Obsah JAZYKOVÉ PRAKTIKUM
3
SEMINÁŘ K MATEŘSKÉMU JAZYKU 1
4
SEMINÁŘ K MATEŘSKÉMU JAZYKU 3
5
KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI
6
JAZYKOVÁ KOMUNIKACE
7
SEMINÁŘ K MATEŘSKÉMU JAZYKU 4 – INTERPUNKČNÍ
8
FRAZEOLOGIE VE VÝUCE ČEŠTINY
10
SEMINÁŘ K MATEŘSKÉMU JAZYKU 5
12
JAZYKOVÉ ROZBORY
13
KAPITOLY ZE SVĚTOVÉ LITERATURY PRO DĚTI A MLÁDEŽ
14
LITERÁRNÍ SEMINÁŘ 1
16
SEMINÁŘ K DIDAKTICE ČESKÉHO JAZYKA 1
17
SEMINÁŘ K DIDAKTICE ČESKÉHO JAZYKA 2
18
SEMINÁŘ K MATEŘSKÉMU JAZYKU 5
19
ŘEČ DÍTĚTE ŠKOLNÍHO VĚKU
20
LITERÁRNÍ SEMINÁŘ 2 – LITERATURA PRO DĚTI A MLÁDEŽ
21
ŘEČOVÉ CHOVÁNÍ 1
23
VYBRANÉ KAPITOLY O DĚTSKÉM ČTENÁŘSTVÍ
24
ŘEČOVÉ CHOVÁNÍ 2
26
SOUČASNÝ MLUVENÝ A PSANÝ JAZYK
27
LITERÁRNÍ SEMINÁŘ 3 – LITERATURA PRO DĚTI A MLÁDEŽ
28
1
UTVÁŘENÍ ŠKOLSKÉHO DIALOGU
30
TEORIE A PRAXE UMĚLECKÉHO PŘEDNESU
31
LITERATURA PRO DĚTI V MÉDIÍCH
32
2
JAZYKOVÉ PRAKTIKUM (KCD/JPRKT) Vymezení předmětu: výběrový Hodinový rozsah: 0 + 1 Seznam odborné literatury: DEMLOVÁ, E. – HUBÁČEK, J. aj. Praktická cvičení z českého jazyka. Ostrava: Ostravská univerzita, 1995. HUBÁČEK, J. – JANDOVÁ, E. – SVOBODOVÁ, J. Čeština pro učitele. Opava: Vade mecum Bohemiae, 2002. Pravidla českého pravopisu – nejnovější vydání. Příruční mluvnice češtiny. Praha: LN, 1995, 1996. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 2. vydání, Praha: Academia, 2001. Stručná anotace předmětu: Disciplína upřesňuje a třídí jazykové poznatky tak, aby vedly k uvědomělému zvládnutí současné normy a kodifikace mateřského jazyka (morfologické, lexikální, zvukové a pravopisné). Zvýšená pozornost se věnuje tendencím vývoje současné spisovné češtiny a pravopisným jevům z hlediska potřeb školské praxe. Témata seminářů (počet témat se nekryje s počtem seminářů): 1. Lexikální pravopis (i – y mimo tvarotvorné formanty, předpony -z, -s, skupiny ě -je, mě -mně, u -ú -ů, přípony -ský (ký), -ný. 2. Psaní velkých počátečních písmen. Zkratky. 3. Slovotvorný rozbor. 4. Artikulační a fonetická cvičení. Fonetická transkripce. Členění a modulace řeči. 5. Substantiva. Cvičení zaměřená na třídění slov k vzorům a podvzorům, zdvojená paradigmata. 6. Duál. 7. Skloňování vlastních jmen domácích. 8. Skloňování přejatých jmen obecných i vlastních. 9. Adjektiva – jmenná, složená, smíšená deklinace, stupňování. 10. Pronomina – deklinace bezrodých zájmen, skloňování zájmenné a adjektivní. 11. Numeralia – substantivní, adjektivní a zájmenná deklinace, skloňování složených číslovkových tvarů, číslovky nesklonné. 12. Verba – gramatické kategorie, slovesné třídy. 13. Nepravidelná slovesa, přechodníky. 14. Neohebné slovní druhy. Uzavření předmětu: zápočet Požadavky k zápočtu: Aktivní účast, splnění podmínek diktátu. (Bude upřesněno vyučujícím na začátku semestru.) Poslední aktualizace: 24. 6. 2005
3
SEMINÁŘ K MATEŘSKÉMU JAZYKU 1 (KCD/SMMJ1) Vymezení předmětu: výběrový Hodinový rozsah: 0+1 Seznam odborné literatury: Povinná: HUBÁČEK, J. – JANDOVÁ, E. – SVOBODOVÁ, J. Čeština pro učitele. Opava: Vade mecum Bohemiae, 2002. HLAVSA, Z. a kol. Pravidla českého pravopisu: školní vydání včetně Dodatku. Praha: Fortuna, 1999. Doporučená: BRABCOVÁ, R. Čeština našich dní. Praha: Jinan, 1996. ČERNÁ, A. a kol. Na co se nás často ptáte. Praha: Scientia, 2002. HAVRÁNEK, B. – JEDLIČKA, A. Česká mluvnice (nejnovější vydání). HŮRKOVÁ, J. Česká výslovnostní norma. Praha: Scientia, 1995. Mluvnice češtiny. I. a II. díl. Praha: Academia, 1986. Příruční mluvnice češtiny. Praha: LN, 1995. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 2. vydání. Praha: Academia, 1994. STYBLÍK, V. a kol. Přehledná mluvnice češtiny pro základní školy. Praha: Fortuna, 1992. Časopisy: Naše řeč, Komenský, Český jazyk a literatura. Stručná anotace předmětu: Seminář rozšiřuje a prohlubuje znalosti získávané v seminární části předmětu KCD/MJAZ1. Pokračuje práce s textem (jazykové rozbory) a pravopisný výcvik komplikovaných jevů. Kategorie a pojmy: Upevňuje se schopnost řešit úkoly algoritmicky a schopnost vyjadřovat se odbornou lingvistickou terminologií. Požadavky k zápočtu: Aktivní účast v seminářích. Poslední aktualizace: 19. 6. 2005
4
SEMINÁŘ K MATEŘSKÉMU JAZYKU 3 (KCD/SMMJ3) Vymezení předmětu: výběrový Hodinový rozsah: 0+1 Seznam odborné literatury: BRABCOVÁ, R. Čeština našich dní. Praha: Jinan, 1996. DEMLOVÁ, E. – HUBÁČEK, J. – JANDOVÁ, E. – KREMZEROVÁ, D. – SRPOVÁ, H. Praktická cvičení z českého jazyka. Ostrava: FF OU,1995. HAVRÁNEK, B. – JEDLIČKA, A. Česká mluvnice (nejnovější vydání). HUBÁČEK, J. – JANDOVÁ, E. – SVOBODOVÁ, J. Čeština pro učitele. Opava: Optys, 1996 (Opava: Vade mecum, 1998, Opava: Vade mecum Bohemiae, 2002). Mluvnice češtiny, II. díl Praha: Academia, 1986. Pravidla českého pravopisu – nejnovější vydání. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 2. vydání, Praha: Academia 1994. STYBLÍK, V. a kol. Přehledná mluvnice češtiny pro základní školy. Praha: SPN, 1992. Časopisy: Naše řeč, Slovo a slovesnost, Komenský, Český jazyk a literatura. Stručná anotace předmětu: Činnost v seminářích je soustředěna na morfologickou analýzu textů, zdůrazňuje a dokumentuje trendy ve vývoji tvarosloví s přihlédnutím k variantnosti, dubletnosti a výskytu nepravidelných tvarů. Znalosti o české morfologii jsou procvičovány a rozšiřovány se záměrem zvýšit jazykovou kompetenci budoucích učitelů. Témata seminářů: 1. Členění slovního tvaru 2. Tvarosloví podstatných jmen 3. Tvarosloví adjektiv, zájmen a číslovek 4. Tvarosloví sloves 5. Neohebná slova 6. Vývojové tendence (polymorfie, variantnost, slovnědruhové transformace...) Požadavky k zápočtu: Aktivní účast na seminářích. Poslední aktualizace: 30. 6. 2005
5
KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI (KCD/KOMDV) Vymezení předmětu: výběrový Hodinový rozsah: 0+1 Seznam odborné literatury: DANEŠ, F. – ČMEJRKOVÁ, S. – SVĚTLÁ, J. Jak napsat odborný text. Voznice: Leda, 1999. HUBÁČEK, J. Kultura mluvené řeči. Ostrava: Pedagogická fakulta Ostravské univerzity, 1980. HŮRKOVÁ, J. Česká výslovnostní norma. Praha: Scientia, 1995. JANOUŠEK, J. Společná činnost a komunikace. Praha: Svoboda, 1984. KRAUS, J. – HOFFMANNOVÁ, J. Písemnosti v našem životě. Praha: Fortuna, 1996. MAREŠ, J. – KŘIVOHLAVÝ J. Komunikace ve škole. Brno: MU, 1995. MÜLLEROVÁ, O. – HOFFMANNOVÁ, J. Kapitoly o dialogu. Praha: Pansofia, 1994. TOMAN, J. Jak dobře mluvit. Praha: Svoboda, 1981. VÁVRA, V. Mluvíme beze slov. Praha: Panorama, 1990. Stručná anotace předmětu: Předmět je zaměřen na zdokonalení komunikačních dovedností budoucího učitele. Seznamuje studenty se základy některých strategií v komunikaci psané i mluvené. Program seminářů je variabilní – s ohledem na potřeby zapsaných studentů. Narozdíl od JZKOM je významnou součástí programu i poučení o psaných textech a administrativního a odborného charakteru. Témata seminářů: 1. Cíl komunikace ve škole a pomáhajících institucích. 2. „Monolog“ a dialog. 3. Výstavba dialogu. Jeho účinnost a úspěšnost. Neverbální komunikace. 4. Dialog v psaných projevech. 5. Cesty ke zdokonalení komunikačních dovedností – shrnutí, prezentace semestrálních prací (sumář poznatků strukturovaný jako souvislý psaný nebo mluvený text). Požadavky k zápočtu: Aktivní účast v seminářích. Schopnost komentovat mluvený a psaný projev, stanovit korekční postupy. Vedení záznamu o vývoji vlastních poznatků. Poslední aktualizace: 30. 6. 2005
6
JAZYKOVÁ KOMUNIKACE (KCD/JZKOM) Vymezení předmětu: výběrový Hodinový rozsah: 0+1 Seznam odborné literatury: DAVIDOVÁ, D. aj. Mluvená čeština na Moravě. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity, 1997. HUBÁČEK, J. Kultura mluvené řeči. Ostrava: Pedagogická fakulta Ostravské univerzity, 1980. HŮRKOVÁ, J. Česká výslovnostní norma. Praha: Scientia, 1995. JANOUŠEK, J. Společná činnost a komunikace. Praha: Svoboda, 1984. KOŘENSKÝ, J. aj. Komplexní analýza komunikačního procesu a textu. České Budějovice: Pedagogická fakulta, 1999 (3. vydání). MAREŠ, J. – KŘIVOHLAVÝ J. Komunikace ve škole. Brno: MU, 1995. MÜLLEROVÁ, O. – HOFFMANNOVÁ, J. Kapitoly o dialogu. Praha: Pansofia, 1994. TOMAN, J. Jak dobře mluvit. Praha: Svoboda, 1981. VÁVRA, V. Mluvíme beze slov. Praha: Panorama, 1990. Stručná anotace předmětu: Disciplína rozvíjí řečové dovednosti studenta. Soustřeďuje se především na řečové chování v dialogu. Řečový projev je pojímán jako jednota jevů lingvistických, paralingvistických a extralingvistických. Pěstuje se schopnost příštích učitelů a vychovatelů pozorovat, zaznamenávat a analyzovat řečový projev, vztahovat jeho vlastnosti ke všem situačním podmínkám. Témata seminářů: 1. Cíl komunikace ve škole. 2. Specifika dětského řeči v mladším školním věku. Percepční schopnosti. 3. „Monolog“ a dialog ve škole. 4. Výstavba dialogu. Jeho účinnost a úspěšnost. 5. Neverbální komunikace. 6. Cesty ke zdokonalení jazykového projevu. Požadavky k zápočtu: Aktivní účast v seminářích. Schopnost komentovat mluvený projev na úrovni dosaženého vzdělání. Poslední aktualizace: 30. 6. 2005
7
SEMINÁŘ K MATEŘSKÉMU JAZYKU 4 – INTERPUNKČNÍ (KCD/SMMJ4) Vymezení předmětu: výběrový Hodinový rozsah: 0+1 Seznam odborné literatury: Povinná: HUBÁČEK, J. – JANDOVÁ, E. – SVOBODOVÁ, J. Čeština pro učitele. Opava: Vade mecum Bohemiae, 2002. Pravidla českého pravopisu – nejnovější vydání. SVOBODOVÁ, J. Průvodce českou interpunkcí. Opava: Vade mecum Bohemiae, 2003. Doporučená: GREPL, M. – KARLÍK, P. Učte se s námi skladbě češtiny. Praha: SPN, 1992. SVOBODOVÁ, J. Česká skladba pro studenty učitelství. Ostrava: PdF OU, 2001. SVOBODOVÁ, J. Česká interpunkční cvičení s klíčem. Ostrava: PdF OU, 2003. Stručná anotace předmětu: Ve specializovaném interpunkčním semináři se pozornost věnuje syntaktické výstavbě konkrétních textů, náplň je však (na rozdíl od disciplíny KCD/MJAZ4) zacílena na interpunkci, a to včetně různých odchylek, zvláštností a nepravidelností ve větných a souvětných strukturách. Při práci s texty převažuje ohled na interpunkci a její variantní možnosti. Studenti sami připravují interpunkčně zajímavé texty, kde se projevují jasně definované interpunkční zásady (dobře odůvodnitelné díky syntaktickým znalostem). Program seminářů: 1. Komentáře k Pravidlům českého pravopisu – část Členící znaménka. 2. Komentáře ke cvičebnici Průvodce českou interpunkcí. 3. – 6. Práce s konkrétními texty a jejich parcelací. Příprava vlastního interpunkčního diktátu. Požadavky k zápočtu: Výuka probíhá blokově, student musí absolvovat minimálně polovinu rozsahu výuky. O výjimkách rozhoduje vyučující (v odůvodněných případech lze neúčast ve výuce nahradit diktátem navíc). Do zadaného termínu (viz na příslušné nástěnce KCD!) studenti odevzdají vytištěnou (písemnou) verzi vlastního tematicky jednotného interpunkčního diktátu stanoveného rozsahu a náročnosti. Odevzdání: buď přímo vyučující, anebo sekretářce KCD pí Šárce Nohelové (dveře č. 114). Diktát bude opatřen používanou e-mailovou adresou studenta, na kterou se vyučující může ozvat, aby kontakt byl co nejrychlejší. Diktát vždy má: odpovídající vhodný název! Dále má: uvedený zdroj, odkud byl text (i výrazněji upravený) původně čerpán. Závazná délka diktátu: 7 interpunkčně zajímavých dílčích větných celků, s vyloučením celků snadných, ovšem také přemrštěně, nevhodně komplikovaných. Diktát bude doplněn přesným a odborně správným zdůvodněním interpunkce (po vzoru Průvodce českou interpunkcí). Sporné příklady budou vynechány (nebo náležitě okomentovány, proč byly vybrány a v čem jsou sporné či dvojznačné). Při nesplnění těchto požadavků nebude interpunkční diktát uznán, běžně je možno dodatečně využít maximálně dvou opravných možností (pokaždé s přesným respektováním zadaného termínu odevzdání opravných diktátů). Velmi vítáno je odevzdání definitivní (přijaté) verze vlastního diktátu také v elektronické podobě (e-mailem na
[email protected]) – neposílejte prosím nehotové verze. Pojmy a odborné termíny:
8
Podle části 7. Skladba z učebnice Hubáček, J. – Jandová, E. – Svobodová, J. Čeština pro učitele. Opava: Vade mecum Bohemiae, 2002 a podle Průvodce českou interpunkcí. Poslední aktualizace: 1. 7. 2005
9
