NYMBURK - ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA

NYMBURK - ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA Pořizovatel

Městský úřad Nymburk

Objednatel

Město Nymburk

Zhotovitel

ŽALUDA, projektová kancelář

PRÁVNÍ STAV PO VYDÁNÍ SOUBORU ZMĚN č. 04

PARE

DATUM

XI/2015

POŘIZOVATEL:

Městský úřad Nymburk Náměstí Přemyslovců 163 288 28 Nymburk

OBJEDNATEL:

Město Nymburk Náměstí Přemyslovců 163 288 28 Nymburk

PROJEKTANT:

Ing. Eduard Žaluda (č. autorizace: 4077)

ZHOTOVITEL:

ŽALUDA, projektová kancelář Železná 493/20, 110 00 Praha 1 kancelář: Na Březince 1515/22, 150 00 Praha 5, Smíchov tel.: 737 149 299 e-mail: [email protected]

AUTORSKÝ KOLEKTIV

Ing. Eduard Žaluda Ing. arch. Luboš Križan Ing. arch. Alena Švandelíková Petr Schejbal Mgr. Miroslav Vrtiška Ing. Zdenko Totušek

DATUM ZPRACOVÁNÍ:

říjen 2015

textová část

Nymburk - Územní plán města - právní stav po vydání Souboru změn č. 04

OBSAH I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE .............................................................................................................................................................. 6 A) ZADÁNÍ, PROCES POŘÍZENÍ, CÍLE ŘEŠENÍ ................................................................................................................................. I/1 B) OBSAH DOKUMENTACE – POZNÁMKA KE GRAFICKÉMU ZPŮSOBU VYJÁDŘENÍ JEVŮ V ÚZEMNÍM PLÁNU............................... I/2 C) PODKLADY, DŘÍVE ZPRACOVANÁ A SCHVÁLENÁ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE.......................................................... I/3 D) NAPLNĚNÍ ZADÁVACÍHO DOKUMENTU .................................................................................................................................. I/5 d.01 Naplnění ÚHZ – koncept ÚPNSÚ 06. 95 ............................................................................................................................ I/5 d.02 Pokyny pro revizi konceptu – ÚPO 01. 2000 ...................................................................................................................... I/5 d.03 Naplnění Souborného stanoviska pro návrh ÚP města – 08. 2003 ..................................................................................... I/6 d.04 Naplnění Zadání souboru změn č. 01 ÚPO Nymburk - 07. 2006 ......................................................................................... I/9

II. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ......................................................................................................... 1 A. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ................................................................................................................................................. II/1 B. PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE MĚSTA......................................................................................................................... II/3 B.01 Přírodní podmínky, ochrana přírodních a kulturních hodnot v území ................................................................................ II/3 B.01.1 Přírodní podmínky .................................................................................................................................................... II/3 B.01.2 Ochrana přírody a krajiny ......................................................................................................................................... II/3 B.01.3 Kulturní a technické hodnoty území (památková péče) .............................................................................................. II/4 B.02 Územní systém ekologické stability ................................................................................................................................. II/5 B.02.1 Koncepce ÚSES v řešeném území .............................................................................................................................. II/5 B.02.2 ÚSES jako závazný regulativ územního plánu ............................................................................................................ II/8 B.03 Význam města v osídlení, kvantifikace jeho rozvoje ......................................................................................................... II/9 B.03.1 Širší vztahy - postavení města v osídlení .................................................................................................................... II/9 B.03.2 Obyvatelstvo a bydlení ........................................................................................................................................... II/10 B.03.3 Zaměstnanost ........................................................................................................................................................ II/12 C. URBANISTICKÁ KONCEPCE ....................................................................................................................................................II/13 C.01 Urbanistické předpoklady ............................................................................................................................................. II/13 C.01.1 Geomorfologie, topografie, historický vývoj města a kompoziční vztahy .................................................................. II/13 C.01.2 Prostorové uspořádání a organizace území ............................................................................................................. II/13 C.02 Členění území obce - funkční plochy.............................................................................................................................. II/17 C.02.1 Bydlení................................................................................................................................................................... II/17 C.02.2 Obslužná sféra (občanská vybavenost) .................................................................................................................... II/18 C.02.3 Sport, rekreace, cestovní ruch ................................................................................................................................. II/22 C.02.4 Smíšené využití území ............................................................................................................................................. II/23 C.02.5 Výroba ................................................................................................................................................................... II/25 C.02.6 Zeleň v sídle ........................................................................................................................................................... II/29 C.02.7 Přírodní plochy ....................................................................................................................................................... II/30 C.02.8 Smíšené krajinné zóny ............................................................................................................................................ II/31 C.02.9 Plochy produkce ..................................................................................................................................................... II/31 C.03 Přehled zastavitelných ploch ......................................................................................................................................... II/32 C.03.1 Přehled lokalit bytové výstavby............................................................................................................................... II/32 C.03.2 Přehled lokalit pro smíšenou městskou sféru ........................................................................................................... II/32 C.03.3 Přehled nových lokalit pro výrobní sféru .................................................................................................................. II/33 C.03.4 Přehled nových lokalit dopravní sítě ........................................................................................................................ II/34 C.03.5 Přehled nových lokalit pro obslužnou sféru .............................................................................................................. II/34 C.04 Návrh regulativů využití území ...................................................................................................................................... II/35 D. DOPRAVA .............................................................................................................................................................................II/51 D.01 Širší dopravní vztahy..................................................................................................................................................... II/51 D.02 Silniční doprava ............................................................................................................................................................ II/51 D.02.1 Koncepce komunikačního systému ......................................................................................................................... II/51 D.02.2 Přeložka I/38 ......................................................................................................................................................... II/52


/ obsah /


textová část

D.02.3 Městský okruh ....................................................................................................................................................... II/52 D.02.4 Obslužné komunikace ............................................................................................................................................ II/53 D.02.5 Kategorizace komunikací ....................................................................................................................................... II/54 D.02.6 Etapizace výstavby................................................................................................................................................. II/54 D.02.7 Návrh komunikačního uspořádání severní výrobní zóny........................................................................................... II/55 D.03 Železniční doprava........................................................................................................................................................ II/55 D.04 Hromadná doprava....................................................................................................................................................... II/56 D.05 Vodní doprava.............................................................................................................................................................. II/56 D.06 Doprava v klidu ............................................................................................................................................................ II/56 D.07 Cyklistická a pěší doprava ............................................................................................................................................. II/57 D.08 Letecká doprava ........................................................................................................................................................... II/58 D.09 Dopravní zařízení a plochy ............................................................................................................................................ II/58 E. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ..............................................................................................................................................II/59 E.01 Zásobování pitnou vodou .............................................................................................................................................. II/59 E.01.1 Současný stav......................................................................................................................................................... II/59 E.01.2 Koncepce řešení ..................................................................................................................................................... II/60 E.02 Odkanalizování a čištění odpadních vod......................................................................................................................... II/63 E.02.1 Současný stav......................................................................................................................................................... II/63 E.02.2 Koncepce řešení ..................................................................................................................................................... II/63 E.03 Zásobování elektrickou energií ...................................................................................................................................... II/66 E.03.1 Současný stav......................................................................................................................................................... II/66 E.03.2 Návrh..................................................................................................................................................................... II/69 E.03.3 Výhled ................................................................................................................................................................... II/71 E.04 Zásobování plynem ....................................................................................................................................................... II/72 E.04.1 Současný stav......................................................................................................................................................... II/72 E.04.2 Stanovení přírůstku odběrného množství ................................................................................................................. II/74 E.04.3 Návrh řešení........................................................................................................................................................... II/76 E.05 Zásobování teplem........................................................................................................................................................ II/78 E.05.1 Současný stav......................................................................................................................................................... II/78 E.05.2 Návrh..................................................................................................................................................................... II/80 E.06 Telekomunikace............................................................................................................................................................ II/81 E.06.1 Současný stav:........................................................................................................................................................ II/81 E.06.2 Návrh..................................................................................................................................................................... II/81 E.07 Návrh koncepce nakládání s odpady .............................................................................................................................. II/82 E.08 Protipovodňová opatření .............................................................................................................................................. II/82 F. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A ZÁJMY .................................................................................................................................II/83 F.01 Veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit .............. II/83 F.02 Veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření pro které lze uplatnit předkupní právo ..................................... II/84 F.01 Doprava........................................................................................................................................................................ II/84 F.02 Technická infrastruktura................................................................................................................................................ II/86 F.02.1 Zásobování pitnou vodou........................................................................................................................................ II/86 F.02.2 Odkanalizování a čištění odpadních vod .................................................................................................................. II/86 F.02.3 Zásobování elektrickou energií ................................................................................................................................ II/87 F.02.4 Zásobování plynem................................................................................................................................................. II/88 F.02.5 Zásobování teplem ................................................................................................................................................. II/89 F.02.6 Telekomunikace ..................................................................................................................................................... II/90 F.03 Areály, plochy, objekty .................................................................................................................................................. II/90 F.04 Územní systém ekologické stability................................................................................................................................ II/90 F.05 Protipovodňová opatření .............................................................................................................................................. II/90 G. VYHODNOCENÍ NAVRHOVANÉ KONCEPCE VYUŽITÍ ÚZEMÍ....................................................................................................II/91 G.01 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí ....................................................... II/91 G.01.1 Ovzduší ................................................................................................................................................................. II/91 / obsah /


textová část


G.01.2 Povrchové a podzemní vody ................................................................................................................................... II/94 G.01.3 Hluk a vibrace........................................................................................................................................................ II/95 G.01.4 Radonové riziko ..................................................................................................................................................... II/96 G.02 Vyhodnocení koncepce územního plánu z hlediska ochrany půdního fondu ................................................................... II/97 G.02.1 Forma vyhodnocení ............................................................................................................................................... II/97 G.02.2 Charakteristika a zdůvodnění urbanistické koncepce. ............................................................................................ II/100 G.02.3 Ochrana lesa ....................................................................................................................................................... II/100 G.02.4 Zemědělský půdní fond ........................................................................................................................................ II/101 G.02.5 Přehled lokalit ..................................................................................................................................................... II/103 G.02.6 Souborné stanovisko a ochrana půdního fondu ..................................................................................................... II/107 G.02.7 Soubor změn č. 01 z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu ...................................................................... II/113 H. LIMITY V ÚZEMÍ ..................................................................................................................................................................II/115 H.01 Přírodní limity území .................................................................................................................................................. II/115 H.02 Technické limity území ............................................................................................................................................... II/116 H.02.1 Doprava .............................................................................................................................................................. II/116 H.02.2 Energetika ........................................................................................................................................................... II/116 H.02.3 Zásobování vodou, odkanalizování ....................................................................................................................... II/118 H.02.4 Telekomunikace................................................................................................................................................... II/119 H.02.5 Výrobní areály (průmysl, zemědělství) .................................................................................................................. II/119 H.03 Kulturně historické limity území .................................................................................................................................. II/119 I. ZÁVĚRY ................................................................................................................................................................................II/120 I.01 Specifikace lokalit, prostorů a jevů vyžadujících prověření podrobnější dokumentací..................................................... II/120 I.02 Návrh lhůt aktualizace ÚPD .......................................................................................................................................... II/121 J. PŘÍLOHY ..............................................................................................................................................................................II/122 J.01 Doložka CO.................................................................................................................................................................. II/122


/ obsah /

I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Části dle znění Územního plánu města Nymburk Části doplněné či upravené dle znění Souboru změn č. 01

01

textová část


A) ZADÁNÍ, PROCES POŘÍZENÍ, CÍLE ŘEŠENÍ Vypracování návrhu územního plánu města navazuje na revizi konceptu územního plánu sídelního útvaru Nymburk zhotovenou ve formě územního plánu obce v lednu 2000. Úkol zadává město Nymburk na základě Souborného stanoviska schváleného dne 30. 10. 2002. Tento materiál je základním podkladem pro vypracování návrhové fáze úkolu. Návrh řešení územního plánu zapracovává námitky a připomínky dotčených orgánů státní správy (DOSS), správců sítí a náměty právnických a fyzických osob v souladu s rozhodnutím zastupitelstva města formulovaným ve zmíněném Souborném stanovisku (blíže viz kap. d. 03 naplnění Souborného stanoviska). Předkládaná fáze úkolu – návrh územního plánu města – je vyhotovena v souladu s platným zněním zák. č. 50/76 Sb. (Stavební zákon) a v souladu s platným zněním vyhlášky č. 135/2001 Sb. tak, aby projednaný a schválený územní plán mohl sloužit jako právně nezpochybnitelný podklad pro závaznou regulaci budoucího rozvoje správního území města. Návrh územního plánu města vychází z předcházejících etap zpracování úkolu, takže současně zahrnuje všechny požadavky předcházejících zadávacích podkladů (ÚHZ z r. 1995; Zadání revize konceptu ÚP města projednané městským zastupitelstvem 06. 1999; Souborné stanovisko pořizovatele ze dne 30. 09. 2002 schválené usnesením č. 30 zastupitelstva města dne 30. října 2002). V případě, že některé požadavky byly pozdějším rozhodnutím zastupitelstva města upřesněny nebo revokovány, vychází návrh územního plánu ze znění posledního schváleného zadávacího podkladu. Vypracování Souboru změn č. 01 platného územního plánu města Nymburk (08. 03) je zadáno městem Nymburk. Požadavky na zpracování Souboru změn č. 01 územního plánu specifikované v Zadání změn č. 01 ÚP města Nymburk byly schváleny usnesením zastupitelstva města č. 6 pod č. 5 dne 30. 03. 2006. Lokality, pro které bude třeba vypracovat hodnocení koncepce z hlediska vlivu na životní prostředí (SEA) dle zák. č. 100/2001 Sb. v platném znění, byly ze souboru č. 01 vyřazeny a začleněny do zpracování změny č. 02 ÚP města. Soubor změn č. 01 bude vypracován formou "sloučeného konceptu a návrhu" změny ÚPD (dle § 31 v souladu s § 17, odst. 1 vyhl. č. 135/01 Sb.); jedná se o následující lokality: č. Z01.1;

poz. p. č. 487 k. ú. Drahelice

č. Z01.2;

poz. p. č. 606, 610, 612/1, 612/2, 999/2, 2946/1, 2946/2 k. ú. Nymburk

č. Z01.3;

poz. p. č. 900/1, 900/2, 907, 912/1, 913/1, 913/2 k. ú. Nymburk

č. Z01.4;

poz. p. č. 583, 583/4, 585 k. ú. Nymburk

č. Z01.5;

poz. p. č. 16/1 k. ú. Nymburk

č. Z01.6;

poz. p. č. 604/3, 604/4 k. ú. Drahelice

č. Z01.7;

poz. p. č. 359/2, 520/2, 522/3, 522/5 k. ú. Nymburk

č. Z01.8;

poz. p. č. 268/3, 268/8, 269/1, 271, 272/3 k. ú. Nymburk

č. Z01.9;

poz. p. č. 621, 720 k. ú. Drahelice

č. Z01.10;

poz. p. č. 436/1, 436/12 k. ú. Nymburk

č. Z01.11;

změna statutu letiště na plochách již vymezených územním plánem (doplnění ochranných pásem pro návrh veřejného vnitrostátního letiště)

Číslování lokalit změn odpovídá znění projednaného a schváleného Zadání. Cílem řešení souboru změn č. 01 je prověření nových požadavků na územní rozvoj města podle potřeb investorů, podnikatelů a vlastníků pozemků tak, aby byly koordinovány s předpoklady dlouhodobě vyvážených zájmu sociálního prostředí, hospodářského rozvoje i ochrany přírodních a kulturních hodnot. Změny ve využití území se týkají upřesnění vybraných lokalit ve správním území města. Zpracování návrhu souboru změn č. 01 územního plánu města Nymburk se řídí legislativními předpisy danými zákonem č. 50/76 Sb. v platném znění (Stavební zákon) a vyhláškou č. 135/2001 Sb. o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci ve znění pozdějších předpisů.


/ I/1 /

01


textová část

B) OBSAH DOKUMENTACE – POZNÁMKA KE GRAFICKÉMU ZPŮSOBU VYJÁDŘENÍ JEVŮ V ÚZEMNÍM PLÁNU Elaborát územního plánu obsahuje: 

textovou a tabulkovou část v členění:



 základní údaje  řešení územního plánu, včetně tabulek  dokladová část  regulativy využití území - podklady pro vyhlášku k závazným částem územního plánu města grafickou část:

1. Hlavní výkres – plán využití území 1 : 5 000 2. Doprava 1 : 5 000 3. Zásobování vodou 1 : 5 000 4. Odkanalizování 1 : 5 000 5. Elektrorozvody a telekomunikace 1 : 5 000 6. Plynovody, teplovody 1 : 5 000 7. Půdní fond, ochrana krajiny, ÚSES 1 : 5 000 8. Veřejně prospěšné stavby 1 : 5 000 Širší vztahy, případně další kartogramy (1:20.000, 1:50.000 …) jsou součástí textové a tabulkové části. Poznámka ke grafickému způsobu vyjádření jevů v hlavním výkresu územního plánu: Cílem územního plánu je stanovení regulativů, resp. vytvoření právního prostředí pro využití území. Pro grafické vyjádření regulačních prvků tzv. funkčního využití území jsou běžně k dispozici dva prostředky: pojednání plochy pozemku barvou, nebo různým druhem šrafy (rastru). Snaha zachytit v maximální míře řadu procesů a proměnlivost využití území v průběhu času vede ke kombinaci obou uvedených vyjadřovacích prostředků. Zatímco plošná barevná škála znázorňuje současný stav využití území v době zpracování územního plánu, grafická značka (šrafa, rastr) umožňuje předat informaci o tom, k jakému účelu je plocha (parcela) územním plánem určena. Rozdílná hustota šrafy (případně síla barevného orámování návrhových ploch) pomáhá rozlišit časový horizont využití území. Návrh je vždy vyjádřen hustší šrafou nebo rastrem a barevným orámováním, výhled pak řídkou šrafou nebo rastrem. Uvedený princip umožňuje transparentní pohled a zkoumání využití území. V případě zpracování a využití územního plánu v digitální formě je pak možné v pracovní vrstvě správce území provádět neustálou aktualizaci – postupné doplnění plošného zbarvení pozemků podle doby, kdy je záměr plánu realizován. Při pohledu na takto udržovanou aktualizaci plánu získává správce území současně informaci jak o skutečném využití pozemku, tak o tom pro jakou činnost (funkci) je pozemek určen a v jakém časovém horizontu, ale také o tom, do jaké míry jsou záměry územního plánu naplňovány, tedy jak velké jsou ještě územní rezervy pro tu kterou činnost. Hlavním údajem, který lze vyčíst z takto pojatého hlavního výkresu územního plánu, je informace o funkčním využití pozemků v širším kontextu území - v ucelených plochách. S ohledem na zachování transparence grafického vyjádření je v tomto případě použita barevná liniová kresba ohraničení jednotně využívaných územních ploch. Každá takto vymezená územní plocha je označena kódem, jemuž jsou přiřazeny příslušné regulativy pro funkční a objemové využití (ve verbální formě - zpravidla jako příloha k vyhlášce o závazných částech územního plánu). Přesnost interpretace územního plánu a stanovení precizních podmínek pro konkrétní investory závisí na jednoznačném pochopení jak textu regulativů, tak také graficky vyjádřených informací ve výkresové části.

/ I/2 /


textová část


C) PODKLADY, DŘÍVE ZPRACOVANÁ A SCHVÁLENÁ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Návrh územního plánu města Nymburk je zpracován s využitím digitálního mapového podkladu zhotoveného na základě map evidence nemovitostí (1 : 1 000, 1 : 2 000) zmenšených pro potřebu zpracování ÚPO do měřítka 1 : 5 000. Digitalizaci mapového podkladu a jeho aktualizaci k r. 1999 provedla firma GEOVAP Pardubice (pozdější aktualizace nebyla provedena). Úprava pro potřebu zpracování a vlastní vyhotovení grafických příloh územního plánu je provedena ve spolupráci s firmou Hydrosoft s. r. o. Praha (revidovaný koncept řešení 01.2000), resp T-MAPY spol. s r.o. (návrh ÚPO 08.2003). Výškopis (zákres vrstevnic) je proveden s využitím digitální vektorové mapy Zabaged 1 (1: 10 000). Aktualizace funkčního využití území byla provedena podle údajů zadavatele ve vybraných lokalitách města – na základě údajů stavebního úřadu. Pro zachycení širších vztahů jsou použity mapy měřítek 1 : 50 000, 1 : 25 000 (zmenšeno), případně 1 : 100 000, apod. Tyto přílohy jsou součástí textu. Základním podkladem pro vypracování návrhu územního plánu města Nymburk je Souborné stanovisko pořizovatele (schválené dne 30. 10. 2002 usnesením č. 30), v němž zadavatel reviduje a upřesňuje své požadavky na dokončení územního plánu města. Pro zpracování návrhu územního plánu byly využity následující podklady:                   

ÚPNSÚ Nymburk, I. průzkumy a rozbory (U-24 s. r. o., Ing. arch. P. Koubek, 11.1993 ÚPNSÚ Nymburk, II. koncept řešení (U-24 s. r. o., Ing. arch. P. Koubek, 06. 95) ÚPO Nymburk. II. revidovaný koncept řešení (U-24 s. r. o., Ing. arch. P. Koubek, 01.2000) Územní plán sídelního útvaru Nymburk - textová část - (KPÚ Praha, Ing. arch. Klimeš 1977) MBF - regenerace sídel Stč. kraje - Nymburk (KPÚ Praha, Ing. arch. P. Koubek, 1989) Urbanistická studie Nymburk - Poděbrady (KPÚ Praha - atel. U-24, Ing. arch. P. Koubek, 1990) Nymburk - sever/jih - ÚPP regulace výrobních zón (U-24 s. r. o. Ing. arch. P. Koubek, - 1993). Průmyslová zóna Nymburk – urbanistické limity (Ing. arch. L. Sommer, 01.2002) situační zákres Nymburk – Drahelice / Building SP spol. s r.o. (ak. arch. J. Matyáš, 03.2003) Rozvoj vodní cesty na Labi - okres Nymburk (DRS ČR + MD ČR, 01. 96) Evropské dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (sdělení MZ ČR č. 163/99 Sb., resp. zák. č. 114/95 o vnitrozemské vodní plavbě) Program regenerace MPZ (Ing. arch. L. Sommer, 1998) Přeložka silnice I/38 - obchvat Nymburka (VPÚ-DECO Praha a. s. - 11. 1993) Přeložka silnice I/38 - východní obchvat Nymburka (APIS s. r. o. Praha, 03. 96) Silnice I/38 – varianty napojení na stávající komunikace (APIS s. r. o. Praha, 08.2000) Studie přístav - Nymburk (SUDOP Hradec Králové, ...) situační zákres budovy OSSZ Nymburk (atelier H1 + atelier Hájek spol. s r.o., 04.2003) situační zákres – Labské terasy (okolí lokality Doky) (ak. arch. J. Matyáš, …) Nymburk – Za Hřbitovem / výstavba RD (ak. arch. J. Matyáš, 08.2002)

projektová dokumentace k vydaným stavebním povolením a územním rozhodnutím:         

situační zákres - prodejna potravin LIDL – Nymburk Zálabí (Ing. P. Zubrelovský, 01.2003) situační zákres – prodejna Mounfield – Nymburk (Ing. R. Novotný, 01.2003) situační zákres – bytový dům Kolonie (proj. kanc. Myška s. r. o., 03.2002) vymezení území pro těžbu písku – pískovna Písty (ÚR 05.2002) situační zákres – kavárna vinárna U Káji Maříka (Z. Veverka, 07.2002) situační zákres – závod Peguform Bohemia a. s. (SIAL, Ing. arch. J. Syrovátko, 01.2002) situační zákres – polyfunkční dům nám. Přemyslovců (TENET spol. s r.o. Ing. arch. V. Smilnický, 11.2002) situační zákres – závod PEPITO – zpracovna tuků (…) situační zákres – bytové domy Nymburk Drahelice (atelier RENA, Ing. arch. M.Vojtěch, 10.2001)

Dále byly použity tyto podklady a prameny:          

Letecké snímky oblasti katastrů Nymburk a Drahelice (GŠ ČA, 1989) Letecké snímky řešeného území (MěÚ Nymburk, 1997) Letecký snímek zastavěného území města (MěÚ Nymburk, cca 2001) Východní obchvat I/38 – dokumentace EIA (Alto EKO s. r. o., 12.2000) Jmenný seznam nemovitých kulturních památek města Nymburk (aktualizace MěÚ Nymburk k r. 2003) Umělecké památky Čech, Academia Praha Královské město Nymburk v práci a v životě (1940) Statistická data ČSÚ ze SLBD 1991 a 2001 Retrospektivní lexikon obcí Malý lexikon obcí ČR 2002 (ČSÚ 2003)


/ I/3 /




textová část

Zpracované odvětvové generely města pro zásobení vodou (HDP 03. 1995), kanalizaci (HDP - 1991), zásobení plynem a koncepce železničního uzlu Nymburk

Podklady a údaje všech profesí jsou aktualizovány k r. 2003 na základě konzultací se správci sítí a s příslušnými rezortními orgány. Údaje o dílčích podkladech jsou součástí jednotlivých kapitol textu. Základním podkladem je Zadání změn č. 01 ÚP města Nymburk projednané a schválené usnesením zastupitelstva města č. 6 pod č. 5 dne 30. 03. 2006. Soubor změn má být zpracován formou sloučeného konceptu a návrhu. Soubor změn č. 01 je vypracován nad podkladem schváleného znění územního plánu města Nymburk (08. 2003). Dále byly pro zpracování souboru změn č. 01 použity tyto zadavatelem poskytnuté podklady:

-

kopie stanoviska KÚ k zadání změny č. 01; kopie stanovisek DOSS, občanu a ostatních k zadání změny č. 01; vymezení záplavového území Q100 toku Labe, včetně vymezení aktivní zóny schéma lokalit změn v řešeném území, včetně soupisu pozemku; studie pro změnu statutu plochy pro sportovní létající zařízení na statut veřejné vnitrostátní letiště (Ing. P. Civiš, AGAletiště, s. r. o. - 10.2003)

Změny územního plánu jsou vypracovány v digitální formě s využitím dat zpracovaného návrhu územního plánu města Nymburk. Pro řešené území nebyla doposud dopracována územně plánovací dokumentace v rozsahu VÚC. Dokumentace změn č. 01 ÚP města Nymburk respektuje základní celoměstské koncepce platného územního plánu (dopravní, technické, územního systému ekologické stability atd.).

/ I/4 /


01

textová část


D) NAPLNĚNÍ ZADÁVACÍHO DOKUMENTU Návrh územního plánu města Nymburk vychází důsledně z požadavků Souborného stanoviska z 30. 10. 2002. Konečný výsledek dlouhodobého procesu zpracování územního plánu obce však v jádru respektuje požadavky všech původních zadávacích dokumentů, které proto připomínáme v následující retrospektivě.

d.01 Naplnění ÚHZ – koncept ÚPNSÚ 06. 95        





Při zpracování ÚPNSÚ byl brán zřetel na ekologii území a životní prostředí; Podle požadavku zadavatele bylo vymezeno území pro pozdější rozpracování regulačních plánů; Požadované variantní řešení územní rezervy pro výhledový plavební kanál DOL bylo vymezeno v příloze širších vztahů 1 : 50 000, resp. ve výkr. č. 1; Možnosti propojení městských částí oddělených technickými bariérami (železnice,...) bylo komentováno v kap. Urbanistická koncepce; Požadavky na rozšíření obslužné sféry resp. sportovních zařízení byly zahrnuty do urbanistické koncepce rozvoje města; Návrh sítě cyklistické dopravy dle požadavku objednatele byl zachycen ve výkr. 1 a 2 a v kap. Doprava; Podmínky pro využití území (resp. stávajících výrobních areálů, ...) byly stanoveny příslušnými regulativy - v příloze konceptu znění vyhlášky města k závazným částem ÚP obce; Východní část města (území mezi tokem Labe a Mrliny) v prostoru pasivní inundace bylo dle zadání z části navrženo ke stavebnímu využití - za předpokladu, že vlastní stavební pozemky a přístupové komunikace budou založeny nad úrovní hladiny Q100. Areály sportovních zařízení (stávajících, případně i navržených) pozemky se vzrostlou zelení v sousedství odtokových struh a pozemky stávajících zahrádkářských osad a chat byly ponechány ve stávající niveletě (od záměru bylo v dalších fázích zpracování upuštěno); Podle údajů Geofondu ČR (aktualizovaný údaj z ledna 2000) se na katastrech Nymburka a Drahelic nenachází žádné výhradní ložisko nerostných surovin. Případný vznik soukromých pískoven na jihozápadním okraji města je limitován zejména předpokládanými úpravami dopravních liniových staveb (přeložka silnice II/330, územní rezerva plavebního kanálu DOL, …apod.). Pro případ územní koordinace všech uvedených záměrů je třeba, aby investor doložil vliv provozu pískovny na životní prostředí (EIA). Z hlediska územního plánu města Nymburka je nutno připomenout, že provoz pískovny je vždy zdrojem a cílem těžké nákladní dopravy a zvýšené prašnosti pro nejbližší okolí. Situování takových zařízení klade nároky na řešení dopravního systému města. Úprava vymezení ochranných pásem vodních zdrojů na východním okraji katastru v souvislosti s chystanou přeložkou silnice I/38 nebyla v r. 1995 možná – podmínkou realizace přeložky byla proto technická opatření pro omezení rizik znečištění vodních zdrojů. Výhledově předpokládané propojení silnic II/330 a II/331 v nové trase podél lesního masivu Babín na nový most přes Labe se dotýkalo severozápadního cípu ochranného pásma vodních zdrojů v těsné blízkosti křižovatky silnic II/330 a II/331. Obdobně se ochranného pásma vodních zdrojů Babín dotýká také územní rezerva trasy přeložky toku Labe, resp. plavebních komor a vodní elektrárny v horizontu vzdáleného výhledu.

d.02 Pokyny pro revizi konceptu – ÚPO 01. 2000 Projednání konceptu ÚPNSÚ z r. 1995 bylo s ohledem na střety v záměrech využití území některých účastníků a DOSS zdlouhavé a nepodařilo se dosáhnout dohody. Připomínky byly s přestávkami řešeny až do počátku r. 1999, kdy bylo na základě požadavku OkÚ - RRR (nadřízeného orgánu ÚP) zadáno vypracování revize konceptu územního plánu podle novely zák. 50/76 Sb. ve znění zák. č. 198/98 Sb. a podle vyhl. č. 131/98 Sb. Zadávací dokument (zadání k dopracování konceptu územního plánu obce) byl projednán městským zastupitelstvem v červnu 1999. Zadání k revizi konceptu ÚPN SÚ reagovalo (kromě požadavku na přepracování podle nové právní úpravy) na výsledky projednání původního konceptu. Uložilo zpracovateli zapracovat připomínky z projednání ’95 a doplnit nové záměry - zejména:  

Zvážit možnost situování zóny pro podnikání severně od silnice Nymburk - Kostomlaty v návaznosti na stávající zástavbu na západním okraji města (viz. výkres č. 1 - zóna „SM“ podél Drahelické). Zvážit možnost situování zóny pro podnikání oboustranně podél silnice Nymburk - Všechlapy (viz. výkres č. 1 - zóna „SM“, resp. „VP“).

V průběhu zpracování tužkového náčrtu revidovaného konceptu pak vznikl požadavek na variantní vedení trasy přeložky komunikace I/38 tak, aby bylo efektivněji využito území pro severní výrobní zónu města (viz. variantní řešení severní zóny na všech výkresech grafické části revidovaného konceptu ÚPO 01. 2000). V příloze zadání „Přehled změn konceptu územního plánu“ tak, jak vyplynuly z projednání s dotčenými orgány statní správy, pak byly blíže specifikovány požadavky na úpravu koncepce využití území - zejména s ohledem na časový horizont a etapizaci realizace jednotlivých záměrů (uvedené požadavky jsou zapracovány i do návrhu územního plánu města): 1.+ 2.

Průmyslová zóna jih (jižně od ČSPH Benzina a v návaznosti na areál „MODEL Obaly a. s.“) - plochy budou využity až ve výhledovém období (viz. výkres č. 1);

3.

Přeložka komunikace II/330 - předpokládá se až ve výhledovém období (viz. výkres č. 1);

4.

Plocha pro výrobní zónu západně od areálu „GA Granchem a. s.“ se nadále nepředpokládá pro využití v rámci výrobní zóny (viz. výkres č. 1);


/ I/5 /


textová část

5.+ 6.

Plochy pro obslužnou, smíšenou a obytnou sféru na západním okraji zastaveného území (západně od sídliště Jankovice a městské polikliniky) byly redukovány a navrženy k využití převážně až ve výhledovém období (viz. výkres č. 1);

7.

Plochy severně od železniční tratě Praha - Lysá n. L. - Nymburk na SZ okraji města budou využity v závislosti na úpravě dopravních tras (železnice a místní silniční sítě) až ve výhledovém období (viz. výkres č. 1);

8.

Území severně od bývalého areálu „OSEVA“ je zčásti navrženo pro zónu drobné řemeslné výroby; jeho západní část je omezena limitem ochrany přírody (významný krajinný prvek - viz. výkres č. 1 a kap. B.1.2).

9.

Využití ploch na východním okraji města v sousedství Babína je s ohledem na územní rezervu přeložky toku Labe a výstavbu plavebních komor (ale i s ohledem na vymezení inundace) z převážné míry vyloučeno z předpokládaných záměrů využití v průběhu návrhového období. Využití prostoru jako celku bude řešeno až ve výhledovém období - po ujasnění výběru trasy a koncepce vodní cesty (viz. výkres č. 1).

A.

Územní rezerva pro výhledové přeložení toku Labe a nové plavební komory je v územním plánu respektována jak v prostoru východní části města (Babín- viz. též bod 9 výše), tak i podle dohody na jednání MěÚ Nymburk, OkÚ Nymburk a MD ČR ve variantě plavebního kanálu v jihozápadní části katastru (viz. výkres č. 1 a širší vztahy).

B.

Severně od komunikace II/331 (Nymburk - Kostomlaty) na západním okraji města je nově navržena smíšená městská zóna s možností drobného podnikání (viz. výkres č. 1).

C.+D.

Plochy podél stávající komunikace I/38 (Nymburk - Všechlapy) severně od zastavěného území města jsou nově navrženy jako součást smíšené městské zóny a výrobní zóny města (viz. výkres č. 1 a kap. C.1).

Bližší popis naplnění požadavků zadávacích podkladů byl uveden v kapitolách textové části revize konceptu řešení ÚP města Nymburk (01.2000).

d.03 Naplnění Souborného stanoviska pro návrh ÚP města – 08. 2003 Souborné stanovisko pořizovatele (SS) je základním podkladem pro vypracování návrhu územního plánu města. Naplnění jednotlivých jeho bodů je vlastním předmětem řešení úkolu a je komentováno v příslušných kapitolách textové části tohoto elaborátu. Před zahájením práce na návrhu územního plánu byly na pracovním jednání dne 24. 02. 2003 specifikovány možnosti naplnění požadavků Souborného stanoviska a kompromisní kroky v postupu dokončení územního plánu města. V následujících odstavcích je komentář jednotlivých požadavků doplněn odkazem na kapitoly v nichž lze nalézt podrobnější vysvětlení. K bodu 4 Souborného stanoviska – „Pokyny pro zpracování výsledného návrhu ÚPD“: k nadpisu Bydlení: -

požadavek na prověření a úpravu regulativů funkčního využití a vymezení územních ploch „BH“ a „BI“ v prostoru Drahelic a Jankovic podle posledních informací o záměrech investorů; úprava byla provedena podle podkladů (projektové dokumentace) předaných objednatelem – viz výkres č. 1 a kap. C.04 Návrh regulativů využití území;

-

území vymezené ulicemi V Kolonii, Zámečnická, U Prádelny a stávající zástavbou bude v návrhu určena k zástavbě pro bydlení; nová lokalita se nachází v zastavěném území města a byla v mezidobí prověřena podrobnějším stupněm projektové dokumentace, k němuž správci sítí a DOSS uplatnili své požadavky. Lokalita zástavby neomezuje trasy nadřazených dopravních a inženýrských sítí – proto je v návrhu územního plánu zakreslena jako plocha bydlení – viz výkres č. 1;

-

území severně od ulice U Skály v sousedství zahrádkové kolonie je určeno pro individuální obytnou zástavbu na hloubku jedné stavební parcely; uvedený pozemek trojúhelníkového půdorysu by při částečném využití jednoho pásu stavebních pozemků byl problematicky obhospodařovatelný (sevřený mezi stavebními pozemky, zahrádkářskou kolonií a komunikací II/331. Proto se jeví jako efektivnější využití celého pozemku pro obytnou individuální zástavbu. S ohledem na potřebu zajištění dopravní a technické obsluhy pozemků bude nezbytné vypracovat dokumentaci (ÚPP) pro parcelaci, případně regulační plán – zákres viz výkr. č. 1;

-

lokalita na pravém břehu Labe mezi areálem ČKMS a fotbalovým hřištěm je zakreslena v souladu se skutečným stavem využití území a objednatelem předaným územně plánovacím podkladem (urbanisticko architektonickou studií rozvoje území);

k nadpisu Obslužná sféra: -

využití lokality po demolici bývalého cukrovaru bude v návrhu ÚPD uvedeno do souladu s realizovanými a schválenými záměry; uvedená plocha byla v projednaném konceptu ÚPD určena celá pro obytnou zónu. Realizovaná změna funkčního využití (supermarkety – velkoplošný maloobchod) a další schválené záměry ovlivňují nejen vlastní plochu bývalého cukrovaru, ale i jeho bezprostřední okolí. V návrhu ÚPD je proto v nezbytném rozsahu (resp. dosahu sféry vlivu nově realizovaných a již zahájených nebo schválených investic) provedena úprava klasifikace jednotlivých funkčních ploch a korekce regulativů oproti projednanému konceptu. Úprava se dotýká i systému dopravní obsluhy města a šířkového profilu (kategorizace) komunikací zajišťujících dopravní připojení této nové komerční zóny.

-

lokalita vymezená ulicemi Pražská, Kolínská, ČSAP a Julius Meinl je určena pro obslužnou sféru (velkoplošný maloprodej – zařízení marketového typu) – zákres viz výkr.č. 1;

k nadpisu Sport a rekreace: -

volné plochy mezi železniční tratí Nymburk – Poříčany a zimním stadionem, resp. až po ústí vodoteče Velké Valy jsou určeny pro zařízení rekreace a sportu s podílem vzrostlé zeleně. Pro vlastní zasituování jednotlivých sportovních zařízení je nezbytné

/ I/6 /


textová část


vypracovat podrobnější projektovou dokumentaci, jejíž součástí musí být i řešení dopravy v klidu (dostatečně dimenzovaná parkoviště pro návštěvníky – na vlastním pozemku, nebo v bezprostředním okolí; - viz výkres č. 1; k nadpisu Výroba: -

nově povolené a rozestavěné průmyslové areály firem PEPIT, VYROLAT, a PEGUFORM jsou v návrhu územního plánu vyznačeny jako současný stav využití území – viz výkres č. 1;

k nadpisu Doprava: -

do návrhu územního plánu je zapracována varianta „A“ severovýchodní přeložky silnice I/38 s etapovým napojením do stávající trasy I/38 pod Všechlapským vrchem – viz výkresy č. 1 a č. 2 a kap. D textové části;

-

k požadavku na regulaci dopravy s cílem nevytvářet dopravní koridory s nadměrným zatížením některých ulic konstatujeme: protože zadavatel v průběhu vypracování návrhu ÚPO neměl k dispozici model ani výpočet směrového dopravního zatížení komunikačního systému města, nebylo možné kontrolními výpočty modelově ověřit předpokládané návrhové a výhledové zatížení jednotlivých páteřových komunikací města. Návrh územního plánu města při řešení dopravního systému vychází z koncepce projednané v rámci revidovaného konceptu územního plánu s tím, že zohledňuje rizika negativního vlivu dopravní zátěže v koridorech páteřových městských komunikací a navrhuje technická řešení k jejich eliminaci. Stávající nadměrné zatížení tranzitních komunikací procházejících městem bude v cílovém řešení eliminováno nejen realizací obchvatových silnic I. a II. třídy, ale i rozložením dopravních toků sběrných městských komunikací do systémově pojaté sítě dopravní obsluhy města. Tento dopravní systém však bude plně funkční až po zprovoznění vnitřního městského polookruhu Velké Valy v celé jeho délce ve výhledovém období.

-

k požadavku na vedení dopravního toku ve směru od Lysé n.L. po nově navrhované západní trase, výhledově napojené na silnici I/38 v partii pod Všechlapským vrchem: tento zcela nový záměr na propojení komunikace II/331 ve směru od Lysé n.L. nadjezdem nad železničními tratěmi č. 231, č. 061 a č.071 k chystané přeložce I/38 je do návrhu územního zapracován pouze ve formě výhledové územní rezervy, kterou je třeba prověřit a územně zpřesnit formou dopravně urbanistické studie (mimo rámec zpracování ÚPO) a pak případně zapracovat do změny územního plánu – viz výkresy č. 1 a č. 2 a kap.D.

-

propojení vnitroměstské komunikační sítě s výhledovým jižním obchvatem silnice II/330 (od Sadské) je v návrhu ÚPO provedeno podél areálu firmy Vyrolat dle varianty „G“ - viz výkresy č. 1 a č. 2.

-

územní rezerva pro trasu jihovýchodního obchvatu silnice II/330 je do návrhu ÚPO zapracována podle varianty „A“ koordinované s ÚPD sousední obce Kovanice - viz výkresy č. 1 a č. 2.

-

v grafické části ÚPO je zakresleno nové parkoviště u hřbitova - viz výkresy č. 1 a č. 2.

-

k požadavku na přemístění nádraží autobusové dopravy do ul. Nádražní na plochy Českých drah a využití stávající plochy nádraží autobusové dopravy pro parkování osobních automobilů: protože ulice Nádražní je dle návrhu územního plánu města jednou z hlavních městských sběrných komunikací, je možné zastávky autobusového nádraží řešit pouze ve formě samostatného zálivu odděleného od vlastní sběrné komunikace. Detaily technického řešení a velikost potřebné plochy je nutno ověřit v podrobnějším stupni projektové dokumentace, která musí respektovat celkové řešení dopravního systému města a po jejím projednání je možné v rámci změny ÚPO upřesnit vymezení potřebných ploch. Plocha pro novou lokalizaci autobusového nádraží je na základě dohody města a ĆD orientačně zakreslena v grafické části návrhu ÚPO – viz výkresy č. 1 a č. 2.

-

k požadavku na zrušení dopravy v ul. Velké Valy navazující na areál nemocnice konstatujeme: dle projednaného konceptu územního plánu města byla komunikace Velké Valy v celém svém průběhu nezbytnou součástí systému páteřových komunikací, který má sloužit obsluze vnitřního města a zejména jeho centra. Tento systém dopravní obsluhy slouží hlavnímu cíli Zadání - omezit průjezd přes centrální městské náměstí. Vypuštění uvedeného úseku ze systému sběrných komunikací by vyvolalo potřebu hledání zcela nové koncepce dopravní obsluhy – a tím i nového konceptu řešení územního plánu města a velmi pravděpodobně by se neobešlo bez rozsáhlých zásahů do stavební struktury města. Zpracovatel a pořizovatel ÚPD proto dospěli na pracovním jednání dne 24.02.2003 k následujícímu závěru: zpracovatel při řešení návrhu územního plánu vezme v úvahu prodloužení doby stabilizace zdravotní vybavenosti města v dané lokalitě ještě po návrhové období a navrhne takové úpravy v postupu realizace dopravního systému města, které umožní etapové využití přilehlého úseku Velkých Val až ve výhledovém období. Bude navržena nová etapizace výstavby dopravního systému města. V případě nezbytnosti realizace daného úseku komunikace již v průběhu návrhového období je nutné zahrnout do řešení taková technická opatření, která zajistí v přilehlých objektech nemocnice omezení vlivu dopravy do mezí stanovených hygienickým limitem.

-

k požadavku na rozšíření ul. Máchovy o část plochy tělesa Českých drah: dle projednaného konceptu územního plánu města byl prostor Českých drah dotčen rozšířením koridoru Máchovy ulice o parkovací plochu podél komunikace přibližně v úseku mezi ulicemi Otokara Théra a Zbožskou. K uvedenému návrhu nebyla v průběhu projednání podána námitka nebo připomínka - záměr je v návrhu ÚPO zapracován stejně jako ve fázi konceptu řešení.

-

trasy cyklistických stezek jsou v návrhu ÚPO aktualizovány podle podkladů objednatele. Vzhledem k tomu, že grafická příloha (výkresy č. 1, č. 2, …) zachycuje polohu cyklistických tras k návrhovému horizontu r. 2015, nebylo možné zachytit všechny úseky etapového řešení postupné realizace sítě cyklistických tras města. Podrobnější znázornění jednotlivých etap realizace může být předmětem řešení generelu cyklistické dopravy města.

-

k požadavku vyznačit mimoúrovňové křížení silnice II/331 od Lysé n.L. s tratí ČD v Tyršově ulici v návrhu ÚPD jako výhled konstatujeme: dle projednaného konceptu územního plánu města byl podjezd pod železnicí součástí 1. etapy realizace dopravního systému města. Uvedená dopravní stavba má klíčový význam ve vytvoření dopravního propojení polookruhu


/ I/7 /


textová část

Velké Valy k nově navrhovanému městskému mostu přes Labe. V souvislosti s výše zmíněným požadavkem na úpravu etapizace výstavby dopravního systému města byla náhradou za podjezd v Tyršově ulici zahrnuta do 1. etapy realizace podjezdu v propojení ul. Nádražní a Zbožské podél železničního tělesa. Podjez v Tyršově ulici je tak možné budovat až ve vazbě na zprovoznění posledního úseku polookruhu Velké Valy ve výhledovém období. k nadpisu Technická infrastruktura: -

zákresy všech inženýrských sítí jsou v návrhu ÚPO aktualizovány podle podkladů jednotlivých správců. Sítě vodovodu, kanalizace a rozvodu plynu (NTL, STL, VTL) byly přejaty v digitální formě přímo od příslušných správců po dohodě s městem o recipročním využití dat ÚPO.

k nadpisu Další požadavky: -

k požadavku aktualizace názvů ulic: pokud jsou názvy ulic v grafických přílohách, jsou součástí mapového podkladu, který zhotovitel ÚPD pouze přejímá bez oprávnění jakkoli jej měnit a upravovat. V ostatních případech zhotovitel vychází z orientačních plánů předaných při zahájení návrhové fáze ÚPO objednatelem.

-

k požadavku na stanovení regulativu formou procenta maximálního zastavění nových stavebních parcel pro výstavbu RD: viz kap. C.04 Návrh regulativů využití území.

-

k požadavku na stanovení minimální velikosti stavebních pozemků v průmyslových zónách: zahrnutí uvedeného požadavku do regulativu by silně omezilo možnosti situování malých firem a drobných řemeslných provozoven v rámci výrobních zón města. Proto je uvedený požadavek zahrnut pouze formou doporučení přednostního využití území většími investory a ochrany území před přílišným rozdrobením pozemků - viz kap. C.04 Návrh regulativů využití území.

-

k požadavku na vyznačení úseků katastrálních hranic sousedních katastrálních území přiléhajících ke správnímu území města: viz výkres č. 1.

-

k požadavku o provedení zákresu prostoru určeného územním rozhodnutím k těžbě štěrkopísku (poblíž vodoteče Výrovka u Píst): viz výkres č. 1, … .

-

k požadavku na lokalizaci domova důchodců (formou stanovení p. p. č.): zasituování domova důchodců je možné podle regulativů využití území v různých plochách funkčního využití. V projednaném konceptu nebyl nový domov důchodců zahrnut do veřejně prospěšných staveb, protože domov důchodců může být i komerční stavbou. V regulativech pro funkční využití ploch je v návrhu územního plánu uvedena možnost lokalizace domova důchodců;

-

k požadavku na úpravu stati C.02.2-3 „Zdravotnictví“ dle nových skutečností (zachování lokalizace stávající nemocnice): zachování lokalizace stávající nemocnice ovlivňuje řadu sfér života města - klíčově např. oblast dopravní obsluhy, oblast dopravy v klidu, jejíž koncepci bylo nutno v důsledku ztráty plochy pro předpokládané severní záchytné parkoviště centra města přepracovat, atd. Při vypracování návrhu ÚPO zpracovatel vychází z předpokladu prodloužení doby stabilizace zdravotní vybavenosti města v původní lokalitě po celé návrhové období. Tato skutečnost je promítnuta do všech souvisejících sfér, činností a funkčního využití území.

Úplné znění Souborného stanoviska je součástí dokladové části.

/ I/8 /


textová část


01

d.04 Naplnění Zadání souboru změn č. 01 ÚPO Nymburk - 07. 2006 Zadání souboru změn č. 01 ÚP města Nymburk schválené usnesením zastupitelstva města č. 6 pod č. 5 dne 30. 03. 2006 je základem pro vypracování sloučeného konceptu a návrhu změn zmíněné ÚPD. Splnění požadavku specifikovaných v Zadání je obsahem celé textové části a grafických příloh tohoto elaborátu. V této kapitole proto uvádíme zejména odkazy na grafické přílohy nebo místa v textu, kde je splnění toho kterého požadavku doloženo. Požadavky na zahrnutí jednotlivých lokalit jsou do řešení souboru změn č. 01. zapracovány následujícím způsobem: Z01.1 Drahelice - západ Požadavek: poz. p. č. 487 k. ú. Drahelice - areál bývalých Drůbežářských závodů v Drahelicích - změna funkčního využití výrobní plochy (VP) na obytnou zástavbu (bydlení individuální - BI); úprava vymezení plochy pro individuální bydlení "BI" v zastavěném území. Pozemek v současně zastavěném území podle platného územního plánu. viz výkres č. 1 Z01.2 Jankovice - západ 2 Požadavek: poz. p. č. 606, 610, 612/1, 612/2, 999/2, 2946/1, 2946/2 k. ú. Nymburk podle současně platného územního plánu ležící v ploše krajinné smíšené s funkcí zemědělskou, výhledově urbanizovatelné (S.uz) zařadit do zastavitelných ploch pro bydlení individuální (BI) změna horizontu využití území. Rozšíření zastavitelného území - pozemky navazují na zastavěné a zastavitelné území podle platného územního plánu. viz výkres č. 1 Z01.3 Na Ptáku Požadavek: poz. p. č. 900/1, 900/2, 907, 912/1, 913/1, 913/2 k. ú. Nymburk převést z plochy krajinné smíšené s funkcí zemědělskou, vodohospodářskou a přírodní (S.vpz) do plochy pro rekreaci hromadnou (RH) využitelnou v závěru návrhového období pro zázemí přírodního koupaliště se sportovními, rekreačními a relaxačními zařízeními pro hromadnou rekreaci. Dále převod plochy krajinné smíšené s funkcí zemědělskou a těžební činností (S.zt) do plochy pro hromadnou rekreaci (RH) využitelnou po ukončení těžby a vodní rekultivaci jako přírodní koupaliště. Nové zastavitelné území využitelné v souladu s regulativy pro hromadnou rekreaci a relaxaci obyvatel. viz výkres č. 1 Z01.4 Kolínská Požadavek: poz. p. č. 583, 583/4, 585 k. ú. Nymburk - převést z plochy krajinné smíšené s funkcí zemědělskou, výhledově urbanizovatelné (S.uz) do plochy zastavitelné v návrhovém horizontu určené pro smíšené využití území městského typu (SM) - změna horizontu využití území. Rozšíření zastavitelného území - pozemky navazují na zastavěné a zastavitelné území podle platného územního plánu. viz výkres č. 1 Z01.5 U Katovny Požadavek: poz. p. č. 16/1 k. ú. Nymburk - umožnit na pozemku zahrady přístavbu objektu občanské vybavenosti (ubytovací zařízení v návaznosti na restauraci Katovna) v ploše smíšeného využití území v centrální zóně (SC). Pozemek v současně zastavěném území podle platného územního plánu. viz výkres č. 1 Z01.6 Drahelice - sever Požadavek: poz. p. č. 604/3, 604/4 k. ú. Drahelice změnit funkční využití plochy určené pro bydlení hromadné (BH) na plochu využitelnou pro bydlení individuální (BI) - změna funkčního využití území na zastavitelných plochách dle platného územního plánu obce. Pozemky navazují na zastavěné a zastavitelné území podle platného územního plánu. viz výkres č. 1 Z01.7 Zálabí - východ Požadavek: poz. p. č. 359/2, 520/2, 522/3, 522/5 k. ú. Nymburk - umožnit využití bývalého areálu sběrných surovin v sousedství bytových domů pro přestavbu nebo výstavbu nových obytných objektů nízkopodlažního nebo středopodlažního bydlení. Pozemky a jejich nejbližší okolí tak bude převedeno z ploch pro bydlení hromadné na pozemcích pasivní inundace (BH.1) do plochy smíšeného využití na pozemcích pasivní inundace (SM.1). Změna funkčního využití pozemku v současně zastavěném území. viz výkres č. 1 Z01.8 Hrachovina Požadavek: poz. p. č. 268/3, 268/8, 269/1, 271, 272/3 k. ú. Nymburk - umožnit využití bývalého areálu Stavebních strojů pro výstavbu nových obytných objektu nízkopodlažního nebo středopodlažního bydlení na místě původně navrhovaného záchytného parkoviště městského centra. Pozemky budou ponechány ve funkčním využití plochy smíšeného využití na pozemcích pasivní inundace (SM.1). Pozemky v současně zastavěném území podle platného územního plánu. viz výkres č. 1


/ I/9 /


textová část

Z01.9 Drahelice - jih Požadavek: poz. p. č. 621, 720 k. ú. Drahelice - převést část plochy krajinné přírodní (P) (břeh Labe) a plochy sídelní zeleně (ZS) na plochy pro objekt občanské vybavenosti (OV) - nový areál říční policie - změna funkčního využití území a rozšíření zastavitelného území v souladu s regulativy funkční plochy občanské vybavenosti. Pozemky navazují na zastavěné a zastavitelné území podle platného územního plánu. viz výkres č. 1 Z01.1O U Babína Požadavek: poz. p. č. 436/1, 436/12 k. ú. Nymburk podle současně platného územního plánu ležící v ploše krajinné smíšené s funkcí zemědělskou, výhledově urbanizovatelné (S.uz) převést do zastavitelných ploch využitelných pro sportovní zařízení tréninkové fotbalové hřiště (RS) - změna horizontu využití území. Rozšíření zastavitelného území - pozemky navazují na zastavěné a zastavitelné území podle platného územního plánu. viz výkres č. 1 Z01.11 Letiště Nymburk Požadavek: v souvislosti s navrhovanou změnou statutu letiště na současných plochách pro vzlety a přistání sportovních létajících zařízení zakreslit navrhovaná ochranná pásma veřejného vnitrostátního letiště. Změna bez plošných nároku na katastrálním území Nymburk. S ohledem na kontext je pro jednotlivé lokality navrženo takové využití území, které navazuje na bezprostřední okolí nebo celkovou urbanistickou koncepci a krajinný rámec. Nově navrhované funkční využití území je tedy upraveno podle kontextu a návaznosti územních vztahu. S ohledem na komplexní řešení souboru změn č. 01 ÚP města Nymburk je elaborát vybaven kompletní částí grafických příloh.

/ I/10 /


II. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Části dle znění Územního plánu města Nymburk Části doplněné či upravené dle znění Souboru změn č. 01

01

Části doplněné či upravené dle znění Souboru změn č. 02

02


03


04

textová část


A. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Hranici řešeného území tvoří vnější obvod katastrálních území Nymburk a Drahelice - v souladu s vymezením digitálních katastrálních map obou sídel. Takto vymezené území má celkovou výměru cca 2053 ha. S ohledem na potřebu širšího komplexního posouzení města a příměstské krajiny byly zkoumány i jevy, které přesahují rámec vymezené hranice řešeného území a které mají nebo mohou mít přímý vztah k organismu města. Nymburk jako obec s rozšířenou působností má zájmové území podstatně širší než je vlastní řešené území. Jednou z charakteristik, které určují skutečnou spádovou (tedy i zájmovou) oblast města jsou údaje o pracovištně - bydlištních vztazích, t.j. pravidelná dojížďka do města ze širšího přilehlého území. Bohužel v posledním cenzu (SLBD 2001) nebyly tyto údaje sledovány – proto je nutné vyjít z dat zjištěných k r. 1991 (viz. kap. B.3).

01

Soubor změn č. 01 územního plánu města Nymburk se týká následujících vybraných lokalit v rámci správního území města: č. změny

lokalita / řešené území

Z01.1

Drahelice - západ - poz. p. č. 487 k. ú. Drahelice - areál bývalých Drubežářských závodu v Drahelicích;

Z01.2

Jankovice - západ 2 - poz. p. č. 606, 610, 612/1, 612/2, 999/2, 2946/1, 2946/2 k. ú. Nymburk;

Z01.3

Na Ptáku - poz. p. č. 900/1, 900/2, 907, 912/1, 913/1, 913/2, k. ú. Nymburk;

Z01.4

Kolínská - poz. p. č. 583, 583/4, 585 k. ú. Nymburk;

Z01.5

U Katovny - poz. p. č. 16/1 k. ú. Nymburk;

Z01.6

Drahelice - sever - poz. p. č. 604/3, 604/4 k. ú. Drahelice;

Z01.7

Zálabí - východ - poz. p. č. 359/2, 520/2, 522/3, 522/5, k. ú. Nymburk;

Z01.8

Hrachovina - poz. p. č. 268/3, 268/8, 269/1, 271, 272/3 k. ú. Nymburk;

Z01.9

Drahelice - jih - poz. p. č. 621, 720 k. ú. Drahelice;

Z01.10

U Babína - poz. p. č. 436/1, 436/12 k. ú. Nymburk;

Z01.11

Letiště Nymburk - změna statutu letiště (bez požadavku na nové plochy ve správním území města);

Zákresy lokalit souboru změn č. 01 územního plánu města Nymburk jsou patrné na aktualizovaných grafických přílohách (struktura a číslování grafických příloh odpovídá původní schválené dokumentaci - označení lokalit změn je shodné s textovou částí). Změna č. 02 územního plánu města Nymburk zahrnuje pozemky severního okraje katastrálního území Nymburk. Vymezení řešeného území změny č. 02 navazuje na hranici zastavěného a zastavitelného území severního a severovýchodního okraje města přibližně od toku Mrliny na východě po stávající trasu silnice I/38 v prostoru Všechlapského Vrchu severně od města a dosahuje přibližně linie katastrální hranice Kovanska (sídlo přičleněné k obci Bobnice). Zákres hranice území řešeného změnou č. 02 ÚPO Nymburk je obsahem grafické přílohy (schematu) přejaté ze schváleného Zadání.

02

Území řešené změnou č. 02 ÚPO Nymburk je rozšířeno o část ploch již vymezené severní výrobní zóny s cílem zajistit návaznost a optimalizaci dopravní a technické obsluhy pro všechny rozvojové plochy ve sledované prostoru – viz grafická část. Lokality Změny č. 02 územního plánu města Nymburk jsou zakresleny v aktuálních grafických přílohách (struktura a číslování grafických příloh odpovídá původní schválené dokumentaci – označení lokalit změn je shodné s textovou částí).

Souborem změn č. 03 se rozšiřují zastavitelné plochy a upravuje využití území v následujících lokalitách správního území města Nymburk: Z03.1

- lokalita Pivovar - pozemky parc. č. 740/3; st. 633/3 a část parc. č. 963 k. ú. Nymburk; změna využití části pozemku v zastavěném území – původně výrobní sféra (průmysl, sklady – VP), požadované využití - obslužná sféra (občanská vybavenost – OV);

Z03.2

- lokalita Niehoff - pozemky parc. č. 738/4; 738/5, část poz.č. 747/9 k. ú. Nymburk; změna využití z obslužné sféry (občanská vybavenost – OV) na výrobní sféru (průmysl, sklady – VP);

Z03.3

- lokalita U Výrovky - pozemek parc. č. 900/6 (dříve PK č. 893/3) k. ú. Nymburk; změna využití ze smíšené krajinné zóny přírodní, lesní, rekreační nepobytové, zemědělské (S.plrz) na rekreaci hromadnou specifickou (RH.1)

Z03.4

- lokalita U Babína - části pozemků parc. č. 436/10; 436/11; 436/16; 436/17; 436/18 (dříve PK č. 468/1; 468/2) k. ú.


/ II/1 /

03


textová část

Nymburk; změna využití ze smíšené krajinné zóny – s funkcí zemědělskou a výhledově urbanizovatelného území (S.uz) na bydlení individuální – specifické, na pozemcích pasivní inundace (SM.1); Z03.5

- lokalita Drahelická Lada - pozemky zapsané na listu vlastnictví č. 2350 pro k. ú. Drahelice (zahrádkářská osada č.9 Na Komárně); změna využití z rekreace individuální (RI) na rekreaci individuální specifickou (zahrádkářská kolonie – RI.1);

Z03.6

- lokalita U Labe - pozemek parc. č. 420/2 k. ú. Nymburk; změna využití z rekreace individuální specifická (zahrádkářská kolonie – RI.1) na rekreaci individuální – dočasné využití (RI.2)

Označení lokalit v grafických přílohách je shodné s textovou částí a odpovídá Zadání souboru změn č. 03. Souborem změn č. 04 se aktualizuje zastavěné území k datu 31. 10. 2013. Aktualizovaná hranice zastavěného území je součástí hlavního výkresu. Souborem změn č. 04 se rozšiřují zastavitelné plochy a upravuje využití území v následujících lokalitách správního území města Nymburk: Z04.3 - na pozemcích parc. č. 486/1, 487/1, 487/2, 487/14, 487/16, 487/17, 487/18, 487/19, 487/20, 487/28 v katastrálním území Drahelice – změna využití z bydlení individuální (BI) na výrobní sféru – drobnou a řemeslnou výrobu (VD) Z04.5 - na pozemcích parc. č. 443/3, 447, 448/1, 443/2 v katastrálním území Nymburk – změna využití ze smíšené zóny (výhledově urbanizovatelné území, zemědělská funkce) (Suz) na smíšené využití území specifické – na pozemcích pasivní inundace (SM.1) Z04.7 - změna dopravního napojení a dopravního řešení jihovýchodní části lokalit Z02.9, Z02.10 a lokalit Z02.12, Z02.20 a Z02.21 v severní průmyslové zóně Z04.8 – rozšíření čistírny odpadních vod vč. případné změny dopravního řešení. Z04.9 - z návrhu územního plánu bude vypuštěn text: „V případě obousměrných komunikací bude min. šířka vozovky 6 m. Všechny komunikace musí být v celém průběhu zastavěným územím doplněny alespoň jednostranným chodníkem pro zajištění segregace pěší a automobilové dopravy o šířce 2 m.“ Z04.10 - pro lokality nacházející se vně prostoru, který je vymezen železniční tratí Praha - Kolín, železniční tratí Nymburk Hlavní nádraží – Český Brod a vodním tokem Labe, bude u nových staveb počet odstavných a parkovacích stání odpovídat minimálně stupni automobilizace 600 vozidel na 1000 obyvatel Z04.11 - povolit ploché a pultové střechy u objektů v plochách pro bydlení Označení lokalit v grafických přílohách je shodné s textovou částí a odpovídá Zadání souboru změn č. 04.

/ II/2 /


04

textová část


B. PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE MĚSTA B.01 Přírodní podmínky, ochrana přírodních a kulturních hodnot v území B.01.1 Přírodní podmínky Geomorfologie Řešené území se nalézá v soustavě České tabule, oblast Středočeská tabule, celek Středolabská tabule, podcelek Nymburská kotlina, na rozhraní dvou okrsků, Milovické tabule a Sadské roviny. Reliéf je plochá pahorkatina až rovina, na spodnoturonských písčitých slínovcích a slínovcích, s erozně denudačním reliéfem zarovnaných povrchů a nízkých odlehlíků, místy zakryt kvartérními říčními sedimenty. V nivě Labe opuštěné meandry mrtvých ramen. V okolí místy přesypy navátých písků (kryopedimenty).

Geobotanika Jednotky rekonstruované přirozené vegetace popisují řešené území: Dominantní zastoupení v celém průběhu Labe a Mrliny měly luhy s olšiny (Alno-Padion) - místy s ostrůvkovitě vtroušenými borovými doubravami (Pino-Quercetum). Mimo nivu Labe pak nastupovaly dubohabrové háje (Carpinion betuli).

Klimatologie Sledované území je převážně v klimatické oblasti teplé suché s mírnou zimou s kratším slunečním svitem. Průměrná roční teplota je 8 až 9 °C a průměrné roční srážky jsou 550 až 600 mm.

Regionálně fytogeografické členění Fytogeografické obvody: České termofyticum, fytogeografický okres 11 Střední Polabí a fytogeografický podokres 11b Poděbradské Polabí. - Diagnosa: termobohemicum s rozmanitou květenou termofyt a mezofyt, vegetační stupeň nížinný (planární) přecházející v pahorkatinný (kolinní). Klima kontinentální, reliéf plochý až svažitý, podklad jílovitý a písčitý, živný.

Biogeografie Řešené území se nachází v 1.7 Polabském bioregionu. Typickým rysem je zde katéna niv, nízkých a středních teras. Biota patří do 2. bukovo-dubového vegetačního stupně. Na terasách převažují borové doubravy a v podmáčených sníženinách jsou typické slatinné černavy. V nivě Labe jsou četné zbytky dnes již nezaplavovaných lužních lesů, fragmenty slatin a mrtvých ramen. Povrch bioregionu tvoří převážně sedimenty kvartéru, písčité a jílovité hlíny, písky a štěrkopísky. Nivu zpestřují výplně zazemněných ramen. Na okraji niv jsou písečné přesypy a váté písky. Bioregion je široké rozevřené dno Labe s několika svědeckými vrchy (např. Semická hůra, Přerovská hůra, aj.) Reliéf má charakter roviny. Dle Quitta se bioregion nachází v teplé oblasti T2, je značně teplý a má nejvyšší průměrné teploty v Čechách nad 8oC, srážky jsou kolem 500 - 550 mm. Výrobní typ I. kukuřičný (nadmořská výška nepřesahuje 200 m. n m.)

Přírodní léčivé zdroje Celé řešené území se nachází ve ochranném pásmu II. stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňských míst Poděbrady a Sadská.

B.01.2 Ochrana přírody a krajiny Ochranou přírody a krajiny se podle zákona č. 114/1992 Sb. § 2 rozumí dále vymezená péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky péče o ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny. V území se nachází: a) b) c) d)

Významný krajinný prvek - ze zákona Významný krajinný prvek - registrovaný Památný strom Územní systém ekologické stability

a) Významný krajinný prvek - ze zákona je geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny. Utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky v řešeném území jsou lesy, vodní toky s přilehlou nivou a lesy. b) Významný krajinný prvek - registrovaný Významné krajinné prvky registrované mohou být i jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody, jsou to:  

VKP Ostrov - lesopark VKP Lodické tůně - výskyt obojživelníků.

Hranice obou VKP byly konzultovány dne 6. 12. 1999 s orgánem ochrany přírody při OÚ Nymburk. ŽALUDA, projektová kancelář

/ II/3 /


textová část

c) Památné stromy jsou mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit orgánem ochrany přírody za památné stromy. Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji. Pokud orgán ochrany přírody nevyhlásí jinak, má každý památný strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výšce 130 cm nad zemí. přehled památných stromů název

katastrální území

parcelní číslo

obvod

výška

stáří

jasan ztepilý - Fraxinus exelsior

Nymburk

1686/1

444 cm

24 m

220 - 270

lípa srdčitá- Tilia cordata

Drahelice

183/2

spadl v roce 1990

jasan ztepilý - Fraxinus exelsior

Nymburk

495/2

spadl v roce 1990

B.01.3 Kulturní a technické hodnoty území (památková péče) Historické jádro města Nymburka bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou (MPZ) přibližně v hranicích okruhu Velkých val a toku Labe (vyhl. 476/92 Ministerstva kultury ČR ze dne 10. 9. 1992). Přesné vymezení hranice památkové zóny: Hranice začíná na severu na komunikaci č. 1600/11, pokračuje po č. kom. 1662/2, stáčí se po č. par. 1727, překračuje parcelu č. 1934 a pokračuje po č. par. 1879/1, navazuje na levý břeh Labe č. par. 1725/1, po němž pokračuje až k parcele č. 59/2, lomí se proti proudu vodoteče č. 1727, navazuje na komunikaci č. 1601/1, po níž pokračuje až k č. par. 1600/11, kde se hranice uzavírá. V programu regenerace MPZ (ing. arch. L. Sommer, Ing. M. Sommerová) je doporučeno rozšíření hranice MPZ v jihovýchodní části tak, aby prostor MPZ zahrnoval objekt hydroelektrárny, Labského jezu a břehovou část Tyršova ostrova mezi jezem (plavební komorou) a památkově chráněným městským mostem. Rozšířené území MPZ by tak nejen zahrnulo další architektonicky a technicky významné objekty, které se spolupodílejí na tvorbě charakteru a obrazu města, ale zároveň by posílilo význam ochrany prostoru předpolí jihovýchodního okraje městských hradeb a tzv. zimního přístavu. Z hlediska zpracovatele územního plánu města se k tomuto doporučení připojujeme. Předmětem ochrany památkové zóny je především půdorys původního středověkého města se dvěma prostory náměstí (Kostelní a Přemyslovců) a s radiálně okružním systémem uliční sítě. Ve své ucelené formě je historické jádro Nymburka dokladem ojediněle formovaného města z kolonizační doby. Zvláště okruh městské fortifikace dodnes patrný ve zdvojeném vodním příkopu vyžaduje ochranné i regenerační zásahy. Aktualizovaný seznam jednotlivých památkově chráněných objektů (dle podkladu poskytnutého Městským úřadem Nymburk 06. 2003): Místo, Kulturní památka Nymburk - Historické jádro 1894 - soubor městské fortifikace 1894/1 hlavní hradební zeď s věžemi 1894/2 dvojitý vodní příkop - Velké a Malé valy 1897 - vodárna zv. Turecká věž 1890 - areál kostela sv. Jiljí 1890/1 kostel sv. Jiljí 1890/2 kamenný kříž 1891 - kaple sv. Jana Nepomuckého 1892 - radnice čp. 163 1895 - dům čp. 126 1896 - dům čp. 165 1904 - dům čp. 171 1915 - areál starého děkanství čp. 29 1915/1 děkanství (staré) 1915/2 ohradní zeď s branou 1915/3 sousoší P. Marie 1915/4 náhrobní pomník Eugenie Ryglové 1915/5 náhrobní pomník Jana Černého 1915/6 náhrobní pomník Dr. Jana Dlabače 1915/7 náhrobní pomník (anděl s křížem u stromu) 1915/8 náhrobní pomník Dr. Mikoláše Mikosche 1915/9 náhrobní pomník (anděl opřený o architekturu) 1915/10 náhrobní pomník Ang. Strobacha 1915/11 náhrobní pomník (stojící anděl) 1915/12 náhrobní pomník (anděl s rukou na prsou) 1900 - socha sv. Jana Nepomuckého ve výklenku zbořeného domu čp. 272

/ II/4 /

R. Č. památky

Poznámka

(1894) (1894) (1894) (1897) (1890) (1890) (1891) (1892) (1895) (1896) (1904) (1915) (1915) (1915) (1903)

(1902a)

(1900)


textová část


Místo, Kulturní památka 1899 - mariánský sloup (z r. 1717) 1901 - socha sv. Jana Nepomuckého (z r. 1742) 1898 - most přes Labe 4237 - vodárenská věž 11157 - mohyla, archeologické stopy XXX - dům čp. 264 tzv. katovna (st. parc. č. 256) Nymburk - Drahelické předměstí (10830/8)… 3151 - krematorium Nymburk - U nemocnice (10830/8) 1893 - kostelík sv. Jiří Nymburk - U nádraží I (10832/10) 2893 - areál dělnického domu 2893/1 restaurace „Dělnický dům“ čp. 555 2893/2 dům čp. 545 2894 - busta Antonína Janouška Nymburk - …(10835/13) 1902 - socha sv. Vojtěcha Nymburk - Drahelice (10838/16) 1916 - obytný dům mlýna zv. „Bašta“ čp. 20

R. Č. památky (1717) (1901) (1898) (4237) (11157) nepřiděleno

Poznámka

11. 04. 2001

(3135) (1893) (2893) (2893) (2893) (2894)

zrušeno zrušeno zrušeno

(1902) (1916)

Podle sdělení Památkového ústavu středních Čech z r. 1995 (Ing. arch. Vyletová) je nutné v případě zbývajících objektů bývalého areálu „Kolonie“ respektovat památkový zájem. V programu regenerace MPZ (Ing. arch. L. Sommer, Ing. M. Somerová) jsou dále uvedeny objekty, které architektonickým ztvárněním nebo technickým provedením dokládají etapy historického vývoje města a jako takové jsou též předmětem památkového zajmu. Jedná se o následující stavby:               

čp. 194, Hradební ul. čp. 218, Malé Valy čp. 264, Katovna čp. 92, Dlouhá ul. čp. 89, Dlouhá ul. čp. 85, Dlouhá ul. čp. 47, Palackého ul. čp. 62 (Na Rejdišti) čp. 63 (Na Rejdišti) čp. 267 (Vedle Turecké věže) čp. 1132 (Vedle Turecké věže) Stará Rybárna Šafaříkův Mlýn Hydroelektrárna a jez Fasáda domu čp. 252, Palackého ul.

B.02 Územní systém ekologické stability ... ... je dle zákona 114/1992 Sb. § 3, a) vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Stavební prvky ÚSES jsou biocentra, biokoridory a interakční prvky. Biocentrum je biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Biokoridor je území, které neumožňuje rozhodující části organizmů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť. Interakční prvek je nepostradatelný krajinný segment, který svojí velikostí a stavem ekologických podmínek doplňuje dílčím, ale zásadním způsobem ekologické niky těch druhů organismů, které jsou schopny se zapojovat do potravní sítě, sousedních méně stabilních společenstev. Umožňuje tak jejich trvalou existenci i v méně stabilní krajině. Navržené interakční prvky v územním plánu jsou pouze směrné a závaznost jim může dodat až souhlas vlastníka.

B.02.1 Koncepce ÚSES v řešeném území ÚSES zapracovaný do konceptu územního plánu Nymburka vycházel z Generelu místního systému ekologické stability na k. ú. Nymburk, Drahelice (U 24 s. r. o., Praha,1993) a z ÚTP NR - N ÚSES ČR (Společnost pro životní prostředí s. r. o. Brno,1997).


