošovica, zajac. Polský jazyk: poczta, szkola, viększy, zając. Ruský jazyk: jajco (яйцо), dom (дом), děvuška (девушка), čelovék (человек), mužčina (мужчина). 5. Čtěte pozorně následující text a během čtení si k němu dělejte poznámky podle uvedených značek. Každou informaci v textu označovat nemusíte. Volte pouze takové, které vám budou připadat zajímavé nebo důležité. Informace označujte hned při prvním čtení. √

Udělejte na okraji textu „fajfku“, pokud informace potvrzuje to, co už víte.

+

Plus udělejte u informace, která je pro vás nová a zároveň důvěryhodná.

?

Pokud nějaké informaci nerozumíte nebo byste se o ní chtěli dovědět víc, udělejte otazník.


Nejstarší Slované patřili k rozsáhlé rodině indoevropských kmenů, jejich nejstarším společným jazykem byla pravděpodobně praslovanština. Měla nejblíže k jazykům baltským a ke starým jazykům germánským. První zprávy o slovanských kmenech se dozvídáme od byzantských historiků a kronikářů z řecky psaných pramenů: Slované sídlili nad dolním Dunajem na severním pobřeží Černého moře, odtud se pak šířili na Balkánský poloostrov a do Ilýrie (tj. na část území dnešní Bosny a Hercegoviny, Černé Hory a severní Albánie, východně od Jaderského moře). Byzantské historické prameny hovoří i o slovanských kmenech v severovýchodní střední Evropě (tj. na území dnešního Polska), kterým se říkalo Veneti. Další prameny píší o Slovanech sídlících v sousedství Rugiů a Noriků, tj. starých obyvatel Rakouska a Bavorska. Je pravděpodobné, že do oblastí za Dunaj se Slované šířili ze severu, na území dnešní Ukrajiny přicházeli od západu. Do dnešních českých a slovenských zemí přicházeli Slované v 5. až 6. století, osídlovali oblasti v blízkosti vodních toků: dnešní Moravu, křídové tabule v Čechách, na Slovensku zabrali dnešní Zemplínsko a Podunajskou nížinu. Informace byly převzaty z knihy Dějiny Československa I/1 (do r. 1526)

vv


Vraťte se na začátek textu a znovu ho ve dvojicích projděte. Porovnejte, které informace jste si označili a který typ značek jste použili. Vzájemně si vysvětlete, proč jste si vybrali právě konkrétní informaci a proč jste použili právě tuto značku. O informacích označených ? se poraďte s ostatními. a) Rozhodněte, jsou-li následující tvrzení pravdivá. Tvrzení Slované sídlili na pobřeží Černého moře. Slované osídlovali především západní Evropu. Ke slovanským jazykům patří také jazyky baltské. Slované sídlili také v blízkosti starých obyvatel Bavorska. O prvních Slovanech se dozvídáme z germánských pramenů.

Ano

Ne

V textu


b) Rozhodněte, zda uvedené informace vyplývají, či nevyplývají z textu. Tvrzení

Ano

Ne

Nejstarším jazykem Slovanů byla pravděpodobně praslovanština. Slované sídlili v Podunají. Někteří Slované přicházeli ze západní Evropy do dnešního Ruska. Za pravlast Slovanů byly považovány také Pripjaťské bažiny na území dnešní Ukrajiny.

c) Na území dnešní Moravy a západního Slovenska se už od 9. století rozkládal významný státní celek. Jak se jmenoval?

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

Význam Velkomoravské říše pro dějiny slovanských zemí a dějiny Evropy. 6. Víte: a) Kteří dva významní učenci (věrozvěstové) přišli na toto území ve 2. polovině 9. století? b) Jak se nazýval nejstarší slovanský jazyk na území dnešní Moravy a západního Slovenska, který vytvořili? Znáte některá díla nebo překlady děl psané tímto jazykem? c) Jak se nazývalo první slovanské písmo? Jaký byl jeho význam pro některé slovanské jazyky v Evropě? Ve cvičení 5 jsou slovenská a polská slova psána stejnými písmeny, která užívá čeština a většina dalších jazyků v Evropě – latinkou. U ruských slov je v závorce uvedena také jejich podoba psaná písmem užívaným ruštinou a některými jihoslovanskými a východoslovanskými jazyky. Říká se mu azbuka a vyvinulo se z cyrilice.

* zajímavě a komunikativně II 18 / Čeština

Původní cyrilice (z doby před rokem 900):

Současná azbuka: а, б, в, г, д, е, ё, ж, з, и, й, к, л, м, н, о, п, р, с, т, у, ф, х, ц, ч, ш, щ, ъ, ы, ь, э, ю, я Zapamatujte si… Pro Čechy mohou být některá slova z jiných slovanských jazyků „zrádná“ a jejich nesprávné užití může způsobit i komické nedorozumění. Patří k nim například: z polského jazyka: prasa – tisk, noviny palić – kouřit skłep – obchod piwnica – sklep zachód – západ

ze slovenského jazyka: kúriť, zakúriť – topit, zatopit mäsiar – řezník pivnica – sklep

z ruského jazyka: krásnyj (красный) – červený krépkij (крепкий) – pevný čorstvyj chľeb (чёрствый хлеб) – tvrdý/starý chléb živót (живот) – břicho žizň (жизнь) – život

1.1.2 O DALŠÍCH JAZYCÍCH V SOUČASNÉ EVROPĚ 1. Poznáte, o které zemi se v ukázce hovoří? Doplňte do textu přídavná jména odvozená od jejího názvu. Nahraďte tato vybraná přejatá slova slovy českými: diferenciace, populace, precizní, konto. Obyvatelstvo tohoto státu mluví čtyřmi jazyky, ale i přes jazykovou a geografickou diferenciaci si ______________ národ zachovává obrovský smysl pro jednotu. Hlavními jazyky jsou němčina, francouzština a italština, malá část populace hovoří rétorománštinou. Pokud o tomto státě uslyšíte, určitě si vzpomenete nejen na dobrou mléčnou čokoládu, smetanové sýry a precizní hodinky, bezpečná bankovní konta, ale především na překrásnou přírodu. Země láká turisty nejen alpskými vrcholky, ale také 60 000 kilometry turistických a 3 000 kilometry cyklistických


tras. Pokud se v horách nevyhnete nepříznivému počasí, můžete využít některou ze 156 vysokohorských chat ________________ turistického klubu. Převzato z http://www.svycarsko.com, cit. 22. 4. 2013 (Upraveno) 2. Karel Čapek byl nejen vynikající spisovatel, ale také rád cestoval. Poznáte, o kterých zemích píše? Vepište jejich názvy na vynechaná místa. Napovědět by vám měla slova zvýrazněná kurzivou. Zjišťuji pokaždé s novým okouzlením, že přecházeje hranice státu upadám do nového světa, kde jsou jiné domečky a jiná řeč, jiní četníci, jiná barva půdy a jiná příroda. Po modrém konduktérovi přijde konduktér zelený. Za pár hodin bude vystřídán konduktérem hnědým. Říkám vám, je to jako tisíc a jedna noc. Po českých jabloních přijdou braniborské borovice na bílých písčinách… To je _________________ Celé Flandry starého poety: země, která se nemohla roztáhnout se svými poklady a má je všechny v jedné kapse: milá ____________. Maminka s dítětem na rukou, vojáček napájející koně, hospoda v údolí, komín a strašné věže průmyslu. Gotický kostel a železná tavírna, stádo krav mezi šachtami, všecko tu mají narovnáno jako ve starosvětském krámě. Bůh sám ví, jak se jim to vejde. Tak, a teď zase volnější prostory. To je ___________, země olší, topolů a platanů, platanů a vinic. Stříbřitá zeleň, ano, zeleň stříbřitá je její barva; růžové cihly a modravé břidlice; lehounký závoj mlhy. Víc světla než barvy, Corot, ani človíčka na polích… vínečko z Touraine, vínečko z Anjou, vínko Balzacovo a víno pana hraběte de la Fére… věžička, údolí Loiry. Černovlasé ženy v černých šatech. Jakže, teprve Bordeaux? ________________ Měl bych na tomto místě vylíčit mnohé jiné, například dějiny Madridu, vyhlídku na Manzanares… Karel Čapek: Výlet do Španěl (Upraveno) a) Kterým českým slovem nahradíte cizí názvy konduktér a poeta? b) Víte, kterým jazykem / kterými jazyky se hovoří v Belgii? c) Koho nebo co pojmenovávají vlastní jména v textu: Corot, Balzac, Touraine, Anjou, Bordeaux, Loira? d) Co je tavírna? Význam slova poznáte, určíte-li jeho základové slovo a slovotvorný prostředek.


vv


3. Napište co nejvíce dalších slov, která jsou tvořena stejným slovotvorným prostředkem jako tavírna, a rozdělte je do dvou skupin. Podle čeho jste je rozdělili?

ÞÞ Dějepis

Prohlédněte si obrázky v příloze 2. Který z kostelů je gotický? Svůj názor zdůvodněte. 4. Jazyky, kterými se mluví v zemích z cvičení 1 a 2, patří do dvou velkých jazykových skupin. Které další jazyky doplníte do skupiny s němčinou a které do skupiny s francouzštinou? Připište je do tabulky. Názvy jazykových skupin poté doplňte do prvního řádku. Jazyky:

Jazyky:

němčina

francouzština

5. Víte, které jazyky patřily v Evropě k nejstarším a s kterými se spojuje původ evropské kultury a vzdělanosti? Napovíme vám: období jejich největší slávy se nazývá antika. Neznáte-li odpověď ani teď, pomohou vám následující skrývačky: A řeč ti najednou dochází. Netelefonovala ti naše babička? 6. Ještě před Slovany pobývaly na našem území některé keltské kmeny. Od názvu jednoho z nich se odvozuje název českých zemí Bohemia (lat. Boiohaemum). Znáte jeho jméno? Pokud ne, vyhledejte informaci na internetu. Čeština spolu se slovanskými, ale i dalšími jazyky (germánskými, románskými, keltskými, řečtinou …) tvoří velkou skupinu jazyků indoevropských. Tento název napovídá, že k nim patří kromě jazyků evropských také některé jazyky z Asie, zejména


hindština. Máte-li rádi knihy o záhadách, dozvíte se velmi zajímavou informaci od autora jedné z nich: „Čeština nemá s žádným neslovanským jazykem tolik společných slov jako se sanskrtem. Táta je v sanskrtu tata, bratr – brathar, sestra – svastra, lup – lup, plavati – plovati, smrt, tedy morena, se řekne marena. Dva, tři, čtyři jsou dva, tri, čatur, sto je sata…“ Arnošt Vašíček: Nedobytná šifra

Sanskrt byl starým jazykem vzdělancům v asijské zemi, jejíž jméno najdete ve skrývačce: Návštěvníky ekologické výstavy nejvíce lákal u nás málo známý tamarind i exotické ovoce z Asie.

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

vv


7. Rozdělte se do čtyř až pěti skupin. Každý připomene dvě evropské země, které navštívil. Vzpomenete si, kterým jazykem / kterými jazyky se v nich hovoří? Kterým jazykem jste se v těchto zemích snažili dorozumět a v kterých situacích jste měli největší problémy? Podělte se ve skupině o zkušenosti a řekněte, které znalosti a schopnosti v dorozumívání se cizím jazykem byste u sebe chtěli zlepšit. Který cizí jazyk / které cizí jazyky kromě angličtiny znáte a které byste se v budoucnu chtěli naučit?

Multikulturní výchova

Hovořili jste se již s cizincem, který se učí česky nebo se snažil česky mluvit? Vzpomeňte si na svoje problémy s dorozumíváním se s cizinci a navrhněte, jak můžete cizinci komunikaci v češtině usnadnit.

1.2 ČESKÝ NÁRODNÍ JAZYK A JEHO ÚTVARY Výchova k občanství

Vysvětlete význam slova národ. Které znaky jsou společné těm, kteří národ tvoří?