FRAZEOLOGIE VE VÝUCE ČEŠTINY (KCD/FRACJ) Vymezení předmětu: výběrový Hodinový rozsah: 0+1 Seznam odborné literatury: BEČKA, J. V. Slovník synonym a frazeologismů. Praha: Novinář, 1977. ČEJKA, M. Česká lexikologie a lexikografie. Brno: Masarykova univerzita, 1992. ČERMÁK, F. Idiomatika a frazeologie češtiny. Praha: Univerzita Karlova,1982. DANEŠ, F. a kol. Český jazyk na přelomu tisíciletí. Praha: Academia, 1997. FILIPEC, J. – ČERMÁK, F. Česká lexikologie. Praha: Academia, 1985. HAUSER, P. Nauka o slovní zásobě. Praha: SPN, 1986. Mluvnice češtiny 1. Praha: Academia, 1986. Příruční mluvnice češtiny. Praha: Lidové noviny, 1996. KOVÁŘOVÁ, S. Proč se říká 222x. Olomouc: Alda, 2000. KOVÁŘOVÁ, S. Rýmované pranostiky. Olomouc: Alda, 1996. MUNZAR, J. Medardova kápě aneb Pranostiky očima meteorologa. Praha: Horizont, 1986. PEJML, K. Pranostiky. Praha: Vilímek, 1941. ŠMILAUER, V. Nauka o českém jazyku. Praha: SPN, 1974. URBAN, Z. – ROBEK, A. Česká pranostika aneb Svatý Petr seno seče, svatá Anna buchty peče. Třebíč: Arca JiMfa, 1997. VAŠKŮ, Z. Velký pranostikon. Praha: Academia, 1998. ZAORÁLEK, J. Lidová rčení. Praha: Aurora, 1996. Stručná anotace předmětu: Předmět je zaměřen českou frazeologii chápanou z různých hledisek jako na trvalou a nedílnou součást české slovní zásoby. Frazeologismy jsou tříděny podle základních kritérií s uváděním různorodých příkladů (včetně hodnocení jejich aktuálnosti v současném jazyce). V rámci jednotlivých témat studenti zpracovávají a v seminářích prezentují seminární práce zabývající se dílčími oblastmi řešené problematiky. Témata seminářů: 1. Typy frazeologismů – dělení podle jednotlivých kritérií. 2. Zvláštní případy frazeologismů. 3. Větné frazeologismy. 4. Frazeologická adverbializace. 5. Frazeologismy vs. sousloví. Program seminářů: Vedle výše uvedených témat tvoří náplň seminářů ústní prezentace seminárních prací zpracovaných studenty dle jejich vlastního výběru na následující témata: 1. Zvláštní případy frazeologismů – takové, v nichž jsou obsažena pojmenování: • částí lidského těla • zvířat • členů rodiny a příbuzných • rostlin a jejich částí • vody, počasí, klimatických jevů • ženy, muže • cizích etnik apod. 10
2. Větné frazeologismy • rčení • pořekadla • přísloví • pranostiky 3. okřídlená slova 4. idiomy 5. přirovnání 6. expresívní frazeologismy 7. frazeologismy cizího původu 8. frazeologismy biblického původu 9. regionální frazeologismy 10. sousloví Požadavky k zápočtu: Prezentace seminární práce ústní formou v semináři a její odevzdání ve formě písemné (min. 4 strany textu) odpovídající standardním požadavkům na seminární práce kladeným. Poslední aktualizace: 14. 6. 2005
11
SEMINÁŘ K MATEŘSKÉMU JAZYKU 5 (KCD/SMMJ5) Vymezení předmětu: výběrový Hodinový rozsah: 0 + 1 Seznam odborné literatury: Povinná: ČECHOVÁ, M. a kol. Stylistika současné češtiny. Praha: ISV, 1997. CHLOUPEK, J. Stylistika češtiny. Praha: SPN, 1991. CHLOUPEK, J. – KREISLOVÁ, E. Stylistika pro učitele. Ostrava: PdF OU, 1997. HUBÁČEK, J. Cvičení ze stylistiky. Ostrava: OU, 1989. HUBÁČEK, J. – JANDOVÁ, E. – SVOBODOVÁ, J. Čeština pro učitele. Opava: Vade mecum Bohemiae, 2002. Doporučená: BEČKA, J. V. Česká stylistika. Praha: Academia, 1992. DANEŠ, F. a kol. Kapitoly z praktické stylistiky. Praha: Orbis, 1957. HÁJKOVÁ, E. Stylistická cvičení. Praha: PdF UK, 1997. HUBÁČEK, J. Úvod do stylistiky českého jazyka. Ostrava: Skripta, 1985. JEDLIČKA, A. – FORMÁNKOVÁ, V. – REJMÁNKOVÁ, M. Základy české stylistiky. Praha: SPN, 1970. MISTRÍK, J. Štylistika. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1985. Stručná anotace předmětu: Předmět je pojat jako doplňující seminární cvičení k povinnému předmětu Mateřský jazyk 5 – stylistika. Zaměřuje se tedy na prohloubení stylistických poznatků, a to především v rovině praktické. Ve cvičeních je pozornost soustředěna hlavně na rozbor stylisticky zajímavých textů, nedílnou součástí je i praktický nácvik slohových útvarů a charakteristika jednotlivých stylových vrstev. Program seminářů: Hlavní důraz je kladen na práci se cvičnými texty, u nichž studenti analyzují, zda se jedná o stylisticky čisté texty či o kombinaci prostředků různých stylů. Současně se seznamují s typickými prostředky všech jazykových vrstev. Nedílnou součástí cvičení jsou i pravidelné výstupy studentů, v nichž se snaží o samostatnou komplexní analýzu vybraného textu. Uzavření předmětu: Předmět je uzavřen zápočtem. Požadavky k zápočtu: Podmínkou pro udělení zápočtu aktivní účast na seminářích a komplexní rozbor vybraného textu v rozsahu max. 10 – 15 minut. Poslední aktualizace: 28. 6. 2005
12
JAZYKOVÉ ROZBORY (KCD/JROZB) Vymezení předmětu: výběrový Hodinový rozsah: 0 + 1 Seznam odborné literatury: ČECHOVÁ, M. Komplexní jazykové rozbory. Zlín: Grafia, 1992. ČERNÁ, A. – SVOBODOVÁ, I. – ŠIMANDL, J. – UHLÍŘOVÁ, L. Na co se nás často ptáte. Praha: Scientia, 2002. DEMLOVÁ, E. – HUBÁČEK, J. – JANDOVÁ, E. – KREMZEROVÁ, D. – SRPOVÁ, H. Praktická cvičení z českého jazyka. Ostrava: Učební texty FF OU, 1995. HARTMANNOVÁ, V. Jazykové rozbory. Olomouc: Fin, 1993. SVOBODOVÁ, J. Průvodce českou interpunkcí. Opava: Vade mecum bohemiae, 2003. Pravidla českého pravopisu (vydání po r. 1993). Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 2001. Stručná anotace předmětu: Jazykové rozbory zahrnují analyticko-syntetický pohled na všechny jazykové roviny v jejich vzájemných vztazích. Vytváří se systematizace jazyka na základě nejen psaných textů různých stylistických útvarů, ale i na nepřipravených mluvených projevech. Jazykové znalosti a dovednosti se tříbí i cvičeními transformačními a korekturními. Kromě všestranného rozboru budou jednotlivé semináře zaměřeny i na specifické jazykové jevy. Témata seminářů: 1. Rozbor komunikační situace a výstavby textu. 2. Rozbor zvukové stránky výpovědi. 3. Rozbor lexikální a slovotvorný. 4. Rozbor slovnědruhový a tvaroslovný. 5. Rozbor skladebný. 6. Rozbor stylistický. 7. Rozbor pravopisný. Požadavky k zápočtu: Aktivní účast v seminářích. Poslední aktualizace: 23. 6. 2005.