/ II/5 /


textová část

Koncepce ÚSES v řešeném území Určujícím článkem v systému ekologické stability jsou dvě osy nadregionálního biokoridoru Labe. Vodní osa prochází středem řešeného území po vodním toku a osa nivní se nachází jižně od řeky v parku. Ve východní části se napojuje regionální biokoridor Mrlina a západní hranicí řešeného území prochází lokální biokoridor Výrovka, který se na osu nadregionálního biokoridoru napojuje již mimo řešené území. Nivní osa NRBK v zástavbě je tvořena převážně břehovými porosty Labe. Od řeky se vzdaluje v úseku na Ostrově, kde v rámci dodržení prostorových parametrů bylo vloženo jedno lokální funkční biocentrum V parku. Ve východní části řešeného území leží na nadregionálním biokoridoru regionální biocentrum Babín tvořeno smíšeným lesním porostem s převahou listnáčů a oblastí ochrany vodních zdrojů. Při Labi na západním okraji města je dle ÚTP NR - R ÚSES ČR navrženo k doplnění regionální biocentrum č. 16 (1878 - Drahelická lada). V širších vztazích v měřítku 1 : 50 000 je upřesněn prostor, kde by toto regionální biocentrum (po podrobnějším průzkumu) mohlo být umístěno. Protože se převážná část nachází mimo hranice řešeného území, nemůže být úkolem územního plánu města Nymburk jednoznačně stanovit přesné vymezení biocentra Drahelická lada v sousedních správních obvodech. Pro posílení funkčnosti biokoridoru z hlediska reprodukce organizmů jsou v nadregionálním biokoridoru po určitých vzdálenostech vložena lokální biocentra. Stávající biocentra Zálabí a Les u zahrádkářské kolonie jsou funkční. Navržené biocentrum na pravém břehu řeky Pod přemostěním využívá stávajícího pobřežního porostu a vyžaduje doplnění dřevinami domácího původu ze společenstva luhů a olšin. Vodní tok Mrliny s přilehlými zatravněnými břehy tvoří funkční regionální biokoridor. V něm je v intravilánu navrženo vložené biocentrum U Mrliny lesního charakteru. Vložená biocentra Za hájovnou a Sánský kanál jsou funkční. V regionálním biokoridor mezi BC U Mrliny a BC Za hájovnou, oproti generelu ÚSES a konceptu územního plánu I. znění, nebyly dodrženy prostorové parametry. To z toho důvodu, že východní část původního navrženého biocentra U Mrliny byl poskytnuta pro stavební aktivity. V západní části řešeného území je biota nadregionálního biokoridoru transportována do okolí navrženým lokálním biokoridorem U Drahelic. Tento zhruba 20 m široký pás zeleně prochází kolem zahrad v Drahelicích na sever do zemědělské krajiny, v navrženém lokálním biocentru Za zahradami se otáčí na východ a vede podél vodoteče k sídlu a v dalším biocentru se otáčí opět na sever a podél okraje rozvojových ploch města vede k dalšímu biocentru U trati. Tento biokoridor kromě své funkce v systému ekologické stability má významnou funkci ochranné zeleně pro rozvojové plochy západní části města. Z estetického hlediska napomáhá zlepšení krajinného obrazu a přirozenějšímu začlenění sídla do krajiny. Všechna tři navržená biocentra v lokálním biokoridoru budou mít lesní charakter a budou osázena dřevinami domácího původu. Zvýšení působnosti systému ekologické stability představují interakční prvky, krajinné segmenty liniové i plošné bezprostředně navazující na základní prvky ÚSES. Jsou tvořeny doprovodnou zelení u vodotečí a komunikací. Na základě jednání byly vytypovány dva interakční prvky, které by měly mít podobu městského parčíku. Interakční prvek č. 18 se nachází v areálu bývalé moštárny. Výhledově by stávající vzrostlá zeleň měla být doplněna původními - domácími, dlouhověkými druhy, které by vytvořily kosterní zeleň pro nově vzniklý menší, městský parčík. Tento parčík by navazoval na lokální biocentrum mokřadního typu (č. 17). Interakční prvek č. 19 je navržen v areálu bývalé betonárky, bude mít rovněž charakter městského parčíku a bezprostředně bude navazovat na osu nadregionálního biokoridoru Labe. VKP Lodické tůně nebylo začleněno jako biocentrum do ÚSES, neboť by bylo problematické realizovat lokální biokoridor, který by VKP spojoval s ostatními prvky územního systému ekologické stability. přehled biocenter a biokoridorů v řešeném území Soubor změn č. 04 aktualizuje nadregionální a regionální prvky ÚSES tak, aby byly v souladu s vydanou nadřazenou územně plánovací dokumentací, jíž jsou Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (dále jen ZÚR SK).

04

V tabulce „Přehled biocenter a biokoridorů v řešeném území“ se řádky 1, 2, 3 a 16 nahrazují následujícími řádky: Tabulka prvků ÚSES níže upravena dle znění Souboru změn č. 04 číslo

1 (NK 10 Stříbrný roh – Polabský Luh)

2 (RC 1001 Zadní Babín)

/ II/6 /

prvek ÚSES

osa nadregionálního BK - Labe (Labe)

regionální BC Zadní Babín

STG

2BC3 2BC4

2BC4 2AB2

fyziotyp

popis

Řeka s břehovými porosty, nivní osa je VO, LO, MT vedena městským parkem.

VO, LO, MR, KU

návrh opatření Chránit stávající břehové porosty, minimalizovat negativní jevy v městské zástavbě, nivní osa by měla mít i do budoucna místy charakter parku. Trvalé travní porosty nutno pravidelně kosit. Nutná likvidace expanzivních rostlin jako je např. trnovník akát a křídlatka.

Smíšený les s převahou listnáčů. Zastoupení: Ve střední části porostu upravit vrba, lípa, topol, dub letní skladbu tak, aby odpovídala a červený, bříza, jasan, přirozené skladbě lužního lesa. habr, olše, akát, smrk, borovice lesní a

SES

04 3,4,5

2,4,5


textová část

číslo


prvek ÚSES

STG

fyziotyp

popis

návrh opatření

SES

U břehů situovaných jižně od vodoteče preferovat stromy a keře, např. olši lepkavou, dub letní, jasan ztepilý, vrby aj.

3,4

U břehů situovaných jižně od vodoteče preferovat stromy a keře, např. olši lepkavou, dub letní, jasan ztepilý, vrby aj.

3

vejmutovka. 3 (RC 1238 Zadní Babín – Havransko)

regionální BK Zadní Babín – Havransko (Mrlina)

2BC4

4

lokální BK Výrovka

2BC3 2AB2

5

lokální BC U bašty

2BC4

VO, LO

VO, LO, MT

VO, LO, MT

7

lokální BC Pod přemostěním

8

lokální BC Zálabí

2BC4

9

lokální BC U Mrliny

2AB2

RU, SE, VO, LO

10

lokální BC Za hájovnou

2AB2

MT, KU

11

lokální BC Sánský kanál

2BD4

VO, LO, MT

2BC3 2BC4 VO, LO MT, RU

VO, LO, MT

12

lokální BK U Drahelic

2BC3 2BC4 VO, LO, SE, 2BD3 2AB2 RU

13

lokální BC Za zahradami

2BD3 2AB2

14

lokální BC U trati

2BD3

15

lokální BC V parku

2BC4


Vodní tok s přilehlými břehovými porosty, které jsou převážně zatravněné, pravidelně kosené, místy s ovocnými stromy, vrbami a hlohy. Vodoteč s upraveným korytem a sníženou hladinou, břehy převážně zatravněné, kosené. Staré labské rameno, zastoupení: olše, vrba, babyka, topol, dub, jasan, lípa jilm, v bylinném patře stulíky a rákos. Z části navážka s převážně s ruderálním porostem, u Labe vzrostlé topoly. Na biocentrum navazuje interakční prvek (č. 20), který by měl mít podobu doprovodné zeleně při vodoteči. Přirozené lesní porosty na ostrově, zastoupení: dub, topol, lípa, babyka, olše, vrba, jilm. Převážně orná půda, u řeka jsou břehové porosty převážně z bezu černého a růže. Les, zastoupení: topol, lípa, dub červený, javor klen. Biocentrum u Sánského kanálu, které zasahuje do řešeného území nepatrně, je funkční. Nachází se v ochranném pásmu vodního zdroje, kde vedle trvalých travních porostů je z 50% zastoupen dub, místy se vyskytuje rákos. Orná půda a odvodňovací příkop se zatravněnými břehy, místy rákos, ojediněle výskyt vrby, hlohu, bezu černého, růže a ovocných stromů.

SE

Orná půda.

SE

Orná půda.

VO, LO, MT Přirozené lužní porosty.

Biocentrum je funkční - do budoucna udržovat stávající druhovou skladbu porostu.

4,5

Biocentrum by mělo mít lesoparkový až parkový charakter, s minimálním zastoupením zpevněných ploch (pouze cesty pro pěší). Stromové a keřové patro by mělo být s domácích původních dřevin.

1,3,4

Zachovat stávající skladbu porostu.

4,5

Zalesnit (dub, lípa, olše, jasan, habr, javor) lokalita může mít lesoparkový charakter.

1,3,4

Biocentrum je funkční, výhledově preferovat dřeviny domácího původu (potlačit dub červený).

4,5

Zachovat stávající podobu.

3,4

Koridor osázet lesními dřevinami v šířce 15 až 20m, v ochranném pásmu elektrického vedení musí být pouze keřové nebo bylinné patro.

1,4

Zalesnit, druhová skladba by měla odpovídat původnímu rostlinnému společenstvu luhů a olšin. Zalesnit, druhová skladba by měla odpovídat původnímu rostlinnému společenstvu luhů a olšin. Zachovat stávající podobu, biocentrum by mělo mít parkový až lesoparkový charakter.

1,2,4

1

3,4,5

/ II/7 /


číslo

prvek ÚSES

16 (RC 1878 Drahelice)

regionální BC Drahelice

lokální BC Valy

17

STG

fyziotyp

popis

Při Labi smíšený přírodní les, v ostatních zalesněných částech má dominantní zastoupení borovice nebo trnovník 2BC3 2BC4 VO, LO, akát, v příměsi se nachází 2AB2 MT, SE, KU dub, bříza, borovice černá. Mimo les je orná půda a trvalé travní porosty se stupněm ekologické stability 2 a 3 Mokřadní lokální biocentrem je tvořené V. a M. Valy s břehovými porosty, pozemkem u 2BC4 VO, LO, MT bývalé moštárny, navážkou u sportovního areálu a z části vyhraženou zelení v areálu říční policie.

textová část

návrh opatření

Ornou půdu zatravnit, v lesních porostech upravit druhovou skladbu tak, aby odpovídala příslušnému STG.

SES

1,2,3, 4,5

04

Biocentrum je převážně funkční, úpravu bude vyžadovat jen navážka na okraji sportovního areálu, ta by 2,3,4, měla být po terénních úpravách 5 osázena domácími dřevinami, nebo zatravněna.

Číslování prvků ÚSES vycházelo z Generelu lokálního ÚSES pro k. ú. Nymburk, číslování a označení lokality v závorkách bylo převzato z ÚTP NR - R ÚSES ČR.

B.02.2 ÚSES jako závazný regulativ územního plánu Plochy ÚSES a zvlášť chráněných území přírody je třeba chránit před degradací nejčastěji antropogenního původu, před znečištěním složek životního prostředí, kultivací a ruderalizací. Platí pro ně následující regulativy:  

stavební uzávěra pro nové stavby zákaz rekonstrukcí stávajících staveb, které by znamenaly zvýšení standartu, s výjimkou opatření šetřících životní prostředí (čistírny, topný systém ap.)

Regulační opatření:    

omezení turistických a sportovních aktivit regulace lesního hospodářství s důrazem na druhovou skladbu dřevin, která by měla být co nejbližší původním lesním společenstvům revitalizace vodních toků tak, aby po splnění nezbytných vovohospodářských funkcí plnily co největší měrou i funkce ekologické uživatelé a vlastníci pozemků se musí řídit pravidly stanovenými pro funkci daného biocentra

Vznik plně funkčního systému ekologické stability je dlouhodobý proces. Úkolem územního plánu je zachovat ekologicky cenné plochy, nezablokovat výstavbou jejich potenciální propojení a zajistit tak následně dosažení plné funkčnosti systému. Pro plochy biocenter a biokoridorů obecně platí následující zásady:           

/ II/8 /

podporovat přirozenou obnovu porostů; nesnižovat koeficient ekologické stability; podporovat zachování původních dřevin a obnovu druhové skladby; podporovat vertikální členění. podporovat břehové výsadby podél vodních toků a mimosídelních cest; respektovat přirozenou skladbu dřevin v plochách břehových porostů; podporovat přirozený vodní režim a vznik revitalizačních prvků na vodních tocích (meandry, tůně, poldry apod.); neumisťovat nové stavby v plochách biocenter, v plochách biokoridorů umisťovat nové stavby pouze v odůvodněných případech; podporovat výsadbu stromových alejí a doprovodných prvků zeleně podél komunikačních tras (silnic nižších tříd, místních a účelových komunikací); intenzivně využívanou zemědělskou krajinu vhodně členit interakčními prvky; navržené plošné interakční prvky využívat jako trvalé travní porosty, zvážit ukončení orby těchto ploch.


04

textová část


B.03 Význam města v osídlení, kvantifikace jeho rozvoje B.03.1 Širší vztahy - postavení města v osídlení Celá skupina „středopolabských“ měst leží na jedné z hlavních radiálních sídelních os Čech ze zemské metropole k metropolím východočeským. Osa je fakticky zdvojena do severní a jižní větve, mezi nimiž prochází dálnice D 11. Nymburk je nejvýraznějším sídlem větve severní. Tuto radiální hlavní osu kříží v Nymburce dopravní tah přibližně kolmý, a to Havlíčkův Brod - Kolín - Mladá Boleslav. Nymburk leží ve velmi exponované dopravní poloze, především z hlediska železniční dopravy. Proto byl také v průběhu posledního století vnímán jako „železniční“ město. Je však nutno zdůraznit, že nové republikové koncepce železniční sítě preferují tah z Prahy na Kolín a dosavadní "magistrále" "Děčín - Lysá nad Labem - Nymburk - Velký Osek..." již nedávají tak velký význam. I když mírně omezený, ale přesto značný význam města v železniční dopravě potrvá i nadále. Ze silničních nadřazených tras je podstatná a nesporně rozvojová silnice I/38, s jejíž úpravou v celé trase se počítá. Ostatní silnice mají regionální význam. Poloha města na Labi nabízí možost situování přístavu v rámci městského území a v dosahu možného zavlečkování (zóna jih). S ohledem na úvahy o výhledovém zplavnění Labe a případné výstavbě kanálu Dunaj - Odra - Labe (DOL) byly vzneseny požadavky na územní rezervy pro nové 200 až 250 m dlouhé plavební komory v prostoru Babína a dále na rozsáhlé úpravy toku Labe v souvislosti s nově požadovanými parametry plavební čáry (v řešeném území je dle požadavků zcela pozměněn tok Labe). Toto zplavnění by však znamenalo také přebudování mostních objektů za účelem zajištění potřebné plavební výšky - buď zvýšení nivelety mostů, nebo zbudování mostů otočných, či zvedacích. Např. s ohledem na památkovou ochranu však není v případě nymburského mostu možné počítat s takovými úpravami. Navíc délka nájezdových ramp k takto zvýšenému mostu by zcela pozměnila charakter historického jádra. Tyto důsledky se týkají jak Nymburka, tak i sousedních 6 km vzdálených Poděbrad. S ohledem na tyto skutečnosti, stejně jako na mimořádný krajinný a ekologický význam území při Labi pro obě města, ležící v intenzivně zorněné krajině, by mělo být přednostně sledováno převedení vodní cesty do samostatného plavebního kanálu přibližně v trase Komárno - Lada, ve směru kopanického potoka severně od Hořatve do prostoru mezi Pískovou a Přední Lhotou a dále podél dálnice D-11 k toku Labe. Tento kanál by minul obě města, čímž by se vyloučila většina uvedených problémů (viz grafická příloha širší vztahy 1 : 50 000). Trasa kanálu by měla být urbanisticky zpracována tak, aby mohla být vyhlášena její územní ochrana (v právě rozpracovaném ÚP VÚC). Širší vztahy technické infrastruktury jsou dokumentovány v příslušných kapitolách textu. V rámci nedávné územní reformy je od 01.01.2003 město Nymburk tzv. obcí s rozšířenou působností. Správní obvod Nymburka zahrnuje celkem 39 obcí (z toho 2 města) s 63 katastry o celkové výměře 35.548 ha (tj. cca 355,5 km2) a s přibližně 36.400 obyvateli (tj. cca 102,3 obyv./km2). Takto stanovený správní obvod zahrnuje kromě vlastního Nymburka obce: Bobnice, Budiměřice, Čilec, Dvory, Hořany, Hořátev, Hradištko, Hrubý Jeseník, Chleby, Chrást, Jíkev, Jizbize, Kamenné Zboží, Kostomlátky, Kostomlaty nad Labem, Košík, Kovanice, Krchleby, Křinec, Loučeň, Mcely, Milčice, Netřebice, Nový Dvůr, Písty, Rožďalovice, Sadská, Seletice, Straky, Třebestovice, Velenka, Vestec, Všechlapy, Zbožíčko, Zvěřínek, Žitovlice. Vzhledem k takto vymezenému regionu leží Nymburk zcela na jeho jihovýchodním okraji (tedy silně excentricky, takže ze vzdálených sídel překračuje vzdálenost do města 20 km). Region má sice mírně nadprůměrnou intenzitu osídlení (hustotu obyvatel), ale také trvale klesající počet obyvatel – (zejména díky stárnutí populace). Pro uvedený region potrvá význam v Nymburce soustředěného zdravotnictví, školství a další vyšší obsluhy. Význam města Nymburk jako přirozeného centra osídlení se jeví nesporný. Z hlediska existující sídelní struktury je nutné zdůraznit spjatost Nymburka s Poděbrady. Samosprávní (obecní) území obou měst přímo sousedí. Mezi oběma městy se nabízí možná alternace funkcí a kooperace, a to tím spíše, že města mají odlišné podmínky i charakter. Územní důsledky v prostoru mezi dvěma městy by se však projevily spíše v poděbradském území, protože Nymburk nemá ve směru na Poděbrady postačující územní rezervy a naopak – uzemní východního okraje katastru podléhá řadě limitů (ochrana přírody, výhledová rezerva přeložky Labe, …). Z pohledu vyšší obsluhy a nadřazené spádovosti leží Nymburk a jeho obvod v působnosti Prahy, přičemž některé vyšší funkce pro Nymbursko uspokojuje i Kolín, výjimečně Mladá Boleslav. (Poděbrady z tohoto hlediska už oscilují mezi Prahou a Hradcem Králové.) V souladu s nadřazenou ÚPD, jíž jsou ZÚR SK, bylo město Nymburk zařazeno do rozvojové osy republikového významu OS4 Praha – Poděbrady/Kolín – Hradec Králové/Pardubice – Wroclaw. Dále je město Nymburk součástí rozvojové oblasti krajského významu OBk 1 Střední Polabí. Z hlediska klasifikace center krajského významu je Nymburk v ZÚR SK zahrnut jako střední centrum ostatní. V těchto centrech jsou kladeny požadavky na rozvoj občanské vybavenosti pro svá spádová území, rozvoj bydlení a ekonomických aktivit, včetně pracovních příležitostí pro širší území a zlepšovat dopravní obslužnost.


/ II/9 /

04


textová část

B.03.2 Obyvatelstvo a bydlení Podle návrhu územního plánu města Nymburka předpokládáme následující možný vývoj počtu obyvatel a bytů dle jednotlivých částí města (urbanistických obvodů) a pro město celé: S ohledem na nedostupnost dat ze sčítání lidu, domů a bytů 2001 po jednotlivých urbanistických obvodech, používáme výchozí data ze sčítání 1991: 1991 urban. obvod číslo

Název obvodu obyvatel

trvale obydl. bytů

vývoj 1991-2015 obyv./ TOB

nově postav. byty

návrhový horizont 2015

úbytek TOB

trvale obydl. bytů

obyv./ TOB

vývoj - výhled

obyvatel

nově postav. byty

výhled po r. 2015

úbytek TOB

trvale obydl. bytů

obyv./ TOB

obyvatel

1-0

Histor.jádro

993

403

2,46

35*

20

418

2,40

1003

15*

20

413

2,35

971

2-0

Zálabí

1380

466

2,96

25

10

481

2,80

1347

85

15

551

2,75

1515

5-Z

27

8

3,38

3

5

3,00

15

0

2

3

2,90

9

417

160

2,61

0 15 (35)

10

185

2,55

472

0

8

177

2,50

443

4147

1544

2,69

70

20

1594

2,60

4144

0

20

1574

2,55

4014

8-0

Lada Drahelické předměstí Drahelické sídliště U nemocnice

1507

580

2,60

15*

30

565

2,55

1441

5*

15

555

2,50

1388

9-U

Lodice

220

70

3,14

5

75

3,10

233

0

5

70

3,05

214

10-0

U nádraží I

1385

541

2,56

25

586

2,50

1465

10*

20

576

2,45

1411

11-0

U nádraží II

1786

673

2,65

25

723

2,60

1880

10*

20

713

2,55

1818

12-D

3

2

1,50

0

2

1,50

3

0

1

1

2,00

2

109

45

2,42

0

5

40

2,55

102

0

5

35

2,50

88

14-R

Nádraží Prům. obvod Mrlina Lesy-Rohov

10 50 +20* 65 +10* 0

51

15

3,19

5

20

3,00

60

0

2

18

2,90

52

16-0

Drahelice

435

159

2,74

15

404

2,65

1071

25

5

424

2,60

1102

18-0

Nové sídliště

2682

873

3,07

17

996

2,85

2839

30

10

1016

2,80

2845

0

0

0

10 240 +20* 90 (140) 185

0

185

2,80

527

405

10

580

2,75

1595

15142

5540

2,73

190

6280

2,65

16600

585

158

6706

2,61

17500

6-0 7-0

13-P

20-O město celkem

860 (930)

- z navrhovaných hodnot vyplývá maximální předpokládaný obytný rozvoj města * označeny nové byty v prolukách, nástavbách či přístavbách (nejsou v souvislých plochách) - v závorkách ve sloupci „nově postav. byty 1991- 2015“ je skutečný počet nových bytů v období 1991-2015 v obvodech, tedy včetně výstavby 1991- 2000, nikoliv jen čistý návrh. Počet nových bytů v tabulce vyplývá především z nově navržených ploch v územním plánu a dále z úvahy o možném zahuštění v zástavbě stávající. Úbytek bytů (slučováním, využitím bytů k nebytovým účelům, fyzickým odpadem aj.) je odhadem zpracovatele. Odhadem zpracovatele je rovněž budoucí počet obyvatel na jeden byt (tzv. obložnost). Pokles obložnosti bytů uvažujeme poměrně malý (z 2,73 na 2,65 v návrhovém horizontu). Návrhové počty obyvatel a bytů vycházejí z předpokladu využití všech vymezených ploch a možností výstavby. Realita bude pravděpodobně nižší. Počet obyvatel města za předpokladu využití všech nabídkových ploch by tedy v návrhovém období mohl vzrůst maximálně asi o 1,5 tis. obyvatel (z 15,1 tis. cca na 16,6 tis. obyv.). Reálný budoucí nárůst počtu obyvatel však bude zřejmě podstatně nižší. Výsledky sčítání ČSÚ k r. 2001 uvádějí jen 14,3 tis. obyvatel (!), tj. téměř o 800 osob méně, než v censu 1991. Hustoty obyvatel v obytném území v jednotlivých urbanistických obvodech by dle návrhu územního plánu města byly v návrhovém období následující: urban. obvod číslo

název obvodu

počet obyvatel

obytné území v ha

obyvatel / ha

1-0

Historické jádro

1 003

19,7

50,9

2-0

Zálabí

1 347

35,8

37,6

6-0

Drahelické předměstí

472

21,0

22,5

7-0

Drahelické sídliště

4 144

43,0

96,4

8-0

U nemocnice

1 441

27,4

52,6

9-U

Lodice

233

13,0

17,9

/ II/10 /


textová část


urban. obvod číslo

název obvodu

počet obyvatel

obytné území v ha

obyvatel / ha

10-0

U nádraží I

1 465

32,1

45,6

11-0

U nádraží II

1 880

29,3

64,2

13-P

Průmysl. obvod Mrlina

102

10,2

10,0

14-R

Lesy - Rohov

60

5,5

10,9

16-0

Drahelice

1 071

28,0

38,3

18-0

Nové sídliště

2 839

27,0

105,1

20-O

„Západ“

527

19,5

27,0

16584

311,5

53,2

Celkem Zbylé obvody

16

Město celkem

16 600

Intenzita využití obytného území z hlediska počtu bydlících obyvatel na jeden hektar se návrhem poněkud snižuje (z 59,0 obyvatel na 53,2 obyvatel na hektar) jednak díky tomu, že se předpokládá pokles počtu obyvatel na jeden byt, jednak proto, že nově navržené bydlení je z větší části v rodinných domech, jejichž výstavba byla v minulých desetiletích administrativně omezena (tehdejší ochranou zemědělské půdy). Hustota obyvatel je v zahradním bydlení pochopitelně nižší. Podíl rodinných domů (používáme statistické podklady ze sčítání roku 1991, které byly vykazovány dle právního a technického vymezení rodinného domu v předlistopadovém pojetí) činil při sčítání k r. 1991 v Nymburku 30,9 % všech bytů. Návrh ÚPO tento podíl zvyšuje na 34,6 %. V hrubém přírůstku bytů v návrhovém období mají rodinné domy podíl 50 %. Ve výhledu by se rozhodující výstavba bytů (a tedy přírůstky obyvatel) uskutečnila v západně rozšířeném obvodu č. 20 (za západním okrajem města). K určitému zahuštění by mohlo ještě dojít i v centrálních obvodech města. V souvislosti se souborem změn č. 01 ÚPO Nymburk se upravují vstupní údaje pro rozvahu o vývoji počtu obyvatel následujícím způsobem: Kapacity lokalit souboru změn č. 01b č.

Název lokality

RD

bytů (v BD)

Z01.1

Drahelice - západ

25

28

Z01.2

Jankovice - západ 2

190

214

Z01.4

Kolínská

65

72

Z01.6

Drahelice - sever*)

8*)

8*)

Z01.7

Zálabí - východ

2

2 / (8)

Z01.8

Hrachovina

(36) Celkem

290

366

*) lokalita Z01.6 nahrazuje původní lokalitu výstavby bytových domu, takže v přepočtu dochází k úbytku z původně předpokládaného počtu postavených bytů ve výši -140 bytů Předpokládaný vývoj počtu obyvatel dle ÚPO Nymburk včetně lokalit zahrnutých do souboru změn č. 01 je následující: Vývoj počtu obyvatel - správní území Nymburk 1991

1991/2015 včetně před zm. č. 01 úpravou

Návrh (2015) před úpravou

včetně zm. č. 01

Trvale bydlících obyvatel

15.142

16600

16900

Trvale obydlené byty

5540

6280

6500

Obyvatel / TOB

2,73

2,65

2,60

Nová výstavba bytů

930

1300

Úbytek bytů

190

340

Čistý přírůstek bytů

740

960

Při zahrnutí údajů souboru změn č. 01 jsou předpoklady pro nárůst počtu obyvatel cca na 16.900 obyvatel do r. 2015, což (především v důsledku převedení lokality Z01.6 z plochy pro výstavbu bytových domu do plochy pro výstavbu rodinných domu - a tedy snížení předpokládaného počtu o cca 140 postavených bytu) znamená zvýšení jen cca o 1,8 % proti předpokladu platného ÚP města Nymburk. Toto navýšení počtu obyvatel samo o sobě nevyvolává potřebu úpravy koncepcí nebo přepočtu celkových bilancí sítí technické infrastruktury.


/ II/11 /

01


textová část

B.03.3 Zaměstnanost Objektivní potřeba pracovních příležitostí za předpokladu výše uvedeného návrhového počtu obyvatel (při využití všech nabídnutých ploch k bydlení) by byla zhruba následující (uvádíme pro srovnání i rok 1980 a naopak neuvádíme současný stav, neboť většina údajů by byla nejistým odhadem): 1980

1991

2001

Návrh 2015

Počet obyvatel

14 033

15 142

14 407

16 600

Počet ekonomicky aktivních

7 348

8 201

7 872

8 400

% ekonomicky aktivních

52,4

54,2

54,6

51,8

Vyjížďka za prací

1 389

1 576

1912

1 600

Dojížďka za prací

7 621

6 965

x

6 300

Saldo pohybu za prací

+6 232

+5 389

x

+4 700

Pracovní příležitosti

13 580

13 590

x

13 100

x – údaje ze SLBD 2001 nejsou k dispozici Uvedený budoucí vývoj zaměstnanosti a pohybu za prací lze zdůvodnit takto: Poklesne procento výdělečně činných (ekonomicky aktivních) obyvatel, a to přesto, že dochází k zvyšování důchodové hranice. Vyplývá to z věkové skladby obyvatel a dále je nutno brát v úvahu nezbytné tržní procento nezaměstnanosti (min. cca 2%). V pohybu za prací zřejmě dále mírně vzroste vyjížďka (viz dosavadní trend) a klesne dojížďka (v Nymburku byla výjimečně vysoká, budou vznikat pracovní příležitosti znovu v menších sídlech a také výrazně klesne počet práceschopného obyvatelstva ve spádovém území - rovněž viz dosavadní trend). Je tedy zřejmé, že počet pracovních příležitostí nemusí v městě růst, nanejvýš by mohl, za jiného vývoje uvedených činitelů, zůstat na současné úrovni i při maximálním navrženém růstu počtu obyvatel. Předpokládáme, že nové pracovní příležitosti budou potřebné asi pro 30 % ze počtu výdělečně činných osob k r. 1991 (úbytky v dosavadních podnicích a aktivitách či zánik těchto aktivit). Pak by potřeba činila cca 4,1 tis. nových pracovních míst. Z nich nejméně 1,5 tisíc bude uspokojeno v obslužné sféře uvnitř stávajícího zastavění. Plochy pro nové aktivity by tedy měly činit asi 50 ha (při průměrné hustotě asi 50 pracovníků na jeden hektar "výrobní" plochy). K tomu je vhodné přičíst asi 5 ha rezervy pro rozšíření aktivit současných (příp. přemístění provozů nevhodně umístěných). Celkem je tedy vhodné v návrhovém období vymezit asi 50-60 ha těchto nových ploch. V návrhu územního plánu je vymezeno asi 75 ha „výrobních“ ploch, dále 6 ha pro přístav a asi 15 ha pro smíšené zóny drobných ekonomických aktivit (spojených příp. s bydlením). Celkově tedy nabídka činí více než 90 ha těchto ploch, což je více, než je reálně potřebné. Větší nabídka výrobních ploch by mohla mít v budoucnu spíše nepříznivé důsledky. Výhledová rezerva v severní části města i na Zálabí činí další desítky hektarů „výrobních“ ploch.

/ II/12 /


textová část


C. URBANISTICKÁ KONCEPCE C.01 Urbanistické předpoklady C.01.1 Geomorfologie, topografie, historický vývoj města a kompoziční vztahy Reliéf krajiny měl vždy značný vliv na vznik sídla a formování jeho zástavby. Struktura a způsob zastavění se vždy podřizovaly konfiguraci terénu. Sídlo tak tvořilo v historické době s krajinou zpravidla vždy jednotný, harmonický celek. Teprve od sklonku minulého století začal člověk díky novým technickým prostředkům krajinu výrazně měnit - často i velkém měřítku. Charakter Nymburka se v mnohém podřídil topografii terénu - rovině Polabské nivy na soutoku Labe s Mrlinou. Terénu vtiskla určité charakteristické rysy již v historii činnost člověka. Při založení města to byl dvojitý vodní příkop podél městských hradeb, později úprava toku Labe a výstavba vodní elektrárny s jezem, terénní náspy železničních těles a vznik železničních opraven, které vtiskly svou činností městu ráz železničního centra republiky. Stopy historického zrodu města sahají do 13. století, kdy Přemysl Otakar I. podporuje v rámci kolonizace rozvoj osady. Václav II. povyšuje osadu na Královské město. V první polovině 14. století je dokončeno opevnění – dvojitá hradební zeď se čtyřmi branami a dvojitý vodní příkop kolem mírného návrší nad úrodnou polabskou rovinou. Na nejvyšším bodě byl situován kostel sv. Jiljí, který je svou věží dodnes dominantou historického jádra. Po období rozkvětu a budování holandskými a německými kolonisty nastává od první čtvrtiny 17. stol. čas úpadku v souvislosti s válkami a vpádem Sasů, Švédů a drancováním císařských vojsk, morem a vojenskými taženími Francouzů na přelomu 18. a 19. století. Po řadě požárů (nejzhoubnější v roce 1838) je většina staveb upravena podle rakouského stavebního řádu, v upravených uličních čarách, s hřebeny střech souběžně s ulicí. Obratem v rozvoji města je rok 1873, kdy c. k. severozápadní dráha umístila centrum správy do Nymburka. Daleko za obvodem historického opevnění na severu bylo vybudováno nádraží, železniční dílny, správní budovy a kolonie železničních zaměstnanců. Vzniklý prostor byl zaplňován vilami s pěstěnými zahradami, měšťanskou školou, nemocnicí, kostely, vyšší reálkou... .Zároveň se rozvíjí i průmysl - železniční dílny, cukrovar, pivovar... . Město rychle expandovalo do nových hranic, tvořených trasami železničních tratí a pozemky dráhy. Nové čtvrtě jsou zpravidla charakteristické sítí pravoúhlých ulic. Zástavbu tvoří převážně řadové 1-2 podlažní domky se zahradami uvnitř bloku. Tato forma zástavby charakterizuje město prakticky až do konce 2. světové války včetně čtvrtí na Zálabí a Drahelického předměstí. Meziválečné období obohatilo tvář města o některé významné soliterní stavby (např. právě úprava toku Labe a vznik tzv. zimního přístavu, vodní elektrárna, zdymadlo s plavební komorou, nový železobetonový most (technická památka). Reliéf krajiny je spolu s těmito umělými zásahy základem siluety města. Tvoří základ jeho identity a spolupodílí se podstatným způsobem na atmosféře místa. Ve výrazu sídla může sice působit řada dalších antropogenních vlivů, přírodních předpokladů nebo limitů, ale jeho základem vždy zůstane krajinný reliéf. Novodobá poválečná výstavba překročila západní hranici zastavění do prostoru polností za nádražím Nymburk-město. Zástavba druhé poloviny minulého století má jednoznačně sídlištní formu a vycházela z koncepčního předpokladu vymístění některých výrobních provozů (FRUTA...) a zejména přeložení poříčanské železniční tratě do jihovýchodního obchvatu města - tedy z předpokladu výrazného utlumení železničního provozu ve stanici Nymburk - město. Tím vznikla řada soudobých kolizních bodů zejména ve sféře vnitroměstské dopravy. Zároveň vznikaly nové výrobní areály na jihozápadním a východním předměstí (sladovny, ZOM,...).

C.01.2 Prostorové uspořádání a organizace území Hlavním problémem města zůstává stále dlouhodobě opomíjená dopravní silniční síť. Jedná se jednak o průtah silnice I/38 (KolínMladá Boleslav), ale zároveň i o neméně důležité řešení systému vnitřní městské automobilové dopravy, který na řadě míst koliduje s lokálním využitím území (zklidněná doprava v centru města, přerušení okruhu velkých val v prostoru před nemocnicí, …). Územní technické i přírodní limity (trasy železnic, tok Labe, ochranná pásma vodních zdrojů...) svírají město prakticky ze všech stran, kromě omezených úseků na západě a jihu. Labe rozděluje město na severní a jižní část, přičemž bariéry železničních tratí znamenají další předěl zastavěného území na východní a západní část. Pozemky železniční stanice Nymburk hl. nádraží společně s areálem DEPA Nymburk a železničními opravnami pak tvoří rozsáhlou velmi obtížně překročitelnou územní bariéru na severu. Východní okraj města je pak limitován územní rezervou přeložky plavebních komor, vymezením území inundace a hranicí ochranného pásma vodních zdrojů v prostoru Babína. Všechny tyto jevy se podílejí na soudobém charakteru a tváři města. V prostorovém uspořádání sídla jsou jednoznačně čitelné ryze městské formy kompaktního zastavění historického jádra Nymburka, novodobější činžovní zástavba a formy „zahradního města“ v prstenci kolem jádra i novodobé sídlištní celky na západním okraji (částečně též v jižní části Zálabí). Pro nový rozvoj sídelního organizmu a zachování jeho lokální identity je žádoucí podpořit působení historického jádra v hranici památkové zóny města. Dále je třeba dosáhnout jednoznačného a přehledného řešení dopravního systému města a propojení jeho oddělených částí. V neposlední míře je nutno stanovit zásady kontextuální zástavby městských čtvrtí (zón). Z těchto urbanistických předpokladů se odvíjí návrh prostorového uspořádání a organizace územního rozvoje sídla: 

Vytvoření koncepce silniční dopravní obsluhy města a návrh postupu realizace dopravního systému (viz kap. D).


/ II/13 /


     

textová část

Revitalizace městské památkové zóny a posílení prvků lokální identity (včetně regenerace městských hradebních vodních příkopů). Vymezení území pro rozvoj výrobních aktivit a bydlení v logické návaznosti na funkční členění současné městské struktury. Územní specifikace (zasituování) biokoridorů, biocenter a interakčních prvků systému ekologické stability (kap. B2). Návrh samostatného systému cyklistické dopravy ve městě s návazností na cykloturistické trasy v příměstské krajině (kap. D7). Stanovení reálných koncepcí pro rozvoj technické infrastruktury města. Vymezení územních rezerv pro výhledový rozvoj všech sfér a zabezpečení technické obsluhy území, tzn. návrh územního rozvoje města ve smyslu otevřené kontinuálně rostoucí struktury.

Všechny uvedené předpoklady je nutno zahrnout do koncepce rozvoje města vyrovnaně. Žádný z předpokladů není možné eliminovat na úkor jiného, ani nemůže výrazně dominovat nad ostatními. Přesto je na místě připomenout, že Nymburk má dlouholeté a neřešené problémy zejména ve sféře dopravy. Proto také většina opatření, ale i investic potřebných pro další rozvoj města v návrhovém období se bude týkat právě dopravy. Město Nymburk získalo od konce minulého a během průběhu tohoto století charakter města železničářů. Tato skutečnost je také patrná na celkovém půdorysu městské zástavby. Ačkoli byla obě nádraží (Nymburk hlavní nádraží a stanice Nymburk město) kdysi v okrajové poloze zástavby, trasy železnic, plochy nádraží a na ně navazujících servisních zařízení (DEPO, opravny...), obepínají dnes vnitřní město jako těžce překonatelná bariéra. Tuto novověkou hradbu lze překonávat jen na několika málo místech, které lze snadno chápat jako paralelu bran ve středověkém městském opevnění. Protože v návrhovém horizontu k r. 2015 nelze počítat s jakoukoli změnou v železniční síti, bude nutno zajistit kvalitu a potřebnou kapacitu dopravního propojení vnitřního města s jeho novými čtvrtěmi poměrně nákladnou úpravou - výstavbou podjezdů a podchodů pod železničními pozemky. Severní bariéra hlavního nádraží, DEPA a železničních opraven je tak mohutná, že se o jejím překonání mimo již existující nadjezdy a podjezdy nedá dnes již reálně uvažovat. Určitou formu dopravního propojení jádrového města s plochami severně od zmíněného seřazovacího nádraží nabízí chystaná realizace severovýchodního obchvatu silnicí I/38, který bude připojen na západě na páteřovou městskou sběrnou komunikaci Boleslavskou a na východě na komunikaci II/330 (Nymburk - Budiměřice). Křižovatka komunikací I/38 a II/330 musí být realizována jako všesměrová. Jiné místní překonání této bariéry (např. podchodem pro pěší nebo cyklisty) se po prověření na ČD nejeví dnes jako reálné. Přesto doporučujeme dále podrobit zkoumání možnost vyhledání stopy pro podjezd (alespoň pro cyklistickou dopravu) v trase bývalé ul. Bobnické. Tato spojnice by značně napomohla propojit jádro města s nově se rozrůstající severní výrobní zónou (pracovištně–bydlištní vztah). Překonání bariery železniční stanice Nymburk - město, resp. poříčanské železnice je pak navrženo silničními podjezdy - v I. etapě v trase propojení ulice Nádražní a Dvorské podél trati Nymburk – Lysá n. L. a ve výhledu pak v trase ul. Tyršovy v návaznosti na zprovoznění posledního úseku Velkých Val. Zbožské a . Pro výhledové období je pak žádoucí hledat a respektovat zachování územní rezervy pro pěší a cyklistický podchod tělesa železnice v propojení ulic Komenského – Šeříková. Za výše uvedených předpokladů je možné uvažovat s dalším rozvojem západní obytné oblasti Jankovice severně od Drahelic. Tento směr rozvoje sídelní struktury bude dominovat ve výhledovém období. Další navýšení počtu obyvatel v tomto prostoru si však vyžaduje také řešení vztahu bydliště - pracoviště nejen se severní, ale také s jižní potenciálně rozvojovou výrobní zónou. Proto je navrhován nový městský most z Drahelické, resp. Tyršovy ul. přibližně v trase podél potoka Lidušky přes Labe k západnímu okraji areálu ČOV. Jižní obytnou čtvrť města (Zálabí) nelze již výrazněji plošně rozvíjet, protože je sevřena mezi jižní výrobní zónou a masivem lesoparku Na Ostrově (nezastavitelné území městské zeleně). Podmínečně využitelné (území pasivní inundace) jsou pouze menší plochy podél ulice Kolínské mezi zahradnictvím a okrajem zástavy v ul. U Hřiště. Výhledově je možné využít pozemky až k areálu vrcholových sportů. Podrobnější popis rozvojových ploch - viz. kap. C. 3. Souborem změn č. 01 územního plánu města Nymburk se doplňuje schválený územní plán o nové rozvojové lokality v oblasti bytové výstavby, smíšeného využití, hromadné rekreace, občanské vybavenosti a dopravní vybavenosti. V případě, kdy dochází ke změnám pouze v etapizaci využití území - tedy zpravidla k přesunu lokalit z výhledového do návrhového horizontu využití území - není narušena kontinuita urbanistické koncepce. Do této kategorie patří lokality změn Z01.2 Jankovice západ; Z01.4 Kolínská; Z01.10 U Babína; v těchto případech lokality vymezují i nově zastavitelné území. Ani v případě dalších lokalit nově navrhovaného rozšíření zastavitelných ploch nebo v případě úprav funkčního využití území navrhovaných tímto souborem změn č. 01 nedochází k narušení celkové koncepce využití území zvláště zásadním způsobem. Nové lokality zpravidla přímo navazují na zastavěné nebo zastavitelné území (kromě lokality Z01.3) a posouzení jejich využitelné kapacity vychází z ověření lokálních technických a přírodních limitů (ochranných pásem stávající technické infrastruktury, možností dopravní dostupnosti a technické napojitelnosti, atd.) sledovaného území. Do této kategorie patří lokality Z01.1 Drahelice - západ; Z01.3 Na Ptáku; Z01.5 U Katovny; Z01.6 Drahelice - sever; Z01.7 Zálabí - východ; Z01.8 Hrachovina; Z01.9 Drahelice - jih; Z01.11 Letiště Nymburk. Uvedené lokality organicky navazují (jak plochou zastavitelného území, tak i z hlediska funkčního využití) na stávající strukturu zástavby města Nymburk a jeho krajinné zázemí. Detaily dopravního a technického připojení nově navrhovaných lokalit jsou předmětem řešení podrobnějšího stupně projektové dokumentace.

/ II/14 /


01

textová část


Označení lokalit je totožné se značením pro vyhodnocení půdního fondu (viz kap. G.02), tzn. lokality jsou označeny číslem souboru změn a za tečkou vlastním pořadovým číslem lokality podle schváleného Zadání změn. Lokality řešené souborem změn č. 01 se nacházejí v ochranném pásmu II. Stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Poděbrady, stanoveném usnesením vlády č. 127 ze dne 2. 6. 1976. Při řešení výstavby v tomto území je nutno respektovat podmínky a omezení stanovená tímto usnesením a dále i ustanovení § 37 zákona 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně souvisejících zákonu (lázeňský zákon). Změnou č. 02 územního plánu města Nymburk se schválený územní plán doplňuje o nové rozvojové lokality pro výrobní sféru a obsluhu a v oblasti systémů sítí dopravy a technického vybavení. Změna územního plánu č. 02 úzce navazuje na původní urbanistickou koncepci, která vymezila plochy pro výrobu na severním okraji města jednak v návaznosti na současnou příjezdovou komunikaci I/38 ve směru od Mladé Boleslavi a dále při severovýchodním okraji zastavěného území v návaznosti na současný areál ŽOS. Další potenciální rozvojové plochy v severovýchodním směru mezi hranicí zastavitelného území a trasou navrhovaného obchvatu silnice I/38 pak byly vymezeny jako výhledová územní rezerva také pro výrobní sféru. Tyto plochy označené dnes č. z02.9 a č. z02.12 jsou předmětem změny, resp. etapizace využití území – je navržen přesun uvedených lokalit z výhledového do návrhového horizontu využití území. Při změně tohoto charakteru není narušena kontinuita původní urbanistické koncepce. Podle původního návrhu byl tedy severní okraj města za železničními opravnami a seřazovacím kolejištěm železniční stanice Nymburk hlavní nádraží určen výrobním aktivitám – a to až po trasu přeložky komunikace I/38 a částečně i za ní, východně od stávající trasy silnice I/38 v prostoru Všechlapského Vrchu. Nový záměr prezentovaný změnou č. 02 ÚP města Nymburk zahrnuje rozšíření potenciálních ploch pro výrobu severně od trasy komunikace I/38 téměř v celé délce tohoto obchvatu na území katastru Nymburk – místy téměř ke katastrální hranici. Zbývající pás až na hranici katastru je pak určen pro realizaci zemního protihlukového valu se zahuštěným porostem, který spolu s terénní vlnou vytvoří účinnou barieru proti hluku a prachu a současně i předěl vizuální. Jedná se plochy označené č. z02.1, č. z02.2 (rozšíření původní lokality č. 2), č. z02.3, č. z02.4 (rozšíření původní lokality č. 2), č. z02.8 a č. z02.11. Číslování ploch změny č. 02 není kontinuální protože do vymezeného řešeného území jsou zahrnuty i plochy určené pro výrobní činnosti již podle platného územního plánu města (označené č. z02.5 (původně č. 30), č. z02.6 (č. 30), č. z02.7 (č. 29) a č. z02.10 (č. 25, 26, 27, 28)). Toto území je do řešení změny zahrnuto s cílem zajistit návaznost a optimalizaci dopravní a technické obsluhy pro všechny rozvojové plochy. Při návrhu koncepce dopravní a technické obsluhy území dbali zpracovatelé na minimalizaci zásahu do území – tedy na to, aby ponechali v maximální možné míře volnost ve využití pozemků a velikosti zcelitelných ploch budoucím investorům. Proto bylo upuštěno od obvodové obslužné komunikace, která dle původního územního plánu lemovala severní okraj železničních opraven a seřazovacího nádraží a byla ponechána pouze jedna páteřová obslužná komunikace jižně a jedna severně od trasy přeložky I/38. Obě tyto komunikace paralelně sledují v odstupu cca 300 až 400 m směr nové trasy silnice I/38 a umožňují obsluhu všech přiléhajících pozemků. Jižní větev začíná na stávající komunikaci I/38 v nové okružní křižovatce v místě odbočení stávající Bobnické silnice, po které pokračuje k východu jižně od závodu PEGUFORM k nové malé okružní křižovatce, kde odbočuje k jihovýchodu po realizované části nové komunikace podél severního okraje závodu Changhong Europe Electric a směřuje k seřazovacímu kolejišti, kde se mírně lomí a stykovou křižovatkou napojuje příčnou spojnici obou větví, pokračuje do prostoru slepého ramene původního toku Mrliny, kde využívá navrhovaného mostního objetu na trase I/38, kříží ji na severní stranu, novým mostním objektem překračuje současný tok Mrliny a vstřícně vstupuje do prostoru průsečné křižovatky silnice II/330 a ramene připojení k nové silnici I/38. Severní paralelní větev odbočuje ze stávající trasy silnice I/38 v navrhované průsečné křižovatce v prostoru Všechlapského Vrchu, směřuje k severovýchodu, kříží trasu VTL plynovodu, před hranicicí katastru se stáčí k jihovýchodu a novou okružní křižovatkou překračuje trasu silnice III/27517 (Nymburk – Bobnice), pokračuje přibližně rovnoběžně se silnicí I/38, přes severní část zemědělského areálu u Kovanska pokračuje přibližně podél katastrální hranice až k účelovým komunikacím jihozápadně od Budiměřic. Obě větve jsou příčně propojeny přes navrhovanou přeložku komunikace I/38 na třech místech: nejzápadnější spojnici tvoří současní trasa silnice I/38, na níž bude přeložka etapově ukončena a v budoucnu zde bude realizována mimoúrovňová křižovatka. Druhé propojení obou větví je ve stopě silnice III/27517 (Bobnická), kde bude realizován nadjezd nad přeložkou I/38. Třetí propojení cca 1700 m východně od překřížení Bobnické tvoří spojnice obou větví s vloženou mimoúrovňovou křižovatkou diamantového typu na silnici I/38. Mimoúrovňová křižovatka je požadována z toho důvodu, že křížení leží na jednom z mála rovných úseků na trase I/38, kde je možné předjíždět, což by úrovňová křižovatka znemožnila. Základní žebřinová kostra komunikační obslužné sítě tvoří současně hlavní skelet technické obsluhy území. Ostatní místní obslužná komunikační síť není územním plánem města určena – může být předmětem řešení podrobnější dokumentace – regulačního plánu nebo studie využití území podle potřeb města nebo konkrétního investora. Výše zmíněná dopravní a technická kostra člení území na ucelené plochy o využitelné velikosti cca od 6,3 do 46,7 ha. Vnitřní členění těchto ploch závisí na konkrétním investičním záměru. Uvedená lokalita změny č. 02 organicky navazuje (jak plochou zastavitelného území, tak i z hlediska funkčního využití) na současnou strukturu zástavby města. Ostatní zastavěné území města není záměrem rozšíření výrobní zóny přímo dotčeno. Druhotně může tento záměr zvýšit zájem o bydlení a ubytování ve městě a rychlejší vyčerpání vymezených ploch pro bydlení. Proto byly vymezené obytné plochy rozšířeny změnou ÚPO č. 01.


/ II/15 /

02


textová část

Soubor změn č. 03 upravuje využití zastavěného území města, resp. zastavitelných ploch pro funkci bydlení, občanskou vybavenost, hromadnou rekreaci specifickou, individuální rekreaci specifickou, rekreaci individuální a pro průmysl a sklady. Současně zpřesňuje vymezení ploch, resp. hranic mezi plochami výrobními, plochami bydlení a občanské vybavenosti, resp. ploch rekreace a dále koriguje některé podrobnosti navrhovaného systému dopravní obsluhy území.

03

Řešení souboru změn č. 03 respektuje současné uspořádání zástavby a zásady vyplývající ze schváleného územního plánu města Nymburk. Koncepce uspořádání krajiny je zachována. Soubor změn č. 03 územního plánu města Nymburk nezasahuje do základní urbanistické koncepce rozvoje sídelní struktury. Předmětem změn jsou pouze drobné úpravy rozsahu vymezení zastavitelných ploch, upřesnění hranic funkčního využití území a navazující korekce dopravní a technické obsluhy území. Nové pozemky musejí být využívány a zastavovány s ohledem na kontext zastavěného území. Lokality souboru změn č. 03 ÚPO Nymburk jsou vymezeny s následujícím určením: Z03.1

- OV – občanská vybavenost – záměr na rekonstrukci a přestavbu objektu v areálu pivovaru Nymburk na specifickou formu ubytovacího objektu hotelového typu s přímou vazbou na pivnici, případně ukázkový provoz pivovaru. Hotelový objekt je situován v okrajové poloze plochy pivovaru v sousedství obytných ploch.

Z03.2

- VP – průmysl a sklady – pozemek v sousedství velkoplošných nákupních center původně rezervovaný pro rozšíření komerčních ploch má být podle požadavku přičleněn k sousednímu závodu s tradicí strojírenské výroby;

Z03.3

- RH.1 – rekreace hromadná specifická – plocha je vymezena v návaznosti na stávající těžebnu štěrkopísku s plánovanou rekultivací na vodní rekreačně využitelnou plochu. S ohledem na předpokládané využití sousední vodní plochy pro rekreaci a relaxaci obyvatel je nezbytné zajistit přednostně vybavenost pro hromadnou rekreaci. Plocha může zčásti sloužit i rekreaci individuální – avšak jen v menšinovém podílu;

Z03.4

- SM.1 - smíšené využití území specifické - na pozemcích pasivní inundace; rozšíření zastavitelné plochy pro účely nízkopodlažní obytné zástavby v návaznosti na stejně využívaný pás zástavby podél toku Mrliny. Lokalita nezasahuje do koridoru výhledového záměru nové plavební komory. Výstavba musí plnit podmínky stanovené správou povodí Labe;

Z03.5

- RI.1 – rekreace individuální specifická - zahrádkářská kolonie. Lokalita je současným územním plánem vymezena a určena pro rekreaci individuální. Podle nového požadavku bude plocha určena pro zahrádkářskou kolonii s omezením velikosti objektů zahrádkářských chat;

Z03.6

- RI.2 – rekreace individuální specifická – požadavek na vyčlenění části stávající zahrádkářské kolonie zčásti v plochách pasivní inundace při břehové linii toku Labe a její zařazení do ploch individuální rekreace umožňující výstavbu rekreačních chatových objektů. Severní okraj lokality tečován koridorem pro výhledovou výstavbu plavební komory a nového plavebního kanálu - sledované pozemky se tak dostanou do ostrovní polohy. Z uvedených důvodů je požadované využití možné jen na dobu dočasnou – do upřesnění koncepce říční dopravy a s tím souvisejících územních nároků.;

Uvedené lokality jsou součástí nebo přímo navazují na zastavěné území a plochy obdobného funkčního využití. Lokality je možné napojit na systémy místních obslužných komunikací, případně na silnici II/116. Soubor změn č. 03 upřesňuje znění regulativů RH.1, RI.2 - viz. kap. C.04. V rámci souboru změn č. 03 jsou dále doplněny a upřesněny obecné regulativy využití území s cílem omezit výstavbu větrných elektráren v celém správním území města Nymburk a výstavbu panelů solárních a fotovoltaických elektráren povolit pouze na budovách, resp. v případě rodinných domů i na pozemcích sloužících těmto rodinným domům – viz kap. C.04. Soubor změn č. 04 upravuje využití zastavěného území města, resp. zastavitelných ploch pro funkci bydlení, výrobní sféru, smíšené využití území. Dále koriguje některé podrobnosti navrhovaného systému dopravní obsluhy území. Do řešení jsou také promítnuty požadavky ze Zásad územního rozvoje Středočeského kraje. Řešení souboru změn č. 04 respektuje současné uspořádání zástavby a zásady vyplývající ze schváleného územního plánu města Nymburk. Koncepce uspořádání krajiny je zachována. Soubor změn č. 04 územního plánu města Nymburk nezasahuje do základní urbanistické koncepce rozvoje sídelní struktury. Předmětem změn jsou pouze drobné úpravy rozsahu vymezení zastavitelných ploch, upřesnění hranic funkčního využití území, zpřesnění regulativů a navazující korekce dopravní a technické obsluhy území. Nové pozemky musejí být využívány a zastavovány s ohledem na kontext zastavěného území. Lokality souboru změn č. 04 ÚPM Nymburk jsou vymezeny s následujícím určením: Z04.3

VD – výrobní sféra – drobná a řemeslná výroba – pozemky při západním okraji města, navržené k zastavění s funkčním určením BI – bydlení individuální.

Z04.5

SM.1 – smíšené využití území specifické – na pozemcích pasivní inundace – nově vymezená zastavitelná plocha, která byla vymezená s funkcí Suz – smíšená zóna, výhledově urbanizované území, zemědělská funkce. Plocha leží v záplavovém území a byl pro ni zpracován hydrotechnický posudek (zhotovitel: DHI, Praha), jehož závěry budou v navazujících projektových pracích respektovány.

Z04.8

OT – technická vybavenost – jedná se o plochu, vymezenou pro rozšíření čistírny odpadních vod. Současně s tímto řešením je upraven rozsah zastavitelné plochy č. 16 (označení dle výkresu č. 7: Půdní fond, ochrana krajiny).

Uvedené lokality jsou součástí nebo přímo navazují na zastavěné území a plochy obdobného funkčního využití. Lokality je možné napojit na systém místních komunikací. Soubor změn č. 04 upřesňuje znění regulativů pro funkční plochy BH, BH.1, BH.2, BI, BI.1, SM a SM.1 - viz. kap. C.04.

/ II/16 /


04

textová část


C.02 Členění území obce - funkční plochy Řešené území je pro účel územního plánu obce členěno na přibližně stejnorodé funkční plochy - a to ve značném detailu a podrobnosti. Členění území je provedeno na základě předcházejícího rozboru využití území z řady dalších hledisek:       

stávající funkční využití stávající charakter zástavby limity pro využití území (ochranná pásma, ...) správní členění území přirozené přírodní a umělé technické bariery předpoklady budoucího funkčního využití kvalita půd

Každá základní funkční plocha může být definována co do hlavní funkce využití, forem zástavby, … apod. Každá vymezená územní plocha je v hlavním výkresu označena kódem využití území. Regulativy pro funkční využití územních ploch podle kódového označení jsou obsahem kapitoly C.04 a přílohy vyhlášky města k závazným částem územního plánu (viz. samostatný separát). V následujících subkapitolách se proto věnujeme problému jednotlivých funkcí (činností) z hlediska naplnění potřeb městského organismu jako celku.

C.02.1 Bydlení Plochy využívané pro bydlení je možné podrobněji členit podle charakteru zástavby a bližší specifikace forem bydlení na: 

bydlení hromadné (BH - v bytových domech, resp. nájemních domech vícebytových) členěno dále podle forem zastavění:    



městská bloková zástavba zástavba sídlištního typu viladomy (bodové domy) zástavba habitatového typu (v Nymburku není uplatněna)

bydlení individuální (BI - nízkopodlažní zástavba rodinných domů a vilek) podle charakteru a forem bydlení:  městského typu (zahradní město ...)  venkovského typu (s možností hospodářského zázemí, …)  specifická – označena indexem a vysvětlivkou ve vyhlášce



bydlení rozptýlené (individuální nebo bytové domy s výrazně nízkou hustotou zastavění krajiny - farmy, samoty apod.)

V Nymburku je možné situovat soubory hromadného bydlení prakticky jen v návaznosti na severozápadní okraj Jankovického sídliště a při ulici Zbožské (lokality 5, 6, 7, 8 – celkem cca 200 bytů) a nově v lokalitě Drahelice – sever (připravena dokumentace k ÚR - lok. 12a – 140 bytů). Ve výhledovém období se předpokládá výstavba bytových domů hromadného bydlení (případně společně s bydlením individuálním) opět při ulici Zbožské (Jankovice – severozápad, lok. D, E, F – cca 170 bytů). V menších lokalitách v rámci zastavěného území města a formou dostaveb proluk je možné realizovat dalších cca 100 bytů (jak hromadného tak i individuálního bydlení v návrhovém období a dalších cca 40 bytů ve výhledu. V současné době je navíc připravena dokumentace pro obytný objekt v proluce území V Kolonii (lok. II. – cca 50 bytů). Individuální bydlení má ve vlastním Nymburku spíše charakter městského typu, t.j. obytný domek (převážně izolovaný) s okrasnou a pobytovou zahradou. Taková zástavba vytváří čtvrtě charakteru zahradního města a slouží často jako přechodový prvek mezi soubory hromadného bydlení a příměstskou krajinou. V návrhovém období se jedná hlavně o lokality Jankovice - severozápad (lok. 5, 7, 8, - cca 90 RD), Jankovice - západ (lok. 11 – cca 65 RD), Drahelické předměstí - Labské nábřeží (lok. 13 – cca 35 RD), pás pozemků Za Mrlinou (lok. 23, 24 – cca 10 RD), pozemky podél ul. Luční (lok. 35 – cca 15 RD), trjúhelníkový pozemek v sousedství zahrádkové kolonie Drahelická –U Skály (lok. 36 – cca 35 RD), pozemek bývalého cukrovaru (lok. III. – cca 65 RD), za Mrlinou k Babínu (lok. 23, 24 – cca 10 RD) a na jihu pak pozemek mezi areály zahradnictví u hřiště ZOM (lok. I. – cca 25 RD). Bydlení v rozptylu (v krajině) a venkovského typu (t.j. včetně užitkových hospodářských zahrad a pozemků) se s ohledem na omezenou velikost řešených katastrů a stávající charakter zástavby v územním plánu nově nenavrhuje. Současné stabilizovaně využívané objekty (samoty a polosamoty, případně rekreační objekty v krajině) zůstávají součástí krajinných zón a jejich územní rozvoj se nepředpokládá. Navrhované kapacity jednotlivých lokalit jsou patrné z následující tab. 01 - C: č. lok. byt. výst.

Lokalita

návrh do r. 2015 byty v RD

3, 4,

Lodice - Všechlap. vrch

10

5, 6, 7, 8,

Jankovice - severozápad

90

11

Jankovice - západ

65

12a, 12b,

Drahelice - sever

30


byty v BD

výhled po r. 2015 byty v RD

byty v BD

pozn.

200 140 / II/17 /


č. lok. byt. výst. 13

Lokalita

návrh do r. 2015 byty v RD

byty v BD


30

170

35

za Mrlinou

10

35

Luční

15

36

Drahelická – U Skály

35 25

I.

jih - u hřiště ZOM

II.

V Kolonii

III.

cukrovar

D, E, F, I, J,


Drahelice předměstí

23, 24,

byty v BD

textová část

50 65

Jankovice - západ

205

L

Drahelice –severozápad

25

Q

Kolínská

45

Kolínská – jih

40

U Dvorecké cesty

30

P, R, C

pozn.

Soubor změn č. 01 ÚP města Nymburk doplňuje koncepci využití území jednotlivých lokalit podle investičních záměru investoru nebo na základě potřeb správy území. Základní koncepce rozvoje města přitom zůstává zachována. Jednotlivé lokality změn doplňují původně navržené využití území následujícím způsobem: Z01.1

Drahelice - západ (poz. p. č. 487 k. ú. Drahelice) - areál bývalých Drůbežářských závodu v Drahelicích na západním okraji zastavěného území představuje přestavbové území s možností realizace cca 25 rodinných domů. Jedná se o změnu funkčního využití původní plochy potravinářské průmyslové výroby "VP" na plochu individuálního bydlení "BI". Lokalita leží uvnitř zastavěného území města; hranice současně zastavěného území se nemění. Podmínkou rozšíření obytné zástavby je doložení napojitelnosti nových objektů na stávající dopravní a technickou infrastrukturu.

Z01.2

Jankovice - západ (poz. p. č. 606, 610, 612/1, 612/2, 999/2, 2946/1, 2946/2, k. ú. Nymburk); lokalita zahrnuje pozemky západně od sídliště Jankovice určené původně pro územní rozvoj až ve výhledovém horizontu. Jedná se tedy o převod využitelných pozemků z výhledového do návrhového horizontu a tím i o rozšíření zastavitelného území města. Plocha lokality Z01.2 je rozdělena v severojižním směru jednou z budoucích páteřových komunikací města (viz kap. D.02.1), jejíž koridor musí být v podrobnějším stupni projektové dokumentace respektován. Pro lokalitu Z01.2 je navržen regulativ "BI bydlení individuální" dle platného znění obecně závazné vyhlášky k závazným částem územního plánu města. V lokalitě Jankovice - západ je možné realizovat cca 215 bytů ve 190-ti rodinných domech. Podmínkou pro využití lokality je dopravní připojení nové páteřové komunikace k silnici II/331 v prostoru Drahelic. V návaznosti na současně zastavěné plochy je nezbytná koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemku - nejlépe formou regulačního plánu, urbanistické studie využití území nebo DÚR na dělení a scelování pozemků v rozsahu celé sledované lokality. Podrobnější řešení musí zajistit prostupnost celým územím a vhodné napojení zastavitelných ploch na zmíněnou severojižní páteřovou komunikaci.

Z01.6

Drahelice - sever - poz. p. č. 604/3, 604/4 k. ú. Drahelice; uvedené pozemky jsou již podle platného územního plánu součástí zastavitelných ploch. Nyní se však jedná o změnu charakteru zástavby - upouští se od funkčního využití pro hromadné bydlení ("BH") a nově je navržen regulativ pro bydlení individuální - "BI"); v lokalitě je možné realizovat cca 8 RD. Při realizaci zástavby bude nutné koordinovat dopravní a technickou infrastrukturu se stávajícími a připravovanými inženýrskými sítěmi.

C.02.2 Obslužná sféra (občanská vybavenost) Zařízení obslužné sféry je možné rozdělit na komerční provozovny (převážně obchod, služby nevýrobní i výrobní - řemesla) a převážně nekomerční zařízení, která jsou zajišťována se spoluúčastí nebo i výhradně z popudu státu, obce, sociální péče apod. Z hlediska bližší specifikace činností lze dále členit obslužnou sféru na: 

občanskou vybavenost (OV - zařízení sloužící přímé potřebě a poptávce obyvatel)



plochy technické obsluhy (OT - plošná zařízení - areály - systémů technické infrastruktury, např. měnírny elektrického proudu, čistírny odpadních vod, skládky komunálního odpadu,...). Popis viz. příslušné kapitoly Technické infrastruktury. Do této kategorie ale patří také areály technických služeb města apod.



plochy dopravní obsluhy (OD - tranzitní dopravní linie, kapacitní záchytná parkoviště města, terminály, nádraží ....). Popis viz. kapitola Doprava.

Pro případ lokalizace komerčních provozoven jsou stanoveny regulační prvky v rámci regulativů pro využití jednotlivých územních ploch (kap.C.04). Tím je ponechána vůle pro vznik soukromých provozoven uvnitř obytné, smíšené nebo i výrobní zóny tak, aby byla optimálně pokryta poptávka. Správce území (stavební úřad) ponese vždy odpovědnost za posouzení, zda konkrétní živnost žadatele / II/18 /


01

textová část


nesníží přímo (druhem technologie) nebo nepřímo (např. zásobováním...) kvalitu prostřední svého okolí a zda nebude v budoucnu zdrojem stížností. Podle toho je pak třeba specifikovat regulační (limitující) podmínky pro případného investora. Zařízení výrobních služeb a drobných řemeslných provozoven mají být situována optimálně ve smíšených zónách nebo dokonce v zónách drobné (řemeslné) výroby. V rámci územního řízení se rozhoduje o lokalizaci konkrétní provozovny na základě druhu činnosti a jejího vlivu na okolí. Podle druhu zóny, v níž se nachází pozemek žadatele, může stavební úřad stanovit podmínky, které musí investor splnit (hluková izolace ...). Smíšené zóny, resp. zóny drobné výroby jsou patrné z výkresu č. 1. Zařízení pro kulturní činnost mají být situována v dostupnosti obytných zón - optimálně ve vazbě na centrální zónu města. Předpokládáme zachování současných kulturních zařízení:      

Kulturní dům, Tyršova 3 Hálkovo divadlo, Tyršova 5 (po rekonstrukci) Kino Sokol, Tyršova Vlastivědné muzeum, Nymburk Klub železničářů Obecní dům

V poslední letech došlo v Nymburce k některým změnám ve sféře komerční obchodní sítě: Byly dokončeny a uvedeny do provozu supermarkety: na Pražské ulici v jižním sektoru města (Meinl), na Drahelické ulici v západní části města (Plus - Diskont) a na Poděbradské ve východním sektoru (Hypernova) – na pozemku bývalého cukrovaru. Kromě těchto již existujících velkoprodejen se chystají další obdobná zařízení – na křižovatce Pražská/Kolínská a opět v nevhodně dopravně dostupném areálu bývalého cukrovaru. Přestože zatím nejsou zcela konkretizovány výměry nových prodejních ploch, je žádoucí upozornit na značná rizika, která pro sídlo plynou z nadměrného nárůstu prodejních ploch obchodních zařízení supermarketového nebo hypermarketového typu. Podle údajů odborných firem v oblasti výzkumu obchodní sítě (např. INCOMA Praha, KOLPRON CZ, s. r. o., …) se v západních zemích koeficient celkových prodejních ploch města ve výši 1,3 m2/ob. pokládá za “varovný signál”. Znamená – zjednodušeně řečeno – riziko odčerpání kupní síly obyvatel, snížení obratu prodeje a tím i efektivity provozu především malých prodejen v historickém centru města. Může tak dojít k postupnému zmrtvění a degradaci parteru městského jádra. Právě z toho důvodu je naléhavě nutné, aby město uplatnilo vlastní politiku v oblasti maloobchodu. Iniciativa města v této oblasti má zajistit „konkurenceschopnost“ městského jádra organizačními opatřeními a zajištěním lepší kvality prostředí – např. zajištěním dostupnosti prodejní sítě centra (pěší zóna, kapacitní parkovací plochy, cyklistické trasy, stojany jízd. kol, …), případně iniciuje otevírání nových prodejen (otázka vyvážení daňové politiky …). Výše uvedená opatření jdou svým detailem nad rámec územního plánu města. Větší konkretizaci vybraných problémů však může přinést např. ÚPD městské památkové zóny v podrobnějším měřítku nebo samostatná studie obchodní sítě města. Soubor změn č. 01 ÚP města Nymburk doplňuje koncepci rozvoje obslužné sféry v oblasti občanského vybavení a dopravní obsluhy města následujícím způsobem: Z01.9

Drahelice - jih - poz. p. č. 621, 720 k. ú. Drahelice; pozemky se nacházejí na jižním okraji zastavěného území místní části Drahelice - na břehu toku Labe. Lokalita je určena pro speciální zařízení občanské vybavenosti (regulativ "OV" - obslužná sféra - občanská vybavenost): bude sem přemístěn areál říční policie. Jedná se o změnu funkčního využití území a rozšíření zastavitelného území. Při realizaci zástavby je nezbytné zachovat vyšší podíl doprovodné zeleně podél vodoteče. Při realizaci je nutno koordinovat dopravní a technickou obsluhu se stávajícími a připravovanými inženýrskými sítěmi.

Z01.11

Letiště Nymburk - změna statutu letiště (bez požadavku na nové plochy ve správním území města); změna nevyvolává nové územní nároky. V souvislosti s návrhem změny statutu z místa pro vzlety a přistání sportovních létacích zařízení na veřejné vnitrostátní letiště jsou do grafických příloh zanesena navrhovaná ochranná pásma letiště a jeho vzletového a přistávacího koridoru. Plocha letiště zůstává vymezena v původním rozsahu s původním regulativem využití "OD" - dopravní vybavenost.

Nárůst počtu obyvatel v důsledku zahrnutí lokalit souboru změn č. 03 ÚPO Nymburk nevyvolává potřebu lokalizace nových zařízení veřejné vybavenosti. Nová občanská vybavenost komerčního typu (iniciovaná podnikatelskými záměry občanů) může být situována na základě podmínek uvedených v regulativech k platnému ÚPO Nymburk. Záměr změny Z03.1 na využití části pozemku pivovaru Nymburk pro výstavbu objektu hotelového typu (s možností využití atmosféry pivovarského areálu) je možné v rámci vyčleněné plochy OV realizovat za podmínek zajišťujících ochranu hygieny prostředí zařízení pro krátkodobé ubytování, které jsou stanoveny v separátu „Vyhodnocení vlivů změn Z03.1 a Z03.2 ÚPO Nymburk na životní prostředí“ – Ing. P. Hosnedl – 12. 2009 (viz též kap. O.D v části odůvodnění souboru změn č. 03 ÚPO Nymburk). Vymezení nové plochy pro obslužnou sféru je patrné ve výkresu č. 1/O.1

C.02.2-1 Předškolní péče o děti, základní školství a)

mateřské školy, …

Zadávací dokument neuvádí potřebu rozšíření mateřských škol v průběhu návrhového období. Předpokládaný přírůstek obyvatel je tak povlovný, že poptávku stačí pokrýt zařízení stávající. Navíc stále sílí trend komercializace těchto služeb (soukromé mikrojesle,


/ II/19 /

01

03


textová část

mikroškolky), resp. dohoda o provozování péče o děti jako forma podnikatelské činnosti. Hromadná zařízení předškolní péče o děti proto budou spíše dožívat. Současné kapacity mateřských škol: Objekt

Adresa

Kapacita (míst)

I. MŠ

Masarykova 1585 „Čtyřlístek“

73

II. MŠ

Brigádnická 1663 „Adélka“

42

III. MŠ

(zrušena)

IV. MŠ

Resslova 247 „Sluníčko“

75

V. MŠ

K. Čapka 1968 „U pejska a kočičky“

95

VI. MŠ

Kolínská 1236 „Růženka“

50

VIII. MŠ

Okružní 2076

100 Celkem

435

Výstavba nové mateřské školy se nepředpokládá. V průběhu návrhového období je vhodné podporovat individuální podnikatelské aktivity ve zřizování mikroškolek a mikrojeslí. b)

základní školy

Vzhledem k současnému populačnímu vývoji v ČR došlo v posledních letech všeobecně ke snížení obsazenosti škol a tím i počtu žáků v jedné třídě. Je tedy možné předpokládat, že školská zařízení vykazují určitou kapacitní rezervu i když trend snížení počtu žáků ve třídě je v podstatě žádoucí. Současné kapacity (využití) základních škol: Objekt

Adresa

Kapacita (míst)

zapsaných žáků

Poznámka

I. ZŠ

Tyršova 446

450

420

1)

II. ZŠ

Komenského 589

900

836

2)

III. ZŠ

Letců R.A.F. 1989

1000

800

3)

2350

2056

Celkem Pozn.:

1) absenci tělocvičny (případně jídelny, vyvařovny, bytu školníka) je nutno řešit přístavbou na vlastním pozemku 2) rozšíření bloku učeben pro cca 400 žáků a bloku tělovýchovy je řešeno přístavbou na vlastním pozemku 3) je žádoucí prověřit stavební stav (statika objektu) Specificky zaměřené školy: Objekt

Adresa

Kapacita (míst)

ZUŠ

Palackého 574

500

Zvláštní ZŠ

Palackého 515

150

zapsaných žáků

Poznámka umělecká škola objekt po rekonstrukci

V případě základních škol je třeba kromě vlastních kapacit jednotlivých zařízení hodnotit také jejich polohu, resp. optimální bezkolizní dostupnost (cca 800 m v okruhu bydliště). Se vzrůstem specializace základních škol však i tento faktor přestává platit, protože rodiče raději své děti dováží do škol, které se specializují např. na výuku jazyků, … apod. Proto se nedá dnes stanovit jednotný ukazatel pro výstavbu školských zařízení. V lokalitách výhledového rozvoje obytné sféry (po r. 2015) bude proto žádoucí prověřit eventuální potřebu výstavby nových školských zařízení.

