O SÍLE DOBRÉHO SLOVA Je pozdì odpoledne, po dešti, ale poøád vlhko a dusno a na

LLM Nová zemì

Twister 07/01

O SÍLE DOBRÉHO SLOVA Je pozdì odpoledne, po dešti, ale poøád vlhko a dusno a na obzoru už se rozpíná nová bouøka. Sedím nad pøekládáním, když slyším, jak se do schodù plíží Nevìšhlavu. Dojde až ke mnì, uloží se (v tom vedru!!!) na høející monitor, poøád jakoby nic. Tuším zradu. “Co dìláš?” (Jaké pøíèiny má ten náhlý zájem?) “Kácím stromy.” “A co pøekládáš?” (Jistý pøekladatelský talent by tu byl…) “Torisférické konce u uzavøených expansních nádob.” “Aha…” Chvíli je ticho. “Takže tì nezajímá, co se dìje kolem?” (Opravdu diplomatická otázka…) “Uhodl’s, milý telepate.” (Nadpøirozeným silám se nemá nic usnadòovat…) “Ani jak se daøí mým stromeèkùm?” (Ještì že se složité zákony o adopci nevztahují na stromy…) “Jak ty do mì vid횅” “Ani že mi na nì chodí hladový potkan?” (Že by ty mròavé chundelaté potvory byly pøece jen k nìèemu dobré?) (pokr. str. 2)

OBSAH O síle dobrého slova ........................................................................................ 1 Uzemnìní ........................................................................................................ 3 Cobylinec aneb jak naštvat redakèního skøítka ................................................. 4 Výprava do Lanocentra Olomouc ..................................................................... 5 Království prince Ericha ................................................................................... 6 Tavba železa v Rudicích .................................................................................. 8 Zprávy odevšad ................................................................................................ 9 Starý Nový hrad ............................................................................................. 10 Zprávy ze schùzek ......................................................................................... 10 Kmenový slovníèek II. - Sekaní potapìèi ........................................................ 12 Závìrník ......................................................................................................... 12 Pøíloha ................................................................................................... Uzly III.

è. 07/roèník 01

Twister 07/01

LLM Nová zemì

“Dobrou chu…” (Etuda na téma “Jak vytoèit božsky trpìlivého redakèního skøítka…”) Zabralo to. Nulová hmotnost našeho milého Nevìšhlavu nadskoèila na monitoru, až se rozkmital obraz. Aby to monitoru nebylo líto, zaèal skøítkovi vzteky pøeskakovat i hlásek. “Ještì mu popøej dobrou chu! Ta vyžraná potvora rozhrabe celý kvìtináèek, jeden stromeèek nakousne, ostatní vysype, a tebe to nechává zcela chladnou! Normální èlovìk už by se snažil potkana zbavit. Nezaèneš ho ještì pøikrmovat?” “Ne, otrávený zrní si šetøím na tebe, budulínku. Abys mì nechal aspoò obèas v klidu pracovat…” (Jsem zvìdavá, kdy po mnì nìèím bací…) Obrazovka zaèíná pøipomínat monitor kardioskopu. “Že já se na to tady nevykašlu! Ještì abych se staral o hubení potkanù já, ne?” “Jo. S tvou láskou ke všemu živému by mì to nepøekvapilo…” Nevìšhlavu zapomnìl samým úžasem zavøít pusu. Nojo, vždy takový potkan je také dílo matky pøírody. A taky se to ubohé hladovìjící zvíøe musí nìèím živit, že? Jo, matka pøíroda umí… Nevìšhlavu nerad prohrává - jako ostatnì skoro každý… Ani teï se nevzdává. “Mám rád hlavnì stromy. Potkany nemusím.” “Však já ti ho na veèeøi nenutím…” “Ještì to tak! Stejnì by ses ho bála a pištìla bys jak støelená, kdybys ho jen zahlídla…” (Tak to mì, kamaráde, ještì neznᚅ) “To víš, že ano. Ale už mi dej pokoj, jo? Nebo nebudeš mít veèer co kazit…” (Poslední kapka…) “Tak já nìco kazím, jo? Lidi nevdìèný… To se tady mùže ubohý skøítek sedøít a oni by ještì chtìli, aby za nì makal! Ruce to má obì levý, v hlavì seno, slepý je to jak krtek, venkoncem k nièemu, ale rejt to umí. Zato na vlastní zahradu to zvysoka kašle…” Zaèínám si v duchu preventivnì odøíkávat seznam Nevìšhlavových dobrých vlastností. Nepije, nekouøí, nepoøádá hluèné mejdany, nìkdy i nežvaní… A obèas má i pravdu… V zájmu zachování klidu a trosek èistého svìdomí asi toho potkana budu muset opravdu pøikrmit otráveným zrním… A tak nechávám vibrující monitor, aby se utøepal, a jdu shánìt vhodnou svaèinu pro potkana. Nevìšhlavu ještì chvíli nadskakuje a pak mu dochází, že asi zase dosáhl svého. Když se se sáèkem èerveného zrní vydávám po schodech dolù na dvùr, je najednou ticho, jen ze schodù za mnou tlapkají takøka neslyšnì skøítkovy baèkùrky. Zato na dvoøe si to vynahradil. Sem to nesyp, tady lezou mravenci, tam taky ne, tam sedávám v poledne, tady spává sousedovic koèka, sem lítají vèely a tudy potkan nechodí. Tak mi pøipomnìl moji maminku, že jsem potajmu zamáèkla slzu lítosti, že se tohoto nadìlení nedožila… O jak vzácné výmìny názorù jsme pøišli... Jedovatì èervené zrní konèí na schodech do sklepa. Koneènì se zdá, že mám zas na chvíli pokoj. Odcházím pokraèovat v práci… Zato veèer, když jdu zavøít okno kvùli velmi spoleèenským komárùm líhnoucím se v sousedovì kádi na vodu, vidím pøi pohledu z okna zajímavou scénu. Nevìšhlavu stojí pøed kvìtináèky s pavlovniemi, pùl metru pøed ním sedí na zadních statný potkan a se sepjatými pøedními pacièkami a s hlavou samým údivem naklonìnou 2/12