1. Doplňte následující text. Pokud si nevíte rady, využijte nabídku. Jazyk, kterým hovoří příslušníci národa, se nazývá jazyk _________________. Tvoří jej několik jazykových útvarů. a) Jazyk, kterým mluvíme a píšeme ve škole při vyučování a který používáme na veřejnosti, je jazyk _______________. Měl by se užívat také v novinách a televizi. b) Dodnes se v některých částech naší republiky, např. v Podkrkonoší a Podještědí, v okolí Domažlic, na střední Moravě hlavně v oblasti, která se nazývá Haná, na východní Moravě např. v okolí Strážnice, Kyjova, Hodonína a ve Slezsku se setkáme s nespisovnými jazykovými útvary, kterými mluví zejména příslušníci starší generace. Tyto útvary se nazývají ______________.

2. Prohlédněte si mapu České republiky s přibližným vyznačením hranic nářečních skupin. Dokážete do znázorněných oblastí doplnit jednotlivé nářeční skupiny? Poznámka: Názvy měst slouží v mapě jako orientační body.

středočeská • jihozápadočeská • východočeská a severovýchodočeská • středomoravská (hanácká) • východomoravská • slezskomoravská (příloha 3) Podle Encyklopedického slovníku češtiny

yy

Kompetence k učení

3. Ke které nářeční skupině byste přiřadili následující slova a spojení slov? a) tatínkovo kabát, smíl sa (smál se), hdyby (kdyby); b) mlejn, vokno, z tý druhý strany; c) venkouskej (venkovský), dәržať (držet), vәlna (vlna), lepčí (lepší); d) tře (tři), mlén (mlýn), móka (mouka), nésó (nejsou), růža; e) múka (mouka), súsedama, ležál (ležel), s našú (s naší); f) smiť se (smát se), stryc/ /stryk (strýc), ruža (růže) 4. Poznáte, z kterých nářečí pocházejí následující ukázky? Pomoci vám mohou zvýrazněná slova, nebo i jméno autora knihy. a) A dobře sa u tetky Kubaňovéj posedělo a chutno pojedlo, lebo izba byla dycky čisťučká jak kaplička. Duchny na lůžkách bilučké jak snih, narovnané až do stropu, svatých obrázků plná zeď a kachle na peci sa enom ligotaly. (…)


Tetka zrovna utírali prach ze skleněného příklopu na Panence Marii Hostýnskéj a zalévali muškáty za vyšívanýma firhaňkama, dyž učuli vrznút dvérca. Vyšli do síně a v ústrety sa jím derú s velikú řečú stará žebračka Frgálka, známá klebetnica a dohazovačka, kerá si „namlúváním“ přivydělávala. Podle Zdeňka Galušky b) Máry stírala podlahu a meditovala o novém nájemníku. Venkouskej dříč se nezapře. Na práci až chamtivej, jako by z toho broulení do lejster čekal sklizeň. Ždímajíc hadr zahleděla se oknem do nebes modra. Za léta střídání pánů v tomhle pokojíku z toho mám takovej rozum: tam nahoře, odkud sypou na zem vtipný semínko, jsou tuze vysoko a nedohlídnou, co kam padá. Do chudýho baračiště nasypou mírku a vostane to planý jak semeno na skále, protože – málo naplat – živnou pro študia je tatíkova plná šrajtofle. Nadaná hlava vostane jak zakopanej poklad a z těch pak rostou zbytečný muderlanti a rebulanti. V lepčím případě spolkne takovýho arcibiskupskej seminář, a proto je po farách tolik vlasteneckejch hlav a špatnejch farářů. Podle Marie Kubátové c) „Jsou pan starosta doma?“ „Ale hde!“ – zazní úsečně, a vtom už jsou dveře znovu přiraženy a závorou zastrčeny touže hbitostí kočky, jakou nám byla otevřena předsíň svatyně starostovy. Stojíme zaraženi a nasloucháme, co se uvnitř děje. Dolétají k nám zvuky rozmluvy – patrně paní starostové s dívkou. „Hdo je tam, Ančo?“ – „Chlap.“ – „Keho hledá?“ – „Stréca.“ – „Řeklas, že nésó doma?“ – „Řekla.“ Nezbývalo ovšem než uchýlit se k hospodě, kde se hemží všecko jako ve včelíně. Mineme kovárnu, v tom vyletí z hospody šerha – celý bez duše. „Hej, kovářo, – – tře rane za pana podmistra: Vendelin Nejezchleba!!“ Podle Otakara Bystřiny 5. Spisovný jazyk a nářečí existují u všech národních jazyků v Evropě. Český národní jazyk však má vedle spisovného jazyka a nářečí také jazykový útvar, který se vyvinul ze středočeských nářečí. Přečtěte výrazně a hlasitě uvedenou ukázku a řekněte, jak se tento jazykový útvar nazývá. No takže to je k tý práci se soubory. Další takovej docela zajímavej bod, a někdy docela užitečnej, je prohledávání nebo vyhledávání možná by byl takovej hezčí název, kterej rovnou by více řikal, vo co de, jo? Vy samozřej-


mě velice často jste něco psali a potom se vám prostě znelíbil ňákej termín, nebo jste třeba shledali, že jste psali třeba LeibniTZ a rozhodnete se každého LeibniTZE přeměnit, no, to vlastně je bod, kterej budeme dělat až potom. Jana Hoffmannová a kol.: Mluvená čeština v autentických textech Převeďte instruktáž o užívání počítače do spisovné češtiny a porovnejte s původní podobou. Které tvary slov jste změnili?

yy

Kompetence komunikační

Jindra tvrdí, že v uvedené situaci je tento jazykový útvar užitý vhodně. Eva tvrdí, že ne. Čí názor podpoříte a proč? 6. Přečtěte si, co o tomto útvaru píše Jan Chloupek, a doplňte na vynechaná místa chybějící přídavné jméno. ______________ čeština je naše zvláštnost. Obzvláště pro cizince, který si předplatil návštěvu matičky Prahy, pobyt u jihočeských rybníků (s výhledem na Hlubokou) a jen o málo kratší pobyt v Plzni kvůli plzni. Zdá se mu pojednou, že se učil česky ze špatných nebo alespoň zastaralých knížek – slyší-li kolem sebe právě onu ______________ češtinu. Jan Chloupek: Knížka o češtině Ačkoliv je obecná čeština považovaná za rozšířený dorozumívací prostředek, měla by být i nadále užívána pouze v soukromé komunikaci, nikoliv při vyučování, ve veřejných projevech, ve sdělovacích prostředcích a při jiných oficiálních situacích.

Osobnostní a sociální výchova

Kultivované mluvené i písemné vyjadřování přiměřené situaci patří k zásadám slušného chování a ohleduplného jednání každého z nás. Předpokládá i schopnost zvolit jazykové prostředky takového útvaru našeho národního jazyka, které jsou pro danou situaci vhodné. 7. Poznáte, kdo je asi vypravěčem následující ukázky? Vyhledejte slova, která do spisovné češtiny nepatří, a nahraďte je spisovnými. Antónie mi zkazí i nemoc. Když si ji představím, mám po náladě a vytahuju zemák. Šprtám jako blázen, i když to všechno už dávno znám. Dopředu. Ale ani tak to nemám betonový, protože je nespravedlivá a zákeřná. Například písemky nám nikdy neukáže, jenom nadiktuje známky. Kincelce dá samo-


zřejmě jedničku, protože její máma je Antóniina spolužačka. Já schytala trojec a nevím proč. Bezpečně jsem měla všechno dobře. Klára Jarunková: Jediná 8. Poznáte, pro kterou profesi jsou charakteristická slova vytištěná kurzívou? Paní Dobiášová nedošla ještě ani ke dveřím dvojáku, když se dokořán otevřely už dříve pootevřené dveře, a sestra křikla na kolemjdoucího zřízence s vozíkem: „Rudlo, pojeď sem, odvezeš maníka na špínu.“ A pak šlehla jako bič ostrá poznámka primářova: „Nepouštějte ty háky, paní kolegyně! Až budete operovat sama, tak se přesvědčíte, jak je důležité na operované místo dobře vidět.“ Dívka přitáhla háky, ale neudržela se, aby nezabránila stékající slze. Český národní korpus SYN; úryvky z knihy Jaroslav Dietl: Nemocnice na kraji města 9. K nejznámějším slangovým slovům patří výrazy ze sportu. Dokážete přiřadit k vysvětlení významu v levém sloupci správné slovo ze sloupce pravého? bod získaný přímo z podání (volejbal, tenis)

eso

překážky na běžecké dráze (atletika)

kanár

skok o tyči

ležka

střelba vleže (biatlon)

plůtky

ukončený set, v němž jeden z hráčů (jeden z týmů) nezískal ani bod

tyčka

ÞÞ Dějepis – Literární výchova

Připomeňme si s autorkou významné osobnosti z historie, které se zasloužily o rozvoj českého jazyka i české literatury. A tak přecházel pokojem a mapoval si slyšitelnost zvuků: u hraničky materiálů, zadané profesorem A. V. Šemberou pod heslem „Jak postoupila česká jazykověda od Dobrovského do současnosti a zda v té době pokročili také čeští spisovatelé ve správnosti jazyka“ se strašidlo jakoby zachechtalo. Jakési záškuby a nic dál. Jazykové reformy Jana Husa také zvuky obešly obloukem a minuly bez valného zájmu. Zato u otázky z české literatury po básních Rukopisu královédvorského se zvuky jaksi zabydlely.


Marie Kubátová: Arcidědkové Ke jménům Jan Hus a Josef Dobrovský připojme ještě jméno J. A. Komenský. Seřaďte tato tři jména chronologicky podle doby, ve které jejich nositelé žili. Jako prvního uveďte nejstaršího z nich. 10. Víte, • kdo z uvedených tří měl zásluhy na zjednodušení pravopisu, tj. nahrazení spřežkového pravopisu pravopisem s diakritickými znaménky? • kdo z nich zastával názor, že v nejnižších ročnících tehdejších triviálních škol by se mělo vyučovat v mateřském jazyce? • kdo z nich vydal v 19. století Německo-český slovník?

Jazykový rozbor

Asi v první polovině prvního tisíciletí našeho letopočtu se slovanské kmeny začaly stěhovat ze své „pravlasti“. Impulz k tomuto stěhování dal zřejmě velký pohyb jiných etnik zvaný stěhování národů. Slované opouštěli nejen svou pravlast, ale také staré životní zvyklosti a obyčeje založené na rodově kmenové společenské struktuře a prvobytně pospolném způsobu života. Dušan Šlosar, Radoslav Večerka a kol.: Spisovný jazyk v dějinách české společnosti (Upraveno) 1. Zopakujte si, která území v Evropě byla v 1. tisíciletí osídlena Slovany. Kde sídlili Slované na území dnešní České republiky a Slovenska? 2. Vysvětlete rozdíl mezi praslovanštinou a staroslověnštinou. 3. Ve kterých státech Evropy se i dnes hovoří slovanskými jazyky? Ke které části slovanských jazyků patří čeština? Které slovanské jazyky jsou češtině nejbližší? 4. Vysvětlete význam slov národ, etnikum. 5. Ve kterém významu je v textu užito slovo kmen? Které další významy může mít toto slovo? 6. Který neslovanský kmen pobývající na našem území dal svým jménem podnět ke vzniku názvu našich zemí – Bohemia? 7. Nahraďte slovo impulz českým synonymem. 8. Uveďte příklady některých slov podobně znějících v češtině a v jednom dalším slovanském jazyce.


9. Proč se některým slovům stejně nebo podobně znějícím v češtině a dalším slovanském jazyku / dalších slovanských jazycích říká „zrádná slova“? Uveďte příklady. 10. Odůvodněte pravopis zvýrazněných slov v textu. 11. Vysvětlete, kterým slovotvorným postupem je utvořeno slovo pravlast. Jaký význam dává slovotvorný prostředek utvořenému slovu?