C.02.2-2 Střední školy Zařízení středního školství slouží pro širší zázemí, někdy i širší než je správní obvod obce s rozšířenou působností. Z tohoto hlediska již není podstatná vlastní lokalizace a docházková vzdálenost – tak jako je tomu u základních škol. Kapacity středoškolských zařízení jsou v zásadě věcí nabídky a jsou měřítkem kvality sídla a jeho vybavenosti. Současné kapacity středních škol a učilišť: Druh - název školy

Adresa

Kapacita (míst)

Gymnázium

Komenského 779

Střední zdravotní škola

Soudní 20

270

COP

V Kolonii 1804

1110

600

Podle požadavku původního zadávacího dokumentu je vymezena plocha pro novou střední školu v lokalitě výhledového rozvoje na západním okraji města (v sousedství výhledového areálu nemocnice za městskou poliklinikou). / II/20 /


textová část


C.02.2-3 Zdravotnictví Stávající areál nemocnice v blízkosti křižovatky Velké Valy – Boleslavská je územně stísněn a nemá možnost dalšího územního rozvoje. Je zasažen nadměrným hlukem z křižovatky a hlavní městské sběrné třídy (současný průtah I/38 – Boleslavská). I po realizaci přeložky I/38 tento tah zůstane jednou z hlavních sběrných komunikací města. Z důvodu snížení rušivých vlivů je v úseku podél jižního okraje nemocnice přerušena přirozená trasa staroměstského silničního polookruhu Velké Valy. Vzhledem k tomu, že v současné době probíhá s dotačním přispěním státu rozsáhlá rekonstrukce a nová vestavba operačních sálů a dalších nemocničních bloků, nebude možné realizovat původní záměr konceptu územního plánu – postupný přesun nemocničních provozů do nových objektů západně od bývalé městské polikliniky na ulici Okružní. Po dobu návrhového období je nutno areál stávající nemocnice pokládat za stabilizovaný se všemi z toho plynoucími důsledky a komplikacemi jak v oblasti systému dopravní obsluhy vnitřního města (trvající přerušení polookruhu Velké Valy), tak i ve sféře provozu nemocnice samotné (izolace proti hluku, komplikované dopravní napojení, vysoká hustota zastavění areálu, absence rozvojových ploch, …). Uvedené důvody nutně povedou ve výhledovém období (po završení životnosti nyní vložených investic - v průběhu příštích 20-ti až 30-ti let) k novému přehodnocení lokalizace tohoto pro město tak důležitého zařízení. Územní plán proto ponechává v původní rozvojové lokalitě západně od polikliniky v ul. Okružní uzemní rezervu určenou výhradně pro přesun nemocnice ve výhledovém období. Ostatní zdravotnická zařízení ve městě fungují zčásti na komerční bázi a jsou stabilizovaná.

C.02.2-4 Sociální péče Zařízení charakteru domu s pečovatelskou službou (DPS), penzion pro důchodce, domovy důchodců, sociální ubytování - je vhodné situovat v obytných zónách, případně ve smíšené centrální zóně – s ohledem na dostupnost obyvatel a centra služeb. V současné době má Nymburk všechna tato zařízení plně obsazená:  

Purkyňova 1615 ......................13 bytů Purkyňova 1616 ......................14 bytů

Program dalšího rozšíření domů s pečovatelskou službou sleduje další dva domy v Lípové ul., které lze po rekonstrukci využít pro potřeby sociální péče. Podobně je vhodné postupovat i v případě některých dalších vybraných objektů na sídlišti (zejména objekty s malometrážními byty). Nové objekty – byty s pečovatelskou službou doporučujeme realizovat severně od pozemku stávající polikliniky v ul. Okružní – např. na místě bývalé betonárky. S ohledem na demografický vývoj společnosti je možné konstatovat, že nárůst kapacity domů s pečovatelskou službou bude nutný. S postupným přibýváním podílu stárnoucích obyvatel bude žádoucí rekonstruovat vhodné objekty (především s malometrážními byty apod.) na domy s pečovatelskou službou. Obecně je možné domovy důchodců nebo domy s pečovatelskou službou lokalizovat v obytných nebo smíšených funkčních plochách (centrální nebo městské) – viz přípustné využití uvedených ploch v kap. C.04 Návrh regulativů využití území.  

Provoz LDN je od poloviny r. 1999 přestěhován do Městce Králové. Nový penzion pro důchodce (1996) je realizován v Soudní ul. vedle SZŠ (cca 70 míst). Objekt je komplexně vybaven restaurací, saunou a bazénem.

C.02.2-5 Správní objekty Zařízení převážně správní administrativy a obslužných provozů města: a)

Správní úřady, administrativa:         

b)

Palackého 449, (Nám. Přemyslovců 163) Dělnická 420 Komenského 1254 Smetanova 55 Boleslavská 375 Palackého 255 Soudní 17 Smetanova 55 + Boleslavská … Kolínská 22

Církevní úřady:   

c)

Městský úřad Úřad práce Pozemkový úřad Finanční úřad Celní úřad Katastrální úřad Územní odbor MZ ČR Správa soc. zabezpečení Český statistický úřad

Farní úřad církve Československé husitské Farní úřad církve Českobratrské evangelické Děkanský úřad římskokatolický

Smetanova 711 Smetanova 616 Kostelní 29

Zdravotnictví:     

Nemocnice Poliklinika Železniční nemocnice a poliklinika Český červený kříž Hygienická stanice


Boleslavská 425 Okružní čp. 2160 Boleslavská 1854 Smetanova 55 Palackého 1484

/ II/21 /


d)

textová část

Policie, soudnictví:     

Policie ČR - Okresní ředitelství Boleslavská 1831 Policie - Poříční oddělení Na Parkáně 70 Městská policie Palackého 449 Okresní soud Soudní 996 Okresní státní zastupitelství Boleslavská 139

C.02.3 Sport, rekreace, cestovní ruch Soubor změn č. 01 ÚP města Nymburk doplňuje koncepci rozvoje ploch pro sportovní a rekreační zařízení města následujícím způsobem: Z01.3

Na Ptáku - poz. p. č. 900/1, 900/2, 907, 912/1, 913/1, 913/2, k. ú. Nymburk; pozemky zahrnují lokalitu těžby štěrkopísku (p. p. č. 900/1, 900/2), která má být po ukončení těžby rekultivována na vodní plochu. Ostatní pozemky jsou určené jako zázemí budoucího areálu hromadné rekreace (koupaliště,...); Plochy jsou určeny pro funkční využití hromadné rekreace (regulativ "RH") využitelné po ukončení provozu těžby. Uvedená lokalita nenavazuje na zastavěné nebo zastavitelné plochy - zhodnocuje předpoklady nové vodní plochy vzniklé po těžbě. Využití lokality je možné za předpokladu přiměřeného zabezpečení dopravní a technické infrastruktury, resp. jejich koordinace v návaznosti na blízké okolí.

Z01.10

U Babína - poz. p. č. 436/1, 436/12 k. ú. Nymburk; pozemky se nacházejí jihovýchodně od centra města v prostoru vymezeném tokem Mrliny, tokem Labe a lesního porostu Babína a přímo navazují na současný sportovní areál. S ohledem na určení pozemku a kontext využití území jsou sledované pozemky navrženy pro využití podle regulativu "RS" - rekreace, sport; jedná se o převod využitelných pozemku z výhledového do návrhového horizontu ÚPO podle platného územního plánu. Lokalita je určena k realizaci tréninkového fotbalového hřiště. Při realizaci je nutno koordinovat dopravní a technickou obsluhu se stávajícími a připravovanými inženýrskými sítěmi.

C.02.3-1 Sport (RS) Sportovnímu vyžití veřejnosti – zejména dospívající mládeže – mají sloužit veřejně přístupné sportovní plochy, jejichž situování je zpravidla předmětem samostatné vyhledávací studie v níž lze ve větším detailu řešit problematiku hlukové zátěže prostředí, dostupnosti, sociální kontroly, apod. V posledních letech se jedná např. o streetballová hřiště, skateboardové a bruslařské U-rampy nebo plochy a podobná prostorově méně náročná zařízení. Součástí této problematiky je však také budování systému bezpečných cyklistických a cykloturistických tras (v uzavřených okruzích), které umožní přiměřené sportovní vyžití jak mládeži, tak i rodinám s dětmi. Další možnosti poskytuje otevření kvalitních školních hřišť (případně i tělocvičen) pro veřejnost v podvečerních a večerních hodinách, případně o víkendech a v prázdninovém období. Efektivní zhodnocení těchto stávajících zařízení však závisí na podnikatelském přístupu jednotlivých subjektů. Město Nymburk poskytuje ve sféře sportovních zařízení dobrou nabídku v rámci sportovních klubů, případně ve vlastních zařízeních:         

Sportovní centrum Nymburk - Tyršovy sady (komplexní vybavení na vysoké úrovni včetně hotelu); areál je provozován na komerční bázi a využíván hlavně špičkovými sportovci a zahraničními návštěvníky. T. J. Lokomotiva Nymburk - tenis, volejbal, loděnice. Areál slouží nejširší veřejnosti. sokolovna Tyršova - tělocvična slouží školám, případně veřejnosti T. J. ZOM - fotbalový oddíl, vlastní hřiště Polaban Nymburk - fotbal zimní stadion (s ubytovnou a restaurací), slouží veřejnosti krytý bazén (25 m) slouží veřejnosti a školám hala BIOS (COP), tělocvična slouží hlavně školám, a sportovním oddílům hala Komenského (volejbal, košíková), slouží školám i veřejnosti

Pro sportovní zařízení jsou vymezeny pozemky v přímém sousedství zimního stadionu (koupaliště, …) a mezi areálem HZS a břehem Labe při ústí vodotečí Malé a Velké Valy. Plochy přímo navazují na stávající sportovní hřiště a plochy I. Základní školy v Tyršově ulici. Další prostory pro sportovní zařízení jsou navrženy v návaznosti na areály škol, případně v přijatelné dostupnosti obyvatel. Ke sportovnímu účelu jsou vymezeny plochy v lokalitě „Kolonie“ na severním okraji vnitřního města a dále pozemky mezi chatovými a zahrádkářskými lokalitami na východním okraji města u Babína.

C.02.3-2 Rekreace a relaxace obyvatel města Pro každodenní rekreaci obyvatel slouží (kromě výše uvedených sportovních zařízení, veřejných sportovních ploch a koupališť) především městská veřejná zeleň a příměstská krajina. V souvislosti s tím je žádoucí rozšířit síť turistických cest a stezek vytvořením vhodných vycházkových okruhů, případně zajištěním vhodného dovybavení odpočinkových uzlů (piknikové louky, …). Nymburk uvnitř svého zastavěného území poskytuje možnost k relaxaci obyvatel jednak formou využití sportovních zařízení, která se stále častěji otevírají veřejnosti jako komerční vybavenost, dále ve specializovaných fitcentrech a klubech - zatím však nepříliš rozšířených. Na druhé straně mají obyvatelé možnost využít městské parky, lesopark Na Ostrově a příměstskou krajinu k relaxačním

/ II/22 /


01

textová část


procházkám nebo cyklistice, náročnější např. i k jezdectví (nejbližší oddíl v Hořátvi a Poděbradech). V rámci návrhu ÚP města je navržena síť cyklistických tras, které jsou propojeny s příměstskou krajinou (viz kap. D.07). Parky, lesoparky, relaxační trasy: Hlavním prostorem pro relaxaci a odpočinek je lesopark Ostrov. Je to v podstatě jediný prostor města, který umožňuje soustředit sportovní a rekreační zázemí a dále územně navazuje na sportovní centrum dříve určené výhradně pro vrcholové sportovce. Parkově upravené plochy umožňují situovat doplňková zařízení typu areálu zdraví, kondičních stezek apod. Ostatní parkové plochy města slouží převážně pasivnímu odpočinku obyvatel. Tuto funkci plní park u Městské hradby a Zimního přístavu včetně "Špičky" v sousedství hydroelektrárny. Podobně i městský park mezi Obecním domem a Poliklinikou. Tento městský park je však nutno dovybavit lavičkami a úpravou parteru. Totéž platí i pro labská nábřeží, zvláště pak pro cyklistickou polabskou trasu, kterou je třeba dovybavit odpočinkovými místy a snad i veřejnými WC a sezónním občerstvením. Stezky tohoto typu slouží často také jako trasy pro kolečkové bruslení nebo lyžování a bývají využity téměř celoročně. Víkendová rekreace – tj. individuální chatové (RI) a zahrádkářské kolonie (RI1) – je v řešeném území zastoupena jak v přímé návaznosti na město, tak i v krajině. S ohledem na vysokou zátěž území v této sféře je cílem tyto aktivity stabilizovat, případně postupně omezovat. Územní plán nepočítá s rozšiřováním ploch pro individuální rekreaci a zahrádkové kolonie. V rámci řešeného území je v katastru Nymburka a Drahelic pouze 41 rekreačních objektů. Největší lokality soustředění těchto objektů jsou na pravém břehu Labe v sousedství Babína, resp. vodních zdrojů, dále pak v jihozápadním cípu katastru v lese Na ptáku a severně odtud na břehu Labe. Posledně jmenovaná lokalita patří spíš do kategorie zahrádkářské kolonie. Zahrádkáři obhospodařují také řadu „mrtvých“ území v cípech železničních zhlaví na severozápadním okraji města, ale i podél břehu Labe. Pokud nejsou plochy navrženy pro řešení nového dopravního systému (např. západně od hl. n. Nymburk), ponecháváme jejich užití beze změn. V rámci souboru č. 03 požadované změny v oblasti tzv. individuální rekreace je třeba hodnotit ve světle koncepce platného územního plánu, který stanovil mj. cíl – s ohledem na značnou zátěž příměstské krajiny a zajištění její prostupnosti stabilizovat a postupně omezovat rozsah chatových (RI) a zahrádkářských (RI.1) kolonií. Uvedenému cíli zčásti odpovídá požadavek změny Z03.5 v lokalitě Drahelická Lada na překvalifikování regulativu chatové kolonie na kolonii zahrádkářskou (RI.1). Uvedený záměr omezuje novou výstavbu chat a tím i jejich mnohdy živelnou transformaci na problematické obytné objekty bez možnosti zajištění standardu obytné čtvrtě. Naopak záměr změny Z03.6 v lokalitě U Labe v prostoru k Babínu směřuje k rozšíření chatové kolonie (RI) na úkor plochy zahrádkářské kolonie, což by umožnilo rozšíření a přestavbu zahrádkářských chat a jejich potupnou transformaci. Sledované území je navíc zčásti dotčeno vymezením záplavového území Q100 toku Labe a těsně při severním okraji je tečováno výhledovým koridorem nového plavebního kanálu a plavební komory, jejich realizace by převedla území do ostrovní polohy. Vzhledem k uvedeným skutečnostem je změnou požadované využití možné jen podmíněně na dobu dočasnou. Záměr v lokalitě Z03.3 U Výrovky směřuje k doplnění ploch a vybavenosti pro hromadnou rekreaci a relaxaci v souvislosti s ukončením těžby štěrkopísků vznikem rekreační vodní plochy. Využití lokality pro individuální rekreaci je omezeno regulativem RH.1. Vymezení plochy pro individuální a hromadnou rekreaci je patrné ve výkresu č. 1/O.1.

C.02.3-3 Cestovní ruch Nymburk ve své nabídce turistické atraktivity může těžit jednak z kulturních a technických památek města (viz kap. B.01.3) a blízkého okolí (zřícenina Mydlovar, Poděbrady, Libice n. Cidl. - hradiště, skanzen Přerov n. L., …) a za druhé ze své tradice města železnic. Muzeum železnic by si v tomto smyslu zasloužilo bohatější expozice, případně i vhodnou nabídku atrakcí - např. zprostředkování návštěv zkušební dráhy ve Velkém Oseku, apod. Další spektrum nabídky poskytují cykloturistické trasy – např. trasa podél Labe, jejíž první funkční úsek Nymburk - Poděbrady Libice n. Cidl. je nutno v brzké době propojit s jižní větví Nymburk - Písty - Sadská (Vodrážka) – Kersko (podrobněji viz kap D.07). Trasy je třeba vybavit odpočívkami a vhodnou nabídkou levnějšího ubytování, servisu atd. Tyto nebo paralelní trasy je možné používat i pro jezdectví (např. i ve spolupráci s oddíly z Hořátve a Poděbrad). Nabídka ubytovacích kapacit v Nymburku je vcelku uspokojivá: Hotel Praha v ul. Palackého (po dokončení rekonstrukce!). Dále se nabízí ubytovací kapacity v nadstandardním zařízení - hotel Ostrov, který je využíván ve spolupráci s pražskými hotely, v hotelu BENE na Zálabí, případně v ubytovnách Zimního stadionu a COP v Kolonii. Zdá se, že potřeba ubytovacích kapacit v této kategorii nebude v Nymburce vysoká. V průběhu doby se velmi pravděpodobně vyrovná nabídka poptávce i v oblasti levnějšího ubytování (např. v soukromých penzionech, ubytovacích hostincích, nebo i v soukromí).

C.02.4 Smíšené využití území Územní plochy, kde nelze stanovit dominantní činnost a kde se funkční využití vzájemně prolíná, jsou charakterizovány jako „smíšené využití“ území. V zásadě lze v Nymburku rozlišit dva typy smíšených zón: 

centrální smíšená zóna (SC) soustředí kromě funkce obytné řadu drobných i větších zařízení charakteru občanské vybavenosti správní úřady, kulturní objekty, ubytovací zařízení, školské areály, banky, obchodní domy a zejména drobné obchodní


/ II/23 /

03


textová část

provozovny. Charakter zástavby centra je spjat s reprezentačními prostory města - náměstí, obchodní ulice, pěší zóny, městské parky, nábřeží, ... Ve smyslu zachování kontextu stavebního vývoje tohoto prostoru a zvláštního režimu městské památkové zóny je zpravidla nutné vypracování a pravidelná aktualizace regulačního plánu. Vymezení smíšené centrální zóny je patrné z výkresu č. 1 

smíšená zóna městského typu (SM) zahrnuje území, kde se mísí obytné plochy s pozemky velkoplošných areálů obsluhy nebo obchodu (opravny, servisní zařízení, minimarkety, ubytovny, drobné objekty řemeslné výroby,...). Nejčastěji se jedná o předměstské zóny a okrajové čtvrtě města.

Nově navrhované smíšené zóny městského typu plní zpravidla úlohu přechodového (izolačního) prostoru ve funkčním využití území mezi čistě obytným územím a plochami stávající nebo budoucí průmyslové výroby a skladů (Kolínská - Poděbradská - Bobnická,...). V jiném případě se jedná o prostory původních reliktů obytné zástavby uvnitř během let rozrostlé výrobní zóny (V Lodici). Zde se pak může jednat i o zónu se specifikem postupné výhledové přeměny funkčního využití. V jiných případech jde o ryze předměstskou zónu -(Drahelické předměstí - Drahelická). Vymezení smíšených zón městského typu je patrné z výkresu č. 1 - v případě, kdy je kód zóny označen indexem, jedná se o konkrétní specifickou podmínku dané územní plochy vyjádřenou v rámci specifického regulativu. Uvažovaný rozvoj ploch smíšeného využití nabízí následující předpokládanou výstavbu bytů (převážně v individuálních objektech vlastníků provozoven) - viz. tab. 02-C: Č. lok. byt. výst. 12b Q P, R, C

Lokalita Drahelice - sever

Návrh do r. 2015 byty v RD

byty v BD

Výhled po r. 2015 byty v RD

byty v BD

Poznámka

20 - 30

Kolínská

45

Kolínská - jih

40

U Dvorecké cesty

30

Soubor změn č. 01 ÚP města Nymburk doplňuje koncepci rozvoje ploch smíšeného využití území města následujícím způsobem: Z01.4

Kolínská - poz. p. č. 583, 583/4, 585 k. ú. Nymburk; lokalita zahrnuje pozemky jihovýchodně od okraje zastavěného území města (místní části Zálabí) při stávající komunikaci I/38. Jedná se o převod využitelných pozemků z výhledového do návrhového horizontu. V případě realizace zástavby bude nezbytné dbát na splnění limitu hlukové zátěže z komunikace I. tř. (po přeložení trasy I/38 do polohy severovýchodního obchvatu města pak komunikace II. tř.). Lokalita je s ohledem na potřebnou návaznost a charakter zástavby východního okraje sídla navržena pro smíšené využití městského typu - "SM". Na pozemcích je možné situovat max. cca 70 bytů v asi 65 rodinných domech. Při realizaci je nutno koordinovat dopravní a technickou obsluhu se stávajícími a připravovanými inženýrskými sítěmi.

Z01.5

U Katovny - poz. p. č. 16/1 k. ú. Nymburk; Uvedený pozemek se nachází v prstenci historického jádra města - ve východní části mezi okruhem Malých a Velkých Valů. Záměrem investora je realizace objektu penzionu v návaznosti na sousední objekt s provozem restaurace ve staré katovně. Jedná se tedy o možnost využití současné plochy zahrady na výstavbu objektu občanské vybavenosti. Lokalita je zahrnuta s ohledem na kontext zástavby do plochy s regulativem pro smíšené využití území v centrální zóně - "SC". Při realizaci bude nezbytné respektovat podmínky památkové ochrany městské památkové zóny. Pozemek leží v současně zastavěném území města. Při realizaci bude nutné koordinovat dopravní a technickou obsluhu v návaznosti na nejbližší okolí lokality.

Z01.7

Zálabí - východ - poz. p. č. 359/2, 520/2, 52223, 522/5 k. ú. Nymburk; lokalita zahrnuje pozemky areálu bývalé sběrny surovin na Zálabí. Jedná se o změnu využití areálu, resp. rekonstrukci a přestavbu území pro využití podle regulativu "SM.1"- smíšené využití území specifické - na pozemcích pasivní inundace - tedy s možností výstavby malých bytových domů nebo rodinných domů v současně zastavěném území města. Na pozemcích je možné situovat cca 2 rodinné domy (cca 4 byty) nebo 2 malé bytové domy - 2 x 4 b. j., tedy celkem max. 8 bytů. Při realizaci je nutno koordinovat dopravní a technickou obsluhu se stávajícími a připravovanými inženýrskými sítěmi.

Z01.8

Hrachovina - poz. p. č. 268/3, 268/8, 269/1, 271, 272/3 k. ú. Nymburk; uvedené pozemky se nacházejí na východním okraji městského jádra na nábřeží v místě přítoku Velkých valů z toku Mrliny. Lokalita původně určená pro záchytné parkoviště městského jádra je na základě zadání změny uvolněna pro využití území podle regulativu "SM.1" - smíšené využití území specifické - na pozemcích pasivní inundace - tedy s možností výstavby malých bytových domů nebo rodinných domů (záchytné parkoviště je v současné době v realizaci při silničním okruhu Velkých Valů jižně od Obecního domu. Jedná se tedy o úpravu využití území v současně zastavěném území města. Lokalita má kapacitu cca 36 bytů v bytových domech vilového typu. Při realizaci zástavby je nezbytné zachovat vyšší podíl nezastavěných ploch (zeleně) zejména v blízkosti vodoteče. Při realizaci je nutno koordinovat dopravní a technickou obsluhu se stávajícími a připravovanými inženýrskými sítěmi.

Souborem změn č. 03 se rozšiřují plochy pro smíšené využití specifické – na pozemcích pasivní inundace (SM.1) v lokalitě Z03.4 U Babína. Rozšíření ploch pro individuální bydlení se týká jihovýchodního okraje zastavěného území v návaznosti na již rozparcelované pozemky stejného využití. Sledovaný prostor je zčásti dotčen vymezením záplavového území Q 100 – podmínky pro zástavbu jsou / II/24 /


01

03

textová část


stanoveny na základě hydrotechnického posudku (DHI a. s. – 02. 2009) a budou uplatněny podle stanoviska Správy povodí Labe. Vymezení nových ploch pro zástavbu rodinnými domy v rámci smíšeného využití je patrné ve výkresu č. 1/O.1.

C.02.5 Výroba Záměr změny Z03.2 na rozšíření ploch výroby (VP) na úkor sousedních pozemků původně uvažovaných pro komerční vybavenost (supermarkety) je možný za podmínek stanovených v separátu „Vyhodnocení vlivů změn Z03.1 a Z03.2 ÚPO Nymburk na životní prostředí“ – Ing. P.Hosnedl – 12. 2009 (viz též kap. O.D v části odůvodnění souboru změn č. 03 ÚPO Nymburk). Obsluha pozemku se předpokládá ze sousedícího areálu Maschinenfabrik Niehoff CZ s. r. o., k jehož rozšíření pozemek slouží. Při severním okraji směrem k obytné zástavbě je třeba doplnit linii doprovodné zeleně veřejného prostranství (ulice Pražská) i izolační zeleň vlastního areálu (případně včetně protihlukového opatření).

03

------------------Principy urbanistické koncepce navrhované platným územním plánem obce jsou zachovány beze změny. Navrhované využití a případná zástavba musí vždy odpovídat podmínkám stanoveným v kap. C.04 platného územního plánu (Návrh regulativů využití území), resp. nově doplněným podmínkám funkčního využití ploch dle kap. C.04 tohoto elaborátu. Výrobní sféru členíme podle charakteru činnosti a velikosti provozoven:

C.02.5-1 Průmysl a sklady (VP) Zóna soustředí průmyslové areály těžké výroby, sklady a velkosklady, dopravní terminály, administrativní objekty závodů, atp. V zásadě se jedná o těžkou výrobní zónu, kde nelze vyloučit působení negativních vlivů výroby (i druhotných) vně výrobních objektů, které by však nemělo přesahovat hranici vyhlášeného ochranného pásma, resp. areálu závodu. S ohledem na vyjádření DOSS v průběhu projednání došlo při dopracování územního plánu k úpravě předpokládaných rozvojových potřeb a etapizace rozvoje výrobních zón. Proto je potlačen rozvoj jižní výrobní zóny a upřednostněn rozvoj zóny severní. Protože výrobní zóna je vždy zdrojem a cílem těžké nákladní automobilové dopravy, je třeba (v případě stabilizace výrobní činnosti nebo návrhu rozvojových ploch pro výrobu) současně řešit návrh dopravního napojení na tranzitní komunikační síť tak, aby nedocházelo k negativním vlivům v ostatních relativně klidových zónách. Rozložení současných výrobních aktivit v rámci územního členění města nelze stanovit jednoznačnou hranicí. Výrobní zařízení jsou často situována (jako pozůstatek historického vývoje města) i v rámci jiných než ryze výrobních ploch. Zastavěné území města je pro účel územního plánu rozčleněno na funkční plochy podle převládajícího funkčního využití daného území. Každý areál (výrobní zařízení) proto musí splňovat požadavky stanovené regulativy funkčního využití té které funkční plochy, aby se zamezilo snížení kvality prostředí. Rámově je možné členit oblasti výrobních aktivit města - zejména s ohledem na jejich rozvojový aspekt: 

Nymburk sever:

02

Vymezení plochy je změnou č. 02 ÚPO Nymburk upraveno následujícím způsobem: Text níže upraven dle znění Souboru změn č. 02 

Nymburk sever: Oblast je vymezena severní hranicí hlavního nádraží, seřazovacího nádraží, na východě linií cca 100 až 200m od slepého ramene původního toku Mrliny a od současného toku Mrliny, ze severu hranicí katastru Nymburk s výjimkou úseku propojeného v přímce mezi zemědělským areálem jižně od Kovanska a Bobnickou silnicí, kde opět navazuje na linii katastrální hranice až k trase stávající silnice I/38 po níž směřuje k jihu až k severní hranici opraven železničních vozidel podél níž se napojuje na výchozí bod na severní hranici hlavního nádraží. Vymezení poskytuje dostatečné plochy pro rozvoj nových výrobních aktivit.



Nymburk jih: Oblast zahrnuje současné areály Pivovaru, Sladoven, ZOM,... a směřuje k jihozápadu podél komunikace II/330 (směr Sadská). Jižní vymezení je dáno přibližně hranicí areálu současného závodu VYROLAT s. r. o., resp. výhledovou trasou přeložky komunikace II/330 a železniční tratí Nymburk - Poříčany. Stávající areál MODEL Obaly a. s. je stabilizován - navazující plochy jižně od DRUPOL a Kolínské ulice (I/38) jsou ponechány jako výhledová rezerva pro rozvoj výrobní sféry až po výhledovou trasu přeložky silnice II/330.



Nymburk západ: Na rozdíl od předcházejících dvou případů se nejedná (!) o rozvojovou výrobní lokalitu. Drůbežářské závody v Drahelicích jsou územně stabilizovány. Se změnou vlastníka je však žádoucí důsledně dbát na zachování kvality sousedních obytných zón a dořešení dopravních vazeb areálu. Ostatní výrobní provozy musí splňovat regulační podmínky funkčních ploch v jejichž rámci jsou lokalizovány.

C.02.5-2 Drobná výroba, řemesla a služby (VD) Zóna vymezuje plochy pro provozovny výrobních i nevýrobních služeb, malovýroby a řemeslné výroby, servisních provozů a skladů. Převládá drobná výrobní, skladová a obslužná činnost. Součástí vymezených ploch mohou být i objekty bydlení vlastníků provozoven, případně pohotovostní ubytování (ostraha,...) - nikoli však souvislé plochy bydlení. Zóna slouží převážně pro lokalizaci (soustředění) výrobních provozoven, které neovlivňují negativně okolí nad hygienicky přípustnou mez. V některých případech jsou ŽALUDA, projektová kancelář

/ II/25 /

02


textová část

stávající výrobní areály - zvláště v případě, kdy jsou uvnitř městského jádra nebo obytné či jiné klidové zóny - zařazeny do zón drobné výroby. Cílem je vztažení přísnějšího regulativu na takové provozy, které by mohly negativně ovlivňovat kvalitu prostředí ve svém nejbližším okolí. Proto řada výrobních provozů v zastavěném území města je zařazena v zónách drobné výroby (viz. grafická část - výkres č. 1) - např. původní východní výrobní oblast přibližně mezi tokem Mrliny, ulicí Koněvovou, Bobnickou a pozemky seřazovacího nádraží. Nové plochy pro drobnou a řemeslnou výrobu jsou vymezeny podél severní městské radiály (I/38) - Boleslavské v prostoru Všechlapského vrchu. Jedná se o pozemky navazující na stávající obytnou zástavbu a přiléhající k navrhované křižovatce přeložky silnice I/38 s její původní trasou.

C.02.5-3 Zemědělská výroba (VZ) Situace v organizaci zemědělské výroby je dosud (v důsledku restitucí a privatizace) málo zřetelná a proto je obtížné formulovat územní požadavky pro případnou účelovou výstavbu zemědělské prvovýroby v průběhu návrhového období územního plánu (do r. 2015). Návrh územního plánu v této situaci (v souladu se schváleným zadáním) stabilizuje areály zemědělské prvovýroby, které leží mimo kontakt s městem (Lada, Komárno na jižním břehu a Kovansko na severu) jako výrobní plochy. To umožňuje novým vlastníkům dále zemědělsky hospodařit, pokud se pro to rozhodnou. Výrobní těžiště zemědělských podniků velkovýrobního charakteru by však mělo zůstat mimo hranice řešeného území. Není vhodné v těsném zázemí výrazného střediska osídlení rozvíjet velkovýrobní zařízení zemědělské prvovýroby. Například směrný odstup mezi plochami hnojeným tekutými statkovými hnojivy a sídlem velikosti Nymburka činí cca 300 m. Nebylo by proto efektivní provozovat velkovýrobní zařízení zemědělské prvovýroby v excentrické poloze - bez možnosti přímé vazby na zemědělskou půdu. Územní plán se zabývá zemědělskou výrobou nepřímým způsobem. Celé řešené území (včetně příměstské kulturní krajiny) je rozčleněno na dílčí územní plochy, pro které jsou navrženy limity a regulativy. Zatímco v přírodní krajinné zóně (P) se výstavba nových účelových zařízení zemědělské výroby nepřipouští, v krajinných zónách smíšených (Sx) a zvláště pak produkčních (Z, L, …) je možné budovat taková zemědělská zařízení, které mají přímou vazbu na obhospodařované pozemky a jejichž kapacita je těmto pozemkům úměrná. Jedná se o výrobní plochy, kde často nelze vyloučit působení negativních vlivů (organoleptický zápach, …) vně výrobních objektů - nesmí však přesáhnout hranici eventuálně vyhlášeného hygienického ochranného pásma. Podrobněji - viz. kap. C.04. Řešené území má pro zemědělskou výrobu příznivé přírodní podmínky. Současně však podstatnou část řešeného území tvoří sídlo a jeho bezprostřední zázemí, což jsou plochy, kde nemůže mít zemědělská výroba (zejména ve svých intezivních formách) dominantní funkce. Vymezením „Zemědělských“ produkčních zón stabilizuje územní plán pro zemědělskou výrobu nejvhodnější plochy. Zemědělskou půdu lze charakterizovat jako obnovitelný přírodní zdroj. Jednou z podmínek pro toto tvrzení je však dlouhodobá a cílevědomá péče o pozemky, která zachová nebo zvýší přirozenou půdní úrodnost. Proto by měly být „zemědělské“ produkční zóny dlouhodobě stabilizované pro zemědělskou výrobu. Zemědělská výroba specifická - zahradnictví (VZ1) Stabilizované areály zahradnických provozoven zpravidla na okraji městské zástavby (na jihu při ul. Kolínské a Kovanické, na východě při Mrlině, …) jsou specifickými výrobními provozovnami, které mají přímou vazbu na zastavěné území sídla a specializují se na specifickou produkci. Návrh územního plánu vychází z předpokladu stabilizace stávajících provozů, které je možné rozvíjet a intenzifikovat v rámci vlastních pozemků. Územní rozvoj se nepředpokládá.

C.02.5-4 Lokalizace provozoven Lokalizace jednotlivých stávajících výrobních provozoven je patrná z následující tabulky. Zachováváme členění podle příslušnosti k územním oblastem. Úvodní sloupec tabulky uvádí regulativ funkční plochy, v níž je provozovna konkrétně situována a který tedy musí být v rámci činnosti plně respektován. Oblast sever: Kód regulativu funkčního využití

Provozovna

Poznámka

BOLESLAVSKÁ

/ II/26 /

SM

Správa a údržba silnic Poděbrady, středisko Nymburk

SM

Kovošrot Praha, a. s., sklad Nymburk

SM

Bývalé dopravní středisko Jednoty

občas odstavené kamiony

VP

SVEDALA - drcení a třídění, stroje a zařízení pro úpravnictví

VP

Administrativní budova bývalého ÚVARU

VP

Chemie H+H

bývalý UVAR kanceláře různých firem, prodejna nářadí NAREX sklady chemikálií - areál ŽOS

VP

PARDUS, s. r. o. - truhlárna

areál ŽOS

VP

ZÁSOBÁRNA Nymburk, s. r. o. - prodej technických plynů

areál HÚŽ


textová část

Kód regulativu funkčního využití


Provozovna

Poznámka areál HÚŽ

VP

INTERPAP Office, s. r. o. - velkoobchod školních a kancelářských potřeb bývalý areál OSEVY AUTODOPRAVA MILAN NOVOTNÝ ZÁMEČNICTVÍ P. ČERNÝ Barton - spojovací materiál velkoobchod CIPRA STAVOKONSTRUKCE - středisko bednění DEPUTY VELKOOBCHOD DROGERIE NEPTUN PLUS, spol. s r.o. velkoobchod pneu servis.(pneumatiky, protektory, oleje, maziva) Glatt - prodej podlahových a obkladových materiálů AUTOOPRAVNA ŽENATÝ

VP

ŽOS Nymburk

VP

PEGUFORM – výroba plastových výrobků

VP

VP

BEZRUČOVA BI

Pekařství Kopecký NÁDRAŽNÍ

OD

SD KOVO, a. s. - výkup kovových odpadů

v areálu ČD

OD

SMONT, s. r. o. - zámečnické a truhlářské práce

v areálu ČD

SC

AUTODOPRAVA Petr Bartoš

u elektroúseku ČD (3×AVIA, Š 1203)

SC

Černý, Kavka a spol. stavební a zámečnické práce

Oblast jih: Kód regulativu funkčního využití

Provozovna

Poznámka

K LETIŠTI VP

MODEL Obaly, a. s.

VP

ŠIKOTHERM - Nevšímal Fr.

SM

DRUPOL, v.d.

výroba hliníkových výplní otvorů, okna, dveře

DOPRAVNÍ VP

BUILDING AGS - stavební firma

VP

ČSAD PROhealt, s. r. o. - osobní a nákladní doprava

VP

Bahník – čerpací stanice PHM + mycí linka KOLÍNSKÁ

SM

Čerpací stanice PHM Benzina, a. s.

BH

PVT, a. s.

ZS1

Zahradnictví Novák Nevšímal a. s.

instalace plynu

PRAŽSKÁ VP

TIM Praha, a. s. odštěpný závod ZOM Nymburk

VP

PIVIVAR Nymburk

VP

DELTA – pekárna

VP

Obchodní sladovny, a. s. Prostějov, závod Nymburk

OT

ČOV

VP

JDK, spol. s r.o. - výroba chladírenských zařízení

VP

GA GRANCHEM, a. s. – sklady agrochemikálií

VP

Vyrolat, s. r. o.


/ II/27 /


textová část

Oblast západ: Kód regulativu funkčního využití

Provozovna

Poznámka

KOSTOMLÁTECKÁ VD

Goedhart Bohemia, s. r. o. - chladírenská technika

bývalé sklady Drobného zboží

SM

VODA - KANÁL Zd. Svatoš; + KPM balící servis

bývalá mateřská školka PDZ

VP

Polabské drůbežářské závody, a. s.

(v likvidaci – nový majitel ?)

VD

PEMI stavební a obchodní společnost, s. r. o. DRAHELICKÁ

VD

Nota bene spol. s r.o. – autoservis

SM

Čerpací stanice PHM Robin OIL

SM

Českomoravská komerční společnost, a. s.

SM

Českomoravská komerční společnost, a. s. - stavebniny

OT

Separační dvůr (technické služby)

administrativní budova, bývalá autoškola

Truhlárna (býv. Dřevodružstvo Drahelice) Sklad technických plynů Oblast východ: Kód regulativu funkčního využití

Provozovna

Poznámka

PODĚBRADSKÁ OD

České dráhy - provozní jednotka Nymburk

OD

První železniční stavební, s. r. o.

stavební firma v areálu ČD

VD

ČKD Dukla, a. s., montážní závod Praha, provoz Nymburk

provoz zrušen, areál není užíván

VD

DODEX - nábytek, elektro, topidla, velkoobchod a maloobchod

VD

GOLGOT - prádelny a čistírny

VD

Bývalý Kovopodnik proti čistírně

VD

Benzinová čerpací stanice PAP oil

SM

TREND MORAVIA, s. r. o. (dříve Stavební stroje Brno, KOCH ASPRING, s. r. o.)

pronajato různým drobným firmám zámečnické práce, kovovýroba, půjčovna stavebních výtahů, výroba a prodej nábytku a koberců

KONĚVOVA SM

Polabské lesy DYMOKURY, a. s. - dopravní středisko Nymburk

VD

ELCO s. r. o. SPT Telecom - telekomunikační obvod Nymburk, středisko montážních čet Jednota spotřební družstvo Nymburk - velkoobchod potraviny a drogerie

VD VD SM

Stavebniny Špára, Stanice technické kontroly

SM

Středočeská plynárenská, a. s., závod Kolín, rozvodna Nymburk

elektro velkoobchod

společný areál vedle fotbalového hřiště

BOBNICKÁ

/ II/28 /

SM

Vodovody a kanalizace Nymburk, a. s.

SM

Český plyn - prodejní sklad

VD

VELCAR autodoplňky

VD

BCP, spol. s r.o. (BARUM CENTRUM PRAHA)

VD

Středočeská energetická, a. s.

VD

AZ ELEKTROSTAV, a. s.

v areálu Vak, a. s. roh Koněvovy a Bobnické

stavební firma, budování sítí elektro ŽALUDA, projektová kancelář

textová část


Oblast vnitřního města: Kód regulativu funkčního využití

Provozovna

Poznámka

KOMENSKÉHO SC

GES s. r. o. – zabezpečovací zařízení JIČÍNSKÁ

VD

Tavírna sýrů,s. r. o.

VD

Stavebniny Peťura

v areálu ZZN

ZBOŽSKÁ VD

ZZN, a. s. ZELKO s. r. o.

(bývalá Fruta)

MÁCHOVA OD

Uhelné sklady Jech a Turek

BI

HaS autobaterie TYRŠOVA

SM

NATURA RERUM

C.02.6 Zeleň v sídle Sídelní zeleň (ZS) Vymezené územní plochy sídelní zeleně slouží stabilizaci přírodní složky uvnitř zastavěného území sídla. Tyto prostory jsou pojímány jako ostrovy nezastavitelného území uvnitř zastavěného prostoru města. Souvislé plochy zeleně mají nesporný účinek ekologický a ovlivňují kvalitu mikroklimatu přímo v sídle. Pro obyvatele města je toto území nabídkou rekreačních, relaxačních - a v závislosti na vybavení i sportovních aktivit. Drobná architektura situovaná v zónách sídelní zeleně slouží výhradně využití přírodního parteru a výše zmíněným doprovodným činnostem. Značný podíl ploch sídelní zeleně může být zahrnut do systému ekologické stability ve formě interakčních prvků. Vymezení ploch sídelní zeleně je patrné ve výkr. č. 1. Zeleň je hlavní součástí přírodního prostředí, nezbytnou součástí urbanizovaného prostředí i zemědělského půdního fondu. Je ji možno chápat jako sourodý systém s výrazným kladným vlivem na kvalitu životního prostředí. Z hlediska jejího významu, využitelnosti a funkce v sídle je ji třeba kategorizovat. To je nutné i z hlediska územního plánování. 

Veřejná zeleň Veřejná zeleň je přístupná všem občanům zpravidla bez omezení. Zahrnuje sadové úpravy, parky všech typů, zeleň v ulicích a na náměstích, před veřejnými budovami, zeleň sídlištní ap.



Sadové úpravy Vyskytují se na malých plochách po celém sídle. Nejvýznamnější jsou parkové plochy Malá a Velká Vala, plochy u kostela sv.Jiljí, u pomníku Jana Husa. Všechny plochy jsou v dobrém stavu a pravidelně udržovány. K nárůstu ploch sadových úprav dojde v rozvojových plochách. Ve stabilizované části města by mělo být při rekonstrukčních úpravách a přestavbách dbáno na maximální využití ploch ve prospěch sadových úprav.



Parky Tato kategorie je zastoupena parkem Na valech a u Obecního domu. Parky jsou dobře ošetřovány, u Obecního domu by bylo vhodné zlepšit vybavenost (více laviček).



Lesoparky Lesopark ostrov Na Zálabí představuje rekreační a sportovní zázemí obyvatel Nymburka. Původní lužní les přechází v parkově upravené plochy, jedná se o velmi cenné přírodní prostředí s porosty vysokého věku. Tyto porosty je třeba bezpodmínečně chránit, proto je nezbytné zpracovat podrobný plán rozvoje a využití ostrova, kde budou všechny aktivity v souladu se zachováním přírodních hodnot. Významnou plochou veřejné zeleně budou porosty podél toku Labe, kudy povedou cyklistické a pěší vycházkové trasy.



Zeleň vyhrazená Zeleň vyhrazená je přístupná jen určité skupině občanů, nebo je její užívání omezeno návštěvním řádem. Jedná se převážně o areály škol, mateřských školek, jeslí, zdravotnických zařízení, sportovišť a hřbitovů. I přes omezenou přístupnost širší veřejnosti plní tato zeleň plně funkci mikroklimatickou, biologickou a estetickou. Převážnou část těchto ploch v řešeném území tvoří areály sportovního střediska Na Zálabí nebo areálu krematoria se hřbitovem. Rozšíření ploch vyhrazené zeleně je navrženo v rámci areálu nové nemocnice.


/ II/29 /


textová část

Kromě ploch „veřejné“ sídelní zeleně se v zastavěném území i příměstské krajině vegetace uplatňuje určitým podílem v rámci každé funkční plochy. Působí jako nenahraditelný faktor přírodního prostředí a zvyšuje kvalitu mikroklimatu i estetické úrovně urbanizovaného prostoru. Jedná se zejména o: 

Zeleň obytných souborů (viz. BH - kap. C.2.1) Sídlištní zeleň je sice zahrnována do veřejné, volně přístupné zeleně, měla by však sloužit hlavně obyvatelům sídliště k privátnímu odpočinku. Jen důležité průchody sídlištěm by měly být izolovány zelení, aby nebyla narušena intimita zelených ploch u jednotlivých obytných domů. Sídlištní zeleň potřebuje pravidelnou údržbu. U starších porostů je třeba provést probírku, odstranit poškozené a nemocné dřeviny. Dále je třeba provádět průběžně dosadbu dřevin, aby byla zajištěna různověkost. Ta má vliv na lepší vývin vegetace a zmírňuje úhyn rostlin při extrémních podmínkách /sucho, mráz, exhalace/.



Uliční stromořadí Stromořadí je v ulicích poměrně málo neboť v centru jsou ulice příliš úzké. Často stojí v chodnících, které jsou vydlážděny do blízkosti kmene a neumožňují tak adekvátní příjem vláhy ke kořenům. Při zakládání nových stromořadí ve městě je třeba postupovat podle projektu, vysazovat vzrostlé stromy a zajistit jejich pravidelnou závlahu.



Zeleň soukromá (viz. BI - kap. C.2.1) Zeleň soukromá představuje zahrady u rodinných domků. Co do plošného zastoupení, zaujímá podstatnou část města a výrazně se podílí na jeho mikroklimatu. Její rozšíření bude záviset na charakteru zástavby v nových lokalitách.



Zahrádkářské kolonie, zahrady a sady (viz RI1 - kap. C.2.3-2) Zahrady a sady jsou vlastně součástí kategorie zeleň soukromá, ale v systému zeleně mají své specifické postavení. Zahrádkářské kolonie tvoří většinou přechod mezi zástavbou a okolní krajinou. Zeleň plní funkci mikroklimatickou, rekreační a pokud jsou plochy vhodně začleněny do krajiny, i funkci estetickou. Zahrádkářské kolonie se nacházejí v okrajových částech města a nejsou tedy rušivým prvkem. Jejich plocha se v návrhu nezvětšuje, rezerva pro případný zájem o zahrádkaření je v severovýchodní části.



Trvalé travní porosty Trvalé travní porosty jako louky a pastviny jsou nenahraditelným prvkem v krajině, který tvoří přechod mezi ornou půdou a vyšší trvalou zelení. Mají významnou ekostabilizační funkci. V území jsou zastoupeny nejvíce v lokalitě Kopaník a podél potoka a zahrad Na ptáku. K jejich rozvoji dojde pravděpodobně podél vodních toků, kde přestanou být obdělávány vlhké louky.



Zeleň doprovodná a rozptýlená Tato kategorie zeleně se vyskytuje podél vodních toků a komunikací. Jsou v ní zahrnuty i meze a remízky v krajině. Ekologická funkce doprovodné a rozptýlené zeleně je v krajině nepostradatelná. I z hlediska estetického je významným krajinotvorným činitelem. Je třeba ji chránit a podporovat její rozvoj. Dominantní postavení v této kategorii zeleně by měly mít domácí druhy dřevin s různými specifickými vlastnostmi. Měly by poskytovat úkryt zvěři, potravu ptactvu, včelám ap. Výsadba rozptýlené zeleně bude prováděna po pozemkových úpravách a při realizaci územních systémů ekologické stability. Doprovodná zeleň je navržena kolem stávajících i nových komunikací. U vedlejších komunikací se uplatní stromořadí s odstupy 8-15m, u frekventovanějších ochranné clony s minimálními odstupy a s podsadbou keřů.



Zeleň ochranná a izolační Zeleň ochranná je zeleň kolem frekventovaných komunikací, průmyslových a zemědělských závodů a ostatních provozů, které narušují životní prostředí. Ochrannou zeleň je třeba odborně vysadit v pruzích širokých minimálně 15-20m, ve třech patrech stromy, vyšší keře a nízké keře. Použité dřeviny musí být nenáročné na stanoviště, půdní podmínky, odolné proti exhalacím, s velkou absorpční schopností. Hygienická funkce takto uspořádané zeleně se uplatní hlavně podél frekventovaných komunikací a při ochraně obytných souborů před prachem z polí a hlukem. K nárůstu ochranné zeleně dojde hlavně v severní a jižní části sídla v rozvojových lokalitách určených průmyslu. Zde je počítáno s minimálně 30% zastoupením ochranné a izolační zeleně.

Závěrem je třeba konstatovat, že z hlediska plně funkčního uplatnění městské zeleně a zajištění ekologické stability území je nutné:     

chránit přírodní prostředí toku Labe, Mrliny a Výrovky a zajistit tak funkci všech toků jako biokoridorů dodržovat pravidla stanovená pro funkci biocenter výsadbou ochranné zeleně zvýšit kvalitu životního prostředí v obytné zástavbě a zlepšit krajinný obraz sídla důsledně uplatňovat zásadu maximálního využití ploch ve prospěch zeleně při všech stavebních aktivitách zvláště v centru města. preferovat původní domácí dřeviny, které by měly mít v městské i krajinné zelení dominantní postavení

C.02.7 Přírodní plochy Vymezené přírodní plochy (P) slouží především stabilizaci přírodních složek krajiny a revitalizaci příměstského prostoru. Jejich úkolem je uchovat zvýšenou ekologickou stabilitu ve srovnání s okolní kvalitou přírody, uchovat druhové a genové bohatství spontánních druhů organismů. Přírodní plochy slouží v převážné míře jako součást územního systému ekologické stability (viz. kap. B.2). Přírodní plochy jsou v podstatě nezastavitelné. Lze připustit jen takovou investiční činnost, která nesníží kvalitu přírodního prostředí jak v průběhu vlastní realizace, tak i formou využití (např. zvýšením návštěvnosti prostoru, atp.). Podrobněji - viz. koncept znění vyhlášky k závazným částem územního plánu. / II/30 /


textová část


Řešené území zaujímá katastr města Nymburka a katastrální území Drahelic o celkové výměře 2 081 ha. Více než polovinu tohoto území zabírá orná půda /1 241 ha/. Louky a pastviny zaujímají 63 ha, ovocné sady 31 ha a lesní půda 152 ha. Jedná se tedy o intenzivně zemědělsky využívanou oblast v níž 160 ha orné půdy je ohroženo větrnou erozí. Z tohoto důvodu je třeba podporovat všechny stávající liniové útvary rozptýlené zeleně a zakládat nové. Území se nachází v přírodní oblasti nížinné, kterou tvoří přírodní stanoviště s převahou černozemních a hnědozemních půd na spraši a sprašových pokryvech s významnějším podílem rendzin a hnědých půd na terasách a pevných matečných substrátech. Půdy jsou převážně hlinité, často jílovitohlinité, ojediněle štěrkovité, hluboké, místně středně hluboké, v terénu rovinném až středně zvlněném. Průměrná roční teplota je 8 C, průměrné srážky 600 mm/rok. Převládají větry severní a severozápadní.

C.02.7-1 Ekologické limity využitelnosti území Řešené území můžeme rozčlenit na tři zóny:   

urbanizované plochy plochy zemědělského půdního fondu plochy chráněných prvků přírody a krajiny(!)

Všechny tyto plochy a jejich vzájemný poměr v daném území tvoří kulturu krajiny. Základními součástmi ekologické stability území jsou lesní porosty, přirozené vodní toky, extenzivní louky a rozptýlená zeleň. Jsou funkčně nepostradatelné ve struktuře krajiny a tvoří plošnou rovnováhu k ekologicky labilním plochám (urbanizované plochy a plochy ZPF). Nezbytné pro zachování ekologické stability území jsou plochy územních systémů ekologické stability (ÚSES), plochy zvlášť chráněných území a významných krajinných prvků.

C.02.7-2 Celková koncepce zeleně V návaznosti na přírodní prostředí toku Labe a jeho ekostabilizační funkci v řešeném území: Dominantním krajinotvorným prvkem je tok Labe s přítoky Mrlina na východě a Výrovka na západě. Jediná významnější plocha zeleně je lesopark Na Zálabí na levém břehu Labe a lesní porosty na Babíně. Hlavní ideou návrhu je co nejvíce zvýšit podíl zeleně ve městě a propojit sídlo s okolní krajinou. Ve stabilizované části města jsou možnosti rozšíření zelených ploch omezené, což je dáno charakterem zástavby zvláště pak v historickém jádru města. Proto u nových rozvojových ploch je počítáno s výrazně vyšším podílem ploch zeleně. Jedná se především o zeleň liniového charakteru, což je doprovodná zeleň komunikací a toků a také ochranná zeleň obytných částí i průmyslových ploch sídla ve vztahu k zemědělské krajině. Nové plochy zeleně přírodního charakteru budou biocentra U Mrliny a na Labi u Drahelického předměstí. Organizmus města bude protkán cyklistickými a pěšími trasami s doprovodnou zelení, což umožní bezpečný pohyb obyvatelstva jak za prací tak i v rámci rekreačních aktivit. Charakteristická silueta města - citlivě upravený tok Labe s dominantou kostela sv.Jiljí je příkladem zdařilého zasazení sídla do krajiny. Vedení lokálního biokoridoru po západní hranici zástavby a vznik dvou biocenter zlepší výrazně začlenění města do krajiny v místech současné absolutní absence zeleně.

C.02.8 Smíšené krajinné zóny V zásadě nezastavitelné (nebo jen výjimečně zastavitelné) plochy krajinného prostředí (Sx...), kde nelze nebo není nutné stanovit dominantní funkci využití (činnost). Kompromisní využití ekosystémů nesmí zvýšit labilitu území - musí naopak přispět ke stabilizující funkci přírodních zón. V takto vymezených plochách jsou indexem vyznačeny přijatelné druhy činností, které s využitím přírodního prostředí přímo souvisí: z l p r o v u t

zemědělská produkce lesní produkce přírodní funkce rekreační činnosti individuální (v rozptylu ,sportovní, rekreačně turistické využití, ...) ochranná zóna mezi různými druhy funkčního využití (např. izolační prostor mezi obytnými a intenzivně zemědělsky využívanými plochami) vodohospodářská funkce urbanizovatelné území (ve výhledovém období využitelné pro územní rozvoj města) těžba nerostných surovin v krajinné zóně atd.

Investiční činnost v takto vymezených plochách je nutno posoudit z hlediska rušivých vlivů působících vůči přírodním složkám prostředí.

C.02.9 Plochy produkce Vymezené plochy jsou využity především pro hospodaření na zemědělském (Z) nebo lesním (L) půdním fondu, resp. na pozemcích určených k plnění funkce lesa. V uvedených prostorech je možné situovat pouze takovou účelovou výstavbu, která přímo souvisí s výše uvedenými činnostmi. Při vlastním využití území musí být zajištěna obnovitelnost krajinných složek, tj. nesmí být znečišťována půda škodlivými látkami ŽALUDA, projektová kancelář

/ II/31 /


textová část

ohrožujícími zdraví nebo život organismů, nesmí být poškozeny okolní pozemky a příznivé fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půd. Podle údajů Geofondu ČR ze dne 10. 01. 2000 se v řešeném území ÚP města Nymburk nenachází žádné výhradní ložisko nerostných surovin. Proto se v uzemním plánu neuvažuje s těžební produkcí. Podrobněji - viz. separát „Regulativy využití území …“

C.03 Přehled zastavitelných ploch Rozvojové lokality jsou v grafické části územního plánu vyznačeny graficky - šrafou nebo rastrem a zároveň barevným orámováním. Hustotou šrafy a sílou barevného orámování je vyjádřen návrhový, resp. výhledový horizont využití lokality. Pro rychlejší orientaci je v tabulce přehledu lokalit užito i místních názvů, přičemž je patrné, že některé územní rozvojové plochy mohou zahrnovat i větší množství lokalit záboru půdního fondu. To je dáno potřebou podrobnějšího členění lokalit záboru s ohledem na možnost individuálního projednání konkrétních investic. Celkový přehled zastavitelných ploch je patrný z grafické přílohy a tabelárního přehledu; plošné výměry lokalit - viz. kap. G.2

C.03.1 Přehled lokalit bytové výstavby Přehled zastavitelných ploch podle souboru změn č. 01 ÚPO Nymburk je patrný z grafických příloh a tabelárního přehledu; Tabulka zastavitelných ploch níže je doplněna dle znění Souboru změn č. 01 návrh do r. 2015

č. lok. byt. výst.

kód regulativu

3, 4

VD

Lodice-Všechlapský vrch

10

5, 6, 7, 8

BI, BH


90

Název

byty v RD

10, 11

BI

Jankovice - západ

65

12a

BI, BH

Drahelice - sever

30

13

BI

Drahelice předměstí

35

23, 24

SM

za Mrlinou

10

35

BI

Luční

15

36

BI

Drahelická – U Skály

35

I.

BI

jih - u hřiště ZOM

25

byty v BD


byty v BD

170

01

pozn.

200 140

II.

BH

V Kolonii

III.

BI

cukrovar

50

D, E, F

SUZ


30

I, J

SUZ

Jankovice - západ

205

65

L

SUZ

Drahelice - severozápad

25

Q

SM

Kolínská

45

P, R

SUZ

Kolínská - jih

40

C

SUZ

U Dvorecké cesty

30

Z01.1

BI

Drahelice - západ

28

Z01.2

BI

Jankovice - západ

214

Z01.6

BI

Drahelice - sever

8

01

C.03.2 Přehled lokalit pro smíšenou městskou sféru

/ II/32 /

Tabulka zastavitelných ploch níže je doplněna dle znění Souboru změn č. 01

01


03


textová část


č. lok.

kód regulativu

23, 24

SM

Za Mrlinou (nutno podřídit režimu Q100)

12b

SM

Drahelice - sever (z části již zastavěno)

návrh do r. 2015

Q

SUZ

Kolínská (mezi zahradnictvím a areálem vrcholových sportů)

výhled po r. 2015

L

SUZ

Drahelice - sever (doplnění návrhových ploch)

výhled po r. 2015

P, R,

SUZ

výhled po r. 2015

C

SUZ

Z01.4 Z01.5

SM

Kolínská - jih (jižně od areálu vrcholových sportů) U Dvorecké cesty (plochy stávající ČD Nymburk - Lysá a její výhledovou přeložkou Kolínská (65 RD / 72 bytů)

Z01.7

SM.1

Z01.8

SM.1

Z03.4

SM.1

č. lok.

SC

Lokalita, popis

pozn. (horizont využití)

U Katovny (penzion) Zálabí - východ (2 RD / 4 byty nebo 2 x 4 b. j. v bytových viladomech) – nutno respektovat režim záplavového území Q100 Hrachovina (cca 36 b. j. v bytových viladomech) – nutno respektovat režim záplavového území Q100 U Babína (nutno podřídit režimu Q100)

kód regulativu

podmínky pro rozhodování

návrh do r. 2015

výhled po r. 2015 návrh do r. 2015

01

návrh do r. 2015 návrh do r. 2015 návrh do r. 2015

03

do r. 2015

04

k. ú.

- před realizací zástavby navýšit území nad úroveň hladiny Q100 (185,68 m n.m.)

Z04.5

SM.1

- bydlení bude podmíněno předchozím ověřením splnění hygienických limitů a případným zajištěním ochrany proti vlivům liniových zdrojů imisní a akustické zátěže

Nymburk

- po využití zastavitelné plochy Z04.5 bude ukončen urbanistický vývoj v této části města - usilovat o změnu stanoveného záplavového území s cílem redukovat jeho rozsah mimo zastavitelnou plochu Z04.5

C.03.3 Přehled nových lokalit pro výrobní sféru Tabulka zastavitelných ploch níže je doplněna dle znění Souboru změn č. 02

č. lok.

kód regulativu

Lokalita, popis

02


1, 2, 25, 26, 27, 28, 29, 30, z02.1 – 2–3–4 –8–9– 11 – 12

VP

Výrobní zóna - sever (severně od ŽOS a stanice Nymburk hl. n. přibližně až po hranici katastru Nymburk) – rozsah upraven změnou č. 02 ÚPO Nymburk

návrh do r. 2015

3, 4

VD

Lodice - Všechlapský vrch (drobná a řemeslná výroba v návaznosti na křižovatku I/38)

návrh do r. 2015

16, 17, 18, 19, 20

VP, OD

výrobní zóna jihozápad (plochy mezi areály ČOV, VYROLAT s. r. o., železniční tratí Nymburk - Poříčany a pekárnou Delta)

návrh do r. 2015

N, O

SUZ

výrobní zóna jih (jižně od areálu FY MODEL obaly a. s. od ulice Kolínské až po trasu výhled. přeložky II/330)

výhled po r. 2015

02

04

č. lok.

kód regulativu


k. ú.

Z04.3

VD

-

Drahelice


/ II/33 /


textová část

C.03.4 Přehled nových lokalit dopravní sítě V soupisu jsou uvedeny výhradně nové lokality, nikoli přestavba nebo rekonstrukce stávající sítě, ani obslužné úseky, které jsou součástí lokalit obytné výstavby, výrobních zón apod. Identifikační čísla vztažená ke grafickému orientačnímu schematu jsou uvedena kurzívou v závorkách; Soupis uvádí výhradně jen nové lokality, nikoli přestavby nebo rekonstrukce stávající dopravní sítě nebo úseky obslužných komunikací, které jsou součástí rozvojových lokalit.

01

Tabulka zastavitelných ploch níže je doplněna dle znění Souboru změn č. 01 č. lok. 34 (1) (2) 15 (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11)

M (12)

Z (13) A (14) A (15) Y (16) B (17) S (18) Z01.2

Lokalita, popis

horizont využití

přeložka I/38 (severovýchodní obchvat města) včetně etapové okružní křižovatky Boleslavská a křižovatky se silnicí II/330 úprava trasy silnice II/330 v průchodu jižní výrobní zónou (podél areálu VYROLAT s. r. o.)

návrh do r. 2015 návrh do r. 2015

nový městský most (propojení II/330 a Drahelické, resp. Okružní)

návrh do r. 2015

propojení ulice Nádražní - Poděbradská úprava nového autobusového nádraží na ploše ČD a prostoru parkoviště před stanicí hl. nádraží propojení nadjezdu železnice Boleslavská - Nádražní

návrh do r. 2015

úprava křižovatky Kolínská - K Letišti prodloužení - ul. Okružní k trati ČD a propojení podél trati s ul. Nádražní (mimoúrovňové vykřížení železničních tratí stanice Nymburk – město), nová okružní křižovatka Dvorská – Topolová, zrušení úrovňového železničního přejezdu Dvorská zahloubení a překrytí ul. Okružní před stávající poliklinikou a současně zaslepení ul. Letců R.A.F. (včetně úpravy vnitrosídlištních komunikací) mimoúrovňové vykřížení Tyršova x dráha ČD

návrh do r. 2015

návrh do r. 2015 návrh do r. 2015

návrh do r. 2015 návrh do r. 2015 výhled po r. 2015

zbývající segment vnitřního polookruhu Velké valy (v úseku Boleslavská - Tyršova) přeložka silnice II/330 - jižní obchvat města - zahrnuje:  nadjezd nad železniční tratí Nymburk - Poříčany  křižovatku s ulicí K Letišti  křižovatku s ulicí Kolínskou (nutno rozhodnout variantu trasy)  nový mostní objekt přes Labe  nový mostní objekt přes plavební komory  mimoúrovňovou křižovatku s komunikací II/331 východní připojení výrobní zóny Nymburk – sever k I/38 mimoúrovňovou křižovatkou (diamant) nová trasa komunikace II/331 z křiž. Drahelická na sever k trati ČD a napojení na trasu Okružní okružní křižovatka Zbožská a pokračování nové trasy II/331 nadjezdy železničních tratí a zaústění do jižní větve MÚK I/38 pod Všechlapským vrchem

výhled po r. 2015

pokračování trasy přeložky I/38 ve směru Mladá Boleslav

výhled po r. 2015

úprava západního zhlaví ž.st. Nymburk hl.n. a směrová úprava železniční tratě směr Lysá n.L. v souvislosti s výstavbou labské vodní cesty jsou zajištěny územní rezervy pro variantní trasování plavebního kanálu, resp. plavebních komor 1 etapa přeložky II/331 (městský okruh) včetně okružní křižovatky II/331 – ul. Drahelická

výhled po r. 2015

výhled po r. 2015 výhled po r. 2015

výhled po r. 2015 výhled po r. 2015 návrh do r. 2015

01

C.03.5 Přehled nových lokalit pro obslužnou sféru

/ II/34 /


01


03


textová část


č. lok.

kód regulativu

IV.

RS

14

RS

22

RS

G

SUZ

H

SUZ

T

SUZ

Z01.3

RH

Z01.9

OV

Z01.10

RS

Z01.11

OD

Z03.3

RH.1

U Výrovky – vybavenost hromadné rekreace

kód regulativu


č. lok.

Lokalita, popis


rozšíření areálu Zimního stadionu (Tyršova), koupaliště a sportovních ploch při ZŚ Na Parkáně fotbalový stadion Drahelice rozšíření veslařského klubu u Babína Jankovice - za poliklinikou (územní rezerva pro výhledový rozvoj nemocnice) Jankovice - západ (územní rezerva pro střední školu) U Babína – sportovní areál Na Ptáku; nový areál veřejného koupaliště včetně zázemí s relaxačními zařízeními (realizace po ukončení těžby štěrkopísků) Drahelice – jih; areál říční policie U Babína; rozšíření stávajícího sportovního areálu o tréninkové fotbalové hřiště Letiště Nymburk; návrh změny statutu původní plochy pro vzlety a přistání sportovních létacích zařízení na veřejné vnitrostátní letiště

návrh do r. 2015 návrh do r. 2015 návrh do r. 2015 výhled po r. 2015 výhled po r. 2015 výhled po r. 2015 návrh do r. 2015

01

návrh do r. 2015 návrh do r. 2015 návrh do r. 2015

03

do r. 2015

04

k. ú.

- obsluhu plochy řešit přes stávající plochu ČOV

Z04.8

OT

- respektovat veřejně prospěšnou stavbu D3 „nový městský most“, do plochy, která je dotčena touto VPS, umisťovat pouze objekty a zařízení, které neznemožní nebo výrazným způsobem nezabrání budoucí realizaci této VPS, zejména dopravní infrastrukturu pro obsluhu ČOV a vybrané technické vybavení související s provozem ČOV (pásové nebo kryté dopravníky, teplovodní potrubí, skládky materiálu apod.).

Nymburk

C.04 Návrh regulativů využití území Rozhodování o využití území – lokalizace objektů, areálů a činností na pozemcích: Využití území a pozemků v souladu s koncepcí územního plánu je dáno uplatněním regulativu pro funkční využití území při současném respektování územních limitů, které případně sledovaný pozemek zasahují. Využití jednotlivých pozemků je tak specifikováno nejen z hlediska funkčního využití, ale současně i z hlediska technických norem nebo hygienických podmínek, které musí potenciální investor, resp. vlastník nebo uživatel nemovitosti splnit, aby zajistil požadovanou míru kvality prostředí. Vymezení ploch funkčního využití v územním plánu obce vychází především z rozboru dosud provozovaných činností a struktury stavebního fondu v dané lokalitě. Dále je třeba sledovat přírodní, technické a kulturní limity nebo bariery v území. Na základě analýzy uvedených jevů jsou vymezeny převážně (!) funkčně a strukturálně homogenní plochy v měřítku podrobnosti územního plánu obce. Nastavení míry podrobnosti členění ploch je pro územní plán celého správního území města velmi důležité a řádově jiné, než např. pro plán regulační. Je třeba v jistém smyslu a s citem agregovat jevy funkčního využití, nebo jevy prostorové struktury zastavění, takže členění ploch v území nemůže odpovídat detailnějšímu členění regulačních plánů nebo studií využití území. Správné vyvážení mezi detailem členění (podrobností zpracování) funkčních ploch na straně jedné a jejich agregací s ohledem na únosnou velikost funkčních ploch (městské čtvrtě, bloky, části bloků, …) je totiž prostředkem k nastavení potřebné míry zobecnění regulativů funkčního využití. Ve skutečnosti platí, že územní plány orientované na přílišný detail zpracování nebo příliš podrobnou specifikaci regulativů rozvoji území spíše brání, neboť každá i nepodstatná odchylka se stává příčinou pro vypracování změny schválené ÚPD. Příliš velká míra zobecnění regulačních podmínek může být naproti tomu příčinou nejasně a příliš volně stanovených pravidel, která pak pro správce území nejsou dostatečnou oporou. Cílem řešení územního plánu města je proto nalezení vyvážené míry podrobnosti jevů na straně jedné a dosažení rozumné míry zobecnění funkčních a rámcově prostorových regulativů vztažených ke kódům využití území na straně druhé. Takové nastavení regulativů přispívá do budoucna k podpoře stejnorodé struktury zástavby a činností v rámci vymezených funkčních ploch a v případě dodržení stanovených podmínek omezuje riziko funkčních střetů, což je jedním z hlavních cílů regulace územního rozvoje sídla. Kódy funkčního využití územních ploch jsou vyznačeny ve výkresu č. 1 (Hlavní výkres - návrh využití území), kde je patrné i územní vymezení v zásadě stejnorodých funkčních ploch. Ve správním území města Nymburk se nepřipouští výstavba větrných elektráren. Realizace staveb a zařízení na výrobu energie ze ŽALUDA, projektová kancelář

/ II/35 /

03


textová část

slunečního záření je možná pouze v případě umístění solárních článků nebo kolektorů přímo na stavebním objektu (nikoli na terénu). Na plochách s funkčním využitím, které nesouvisí s výrobou (např. plochy pro bydlení, rekreaci, … apod.) není možné umístit zařízení na výrobu sluneční energie na komerční bázi, tj. se záměrem dodávat přebytek energie do distribuční sítě. V případě rodinných domů lze solární panely nebo kolektory s kapacitou odpovídající spotřebě energie ve vlastním objektu situovat i na vlastním pozemku. Podle typu kódu jsou rozlišeny: a) b)

Plochy zastavěné a zastavitelné (urbanizované), resp. s další možností zástavby: kód je vyznačen dvěma velkými tiskacími písmeny (případně s dalším indexem); Plochy kulturní krajiny (neurbanizované, nezastavitelné - krajinné zóny) - pozemky, které nejsou určeny k zastavění: kód je vyznačen jedním velkým písmenem (případně s dalšími indexy funkčního využití);

Regulativ funkčního využití území definuje pro vymezenou územní plochu možnosti využití území: c) d) e) f)

dominantní využití; přípustné využití; podmínky pro využití; nepřípustné využití;

Dominantní činnost určuje hlavní orientaci funkčního využití území. Přijatelné činnosti nesmí být v konfliktním vztahu k činnosti dominantní (mají charakter doplňujících činností k činnosti dominantní); Činnosti, které nejsou v regulativu funkčního využití obsaženy pod žádným z bodů, podléhají povolovacímu řízení na základě platných předpisů a zákonů (z oblasti hygieny prostředí, územního, stavebního nebo občanského práva, apod.). Obecné zásady prostorového uspořádání a architektonického řešení objektů pro každou plochu jsou uvedeny jako součást specifikace dominantního využití – psáno kurzívou. V případě potřeby detailnější specifikace prostorového uspořádání staveb je třeba pro vybrané území zpracovat regulační plán. Přehled ploch podle funkčního využití a kódů jejich regulativů: I. ÚZEMÍ ZASTAVĚNÉ A ZASTAVITELNÉ – dvoupísmenné kódy (s indexem) BH BH.1 BH.2 BI BI.1 SC SM SM.1 OV OV.1 OV.2 OT OD RS RI RI.1

- Bydlení hromadné - Bydlení hromadné specifické – na pozemcích pasivní inundace - Bydlení hromadné specifické – na pozemcích bývalé skládky - Bydlení individuální - Bydlení individuální specifické – na pozemcích pasivní inundace - Smíšené využití území v centrální zóně - Smíšené využití území – městského typu - Smíšené využití území specifické – na pozemcích pasivní inundace - Obslužná sféra – občanská vybavenost - Obslužná sféra specifická – využití bývalých doků - Obslužná sféra specifická - velkoprodej, supermarkety - Technická vybavenost - Dopravní vybavenost a systém tranzitní dopravy - Rekreace, sport - Rekreace individuální - Rekreace individuální specifická – zahrádkářské kolonie

Přehled ploch funkčního využití a kódu jejich regulativů se podle souboru změn č. 01 UPO Nymburk doplňuje: RH

- Rekreace hromadná

Přehled ploch funkčního využití a kódů jejich regulativů se souborem změn č. 03 Ú PO Nymburk doplňuje o: RH.1 RI.2

- Rekreace hromadná specifická - U Výrovky - Rekreace individuální specifická - U Labe - dočasné využití

VP VD VZ VZ.1 ZS ZS.1

- Výrobní sféra – průmysl, sklady - Výrobní sféra – drobná a řemeslná výroba - Výrobní sféra – zemědělská výroba a služby - Výrobní sféra – zemědělská výroba specifická – zahradnictví - Zeleň sídelní veřejná – (městské parky) stabilizační prvek - Zeleň sídelní vyhražená – hřbitovy, krematorium

II. ÚZEMÍ KULTURNÍ KRAJINY – jednopísmenné kódy (s indexem) P S.x

/ II/36 /

01

- Přírodní zóna - Smíšená krajinná zóna (s indexy dle zastoupených činností): z – zemědělská produkce l – lesní produkce p – přírodní funkce ŽALUDA, projektová kancelář

03

textová část

Z


r – rekreace v – vodohospodářská u – výhledově urbanizovatelné území t – těžba nerostných surovin v krajinné zóně - Zóna zemědělské produkce

Změnou č. 02 se upravuje znění závazné části ÚPO Nymburk (včetně návazného znění obecně závazné vyhlášky o závazných částech územního plánu) takto: 1. Upravuje se vymezení zastavitelného území a funkční využití ploch v lokalitách z02.1, z02.2a, z02.2b, z02.3, z02.4, z02.8, z02.9, z02.11, z02.12, z02.20, z02.21, z02.22a, z02.22b v souladu se zákresem ve změnou č. 02 upraveném výkrese č. 1 – Hlavní výkres; 2. Upravuje se funkční využití ploch v lokalitách z02.5, z02.6, z02.7, z02.10, z02.23 v souladu se zákresem ve změnou č. 02 upraveném výkrese č. 1 – Hlavní výkres;

REGULATIVY FUNKČNÍHO VYUŽITÍ ÚZEMNÍCH PLOCH I. ÚZEMÍ ZASTAVĚNÉ A ZASTAVITELNÉ (stavební pozemky)

Bydlení hromadné

BH

Dominantní využití: bydlení v bytových domech; veřejná prostranství a plochy okrasné a rekreační zeleně s prvky drobné architektury a mobiliářem pro relaxaci; dětská hřiště; Eventuální dostavba proluk musí měřítkem, formou zastřešení (výškou římsy a hřebene) respektovat kontext a charakter okolní zástavby. Výstavba nových obytných celků se předpokládá max. o 4 až 6 nadzemních podlažích s využitelným podkrovím. U novostaveb se vyžaduje, aby investor zajistil parkování, resp. garážování přímo v objektu nebo ve vlastní hromadné garáži. Vybavení parteru: mobiliář pro relaxaci, dětské hřiště, sportoviště (nekrytá veřejná). Objekty a zařízení technické vybavenosti budou řešeny jako integrovaná součást zástavby - s ohledem na atmosféru města. Přípustné využití: maloobchodní a stravovací služby, ubytovací a sociální služby (pensiony, domy s pečovatelskou službou a domovy důchodců), zařízení péče o děti, školská zařízení, drobné lokální služby obyvatelům, zdravotnická zařízení (ordinace), sportovní a relaxační zařízení (po zhodnocení hlukové zátěže !), stavby a zařízení pro kulturu a církevní účely, zařízení pro administrativu, nezbytná technická vybavenost, parkoviště a garáže pro osobní automobily. Podmínky: přípustná zařízení a služby (s výjimkou ubytovacích zařízení a zařízení sociálních služeb) jsou lokálního významu - pro potřeby obyvatel lokality, u obslužných zařízení je nutné řešit parkování vozidel na vlastním pozemku nebo jiným odpovídajícím způsobem. Nepřípustné využití: všechny druhy činností, které hlukem, prachem, exhalacemi nebo organolepticky narušují prostředí (i druhotně např. zvýšenou nákladní dopravou, apod.), zejména: výrobní a skladovací činnosti (umísťování staveb pro výrobu, skladování a velkoobchod), rozsáhlá obchodní zařízení náročná na dopravní obsluhu (supermarkety, hypermarkety), dopravní terminály a centra dopravních služeb, parkování nákladních automobilů a těžké dopravní techniky.

