Okresní soud v … (adresa)
ke sp. zn. … EC …./2011
V … dne ….
Žalobce:
Ředitelství silnic a dálnic ČR, se sídlem Praha 4, Na Pankráci 546/56, IČ: 65993390
Žalovaný:
…, se sídlem …, IČ: …
O zaplacení … Kč s přísl. Vyjádření žalovaného
Dvojmo
Žalovaný podává ve vpředu uvedené právní věci toto vyjádření: I. Žalovaný nárok uplatněný žalobcem v celém rozsahu neuznává. Žalobce nepochopitelně zamlčel, že vztah mezi ním a žalovaným se neřídí pouze zákonem, nýbrž i další, smluvní, úpravou. Za účelem praktického provedení zákona vydal provozovatel systému elektronického mýtného dle ust. § 22c odst. 5 zák. č. 13/1997 Sb. „Smluvní podmínky provozovatele systému elektronického mýtného“ (dále jen VOP). Uživatel zpoplatněné pozemní komunikace je proto, na základě zákona, prováděcích předpisů a v souladu se zákonem vydanými VOP, nucen vstoupit do smluvního vztahu s provozovatelem systému elektronického mýtného. Jedná se zjevně o smlouvu zákonem neupravenou jako typová a zákon a ostatní právní předpisy ponechávají stanovení jejího obsahu na jedné ze smluvních stran (na rozdíl např. od smlouvy o přepravě, kde zákon stanoví její typ a základní náležitosti a úpravu jednotlivých smluvních podmínek např. v železniční dopravě přenechává přepravním řádům – ovšem stanoveným vyhláškami), bez toho, aby tyto VOP byly vyhlášeny jako právní předpis či podléhaly jinému schválení a možnosti jejich přezkumu. Vyhláška č. 527/2006 Sb. neprovádí ustanovení § 22c odst. 5 zák. č. 13/1997 Sb., tudíž obsah VOP (konkrétně úprava vztahů nepředvídaných zákonem či jiným předpisem) je zcela ponechán na vůli provozovatele systému elektronického mýtného. Podnikatel v silniční nákladní nebo osobní dopravě, aby byl konkurenceschopný, musí používat dálnice a rychlostní komunikace. Z tohoto důvodu nezbývá než užívat pozemní komunikace shora uvedeného druhu, na které se ovšem vztahuje zákonná úprava zpoplatnění v systému elektronického mýtného. Podnikatel, chce-li užít zpoplatněnou komunikaci, musí se zaevidovat do systému elektronického mýtného ( ust. § 22c odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb.). Zaevidováním do systému elektronického mýtného se VOP stávají pro uživatele závaznými. Platební podmínky, možnosti výpovědi smlouvy, sankce, vypořádání vzájemných plateb, reklamace, způsob předání vyúčtování mýtného v režimu následného placení, doklady o provedených platbách, doklady požadované dle zákona o účetnictví - všechny tyto vzájemné právní vztahy mezi provozovatelem systému elektronického mýtného a uživateli systému upravují VOP, jsou jednostranně vypracované provozovatelem mýtného systému a nesjednané mezi stranami (ačkoliv podle názvu se jedná o „smluvní“ podmínky), přesto však se stávají závaznými okamžikem registrace uživatele systému elektronického mýtného. Podstatou problému a nevyvážeností vztahů mezi provozovatelem systému a uživateli je otázka (dosud nevyřešená), zda jde ze strany provozovatele o výkon vrchnostenské správy či nikoliv – tato otázka se rozvíjí v problém opravného prostředku proti reklamaci či možnosti uživatele systému svá práva uplatnit u soudu. Právo uplatnit své nároky u soudu dává zákon výslovně pouze provozovateli systému v ust. § 22e zákona č. 13/1997 Sb.
