Nutnost ochrany zraku před UV zářením Profesor James Wolffsohn prostudoval nejnovější poznatky a pomůže nám pochopit, proč je důležité nepodceňovat expozici oka UV zářením a také nám poradí, jak oči chránit. Téměř nikdo nepochybuje o nepříznivých účincích slunečního záření na kůži a o potřebě chránit se. Je také v našem zájmu studovat informace v odborné literatuře, které se týkají škodlivého vlivu ultrafialového záření (UV) na zrak. Tyto informace nám pomohou uvědomit si důležitost zvyšování povědomí o účincích UV záření na oko, upozorní nás na následné problémy a naznačí nám, jak si proti UV záření chránit zrak. V loňském roce vyšlo v odborném časopise Eye and Contact lens celkem 13 článků vysoce respektovaných autorů s těmito tématy: veřejné zdravotní aspekty účinku UV
záření a nutnost ochrany; poškození ozónové vrstvy; denní a sezónní odchylky v expozici UV záření; vliv UV záření na přední segment oka a efekt fokusace periferních paprsků; fototoxické účinky a sítnice; vliv UV záření na věkem podmíněnou makulární degeneraci (VPMD); nejlepší ochrana zraku před UV zářením. Autoři těchto článků byli pozvání na sympózium sponzorované odborným časopisem Contact Lens Association Ophthalmologists (CLAO), které bylo financováno ze vzdělávacího grantu společnosti Johnson and Johnson Vision Care. Tento článek shrnuje klíčové body ze 104 stránek nashromážděných poznatků a obsahuje výtah z několika článků publikovaných po tomto sympóziu.
Přehled klíčových poznatků • Veřejné kampaně cílené proti škodlivým účinkům UV záření úspěšně snížily výskyt rakoviny kůže.
• Máme několik alternativ, jak se chránit proti UV záření:
• Ačkoli má UV záření i kladný přínos (například syntéza vitamínu D chrání proti určitým systémovým onemocněním), není znám žádný kladný efekt UV záření na oko.
Klobouk a slunečník pomáhá chránit před přímým sluncem nad hlavou, ale nechrání proti rozptýlenému UV záření a v případě, kdy je slunce těsně nad horizontem.
• Na rozdíl od poškození kůže (například přímým vystavením UV záření), je oko ohrožováno UV zářením po celý den a po celý rok díky rozptylu a odrazu světla.
Účinnost ochrany dioptrickými a slunečními brýlemi před UV zářením je podmíněná jejich tvarem - zvláště tvar stranic ovlivňuje výskyt PLF efektu.
• Veřejně známý UV index je ve vztahu k očnímu poškození nepřesný; intenzita UV záření, které má na kůži minimální efekt, již může poškodit vnitřní struktury oka.
Kontaktní čočky s UV filtrem s klasifikací třídy 1 a 2 kryjí rohovku, limbus a částečné bulbární spojivku. Tyto kontaktní čočky poskytují ideální řešení pro celodenní a celoroční ochranu.
• UV expozice způsobuje poškození, které nazýváme oftalmoheliózy. Řadíme mezi ně fotokeratitidu, pingueculu, pterygium, skvamózní buněčný karcinom, kortikální kataraktu a makulární degeneraci. • Efekt fokusace periferního světla (PLF efekt) obchází přirozenou ochranu bazálních buněk a zvyšuje intenzitu v nazální části až 20×; ovlivňuje bulbární spojivku a oční čočku. • Sítnice dětského oka je náchylnější k poškození UV zářením.
• Specialisté v péči o zrak mají povinnost: Informovat klienty o potencionálních škodlivých účincích UV záření na oko. Komunikovat s pacienty na téma ochrany jejich zraku, kde je vhodnou ochranou kombinace klobouku, přilehlých slunečních brýlí a kontaktních čoček s UV filtrem třídy 1 nebo 2.