LLM Nová zemì

Twister 07/01

valí oèi, div mu nevylezou z dùlkù. Nevìšhlavu mu totiž pøednáší o zdravé výživì. Že èerstvé zelenisko (a to ještì nejasného, ba témìø exotického pùvodu) zpùsobuje nadýmání, zatímco kvalitní èervené zrní pùsobí jako rajská ukolébavka… Pro jistotu se skøítek ležérnì opírá o motyèku, co kdyby byl náhodou potkan nedostateènì vzdìlán, trpìl nedostatkem respektu nebo nedoslýchal. Asi po deseti minutách podrobného líèení zdravotních potíží zpùsobených nadmìrnou konzumací èerstvých pavlovnií má dost i potkan. Nevìšhlavova výøeènost ho neodolatelnì ukolébává, až potkan zmožen pøívalem slov vsedì pomalu usíná. S napìtím sleduji, co bude dál. Teï by se mohl neohrožený redakèní skøítek pøestat opírat o tu motyèku a bacit s ní svého posluchaèe po hlavì. A pak pokud možno rychle zmizet, než se ho ujmou potkanovy blechy. Doufám, že ho nenapadne mi aportovat potkana jako koøist… Pøi pøedstavì skøítka Nevìšhlavu, jak s mrtvým potkanem v zubech pøibíhá pochlubit se úlovkem jako kdysi nᚠpes Alík, dostávám záchvat smíchu. Mùj smích probouzí potkana, jeho pohyb pøivádí zpìt do reality skøítka, který mezitím ztichl a fascinovanì na potkana zíral jak králík na hada. Potkan - zøejmì postrádaje konec uklidòující pøednášky - párkrát pøešlápne z nohy na nohu a pak asi dochází k závìru, že mu pár soust nestojí za tu ztrátu èasu. Švihne ocasem a obrací se zpìt do sklepa. Skøítkovi Nevìšhlavu pøi potkanovì prvním prudším pohybu hrùzou vyklouzne motyèka a se zvonivým úderem dopadá na zem. Potkan samým leknutím výraznì zrychluje tempo dùstojného odchodu…Kdo ví, jaké škody na duševnu tomu ubohému zvíøeti Nevìšhlavu zpùsobil... Èistì preventivnì jsem druhý den ze zahradní místnosti vystìhovala kovový regál a pavlovnie postavila na jeho horní polici. Co by èlovìk neudìlal pro svùj klid… Ovšem Nevìšhlavu mi od té doby nezapomnìl asi tøicetkrát zdùraznit, že potkan od toho památného veèera okusovat pavlovnie nechodí. Svým zpùsobem ho chápu (potkana i skøítka). Z pedagogických dùvodù je však tøeba zdùraznit, že tento pøípad názornì ukazuje, èeho lze dosáhnout dobrým slovem… D. D.: “V úterý 4. 9. je první schùzka v pøíštím roce…” Marek: “Cože, v pondìlí?” D.: “V úterý, Marku, sesedni se svého ucha.” Marek: “Ucho sedí na m셔 Schùzka, opakování uzlù, Piff startuje vázání osmièky: “Tøi, dva, jedna, vèil!” Marek: “Co to znamená “vèil”?” 3/12