Zda takové právo má i uživatel systému zákon nestanoví a není zřejmé, zda by se měl uživatel systému domáhat svých práv cestou soudního řízení správního nebo občanskoprávního. Dle článku 16.6. VOP, zjistí-li provozovatel vozidla „nesrovnalosti“ ve výši předepsaného mýtného, kauce či poplatků, je oprávněn uplatnit reklamaci nejpozději do 30 dnů od doručení (viz fikce tří dnů) dokladu či vyúčtování. Jak bude níže uvedeno, z vyúčtování či jiného dokladu nemusí být žádné nesrovnalosti patrny. Dle čl. 7.6 písm. b) VOP lze získat výpis z mýtných transakcí, na jehož základě by bylo možno sestavit reklamaci, pouze za dobu 3 let zpětně. Žalobou byly uplatněny nároky za bagatelní dluhy vzniklé více než tři roky zpětně, takže v mnoha případech bylo žalovanému znemožněno reklamace uplatnit. Dále dle čl. 16.6 může uživatel uplatnit reklamaci do 30 dnů ode dne, v němž nastala skutečnost opravňující uživatele k reklamaci. Při striktním výkladu může být takovou skutečností provozovatelem systému nesprávně dodatečně účtované projetí úseku zpoplatněné komunikace, ačkoliv uživatel takový úsek neprojel. Jestliže provozovatel systému po roce či půl roce neoprávněně vyúčtuje uživateli projetí určitého úseku, pak by podle uvedeného ustanovení nastala skutečnost opravňující uživatele k podání reklamace v den, kdy údajně měl projet neoprávněně účtovaný úsek. Uživatel by v takovém případě logicky zmeškal lhůtu pro podání reklamace a musel by za účtovaný úsek uhradit – což ostatně musí stejně, jinak by mu bylo zablokováno elektronické zařízení (viz čl. 5 VOP a čl. 6.3 VOP). Tento problém má pro uživatele systému daleko širší dopad. Každý uživatel systému účtuje za své přepravní služby zpětně a k ceně za přepravu přeúčtovává zákazníku i zaplacené mýtné. Je-li nedoplatek požadován po tak dlouhé době, pak je pro uživatele systému nemožné, resp. možné jedině s vynaložením nepřiměřených nákladů, účtovat svým zákazníkům doplatky za služby poskytnuté před více než několika měsíci. Dle čl. 12.5.1 je zúčtovací období v délce 2 kalendářních týdnů, maximálně však jeden kalendářní měsíc. Dle čl. 12.5.2 má provozovatel systému povinnost vystavit tzv. doklad o platbě mýtného, který je podkladem pro platby, do 3 dnů po skončení zúčtovacího období. Je povinností a starostí provozovatele systému elektronického mýtného, aby jeho systém fungoval řádně a jím zasílaná vyúčtování byla správná. Namísto toho přenáší provozovatel systému prakticky povinnost za řádnou evidenci projetých úseků a výši plateb na uživatele systému, který má právě provozovateli systému za tyto služby platit. Důkaz:
Všeobecné podmínky účinné ke dni vzniku žalobcem požadovaného nároku, které nechť předloží žalobce (pro jejich absenci na jeho internetových stránkách) II.
Problematika popsaná v čl. I. tohoto podání v praxi a ohledně nároků uplatněných žalobcem vypadá takto: Např. v případě vozidla RZ … jsou na str. 3 Detailního rozpisu nedoplatku na mýtném požadovány nedoplatky za jízdy uskutečněné ve dnech ….
Žalovaný předkládá podrobný rozpis z Premid (systému, který uživateli má zobrazovat jím projeté úseky a je podkladem pro fakturaci mýtného žalobcem) za jízdy uskutečněné ve dnech … tímto vozidlem RZ …. Trasa účtovaná se shoduje s trasou uvedenou v Detailním rozpisu nedoplatku na mýtném. Ovšem v podrobném rozpisu z Premid jsou částky vypočteny jinak, v nižších sazbách. Ve faktuře č. … ze dne … je uvedena (na str. …) ohledně tohoto vozidla RZ … částka odpovídající částce uvedené na podrobném rozpisu z Premid – a tuto částku též žalovaný řádně uhradil. Je nepochybné, že prováděním kontroly a zasíláním výzev k úhradě údajně dlužného mýtného po uplynutí více než jednoho roku od uskutečnění Mýtné transakce (a po uplynutí lhůty pro reklamaci), to vše pro dopravce pod sankcí zablokování všech Elektronických zařízení: - je dopravce nucen k časově a finančně náročnému dohledávání podkladů a jejich kontrole (což mnohdy nebude ani možné vzhledem k tříleté lhůtě pro možnost získat výpis Mýtných transakcí), - je dopravce zbaven možnosti reklamace, - je ztížena možnost zákonné obrany dopravce hrozbou bezprostředního postihu v podobě zablokování Elektronického zařízení na vozidle, případně všech vozidlech – jelikož je dopravce dle Vašeho klienta po více než 30 dnů s prodlením dlužné platby mýtného, - dopravce nemá k dispozici ani daňový doklad, který by sloužil jako podklad pro uplatnění výdaje v jeho účetnictví. Je vysoce nemravné požadovat na žalovaném, který v dobré víře v údaje vyhotovené a účtované samotným žalobcem, aby po více než jednom roce (bez možnosti reklamace a pod sankcí zablokování OBÚ jednotky nezbytné k provozování jeho živnosti) dohledával údaje o tom, zda je nedoplatek účtován oprávněně či nikoliv a přitom vynakládal značné výdaje na dohledání údajů, změnu účetnictví a zároveň nemohl požadované