Veřejné zdraví Úloha odborníků v péči o zrak nespočívá pouze v korekci refrakčních vad a poskytování rad v oblasti korekčních pomůcek zlepšujících kvalitu života. Mají také důležitou úlohu v péči o zrak. Oční onemocnění se nemusí jen léčit, ale lze proti němu i preventivně bojovat, což je zároveň i ideální zdravotní strategie. Důležité informace z anamnéz klientů by měly posloužit k identifikaci rizikových faktorů, mezi které patří například kouření (některé jsou ale neovlivnitelné, jako například pohlaví). O těchto rizikových faktorech by se měla vést diskuze o konečném vlivu na jejich zdraví. Klienti pak mohou sami změnit svůj životní styl na základě poskytnutých informací.
Počet výskytu rakoviny způsobené UV zářením klesá nebo stagnuje. Je to dáno efektivním účinkem veřejných zdravotních programů, které jsou zaměřeny na ochranu před slunečním zářením a které v nedávné době zvýšily povědomí o potřebě chránit se a změnit své chování.9 Při pobytu na slunci se zdá pravděpodobné, že nošení slunečních brýlí s UV filtrem spolu s nošením klobouku snižuje riziko vzniku onemocnění způsobeného UV zářením. Bohužel máme jen pouze omezené důkazy na potvrzení této domněnky. Můžeme se dokonce domnívat, zda doporučované sluneční brýle s UV filtrem nezpůsobují v prostředí s vysokou hladinou UV záření větší oční poškození,1 0 protože zamezily přirozeným „ochranným“ mechanismům jakým je kontrakce zornice a mžourání.11
Za několik posledních desetiletí zavedlo mnoho zemí široce podporované preventivní programy upozorňující na ochranu proti slunečnímu záření. Důvodem byl častější výskyt rakoviny kůže a zvětšující se ozónová díra, která zvyšuje množství dopadajícího UVB záření (280 - 315 nm) na zemský povrch.1 Kromě dobře známých nežádoucích účinků UV záření na kůži, je nutné zmínit i pozitivní aspekty UV záření, jakým je například endogenní syntéza vitamínu D. S nedostatkem vitamínu D jsou spojené různé typy rakovin, autoimunitní onemocnění, jakým je například roztroušená skleróza a cukrovka prvního stupně, infekce v podobě chřipky a tuberkulózy, nebo psychické a kardiovaskulární onemocnění.2 Velkým přínosem je bezesporu ovlivnění spánkového (cirkadiánního) cyklu supresí nedávno objevených sítnicových receptorů s melatoninem (rovněž souvisí s výskytem rakoviny a její progresí). Tyto účinky jsou ale spojovány spíše s modrým světlem, než s UV zářením.3,4 Zmíněné zdraví ohrožující stavy vzbudily veřejnou iniciativu, jakou je například úspěšná australská kampaň, propagující nošení triček, klobouku a používání ochranných prostředků (v roce 2007 k těmto doporučením přibylo vyhledávání stínu a používání slunečních brýlí).5 Je však otázkou, zda lze uvedené rady spolehlivě vztáhnout i na ochranu zraku proti UV záření.
Všeobecně je známo, že sluneční úroveň UV záření se zvětšuje s nižšími zeměpisnými šířkami,12, 13 v letním období a každý den od 10 hodin dopoledne do 14 hodin odpoledne.14 Světová zdravotnická organizace vytvořila společně se svými partnery UV index - lineární škálu s hodnotami od 0 do 10, založenou na intenzitě UV záření při standardizovaných podmínkách. Pokud jsou hodnoty vztahovány k současné úrovni UV záření, momentální úbytek ozónu vede k hodnotám nad 10 (hodnoceno podle vlnové délky). Hlavním cílem bylo nalézt vhodný komunikační prostředek pro širokou veřejnost, která by přijala potřebu chránit svou kůži v případě vysokých hodnot UV indexu.15 Index je založen na střední erytematické dávce, pro kterou je největší expozice UV záření v době, kdy je slunce nad hlavou. Sasaki a jeho kolegové nalezli ale zcela jiné hodnoty UV indexu vztažené na poškození očí,16 než na kůži. Pro oko je slunce v pozici nad hlavou méně škodlivé díky ochranné funkci obočí a očních víček.11
V roce 2006 zveřejnila Světová zdravotnická organizace studii o globálním zatížení nemocemi způsobenými UV zářením.6 Z výsledku této studie vyplývá, že celých 25 % případů katarakt je způsobeno UV zářením. Konkrétně se jedná o formu kortikální katarakty, kde se předpokládá přímá souvislost s UV zářením. Výskyt katarakt může být snížen až o 5 %, pokud by se výrazně omezila expozice zraku UV zářením. Lucas7 ve své zprávě poukázal na některé chybné předpoklady, které se týkaly nerespektování regionálních rozdílů v demografii populace, životního stylu, socioekonomického statutu a rozptýleného UV záření. K obdobným závěrům dospěly i epidemiologické studie, které uvádí, že katarakta způsobující ztrátu zraku je rizikovým faktorem pro předčasné úmrtí.8
UV záření a přední segment oka
Denní a sezónní expozice UV zářením
Odražené a lomené světlo se týká zraku mnohem více než přímé světlo. Rohovka a lidská čočka fokusují dopadající světlo na sítnici a znásobují jej až se stonásobnou intenzitou.17 To je jeden z důvodů, proč dávka která nepoškodí kůži, může již v případě oka ublížit jeho vnitřním strukturám. Ochrana proti UV záření pouze v letních měsících nebo jenom v poledních hodinách není adekvátní, protože UV záření působí v průběhu celého dne a po celý rok.