2. NAUKA O SLOVNÍ ZÁSOBĚ

2.1 OPAKUJEME…

vv


Myšlenková mapa 1. Vezměte si tužku a papír a zapište vše, co vás v souvislosti se slovní zásobou napadne. Pojmy, které spolu úzce souvisejí, spojte rovnou čarou. Výsledky ve skupině si vzájemně srovnejte. 2. Připomeňte si: • Slova, jejichž význam známe a která také aktivně užíváme, tvoří slovní zásobu ____________. • Slova, jejichž význam známe, ale s kterými se setkáváme při poslechu nebo čtení textu a která sami aktivně neužíváme, tvoří slovní zásobu ____________. • Ke slovům pasivní slovní zásoby patří také ta, která se užívají málo nebo neužívají vůbec, protože buď byla nahrazena novějšími, nebo se se skutečností, kterou pojmenovávají, v současnosti již běžně nesetkáváme. • Tato slova patřila do slovní zásoby starší češtiny, dnes jim říkáme slova ______________ nebo ____________. 3. Mezi zastarávající nebo zastaralá patří i slova následující. Dokážete k nim doplnit synonyma ze současné češtiny? ztéci (např. hrad, skálu), láce, díti, apotéka/apatyka 4. Víte, jak říkáme slovům, která se užívají výhradně v psaných, především uměleckých textech? Napište synonyma ke slovům následujícím: hoře, šalba, klání, chrabrý, ponurý, osiřet, záhy

Nauka o slovní zásobě / 29

2.2 SLOVA PŘEJATÁ 1. Přejatá slova v naší slovní zásobě mají různou frekvenci, některá se stala její pevnou součástí. Všimněte si, která z nich užil v následující ukázce Karel Čapek. Jak vzniká divadelní hra Tento naučný spisek by rád vyložil autorům, obecenstvu a koneckonců i kritice, jak vzniká divadelní hra a jakými proměnami jest jí projíti, než se vykuklí v slávě a skvělosti své premiéry. Nechceme podvodně předstírat, že divadlu rozumíme, pravda je, že divadlu nerozumí nikdo, ani lidé zestárlí na prknech, ani nejstarší ředitelé, ba dokonce ani referenti. Panebože, kdyby dramaturg mohl věděti, bude-li mít kus úspěch. Kdyby ředitel mohl předvídat, udělá-li kasu! Kdyby herec měl předem nějaké znamení, že to vyhraje! Pak, ano, pak by se divadlo dalo dělat stejně klidně a počestně jako truhlářství nebo výroba mýdla. Avšak divadlo je umění tak jako válečnictví a hazard tak jako hra v ruletě; nikdy se neví předem, jak to dopadne. Generální zkouška je v teorii zkouška, kdy má být všechno „jako večer“, s dekoracemi, světly, kostýmy, líčením, zákulisními zvuky, rekvizitami a komparsy; v praxi je to zkouška, na které není pohromadě nic z toho. Karel Čapek: Jak se co dělá. Spisy XIII (Upraveno) a) Vysvětlete co nejstručněji, ale výstižně význam přejatých slov. dramaturg, premiéra, hazard, dekorace, kompars, rekvizita b) Vysvětlete význam českých slov v textu. kus, prkna, truhlářství V českém jazyce a literatuře užíváme české termíny, např. podstatné jméno, přídavné jméno, příslovce, sloh, sloka, v odborných knihách se užívá též terminologie latinská. Terminologie latinská je většinou mezinárodní. Její znalost může usnadnit učení cizím jazykům.


2. Spojte přejatá slova s vysvětlením jejich významu. Slovo

Význam

adventura

aktualizace

comebak

druh počítačové hry

mainstream

hlavní proud

restart

modernizace, vylepšení

update

návrat po přerušení

upgrade

opakované spuštění

yy vv

Kompetence komunikační. Rozšiřování slovní zásoby. Práce ve skupinách

3. Rozdělte se do tří- až pětičlenných skupin. Poté si vedoucí každé skupiny vylosuje jednu z možností uvedených v nabídce. Úkolem každé skupiny je napsat během určeného časového limitu co nejvíce slov cizího původu. U každého slova určete, z kterého jazyka bylo do češtiny přejato. Nejste-li si jisti správností slova, jeho významem nebo původem, ověřte svoje řešení ve Slovníku spisovného jazyka českého nebo ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Pak vytvořte společně tabulku, ve které slova rozdělíte podle toho, co pojmenovávají, a podle jazyka původu. Příklad tabulky: Význam/jazyk přejetí názvy sportů názvy tanců názvy hudebních forem názvy stylu hry názvy oděvů…

Latina

Řečtina Angličtina Italština Němčina Francouz- Jiné ština jazyky


Nabídka: názvy sportů a sportovních her; názvy hudebních forem (sonáta, symfonie apod.), způsobu hry nebo zpěvu (piano, forte…), hudebních nástrojů; názvy oděvů a módních doplňků; názvy komunikačních přístrojů a médií, prostředků komunikace, technických úkonů (např. reset, upgrade…); názvy nemocí, lékařských úkonů, lékařských oborů.

4. Ve 14.–18. století byly do češtiny přejímány názvy řemesel z němčiny. Vysvětlete, co vyráběli nebo co dělali řemeslníci: platnéř/platnýř, helméř, konvář, mandléř/mandlíř, šmelcéř/šmelcíř Nevíte-li si rady, najdete slova ve Slovníku spisovného jazyka českého. V nabídkách zájezdů cestovních kanceláří se někdy setkáme s nepříliš zdařilými překlady některých slov zejména z angličtiny: do češtiny tak pronikají např. výrazy zaknihovat s významem „zamluvit“, „objednat“, překnihovat ve významu „přeobjednat“, „změnit rezervaci“ (angl. book = a/ kniha; b/ rezervovat, zamluvit), destinace s významem „místo dovolené (též „cíl dovolené“), zcela běžně se užívá sloveso kalkulovat ve významu „spočítat“, „stanovit cenu“. Domníváme se, že i v současné době by bylo vhodnější zájezdy objednávat, rezervovat, nikoliv knihovat; nabízet nikoliv oblíbené destinace, ale oblíbená místa dovolené.

5. Slovo vytištěné kurzívou nahraďte vhodnějším českým slovem nebo spojením slov. Turistům, kteří nemohli včas odletět, jsme lety překnihovali. Malta je zároveň populární destinací pro ty, kteří se chtějí naučit lépe anglicky. Ceny zájezdů jsou kalkulovány na základě současných měnových kurzů. Poznámka: Více se o významu a skloňování obecných vlastních jmen přejatých dozvíte v kapitole 4 Tvarosloví.


2.3 VÝZNAM SLOV 1. Přečtěte si pozorně uvedený text a poté neúplné věty či souvětí doplňte. • Slova větev a haluz mají ___________ význam, jsou to tedy ______________. Stejný význam mají též slova hezký a ___________, chladný a __________, louže a _______. • Slova teplo a zima mají _____________ význam, jsou to tedy ________________. Opačný význam mají též slova světlo a __________ nebo tvrdý a __________. • Mezi slovy strom, stromek, stromeček, stromoví, stromkový jsou vztahy slovotvorné. Všechna mají společný ______________, jsou to tedy slova _________________. 2. Přečtěte výrazně a hlasitě následující ukázku. Viktor Farkas v knize Nevysvětlitelné záhady nabízí ohromující případ: „Hodiny v rohu čítárny časopisů Bosko Globe ukazovaly tři hodiny ráno, když se žurnalista Byron Sonne náhle probral ze spánku. Hlava ho brněla ze strašné vize, která ho vzbudila. Příšerné dojmy naplňovaly jeho mysl, jako by sám právě byl součástí krutého dění. Výkřiky nešťastníků, kteří se řítili do vířícího oceánu, mu zněly v uších. Proudy roztavené skály stékaly z hory a pohřbívaly pod sebou farmy, vesnice a lidi. Obrovská exploze vrhla celý ostrov jako titánský sloup ohně, kouře a země proti nebesům. Tam, kde ještě před okamžikem ležel skvoucí ostrov, se uzavřely kypící mořské vlny. Arnošt Vašíček: Nedobytná šifra Poznámka: Globe – [gloub], Byron – [bajrɕn], Sonne – pravd. [soni]

Doplňte na vynechaná místa vhodná slova odlišná od slov v původním textu tak, aby význam zůstal stejný. Viktor Farkas v knize Nevysvětlitelné záhady nabízí _________________ případ: „Hodiny v rohu čítárny časopisů Bosko Globe ukazovaly tři hodiny ráno, když se žurnalista Byron Sonne náhle ___________ ze spánku. Hlava ___________________ ze strašné vize, která ho vzbudila. Příšerné dojmy naplňovaly jeho mysl, jako by sám právě byl součástí _________________ dění. Výkřiky nešťastníků, kteří _____________ do _______________ oceánu, mu zněly v uších. Proudy roztavené skály stékaly z hory a _________________


pod sebou farmy, vesnice a lidi. Obrovská exploze vrhla celý ostrov jako titánský sloup ohně, kouře a země proti nebesům. Tam, kde ještě před okamžikem ležel ___________________ ostrov, se uzavřely _______________ mořské vlny. V terminologii různých oborů se užívají často synonymní termíny české a termíny cizího původu. Oba jsou většinou správné a mohou se vzájemně zaměňovat (viz již 2.1.2).

3. Z každé z následujících skupin slov vypište to, které k nim nepatří. Poté vysvětlete, proč jste se tak rozhodli. a) drobný, malý, nepatrný, mohutný b) dřímat, klimbat, usínat, bdít c) tuhý, tvrdý, měkký, pevný d) skvoucí se, krásný, omšelý, úžasný e) bouřit, kypět, vzdouvat se, klesat f) výkřik, řev, šepot, jekot 4. Přečtěte si samostatně ukázku od J. Šmída. Podle čeho pojmenoval vypravěč tvary, které tvořily vrcholky borovic? Zamyslete se nad slovy, která jsou uvedena pod textem, a vyhledejte v ukázce slovo, které je antonymem všech slov v řadě. Lehký větřík přinášel ve slabých poryvech z lesa vůni pryskyřice a obracel trávu stříbrným rubem do klidného podvečera. Na západní straně stálo před lesem několik osamělých stromů, vysokých, starých borovic, a ty kreslily po obloze svými vrcholky tak charakteristické tvary, že jsem je všechny pojmenoval: Křivá, Falstaff (podle láhve), Smutná, Opuštěná a podobně. Les za nimi pomalu tmavěl. Později jeho stíny promodrají a ještě později úplně zčernají. Pokud na ně nedopadne měsíc. Skalní útesy přede mnou, vždy šedé, nabíraly na sebe se soumrakem zvláštní patinu stáří a osamělosti. Údolím putovalo slunce a každým paprskem, který do něho položilo šikměji, se jeho barva jako zázrakem měnila. Žlutá, zelená, modrá, červená, purpurová. Přelévaly se do sebe tak, že bylo nemožné je všechny odlišit a pojmenovat. Jan Šmíd: Čisté radosti mého života a) silný, ostrý, výrazný b) veselý, radostný, bujarý c) bělat, zesvětlat, d) netypický, zvláštní, výjimečný


e) hlučný, hlasitý f) odnášet, odfouknout g) mládí, dětství h) malý, nízký, drobný 5. Které z uvedených slov můžete užít ve všech větách?

Vzpomenete si, jak se nazývá přenos pojmenování z jedné skutečnosti na jinou podle podobnosti ve tvaru, barvě nebo podle podobné funkce? Řešení najdete ve skrývačce. Večerní vlak měl zpoždění, městská doprava jakbysmet a ForArch začíná už zítra ráno.