UZEMNÌNÍ

Twister 07/01

LLM Nová zemì

Cobilynec aneb jak naštvat redakèního skøítka Piff: „... a ten èeštin bít jeho cobilynec.“ Pavèa: „Cobilynec je moc krásòouèké slovíèko, to by nemìlo padnout do propadlištì dìjin. Co z toho udìlat nìjakou rubriku v Twisteru?“ Piff: „Že ale abi òegdo nefzal tu rubryku moc osobn셓 Pavèa: „V té rubryce by se muselo psát tak heski èeski? To bi mnel Nevješhlavu proè si vjesyt hlavu, jak bi mu s toho šla kolem.“ Piff: „Nóóó, pošopyla, pjekòe podle pravydel (ot slova vydle) bi se tam psalo f té rubryce.“ Pavèa: „No to je pjekný, že podle pravydel, ale co pak má bít „pošopyla“ ? A ta pravydla bi se vimíšlela za pochodu, jako ty vydle, nebo uš jsou njegde uïelaný? A co bi se tam, jako f té rubryce, psalo? O trusu, teda jako o cobilyncýh, nebo o kráse tzešèyny nebo bi se tam rozebýrala ïýla naših stálíh i zahradòyèòýh dopysovatelú? A nebojýž se o sdraví našeho trpajzlýka? Abi se za chvýly namenoval Ušseobjesyl!“ Vázzeòý ètenáøy, právje ste sy pøeètly struèné záznam majlovýho rozhovoru, keré zme vedly s Pafèó potém, co zme sy pøeètli majl vot jedného raèi nemenovanýho èovjeka. Vopravdu móc náz ynšpyroval a mi mu ýmto dìkujem za chvylku betálné srandy. Piff a Pavèa Poznámka redakce: Nebudu zapírat, že mi touto rubrikou Piff s Pavèou kápli do noty. Je až s podivem, jak otøesné hrubky lezou z per nìkterých lidí, kteøí jsou navíc znaènì pyšní na své znalosti a dovednosti a nezapomínají ostatním opakovanì pøipomínat, jaký jsou (ti ostatní, samozøejmì) trus u nohou pøíslušného velikána (samozøejmì ne jeho vlastní). Že sami ale - pøes veškeré úsilí pedagogù - nezvládli ani vlastní jazyk, který do nich škola hustila v prùmìru 13 let tøi vyuèovací hodiny týdnì (to jest celkem zhruba 1677 vyuèovacích hodin èili skoro dva celé mìsíce jejich života), to považují za zanedbatelný detail. A to pøitom zcela zámìrnì opomíjím èárky, nebo používání interpunkèních znamének vyžaduje údajnì IQ nad 100 a to lze podle statistikù oèekávat jen u poloviny populace... Vím, že leccos zpùsobí tiskaøští šotci a jiná havì, ale bohužel, ne všechno se na nì dá svést - aspoò na první pohled poznáte, s kým máte tu èest... A tak se obèas setkáte s používáním zkratky p. (pan) pøed jménem ženy, kam správnì patøí zkratkové slovo pí (paní), jinde zas viz. s teèkou, jako by to byla zkratka (pøitom je to prostý rozkazovací zpùsob od slova „vidìt“) atd. atd. atd. D. 4/12

LLM Nová zemì

Twister 07/01

VISÍM, VIS͊, VISÍME aneb BYLI JSME V LANOCENTRU OLOMOUC

Za akcí tohoto typu jistì není tìžké vysledovat Piffùv vliv. A protože zápis slíbil vlevo letící a šklebící se Pepa, nebudu pøedbíhat a jako chuovku nabídnu jen pár fotek (výbìr z tìch, které jsem nezkazila).

Komentáø pro ty, kdo u toho nebyli: vlevo Èervenáèek nacvièuje dùvìru v jištìní ze strany Qinzy. Nahoøe Pepa „ochutnávᓠtzv. houpaèku - sestavu lan, která vás napøed nechají pár metrù propadnout se dolù a pak vás pìknì pohoupají. Pepa evidentnì ve stadiu

pádu... Uprostøed scéna jak z akèního filmu - skupina dospìlých má za úkol vyškrábat se do posledního èlena na tøímetrovou stìnu. Snímek zachycuje stadium, kdy poslední pozùstalý „leze“ nahoru po žebøíku vytvoøeném z visícího kolegy. Mimochodem, zvládli to ve velmi dobrém èase, který jsem už zapomnìla. A na posledním snímku se na ètenáøe smìje Martin Višèor, který se k nám tentokrát pøipojil i se svou sympatickou pøítelkyní. D.