Bydlení hromadné – specifické – na pozemcích pasivní inundace

BH.1

Dominantní využití: bydlení v bytových domech; veřejná prostranství a plochy okrasné a rekreační zeleně s prvky drobné architektury a mobiliářem pro relaxaci; dětská hřiště; Zasituování a stavební úprava objektů musí plnit podmínky Správy povodí Labe! Eventuální dostavba proluk musí měřítkem, formou zastřešení (výškou římsy a hřebene) respektovat kontext a charakter okolní zástavby. Výstavba nových obytných celků se předpokládá max. o 4 až 6 nadzemních podlažích s využitelným podkrovím. U novostaveb se vyžaduje, aby investor zajistil parkování, resp. garážování přímo v objektu nebo ve vlastní hromadné garáži. ŽALUDA, projektová kancelář

/ II/37 /

02


textová část

Vybavení parteru: mobiliář pro relaxaci, dětské hřiště, sportoviště (nekrytá veřejná). Objekty a zařízení technické vybavenosti budou řešeny jako integrovaná součást zástavby - s ohledem na atmosféru města. Přípustné využití: maloobchodní a stravovací služby, ubytovací a sociální služby (pensiony, domy s pečovatelskou službou a domovy důchodců), zařízení péče o děti, školská zařízení, drobné lokální služby obyvatelům, zdravotnická zařízení (ordinace), sportovní a relaxační zařízení (po zhodnocení hlukové zátěže !), stavby a zařízení pro kulturu a církevní účely, zařízení pro administrativu, nezbytná technická vybavenost, parkoviště a garáže pro osobní automobily. Podmínky: přípustná zařízení a služby (s výjimkou ubytovacích zařízení a zařízení sociálních služeb) jsou lokálního významu - pro potřeby obyvatel lokality, u obslužných zařízení je nutné řešit parkování vozidel na vlastním pozemku nebo jiným odpovídajícím způsobem. Nepřípustné využití: všechny druhy činností, které hlukem, prachem, exhalacemi nebo organolepticky narušují prostředí (i druhotně např. zvýšenou nákladní dopravou, apod.), zejména: výrobní a skladovací činnosti (umísťování staveb pro výrobu, skladování a velkoobchod), rozsáhlá obchodní zařízení náročná na dopravní obsluhu (supermarkety, hypermarkety), dopravní terminály a centra dopravních služeb, parkování nákladních automobilů a těžké dopravní techniky.

Bydlení hromadné specifické – na pozemcích býv. skládky a pasivní inundace BH.2 Dominantní využití: bydlení v bytových domech; veřejná prostranství a plochy okrasné a rekreační zeleně s prvky drobné architektury a mobiliářem pro relaxaci; dětská hřiště; Lokalitu je nutno pravidelně sledovat z hlediska vlivu bývalé skládky na životní prostředí. Před zahájením územního, resp. stavebního řízení novostaveb je nutné vždy znovu prověřit lokalitu z hlediska vlivu bývalé skládky na životní prostředí! Zasituování a stavební úprava objektů musí plnit podmínky Správy povodí Labe! Eventuální dostavba proluk musí měřítkem, formou zastřešení (výškou římsy a hřebene) respektovat kontext a charakter okolní zástavby. Současně s realizací staveb musí být řešeny i parkovací plochy pro osobní automobily residentů. Výstavba nových obytných celků se předpokládá max. o 4 nadzemních podlažích s využitelným podkrovím. U novostaveb se vyžaduje, aby investor zajistil parkován na vlastním pozemkuí, resp. garážování přímo v objektu nebo ve vlastní hromadné garáži. Vybavení parteru: mobiliář pro relaxaci, dětské hřiště, sportoviště (nekrytá veřejná).Objekty a zařízení technické vybavenosti budou řešeny jako integrovaná součást zástavby - s ohledem na atmosféru města. Přípustné využití: maloobchodní a stravovací služby, ubytovací a sociální služby (pensiony, domy s pečovatelskou službou a domovy důchodců), zařízení péče o děti, školská zařízení, drobné lokální služby obyvatelům, zdravotnická zařízení (ordinace), sportovní a relaxační zařízení (po zhodnocení hlukové zátěže !), stavby a zařízení pro kulturu a církevní účely, zařízení pro administrativu, nezbytná technická vybavenost, parkoviště a garáže pro osobní automobily. Podmínky: přípustná zařízení a služby (s výjimkou ubytovacích zařízení a zařízení sociálních služeb) jsou lokálního významu - pro potřeby obyvatel lokality, u obslužných zařízení je nutné řešit parkování vozidel na vlastním pozemku nebo jiným odpovídajícím způsobem. Nepřípustné využití: všechny druhy činností, které hlukem, prachem, exhalacemi nebo organolepticky narušují prostředí (i druhotně např. zvýšenou nákladní dopravou, apod.), zejména: výrobní a skladovací činnosti (umísťování staveb pro výrobu, skladování a velkoobchod), rozsáhlá obchodní zařízení náročná na dopravní obsluhu (supermarkety, hypermarkety), dopravní terminály a centra dopravních služeb, parkování nákladních automobilů a těžké dopravní techniky.

/ II/38 /


textová část


Bydlení individuální

BI

Dominantní využití: bydlení v rodinných domech (izolovaných, dvojdomech, řadových domech), oplocené zahrady u domů s funkcí okrasnou, rekreační nebo užitkovou, veřejná prostranství a plochy okrasné a rekreační zeleně s prvky drobné architektury a mobiliářem pro relaxaci, dětská hřiště. Individuální rodinné domy, izolované, dvojdomy, řadové domy... o max. 2 nadzemních podlažích s využitelným podkrovím. U novostaveb je podmínkou garáž v objektu nebo na vlastním pozemku. Vybavení parteru: mobiliář pro relaxaci, dětská hřiště, sportoviště (veřejná nekrytá). Přípustné využití: maloobchodní a stravovací služby, drobná ubytovací zařízení (penziony), drobné lokální služby obyvatelům, menší zařízení sociálních služeb, školská zařízení, zdravotní zařízení (ordinace), menší sportovní relaxační zařízení, stavby a zařízení pro kulturu a církevní účely, nezbytná technická vybavenost, parkoviště a garáže osobních automobilů pro potřebu zóny. Podmínky: pro novou výstavbu rodinných domů po schválení územního plánu se stanoví koeficient zastavění (podíl zastavěných a zpevněných ploch z celkové výměry pozemku) ve výši: doporučený optimální = 0,45; maximální = 0,6; výjimečné zvýšení této hodnoty je v odůvodněných případech a po individuálním posouzení odtokových poměrů a náhrady podílu vysoké zeleně možné pouze se souhlasem orgánu ochrany ŽP města, přípustná zařízení a služby jsou lokálního významu, u obslužných zařízení je nutné řešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu účelu určeném pozemku. Nepřípustné využití: všechny druhy činností, které hlukem, prachem, exhalacemi nebo organolepticky narušují prostředí (i druhotně např. zvýšenou nákladní dopravou, prašností apod.), rozsáhlá obchodní zařízení náročná na dopravní obsluhu (supermarkety, hypermarkety), zejména výrobní a skladovací činnosti (umísťování staveb pro výrobu, skladování a velkoobchod), dopravní terminály a centra dopravních služeb, parkování nákladních automobilů a těžké dopravní techniky.

Bydlení individuální – specifické – na pozemcích pasivní inundace

BI.1

Dominantní využití: bydlení v rodinných domech (izolovaných, dvojdomech, řadových domech), oplocené zahrady u domů s funkcí okrasnou, rekreační nebo užitkovou, veřejná prostranství a plochy okrasné a rekreační zeleně s prvky drobné architektury a mobiliářem pro relaxaci, dětská hřiště. Individuální rodinné domy, izolované, dvojdomy, řadové domy... o max. 2 nadzemních podlažích s využitelným podkrovím. U novostaveb je podmínkou garáž v objektu nebo na vlastním pozemku. Vybavení parteru: mobiliář pro relaxaci, dětská hřiště, sportoviště (veřejná nekrytá). Přípustné využití: maloobchodní a stravovací služby, drobná ubytovací zařízení (penziony), drobné lokální služby obyvatelům, menší zařízení sociálních služeb, školská zařízení, zdravotní zařízení (ordinace), menší sportovní relaxační zařízení, stavby a zařízení pro kulturu a církevní účely, nezbytná technická vybavenost, parkoviště a garáže osobních automobilů pro potřebu zóny. Podmínky: pro novou výstavbu rodinných domů po schválení územního plánu se stanoví koeficient zastavění (podíl zastavěných a zpevněných ploch z celkové výměry pozemku) ve výši: doporučený optimální = 0,45; maximální = 0,6; vyjímečné zvýšení této hodnoty je v odůvodněných případech a po individuálním posouzení odtokových poměrů a náhrady podílu vysoké zeleně možné pouze se souhlasem orgánu ochrany ŽP města, přípustná zařízení a služby jsou lokálního významu, ŽALUDA, projektová kancelář

/ II/39 /


-

textová část

u obslužných zařízení je nutné řešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu účelu určeném pozemku.

Nepřípustné využití: všechny druhy činností, které hlukem, prachem, exhalacemi nebo organolepticky narušují prostředí (i druhotně např. zvýšenou nákladní dopravou, prašností apod.), rozsáhlá obchodní zařízení náročná na dopravní obsluhu (supermarkety, hypermarkety), zejména výrobní a skladovací činnosti (umísťování staveb pro výrobu, skladování a velkoobchod), dopravní terminály a centra dopravních služeb, parkování nákladních automobilů a těžké dopravní techniky.

Smíšené využití území v centrální zóně

SC

Dominantní využití: vybavenost celoměstského i vyššího významu v prostředí MPZ, vybavenost centra turistického ruchu, reprezentace města jako všestranného centra (kulturně historického, společenského, i ekonomického), bydlení v bytových i rodinných domech, zařízení nerušících služeb, zejména maloobchodní, stravovací a ubytovací služby, administrativa a veřejná správa, stavby a zařízení pro kulturu a církevní účely, veřejná prostranství a plochy okrasné a rekreační zeleně s prvky drobné architektury a mobiliářem pro relaxaci, orientaci a informace, parkoviště a parkovací objekty pro potřebu centra. Objekty musí svým měřítkem, formou zastřešení, výškou římsy a hřebene odpovídat kontextu a charakteru okolní zástavby. Struktura zástavby je posuzována z hlediska završení dosažené kompozice stavebních forem a střešní krajiny centra a zvláště MPZ. Úpravy objektů, rekonstrukce, jakož i barevnost řešení fasád, portálů obchodů a provozoven, vývěsních štítů, apod. jsou podmíněny kladným stanoviskem orgánů památkové ochrany. Objekty a zařízení technické vybavenosti budou řešeny jako integrovaná součást zástavby - s ohledem na atmosféru historického jádra města. Při přestavbách obytných objektů na jiné funkce je žádoucí ponechat část kapacity stavby pro funkci obytnou. Plochy zeleně jsou dány historickou konfigurací zástavby, event. určeny regulačním plánem Městské památkové zóny. Rozšíření ploch zeleně, případně využití proluk, apod. je mj. podmíněno kladným stanoviskem orgánů památkové péče. Vybavení parteru: liniové a plošné sadovnické porosty, mobiliář pro relaxaci. Přípustné využití: zařízení péče o děti, školská zařízení, zdravotnická a sociální zařízení (domy s pečovatelskou službou a domovy důchodců), drobná sportovní a relaxační zařízení, nezbytná technická vybavenost. Podmínky: u obslužných zařízení je nutné řešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu účelu určeném pozemku. Nepřípustné využití: všechny druhy činností, které hlukem, prachem, exhalacemi nebo organolepticky narušují prostředí (i druhotně např. zvýšenou nákladní dopravou, prašností apod.), rozsáhlá širokosortimentní obchodní zařízení náročná na dopravní obsluhu (supermarkety, hypermarkety, apod.), výrobní a skladovací činnosti (umísťování staveb pro výrobu, skladování a velkoobchod), dopravní terminály a centra dopravních služeb, parkování nákladních automobilů a těžké dopravní techniky.

Smíšené využití území - městského typu

SM

Dominantní využití: obslužná funkce, zařízení nevýrobních služeb, maloobchodní a stravovací služby, bydlení v bytových i rodinných domech, zařízení pro administrativu, plochy okrasné a rekreační zeleně s mobiliářem pro relaxaci, parkoviště pro potřeby zóny. Objekty musí architektonickým členěním stavebních forem a zejména celkovým objemem zastavění respektovat kompoziční vztahy, měřítko a kontext okolní zástavby. Přípustné využití: zařízení péče o děti, školská zařízení, zdravotnická a sociální zařízení, sportovní a relaxační zařízení, stavby a zařízení pro kulturu a církevní účely, ubytovací zařízení (penziony), / II/40 /


textová část

-


nezbytná technická vybavenost.

Podmínky: pro novou výstavbu domů po schválení územního plánu se stanoví koeficient zastavění (podíl zastavěných a zpevněných ploch z celkové výměry pozemku) ve výši: doporučený optimální = 0,45; maximální = 0,6; vyjímečné zvýšení této hodnoty je v odůvodněných případech a po individuálním posouzení odtokových poměrů a náhrady podílu vysoké zeleně možné pouze se souhlasem orgánu ochrany ŽP města, u obslužných zařízení je nutné řešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu účelu určeném pozemku. v případě lokalizace zařízení výrobních (i nevýrobních) služeb je třeba posoudit vliv činností na sousední pozemky sloužící bydlení a občanské vybavenosti. Nepřípustné využití: všechny druhy činností, které hlukem, prachem, exhalacemi nebo organolepticky narušují nad přípustnou míru přímo či druhotně pozemky sloužící bydlení nebo občanské vybavenosti. dopravní terminály a centra dopravních služeb, parkování nákladních automobilů a těžké dopravní techniky.

Smíšené využití území specifické – na pozemcích pasivní inundace

SM.1

následující regulativy upraveny dle znění Souboru změn č. 01

01

Dominantní využití: obslužná funkce, zařízení nevýrobních služeb, maloobchodní a stravovací služby, bydlení v bytových i rodinných domech, zařízení pro administrativu, plochy okrasné a rekreační zeleně s mobiliářem pro relaxaci, parkoviště pro potřeby zóny. Zasituování a stavební úprava objektů musí plnit podmínky Správy povodí Labe! Objekty musí architektonickým členěním stavebních forem a zejména celkovým objemem zastavění respektovat kompoziční vztahy, měřítko a kontext okolní zástavby. Přípustné využití: posoudit vliv činností na sousední pozemky sloužící bydlení a občanské vybavenosti

01

Nepřípustné využití: zařízení péče o děti, školská zařízení, zdravotnická a sociální zařízení, sportovní a relaxační zařízení, stavby a zařízení pro kulturu a církevní účely, ubytovací zařízení (penziony), nezbytná technická vybavenost. Podmínky: pro novou výstavbu domů po schválení územního plánu se stanoví koeficient zastavění (podíl zastavěných a zpevněných ploch z celkové výměry pozemku) ve výši: doporučený optimální = 0,45; maximální = 0,6; výjimečné zvýšení této hodnoty je v odůvodněných případech a po individuálním posouzení odtokových poměrů a náhrady podílu vysoké zeleně možné pouze se souhlasem orgánu ochrany ŽP města, v případě, že část vymezené plochy zasahuje do aktivní zóny záplavového území Labe, není tato část bez dalších úprav a dosažení dohody se s. p. Povodí Labe určena k zastavění objekty, je však možné ji využít pro úpravu parteru (parkovací plocha, zeleň, …) lokálního významu; u obslužných zařízení je nutné řešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu účelu určeném pozemku; v případě lokalizace zařízení výrobních (i nevýrobních) služeb je třeba posoudit vliv činností na sousední pozemky sloužící bydlení a občanské vybavenosti, dopravní terminály a centra dopravních služeb, parkování nákladních automobilů a těžké dopravní techniky.

Obslužná sféra – občanská vybavenost

OV

Dominantní využití: areály, stavby a zařízení občanské vybavenosti (zejména pro školství, zdravotnictví, sociální péči a veřejnou správu). Objekty musí svým měřítkem, formou zastřešení, výškou římsy a hřebene odpovídat kontextu a charakteru okolní zástavby. Vybavení parteru: mobiliář pro relaxaci, dětská hřiště, sportoviště (veřejná nekrytá). Přípustné využití: komerční administrativa, stavby a zařízení pro kulturu a církevní účely, maloobchodní, stravovací a ubytovací zařízení, bydlení, ŽALUDA, projektová kancelář

/ II/41 /

01

01


-

textová část

veřejná prostranství a plochy okrasné a rekreační zeleně s prvky drobné architektury a mobiliářem pro relaxaci, orientaci a informace, dětská hřiště, sportoviště a relaxační zařízení, parkoviště pro potřebu zóny, nezbytná technická vybavenost.

Podmínky: u obslužných zařízení je nutné řešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu účelu určeném pozemku. Nepřípustné činnosti: všechny druhy činností, které hlukem, prachem, exhalacemi nebo organolepticky narušují prostředí (i druhotně např. zvýšenou nákladní dopravou, prašností, provozní činností apod.), zejména výrobní a skladovací činnosti (umísťování staveb pro výrobu, skladování a velkoobchod), rozsáhlá obchodní zařízení náročná na dopravní obsluhu (supermarkety, hypermarkety), dopravní terminály a centra dopravních služeb, parkování nákladních automobilů a těžké dopravní techniky.

Obslužná sféra specifická – využití bývalých doků

OV.1

Dominantní využití: areály, stavby a zařízení občanské vybavenosti (zejména pro relaxaci, centrum volného času, …). Objekty musí svým měřítkem, formou zastřešení, výškou římsy a hřebene odpovídat kontextu a charakteru okolní zástavby. Vybavení parteru: mobiliář pro relaxaci, dětská hřiště, sportoviště (veřejná nekrytá). Přípustné využití: zábavní minipark, komerční administrativa, stavby a zařízení pro kulturu, maloobchodní, stravovací a ubytovací zařízení, výcvikové středisko (sportovní horolezectví, HZS, …), veřejná prostranství a plochy okrasné a rekreační zeleně s prvky drobné architektury a mobiliářem pro relaxaci, orientaci a informace, parkoviště pro potřebu zóny, nezbytná technická vybavenost. Podmínky: u zařízení je nutné řešit dostatečně kapacitní plochy pro parkování vozidel na vlastním nebo k tomu účelu určeném pozemku, - řešení příjezdu návštěvníků areálu s využitím východní i západní přístupové komunikace, odstranění dopravních závad na přístupových komunikacích Drahelicemi. Nepřípustné činnosti: všechny druhy činností, které hlukem, prachem, exhalacemi nebo organolepticky narušují prostředí (i druhotně např. zvýšenou nákladní dopravou, prašností, provozní činností apod.), zejména výrobní a skladovací činnosti (umísťování staveb pro výrobu, skladování a velkoobchod), rozsáhlá obchodní zařízení náročná na dopravní obsluhu (supermarkety, hypermarkety), dopravní terminály a centra dopravních služeb, parkování nákladních automobilů a těžké dopravní techniky.

Obslužná sféra specifická - velkoprodej, supermarkety

OV.2

Dominantní využití: zařízení obchodní sféry – areály supermarketů, areály, stavby a zařízení občanské vybavenosti (komerční administrativní budovy, …). Objekty musí svým měřítkem, formou zastřešení, výškou římsy a hřebene odpovídat kontextu a charakteru okolní zástavby. Přípustné využití: velkoobchod, sklady, nerušící výrobní služby, veřejná prostranství a plochy zeleně s mobiliářem pro relaxaci a orientaci, zařízení pro relaxaci a sport, služební či pohotovostní byty, veřejné stravování, parkoviště pro potřebu zóny, nezbytná technická vybavenost. Podmínky: u obslužných zařízení je nutné řešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu účelu určeném pozemku. Nepřípustné činnosti: areály pro zdravotní a sociální péči,

/ II/42 /


textová část

-


všechny druhy činností, které hlukem, prachem, exhalacemi nebo organolepticky narušují prostředí sousedících pozemků.

Technická vybavenost

OT

Dominantní využití: areály a stavby zařízení technické obsluhy území (areály technické vybavenosti) převážně nadmístního významu. Objekty musí architektonickým členěním stavebních forem a zejména celkovým objemem zástavby respektovat měřítko a kontext okolí. Přípustné využití: parkování pro potřebu zóny, sklady a dílny pro servisní činnost spojenou s technickou vybaveností. Podmínky: řešení staveb a zařízení technické vybavenosti musí vycházet z podmínek daného území (zejména řešení architektonické viz regulativy prostorového uspořádání, ozelenění a dopravní napojení). Nepřípustné činnosti: jiné druhy činností, než uvádí dominantní využití, nejsou přípustné.

Dopravní vybavenost a systém tranzitní dopravy

OD následující regulativy upraveny dle znění Souboru změn č. 02

02

Dominantní využití: trasy systému nadmístní železniční i silniční dopravy, základní systém městských komunikací, nádraží, stanice a zastávky hromadné dopravy, velkoplošná parkoviště, hromadné garáže, čerpací stanice pohonných hmot. Objekty musí architektonickým členěním stavebních forem a zejména celkovým objemem zástavby respektovat měřítko a kontext okolí. Investor, resp. vlastník zařízení je povinen zajistit přiměřené ozelenění ploch. Přípustné využití: sklady a dílny pro servisní činnost spojenou s dopravní vybaveností, stravovací a ubytovací zařízení pro občerstvení a krátkodobé ubytování spojené s provozem hromadné dopravy osob. Podmínky: liniové dopravní stavby musí být citlivě začleněny do krajiny s použitím doprovodné zeleně, koridory pro nově realizované dopravní stavby musí zahrnovat řešení protihlukové ochrany včetně jeho začlenění do krajiny nebo zástavby města vegetačním porostem, řešení parkovišť a garáží musí vycházet z kontextu místa, parkoviště je třeba řešit a uplatněním střední a vysoké zeleně, při umístění garáží využívat izolační zeleň. Nepřípustné činnosti: jiné druhy činností, než jsou výše uvedeny, nejsou přípustné.

Rekreace, sport

RS

Dominantní využití: stavby a zařízení pro sport a relaxaci, sportovní areály. Objekty musí architektonickým členěním stavebních forem, a zejména celkovým objemem zástavby respektovat měřítko a kontext okolní zástavby. Přípustné využití: služební byt, klubovní a hygienické zařízení pro sportovní areál, stravovací a ubytovací zařízení, nezbytné technické vybavení, parkoviště pro uživatele zóny; Nepřípustné využití: všechny druhy činností, které hlukem, prachem, exhalacemi nebo organolepticky narušují prostředí (i druhotně např. zvýšenou nákladní dopravou, prašností apod.), zejména výrobní a skladovací činnosti (umísťování staveb pro výrobu, skladování a velkoobchod). dopravní terminály a centra dopravních služeb, parkování nákladních automobilů a těžké dopravní techniky.


/ II/43 /

02


textová část

Rekreace individuální

RI

Dominantní využití: objekty a souvislá území převládající rekreační zástavby, stavby individuální rekreace. Objekty musí architektonickým ztvárněním a členěním stavebních forem, zejména celkovým objemem zástavby respektovat měřítko a kontext okolní zástavby a charakter území. Přípustné využití: lokální služby, klubová zařízení, lokální veřejné sportoviště, lokální stravovací zařízení, nezbytné technické vybavení, ojedinělé stávající obytné objekty (s hospodářským zázemím – pokud neovlivňuje negativně sousední pozemky), parkoviště pro uživatele zóny; Podmínky: řešení staveb a zařízení technické vybavenosti musí vycházet z podmínek daného území (zejména řešení architektonické viz regulativy prostorového uspořádání, ozelenění a dopravní napojení). Nepřípustné činnosti: všechny druhy činností, které hlukem, prachem, exhalacemi nebo organolepticky narušují prostředí (i druhotně např. zvýšenou nákladní dopravou, prašností, provozní činností apod.), zejména výrobní a skladovací činnosti (umísťování staveb pro výrobu, skladování a velkoobchod), dopravní terminály a centra dopravních služeb, parkování nákladních automobilů a těžké dopravní techniky.

Rekreace individuální specifická – zahrádkářské kolonie

RI.1

Dominantní využití: území zahrádkových osad a soustředěných soukromých zahrad využívaných k pěstitelství a relaxaci. Objekty musí architektonickým ztvárněním a členěním stavebních forem, zejména pak celkovým objemem zástavby respektovat měřítko a kontext okolní zástavby a charakter území. Zastavěná plocha objektů nesmí překročit 25 m2! Přípustné využití: společné plochy okrasné a relaxační zeleně, objekty pro individuální rekreaci (zahrádkářské chaty) – dle výše uvedeného prostorového regulativu; prodejní sklady a dílny pro činnosti spojené s provozovanými pěstitelskými aktivitami v zahrádkářském areálu, klubovní, sportovní, hygienická a stravovací zařízení lokálního významu, nezbytné technické vybavení, parkoviště. Podmínky: všechna zařízení vybavenosti jsou určena jen uživatelům zóny a musí být plošně minimalizována, parkoviště pro uživatele osady musí být řešeno s použitím vysoké zeleně. Nepřípustné využití: všechny druhy činností, které hlukem, prachem, exhalacemi nebo organolepticky narušují prostředí (i druhotně např. zvýšenou nákladní dopravou, prašností apod.). zejména výrobní a skladovací činnosti (umísťování staveb pro výrobu, skladování a velkoobchod).

Rekreace hromadná

RH

Dominantní využití: areály a stavby hromadné rekreace: kempy, tábořiště, koupaliště Objekty musí architektonickým členěním stavebních forem a kontext okolní zástavby a charakter území.

zejména celkovým objemem zástavby respektovat měřítko a

Přípustné využití: veřejná prostranství a plochy zeleně s mobiliářem pro relaxaci a orientaci, sportovní a relaxační zařízení, fitcentra, doplňková maloobchodní zařízení, veřejné stravování, parkoviště pro potřebu zóny, nezbytná technická vybavenost. Podmínky: u obslužných zařízení je nutné řešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu účelu určeném pozemku. Nepřípustné využití: všechny druhy činností, které hlukem, prachem, exhalacemi nebo organolepticky narušují prostředí (i druhotně např. zvýšenou nákladní dopravou, prašností, provozní činností apod.),

/ II/44 /


01

textová část

-


zejména výrobní a skladovací činnosti (umísťování staveb pro výrobu, skladování a velkoobchod), 2 rozsáhlá obchodní zařízení náročná na dopravní obsluhu o prod. ploše nad 500 m ; dopravní terminály a centra dopravních služeb.

Rekreace hromadná specifická - U Výrovky

03

RH.1

Dominantní využití: areály a stavby hromadné rekreace v lokalitě Z03.3 souboru změn č. 03: kempy, tábořiště, koupaliště Objekty musí architektonickým členěním stavebních forem a zejména celkovým objemem zástavby respektovat měřítko a kontext okolní zástavby a charakter území. Přípustné využití: veřejná prostranství a plochy zeleně s mobiliářem pro relaxaci a orientaci, sportovní a relaxační zařízení, fitcentra, veřejné stravování, parkoviště pro potřebu zóny, nezbytná technická vybavenost, individuální rekreace při jižním okraji lokality. Podmínky: podíl ploch individuální rekreace z celkové plochy pozemku musí být výrazně menšinový, řešení staveb a zařízení technické vybavenosti musí vycházet z podmínek daného území (zejména řešení architektonické viz regulativy prostorového uspořádání, ozelenění a dopravní napojení). u obslužných zařízení je nutné řešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu účelu určeném pozemku. Nepřípustné využití: všechny druhy činností, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo přípustným využitím;

Rekreace individuální specifická - U Labe - dočasné využití

RI.2

Dominantní využití: objekty a souvislá území převládající rekreační zástavby v lokalitě Z03.6 souboru změn č. 03, stavby individuální rekreace. Objekty musí architektonickou formou, členěním a zejména celkovým objemem zástavby respektovat měřítko a kontext okolní zástavby a charakter území. Přípustné využití: pěstitelství (zahrádkářská činnost) lokální služby, klubová zařízení, lokální veřejné sportoviště, nezbytné technické vybavení, parkoviště pro uživatele zóny; Podmínky: využití plochy k dominantním a přípustným činnostem je časově omezeno do doby upřesnění koncepce říční dopravy a s tím souvisejících nároků územní rezervy výhledového koridoru plavebního kanálu a plavební komory; v případě, že část plochy zasahuje do vymezeného záplavového území, není tato část bez dosažení dohody se Správou povodí Labe určena k zastavění, je však možné ji využít pro úpravu parteru (parkovací plocha, zeleň, …) lokálního významu; řešení staveb a zařízení technické vybavenosti musí vycházet z podmínek daného území (zejména řešení architektonické viz regulativy prostorového uspořádání, ozelenění a dopravní napojení). Nepřípustné činnosti: všechny druhy činností, které nesouvisejí s vymezeným dominantním nebo přípustným využitím;

Výrobní sféra - průmysl, sklady

VP

Dominantní využití: výroba a skladování, zejména v průmyslových a skladových areálech; parkoviště pro potřebu zóny; záchytná parkoviště těžké nákladní dopravy. Objekty musí architektonickým členěním stavebních forem a zejména celkovým objemem zástavby respektovat měřítko a kontext okolí. V rámci vlastního pozemku (případně dle dohody na veřejném pozemku přiléhajícím k areálu) je investor nebo vlastník zařízení povinen zajistit výsadbu izolační zeleně. Přípustné využití: výrobní a servisní služby, prodejní sklady, velkoobchod, speciální technologie,


/ II/45 /


-

textová část

výzkumná a vývojová pracoviště; lokální administrativa a stravovací zařízení, lokální zdravotnické zařízení (závodní ordinace), lokální parkoviště a dopravní zařízení včetně čerpacích stanic PHM, technické vybavení.

Podmínky: v prostoru výrobních zón je doporučeno přednostně lokalizovat investory s vyššími pozemkovými nároky a vyšší nabídkou pracovních příležitostí (omezit členění větších pozemků na drobné parcely), veškeré činnosti nesmí zhoršovat životní prostředí nad přípustnou míru a musí respektovat vyhlášená ochranná a bezpečnostní pásma, součástí výrobních ploch, zejména v sousedství obytné zástavby a volné krajiny a v pohledově exponovaných polohách musí být izolační zeleň. Nepřípustné využití: bydlení (s výjimkou služebních a pohotovostních bytů), zařízení občanské vybavenosti (s výjimkou služeb uvedených v přípustném využití).

Výrobní sféra - drobná a řemeslná výroba

VD

Dominantní využití: malovýroba a řemeslná výroba, výrobní činnost, u níž nelze vyloučit mírnou zátěž okolí, sklady, výrobní služby, servisy, parkoviště pro potřebu zóny. Nové objekty musí formou zástavby respektovat kontext okolí. Přípustné využití: maloobchod, vývojová pracoviště, lokální administrativa a stravovací zařízení, dopravní zařízení včetně čerpacích stanic PHM, prodejní sklady, velkoobchod, technické vybavení, služební a pohotovostní byty, byty vlastníků provozoven. Podmínky: veškeré činnosti nesmí zhoršovat životní prostředí nad přípustnou míru a musí respektovat vyhlášená ochranná a bezpečnostní pásma, součástí výrobních ploch, zejména v sousedství obytné zástavby a volné krajiny musí být izolační zeleň. Nepřípustné využití: bydlení (s výjimkou služebních a pohotovostních bytů a bytů vlastníků zařízení), zařízení občanské vybavenosti (s výjimkou služeb uvedených v přípustném využití), všechny činnosti vyžadující tzv. "EIA" (Posouzení vlivu na životní prostředí).

Výrobní sféra - zemědělská výroba a služby

VZ

Dominantní využití: zemědělská výroba v zemědělské účelové výstavbě, sklady zemědělských produktů a zemědělské techniky, sklady krmiv, uskladnění odpadů ze živočišné výroby, výběhy pro dobytek. Nové objekty je třeba situovat s ohledem na hygienickou ochranu obytných a veřejných budov (případně stanovit pásma hygienické ochrany). Nové objekty musí formou zástavby respektovat kontext okolí. Přípustné využití: ubytovny pro sezónní pracovníky, zpracovatelská výroba, zpracování produkce, maloobchod, vývojová pracoviště, lokální administrativa a stravovací zařízení, výrobní a servisní služby, strojní stanice a servis, lokální parkoviště a dopravní zařízení včetně čerpacích stanic PHM, prodejní sklady, velkoobchod,

-

technické vybavení,

Podmínky: veškeré činnosti nesmí zhoršovat životní prostředí nad přípustnou míru a musí respektovat vyhlášená ochranná a bezpečnostní pásma, součástí výrobních ploch, zejména v sousedství obytné zástavby a volné krajiny musí být izolační zeleň. / II/46 /


textová část

-


nové objekty je třeba situovat s ohledem na hygienickou ochranu obytných budov na sousedních pozemcích (případně stanovit pásma hygienické ochrany),

Nepřípustné využití: bydlení (kromě služebních a pohotovostních bytů), zařízení občanské vybavenosti (s výjimkou služeb uvedených v přípustném využití), - sportovní a rekreační zařízení,

Výrobní sféra - zemědělská výroba specifická - zahradnictví

VZ.1

Dominantní využití: rostlinná produkce, pěstitelství, prodej vlastní produkce, sklady související s vlastní produkcí. Plochy vyhražené pro pěstitelskou činnost s možností situování skleníků, hospodářských a prodejních objektů, drobné zahradní architektury pro využití parteru. Nové objekty musí formou zástavby respektovat kontext okolí. Areály je vhodné doplnit izolační zelení. Přípustné využití: výzkumná pracoviště rostlinné a zahradnické výroby, lokální administrativa a stravování zaměstnanců, výrobní a servisní služby spojené se zahradnickou výrobou, lokální parkoviště, manipulační plochy, nezbytná technická vybavenost. Podmínky: veškeré činnosti nesmí zhoršovat životní prostředí nad přípustnou míru, k areálu musí být zajištěna odpovídající dopravní přístupnost, na plochách musí být vyřešeno parkování vozidel pro uživatele služeb a obchodu. Nepřípustné využití: bydlení (s výjimkou služebních a pohotovostních bytů a bytů vlastníků zařízení), zařízení občanské vybavenosti (s výjimkou služeb uvedených v přípustném využití), výrobní a skladová činnost nesouvisející s vlastní rostlinnou produkcí, dopravní služby.

Zeleň sídelní veřejná – (městské parky) stabilizační prvek

ZS

Dominantní využití: zeleň na veřejně přístupných plochách; zeleň parkově upravená s původními domácími dřevinami nebo i s druhy introdukovanými, případně se zahradními formami a odrůdami; stabilizace zeleně ve městě, plochy relaxace. Nezastavitelné území města - výjimečně je možné situovat drobnou architekturu v souvislosti s úpravou a využitím parteru. Přípustné využití: mobiliář pro relaxaci, plastiky a další prvky zahradní architektury, oplocování se připouští jen výjimečně vzhledem k veřejnému významu ploch, nezbytné liniové technické vybavení – inženýrské sítě. Podmínky: zpevňování ploch je možné jen v minimální míře, inženýrské sítě mohou být vedeny přes tyto plochy jen v případě, že jiné řešení není možné, trasování se pak musí podřídit zachování stávajících porostů a musí umožnit nové zapojené výsadby. Nepřípustné využití: všechny činnosti, které jsou v rozporu se stabilizací přírodní složky a nesouvisejí s vymezeným přípustným využitím.

Zeleň sídelní vyhražená – hřbitovy, krematorium

ZS.1

Dominantní využití: prostory pietního významu se zastoupením zeleně parkového charakteru. Nezastavitelné území města – vyjímečně je možné situovat drobnou architekturu v souvislosti s provozem hřbitova. Přípustné využití: umístění nezbytných provozních objektů hřbitova (obřadní síň, technické zázemí), zeleň parkově upravená s původními domácími dřevinami nebo i s druhy introdukovanými, případně se zahradními formami a odrůdami, umísťování pomníků a hrobek v souladu s podrobnějším řešením a provozním řádem hřbitova, umísťování plastik a další drobné architektury a mobiliáře souvisejícího s provozem pietního místa, ŽALUDA, projektová kancelář

/ II/47 /


-

textová část

parkoviště pro návštěvníky hřbitova.

Nepřípustné využití: všechny činnosti, které jsou v rozporu výše uvedenými funkcemi hřbitova.

*** U objektů v plochách pro bydlení s kódy regulativů BH, BH.1, BH.2, BI, BI.1, SM a SM.1 se povolují ploché a pultové střechy. Pro lokality nacházející se vně prostoru, který je vymezen železniční tratí 231 Praha – Kolín, železniční tratí 060 Nymburk – Poříčany a vodním tokem Labe bude u nových staveb počet odstavných a parkovacích stání odpovídat minimálnímu stupni automobilizace 600 vozidel na 1000 obyvatel.

II. ÚZEMÍ KULTURNÍ KRAJINY (obecně nezastavitelné území)

Přírodní zóna

P

Dominantní využití: dlouhodobá stabilizace prostorů, ve kterých mohou relativně nerušeně existovat a vyvíjet se původní a přírodě blízké ekosystémy, uchování druhového i genového bohatství spontánních druhů organismů, územní ochrana chráněných území podle zákona č. 114/1992Sb. ve znění zákonného opatření č.347/1992Sb., ochrana územního systému ekologické stability a dalších ekologicky cenných částí území (zejména ekologické kostry území), mimoprodukční funkce krajiny a příznivé působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny. Přípustné využití: zásahy a opatření v zájmu zabezpečení prostoru pro relativně nerušenou existenci a vývoj přírodních a přírodě blízkých společenstev a v zájmu ochrany přírody a krajiny, turistika po vyznačených cestách, naučné stezky, obhospodařování zemědělských pozemků, obhospodařování zemědělských pozemků s dlouhodobým cílem ponechat zemědělské půdě pouze mimoprodukční funkce nebo hospodařit šetrným způsobem k přírodním danostem (např.formou biozemědělství), produkce dřeva při nenarušení mimoprodukčních funkcí lesa, výstavba nezbytně nutných účelových komunikací zejména pro obhospodařování zemědělských a lesních pozemků, výstavba liniových inženýrských sítí, jejichž trasování mimo přírodní zónu by neúměrně zvýšilo náklady na jejich realizaci, úprava vodních toků a vodních ploch přírodě blízkým způsobem. Podmínky: stávající činnosti produkčního charakteru lze realizovat bez možnosti zvyšování intenzity (kapacity, koncentrace apod.), zemědělský a lesní půdní fond je nutné obhospodařovat z hlediska mimoprodukčních funkcí v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny, výstavba (viz odstavec přípustné využití), přípustné změny využití území a přípustná opatření trvalého charakteru jsou možné za podmínek, které pro jednotlivé záměry stanoví příslušný orgán ochrany přírody. Nepřípustné využití: nová výstavba, kromě uvedených výjimek, jmenovitě výstavba staveb pro pobytovou rekreaci a zahrádkářských chat, zřizování hřišť a sportovních zařízení, oplocování pozemků s výjimkami, které jsou v zájmu ochrany přírody, lesa, vodních zdrojů apod. zřizování skladovacích a odstavných ploch, těžba nerostných surovin, meliorační výstavba, která není v zájmu ochrany přírody a krajiny či mimoprodukčních funkcí lesa, změny vodního režimu území, pokud nejsou v zájmu ochrany přírody a ochrany lesa, změny druhů pozemku na ornou půdu, zahrady, sady, ukládání odpadů, terénní úpravy, kterými se podstatně mění vzhled prostředí nebo vodní poměry, scelování pozemků, pokud to není v zájmu ochrany přírody a krajiny či ochrany lesa, zvětšování prostupnosti území výstavbou nových účelových komunikací či pěšin, pokud to není v zájmu ochrany přírody a krajiny.

Smíšené zóny

S.x

Dominantní využití: není stanoveno, jedná se o výrazně polyfunkční krajinná území, kde nelze nebo není nutné stanovit dominantní činnost, kompromisně využívané ekosystémy nezvyšující labilitu území a zprostředkovávající stabilizující funkci přírodních zón. Přípustné využití: - Indexem jsou označeny funkce zastoupené v zóně: / II/48 /


04

textová část


o

-

z - zemědělská (mimo velkovýrobní formy) – připouštějí se nezbytně nutná opatření a výstavba pro zajištění zemědělské produkce (např. výstavba seníku, ohrazení pastvin apod.); o l - lesní (zejména v lesích zvláštního určení) – připouštějí se nezbytně nutná opatření a výstavba pro lesní produkci; o p - přírodní - územní ochrana chráněných území podle zákona č. 114/1992Sb. ve znění zákonného opatření č.347/1992 Sb. a územní ochrana vymezeného územního systému ekologické stability a dalších ekologicky cenných území (zejména ekologické kostry území); o r – rekreační nepobytová - vybavení a vybrané stavby pro nepobytovou (!) rekreaci a sport (např. turistické cesty, cyklistické stezky, naučné stezky, otevřený jezdecký areál, odpočivné altánky a přístřešky, pikniková místa, vyhlídky, rozhledny, informační prvky, sportovní a herní prvky – areály zdraví, apod.); o v – vodohospodářská – plochy zahrnuté do ochranných pásem vodních zdrojů, CHOPAV, případně dalších vodohospodářsky významných území; o u – výhledově urbanizovatelné území – pozemky s předpoklady pro výhledový územní rozvoj sídla (předpokládané výhledové funkční využití je naznačeno graficky řidším rastrem odvozeným od nárhového funkčního využití pozemků); o t – těžba – těžba nerostných surovin v krajinné zóně – připouštějí se dočasná (!) nezbytně nutná opatření a výstavba pro zajištění těžby nerostných surovin a dopravy vytěžených materiálů; výstavba účelových komunikací, výstavba inženýrských sítí včetně nezbytných technických zařízení na těchto sítích, jejichž trasování mimo zónu by neúměrně zvýšilo náklady na jejich realizaci.

Podmínky: veškeré činnosti musí být v souladu se zájmy ochrany přírody, krajinného rázu (a památkové ochrany), před realizací nových nezbytně nutných (dočasných) staveb a opatření, která přímo souvisejí se zastoupenými funkcemi, je vhodné zpracovat a projednat přiměřeným způsobem studii, která ověří jejich dopady na území a na ostatní funkce (o nutnosti pořízení urbanistické studie rozhodne stavební úřad), zpracování a projednání urbanistické studie je nezbytné pro ověření záměru: o výstavby otevřeného jezdeckého areálu, o zřízení jezdeckých stezek, o zřízení areálu zdraví, o zřízení naučné stezky.. nové oplocování pozemků v krajinné zóně je obecně nežádoucí, přípustné je jen ve vybraných nezbytných případech (např. lesní školky, ochranná pásma vodních zdrojů I.stupně apod.), o nutnosti nového oplocování pozemků rozhodne v jednotlivých případech stavební úřad. Nepřípustné využití: hospodaření na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, používání kejdy, silážních šťáv a ostatních tekutých odpadů aktivity a činnosti, které jsou v rozporu se základními funkcemi uvedenými v indexu, nenávratné poškozování půdního povrchu, změny vodního režimu pozemků, pokud nejsou v zájmu ochrany přírody a ochrany lesa, provádění terénních úprav značného rozsahu, zneškodňování odpadů, výstavba zařízení pro činnosti velkovýrobního nebo intenzivního charakteru, výstavba a činnosti nesouvisející s funkcemi zastoupenými v dané zóně (jmenovitě výstavba staveb pro pobytovou rekreaci a zahrádkářských chat).

Zemědělská produkce

Z

Dominantní využití: zemědělská prvovýroba na zemědělském půdním fondu včetně intenzivních forem. Přípustné využití: doplňkové zemědělské účelové objekty pro zemědělskou prvovýrobu (polní hnojiště, odstavné plochy, zařízení pro uskladnění siláže, letní přístřešky pro pastevní odchov dobytka, pastevní areály apod.) místní účelové komunikace, stavby pro rozvod energií, výstavba zařízení a realizace opatření pro ochranu zemědělského půdního fondu (protierozivní opatření, apod.), výstavba zařízení a realizace opatření pro stabilizaci případně intenzifikaci zemědělské produkce na zemědělském půdním fondu (odvodnění, závlahy apod.), výstavba a realizace zařízení pro speciální zemědělské kultury, terénní úpravy, které nenaruší nebo dokonce zlepší organizaci zemědělského půdního fondu a přitom neohrozí vodní režim území, kvalitu podzemních vod a obecně ochranu přírody a krajiny, scelování a dělení pozemků za účelem lepší organizace zemědělského půdního fondu.


/ II/49 /


textová část

Podmínky: pro zemědělskou produkci budou realizovány jen nezbytně nutné stavby, které mají přímou vazbu na činnost, zajišťovanou v dané zóně, je třeba dodržovat základní principy pro udržení ekologické stability krajiny: o požadavky obecné ochrany přírody a krajiny, o požadavky zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, (např. nezhoršovat vodní režim v půdě i území, ochrana před erozní ohrožeností, zastoupení interakčních prvků), Nepřípustné využití: ostatní stavby mimo stavby uvedené v přípustném využití (nepřípustné jsou i stavby pro individuální a hromadnou rekreaci a výstavba zahrádkářských chat), umísťování aktivit a činností, které by následně omezovaly formy či intenzitu zemědělského obhospodařování. znečišťování půdy škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí a existenci živých organismů, poškozování pozemků a příznivých fyzikálních, biologických a chemických vlastností půdy,

/ II/50 /


textová část


D. DOPRAVA Řešené území města Nymburka se nachází ve východní části Středočeského kraje. Město tvoří významný dopravní uzel, kde se kříží silnice I. a II. třídy, železniční tratě a labská vodní cesta. Z ostatních druhů dopravy je potřeba se ještě zmínit o hromadné autobusové dopravě, intenzivní cyklistické dopravě a polním letišti.

D.01 Širší dopravní vztahy Dopravní napojení zájmového území v rámci okresu, kraje i státu je v územním plánu města umožněno stávající a nově navrženou sítí silničních komunikací, stávajících železničních tratí a labskou vodní cestou. V oboru silniční dopravy má pro město největší význam silnice I/38, spojující ve směru severozápad - jihovýchod sídla Česká Lípa, Mladá Boleslav, Nymburk, Kolín, Havlíčkův Brod, Jihlava, Znojmo a hraniční přechod Hatě. Na tento tah navazují další silnice II. třídy. Silnice II/330 je vedena ve směru jihozápad - severovýchod na trase Český Brod, Sadská, Nymburk, Činěves a II/331 ve směru západ - východ přes sídla Mělník, Kostelec nad Labem, Stará Boleslav, Lysá nad Labem, Nymburk a Poděbrady. Tato hlavní komunikační spojení jsou doplněna silnicemi III. třídy, které propojují Nymburk s okolními obcemi menšího významu. Širší dopravní vztahy zprostředkovávané železnicí jsou vedeny po pěti stávajících celostátních tratích, které se křižují v prostoru města. Je to:     

jednokolejná trať č. 020 Praha, Nymburk hl.n., Hradec Králové, Letohrad, jednokolejná trať č. 060 Nymburk hl.n., Poříčany, jednokolejná trať č. 061 Nymburk město, Jičín, jednokolejná trať č. 071 Nymburk hl.n., Mladá Boleslav. dvoukolejná trať č. 231 Praha, Lysá n/L (č. 072 Děčín), Nymburk hl.n., Poděbrady, Kolín (č. 230 Havlíčkův Brod)

Železnice zprostředkovává jak osobní, tak nákladní dopravu. V rámci širších územních souvislostí je důležitá lokalizace velkého seřazovacího nádraží a železničních opraven. Z hlediska územního plánu lze železniční síť považovat v podstatě za stabilizovanou. Labská vodní cesta má evropský význam. Přes Labe a navazující síť plavebních kanálů a průplavů je Česká republika napojena na významné přístavy a města v západní Evropě, například Hamburg, Brémy, Rotterdam, Antverpy, ale i polský Štětín. Městem prochází dvě dálkové cyklistické trasy. Po pravém břehu je vedena podél Labe cyklotrasa pod číselným označením 24 z Pardubic, přes Přelouč, Kladruby n/Labem, Týnec n/Labem, Kolín, Nymburk, do Mělníka. Po levém břehu je vedena cyklotrasa č.0019 z Poděbrad, přes Nymburk, Hradištko, Čelákovice, Starou Boleslav do Kostelce n/Labem. Plánuje se propojení trasy č. 14 z Prahy od Čelákovic, přes Semice, Hradištko, Sadskou, Zvěřínek, Nymburk, Bobnice, Křinec a Libáň do Jičína. Odtud je tato trasa již vedena na Vyskeř, Turnov, Český Dub, Liberec, Chrastavu až do Hrádku n/Nisou. Jejich existence je v územním plánu potvrzena a doplněna o další regionální a místní trasy.

D.02 Silniční doprava D.02.1 Koncepce komunikačního systému Jak již bylo řečeno v rámci předešlé kapitoly, leží město na křižovatce komunikací I/38, II/330, II/331 a dalších silnic III. třídy. Ve stávajícím stavu má tato základní síť na území města řadu nejen bodových, ale i liniových dopravních závad. Zásadními problémy je odvedení tranzitní dopravy z průtahu městem, odstranění některých nebezpečných lokálních závad a umožnění bezkolizního spojení západní části města přes trať ČD s vlastním centrem. Rovněž tak chybí další propojení levého a pravého břehu mostem městského charakteru. V souvislosti s výstavbou průmyslové zóny „jih“ je nutno si uvědomit, že v tomto místě vznikne silný zdroj a cíl automobilové dopravy, který bude ještě zvýrazněn výstavbou říčního přístavu v tomto prostoru. Návrh dopravního řešení předkládá celkovou koncepci nového městského komunikačního systému, která je založena na požadavku postupného vytvoření stavebně technických podmínek pro přesun tranzitních, diametrálních cílových a zdrojových vazeb mimo vlastní centrální část města. Podle názoru zpracovatele těmto základním vstupům a založené kostře města nejlépe vyhovuje modifikovaný radiálně okružní systém doplněný východním obchvatem silnice I/38. Ve výhledu ve své konečné podobě je "městský okruh" vymezen na severu podél jižní hrany hlavního nádraží ulicí Nádražní, východně novou spojkou na Poděbradskou a novým mostem přes Labe, dále podél sportovního centra, jižně novou komunikací podél území jižní průmyslové zóny s mimoúrovňovým vykřížením trati ČD, západně novým mostem do ulice Drahelická, novou komunikací dále na sever a po vykřížení s železničními tratěmi zpět do ulice Nádražní. Dalším prvkem systému je "staroměstský polookruh" tvořený ulicí Tyršovou s mimoúrovňovým křížením trati ČD, rekonstruovanou ulicí Velké Valy a ulicí Poděbradskou. Tyto tři základní prvky systému jsou doplněny sítí radiálních a tangenciálních komunikací sběrného charakteru, které jsou vedené většinou po stávajících trasách silnic II., III. třídy a hlavních městských komunikací. V návrhovém období chybí ve výše popsaném systému pokračování silnice I/38, západní segment okruhu, podjezd trati ČD v ulici Tyršova a zprůjezdněné Velké Valy, nové funkční propojení II/330 jižním obchvatem kolem jižní průmyslové zóny s novým mostem na východním okraji města a možnost přerušení průjezdu centrální částí města. Nové komunikační spojky na jižní a západní hraně řešeného území jsou zatímně nahrazeny stávajícími komunikacemi na jihu Kolínská-Pražská a na západě Drahelická - Okružní. V tomto období (do r. 2015) je možné základní komunikační skelet charakterizovat spíše jako roštový systém. Dopravní obsluha rozvojových lokalit souboru změn č. 03 ÚPO Nymburk využívá převážně systém stávajících silničních komunikací, místních obslužných komunikací a místní cestní síť. Ojediněle budou lokality připojeny novu místní obslužnou komunikací, která je ŽALUDA, projektová kancelář

/ II/51 /

03


textová část

součástí záměru investora a proto není zahrnuta do veřejně prospěšných staveb. Lokality souboru změn č. 03 ÚPO Nymburk nevyvolávají potřebu úpravy koncepce dopravní kostry sídla jako celku. Dopravní obsluha nových rozvojových lokalit bude zajištěna převážně po stávajících komunikacích, případně budou tyto komunikace vhodně prodlouženy. To se týká lokalit Z04.3 a Z04.5. Lokalita Z04.8 bude dopravně obsluhována přes stávající plochu ČOV.

04

Lokality souboru změn č. 04 ÚP města Nymburk nevyvolávají potřebu úpravy koncepce dopravní kostry sídla jako celku. U lokality Z04.7 je konstatováno, že dopravní obsluha jihovýchodních částí zastavitelných ploch Z02.9, Z02.10 a lokalit Z02.12, Z02.20 a Z02.21 bude řešena podrobnější dokumentací např. ve fázi územního řízení (viz odůvodnění souboru změn č. 04). Řešení bude splňovat požadavky ČSN (směrové oblouky, šířky komunikací, rozhledové poměry, apod.) a odpovídat plánované kapacitě, přičemž cílovým stavem je realizace mimoúrovňové křižovatky v souladu s řešením v územním plánu města Nymburk. Soubor změn č. 04 zrušuje celý úsek účelové komunikace, vedoucí od křížení silnice I/38 (severovýchodní obchvat města) se silnicí II/330 po její napojení na výhledovou účelovou komunikaci pro obsluhu navržené průmyslové zóny.

D.02.2 Přeložka I/38 Nejpalčivějším problémem města je bezesporu stávající průtah I/38 přes centrální zónu města. Je to komunikace se silným dopravním zatížením. Podle dostupných materiálů bude v roce 2010 z předpokládaného celkového počtu 5500 vozidel na hranicích města cca 50 % tranzitních vztahů. Z toho bude podíl nákladní dopravy ve směru na Mladou Boleslav činit více jak 50% . Připravena je tzv. východní varianta obchvatu v kategorii S 11,5/80, začínající před Chvalovicemi, přes nový most na pravý břeh Labe a podél železniční trati v těsném kontaktu se seřazovacím nádražím ČD do okrajové severní polohy vůči severní průmyslové zóně. Silnice bude etapově ukončena okružní křižovatkou pod obcí Všechlapy na svojí původní trase. S pokračováním trasy na Mladou Boleslav se počítá až ve výhledu po r. 2015. Příprava stavby je dnes ve fázi investorské a projekční přípravy. V této podobě je také převzata do ÚPD. Trasa je stabilizována. Přeložka I/38 obsahuje několik křižovatek, s jejichž pomocí lze předpokládat vyloučení nákladní tranzitní dopravy mimo město a naopak dobré napojení cílové a zdrojové dopravy na jednotlivé lokality města včetně průmyslových zón. Většina těchto křižovatek je úrovňových s výjimkou mimoúrovňového křížení s II/330 na východním okraji města a výhledového mimoúrovňového napojení východní části severní průmyslové zóny.

D.02.3 Městský okruh Po stávajících komunikacích II. třídy je realizováno vysoké procento zdrojové a cílové dopravy. Na silnici II/330 od Prahy tvoří cílová doprava cca 80 % veškeré zátěže. Na silnici II/331 od Lysé n/L tvoří zdroj a cíl přibližně 70 % zátěže. Z uvedeného jasně vyplývá, že obě komunikace mají výrazně městskou funkci. Z toho důvodu je v ÚP města pro výhledové období navrženo vytvoření městského okruhu, propojujícího všechny komunikace II. a III. třídy přicházející do města. Na tento nově navržený městský okruh je potom možné usměrnit většinu tranzitních vztahů silnic II. třídy a část vnitroměstských dopravních vazeb. V návrhovém období se uvažuje především s realizací nového městského mostu přes Labe mezi stávající ČOV a plochou rezervovanou pro nový lodní přístav. Most je doplněn novým komunikačním propojením jižně na silnici II/330 a severně na silnici II/331. Dále se v návrhovém období počítá na severní straně města s rekonstrukcí Nádražní ulice a s jejím prodloužením přes ulici Petra Bezruče podél železniční trati na křižovatku s Poděbradskou a opačným směrem opět podél trati ČD do ulice Okružní. Křížení s železničními tratěmi na Lysou n/L a Jičín je řešeno mimoúrovňově. Nová komunikace je vedena paralelně s tratí ČD. Spolu s rozvojem ploch západně od sídliště bude stále více zatěžována ulice Okružní. Po určité období (až do výhledového vybudování západní komunikační spojky II/331-I/38) bude tato ulice suplovat funkci městského okruhu. Z toho důvodu je potřeba ke zmírnění účinků automobilové dopravy na okolní obytnou zástavbu počítat s její celkovou rekonstrukcí, doplněním izolační zelení a v úseku před stávající poliklinikou s jejím zahloubením a mimoúrovňovým překlenutím. Při využití výškového rozdílu vstupu do budovy je možné komunikaci zakrýt tak, aby mohlo dojít v dostatečné šířce (asi 30-40m) k dnes již chybějícímu přirozenému pěšímu propojení stávajícího sídliště s touto občanskou vybaveností. Ve výhledovém období jsou potom drženy územní rezervy pro nový východní most a jižní spojku II/330-II/331 (Poděbradská) a západní spojku II/331 na výše popsané propojení podél železniční trati na Lysou n/L. a případně až k I/38. Dále se uvažuje s vybudováním mimoúrovňového křížení ulice Tyršova s tratí ČD a rekonstrukcí ulice Velké Valy v úseku Tyršova-Boleslavská (souvisí s přestavbou nebo vymístěním nemocnice). Jako územní rezervu je doporučeno pro výhled držet koridor pro mimoúrovňové vykřížení ulice Zbožské podjezdem se stávající železniční tratí, který bude pravděpodobně možné realizovat pouze jako městské propojení pro osobní a malé nákladní automobily se sníženým průjezdným profilem okolo 3,0 m. Výše popsaná základní silniční síť plní v intravilánu města sběrnou funkci a navazuje na stávající síť vnitroměstských sběrných komunikací. Součástí lokality Jankovice - západ (Z01.2) je první úsek jedné z páteřových komunikací základní komunikační kostry města: západní výhledové komunikační spojky II/331 - I/38. Při realizaci obytných zón Z01.2 a Z01.6 je proto nezbytné respektovat prostorové nároky této páteřové komunikace ve funkční třídě B1 (kategorie MS 14/50). Pro kvalitní dopravní připojení nových rozvojových ploch je nezbytné realizovat malou okružní křižovatku II/331 - Drahelická. Současně je nezbytné, aby pro navrhované obytné plochy podél nové komunikace byla realizována odpovídající protihluková opatření buď v rámci oplocení pozemku nebo formou technického řešení bariérových objektů.

/ II/52 /


01

textová část


D.02.4 Obslužné komunikace Sběrné komunikace jsou doplněny navazující hustou sítí místních komunikací rozdílné funkční třídy. Některé plní částečně sběrnou funkci městských tříd. Většina má potom obslužnou funkci. Kvalita a kategorie těchto místních komunikací je značně rozdílná. Pokud vyjdeme z předpokladu, že stavební šířka uličního profilu je ve stávající husté zástavbě dána polohou uličních čar, lze doporučit pro zvýšení kvality dopravní obsluhy pouze legislativně organizační opatření (jednosměrnost ulic, pěší zóny), eventuelně dílčí změny v řešení příčného profilu ulic ( úpravy šířek chodníků, obytné ulice apod. ). Dalším nezanedbatelným prvkem, který výrazně může ovlivnit kvalitu dopravní obsluhy v intravilánu města, je náhrada nezpevněného krytu vozovek bezprašným povrchem s živičnou nebo dlážděnou úpravou. Součástí ÚP města je i návrh doplnění sítě obslužných komunikací v nově navržených rozvojových plochách na západě a východě města. Poloha nového městského mostu byla vybrána z několika možných variant a jako nejreálnější byla doporučena poloha podél potoka Lidušky na pravém břehu Labe. Je sice v nejvzdálenější pozici od centra města, ale svým vedením nevyžaduje žádné větší demolice a nejvíce dopravně zatížené návazné úseky jsou vedeny z velké části mimo stávající obytnou zástavbu. Z01.1

Drahelice - západ (poz. p. č. 487 k. ú. Drahelice) - areál bývalých Drůbežářských závodů v Drahelicích se nachází na západním okraji zastavěného území. Dopravní obsluha území je v souladu s koncepcí schváleného územního plánu města zajištěna z ulice Kostomlátecké, která tvoří hlavní páteř dopravní obsluhy místní části Drahelice. Vlastní dopravní obsluha bude zajištěna sítí místních obslužných komunikací (jejichž hlavní napojovací uzly jsou naznačeny v grafických přílohách). Obslužné komunikace v lokalitě č. Z01.1 budou realizovány ve funkční třídě C1, C2, případně C3; v případě koncových zaslepených komunikací ve funkční třídě D.

Z01.2

Jankovice - západ (poz. p. č. 606, 610, 612/1, 612/2, 999/2, 2946/1, 2946/2, k. ú. Nymburk) - pozemky západně od sídliště Jankovice (původně využitelné ve výhledovém horizontu). Plochu lokality Z01.2 protíná v severojižním směru trasa budoucího "městského okruhu", která výhledově odkloní komunikaci II/331 k severu do souběhu s železniční tratí č. 231 a ještě dále ve výhledu nadjezdem nad železnicí až s mimoúrovňovou křižovatkou nového obchvatu silnice I/38 a severní radiály městského přivaděče (viz též kap. D.02.3). Pro tuto městskou páteřovou komunikaci funkční třídy B1 musí být zachován koridor, který umožní vedení plynulé trasy silnice v kategorii SM 14/50. Podmínkou zpřístupnění lokality je realizace malé okružní křižovatky II/331 - Drahelická. Vlastní obsluha vymezených obytných ploch lokality Z01.2 bude zajištěna místními obslužnými komunikacemi funkční třídy C1, C2 a C3; v případě koncových zaslepených komunikací pak i ve funkční třídě D. Hlavní napojovací uzly těchto komunikací jsou naznačeny v grafických přílohách.

Z01.3

Na Ptáku - poz. p. č. 900/1, 900/2, 907, 912/1, 913/1, 913/2, k. ú. Nymburk; pozemky určené pro rekreační využití budoucí vodní plochy po těžbě štěrkopísku s přilehlým zázemím. Dopravní dostupnost bude nezbytné zajistit dostatečně kapacitní účelovou komunikací napojenou ze silnice II/330 v jihozápadní části území poblíž hranice s k. ú. Zvěřínek - v trase současné polní cesty, která musí být rozšířena, nebo alespoň opatřena výhybnami a zpevněna. Lokalita musí být vybavena odpovídající plochou pro dopravu v klidu v rámci vymezených pozemku (viz kap. D.06).

Z01.4

Kolínská - poz. p. č. 583, 583/4, 585 k. ú. Nymburk; lokalita pro smíšené využití území přiléhá ke stávajícímu tahu silnice I/38, který bude po realizaci severovýchodního obchvatu města převeden mezi komunikace II. třídy. Připojení lokality k silniční síti je navrženo jednak dvěma novými stykovými křižovatkami a dále využitím stávajících místních obslužných komunikací (Sportovní, Kovanická) směřujících do sportovního areálu na Tyršově ostrově. Nové místní obslužné komunikace budou navrženy ve funkční třídě C1, C2 a C3; v případě koncových zaslepených komunikací mohou být ve funkční třídě D. Hlavní napojovací uzly těchto komunikací jsou naznačeny v grafických přílohách.

Z01.5

U Katovny - poz. p. č. 16/1 k. ú. Nymburk; pozemek se nachází na okruhu Velkých Valů při ulici U Katovny. Navrhovaný objekt penzionu bude připojen touto komunikací k Palackého třídě a jejím prostřednictvím k síti dalších vnitřních městských komunikací (Velké Valy, Poděbradská). Dopravní přístup k ubytovacímu zařízení tak bude podřízen systému zjednosměrněných komunikací vnitřního města. Při realizaci přístupových komunikací bude nutno respektovat prostorové možnosti historické zástavby městské památkové zóny. Parkování vozidel hostu musí být zajištěno na plochách investora (viz kap. D.06).

Z01.6

Drahelice - sever - poz. p. č. 604/3, 604/4 k. ú. Drahelice; uvedené pozemky jsou na východním okraji tečovány budoucí trasou "městského okruhu", po kterém má být výhledově odkloněna komunikace II/331 k severu - k železniční trati č. 231, resp. ve výhledu až k mimoúrovňové křižovatce nového obchvatu silnice I/38 a severní radiály městského přivaděče (viz též kap. D.02.3). Pro tuto městskou páteřovou komunikaci funkční třídy B1 musí být zachován koridor, který umožní vedení plynulé trasy silnice v kategorii SM 14/50. Podmínkou zpřístupnění lokality je realizace malé okružní křižovatky II/331 Drahelická. Nově navrhované obslužné komunikace obytných ploch v lokalitě Z01.6 budou navrhovány ve funkční třídě C1, C2 a C3 nebo v případě koncových zaslepených komunikací ve funkční třídě D.

Z01.7

Zálabí - východ - poz. p. č. 359/2, 520/2, 522/3, 522/5 k. ú. Nymburk; uvedené pozemky jsou součástí stávající "rostlé" parcelace - je tedy nezbytné využít současné dopravní napojení pozemku, které současně určí možnosti využití jednotlivých parcel. Všechny pozemky musí být přístupné z veřejných komunikací a musí umožnit příjezd zásahových vozidel Hasičského záchranného sboru. Při realizaci přístupových komunikací bude nutno respektovat prostorové možnosti původní parcelace a okolní zástavby.

Z01.8

Hrachovina - poz. p. č. 268/3, 268/8, 269/1, 271, 272/3 k. ú. Nymburk; pozemky na východním okraji městského jádra na břehu přítoku Velkých a Malých Valů z toku Mrliny (manipulační dvůr bývalého závodu STAST Brno) jsou dopravně


/ II/53 /

01


textová část

napojeny na ulici U Cukrovaru (Janouškovu) a dále přes křižovatku s ulicí Poděbradskou s dalšími vnitroměstskými komunikacemi. Nově navrhované obslužné komunikace v lokalitě Z01.8 budou navrhovány ve funkční třídě C2 nebo C3, v případě koncových zaslepených komunikací ve funkční třídě D. Při realizaci přístupových komunikací bude nutno respektovat prostorové možnosti původní parcelace a okolní zástavby. Z01.9

Drahelice - jih - poz. p. č. 621, 720 k. ú. Drahelice; lokalita na břehu toku Labe určená pro nový areál říční policie je dopravně přístupná z ulice Kostomlátecké, která tvoří hlavní páteř dopravní obsluhy místní části Drahelice. Vlastní připojení bude provedeno komunikací funkční třídy C3, přičemž je nutno dbát na přehledné vykřížení s pobřežní cyklistickou stezkou.

Z01.10

U Babína - poz. p. č. 436/1, 436/12 k. ú. Nymburk; pozemky určené pro tréninkové fotbalové hřiště jsou v první etapě dopravně přístupné společně s navazujícím sportovním areálem z účelové pobřežní komunikace Nad Elektrárnou. V souladu s platným územním plánem budou současně zpřístupněny novou obslužnou komunikací navrhovaných rozvojových ploch jižně podél Mrliny, resp. v návaznosti na nové mostky přes Mrlinu v prodloužení ul. Bobnické a Maršála Koněva. Nové obslužné komunikace budou navrhovány ve funkční třídě C2 a C3. Lokalita musí být vybavena odpovídající plochou pro dopravu v klidu v rámci vymezených pozemků (viz kap. D.06).

Z01.11

Letiště Nymburk - změna statutu letiště nevyvolává nové nároky na vlastní dopravní připojení k silniční síti - kromě zvýšení kvality přístupové obslužné komunikace. V souvislosti se zvýšením kategorie letiště je však třeba počítat s potřebou rozšíření a zkvalitnění ploch pro dopravu v klidu v rámci vymezených pozemku letiště (jižně od vzletové a přistávací dráhy mimo katastrální území Nymburk) - viz kap. D.06.

Žádná z lokalit změny 01 ÚP města Nymburk nevyvolává potřebu úpravy celkové koncepce dopravní kostry sídla jako celku. Jedinými zásahy do dopravního systému je vložení nových křižovatek do stávajících páteřových komunikací a úprava dopravního režimu dopravně technickými opatřeními (dopravním značením).

D.02.5 Kategorizace komunikací Soubor změn č. 04 vypouští z kapitoly D.02.5 následující text, který byl doplněn souborem změn č. 03:

04

Text níže upraven dle znění Souboru změn č. 04 Kategorie pro přeložku I/38 je navržena S11,5/80. Sběrné komunikace mimo zastavěné části města mají S9,5/60, sběrné komunikace uvnitř vlastního města, např. nově navrhovaný most MS 8/60 a místní obslužné komunikace uvnitř zóny jako MO 7/40. Lze použít i menší profily, ale takové řešení je třeba zvážit ve větším detailu s přihlédnutím k mnoha dalším faktorům, jako jsou např. dosahovaná intenzita dopravy, uložení podzemních inženýrských sítí a pod. Všechny komunikace, které budou součástí veřejných prostranství a které bude investor předávat městu musí splňovat následující požadavky: Místní obslužné komunikace musí splňovat požadavky kategorie komunikací C3, resp. alespoň MO 7/30 se segregovanými jednostrannými chodníky; ve vybraných případech pak požadavky kategorie D1 – obytné zóny. Menší profily lze použít výjimečně po detailním rozboru a přihlédnutí dalším faktorům (např. dosahovaná intenzita dopravy, uložení podzemních inženýrských sítí apod.).

D.02.6 Etapizace výstavby V rámci této kapitoly je navržena předpokládaná etapizace nového komunikačního systému města. etapa:   

předpokládá jako prioritní realizovat obchvat města I/38; realizace nového městského mostu spolu s propojením na Drahelickou a Okružní ulici; úprava jižního předmostí a komunikační síť jihozápadně od ČOV;

návrh 2015: 

 

realizace severního segmentu městského okruhu, tj. rekonstrukce ulice Nádražní, Petra Bezruče a její propojení na Poděbradskou spolu s prodloužením ulice Okružní severním směrem k dráze ČD a po překřížení ulice Dvorské (okružní křižovatka s vyloučením úrovňového přejezdu ČD) novými podjezdy pod železničními tratěmi k ulici Nádražní; součástí stavby je propojení Nádražní – Boleslavská v prostoru stávající ulice Dělnické; zakrytí ulice Okružní před stávající poliklinikou a její celková rekonstrukce; částečné zklidnění centrální zóny;

výhled po r. 2015:    

/ II/54 /

pokračování I/38; na západě a na jihu se jedná o doplnění výše popisovaného městského okruhu včetně dalšího mostu na východním okraji města; mimoúrovňové křížení ulice Tyršovy se stávající dráhou ČD a rekonstrukce Velkých Val; zklidnění centrální zóny;


03

textová část


02

D.02.7 Návrh komunikačního uspořádání severní výrobní zóny Předkládaná Změna č. 02 územního plánu města Nymburk v podstatě představuje rozšíření ploch pro výrobu a skladování v sektoru území ležícím severně od stávajících ploch železniční dopravy až po severní hranici katastrálního území města. Navrhované úpravy nepředstavují dopady pro dopravní strukturu a širší dopravní souvislosti města popsané ve schváleném návrhu územního plánu. Komunikační páteří celého řešeného sektoru je přeložková trasa silnice I/38 procházející územím od severu od Mladé Boleslavi po severovýchodním obvodu města ve směru na Poděbrady a dále přes křížení s trasou dálnice D11 do Kolína. Do předkládané dokumentace je přeložková trasa převzata z podkladu předaného ŘSD ČR dle zpracované dokumentace pro stavební řízení vypracované firmou APIS s. r. o.. Navrhovaná přeložka je od Mladé Boleslavi vedena zhruba v souběhu s boleslavskou železniční tratí, v prostoru Všechlapského vrchu se trasa stáčí k jihovýchodu, křižuje současnou stopu silnice I/38 a dále pokračuje jihovýchodním směrem. S ohledem na potřeby etapizace výstavby obchvatové trasy je na silničním křížení stávající a navrhované trasy silnice I/38 pro etapové období navržena velká okružní křižovatka, pro výhledové období je pak ponechána rezerva pro realizaci mimoúrovňového křížení křižovatkou typu delta. Přeložková trasa dále pokračuje jihovýchodním směrem, prostým podjezdem bez propojení křižuje bobnickou silnici III/27517 a směřuje k přechodu údolí Mrliny. Mostem překračuje tok Mrliny spolu se silnicí II/330, křižuje oseckou trať a směřuje k novému mostu přes Labe v prostoru Velkého Zboží a k připojení na stávající silniční stopu jižně od Chvalovic. Obchvatová přeložková trasa silnice I/38 je v souladu s Návrhem kategorizace silnic I. a II. třídy ČR navržena v návrhové kategorii S11,5/80. S ohledem na stavby, které byly v severní průmyslové zóně města v nedávné době již realizovány nebo jsou k realizaci připravovány, včetně výstavby malé okružní křižovatky na bobnické silnici III/27517, je třeba nově upravit a formovat komunikační systém území navržený ve schváleném územním plánu města. Nově navrhované úpravy plně respektují projektové řešení přeložkové trasy silnice I/38 a dále se nově upravuje: 

vedení jižní obslužné komunikace průmyslové zóny procházející severně od ploch železniční dopravy a to ve vazbě na již realizovanou malou okružní křižovatku na bobnické silnici III/27517. Obslužná komunikace je vedena jihovýchodním směrem až do prostoru podjezdu pod hlavní přeložkovou trasou silnice I/38, za kterým navazuje objekt na přechodu Mrliny a připojení na silnici II/330 v místě křižovatky s navrhovanou propojovací větví se silnicí I/38,



vedení severní obslužné komunikace průmyslové zóny a to od stávající trasy silnice I/38 na Všechlapském vrchu, která dále prochází při severní hranici katastrálního území až k připojení na silnici II/330 v prostoru jižně Budiměřice (na k. ú. Budiměřice),



komunikační propojení území průmyslové zóny ve směru sever-jih mezi oběmi zhruba paralelními obslužnými komunikacemi je zprostředkováno: 1. prostřednictvím stávající silniční trasy silnice I/38, 2. prostřednictvím bobnické silnice III/27517 vedené nadjezdem nad přeložkovou trasou silnice I/38, 3. prostřednictvím navrhované komunikační spojky s křižovatkou diamantového typu ve smyslu schváleného územního plánu města, 4. prostřednictvím stávající silniční trasy silnice II/330.