6. Užijte v různých větách slova tak, aby měla různé významy.

Vzor: Pravidelné pití neslazené vody je důležité pro zdraví organismu. (pití = název děje) Vzali jste si s sebou dost pití? (pití = název předmětu děje pojmenovaného původně tímto podstatným jménem, tj. předmětu, který je možné pít)

čtení, psaní, stavba, nákup, sladkost, drobnost, maličkost, příjezd, přejezd, příchod

ÞÞ Dějepis – Fyzika

7. Jistě si pamatujete Pascalův zákon o tlaku v kapalinách a plynech. Pamatujete si také, jak se jmenuje fyzikální jednotka tlaku? Zopakujte si, kdo byl B. Pascal: v kterém století žil a ve kterém oboru se proslavil. Připomeňte si také další významné osobnosti z fyziky, např. A. M. Ampéra, J. P. Joula, I. Newtona, G. Ohma. U kterých fyzikálních veličin se udává velikost v následujících jednotkách? ampér, joule, newton, ohm. 8. Skrývačka a přesmyčka a) Jak se nazývá přenesení názvu děje na jeho výsledek nebo názvu vlastnosti na předmět, který tuto vlastnost má, přenesení jména osoby na její vynález nebo na její dílo? Pokud to nevíte, pokuste se vyřešit skrývačku. Skladbu stále procvičujeme. Tóny mi Eva přehrávala několikrát. b) Jak se nazývají slova s různým významem, která mají náhodně stejné znění? Nevíte-li si rady, vyřešte přesmyčku z tučně vytištěných slov. Možností je mnoho a my se musíme ještě rozmyslet. 9. a) Určete, od kterých základových slov mohou být odvozena slova vinný, borový, sladit? b) Nežeňte se je tvar 2. osoby množného čísla rozkazovacího způsobu dvou sloves. Napište jejich infinitivy. 10. Uveďte názvy, které patří současně: a) dráze pro vlak a ubytovně pro studenty vysoké školy; b) sportovnímu nářadí např. pro tenis a nejrychlejšímu dopravnímu prostředku užívanému pro lety do vesmíru; c) administrativně-správnímu celku v České republice a části předmětu nejvíce vzdálené od středu.


2.4 SLOVO A SOUSLOVÍ 1. Doplňte další slovo tak, aby vzniklo sousloví – název ze živé přírody. Jsou-li možné dva názvy, stačí uvést jeden z nich. a) přídavné jméno: lípa ___________, hřib __________, ryzec __________, křemenáč ___________, kočka _____________, kuna _____________, hraboš _________ b) podstatné jméno: vrba ____________, hřib ______________, sýkora _____________, rys _________________, medvěd _____________ Spojením jednoho slova s různými slovy mohou vzniknout sousloví, která označují předměty zcela odlišné, např. jízdní kolo, kolo na hřídeli, ruské kolo; nebo např. zcela odlišné měrové jednotky: metr, metr čtvereční, metr krychlový. Souslovím jsou často různé termíny, např. chlorid sodný neboli sůl kamenná.

2. Která sousloví můžete vytvořit s následujícími slovy? a) fyzika: energie, jádro, odpor, pole; b) chemie: kyselina, oxid (kysličník); c) matematika: mocnina, odmocnina, rovnice, trojúhelník, věta; d) český jazyk: podmět, přívlastek, přísudek; e) přírodopis: šelma, myš, křeček, jahoda, liška (houba). 3. V kterých výukových předmětech jste se setkali s uvedenými termíny? lomený oblouk, trojpolní hospodářství, okvětní lístek, dvojdomá rostlina, psovitá šelma, rovnoramenná páka, kolo na hřídeli, stoj spatný, skok do výšky, notový klíč, tříčtvrteční takt, druhá mocnina, pravý úhel 4. Přiřaďte k přídavnému jménu v sousloví vždy antonymum z pravého sloupce. Každé antonymum použijte jen jednou. volný den

omezený

volná halenka

pracovní

volný pohyb

přiléhavý


soukromá korespondence

společný

soukromý projev

úřední

soukromé vlastnictví

veřejný

5. Spisovná sousloví jsou někdy nahrazována nespisovnými názvy, např. krční lékař – krčař, třídní kniha – třídnice, osobní vlak – osobák. a) Pokuste se nahradit nespisovná jednoslovná pojmenování vhodným souslovím: očař, pojišťovák, achilovka/achillovka, slepák, mrazák, motorák, motorovka, benzinka, obchoďák b) Následující jednoslovné názvy můžete nahradit dvěma i více souslovími. Kterými? dvouletka, osobák, sporťák, nároďák/Nároďák 6. a) Poznáte, které oficiální názvy ulic nebo náměstí byly nahrazeny těmito jednoslovnými jmény? Praha: Václavák, Karlák; Brno: Maliňák, Mendlák, Mírák, Šilingrák b) Která města se někdy zkráceně nazývají: Špindl, Mariánky? c) Jak se jmenují významné stavby a budovy, kterým se někdy říká: Eiffelka, Strakovka? 7. Doplňte sousloví tak, aby vždy vznikly termíny. a) český jazyk: skladební ____________, vedlejší ___________, ______________ neshodný, ________________ určení b) dějepis: konstituční ________________, jezuitský _______________, katolická _______________ c) zeměpis: ________ osa, ______________ raka, _____________ vítr 8. Odlište sousloví a volná spojení slov. violka polní, šedivá myš, zelená tráva, kuna lesní, řepka olejka, polní cesta


2.5 VZTAHY VÝZNAMOVÉ SOUŘADNOSTI, PODŘAZENOSTI A NADŘAZENOSTI 1. a) Vypište z textu slova, která jsou významově podřazená ke slovu zvýrazněnému kurzívou. Bloumal jsem krajem a hledal potůčky. Tekly tu pomalu skrz černozemní step, nebyly stříbrné jako stužky, ale byly tmavé jako kladenská obloha nebo dokonce černé jak uhlí z Franšachty. Jen v některých plavaly ryby. Ale ryby to byly za groš kudla. Řízečci a piskoříci malí. Takové rybičky, jaké se jedí syrové, když je hodně velký hlad. (…) Jede se pak kolem pstruhových líhní, kde se v kolébkách slunce houpají a koupají malí pstroužci. Trať vede pod strakonickým Hradištěm, kde rolníci nalézají v polích duhovky, zlaté penízky. (…) Nahoře nad Višňovou je řeka čistá. V proudu spatřím skupinu svalnatých parem. Ryjí na dně a staví se na hlavy. b) Najděte v textu slovo významově nadřazené slovům zvýrazněným kurzívou. V mém okénku se objevil hrad, a byl to Karlštejn. Čeští králové měli podobný vkus jako já. Vybrali si Berounku a postavili si na ní hrady Karlštejn a Křivoklát. (…). Nejkrásnější putování na světě je na kanoi. Lužnici a Vltavu jsem jel pětkrát, víckrát jsem to do svého onemocnění nestačil. Plout po řece je krásné a pro rybáře fantastické. Ota Pavel: Fialový poustevník

ÞÞ Přírodopis

yy


2. Doplňte na prázdný řádek slova nadřazená. Pokud si nebudete vědět rady, vyhledejte informaci na internetu nebo v některé encyklopedii.


Jazykový rozbor Ohmův zákon Podmínkou vzniku elektrického proudu Je elektrické napětí Které vzniká mezi kladným a záporným Pólem zdroje Ale různé vodiče kladou elektrickému poli různý odpor A proto působením téhož napětí Prochází různými vodiči Různý proud I = U/R Jaroslav Čejka: Kapesní sbírka zákonů, dat a definicí (Úryvek z básně) 1. Najděte v textu sousloví. 2. Vytvořte další sousloví: a) s přídavným jménem elektrický; b) s podstatným jménem proud. 3. S kterými přídavnými jmény vytváří v textu sousloví slovo pól? 4. a) Který další, zcela odlišný význam může mít slovo pól? b) S kterými přídavnými jmény vytváří sousloví? 5. Která další sousloví tvoří ve fyzice slovo pole? 6. Ohm je jméno významného fyzika. Kdy můžete napsat slovo ohm s malým počátečním písmenem? 7. Uveďte další významy slova proud. 8. V textu jsou užita dvě přídavná jména s opačným významem. Poznáte která? 9. a) Proveďte slovotvorný rozbor slova vodič. Co pojmenovává toto slovo? b) Vytvořte další slova se stejným slovotvorným prostředkem, která pojmenovávají předměty nebo prostředky činnosti.


3. TVOŘENÍ SLOV

1. Na každém řádku podtrhněte slova slovotvorně příbuzná. a) mrazík, zamrazit, vyrazit, odmrazit b) vodník, vodivost, vodárna, vozík, vodnatý c) přitopit, stopovat, zatopit, přítop, stopkovitý 2. Doplňte první řádek tabulky a zopakujte si termíny, s kterými pracujeme při slovotvorném rozboru. Slovo utvořené domek

dům

dom-

-ek

?

3.1 TVOŘENÍ PODSTATNÝCH JMEN 3.1.1 TVOŘENÍ PODSTATNÝCH JMEN ODVOZOVÁNÍM 1. Podstatná jména z každého řádku rozdělte do skupin tak, aby v každé byla slova odvozená od stejného slova základového. Příklad: květina, květinka, květinář, květinářka, květinářství, kvítko – od základového slova květ: květina, kvítko – od základového slova květina: květinka, květinář – od základového slova květinář: květinářka, květinářství a) knihař, knihovna, knihovník, knihovnička, knihařka, knihařství, knížka; b) rybářství, rybářka, rybníkář, rybníček, rybníkářka, rybníkářství; c) vodař, vodička, vodník, vodárna, vodárenství; d) zahrádkář, zahrádkářství, zahrádkářka, zahradník, zahradnice, zahradnictví. 2. Vzpomínáte si na názvy jazyků? Nahraďte následující dvouslovné názvy jednoslovnými. Vzor: český jazyk – čeština

Tvoření slov / 41

francouzský jazyk, chorvatský jazyk, lotyšský jazyk, lucemburský jazyk, nizozemský jazyk, skotský jazyk, slovenský jazyk, španělský jazyk, turecký jazyk 3. Podstatná jména chladič, řezačka, umyvadlo, zvedák jsou názvy prostředků činnosti. Co pojmenovávají podstatná jména na jednom řádku? a) chodec, kovář, mluvčí, řidič, skladatel, soudce; b) rybář, nožíř, kominík, kytarista, houslista; c) knihovna, kravín, mokřina, ohniště, psinec, rybník, vodárna.

vv


4. Rozdělte se do tří skupin. Každá vytvoří příponami co nejvíce podstatných jmen, jejichž základovými slovy jsou: a) dřevo, chalupa, list, ryba, voda; b) běhat, čistit, mýt, otvírat, prát; c) drobný, mladý, starý, veselý, veliký. Poté každá skupina vypíše slovotvorné prostředky, kterými svoje slova vytvořila. 5. Přečtěte si pozorně následující text. Znáte pověst o Libuši a Přemyslovi? V které knize jste si ji přečetli? Uveďte celé jméno autora knihy. a) Najděte v textu slova odvozená od podtržených slov. Čím se liší význam slov podtržených od slov, která jste k nim vyhledali? b) Jak se nazývají podstatná jména, která se užívají jen ve tvaru jednotného čísla, ale označují vždy množství? Vyhledejte v textu další taková slova. c) Najděte v textu synonyma ke slovům zvýrazněným kurzívou. V Libušině sídle, mocném Vyšehradě, zelenala se zahrada, krásná různým stromovím, křovím i vzácným kvítím. Na div však byla protkána bludivými stezkami; ty různo se vinuly, splétaly a všecky sobě podobné tak, že cizí z té čarovné zahrady plné stejných míst a tajemných koutků, nenašel východu. V této zahradě Libuše ráda meškala se svými dívkami, častěji ještě sama, ráno, kdy se na slunci třpytil rosou každý květ a každý list, i v podvečer, kdy kmeny stromů planuly růžovou září západu nebo kdy pak v soumraku zčernaly jejich koruny a křoví, kdy bělavé stezky se tratily v hlubokých stínech. Alois Jirásek: Staré pověsti české. O Bivojovi 6. Vytvořte hromadná podstatná jména od uvedených slov. Jaké slovotvorné prostředky jste použili? rostlina, včela, učitel, žák, služebník, letec, olše, mříž


7. Doplňte k uvedeným slovům slova základová, vyznačte slovotvorný základ a slovotvorný prostředek a případné střídání hlásek, dochází-li k němu. Vzor:

Slovo utvořené

Základové slovo

Slovotvorný základ

Slovotvorný prostředek

Střídání hlásek

skladatel

skládat

sklada-

-tel

á–a

cvičitel, nezralost, ohniště, studovna, učitelstvo, podvečer

yy vv

Kompetence komunikační Práce ve dvojicích

yy

Kompetence k řešení problémů

8. Porovnejte slova spojená do dvojic a rozhodněte, zda vyjadřují totéž, nebo zda je jejich význam odlišný. Výsledky porovnejte s ostatními. Správnost řešení ověřte podle Slovníku spisovného jazyka českého. houslař – houslista, hráč – herec, klavírník – klavírista, mluvidlo – mluvítko, nosič – nositel, písař – pisatel, řidič – ředitel, sběrač – sběratel, varhaník – varhanář 9. Která z následujících podstatných jmen zařadíte ke zdrobnělinám? čistička, dílek, květinka, lavička, lednička, lomítko, řezačka, skříňka, stromek, tečka, včelka, zlomek, zrcátko 10. Užijte následující slova ve větách tak, aby: a) byla zdrobnělinami; b) nebyla zdrobnělinami. čárka, minutka, sloupek 11. Spojte podstatné jméno s vhodnou předponou. S každou předponou vytvořte jen jedno podstatné jméno. hodnota žák obyvatel čas částka kůň

paprapřesspolusounad-

Tvoření slov / 43

Některá podstatná jména se tvoří z předložkových pádů, které mají většinou význam určení místa, např.: ze spojení pod patou vzniklo podstatné jméno podpatek; je to skutečně místo na botě, které se nachází pod patou; ze spojení předložky a podstatného jména označujícího místo (země, břeh, kout, dvůr, les, voda, řeka…) vznikly např. názvy částí domů: přízemí (nejnižší část, tj. při zemi), podkroví, nádvoří, zákoutí; názvy míst v přírodě: nábřeží, podlesí, povodí; částí měst a vesnic: náměstí. Základovým slovem pro tyto názvy je podstatné jméno. Slovotvorný prostředek má dvě části: jednou částí je předložka, která se v nově utvořeném slově stává předponou, druhou částí je pak přípona (-ek, -ík/-ník, -ka) nebo koncovka -í. Předložky na- nebo zase obvykle mění v předponu s dlouhou samohláskou (ná-prst-ek, zá-kout-í).

