Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzik´aln´ı fakulta
´ PRACE ´ DIPLOMOVA
Irena V´anˇov´a Matematick´ e modely poruch zraku Katedra softwarov´eho inˇzen´ yrstv´ı
Vedouc´ı diplomov´e pr´ace: Prof. Ing. Jan Flusser, DrSc. Studijn´ı program: informatika, softwarov´e syst´emy
2007
Na tomto m´ıstˇe bych r´ada podˇekovala sv´ ym rodiˇc˚ um za maxim´aln´ı podporu; Pˇremkovi za jeho velkou oporu nejen pˇri studiu; v´ yborn´emu kolektivu ZOI na UTIA za pˇr´ıjemnou, inspiruj´ıc´ı a pracovn´ı atmosf´eru. Velik´ y d´ık patˇr´ı prof. Flusserovi za rady, postˇrehy a pomoc s diplomovou prac´ı a za vlit´ı nadˇsen´ı a chuti do souˇcasn´eho i dalˇs´ıho studia. Tato pr´ace by nemohla vzniknout bez dat poskytnut´ ych prof. Rafael Navarro a Eliseo Pailos z Universidad de Zaragoza a tak´e bez spolupr´ace s ´ Ustavem biomedic´ınsk´eho inˇzen´ yrstv´ı FEKT VUT v Brnˇe.
Prohlaˇsuji, ˇze jsem svou diplomovou pr´aci napsala samostatnˇe a v´ yhradnˇe s pouˇzit´ım citovan´ ych pramen˚ u. Souhlas´ım se zap˚ ujˇcov´an´ım pr´ace a jej´ım zveˇrejˇ nov´an´ım. V Praze dne 18.4. 2007
Irena V´an ˇov´a
2
Obsah 1 Motivace
6
2 C´ıle pr´ ace
7
´ 3 Uvod do probl´ emu 3.1 Oko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.1 Anatomie oka . . . . . . . . . . 3.1.2 Optika popisuj´ıc´ı oko . . . . . . 3.1.3 Vady oka . . . . . . . . . . . . 3.1.4 Laserov´e operace oka . . . . . . 3.2 Dalˇs´ı pojmy . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.1 Konvoluce . . . . . . . . . . . . 3.2.2 Prostorovˇe z´avisl´a konvoluce . . 3.3 Tvorba obrazu . . . . . . . . . . . . . . 3.3.1 Hloubka ostrosti . . . . . . . . . 3.3.2 Kvalita vidˇen´ı . . . . . . . . . . 3.3.3 Funkce popisuj´ıc´ı kvalitu zraku 3.3.4 Metriky popisuj´ıc´ı kvalitu zraku 3.3.5 Moˇznosti mˇeˇren´ı - aberometry . 3.4 Modely . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.1 Modely norm´aln´ıho oka . . . . . 3.4.2 Modely oka s vadami . . . . . . 3.4.3 Vn´ım´an´ı hloubky sc´eny . . . . . 4 Metoda 4.1 Data pro metodu . . . . . . . 4.1.1 Data o oku - namˇeˇren´a 4.1.2 Vstupn´ı obr´azky . . . 4.2 Konstrukce hloubkov´e mapy . 3
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . .
8 8 8 12 14 17 21 21 22 22 23 24 25 26 27 29 30 31 32
. . . .
35 35 35 37 38
4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.2.4 4.2.5 4.2.6 4.2.7
Hrub´e hloubkov´e mapy . . . . . . . . Vˇernostn´ı funkce . . . . . . . . . . . Kombinace map . . . . . . . . . . . . Zpracov´an´ı map . . . . . . . . . . . . Hloubka ostrosti sc´eny . . . . . . . . Zhodnocen´ı hloubkov´e mapy . . . . . Aplikace prostorovˇe z´avisl´e konvoluce
. . . . . . .
38 38 39 40 41 42 43
5 V´ ysledky 5.1 Vnitˇrn´ı sc´eny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Uk´azky impulzn´ıch odezev pro r˚ uzn´e polomˇery zornice . . .