13
KAPITOLY ZE SVĚTOVÉ LITERATURY PRO DĚTI A MLÁDEŽ (KCD/KSLDM) Vymezení předmětu: výběrový Hodinový rozsah: 0 + 1 Seznam odborné literatury: Povinná: KLÁTIK, Z. Svetová literatúra pre mládež.(Profily a prehlady.) Bratislava: SPN, 1978 ŠUBRTOVÁ, M. Kapitoly ze světové literatury pro mládež I, II. Brno: CERM, 1998. CHMELÍKOVÁ, V. Světová literatura pro děti a mládež. Plzeň: Vydavatelství Západočeské univerzity, 1998 Doporučená: GEJGUŠOVÁ, I. Osobnosti a díla světové literatury pro děti a mládež. Ostrava: Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta, 2002. GENČIOVÁ, M. Literatura pro děti a mládež (ve srovnávacím žánrovém pohledu). Praha: SPN, 1984. Časopisy: Zlatý máj, Ladění Stručná anotace předmětu: Seminář seznamuje převážně s klasickou světovou tvorbou pro děti a mládež. Charakterizuje základní žánry literatury pro děti a prezentuje jejich specifika na základě četby z děl světových tvůrců. V závěrečném semináři je také reflektována současná tvorba s akcentem na hledání podstaty čtenářské atraktivity některých děl (Rowlingová: Harry Potter). Každé konkrétní společně čtené dílo je navíc podrobováno analýze z hlediska dnešních čtenářských preferencí a dále z hlediska jeho didaktického uplatnění v hodinách literární výchovy nebo obecně při působení na čtenářství dětí. Program seminářů: Jednotlivé semináře jsou žánrově vymezeny a seznamují s hlavními představiteli daného žánru ve světové literatuře: - mýty a pohádky ve světové literatuře (řecké báje a mýty, indické, japonské, čínské a další pohádky) - klasická světová pohádka (Perrault, Grimmové, Andersen, Puškin) - moderní autorská pohádka (Carroll, Collodi, Wilde, Milne, Saint-Exupéry, Janssonová) - bajky (Ezop, La Fontaine, Krylov) - próza s dětským hrdinou (Lindgrenová, Twain, Kästner) - dobrodružný román, robinzonády, mayovky (Defoe, Swift, Stevenson, London, May) - fenomény dnešních dnů (Rowlingová, Tolkien) Požadavky k zápočtu: Aktivní účast v diskusi nad dílem, povinná četba jednoho textu na každý seminář, seminární práce formou referátu. Seminární práce musí splňovat tyto náležitosti: rozsah 3 – 5 normostran (typ písma Times New Roman, vel. 12, 30 řádků na str.), dodržení pravopisné normy, původnost v rozboru textu, v závěru prameny a použitá literatura, v případě citování – správné označení citace. Osnova seminární práce: 1. stručná prezentace autora a jeho tvorby, zvl. tvorby pro děti, geneze díla, zařazení k žánru, recepce díla,
14
2. vlastní rozbor díla - úvaha na téma aktuálnosti, výchovných aspektů, zvolených postupů, zamyšlení nad vhodností grafické úpravy knihy apod. Na www stránkách je vložena ukázka rozboru konkrétního textu. Poslední aktualizace: 22. 6. 2005
15
LITERÁRNÍ SEMINÁŘ 1 (KCD/LITS1) Vymezení předmětu: výběrový Hodinový rozsah: 0+1 Seznam odborné literatury: Povinná: PETRŮ, E. Úvod do studia literární vědy. Olomouc, 2000. PAVERA, L. – VŠETIČKA, F. Lexikon literárních pojmů. Olomouc, 2002. HRABÁK, J. Poetika. Praha: Čs. spisovatel, 1977. HRABÁK, J. Úvod do teorie verše. Praha: Čs. spisovatel, 1977. MARTINKOVÁ, V. Teorie literatury netradičně. Praha: Trizonia, 1995. Doporučená: HAMAN, A. Úvod do studia literatury a interpretace díla. Praha: H&H, 1999. VLAŠÍN, Š. a kol. Slovník literární teorie. Praha: Čs. spisovatel, 1984. HRABÁK, J. – ŠTĚPÁNEK, V. Úvod do teorie literatury. Praha: SPN, 1987. HRABÁK, J. Čtení o románu. Praha: SPN, 1981. KOŽMÍN, Z. Interpretace básní. Praha: SPN, 1986. NEZVAL, V. Moderní básnické směry. Praha: Čs. spisovatel, 1964. CENEK, S. Úvod do teorie literatury. Praha: SPN, 1987. WELLEK, R. – WARREN, A. Teorie literatury. Olomouc: Votobia, 1996. Stručná anotace předmětu: Seminář navazuje na předmět Úvod do studia literatury. Rozvíjí zde získané teoretické základy, zaměřuje se na jejich aplikování v práci s konkrétním literárním textem. Jeho cílem bude upevnit znalosti literární teorie v praktickém rozboru prozaických a básnických ukázek, popřípadě rozšířit tyto znalosti těmi, které se již budou vázat na problémy vzniklé při aktuální interpretaci daného díla. Program seminářů: - shrnutí dosavadních poznatků z teorie literatury (základní pojmy studia literatury, terminologie lit. vědy, disciplíny lit. vědy, organizace literárního procesu a literární komunikace, literární druhy a žánry, kompozice lit. díla, základy versologie) - rozbory literárních textů - zápočtový test Požadavky k zápočtu: Splnění podmínek testu: interpretace textu. Test se skládá ze dvou částí: v první studenti pracují s textem básnickým, ve druhé pracují s textem prozaickým. Poslední aktualizace: 18. 5. 2005
16
SEMINÁŘ K DIDAKTICE ČESKÉHO JAZYKA 1 (KCD/DIDS 1) Vymezení předmětu: výběrový Hodinový rozsah: 0+1 Studijní literatura: BRABCOVÁ, R. a kol. Didaktika českého jazyka. Praha: SPN, 1990. ČECHOVÁ, M.– SYBLÍK, V. Komplexní jazykové rozbory. Praha: SPN, 1992. (Teoretická část str. 7–44) HUBÁČEK, J. Didaktika slohu. Praha: SPN, 1989. JEČNÁ, K. Nuda při češtině? Ani nápad! Praha: Agentura Strom, 1997. KESSELOVÁ, J. – PALENČÁKOVÁ, J. – SVOBODOVÁ, J. Jazyk a jazyková komunikace nově – Prvky hry ve školní výuce mateřštiny. Ostrava: PdF OU, 2002. Vzdělávací programy ZŠ, OŠ, Rámcový vzdělávací program. Učebnice českého jazyka pro 2. – 5. ročník ZŠ (např. SPN, Sciencia, Alter, Dialog a další od roku 1996) ZIMOVÁ, L. Český jazyk v sešitech – sloh. Praha: Fortuna, 1992. ZIMOVÁ, L. Český jazyk v sešitech – sloh. Pracovní sešit. Praha: Fortuna, 1992. Stručná anotace předmětu: Disciplína se věnuje aktuálním didaktickým postupům v jazykovém a slohovém vyučování. Cílem je rozvíjení pedagogických dovedností a návyků studentů v těchto složkách mateřského jazyka. Seminář navazuje na poznatky získané studiem obecné didaktiky a didaktiky českého jazyka a v průběžné pedagogické praxi. Pozornost je věnována otázkám současných výukových trendů. Zařazuje se didaktická analýza konkrétního učiva, příprava výukových dialogů, práce s učebními texty, opravy a hodnocení žákovských prací. Zdůrazněna je kreativita budoucího učitele. Témata seminářů: 1. Český jazyk v učebním plánu 1. stupně. Obsah jazykového vyučování v osnovách současných vzdělávacích programů pro základní a obecnou školu a v připravovaném RVP ZV. 2. Složky předmětu český jazyk, princip integrity mezi nimi. Problematika zařazování složek českého jazyka do týdenního rozvrhu hodin. 3. Uplatňování dalších didaktických principů ve vyučování mateřského jazyka (zvl. princip názornosti a lingvistického přístupu). 4. Možnosti uplatnění všestranného jazykového rozboru v jazykovém vyučování na 1. stupni. 5. Příprava, realizace, oprava a hodnocení diktátu (práce s autentickým textem). 6. Didaktické postupy v některých problematických úsecích jazykového vyučování na 1. stupni. Požadavky k zápočtu v ZS: Aktivní účast v seminářích. Příprava podkladů pro simulovanou výuku. Poslední aktualizace: 13. 6. 2005