12. Jak se nazývá: a) předmět kladený na prst jako ochrana (např. při šití), šperk zavěšený na uchu (na ušním lalůčku), šperk nošený na hrdle, část dopravního prostředku nacházející se pod vozem, bota, v níž se chodí po horách; b) část těla: pod bradou, pod břichem, za týlem? Některá podstatná jména z předložkových pádů odvozená současně předponou a koncovkou ‑í se stala vlastním jménem zeměpisným. Znáte jistě jména měst a obcí Mezihoří, Meziříčí, Předklášteří…, jména ulic nebo jiných míst v obci: Poříčí, Podlesí.

ÞÞ Zeměpis

13. Vyhledejte na podrobné mapě kraje, ve kterém žijete, nebo v okolí vašeho bydliště názvy různých míst tvořené současně koncovkou -í a předponami na-/ ná-, za-/zá-, po-, nad-, mezi- aj. Základovými slovy jsou nejčastěji podstatná jména bor, hora, les, řeka, pole, vrch, ale též obecná jména staveb: dům, hrad, klášter. Doporučení: použijte mapy na adrese www.mapy.cz, kurzorem se přesuňte na název vašeho rodného města a pak mapu podle potřeby zvětšete. Uvidíte na ní i názvy méně významných kopců, lesů, rybníků apod., které jsou takto utvořeny.


14. a) Kolem známé německé řeky se rozkládá zeměpisná oblast Porýní. Jak se tato řeka jmenuje? b) Jak se nazývají oblasti kolem českých řek Labe, Moravy, Ohře, Vltavy, Sázavy? 15. Kraj pod Karpatami se někdy nazývá Podkarpatí. a) Jak se pak nazývá kraj za Karpatami? b) Jak se nazývá kraj pod Krkonošemi, pod Krušnými horami, pod Beskydami? 16. Které názvy měst nebo vesnic se skrývají v přesmyčkách (na délku samohlásek neberte zřetel)? šetří překlad (obec u Tišnova), i bez moří (obec v okrese Most, nedaleko Litvínova), meze sílí (obec v okrese Náchod) 17. Jsou následující tvrzení pravdivá? Tvrzení

Ano

Ne

Slova se v češtině odvozují předponami, příponami a koncovkami. Předpona a přípona se při odvozování slov nemohou kombinovat současně. Slova se v češtině tvoří i jinými postupy než odvozováním. Každé utvořené slovo může mít pouze jeden slovotvorný základ.

3.1.2 TVOŘENÍ PODSTATNÝCH JMEN SKLÁDÁNÍM 1. Pracujete rádi s přírodními materiály? Podařilo se vám z nich něco zajímavého vyrobit? Ukázka z knihy Zdeňka Zapletala vám nabízí návod, jak si z obyčejných borovicových šišek vyrobit jednoduché, ale jistě krásné šperky. Poznáte, čím se liší vyznačená slova v textu? Najděte co nejvíce odlišných znaků. Ze starých borovic opadávají velké šišky. Když z těchto šišek odřežete lupenkovou pilou jednu šupinu po druhé, získáte hrst tříbarevných korálků. Šupiny jsou z jedné strany tmavě fialové, z druhé světle hnědé. Na dolním

Tvoření slov / 45

konci je zdobí stříbřité pětiúhelníky. Proberte jich sto, a přece nenajdete ani dvě úplně stejné. (…) Pečetní vosky různé barvy, tvrdší papír, odřezky koženky nebo tenká kůže ze staré peněženky, lepidlo, svíčka, zápalky – to jsou základní potřeby k výrobě barevných spon. (…) Při výrobě spony postupujte po etapách. Nejdříve vystřihněte z tvrdšího papíru kolečko, elipsu, čtverec, podle toho, pro jaký tvar spony jste se rozhodli. Potom na ně nakapejte trochu pečetního vosku. Možná že vás první výsledek neuspokojí, po několika pokusech však začnete vyrábět dokonalé spony, vlastně jejich polotovary. Papír potažený celistvou vrstvou vosku necháte opět vychladnout. Potom na něj rozložte několik semen, jadérek nebo kousky slámy. Když jste se vzorem spokojeni, znovu nahřejte papír na plechu. (…) Trojúhelníky, různé obdélníky, obrysy ryby, ptáka anebo zvířátka a jiné tvary vystřižené ze slaměného proužku můžete nalepovat na studený vosk kanagonem. Zdeněk Zapletal: Kouzelné brýle (Upraveno) Dokážete vysvětlit, jak je utvořeno slovo pětiúhelník? Jak takovým slovům říkáme? Vyhledejte v textu další příklady. 2. Některé chemické sloučeniny jsou tvořeny dvěma prvky: spojením chlóru a vodíku vzniká chlorovodík. Řekněte, jak se jmenují sloučeniny, které tvoří: arsen a vodík, brom a vodík, fluor a vodík, fosfor a vodík, jód a vodík, síra a vodík, uhlík a vodík; radium a uhlík, síra a uhlík 3. Materiál tvořený sádrou a kartonem používaný ve stavebnictví se nazývá sádrokarton. Jak se nazývá jedním slovem materiál ze štěrku a písku, železa a betonu, asfaltu a betonu, dřeva a plastu? 4. Vyjádřete jedním slovem: malé město, velké město, starý věk, nový věk, stará čeština 5. Teploměr je přístroj, který měří teplo. Jak se nazývá přístroj, který měří: hustotu, výšku, počet otáček, počet kroků, vlhko (vlhkost)? 6. Výtvarná technika založená pouze na kreslení perem nebo obraz kreslený pouze perem se nazývá perokresba. Které umělecké dílo vzniká, když někdo:


maluje olejem (olejovými barvami), maluje krajinu, ryje do dřeva, ryje do mědi? 7. Možná jste slyšeli, že některé nemoci se léčí světlem. Někdy se hovoří o světloléčbě. Znáte jednoslovné názvy procesů, při kterých se léčí vodou, elektrikou (elektrickými přístroji)?

ÞÞ Matematika

8. a) Trojúhelník je geometrický útvar, který má tři úhly. Jak se nazývají útvary: se čtyřmi úhly, s pěti úhly, s šesti úhly? b) Čtyřstěn je těleso, které má čtyři stěny. Jak se nazývá: těleso, které má šest stěn; těleso, které má osm stěn? Které druhy geometrických těles s šesti a osmi stěnami znáte? Nakreslete jejich náčrtky.

ÞÞ Přírodopis

9. Složená slova se uplatňují i v názvech zvířat a rostlin. a) Kůň a nosorožec jsou lichokopytníci, kdežto jelen, prase, lama, žirafa, velbloud jsou _________________________. Členovec, který má mnoho noh, se nazývá mnohonožka, známější však je _____________. Dnes žijící mořští dravci, např. chobotnice a sépie, patří mezi ______________. b) V Austrálii žije savec, který nerodí živá mláďata, ale klade vejce a mláďata vysedí. Znáte jeho jméno? _____________________ c) Lístky jetele polního tvoří nejčastěji trojlístky. Máme-li štěstí, můžeme též najít ______________, nebo dokonce _____________________. Někdy u stromu srostou dva kmeny a vytvoří _________________. 10. Máte dobrou paměť? Pročítejte si následující slova po dobu pěti minut. Pak je zakryjte a zapište ta, která jste si zapamatovali. lichokopytník, sudokopytník, ptakoještěr, ptakopysk, veleještěr, býložravec, masožravec, všežravec, bělokvět, bělotrn, drobnolist, drobnokvět, bobkovišeň Bobkovišeň lékařská je keř, který patří k nejoblíbenějším okrasným rostlinám tohoto druhu. Kvete růžově a může mít i červené plody – drobné bobule, které zčernají podobně jako višně. Ale pozor, jsou jedovaté. http://www.pelargonie.cz/bobkovisen.htm, cit. 2. 7. 2013

Tvoření slov / 47

Bělotrn kulatohlavý je rostlina u nás nepůvodní, dnes roste hojně např. v Moravském krasu. http://cs.wikipedia.org/wiki/Bělotrn_kulatohlavý, cit. 2. 7. 2013

11. Uveďte některé složené názvy historických epoch, jejichž druhou část tvoří -hory (např. prvohory) nebo -věk (novověk…). Seřaďte je pak v tom pořadí, ve kterém časově následovaly za sebou. 12. Uveďte složené názvy příslušníků států a světadílů podle toho, v které jejich části žijí. a) Příklad: Finové, Švédové, Norové a Dánové jsou Severoevropané. Češi a Slováci jsou _______________________. Němci a Francouzi jsou ____________________________. Srbové, Chorvati a Slovinci jsou ______________________. b) Lidé, kteří žijí v Mostě nebo v Ústí nad Labem, jsou Severočeši. Lidé, kteří žijí v Ostravě, jsou Severomoravané (Slezané). Lidé, kteří žijí v Plzni, jsou _________________. Lidé, kteří žijí v Českých Budějovicích, jsou ________________. Lidé, kteří žijí v Pardubicích, jsou _______________________. Lidé, kteří žijí ve Znojmě, jsou _________________. Lidé, kteří žijí v Jeseníku, jsou _____________________. Skládáním vznikla také původně žertovná, někdy i hanlivá jména obcí z nelichotivých přezdívek obyvatel. V době, kdy následující názvy obcí vznikaly, asi jejich obyvatelé neměli nejlepší pověst: Koňojedy, Kozojedy, Máslojedy, Masojedy, Mlíkojedy, Mrchojedy, Srnojedy; Kosmonosy, Konětopy. A příliš svému nositeli zřejmě nelichotila ani osobní jména, dnes dochovaná jako příjmení: Dusbaba, Duspivo/Duspiva, Nejezchleb/Nejezchleba, Přetrhdílo, Rozlilpivo, Skočdopole, Strojnasůl, Zkazilmaso, Zkazilbabka, Zulprase. (Píše o nich např. Pavel Eisner v knize Chrám i tvrz.)

Znáte některé další složené názvy obcí nebo složená jména osob?


3.1.3 OPAKUJEME… 1. Doplňte slovotvorný základ, který je společný pro odvozená slova s následujícími příponami. Základovým slovem je podstatné jméno – název vodního živočicha: ník _______ ář ka

Základovým slovem je podstatné jméno – název jedné ze základních složek přírody: ník __________ ák ička árna

Základovými slovy jsou slovesa pohybu: ec __________ ník ba ec __________ iště ák

2. Doplňte slovotvorný základ společný pro všechna složená slova, aby vznikl název:

Jazykový rozbor

Ředitel janovické pětitřídky Merunka nemohl prvního září dospat. Před sedmou prošel všechny třídy, které vlastnoručně uklidil, a prohlédl okna, na nichž ještě včera nešťastně honil kocoury z rohu do rohu. Teď se ve vyleštěných tabulkách třepotalo ranní slunce a ředitel pocítil skromný závan pýchy. Škola je jako ze škatulky, třebas uklízečka paní Macháčková stůně a jeho žena Alena je v porodnici.