5/12

Twister 07/01

LLM Nová zemì

KRÁLOVSTVÍ PRINCE ERICHA V sobotu 21. èervna jsme se s Vìrou vydali prohlédnout terén a zaøídit nejdùležitìjší vìci pro podzimní výpravu za historickými vláèky. Doprava nás i plnì naložených kol do Žïáru nad Sázavou probìhla celkem v poklidu. Po nakoupení potravin jsme se vypravili smìrem k Sázavì. Poèasí bylo takové nic moc, ani zamraèeno, ani poøádný d隝, celkem zima a hlavnì nám umožnilo ovìøit si v praxi první Murphyho zákon cyklistiky, který øíká, že a se jede, kam se jede, je to vždycky do kopce a proti vìtru. Vítr byl takový, že jsme i s kopce museli pomìrnì usilovnì šlapat, abychom jeli dopøedu a ne dozadu. V Sázavì jsme chvilku hledali staré nádraží. Když jsme prošli pøes uzavøenou závoru do nìèeho, co vypadalo jako dvùr nìjaké zapomenuté továrny, ocitli jsme se pøímo v království Prince Ericha. Asi nebudu daleko od pravdy, když øeknu, že toto malinkaté království je nìco jako ráj velkých i malých klukù. Na první pohled sice trošku pøipomíná šrotištì, ale už na ten druhý pohled si pozorný návštìvník všimne spousty zajímavých starých lokomotiv, rùzných vagónù, které už na tratích nepotkáte, drezíny, osobního auta, co jezdí jen po kolejích a vojenské techniky, na níž je vidìt, že už má ledacos za sebou. To všechno tady trpìlivì èeká, až pár fandù sežene dostatek penìz a èasu na to, aby všechnu tuhle nádheru napucovali a znovu uvedli do provozu. Samozøejmì, že jsme si nenechali ujít pøíležitost a zaèali jsme to všechno prolézat a prohlížet. Pøi tom jsme taky objevili Prince Ericha. Tak se totiž jmenuje tøínápravová parní lokomotiva z roku 1890, která tady èeká na opravu. Zbyl nám ještì tak akorát èas na svaèinu, když se z dálky zaèalo ozývat houkání. Netrpìlivì jsme oèekávali pøíjezd vlaku. Houkání se ozývalo z nevelké dálky a hodnì dlouho to vypadalo, jako by vlak stál nìkde za rohem, houkal a nejel. Za drahnou dobu se z mírné zatáèky vynoøila záøivì modrá malinká lokomotiva táhnoucí dva vagónky a z budky strojvùdce nám mával Jirka. Poèkali jsme, až odstaví vlak, a zašli jsme spoleènì na obìd, abychom domluvili podrobnosti o podzimní vláèkové akci. Ovìøili jsme si starou pravdu, že když èlovìk na venkovì nìco potøebuje, má se zeptat v hospodì. Zrovna když jsme pøemýšleli, kde budeme na podzim táboøit, objevila se v lokále skupina lidièek, které Jirka pøedešlý den vezl i s hromadou všeho možného z Pøibyslavi na jejich tradièní táboøištì, které je nedaleko trati. Slovo dalo slovo a my jsme za chvíli mìli adresu majitelky louky a pøedbìžný souhlas k podzim6/12

LLM Nová zemì

Twister 07/01

nímu táboøení. Po obìdì jsme naložili kola do vagónu a sebe do budky strojvedoucího a spoleènì s táborníky jsme se vydali smìrem ku Pøibyslavi. Cestou jsme vyložili naše nové známé pøímo u jejich tábora, který tady na léto pøipravovali, a dozvìdìli jsme se o dalších nìkolika místech, kde bývají tábory. Pøibyslav jsme na kolech projeli velice rychle, a to i pøes to, že byla celá ucpaná lidmi, stánky a dalším pouovým rejem. Nakoukli jsme do hasièského muzea, ale na prohlídku jsme nešli, protože bychom nestihli odjezd vlaku zpátky do Sázavy. Radìji jsme se projeli trochu po okolí. Ještì jednou jsme si pak protáhli tra v budce strojvùdce, nabrali jsme lidi, kteøí proøezávali køoví okolo trati, a u táboøištì jsme byli pøepadeni partou kovbojù „støílejících“ papírovými koulemi. Ze Sázavy jsme se pak vydali za majitelkou louky, kterou ti z vás, kteøí pojedou na podzimní vláèky s námi, uvidí osobnì (teda tu louku). Najít starousedlíka v malé posázavské vesnièce je otázka pár okamžikù. Paní byla doma sama, protože “mladí” odjeli do Itálie a odmítnout pozvání na kafe a na buchty se prostì nedalo. Když jsme se moc upejpali, tak prohlásila, že na nedìli má upeèeno nìco jiného a to nám samozøejmì nedá. Na dùkaz svých slov sáhla do trouby a na pár okamžikù vytáhla nádhernì zdobený kulatý koláè. Zùstali jsme na návštìvì nìco pøes hodinu a dozvìdìli jsme se spoustu místních zajímavostí a domluvili si i pøípadnou možnost táboøení pøíští rok s podmínkou, že to bude až po “stálých nájemnících”, kteøí sem jezdí už dvanáct let. Naveèer jsme se ještì stavili obhlédnout táboøištì pøímo na místì a ještì jednou si promluvit s jeho doèasnými obyvateli. Vše probìhlo k naší plné spokojenosti, takže nejenže máme kam jet na podzim, pøípadnì na nìjakou z našich pøíštích výprav, ale možná budeme na vláècích mít pár hostù navíc. Z táboøištì jsme se vydali na nedaleký kopec Rosièka, na kterém pøednedávnem vyrostla nová rozhledna, která tvoøí stojan antény vykrývaèe pro mobilní telefony. Nebyli bychom to my, abychom si nevylezli nahoru. Pohled odtud je nádherný, jen prudký vítr a kývání rozhledny nebyly zrovna nejpøíjemnìjší. Z Rosièky jsme sjeli zase dolù do Sázavy a protože už se šeøilo, rozhodli jsme se zaèít hledat místo k pøespání. Podaøilo se nám to nìkdy pøed desátou veèer v lese kousek od nové cyklotrasy. Tropiko, které jsem si objednával zároveò s kmenovými, slavilo svou premiéru. Zodpovìdnì prohlašuji, že se pod nìj pohodlnì vejdou dva lidi a dvì kola s bagáží, aniž by se nìkdo nebo nìco muselo moc maèkat. Ráno jsme se vyhrabali pomìrnì pozdì. Ve spacáku bylo pøece jen líp než na chladném povìtøí. Pokraèovali jsme dál po lesní cestì, po níž jsme pøijeli, projeli jsme pøes Nové Hamry a pøes Žïár nad Sázavou pokraèovali smìrem k Brnu. Projíždìli jsme v pohodì krajinou Vysoèiny, která jako by byla pøímo stvoøená pro cyklistickou a bìžkaøskou turistiku. Všechno probíhalo v nádherné pohodì až do Sklenného nad oslavou, kde Vìra zjistila, že má píchlou duši. To, co nastalo, by zasloužilo zvìènit v seriálu Pat a Mat. Duši jsme napøed vymìnili, pak jsme zjistili, že i náhradní duše utíká, takže jsme museli znovu sundat pl᚝, duši zalepit, po nasazení jsme zjistili, že záplata nedrží … Duši jsme sundali a nandali celkem tøikrát nebo ètyøikrát a tato zábava nám vydržela asi dvì hodiny. Koneènì jsme vyrazili. Užili jsme si nejen šlapání do kopcù, ale hlavnì nádherných dlouhých sjezdù po málo frekventovaných silnièkách. Pohoda skonèila 7/12