Všechny obslužné komunikace průmyslové zóny jsou navrženy jako dvoupruhové obousměrné místní komunikace kategorie MO8/50, na které dále navazují místní obslužné případně účelové komunikace, které zajistí nezbytnou komunikační obsluhu jednotlivých navrhovaných subjektů zóny.

D.03 Železniční doprava V ÚP města je uvažováno pouze s modernizací stávajících zařízení, dílčím rozšířením severního seřazovacího nádraží a se zavlečkováním nových průmyslových zón včetně navrhovaného říčního přístavu. Nymburk tvoří významný železniční uzel, který na sebe váže železniční dopravu jak osobní, tak nákladní. Jak bylo již v rámci širších dopravních vztahů konstatováno, má Nymburk kromě 5 tratí dvě nádraží pro osobní a nákladovou přepravu, velké seřazovací nádraží a železniční opravny. Trať Havlíčkův Brod-Nymburk-Lysá n/L patří mezi vybranou železniční síť. Všechny tratě jsou podle zákona o drahách v kategorii „drah celostátních“. Záměry ČD byly v minulosti značně velkorysé. Jednalo se o realizaci spojky poříčské trati č. 060 s tratí č. 231 na Havlíčkův Brod, tzv. "Hořátevská spojka", vylepšení směrových poměrů na trati č. 231 ve směru od Lysé n/L a značné rozšíření železničních ploch v oblasti hlavního nádraží a další drobné úpravy tratí. V poslední době proběhla revize územních požadavků ČD v oblasti Nymburka. Upustilo se od záměrů na výstavbu "Hořátevské spojky" jižně od města a na západě od úprav trati č. 231 od Lysé n/L. Byl redukován rozsah rozšíření nádražních ploch na severu hlavního nádraží a záměr byl koordinován s navrženým obchvatem I/38 a ekologickými požadavky. České dráhy předpokládají hlavně elektrizaci a modernizaci zabezpečovacích a provozních zařízení. Tím dojde ke zkapacitnění stávajících tratí a železničních zařízení. Neuvažuje se se zdvoukolejněním tratí. Ve výhledu je uvažováno v traťovém úseku Nymburk-Lysá n/L s postupnou


/ II/55 /


textová část

modernizací na vyšší rychlost. V souvislosti s tím je vhodné znovu uvážit námět směrové úpravy tratě č. 231 na západním zhlaví hlavního nádraží a využití nově přiřazených ploch pro územní rozvoj města (případně opětné připojení ulice Dvorské). V rámci předcházející urbanistické studie průmyslových zón byly prověřovány možnosti zavlečkování nových průmyslových ploch a zjišťovány eventuelní plošné nároky ČD v dotčených prostorech. Je možno konstatovat, že zavlečkování je technicky proveditelné a je zahrnuto i do návrhu územního plánu.

D.04 Hromadná doprava Hromadná doprava osob je dnes zajišťována z části autobusovou dopravou ČSAD a z části vlaky ČD. Autobusová doprava je provozována na poměrně husté síti přibližně 25 provozovaných linek, včetně jedné pro městskou hromadnou dopravu (MHD). V integrované poloze s hlavním nádražím ČD je umístěno autobusové nádraží s celkem 16-ti nástupišti. Pro vedení linek ČSAD je využívána základní komunikační síť s množstvím nácestných zastávek ve městě. V návrhu ÚPO je doporučeno přemístění polohy autobusového nádraží na plochu ČD (západně od výpravní budovy) při ulici Nádražní. Podmínkou je dodržení koridoru pro průchod městského okruhu ulicí Nádražní. Autobusové nádraží doporučujeme řešit pouze jako kombinovaná výstupní a nástupní stání s minimem operativních odstavů. Uvolněná plocha po stávajícím autobusovém nádrží bude upravena pro kapacitní parkoviště systému P+R. Dále je možné v oboru organizačních opatřeních uvažovat o zavedení integrovaného systému hromadné dopravy osob (jednotné jízdné, optimalizace nácestných zastávek, úpravy jízdních řádů apod.), který by mohl výrazně ovlivnit kvalitu hromadné osobní přepravy uvnitř města. Je to jedna z cest jak je možné kladným způsobem snižovat předpokládaný nárůst intenzity individuální automobilové dopravy (IAD). Hromadná doprava osob po železnici je dnes zajišťována cca 130 vlakovými spoji. Z nich přibližně 80 v Nymburce končí, zbývajících 50 je tranzitních. K dispozici jsou dvě nádraží Nymburk - město a Nymburk - hl. nádraží. Nymburk funguje jako významný cíl rozsáhlé příměstské dopravy. S ohledem na tento fakt je vhodné v budoucnu věnovat zvýšenou pozornost kvalitě a objemu nabízených služeb v osobní přepravě. V konečném efektu i toto může přispět ke snížení tolik obávaného růstu intenzity IAD.

D.05 Vodní doprava Jak již bylo dříve zmíněno, má vodní cesta po Labi celoevropský význam. Ve smyslu zákona č. 114/1995 Sb. „O vnitrozemské plavbě“ je Labe v daném úseku vodní cestou dopravně významnou, využívanou, na kterou se vztahují návrhové parametry IV. klasifikační třídy podle vyhlášky č. 222/1995 Sb. Nymburk leží na částečně kanalizovaném úseku Ústí n/L - Chvaletice. Pro úplné kanalizování vodní cesty je potřeba vybudovat dva plavební stupně v Prostředním Žlebu a Malém Březně. Tím by se dosáhlo nezávislosti provozu na vodních stavech v řece a splavnost by byla zaručena po 330 dnů v roce. Ve výhledu, pokud si to vynutí dopravní situace, je možné uvažovat s dalším zkapacitněním vodní cesty výstavbou větších plavebních komor 190 x 12 m (dnes převážně 85 x 12 m). Tím by byly splněny podmínky evropské vodní cesty tř. V.b umožňující plavbu soulodí 1+2 (dnes 1+1). Přepravní kapacita vodní cesty je 7 mil. tun/rok (dnes je využívána méně než na 50%). Z uvedeného je patrné, že Nymburk jako významný dopravní uzel železniční a silniční přepravy, má předpoklady i pro vznik říčního přístavu. Dispoziční řešení přístavu na levém břehu Labe bylo částečně převzato z materiálu zpracovaného SÚDOP Hradec Králové a zapracováno i do konceptu urbanistické studie jižní průmyslové zóny. Přístav je navržen s jednou překladní hranou délky 450m (tj. se 4 lodními polohami). U sladovny je navržena nakládací poloha. Mezi sladovnou a přístavem je uvažováno se zřízením odstavných lodních poloh. Do prostoru přístavu jsou zavedeny koleje železniční vlečky. Pro výhledové období je zakreslen záměr na držení variantní územní rezervy pro plavební kanál navržený v trase odpojení od stávajícího toku severně obce Písty, severně Hořátve, mezi Pískovou a Přední Lhotou a napojení na stávající tok východně od obce Kluk u Poděbrad. Ve variantě je zakreslena i územní rezerva pro výstavbu plavebních komor v prostoru Babín – východně od Nymburského jezu a hydroelektrárny. V souvislosti s přemístěním areálu říční policie do nové lokalita v Drahelicích bude upravena břehová linie a vybudováno molo pro vodní dopravní techniku. Nový areál říční policie v Drahelicích je zahrnut mezi veřejně prospěšné stavby.

01

Soubor změn č. 04 upravuje zastavitelnou plochu, která byla územním plánem města vymezena pro umístění přístavu na levém břehu řeky Labe (ve výkrese č. 7 „Půdní fond, ochrana krajiny“ označena jako 16). Severovýchodní část plochy je nově vymezena jako zastavitelná plocha Z04.8 pro funkci OT (obslužná sféra – technická vybavenost). Tato plocha je určena pro rozšíření provozu ČOV. Toto zmenšení plochy nemá na její funkčnost vliv, dotčen není ani plánovaný systém železničních vleček pro obsluhu přístavu.

04

D.06 Doprava v klidu Tato problematika je poměrně složitá a bez solidních průzkumných prací zaměřených speciálně na otázky řešení odstavování vozidel nelze v rámci možností územního plánu navrhnout konkrétní detailní řešení. Přesto lze na základě pozorování a odborných zkušeností dát některá doporučení. Podle charakteru zástavby jsou kladeny různé požadavky na řešení problematiky dopravy v klidu. Z toho vyplývá, že při podrobnějším řešení by se mělo město rozdělit do jednotlivých zón, které se svým charakterem sobě blíží. / II/56 /


textová část


Je zřejmé, že nároky na odstavování vozidel v rodinné zástavbě budou v průměru bez problémů, neboť potřebné počty státní jsou většinou pokryty garážemi, volnými stáními na vlastních pozemcích, nebo podélným stáním na veřejných komunikacích. Další charakteristickou zónou je bloková zástavba z počátku minulého století, nebo vlastní historické centrum. Zde již volné prostory veřejných komunikací nestačí pokrýt požadavky na počet odstavných stání a řešení je nutné hledat v zavedení zón placeného stání a lokalizaci záchytných parkovišť na povrchu nebo v realizaci objektů hromadných garáží. U posledně jmenovaných je nutné si uvědomit, že i v případě podzemního parkingu nezůstane problém automobilů vyřešen beze zbytku. Zůstává otázka vyřešení přístupových tras, neboť podle počtu odstavných stání se toto stává více či méně vydatným zdrojem cílové dopravy. V současné době začíná, s růstem stupně automobilizace, nabývat na významu i otázka dopravy v klidu na obytných sídlištích vystavěných v uplynulých 50-ti letech. Také zde téměř absentují kryté garáže a plochy veřejných komunikací již v podstatě nedostačují. V návrhu ÚPO je navržena lokalizace plošných rezerv pro hromadné záchytné parkingy na obvodu historického centra takovým způsobem, aby byly podchyceny především silně zatížené městské radiální příjezdy (na předmostí u Labe; u Poděbradské, resp. u přítoku do Velkých Val severně od elektrárny, na západě v Máchově ulici, …). Uvnitř jádra je nutné počítat se zavedením zóny s progresívní cenovou sazbou, tak aby poklesl nárok na plochu pro krátkodobá stání a současně se uvolnily nutné počty odstavných stání pro rezidenty. Dále je doporučeno zřídit záchytné parkingy v bezprostřední blízkosti obou železničních i autobusového nádraží pro systém P+R („zaparkuj a jeď“). V prostoru sídliště je potřeba podle hustoty zástavby hledat v detailu takové řešení, které by splňovalo náročný požadavek na pokrytí potřeb parkovacích ploch v dostatečně krátké docházkové vzdálenosti. Odstavné hromadné volné parkingy, které jsou mimo docházkové vzdálenosti, jsou již dnes nevyužity a řidiči raději riskují parkování v rozporu s dopravními předpisy. Ekonomicky dostupné se jeví řešení spočívající v realizaci jednopodlažních podzemních garáží, umísťovaných v prostorech mezi vícepodlažními objekty, kde jsou dostatečné odstupy budov. Stropy garážových objektů je pak vhodné opět zakrýt vrstvou zeminy a osázet trávou a nižšími keři. Lokalizace takovýchto garáží je závislá na jejich ekonomické rentabilitě. V praxi může být ovlivněna mnoha faktory, jejichž konkretizace jde opět nad rámec možností územního plánu. Z uvedeného je zřejmé, že problematiku dopravy v klidu lze řešit pouze komplexně, s jasně danými zásadami dopravní politiky města stanovenými na základě podrobně zpracovaných analytických prací a následně zpracovaného generelu. Jak již bylo dříve zmíněno, k řešení dopravy v klidu mohou pomoci i nepřímé metody, např. zkvalitnění hromadné dopravy, zvýhodňování cyklistické dopravy na úkor IAD, samozřejmě za podmínky vybudování kapacitně dostatečných a především bezpečných cyklistických stezek apod. V nových rozvojových plochách je nezbytné zajistit v dostatečné kapacitě parkování residentů (obyvatel) nebo návštěvníků jednotlivých lokalit podle druhu lokalizovaných zařízení a podle příslušných norem. Přesné vymezení dostatečných kapacit ploch pro parkování vozidel je předmětem podrobnějších stupňů projektové dokumentace. Kapacitní parkoviště pro návštěvníky bude podmínkou zejména pro navrhované využití území v následujících lokalitách: Z01.3

Na Ptáku - koupaliště s přilehlým zázemím;

Z01.5

U Katovny - penzion v ul. U Katovny;

Z01.10

U Babína - sportovní areál, tréninkové fotbalové hřiště;

Z01.11

Letiště Nymburk - veřejné vnitrostátní letiště;

01

Nároky na odstavování vozidel a návštěvníků jednotlivých závodů a provozoven výrobní zóny Nymburk – sever musí být v plné míře pokryty na pozemcích investorů. Veřejné komunikace nelze pro odstavování vozidel využít.

02

Pro veškeré zastavěné i zastavitelné plochy, nacházející se vně prostoru, který je vymezen železniční tratí 231 Praha – Kolín, železniční tratí 060 Nymburk – Poříčany a vodním tokem řeky Labe, bude u nových staveb počet odstavných a parkovacích státní odpovídat minimálně stupni automobilizace 600 vozidel na 1000 obyvatel.

04

D.07 Cyklistická a pěší doprava S ohledem na rovinatost celého zájmového území a tradici je význam místní cyklistické dopravy účelové i rekreační značný. V současnosti existuje v řešeném území několik cyklistických tras místního významu. Jedná se především o čtyři přechody řeky a paralelní trasy podél obou břehů, navazující na již komentovanou dálkovou cyklistickou trasu Kolín, Nymburk a Mělník. Podíl cyklistické dopravy v místě je v porovnání s celkovým objemem přepravní práce poměrně výrazný. Jeho podporou lze dosáhnout ekologických, zdravotních a zpětnou vazbou i nezanedbatelných ekonomických efektů. V návrhu ÚPO jsou navrženy v intravilánu obce vybrané cyklistické trasy, které jsou vedeny většinou v koridorech obslužných a sběrných komunikací nebo samostatně. S ohledem na stísněné poměry ve stávající zástavbě nelze cyklistickou dopravu plně segregovat. Přechody řeky neumožní bez náročných technických a investičních zásahů oddělení cyklistického a pěšího provozu, vždy se bude pravděpodobně jednat o smíšený provoz s chodci. Ve většině konkrétních případů bude možno teprve při realizaci záměru rozhodnout o míře segragace podle možností, které bude moci nabídnout ten který příčný profil (samostatné vyhražené cyklistické stezky, vyhražené cyklistické pruhy nebo smíšený provoz).


/ II/57 /


textová část

Dalším nutným prvkem podporujícím rozvoj cyklistické dopravy je dovybavení tras odpovídajícím dopravním značením, cílových míst bezpečnými odstavy pro kola a pod. Pěší provoz se v návrhu ÚPO v převážné míře předpokládá na fyzicky oddělených chodnících podél automobilových komunikací. Výjimku tvoří některé pěší tahy, eventuálně zóny s vyloučeným automobilovým provozem. V řadě případů se jedná o smíšený provoz s cyklistickou dopravou. S předpokládaným dalším vývojem dopravní situace ve městě je možné zavádět další legislativní plošné preference pěších oproti provozu automobilů. Jedná se především o vytváření uzavřených zón v městské zástavbě se sníženou konstantní rychlostí (dnes např. na sídlišti), obytných ulic nebo v centru některých oblastí i pěších zón.

D.08 Letecká doprava Jihovýchodně od Nymburka směrem na Kovanice je v provozu polní letiště (se zpevněným povrchem). Plocha slouží sportovním účelům nebo pro zemědělské piloty. S výrazným rozšířením provozu se zatím nepočítá. Do souboru změn č. 01 ÚP města Nymburk je zahrnut návrh změny statutu plochy pro vzlety a přistání jihovýchodně od Nymburka při hranici k. ú. Kovanice na veřejné vnitrostátní letiště. Související návrh nových ochranných pásem letiště a jeho vzletového a přistávacího prostoru je předmětem zákresu do výkresu č. 1 Hlavní výkres - návrh využití území a č. 2 Doprava v měř. 1 : 5 000. Vymezení ochranných pásem je přejato z dokumentace vypracované firmou AGA - letiště, s. r. o., Ing. P.Civiš, 10. 2003.

D.09 Dopravní zařízení a plochy V řešeném území je k dispozici několik hromadných parkovišť v jižní průmyslové a centrální zóně. V návrhu ÚPO je navrženo rozmístění záchytných parkingů a vymezení územních rezerv (viz podrobněji kapitola D.06). Mezi plošná dopravní zařízení dále patří autobusové nádraží ČSAD – nově na ploše ČD západně od výpravní budovy – včetně nácestných zastávek ČSAD nebo MHD (viz kap. D.04). Na stávajícím jižním výpadu silnice I/38 z města směrem na Kovanice, západně na Drahelické ulici, na Poděbradské v areálu bývalého cukrovaru v sousedství marketu Hypernova a vedle křižovatky Poděbradská / Maršála Koněva jsou lokalizována 4 stávající benzínové čerpadla. Pro město velikosti Nymburka se jeví tento počet čerpacích stani dostatečný. V případě potřeby je možné další vhodné lokality hledat např. v jižní průmyslové zóně poblíž silnice II/330 nebo v severní průmyslové zóně.

Ochranná pásma – viz kap. H.01

/ II/58 /


01

textová část


E. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Lokality souboru změn č. 03 ÚPO Nymburk nevyvolávají úpravu koncepce systému obsluhy území technickou infrastrukturou. Koncepce technické infrastruktury je nadále v souladu s platným územním plánem.

E.01 Zásobování pitnou vodou E.01.1 Současný stav Pitná voda je pro naprostou většinu spotřebitelů dodávána z veřejného vodovodu, který je součástí skupinového vodovodu “Nymburk – Poděbrady – Městec Králové” provozovatele Vodovody a kanalizace Nymburk, a. s. Vodovod v sídle pochází z počátku 20.století a byl postupně rozšiřován a modernizován. Zásobován byl původně z místních zdrojů o vydatnosti 26 l/s. Ve stejném období byl vybudován věžový vodojem v centru. Na počátku 70. let byla u prameniště Babín realizována úpravna vody s odběrem surové vody z prameniště Rohov (13 vrtů, čerpací stanice, celková vydatnost 20 l/s) a Budiměřice a prameniště Babín a Rohov byla odstavena z provozu. Ochranná pásma těchto vodních zdrojů (PHO 2a, 2b), vyhlášená ONV Nymburk dne 6. 12. 1983 pod čj. VLHZ/2919/83-Ba však zůstala zachována a musí být i nadále respektována. Ve druhé polovině 80. let byl vybudován přívod vody z ÚV Poděbrady (kapacita 80 l/s) a bylo možno vyřadit zdroj povrchové vody Sánská strouha. V r. 1994 byla dokončena ÚV Sadská – Písty (obchodní sladovny Nymburk) s předpokladem případného saturování spotřebního deficitu sídla novým výtlačným řadem DN 300 do vodojemu Jankovice, který dosud nebyl v celé délce trasy realizován. V současné době je voda přivedena do sladoven a vzhledem k současné i výhledové bilanci potřeb a zdrojů pitné vody se s tímto záměrem nepočítá (viz níže). Současnou i výhledovou bilancí potřeb pitné vody a zdrojových kapacit se podrobně zabývala studie “Vodovod města Nymburk – Posouzení technických a provozních podmínek při zásobení města z různých zdrojů pitné vody (Hydroprojekt Praha, 03/95), jejíž závěry byly v návrhu ÚPN aplikovány. Ve studii je uveden i podrobný rozbor technických zařízení vodárenského systému. Úpravna vody Babín (kapacita 50 – 60 l/s) s akumulací 4 x 1000 m3 je v současné době vzhledem ke snížení spotřeby odstavena a zakonzervována pro případné další využití. Zdroje Rohov a Budiměřice měly kapacitu cca 20 a 12 l/s. Z ÚV byla voda čerpána výtlačným řadem DN 400 do zásobních vodojemů I. a II. tlakového pásma a částečně i přímo do severovýchodní části I. tlakového pásma. Jediným zdrojem vody pro veřejnou vodovodní síť města je v současnosti úpravna vody Poděbrady (kapacita 195 l/s). Odtud je voda čerpána potrubím DN 400 do ÚV Babín (nyní dále do sídla). Zdroje pro ÚV Poděbrady jsou : staré prameniště 45 l/s, Kluk 70 l/s, Choťánky 50 l/s. ÚV Sadská – Písty byla vybudována s kapacitou 60 l/s s tím, že kromě potřeby sladoven Nymburk (nyní pouze 15 l/s) zásobuje i obce Sadská, Písty a Zvěřínek. V současnosti není nutno přebytky pitné vody z úpravny do Nymburka dodávat. Tato možnost je do budoucna ponechána jako kapacitní rezerva a pro případ dočasného odstavení současně využívaných zdrojů z provozních nebo jiných důvodů. Vodojemy : 3

Věžový vodojem 380 m (hladiny 219,50/214,00 m n .m.) a akumulace u ÚV Babín zajišťují zásobování I. tlakového pásma společně – věžový vodojem jako VDJ za spotřebištěm. Celkový objem akumulace je více než 200% potřebného množství. Zemní vodojem Jankovice 2 x 250 + 2 x 1000 m3 (hladiny 189,95/184,95 m n. m.) pro zásobování II. tlakového pásma prostřednictvím automatické tlakové stanice zajišťuje cca dvojnásobek potřebného objemu akumulace. Vodovodní síť je rozdělena do dvou tlakových pásem. I. tlakové pásmo (183 – 190 m n. m.) leží z větší části východně od železniční trati, procházející městem severojižním směrem. II.tlakové pásmo je zásobováno přes ATS u vodojemu Jankovice. technický stav sítě je většinou vyhovující, je však obtížněji ovladatelná. Některé úseky uličních řadů zejména v centru města je třeba rekonstruovat z důvodu ukončení životnosti potrubí nebo nedostatečné kapacity. Ve výhledu se předpokládá zdvojení řadu DN 400 od ÚV Babín do města tak, aby jedno potrubí sloužilo k zásobování I. tlakového pásma a druhé pouze jako výtlak do vodojemu Jankovice. Celková délka provozované vodovodní sítě ve městě je 39,090 km. Spotřeba pitné vody ve městě z veřejné vodovodní sítě je uvedena v následující tabulce podle údajů provozovatele VaK Nymburk, a. s. Pro srovnání vývoje spotřeby vody v devadesátých letech s přibližně odpovídajícím počtem odběratelů v kategorii obyvatelstva jsou uvedeny hodnoty z let 1994 a 1998. Spotřeba pitné vody : 1994 3

1998 3

m /rok

l/s

l/obyv.den

m /rok

l/s

l/obyv.den

voda vyrobená celkem

1 541 988

48,9

279,8

1 245 311

39,4

230,1

voda fakturovaná – celkem

1 066 336

33,8

193,5

858 710

27,2

158,7

voda fakturovaná – domácnosti

593 724

18,8

107,7

469 833

14,8

86,8

voda fakturovaná – průmysl

182 390

5,8

33,1

147 348

4,6

27,2

voda fakturovaná – zemědělství

16 285

0,5

3,0

709

0,02

0,1

voda fakturovaná – ostatní

273 937

8,7

49,7

240 820

7,6

44,5


/ II/59 /

03


textová část

1994 3

m /rok voda nefakturovaná ztráty v síti

475 652

1998 3

l/s

l/obyv.den

m /rok

15,1

86,3

386 601

cca 15 %

l/s

l/obyv.den

12,2

71,4

cca 26 %

Potřeba pitné vody pro domácnosti i ostatní odběratele je zajištěna uspokojivě i s ohledem na skutečnost klesajícího vývoje spotřeby vody ve všech zásobovaných skupinách. Území řešené změnou č. 02 územního plánu města Nymburk se nachází v ochranném pásmu II. stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňských míst Poděbrady a Sadská, stanoveném usnesením vlády č. 127 ze dne 2. 6. 1976. Při řešení výstavby v tomto území je nutno respektovat podmínky a omezení stanovené tímto usnesením a dále i ustanovením § 37 zákona č. 164/2001 Sb. o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech…. Nenacházejí se zde žádné využívané zdroje pitné vody a není zde ani PHO vodního zdroje. Systém zásobování vodou je podrobně popsán v textové části Územního plánu města Nymburk, vodovodní síť je zakreslena v grafické příloze ÚP č. 3 - Zásobování města vodou. Pitná voda je pro naprostou většinu odběratelů dodávána z veřejného vodovodu, který je součástí skupinového vodovodu „Nymburk – Poděbrady – Městec Králové“, provozovatelem je společnost Vodovody a kanalizace Nymburk, a. s.. Jediným zdrojem vody pro veřejnou vodovodní síť je v současnosti úpravna vody Poděbrady. Oproti údajům obsaženým v územním plánu došlo v zájmovém území k rozšíření vodovodní sítě o nové vodovody uvedené v následujícím textu: Podél západního okraje průmyslové zóny Nymburk – sever prochází v Boleslavské ulici vodovodní řad DN 100, který slouží pro zásobování stávající zástavby. Tento vodovod navázal na původní vedení DN 100 ukončené v místě ŽOS Nymburk, odkud je veden dále severním směrem. Pro zajištění dostatečného tlaku u výše položených objektů (Všechlapský Vrch) je na potrubí zřízena posilovací stanice „ČS“. V místě uvažované průmyslové zóny se v současnosti nachází vodovodní řad, vedený od Boleslavské ulice směrem k areálu firmy Changhong. Počáteční úsek tohoto vodovodu je napojen v Boleslavské ulici na výše zmíněný řad DN 100, odkud pokračuje východním směrem podél nové komunikace, přičemž jeho světlost se postupně zvětšuje z DN 80 na DN 150 a posléze na DN 200. Podél východního okraje území je veden vodovod DN 250, jedná se o přivaděč na vodojem Chotuc s hodnotou tlakové čáry v rozmezí 5,5 - 7,0 atm.

E.01.2 Koncepce řešení Koncepce zásobování obcí v okresu Nymburk byla řešena v “Generelu vodovodů okresu Nymburk” (Hydroprojekt Praha, 09/90), nověji pak v “Programu rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Nymburk” (KOMPRIN Praha 1996), zásobování města v “Generelu vodovodů Nymburk” (Hydroprojekt Praha, 09/90). Některé koncepční záměry obou generelů byly v současnosti již překonány, zejména v souvislosti s odlišným rozvojem obcí během uplynulého období. Za současné situace a podle přehodnocených výhledů rozvoje města je zřejmé, že se v návrhovém období ÚPO nejeví realizace záměrů uvedených generelů jako akutní, pokud nedojde ke kontaminaci využívaných a rezervních vodních zdrojů. Navíc není nezbytně třeba počítat s napojením města na zdroje a ÚV Sadská – Písty. Výhledová trasa vodovodu DN 300 od sladoven do oblasti na protějším břehu však zůstala v grafické části jako výhledová rezerva zachována. Zásobování levobřežní části města je v současnosti i výhledově zajištěno po výstavbě nového vodovodního řadu DN 200 z protějšího břehu. Ze záměrů zůstává pro návrh ÚPO jen předpoklad vybudování zdvojeného výtlačného řadu od ÚV Babín do VDJ Jankovice. Trasu bude nutno pro uvolnění území vzhledem k navrhované výstavbě nových RD na východě města v krátkém úseku přeložit. Podmínkou pro zásobování severní výrobně obslužné zóny vodou je výstavba nového okružního řadu DN 200 z ATS u ÚV Babín podél plánované obvodové komunikace. V grafických přílohách jsou uvedené návrhy zakresleny včetně vodovodních sítí pro zásobování navržených rozvojových lokalit. Potřeba pitné vody pro navržený rozvoj města je vyčíslena v následujícím textu. Hodnoty jsou oproti ÚPNSÚ z r. 1995 upraveny s ohledem na skutečný trend snižování spotřeby vody v období uplynulých let. Stanovení potřeby vody V návrhovém období ÚPO k r. 2015 se předpokládá cca 16.600 trvale bydlících obyvatel města. Výpočet potřeby vody vychází ze Směrnice č. 9/73 a Metodických pokynů býv. MLVH ČR z r. 1984, redukovaných podle trendu snižování specifické spotřeby vody (l/obyv.den) v posledních 10 letech. Jde tedy o odhad potřeb podle názoru zpracovatele ÚPO, který bude nutno v budoucnu korigovat podle skutečného vývoje počtu obyvatel a potřeb podnikatelských a výrobních aktivit v průmyslově – obslužných zónách, kde jejich typ a potřebu není možno v době zpracování ÚPO konkrétně specifikovat. Potřeby pitné vody pro tyto aktivity navazují na dříve zhotovené práce (Územně plánovací podklad pro regulaci území 06/93, ÚPNSÚ 95). Obyvatelstvo: 16 600 obyvatel x 110 l/obyv. den =

3

1 826 m /den

Veřejná vybavenost: 16 189 obyvatel x 70 l/obyv. den =

1 162 m3/den 2 988 m3/den = 34,6 l/s

Průmysl: / II/60 /


02

textová část


Vzhledem k předpokládanému rozvoji v průmyslově obslužných zónách, zaměřených na drobnou výrobu a podnikatelské aktivity zahrnuté výše, je uvažována specifická potřeba na úrovni r. 1998 se zvýšením o 10 % : 16 600 obyvatel x 27,2 l/obyv. den x 1,1 =

496,7 m3/den = 5,8 l/s

Zemědělství: Potřeba se předpokládá na úrovni r. 1998 s rezervou 10 % : 16 600 obyvatel x 0,1 l/obyv. den x 1,1 =

1,8 m3/den = 0,02 l/s

Celkem průměrná denní potřeba:

34,6 + 5,8 + 0,02 = 40,42 l/s

Poměr vody vyrobené a fakturované 1,44 předpokládáme zachován i v návrhovém období: p

Průměrná denní potřeba Q = 40,42 x 1,44 = 58,2 l/s. Oproti skutečnosti r. 1998 tj. zvýšení o 45 % - reálný odhad zvýšení potřeby je uvažován 20 % vzhledem k tomu, že celková návrhová plocha pro průmysl, služby a bydlení nemusí být v návrhovém období k r. 2015 kapacitně vyčerpána. Průměrná denní potřeba Qp = 40,42 x 1,2 = 48,5 l/s Maximální denní potřeba Qd = Qp x kd = 48,5 x 1,22 = 59,17 l/s Maximální hodinová potřeba Qh = Qd x kh = 59,17 x 1,9 = 112,43 l/s Roční potřeba Qr = 365 x Qp = 1 529 496 m3/rok Potřeba akumulačního objemu Va = 0,6 Qd = 2 991 m3 je i v návrhovém období s rezervou zabezpečena (akumulace u ÚV Babín 4000 3 3 3 3 m , věžový vodojem v centru 380 m , VDJ Jankovice 2 x 250 a 2 x 1000 m = 7 130 m ). Ve výhledu se odhaduje nárůst počtu obyvatel na 17 550, tj. oproti návrhovému období o 6 %. Tyto přírůstky by neměly mít zásadní vliv na stávající vodárenský systém města. Bilance potřeb, zdrojů a objemů akumulace K návrhovému horizontu r. 2015 je skupinový vodovod Poděbrady – Nymburk – Městec Králové schopen zdrojově zásobovat svá spotřebiště, stejně tak i ve výhledu. Nelze ovšem zcela vyloučit teoretické úvahy o případném nuceném vyřazení některých místních zdrojů z provozu. V tom případě by vyvstala potřeba dotovat zdrojové kapacity nymburského okresu přivedením vody z oblasti zdrojů Jizera podle Generelu vodovodů okresu Nymburk (Hydroprojekt Praha, 09/90). Objem akumulace pitné vody pro město vyhoví jak pro návrhové období, tak pro výhled. Problematickou otázkou zůstane limitní kapacita 380 m3 věžového vodojemu v centru pro potřebu I. tlakového pásma. Návrh zásobování lokalit souboru změn č. 01 ÚP města Nymburk pitnou vodou navazuje na koncepci stanovenou ve schválené dokumentaci. Rozšíření lokalit zastavitelného území předložené v souboru změn č. 01 nevyvolává potřebu úpravy koncepce zásobování pitnou vodou nebo realizace nových nadřazených inženýrských sítí (s výjimkou jejich prodloužení) k jednotlivým novým lokalitám. Výstavba infrastruktury tedy bude soustředěna pouze na vlastní obsluhu nových lokalit. V textu jsou komentovány zejména ty lokality, jichž se týkají korekce ve sféře zásobování pitnou vodou - drobné korekce ve vedení uličních vodovodních řadu jsou patrné ve výkresu č. 3 Zásobování vodou. Z01.1

Drahelice - západ (poz. p. č. 487 k. ú. Drahelice); přestavbové území bývalých Drůbežářských závodů v Drahelicích zásobování pitnou vodou bude zajištěno prodloužením zásobovacího řadu v ulici Kostomlátecké (LT 250). Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemků v rámci projektové přípravy.

Z01.2

Jankovice - západ (poz. p. č. 606, 610, 612/1, 612/2, 999/2, 2946/1, 2946/2, k. ú. Nymburk); lokalita západně od sídliště Jankovice - koncepce zásobování pitnou vodou přebírá původní výhledově navrhované řešení novými zásobními řady v návaznosti na původní rozvojovou lokalitu severně od hřbitova. Zásobování pitnou vodou bude zajištěno napojením na řad v ulici Okružní (LT 150) východně od lokality Z01.2 (zčásti již realizováno pro lokalitu severně od hřbitova) a zokruhováním s řadem v ulici Krajní (PVC 110) jižně od lokality Z01.6. Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemků v rámci projektové přípravy.

Z01.3

Na Ptáku - realizace areálu hromadné rekreace (koupaliště a jeho zázemí) je podmíněna vybudováním dostatečně kapacitních vlastních zdrojů pitné vody.

Z01.4

Kolínská - poz. p. č. 583, 583/4, 585 k. ú. Nymburk; lokalita smíšeného využití území městského typu jihovýchodně od místní části Zálabí při komunikaci I/38 - koncepce zásobování pitnou vodou přebírá původní výhledově navrhované řešení novými zásobními řady v návaznosti na řad v ul. Kovanické (PVC 160) a jeho zokruhování s řadem v ul. Kolínské (AZB 150). Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemků v rámci projektové přípravy.

Z01.5

U Katovny - poz. p. č. 16/1 k. ú. Nymburk; pozemek pro výstavbu penzionu v návaznosti na restauraci U Katovny bude napojen na zásobní řad v ul. U Katovny, resp. na Palackého třídě (LT 400). Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemků v rámci projektové přípravy.

Z01.6

Drahelice - sever - poz. p. č. 604/3, 604/4 k. ú. Drahelice; pozemky v platném územním plánu určené pro hromadné bydlení (nyní pro bydlení individuální) budou zásobovány pitnou vodou napojením na řad v ul. Krajní (PVC 110). Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemku v rámci projektové přípravy.

Z01.7

Zálabí - východ - poz. p. č. 359/2, 520/2, 522/3, 522/5 k. ú. Nymburk; lokalita transformace areálu bývalé sběrny surovin na smíšené využití území (výstavba objektu pro bydlení) bude zásobována pitnou vodou z přilehlého zásobního řadu pro obytné domy (PVC 90). Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemků v rámci


/ II/61 /

01


textová část

projektové přípravy. Z01.8

Hrachovina - poz. p. č. 268/3, 268/8, 269/1, 271, 272/3 k. ú. Nymburk; pozemky na východním okraji městského jádra na břehu přítoku Velkých a Malých Valů z toku Mrliny. Zásobování pitnou vodou bude zajištěno ze zásobního řadu v ul. U Cukrovaru (Janouškova) (LT 110). Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemků v rámci projektové přípravy.

Z01.9

Drahelice - jih - poz. p. č. 621, 720 k. ú. Drahelice; pozemky pro areál říční policie. Zásobování pitnou vodou bude zajištěno ze zásobního řadu v ul. Kostomlátecké (LT 250). Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemků v rámci projektové přípravy.

Z01.10

U Babína - poz. p. č. 436/1, 436/12 k. ú. Nymburk; pozemky pro tréninkové fotbalové hřiště v sousedství stávajícího sportovního areálu. Zásobování pitnou vodou je vhodné zajistit připojením na navrhovanou přeložku DN 400 v nové obslužné komunikaci severně od hranice uvedených pozemků. Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemků v rámci projektové přípravy.

Z01.11

Letiště Nymburk - změna statutu letiště (bez požadavku na nové plochy ve správním území města) nevyvolává nové nároky na zásobování areálu pitnou vodou.

V rámci úprav a rozšíření zastavitelných ploch předložených ve změně č. 01 ÚP města Nymburk nedochází k výrazné změně v celkové bilanci potřeby vody a v koncepci zásobování města pitnou vodou.

Změna č. 02 územního plánu, která se týká průmyslové zóny Nymburk – sever, zahrnuje také realizaci nové vodovodní sítě v daném území. Uvažované plochy budou sloužit pro průmysl, sklady, drobnou výrobu, řemesla a služby. Pitná voda bude používána pro běžné účely; nepředpokládá se zde ve větším měřítku její využití pro výrobu. Zdrojem vody pro průmyslovou zónu je veřejný vodovod města Nymburk. Vodovodní síť se doplní tak, aby zajistila zásobování vodou pro předpokládané odběry v rozvojových plochách. Na stávající vodovod bude nové vedení napojeno v Boleslavské ulici na západním okraji území. Zokruhování ve východní části pozemku se uvažuje propojením na řad DN 250 vedený směrem na vodojem Chotuc. Jako páteřní řad je navrženo potrubí DN 200, navazující na stávající potrubí DN 200 ukončené před pozemkem firmy Changhong. Tento řad bude propojen na východním okraji území na stávající vodovod DN 250. Hlavní zásobovací řady DN 150 budou vedeny v nově uvažovaných komunikacích. Předpokládá se možnost doplnění sítě v souladu s konkrétním využitím pozemků a jejich dalším dělením. Propojení nových vodovodních řadů na východě a západě oblasti na stávající vedení, které mají rozdílné hodnoty tlakové čáry, umožní rozdělení území na dvě tlaková pásma (bude řešeno v další dokumentaci vyššího stupně). Stávající vodovodní řady menších světlostí než DN 150 v okolí Boleslavské ulice, na které navazuje vodovod pro průmyslovou zónu, svými parametry nevyhovují novým požadavkům, z tohoto důvodu jsou navrženy jejich rekonstrukce s posílením na DN 150. Výstavba nového obchvatu města (silnice I/38, Nymburk obchvat, 2. stavba) si vyžádá také dílčí přeložky vodovodu v místě uvažovaného kruhového objezdu u propojení na Boleslavskou ulici. Předpokládá se použití potrubí o světlosti DN 200 pro páteřní řad a DN 150 pro distribuční vedení. Dimenze nové sítě je navržena s ohledem na požadavky požárního zabezpečení. V místech, kde to poměry dovolí, bude realizována vodovodní síť jako zokruhovaná. Požadavky na akumulaci vody a průtokové poměry v síti se oproti původnímu územnímu plánu nemění (s výjimkou výše uvedených rekonstrukcí stávajících řadů), a budou i nadále zajišťovány v rámci stávajících zařízení. Pokud by nastala situace, že bude vznesen požadavek na větší odběr vody pro výrobní účely, lze doporučit realizaci vlastního zdroje užitkové vody (studny, vrty). Doporučuje se zpracování generelu zásobování vodou, který by řešil doplnění sítě v návaznosti na další dělení průmyslové zóny pro jednotlivé uživatele, rozdělení do tlakových pásem a případnou realizaci posilovacích stanic. Bilance potřeby vody: V původním územním plánu je do bilancí zahrnuta pouze menší část současně uvažované průmyslové zóny. Pro výpočet nárůstu potřeby vody, uvažované v rámci změny č. 02 územního plánu, se uvažuje s hodnotou 80 litrů na osobu a den. Celkový předpokládaný počet pracovních příležitostí v průmyslové zóně je stanoven na 4.590, z toho již 960 zaměstnanců bylo zahrnuto v bilanci uvedené v územním plánu, takže nárůst oproti ÚP činí 3.630 pracovních příležitostí. Výpočet potřeby vody: - specifická denní potřeba:

3.630 p. p.

- maximální denní potřeba: 290,4 m3/d x 1,5

80 l/os/d

3

290,4 m /d,

435,68 m3/d,

V rámci změny č. 02 územního plánu dojde k nárůstu potřeby vody oproti údajům uvedeným v územním plánu. Toto zvýšení lze pokrýt ze stávajících zdrojů vody, rovněž akumulace vody má dostatečnou rezervu.

/ II/62 /


02

textová část


Ochranná pásma – viz kap. H.02.3

E.02 Odkanalizování a čištění odpadních vod E.02.1 Současný stav Ve městě je ve funkci veřejná stoková síť převážně jednotné soustavy s čistírnou odpadních vod. Provozovatelem kanalizace je společnost Vodovody a kanalizace Nymburk, a. s. Její celková délka je 29,947 km, oddílné kanalizace je celkem 7, 593 km. Nová ČOV na levém břehu Labe byla uvedena do zkušebního provozu v r. 1994. V tom roce bylo na kanalizaci napojeno celkem 14 790 3 obyvatel, na ČOV bylo přiváděno 1 064 471 m /rok splaškových vod, což odpovídalo prakticky ročnímu fakturovanému množství vyrobené pitné vody. V současnosti je již řádný provoz ČOV převeden (od ledna r. 2000) z vlastníka - města Nymburk rovněž na VaK, a. s. Na novou ČOV byly přepojeny stoky z pravobřežní části města, vedené přes PČS u železničního mostu shybkou na druhý břeh a hlavní stoka z levobřežní části po oddělení dešťových vod s přečerpáváním. V průběhu minulých let byly rovněž dokončeny hlavní sběrače podél Velkých a Malých Valů v centru, které podchytily stoky dosud volně vypouštěné do těchto recipientů. ČOV na levém břehu řeky pod areálem sladoven je mechanicko - biologická s oběhovou aktivací, s účinností cca 95 %. Konečná 3 kapacita ČOV představuje 25 000 EO, 5000 m /den splaškových vod a 1400 kg BSK5/den. V současnosti je vybudována první etapa ČOV s územní rezervou pro výhledové dokončení druhé etapy. V Nymburce je v převážné části města realizována jednotná kanalizace, odpadní vody jsou likvidovány v centrální čistírně odpadních vod. Provozovatelem kanalizace je společnost Vodovody a kanalizace Nymburk, a. s. Systém stávající kanalizace je podrobně popsán v textové části Územního plánu města Nymburk, kanalizační síť je zakreslena v grafické příloze ÚP č. 4 - Odkanalizování. Oproti údajům obsaženým v územním plánu došlo v zájmovém území k rozšíření kanalizační sítě o nové stoky, výtlačné řady a další zařízení uvedené v následujícím textu: Podél západního okraje průmyslové zóny Nymburk – sever prochází v Boleslavské ulici výtlačný řad splaškové kanalizace D 63 mm, který slouží pro odkanalizování stávající zástavby u Všechlapského Vrchu a je přiveden do přečerpávací stanice ČS „Boleslavská“ (výkon 20 m3/hod). Do této stanice je zaústěn také další výtlak D 110 mm vedený podél nové komunikace od areálu firmy Changhong. Výtlačné potrubí D 90 mm je vyvedeno z čerpací stanice jižním směrem, kde je zaústěno do stoky jednotné kanalizace DN 300. Dešťové vody se ve většině území vsakují. Napříč oblastí prochází rozvodnice, která rozděluje pozemek na dvě části spadající do povodí Lidušky a Mrliny. K odvodnění ploch se zde využívá původní meliorace, průběh podzemních vedení však není znám. Část těchto meliorací je svedena do hlavního melioračního zařízení HMZ Od Kovanska. Jedná se o otevřený příkop, který je dále veden přes areál ŽOS a posléze je zaústěn do potoka Liduška. V místě uvažované průmyslové zóny Nymburk – sever je v současnosti realizována dešťová kanalizace, uložená v nové komunikaci u areálu firmy Changhong, která odvodňuje areál a přilehlé komunikace. Tato stoka světlosti DN 300 až DN 800 je ukončena v nově realizované retenční nádrži RN 3, odkud je zadržená voda pomocí řízeného odtoku ve výši 50 litrů za vteřinu odpouštěna přes vírový ventil do zmíněného hlavního melioračního zařízení Ood Kovanska. Do retenční nádrže ústí i přítok z tohoto zařízení. Pro monitorování případného výskytu ropných látek je zde instalován detekční systém.

E.02.2 Koncepce řešení Vzhledem k dořešení základních problémů odkanalizování města a čištění odpadních vod v posledních letech půjde v rámci navrženého rozvoje především o doplňující výstavbu kanalizačních stok v částech stávající zástavby, kde doposud kanalizace chybí, ve výrobně - obslužných zónách na severu a na jihu města a v ostatních rozvojových plochách pro bydlení. Pro městskou část Drahelice byla koncem devadesátých let vypracována technickoekonomická studie odkanalizování a doplnění vodovodní sítě (Projekty - Ing. I. Fiala, 10/98) s dvěma variantami řešení v rovinatém terénu : jednak s několika přečerpávacími stanicemi na gravitační kanalizaci, jednak jako kanalizace tlaková. K realizaci byla poté zvolena varianta tlakové kanalizace. V návrhu jsou dále v grafických přílohách zakresleny nové stoky, odvádějící odpadní vody z nových rozvojových ploch. Podrobný návrh s výpočtem profilů v závislosti na sklonech potrubí bude předmětem příslušných stupňů projektové dokumentace. V některých případech bude nutno vzhledem k terénním poměrům obdobně jako v Drahelicích posoudit varianty s přečerpáváním gravitační kanalizace nebo využití tlakové kanalizace. Ve stávající zástavbě zejména v centru města je nutno počítat s rekonstrukcemi starých stok. Po vyčerpání kapacity 1. etapy ČOV bude třeba v předstihu počítat s dostavbou druhé etapy na konečný stav. Pokud se bude město vyvíjet podle navržených předpokladů, bude kanalizační síť pro splaškové vody i nadále dostatečná, s potřebnou kapacitní rezervou v ČOV a bude možno ji doplňovat dle potřeby nových rozvojových ploch. V tomto smyslu je vyhotovena grafická příloha návrhu se zákresem nových tras kanalizace pro odvádění splaškových vod, jako liniové územní rezervy v rozvojových plochách. Otázkou je řešení odvádění dešťových vod, které může přinést problémy v některých úsecích stávající stokové sítě – to se týká zejména velkých rozvojových ploch se soustředěnou obytnou nebo smíšenou výstavbou a průmyslových a skladových areálů. Při nakládání s dešťovými vodami v nových rozvojových lokalitách s funkčním využitím zejména obytným pro bytovou výstavbu a individuální výstavbu rodinných domů by měly být respektovány tyto zásady : 1.

Konkrétní případy bude nutno posoudit hydrotechnickými výpočty v rámci navazující projektové dokumentace, po zpracování urbanisticko-architektonického návrhu parcelace předmětné lokality. Součástí návrhu bude řešení způsobu odvádění dešťových vod ve vazbě na kapacitní možnosti stávající kanalizace. V některých případech tak bude


/ II/63 /

02


textová část

pravděpodobně nutno oddělit čisté vody ze střech objektů (jímání, vsakování, povrchové odvádění do recipientů) od znečistěných vod z komunikací a jiných zpevněných ploch. Další alternativou je výstavba dešťových retenčních a usazovacích nádrží a osazení lapačů ropných produktů před přímým vyústěním do toku. V lokalitách umístěných na okrajích současného zastavěného území města bude vždy hledána možnost odvádění dešťových vod do stávajících vodních toků nebo do okolního terénu, s využitím povrchové nebo technické retence. 2.

Rozvojové lokality mohou být napojeny na stávající kanalizaci až po realizaci příslušného opatření dle odst. 1 a za předpokladu, že odtokové množství neznečištěných dešťových vod z jednotlivých parcel (zastavěných ploch) bude minimalizováno. Pro tento účel lze stanovit závazný regulativ v podobě výstavby akumulační dešťové jímky s bezpečnostním přelivem pro zachycení přívalových dešťových vod ze střech a zastavěných nebo zpevněných ploch na každé nemovitosti RD. V případě hromadné bytové, komerční nebo průmyslové výstavby mohou být limitující předpoklady maximálního přípustného odtoku dešťových vod do stávající jednotné kanalizace řešeny např. novými retenčními úseky stok velkých profilů.

3.

V případě, že pro zpoždění odtoku neznečištěných dešťových vod bude navrženo vsakování těchto vod na vlastním pozemku, musí být doloženo návrhem způsobu vsakování, výpočtem vsakovaného množství a hydrogeologickým posudkem reálné možnosti infiltrace výpočtového množství na předmětném pozemku.

4.

Konkrétní návrh řešení pro jednotlivé lokality bude vždy projednán s vlastníkem kanalizační sítě a ČOV – městem Nymburk, s provozovatelem kanalizačních zařízení VaK a. s. Nymburk a s vodoprávním úřadem.

Návrh odkanalizování lokalit souboru změn č. 01 ÚP města Nymburk vychází z koncepce stanovené ve schváleném územním plánu. Žádná z lokalit nevyvolává potřebu změny koncepce nebo výstavby zcela nových hlavních kanalizačních stok (kromě jejich prodloužení). Kanalizační síť a poměrně nová ČOV je vybudována pro vlastní město Nymburk. Nově navrhované lokality souboru změn č. 01, které jsou v dosahu sítě městské kanalizace, na ni budou napojeny. V lokalitách, kde není možné zajistit odvádění splašků do městské kanalizace, musí být pro navrhované objekty realizovány bezodtokové jímky a zajištěn pravidelný odvoz splašků do ČOV. V následujícím textu jsou komentovány ty lokality, kterých se týkají úpravy v oblasti odkanalizování - drobné korekce ve vedení navrhovaných uličních stok jsou patrné ve výkresu č. 4. Z01.1

Drahelice - západ (poz. p. č. 487 k. ú. Drahelice); přestavbové území bývalých Drůbežářských závodů v Drahelicích odkanalizování bude zajištěno napojením na tlakovou kanalizaci v ulici Kostomlátecké (PE 50). Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemků v rámci projektové přípravy.

Z01.2

Jankovice - západ (poz. p. č. 606, 610, 612/1, 612/2, 999/2, 2946/1, 2946/2, k. ú. Nymburk); lokalita západně od sídliště Jankovice - koncepce odkanalizování je dána původním výhledově navrhovaným řešením novými stokami gravitační kanalizace směřujícím k přečerpací stanici severně od ulice Ve Vilách. Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemků v rámci projektové přípravy.

Z01.3

Na Ptáku - realizace areálu hromadné rekreace (koupaliště a jeho zázemí) je podmíněna vybudováním dostatečně kapacitních bezodtokových jímek a vyvážením splašků na ČOV.

Z01.4

Kolínská - poz. p. č. 583, 583/4, 585 k. ú. Nymburk; lokalita smíšeného využití území městského typu jihovýchodně od místní části Zálabí při komunikaci I/38 - koncepce odkanalizování je dána výhledově navrhovaným řešením novými stokami gravitační kanalizace směřujícími jak k ul. Kovanické tak i k ul. Kolínské. Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemků v rámci projektové přípravy.

Z01.5

U Katovny - poz. p. č. 16/1 k. ú. Nymburk; technické řešení odkanalizování pozemku pro výstavbu penzionu bude prověřeno v podrobnějším stupni projektové dokumentace. Odkanalizování je možné buď do stoky v souběhu Malých Valů nebo formou dostatečně kapacitní bezodtokové jímky s vyvážením kalu na ČOV. Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemku v rámci projektové přípravy.

Z01.6

Drahelice - sever - poz. p. č. 604/3, 604/4 k. ú. Drahelice; pozemky byly v platném územním plánu určeny pro hromadné bydlení (nyní pro bydlení individuální). Odkanalizování bude zajištěno novou stokou gravitační kanalizace směřující k přečerpací stanici severně od ulice Ve Vilách. Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemků v rámci projektové přípravy.

Z01.7

Zálabí - východ - poz. p. č. 359/2, 520/2, 522/3, 522/5 k. ú. Nymburk; změna využití areálu bývalé sběrny surovin na smíšené využití území s výstavbou objektu pro bydlení. Odkanalizování je zajištěno z přilehlé gravitační kanalizační stoky pro sousední obytné domy. Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemku v rámci projektové přípravy.

Z01.8

Hrachovina - poz. p. č. 268/3, 268/8, 269/1, 271, 272/3 k. ú. Nymburk; pozemky na východním okraji městského jádra na břehu přítoku Velkých a Malých Valů z toku Mrliny. Odkanalizování je možné do kanalizační stoky v ulici Poděbradské (v nezbytném případě bude splašková kanalizace přečerpávána - technické řešení bude předmětem podrobnějšího stupně projektové dokumentace. Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemků v rámci projektové přípravy.

Z01.9

Drahelice - jih - poz. p. č. 621, 720 k. ú. Drahelice; pozemky pro areál říční policie. Odkanalizování bude zajištěno napojením na tlakovou kanalizaci (PE 63) v ulici Kostomlátecké. Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemku v rámci projektové přípravy.

/ II/64 /


01

textová část


Z01.10

U Babína - poz. p. č. 436/1, 436/12 k. ú. Nymburk; pozemky pro tréninkové fotbalové hřiště v sousedství stávajícího sportovního areálu. Odkanalizování je možné pouze formou realizace dostatečně kapacitní bezodtokové jímky s vyvážením kalu na ČOV. Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemků v rámci projektové přípravy.

Z01.11

Letiště Nymburk - změna statutu letiště (bez požadavku na nové plochy ve správním území města) nevyvolává nové nároky na odkanalizování areálu. V případě nové výstavby bude nezbytná realizace bezodtokové jímky s vyvážením kalu na ČOV.

Úpravami a rozšířením zastavitelných ploch podle změny č. 01 ÚP města Nymburk nedojde k výrazné změně v celkové bilanci splaškových vod. Pokud v některých lokalitách vyvstane potřeba odkanalizování objektu dříve, než bude realizováno prodloužení navrhovaných stok, je třeba počítat s překlenovací první etapou ve formě výstavby jímek k vyvážení splaškového odpadu. V případě, že zastavěná nebo zpevněná plocha nových pozemků přesáhne 40 % celkové výměry pozemků, musí investor na svém pozemku realizovat retenční nádrž pro zpomalení a regulaci odtoku dešťových vod. V souladu s návrhem uvedeným v územním plánu města se doporučuje realizovat v nově zastavovaném území oddílnou kanalizační síť. Splaškové odpadní vody budou odvedeny na městskou ČOV. Dešťové vody budou dle možností zasakovány či svedeny přes retenci do místních recipientů. Splašková kanalizace Změna č. 02 územního plánu, která se týká průmyslové zóny Nymburk – sever, zahrnuje realizaci nové sítě splaškové kanalizace v daném území. Uvažované plochy budou sloužit pro průmysl, sklady, drobnou výrobu, řemesla a služby. Vzhledem k charakteru a konfiguraci území lze uvažovat pouze s realizací tlakové kanalizace. Předpokládá se zřízení individuálních čerpacích jímek s dostatečnou akumulací u jednotlivých areálů. Pro zajištění správné funkce sítě bude vhodné vypracovat provozní řád, který upraví současnost čerpání jednotlivých zařízení tak, aby nedošlo ke kapacitnímu přetížení potrubí. Jako optimální řešení se jeví zřízení centrálního dispečinku, který umožní bezdrátové propojení jednotlivých čerpacích zařízení s jejich dálkovým ovládáním. Pro odvádění splaškových vod jsou navrženy řady průměru D 63, D 90 a D 110 mm. Na jižním okraji území bude nové vedení navazovat na stávající výtlačné potrubí D 110 mm ukončené v současnosti poblíž areálu firmy Changhong. Severozápadní část území je odkanalizována do stávajícího výtlačného řadu D 63 mm, vedeného v Boleslavské ulici. Předpokládá se možnost doplnění sítě v souladu s konkrétním využitím pozemků a jejich dalším dělením. Navržené řešení si vyžádá rekonstrukci (posílení) stávající čerpací stanice „Boleslavská“, včetně posouzení dimenzí stávajících výtlačných potrubí, v případě nedostatečné kapacity bude nutné provést jejich rekonstrukci. Gravitační splaškovou kanalizaci bude možné realizovat pouze v omezené míře v rámci vnitřní kanalizace v jednotlivých areálech. Dešťová kanalizace: Odvádění dešťových vod z nově zastavovaných ploch průmyslové zóny musí být řešeno tak, aby se nezvýšil okamžitý odtok z tohoto území. K tomuto účelu se uvažuje s omezeními ve způsobu odváděných dešťových vod, s přednostním využitím zasakování či retence. Na základě hydrologických průzkumů bude nutné vyhodnotit místní podmínky, které mají vliv na volbu nakládání s dešťovými vodami (propustnost podloží, vlastnosti podloží, hloubka horizontu podzemní vody apod.) a zpracovat jednotný plán pro hospodaření s dešťovými vodami. Pro jednotlivé areály je třeba dbát na efektivní využití zachycených dešťových vod Z tohoto důvodu musí být dodržen požadavek na plné respektování následujících opatření: 

dešťové vody ze zelených ploch budou likvidovány zasakováním na místě, 

čisté dešťové vody ze střech objektů budou přednostně likvidovány na vlastním pozemku – vsakováním či jímáním pro potřebu zálivky, pro omezení odtoku lze doporučit zelené střechy,



dešťové vody ze zpevněných ploch, kde nehrozí kontaminace ropnými produkty, budou přednostně likvidovány na vlastním pozemku – vsakováním či jímáním pro potřebu zálivky,



dešťové vody z ploch, kde hrozí kontaminace ropnými produkty, budou svedeny na odlučovač ropných látek, čisté odpadní vody pak budou přednostně likvidovány na vlastním pozemku – vsakováním či jímáním pro potřebu zálivky,



v případě, že nebude možné dešťové vody či jejich část likvidovat na přímo na pozemku, budou tyto vody jímány do vlastních retenčních nádrží, odkud budou odpouštěny pomocí řízeného odtoku (řádově v litrech za vteřinu) do dešťové kanalizace.

Zasakování není vhodné v jihozápadní části území s ohledem na hrozbu vymývání nežádoucích látek v areálu ŽOS. Obecně lze považovat podmínky pro zasakování ve větší části území, vzhledem k výskytu méně propustných podorničních vrstev, jako ne příliš příznivé. Retence je nezbytná pro zachycení dešťových vod, jejich akumulaci a postupné vypouštění tam, kde nelze beze zbytku uplatnit přímé zasakování. K tomuto účelu již byla zprovozněna jedna retenční nádrž a s další výstavbou takovýchto nádrží se uvažuje. V jihozápadním okraji průmyslové zóny je problém odvádění dešťových vod řešen pomocí kanalizace vedené do retenční nádrže označené RN3. Tato nádrž byla navržena pro zachycení dešťových vod z okolních ploch včetně komunikací a pracuje i s jistou rezervou objemu. Pokud budou dodržena výše uvedená opatření pro využití nově zastavovaných ploch v okolí této nádrže, bude ŽALUDA, projektová kancelář

/ II/65 /

02


textová část

možné počítat s jejím využitím i pro další navazující území, které nebylo do původního návrhu zahrnuto. K tomuto účelu bude nutné provést nový výpočet posouzení této retenční nádrže, v souladu s aktualizovanými vstupními údaji. Pro další plochy, které nelze odvodnit do retenční nádrže RN3, jsou navrženy stoky dešťové kanalizace zaústěné postupně do nově uvažovaných retenčních nádrží RN4 až RN7. Nádrž RN4 bude mít řízený odtok (řádově desítky litrů za sekundu) do stávajícího hlavního melioračního zařízení od Kovanska, a vzhledem k tomu, že toto meliorační zařízení pozbude v budoucnosti své funkce vlivem zástavby pozemků, nedojde tak k nárůstu přítoku do níže položené nádrže RN3 a tím i ke zvýšení průtoku v Lidušce. Nádrž RN 5 bude mít řízený odtok do slepého ramene Mrliny. Nádrž RN6 bude odvodněna do bezejmenného vodoteče charakteru meliorační strouhy zaústěného poté do Klobuše (přítok Mrliny), RN7 bude odvodněna přímo do Klobuše. V obou posledních případech je navrhované řešení vázáno na realizaci i mimo katastr města Nymburka. Velikosti nádrží RN 4 až RN7 budou specifikovány na základě výpočtu v dalších stupních projektové dokumentace. U retenčních nádrží RN 6 a 7 lze doporučit jejich funkci kombinovanou s možností zasakování a osazením jejich břehů vegetací. Pro odvodnění navrhovaných komunikací se uvažuje s dešťovou kanalizací či příkopy vedenými podél vozovky. U silničního obchvatu města - „Silnice I/38, Nymburk obchvat, 2. stavba“, který se již projektuje, se v místě průmyslové zóny navrhuje výstavba dvou retenčních nádrží RN1 a RN2 s řízeným odtokem ve výši 10 litrů za vteřinu (viz samostatný projekt). Nádrž RN2 bude odvodněna novou stokou DN 300 do stávajícího systému odvodnění Boleslavské ulice. Odtok z nádrže RN1 bude sveden do hlavního melioračního zařízení od Kovanska. Část vody z tohoto obchvatu bude odvedena bez retence do slepého ramene říčky Mrliny. Výše uvedená opatření omezí změnu odtokových poměrů v řešeném území a budou mít i příznivý dopad na okolí. Nebudou významnějším způsobem zatíženy stávající vodoteče, naopak mírným navýšením průtoku Klobuše v bezdešťovém období bude docíleno zlepšení kvality vody. Úvahy o převedení části dešťových vod z povodí Lidušky do povodí Mrliny se nejeví jako reálné, neboť by to znamenalo nutnost velkého zahloubení kanalizace či přečerpávání vody. Pro možnost případného navýšení odtoku ze západní části průmyslové zóny i z dalších rozvojových ploch v okolí se jeví jako nezbytné zvýšení kapacity koryta potoka Lidušky a také rekonstrukce poddimenzovaných propustků na jejím dolním toku ve městě. Toto zkapacitnění není podmiňující pro realizaci záměrů navržených v průmyslové zóně. Doporučuje se zpracování generelu splaškové kanalizace, který by řešil doplnění a funkci sítě v návaznosti na další dělení průmyslové zóny pro jednotlivé uživatele, a generelu odvodnění území s upřesněním množství vody odváděné z jednotlivých areálů do recipientu a podrobnějším návrhem retenčních nádrží. Bilance odtoku odpadních vod Odtok splaškových vod: Odtok splaškových odpadních vod odváděných do městské kanalizace se vlivem úprav navržených ve změně č. 02 územního plánu města Nymburk zvýší o 290,4 m3/d, což je hodnota výpočtové potřeby vody. Toto množství bude stávající čistírna odpadních vod Nymburk schopna vyčistit, v souladu s možností realizace 2. etapy její dostavby. Odtok dešťových vod: Hospodaření s dešťovými vodami u nově využívaných ploch bude striktně stanoveno v souladu s výše uvedenými návrhy možných opatření. Bilance dešťových vod není zpracována, neboť odtok bude záviset na způsobu zacházení s dešťovými vodami, na využití retence s řízeným odtokem a na možnostech zasakování. Pro návrh dešťové kanalizace bude uvažováno s deštěm o době trvání 15 minut a četnosti výskytu n = 1 (tj. 1 x za rok): i15 = 130 l/s,ha.

Soubor změn č. 04 vymezuje zastavitelnou plochu Z04.8 pro možnost rozšíření čistírny odpadních vod. Část plochy Z04.8 je vymezena v překryvu s plochou vymezenou pro dopravní infrastrukturu – nové přemostění Labe (vymezeno jako VPS D3). Tato VPS bude při realizaci rozšíření ČOV respektována.

Ochranná pásma – viz kap. H.02.3 Poznámka ke grafickým podkladům vodohospodářské části: Současný stav vodovodní a kanalizační sítě města byl zakreslen do návrhu ÚPN s využitím digitálních dat GIS, převzatých dne 23 .7. 2003 od VaK a. s. Nymburk.

E.03 Zásobování elektrickou energií E.03.1 Současný stav Nadřazené energetické soustavy V řešeném území je vybudována rozvodna 110/22 kV Babín spolu s trasami VVN 110 kV napětí, které prochází jihovýchodní částí řešeného území.

/ II/66 /


04

textová část


Napájecí soustava Řešené území je napájeno elektrickou energií z rozvodny 110/22 kV Zadní Babín,s transformačním výkonem 80 MVA s možným zvýšením výkonu na 120 MVA, a z hydrocentrály Nymburk o výkonu 1,3 MVA. Hlavní napájecí vedení města je provedeno třemi větvemi. Severní část města Nymburk je napojena vrchním vedením 22 kV Nymburk sever, železniční opravny vlastním vedením 22 kV ŽOS I a ŽOS II. Vrchní vedení Nymburk sever obchází město a ve východní části je provedena odbočka do vstupní stanice TS-Jankovice, odkud pokračuje primární napájecí systém kabelovým způsobem. Druhé napájecí vedení prochází z rozvodny Babín východním směrem do HC Nymburk, s odbočením pro vstupní stanici TS-ČSDdepo, a dále do kabelového primárního napájecího systému. Primární propojení od HC Nymburk pokračuje paprskovitě do systému primárního napájení. Třetí napájecí vedení vychází z rozvodny Babín v jižním směru s provedeným kabelovým dvojsvodem k TS-Pekárny a Sladovny. Z těchto vrchních napájecích vstupů 22 kV vedení je vytvořen systém kabelového primárního propojení transformačních stanic v celém městě. Místní primární síť je propojena do transformačních stanic zděného provedení s osazenými trafory o výkonu 400 a 630 kV,s dalším sekundárním rozvodem do distribuční sítě. Dodávka a přenos elektrické energie je v Nymburce vybudována s minimálními nároky na rozšiřování. Město Nymburk je plně plynofikované - m. j. i proto je energetická síť kapacitně dostatečná. Přehled stávajících transformačních stanic: ozn. místo

typ/výkon distribuční

1 .TS 488 jez

příhradová 250 kVA

2. TS 746 veslák


3. TS 299 úpr. vody


4. TS 298 vodárna

PTS / 100 kVA

5. TS 241 Rohov

PTS /250 kVA

6. TS 506 depo 7. TS 210 kovopodnik

typ/výkon odběratel

zděná 1000 kVA PTS / 250 kVA

8. TS 505 pahorek

zděná 630 kVA

9. TS 599 cukrovar

zd / 250 kVA

10.TS 793 autoservis

zd / 630 kVA

11.TS 679 STE

holtab 630 kVA

12.TS 507 nádraží

zd / 630 kVA

13.TS 528 Poděbradská

zd / 2 x 630 kVA

14.TS 527 SZP

zd / 400 kVA

15.TS 567 MNV

zd / 2 x 400 kVA

16.TS 568 ŽOU

zd / 630 kVA

17.TS 569 kolonie

zd / 2 x 400 kVA

18.TS Husova

zd / 630 kVA

19.TS 792 Laktos

odpojená

630 kVA

zd / 630 kVA

20.TS 573 OUNZ

zd / 2 x 630 kVA

21.TS 715 Smetanova

zd / 630 kVA

22.TS 574 nemocnice

zd / 2 x 630 kVA

23.TS 526 Labe

zd / 2 x 400 kVA

24.TS 525 70 bj

zd /630 kVA

25.TS 555 Tyršova

zd / 630 kVA

26.TS 556 ZS

zd /400 kVA

27.TS 557 KSVK

zd /400 kVA

28.TS 739 povodí Labe

zd /400 kVA

29.TS 561 sídliště IV.

zd / 2 x 630 kVA

30.TS 559 -"- II.

zd / 2 x 630 kVA


návrh

2 x 630 kVA 2 x 630 kVA

/ II/67 /


ozn. místo

typ/výkon distribuční

31.TS 562 -"- V.

zd / 2 x 630 kVA

32.TS 653 poliklinika

zd / 2 x 630kVA

33.TS 560 škola III.

zd /630 kVA

34.TS 558 Drahelice I.

zd /630 kVA

35.TS 572 Jank III

zd /630 kVA

36.TS 613 Jank.I.

zd /630 kVA

37.TS 640 Jank.II

zd / 630 kVA

38.TS 807 -"-vstupní

zd/630 kVA

39.TS oseva

PTS/ 400 kVA

40.TS ÚVAR

PTS/400 kVA

41.TS 529 ŽOS I-VI.

zděná

42.TS 701 ČSTV

zd/ 400 kVA

43.TS 605 Agrostav

textová část

typ/výkon odběratel

návrh

velkoodběr zd /400 kVA

44.TS 554 Dlabačov

zd/2x630 kVA

45.TS 553 PVT

zd/630 kVA

46.TS 508 ZOM

zd/630 kVA

47.TS 604 pivovar

zd / 630 kVA

48.TS 104 Zálabí

odpojeno

49.TS 698 sladovna

zd/630 kVA

50.TS 447 pekárna

2 x 1000 kVA zd /630 kVA

51.TS Kovansko

PTS/ 250 kVA

52.TS okružní

PTS/250 kVA

53.TS u statku

PTS/400 kVA

54.TS drůbežárna

zd /630 kVA zd /1000 kVA

55.TS Komárno

PTS/400 kVA

56.TS Lada

PTS/200 kVA

57.TS ČOV

k/ 2x400 kVA

58.TS Prokotrans

PTS/400 kVA

59. TS Pardus

PTS/400 kVA

60.TS obchod

eltraf/400 kVA

61. TS Soudní

zd/630 kVA

62. TS Eliščina

eltraf/630 kVA

63. TS nábřežní

eltraf/630 kVA

64. TS Luční

eltraf/630 kVA

65. TS hosp. služby

zd /630 kVa

66. TS Vyrolat

zd /630 kVA

67. TS obaly

eltraf/630 kVA

68. TS obchodní

eltraf/630 kVA

69. TS market

Eltraf 630 kVA

70. TS RD II.

Eltraf 630 kVA

71. TS Drahelická

Eltraf 630 kVA

72. TS market Drahelice

Eltraf 630 kVA

V situačním plánu 1:5000, jsou zakresleny stávající zařízení, transformační stanice spolu s trasami primárního vedení. Řešené území je napájeno elektrickou energií z rozvodny 110/22 kV Zadní Babín, s maximálním transformačním výkonem 120 MVA a z hydrocentrály Nymburk o výkonu 1,3 MVA. Další rozvodna 110/22 kV Podmoky, pokrývá část odběrů z rozvodny Babín. Hlavní napájecí vedení města je provedeno třemi větvemi. Severní část města Nymburk je napojena vrchním vedením 22 kV / II/68 /


02

textová část


Nymburk sever, a železniční opravny vlastním vedením 22 kV ŽOS I a ŽOS II. Obě tyto trasy procházejí návrhovými lokalitami.

E.03.2 Návrh Bilanční úvaha V rámci návrhového období do roku 2015 je navržena dostavba celkem 630 b. j. převážně v západní části v západní části města, dále je navrženo rozšiřování občanské vybavenosti a rozvoj průmyslové zóny na plochách určených k výrobním a skladovým potřebám na severu a jihu. V řešeném území je provedena plynofikace a i nadále se uvažuje s jejím rozšiřováním. Návrhové řešení předpokládá nárůst spotřeb elektrické energie o 3,2 MW, výhledově nárůst o další 2,1MW. Nárůst potřeby elektrické energie v průmyslových zónách nelze přesně určit, spotřeba bude postupně upřesňována v závislosti na investorských záměrech. Pokrytí tohoto nárůstu i předpokládaný nárůst spotřeb el. energie bude plně pokryt ze stávající rozvodny Babín. V okrese byla uvedena do provozu další rozvodna 110/22 kV v Podmoklech, která převzala část odběrů z rozvodny Babín. Stávající rozvodnu Babín lze ještě kapacitně rozšířit o další trafor 40 MVA včetně provedení nových napájecích vývodů 22 kV. Energetická bilance Území města Nymburka je plně plynofikováno. Uvažovaný příkon elektrické energie se předpokládá 5,5 kW/RD, pro rozšíření o drobnou výrobu 8 kW/RD, pro byt 2 kW/b. j. s uvažovanou skupinovou soudobostí 0,6. Příkony el. energie pro nabídkové plochy pro skladové, výrobní i administrativní zóny nelze přesně určit jsou pouze informativní, ukazatelé spotřeby elektrické energie na jednotku plochy jsou stanovovány porovnáním. Jejích hodnoty budou určovány dle nároků investorů a druhu výroby v dalších stupních PD. Návrhový rozbor Lokality bytové výstavby 3, 4 Lodice 10 RD + drobná výroba

cca 110 kW

N-TS 18, 22

5, 6, 7, 8 Jankovice severozápad 90 RD + 200 b. j.

cca 700 kW

N-TS 11, 13, 14

215 kW

N-TS10

10, 11 Jankovice západ 65 RDD 12 Drahelice sever 30 RD + 140 b. j.

390 kW

N-TS 8, 9

13 Drahelice předměstí 35 RD Market

cca 115 kW

N-TS 7

21 Kolínská 45 RD

cca 170 kW

N-TS 4

40 kW

N-TS 19

23, 24 za Mrlinou 10 RD 35 Luční 15 RD

50 kW

36 Drahelická u skály 35 RD

115 kW

N-TS 12

I. jih u hřiště ZOM 25 RD

80 kW

N-TS 5

II. V kolonii 50 b. j.

60 kW

N-TS 16

III. cukrovar

65 RD

215 kW

Lokality pro výrobní sféru

3, 4 Lodice drobná a řemeslná výroba.

cca 100 kW

N-TS 15, 21, 23, 24, 25, 26, 27, 28N-TS 18,22

16, 17, 18, 19, 20 výrobní zóna jihozápad1

cca 1,5 MW

N-TS 1,2,3

1, 2, 25-33 výrobní zóna sever

cca 2 MW

Návrhové řešení V lokalitě výrobní zóny jihozápad – vybudování výrobně skladových ploch – jsou navrženy nové transformační stanice kabelové, NTS1,2,3, primárně propojené do stávající sítě. Je navrženo část venkovního vedení k TS pekárny zrušit, na jižním okraji návrhové lokality provést kabelový dvojsvod u vrchního vedení NYHRA I.a II. a kabelové vedení napojit do TS pekárny. Pro lokality I.u hřiště ZOM a 21 Kolínská, jsou navrženy kabelové stanice N-TS4 a 5 zapojené smyčkou do primárního propojení mezi stávajícími stanicemi. Lokalita 36 Drahelice u skály bude napojena z nové venkovní stanice N-TS 12 napojené z venkovního vedení, které prochází severně nad lokalitou. Lokalita 12 bude napojena ze dvou navrhovaných stanic N-TS8 a 9, zapojených do primárního kabelového propojení mezi stávajícími stanicemi. Lokalita 13 předměstí bude napojena z nové stanice N-TS7, zapojené kabelovou smyčkou do stávajícího primárního sytému. Lokalita 35 Luční bude napojena ze stávající stanice TS 64, u které se provede výměna trafa za výkonově do 630kVA.