Poškození způsobené slunečním zářením na očích nazýváme „oftalmoheliózy“.18 Současné závěry jednoznačně prokazují, že UV záření má na oko pouze škodlivý účinek. Vysoké dávky ultrafialového záření způsobují akutní poškození oka, jakým je fotokeratitida a fotokonjunktivitida. Naopak nízké dlouhotrvající dávky ultrafialového záření způsobí
vysvětlení pro kortikální katarakty v dolní nazální části oční čočky.20 Negativní účinky limbální fokusace jsou částečně určeny tvarem rohovky, hloubkou přední komory a mírou fokusace na oční čočku. Tyto individuální rozdíly odůvodňují rozdílnou náchylnost v rámci jednoho prostředí. Intenzita v ohnisku dopadu na nazální straně je přibližně 20× větší, než je dopadající záření na vnější stranu rohovky. Vrásky Spálení sluncem Fotosenzitivní reakce Jizevnaté ektropium Oční víčka Obrázek č. 1: Kortikální katarakta (zveřejněno s laskavým svolením Davida Rustona)
Dermatochaláza Pre-maligní změny Maligní změny (bazální buněčný karcinom) Skvamózní buněčný karcinom
zvýšení rizika vzniku katarakty (Obrázek 1), pterygia nebo skvamózního buněčného karcinomu rohovky a spojivky.
Primárně získaná melanóza Melanom Pingékula
U komplikací, jako je oční melanom nebo věkem podmíněná makulární degenerace, nejsou současné závěry zcela jednoznačné (Obrázek 2). Oční komplikace způsobené ultrafialovým zářením jsou vždy nežádoucí, a běžně se vyskytují na celém světě.
Pterygium Klimatická keratopatie Aktinický granulom Fotokeratitida Arcus Povrch oka
Keratopatie Korneální endoteliální polymorfismus Recidiva herpetické keratitidy Porfyrická skleritida Senilní sklerální skvrny Post-fotorefraktivní keratektomická haze Dysplazie a malignity rohovky nebo spojivky Vernální katar Katarakta Přední kapsulární hernie
Oční čočka
Brzká presbyopie Kapsulární pseudoexfoliace Subluxace u Marfanova syndromu Intraokulární čočková dysfotopsie Melanom Mióza
Obrázek č. 2: Věkem podmíněná makulární degenerace (zveřejněno s laskavým svolením prof. Christiny Grupchevy)
Živnatka
Disperze pigmentu Uveitida Nedostatečnost krevního oběhu oka
Efekt fokusace periferního světla (Obrázek 3 a 4) vysvětluje častý vznik pterygia na nazální straně oka, navzdory větší expozici spojivky vnější poloviny oka. Podrobným sledováním chodu paprsků se odhalila skutečnost, že vnější strana rohovky působí jako čočka. Paprsky dopadající na zevní stranu rohovky jsou soustřeďovány napříč celou přední komorou na protější (nazální) stranu oka. Efekt fokusace periferního světla obchází běžnou ochranu povrchových vrstev a působí na nechráněné bazální buňky.19 Toto je také
Sklivec
Zkapalnění Světelná makulopatie Erytropsie
Sítnice
Makulární degenerace Choroidální melanom Ztráta zraku s fotostresem při stenóze tepny Narušení denního rytmu
Tabulka č. 1 Oční komplikace, na kterých se podílí sluneční záření
a mechanické poškození. Škodlivý účinek dopadajícího záření spočívá také v přímém ovlivnění protonů a elektronů, které jsou odpovědné za vzniklé fotochemické poškození tím, že vytváří reaktivní volné kyslíkové radikály. Běžně užívána léčiva, jako jsou některá antibiotika, nesteroidní protizánětlivé léky, psychoterapeutická léčiva a dokonce i některé bylinné přípravky, mohou významně zvyšovat senzitivitu sítnice na možné poškození UVA zářením nebo i nadměrnou expozici viditelného světla.27
Obrázek č. 3: Efekt fokusace periferního světla (PLF)
Samotné sluneční brýle nestačí Brýlová čočka s UV filtrem
I při použití brýlových čoček s UV filtrem existuje možná expozice UV záření z periferních zdrojů.