Twister 07/01

LLM Nová zemì

v Tišnovì. Po dlouhém sjezdu jsme na rovinì mìli pocit, že jedeme do kopce a provoz naprosto šíleným zpùsobem zhoustl. Naštìstí jsme po pár kilometrech odboèili do Kuøimi a za chvíli jsme si užívali nádherného posledního sjezdu do Knínièek. Co øíct závìrem? Myslím si, že se tento víkend po všech stránkách vydaøil. Akce Vláèky je zajištìná a navíc máme záložní táboøištì. První den jsme najezdili na kolech vyloženì lážo plážo asi ètyøicet kilometrù, druhý den nìco pøes osmdesát. Na Vysoèinu by možná stálo za to vyjet se staršími na cyklovýpravu a trošku jsem si znovu uvìdomil. proè pìšky budu chodit radìji po vyšších horách, kde mi nehrozí pomìrnì úmorné procházení zemìdìlskou krajinou. Piff

TAVBA ŽELEZA V RUDICÍCH První z èervencových svátkù jsme se s Pavèou vypravili na jednodenní výlet k rudickému vìtrnému mlýnu, abychom si vyzkoušeli to, co na vás chystáme na první podzimní výpravu. Jak by øekl Pea Bláha spoleènì s vojínem z jednoho vtipu, nic zvláštního se nestalo. Autobusy jezdily, sluníèko svítilo, pec vzornì dýmala a pak spokojenì žhnula a polykala smìs døevìného uhlí a rudy, ani mìchy tentokrát nikdo nepropálil, prostì pohoda. Protože se tavba konala v rámci místních slavností železa, malinko jsme nakoukli i do støedovìké kovárny a Pavèa si vyzkoušela, jak se leze po jeskyòáøském lanì pomocí džímarù. V mezièasech jsme dumali o trase srpnového puáku a taky o tom, co všechno bychom mohli bìhem záøijové tavby dìlat a není toho zrovna málo. I tentokrát se pánùm z Technického muzea podaøilo vyrobit docela slušný kus železné houby. Vlastnì by se dalo øíct, že nám, protože jsme trochu vzduchu do pece taky vlastnoruènì nafuèeli. Když se obecenstvo rozešlo, domluvili jsme ještì pár detailù ohlednì pùjèení pece a nutného náøadí na podzimní tavbu v Josefovském údolí a pár malièkostí týkajících se výroby èelních štítkù a dyšen, které si budeme muset uplácat na první nebo druhé schùzce v záøí. V podveèer jsme ještì nakoukli do lomu, odkud budeme muset dovézt speciální žáruvzdornou hlínu a pak už nám nezbylo než spìchat na autobus do Brna. Námìty k pøemýšlení Tavba železa ve starodávné peci je sice záležitost dlouhodobá a pracná, ale tahat mìchy mùže vždycky akorát jeden. Než toho zaène tak za ètvrt hodiny mít dost a musí ho vystøídat další nadšenec, zbude ostatním dostatek èasu na další èinnosti, ke kterým je potøeba oheò a hromada žhavého popela. Obojího bude dost a dost, zvl᚝ po ukonèení tavby. Pøímo na místì bude možno postavit si pravìkou reflektorovou keramickou pec, ve které mùžeme zkusit vypálit pøedmìty do velikosti asi 5 cm. Nìkteré z nich si mùžeme vyrobit na schùzce, aby nám stihly vyschnout a pøi vypalování nepopraskaly, nìco si mùžete uplácat doma, nìco udìláme na místì a zkusíme, jestli se nám to povede dostateènì dobøe opatrnì vysušit sálavým teplem pece. Kdo si chcete zkusit udìlat napodobeninu nìjakého pravìkého pøedmìtu, zkuste si zajít tøeba do 8/12