47 47 49
Literatura
54
Seznam pouˇ zit´ ych zkratek
56
Obsah pˇ riloˇ zen´ eho CD
57
4
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
N´azev pr´ace: Matematick´e modely poruch zraku Autor: Irena V´an ˇov´a Katedra (´ ustav): Katedra softwarov´eho inˇzen´ yrstv´ı ´ ˇ Vedouc´ı diplomov´e pr´ace: Prof. Ing. Jan Flusser, DrSc., UTIA AV CR e-mail vedouc´ıho:
[email protected] ´ Abstrakt: Ukolem bude sezn´amit se s pouˇz´ıvan´ ymi metodami modelov´an´ı poruch zraku a s metodami objektivn´ıho mˇeˇren´ı kvality zraku. Hlavn´ım pˇredmˇetem z´ajmu budou poruchy vznikl´e pˇred dopadem na s´ıtnic´ı, pro nˇekter´e z nich navrhnout vlastn´ı model. Kl´ıˇcov´a slova: modelov´an´ı vad vidˇen´ı, s´ıtnicov´ y obraz, odhad hloubkov´e mapy
Title: Mathematical models of vision defects Author: Irena V´an ˇov´a Department: Department of Software Engineering ´ ˇ Supervisor: Prof. Ing. Jan Flusser, DrSc., UTIA AV CR Supervisor’s e-mail address:
[email protected] Abstract: Proposed thesis deals with defects of human vision. We give a summary of methods for modeling and measuring of vision defects. We focus on the defects of the eye optical instrument. Our task is to model its degradations. Keywords: Modeling of vision defects, retinal image, depth map estimation
5
Kapitola 1 Motivace Zrak je nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı a nejsloˇzitˇejˇs´ı smysl lidsk´eho tˇela. Zrakem z´ısk´av´ame vˇetˇsinu informace o okol´ı, jsme schopni orientace v prostoru, m˚ uˇzeme rozpozn´avat dalek´e objekty. A pr´avˇe kv˚ uli d˚ uleˇzitosti tohoto smyslu jsou n´asledky jeho ztr´aty nebo v´aˇznˇejˇs´ıho poˇskozen´ı tak fat´aln´ı. Dnes existuje jiˇz mnoho metod, jak r˚ uznˇe poˇskozen´ y zrak vylepˇsit. Mezi tyto prostˇredky patˇr´ı korekˇcn´ı pom˚ ucky jako br´ yle nebo kontaktn´ı ˇcoˇcky nebo chirurgick´e z´akroky. ˇ Casto vznikne situace, kdy org´an zraku, oko, nelze l´eˇcit a t´ım zrak zlepˇsit. Vznikla myˇslenka, ˇze pokud nelze vylepˇsit org´an, mohli bychom vylepˇsit obraz, kter´ y slouˇz´ı pro oko jako vstup. Tento modifikovan´ y obraz by se pˇredloˇzil oku a to by bylo schopno pˇredat mozku v´ıce informac´ı, neˇz z p˚ uvodn´ıho obrazu. Jeden pˇriklad na u ´vod; existuje vada sn´ıˇzen´ı kontrastu, kdy pacient kv˚ uli zmˇen´am v oku, vn´ım´a sc´enu s niˇzˇs´ım kontrastem. Takov´ y pacient m´a probl´em s orientac´ı ve svˇetl´e m´ıstnosti pln´e svˇetl´ ych vˇec´ı. Modifikovan´ y obraz pro tohoto pacienta by mohl vypadat, jako dynamick´e zv´ yˇsen´ı kontrastu podle sc´eny prom´ıtan´e na polopropustn´ y displej pˇred oko. T´ım by byl schopen l´epe se orientovat.
6
Kapitola 2 C´ıle pr´ ace Prvn´ım krokem k takov´eto simulaci je pochopen´ı, co ˇclovˇek s konkr´etn´ı vadou vlastnˇe vid´ı, abychom se mohli pokusit tento obraz vylepˇsit. A pr´avˇe tento prvn´ı krok jsem si dala za u ´kol j´a. Pokusit se namodelovat vidˇen´ı r˚ uznˇe poˇskozen´ ych oˇc´ı. Jak jsem jiˇz zmiˇ novala, oko je komplikovan´ y org´an a vidˇen´ı jako fyziologick´ y proces je jev jeˇstˇe mnohem sloˇzitˇejˇs´ı. Proto jsem si vytyˇcila c´ıl, ke kter´emu jsem se schopna pˇribl´ıˇzit - a to namodelovat s´ıtnicov´ y obraz oka poˇskozen´eho refrakˇcn´ı vadou. Tento s´ıtnicov´ y obraz bude slouˇzit jako prvn´ı pˇribl´ıˇzen´ı toho, co pacient vid´ı. C´ıle pr´ace jsem rozdˇelila do nˇekolika celk˚ u: 1. Reˇserˇsn´ı ˇca´st • Sezn´amit se s teori´ı popisuj´ıc´ı oko jako optick´ y apar´at, vˇcetnˇe jeho model˚ u • Sezn´amit se s veliˇcinami popisuj´ıc´ı optiku oka a moˇznostmi jejich mˇeˇren´ı 2. Navrˇzen´ı metody odhadu s´ıtnicov´eho obrazu pro r˚ uzn´e polomˇery zornice V dalˇs´ı ˇc´asti nast´ın´ım teorii, kterou ve sv´e pr´aci pouˇz´ıv´am.