Sluneční brýle v kombinaci s kontaktními čočkami s UV filtrem Kontaktní čočka Brýlová čočka s UV filtrem
s UV filtrem
Použití kontaktních čoček s UV filtrem poskytuje dodatečnou ochranu.
Obrázek č. 4: Grafické znázornění efektu fokusace periferního světla (PLF)
Paprsky, které se hlavně podílejí na PLF efektu, dopadají pod úhlem 104° a tvoří složitý kruhově soustředěný útvar.21, 22 Oční čočka obsahuje žluté pigmenty 3-hydroxy kynureninu a glukosidů, které zajišťují relativně nízkou expozici sítnice UVA a UVB zářením. Navzdory této ochraně způsobuje náhlá intenzivní nebo dlouhodobá expozice UV zářením vznik katarakty. Na vině jsou malé změny proteinů v čočkových vláknech, které se kumulativně načítají v průběhu celého lidského života.23 Provedené studie, a to jak v laboratorních podmínkách (in-vitro), tak i přímo na živé tkání (in-vivo), podpořily hypotézu, která poukazuje na prokazatelný vliv dopadajícího světla na vznik katarakty. Hlavním důvodem je fotochemický vznik reaktivních kyslíkových radikálů vedoucí k oxidativnímu stresu ve tkáni.24 Sítnice mladého oka je náchylnější k poškození UV zářením. Mladé oko nemá ještě dostatečně vytvořen žlutý pigment, který by chránil sítnici před účinky UV záření.25, 26
UV záření a zádní segment oka Oční čočka dospělého člověka efektivně chrání sítnici před zářením o vlnové délce do 360 nm. Na sítnici ale dopadá záření v oblasti od 360 nm do přibližně 550 nm, které je tvořeno fotony s velkou energií, a ty způsobují fotochemické poškození. V závislosti na vlnové délce a délce trvání expozice, působí světlo na tkáň třemi způsoby: termálně, mechanicky nebo fotochemicky. Přírodní světelný zdroj, jakým je například slunce, emituje UV fotony s relativně dlouhou vlnovou délkou. To způsobuje typické fotochemické poškození. Energie těchto fotonů není omezená svým účinkem pouze na sítnicové vrstvy, kde způsobují termální
Pigmentový epitel sítnice a živnatka obsahují melanin, který absorbuje UV záření a chrání sítnici před poškozením následkem UV záření. Oční melanin s narůstajícím věkem bledne a efektivnost této ochrany klesá.28 Díky těmto procesům se okolo 50 let věku stává další rizikem krátkovlnné modré záření o vlnové délce 430 nm, které má také nežádoucí fotooxidační účinky.29, 30 Pigmentový epitel sítnice je oslabován věkem kvůli kumulující se látce lipofuscin. Ten produkuje jednoduchý kyslík právě na základě dopadajícího modrého záření, vznikem superoxidů a volných radikálů.31, 32 Sítnicové tyčinky a čípky, které nejsou dostatečně vyživovány sítnicovým pigmentovým epitelem, zanikají, což vede zřejmě ke vzniku věkem podmíněné makulární degenerace (VPMD). Lutein a zeaxantin, který tvoří makulární pigment, nabízí dodatečnou ochranu proti zánětům a fotooxidativnímu poškození. Obsah obou sloučenin ale věkem klesá.33, 34 Na sítnicích zvířat se zjistilo, že dlouhodobá expozice krátkovlnným světlem, způsobuje obdobné poškození, jaké bylo sledováno u pacientů s VPMD. Zatím ovšem neexistuje přímý epidemiologický důkaz, který by spojoval vznik VPMD s dopadajícím zářením.35 Některé klinické studie však našly vazby mezi sluneční expozicí