mýtné bez obtíží a ztráty pověsti své firmy uplatňovat u svých zákazníků. Stejná námitka se týká veškerých žalobcem uplatněných nároků. III. Ve VOP účinných od 1.1.2007 bylo v čl. 21.1 uvedeno, že právní režim VOP a smluvních vztahů se řídí obchodním zákoníkem. Toto ustanovení již v aktuálně účinných ve VOP není. Je proto sporné, jakým právním předpisem se řídí vztahy mezi uživateli a provozovatelem systému elektronického mýtného. Z těchto důvodů žalovaný z opatrnosti vznáší námitku promlčení všech žalobcem uplatněných nároků (z textu návrhu platebního rozkazu nelze zjistit, kdy byl soudu doručen). Jak opakovaně judikoval Ústavní soud, předpokladem pro závaznost právních norem a jejich srozumitelnost je dostupnost těchto právních norem a určitost ve vztahu k jejich adresátům. Nepřípustné je naopak přenášet povinnosti uložené subjektu veřejného práva, či subjektu pověřenému výkonem určitých práv stanovených zákonem, na adresáty právní normy. V konkrétním případě, jestliže dopravce užije úsek komunikace, o němž bez vynaložení nepřiměřeného úsilí nemůže zjistit, že je úsekem zpoplatněným, jde k tíži provozovatele systému, aby zajistil transparentní označení úseku či bezproblémový a včasný výběr mýtného, stejně tak jde k tíži provozovatele systému, aby jím poskytované údaje o výši mýtného a
projetých úsecích byly účtovány řádně a včas a byla zachována možnost uživatele systému řádně se bránit neoprávněnému účtování mýtného či vzniku nepřiměřených nákladů na jeho straně. Opožděné urgence o úhradu mýtného za úsek, který není opatřen zařízením nezbytným pro provoz systému elektronického mýtného, případně za projetý úsek řádně uhrazený na základě údajů žalobce (který si po třech letech správnost svých údajů rozmyslí a doúčtuje údajné nedoplatky) jsou nepřípustným přenášením odpovědnosti za řádnou činnost provozovatele systému na jeho uživatele, které navíc uživatelům způsobují nemalé ztráty (nemožnost doúčtovat platbu mýtného svým zákazníkům, složité dohledávání uskutečněných jízd a jejich tras, případně oprava již uzavřeného účetnictví apod.). Přes tuto skutečnost hrozí uživatelům systému elektronického mýtného pro případ nezaplacení neexistujícího dluhu drakonické sankce v podobě zablokování palubní jednotky či vypovězení smlouvy o následném placení mýtného. Navíc dle Všeobecných obchodních podmínek žalobce je sjednáno, že žalobce postupuje své pohledávky na provozovatele ....... tankovacích karet. Žalobce tak není k podání žaloby aktivně legitimován – jak ostatně uvádí žalobce i na své faktuře. Důkaz:
detailní rozpis nedoplatku na mýtném podrobný rozpis z Premid faktura žalobce č. … ze dne … IV.
Žalovaný konečně odkazuje na rozsudek Okresního soudu v Třebíči vydaný za totožného skutkového stavu ze dne 2.11.2011, sp. zn. 13 EC 984/2011, kdy soud dospěl k závěru, že: „Bez ohledu na otázku úspěšného unesení důkazního břemene spočívajícího na žalobci potud, že mu skutečně vznikla za žalovaným pohledávka v důsledku použití jeho vozidel na pozemní komunikaci s povinností hradit mýtné, soud považoval za podstatnou skutečnost, že žalovanou částku žalobce v rozporu s ust. článku 11.5 Všeobecných obchodních podmínek provozovatele systému elektronického mýtného“ účinných od 1.1.2007 žalovanému jako provozovateli vozidla ve stanovené lhůtě a ani dosud předepsaným způsobem (tzn. Především s náležitostmi účetního dokladu) nevyúčtoval, resp. toto vyúčtování mu nezaslal a požadované mýtné, i pokud by vůbec nárok na jeho úhradu byl dán z hlediska prokázaného použití placené pozemní komunikace žalovaným, se dosud přinejmenším nestalo splatným. Mimoto, i za předpokladu, že by samotná v řízení provedená výzva žalobce k úhradě mýtného učiněná prostřednictvím jeho právního zástupce splňovala citované náležitosti článku 11.5 VOPPSEM a v řízení by bylo žalobcem jednoznačně prokázáno použití placené pozemní komunikace žalovaným s absencí s tím související úhrady mýtného, pak i v tomto případě by soud přistoupil k zamítnutí žaloby, neboť dle jeho názoru je především na státui a jeho orgánech, resp. subjektech, na něž byla jejich pravomoc delegována, aby i v rovině soukromoprávní řádně a zejména včas plnily své smluvní povinnosti (v daném případě včasné vyúčtování mýtného) a pokud tak nečiní, nelze za takové situace spravedlivě požadovat tomu adekvátní postup po straně žalované.“
Důkaz:
kopie rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 2.11.2011, sp. zn. 13 EC 984/2011 V.
Žalovaný je proto přesvědčen, že nárok uplatněný žalobcem je nepřezkoumatelný (není zřejmé, jak žalobce dospěl k výpočtu nedoplatku a žalobce to ani nijak nezdůvodňuje), je v rozporu s dobrými mravy i se zásadami poctivého obchodního styku a žalovaný proto navrhuje, Aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta a žalobce zavázán k náhradě nákladů řízení.
Za žalovaného …