17
SEMINÁŘ K DIDAKTICE ČESKÉHO JAZYKA 2 (KCD/DIDS 2) Vymezení předmětu: výběrový Hodinový rozsah: 0+1 Studijní literatura: BRABCOVÁ, R. a kol. Didaktika českého jazyka. Praha: SPN, 1990. ČECHOVÁ, M. – SYBLÍK, V. Komplexní jazykové rozbory. Praha: SPN, 1992. (Teoretická část str. 7–44.) HUBÁČEK, J. Didaktika slohu. Praha: SPN, 1989. JEČNÁ, K. Nuda při češtině? Ani nápad! Praha: Agentura Strom, 1997. KESSELOVÁ, J. – PALENČÁKOVÁ, J. – SVOBODOVÁ, J. Jazyk a jazyková komunikace nově – Prvky hry ve školní výuce mateřštiny. Ostrava: PdF OU, 2002. SEIFERTOVÁ, A. Tradiční sloh netradičně. Praha: Blug Praha, 2000. Vzdělávací programy ZŠ, OŠ, Rámcový vzdělávací program. Učebnice českého jazyka pro 2. – 5. ročník ZŠ (např. SPN, Sciencia, Alter, Dialog a další od roku 1996) ZIMOVÁ, L. Český jazyk v sešitech – sloh. Praha: Fortuna, 1992. ZIMOVÁ, L. Český jazyk v sešitech – sloh. Pracovní sešit. Praha: Fortuna, 1992. Stručná anotace předmětu: Disciplína se věnuje aktuálním didaktickým postupům v jazykovém a slohovém vyučování. Cílem je rozvíjení pedagogických dovedností a návyků studentů v těchto složkách mateřského jazyka. Seminář navazuje na poznatky získané studiem obecné didaktiky a didaktiky slohu a v průběžné pedagogické praxi. Pozornost je věnována otázkám současných výukových trendů. Zařazuje se didaktická analýza konkrétního učiva, příprava výukových dialogů, práce s učebními texty, opravy a hodnocení žákovských prací. Zdůrazněna je kreativita budoucího učitele. Témata seminářů: 1. Současná koncepce slohového výcviku, odlišnost od předchozího pojetí. Slohové učivo v osnovách ZŠ a OŠ. Komunikační výchova v připravovaném RVP ZV. 2. Receptivní a produktivní slohové činnosti v učebnicích českého jazyka. Srovnání a rozbor textů ve vybraných didaktických publikacích. 3. Rozvíjení komunikačních dovedností žáků v rámci forem společenského styku. Základní mluvené žánry podle komunikační situace, 4. Pěstování kultivovaného mluveného projevu. Jeho nácvik, oprava a hodnocení. Náměty k ústnímu vyjadřování v učebnicích 1. stupně. 5. Písemný projev ve výuce slohu na 1. stupni ZŠ. Tvořivé psaní žáků. Oprava a hodnocení autentického textu. 6. Reprodukční a produkční sloh – didaktická analýza konkrétních didaktických celků. Požadavky k zápočtu v LS: Aktivní účast v seminářích. Příprava podkladů pro simulovanou výuku. Poslední aktualizace: 15. 6. 2005
18
SEMINÁŘ K MATEŘSKÉMU JAZYKU 5 (KCD/SMMJ5) Vymezení předmětu: výběrový Hodinový rozsah: 0 + 1 Seznam odborné literatury: Povinná: ČECHOVÁ, M. a kol. Stylistika současné češtiny. Praha: ISV, 1997. CHLOUPEK, J. Stylistika češtiny. Praha: SPN, 1991. CHLOUPEK, J. – KREISLOVÁ, E. Stylistika pro učitele. Ostrava: PdF OU, 1997. HUBÁČEK, J. Cvičení ze stylistiky. Ostrava: OU, 1989. HUBÁČEK, J. – JANDOVÁ, E. – SVOBODOVÁ, J. Čeština pro učitele. Opava: Vade mecum Bohemiae, 2002. Doporučená: BEČKA, J. V. Česká stylistika. Praha: Academia, 1992. DANEŠ, F. a kol. Kapitoly z praktické stylistiky. Praha: Orbis, 1957. HÁJKOVÁ, E. Stylistická cvičení. Praha: PdF UK, 1997. HUBÁČEK, J. Úvod do stylistiky českého jazyka. Ostrava: Skripta, 1985. JEDLIČKA, A. – FORMÁNKOVÁ, V. – REJMÁNKOVÁ, M. Základy české stylistiky. Praha: SPN, 1970. MISTRÍK, J. Štylistika. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1985. Stručná anotace předmětu: Předmět je pojat jako doplňující seminární cvičení k povinnému předmětu Mateřský jazyk 5 – stylistika. Zaměřuje se tedy na prohloubení stylistických poznatků, a to především v rovině praktické. Ve cvičeních je pozornost soustředěna hlavně na rozbor stylisticky zajímavých textů, nedílnou součástí je i praktický nácvik slohových útvarů a charakteristika jednotlivých stylových vrstev. Program seminářů: Hlavní důraz je kladen na práci se cvičnými texty, u nichž studenti analyzují, zda se jedná o stylisticky čisté texty či o kombinaci prostředků různých stylů. Současně se seznamují s typickými prostředky všech jazykových vrstev. Nedílnou součástí cvičení jsou i pravidelné výstupy studentů, v nichž se snaží o samostatnou komplexní analýzu vybraného textu. Uzavření předmětu: Předmět je uzavřen zápočtem. Požadavky k zápočtu: Podmínkou pro udělení zápočtu aktivní účast na seminářích a komplexní rozbor vybraného textu v rozsahu max. 10 – 15 minut. Poslední aktualizace: 28. 6. 2005
19
ŘEČ DÍTĚTE ŠKOLNÍHO VĚKU (KCD/RECDT) Vymezení předmětu: výběrový Hodinový rozsah: 1 + 0 Seznam odborné literatury: ČÁP, J.– MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2001. HÖFLEROVÁ, E. Školský dialog a jeho vliv na rozvoj řeči dětí. Ostrava: Pedagogická fakulta OU, 2003. KALA, M. – BENEŠOVÁ, M. Písemný a mluvený projev žáků základní školy. Praha: SPN, 1989. KESSELOVÁ, J. Lingvistické štúdie o komunikácii detí. Prešov: Náuka, 2001. MAREŠ, J.– KŘIVOHLAVÝ, J. Komunikace ve škole. Brno: Masarykova univerzita, 1995. PAČESOVÁ, J. Řeč v raném dětství. Brno: UJEP, 1979. PIAGET, J. - INHELDEROVÁ, B. Psychologie dítěte. Praha: SPN, 1970, Portál, 1998, 2000, 2001. SLAMA-CAZACU, T. Dialog u dětí. Praha: SPN, 1966. SLANČOVÁ, D. Reč autority a lásky. Prešov: Filozofická fakulta Prešovskej univerzity, 1999. SVOBODOVÁ, J. Jazyková specifika školské komunikace a výuka mateřštiny. Ostrava: Pedagogická fakulta OU, 2000. VÁVRA, V. Mluvíme beze slov. Praha: Panorama, 1990. VYGOTSKIJ, L. S. Myšlení a řeč. Praha: SPN, 1970. ZELINKOVÁ, O. Poruchy učení: dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, dyspraxie, ADHD. Praha: Portál, 2003. Aktuální jazykové kodifikační příručky (slovníky, mluvnice, stylistiky). Stručná anotace předmětu: Přednášky seznamují se dostupnými domácími i zahraničními poznatky z oblasti vývojové pedolingvistiky. Dětské řečové chování dítěte je popisováno nejen jako reakce na řečové a situační podněty, ale jako činnost, která informuje o úrovni myšlení a kvalitě vyučovacího procesu. Studenti jsou seznámeni s metodami a postupy analýzy řeči. Témata přednášek: 1. Lingvistika a další humanitní vědy o řeči dětí a mládeže. 2. Dětská řeč v předškolním věku. 3. Řeč dítěte mladšího školního věku. 4. Řeč a myšlení – vývoj řečové kompetence ve starším školním věku. 5. Syntaktické vlastnosti dětských řečových projevů, chování v dialogu. 6. Volné téma (handicapované dítě v dialogu, dialog s dítětem sociokulturního prostředí...).