a VPMD. Například ve studii Beaver Dam (USA) hrálo důležitou roli množství času stráveného venkovní aktivitou a byla zde nalezena určitá souvislost se vznikem VPMD.36 Obdobně byla nalezena souvislost mezi modrým krátkovlnným zářením a VPMD ve dvou Australských studiích.37, 38 Jako protiklad ovšem existují studie, které předpoklad mezi sluneční expozicí a VPMD nepotvrdily.39-42 K prokázání, zda vhodná UV ochrana zabrání makulární degeneraci, by byla vhodná studie, která by hodnotila celý lidský život. Existuje studie, které retrospektivně zkoumala pětileté období a poukázala na opticky vyšší obsah makulárního pigmentu spojovaného s nižším výskytem VPMD.43
Ochrana očí před UV zářením Existuje mnoho způsobů, jak se lze chránit před UV zářením. Například klobouk a slunečník může poskytnout dostatečnou ochranu před přímým zářením, pokud je slunce nad hlavou a pomůže tak snížit celkové oslnění. Jak již ovšem bylo zdůrazněno, tento typ ochrany netvoří dostatečnou ochranu
proti rozptýlenému UV záření a v čase, kdy je slunce blízko horizontu. V posledním speciálním vydání Eye and Contact Lens vyšly tři články věnované možnostem ochrany proti UV záření. Zabývaly se konkrétně ochranou před UV zářením pomocí dioptrických brýlí, slunečních brýlí a kontaktními čočkami.44-46 Vzhledem k omezenému prostoru tohoto článku, nelze odpovědět na všechny vzniklé otázky. Můžeme ale vyzdvihnout hlavní klíčové poznatky, které z těchto článků vzešly. Ochrana slunečními brýlemi byla dozimetricky zkoumána na modelu hlavy. Ukázalo se, že design slunečních brýlí má zásadní roli,47-52 což je ale současným módním trendem slunečních brýlí ignorováno.53, 54 Podobné závěry lze vztáhnout i na dioptrické brýle. Sluneční brýle způsobí snížení intenzity jasu dopadajícího světla, čímž se rozšíří zornice a zabrání se mhouření očí. V podstatě se odstaví dva základní ochranné mechanismy, které má oko proti nadměrné sluneční expozici. Studie zabývající se biologickým dopadem UV záření na oko prokázala, že celých 20 % rozptýleného světla dopadá do oka i při nasazených slunečních brýlích klasického designu, které nemají periferní ochranu.47-52 Tento závěr, společně s dříve popsaným efektem periferní fokusace světla, vyzdvihuje potřebu přilehajících chránících širokých stranic u brýlí. Ideální je spojení s kontaktní čočkou, která zabraňuje průchodu UV záření rohovkou. Kontaktní čočka je položena na rohovce, limbu a částečně i na bulbární spojivce. Kontaktní čočky s třídou ochrany 1 (Class 1) blokují nejméně 99 % UVB a 90 % UVA záření; s třídou ochrany 2 (Class 2) pak blokují nejméně 95 % UVB a 50 % UVA záření. Konečná kombinace klobouku, slunečních brýlí a kontaktních čoček blokujících UV záření poskytne komplexní ochranu proti všem zdrojům UV záření, ať už přímého, odraženého nebo lomeného. Několik dalších prací, které vzešly z Eye and Contact Lens a sympózia CLAO, se zabývalo UV blokujícími účinky kontaktních čoček z moderních nových materiálů. Andley a kolektiv porovnali silikon-hydrogelovou kontaktní čočku, která neblokuje UV záření, se silikon-hydrogelovou kontaktní čočkou senofilcon A (Acuvue