Tvoření slov / 49

Zahrádky před domky se pyšnily zářivými květinami, jen samoobsluha tehdy ještě nestála a škola bývala žlutě omítnutá. Merunka byl janovický rodák, syn tesaře Merunky. Markéta Zinnerová: Tajemství proutěného košíku (Upraveno) 1. Co je to pětitřídka? Slyšeli jste někdy také název jednotřídka? 2. Najděte v textu podstatná jména složená. 3. Najděte podstatná jména odvozená od sloves a rozdělte je do skupin podle toho, co pojmenovávají. 4. Najděte v textu slova zdrobnělá. 5. Proveďte slovotvorný rozbor slov tesař, ředitel, zahrádka. 6. Najděte v textu přirovnání. 7. Co znamená, když řekneme, že někdo nemohl ráno dospat? 8. Vyjádřete význam věty Merunka byl janovický rodák. větou jinou tak, aby význam zůstal stejný. 9. Proveďte rozbor stavby slov uklízečka, květina. 10. Jaký význam má slovo tabulka? Které další významy může mít?

3.2 TVOŘENÍ PŘÍDAVNÝCH JMEN 3.2.1 OPAKUJEME… 1. Nahraďte podstatná jména v závorce jmény přídavnými. Doma se všechno nudně opakovalo až do puntíku. Osleple mrkal do žárovky nad (kuchyně) stolem. Rodiče seděli naproti sobě a mlčeli. Na kredenci hrálo přitlumeně rádio s vykuchanými krátkými vlnami, na otáčecím knoflíku tuhý lístek s natištěným: Pamatuj, že odposlech (zahraničí) rozhlasu se trestá vězením, nebo i smrtí! Matka látala na (dřevo) hříbku potrhané ponožky. Co si s tím hříbkem nahrál jako klouček, vzpomněl si. A zazdálo se mu, že si ti dva starouškové smluvili hru. Hru na klid. Dobrá! Přistoupil na ni, okázale zívl a sháněl cosi k jídlu. Teprve když nepřítomně popíjel řídkou kávu páchnoucí po cikorce, tváře se, že ho nic tak nezajímá jako otlučený plecháček, ozval se otec. Položil rozevřeného Jiráska na ubrus. „Nechceš nám něco říct, Pavle?“ (…)


Stál před plakáty se zatajeným dechem, oči klouzaly po jménech, pravičku sevřenou v pěst a čelisti stisknuty. (Červen) slunce se mu opíralo do zad, pot na zádech mu máčel košili. Prchal od těch plakátů s malátností v těle; ale druhý den tam visely nové, dosud mokré lepem, obšírnější, nová jména, a pod nimi tváře, ruce, ústa, oči, stovky očí. Bez námahy si představil mezi nimi své jméno. Pod ním (táta). (Máma). A taky (Čepek). Jan Otčenášek: Romeo, Julie a tma (Částečně upraveno)

vv


a) Podstatná jména v závorkách rozdělte podle toho, co pojmenovávají (osobu, věc, místo, časový úsek…). Podle stejného hlediska pak rozdělte přídavná jména od nich utvořená. b) Vysvětlete přesně a co nejstručněji význam podstatných jmen: cikorka, kredenc, malátnost, plecháček. c) Kterou činnost pojmenovává sloveso látat? d) Jak rozumíte významu věty: Vše se opakovalo až do puntíku.

ÞÞ Dějepis

e) Do kterého období je zasazen děj knihy? Vyhledejte v textu alespoň dvě věty nebo souvětí, kterými to dokážete. f) Co znamenala jména, o kterých se píše ve 2. části? Proč Pavel prchal od plakátů se seznamy jmen? g) Které události ovlivnily situaci v Čechách a na Moravě koncem třicátých a počátkem čtyřicátých let? Co mohlo ohrozit rodinu kromě poslouchání zahraničního rozhlasu?

yy

Kompetence komunikační

2. Přídavná jména užijte ve spojení se jmény podstatnými tak, aby byl zřetelný významový rozdíl. dřevěný – dřevnatý, hliněný – hlinitý, kamenný – kamenitý, vaječný – vejčitý 3. a) Spojte se slovotvorným základem přídavného jména vhodnou předponu tak, abyste každou z nich použili jen jednou. Vytvořená slova zkontrolujte podle Slovníku spisovného jazyka českého.

Tvoření slov / 51

historický krásný průměrný standardní velký

nadnepodpřepřed-

b) Vytvořte přídavná jména s opačným významem pomocí cizích předpon i-, dis-, anti- a vysvětlete jejich význam. harmonický, racionální, sociální 4. Proveďte slovotvorný rozbor přídavných jmen. houslový, klavírní, kruhový, stinný, vaječný, vlasatý 3.2.2 TVOŘENÍ PŘÍDAVNÝCH JMEN ODVOZOVÁNÍM 1. a) Vytvořte přídavná jména od následujících podstatných jmen cizího původu: biologie, chemie, fyzika, geografie, geologie, energie, oxidace b) Vysvětlete rozdíl mezi významy přídavných jmen fyzikální a fyzický. c) Uveďte sousloví – termíny s přídavným jménem oxidační.

ÞÞ Chemie

2. Zopakujte si z chemie: a) Jak se nazývá chemicky sloučenina, která je známá jako kuchyňská sůl (NaCl)? b) Jak se nazývají kyseliny, které jsou tvořeny kyslíkem, vodíkem a dalším prvkem: – sírou (H2SO4) – uhlíkem (H2CO3) – dusíkem (H3NO4) c) Napište názvy chemických sloučenin z a) a b). V přídavných jménech oddělte příponu od slovotvorného základu. Vzor: CaCO3 uhličitan vápenatý vápen – atý slovotvorný základ slovotvorný prostředek

Jistě víte, že zkratky chemických prvků v Mendělejevově periodické tabulce jsou z názvů latinských, sloučeniny jsou pojmenovávány podle jejich českých názvů. Někdy se však užívají i názvy latinské. Víte, z čeho je vyrobeno aluminiové nádobí? Co obsahují kalciové injekce?


Výchova ke zdraví

Řada chemických prvků má využití i v důležitých lécích. Víte, co léčí léky obsahující prvky se značkou Ca nebo Fe?

yy

Kompetence pracovní

Vysvětlete, která pravidla musíte dodržovat při práci s chemikáliemi a co musíte udělat při zasažení pokožky chemikálií.

Výchova ke zdraví

Nejen viditelné chemické látky nám mohou škodit. Vysvětlete, proč mohou být nebezpečné oxid uhelnatý a oxid uhličitý, pokud unikají z plynového sporáku, vařiče nebo jiného zařízení. 3. a) Zopakujte si přípony, kterými se v chemii tvoří přídavná jména v názvech oxidů (kysličníků) podle oxidačního čísla prvku tvořícího oxid. b) Jak se nazývají následující oxidy (mocenství prvků je napsáno římskou číslicí): AlIII2O3 ClIII2O3 CaIIO CIVO2 ClVII2O7 Fe2O3 K2IO Na2IO SiIVO2 SIVO2 TiIVO2

Uhlík je základem nejtvrdšího nerostu v přírodě. Jak se tento nerost nazývá?

Tvoření slov / 53

ÞÞ Fyzika

4. a) Podtržená podstatná jména nebo podtržená spojení slov nahraďte přídavným jménem. Vzor: pole, ve kterém působí síla – silové pole

rychlost těles v kosmu, energie vznikající pohybem, štěpení jádra, energie tvořená větrem, tělesa ve vesmíru, přitažlivost Země b) Doplňte přivlastňovací přídavné jméno odvozené od jména osobnosti – autora fyzikálního zákona. ______________ zákon: Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno vztlakovou silou, jejíž velikost se rovná tíze kapaliny stejného objemu, jako je objem ponořené části tělesa. (Nápověda: významný učenec starověkého Řecka; Syrakusy)

První ______________ zákon: Těleso setrvává v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu, nepůsobí-li na něj vnější síly. (Nápověda: 17. století; jednotka síly)

______________ zákon: Proud protékající vodičem při konstantní teplotě je přímo úměrný napětí mezi konci vodiče. Poměr napětí a proudu je roven odporu vodiče. (Nápověda: jednotka elektrického odporu)

_______________ pravidlo pravé ruky: Přiložíme-li pravou ruku k vodiči s proudem tak, aby palec ukazoval směr proudu, ostatní prsty ukazují směr magnetického pole. (Nápověda: jednotka elektrického proudu)

Velká encyklopedie vědy

5. a) Vyhledejte v textu přídavná jména a odlište mezi nimi motivovaná od nemotivovaných. b) Motivovaná přídavná jména rozdělte do dvou skupin podle základových slov. Podle které vlastnosti základových slov je můžete rozdělit? Ráno děti probudil křik, hrčení motorů a dupot po schodech. Opatrně se připlížily k oknu a dost se zhrozily. Před domem stála tři velká nákladní auta a na nich byla naložená spousta věcí. Veliké skříně, stoly a všelijaký nábytek. Úplně nahoře byl jakýsi pozlacený trůn a na druhém autě se zase cukal na řetězu ke klavíru upoutaný medvěd, opět na hromadě různých nezbytností, ledniček, mrazáků, grilů a podobně. Klavíry tam byly dva, a to pěkně velká a těžká křídla, takže medvěd se nemohl urvat. Na třetím autě trůnilo další veliké dělo, které jistě kdysi bylo ozdobou nějaké pirátské lodě a postrachem korábů.


(…) Když prach opadl, vypadali všichni jako sádrové sochy, protože se jednak chvíli nehýbali, a pak taky byli pokrytí napadanou vrstvou rozprášené omítky a cihel. Arnošt Goldflam: Standa a dům hrůzy (Částečně upraveno) c) Přečtěte si text znovu a zkuste si zapamatovat, co všechno děti viděly na stěhovacích vozech. Čeho se pravděpodobně polekaly? d) Které předměty nebo jiné skutečnosti z těch, které děti viděly, jsou do bytu nevhodné? Které by mohly být nebezpečné pro jiné lidi?

Osobnostní a sociální výchova

Většina z nás bydlí v bytě většího bytového domu. – Která pravidla ohleduplného chování musíte respektovat, abyste neobtěžovali obyvatele v jiných bytech? – Je vhodné chovat v bytě domácí zvířata? – Můžete hrát v bytě na hudební nástroj? 6. Od kterých sloves jsou tvořena přídavná jména? chladivý, kropicí, pozorovatelný, znatelný, žehlicí Tato přídavná jména jsou tvořena od základního slovesného tvaru, pod kterým je každé sloveso uváděno ve slovníku. Který je to tvar? 7. a) Přečtěte si následující text. Pak z něj vypište přídavná jména a rozdělte je do dvou skupin. Podle čeho je můžete rozdělit? Starý ten dům stál na Skalce na konci Dobytčího trhu, proti klášteru Na Slovanech. Nikdo v něm už dávné, dávné časy neostával, a proto byl sešlý a chmurný. Červená kdysi střecha ztemněla, zdi oprýskaly, okna zkalená prachem a dešti byla jako slepá, plná pavučin. Těžká dubová vrata hřeby pobitá nikdy se neotevřela, ani dvířka v nich a nikdo se u nich nezastavil, aby sáhl po železném, uměle kovaném klepadle. Drahomíra Vlašínová (ed.): Strašidelné příběhy města pražského (Částečně upraveno) b) Motivovaná přídavná jména rozdělte na jména tvořená od: _________________: dobytčí, … _________________: sešlý, …

Tvoření slov / 55

c) Podtrhněte přídavná jména vystihující charakter domu tak, jak jej popsal autor: malý, letitý, zanedbaný, honosný, rozpadlý, smutný, útulný V textu o starém domě se píše o Dobytčím trhu. Dříve bylo nejen v Praze, ale i v jiných městech více názvů ulic a náměstí, které obsahovaly slovo trh. Dnes jsou často nahrazeny názvy novými, např. Koňský trh je původní název Václavského náměstí, na místě Dobytčího trhu je dnes Karlovo náměstí. Brněnské náměstí Svobody se nachází na místě, které se dříve jmenovalo Dolní trh. Ovšem např. právě v Brně se některé trhy v názvech zachovaly: každý z Brna a okolí ví, kde se nachází Zelný trh, který si bez skutečných trhů a stánků s ovocem, zeleninou a květinami snad nikdo nedokáže představit, zatímco na Obilním trhu se dnes již trhy nekonají.