z odlišného
Požadavky k zápočtu: Vycházejí z potřeb zapsaných studentů. Jsou dány na začátku semestru. Poslední aktualizace: 1. 7. 2005
20
LITERÁRNÍ SEMINÁŘ 2 – LITERATURA PRO DĚTI A MLÁDEŽ (KCD/LITS2) Vymezení předmětu: výběrový Hodinový rozsah: 0 + 1 Seznam odborné literatury: Povinná: URBANOVÁ, S. Literatura pro děti a mládež na Ostravsku po roce 1945. Praha: SPN, 1984. URBANOVÁ, S. – SOBKOVÁ. E. Nakladatelství Profil v Ostravě představuje své autory. Ostrava: Profil, 1986. URBANOVÁ, S. – HOLAŇOVÁ, Š. Literatura pro děti a mládež Slezska a severní Moravy. (Soupis bibliografie). Ostrava: FF OU – Ústav pro regionální studia, 2000. URBANOVÁ, S. – ROSOVÁ, M. Žánry, osobnosti, díla. (Historický vývoj žánrů české literatury pro mládež – antologie). Ostrava: Filozofická fakulta OU, 2003. URBANOVÁ, S. Meandry a metamorfózy dětské literatury. Olomouc: Votobia, 2003. GEJGUŠOVÁ, I. – KUBECZKOVÁ, O. Nové pohledy na českou literaturu a její vyučování. Ostrava: Pedagogická fakulta Ostravské univerzity, 2004. Doporučená: GENČIOVÁ, M. Vědeckofantastická literatura. Srovnávací žánrová studie. Praha: Albatros, 1980. GENČIOVÁ, M. Literatura pro děti a mládež (ve srovnávacím žánrovém pohledu). Praha: SPN, 1984. CHALOUPKA, O. – VORÁČEK, J. Kontury české literatury pro děti a mládež (od začátků 19. století po současnost). Praha: Albatros, 1984. CHALOUPKA, O. – NEZKUSIL, V. Vybrané kapitoly z teorie dětské literatury I, II, III. Praha: Albatros, 1973, 1976, 1979. KLÁTIK, Z. Svetová literatúra pre mládež (profily a prehľady). Bratislava: SPN, 1978. KUDĚLKA, V. Malý labyrint literatury. Praha: Albatros, 1982. LEŠČÁK, M. – SIROVÁTKA, O. Folklór a folkloristika. (O ľudovej slovesnosti). Bratislava: Smena, 1992. NEFF, O. Něco je jinak. Praha: Albatros, 1981. PLESKOT, J. Úvod do literatury pro děti a mládež. Ostrava: Pedagogická fakulta, 1977. SEDLÁK, J. Epické žánre v literatúre pre mládež. Bratislava: SPN, 1981. SIROVÁTKA, O. Literatura na okraji. Praha: Čs. spisovatel, 1990. SLABÝ, Z. K. Dívky pro román. Praha: SNDK, 1967. STEJSKAL, V. Moderní česká literatura pro děti. Praha: SNDK, 1962. URBANOVÁ, S. Spisovatelé a ilustrátoři v čítankách 1.– 4. ročníku základních škol. Ostrava: Pedagogická fakulta, 1986. URBANOVÁ, S. Spisovatelé v čítankách 5.– 6. ročníku ZŠ. Ostrava: Pedagogická fakulta, 1988. VAŘEJKOVÁ, V. Česká próza s dívčí hrdinkou I, II. Ostrava: SCHOLAFORUM, 1995. Časopisy: Ladění, Zlatý máj. Stručná anotace předmětu: Studenti aplikují teoretické a literárněhistorické poznatky z oblasti literatury pro děti a mládež při práci s texty. Seminář rovněž sleduje vztah slovesného a výtvarného projevu v knihách pro děti, podíl obou složek na utváření estetické hodnoty uměleckého díla. Při interpretaci bude dále brán zřetel k topice literatury pro děti a mládež.
21
Program seminářů: Jednotlivé semináře se zaměří na tituly různých žánrů literatury pro mládež a otevřou vždy jedno specifické téma tvorby pro děti (např. téma handicapu, téma soužití v multikulturním světě, téma vztahu k přírodě, téma vztahu k rodnému kraji, k národu, téma smrti apod.). Požadavky k zápočtu: Aktivní účast na seminářích. Analýza zvoleného titulu, zejména z fondu regionální tvorby (v rozsahu 2-3 normostran) se zaměřením na postižení tématu a vztahu k dětskému čtenáři a zároveň se zřetelem k výtvarné složce díla. Poslední aktualizace: 18. 5. 2005
22
ŘEČOVÉ CHOVÁNÍ 1 (KCD/RECV1) Vymezení předmětu: výběrový Hodinový rozsah: 0 + 1 Seznam odborné literatury: BOKR, J. – SVÁTEK, J. Základy logiky a argumentace. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 2000. DeVITO, J. A. Základy mezilidské komunikace. Praha: Grada, 2001. HUBÁČEK, J. Kultura mluvené řeči. Ostrava: Pedagogická fakulta Ostravské univerzity, 1980. HŮRKOVÁ, J. Česká výslovnostní norma. Praha: Scientia, 1995. JANOUŠEK, J. Společná činnost a komunikace. Praha: Svoboda, 1984. KOŘENSKÝ, J. aj. Komplexní analýza komunikačního procesu a textu. České Budějovice: Pedagogická fakulta, 1999 (3. vydání). MAREŠ, J. – KŘIVOHLAVÝ, J. Komunikace ve škole. Brno: MU, 1995. MÜLLEROVÁ, O. – HOFFMANNOVÁ, J. Kapitoly o dialogu. Praha: Pansofia, 1994. TOMAN, J. Jak dobře mluvit. Praha: Svoboda, 1981. VÁVRA, V. Mluvíme beze slov. Praha: Panorama, 1990. VYBÍRAL, Z. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2000. WATZLAWICK, P. Pragmatika lidské komunikace. Hradec Králové: Konfrontace, 1999. Stručná anotace předmětu: Předmět je určen pro zájemce o rozvíjení komunikačních dovedností. Východiskem jsou znalosti o jazykovém systému, krátké výklady z oblasti současných komunikačních teorií směřují k posílení schopnosti zaujmout řečovou strategii odpovídající situaci. Témata seminářů: 1. Vlastnosti komunikační situace a výrazové prostředky (jazykové, mimojazykové). 2. Proměnlivost výrazových forem v závislosti na situaci. 3. Uplatnění „funkčních stylů“ v mluveném projevu. 4. Institucionálnost komunikace a její hranice. 5. Reálná komunikace a „hra na komunikaci“. Požadavky k zápočtu: Aktivní účast v seminářích. Poslední aktualizace: 20. 6. 2005
23
VYBRANÉ KAPITOLY O DĚTSKÉM ČTENÁŘSTVÍ (KCD/VKDCT) Vymezení předmět: výběrový Hodinový rozsah: 0 + 1 Seznam odborné literatury: Povinná: URBANOVÁ, S. – KOVALČÍK, Z. Minimum z literatury pro děti a mládež. Ostrava: SCHOLAFORUM, 1996. URBANOVÁ, S. Děti a literatura. (Antologie textů literatury pro děti a mládež I). Děti a poezie. Ostrava: Filozofická fakulta, 1996. URBANOVÁ, S. Meandry a metamorfózy dětské literatury. Olomouc: Votobia, 2003. URBANOVÁ, S. – ROSOVÁ, M. Žánry, osobnosti, díla. (Historický vývoj žánrů české literatury pro mládež – antologie). Ostrava: Filozofická fakulta OU, 2003. Doporučená: DOUPALOVÁ, E. Úvod do studia předmětu „Výchova literaturou v oboru vychovatelství OVZP“. Olomouc: Pedagogická fakulta UP, 1989. GEBHARTOVÁ, V. Literatura pro děti (s ukázkami textů). Praha: SPN, 1989. HOLEŠOVSKÝ, F. Čeští ilustrátoři v současné knize pro děti a mládež. Praha: Albatros, 1989. CHALOUPKA, O. – NEZKUSIL, V. Vybrané kapitoly z teorie dětské literatury I, II, III. Praha: Albatros, 1973, 1976, 1979. CHALOUPKA, O. – VORÁČEK, J. Kontury české literatury pro děti a mládež /od začátků 19. století po současnost/. Praha: Albatros, 1984. Kritika literatury pro děti a mládež (1945-1995). Brno, 1995. LEŠČÁK, M. – SIROVÁTKA, O. Folklór a folkloristika. (O ľudovej slovesnosti). Bratislava: Smena, 1982. MOCNÁ, D. Červená knihovna. Studie kulturně a literárně historická. Praha/Litomyšl: Paseka, 1996. NEFF, O. Něco je jinak. Praha: Albatros, 1981. PLESKOT, J. Úvod do literatury pro děti a mládež. Ostrava: Pedagogická fakulta, 1977. POLÁČEK, J. a kol. Průhledy do české literatury 20. století. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2000. Přírodní tematika v literatuře. Sborník z konference uspořádané při příležitosti 80. narozenin zasloužilého umělce Jaromíra Tomečka. Kroměříž – 24. září 1986. Brno: Státní vědecká knihovna, Kroměříž: Okresní knihovna, 1987. STANISLAVOVÁ, Z. Priestorem společenskej prózy pre deti a mládež. Interpretačné štúdie. Prešov: Pedagogická fakulta UPJŠ, 1995. VAŘEJKOVÁ, V. Česká autorská pohádka. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 1998. Časopisy: Ladění, Zlatý máj. Stručná anotace předmětu: Výběrový seminář doplňuje základní poznatky o literatuře pro děti a mládež v oblasti dětského čtenářství. Vede posluchače k hlubšímu pochopení jeho zákonitostí a vývojových trendů, seznamuje je s nejnovějšími výsledky průzkumů čtenářských zájmů a žánrových preferencí. Pozornost je věnována zejména výchově dětského čtenáře a motivací ke čtenářství, čtenářským aktivitám s dětmi v čase mimo vyučování, zábavným a hravým formám práce s literaturou pro mládež atd. Semináře mají diskusní charakter.