LLM Nová zemì

Twister 07/01

Anthroposu nebo se kouknìte do nìjaké knížky, a víte, jak to vypadalo. Je na to, tuším, i nìjaký èin. Nabízí se ideální pøíležitost zkusit si rozdìlat oheò rozfoukáním uhlíku, zpracovat soušku a další vìci do zasvìcovací stezky. Námìt pro kuchaøe: kdo bude chtít pøekvapit sám sebe a své okolí nìjakým „zaruèenì pravým“ pravìkým receptem, má možnost. Nabízí se pták (tøeba kuøe èi slepice) i s peøím opatlaný hlínou a upeèený, obdobnì udìlaná ryba, kus flákoty èi zeleninka, Setonùv hrnec, placky na kamenech, ... Fantazii se meze nekladou, èasu bude pomìrnì dost a co si kdo pøinese a uvaøí, to si taky sní. Pøípadnì se mùže chtít pochlubit a dát ochutnat ostatním. Jen bych prosil ty, kteøí budou ke svému kuchtìní potøebovat hlínu, aby zavèasu dali vìdìt. Piff

ZPRÁVY ODEVŠAD

Wakiyela dìlala poøádek v knihovnì a pùjèila nám nìkolik navýsost zajímavých knih. Ani Zbynìk na nás nezapomíná, takže rukou zkušenou prohrábl hromádku knih, které vyøazovala místní knihovna, a zachránil pro nás jednoho Zapletala... Od dìdy jsme dovlekly dalších nìkolikero zajímavých publikací, od pøírodovìdných klíèù až po knížeèky s kouzly, od Yuèikaly z Prahy pøišel èlánek o barvení rostlinami. Pøehled všech knih, které jsou kmeni k dispozici, pøipravujeme do dalšího èísla Twisteru. JE NEJVYŠŠÍ ÈAS zaèít sbírat rùzné trávy a jiné pozoruhodnosti na suché vazby. Zejména obilné klasy doporuèujeme sbírat ještì za zelena, nebo u zelených klasù se ještì obilky tak ochotnì nedrolí. Sbírat lze vše, co vypadá zajímavì - kvetoucí kvìtiny, vìtvièky s plody apod. Nasbírané kvítí sušíme zavìšené za stvoly. Pøi sbìru prosím alergiky, aby si dali pozor, protože pro nì takové dobrodružství mùže skonèit alergickým záchvatem! 21. 6. 2001 probìhl v divadle Barka na Svatoplukové køest knihy Ing. Svobody o brnìnském podzemí. Pøi této památné pøíležitosti se promítaly zajímavé diapozitivy a videofilm v podzemí poøízený. Z pøítomných (Pea, Evèa, Piff, Vìra, Waki, Martina a D.) si tuto pozoruhodnou publikaci zakoupil Pea. Nám ostatním se na to, že je vlastnì už zastaralá, nebo výzkum pokraèuje mílovými kroky, zdála dost drahá, pøestože za vidìní opravdu stojí a hodí se jistì i jako parádní dárek. Nejpozoruhodnìjší informací, která za celý veèer padla, byly pokyny, kterak se do podzemí na vlastní nohy dostat. Jak tak znám nìkteré zvìdavé jednotlivce, myslím, že se od nynìjška bude brnìnské podzemí hemžit nejen potkany... Od léta chodí kmeni pravidelnì èasopis Dìtí zemì a trampský èasopis sdružení Avalon Puchejø vèetnì zajímavých pøíloh a zvláštních vydání. Všechna došlá èísla lze najít v pøíslušných složkách a odtud si je i vypùjèit (a samozøejmì je tam poté opìt vrátit). Chtìlo by to taky na zaèátku záøí vrátit všechny povypùjèovaná èísla Bizoního vìtru a taky nìkoho, kdo se zaène o knihovnu trochu systematicky starat... 9/12