Oasys), která má UV filtr třídy 1.55 Svou studii prováděli na umělých kulturách (in-vitro) epiteliálních buněk a lidských dárcovských očních čočkách, které úspěšně chránili kontaktní čočkou s UV filtrem před UVB umělým zářením.56 V testu na živém zvířecím modelu (in-vivo), byly srovnávané zmíněné silikon-hydrogelové kontaktní čočky s nechráněným okem. Test spočíval ve vystavování očí vysokým dávkám UVB záření po dobu 30 minut. Ozářené oči, které nebyly nijak chráněny, měly po ozáření subkapsulární zkalení v přední části nitrooční čočky, formace rohovkových vakuol a ztenčený rohovkový epitel, edém a jednořetězové zlomy v DNA. Oko s kontaktní čočkou bez UV filtru vykazovalo obdobný nález. Kontaktní čočka z materiálu senofilcon A obsahující UV blokátor kompletně ochránila oko proti všem nežádoucím změnám způsobené UVB zářením.57
Závěr Z revizí článků ze speciálního vydání Eye and Contact Lens a dalších nedávno zveřejněných prací, je zřejmá souvislost mezi poškozením předního segmentu oka a slunečním zářením. Stále je zde ale prostor pro studie, které objasní souvztažnost mezi VPMD a dlouhodobým environmentálním působením UV záření. Neexistuje žádný důkaz, který by prokazoval, že blokování UV záření může být pro oko škodlivé. Na tomto základě lze všem pracovníkům v oblasti péči o zrak doporučit, aby vždy a aktivně propagovali ochranu proti UV záření. Praktici by měli upozorňovat své klienty o škodlivém působení UV záření na jejich zrak a zároveň s nimi komunikovat možnosti, jak se efektivně chránit - kombinací klobouku, slunečních brýlí a kontaktních čoček s třídou ochrany 1 nebo 2. UV index není vhodným ukazatelem, kolik UV záření dopadá do očí. Máme tak velmi dobrý prodejní argument, proč začít nosit kontaktní čočky s UV filtrem. Nositel tím získá celodenní, respektive celoroční, ochranu zraku proti UV záření.
O autorovi Professor James Wolffsohn je proděkan fakulty životních a zdravotních věd na Aston Univerzitě. Publikoval přes 110 ověřených článků a mezinárodně přednáší.
Poděkování Tento článek byl podpořen ze vzdělávacího grantu Johnson and Johnson Vision Care, divize Johnson and Johnson Medical
Odkazy 1. Cullen AP. Ozone Depletion and Solar Ultraviolet Radiation: Ocular effects, a United Nations environment programme perspective. Eye & Contact Lens 2011;37: 185–190. 2. Norval M, Lucas R, Cullen AP, et al. The human health effects of ozone depletion and interactions with climate change. Photochem Photobiol Sci 2011;10:199–225. 3. Reiter RJ, Tan DX, Fuentes-Broto L. Melatonin: A multitasking molecule. Prog Brain Res 2010;181:127–151. 4. Skene DJ, Arendt J. Human circadian rhythms: Physiological and therapeutic relevance of light and melatonin. Ann Clin Biochem 2006;43:344–353. 5. Cancer Council Australia. Slip, Slop, Slap, Seek, and Slide. Available at: http://www.cancer.org.au/cancersmartlifestyle/ SunSmart/Campaignsandevents/SlipSlopSlapSeekSlide.htm. Accessed March 4, 2012. 6. Lucas RM, McMichael A, Smith W, et al. Solar Ultraviolet Radiation. Global Burden of Disease from Solar Ultraviolet Radiation. Geneva, Switzerland, World Health Organization, 2006.