24
Program seminářů: Žánry literatury pro děti a mládež: - poezie (František Hrubín – Pohádka o Květušce a její zahrádce, František Halas – Před usnutím) - lidová pohádka (Julius Košnář – Pán Ježíš v českých pohádkách) - moderní autorská pohádka (Jan Karafiát – Broučci) - pověst (Josef Strnadel – Zamrzlá studánka) - příběhová próza ze života dětí (Iva Procházková – Středa nám chutná) Požadavky k zápočtu: Aktivní účast na seminářích. Vystoupení posluchačů s referátem, ve kterém představí profil časopisu 90. let pro děti a mládež. Poslední aktualizace: 25. 6. 2005
25
ŘEČOVÉ CHOVÁNÍ 2 (KCD/RECV2) Vymezení předmětu: výběrový Hodinový rozsah: 0 + 1 Seznam odborné literatury: BOKR, J. – SVÁTEK, J. Základy logiky a argumentace. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 2000. DeVITO, J. A. Základy mezilidské komunikace. Praha: Grada, 2001. HUBÁČEK, J. Kultura mluvené řeči. Ostrava: Pedagogická fakulta Ostravské univerzity, 1980. HŮRKOVÁ, J. Česká výslovnostní norma. Praha: Scientia, 1995. JANOUŠEK, J. Společná činnost a komunikace. Praha: Svoboda, 1984. KOŘENSKÝ, J. aj. Komplexní analýza komunikačního procesu a textu. České Budějovice: Pedagogická fakulta, 1999 (3. vydání). MAREŠ, J. – KŘIVOHLAVÝ, J. Komunikace ve škole. Brno: MU, 1995. MÜLLEROVÁ, O. – HOFFMANNOVÁ, J. Kapitoly o dialogu. Praha: Pansofia, 1994. TOMAN, J. Jak dobře mluvit. Praha: Svoboda, 1981. VÁVRA, V. Mluvíme beze slov. Praha: Panorama, 1990. VYBÍRAL, Z. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2000. WATZLAWICK, P. Pragmatika lidské komunikace. Hradec Králové: Konfrontace, 1999. Stručná anotace předmětu: Předmět je určen pro zájemce o rozvíjení komunikačních dovedností. Navazuje na seminář Řečové chování 1 a je plně přizpůsoben potřebám zapsaných studentů. Od předcházejícího semináře se liší hloubkou analýzy mluvených textů. Témata seminářů: 1. Komunikace na veřejnosti 2. Komunikace s dítětem 3. Komunikace v konfliktu 4. Techniky přesvědčování 5. Jak projevit nesouhlas Požadavky k zápočtu: Aktivní účast v seminářích. Poslední aktualizace: 20. 6. 2005
26
SOUČASNÝ MLUVENÝ A PSANÝ JAZYK (KCD/SOUCJ) Vymezení předmětu: výběrový Hodinový rozsah: 0 + 1 Seznam odborné literatury: BRABCOVÁ, R. Čeština našich dní. Praha: Jinan, 1996. ČERNÁ, A. – SVOBODOVÁ, J. – ŠIMANDL, J. – UHLÍŘOVÁ, L. Na co se nás často ptáte. Praha: Scientia, 2002. ČMEJRKOVÁ, S. – DANEŠ, F. – KRAUS, J. – SVOBODOVÁ, J. Čeština, jak ji znáte a neznáte. Praha: Academia, 1996. GREPL, M. a kol. Příruční mluvnice češtiny. Praha: NLN, 1995. HUBÁČEK, J. – JANDOVÁ, E. – SVOBODOVÁ, J. Čeština pro učitele. Opava: Optys, 1996 (Opava: Vade mecum, 1998, Opava: Vade mecum bohemiae, 2002). Pravidla českého pravopisu – nejnovější vydání. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 2. vydání. Praha, 1994. Stručná anotace předmětu: Předmět je postaven na komparaci mluveného a psaného jazyka z pohledu různých jazykových disciplín. Sleduje výběr vhodných jazykových prostředků užitých z hlediska dimenze syntaktické, morfologické, sémantické a pragmatické. Převažují praktické úkoly. Témata seminářů: 1. Spisovné a nespisovné útvary národního jazyka. 2. Sledování rozdílu ve výběru jazykových prostředků na kratších nepřipravených řečových projevech určených odlišným adresátům. 3. Vývojové tendence spisovné češtiny (intelektualizace, determinologie, integrace, internacionalizace). 4. Vývojové tendence v morfologii a v ortografii. 5. Rozdíl mezi psaným a mluveným projevem. 6. Sledování a hodnocení způsobu hovoru na veřejnosti. 7. Pohled na řečovou úroveň dětí získaný v průběhu pedagogické praxe. Požadavky k zápočtu: Aktivní účast v seminářích; písemné pojednání o řečové úrovni dětí (podle výběru školy). Poslední aktualizace: 23. 6. 2005
27
LITERÁRNÍ SEMINÁŘ 3 – LITERATURA PRO DĚTI A MLÁDEŽ (KCD/LITS3) Vymezení předmětu: výběrový Hodinový rozsah: 0 + 1 Seznam odborné literatury: Povinná: DOUPALOVÁ, E. Úvod do studia předmětu „Výchova literaturou v oboru vychovatelství OVZP“. Olomouc: Pedagogická fakulta UP, 1989. HOLAŇOVÁ, Š. Comics. Ostrava: Ateliér Milata, 1993. CHALOUPKA, O. Rodina a počátky dětského čtenářství. Praha: VICTORIA PUBLISHING, 1995. SIROVÁTKA, O. Literatura na okraji. Praha: Československý spisovatel, 1990. Slovo a obraz v komunikaci s dětmi. Ostrava: Pedagogická fakulta OU, 1999. TOMAN, J. Trivialita a kýč v literatuře pro děti a mládež. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2000. URBANOVÁ, S. – KOTRLA, P. Comics. 2. díl. Ostrava: Ateliér Milata, 1996. URBANOVÁ, S. – ROSOVÁ, M. Žánry, osobnosti, díla. (Historický vývoj žánrů české literatury pro mládež – antologie). Ostrava: Filozofická fakulta OU, 2003. URBANOVÁ, S. Meandry a metamorfózy dětské literatury. Olomouc: Votobia, 2003. URBANOVÁ, S. a kol. Sedm klíčů k otevření literatury pro děti a mládež 90. let XX. století. Olomouc: Votobia, 2004. VÁŠOVÁ, L. Úvod do bibliopedagogiky. Praha: ISV nakladatelství, 1995. Doporučená: GEJGUŠOVÁ, I. – KUBECZKOVÁ, O. Nové pohledy na českou literaturu a její vyučování. Ostrava: Pedagogická fakulta Ostravské univerzity, 2004. GENČIOVÁ, M. Vědeckofantastická literatura. Srovnávací žánrová studie. Praha: Albatros, 1980. GENČIOVÁ, M. Literatura pro děti a mládež (ve srovnávacím žánrovém pohledu). Praha: SPN, 1984. CHALOUPKA, O. – VORÁČEK, J. Kontury české literatury pro děti a mládež (od začátků 19. století po současnost). Praha: Albatros, 1984. CHALOUPKA, O. – NEZKUSIL, V. Vybrané kapitoly z teorie dětské literatury I, II, III. Praha: Albatros, 1973, 1976, 1979. KLÁTIK, Z. Svetová literatúra pre mládež (profily a prehľady). Bratislava: SPN, 1978. KUDĚLKA, V. Malý labyrint literatury. Praha: Albatros, 1982. NEFF, O. Něco je jinak. Praha: Albatros, 1981. PLESKOT, J. Úvod do literatury pro děti a mládež. Ostrava: Pedagogická fakulta, 1977. SEDLÁK, J. Epické žánre v literatúre pre mládež. Bratislava: SPN, 1981. SIROVÁTKA, O. Literatura na okraji. Praha: Čs. spisovatel, 1990. SLABÝ, Z. K. Dívky pro román. Praha: SNDK, 1967. STEJSKAL, V. Moderní česká literatura pro děti. Praha: SNDK, 1962. ŠTĚPÁN, P. Český komiks [?] a výtvarné umění. Praha: České muzeum výtvarných umění, 2002. URBANOVÁ, S. Spisovatelé a ilustrátoři v čítankách 1-. 4. ročníku základních škol. Ostrava: Pedagogická fakulta, 1986. URBANOVÁ, S. Spisovatelé v čítankách 5.- 6. ročníku ZŠ. Ostrava: Pedagogická fakulta, 1988. VAŘEJKOVÁ, V. Česká próza s dívčí hrdinkou I, II. Ostrava: SCHOLAFORUM, 1995. Časopisy: Ladění, Zlatý máj.