/ II/69 /


textová část

V lokalitě 10 a 11 bude vybudována nová stanice N-TS 10, kabelově propojená mezi stávající stanice TS sídliště II a IV. Pro lokality 5,6,7,8, je navrženo zrušení části venkovního vedení ke vstupní stanici TS Jankovická. Na okraji lokality bude proveden kabelový svod ze stávajícího vedení a kabelem bude napojená nová vstupní stanice N-TS13. Stávající vývody se přepojí na novou vstupní stanici a do okruhu z nové vstupní stanice budou dále napojeny stanice pro návrhové lokality N-TS11 a 14. V lokalitách II. a III. budou vybudovány nové kabelové stanice N-TS16 a 17, napojeny do stávajícího primárního rozvodu. V lokalitě jihovýchod jsou návrhová místa soustředěna podél venkovního vedení 22kV, které propojuje hydrocentrálu a rozvodnu Babín. Toto venkovní vedení se doporučuje ponechat, a respektovat jeho ochranné pásmo. Na vývod z hydrocentrály budou napojeny dvě nové stanice kabelové N-TS19 a 20, navržené pro rozšíření sportovního areálu a lokalit 23 a24. V lokalitě výrobní zóny sever: Severní průmyslová zóna bude napojená z navrženého přeloženého venkovního vedení, které prochází návrhovými lokalitami. Trasa této přeložky je navržena severním směrm podél navrhovaného komunikačního obchvatu města. Propojení navrhovaných trafostanic v území průmyslové zóny bude venkovním vedením 22kV, s osazenými venkovními trafostanicemi. Velikosti transformátorů a přesné rozmístění stanic návrhových i výhledových bude upřesňováno při zpracovávání dalších stupňů projektové dokumentace, kdy již budou známé závazné investorské záměry a příkony el. energií pro využití území. V území severní průmyslové zóny je navrženo 10 nových transformačních stanic. Návrh zásobování lokalit souboru změn č. 01 ÚP města Nymburk elektrickou energií je v souladu s koncepcí schváleného územního plánu. Drobné místní úpravy lokálního charakteru jsou dány urbanistickým řešením jednotlivých lokalit souboru změn (v některých případech se jedná o převod výhledově uvažovaných rozvojových ploch, pro které byla již připravena rezerva inženýrských sítí, do návrhového horizontu). Do textu jsou zahrnuty lokality, kterých se týkají úpravy v oblasti zásobování elektrickou energií - drobné korekce v technické obsluze elektrorozvodnou sítí a v rozmístění trafostanic jsou patrné ve výkresu č. 5. Z01.1

Drahelice - západ (poz. p. č. 487 k. ú. Drahelice); přestavbové území bývalých Drůbežářských závodů v Drahelicích zásobování elektrickou energií je zajištěno ze stávajících trafostanic v bezprostředním okolí (případně jejich náhradou uvnitř lokality Z01.1. Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemků v rámci projektové přípravy.

Z01.2

Jankovice - západ (poz. p. č. 606, 610, 612/1, 612/2, 999/2, 2946/1, 2946/2, k. ú. Nymburk); lokalita západně od sídliště Jankovice - koncepce zásobování elektrickou energií vychází z původního výhledově navrhovaného řešení. Lokalitou procházející vrchní vedení je ve směru od severu i od západu svedeno do nové trafostanice v severním okraji zahrádkové kolonie západně od hřbitova. Odtud jsou pak kabelově propojeny všechny nově navrhované trafostanice lokalit Z01.2 a Z01.6. Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemku v rámci projektové přípravy.

Z01.3

Na Ptáku - areál hromadné rekreace (koupaliště a jeho zázemí); zásobování elektrickou energií je zajištěno svodem z vrchního vedení 22 kV a vybudováním nové trafostanice. Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemků v rámci projektové přípravy.

Z01.4

Kolínská - poz. p. č. 583, 583/4, 585 k. ú. Nymburk; lokalita smíšeného využití území městského typu jihovýchodně od místní části Zálabí při komunikaci I/38 - zásobování elektrickou energií navazuje na koncepci výhledového řešení. Při ulici Kolínské je situována nová trafostanice. Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemku v rámci projektové přípravy.

Z01.5

U Katovny - poz. p. č. 16/1 k. ú. Nymburk; záměr výstavby penzionu. Zásobování elektrickou energií je zajištěno napojením na místní rozvod. Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemku v rámci projektové přípravy.

Z01.6

Drahelice - sever - poz. p. č. 604/3, 604/4 k. ú. Drahelice; pozemky byly v platném územním plánu určeny pro hromadné bydlení (nyní pro bydlení individuální). Zásobování elektrickou energií je zajištěno v souladu se schváleným územním plánem z navrhované N-TS 9 propojené se stávajícími i novými trafostanicemi v lokalitě Z01.2 a v současně zastavěném území. Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemku v rámci projektové přípravy.

Z01.7

Zálabí - východ - poz. p. č. 359/2, 520/2, 522/3, 522/5 k. ú. Nymburk; záměr výstavby objektu pro bydlení na místě původního areálu bývalé sběrny surovin na Zálabí. Zásobování elektrickou energií je zajištěno napojením na místní rozvod. Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemku v rámci projektové přípravy.

Z01.8

Hrachovina - poz. p. č. 268/3, 268/8, 269/1, 271, 272/3 k. ú. Nymburk; pozemky na východním okraji městského jádra na břehu přítoku Velkých a Malých Valů z toku Mrliny. Zásobování elektrickou energií je zajištěno napojením na místní rozvod. Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemku v rámci projektové přípravy.

Z01.9

Drahelice - jih - poz. p. č. 621, 720 k. ú. Drahelice; pozemky pro areál říční policie. Zásobování elektrickou energií je zajištěno napojením na místní rozvod. Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemku v rámci projektové přípravy.

/ II/70 /


01

textová část


Z01.10

U Babína - poz. p. č. 436/1, 436/12 k. ú. Nymburk; pozemky pro tréninkové fotbalové hřiště v sousedství stávajícího sportovního areálu. V případě realizace energeticky náročnějších provozu v areálu bude nezbytné zásobování elektrickou energií zajistit prostřednictvím nové N-TS situované při severním okraji areálu. Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemků v rámci projektové přípravy.

Z01.11

Letiště Nymburk - změna statutu letiště (bez požadavku na nové plochy ve správním území města) nevyvolává nové nároky na zásobování elektrickou energií. V případě nové výstavby energeticky náročnějších zařízení bude nezbytné zásobování elektrickou energií zajistit prostřednictvím nové N-TS. Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemků v rámci projektové přípravy.

Soubor změn č. 01 ÚP města Nymburk nevyvolává podstatné změny v potřebě a distribuci elektrické energie. Koncepce stanovená platným územním plánem zůstává zachována. Severní průmyslová zóna bude napojena z navrženého přeloženého venkovního vedení 22kV, původně ŽOS, které bude sloužit jako distribuční vedení a je navrženo k přeložení jižním směrem – a dále z přeložené trasy vedení Nymburk sever. Trasa této přeložky je navržena severním směrem podél navrhovaného komunikačního obchvatu města, v koridoru s trasou zemního plynu. Propojení navrhovaných trafostanic v území průmyslové zóny bude venkovním vedením 22kV, s osazenými venkovními trafostanicemi. Protože se jedná o nabídkové plochy pro skladové, výrobní i administrativní zóny nelze příkony elektrické energie přesně určit. Hodnoty jsou pouze informativní, ukazatelé spotřeby elektrické energie na jednotku plochy jsou stanovovány porovnáním; jejich hodnoty budou určovány dle nároků investorů a druhu výroby v dalších stupních PD. Počet, velikosti transformátorů a přesné rozmístění návrhových transformačních stanic bude upřesňováno při zpracovávání dalších konkrétních studií projektové dokumentace po upřesnění investičních záměrů a souvislosti s tím i příkonů el. energie pro využití konkrétních pozemků. V území severní průmyslové zóny se uvažuje s 10-ti novými transformačními stanicemi. Pokrytí nárůstu elektrické energie bude plně zásobovat stávající rozvodna 110/22kV Babín.

E.03.3 Výhled Výhledový rozbor Lokality bytové výstavby C, D, E, F Jankovice severozápad 30RD + 30 RD + 170 b. j. I, J Jankovice západ 205 RD

cca 550 kW

V-TS 11, 12

cca 680 kW

V-TS 6, 9

L Drahelice severozápad 25 RD

cca 90 kW

V-TS 4

P, R Kolínská jih 40 RD

cca 70 kW

V-TS 3

cca 2 MW cca 1 MW

V-TS 13, 14, 15, 16, 175, 6 V-TS 1,2

Lokality pro výrobní sféru U, V, W, X výroba sever N, O výrobní zóna jih Výhledové řešení V lokalitě jih je navrženo rozšíření výrobních a skladových ploch i výstavba 40 RD spolu s řemesly. S tím je spojeno vybudování dalších transformačních stanic. Pro výrobní areály stanice V-TS1, 2, kabelovou smyčkou začleněny do stávající sítě primárních rozvodů, pro 40 RD je navržena stanice V-TS 3. Pro lokalitu „L“ Drahelice severozápad 25 RD a řemesla je navržena venkovní stanice V-TS4 napojená na procházející stávající venkovní vedení. Pro výhledové plochy I,J Jankovice západ (zástavba b. j. a RD) je navržena přeložka venkovního vedení 22 kV a uvolnění ploch pro novou výstavbu. S přeložkou venkovního vedení západním směrem bude vybudován kabelový svod a napojena nová vstupní stanice Okružní N-TS9. Z této stanice budou postupně připojovány výhledové stanice V-TS 4 a 6 pro bytovou výstavbu, stanice V-TS 7 pro novou střední školu a pro rozšíření nemocnice V-TS 10. Pro RD a řemesla v lokalitě D, E, F další V-TS 11 a pro lokalitu C u Dvorské cesty pak V-TS 12. Severní průmyslová zóna bude výhledově napojená z navrženého přeloženého venkovního vedení nyní pro ŽOS, které bude sloužit jako distribuční vedení. Trasa této přeložky je navržena v jižním směru podél navrhovaného komunikačního obchvatu města.Propojení navrhovaných trafostanic v území průmyslové zóny bude venkovním vedením 22 kV, s osazenými venkovními trafostanicemi. Velikosti traforů a přesné rozmístění stanic návrhových i výhledových bude upřesňováno při zpracovávání dalších stupňů projektové dokumentace, kdy již budou známé závazné příkony el. energií a přesné využití území. V území severní průmyslové zóny je ve výhledovém období navrženo 5 nových transformačních stanic. Toto konceptní řešení bylo konzultováno se správci sítě STE a. s. RZ Východ PS Nymburk.


/ II/71 /

02


textová část


E.04 Zásobování plynem E.04.1 Současný stav Město je zásobováno plynem od počátku století, kdy mělo vlastní plynárnu. Plynovodní síť STL i NTL pokrývá v podstatě celé zastavěné území města. Hlavní podíl na plynofikaci mají nízkotlaké rozvody. Zdrojem zemního plynu pro potřeby města Nymburka je vysokotlaký dálkovod 042 DN 200 - 2,5 MPa vedený východně od města kolem obcí Chvalovice, Kovansko a Všechlapy. Tento řad odbočuje ze středočeské magistrály DN 500 mezi obcemi Plaňany a Dobřichov. Jižní větev Dobřichov - Nymburk byla uvedena do provozu v roce 1963, severovýchodní část (Nymburk - Mladá Boleslav) v r. 1959. VTL plynovodní systém: Pro město jsou zřízeny celkem tři VTL přípojky z uvedeného dálkovodu, které zásobují VTL regulační stanice zemním plynem : a)

JIH - VTL-RS 10 000 m3/h jižně od čtvrti Zálabí u silnice na Hořátev. Tato RS je zásobována VTL přípojkou 173 DN 200 "Chvalovice - Nymburk", 4 MPa z r. 1981,

b)

VÝCHOD - VTL-RS 5000 m /h u Poděbradské naproti autoservisu, zásobovaná VTL přípojkou 073 DN 150, 2,5 MPa "odbočka Nymburk", vedená od řadu 042 podél říčky Mrliny,

c)

SEVER - VTL-RS 1200 m3/h za areálem ŽOS, zásobovaná VTL přípojkou 139 DN 100, 2,5 MPa "ČD Nymburk" v provozu je od r. 1963.

3

Z popsaných přípojek jsou vedeny odbočky k průmyslovým VTL-RS : z „odbočky Nymburk“ je zásobována přípojkou DN 80 RS Lokomotivního depa, z přípojky „ČD Nymburk“ je napojena areálová RS ŽOS. Dálkovod i přípojky zakreslené v situaci jsou přeneseny ze zaměření lomových bodů VTL dálkovodů 1:5000 STP Kolín. Ochranné pásmo všech těchto plynovodů a přípojek je 4 m na každou stranu od povrchu potrubí. Bezpečnostní pásmo u profilů do DN 100 je 15m, do DN 250 je 20 m na každou stranu. Stavební činnost v ochranném i bezpečnostním pásmu podléhá schválení STP Kolín. STL plynovodní síť Z uvedených VTL regulačních stanic vystupují středotlaké plynovody, vedené k dalším STL regulačním stanicím městským i průmyslovým. STL plynovody města navazující na RS „jih a východ“ jsou provozovány s přetlakem 300 kPa, plynovody napojené na RS „sever“ s přetlakem 100 kPa (VTL-RS 1200 v areálu ŽOS není propojena s městským STL okruhem). Středotlaká plynovodní síť není příliš rozsáhlá. Páteřní řad DN 250 od VTL - RS v Zálabí vede Kolínskou ulicí a po mostu přes Labe na nám.ČSA a dále v profilu DN 200/150 Boleslavskou, Zbožskou, kolem mlékáren do ul.28.října, Hálkovou, Dr. Dvořáka, Sv. Čecha k plynárně (od ul. 28.října provedeno z PE) a VTL-RS v Poděbradské. Z páteřního řadu odbočují významnější větve Tyršovou ulicí DN 200/150 do Drahelic a ze Zbožské DN 150 podél říčky Liduška do Jankovic. Tyto řady propojují a zásobují středotlaké regulační stanice, které jsou zdrojem plynu pro rozsáhlou městskou nízkotlakou síť. Rozhodující městské STL-RS s uvedením výkonu : Zálabí 500 m3/h, regulátor Zálabí 150 m3/h, U mostu 1200 m3/h, U nádraží 1000 m3/h, Plynárna 1200 m3/h, Zbožská - sídliště 3 3 1200 m /h, Jankovice 1200 m /h, posilovací regulátor STL/NTL Tyršova ulice. Jižní průmyslová oblast v Zálabí je zásobována STL řadem DN 300 od VTL-RS Zálabí, odkud je vedena rovněž samostatná přípojka DN 150 do sportovního areálu, s odbočkou PE 110. Část obou těchto plynovodů bude nutno při realizaci záměrů územní dokumentace (návrh i výhled) přeložit. STL řad DN 200/150, procházející celými Drahelicemi vede dále k zemědělskému podniku do Kostomlat. NTL plynovodní síť NTL síť slouží k distribuci plynu a navazuje na městské středotlaké regulační stanice. Nízkotlaké rozvody plynu jsou velmi dobře zokruhovány. Některé však dosahují hranice své životnosti. Provedeny jsou většinou z ocelového potrubí, nově rekonstruované části jsou z lPE. Pro město Nymburk vypracovala STP v roce 1997 generelního řešení gazifikace. Konzultace a aktualizace projektu proběhla 25. 7. 2003 na provozu STP Poděbrady s panem Votavou, za účasti Ing. V. Dvořáka. Dne 28. 7. 2003 byly projednány připomínky STP a. s. Praha, Novodvorská s paní Ing. Vaverkovou. Všechny připomínky byly zapracovány do návrhu územní dokumentace. Silný vzestup doznala v poslední době kategorie velkoodběratelů, kterých je v současnosti ve městě více než 40 a lze očekávat jejich další přírůstek. Uvedeni jsou v přehledné tabulce převzaté z Energetického konceptu města. STP údaje neposkytuje(!). Poř. č.

Název SO VO

č. odběru

m /h

3

tis. m /rok

3

způs. napoj.

1000

STL

150

STL

1

sportovní centrum

200 358

2

ZŠ Komenského ul.

200 507

600 75

3

Adéla sro, Kostomlátecká ul.

201 470

64

83

STL

4

Pivovar Nymburk sro

202 123

350

1530

STL

80

STL

5

TJ Stadion – zimní stadion

202 149

200

6

TJ Lokomotiva – plavecký bazén

202 466

100

76

STL

7

DELTA PEKÁRNY a. s.

202 822

300

940

STL

/ II/72 /


textová část

8


Obchodní sladovny

202 880

1083

5350

STL

200

STL

10

CARTRIM s. r. o.

203 335

150

11

Komerční banka

303 368

130

100

STL

12

Nemocnice, Boleslavská ul.

203 384

310

680

STL

140

STL

13

Autoservis WETT sro

203 591

93

14

Model Obaly

204 066

529

480

STL

15

Městský úřad, nám. Přemyslovců

204 532

91

85

STL

16

ZOM

205 683

300

830

STL

346

STL

17

THERMOSERVIS-Gymnasium a ZŠ

205 955

257

18

Technická ústředna provozu ČD

206 938

124

130

STL

19

THERMOSERVIS- kot. Drahelice

211 318

2 700

1015

STL

525

STL

20

Polabské drůbežářské závody (v likv.)

212 553

630

21

MěÚ-Obecní dům

213 785

150

135

STL

22

PROAGRO- administrativa

214 881

284

230

STL

23

ŽOS Nymburk- spalovna

222 404

67

162

STL

172

STL

24

THERMOSERVIS- Obch. stř. Eliška

223 982

118

25

ČD- žel. Nemocnice

224 952

59

90

STL

26

THERMOSERVIS- Hálkovo divadlo

225 333

68

152

STL

27

TREND s. r. o., Poděbradská 260

203 038

250

200

NTL

110

STL

28

ŽOS – kulturní dům

135

29

FARAON HOLDING a. s. Pardubice

300

450

STL

30

DENDRON, Drahelice

64

168

STL

31

BUILDING, dř. Agrostav

148

341

STL

32

GOLGOT sro, prádelna, Poděbradská

210

740

STL

33

MÚ – penzion pro důchodce

48

106

NTL

34

VYROLAT, Zálabí

780

3000

STL

339

STL

207 186

201 307

35

Centrum odborné přípravy

312

36

Povodí Labe, opravna plavidel

90

105

STL

37

Zahradnictví Novák, Kolínská ulice

36

86

STL

38

ČSAD, Kolínská 1717

207 607

110

STL STL STL

39

DRUPOL, v.d.

208 017

95

40

POLICIE ČR, Boleslavská 1831

208 978

50

CELKEM

11 460

20 781

V kategoriích obyvatelstva a maloodběru nejsou změny příliš významné. Subsystém zásobování zemním plynem nevykazuje disproporce mezi kapacitou zdrojů a požadavky odběratelů. Má dostatečné rezervy pro další rozvoj. Volná kapacita novější VTL-RS místy naráží na malý rozsah STL sítě. Kapacitní poměry STL sítě výrazně zlepšilo zvýšení provozního přetlaku na 300 kPa.


/ II/73 /


textová část

Zdrojem zemního plynu pro potřeby města Nymburka je vysokotlaký dálkovod 042 DN 200 - 2,5 MPa vedený východně od města kolem obcí Chvalovice, Kovansko a Všechlapy. Tento řad odbočuje ze středočeské magistrály DN 500 mezi obcemi Plaňany a Dobřichov. Jižní větev Dobřichov - Nymburk byla uvedena do provozu v roce 1963, severovýchodní část (Nymburk - Mladá Boleslav) procházející územím řešeným změnou 02, v r. 1959. VTL plynovodní systém - rekapitulace: Pro město jsou zřízeny celkem tři VTL přípojky z uvedeného dálkovodu, které zásobují VTL regulační stanice zemním plynem: a)

JIH - VTL-RS 10 000 m3/h jižně od čtvrti Zálabí u silnice na Hořátev. Tato RS je zásobována VTL přípojkou 173 DN 200 "Chvalovice - Nymburk", 4 MPa z r. 1981;

b)

VÝCHOD - VTL-RS 5000 m /h u Poděbradské naproti autoservisu, zásobovaná VTL přípojkou 073 DN 150, 2,5 MPa "odbočka Nymburk", vedená od řadu 042 podél říčky Mrliny;

c)

SEVER - VTL-RS 1200 m3/h za areálem ŽOS, zásobovaná VTL přípojkou 139 DN 100, 2,5 MPa "ČD Nymburk" v provozu je od r. 1963.

3

Z popsaných přípojek je přípojka č. 139 vedena k průmyslové VTL-RS v území řešeném změnou č. 02 ÚP Nymburk. Dálkovod i přípojky zakreslené v situaci jsou přeneseny ze zaměření lomových bodů VTL dálkovodů 1:5000 STP Kolín. Ochranné pásmo všech těchto plynovodů a přípojek je 4 m na každou stranu od povrchu potrubí. Bezpečnostní pásmo u profilů do DN 100 je 15m, do DN 250 20 m na každou stranu. Stavební činnost v ochranném i bezpečnostním pásmu podléhá schválení STP Kolín. STL plynovodní síť – rekapitulace: Plynovody napojené na RS „sever“ jsou provozovány s přetlakem 100 kPa (VTL-RS 1200 v areálu ŽOS není propojena s městským STL okruhem). Středotlaká plynovodní síť není příliš rozsáhlá.

E.04.2 Stanovení přírůstku odběrného množství Celková potřeba zemního plynu pro stávající zástavbu ve všech kategoriích odběru je detailně zdokumentována v Generelním řešení gazifikace. Podkladem pro výpočet nárůstu potřeb zemního plynu byl urbanistický návrh využití nových ploch v různých kategoriích zástavby. Zahrnuty jsou i potřeby vytápění. Výpočet současně vychází z těchto předpokladů: 

do výpočtu jsou zahrnuty všechny nově navržené plochy (maximální gazifikace). Využití CZT jako alternativa bude z ekonomického hlediska porovnáno dodatečně; na plochách, navržených k zástavbě rodinnými domky, jde převážně o výstavbu individuální; plochy s navrženým využitím pro drobnou výrobu, služby, drobná řemesla, lehkou výrobu, vybavenost v kombinaci s bydlením nejsou pro stanovení odběru blíže specifikovány. Pro účel ÚPD u nové zástavby, návrh i výhled, (mimo kategorie obyvatelstvo) vychází výpočet ze specifické potřeby plynu 34 m3.h-1 na 1 ha (313 kW/ha). Roční využití potřeby tepla předpokládá 2 120 hod./rok.

 

V kategoriích odběrů obyvatelstva je v nové zástavbě uvažováno se 100% gazifikací. Výpočet hodinové a roční spotřeby vychází z jmenovitých příkonů jednotlivých spotřebičů užívaných v domácnostech a z ročních specifických potřeb ZP pro daný druh spotřeby. Jednotlivé druhy spotřeb a jim odpovídající příkony jsou uvedeny v následujících tabulkách: Hod. spotřeba [m3/h]

Roční spotřeba [m3/rok]

vaření

1,2

180

příprava TUV

2,1

500

otop kotlíkem etáž. topení

2,1

2500

topení RD - kotlík 28 kW

3,5

3200

Druh spotřeby

Pro korekci na současnost chodu spotřebičů v oblasti jsou použity následující koeficienty současnosti odběru: ř

í

ří

Koeficienty K byly použity ve vzorci pro hodinovou potřebu: Pro RD [m3.h-1] 3

-1

Pro BJ [m .h ]

/ II/74 /

QH1 = n · (1,2 + 2,1) · K1 + 3,5 · n · K2 QH2 = n · (1,2 + 2,1) · K1 + 2,5 · n · K3


02

textová část


Pro roční potřebu: 3

-1

Pro RD [m .rok ] 3

QR1 = n · (180 + 500 + 3200)

-1

Pro BJ [m .rok ]

QR2 = n · (180 + 500 + 2500)

Hodnoty jednotlivých odběrů plynu pro navrhovanou zástavbu v jednotlivých urbanistických celcích v návrhu a ve výhledu pro kategorie odběrů obyvatelstvo, MO a VO jsou zpracovány v následujících tabulkách. Uvedeny jsou pouze Urbany s předpokládaným nárůstem zástavby.

Cukrovar Výrobní zóna sever Lodice – Všechl. vrch Jankovice – severozápad Jankovice – západ

65

12 SM, BH Drahelice – sever Drahelice 13 BI předměstí 16, 17, 18, Výrobní zóna 19, 20jihozápad VP, OD 23, 24 SM Za Mrlinou 25 až 33 Výrobní zóna – VP sever 35 BI Luční

1, 2 VP 3, 4 VD 5, 6, 7, 8 BI, BH 10, 11 BI

36 BI

Drahelice – U Skály

10

37,9

60,5

90

264,5

544,5

65

198,7

393,3

30

100,6

181,5

35

115,2

211,8

10

37,9

97,8

115,0

200

312,5

460,0

140

231,6

322,0

9,7

329,8

699,2

6,2

210,8

446,9

22,6

768,4

1 629,0

49,2

1 672,8

3 546,3

2 981,8

6 321,4

60,5

15

54,5

90,8

35

115,2

211,8

1 208,8

2 299,3

CELKEM NÁVRH

50

tis.m3/rok

393,3

V Kolonii

III. BI

m3.h-1

198,7

II. BH

V+S (ha)

151,3

tis.m3/rok

85,6

m3.h-1

tis.m3/rok

25

V+S (ha)

m3.h-1

Jih - u hřiště ZOM

RD

I. BI

Název obvodu

č. lok.

návrh do roku 2015

641,9

897,0

N,O Suz U,V,W,X Suz

181,5

205

319,1

471,5

25

85,6

151,3

40

129,6

242,0

45

143,8

272,3

tis.m3/rok

100,6

m3.h-1

30

V+S (ha)

Kolínská

181,5 170

272,6

391,0

Výrobní zóna – jih Výrobní zóna sever CELKEM VÝHLED


879,3

1 500,1

272,6

391,0

tis.m3/rok

Q SM

100,6

m3.h-1

P,R Suz

30

V+S (ha)

L Suz

tis.m3/rok

I,J Suz

m3.h-1

D,E,F Suz

U Dvorecké cesty Jankovice severozáp. Jankovice západ Drahelice severozáp. Kolínská - jih

RD

C Suz

Název obvodu

č. lok.

výhled po roce 2015

14,0

476,0

1 009,1

56,7

1 927,8

4 086,9

2 403,8

5 096,0

/ II/75 /


NYMBURK

textová část

- Celkový nárůst potřeb plynu: 3

Návrh do r. 2015: QH1 = 4 832,5 m /h 3

QR1 = 9 517 700 m /rok Výhled po r. 2015: QH2 = 3 555,7 m3/h 3

QR2 = 9 390 900 m /rok Celkem N+V:

QCH = 8 388,2 m3/h QCR= 18 908 600 m3/rok

Celková potřeba zemního plynu pro stávající zástavbu ve všech kategoriích odběru je detailně zdokumentována v Generelním řešení gazifikace. Podkladem pro výpočet nárůstu potřeb zemního plynu byl urbanistický návrh využití nových ploch v různých kategoriích zástavby. Zahrnuty jsou i potřeby vytápění. Výpočet současně vychází z těchto předpokladů: 

do výpočtu jsou zahrnuty všechny nově navržené plochy - maximální gazifikace vycházející z požadavků ekologické studie;



plochy s navrženým využitím pro drobnou výrobu, služby, drobná řemesla, lehkou výrobu a vybavenost nejsou pro stanovení odběru blíže specifikovány. Pro účel ÚPD u nové zástavby vychází výpočet ze specifické potřeby plynu stanovené 3 -1 zástupcem STP, a. s. 25 m .h na 1 ha (210 kW/ha). Roční využití potřeby tepla předpokládá 1 900 hod./rok. č. lok.

Rozloha [ha]

3

-1

hod potřeba m .h

3

-1

roční potřeba tis. m .rok

z02.1 9,04 226,0 430 z02.2 6,64 166,0 315 z02.3 10,82 270,5 514 z02.4 10,07 251,8 478 (5) 14,81 370,3 704 (6) 3,69 92,3 175 (7) 4,12 103,0 196 z02.8 49,32 1 233,0 2 343 z02.9 39,57 989,3 1 880 z02.10 25,53 638,3 1 213 z02.11 45,16 1 129,0 2 145 z02.12 10,66 266,5 506 Celkem 229,43 5 736,0 10 899 NYMBURK - Celkový nárůst potřeb plynu severní část nad tratí, změna 02, (lok. 1 až 12) Návrh do 2015:

QH1 = 5 736 m3/h 3

QR1 = 10 899 000 m /rok

E.04.3 Návrh řešení Umístění rozvodů plynu bylo konzultováno 25. 7. 2003 na provozu STP Poděbrady s panem Votavou, za účasti Ing. V. Dvořáka. Dne 28. 7. 2003 byly projednány připomínky STP a. s. Praha, Novodvorská s paní Ing. Vaverkovou. Všechny připomínky byly zapracovány do návrhu územní dokumentace. Rozvody plynu jsou pravidelně udržovány a tam, kde končí jejich životnost jsou nahrazovány novými rozvody z PE. Bilance odběrného množství v průmyslových zónách jsou vyčísleny za předpokladu plného využití navrhovaného objemu zastavění a tvoří převážnou část přírůstku odběru s tím, že nejsou známy případné technologické odběry. Kategorie obyvatelstva a plochy drobného komerčního využití představují v přírůstku přibližně 1/3 celkového nárůstu potřeb. Tato množství by bylo pravděpodobně možno zajistit ze stávajících zdrojů. Otázkou však budou kapacitní možnosti současné sítě STL plynovodů, které bude nutno ověřit strojním výpočtem, pokud již nejsou zahrnuty v GŘG. K jednotlivým lokalitám: Jankovice západ: území pro výstavbu RD, b. j. a drobnou výrobu by mohlo být napojeno hlavním STL řadem lPE 160, který by pokračoval od RS Jankovice ze současného řadu DN 150. Odhadem lze předpokládat, že by však muselo dojít k rekonstrukci stávajícího plynovodu z DN 150 na lPE 225 v úseku od mlékáren po RS sídliště. U Drahelic: plochu na západě Nymburka s největší navrženou zástavbou RD a BJ pro návrhovou i výhledovou výstavbu je možno zásobovat propojením STL plynovodu DN 200 v Drahelické ulici vedeného do Kostomlat se STL plynovodem lPE 160 navrženým pro Jankovice západ, navazujícím na RS Jankovice. Průmyslová zóna sever: představuje v konečném naplnění návrhu i výhledu největší přírůstek odběru. Výhledová část by byla zásobována novým řadem od VTL-RS 1200 ŽOS. Po vyčerpání kapacity by bylo třeba počítat s její rekonstrukcí. Plochy na severu města by byly napojeny novým řadem lPE 90 na stávající řad DN 150 u areálu ÚVaR. Průmyslová zóna jih: nový odběr bude pokryt ze stávající VTL-RS Zálabí. Pro uvolnění území bude dále třeba počítat s přeložkou stávajícího řadu STL DN 300 a části řadu DN 150 ke sportovní škole. Nové plynovody NTL nejsou pro rozvoj navrhovány. S využitím stávajících řadů NTL lze počítat pouze omezeně pro připojení malých lokálních topenišť ve stávající zástavbě a to pouze tam, kde je tato síť kapacitně a technicky vyhovující.

/ II/76 /


02

textová část


STP a. s. požaduje, pokud dojde k výstavbě nového mostu přes Labe v jihozápadní části města položit plynovodní potrubí DN 300. Nově navrhované objekty ležící v dosahu rozvodů CZT budou pravděpodobně napojeny na centrální teplo. Bude ovšem nutno případ od případu zvážit ekonomickou stránku a posoudit zda je výhodnější výstavba nové kotelny nebo prodloužení rozvodů tepla a výstavba předávací stanice. Obecně lze ale předpokládat, že nová zástavba v centru, která je v dosahu dostatečně kapacitních rozvodů plynu bude vybavena plynovým vytápěním a přípravou TUV, etážovým nebo z domovních popř. blokových kotelen. Převážná většina větších lokálních zdrojů tepla v centru je již napojena na plynovodní síť. Návrh nových NTL a STL plynovodů pro navrhovanou zástavbu je patrný ze situace. Tam kde jsou plynovody již položeny bude po ověření výpočtem využita jejich kapacita. U stávající zástavby bude s ohledem na ekologizaci vytápění postupně především ve středu města využíván zemní plyn pro vytápění a nahradí tak hnědé uhlí, které je v současné době využíváno. Postupně dojde k rozšíření středotlakých rozvodů plynu, které tak nahradí rozvody NTL a pomocí domovních regulátorů tlaku budou sloužit jako distribuční pro odběr plynu v kategorii obyvatelstvo a maloodběr. Všechny uvedené úpravy v řešeném území budou zahrnuty do celkové koncepce úprav a rozšíření systému dodávky plynu pro Nymburk. V tomto duchu bude nutno aktualizovat generel gazifikace města (STP jej jako podklad pro zpracování územní dokumentace neposkytují), případně zpracovat nový. Návrh zásobování lokalit souboru změn č. 01 ÚP města Nymburk plynem zachovává koncepci navrženou ve schváleném územním plánu. Drobné korekce a úpravy budou dány konkrétním návrhem urbanistického řešení jednotlivých lokalit. Do následujícího textu jsou zahrnuty lokality, kterých se týkají úpravy v oblasti zásobování plynem. Drobné korekce plynorozvodných sítí jsou patrné ve výkresu č. 6. Z01.1

Drahelice - západ (poz. p. č. 487 k. ú. Drahelice); přestavbové území bývalých Drůbežářských závodů v Drahelicích zásobování plynem je zajištěno ze stávajícího STL plynovodu v ulici Kostomlátecké. Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemků v rámci projektové přípravy.

Z01.2

Jankovice - západ (poz. p. č. 606, 610, 612/1, 612/2, 999/2, 2946/1, 2946/2, k. ú. Nymburk); lokalita západně od sídliště Jankovice - koncepce zásobování plynem vychází z původního výhledově navrhovaného řešení, tj. propojení STL plynovodu v ulici Okružní a Drahelické, resp. Krajní novým STL plynovodem z něhož budou zásobeny lokality Z01.2 a Z01.6. Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemků v rámci projektové přípravy.

Z01.3

Na Ptáku - areál hromadné rekreace (koupaliště a jeho zázemí); lokalita leží mimo dosah efektivní výstavby STL plynovodu. Zásobování plynem se v lokalitě nepředpokládá.

Z01.4

Kolínská - poz. p. č. 583, 583/4, 585 k. ú. Nymburk; lokalita smíšeného využití území městského typu jihovýchodně od místní části Zálabí při komunikaci I/38. Zásobování plynem přebírá koncepci výhledového řešení. Lokalita je zásobována plynem prodloužením STL plynovodu z ulice Kolínské. Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemků v rámci projektové přípravy.

Z01.5

U Katovny - poz. p. č. 16/1 k. ú. Nymburk; záměr výstavby penzionu. Zásobování plynem bude zajištěno napojením na místní rozvod NTL plynovodu v ulici U Katovny. Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemku v rámci projektové přípravy.

Z01.6

Drahelice - sever - poz. p. č. 604/3, 604/4 k. ú. Drahelice; pozemky byly v platném územním plánu určeny pro hromadné bydlení (nyní pro bydlení individuální). Zásobování plynem je zajištěno v souladu se schváleným územním plánem - novým STL plynovodem v ulici Krajní, který je součástí budoucího propojení STL plynovodu v ulicích Drahelické a Okružní. Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemků v rámci projektové přípravy.

Z01.7

Zálabí - východ - poz. p. č. 359/2, 520/2, 522/3, 522/5 k. ú. Nymburk; záměr výstavby objektu pro bydlení na místě původního areálu bývalé sběrny surovin na Zálabí. Zásobování plynem je zajištěno napojením na místní rozvod NTL plynovodu v ulici Dlabačově, resp. u sousedních bytových objektů. Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemků v rámci projektové přípravy.

Z01.8

Hrachovina - poz. p. č. 268/3, 268/8, 269/1, 271, 272/3 k. ú. Nymburk; pozemky na východním okraji městského jádra na břehu přítoku Velkých a Malých Valů z toku Mrliny. Zásobování plynem je zajištěno napojením na místní rozvod NTL plynovodu v ulici U Cukrovaru, resp. Poděbradské. Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemků v rámci projektové přípravy.

Z01.9

Drahelice - jih - poz. p. č. 621, 720 k. ú. Drahelice; pozemky pro areál říční policie. Zásobování plynem je zajištěno napojením na místní rozvod STL plynovodu v ulici Kostomlátecké. Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemků v rámci projektové přípravy.

Z01.10

U Babína - poz. p. č. 436/1, 436/12 k. ú. Nymburk; pozemky pro tréninkové fotbalové hřiště v sousedství stávajícího sportovního areálu. V případě realizace energeticky náročnějších objektu je možné napojit lokalitu prodloužením navrhovaného STL plynovodu ze severní strany směrem od navrhované zástavby podél toku Mrliny. Předpokladem pro využití lokality je koordinace sítí dopravní a technické obsluhy pozemků v rámci projektové přípravy.

Z01.11

Letiště Nymburk - změna statutu letiště (bez požadavku na nové plochy ve správním území města) nevyvolává nové nároky na zásobování plynem - lokalita leží mimo dosah efektivní výstavby plynovodu. Se zásobováním plynem se v lokalitě nepočítá.

Soubor změn č. 01 ÚP města Nymburk nevyvolává podstatné změny v koncepci zásobování a distribuci plynu. Koncepce rozvodu STL


/ II/77 /

01


textová část

plynovodu stanovená platným územním plánem zůstává zachována. Průmyslová zóna Nymburk - sever podle koncepce navržené změnou č. 02 ÚPO představuje v konečném naplnění návrhu největší přírůstek odběru. Možnost řešení byla konzultována s Ing. Zuranem STP, a. s.. Nová část by byla zásobována novými řady od VTL-RS 1200 ŽOS. Dle informace Ing. Zurana předpokládá STP, a. s. v průběhu dvou až tří let s rekonstrukcí VTL plynovodu, při níž by mohlo dojít k přesunu RS a zvětšil by se její výkon. Bylo by vhodné, aby v rámci rozvoje zóny město zajistilo nové stavební místo a projednalo podmínky s vlastníkem pozemku (nejpozději do roku 2010). Na novou RS naváže nová STL plynovodní síť zásobující průmyslovou zónu přes domovní regulátory tlaku. V případě velkých vlastníků přilehlých k VTL plynovodu č. 042 a přípojce 139 a větších odběrů plynu je možno uvažovat o zásobování přímo z VTL řadu přes vlastní regulátor nebo vlastní RS. Nové plynovody NTL nejsou pro rozvoj navrhovány. Všechny uvedené úpravy v řešeném území budou zahrnuty do celkové koncepce úprav a rozšíření systému dodávky plynu pro Nymburk. V tomto smyslu je potřebné aktualizovat generel gazifikace města, případně zpracovat nový.

Ochranná pásma – viz kap. H.02.2 Poznámka ke grafickým podkladům zásobování plynem: Současný stav sítě plynovodů VTL, STL a NTL byl zakreslen do návrhu ÚPN s využitím digitálních dat GIS, převzatých ze Středočeské Plynárenské a. s. – závod Kolín.

E.05 Zásobování teplem E.05.1 Současný stav Podle charakteru zástavby v oblasti bytového fondu je ve městě uplatněn kombinovaný způsob zásobování obyvatelstva teplem, tj. systém CZT + kotelny pro řadové b. j. a činžovní domy + lokální vytápění. Lokální vytápění převažuje v centru, ve staré zástavbě a v oblastech rodinných domků, přičemž podíl plynového topení v těchto bytech je poměrně významný. Lokální vytápění uhlím představuje dosud značnou zátěž ovzduší produkovanými oxidy síry. Novější části města, řadové domy a sídliště zásobují kotelny a CZT. Systém CZT Na území je provozován menší systém centrálního zásobování teplem. Zdrojem tepla je výtopna na drahelickém sídlišti. Pronájemcem je firma THERMOSERVIS. Kotelna CZT zásobuje teplem bytové odběry na sídlištích Drahelice a Jankovice a jediný průmyslový odběr – konzervárnu FRUTA-ZELKO. Z centrálního zdroje Drahelického sídliště je celkem vytápěno 2 253 bytů. Roční objem výroby tepla v Nymburku činí 130 000 GJ. Teplo se dodává ve formě páry do primerní sítě. Primerní topné kanály jsou vedeny k výměníkovým stanicím, které slouží pouze pro vytápění. Příprava TUV byla integrována do stanic, které jsou umístěny v suterénech jednotlivých objektů ve sklepních kójích. Z VS pokračují teplovodní sekunderní rozvody (dvoutrubkový rozvod z předizolovaného potrubí), které zásobují jednotlivé objekty s vlastními tlakově nezávislými předávacími stanicemi. Kotelna na sídlišti Drahelice je vybavena čtyřmi parními středotlakými kotli OKP 12 s výkonem 4x8,9 MW a jedním kotlem 9 MW v rezervě. Kotle vyrábějí přehřátou páru 1,52 Mpa. Do závodu FRUTA-ZELKO dodává výtopna 5 MW s tím, že v současnosti zůstává z její kapacity nespotřebovaných cca 9 MW. V kotlích kotelny je spalován těžký topný olej (TTO) o výhřevnosti 40,61 GJ/t. Dalším palivem je zemní plyn.Zdrojem plynu je vlastní plynovodní STL přípojka, která prochází Drahelickým sídlištěm. Kotelna je registrovaným zdrojem v databázi REZZO I. Vzhledem ke svému umístění na západní – návětrné straně města je citlivým zdrojem exhalací. Varianta dvou paliv umožňuje v zimním období v případě potřeby částečně ředit emise z TTO. Možnost využití volné kapacity kotelny je ovlivněna dopravní schopností a stavem současných tepelných rozvodů, které jsou dimenzovány na projektované potřeby připojených sídlištních objektů. Provozovatel věnuje značnou pozornost zlepšování technického stavu zařízení. Dosahovaný komfort regulace je srovnatelný s plynovou kotelnou pro jediný objekt. Tepelné ztráty po trase sekunderních rozvodů jsou významným způsobem sníženy. Seznam a výkony výměníkových stanic Označení

Umístění

Počet bytů

Plocha bytů v m

2

Výkon v kW

VS 01

sam. Objekt

486

25 192

3 326

VS 02

sam. Objekt

323

15 900

1 984

VS 03

věžový dům (blok15)

42

2 095

267

VS 04

mateřská škola 1968

VS 05

věžový dům (blok 6A)

42

2 095

267

VS 06

věžový dům (blok 6)

42

2 095

267

VS 07

restaurace Dřevník

VS 08

základní škola

VS 09

sam. Objekt

VS 10

Poliklinika

VS 11

Dům služeb (skleník)

/ II/78 /

362

301 1 838 478

27 312

2 817 1 151 209 ŽALUDA, projektová kancelář

02

textová část

Označení


Umístění

Počet bytů

Plocha bytů v m2

Výkon v kW

VS 21

sam. Objekt

384

22 247

2 292

VS 22

sam. Objekt

312

18 165

1 886

VS 23

sam. Objekt

144

8 852

915

VS 24

Prodejna Adéla

VS 30

ZELKO Fruta

250 N.A. Součty

123 953

2 253

18 132

Dalším větším zdrojem tepla je výtopna ŽOS Nymburk, s instalovaným výkonem 33 MW. Zdroj se nachází v průmyslovém areálu ŽO na severní straně města, za nádražím. Dochází zde k útlumu vlastní výroby a část energie dodává ŽOS jiným subjektům. Kotelna je vybavena dvěma kotli ČKD Dukla, které vyrábějí přehřátou páru s jmen. tlakem 1,3 Mpa. Kotle spalují černé uhlí z dolu Tuchlovice s vyhovujícím obsahem síry a jsou ve velmi dobrém technickém stavu. V návrhovém období by bylo možno využít rezervy CZT pro připojení nové výstavby v rozvojových zónách Západ a Sever. Výtopna ŽOS má dlouhodobě volnou kapacitu a její palivo slibuje poměrně nízké provozní náklady a tedy i zajímavou cenu tepla v oblasti Jankovic. V zimním období pokryje kapacita zdroje ŽOS 45-50% výkonu drahelické kotelny, v létě pokryje kapacitně celou potřebu sídliště. Ostatní zdroje tepla Další kotelny, zásobující bytové domy ve městě, využívají většinou zemní plyn. Kromě těchto zdrojů tepla je ve městě řada dalších kotelen průmyslových závodů, podniků, úřadů, škol a jiných objektů vybavenosti. Seznam těchto zdrojů byl sestaven na základě evidence zdrojů znečistění, vedené odborem ŽP Okresního úřadu, doplněné informacemi odboru ŽP a výstavby Městského úřadu a Středočeské plynárenské Kolín a Nymburk. Z tohoto výčtu spalují zemní plyn cca 2/3 kotelen, zbývající většinou hnědé uhlí a koks, výjimečně LTO. REZZO I – registr znečištění URBAN

Ident. č. podniku

Název

Ulice

Výkon MW

Palivo

7

7

THERMOSERVIS, s. r. o.

Gen. Sochora 2175

17,8

TTO

7

7

Gen. Sochora 2175

17,8

ZP

12

8

Poděbradská 358

26,8

ZP

4

25

Pražská 581

9,7

ZP

4

27

Pražská 546

10,0

ZP

8

28

Boleslavská 426

5,1

ZP

4

34

Pražská

8,1

ZP

12

47

THERMOSERVIS, s. r. o. CD S. O. BKV ÚSTÍ N/L PROV. JEDN. NYMBURK PIVOVARY BOHEMIA, a. s. PIVOVAR NYMBURK MASCHINENFABRIK NIENHOOF s. r. o. NEMOCNICE A SDRUŽENÁ ZDRAV. ZAŘ. NYMBURK OBCHODNÍ SLADOVNY, a. s. ZÁVOD NYMBURK PROBO TRANS, s. r. o. (ŽOS)

Boleslavská 418

37,0

CU

REZZO II – registr znečistění č. zdroje

Název

Ulice

Výkon

320800282

COP Nymburk – kotelna

V kolonii 1804

1150

LTO

320800612

DRUPOL – kotelna Nymburk

Kolínská 720

242

KOKS

320806672

DRUPOL – sušící kabina Nymburk

Kolínská 720

350

ZP

320800762

Golgot – kotelna Nymburk

Poděbradská 725

1750

HUTR

320800742

JEDNOTA – kotelna OD Cíl Nymburk

Náměstí Přemyslovců 130

235

ZP

320800232

Josef Novák – kotelna zahradnictví Nymburk

Kolínská 280

1236

KOKS

320806432

Komerční banka – kotelna


360

ZP

320806512

MODEL OBALY – kotelna provozu Nymburk

Kolínská 2219

3910

ZP

320800112

Město Nymburk – kotelna Palackého ul.

Palackého 223

161

ZP

320800302

Město Nymburk – kotelna Boleslavská ul.

Boleslavská 1217

390

ZP

320800502

Město Nymburk – kotelna Gymnázium

Komenského 779

240

ZP

320800512

Město Nymburk – kotelna ZŠ

Komenského 589

1160

ZP

320800972

Město Nymburk – kotelna Obecní dům

Smetanova 55

200

ZP


Palivo

/ II/79 /


č. zdroje

textová část

Název

Ulice

Výkon

Palivo

320800182

Městské kulturní středisko – kotelna Hálkovo divadlo

Tyršova 3

300

ZP

320800592 320801112

Okresní soud – kotelna Nymburk

Soudní 996

267

ZP

Městský úřad – kotelna Nymburk


290

ZP

320802232

Polabské drůbežářské závody – v likvidaci

Kostomlátecká 20

4460

ZP

320801192

Policie ČR – kotelna OŘ Policie ČR Nymburk

Boleslavská 1831

186

KOKS

320800402

Pragoděv – kotelna č. 1 závodu 18 Nymburk

Tyršova 156

290

ZP

320805922

Pragoděv – kotelna č. 2 závodu 18 Nymburk

Tyršova 156

373

ZP

320801442

DELTA PEKÁRNY, a. s.

Pražská 23

650

ZP

320802352

DELTA PEKÁRNY, a. s.

Pražská 23

400

ZP

320800052

THERMOSERVIS – kotelna bloková 1852 Nymburk

V. Vala 1852

88

ZP

320801712

THERMOSERVIS – kotelna bloková Eliška Nymburk

náměstí Přemyslovců 7

600

ZP

320806542

THERMOSERVIS – kotelna Panorama

Soudní

120

ZP

320801222

Tavírna sýrů – kotelna Nymburk

Komenského 828

920

ZP

320801472

VaK – kotelna – dispečink Nymburk

Bobnická 712

140

ZP

320800062

ČD – kotelna budova seřazovací nádraží Nymburk hl.

110

KOKS

320800432

ČD – kotelna Železniční nemocnice Nymburk

500

ZP

320800922

ČD – kotelna seřazovací nádraží stavědlo 5 Nymburk

112

KOKS

320801662

ČD – kotelna – Technická ústředna provozu Nymburk

Boleslavská 2090

493

ZP

320806502

ČSAD PROhealth – kotelna provoz Nymburk

Kolínská 1717

116

ZP

320806342

Českomoravská komerční společnost - kotelna

Drahelická 2083

391

ZP

320801312

Česká pošta – kotelna pošta Nymburk 2

Bezručova 362

209

ZP

Boleslavská 1854

E.05.2 Návrh Navrhované řešení navazuje na předpoklady „ENERGETICKÉHO KONCEPTU města Nymburka“. Posouzením stávajících zdrojů bylo zjištěno, že je možno počítat pouze s volnou kapacitou dnešního CZT. Vzhledem k druhu případných odběratelů tepla se jeví jako vhodné uvažovat o zásobování teplem z CZT plochy nově navrhované k zástavbě, v návrhovém i výhledovém období, které bezprostředně sousedí s Jankovickým a Drahelickým sídlištěm, popř. na severu města nad výtopnou ŽOS. ÚP města předpokládá při plné realizaci záměrů územně plánovací dokumentace nárůst o 2,24 MW v návrhovém a 5,7 MW ve výhledovém období. Při odhadu potřeby výkonu je zvolena podobná metodika, jako u ostatních energetických systémů. Připojování rodinných domků na systém CZT je rovněž možné a vyzkoušené. Oblast Jankovice – západ a Drahelice – západ jsou napojeny na trasy stávajícího rozvodu CZT a je zde reálná možnost využít rezervy zdrojů tepla pro novou zástavbu. Problematika bude řešena v souvislosti s podnikatelským plánem výrobce tepla a v návaznosti na možnosti a způsob financování projektu. Došlo k propojení dvou největších zdrojů tepla ve městě. Výtopna ŽOS má dlouhodobě volnou kapacitu, její ekologická stabilita v návrhovém období je vyhovující. Celý systém výroby a rozvodů tepla se udržuje v dobrém technickém stavu. Jedná se o parovod který převádí páru z výtopny ŽOS do oblasti Jankovic. Zde se parovod napojuje ve výměníkové stanici VS 22 na stávající parní rozvod. Navrhovaný parovod má kapacitu 25 – 30 tun/h přehřáté páry 0,3 – 0,5 Mpa/200 °C. Prochází podle přiloženého zákresu ochranným pásmem několika železničních tratí a překračuje trať Nymburk – Veleliby. Kapacita zdroje ŽOS je považována za dostatečnou. V zimním období může dodávat 45 – 50% výkonu kotelny a v létě pokryje kapacitně celou potřebu sídliště. Díky této základní investici by dle záměrů výrobce tepla a zájmu odběratelů mohlo dojít k celkovému rozšíření systému CZT. Při rozhodování investorů o způsobu vytápění bude rozhodující ekonomická rozvaha. Lokální zdroje tepla větších výkonů uvedené v tabulce REZZO budou – tam, kde to ještě nebylo provedeno, postupně převáděny dle finančních možností vlastníků a možností správců sítí na ušlechtilá paliva. Možnosti jsou uvedeny v částech „Zásobování plynem a Zásobování el. energií“. Na zbývajících plochách navrhované zástavby se předpokládá především využití zemního plynu pro topení, vaření i ohřev TUV a to pomocí středotlakých rozvodů. S ohledem na závěry elaborátu SEA, který byl vypracován pro lokalitu změny č. 02 ÚP města Nymburk se pro řešené území předpokládá využití zemního plynu; proto pro tuto oblast není navrženo využití CZT. Pro předpokládaný rozvoj území by bylo nutno zajistit zdroj tepla s výkonem cca 48 MW.

/ II/80 /


02

textová část



E.06 Telekomunikace E.06.1 Současný stav: Místní telekomunikační rozvody Sídelní útvar Nymburk má vlastní telekomunikační systém zařízení,včetně automatických telefonních ústředen a telekomunikačních rozvodů v ÚTO Nymburk. Je vybudována nová telefonní ústředna Na Valech a proveden kabelovod v Tyršově ulici od Velkých Val, podél Eliščiny, přes náměstí do Soudní ulice. Další větev Eliščinou ulicí do Boleslavské, ulicí Na Valech podél nemocnice a přes Boleslavskou ke Slavii. Optokabel je položen z Velelib do stávající ústředny v sídlišti a do nové ATÚ Na Valech. U ústředny v sídlišti byla nahrazena analogová část ústřednou digitální. Místní telekomunikační síť je provedena s dostatečnou kapacitou stávajících rozvodů, dvoustupňově ATU - TR- SR. Dálkové kabely: Nymburkem prochází značně rozsáhlá síť dálkových kabelů. Jejich průběh je zakreslen v situačním plánu 1:5000. Správcem sítě Český Telecom, a.s - sekce provozu přenosové techniky Praha. Je vydána schvalovací povinnost ke každé stavební činnosti v uvažované oblasti. Některé směry kabelových tras nesmějí být přerušeny ani vyřazeny z provozu. Vyjádření o stupni ochrany je nutno konzultovat s tímto správcem. Radioreléové trasy: V zájmovém území prochází trsy RR spojů společností České radiokomunikace, Eurotel a. s., T-Mobile a. s.i Český mobil a. s. Průběhy RR tras jsou zakresleny v mapovém podkladě a je nutné při plánované výstavbě tyto směry respektovat. Jedná se o mikrovlnné spoje, u kterých je možná změna konfigurace i uživatele, proto u nich nejsou vyhlašovaná ochranná pásma. Přístupová síť -

RS Bedřichov - PVT Nymburk RS Na Pískách – Česká pošta RS Na Pískách – STE STE - ČSSZ OS Nymburk

Průběh RR tras je nutné při plánované výstavbě respektovat. Město Nymburk má vlastní telekomunikační systém, včetně automatických telefonních ústředen a telekomunikačních rozvodů v rámci ÚTO Nymburk. Telefonní ústředna je propojena optickými kabely s ATÚ Ml. Boleslav a ATÚ Kolín překryvnou digitální sítí. Telekomunikační síť je provedena s dostatečnou kapacitou stávajících rozvodů, dvoustupňově ATU- TR- SR.

02

E.06.2 Návrh Návrhové řešení představuje doplnění bytového fondu o 630 b. j., dobudování občanské vybavenosti a rozvoj průmyslové zóny. V Nymburce je provedena plošná telefonizace se 100 % telefonizací území. Návrhové lokality západ budou uspokojivě zajištěny plnou telefonizací z ústředny TR 5 v sídlišti. Do návrhových i výhledových lokalit jsou navrženy vývody z ústředny s osazením síťových a účastnických rozvaděčů. Kapacita ústředny je dostatečná pro připojení nových v návrhu cca 600 účastníků, ve výhledu dalších 800 účastníků. Návrhové lokality na jihu budou připojeny z rezervy, která byla ponechána při telefonizaci této oblasti. V této oblasti se jedná převážně o průmyslovou a skladovou výstavbu. Ze stávajících soustřeďovacích bodů rozvaděčů SR, budou připojeny směry k účastnickým rozvaděčům. Místní telekomunikační rozvody budou provedeny kabelovým vedením. Návrhové lokality na jihovýchodě budou připojeny vývodem přímo z ATÚ, který bude uložen do kabelovodu ukončeného u stávajícího TR-4, který se po provedené telefonizaci v této části zruší. Lokality okolo nádraží budou připojeny na stávající kapacitně dostatečnou MTS. Pro návrhové i výhledové lokality severní průmyslové zóny je navržen traťový rozvaděč TR, který bude připojen přímo vývodem z ATÚ. Telefonní ústředna je propojena optickým kabelem s ATÚ Ml. Boleslav a ATÚ Kolín překryvnou digitální sítí DON, v systému EWDS. Obsluha nových lokalit souboru změn č. 01 ÚP města Nymburk telekomunikačními sítěmi vychází z koncepce navrhované ve schváleném územního plánu. V jednotlivých lokalitách jsou rozmístěny síťové, resp. účastnické rozvaděče - zákres je patrný z výřezu grafických příloh k výkresu č. 5.

01

Návrhy nových tras propojující RSU budou odvislé od nárůstu požadavků na telefonní spojení; kapacita současných zařízení a přenosových tras se jeví pro uvažovaný rozvoj dostatečná.

02

Pro návrhové lokality severní průmyslové zóny je navržen traťový rozvaděč TR, který bude připojen přímo vývodem z ATÚ. Nově vznikající uživatelé budou dle žádaných požadavků připojováni do telekomunikační sítě, která se bude v průmyslové zóně vytvářet. Výstavba nové nebo doplňující VTS v konkrétních lokalitách bude navrhována po zpracovávání jednotlivých zastavovacích studií. ŽALUDA, projektová kancelář

/ II/81 /


textová část


E.07 Návrh koncepce nakládání s odpady Koncept ÚP byl zpracován v době platnosti starého zákona o odpadech (č. 125/1997 Sb.). V lednu roku 2000 vstoupil v platnost stávající zákon č. 185/2001 Sb., který přinesl některé významné změny. Jednou ze změn je povinnost zpracovávat Plán odpadového hospodářství (POH). POH jsou povinni zpracovat původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1 000 t ostatního odpadu. Obce jsou podle zákona původci komunálního odpadu (skupina 20 Katalogu odpadů). Město Nymburk ročně produkuje zhruba 2 400 t komunálních odpadů. Návrh ÚP předpokládá nárůst počtu trvale bydlících obyvatel do roku 2015 o cca 1 819. Při současné průměrné produkci komunálního odpadu to představuje nárůst ročního množství asi o 290 t/rok. Současný způsob nakládání s odpady v Nymburce odpovídá běžnému standardu v ČR a v nejbližší době nejsou nutné jeho výraznější úpravy. POH původce (města Nymburk) bude možno zpracovat po dokončení POH kraje (do 1 roku po dokončení POH ČR). Závazná část POH ČR nabyla účinnosti 1. července 2003 (Nařízení vlády č. 197/2003 Sb.). Staré zátěže Do konce roku 1992 byla převážná část odpadů města a okolí ukládána na skládce "Drahelice" (p.č. 984, 982/3 a 982/5. Skládka nebyla těsněna, nebylo zajištěno jímání a zneškodňování průsakových vod a nebylo zde ani další potřebné technické vybavení. Ke konci roku 1991 zde bylo uloženo asi 75.000 t odpadu včetně odpadů zvláštních a nebezpečných. K 31.12.1992 byl provoz skládky ukončen a prostor skládky sloužil jako provizorní překladiště. V roce 1999 byl proveden monitoring kvality podzemních vod v okolí skládky. Úplný chemický a fyzikální rozbor opakovaně prokázal ovlivnění podzemní vody skládkovým tělesem. Byly zjištěny zvýšené hodnoty chemické spotřeby kyslíku (Mn). Tento ukazatel je indikátorem organického znečištění. Anorganické znečištění je dokumentováno velmi vysokými hodnotami vodivosti a celkové mineralizace. Pod skládkou trvale zůstávají vyšší koncentrace kationtů kovů a aniontů kyselin, zejména chloridů a síranů. Záměr využít část plochy bývalé skládky pro obytnou výstavbu je třeba prověřit z hlediska inženýrsko - geologických poměrů. V analytické části Koncepce hospodaření s odpady Středočeského kraje (RRA Střední Čechy, 2002) je tato skládka uvedena mezi starými zátěžemi s vysokou rizikovostí (!). V současné době je část skládky již zastavěna (!!).

04

E.08 Protipovodňová opatření Soubor změn č. 04 vymezuje stavby a opatření protipovodňové ochrany. Jedná se o protipovodňovou hráz v celkové délce cca 1300 m.

/ II/82 /


textová část


F. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A ZÁJMY Ve smyslu § 108, odst. 3 novely zák. 50/76 Sb. provedené zák. č. 83/98 Sb. lze za veřejně prospěšné považovat „stavby určené pro veřejně prospěšné služby a pro veřejně technické vybavení území podporující jeho rozvoj a ochranu životního prostředí, které vymezí schvalující orgán v závazné části územně plánovací dokumentace“. Zákonem uvedená specifikace se týká pouze staveb, jejichž realizace se předpokládá v průběhu návrhového horizontu. Orientační zákres těchto staveb je obsahem výkresu č. 8 grafické části elaborátu. V úrovni územního plánu města nemohou být součástí soupisu a zákresu veřejně prospěšných staveb např. rozvody sítí a obslužné komunikace uvnitř návrhových lokalit. Tento detail je předmětem řešení až při zpracování regulačního plánu, nebo jiné podrobnější dokumentace. Dotčení pozemků resp. objektů veřejně prospěšnými stavbami je nutno pokládat v měřítku zpracování územního plánu (1: 5000) za informativní údaj. Konkrétní řešení každé jednotlivé veřejně prospěšné stavby, nezbytná míra dotčení pozemků a projekty asanačních úprav a opatření mohou být posuzovány teprve na základě zpracování podrobnějšího stupně projektové dokumentace jednotlivých staveb (PD k ÚR, resp. SP). Mimo tyto zákonem stanovené veřejně prospěšné stavby je třeba při organizaci využití území věnovat zvýšenou pozornost pozemkům, které jsou zahrnuty do územního systému ekologické stability a jako takové slouží především dlouhodobým cílům ochrany a tvorby životního prostředí. Jedná se v podstatě o břemeno na pozemcích. Plochy systému ekologické stability území jsou vyznačeny ve výkresu č. 1, 7 a 8. Úpravy využití území v důsledku souboru změn č. 01 územního plánu města Nymburk vyvolávají nezbytné korekce a doplnění dopravní a inženýrské infrastruktury. Vzhledem k charakteru souboru změn č. 01 jsou téměř všechny vyvolané úpravy veřejně prospěšných staveb pouze lokálního charakteru a týkají se zejména rozšíření dopravní sítě a systému technické obsluhy území uvnitř vymezených lokalit změn. Jedinou plochou areálu zahrnutou do veřejně prospěšných staveb je areál říční policie (lok. Z01.9) v Drahelicích.

01

Za plochy, resp. koridory veřejně prospěšných staveb podle znění přílohy č. 2 vyhl. č. 135/01 Sb. odst. II/2/B/c se považuje minimálně plocha ochranného pásma příslušné dopravní nebo inženýrské stavby. Upřesnění tras sítí v podrobnějším stupni projektové dokumentace je nezbytné. Změnou č.0 2 ÚP města Nymburk jsou v rámci soupisu veřejně prospěšných staveb využity kódy V3, K1, E11, P3, S1 veřejně prospěšných staveb a dále je soupis veřejně prospěšných staveb doplněn o označení veřejně prospěšných staveb D20 až D23 v oblasti dopravy – viz výkres č. 8. Současně jsou s ohledem na požadavky zák. č. 183/2006 Sb. (Stavební zákon), resp. vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti specifikovány pozemky dotčené veřejně prospěšnými stavbami změny č. 02, resp. veřejně prospěšnými opatřeními změny č. 02:

F.01 Veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Ve smyslu § 2, odst. 1, písm. l zákona 183/2006 Sb. (Stavebního zákona – dále jen SZ) v platném znění jsou ve změně č .02 územního plánu města Nymburk za veřejně prospěšné považovány stavby dopravní a technické infrastruktury celosídelního nebo nadmístního významu; veřejně prospěšná opatření ve smyslu § 2, odst. 1, písm. m (např. územní systém ekologické stability, opatření ke zmírnění následků povodní, apod.) se v území dotčeném změnou č. 02 ÚPO Nymburk nevyskytují. Přehledný zákres těchto staveb je obsahem výkresu č. 8 grafické části elaborátu změny č. 02 ÚPO Nymburk. Dotčení pozemků veřejně prospěšnými stavbami a veřejně prospěšnými opatřeními je nutno v měřítku zpracování územního plánu nebo jeho změny (1 : 5 000) pokládat za informativní údaj, který bude upřesněn na základě zpracování podrobnějšího stupně projektové dokumentace konkrétních staveb (PD k ÚR, resp. SP). Nezbytná míra dotčení pozemků veřejně prospěšnými stavbami a opatřeními bude detailně specifikována v rámci podrobnějšího stupně dokumentace. Zákonem č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) lze po vydání změny územního plánu práva k pozemkům a stavbám s ohledem na potřebu uskutečnění veřejně prospěšných staveb nebo veřejně prospěšných opatření odejmout nebo omezit v případech, kdy se jedná o : 

veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury (včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel),



veřejně prospěšné opatření, určené ke snižování ohrožení území povodněmi a jinými přírodními katastrofami, zvyšování retenčních schopností území, založení prvků územního systému ekologické stability a ochranu archeologického dědictví,

Stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu nejsou změnou č. 02 územního plánu města Nymburk navrhovány.

Veřejně prospěšné stavby Dopravní infrastruktura (viz § 2, odst.1, písm. k, bod 1 a písm. l Stavebního zákona) Tabulka veřejně prospěšných staveb níže upravena dle znění Souboru změn č. 02 Technická infrastruktura (viz § 2, odst.1, písm. k, bod 2 a písm. l Stavebního zákona) Tabulka veřejně prospěšných staveb níže upravena dle znění Souboru změn č. 02


/ II/83 /

02


textová část

Veřejně prospěšná opatření … nejsou změnou č. 02 ÚPO Nymburk dotčena

Asanační opatření … se v rámci změny č. 02 ÚPO Nymburk nepřepokládají

F.02 Veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření pro které lze uplatnit předkupní právo Uplatnění předkupního práva vychází z § 101 Stavebního zákona. Toto ustanovení se týká veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření uvedených v kap. F.01 textové části změny č. 02 územního plánu města Nymburk a může být uplatněno v rozsahu upřesněného vymezení na částech pozemků dle zákresu ve výkrese č. 8. Dopravní infrastruktura (viz §2, odst.1, písm. k, bod 1 a písm. l Stavebního zákona) Tabulka veřejně prospěšných staveb níže upravena dle znění Souboru změn č. 02 Technická infrastruktura (viz § 2, odst.1, písm. k, bod 2 a písm. l Stavebního zákona) Tabulka veřejně prospěšných staveb níže upravena dle znění Souboru změn č. 02

Veřejně prospěšná opatření … nejsou změnou č. 02 ÚPO Nymburk dotčena

Plochy a koridory s výhradní možností předkupního práva … nejsou v rámci změny č. 02 ÚPO Nymburk navrhovány Lokality souboru změn č. 03 ÚPO Nymburk se týkají výhradně záměrů soukromých investorů – nevyvolávají tedy potřebu specifikace nových veřejně prospěšných staveb a asanačních opatření.

03

F.01 Doprava viz též výkres č. 2

Silniční doprava - silniční síť Tabulka veřejně prospěšných staveb níže upravena dle znění Souboru změn č. 01

01

Soubor změn č. 04 zrušuje veřejně prospěšnou stavbu, uvedenou pod p. č. D1 a vybrané veřejně prospěšné stavby souhrnně označené jako D10 (dle výkresu Veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací).

04

Tabulka veřejně prospěšných staveb níže upravena dle znění Souboru změn č. 04 p. č.

stručný popis

D2

úprava trasy silnice II/330 v průchodu jižní výrobní zónou (podél areálu VYROLAT s. r. o.)

DTTO

D3

nový městský most (propojení II/330 a Drahelické, resp. Tyršovy)

DTTO

D4

propojení ulice Nádražní - Poděbradská včetně úpravy prostoru před stanicí hl. n.

DTTO

D5

propojení nadjezdu železnice Boleslavská - Nádražní

DTTO

D6

úprava křižovatky Kolínská - K Letišti prodloužení - ul. Okružní k trati ČD a propojení podél trati s ul. Dvorskou a podjezdy ČD s ul. Nádražní 1. etapa výstavby městského okruhu v úseku Drahelická – Krajní – severní konec lokality Z01.2 zahloubení a překrytí ul. Okružní před stávající poliklinikou a současně zaslepení ul. Letců R.A.F. (včetně úpravy vnitrosídlištních komunikací) záchytná parkoviště městského jádra (Poděbradská, Máchova,…) a hromadná parkoviště resp. garáže městské zóny (Letců R.A.F., …) obslužné komunikace rozvojových prostorů (viz zákres ve výkresech č. 1.2)

DTTO

D7 D7a D8 D9 D10

/ II/84 /

poznámka

DTTO konkrétní prostorový nárok upřesní podrobnější PD DTTO DTTO DTTO


01

textová část

č.

popis


subjekt uplatňující předkupní právo Český stát (Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových)


D20

Mimoúrovňová křižovatka Výrobní zóna – východ na přeložce I/38

D21

Hlavní obslužné komunikace rozvojových prostorů Město Nymburk lokalit změny č. 02 jih

Nymburk

D22

Hlavní obslužné komunikace rozvojových prostorů Město Nymburk lokalit změny č. 02 sever

Nymburk

D23

Okružní křižovatka Boleslavská + přístup k ploše z5 (původní lok. 30)

Nymburk

Město Nymburk

Nymburk

02

čísla dotčených pozemků 1561/2; 1561/3; 1561/4; 1561/9; 1561/10; 1561/13; 1561/14; 1561/15; 1561/16; 1561/19; 3464/54; 3464/55; 3464/56; 3464/57; 3464/58; 3464/59; 3464/60; 3464/61; 3464/62; 3464/63; 314; 317/1; 338/2; 338/5; 338/7; 338/8; 338/9; 338/10; 1344/1; 1347/3; 1347/4; 1347/32; 1347/35; 1347/36; 1347/37; 1347/38; 1347/39; 1347/40; 1347/41; 1347/42; 1348/3; 1355/3; 1355/10; 1355/15; 1355/31; 1380/1; 1380/3; 1380/4; 1380/5; 1380/6; 1380/7; 1380/8; 1380/12; 1380/16; 1380/17; 1380/18; 1380/19; 1380/21; 1380/22; 1380/23; 1380/25; 1408/2; 1410/1; 1410/4; 1410/23; 1410/27; 1410/28; 1410/30; 1410/31; 1427/1; 1447/1; 1449; 1450; 1472/2; 1473/3; 1473/4; 1474; 1507/1; 1507/2; 1507/3; 1507/4; 1533; 1540; 1541; 1543/2; 1545/1; 1545/2; 1548/3; 1548/6; 1548/8; 1552; 1553; 1561/4; 1561/10; 1561/11; 1561/13; 1561/14; 1561/15; 1561/20; 1561/21; 1565; 1662/11; 1662/15; 1662/16; 1663/1; 1663/7; 1663/8; 1666/1; 1666/3; 1671/1; 1671/7; 1671/8; 1671/11; 1679/3; 1682/1; 1723/1; 1723/48; 1723/49; 1723/50; 1723/51; 1748/23; 1748/25; 1748/26; 1748/28; 1748/31; 1748/32; 1748/43; 1748/44; 1748/45; 1931; 1936; 2912/2; 2912/3; 2913/2; 3464/82; 3464/83; 325/1; 1260/2; 1260/3; 1285/1; 1285/20; 1285/24; 1285/27; 1285/29; 1285/33; 1285/34; 1285/36; 1285/37; 1285/40; 1285/41; 1355/1; 1355/22; 1355/24; 1355/25; 1355/27; 1355/29; 1357/1; 1357/2; 1359/1; 1359/2; 1360; 1364/1; 1364/2; 1365; 1367; 1368; 1369/1; 1410/5; 1410/39; 1410/40; 1410/42; 1410/43; 1410/47; 1414/1; 1414/3; 1414/4; 1414/7; 1414/8; 1414/9; 1414/10; 1414/11; 1414/12; 1414/13; 1414/14; 1414/15; 1414/16; 1414/17; 1414/19; 1464/2; 1464/3; 1464/5; 1464/6; 1464/8; 1514/2; 1515; 1516; 1517; 1518/2; 1518/3; 1518/6; 1518/7; 1518/10; 1518/16; 1561/1; 1561/3; 1561/7; 1561/8; 1561/9; 1561/30; 1561/31; 1561/36; 1561/37; 1561/38; 1561/39; 1561/40; 1561/41; 1561/42; 1561/43; 1561/44; 1561/45; 1561/46; 1562/2; 1562/3; 1563; 1573/1; 1573/3; 1573/4; 1573/6; 1573/7; 1573/8; 1573/10; 1573/11; 1573/12; 1573/20; 1573/21; 1573/22; 1573/23; 1660/1; 1660/4; 1661; 1662/1; 1662/35; 1662/36; 1662/37; 1663/4; 1671/3; 1671/17; 1671/18; 1682/1; 1685/1; 1685/16; 1688/1; 1691; 1692/5; 1692/8; 1940/1; 1940/4; 1940/5; 1940/6; 1942/1; 1942/8; 1942/9; 1942/10; 1942/11; 1942/12; 1942/13; 1942/14; 1942/15; 1942/16; 1942/17; 1942/18; 1942/19; 1942/20; 1942/21; 1219/7; 1219/9; 1219/10; 1220/9; 1220/19; 1264/5; 1275; 1276; 1277; 1280/1; 1280/2; 1281/2; 1284/1; 1284/2; 1284/3; 1284/4; 1285/12; 1292/5; 1292/6; 1682/1; 1688/1; 3281/2; 3536;

Cyklistická doprava p. č.

stručný popis

D11

síť cyklistických tras dle vyznačení ve výkr. č. 1 a 2 (v celém správním území města)

poznámka DTTO

Pěší doprava, parter p. č.

stručný popis

D12

úprava parteru (včetně povrchové úpravy komunikací) v reprezentačních prostorech města - MPZ, … apod.


poznámka konkrétní prostorové nároky upřesní podrobnější PD / II/85 /


p. č.

stručný popis

D13

úprava parteru veřejných pěších tras a prostorů v rámci rozvojových lokalit města

textová část

poznámka DTTO

F.02 Technická infrastruktura F.02.1 Zásobování pitnou vodou viz též výkres č.3 p. č.

stručný popis

poznámka

V-1

zdvojený výtlačný řad od ÚV Babín do VDJ Jankovice

V-2

nový okružní řad DN 200 z ATS při ÚV Babín do severní výrobní zóny

V-3

navrhované zásobovací řady též dle zákresu ve výkr. č. 3

č.