7. Lucas RM. An epidemiological perspective of ultraviolet exposure—public health concerns. Eye & Contact Lens 2011;37:168–175. 8. West SK, Munoz B, Istre J, et al. Mixed lens opacities and subsequent mortality. Arch Ophthalmol 2000;118:393–397. 9. Hill D, White V, Marks R, et al. Changes in sun-related attitudes and behaviours, and reduced sunburn prevalence in a population at high risk of melanoma. Eur J Cancer Prev 1993;2:447–456. 10. Tuchinda C, Srivannaboon S, Lim HW. Photoprotection by window glass, automobile glass, and sunglasses. J Am Acad Dermatol 2006;54:845–854. 11. Sliney DH. Exposure geometry and spectral environment determine photobiological effects on the human eye. Photochem Photobiol 2005;81:483–489. 12. Merriam JC. The concentration of light in the human lens. Trans Am Ophthalmol Soc 1996;94:803–918. 13. Javitt JC, Taylor HR. Cataract and latitude. Doc Ophthalmol 1995;88:307–325. 14. Diffey BL, Larko O. Clinical climatology. Photodermatol 1984;1:30–37. 15. World Health Organisation. Global Solar UV Index—A Practical Guide. 2002. 16. Sasaki H, Sakamoto Y, Schnider C, Fujita N, Hatsusaka N, Sliney DH, Sasaki K. UV-B Exposure to the Eye Depending on Solar Altitude. Eye & Contact Lens 2011;37: 191–195. 17. Glickman RD. Phototoxicity to the retina: Mechanisms of damage. Int J Toxicol 2002;21:473–490. 18. Coroneo MT, Muller-Stolzenburg NW, Ho A. Peripheral light focusing by the anterior eye and the ophthalmohelioses. Ophthalmic Surg 1991;22:705–711. 19. Podskochy A. Protective role of corneal epithelium against ultraviolet radiation damage. Acta Ophthalmol Scand 2004;82:714–717. 20. Abraham AG, Cox C, West S. The differential effect of ultraviolet light exposure on cataract rate across regions of the lens. Invest Ophthalmol Vis Sci 2010;51:3919-3923. 21. Coroneo MT, Muller-Stolzenburg NW, Ho A. Peripheral light focusing by the anterior eye and the ophthalmohelioses. Ophthalmic Surg 1991;22:705–711. 22. Kwok LS, Daszynski DC, Kuznetsov VA, et al. Peripheral light focusing as a potential mechanism for phakic dysphotopsia and lens phototoxicity. Ophthalmic Physiol Opt 2004;24:119–129. 23. Roberts JE. Ultraviolet radiation as a risk factor for cataract and macular degeneration. Eye & Contact Lens 2011;37: 246–249. 24. Varma SD, Kovtun S, Hegde KR. Role of ultraviolet irradiation and oxidative stress in cataract formation—medical prevention by nutritional antioxidants and metabolic agonists. Eye & Contact Lens 2011;37:233-245. 25. Dillon J, Atherton SJ. Time resolved spectroscopic studies on the intact human lens. Photochem Photobiol 1990;51:465–468. 26. Dillon J. Photophysics and photobiology of the eye. J Photochem Photobiol B Biol 1991;10:23–40.
29. Roberts JE. Ocular phototoxicity. J Photochem Photobiol B Biol 2001;64: 136–143. 30. Taylor HR, West S, Munoz B, et al. The long-term effects of visible light on the eye. Arch Ophthal 1992;110:99–104. 31. Rozanowska M, Jarvis-Evans J, Korytowski W, et al. Blue lightinduced reactivity of retinal age pigment. In vitro generation of oxygen-reactive species. J Biol Chem 1995;270:18825–18830. 32. Davies S, Elliott MH, Floor E, et al. Photocytotoxicity of lipofuscin in human retinal pigment epithelial cells. Free Radic Biol Med 2001;31:256–265. 33. Khachik F, Bernstein PS, Garland DL. Identification of lutein and zeaxanthin oxidation products in human and monkey retinas. Invest Ophthalmol Vis Sci 1997;38:1802–1811. 34. Bernstein PS, Zhao DY, Wintch SW, et al. Resonance Raman measurement of macular carotenoids in normal subjects and in age-related macular degeneration patients. Ophthalmalogy 2002;109:1780–1787. 