8. Vraťte se ke cvičení 7 a zaměřte se na přídavná jména z textu tvořená od sloves. Od kterých jejich tvarů jsou tvořena? Nápověda: Tvoří se od příčestí.

9. Vytvořte přídavná jména od trpných příčestí sloves: odeslat, odložit, odnést, podepsat, polepit, vrátit, vysypat, ztlumit Nápověda: pokrýt – příčestí trpné: pokryt → přídavné jméno: pokrytý

10. Vytvořte přídavná jména od minulého příčestí sloves: omládnout, otéct, spadnout, vyjít, zmoknout, zestárnout 11. Znáte v Praze nebo v jiném městě ulici, náměstí, v jejichž názvu je slovo trh nebo rynk? Co název s tímto slovem vypovídá o těchto místech? 12. Proveďte rozbor stavby slova u přídavných jmen: a) atomový, travnatý, větrný, železný b) lepený, odtržený, pokrytý, přibitý, slíbený, vrácený c) promoklý, spadlý, zestárlý 3.2.3 TVOŘENÍ PŘÍDAVNÝCH JMEN SKLÁDÁNÍM 1. a) Pojmenujte jedním slovem spojení dvou barev. Vzor: černý a bílý – černobílý


černý a žlutý, červený a zelený, modrý a žlutý, oranžový a hnědý, šedý a modrý, zlatý a zelený b) Pojmenujte jedním slovem barvu, která je: Vzor: tmavě modrá – tmavomodrá, celá modrá – celomodrá

světle zelená, bledě modrá, tmavě hnědá, bledě zelená, celá červená O pravopisu složených přídavných jmen typu černo-žlutý, česko-německý se poučte v Pravidlech českého pravopisu. 2. Podtržená souřadná spojení přídavných nebo podstatných jmen nahraďte jedním přídavným jménem složeným. Dávejte pozor na pravopis.

Vzor: šaty modré a bílé barvy – modrobílé šaty; kontakty České a Slovenské republiky – česko-slovenské kontakty

fotografie černé a bílé barvy, tulipán s (žíhanými) okvětními listy červené a žluté barvy, svetr se vzorem černé a žluté barvy, vztahy mezi Polskem a Ruskem, kontakty mezi Českem a Slovenskem, večer s literaturou a hudbou, olympiáda v biologii a chemii, praktikum z fyziky a chemie, dům z oranžových a hnědých cihel, slovník překládající z angličtiny do češtiny 3. Státy ležící ve střední Evropě jsou středoevropské. Jak byste nazvali státy ležící: v severní Americe, v severní Africe, v severní Evropě, v jižní Africe, v jižní Asii, na Blízkém východě, na Dálném východě 4. Složená přídavná jména pojmenovávají také obyvatele měst, která mají víceslovné názvy. Např. obyvatele z Nové Paky nazýváme přídavným jménem novopacký, obyvatele Valašského Meziříčí přídavným jménem valašskomeziříčský. Která přídavná jména se tvoří od názvů: České Budějovice, Uherské Hradiště, Velké Karlovice Od víceslovných názvů měst Jindřichův Hradec, Králův Dvůr se tvoří přídavná jména jindřichohradecký, královédvorský, ale od názvů Hradec Králové, Ústí nad Orlicí máme přídavná jména královéhradecký; orlickoústecký.

5. Dívka, která má černé vlasy, je černovlasá. Jak se říká: dívce, která má dlouhé vlasy; člověku, který má hnědé oči; živočichovi, který má hrubou srst; běžci, který má rychlé nohy

Tvoření slov / 57

6. Rostlina, která miluje teplo, je teplomilná; materiál, který odolává vlivům vody, je voděodolný. Kterým přídavným jménem byste charakterizovali: materiál, který dokáže vzdorovat žáru; hodinky tak těsné, že nepropustí vodu; živočichy, kteří milují vodu. 7. a) Víte, o kterém známém opeřeném živočichovi hovoří následující text? Doplňte jeho název vždy ve správném tvaru. ___________ obývají takřka celý svět. Jsou to ptáci středně velcí, až drobní, mají obvykle krátká křídla. Jejich let bývá těžkopádný. Mnohé druhy se pohybují tak, že poskakují po zemi. (…) Většina ______________ patří ke stromovým ptákům, kteří žijí hlavně v lesích. Potrava jednotlivých druhů je značně rozmanitá. Některé ______________ se živí převážně rostlinami, jiné žerou hlavně hmyz. Dlouhonohé _____________ zemní chytají plazy. Většina jejich druhů žije spíše samotářsky ve světlých lesích a v otevřených krajinách s bohatým porostem křovin. Samičky vyhledávají hnízda drobných pěvců, nejčastěji pěnic, rákosníků, střízlíků, červenek, lejsíků, ale i mnoha dalších ptáků, a podstrkují do nich svá vejce. Toto „hnízdní příživnictví“, tak jak je známe u ___________ obecné, je výsledkem dlouhodobého vývojového procesu. Od agamy po žraloka (Upraveno) b) Která informace vám nejvíce pomohla k tomu, abyste živočicha poznali? c) V textu je několik přídavných jmen složených, která živočicha charakterizují. Vypište je a napište, které jejich vlastnosti charakterizují (vzhled, způsob pohybu…). d) Zvýrazněná slova v textu charakterizují způsob obživy. Charakterizujte živočicha podle způsobu obživy složeným přídavným jménem: Živočichové, kteří se živí rostlinnou stravou, jsou _____________________. Živočichové, kteří se živí hmyzem, jsou _______________________. Živočichové, kteří se živí převážně masem, jsou ________________________. Živočichové, kteří se živí vším, jsou ______________________. Způsob obživy charakterizují i méně obvyklá přídavná jména: Některým ptákům, kteří se živí rybami, se říká _________________.


3.3 TVOŘENÍ SLOVES 3.3.1 ODVOZOVÁNÍ SLOVES PŘEDPONAMI 1. Místo slovesa bez předpony užijte v následujících větách sloveso s předponou do-, na-, po-, roz-, s-, vy-, za-. Každou předponu můžete užít jen jednou. Vyžaduje-li to předpona, změňte sloveso ve zvratné. Vzor: Teď jděte na druhou stranu ulice. – Teď přejděte na druhou stranu ulice.

Někteří závodníci skočili i za hranici osmi metrů. Film končil přesně v osm hodin. Děti utíkaly do všech stran. Všechny potřeby pro cyklisty byste měli kupovat ve specializovaném obchodě. Pes stále běhal sem a tam. Auto jelo pomalu ven z garáže. 2. Zvýrazněná sloveso nahraďte slovesem s jinou předponou, aby zůstal zachován smysl věty. Vzor: Do cíle přiběhl jako pátý. – Do cíle doběhl jako pátý.

Pes hbitě naskočil na jedoucí vozík. Každé ráno zavedu obě děti do školy. Vlak dnes dojel na nádraží včas. Všechna voda z přehrady teď vtekla do koryta. Silnice zde zabočuje doleva. 3. Rozhodněte, která z uvedených sloves jsou tvořena předponou od sloves jiných. a) odlepit, odstartovat, odstřihnout, odolat, odpadnout; b) zapůsobit, zakrýt, začít, zapojit, zazpívat. 3.3.2 ODVOZOVÁNÍ SLOVES PŘÍPONAMI 4. Rozhodněte, která ze sloves jsou tvořena předponou od jiných sloves a která jsou tvořena příponou od jiných slovních druhů: a) přinést, přitáhnout, připomínkovat, přisunout; b) zametat, zaznít, zátkovat, zaskočit. 5. a) Vytvořte slovesa od následujících podstatných jmen: hnízdo, kolo, koule, kruh, list, mlha, noc, stan, stůl, šero. b) Napište vedle sebe původní podstatné jméno a odvozené sloveso. U sloves podtrhněte slovotvorný prostředek.

Tvoření slov / 59

c) Srovnejte slovotvorný základ v podstatném jméně a ve slovese. Pokud došlo k nějaké změně, označte ji. 6. Vytvořte slovesa od přídavných jmen: bílý, červený, modrý, zelený, žlutý; mladý, starý, silný, slabý Můžete-li od některého přídavného jména vytvořit sloves více, utvořte všechna. Srovnejte pak význam sloves odvozených od téhož přídavného jména. 7. Vysvětlete rozdíl mezi významem sloves: a) černat – černit, modrat – modřit, zelenat – zelenit, žloutnout – žlutit; měknout – měkčit, vlhnout – vlhčit, sládnout – sladit; b) krátit – krátit se, dloužit – dloužit se, úžit – úžit se. 8. Proveďte slovotvorný rozbor sloves: navrátit, obkroužit, probíhat, stolovat Vzor:

Utvořené slovo

Základové slovo

Slovotvorný základ

Slovotvorný prostředek

Střídání hlásek

sládnout

sladký

slád-

-nout

a–á

V češtině se tvoří slovesa také od již utvořených názvů osob: rybář – rybařit, vinař – vinařit, ředitel – ředitelovat, zedník – zedničit. Tato slovesa však většinou patří do hovorové češtiny.

Jazykový rozbor

Mám rád lidi, kteří se radují z toho, co mají tam u nich doma. Je mi mezi nimi pěkně, když mě vodí po starých i nejnovějších ulicích, po věžích, po muzeíčku, a vůbec po místech, na která se každý rád podívá. Takže mám rád třeba Buštěhradské… Mám rád i Hodonínské a Zlonické, kteří toho o sobě vědí víc než jiní, zrovna tak jako kroměřížské děti, a vzpomínám na Vysokomýtské, protože mi ukázali kdeco a nakonec i jejich Petra Brandla… Lásku a úctu vnímám například vždycky, když jedu nádhernými alejemi po Českomoravské vrchovině. František Nepil: Lipová alej (Úryvky knihy; upraveno)


1. Podtrhněte podstatná jména odvozená od jednoslovných názvů měst a obcí. Od kterých názvů jsou utvořena? 2. Která přídavná jména jsou tvořena od víceslovných názvů měst? 3. Vyhledejte v textu ještě další složené slovo. 4. Vytvořte přídavná jména od názvů měst: Hradec Králové, Uherské Hradiště, Ústí nad Orlicí. 5. Vysvětlete, proč F. Nepil napsal přídavné jméno kroměřížské ve spojení kroměřížské děti s malým počátečním písmenem, ale Buštěhradské, Hodonínské a Zlonické s velkým počátečním písmenem. 6. Vyhledejte přídavná jména ve tvaru 3. stupně. 7. Vyhledejte sloveso odvozené od jiného slovesa předponou a sloveso odvozené od jiného slovního druhu příponou. 8. Proveďte slovotvorný rozbor přídavných jmen Buštěhradský a kroměřížský a sloves radovat se, podívat se. 9. Co je to alej? 10. Kdo byl Petr Brandl?