28
Stručná anotace předmětu: Disciplína navazuje na přednášky a semináře z literatury pro mládež. Umožňuje posluchačům, kteří již mají základní znalosti tohoto oboru, věnovat zvýšenou pozornost vybraným žánrovým oblastem (comics, žánry umělecko-naučné literatury, fantasy, sci-fi apod.) a některým specifickým problémům(např. problematice literatury pro předškolní věk, kýči a braku v literatuře pro mládež atd.). Seminář probíhá ve spolupráci s dětským oddělením Knihovny města Ostravy a vede studenty k aktivní spolupráci s knihovnami i dalšími kulturními institucemi. Program seminářů: Semináře mají podobu rozprav nad konkrétními texty s danou problematikou (comics, leporelo, obrázková kniha, dětský časopis, braková literatura – dívčí a dobrodružný román). Požadavky k zápočtu: Pečlivá teoretická příprava na semináře, aktivní účast při rozpravách. Vystoupení s referátem na zvolené téma, které se bude týkat problematiky rozvíjené na semináři. Poslední aktualizace: 18. 5. 2005
29
UTVÁŘENÍ ŠKOLSKÉHO DIALOGU (KCD/SKDIA) Vymezení předmětu: výběrový Hodinový rozsah: 0+1 Seznam odborné literatury: HOLASOVÁ, T. Národní program rozvoje vzdělávání – Bílá kniha a rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Český jazyk a literatura, roč. 52, 2001-2, č. 1/2, s. 1–5, č. 3/4, s. 57–56. HÖFLEROVÁ, E. Školský dialog a jeho vliv na rozvoj řeči dětí. Ostrava: PdF OU, 2003. MAREŠ, J. – KŘIVOHLAVÝ, J. Komunikace ve škole. Brno: Masarykova univerzita, 1995. VYBÍRAL, Z. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2000. SVOBODOVÁ, J. Jazyková specifika školské komunikace a výuka mateřštiny. Ostrava: PdF OU, 2000. Oborové didaktiky podle zaměření studenta. Stručná anotace předmětu: Studenti spojují poznatky odborné (oborové, psychologické, didaktické) k vytvoření výukové (zpravidla výkladové) situace. Sledují stylizaci a realizaci vlastního textu (mluveného i psaného), který je určen dětem, tedy adresátům s nehotovým zkušenostním komplexem. Učí se analýzou svých vlastních výpovědí modifikovat text tak, aby byl didakticky účinný. Témata seminářů: Témata se přizpůsobují složení seminární skupiny a jejím potřebám. Požadavky k zápočtu: Aktivní činnost (schopnost diskutovat) v seminářích. Prezentace výsledků dílčích úkolů zadaných v seminářích. Aktualizace: 30. 6. 2005
30
TEORIE A PRAXE UMĚLECKÉHO PŘEDNESU (KCD/UMPRS) Vymezení předmětu: výběrový Hodinový rozsah: 0 + 1 Seznam odborné literatury: Povinná: LUKAVSKÝ, R. Kultura mluveného slova. Praha: Akademie múzických umění, 2000. Doporučená: DISMAN, M. Dětský přednes a dramatický projev. Praha: SPN, 1968. KUBÁLEK, V. Dětský přednes a rozvoj kulturních aktivit dítěte. Praha: Albatros, 1983. HŮRKOVÁ, J. Mluvený projev a přednes. Praha: SPN, 1985. KAUTMAN, F. Svět Franze Kafky. Praha: Torst, 1990. ŠRÁMEK, J. Dějiny francouzské literatury v kostce. Olomouc: Votobia, 1997. SHMERUK, CH. Dějiny literatury jidiš. Olomouc: Votobia, 1996. JEHLIČKA, M. Ruská literatura 19.století. Praha: UK, 1993. ZAHRÁDKA, M. Ruská literatura 20. století: literární proudy a osobnosti. Olomouc: Periplum, 2003. VÍZDALOVÁ, I. Německy psaná literatura v Praze od 80. let 19. století do roku 1918. Česká literatura 1, 1990, s. 26-40. ŽELEZNÁ, M. Co v učebnicích chybělo. O německy psané literatuře v českých zemích. Praha: Nakladatelství Franze Kafky, 1991. Časopisy: Světová literatura. Stručná anotace předmětu: V monotematicky zaměřených seminářích se posluchači seznamují s autory a díly světové literatury prostřednictvím akcentovaných témat (Příběh zbytečného člověka v ruské literatuře, Téma židovství ve světové literatuře, Německy psaná literatura v Čechách, Vztahy mužů a žen v dílech Guy de Maupassanta a D. H. Lawrence, Válečné téma ve světové literatuře, Staroorientální poezie). Konfrontací osobitých autorských přístupů získávají posluchači jednak cenné informace o tvorbě tvůrců pro ně dosud neznámých nebo známých prostřednictvím středoškolské literární historie, jednak získávají inspiraci k vlastní zájmové četbě. Program seminářů: Prezentace vybraných titulů děl světové literatury, která odrážejí daná témata. Společná diskuse nad ukázkami z některých knih, pokus o jejich interpretaci. Požadavky k zápočtu: Referát na dané téma a jeho prezentace na semináři (bude především zdůrazňovat zmíněné téma a jeho zpracování v knize, bude mít podobu analýzy textu, zároveň podá základní informace o autorovi a jeho další tvorbě). Poslední aktualizace: 25. 6. 2005
31
LITERATURA PRO DĚTI V MÉDIÍCH (KCD/LPMSP) Vymezení předmětu: výběrový Hodinový rozsah: 0+1 Seznam odborné literatury: Povinná: NOVÁK, R. – GEJGUŠOVÁ, I. Adaptace literárního díla a její didaktické využití. Ostrava: OU – Pedagogická fakulta, 2002. HAVEL, L. Český film 1945 – 1998. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 1998. HAVEL, L. Český film do roku 1945. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 1999. HOLSINGER, E. Jak pracují multimédia. Brno: Unis, 1995. Mc LUHAN, M. Jak rozumět médiím. Praha: Odeon, 1991. MRAVCOVÁ, M. Literatura ve filmu. Praha: Melantrich, 1990. NAVRÁTIL, A. Literární příprava dokumentárního filmu. Praha: SPN, 1988. PTÁČEK, L. Panorama českého filmu. Olomouc: Rubico, 2000. SMEJKAL, Z. Abeceda filmu. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 1996. SMEJKAL, Z. Abeceda videa. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 1996. SMEJKAL, Z. Abeceda televize. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 1996. STOLIČNÝ, P. Mediální kultura. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 1997. Doporučená: BARTOŠKA, L. – BARTOŠKOVÁ, Š. Filmové profily. Praha: Československý filmový ústav, 1986. BLECH, R. Encyklopédia filmu. Bratislava: Obzor, 1993. BŘEZINA, V. Lexikon českého filmu. Praha: Cinema, 1996. BUDIŠ, J. Video ve škole. Brno: MU, 1991. HALADA, A. Český film 90. let (Od Tankového praporu ke Koljovi). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. HERDEN, J. Rozhlas – učitel – žák. Praha: Supraphon, 1997. kol. Multimédia. Podrobný průvodce. Praha: Albatros, 1997. KRAUS, W. Televize – nový kontinent: kultura nebo chaos. Praha: Česká televize, 1991. PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996. Stručná anotace předmětu: Disciplína dává studentům metodický návod, jak hodnotit, diferencovat a především efektivně využívat mediálních pořadů pro děti ve výchovně-vzdělávacím procesu. Klade si za cíl využití vazeb literatura – film, literatura – divadlo, literatura – rozhlas, motivuje k vlastním pokusům o dramatizaci literárního textu a jejich využití ve školním rozhlase nebo formou videozáznamu při prezentaci školy na veřejnosti. Program seminářů: Seznámení se základními teoretickými poznatky ze světa filmu – dramaturg, režisér, hraný film, animovaný film, scénograf, herec, zvukař, hudba filmová, kameraman aj. Z nabídky filmů si posluchači volí filmové adaptace literárních předloh a na seminářích pak analyzují literární text, který se stal předlohou pro film. Film sledují studenti z videozáznamu. Požadavky k zápočtu: Aktivní účast v seminářích. Referát – komparace literární předlohy (dílo z kontextu české i světové literatury pro děti a mládež) a filmového zpracování. Poslední aktualizace: 25. 6. 2005 32