Twister 07/01

LLM Nová zemì

STARÝ NOVÝ HRAD Do krásného letního dne zní z dálky hlasy a zvuk bubnu, obèas zazvonìní zvonku, smích a cinkání náøadí. Pøed hradem èekají u osedlaného konì a dvou oslíkù dvì dìti, pøed spuštìnou padací bránou hradu stojí dva ozbrojení strážní. Prùchodem za nimi je vidìt na nádvoøí malého hradu èilý ruch, míhají se tam ozbrojenci v drátìných košilích i ženy v dlouhých šatech a s èelenkami ve vlasech. V ocelové kleci je zavøený pro výstrahu ostatním provinilec, v rohu nádvoøí sedí øezbáø a vyøezává ze døeva lžíci. Vedle nìj vyložil své zboží sbìratel polodrahokamù a nabízí své kameny vylepšené klíckami ze støíbrného drátu. V jiném koutì stojí malíøèin stánek s krásnými obrázky koní. O kus dál mládež hraje karty a vedle nich se tøi mladíci cvièí ve støelbì ze samostøílu na slamìný terè. Uprostøed nádvoøí se honí nìkolik dívek a chlapcù a o kus dál leží dva barevné døevce a u nich pøílby a štíty, jeden se èervenobílým znakem høebene, erbem to pánù z Boskovic, druhý se znakem pernštejnského zubra. Všude kolem je živo… Pohádka? Natáèení filmu? Stroj èasu, který nás odnesl do støedovìku? Ani to, ani ono. Je nedìle 24. èervna 2001 a jsme na jarmarku na Novém hradì u Blanska. Nebýt spousty turistù a cyklistù, kteøí se pøijeli také podívat, øekli byste, že se tu zastavil èas. Pravda, vlnitý plech v koutì nádvoøí a cihly složené v prùjezdu by Vás brzy vrátily do souèasnosti, ale ukazují také, že 21. ZO ochráncù pøírody, vlastník hradu, neèeká na zázraky a pro svùj hrad nìco dìlá. Chcete se pøesvìdèit na vlastní oèi? Pak máte možnost 6. a 7. 10. 2001, kdy je v dobì od 10 do 17 h podzimní jarmark. Jak se na Nový hrad dostanete? Z Blanska zastávky je to 5,5 km pìšky. Auto doporuèujeme nechat doma, stejnì je musíte nechat stát pøed Olomuèanami (pøijíždíte-li od Brna) a dojít pìt kilometrù po svých. Je to krásná procházka (pøièemž Šmudla nedoporuèuje jako obuv lodièky) a hezký zážitek. D.

LLM Nová zemì Míša v boji s kolážemi (èervnová schùzka)

10/12

Marek s Pepou pøi ekvilibristickém èísle

Pøed prázdninami jsme také zopakovali základních desítku uzlù. Od uzlaøského desetiboje nám uplynuly necelé dva mìsíce. Za tu dobu se Marek neuvìøitelnì zrychlil, zato ostatní se zpomalili a nìkteøí zapomnìli nìkteré uzly úplnì. Pøitom se poøadí na prvních tøech místech mìnilo, když jsme rychlostní závod podruhé opakovali. Kdybychom bodovali systémem 3-2-1 každý uzel, vypadalo by výsledné poøadí takto:

ZPRÁVY ZE SCHÙZEK Na poslední schùzce jsme vyøešili pátou indicii pevnosti Boyard (viz èlánek v pøíštím èísle). Jen tak pro zopakování, zatím máme následující indicie: míè, jedle, sklenice, oltáø, stopkaté ovoce. Každá z tìchto vìcí má s pøedmìtem, který hledáme, nìco spoleèného - tøeba tvar, pøíležitost, pøi které se používá, materiál, zpùsob zdobení, zpùsob umístìní apod. Šestá indicie, Nevìšhlavova poezie z 5. èísla Twisteru ještì èeká, až se do ní pustíme…

Twister 07/01

Na poslední schùzce pøed prázdninami se vyhodnocovaly deníky. V kategorii mladších vyhrála Šmudla, v kategorii starších Terka, z jejíhož deníku byl v minulém Twisteru zápis z raftù i s výtvarnì velmi pozoruhodným obrázkem. Z hromádky cen pøipravených jako odmìny do soutìží tedy ubyl nùž a jedna z knížek. Protože stejné hodnocení by mìlo probíhat každý pùlrok, je možná èas zaèít na deníku trochu pracovat… Mimochodem, hromádku cen slíbila Waki rozšíøit o nìkteré zvl᚝ zajímavé exempláøe…

Dan v zajetí draèí smyèky

1. Marek s 23 body, 2. Šmudla se 14 body, 3. Rièi s 9 body, 4. Liška s 5 body Vzhledem k nepøítomnosti Qinzy a Sisi, které vyhrály uzlaøský desetiboj v kategorii starších, odpovídají výsledky pøesnì výsledkùm uzlaøského desetiboje (kdy byl Marek v kategorii starších tøetí, Šmudla v kategorii mladších první a Rièi druhá). Protože po prázdninách zaèínáme s pokroèilejšími a spolehlivìjšími uzly, doporuèujeme pøes léto opakovat, opakovat a opakovat. Na pomoc si vezmìte pøílohy. Poslední pøíloha o uzlech (rybáøské uzly, úvod do ruèních prací založených na uzlech) vyjde se záøijovým èíslem Twisteru. D. 11/12