Tvarosloví / 61

4. TVAROSLOVÍ

4.1 CO UŽ UMÍME… 1. Když některá písmenka zabloudí… Přečtěte si samostatně následující ukázku. Poté ji přečtěte plynule nahlas. Rozumíte obsahu? Převeďte ukázku do srozumitelné podoby. Pokud se chcete dovědět, jak to všechno dopadlo, přečtěte si celý text v knize Lingvistické pohádky. Byl sednou leden mlon. Měl tak plouhý sobot, že si pusel na něm bělat žuky. Jak sobot rostl, žuky se množily. Žuků přihývalo a přihýbalo, až sobot ryl jako jánočka. Sednou se chtěl blon nabít z rybníčku, ale demohl zajít honec sobotu. „Kde je lůj vos?“ zahroubil, až pšikni otekli, mrotože jeho vlas křměl jeskynní klubinou. Vstrčil tedy slop sobot až do dělo do sody a reptal se hyb: „ Kde je lůj vos?“ A na kladinu vyplavaly mumliny. „Hyby, mívejte se, ogmud jdou ty mumliny?“ Hyby blčely. „Tak hyby, necídíte děco?“ I kdyby hyby tlumily, mic by derozuměly, natáčky sobotu slopovy omlázky blbě zabotávaly. „Podněkud mumliny dusí křece symlézat… mdle venčí kůj somot…? Chvěl bych lůj vos lít klovu lovný!“ Mlon vymohl ze sody svou pletýnku, namechl se a zahroubil na vřes: „DAKDOBYBOHUŽELOPEČNĚTUNOZDRUROZBULIT?????“ Petr Nikl: Lingvistické pohádky

vv


yy


2. Pokuste se se zbloudilými písmenky vytvořit během deseti minut ve dvojicích větu (souvětí, text). Po uplynutí časového limitu ji přečtěte ostatním. Porozuměli vaši spolužáci textu, který jste vytvořili? Praktické ověřování správnosti řešení problému a aplikace osvědčeného postupu při tvorbě nových problémových situací.


ÞÞ Literatura

Petr Nikl je český malíř, hudebník, fotograf a divadelník. Vystavoval také masky, které se podobaly podivným zvířatům – sám v nich pak vystupoval. Za jednu ze svých knih získal v roce 2008 významné ocenění, a to dokonce ve dvou kategoriích. Zjistěte na internetu nejen název knihy a ocenění, ale také kategorie, v nichž byla kniha vyhodnocena. 3. Přečtěte si pozorně následující text, který znáte určitě jako píseň. Víte, kdo je autorem slov a kdo složil hudbu? Píseň byla použita v jednom známém českém filmu. Znáte jeho název? Poznáte, z které knihy ukázka je? Pokud ne, vyhledejte informaci na internetu. Severní vítr Jdu s děravou patou mám horečku zlatou jsem chudý, jsem sláb, nemocen Hlava mě pálí a v modravé dáli se leskne a třpytí můj sen Kraj pod sněhem mlčí tam stopy jsou vlčí tam zbytečně budeš mi psát Tam v dřevěné boudě sen o zlaté hroudě já tisíckrát nechám si zdát Severní vítr je krutý počítej, lásko má, s tím k nohám ti dám zlaté pruty nebo se vůbec nevrátím.

Autor je uveden v klíči

ÞÞ Hudební výchova

Znáte i druhou sloku? Pokud ne, vyhledejte si text na internetu a poté si píseň společně zazpívejte. Které další písně od této dvojice autorů znáte?

vv


Rébus 4. Rozdělte se do skupin po čtyřech až pěti žácích a připravte si tužku a papír. Pak vyřešte úkoly vztahující se k textu písně Severní vítr. Odpovídat můžete pouze jedním slovem. Pokud odpovíte správně, vyjde vám tajenka.

Tvarosloví / 63

a) Jak říkáme zvýrazněným slovním druhům v textu? b) Vyhledejte sloveso ve 2. osobě jednotného čísla rozkazovacím způsobu. c) Kterou souřadicí spojku autor použil? d) Nahraďte spojení v dáli vhodným příslovcem. e) Vypište z textu částici. f) V jaké slovnědruhové platnosti je použito slovo má? g) Vypište první přídavné jméno měkké. Abyste tajenku vyřešili, musíte v odpovědích a), b), e) vyznačit počáteční písmena, u c) použijte celou spojku, z příslovce (d) vypište poslední slabiku a z f) dlouhou samohlásku, v odpovědi g) vyznačte poslední slabiku. Pokud jste pracovali správně, vyjde vám tajenka: _______________ .

vv


yy


5. Pozorně si přečtěte obě skupiny slov. Do první kružnice vepište všechny společné znaky skupiny a), do druhé kružnice skupiny b). Do průniku vepište znaky společné oběma skupinám slov. Práce si vzájemně porovnejte a řekněte, co jste zjistili. a) kalhoty, varhany, nůžky, plavky, narozeniny b) rákosím, lidstvem, ptactvem, dřívím, kamením

Promyšlení a naplánování způsobu řešení problému a využívání vlastního úsudku a zkušeností.


6. Vytvořte věty podle následujících modelů. Ohebná slova můžete použít v různých tvarech. Výsledky práce přečtěte ostatním a rozhodněte, kdo splnil úkol správně. a) zájmeno přivl. – podst. jm. – sloveso – předložka – příd. jm. tvrdé – podst. jm. b) předložka – příd. jm. měkké – podst. jm. – sloveso – příd. jm. tvrdé – podst. jm. c) příd. jm. přivlastňovací – podst. jm. – sloveso – předložka – příd. jm. měkké – podst. jm.

vv


7. Vzpomínáte si, jak říkáme doslovnému znění nějakého výroku? Přečtěte si následující souvětí a pokuste se vysvětlit jejich význam. Až ti bude v životě nejhůř, otoč se ke slunci a všechny stíny padnou za tebe. (John Lennon) V životě nevěř tomu, kdo tě klame, ale nezklam toho, kdo ti věří. (Neznámý autor) Dej každému dni příležitost, aby se stal nejkrásnějším dnem tvého života. (Mark Twain) Až teprve naše společná láska mi ukázala, co je v životě důležité. Teď vím, že štěstí je jen poloviční, když se o něj nemáš s kým dělit, a že smutek je dvojnásobný, když Ti z něj nemá kdo pomoci. S Tebou jsem poznal, co to znamená opravdu milovat a jaké to je, když je moje láska opětována… (William Shakespeare) [šejkspír]

ÞÞ Literatura

Uveďte některé z knih, jejichž autorem je americký spisovatel Mark Twain. Při své cestě po Evropě pobýval v srpnu 1891 se svou rodinou několik dní v jedněch našich lázních. Zjistěte, které to byly. Víte, kdo byl John Lennon? Do kterého období byste zařadili významného básníka a dramatika W. Shakespeara? Potřebné informace vyhledejte na internetu a podělte se o ně s ostatními.

yy


Porovnávání získaných informací, jejich kritické posouzení a vyvození závěrů pro další využití. 8. Který druh zájmen se v souvětích ve cvičení 7 objevuje nejčastěji a které druhy naopak chybí? S některými z chybějících druhů zájmen vytvořte věty.

Tvarosloví / 65

Co se říká… 9. Vysvětlete, kdy říkáme: plete páté přes deváté, je páté kolo u vozu, takových je dvanáct do tuctu, devatero řemesel, desátá bída (přísl.), jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet Co mají všechny frazémy společné? Znáte ještě některé další? Určete druhy číslovek. 10. Přečtěte si pozorně následující ukázku. Všimněte si, s kterým druhem podstatných jmen se číslovky spojují. Dokážete autorům odpovědět na závěrečnou otázku? Pokuste se zformulovat pravidlo, na základě kterého chybné tvary číslovek opravíte. V rozhlase vysílali pořad o lidových muzikách. Mimo jiné upozorňovali na kapelu z Prácheňska, která prý má zajímavé obsazení: pět dud a šest houslí. – V jednom odborném výkladu o význačné stavitelské památce jsme se dověděli, že se do kostela může vstoupit jedenácti dveřmi. – A do třetice byli v jiném pořadu posluchači ujišťováni, že všech padesát lázní čeká na jejich návštěvu. Co je na tomto způsobu počítání nezvyklého? Jan Balhar a kol.: O češtině každodenní Nabídka: podstatná jména konkrétní, abstraktní; obecná, vlastní; hromadná, pomnožná, látková.

11. Základní číslovky v závorkách nahraďte náležitými tvary číslovek druhových a cvičení napište. Poslední (dva) Vánoce jsme strávili na horách. – Do hlavního sálu se vstupuje (tři) postranními dveřmi. – Učila se hrát na (dva) varhanách současně. – S (dva) kalhotami jsem byla o dovolené spokojená. – Bratr naštípal tolik dříví, že by je nespálila ani (pět) kamna. – O víkendu jsme slavili (3) narozeniny. – Po vzniku požáru se lidé snažili uniknout (oba) dveřmi. – Maminka dostala k Vánocům (4) nové nůžky. 12. Kvíz a) Čím se liší slovesné tvary 3. osoby čísla jednotného a množného času minulého způsobu oznamovacího od ostatních slovesných osob minulého času? b) U kterého (kterých) slovesného způsobu nikdy neurčujeme čas? c) Který z podtržených slovesných tvarů je v trpném rodě? Své rozhodnutí odůvodněte.


Na okraji města se staví nové rodinné domy. Účastníci závodu byli odměněni věcnými cenami. Písničky Tomáše Kluse se vysílají v rozhlase velmi často. Noví profesoři byli dříve jmenováni prezidentem republiky. d) Kolik tvarů sloves je ve větě Byl bych se tomu musel přizpůsobit? e) V souvětí Už na to nemysli a soustřeď se. jsou slovesné tvary ve: ♠ 2. os. j. č. min. č. oznam. zp. ♣ 2. os. j. č. min. č. rozkaz. zp. ♥ 2. os. j. č. rozkaz. zp. Za každou správnou odpověď si započítejte jeden bod. Vyhodnocení: 6 bodů – Počítali jste špatně, své body přepočítejte. 5 bodů – Výborně, slovesa ovládáte. 4 body – Nezoufejte, vždy se všechno nepodaří na 100 %. 3 body – Když se budete víc snažit, určitě to zvládnete. 2 body – Ještě se musíte hodně učit, než opustíte základní školu! 1 bod – To myslíte vážně? 0 bodů – Hned se vraťte do nižšího ročníku! 13. Přečtěte si pozorně uvedená slova. Podle kterých dvou znaků je můžete roztřídit? shora, ze, vedle, jako, hop, hurá, zítra, před, jelikož, doháje, blízko, navzdory, cvak, protože, haló, pečlivě, během, že, neboť, včas Zvýrazněná slova užijte ve větách v různé slovnědruhové platnosti. Vzor: Venku je moc hezky. (příslovce) × Jen hezky zůstaň doma. (částice) 14. Uvedená slova užijte ve větách nebo souvětích tak, aby v první větě bylo slovo částicí a v druhé jiným slovním druhem. Pokud si nebudete vědět rady, použijte Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. ale, vážně, pěkně, aby, to

Tvarosloví / 67

Částice

Věta/souvětí

Jiný slovní druh

Věta/souvětí

Vzor: že

Že to nevyřešíš za pět minut?

spojka

Napsala, že nejdříve zavolá.

ale vážně pěkně aby to

Jazykový rozbor

Blížil se večer, když mladý rytíř po několika hodinách veslování konečně proplul mlžnou stěnou a před jeho zrakem se z mléčné bílé skořápky vyhoupl nádherný obraz. Luisa Nováková: Sestra volavek 1. Jaký je základní význam slova rytíř? V jakém dalším významu můžeme slovo použít? 2. Vysvětlete význam tohoto slova v následujících větách: a) Pro tento večer byl jejím rytířem; b) Dcera už má svého rytíře. Pomoc najdete ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 3. Slovo zrakem nahraďte slovem podobného významu. 4. Z kolika vět se souvětí skládá? Přečtěte větu/y hlavní. 5. Určete, jakými větnými členy jsou podtržená slova v textu. 6. Které slovní druhy nejsou v souvětí zastoupeny? Pokuste se některý z nich do textu doplnit. 7. Zařaďte všechna podstatná jména ke vzoru. 8. U tučně zvýrazněných slov určete mluvnické kategorie. 9. Vymyslete ke slovu obraz slova příbuzná. 10. Odůvodněte pravopis slov blížil se, bílé, skořápky, vyhoupl.

ÞÞ Dějepis

Vyhledejte na internetu, kdy se objevily první zmínky o rytířském stavu a která země je označována za „kolébku“ rytířstva. Zjistěte, proč pocházeli rytíři většinou z bohatých rodin, i když se rytířem mohl stát kterýkoli bojovník. Víte, od kterého století se začíná užívat označení rytíř jako šlechtický titul?

Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.

Obálka Čeština zajímavě a komunikativně II.indd 1

Recommend Documents