V3

popis

Zásobování pitnou vodou: navrhované zásobovací řady

subjekt uplatňující předkupní právo

Město Nymburk


Nymburk

konkrétní prostorové nároky upřesní podrobnější PD DTTO DTTO

02

čísla dotčených pozemků 314; 317/1; 338/2; 338/5; 338/7; 338/8; 338/9; 672/2; 1205/1; 1205/10; 1219/7; 1255; 1260/2; 1260/3; 1281/1; 1285/1; 1285/2; 1285/3; 1285/8; 1285/20; 1285/24; 1285/27; 1285/29; 1285/33; 1285/34; 1285/37; 1285/40; 1292/2; 1292/3; 1292/6; 1292/11; 1298/16; 1298/18; 1347/42; 1355/1; 1355/3; 1355/10; 1355/21; 1355/22; 1355/24; 1355/25; 1355/27; 1355/29; 1357/1; 1357/2; 1359/1; 1359/2; 1360; 1364/1; 1364/2; 1365; 1367; 1368; 1380/1; 1380/4; 1380/6; 1380/23; 1380/25; 1410/1; 1410/4; 1410/5; 1410/9; 1410/15; 1410/23; 1410/27; 1410/28; 1410/30; 1410/31; 1410/42; 1410/43; 1410/47; 1414/1; 1414/3; 1414/4; 1414/7; 1414/8; 1414/9; 1414/10; 1414/11; 1414/12; 1414/13; 1414/14; 1414/15; 1414/16; 1414/17; 1427/1; 1447/1; 1449; 1450; 1464/2; 1464/3; 1464/5; 1464/6; 1472/2; 1473/3; 1474; 1507/1; 1507/2; 1507/3; 1507/4; 1514/2; 1515; 1516; 1517; 1518/2; 1518/3; 1518/6; 1518/7; 1518/10; 1518/16; 1533; 1540; 1541; 1543/2; 1545/1; 1545/2; 1548/3; 1548/6; 1548/8; 1552; 1553; 1561/1; 1561/3; 1561/4; 1561/7; 1561/8; 1561/9; 1561/10; 1561/11; 1561/13; 1561/14; 1561/15; 1561/20; 1561/21; 1561/30; 1561/31; 1561/36; 1561/37; 1561/38; 1561/39; 1561/40; 1561/41; 1561/42; 1561/43; 1561/44; 1561/45; 1561/46; 1573/1; 1573/3; 1573/4; 1573/6; 1662/1; 1562/2; 1562/3; 1662/11; 1563; 1565; 1573/7; 1573/8; 1573/10; 1573/11; 1573/12; 1573/20; 1573/21; 1573/22; 1573/23; 1662/15; 1662/16; 1662/37; 1663/1; 1663/4; 1663/7; 1663/8; 1666/1; 1666/3; 1671/1; 1671/3; 1671/7; 1671/8; 1671/17; 1671/18; 1679/3; 1682/1; 1685/1; 1685/8; 1685/9; 1685/16; 1688/1; 1688/13; 1691; 1723/1; 1723/48; 1723/49; 1723/50; 1748/23; 1748/26; 1748/28; 1748/31; 1748/32; 1748/43; 1748/44; 1748/45; 1931; 1938/1; 1940/1; 1940/4; 1940/5; 1940/6; 1942/1; 1942/8; 1942/16; 1942/17; 1942/18; 1942/19; 1942/20; 1942/21; 1960; 3464/1; 3464/2; 3464/17; 3464/60; 3464/61; 3464/82; 3464/83;

F.02.2 Odkanalizování a čištění odpadních vod viz též výkres č. 4 p. č.

stručný popis

K-1

navrhované kanalizační stoky z rozvojových ploch: a) obytné a smíšené zástavby b) výrobních zón sever, resp. jih

/ II/86 /

poznámka konkrétní prostorové nároky upřesní podrobnější PD


textová část

p. č.


stručný popis

poznámka

...též dle zákresu ve výkr. č. 4 K-2

rekonstrukce starých stok v zastavěném území města

č.

popis

K1

Odkanalizování a čištění odpadních vod: navrhované kanalizační stoky rozvojových ploch výrobních zón sever, resp. jih


Město Nymburk


Nymburk

DTTO

02

čísla dotčených pozemků 314; 317/1; 338/2; 338/3; 338/5; 338/6; 338/7; 338/8; 338/9; 338/10; 338/11; 1219/7; 1255; 1260/2; 1260/3; 1285/1; 1285/3; 1285/8; 1285/20; 1285/24; 1285/27; 1285/29; 1285/33; 1285/34; 1285/37; 1344/1; 1348/3; 1355/1; 1355/22; 1355/31; 1357/1; 1367; 1368; 1369/1; 1380/3; 1380/4; 1380/6; 1380/23; 1380/25; 1410/1; 1410/4; 1410/5; 1410/23; 1410/27; 1410/28; 1410/30; 1410/31; 1410/43; 1410/47; 1414/1; 1414/3; 1414/4; 1414/7; 1414/8; 1414/9; 1414/10; 1414/11; 1414/12; 1414/13; 1414/14; 1414/15; 1414/16; 1414/17; 1414/19; 1427/1; 1447/1; 1449; 1450; 1464/2; 1464/3; 1464/5; 1464/6; 1472/2; 1473/3; 1474; 1507/1; 1507/2; 1507/3; 1507/4; 1508/2; 1514/2; 1515; 1516; 1518/2; 1518/3; 1518/6; 1518/7; 1518/10; 1518/16; 1533; 1540; 1541; 1543/2; 1545/1; 1545/2; 1548/3; 1548/6; 1548/7; 1548/8; 1552; 1553; 1561/1; 1561/3; 1561/4; 1561/9; 1561/10; 1561/11; 1561/13; 1561/14; 1561/15; 1561/20; 1561/21; 1561/23; 1561/30; 1561/31; 1561/36; 1561/37; 1561/38; 1561/39; 1561/40; 1561/41; 1561/42; 1562/2; 1562/3; 1563; 1565; 1573/1; 1573/4; 1573/10; 1573/11; 1573/12; 1573/13; 1573/14; 1573/15; 1573/16; 1573/17; 1573/18; 1573/19; 1573/20; 1573/21; 1573/22; 1661; 1662/11; 1662/15; 1662/16; 1663/1; 1663/7; 1663/8; 1666/1; 1666/3; 1671/1; 1671/3; 1671/7; 1671/8; 1671/17; 1671/18; 1679/3; 1682/1; 1685/1; 1685/16; 1688/1; 1688/18; 1691; 1748/23; 1931; 1940/1; 1940/6; 1942/1; 1942/8; 1942/9; 1942/10; 1942/11; 1942/12; 1942/13; 1942/14; 1942/15; 3464/1; 3464/2; 3464/3; 3464/47; 3464/48; 3464/49; 3464/50; 3464/60; 3464/61;

F.02.3 Zásobování elektrickou energií viz též výkres č.5 poř. č.

stručný popis

poznámka

E-1

systém kabelových rozvodů a nové trafostanice (N-TS...) v rozvojových plochách (viz zákres ve výkr. č. 5): výrobní zóna jihozápad: N-TS 1, 2, 3

E-2

obytná a smíšená zóna jihovýchod: N-TS 5

DTTO

E-3

oblast Drahelice, Drahelické předměstí: N-TS 7, 12

DTTO

E-4

smíšená zóna Drahelice: N-TS 8, 9

DTTO

E-5

obytná zóna západ - Jankovice: N-TS 10, 11, 13, 14

DTTO

E-6

východ - Babín: obytná, rekreační a sportovní sféra: N-TS 19

DTTO

E-7

lokalita cukrovar: obytná a obslužná sféra: N-TS 17

DTTO

E-8

lokalita u nádraží (kolonie): N-TS 16

DTTO DTTO

E-9

výrobní zóna sever: N-TS 15, 21, 23,24, 25, 26, 27, 28

E-10

drobná výroba – sever (v Lodici): N-TS 18, 22

E-11

systém venkovních vedení a nové trafostanice (7 až 8 objektů) ve výrobní zóně sever


konkrétní prostorové nároky upřesní podrobnější PD DTTO

DTTO

/ II/87 /


č.

E11

popis

Zásobování elektrickou energií: systém venkovních vedení a nové trafostanice ve výrobní zóně


Město Nymburk


Nymburk

textová část

02

čísla dotčených pozemků 336; 337; 338/1; 338/4; 338/13; 338/14; 338/15; 338/17; 338/20; 1219/7; 1219/10; 1219/13; 1219/14; 1220/1; 1220/2; 1220/3; 1220/5; 1220/6; 1220/9; 1220/10; 1220/11; 1220/14; 1220/15; 1220/16; 1220/19; 1220/24; 1220/26; 1220/27; 1220/28; 1220/29; 1220/34; 1237/1; 1245/115; 1251/2; 1251/3; 1255; 1256; 1268; 1280/1; 1280/2; 1281/2; 1285/1; 1285/2; 1285/3; 1285/4; 1285/16; 1285/17; 1285/21; 1285/22; 1285/24; 1285/25; 1285/26; 1285/27; 1285/28; 1285/29; 1285/30; 1285/31; 1285/32; 1285/33; 1285/34; 1285/35; 1285/37; 1285/38; 1285/39; 1292/2; 1292/11; 1347/3; 1347/4; 1347/7; 1347/12; 1347/13; 1347/14; 1347/32; 1347/33; 1347/34; 1347/35; 1347/36; 1347/37; 1347/38; 1347/39; 1347/40; 1347/41; 1347/42; 1348/2; 1350/1; 1350/2; 1350/3; 1351/1; 1351/2; 1355/3; 1355/5; 1355/6; 1355/10; 1355/21; 1355/24; 1355/25; 1355/26; 1355/27; 1355/28; 1355/30; 1357/2; 1359/1; 1359/2; 1360; 1364/1; 1364/2; 1365; 1380/3; 1380/5; 1380/6; 1380/8; 1380/9; 1380/15; 1380/16; 1380/17; 1381; 1389/74; 1389/75; 1389/80; 1389/81; 1389/82; 1389/83; 1389/85; 1389/86; 1389/88; 1410/3; 1410/6; 1410/7; 1410/8; 1410/9; 1410/10; 1410/11; 1410/12; 1410/13; 1410/14; 1410/36; 1410/37; 1410/38; 1410/39; 1410/40; 1410/42; 1410/43; 1410/44; 1410/45; 1410/46; 1410/48; 1410/49; 1433/2; 1436/2; 1436/12; 1436/13; 1436/14; 1444/2; 1444/3; 1444/4; 1468/5; 1468/6; 1473/2; 1473/6; 1473/9; 1473/10; 1473/11; 1473/13; 1473/14; 1473/15; 1473/16; 1473/17; 1473/18; 1507/1; 1507/2; 1518/5; 1518/6; 1518/7; 1525; 1530; 1533; 1534; 1540; 1541; 1543/2; 1545/1; 1545/2; 1548/3; 1548/4; 1548/5; 1548/6; 1548/8; 1548/11; 1548/13; 1548/14; 1548/15; 1548/17; 1552; 1553; 1561/2; 1561/3; 1561/4; 1561/9; 1561/10; 1561/11; 1561/12; 1561/13; 1561/14; 1561/15; 1561/16; 1561/17; 1561/19; 1561/30; 1561/31; 1561/32; 1561/33; 1561/34; 1561/35; 1561/36; 1561/37; 1561/38; 1561/39; 1561/40; 1562/2; 1562/3; 1570/2; 1662/1; 1662/25; 1663/1; 1663/2; 1663/6; 1663/7; 1663/8; 1666/1; 1666/3; 1666/4; 1666/6; 1666/7; 1666/8; 1666/15; 1666/17; 1666/23; 1671/1; 1671/3; 1671/6; 1671/7; 1671/16; 1682/1; 1682/3; 1682/4; 1682/6; 1682/7; 1682/8; 1685/1; 1685/8; 1685/9; 1685/11; 1685/12; 1685/18; 1685/19; 1685/20; 1685/23; 1688/1; 1736/13; 1736/18; 1736/36; 1748/23; 1931; 1947/1; 1947/2; 1947/3; 3281/2; 3464/1; 3464/2; 3464/3; 3464/4; 3464/5; 3464/6; 3464/7; 3464/8; 3464/9; 3464/10; 3464/11; 3464/15; 3464/16; 3464/42; 3464/43; 3464/62; 3464/63; 3464/64; 3464/65; 3464/66; 3464/67; 3464/68; 3464/69; 3464/70; 3464/71; 3464/72; 3464/73; 3464/74; 3464/75; 3464/76; 3464/77; 3464/78; 3464/79; 3464/80; 3464/103; 3913/1; 3913/2; 3913/3;

F.02.4 Zásobování plynem viz též výkres č.6 p. č. P-1 P-2 P-3 / II/88 /

stručný popis JANKOVICE - ZÁPAD: STL řad IPE 160 od RS Jankovice (včetně rekonstrukce stávajícího řadu DN 150 na IPE 225) DRAHELICE: propojení STL plynovodu DN 200 Drahelická se STL plynovodem IPE 160 Jankovice - západ PRŮMYSLOVÁ ZÓNA SEVER: nový řad od VTL RS 1200 ŽOS (IPE 90 + propojení se stávajícím řadem DN 150 u areálu ÚVaR)

poznámka konkrétní prostorové nároky upřesní podrobnější PD DTTO DTTO ŽALUDA, projektová kancelář

textová část


p. č.

stručný popis

P-4

NOVÝ MĚSTSKÝ MOST DRAHELICKÁ - ČOV: STL plynovodní řad DN 300 včetně prodloužení řadu STL DN 300 v průmyslové zóně jihozápad

č.

popis

P3

Zásobování plynem: průmyslová zóna sever - nové řady od VTL RS 1200 ŽOS

poznámka


Město Nymburk


Nymburk

DTTO

02

čísla dotčených pozemků 314; 317/1; 325/1; 325/3; 325/5; 338/2; 338/3; 338/5; 338/6; 338/7; 338/8; 338/9; 338/10; 1220/5; 1220/8; 1220/9; 1220/14; 1220/15; 1220/19; 1220/21; 1220/34; 1220/37; 1222/2; 1222/3; 1233; 1238; 1255; 1260/2; 1260/3; 1263/1; 1264/1; 1264/2; 1264/3; 1264/4; 1264/6; 1265; 1266; 1275; 1284/1; 1284/2; 1284/3; 1284/4; 1284/5; 1285/1; 1285/3; 1285/4; 1285/8; 1285/9; 1285/10; 1285/11; 1285/12; 1285/20; 1285/22; 1285/24; 1285/25; 1285/26; 1285/27; 1285/29; 1285/33; 1285/34; 1285/37; 1285/40; 1285/41; 1286/1; 1286/2; 1286/4; 1292/3; 1292/6; 1337/1; 1344/1; 1347/1; 1347/4; 1347/5; 1347/13; 1347/14; 1347/15; 1347/19; 1347/21; 1347/31; 1347/37; 1347/38; 1347/39; 1347/40; 1347/41; 1347/42; 1348/2; 1348/3; 1355/1; 1355/15; 1355/22; 1355/24; 1355/25; 1355/27; 1355/29; 1355/31; 1357/1; 1357/2; 1359/1; 1359/2; 1360; 1364/1; 1364/2; 1365; 1380/1; 1380/3; 1380/4; 1380/5; 1380/6; 1380/8; 1380/9; 1380/12; 1380/15; 1380/16; 1380/17; 1380/18; 1380/19; 1380/21; 1380/22; 1380/23; 1380/25; 1381; 1408/2; 1410/1; 1410/4; 1410/5; 1410/23; 1410/27; 1410/28; 1410/30; 1410/31; 1410/39; 1410/40; 1410/42; 1410/43; 1410/47; 1414/1; 1414/3; 1414/4; 1414/7; 1414/8; 1414/9; 1414/10; 1414/11; 1414/12; 1414/13; 1414/14; 1414/15; 1414/16; 1414/17; 1427/1; 1427/2; 1447/1; 1449; 1450; 1464/2; 1464/3; 1464/5; 1464/6; 1464/8; 1472/2; 1473/3; 1474; 1507/1; 1507/2; 1507/3; 1507/4; 1514/2; 1515; 1516; 1518/2; 1518/3; 1518/6; 1518/7; 1518/10; 1518/16; 1533; 1540; 1541; 1543/2; 1545/1; 1545/2; 1548/3; 1548/6; 1548/8; 1552; 1553; 1561/1; 1561/3; 1561/4; 1561/7; 1561/8; 1561/9; 1561/10; 1561/11; 1561/12; 1561/13; 1561/14; 1561/15; 1561/19; 1561/20; 1561/21; 1561/23; 1561/30; 1561/31; 1561/36; 1561/37; 1561/38; 1561/39; 1561/40; 1561/41; 1561/42; 1561/43; 1561/44; 1561/46; 1562/2; 1562/3; 1563; 1565; 1573/3; 1573/4; 1573/7; 1573/8; 1573/10; 1573/11; 1573/12; 1598/1; 1662/1; 1662/11; 1662/15; 1662/16; 1662/34; 1662/35; 1662/37; 1663/1; 1663/4; 1663/7; 1663/8; 1666/1; 1666/3; 1666/6; 1671/1; 1671/3; 1671/7; 1671/8; 1671/17; 1671/18; 1679/3; 1679/5; 1682/1; 1682/3; 1682/4; 1682/6; 1682/7; 1682/8; 1685/1; 1685/3; 1685/16; 1688/1; 1688/18; 1689/1; 1689/2; 1691; 1697/1; 1697/2; 1697/3; 1697/4; 1736/3; 1736/18; 1931; 1940/4; 1940/5; 1940/6; 1942/8; 2494; 3281/2; 3281/5; 3451; 3464/1; 3464/2; 3464/3; 3464/60; 3464/61; 3538; 3913/1; 3913/2; 3913/3; 4581; 4793; 4829;

F.02.5 Zásobování teplem viz též výkres č.6 p. č.

stručný popis

T-1

v závislosti na investičních záměrech - všechny rozvody topných kanálů včetně předávacích stanic v efektivním dosahu CZT


poznámka konkrétní prostorové nároky upřesní podrobnější PD

/ II/89 /


textová část

F.02.6 Telekomunikace viz též výkres č.5 p. č.

stručný popis

S-1

kabelové rozvody včetně síťových a účastnických rozvaděčů (viz výkres č. 5)

č.

popis

S1

poznámka


Telekomunikace: kabelové rozvody včetně síťových a účastnických rozvaděčů

Město Nymburk


Nymburk

konkrétní prostorové nároky upřesní podrobnější PD

02

čísla dotčených pozemků 672/1; 672/2; 1219/1; 1219/4; 1219/7; 1219/8; 1219/9; 1219/10; 1219/14; 1219/15; 1219/16; 1220/2; 1220/6; 1220/8; 1220/9; 1220/15; 1220/19; 1220/20; 1220/26; 1220/27; 1220/28; 1263/1; 1263/2; 1263/3; 1275; 1281/1; 1281/2; 1281/3; 1284/1; 1285/12; 1292/3; 1292/6; 1296/2; 1296/3; 1296/4; 1298/19; 1300/3; 1300/4; 1347/42; 1300/6; 1347/3; 1380/1; 1380/3; 1380/4; 1380/5; 1380/6; 1380/8; 1380/12; 1380/17; 1380/18; 1380/19; 1380/21; 1380/22; 1380/23; 1380/25; 1408/2; 1410/4; 1410/23; 1410/27; 1410/28; 1427/1; 1447/1; 1449; 1450; 1598/1; 1679/3; 1680; 1682/1; 1688/1; 1688/4; 1696/3; 1696/5; 1697/3; 1699/3; 1960; 4792;

F.03 Areály, plochy, objekty Občanská vybavenost Tabulka veřejně prospěšných staveb níže upravena dle znění Souboru změn č. 01

p. č.

stručný popis

poznámka

U-1

vybrané objekty sociální péče (penziony, domy s pečovatelskou službou)

U-2

plochy pro sportovní vyžití veřejnosti (streetball, ...apod.)

U-3

areál říční policie Drahelice

konkrétní prostorové nároky upřesní podrobnější PD DTTO konkrétní prostorové nároky upřesní podrobnější PD

Soubor změn č. 04 vymezuje plochy územního systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu jako veřejně prospěšná opatření (VPO), pro něž lze právo k pozemkům vyvlastnit:

VU1

k. ú. Drahelice, Nymburk

VU2 VU3 VU4

Nymburk

uplatnění práva ve prospěch

popis nadregionální biokoridor – NK10 „Stříbrný roh – Polabský luh“ regionální biocentrum RC 1878 „Drahelice“ regionální biocentrum RC 1001 „Zadní Babín“

Česká republika, Agentura ochrany přírody a krajiny

regionální biokoridor RK 1238 „Zadní Babín – Havransko“

F.05 Protipovodňová opatření Soubor změn č. 04 vymezuje stavby a zařízení protipovodňových opatření jako veřejně prospěšná opatření (VPO), pro něž lze práva k pozemkům vyvlastnit: označení

k. ú.

VP1

Nymburk

/ II/90 /

popis stavby a zařízení protipovodňové ochrany

01 04

F.04 Územní systém ekologické stability

označení

01

uplatnění práva ve prospěch Město Nymburk


textová část


G. VYHODNOCENÍ NAVRHOVANÉ KONCEPCE VYUŽITÍ ÚZEMÍ G.01 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí V komplexním hodnocení kvality životního prostředí podle metodiky Terplanu (1989) bylo posuzováno sedm vybraných faktorů hygienické vhodnosti (koncentrace oxidu siřičitého, koncentrace polétavého prachu, jiné plynné škodliviny, zápach zemědělského původu, zápach průmyslového původu, hluk z pozemní dopravy, hluk z letecké dopravy) a pět faktorů krajinářských a urbanistických (krajinářská hodnota, devastace povrchu, hygienicky nezávadný zápach, inundace s bodavým hmyzem, ohrožení vegetace imisemi). Syntézou těchto ukazatelů bylo na území ČR stanoveno 5 kvalitativních tříd označujících stupeň kvality prostředí. Město Nymburk leží v oblasti zařazené do III. třídy tj. v oblasti s narušeným životním prostředím. (Toto hodnocení vychází z dat z poloviny 80-tých let a v současnosti má pouze informativní charakter).

G.01.1 Ovzduší Kvalita ovzduší je jedním z nejdůležitějších ukazatelů celkového stavu životního prostředí. Podle nedávno zveřejněné studie (Kunzli, N. a kol.) je zhruba 6 % všech úmrtí ve vyspělých průmyslových státech (studie vycházela z dat v Rakousku, Švýcarsku a Francii) zapříčiněno znečištěným ovzduším. Zhruba polovina těchto úmrtí je způsobována výfukovými plyny z automobilů.

G.01.1-1 Imisní situace Na území okresu Nymburk je kvalita ovzduší sledována pouze na 1 stálé měřící stanici Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Rožďalovicích. Stanice je pozaďová, s reprezentativností v okrskovém měřítku (0,5 až 4 km). Je od centra Nymburka vzdálena cca 16 km, takže zde naměřené hodnoty mají pouze orientační charakter. SO2 g/m-3

Oxid siřičitý Kód stanice Organizace stanice

Hodinové hodnoty 25 50% Max VoL MV kv 98% Date Date VoM kv

1337-ČHMÚ Rožďalovice

-

-

-

-

-

-

Denní hodnoty

Čtvrtletní hodnoty

Max

4MV

VoL

Date

Date

95% kv

50% kv 98% kv

-

22,0

18,0

0

-

23.01.

08.04.

13,0

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

2,0

8,3

4,1

2,0

2,7

4,2

3,96

353

15,0

86

85

92

90

3,2

2,01

4

XG

N

SPM g/m  -3

Prašný aerosol

Měsíční hodnoty Kód stanice Organizace stanice

1337-ČHMÚ Rožďalovice

Roční hodnoty

Max 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Roční hodnoty 95% 50% kv X kv

Date

č.p. %

98% kv

S

SG

dv

34

31

347

Xm 46

37

-

28

30

27

33

37

25

45

32

35

103

60

31

mc

27

25

28

27

30

30

31

30

27

30

31

05.01.

0,00

71

31

Vysvětlivky: 25 MV 50% kv, 95% kv, 98% kv C1q, C2q, C3q, C4q dv mc MT N S SG VoL VoM X X1q, X2q, X3q, X4q XG Xm Date MAX


15,05 1,59

6

25. nejvyšší hodnota v kalendářním roce pro daný časový interval 50% kvantil, 95% kvantil, 98% kvantil počet hodnot, ze kterých je spočítán aritmetický průměr za dané čtvrtletí doba trvání nejdelšího souvislého výpadku měsíční četnost měření mez tolerance počet měření v roce směrodatná odchylka standardní geometrická odchylka počet překročení limitní hodnoty LV počet překročení meze tolerance LV+MT roční aritmetický průměr čtvrtletní aritmetický průměr roční geometrický průměr měsíční aritmetický průměr datum výskytu MAX hodinové, 8hod. nebo denní maximum v roce

/ II/91 /


textová část

Hodnoty imisních limitů základních škodlivin vycházejí z přílohy č. 1 Nařízení vlády č.350/2002 Sb. a jsou uvedeny v následujících tabulkách. Hodnoty imisních limitů jsou vyjádřeny v g.m-3 a vztahují se na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kPa. Imisní limity a meze tolerance pro oxid siřičitý (SO2) Účel vyhlášení

Parametr / Doba průměrování

Ochrana zdraví lidí

Aritmetický průměr / 1h


Aritmetický průměr / 24 h


Aritmetický průměr / Kalendářní rok Aritmetický průměr / zimní období (1. 10. – 31 .3.)

Ochrana ekosystémů

Mez tolerance

Datum, do něhož musí být limit splněn

90 g.m (26%)*

1. 1. 2005

-

1. 1. 2005

50 g.m

-

Ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení

20 g.m

-

Ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení

Hodnota imisního limitu 350 g.m-3, nesmí být překročena více než 24krát za kalendářní rok -3 125 g.m , nesmí být překročena více než 3krát za kalendářní rok

-3

-3

-3

Poznámka: *

mez tolerance se bude od 1. ledna 2003 snižovat tak, aby dosáhla 1. ledna 2005 nulové hodnoty. V letech 2003 až 2004 budou me ze tolerance následující:

2003

2004

60 g.m

30 g.m-3

-3

Imisní limity a meze tolerance pro suspendované částice (PM10)*** Parametr/ Doba průměrování

Hodnota imisního limitu

Aritmetický průměr / 24 hodin

50 g.m-3 PM10, nesmí být překročena více než 35krát za kalendářní rok

2. Ochrana zdraví lidí –I.etapa

Aritmetický průměr / Kalendářní rok

40 g.m PM10

1. Ochrana zdraví lidí -II.etapa1)

Aritmetický průměr / 24 hodin

50 g.m-3 PM10, nesmí být překročena více než 7 krát za kalendářní rok

2. Ochrana zdraví lidí -II.etapa1)

Aritmetický průměr / Kalendářní rok

20 g.m-3 PM10

Účel vyhlášení 1. Ochrana zdraví lidí -I.etapa

Mez tolerance

Datum, do něhož musí být limit splněn

15 g.m-3 (30 %)*

1. 1. 2005

4,8 g.m-3 (12 %)* Bude odvozena ze získaných údajů a bude ekvivalentní limitním hodnotám pro I. etapu 10 g.m-3 (50 %) 1. ledna.2005**

-3

1. 1. 2005

1. 1. 2010

1. 1. 2010

Poznámka: 1)

Uvedené indikativní hodnoty podléhají přezkoumání s ohledem na nově přijaté směrné informace o účincích na zdraví a životní prostředí, technickou proveditelnost a zkušenosti s uplatňováním limitních hodnot v etapě I. *

mez tolerance se bude od 1. ledna 2003 snižovat tak, aby dosáhla 1. ledna 2005 nulové hodnoty. V letech 2003 až 2004 budou meze tolerance následující:

2003

2004

Pro 24 hodin

10 g.m

Pro kalendářní rok

3,2 g.m

5 g.m

-3

-3

1,6 g.m

-3

-3

**

mez tolerance se bude od 1. ledna 2006 lineárně snižovat - každých 12 měsíců tak, aby dosáhla 1. ledna 2010 nulové hodnoty. V letech 2006 až 2009 budou meze tolerance následující

2006 Pro kalendářní rok

2007

8 g.m

-3

2008

6 g.m

-3

2009

4 g.m

-3

2 g.m

-3

***

K měření koncentrací suspendovaných částic frakce PM10 lze použít také metodu stanovení celkového prašného aerosolu (total suspended particulates) při přepočtu za použití koeficientu 0,8. Koncentrace jemných suspendovaných částic frakce PM2,5 se hodnotí z hlediska ročního aritmetického průměru, ročního mediánu, ročního 98. percentilu a ročního maxima z dvacetičtyřhodinových průměrných hodnot.

/ II/92 /


textová část


Popis stavu znečištění ovzduší výčtem úrovní imisních charakteristik látek, měřených v dané lokalitě a jejich poměru k stanoveným imisním limitům je relativně komplikovaný, závislý i na spektru látek měřených v dané lokalitě. Výsledkem snahy nahradit tento komplikovaný popis stavu kvality ovzduší v dané lokalitě jednoduchou, nejlépe slovně vyjádřenou klasifikací, jsou různé konstrukce indexů kvality ovzduší. Problémem těchto konstrukcí je obvykle to, že aplikovanými početními operacemi dochází de facto ke stanovení nových, legislativně nezakotvených limitních úrovní hodnocených látek. ČHMÚ souhrnně hodnotí kvalitu ovzduší jinou metodou, která respektuje stanovené imisní limity. Třída I II III IV V

Význam

Klasifikace

imisní hodnoty všech sledovaných látek jsou nejvýše rovny polovině imisních limitů IHx imisní hodnota některé látky je vyšší než 0,5 IHx, ale žádný limit není překročen imisní limit jedné je překročen, imisní hodnoty ostatních sledovaných látek jsou nejvýše rovny polovině imisních limitů IHx imisní limit jedné látky je překročen, imisní hodnoty některých dalších látek > 0,5 IHx, ale < IHx imisní limit více než jedné látky je překročen

čisté - téměř čisté ovzduší mírně znečištěné ovzduší znečištěné ovzduší silně znečištěné ovzduší velmi silně znečištěné ovzduší

V tomto komplexním hodnocení je v roce 2001 město Nymburk klasifikován II. třídou znečištění (mírně znečištěné ovzduší). V této klasifikace je 13,83 % území ČR (85,61 % ve třídě I, 0,03 % ve třídě III, 0,48 % ve třídě IV a 0,05 % ve třídě V). Zákonem č. 86/2002 Sb. jsou definovány oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší jako prováděcím právním předpisem vymezená část území (zóna) nebo sídelní seskupení (aglomerace), kde je překročena hodnota jednoho nebo více imisních limitů nebo cílového imisního limitu pro ozon nebo hodnota jednoho či více imisních limitů zvýšená o příslušné meze tolerance. V nařízení vlády č. 350/2002 Sb. v § 5 je uvedeno, že seznam oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, jejichž hranicemi jsou hranice obcí nebo sídelních seskupení, zveřejňuje jedenkrát ročně Ministerstvo životního prostředí ve Věstníku Ministerstva životního prostředí. Tento seznam byl uveřejněn ve věstníku ročník XIII, částka 7. Město Nymburk v seznamu obcí s překročeným limitem pro ochranu zdraví lidí není uveden. Nařízením vlády jsou také stanoveny imisní limity pro ochranu ekosystémů (příloha č. 1 k tomuto nařízení). Tyto musí být dodržovány v oblastech uvedených v příloze č. 10 k tomuto nařízení:  území národních parků a CHKO  území o nadmořské výšce 800 m n. m. a vyšší  ostatní vybrané přírodní lesní oblasti každoročně publikované ve věstníku MŽP) V seznamu obcí, ve kterých jsou překračovány imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace a nacházejí se v oblastech pro ochranu ekosystémů a vegetace nebo v jejich bezprostředním okolí město Nymburk není uveden. Místa, oblasti a sídla, kde znečištění nedosahuje imisních limitů, jsou považována za oblasti s dobrou kvalitou ovzduší.

G.01.1-2 Zdroje znečišťování V Nymburce je v současné době evidováno 7 velkých (REZZO I), 39 středních (REZZO II) a 24 malých zdrojů znečišťovaní ovzduší ve smyslu platné právní úpravy. Malé zdroje znečišťování spalují převážně zemní plyn a nejsou z hlediska emisní bilance významné. REZZO I (rok 1998) Výkon [MWg]

Palivo

tuhé látky

Emise t/rok oxid oxidy oxid siřičitý dusíku uhelnatý

Gen. Sochora 2175

17,8

TTO/ZP

9,701

132,200

19,101

0,201

0,903

Poděbradská 358

26,8

ZP

0,500

0,000

0,100

0,000

0,091

Pražská 581

9,7

ZP

0,420

0,000

2,938

0,116

0,071

Pražská 547

10,0

ZP

1,293

4,681

3,402

0,299

2,061

Boleslavská 426

5,1

ZP

0,013

0,006

1,103

0,000

0,083

Pražská

8,1

ZP

1,448

0,049

6,081

0,021

0,238

Boleslavská 418

37,0

CU

15,171

84,786

42,642

9,927

27,736

Celkem

28,546

221,722

75,367

10,564

31,183

Název

Ulice

THERMOSERVIS, s. r. o. CD S.O. BKV ÚSTÍ N/L PROV. JEDN. NYMBURK PIVOVARY BOHEMIA, a. s. PIVOVAR NYMBURK TIM, s. r. o. ODST. ZÁVOD ZOM NYMBURK NEMOCNICE A SDRUŽENÁ ZDRAV. ZAŘ. NYMBURK OBCHODNÍ SLADOVNY, a. s. ZÁVOD NYMBURK PROBO TRANS,s. r. o. (ŽOS)


uhlovo -díky

/ II/93 /


textová část

REZZO II (rok 1998) Emise t/rok Střední zdroje Celkem

tuhé látky

oxid siřičitý

oxidy dusíku

oxid uhelnatý

uhlovo -díky

9,229

56,657

20,312

38,455

10,752

V místním měřítku mohou mít na přízemní vrstvu ovzduší výrazný vliv domácí topeniště. Spalují převážně méně kvalitní paliva a emitují znečišťující látky do blízkosti dýchací zóny. Nedokonalým spalováním za nízkých teplot vznikají emise nemetanových organických látek tj. olefinů, aldehydů a ketonů s prokázanými nebo pravděpodobnými karcinogenními účinky. Domácí topeniště jsou podle bilančních výpočtů 3. největším zdrojem těchto látek v ČR. V Nymburce mají podle Energetického konceptu pevná paliva zanedbatelný podíl (cca 10 %) a dá se předpokládat, že se tento podíl bude nadále snižovat. Provozovatelé velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší jsou nejpozději od 1. 1. 1999 povinni dodržovat emisní limity stanovené zákonem o ovzduší pro nové zdroje. Tyto limity jsou (až na výjimky) srovnatelné s limity platnými ve vyspělých zemích EU a OECD. Vliv stacionárních zdrojů na kvalitu ovzduší tak je do určité míry stabilizován, na významu budou do budoucna nabývat především mobilní zdroje znečišťování (automobilová doprava).

G.01.2 Povrchové a podzemní vody Řeka Labe se svými rameny Velké a Malé Valy a potok Mrlina jsou hlavními toky v řešeném území, jež zejména v minulosti určovaly urbanistickou podobu města. Drahelicemi protéká pravostranný přítok Labe - potok Liduška. Významným objektem na Labi je jez s plavební komorou. Koryta Labe a Mrliny jsou opevněna. Labe je využíváno jako vodní dopravní cesta s perspektivním rozvojem. Základní hydrologické charakteristiky jsou uvedeny v tabulkách: Labe

profil: nad Mrlinou

nad Výrovkou

9 075,70

9 740,86

708

699

67,67

69,27

2

plocha povodí km

průměrná dlouhodobá srážková výška mm/rok 3

průměrný dlouhodobý průtok m /rok Průměrné denní průtoky, překročené po m dní v roce :

Qm (m3/s)

m 30

157

161

90

77,3

79,0

210

38,6

39,5

355

14,3

14,6

364

9,44

9,71

Kulminační průtoky povodní s pravděpodobností výskytu 1 x za N let: 3

N

QN (m /s)

1

315

326

2

430

447

5

620

642

10

765

793

20

905

942

50

1110

1150

100

1245

1296

Kóty hladin povodňových průtoků na Labi v Nymburce, v říčním kilometru (výškový systém B. p. v.): km 58,050

km 58,985

km 59,020

km 60,150

H100

184,69

185,14

185,48

186,07

požadovaná regulace min. úroveň obytných podlaží

H50

184,31

184,75

185,15

185,76

min. úroveň technických podlaží

H10

183,36

183,74

184,09

184,66

min. úroveň terénu při rekonstr.

H5

182,94

183,28

184,00

184,41

min. úroveň terénu pro sportoviště

H1

181,98

182,20

184,00

184,11

Zátopové území není vhodné k zástavbě, neboť za povodňových průtoků dochází ke zhoršení odtokových poměrů a k poškození objektů. V aktivní inundaci mohou být individuálně umísťovány pouze objekty, související s provozem na vodních tocích, podzemní vedení technického vybavení a některé dopravní stavby. V pasivní inundaci (mezi Labem a Mrlinou) podléhá technické řešení / II/94 /


textová část


případných nových objektů regulačním limitům. Podél břehů vodních toků budou ponechány nezastavěné manipulační pruhy - v intravilánu 10 m u splavného toku Labe, 8 m u významného vodního toku Mrlina, 6 m u ostatních toků. Zátopová čára pro Q100 je zakreslena v grafické příloze. V návrhovém období se neuvažuje s úpravou toku Labe nad jezem se zřízením zdymadla a nové plavební dráhy. Úprava labské vodní cesty však není v budoucnosti vyloučena. Pro tyto účely je ponechána v návrhu ÚPO potřebná územní rezerva. Oba toky - Labe i Mrlina - jsou vodohospodářsky významné. Jakost vody je dlouhodobě sledována na 2 profilech přímo v Nymburce: Labe

PROFIL: Nymburk

Ukazatel

ř. km: 58,47 aritmetický průměr 96-97

charakteristická hodnota C90

třída čistoty

-1

4,7

6,0

III

-1

30

37

III

-1

0,76

1,90

III

-1

5,3

6,6

III

-1

0,52

IV

Jednotka

biochemická spotřeba kyslíku chemická spotřeba kyslíku dichromanem

mg.l mg.l

amoniakální dusík

mg.l

dusičnanový dusík

mg.l

celkový fosfor

mg.l

0,32

saprobní index makrozoobentosu

číslo

2,85

Mrlina

PROFIL: Nymburk

Ukazatel biochemická spotřeba kyslíku chemická spotřeba kyslíku dichromanem

zákl. klas.

IV

III

ř. km: 1,04 aritmetický průměr 96-97

charakteristická hodnota C90

třída čistoty

-1

4,4

6,8

III

-1

36

44

III

-1

Jednotka mg.l mg.l

amoniakální dusík

mg.l

0,25

0,71

III

dusičnanový dusík

mg.l-1

5,6

11,4

IV

celkový fosfor

mg.l-1

0,23

0,35

III

saprobní index makrozoobentosu

číslo

2,44

zákl. klas.

IV

III

třída IV – silně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému ČOV v Nymburce byla uvedena do zkušebního provozu v roce 1994. V současné době je již v řádném provozu, kapacita je 25 000 ekvivalentních obyvatel (5 000 m3 splaškových vod/den), účinnost cca 95 %. Zprovozněním ČOV byly dořešeny základní problémy v odkanalizování a čištění odpadních vod. V návrhovém období ÚP bude nutné doplnit kanalizační stoky v částech stávající zástavby kde dosud chybí a v rozvojových plochách pro bydlení. Ve stávající zástavbě je nutné počítat s rekonstrukcemi starých stok, po vyčerpání kapacity 1. etapy ČOV bude třeba v předstihu dokončit výstavbu druhé etapy. Důsledné čištění odpadních vod sníží podstatným způsobem množství vypouštěného znečištění a přispěje k zlepšení jakosti vody v povrchových tocích.

G.01.3 Hluk a vibrace Hluk je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících kvalitu především městského prostředí a je považován za jeden z nejzávažnějších faktorů negativně působících na zdravotní stav obyvatel. Důsledkem hlukové zátěže je zvyšování celkové nemocnosti, vznik neuróz, poruch spánku, poškozování sluchu i chorobných změn krevního tlaku. Nárůst ekvivalentní hladiny hluku A o 10 dB se projeví 10 12% přírůstkem celkové nemocnosti. Následky se většinou projevují s určitým zpožděním a s individuálním účinkem podle citlivosti každého jedince. Více než 90% hluku je způsobováno lidskou činností a z toho přibližně 80% hluku je vytvářeno dopravou, zejména automobilovou. Hygienické limity 1. 1. 2001 nabyl účinnosti nový předpis o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (Nařízení vlády č. 502/2000 Sb.), který nahradil zastaralý hygienický předpis z roku 1977 (vyhl. č. 13/1977, Hygienické předpisy, svazek 37, 1977). Kritériem pro hodnocení hlučnosti v životním prostředí je podle tohoto předpisu ekvivalentní hladina akustického tlaku A, LAeq,T. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru (s výjimkou hluku z leteckého provozu) se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq, T = 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo. Korekce pro stanovení hodnot hluku ve venkovním prostoru Způsob využití území

Korekce [dB]

Nemocnice - objekty

0 2)

Nemocnice - území, lázně, školy, stavby pro bydlení a území Výrobní zóny bez bydlení


+5 1), 3), 4) +20

3)

/ II/95 /


textová část

Pro noční dobu se použije další korekce -10 dB s výjimkou hluku z železnice, kde se použije korekce -5 dB. 1)

Stanovená korekce neplatí pro hluk z provozoven (například továrny, výrobny, dílny, prádelny, stravovací a kulturní zařízení) a z jiných stacionárních zdrojů (například vzduchotechnické systémy, kompresory, chladící agregáty).

2)

Pro zdroje uvedené v poznámce 1) platí další korekce -5 dB.

3)

V okolí hlavních komunikací, kde je hluk z dopravy na těchto komunikacích převažující a v ochranném pásmu drah, se použije další korekce +5 dB.

4)

V případě hluku působeného "starou zátěží" z pozemní dopravy je možné použít další korekci + 12 dB

Stará hluková zátěž je stávající stav hlučnosti ve venkovním prostoru působený hlukem z dopravy historicky vzniklý do dne účinnosti nařízení vlády. Uvedený předpis obsahuje i limitní hodnoty pro hluk uvnitř obytných a dalších prostor. Pokud by bylo technicky prokázáno, že ve stávající situaci zástavby po vyčerpání všech prostředků její ochrany před hlukem, není technicky možné dodržet stanovené limity, je možné potřebnou ochranu před hlukem zajistit izolací objektu. Přitom musí být zachována možnost potřebného větrání. Pro obytné území v okolí hlavních komunikací (tam kde je doprava hlavním zdrojem hluku) a při použití korekce na hluk působený starou zátěží je nejvyšší přípustná hladina akustického tlaku 72 dB ve dne a 62 dB v noci (podle dříve platného hygienického předpisu 65/55 dB). Z formulace "je možné použít další korekci +12 dB" vyplývá, že tato korekce nebude uplatňována vždy. Uvedený předpis nestanoví, na které případy se použití korekce vztahuje. Další nový zákon - č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících předpisů - stanoví postup při provozování zdrojů hluku nebo vibrací u kterých nelze z vážných důvodů dodržet hygienické limity. Takové zdroje lze provozovat jen na základě časově omezeného povolení vydaného orgánem veřejného zdraví, pokud se prokáže, že hluk nebo vibrace byly omezeny na rozumně dosažitelnou míru a provozem nebo používáním zdroje hluku nebude ohroženo veřejné zdraví (§ 31). Žádost orgánu veřejného zdraví měli předložit vlastníci, popřípadě správci pozemních komunikací nejpozději do 1. ledna 2002 (§ 103), novelou byl tento termín posunut na 1. leden 2003. Nejvýznamnějším zdrojem hluku v Nymburce je automobilová doprava. Hluková mapa města ani systematická měření hluku z dopravy nejsou k dispozici. V rámci Pr+R byl zpracován výpočet pro okolí křižovatky Boleslavské ulice a ulice Velké valy u nemocnice. Výpočet prokázal výrazné překračování hygienických limitů (až o 20 dB(A)). Novou výstavbu je třeba přednostně umisťovat mimo území zasažená nadměrným hlukem, nebo současně řešit protihluková opatření.

G.01.4 Radonové riziko Radon 222Rn je inertní přírodní radioaktivní plyn, bez chuti a zápachu, nepostižitelný lidskými smysly. Radon vznikající radioaktivním rozpadem horninového uranu je uvolňován ze zrn minerálů a může migrovat do objektů (zejména do jejich sklepních a přízemních částí). Radon se s poločasem rozpadu 3,825 dne dále mění na izotopy polonia, olova a vizmutu, které jsou kovové povahy, jsou schopné vázat se na prachové částice v ovzduší a s nimi jsou vdechovány do plic. V plicích pak působí jako vnitřní zářiče, které mohou iniciovat karcinomy plic. Lidský organismus může být ovlivněn radonem pocházejícím ze tří hlavních zdrojů: z půdního vzduchu, z podzemní vody a ze stavebních materiálů. První dva zdroje úzce souvisejí s geologickým podložím. V odvozená mapě radonového rizika 1 : 200 000 je vyjádřen potenciální výskyt radonové emanace v jednotlivých typech geologického prostředí. Rozdělení území do kategorií radonového rizika má pravděpodobnostní charakter. Je to způsobeno především vysokou plošnou variabilitou objemových aktivit radonu, závislou na řadě geologických i negeologických faktorů. V odvozené mapě radonového rizika jsou vyčleněny oblasti se středním a vysokým rizikem a území s předpokládanou či zjištěnou redistribucí uranu. Podrobné posouzení radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách těchto oblastí vyžaduje přímá měření objemové aktivity radonu v detailním měřítku. Podle odvozené mapy radonového rizika leží město Nymburk na hranici oblastí 1 a 2 - s nízkým, resp. se středním radonovým rizikem z geologického podloží. Zároveň jde o oblast s doloženou redistribucí uranu a s možností lokálních anomálií objemové aktivity radonu v půdním vzduchu. Radonový index pozemku

Objemová aktivita radonu (222Rn) v půdním vzduchu kBq.m-3  30

 20

 10

2. střední riziko

30 – 100

20 - 70

10 - 30

3. vysoké riziko

 100

 70

 30

propustnost podloží

Nízká

střední

vysoká

1. nízké riziko

S ohledem na možné zdravotní důsledky ozáření z radonu je u nás i v řadě dalších zemí snahou státu ozáření obyvatel z radonu regulovat. Vláda ČR ve svém usnesení č. 538 z 31. května 1999 schválila radonový program. Tento program je zaměřen na preventivní opatření, která mají za cíl omezit výskyt radonu v nových stavbách, i na intervence (zásahy) ke snížení ozáření z radonu ve stávajících objektech. Součástí programu je vyhledávání budov s vyšším obsahem radonu, zajištění informování veřejnosti a vývojová a výzkumná činnost. Legislativně byla problematika upravena vyhláškou ministra zdravotnictví č. 76/1991 Sb. a usnesením vlády k radonové problematice č. 150/1990 a č.709/ 1993. V současné době jsou základní otázky upraveny "atomovým" zákonem č. 18/1997 Sb. a vyhláškou SÚJB č. 184/1997 Sb. Vyhláška SÚJB č 184/1997 Sb. stanovila tzv. směrné hodnoty pro obsah radonu v stávajících a nových stavbách takto:

/ II/96 /


textová část


V pobytovém prostoru stávajících budov by neměla být průměrná hodnota tzv. ekvivalentní objemové aktivity radonu vyšší než 3 200 Bq/m . Je-li překročena, doporučuje se provést rozumná protiradonová opatření. Pokud je naměřena hodnota vyšší než 3 2000 Bq/m , měl by být v takové místnosti vyloučen dlouhodobý pobyt osob. V pobytovém prostoru nového domu by průměrná ekvivalentní objemová aktivita radonu měla být menší než 100 Bq/m3, proto při nové výstavbě mají být provedena rozumná preventivní opatření. Podle novely atomového zákona č. 13/2002 Sb. je každý navrhovatel umístění stavby (žadatel o stavební povolení) povinen zajistit stanovení radonového indexu pozemku a tento posudek předložit stavebnímu úřadu. Od července 2002 je tak jednoznačně určena povinnost stavebníka ve všech případech (kromě ojedinělých staveb s oddělující vzduchovou vrstvou) předložit stavebnímu úřadu výsledky detailního radonového průzkumu. Stávajících budov bylo dosud v Nymburce prověřeno 16. Obec

Počet měřených objektů

Počet objektů nad 200 Bq/m3

Geom. průměr [Bq/m3]

16

0

50.5

Nymburk

G.02 Vyhodnocení koncepce územního plánu z hlediska ochrany půdního fondu G.02.1 Forma vyhodnocení Vyhodnocení návrhu územního plánu města Nymburk z hlediska ochrany půdního fondu tvoří:   

doplňující grafická příloha v měřítku hlavního výkresu 1 : 5 000 (výkres č. 7) textový komentář tabulkové přehledy

Vyhodnocení je zpracováno tak, že umožňuje posoudit předkládané řešení z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu i ochrany lesa. Podkladově vychází z průzkumové etapy územního plánu, ve které byly shromážděny potřebné údaje ve smyslu příslušných předpisů.

G.02.1-1 Komentář ke grafické příloze (výkres č. 7) V grafické příloze jsou z hlediska ochrany půdního fondu vyznačeny: 

hranice a plocha skutečně zastavěného území sídel

Zakreslena je hranice skutečně zastavěného území, která byla na základě podkladů předaných pořizovatelem aktualizována od doby zpracování 2. konceptu územního plánu. Hranice, která byla zakreslena v předchozích etapách, vycházela z definice hranice skutečně zastavěného území, která je uvedena v novele Stavebního zákona (viz § 139a). Byla snaha akceptovat vymezení zastavěného území k 1.9.1966. To je z hlediska vyhlášky č. 13/94 Sb.; § 12, zastavěným územím vždy, i když nejsou splněna kritéria uvedená v odstavci 1) §12 výše uvedené vyhlášky. Do současně zastavěného území sídla jsou dále zahrnuty pozemky za touto hranicí, na nichž již byla realizována výstavba a plochy, na které již byla vydána územní rozhodnutí. Dotčené orgány neměly v jednotlivých etapách projednávání k vymezení zastavěného území připomínky (viz zadání 2. konceptu a souborné stanovisko). 

plošné nároky vyplývající z urbanistického řešení (urbanistické lokality)

Rozvojové plochy jsou rozlišeny dle navrženého funkčního využití na jednotlivé lokality urbanistického záměru. Hranici mezi jednotlivými lokalitami obvykle tvoří navržený komunikační systém. Z hlediska času jsou rozděleny na lokality návrhového období a lokality územních rezerv. Lokality návrhového období jsou ohraničeny červenou čarou a označeny číslicí. Územní rezervy jsou ohraničeny červenou přerušovanou čarou a označeny písmenem. Přes snahu zhotovitele nebylo možné zachovat kontinuitu označení lokalit s prvním konceptem. Ve druhém konceptu došlo ke značným změnám v rozmístění lokalit, v rozsahu jejich vymezení a funkčního využití. Kontinuita by nebyla zřejmá a označení lokalit by ztratilo jakýkoliv logický systém. V etapě návrhu byla snaha v maximální možné míře zachovat označení lokalit z 2. konceptu. 

druhy (kultury) dotčených pozemků

Pozemky v urbanistických lokalitách jsou převzaty z mapového podkladu, v problematických případech je uveden skutečný stav v terénu. V lokalitách návrhového období jsou druhy pozemků barevně zvýrazněny. Digitální mapový podklad, nad kterým je územní plán vypracován byl vyhotoven firmou GEOVAP v době zpracování 2. konceptu. Aktualizace mapového podkladu není standardní náplní vyhotovení územního plánu a nebyla vlastníkem mapového podkladu provedena. Proto může dojít k rozdílům mezi aktuálním stavem druhů pozemků a jejich vyznačením v územním plánu. 

kritéria ochrany půdního fondu

V řešeném území jsou vyznačena kritéria ochrany půdního fondu, která se v řešeném území vyskytují a které lze graficky vyjádřit. Cílem bylo vytvořit grafický podklad, ve kterém budou také zakresleny urbanistické záměry a ze vzájemného porovnání je zřejmé, do jaké míry dochází ke střetu urbanistické koncepce se zvýšenými zájmy ochrany půdního fondu. Z hlediska ochrany lesa jsou všechny lesy v řešeném území zařazeny do kategorie lesy zvláštního určení. Z tohoto důvodu není kategorizace lesů v grafice zvýrazněna. Kvalita zemědělské půdy je vyjádřena pomocí bonitovaných půdně ekologických jednotek. Jsou vyznačeny jejich hranice, kódy a třídy ochrany. Z podkladů Státní meliorační správy byly převzaty zákresy odvodněných a zavlažovaných ploch. K faktorům životního prostředí, které mají vazbu na ochranu půdního fondu patří vodohospodářská ochranná pásma. Celé správní území města Nymburk je v ochranném pásmu léčivých zdrojů Poděbrady. Na východním okraji řešeného území je vyznačeno ochranné pásmo 2a), 2b) ŽALUDA, projektová kancelář

/ II/97 /


textová část

podzemních zdrojů pitné vody prameniště “Rohov - Babín”. Vodní zdroj i úpravna vody Babín, vybudovaná v návaznosti na vodní zdroj, je zakonzervována. Na jihozápadním okraji řešeného území je vyznačeno vodohospodářské ochranné pásmo vodních zdrojů pro sladovnu a v širších územních vztazích je vyznačeno vodohospodářské ochranné pásmo vodního zdroje Písty. Podrobnější údaje jsou uvedeny ve vodohospodářské kapitole této zprávy. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu tuto skutečnost specifiku je zákon č. 334/92 Sb., příloha, část B. Ochranná pásma vodních zdrojů II. stupně a ochranná pásma léčivých zdrojů mají ekologickou váhu vlivu 10. To znamená, že základní sazba odvodu za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu se ve vodohospodářských pásmech vynásobí ekologickými váhami dotčených faktorů životního prostředí. Neproduktivní význam půdního fondu dále vyjadřují záležitosti související s ochranou přírody a krajiny. V území se vyskytují významné krajinné prvky (VKP) ze zákona, registrované VKP a územní systém ekologické stability. Zvláště chráněná území přírody a krajiny nebyla v řešeném území vyhlášena. Podrobnější údaje týkající se ochrany přírody a krajiny jsou uvedeny v příslušné kapitole této zprávy. 

územní systém ekologické stability

Generelové vymezení územního systému ekologické stability (ÚSES) je při zpracování územního plánu prověřeno z hlediska pátého kritéria příslušné metodiky (kritérium společenských limitů a záměrů). V odůvodněných případech je generelové znění upřesněno za dodržení ostatních kritérií pro vymezování ÚSES. Následně je ÚSES zapracován do urbanistického řešení. Cílem zapracování je zajistit prostřednictvím schválené územně plánovací dokumentace územní ochranu jednak funkčních částí ÚSES a jednak ploch, na kterých sice dosud nejsou funkční přírodní společenstva, ale tyto plochy jsou potencionální součástí systému. Územní regulativy vztahující se na plochy zahrnuté do ÚSES mají zajistit: -

podmínky pro trvalou funkčnost existujících prvků ÚSES

-

územní ochranu ploch potřebných pro doplnění prvků chybějících (navržených k založení).

Právo na stávající využití území přitom zůstává zachováno. Jeho omezení je možné pouze tam, kde jsou splněny podmínky pro omezení práv vlastníků vyplývající z Ústavní Listiny, občanského zákoníku, stavebního zákona, zákona o ochraně přírody a krajiny a zákona o ochraně ZPF. Územní ochrana plochy pro funkci odlišnou od stávajícího využití se uplatňuje v územním a jiném správní m řízení, kterým se povoluje změna využití tohoto území. V řízení nelze připustit takovou změnu ve využití území, která znemožní nebo výrazně ztíží budoucí realizaci prvků ÚSES. Realizace je podmíněna mj. vyřešením vlastnických vztahů. Práva vlastníků pozemků na stávající využití jsou chráněna platnými právními předpisy. Realizace ÚSES představuje samostatnou činnost, která není na územní plánování časově vázána. Podrobná charakteristika ÚSES je uvedena v samostatné kapitole.

G.02.1-2 Text V textu je komentováno navržené urbanistické řešení z hlediska kritérií ochrany ZPF a lesa, které jsou uvedeny v příslušné legislativě. Část kritérií a údaje, které je možné kvantifikovat, jsou uvedeny v tabulkových přehledech. V textu jsou také zapracovány připomínky dotčených orgánů státní správy uplatněné v průběhu projednání jednotlivých fázích pořízení územního plánu.

G.02.1-3 Tabulky Tabulkovou část tvoří dva základní typy přehledů. První typ (tabulka typu - D) charakterizuje urbanistické lokality z hlediska dotčených druhů (kultur) pozemků. Druhý typ (tabulka typu – B) tabulky uvádí navržené funkční využití jednotlivých lokalit. V tabulce jsou dále uvedeny výměry dotčených bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) a jejich třídy ochrany z nich odvozené (kritérium, které zavedl metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 1.10. 1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb., O ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb. Všechny BPEJ jsou rozčleněny do 5 skupin, z hlediska míry jejich vhodnosti k potencionálnímu odnětí). Ve dvou sloupcích je vyznačeno v jakém rozsahu jsou dotčeny investice v půdě (odvodnění, závlaha). V tabulkách je charakteristika navrženého funkčního využití uvedena pomocí následujících zkratek (přípustné funkční využití a podrobnější charakteristika regulativů je uvedena v kapitole C.04). BI........... nízkopodlažní bytová výstavba BH ......... bydlení hromadné (v bytových domech) SM ......... smíšená zástavba (bydlení a řemesla) VD ......... drobná výroba RS .......... rekreace, sport OV ......... občanská vybavenost OD ......... dopravní obsluha VP.......... výroba, průmysl, skladování Navržené funkční využití je dobře patrné v hlavním urbanistickém výkrese a je podrobněji charakterizované v kapitolách věnovaných urbanistické koncepci a v separátu regulativů pro využití území.

/ II/98 /


textová část


01

G.02.1-4 Zdůvodnění navržených požadavků ve změně č. 01 Hlavním cílem souboru změn č. 01 územního plánu města Nymburk je umožnit rozvoj další, především obytné a smíšené zástavby. Požadavky na vymezení dalších zastavitelných ploch v návrhovém období vznesli jednotliví investoři, občané i město. Převážná většina lokalit souboru změn č. 01 se týká rozvoje obytné sféry města. To je dáno zájmem veřejnosti a vývojem trhu s nemovitostmi a byty. Územní připravenost představuje jednu z prvních skutečností, které musí město zajistit pro získání dobré pozice na trhu. Zájem o bydlení v Nymburce potvrzuje intenzita využití zastavitelných ploch vymezených ve schváleném územním plánu. Požadavky na nové rozvojové plochy zpravidla navazují na současně zastavěné území nebo na lokality zastavitelného území, které jsou z převážné části již využity nebo k využití připraveny (viz lokality Z01.2 Jankovice - západ, Z01.4 Kolínská, Z01.6 Drahelice sever, Z01.9 Drahelice - jih, Z01.10 U Babína). Výjimku tvoří lokality pro takové využití, které je vázáno na přírodní nebo současné technické podmínky a které tudíž nenavazují na současně zastavěné území - letiště Nymburk (lok. Z01.11) a koupaliště u vytěženého písníku (lok. Z01.3 Na Ptáku). V některých případech se jedná o transformaci funkčního využití současně zastavěného území (lokalita Z01.1 Drahelice - západ, Z01.5 - U Katovny, Z01.7 Zálabí - východ, Z01.8 Hrachovina, ) - takové lokality nejsou předmětem vyhodnocení záboru půdního fondu.

G.02.1-5 Způsob vyhodnocení ochrany půdního fondu ve změně č. 01 Jednotlivé požadavky na změnu územního plánu jsou v zadání označeny písmenem "Z" a číselným kódem. První část čísla vyjadřuje, do kterého souboru změn územního plánu konkrétní změna (lokalita) patří (v daném případě číslice "01"). Další část kódu je pořadovým číslem dané lokality v uvedeném souboru změn. Označení je zachováno v celém procesu pořízení změny č. 01 (Zadání i sloučený koncept a návrh) tak, aby byla zřejmá kontinuita úkolu. Toto označení lokalit je shodné i ve výkrese č. 7 Půdní fond, ochrana přírody, ÚSES. Ve výkresu jsou také patrná kritéria ochrany půdního fondu uvedená ve schváleném územním plánu. Součástí kapitoly, která vyhodnocuje navržené změny z hlediska ochrany půdního fondu, jsou dva tabulkové přehledy. V prvním z nich jsou jednotlivé lokality charakterizovány z hlediska dotčených druhů pozemku. Ve druhé tabulce jsou uvedeny rozsahy dotčených bonitovaných pudně ekologických jednotek a jejich zařazení do tříd ochrany. V tabulkách jsou pro názornost uvedeny všechny požadavky na změny i když některé z nich nemají dopad na ochranu půdního fondu. Nezbytné informace jsou shrnuty do textového komentáře. Označení citovaných lokalit v další části textu se vztahuje na označení ve schváleném územním plánu města.

G.02.1-4 Přehled požadovaných lokalit podle Zadání změny č. 01 Z01.1

Drahelice - západ - poz. p. č. 487 k. ú. Drahelice - areál bývalých Drůbežářských závodů v Drahelicích; požadavek na změnu funkčního využití opuštěné výrobní plochy "VP" (brownfield) na obytnou zástavbu - bydlení individuální. Celý výše uvedený pozemek se nachází v současně zastavěném území - lokalita není z hlediska vlivů na zemědělský půdní fond hodnocena.

Z01.2

Jankovice - západ - poz. p. č. 606, 610, 612/1, 612/2, 999/2, 2946/1, 2946/2 k. ú. Nymburk; požadavek na převedení územních výhledových rezerv "H", "I", "J", "K" do návrhového období za účelem výstavby individuálního bydlení. Dotčena je zemědělská půda v rozsahu 32,10 ha (10,39 + 17,97 + 3,74). Lokalita přiléhá k západnímu okraji rozvojové plochy "11" a k severnímu okraji rozvojové plochy "12a" platného ÚPO - společně s nimi pak tvoří ucelenou část zastavitelného území.

Z01.3

Na Ptáku - poz. p. č. 900/1, 900/2, 907, 912/1, 913/1, 913/2, k. ú. Nymburk; uvedené pozemky zahrnují a) prostor těžby štěrkopísku (na poz. č. 900/1, 900/2) s požadavkem využít vzniklou vodní plochu jako koupaliště a dále b) přiléhající pozemky (poz. č. 907, 912/1, 913/1, 913/2) s požadavkem na zřízení doprovodného zázemí koupaliště - plochy pro slunění, sport, relaxaci a rekreaci. Pro lokalitu Z01.3a byl vydán souhlas s trvalým odnětím zemědělské pudy pro těžbu štěrkopísku rozhodnutím OkÚ Nymburk čj. ŽP/1296,1464/02 Pí ze dne 12. 03. 2002. Po ukončení těžby štěrkopísku bude v souladu s "Plánem rekultivace" provedena finální úprava formou "vodní rekultivace". Tak bude vytvořen základ nového koupaliště. Lokalita není z hlediska vlivů na zemědělský pudní fond hodnocena. Lokalita Z01.3b navazuje volně (přes přiléhající vodoteč) na výše uvedený prostor těžby. Při realizaci zázemí koupaliště musí být chráněna doprovodná vzrostlá zeleň. Dotčen je trvalý travní porost o výměře 3,24 ha (+ ostatní plochy 1,1 ha).

Z01.4

Kolínská - poz. p. č. 583, 583/4, 585 k. ú. Nymburk; požadavek na převedení územní výhledové rezervy "Q" do návrhového období pro smíšené využití území. Lokalita je z jihovýchodu vklíněna do současně zastavěného území místní části Zálabí. Dotčena je zemědělská půda v rozsahu 6,81 ha.

Z01.5

U Katovny - poz. p. č. 16/1 k. ú. Nymburk; požadavek na využití pozemku pro realizaci penzionu v rámci smíšené centrální zóny. Pozemek leží v centrální části současně zastavěného území - lokalita není z hlediska vlivů na zemědělský půdní fond hodnocena.

Z01.6

Drahelice - sever - poz. p. č. 604/3, 604/4 k. ú. Drahelice; požadavek na změnu funkce zastavitelného území z využití pro hromadné bydlení (BH) na plochy pro individuální bydlení (BI). V platném ÚP města je lokalita vyhodnocena pod


/ II/99 /


textová část

označením "12a". Lokalita není v rámci změny č. 01 z hlediska vlivů na zemědělský půdní fond hodnocena. Z01.7

Zálabí - východ - poz. p. č. 359/2, 520/2, 522/3, 522/5 k. ú. Nymburk; požadavek na změnu využití pozemků bývalé sběrny surovin pro obytné objekty; celý pozemek leží v současně zastavěném území - lokalita není z hlediska vlivů na zemědělský půdní fond hodnocena.

Z01.8

Hrachovina - poz. p. č. 268/3, 268/8, 269/1, 271, 272/3 k. ú. Nymburk; požadavek na změnu využití pozemků určeného pro záchytné parkoviště na plochy pro výstavbu obytných objektů; celý pozemek leží v současně zastavěném území - lokalita není z hlediska vlivů na zemědělský půdní fond hodnocena.

Z01.9

Drahelice - jih - poz. p. č. 621, 720 k. ú. Drahelice; požadavek na rozšíření zastavitelného území na břehu Labe pro výstavbu areálu říční policie; lokalita z jihu přiléhá k zastavěnému území místní části Drahelice. Rozšířením je dotčena vodní plocha v rozsahu 0,49 ha.

Z01.10

U Babína - poz. p. č. 436/1, 436/12 k. ú. Nymburk; požadavek na převedení územní výhledové rezervy "T" do návrhového období pro sport a rekreaci. Lokalita propojuje enklávy zastavěného území na jihovýchodním okraji města a vytváří s nimi ucelenou část. Dotčena je zemědělská půda v rozsahu 3,03 ha.

Z01.11

Letiště Nymburk - změna statutu letiště (bez požadavku na nové plochy ve správním území města). Lokalita není z hlediska vlivů na zemědělský půdní fond hodnocena.

G.02.2 Charakteristika a zdůvodnění urbanistické koncepce. Limity plošného rozvoje města Nymburk jsou přírodního charakteru (řeka Labe a její niva, kvalitní zemědělské půdy, které jsou do značné míry zainvestovány a plochy potřebné pro osy nadregionálního biokoridoru územního systému ekologické stability, které jsou vymezeny v nivě Labe). Rozvoj města dále ovlivňuje a podmiňuje technická infrastruktura regionálního a celostátního významu (železnice, silnice I. třídy a vodní cesta. Labe je dle seznamu vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu hlavní vodní magistrálou E20 od Severního moře až po Pardubice). Další vývoj hlavních městotvorných funkcí vyplývá a je podmíněn následujícími skutečnostmi: 

Obytná funkce je vázána na západní okraj města. V severní a jižní části města jsou vybudována výrobní zařízení, na které není vhodné navazovat s novou obytnou zástavbou. Východně od města je záplavové území v kterém je navíc nutné chránit územní rezervu pro úpravu koryta Labe. V západní části města, která má obytný charakter, je vybudována technická infrastruktura, na kterou lze výhodně napojit novou výstavbu.



Výrobní funkci je možné rozvíjet jižním nebo severním směrem. Z vyjádření MŽP ČR k 1. konceptu vyplývá, že rozvoj jižním směrem (kvalitní půdy 1. třídy ochrany s vybudovanými závlahami) má být zařazen až do výhledu, tedy po návrhovém období. Na jihu jsou proto v návrhovém období vyznačeny pouze plochy pro přístav (lokalita 16), drobné lokality, které vzniknou mezi navrženou komunikací a stávající zástavbou (lokality 17, 18) a záměr investora na rozšíření stávající výroby (investor vlastní pozemky v lokalitě 19 a většinu lokality 20). Hlavní rozvoj výrobní funkce soustředil 2. koncept na severní okraj města. Řešil jej ve variantách, které se odvíjely od umístění přeložky komunikace I/38.

G.02.3 Ochrana lesa G.02.3-1 Legislativní východiska Zpracování a projednání dokumentací se týká § 14 „Lesního zákona“ (zákon č. 289/95/Sb.). V odstavci 1) je uvedeno, že zpracovatelé a pořizovatelé územně plánovací dokumentace: „... jsou povinni dbát zachování lesa a řídit se přitom ustanoveními tohoto zákona. Jsou povinni navrhnout a zdůvodnit taková řešení, která jsou z hlediska zachování lesa, ochrany životního prostředí a ostatních celospolečenských zájmů nejvhodnější; přitom jsou povinni provést vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení ...“. Pokyny jakým způsobem dokumentovat ochranu lesa v územních plánech (jako uváděla například zrušená vyhláška č. 12/78 Sb. „o ochraně lesního půdního fondu při územně plánovací činnosti“) nejsou dosud k dispozici. Obsah této kapitoly proto vychází ze zkušeností zhotovitele získaných při projednávání dosud zpracovaných územních plánů a z konzultací s orgánem státní správy lesů, který se vyjadřoval k jednotlivým etapám územního plánu.

G.02.3-2 Charakteristika lesa v řešeném území V rámci prací na 2. konceptu územního plánu byly aktualizovány údaje o lesích. V řešeném území jsou lesy zařazeny do kategorie lesy zvláštního určení - lesy v ochranném pásmu léčivých zdrojů Poděbrady. Lesní hospodářský plán pro lesy řešeného území je zpracován na období 1. 1. 1996 až 31. 12. 2005. V katastrálním území Nymburk je evidováno 132,8 hektaru lesa a v k. ú. Drahelice 4,7 hektaru. Lesy jsou soustředěny zejména v jihovýchodní části řešeného území. Větší plochy lesů jsou dále jihozápadním směrem od řešeného území. Průměrná lesnatost řešeného území 6,7 % (podíl lesa z celkové výměry) je výrazně podprůměrná ve srovnání s krajem (27,7 %) i s okresem Nymburk (17,2 %).

G.02.3-3 Urbanistické řešení a kategorizace lesa Z urbanistického řešení nevyplývají požadavky na změnu kategorizace lesa v řešeném území.

/ II/100 /


textová část


G.02.3-4 Urbanistické řešení a plošné nároky na les Návrh územního plánu neumisťuje na pozemcích určených k plnění funkcí lesa nové stavby pro rekreaci a sport. Předložené urbanistické řešení se dotýká pozemků určených k plnění funkcí lesa v dále uvedených lokalitách. V návrhovém období se jedná pouze o zábory, které vyvolá dopravní řešení: lokalita 15 Při přemostění Labe bude dopravním řešením dotčen břehový porost v rozsahu 0,1 ha. Při projektové přípravě přemostění bude upřesněn plošný nárok a dotčené druhy pozemků dle evidence katastru nemovitostí. Dle platného LHP je dotčen východní okraj porostní skupiny 845/E/4. lokalita 34 Při řešení obchvatu Nymburka na silnici I/38 dochází ke střetu s lesem. Obchvat je z řady důvodů, které byly prokázány v předchozích letech, nutné vést severovýchodně od sídla. Na východním okraji sídla se nelze vyhnout stávajícímu lesnímu komplexu. Navržená komunikace se dotýká zejména porostních skupin v odděleních 848 a 849. Z územních rezerv se lesa dotýká také dopravní řešení: lokalita M Jižní obchvat města (“průmyslový okruh”) se dotkne lesa v rozsahu 0,3 ha. Trasa se dotýká oddělení 861, porostní skupin A/4 (v tomto úseku řešeno variantně a rozsah dotčeného lesa je rozdílný) a při napojení na stávající komunikaci, která prochází lesem je dotčeno oddělení 848 porostní skupiny E/101, E/103. Při řešení napojovací křižovatky bude dotčeno oddělení 849, porostní skupina B/2. lokalita S Úprava vodní cesty Labe vyvolává napřimování trasy. Lokalita S se dotkne zejména oddělení 848, skupiny E,F,G. Orientační plošný nárok činí 4,6 ha. V návrhovém období vyvolává předložené řešení zábor 2,0 ha lesa pro dopravní stavby. V územních rezervách je les dotčen v rozsahu 4,9 ha opět pro dopravní zařízení.

G.02.3-5 Chatová výstavba a les S ohledem na skutečnost, že stávající chatová zástavba na pozemcích určených k plnění funkcí lesa není v zásadním rozporu s dalšími funkcemi území, územní plán ji stabilizuje za dále uvedených předpokladů. Vlastníci či uživatelé rekreačních objektů dořeší vlastnické či nájemní vztahy k pozemkům a zajistí odpovídající způsobem požadavky na životní prostředí (např. hospodaření s odpady a odpadními vodami). Podrobnější specifikaci podmínek zajistí pořizovatel v obecně závazné vyhlášce (v souladu se zákonem o obcích §14, odst.1, písmeno r).

01

G.02.3-6 Soubor změn č. 01 z hlediska ochrany lesa Požadavky zahrnuté do změny č. 01 ÚP města Nymburk se nedotýkají pozemku určených k plnění funkcí lesa. Návrh změny č. 01 nepředkládá záměry k zalesnění či k lesnické rekultivaci. Návrh změny nevyvolává potřebu jiné kategorizace lesních porostu.

G.02.4 Zemědělský půdní fond G-02.4-1 Legislativní východiska Od ledna 1994 platí vyhláška č. 13 Ministerstva životního prostředí ze dne 29. prosince 1993. Vyhláškou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Postupy k zajištění ochrany ZPF při zpracování územně plánovací dokumentace jsou uvedeny v § 3 vyhlášky a v její příloze č. 3 „Obsah vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územně plánovací dokumentace na zemědělský půdní fond“. Dále byl v říjnu 1996 vydán metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 1. 10. 1996 č. j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb., O ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb. (dále jen „zákon“). Jeho platnost je dána od 1. 1. 1997. Obsah a členění této kapitoly vychází z výše uvedených předpisů. Požadavky jsou promítnuty jak do grafiky, tak do členění textu kapitoly „Ochrana půdního fondu“.