35. Chalam KV, Khetpal V, Rusovici R, Balaiya S. A review: role of ultraviolet radiation in age-related macular degeneration. Eye & Contact Lens 2011;37:225-232. 36. Cruichshanks KJ, Klein R, Klein BE, et al. Sunlight and the 5-year incidence of early age-related maculopathy: The Beaver Dam eye study. Arch Ophthalmol 2001;119:246–250. 37. Taylor HR, Munoz B, West S, et al. Visible light and risk of age-related macular degeneration. Trans Am Ophthalmol Soc 1990;88:163–173. 38. Taylor HR, West S, Munoz B, et al. The long-term effects of visible light on the eye. Arch Ophthalmol 1992;110:99–104. 39. West SK, Rosenthal FS, Bressler NM, et al. Exposure to sunlight and other risk factors for age related macular degeneration. Arch Ophthalmol 1989;107:875–879. 40. Wang JJ, Foran S, Mitchell P. Age-specific prevalence and causes of bilateral and unilateral visual impairment in older Australians: The Blue Mountains Eye study. Clin Exp Ophthalmol 2000;28:268–273. 41. Klein R, Klein BE, Knudtson MD, et al. Fifteen-year cumulative incidence of age-related macular degeneration. Ophthalmology 2007;114:253–262. 42. Mukesh BN, Dimitrov PN, Leikin S, et al. Five year incidence of age-related maculopathy: Visual impairment project. Ophthalmology 2004;111:1176–1182. 43. Wolffsohn J, Eperjesi F, Bartlett H et al. Does Blocking UltraViolet Light with Contact Lenses Benefit Eye Health? BCLA Conference, Paper presentation 2012 44. Chandler H. Ultraviolet absorption by contact lenses and the significance on the ocular anterior segment. Eye & Contact Lens 2011;37: 259–266. 45. Sliney DH. Intraocular and crystalline lens protection from ultraviolet damage. Eye & Contact Lens 2011;37:250-258. 46. Walsh JE, Bergmanson JPG. Does the eye benefit from wearing ultraviolet-blocing contact lenses? Eye & Contact Lens 2011;37:267-272.
27. Glickman RD. Ultraviolet phototoxicity to the retina. Eye & Contact Lens 2011;37: 196–205.
47. Rosenthal FS, Bakalian AE, Taylor HR. The effect of prescription eyewear on ocular exposure to ultraviolet radiation. Am J Pub Health 1986;76:1216–1220.
28. Hu DN, Simon JD, Sarna T. Role of ocular melanin in ophthalmic physiology and pathology. Photochem Photobiol 2008;84:639–644.
48. Sasaki K, Sasaki H, Kojima M, et al. Epidemiological studies on UV-related cataract in climatically different countries. J Epidemiol 1999;9(Suppl 6): S33–S38.
49. Sasaki H, Kawakami Y, Ono M, et al. Localization of cortical cataract in subjects of diverse races and latitude. Invest Ophthalmol Vis Res 2003;44: 4210–4214. 50. Hedblom EE. Snowscape eye protection. Arch Environ Health 1961;2:685–704. 51. Sliney DH. Bright light, ultraviolet radiation and sunglasses. Dispens Opt 1975;36:7–15. 52. Sliney DH. Eye protective techniques for bright light. Ophthalmology 1983;90:937–944. 53. American National Standards Institute (ANSI). American National Standard for Nonprescription Sunglasses and Fashion Eyewear—Requirements. New York, NY, ANSI, Standard Z80.3, 2008. 54. British Standards Institution (BSI). Personal Eye Protection— Sunglasses and Sunglare Filters for General Use and Filters for Direct Observation of the Sun. Chiswick, United Kingdom, BSI. BS EN-1836, 2005. 55. Moore L, Ferreira JT. Ultraviolet (UV) transmittance characteristics of daily disposable and silicone hydrogel contact lenses. Cont Lens Anterior Eye 2006;29:115-122. 56. Andley UP, Malome JP, Townsend RR. Inhibition of lens photodamage by UV-absorbing contact lenses. Invest Ophthalmol Vis Sci 2011;52:8330-8341. 57. Giblin FJ, Lin L-R, Leverenz VR, Dang L. A class I (Senofilcon A) soft contact lens presents UVB-induced ocular effects, including cataract, in the rabbit in vivo. Invest Ophthalmol Vis Sci. 2011;52:3667-3775.
© Johnson & Johnson, s. r. o., 2012