Twister 07/01

LLM Nová zemì

KMENOVÝ SLOVNÍÈEK II. - SEKANÍ POTAPÌÈI Chápu, že leckterou maminku obejde hrùza, když si v pøípravì akce pøeète v jídelníèku pojem “sekaní potapìèi”. Jedná se o zcela prozaickou dr sojového masa, která sama o sobì vypadá nevábnì (a nápadnì pøipomíná nasekaný svìtlý potapìèský neoprén). Použije-li se však k zahuštìní gulášové polévky ze sáèku, má za následek chuovì zajímavou, sytou a výživnou polívku, ve které doslova stojí lžíce, takže staèí zcela sama nebo v kombinaci s chlebem zasytit hladové pocestné, kterým už zpravidla bývá celkem jedno, co jedí, hlavnì, že nìco je. Stejnì tak lze gulášovku zahustit brkaší v prášku a na její další vylepšení použít rùzné polévkové kostky, sušenou polévkovou zeleninu a cibuli, èesnek, rùzné býlí a plevelí, brambory poztrácené na kraji silnice z vleèky traktoru, vuøt, párek, zbytek salámu, lahùdku zvanou “koòské žrádlo” (o té zas pøíštì) a jiné pozoruhodnosti… (Autorem tohoto pozoruhodného vynálezu, tedy gulášovky s potapìèi, je Piff). D.

ZÁVÌRNÍK

Proè sedmé èíslo, ptají se možná ti ètenáøi, kteøí neznají pomìry v redakci. To proto, že poøád nìco zbývá - tu popis budek pro sovy, onde pøehled „ztrátových“ pravidel, tam pøehled plnìní èinù èi zasvìcovací stezky, šifry, mé kuchaøské postøehy, povídky, které nabízí Waki... A jak vidíte, ani sedmé èíslo to nezachránilo. Výjimeèné je toto èíslo však je i tím, že neobsahuje program na další období, nebo beze zmìny platí program uveøejnìný v 6. èísle. Jen tak na okraj musím podotknout, že ne všechny pøeklepy a chyby v Twisteru mám na svìdomí já. Tøeba zkomolení Wakiny pøezdívky (asi dvakrát se nesprávnì objevilo „Wakiela“ místo správného „Wakiyela“ - Šest holubích pírek) není moje vina, to popletla Dáša (indiánské jazyky jí ještì poøád dìlají znaèné potíže). Nebo její vysoká matematika v minulém závìrníku (mezi jednou hodinou v noci a srazem o pùl osmé urèitì není rozdíl sedm a pùl hodiny a Twisterù zatím nebylo dvanáct, nýbrž jedenáct èísel... - to si zase pøidává zásluhy). A co víc - ještì ani nestihla rozeslat šesté èíslo... (ne že bych chtìl žalovat, ale hlásit to musím). Podstatná je dále zpráva, že od pøíštího èísla pøestaneme posílat Twister lidem, kteøí se nám za celý rok jediným slovem neozvali. Jedno èíslo Twisteru vèetnì zaslání pøijde na více než 20 Kè a tyto náklady nelze táhnout dlouho, není-li odezva. Nedostanete-li tedy záøijový Twister a máte-li dále o Twister v tištìné podobì zájem, staèí se ozvat na adresu kmene uvedenou níže v tiráži. Podmínkou bude pøíspìvek ve výši 20 Kè na náklady jednoho èísla (rekapitulace: známka 9 Kè, obálka cca 0,80 Kè, papír cca 0,5 Kè, kopírování cca 1 Kè/A4, tj. 10 Kè). Jinak je ovšem Twister i nadále k dispozici v plném znìní na Internetu. Všem ètenáøùm pøeji krásné léto a tìším se, že se v záøí opìt potkáme. Vᚠredakèní skøítek Nevìšhlavu (alias Potvora, Ušseobjesil neboli Pøežijuvše) TWISTER è. 07/roèník 01 - mìsíèník kmene Ligy lesní moudrosti Nová zemì Brno (reg. è. 613, IÈO 7090 6521), kontaktní adresa: Tomáškova 7, 615 00 Brno, fax 05 4524 5842, mail [email protected], www.volny.cz/novazeme, urèený pro vnitøní potøebu kmene a informování osob kmeni blízkých o jeho èinnosti. Neprodejné. Vychází v nákladu 50 výtiskù v elektronické i papírové formì 14. 7. 2001. Odpovìdný redaktor: Dagmar Petrová, redakèní rada: Vlastimil Piff Hanuš, Hana Hanušová, Pavla Pavèa Maarová a redakèní skøítek Nevìšhlavu (ten hlavnì). Tiskové chyby a omyly vyhrazeny.

12/12