G.02.4-2 Urbanistický rozvoj a obecná kritéria ochrany ZPF Výše uvedené předpisy týkající se ochrany ZPF požadují mimo jiné využívat územní rezervy v zastavěném území a zdůvodnit plošný rozvoj, který vyvolá zábor zemědělské půdy. Návrh plošného rozvoje města mimo hranice skutečně zastavěné území se v tomto územním plánu skládá:   

ze záměrů konkrétních investorů, které jsou známy v době pořizování ÚPD z ploch potřebných pro stavby ve veřejném zájmu; z nabídek ploch pro potencionální investory v souladu s předpokládaným vývojem řešeného území

Urbanistické lokality jsou vymezeny tak, že mohou být přijatelným kompromisem pro řadu často protichůdných zájmů v daném území (např. ochrana přírody, ochrana ZPF a lesa, efektivní využití již provedených investic, vlastnické vazby, požadavky vlastníků ŽALUDA, projektová kancelář

/ II/101 /


textová část

pozemků, záměry investorů). Je u nich prověřena možnost koordinace a postupné realizace výstavby, napojení na dopravní zařízení a technickou infrastrukturu apod.. S narůstajícím časovým horizontem případné realizace výstavby je nutné chápat jednotlivé lokality spíše jako doporučený směr plošného rozvoje sídla než jako přesně kvantifikovanou plochu. O skutečný rozsah odnětí budou žádat jednotliví investoři (!), kteří jediní mohou přesně kvantifikovat a zdůvodnit své plošné nároky. Výměru lokality je proto potřeba chápat spíše jako limit plošného rozvoje v daném směru po dobu platnosti územně plánovací dokumentace. O využití plošných rezerv v zastavěném území (proluky, demolice nepotřebných zařízení apod.) rozhodují zejména vlastnící nemovitostí a potenciální investoři. Územní plán svými regulativy umožňuje využití všech vhodných plošných rezerv. Záměry výstavby v zastavěném území, které byly známy v době zpracování územního plánu jsou vyznačeny v hlavním výkrese.

G.02.4-3 Meliorace V grafické příloze jsou zakresleny odvodněné a zavlažované pozemky. Podklady byly získány v etapě průzkumů a rozborů na pracovišti Státní meliorační správy pro okres Nymburk. Ze zákresu urbanistických záměrů do grafického podkladu je patrné v kterých lokalitách se urbanistický rozvoj dotýká meliorovaných ploch. V tabulkových přehledech je u každé lokality uvedeno v jakém rozsahu jsou meliorované pozemky dotčeny. Investor na meliorovaných pozemcích je povinen mimo jiné zajistit:   

v případech, kdy by mělo záborem dojít k narušení melioračních kanálů, je potřeba v předstihu zajistit odvod melioračních vod pokud by mělo dojít k narušení odvodňovacího systému (trubních drenáží), je potřeba zajistit funkčnost systému na odvodněných pozemcích, které nebudou dotčeny výstavbou pokud dojde ke styku se závlahou, je potřeba zajistit funkčnost závlahové soustavy (např. přeložkou podzemního závlahového vedení, nutno posoudit podle konkrétních případů).

Z tabulkových přehledů je zřejmé, že v návrhovém období je dotčeno cca 55,2 ha odvodněných ploch. Územní rezervy se dotýkají cca … hektarů odvodněných ploch a … ha zavlažovaných pozemků.

G.02.4-4 Zemědělské areály a objekty Stručně lze konstatovat, že se v řešeném území nestabilizují a ani ve výhledu nenavrhují velkovýrobní zařízení zemědělské prvovýroby. Za určitých podmínek, které jsou uvedeny v územních regulativech pro jednotlivé typy funkčních zón, je možné realizovat novou výstavbu zemědělské prvovýroby (viz zóna VZ, VP, krajinná zóna Z apod.). V souborném stanovisku nebyla záležitost zemědělské účelové výstavby připomínkována.

G.02.4-5 Územní systémy ekologické stability Do urbanistického řešení je zapracován generel místního územního systému ekologické stability (ÚSES). Urbanistickým řešením plošného rozvoje sídel nejsou dotčeny jednotlivé prvky ÚSES. Zákres vymezení jednotlivých prvků ÚSES je součástí grafické přílohy. Na základě projednání 2. konceptu bylo vymezení některých prvků ÚSES upřesněno (viz příslušná kapitola této zprávy).

G.02.4-6 Pozemkové úpravy V řešeném území nejsou dosud zpracovány komplexní pozemkové úpravy. V blízkém období ( i s ohledem na soustředění investičních záměrů v řešeném území, jejichž případná lokalizace může ovlivnit či podmínit řešení komplexních pozemkových úprav) se s jejich zadáním neuvažuje.

G.02.4-7 Ochrana ZPF a ložiska nerostných surovin V době, která uplynula od vypracování 2. konceptu, bylo povoleno využívání ložiska nevyhrazeného nerostu v lokalitě pískovny Písty. Dobývací prostor je zakreslen v grafických přílohách územního plánu. O povolení požádal Ladislav Mazura, se sídlem Písty 8, 289 13 Sadská – Zvěřínek. Při využívání ložiska je nutno plnit následující podmínky:  

/ II/102 /

činnost prováděná hornickým způsobem bude vykonávána v k. ú. Nymburk, na pozemcích p.č. 912/1, 900/2, 905/1, 899 a 900 trvale vyjmutých ze ZPF . Rozsah je vyznačen v mapové dokumentaci plánu využívání ložiska na snímku katastrální mapy v měřítku 1:1 000, nazvaném „Těžební mapa“, vypracovaném v srpnu 2002 Ing. Petrem Moravčíkem . souhlas k trvalému odnětí ze dne 12. 3. 2002 pod č.j. ŽP/1296, 1464/02 – Pi, v rozsahu 5,5395 ha půdy ze zemědělského půdního fondu obsahuje mimo jiné tyto záležitosti: o na celé ploše bude provedena skrývka kulturní vrstvy zemědělské půdy dle bilance skrývky o bude zabráněno úniku pevných, kapalných a plynných látek poškozujících zemědělský půdní fond a jeho vegetační kryt o nesmí být jakoukoliv činností zasahováno do organizace zemědělského půdního fondu o po ukončení těžby bude provedena následná rekultivace vytěženého prostoru dle schváleného „Plánu rekultivace“ o závěrný svah (jeho horní hrana) bude ukončen ve vzdálenosti 15 metrů od okraje lesního pozemku p.č. 907 v k. ú. Nymburk. Na pruhu o šíři 15 m, ponechaném jako ochrana sousedního lesního porostu nebude prováděna skrývka zeminy o těžený štěrkopísek ani skrývaná zemina nebudou ukládány do lesních porostů ani dočasně a při těžbě bude použita taková technologie, která nepoškodí okolní lesní porosty.


textová část


G.02.5 Přehled lokalit G.02.5-1 Lokality návrhového období Lokalita 1 - výroba, sklady - VP Lokalita v severním výběžku řešeného území navazuje na severní okraj stávající zástavby u komunikace I/38, na tzv. Všechlapském vrchu. Dotčena je orná půda zařazená do BPEJ 2.19.01 (3. třída ochrany). Orgán ochrany ZPF neměl k této lokalitě připomínky. Lokalita 2 - výroba, sklady - VP Lokalita v severním výběžku řešeného území navazuje na východní okraj stávající zástavby u komunikace I/38, na tzv. Všechlapském vrchu. Jižní okraj lokality je vymezen navrženou přeložkou komunikace I/38. Dotčena je orná půda zařazená do BPEJ 2.19.01 (3. třída ochrany). Orgán ochrany ZPF neměl k této lokalitě připomínky. Rozsah a vymezení lokality bylo v návrhu územního plánu zmenšeno na základě upřesnění trasy obchvatu Nymburka (viz lokalita 34). Lokalita 3 - drobná výroba - VD Lokalita v severním výběžku řešeného území navazuje na jižní okraj stávající zástavby u komunikace I/38, na tzv. Všechlapském vrchu. Jižní okraj lokality je vymezen navrženou přeložkou komunikace I/38. Dotčena je orná půda zařazená do BPEJ 2.19.01 (3. třída ochrany). Orgán ochrany ZPF neměl k této lokalitě připomínky. Rozsah a vymezení lokality bylo v návrhu územního plánu zmenšeno na základě upřesnění trasy obchvatu Nymburka (viz lokalita 34). Lokalita 4 - drobná výroba - VD Lokalita navazuje na severní okraj souvisle zastavěného území sídla. Východní okraj lokality ohraničuje stávající trasa komunikace I/38 a severní okraj lokality je vymezen přeložkou komunikace (lokalita 34). Dotčena je převážně orná půda a částečně zahrady. Větší část lokality spadá do BPEJ 2.06.00 (2. třída ochrany) a zbytek do BPEJ 2.19.01 (3. třída ochrany). Většina lokality je na odvodněném pozemku. Orgán ochrany ZPF souhlasí s touto lokalitou s podmínkou, že bude zajištěna funkčnost zbývající části odvodnění. Rozsah a vymezení lokality bylo v návrhu územního plánu zmenšeno na základě upřesnění trasy obchvatu Nymburka (viz lokalita 34). Lokalita 5 - rodinné domy (cca 50 RD) - BI Lokalita je vymezena na severovýchodním okraji zastavěného území, které ohraničuje lokalitu ze dvou stran. Její severní okraj tvoří stávající železniční trať. Východním směrem navazuje územní rezerva B. Dotčena je orná půda zařazena do BPEJ 2.06.00 (2. třída ochrany). Lokalita je na odvodněných pozemcích. Orgán ochrany ZPF souhlasí s touto lokalitou s podmínkou, že bude zajištěna funkčnost zbývající části odvodnění. Lokalita 6 - bytová výstavba (cca 40 b. j.) - BH Na západním okraji města pokračuje bytová výstavba, která je realizována jižně od této lokality (část Sídliště II). Navržená výstavba zarovná členitý okraj zastavěného území v tomto prostoru. Dotčena je orná půda zařazená do BPEJ 2.06.00 (2. třída ochrany). Pozemek je z části odvodněn. Orgán ochrany ZPF souhlasí s touto lokalitou s podmínkou, že bude zajištěna funkčnost zbývající části odvodnění. Lokalita 7 - obytná výstavba (cca 12 RD + 80 b. j.) - BI + BH V prostoru severně od Zbožské ulice je vymezena plocha pro pokračování výstavby Sídliště II. Dotčena je orná půda zařazená do BPEJ 2.06.00 (2. třída ochrany). Menší část lokality je na odvodněném pozemku. Orgán ochrany ZPF souhlasí s touto lokalitou s podmínkou, že bude zajištěna funkčnost zbývající části odvodnění. Lokalita 8 - obytná výstavba ( cca 20 RD + 80 b. j.) - BI + BH Lokalita je vymezena jižně od Zbožské ulice, na západním okraji zastavěného území, které tvoří její východní hranici. Navazuje na obytný objekt Bytového družstva. Dotčena je orná půda zařazená převážně do BPEJ 2.06.00 (2. třída ochrany) a nepatrně 2.22.10 (4. třída ochrany). Orgán ochrany ZPF souhlasí s touto lokalitou s podmínkou, že bude zajištěna funkčnost zbývající části odvodnění. (Lokalita 9 - nemocnice – OV) Na západním okraji zastavěného území navazuje na stávající polikliniku lokalita původně vymezená pro nemocnici. Dotčena je orná půda zařazená do tří BPEJ 2.06.00 (2. třída ochrany), 2.19.01 (3. třída ochrany) a 2.22.10 (4. třída ochrany). Po odevzdání 2. konceptu byly provedeny stavební úpravy stávající nemocnice. Plocha vymezená pro nemocnici (původní lokalita 9) se proto přesouvá do výhledové územní rezervy G. Lokalita 10 - parkoviště, komunikace, veřejná zeleň - OV Lokalita původně vymezená na západním okraji zastavěného území sídla mezi navrženou nemocnicí a navrženou plochou pro rodinné domy. Navazuje na stávající mateřskou školku. Dotčena je orná půda zařazená převážně do BPEJ 2.22.10 (4. třída ochrany), jen západní okraj lokality spadá do BPEJ 2.19.01 (3. třída ochrany). Po přeřazení nemocnice do územní rezervy (viz lokalita 9) byla ŽALUDA, projektová kancelář

/ II/103 /


textová část

plocha navržená pro parkoviště nemocnice zahrnuta do lokality 11, která je navržena pro bydlení. Parkoviště pro nemocnici bude realizováno na ploše územní rezervy G. Lokalita 10 je v návrhové etapě redukována na plochu pro místní obslužné komunikace a veřejnou zeleň. Lokalita 11 - rodinné domy (cca 40 RD) - BI Na západním okraji sídla navazuje lokalita na stávající zástavbu rodinnými domy západně od Okružní ulice. Jižní hranici tvoří stávající hřbitov. Dotčena je orná půda zařazená do BPEJ 2.22.10 (4. třída ochrany). Po projednání 2. konceptu byla lokalita 11 rozšířena o část lokality 10 (viz předchozí odstavec). Lokality 12a, 12b – bydlení a smíšené funkční využití (cca 65 RD + řemeslná výroba) – BI + SM Na severní, neobestavěné, straně komunikace II/331 (Drahelická), v návaznosti na stávající výstavbu rodinných domů (“Ve vilách”) je navržena lokalita pro smíšené funkční využití. Severní hranici lokality tvoří místní vodoteč. Dotčena je orná půda zařazená do BPEJ 2.22.10 (4. třída ochrany). Orgán ochrany ZPF neměl k této lokalitě připomínky. Rozsah a vymezení lokality bylo v návrhu územního plánu upraveno dle navržených funkcí. Severní část má obytnou funkci a jižní smíšenou. Pro zachování kontinuity mají obě části označení číslicí 12 a rozlišeny jsou písmeny. Severní část „a“, jižní část „b“. Lokalita 13 - rodinné domy - BI V údolní nivě, na pravém břehu Labe, v návaznosti na stávající hřiště v Drahelicích byla ve 2. konceptu vymezena plocha pro bydlení. Prakticky se jednalo o enklávu vymezenou řekou a ze tří stran zastavěným územím. Po projednání 2. konceptu došlo k úpravě vymezení funkcí v tomto prostoru. Pro bydlení je využito i stávající sportovní zařízení a pro hřiště je vymezena nová plocha. V návrhu je lokalita 13 navržena pro bydlení a lokalita 14 pro sport. Dotčena je louka zařazená do BPEJ 2.55.00 (4. třída ochrany). Lokalita 14 - sport - RS Obdobná charakteristika jako u lokality č. 13. Dotčena je louka zařazená do BPEJ 2.55.00 (4. třída ochrany. Po projednání 2. konceptu došlo k přesunům funkcí v rámci lokalit 13 a 14. V návrhu je lokalita 14 navržena pro sportovní zařízení. Stávající hřiště je zahrnuto do lokality 13, která je navržena pro bydlení. Orgán ochrany ZPF neměl k této lokalitě připomínky. Lokalita 15 - most a navazující komunikační řešení - OD Do lokality jsou zahrnuty plochy potřebné pro přemostění Labe, pro dopravní napojení navržených výrobních ploch na levém břehu Labe a navazuje na “průmyslový” silniční okruh v Zálabí. Součástí lokality je také navržené železniční napojení navrženého přístavu. Dotčeny jsou BPEJ 2.55.00 (4. třída ochrany) a 2.56.00 (1. třída ochrany), z hlediska dotčených druhů pozemků se jedná o louky, ornou půdu, les a ostatní plochy. Orgán ochrany ZPF neměl k této lokalitě připomínky. Lokalita 16 - přístav - OD Na levém břehu, mezi čistírnou odpadních vod a Obchodními sladovnami je vymezena dlouhodobě sledovaná plocha pro přístav. Dotčena je orná půda zařazená do BPEJ 2.56.00 (1. třída ochrany). Orgán ochrany ZPF neměl k této lokalitě připomínky. Lokality 17,18 - výroba a sklady - VP Mezi navrženou průmyslovou komunikací (lokalita 15) a stávající zástavbou zůstávají enklávy zemědělské půdy, které jsou označeny jako samostatné lokality. Dotčena je orná půda zařazená do BPEJ 2.56.00 (1. třída ochrany). V lokalitě 18 je také dotčena 2.22.10 (4. třída ochrany). Orgán ochrany ZPF neměl k těmto lokalitám připomínky. Lokalita 19 - výroba a sklady - VP Lokalita zahrnuje plochu, kterou vlastní investor (firma VIROLAT), připravující rozšíření stávající prosperující výroby. V současné době je dle dostupných informací připravována dokumentace k územnímu řízení. Dotčena je orná půda zařazená do BPEJ 2.55.00 (4. třída ochrany) a do 2.56.00 (1. třída ochrany). Orgán ochrany ZPF neměl k této lokalitě připomínky. Navržený komunikační systém v tomto prostoru byl řešen ve 2. konceptu ve variantách. Do návrhu byla vybrána varianta G (ve druhém konceptu tvořila hranici mezi lokalitami 19 a 20 varianta H) a tak došlo k úpravě hranice mezi lokalitami 19 a 20. Celkový plošný rozsah lokalit 19 + 20 nebyl změněn. Lokalita 20 - výroba a sklady - VP Prostor mezi lokalitou 19, železnicí a stávající zástavbou je označen jako lokalita 20. Dotčena je orná půda zařazená do BPEJ 2.56.00 (1. třída ochrany). Orgán ochrany ZPF neměl k této lokalitě připomínky. Navržený komunik. systém v tomto prostoru byl řešen ve variantách. Do návrhu byla vybrána varianta G (ve druhém konceptu tvořila hranici mezi lokalitami 19 a 20 varianta H) a tak došlo k úpravě hranice mezi lokalitami 19 a 20. Celk. plošný rozsah lokalit 19 + 20 nebyl změněn. (Lokalita 21 - rodinné domy (cca 30 RD) – BI) V jihovýchodní části řešeného území přiléhá k severní straně Kolínské silnice (I/38) plocha původně navržená pro výstavbu rodinných domů. Prakticky se jedná o enklávu vymezenou silnicí, místní komunikací a stávajícím zastavěným územím. Dotčena je

/ II/104 /


textová část


orná půda zařazená do BPEJ 2.19.01 (3. třída ochrany) a 2.56.00 (1. třída ochrany). Na základě vyjádření orgánu ochrany zemědělského půdního fondu byla lokalita převedena do územní rezervy, která byla označena písmenem Q. Lokalita 22 - sport - RS Na pravém břehu Labe, ve východní části řešeného území, je vymezena plocha pro sportovní zařízení. Dotčena je orná půda zařazená do BPEJ 2.56.00 (1. třída ochrany). Orgán ochrany ZPF neměl k této lokalitě připomínky. Lokality 23 a 24 - rodinné domy (cca 7 + 5 RD) - BI Ve východní části je na levém břehu Mrliny vymezena plocha pro výstavbu rodinných -domů. Plocha je rozdělena na dvě lokality obslužnou komunikací. Ta navazuje na ulici Maršála Koněva a musí přejít přes Mrlinu a ve výhledu bude také obsluhovat územní rezervu T. Využití lokalit je podmíněno přemostěním vodního toku. Dotčena je orná půda a zahrady, zařazené do BPEJ 2.55.00 (4. třída ochrany). Orgán ochrany ZPF neměl k těmto lokalitám připomínky. Lokality 25 až 32 - výroba a sklady - VP Severně od sídla je vedena přeložka komunikace I/38. Prostor mezi zastavěným územím a komunikací je využit pro plošný rozvoj komerce (výroby a skladování). Část prostoru se předpokládá k využití v návrhovém období, (ve druhém konceptu se jednalo o lokality 25 až 32) a část území je označena jako územní rezervy ( ve druhém konceptu označeny jako U, V, W, X). Rozvoj města severním směrem je směřován dlouhodobě a umožňuje etapové využití tohoto prostoru. V rozhodující míře je dotčena orná půda zařazená do BPEJ 2.05.01 (3. třída ochrany) 2.06.00 (2. třída ochrany), 2.19.01 (3. třída ochrany), 2.19.11 (3. třída ochrany). Územní rezervy se navíc také dotýkají BPEJ 2.01.00 (1. třída ochrany). Po projednání 2. konceptu, rozpracování trasy obchvatu v podrobnějším měřítku pro dokumentaci k územnímu řízení a po využití části ploch pro výstavbu došlo k přeznačení lokalit v tomto prostoru tak, aby měly logické vymezení a označení. V maximální míře bylo využito značení z konceptu. Konkrétně byly sloučeny lokality 30, 31 a 32 do jedné lokality, označené jako 30. Změnilo se vnitřní členění obslužných komunikací a v daném prostoru byla již část plochy využita pro zástavbu. Vnitřní členění a dopravní obsluha pozemků uvnitř lokality 30 bude záležitostí konkrétního investora. Pořizovatel má zájem poskytovat potencionálním zájemcům plošně rozsáhlejší lokality. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu souhlasí s využitím tohoto prostoru pro investiční činnost za podmínky ponechání funkčnosti stávajícího odvodnění zbývajících částí zemědělských pozemků. (Lokalita 33 - komunikace – VP) Do této lokality byly původně zahrnuty plochy potřebné pro obslužnou komunikaci, z které měly být přístupné navržené výrobní plochy. Dotčena je orná půda zařazená do BPEJ 2.06.00 (2. třída ochrany) a 2.19.01 (3. třída ochrany). Po přehodnocení prostoru, které vytvářely lokality 30 až 32 byla navržená komunikace, jež je měla obsluhovat, zahrnuta do lokality 30. Lokalita 34 - přeložka komunikace I/38 Kolín - M. Boleslav - OD Koncept územního plánu předkládal dopravní řešení, které vede trasu silnice I. třídy mimo centrum města. Obchází Nymburk východně a severně od města. Na severu byla přeložka ve 2. konceptu vedena variantně. Varianty umožňovaly různorodé využití tohoto území pro výrobu a sklady. Dotčeny jsou různé druhy pozemků (orná, les, louky ost. plochy). Dotčená zemědělská půda je zařazena BPEJ 2.01.00 (1. třída ochrany), 2.05.01 (3. třída ochrany), 2.06.00 (2. třída ochrany), 2.19.01 (3. třída ochrany), 2.19.11 (3. třída ochrany), 2.55.00 (4. třída ochrany) a 2.60.00 (1. třída ochrany) a 2.61.00 (2. třída ochrany). Trasa prochází přes odvodněné pozemky. Do návrhu územního plánu je převzata trasa, která byla v době prací na etapě návrhu rozpracována do úrovně dokumentace k územnímu řízení. Dokumentaci 2. stavby Silnice I/38 – obchvat Nymburk k územnímu řízení zpracovává k termínu září 2003 firma APIS s. r. o.. Z hlediska ochrany půdního fondu je vhodné při projednání využít vyhodnocení firmy APIS, která řeší úkol v podrobnějším měřítku, než je zpracovávaný územní plán města Nymburk s termínem srpen 2003. Lokalita 35 - rodinné domy - BI V průběhu digitalizace 2. konceptu požádal pořizovatel o vyznačení samostatné lokality na pravém břehu Labe. Lokalita má proto označení mimo pořadí okolních lokalit. Využívá prostor nivy obdobně jako lokality 13 a 14, jen je posunuta ještě více směrem do centra města. Její východní hranici tvoří skutečně zastavěné území. Dotčena je louka zařazená do BPEJ 2.56.00 (1. třída ochrany). Orgán ochrany ZPF neměl k této lokalitě připomínky.

G.02.5-2 Územní rezervy Orgán ochrany zemědělského půdního fondu se k územním rezervám vyznačeným ve druhém konceptu nevyjadřoval. Ve výkrese zabývající se ochranou půdního fondu jsou územní rezervy vyznačeny mimo jiné proto, aby byla zřejmá vazba kritérií ochrany půdního fondu na dlouhodobou urbanistickou koncepci vyjádřenou v hlavním výkrese. Lokalita A Do této lokality je zahrnuto dlouhodobé řešení komunikačního systému v západní části řešeného území. Variantní vedení trasy je odlišeno indexy AX, AY. Lokalita B ŽALUDA, projektová kancelář

/ II/105 /


textová část

Řešení přeložky železniční trati – úprava poloměru vjezdu do západního zhlaví hl. nídraží v severozápadní části řešeného území. Lokalita C Územní rezerva v severozápadní části řešeného území pro smíšené funkční využití (rodinné domy + řemesla). Lokality D a E Územní rezervy pro výstavbu rodinných domů, které jsou vymezeny v návaznosti na lokalitu návrhového období (7). Jsou ohraničeny stávajícími, navrženými a výhledovými dopravními stavbami. Lokalita F Územní rezerva pro výstavbu rodinných domů, která navazuje na lokalitu návrhového období (8) stejného funkčního využití. Západní hranici územní rezervy tvoří trasa výhledové komunikace (A). Lokalita G Územní rezerva pro dlouhodobý rozvoj nemocnice, která byla ve 2. konceptu navržena i v rámci lokality 9. Po odevzdání 2. konceptu došlo ke stavebním úpravám stávající nemocnice v centru města a tím byla její poloha pro návrhové období stabilizována. Do územní rezervy G byla zahrnuta i původní lokalita 9 a tím se zvětšil její rozsah. Lokalita H V lokalitě H je rezervována plocha pro střední školu, která bude potřebná v případě využití ploch navržených v územním plánu pro bydlení. Lokalita I Územní rezerva pro výstavbu rodinných domů západně od města. Lokalitu by bylo možné využít až po vybudování obslužné komunikace (lokalita A) a po využití lokalit E, F, G, H, J. Tvar územní rezervy I byl v etapě návrhu přizpůsoben držbě pozemků na kterých je lokalita vymezena. Lokalita J Jediná územní rezerva pro hromadnou bytovou výstavbu, včetně plochy pro cca 30 RD. Lokalita K Územní rezerva pro rozšíření hřbitova a parkově upravených ploch. Lokalita L Územní rezerva by byla využita při vyčerpání lokality návrhového období číslo 12. Funkční využití je obdobné, tj. rodinné domy a řemeslná výroba. Lokalita M Územní rezerva pro komunikaci, která má funkci jižního obchvatu. Lokality N, O Územní rezervy pro výrobu a sklady, která přiléhá ke stávajícím výrobním plochám na jižnímu okraji města. Lokality P a R Územní rezervy pro smíšené funkční využití (rodinné domy a řemeslná výroba) v jihovýchodní části řešeného území. Navazují na lokalitu Q, která má navrženo obdobné funkční využití. Lokalita Q V návrhu ÚPO byla mezi územní rezervy zahrnuta lokalita 21, se kterou orgán ochrany zemědělského půdního fondu při projednávání 2. konceptu nesouhlasil. Z hlediska její charakteristiky se jedná o prostor v jihovýchodní části řešeného území. Lokalita přiléhá k severní straně Kolínské silnice (I/38) a plocha je navržena pro výstavbu rodinných domů. Prakticky se jedná o enklávu vymezenou silnicí, místní komunikací a stávajícím zastavěným územím. Dotčena je orná půda zařazená do BPEJ 2.19.01 (3. třída ochrany) a 2.56.00 (1. třída ochrany). Lokalita S Územní rezerva pro úpravu vodní cesty Labe. S ohledem na vzdálený horizont předpokládané realizace záměru splavnění Labe je trasa územní rezervy vodní cesty ponechána v návrhu ÚPO ve variantách – stejně jako ve 2. konceptu řešení.

/ II/106 /


textová část


Lokalita T Územní rezerva pro sportovní plochy a komunikační řešení ve východním sektoru. Prostor je vymezen přeložkou Labe (lokalita S) a lokalitami návrhového období 23, 24. Lokality U, V, W, X Územní rezervy pro výrobní plochy a sklady severně od města. Severní komerční prostor byl prověřován v územním plánu zóny a souvisí s přeložkou komunikace I/38. Územní rezervy jsou také dokladovány tabulkovými přehledy z kterých je zřejmý plošný rozsah i kvalita ZPF v jednotlivých lokalitách. V návrhové etapě byla územní rezerva V zahrnuta do lokality U a územní rezerva X zahrnuta do lokality W. Město má snahu nabízet potencionálním investorům plošně rozsáhlejší lokality. Lokalita Y Pokračování obchvatu (viz lokalita 34) západním směrem se předpokládá až ve výhledovém období. V grafice (výkres č.7) je tato trasa označena jako územní rezerva Y. S ohledem na skutečnost že se jedná o plošně nepodstatnou část pokračování, které bude realizováno mimo řešené území, není tato lokalita uvedena v tabulkových přehledech.

G.02.6 – Souborné stanovisko a ochrana půdního fondu Bod 4 Souborného stanoviska uvádí pokyn zapracovat do návrhu územního plánu připomínky ze stanovisek dotčených orgán státní správy. Ochrany půdního fondu se týká: 

Orgán státní správy lesů Vyjádřil se ve stanovisku referátu životního prostředí Okresního úřadu Nymburk ze dne 17. března 2000, č.j. ŽP/1585/2000Nj/O. o Ve vyjádření jsou uvedeny rozdíly mezi evidencí pozemků určených k plnění funkcí lesa v KN a jejich vyznačením v územním plánu. Zpracovatel územního plánu rozdíly uvedené ve vyjádření promítl do mapového podkladu. o Druhá připomínka se týká východního obchvatu Nymburka. Orgán požaduje, aby nová komunikace byla navržena co nejblíže trati ČD. Úzký pruh lesa mezi železniční tratí a navrhovanou komunikací nelze lesnicky obhospodařovat. Tento požadavek svou podrobností přesahuje možnosti měřítka územního plánu. V lokalitě 34, která označuje trasu navrženého obchvatu, je v návrhu vyhodnocen zábor lesa v rozsahu 1,9 hektaru. Zda skutečně dojde k odnětí uvedeného pruhu bude možné ověřit na úrovni dokumentace k územnímu řízení.



Orgán ochrany zemědělského půdního fondu Ke 2. konceptu územního plánu města Nymburk se vyjádřil Územní odbor Ministerstva životního prostředí pro středočeskou oblast a hl. m. Prahu dne 17. května 2000 pod č.j. 800/957/803 35/00. o Bez připomínek souhlasí s lokalitami 1, 2, 3, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 22, 23, 24 a 35.



o

Souhlas s využitím lokalit 4, 5, 6, 7, 8, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33 a 34 podmiňuje ponecháním funkčnosti stávajícího odvodnění zbývajících částí zemědělských pozemků.

o

Nesouhlasí s lokalitou 21, která se výrazněji dotýká zemědělské půdy zařazené do 1. třídy ochrany a byla navržena pro bydlení. Přitom pro bydlení je navrženo dalších 11 lokalit o celkové výměře cca 41 hektarů.

Ochrana horninového prostředí Ke 2. konceptu neměl dotčený orgán připomínky, protože se v řešeném území nevyskytují chráněná ložisková území ani výhradní ložiska, která by bylo nutné respektovat. Zároveň se v řešeném území nevyskytují sesuvy a poddolovaná území s nepříznivými inženýrsko-geologickými poměry. Po vydání tohoto stanoviska byl vydán souhlas s těžbou nevyhrazeného nerostu – písku v k. ú. Nymburk (povolení těžby písku je uvedeno v Rozhodnutí Obvodního báňského úřadu Kladno ze dne 18. října 2002 vydané pod značkou 6703/I//02/810.3/NEL/STŘ). V územním plánu je vyznačen dobývací prostor a v textu jsou citovány podmínky z územního rozhodnutí týkající se ochrany půdního fondu. Dle Plánu rekultivace má po ukončení těžby vzniknout vodní plocha o hloubce cca 10 metrů a velikosti cca 4 ha. Závěrné svahy budou biologicky rekultivovány.



Zemědělská vodohospodářská správa Ve vyjádření je uveden požadavek, aby – pokud při výstavbě dojde ke styku s melioračním zařízením – byla zajištěna funkčnost nedotčené části melioračního díla. V severní části řešeného území dojde k narušení melioračního kanálu, který přivádí vody ze zemědělských ploch směrem do zastavitelného území. Svedení těchto vod do zastavěného území, ani její míšení se splaškovou kanalizací není vhodné. Tímto požadavkem se zabývá vodohospodářská část územního plánu.


/ II/107 /


tabulka typu B návrh

textová část

MĚSTO NYMBURK - ÚZEMNÍ PLÁN OBCE návrhová etapa - návrhové období

Přehled lokalit urbanistického řešení dle jejich funkce a charakteristika zemědělské půdy prostřednictvím dotčených BPEJ

označení plocha v ha

v ha

kód

v ha

v ha

kód

VP

0,0

0,0

2.19.01

3

3,4

3,4

2

VP

0,0

0,0

2.19.01

3

6,9

6,9

3

VD

0,0

0,0

2.19.01

3

2,7

2,7

4

VD

2,8

0,0

2.06.00

2

3,2

2.19.01

3

0,2

5

BI

8,0

0,0

2.06.00

2

8,0

8,0

6

BH

0,4

0,0

2.06.00

2

1,2

1,2

7

BI+BH

1,1

0,0

2.06.00

2

3,5

3,5

8

BI+BH

0,1

0,0

2.06.00

2

3,4

2.22.10

4

0,1

9

3,4

3,5

po projednání konceptu zahrnuta do územní rezervy G

10

OD

0,0

0,0

2.22.10

4

0,7

11

BI

0,0

0,0

2.19.01

3

0,3

2.22.10

4

5,2

12a

BI

0,0

0,0

2.22.10

4

3,3

3,3

12b

SM

0,0

0,0

2.22.10

4

4,9

4,9

13 14

BI

0,0

0,0

2.55.00

4

3,2

3,2

RS

0,0

0,0

2.55.00

4

1,0

1,0

15

OD

0,0

0,0

2.55.00

4

0,7

2.56.00

1

5,0

16

OD

0,0

0,0

2.56.00

1

5,7

5,7

17

VP

0,0

0,0

2.56.00

1

0,2

0,2

18

VP

0,0

0,0

2.22.10

4

0,2

2.56.00

1

1,2

19

VP

0,0

0,0

2.55.00

4

2,5

2.56.00

1

6,9

20

VP

0,0

0,0

2.56.00

1

3,8

21

0,7 5,5

5,7

1,4 9,4 3,8

po projednání konceptu je lokalita převedena do územní rezervy Q

22

RS

0,0

0,0

2.56.00

1

1,2

1,2

23

BI

0,0

0,0

2.55.00

4

2,1

2,1

24

BI

0,0

0,0

2.55.00

4

2,2

2,2

25

VP

1,9

0,0

2.06.00

2

3,2

3,2

26

VP

11,1

0,0

2.06.00

2

11,1

11,1

27

VP

13,2

0,0

2.06.00

2

13,2

13,2

2.05.01

3

0,2

2.06.00

2

6,4

2.19.11

3

0,4

28

/ II/108 /

Celkem zemědělská půda

Dotčené odvodnění

1

Dotčené Dotčená BPEJ závlahy

Třída ochrany

Navržená funkce

Označení lokality

VP

6,4

0,0

7,0


textová část


Označení lokality 29 30

Třída ochrany



v ha

Navržená funkce


kód

v ha

v ha

kód

VP

0,0

0,0

2.06.00

2

3,8

2.01.00

1

0,1

2.06.00

2

10,6

2.19.01

3

9,8

VP

8,1

Dotčené Dotčená BPEJ závlahy

0,0

31

v návrhu byla lokalita 31 zahrnuta do lokality 30

32


33


34

OD

2,28

0

2.01.00

1

1,0

2.05.01

3

1,9

2.06.00

2

1,8

2.19.01

3

2,9

2.19.11

3

2,8

2.55.00

4

1,8

2.60.00

1

0,4

3,8 20,5

14,8

2.61.00

2

2,2

35

BI

0

0

2.56.00

1

2,2

2,2

36

BI

0

0

2.21.10

4

3,3

3,3

55,2

0,0

xxxxxxx

xxxxxxx

161,9

161,9

celkem návrh ÚP tabulka typu B návrh

MĚSTO NYMBURK - ÚZEMNÍ PLÁN OBCE návrhová etapa - územní rezervy

Přehled lokalit urbanistického řešení dle jejich funkce a charakteristika zemědělské půdy prostřednictvím dotčených BPEJ

Označení lokality

A

Navržená funkce


Dotčené závlahy

Dotčená BPEJ

Třída ochrany


kód

v ha

v ha

kód


v ha

Szu

1,1

0,0

2.06.00

2

1,5

2.19.01

3

3,6

2.22.10

4

0,6

2.06.00

2

0,6

2.19.01

3

0,3

5,7

B

Szu

0,2

0,0

C

Szu

0,1

0,0

2.06.00

2

4,4

4,4

D

Szu

1,0

0,0

2.06.00

2

1,0

1,0

E

Szu

1,0

0,0

2.06.00

2

2,6

2,6

F

Szu

3,0

0,0

2.06.00

2

3,8

3,8

2.06.00

2

0,2

2.19.01

3

4,8

2.22.10

4

1,9

G

Szu

0,0

0,0

0,9

6,8

H

Szu

0,0

0,0

2.19.01

3

3,7

3,7

I

Szu

0,0

0,0

2.19.01

3

9,5

13,3


/ II/109 /


Označení lokality

Navržená funkce


Dotčené závlahy

Dotčená BPEJ

Třída ochrany


kód

v ha

v ha

kód


v ha

J

Szu

0,0

0,0

K

Szu

0,0

0,0

L

Szu

0,0

0,0

M

Szu

0,0

8,9

N

Szu

0,0

1,1

O

Szu

0,0

0,0

P

Szu

0,0

3,0

Q

Szu

0,0

0,0

R

Szu

0,0

0,0

S

T

U

Szu

Szu

Szu

0,0

0,0

1,5

V

W

0,0

0,0

0,0

2.22.10

4

3,7

2.19.01

3

4,0

2.22.10

4

2,3

2.19.01

3

0,1

2.22.10

4

2,2

2.22.10

4

4,1

2.19.01

3

4,0

2.21.10

4

0,8

2.55.00

4

2,7

2.56.00

1

2,5

2.56.00

1

9,2

2.19.01

3

3,5

2.56.00

1

10,5

2.19.01

3

3,0

2.19.01

3

0,1

2.56.00

1

6,7

2.19.01

3

1,8

2.56.00

1

1,7

2.21.10

4

4,5

2.55.00

4

3,6

2.62.00

2

3,2

2.21.10

4

7,5

2.56.00

1

3,4

2.62.00

2

1,2

2.05.01

3

13,1

2.06.00

2

1,0

6,3 2,2 4,1

10,0

9,2 14,0 3,0 6,8 3,5

11,3

12,1

14,1

v návrhu lokalita V zahrnuta do lokality U

Szu

25,5

X celkem návrh ÚP

/ II/110 /

textová část

0,0

2.01.00

1

7,1

2.06.00

2

26,2

2.19.01

3

1,4

2.19.11

3

10,1

44,7

v návrhu lokalita X zahrnuta do lokality W 33,4

13,1

xxxxxx

xxxxxx

183,3

183,3


textová část


tabulka typu D návrh

MĚSTO NYMBURK - ÚZEMNÍ PLÁN OBCE návrhové etapa - návrhové období Dotčené druhy pozemků - v hektarech

označení lokality

orná půda

sad, zahrada

1

3,4

0,0

0,0

2

6,9

0,0

3

2,7

0,0

4

2,6

5 6

lesní půda

ostatní plochy

lokalita celkem

3,4

0,0

0,0

3,4

0,0

6,9

0,0

0,0

6,9

0,0

2,7

0,0

0,0

2,7

0,8

0,0

3,4

0,0

0,0

3,4

8,0

0,0

0,0

8,0

0,0

0,3

8,3

1,2

0,0

0,0

1,2

0,0

0,0

1,2

7

3,5

0,0

0,0

3,5

0,0

0,0

3,5

8

3,5

0,0

0,0

3,5

0,0

0,0

3,5

10

0,7

0,0

0,0

0,7

0,0

0,1

0,8

11

5,5

0,0

0,0

5,5

0,0

0,0

5,5

12a

3,3

0,0

0,0

3,3

0,0

0,0

3,3

12b

4,9

0,0

0,0

4,9

0,0

0,0

4,9

13

0,0

0,0

3,2

3,2

0,0

1,0

4,2

14

0,0

0,0

1,0

1,0

0,0

0,0

1,0

15

4,6

0,0

1,0

5,7

0,1

1,4

7,2

16

5,7

0,0

0,0

5,7

0,0

0,6

6,4

17

0,2

0,0

0,0

0,2

0,0

0,0

0,2

18

1,4

0,0

0,0

1,4

0,0

0,0

1,4

19

9,4

0,0

0,0

9,4

0,0

0,0

9,4

20

3,8

0,0

0,0

3,8

0,0

0,0

3,8

9

trvalé travní zemědělská porosty půda

po projednání konceptu zahrnuta do územní rezervy G

21

po projednání konceptu převedena do územní rezervy Q

22

1,2

0,0

0,0

1,2

0,0

0,0

1,2

23

1,3

0,7

0,0

2,1

0,0

0,0

2,1

24

1,8

0,5

0,0

2,2

0,0

0,1

2,4

25

3,2

0,0

0,0

3,2

0,0

0,1

3,3

26

11,1

0,0

0,0

11,1

0,0

1,3

12,4

27

13,2

0,0

0,0

13,2

0,0

0,1

13,3

28

7,0

0,0

0,0

7,0

0,0

0,6

7,6

29

3,8

0,0

0,0

3,8

0,0

0,0

3,8

30

20,5

0,0

0,0

20,5

0,0

0,1

20,6

31


32


33


34

14,4

0,0

0,5

14,8

1,9

0,8

17,5

35

0,0

1,9

0,4

2,2

0,0

0,1

2,3

36

3,3

0,0

0,0

3,3

0,0

0,0

3,3

celkem

152,0

3,8

6,1

161,9

2,0

6,6

170,4


/ II/111 /


tabulka typu D rezervy

textová část

MĚSTO NYMBURK - ÚZEMNÍ PLÁN OBCE návrhové etapa - územní rezervy Dotčené druhy pozemků - v hektarech

označení lokality

orná půda

sad, zahrada

A

5,7

0,0

0,0

B

0,8

0,1

0,0

C

3,7

0,7

D

1,0

E F

lesní půda

ostatní plochy

lokalita celkem

5,7

0,0

0,6

6,3

0,9

0,0

0,1

1,0

0,0

4,4

0,0

0,8

5,1

0,0

0,0

1,0

0,0

0,0

1,0

2,6

0,0

0,0

2,6

0,0

0,1

2,7

3,8

0,0

0,0

3,8

0,0

0,0

3,8

G

6,8

0,0

0,0

6,8

0,0

0,0

6,8

H

3,7

0,0

0,0

3,7

0,0

0,0

3,7

I

13,3

0,0

0,0

13,3

0,0

0,1

13,4

J

6,3

0,0

0,0

6,3

0,0

0,0

6,3

K

2,2

0,0

0,0

2,2

0,0

0,0

2,2

L

4,1

0,0

0,0

4,1

0,0

0,0

4,1

M

9,5

0,2

0,3

10,0

0,3

1,9

12,2

N

9,2

0,0

0,0

9,2

0,0

0,0

9,2

O

14,0

0,0

0,0

14,0

0,0

0,0

14,0

P

3,0

0,0

0,0

3,0

0,0

0,0

3,0

Q

6,6

0,0

0,2

6,8

0,0

0,0

6,8

R

3,5

0,0

0,0

3,5

0,0

0,0

3,5

S

6,6

4,4

0,3

11,3

4,6

1,5

17,4

T

12,0

0,0

0,0

12,0

0,0

0,3

12,2

U

14,1

0,0

0,0

14,1

0,0

1,4

15,5

1,3

46,0

8,0

196,2

V W

v návrhu lokalita V zahrnuta do lokality U 44,7

0,0

X celkem

/ II/112 /

trvalé travní zemědělská porosty půda

0,0

44,7

0,0

v návrhu lokalita X zahrnuta do lokality W 177,2

5,4

0,8

183,3

4,9


textová část


01

G.02.7 – Soubor změn č. 01 z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu Soubor změn č. 01 se mimo hranice současně zastavěného území dotýká zemědělské pudy v rozsahu 45,18 ha. Z toho do 1. třídy ochrany bylo v návrhu změn zařazeno 6,65 ha, což představuje 14,7 %. Lokality souboru změn č. 01 výrazněji neovlivňují stávající organizaci půdního fondu. Lokality plynule navazují na současně zastavěné území, využívají prostory ohraničené komunikacemi, zastavěným územím apod. Meliorované pozemky nejsou dotčeny.

NYMBURK soubor změn č. 01 ÚPO Přehled požadavků z hlediska jejich dopadů na kvalitu zemědělské půdy vyjádřené třídami ochrany odvozenými z bonitovaných půdně ekologických jednotek označení lokality Z01.1

navržené využití

odvodnění dotčeno

kód BPEJ

třída zemědělská plocha v ha ochrany půda v ha

lokalita je vymezena v současně zastavěném území - z hlediska PF není vyhodnocena

Z01.2a

BI

ne

Z01.2b

BI

ne

Z01.2c

OD

ne

SM.1

ne

2.19.01

3

6,76

2.22.10

4

3,63

2.19.01

3

13,94

2.22.10

4

4,03

2.19.01

3

3,06

2.56.00

1

6,65

2.19.01

3

0,16

10,39 17,97

3,74 2.22.10 4 0,68 lokalita byla vyhodnocena a odsouhlasena rozhodnutím OkÚ Nymburk čj. ŽP/1296,1464/02 Pí RH ne 2.55.00 4 3,24 3,24

Z01.3a Z01.3b Z01.4 Z01.5

6,81


Z01.6 = 12a

lokalita byla vyhodnocena a odsouhlasena v rámci návrhu ÚPO Nymburk

Z01.7


Z01.8


Z01.9

lokalita je vymezena na vodní ploše (dle evidence KN) – z hlediska PF není vyhodnocena

Z01.10

RS

Z01.11

ne

2.62.00

2

2,56

2.21.10

4

0,47

3,03

Lokalita bez požadavků na nové plochy – změna statutu letiště Nymburk Změna č. 01 UPO Nymburk

celkem

X

x

x

45,18

45,18

NYMBURK soubor změn č. 01 ÚPO Přehled požadavků z hlediska jejich dopadů na druhy pozemků půdního fondu Dotčené druhy pozemků mimo současně zastavěné území v ha označení lokality

Z01.1

orná půda

sad, zahrada

trvalé travní porosty

zemědělská půda les

ostatní plochy

celkem


Z01.2a

10,39

0,0

0,0

10,39

0,0

0,0

10,39

Z01.2b

17,97

0,0

0,0

17,97

0,0

0,0

17,97

Z01.2c

3,74

0,0

0,0

3,74

0,0

0,0

3,74


/ II/113 /


Z01.3a Z01.3b Z01.4

lokalita byla vyhodnocena a odsouhlasena rozhodnutím OkÚ Nymburk čj. ŽP/1296,1464/02 Pí 0,0

0,0

3,24

3,24

0,0

1,10

4,34

6,60

0,0

0,21

6,81

0,0

0,0

6,81

Z01.5


Z01.6 = 12a

lokalita byla vyhodnocena a odsouhlasena v rámci návrhu ÚPO Nymburk

Z01.7


Z01.8


Z01.9

lokalita je vymezena na vodní ploše (dle evidence KN) – z hlediska PF není vyhodnocena

Z01.10 Z01.11 celkem

/ II/114 /

textová část

3,03

0,0

0,0

3,03

0,0

0,0

3,03

Lokalita bez požadavků na nové plochy – změna statutu letiště Nymburk 41,73

0,0

3,45

45,18

0,0

1,10

46,28


textová část


H. LIMITY V ÚZEMÍ Využití řešeného území je limitováno jednak limity plynoucími z legislativních opatření (vycházejícími ze zákonů, technických norem a opatření) a výsledků územních řízení a na druhé straně i limity, které jsou dány koncepcí využití území a jsou zakotveny v územním plánu města. První skupina tzv. legislativních limitů, která byla již obsahem analytické fáze územního plánu, je nyní rozšířena o některé další limity využití území, jejichž cílem je důsledná ochrana koncepce rozvoje města i jeho zájmového území. Využití řešeného území je omezeno např. i širšími vztahy a předpoklady (vazba na sídelní síť, dopravní nadřazenou síť, napojení na technickou infrastrukturu...), apod. Využití správního území Nymburka je limitováno lokálními podmínkami technickými, přírodními a kulturně společenskými.

H.01 Přírodní limity území Jedná se o kategorii přirozených limitů přírodního charakteru - např. ochrana přírody, ochrana (kvalita) půdního fondu, inundační území, ... apod.: 

ochrana přírody (viz. kap. B.1.2): o významné krajinné prvky – ze zákona (geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny): lesy, vodní toky, údolní nivy; v řešeném území zejména lesní porosty, niva řeky Labe o významné krajinné prvky – registrované: viz. kap. B.1.2-2 o památné stromy: viz. kap. B.1.2-3



územní systém ekologické stability (viz. kap. B.2) ÚSES je limitem charakteru břemene na pozemku (vymezení viz. výkr. č. 1, 7, 8). Detailní popis koncepce ÚSES – viz. kap. B.2.2.



ochrana nerostného bohatství o ložiska nerostných surovin: dle údajů Geofondu ČR se v řešeném území nenachází žádné výhradní ložisko nerostných surovin;



ochrana přírodních léčivých zdrojů o celé řešené území je součástí ochranného pásma II. stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňských míst Poděbrady a Sadská. Využití území v tomto prostoru se řídí ustanoveními §37 zák. č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech …. (Lázeňský zákon) a usnesením vlády č. 127 ze dne 2. června 1976.



kvalita půdního fondu, investice v půdě o bonifikace kvality půdy (dle BPEJ) může být podkladem pro omezení využití pozemků pro jinou než produkční (pěstitelskou) činnost. Zákres BPEJ – viz. výkr. č. 7



inundační území o vymezení zátopových území Q100 (Labe) dle údajů získaných od MěÚ Nymburk, resp. Povodí Labe - viz. výkres č. 1, 3, 7 Zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) č. 254/2001 Sb. ze dne 28. června 2001: § 66 Záplavová území: (1)

Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí.

(2)

V zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územních plánů vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků.

(3)

Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

(4)

Vodoprávní úřad, který záplavové území stanovil, předává mapovou dokumentaci těchto území dotčeným stavebním úřadům a Ministerstvu životního prostředí.

(5)

Pokud záplavová území nejsou určena, mohou vodoprávní a stavební úřady při své činnosti vycházet zejména z dostupných podkladů správců povodí a správců vodních toků o pravděpodobné hranici území ohroženého povodněmi.

(6)

Ministerstvo životního prostředí podle podkladů správců vodních toků zajišťuje vedení dokumentace o stanovených záplavových územích na území České republiky a zabezpečuje jejich evidenci v informačním systému veřejné správy.

(7)

Na stanovení záplavových území se nevztahuje správní řád.

§ 67 Omezení v záplavových územích: (1)

V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která


/ II/115 /


textová část

jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury. (2)

V aktivní zóně je dále zakázáno

(3)

a)

těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod,

b)

skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty,

c)

zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky,

d)

zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení.

Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit omezující podmínky. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena.

§ 68 Území určená k rozlivům povodní: (1)

Pro účely zmírnění účinků povodní může vodoprávní úřad jako preventivní opatření v záplavovém území na podkladě plánu oblasti povodí místo jiných opatření na ochranu před povodněmi rozhodnutím vymezit území určená k rozlivům povodní.

(2) V rozhodnutí o stanovení území určených k rozlivům povodní omezí vodoprávní úřad po projednání s dotčenými úřady státní správy právo užívání pozemků a staveb v tomto území. (3) Za omezení užívání pozemků a staveb náleží jejich vlastníkům náhrada. V případě potřeby může vodoprávní úřad podat ve veřejném zájmu návrh na vyvlastnění dotčených pozemků a staveb, případně může podat stavebnímu úřadu návrh na vyhlášení stavební uzávěry.

H.02 Technické limity území Technické limity jsou dány činností člověka, resp. uměle vytvořenými bariérami a ochrannými pásmy.

H.02.1 Doprava Dopravní sítě nadmístního významu jsou zpravidla zároveň technickými barierami území. V řešeném území se uplatňují v souladu s příslušnými předpisy ochranná pásma jednotlivých složek dopravního systému: V ochranném pásmu je zakázána nebo omezena činnost, která by mohla ohrozit dotyčné komunikace nebo provoz na nich. Výjimky může povolit příslušný správní orgán. 

Zákon č. 13/97 Sb., o pozemních komunikacích, stanovuje mimo souvisle zastavěná území ochranná pásma po obou stranách komunikace ve vzdálenosti: o o o

silnice I. třídy 50 m silnice II. a III. třídy 15 m místní komunikace II. třídy 15 m.

V okolí úrovňových křížení s jinými pozemními komunikacemi a dráhami jsou hranice silničních ochranných pásem určeny svislými plochami, jejichž poloha je dána stranami rozhledových trojúhelníků dle ČSN 736101 a 7361702. 

Zákon č. 266/94 Sb. o drahách a vyhláška MDS č. 177/95 Sb. stanovuje drážní ochranná pásma: o o

u dráhy celostátní i regionální ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy, u vleček ve vzdálenosti 30 m od osy krajní koleje.

V souvislosti s návrhem změny statutu plochy pro vzlety a přistání sportovních létacích zařízení na jihovýchodním okraji katastru Nymburka na veřejné vnitrostátní letiště jsou zakreslena navrhovaná ochranná pásma letiště a jeho vzletového a přistávacího prostoru - viz výkresy č. 1 Hlavní výkres - návrh využití území a č. 2 Doprava v měř. 1:5.000. Vymezení ochranných pásem je přejato z dokumentace vypracované firmou AGA - letiště, s. r. o., Ing. P.Civiš, 10. 2003.

H.02.2 Energetika Vliv ochranných pásem technické infrastruktury na praktickou využitelnost území je často řídícím faktorem pro příští formování prostoru. Při využití území je nutno respektovat všechna ochranná pásma. Elektrorozvody Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětví č. 458/2000 Sb. stanoví ochranná pásma rozvodných zařízení takto: o o o o / II/116 /

venkovní vedení do 110 kV včetně 12m od krajního vodiče na obě strany; venkovní vedení do 35 kV včetně 7m od krajního vodiče na obě strany; ochranné pásmo podzemního vedení do 110kV včetně vedení řídící, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu; ochranné pásmo elektrických stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti ŽALUDA, projektová kancelář

01

textová část


-

transformační stanice stožárové transformační stanice kompaktní a zděné vestavné el. stanice

7m 2m 1m

V ochranném pásmu podzemního i nadzemního vedení, výrobny elektřiny a el. stanice je zakázáno umisťovat konstrukce, uskladňovat hořlavé a výbušné látky, provádět bez souhlasu vlastníka zemní práce, nechávat růst porosty nad výšku 3m. V lesních průsecích jsou vlastníci a uživatelé nemovitostí povinni udržovat volný pruh pozemků o šířce 4m. Ochranná pásma stanovená podle dosavadních předpisů a výjimky z ustanovení o ochranných pásmech udělené podle dosavadních předpisů zůstávají zachovány i po účinnosti tohoto zákona. Výjimky z ochranných pásem povoluje ministerstvo. Rozvod zemního plynu Ochranná a bezpečnostní pásma plynárenských zařízení jsou vymezena dle roku výstavby Vyhl. FMPE č. 175/75 (do 31. 12. 1994), Zák. č. 222/94 Sb. (do 31. 12. 2000) a Zák. č. 458/2000 Sb. (od 1. 1. 2001) Ochranná a bezpečnostní pásma plynárenských zařízení : Ochranné pásmo [m] podle energetického zákona Plynárenské zařízení vybudované:

Vyhl. FMPE č. 175/75 Sb.

Zák. č. 222/94 Sb.

Zák. č. 458/2000 Sb.

do 31. 12. 1994

do 31. 12. 2000

od 1. 1. 2001

vymezení pásma :

Plynovody a přípojky do DN 200 včetně

4

DN 200 až DN 500 vč.

8

nad DN 500 NTL a STL v zastavěném území u technolog. objektů

12 Ochrana dle ČSN

STL v nezastav. území

10

VTL do DN 300

20

VTL nad DN 300

50

VVTL

4

1

1

4

4

souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu

Min. vzdál. dle ČSN Bezpečnostní pásmo [m]

Podzemní zásobníky Tlak. Zásobníky zkapal. Plynů do obsahu : nad 5 m3 do 20 m3 3

3

3

3

nad 20 m do 100 m

250

20 40

nad 100 m do 250 m

60

nad 250 m3 do 500 m3

100

3

3

150

3

200

3

300

nad 500m do 1000 m

nad 1000 do 3000 m nad 3000 m 3

Plynojemy do 100 m

30 3

Plynojemy nad 100 m

50

Plnírny plynů

100

Zkapalňovací stanice

100

Odpařovací stanice

100

Kompresorové stanice

200

Regulační stanice VTL

10

Regulač. Stanice VVTL

20

VTL plynovody do DN 100


(1) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob. (2) Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys.

15

/ II/117 /


textová část

Ochranné pásmo [m] podle energetického zákona Plynárenské zařízení vybudované:


Zák. č. 222/94 Sb.

Zák. č. 458/2000 Sb.

do 31. 12. 1994

do 31. 12. 2000

od 1. 1. 2001

do DN 250

20

nad DN 250

40

vymezení pásma :

VVTL plynovody do DN 300

100

do DN 500

150

nad DN 500

200

V ochranném pásmu zařízení, které slouží pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynu, i mimo něj je zakázáno provádět činnosti, které by ve svých důsledcích mohly ohrozit toto zařízení, jeho spolehlivost a bezpečnost provozu. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, lze stavební činnost, umísťování konstrukcí, zemní práce, zřizování skládek a uskladňování materiálu v ochranném pásmu provádět pouze s předchozím písemným souhlasem držitele licence, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení. Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu podléhá souhlasu pouze v pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu. V lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu; Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, lze zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení. Teplovody Ochranná pásma tepelných zařízení : Ochranné pásmo [m] podle energetického zákona Tepelné zařízení vybudované: Primární části rozvodu v zastavěném území Primární části rozvodu mimo zastavěné území Stanice


Zák. č. 222/94 Sb.

Zák. č. 458/2000 Sb.

do 31 .12. 1994

do 31. 12. 2000

od 1. 1. 2001

Vymezení pásma :

2,5

2,5

2,5

2,5

Svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení

1 5 3

Zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie

V ochranném pásmu zařízení, která slouží pro výrobu či rozvod tepelné energie, i mimo ně je zakázáno provádět činnosti, které by ve svých důsledcích mohly ohrozit tato zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu. Stavební činnosti, umisťování konstrukcí, zemní práce, uskladňování materiálu a zřizování skládek a vysazování trvalých porostů v ochranných pásmech je možno provádět pouze s předchozím písemným souhlasem a za podmínek stanovených držitelem licence provozujícího tato zařízení. Tento souhlas není součástí stavebního řízení.

H.02.3 Zásobování vodou, odkanalizování Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok podle zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (s účinností od 1. 1. 2002). Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a) b)

u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm

1,5 m 2,5 m

Výjimku z ochranného pásma může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad. V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze a)

/ II/118 /

provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování, ŽALUDA, projektová kancelář

textová část

b) c) d)


vysazovat trvalé porosty, provádět skládky mimo jakéhokoliv odpadu, provádět terénní úpravy,

jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle §8 odst.2. Čistírna odpadních vod - hygienické OP (PHO) se vymezuje vzhledem k souvislé bytové zástavbě zejména v závislosti na: složení odpadních vod, technologii čištění, způsobu zakrytí objektů čistírny a užití dezodorizačních technologií, apod. Návrh PHO čistírny schvaluje vodohospodářský orgán a OHES.

H.02.4 Telekomunikace Ochranná pásma telekomunikačních zařízení podle § 92 zákona č. 151/2000 Sb. o telekomunikacích stanoví ochranná pásma podzemních komunikačních vedení 5 m po stranách krajního vedení; Minimální vodorovné a svislé vzdálenosti jednotlivých inženýrských sítí a vedení jsou definovány ČSN 736005 Ochranná pásma radioreléových spojů jsou dána výškou terénu a je nutno dodržet přímou viditelnost a ochranný koridor těchto spojů. TKB vojenských zařízení

500 m kruhové ochranné pásmo určuje správce sítí

H.02.5 Výrobní areály (průmysl, zemědělství) Ochranná pásma (pásma hygienické ochrany) výrobních zařízení byla dříve stanovena s cílem zajistit nepřekročení limitů škodlivin mimo rámec vyhlášeného OP. To znamená, že pozemky nacházející se uvnitř vymezených ochranných pásem těchto zařízení mohou být zasaženy nad mez stanovenou hygienickými limity. To však ve svém důsledku vede ke snížení užitné hodnoty pozemku a zpravidla pak k vymáhání náhrady právní cestou na tom, kdo újmu působí. Proto se zpravidla v právním prostředí upouští od vyhlášení ochranného pásma, které by přesáhlo hranici vlastního oplocení vlastního areálu (výrobního průmyslového závodu). Nadlimitní působení vlivů výroby by tak nemělo přesáhovat hranice závodu. V případě zařízení zemědělských provozů s koncentrací chovné zvěře je situace obdobná. V nových podmínkách je však cílem stanovit pro konkrétní případy tzv. pásmo hygienické ochrany – tj. vymezit hranici zástavby, která již nemá být vlivem provozu zasažena – a zpětně z tohoto údaje odvodit přípustnou koncentraci hospodářských zvířat.

H.03 Kulturně historické limity území Ochrana kulturních památek dle seznamu nemovitých památek ČR (viz. kap. B.01.3); včetně technických památek, resp. objektů památkového zájmu. Městská památková zóna (MPZ) … vyhlášena Ministerstvem kultury ČR - vyhláškou č. 476/92 Sb. ze dne 10. 09. 1992 přibližně v hranicích Velkých Val a toku Labe. Návrh na rozšíření hranice MPZ vychází z „Programu regenerace MPZ Nymburk“ z r. 1998. Kompoziční vztahy jako limity využití území V prostoru města je třeba v souladu se zájmy ochrany MPZ zachovat působnost panoramatu historického jádra města, jeho stavebních dominant, měřítka a charakteru zástavby. Zároveň je třeba zachovat osy průhledů na kulturní, technické (eventuelně i přírodní) dominanty sídla. Podobně je třeba dbát na ochranu a působnost přírodních kvalit krajiny – niva řeky Labe, toku Mrliny a Výrovky, horizonty přilehlých návrší. Lokální identita sídla je dána kromě charakteristické topografie sídla právě vztahem a vzájemným působením přírodního rámce a stavebních dominant území. Veškeré budoucí záměry, které předpokládaným objemem a konstrukční výškou překročí průměrnou hladinu zástavby je proto třeba prověřit se zvýšenou pozorností - vždy bude podmínkou zákres do panoramatických fotografií z individuálně volených stanovišť.


/ II/119 /


textová část

I. ZÁVĚRY I.01 Specifikace lokalit, prostorů a jevů vyžadujících prověření podrobnější dokumentací Územní plán města Nymburk je zhotoven digitální formou GIS - nad polohopisem katastrálních map měř. 1 : 1 000, 1 : 2 000, v detailu zpracování měřítka 1 : 5 000. Stanovenému měřítku zpracování tedy odpovídá míra podrobnosti zákresu jednotlivých záměrů (pokud již dříve nebyla zpracována dokumentace v podrobnějším měřítku v digitální formě). Proto je žádoucí v zájmu prostorového ověření a zpřesnění jednotlivých záměrů vypracovat podrobnější dokumentaci (regulační plán) nebo podklad (ověřovací studii) vybraných lokalit a konceptních vazeb navrhovaných územním plánem města. Jedná se zvláště o následující územní jevy a souvislosti:  

regulační plán městské památkové zóny se zaměřením na zpřesnění regulativů využití území, režim dopravní a technické obsluhy (zajištění dostupnosti, doprava v klidu, …), úpravu parteru, …atd.; vytvoření programu podpory obslužné sféry v jádru města;

Sféra dopravy:           

ověřovací dopravně urbanistická (!) studie prostorového řešení nového silničního městského mostu a napojení předmostí na ul. Drahelickou a Tyršovu na severu, resp. na přeloženou trasu II/330 (Pražská) na jihu (včetně prověření cyklistické dopravy); v návaznosti na řešení jižního předmostí nového mostu zpracovat systém závazných tras dopravní a technické obsluhy jihozápadní výrobní zóny; dopravní generel obsluhy vnitřního města (systém zjednosměrnění silniční sítě, vytvoření dopravně zklidněných zón, … a systému cyklistické dopravy); ověřovací studie řešení prostoru autobusového nádraží na pozemcích ČD Nymburk - hl. n. vedle odbavovací haly hlavního nádraží; podmínkou je zachování trasy městského silničního okruhu v ulici Nádražní - P. Bezruče; dopravně urbanistická studie trasy propojení městské sběrné komunikace Poděbradská - P. Bezruče - Nádražní; dopravně urbanistická studie trasy propojení městské sběrné komunikace Nádražní – Dvorská – Zbožská (včetně řešení mimoúrovňového podjezdu železničních tratí a variantního prověření úpravy západního zhlaví stanice Nymburk hl. n. - výškové prověření tras komunikací a technického řešení realizace); dopravně urbanistická studie propojovacího ramene křižovatky Nádražní - Boleslavská v prostoru u nadjezdu železničních tratí; studie dopravy v klidu vymezení a lokalizace záchytných parkovišť městského jádra; návrh řešení disproporcí odstavných stání v obytných celcích; …); generel cyklistické dopravy města Nymburka, (včetně návrhu řešení překročení toku Labe), prověření ev. možnosti propojení cyklistických podjezdů pod nádražím v trase Bobnická - severní výrobní zóna, návrh vybavení městského parteru, …; ověřovací studie zahloubení městského silničního okruhu ul. Okružní v úseku před poliklinikou včetně pěšího přemostění okruhu a napojení ul. Letců R.A.F. dopravně urbanistická studie řešení úpravy dopravní obsluhy sídliště Jankovice I.

Některé z výše uvedených úkolů je možné sloučit do jedné zakázky. V optimálním případě by měly studie sloužit jako ověření nároků pro zpřesnění a specifikaci prostorových regulativů využití území.

Sféra bydlení: Regulační, resp. parcelační plány jednotlivých lokalit musí respektovat širší vztahy a vazby podle územního plánu města.    

lokalita jih: Kolínská - u zahradnictví; lokalita severozápad: Okružní – Dvorská; lokalita západ: za poliklinikou (Krematorium - Zbožská); lokalita jihozápad: Drahelické předměstí;

Sféra smíšeného využití: 

lokalita západ: Drahelická;

Sféra výroby:   

/ II/120 /

regulační plán (ÚPP pro regulaci území) výrobní zóny sever; regulační plán (ÚPP pro regulaci území) výrobní zóny jihozápad; ÚPP pro regulaci území zóny drobné výroby v Lodici - Všechlapský vrch;


textová část


Sféra krajinné ekologie a životního prostředí: 

studie koordinace využití lesoparku „Na Ostrově“ (relaxační městský park × zájmy ochrany přírody); studie má obsahovat návrhy na dovybavení lokality relaxačním mobiliářem veřejné sídelní zeleně.

V uvedeném soupisu jsou zahrnuty pouze hlavní problémy, které bude město řešit v průběhu návrhového období. Kromě zmíněných problémů je možné předpokládat ještě další úkoly, které se budou týkat zvýšení kvality prostředí města (humanizace sídlišť, studie využití nábřeží, resp. specifikace relaxačních prostorů, … atd.) nebo nových potřeb města.

I.02 Návrh lhůt aktualizace ÚPD Průběžná aktualizace plánovací dokumentace probíhá v souladu s vyhláškou 135/2001 Sb. formou změn a doplňků k ÚPD. Tato mnohdy kontinuálně probíhající činnost, která vždy znamená projednání každé změny v plném rozsahu zúčastněných a dotčených orgánů se provádí formou průsvitek nebo separátních výřezů k hlavnímu výkresu původně schváleného dokumentu (neprovádí se zákres do tohoto výkresu). To vede časem ke ztrátě přehlednosti a využitelnosti územního plánu. Četnost změn a doplňků územního plánu tak může vyvolat potřebu mimořádné jednorázové aktualizace, při níž se zapracují všechny dosud schválené změny. I v případě, kdy taková potřeba není vyvolána množstvím změn, doporučuje se provést aktualizaci územního plánu cca 1x za 4 roky s tím, že každá třetí aktualizace by měla být provedena formou úplného vypracování nového územního plánu. Tyto zásady se vztahují na veškerou vypracovanou územně plánovací dokumentaci.


/ II/121 /


textová část

J. PŘÍLOHY J.01 Doložka CO Příloha doložky řešení požadavků civilní ochrany (CO) je zpracována v rozsahu odpovídajícím platným právním předpisům (Stavební zákon č. 50/1976 Sb. v platném znění; vyhl. č. 135/2001 Sb.; zák. č. 237/2000 Sb.; vyhl. MV ČR č. 328/2001 Sb. a vyhl. MV ČR č. 380/2002 Sb.). Obsah této přílohy nenahrazuje havarijní plán obce.

1. Ustanovení § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva V souladu s požadavky přílohy č. 2, části II, písm. k) vyhlášky č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci a podle §§ 18 a 20 vyhl. MVČR č. 380/2002 Sb. jsou obecně stanovené požadavky civilní ochrany (§ 20 vyhl.č. 380/2002 Sb.) zapracovány k návrhu územního plánu města Nymburk níže uvedeným způsobem. a)

ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní: V dokumentaci ÚP města Nymbork je zakreslena hladina inundace Q 100 (vymezení záplavového území tzv. stoleté vody) toku Labe podle podkladů správce toku předaných pořizovatelem ÚPD. Ze zákresu hranice inundace Q 100 je patrné, že záplavou je zčásti dotčeno zastavěné, resp. zastavitelné území města. Všechny takto dotčené pozemky jsou vyznačeny jako specifické plochy funkčního využití území (viz regulativy územního plánu města) v nichž jsou veškeré činnosti (případné využití ploch pasivní inundace) podmíněny souhlasným stanoviskem Povodí Labe. Pro vymezení rozsahu mimořádné průlomové vlny zvláštní povodně nejsou k dispozici vodohospodářské podklady, modelové výpočty ani odborné odhady.

b)

zóny havarijního plánování: Podklad k zákresu a specifikaci zón havarijního plánování nebyl v rámci zpracování ÚP města Nymburk uplatněn.

c)

ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události: Ukrytí pro obyvatelstvo je plánováno v protiradiačních úkrytech (PRÚ-BS) budovaných svépomocí obyvatelstvem po vyhlášení nouzového nebo válečného stavu. PRÚ-BS poskytují ochranu proti radioaktivnímu zamoření, ale neposkytují ochranu proti otravným látkám (OL), ani průmyslovým škodlivinám. V případě výstavby nových průmyslových a ostatních objektů s počtem současného soustředění více než 300 osob je třeba řešit jejich ukrytí zbudováním protiradiačního úkrytu (PRÚ) a v případě objektů s podzemním podlažím zbudováním stálého tlakově odolného úkrytu (STOÚ). Bližší podmínky budou s příslušnými investory zmíněných objektů projednány v rámci územní a projektové přípravy. Nová výstavba STOÚ CO bude v průběhu návrhového období jen výjimečná. Proto při realizaci zástavby v nových lokalitách bude ukrytí zajištěno pouze formou PRÚ-BS. Pro tyto úkryty budou navrženy prostory v navrhovaných lokalitách územního rozvoje v rámci zpracování projektové dokumentace jednotlivých novostaveb a rodinných domů a budou vytipovány vhodné prostory i ve stávající zástavbě. Plán ukrytí obyvatelstva je nutné aktualizovat.

d)

evakuace obyvatelstva a jeho ubytování: Evakuační plán nebyl jako podklad v rámci vypracování návrhu ÚP města Nymburk uplatněn. Pro nouzové ubytování evakuovaných osob je možné využít zařízení občanské vybavenosti – ubytovací, odbytová a školská zařízení.

e)

skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci: V současné době se předpokládá soustředění prostředků individuální ochrany (PIO) do centrálního skladu s tím, že zabezpečení se týká přednostně školských zařízení a zařízení sociální péče. Výhledově bude vhodné v rámci stávajících i rozvojových lokalit případ od případu uvážit využití vhodných objektů jako skladů PIO (resp. CO). V případě mimořádné situace nebo stavu nouze je možné jako sklad materiálu CO a humanitární pomoci využít prostory některého z objektů občanské vybavenosti – odbytová a školská zařízení a objekt HZS.

f)

vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce: Na území města není provozován ani evidován sklad nebezpečných látek.

g)

záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklé při mimořádné události: Územní nároky na organizaci záchranných, likvidačních a obnovovacích prací nebo dekontaminaci území, užívaných prostředků nebo obyvatel nebyly v rámci zpracování územního plánu obce uplatněny.

h)

ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území: Na území města není provozován ani evidován sklad nebezpečných látek.

i)

nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií: V případě znečištění nebo selhání zdrojů a systému zásobování pitnou vodou bude nouzové zásobování obyvatelstva řešeno po dohodě města s VaK a. s. Nymburk: -

/ II/122 /

přistavením cisteren s pitnou vodou; ŽALUDA, projektová kancelář

textová část

-


organizovaným dovozem balené pitné vody;

Nouzové zásobování obyvatelstva elektrickou energií je možné pouze prostřednictvím individuálních agregátů jako náhradních zdrojů elektrické energie. Agregáty elektrické energie pro bezodkladné nasazení náhradního zdroje v případě výpadku budou přednostně vybaveny provozy nemocnice. Bližší specifikace požadavků na řešení problematiky CO nebyly zahrnuty ani v dokumentu Zadání ÚP města, ani v Souborném stanovisku k projednání konceptu ÚP města Nymburk. Některé z požadavků bude nutno řešit podrobněji v rámci havarijního plánu obce – tento podklad nebyl v rámci procesu zhotovení ÚP města uplatněn.

2. Ustanovení § 9 odst. 2 vyhlášky č. 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu -

Dle tohoto ustanovení musí nově navrhované komunikace svým umístěním, rozměry a poloměry zatáček umožňovat vždy průjezd těžké požární techniky.

-

Podrobné posouzení těchto parametrů bude předmětem územního řízení při povolování nové výstavby. Územní plán vytvořil předpoklady pro splnění těchto technických požadavků, lze tedy ve všech případech nově navrhované zástavby tyto parametry dodržet.

3. Ustanovení § 4 odst. 5 vyhlášky č. 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu -

Rozvodná a telekomunikační vedení v nově zastavěných částech obce budou umísťována pod zem (viz kap. E.06 územního plánu města Nymburk);


/ II/123 /

NYMBURK - ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA

Recommend Documents