7
Kapitola 3 ´ Uvod do probl´ emu Pro lepˇs´ı orientaci v probl´emu se pokus´ım zasadit problematiku do obecn´eho u ´vodu, kter´ y bude slouˇzit jako urˇcit´e mantinely, ve kter´ ych se budu pohybovat.
3.1
Oko
V t´eto ˇca´sti podrobnˇeji rozeberu oko, jeho anatomii, vady a zp˚ usoby, kter´ ymi ˇ mohou tyto vady vzniknout a moˇznosti, jak se daj´ı odstranit. Sirˇs´ı r´amec lze nal´ezt v [13]. Na oko se m˚ uˇzeme d´ıvat jako na dirkovou kameru, m´a syst´em promˇenn´e clony (zornice), zaostˇrovac´ı syst´em a film m´a analogii v s´ıtnici. Hlavn´ım u ´kolem oka je zobrazit obraz vnˇejˇs´ı sc´eny na s´ıtnici, coˇz je svˇetlocitn´a plocha schopn´a odeslat informaci o dopadaj´ıc´ım svˇetle d´ale do mozku ke zpracov´an´ı a vyhodnocen´ı.
3.1.1
Anatomie oka
Ve sv´e pr´aci se na oko d´ıv´am jako na optickou soustavu. Jako takov´a se skl´ad´a ze ˇctyˇr lomiv´ ych ploch. Jak vid´ıme na obr´azku 3.1 jsou to dva povrchy rohovky a dva povrchy ˇcoˇcky. V n´asleduj´ıc´ıch odstavc´ıch podrobnˇeji pop´ıˇsu jednotliv´e ˇca´sti oka.
8
Obr´azek 3.1: Z´akladn´ı anatomick´a struktura oka Rohovka Svˇetlo nejprve vstupuje do rohovky, coˇz je transparentn´ı rozˇs´ıˇren´ı bˇelimy. Na rohovce je tenk´ y slzn´ y film, kter´ y zajiˇst’uje vˇetˇs´ı hladkost jej´ıho povrchu. Poruˇsen´ım tohoto filmu m˚ uˇze doj´ıt ke zmˇen´am v kvalitˇe vidˇen´ı. Je siln´a mezi 0,5 - 0,6 mm ve stˇredu, sloˇzena z pravideln´e struktury kolagenov´ ych vl´aken, ’ kter´e tvoˇr´ı vˇetˇsinu tlouˇst ky. Vnˇejˇs´ı zakˇriven´ı povrchu je 7,7 mm, vnitˇrn´ı 6,8 mm. Lomivost prostˇred´ı rohovky je 1,376. Refrakˇcn´ı s´ıla je 43 dioptri´ı, coˇz je pˇribliˇznˇe 2/3 lomivosti cel´e optick´e soustavy oka. Jako hlavn´ı pod´ıl na lomiv´e s´ıle oka m´a ˇcasto i hlavn´ı pod´ıl na jejich vad´ach. Proto zmˇeny tvaru rohovky silnˇe ovlivˇ nuj´ı kvalitu zraku. Tvar rohovky je k´onick´ y, je zploˇstˇena na kraji a t´ım se sniˇzuje mnoˇzstv´ı sf´erick´ ych aberac´ı oproti sf´erick´e ˇcoˇcce asi na jednu desetinu. Zornice Zornice omezuje mnoˇzstv´ı svˇetla vstupuj´ıc´ı do oka a t´ım chr´an´ı s´ıtnici pˇred poˇskozen´ım. Lze vyj´adˇrit z´avislost polomˇeru zornice na okoln´ım osvˇetlen´ı: y = 5.636 − 9.586x − 0.666x2 − 0.0137x3 , kde x je osvˇetlen´ı [cdm ˙ −2 ] a y je polomˇer [mm]; vzorec pˇrevzat z [4]. Nav´ıc mˇen´ı vlastnosti optick´e soustavy t´ım, ˇze mˇen´ı svou velikost. Kv˚ uli aberac´ım oka nejlepˇs´ı obraz nevznik´a pˇri plnˇe otevˇren´e zornici. Optim´aln´ı pr˚ umˇer zornice je mezi 2 aˇz 3 mm. V´ yhoda um´ıstˇen´ı zornice mezi rohovkou 9
a ˇcoˇckou je ta, ˇze t´emˇeˇr neredukuje zorn´ yu ´hel. T´ım ale klade vˇetˇs´ı n´aroky na vady rohovky mimo osu vidˇen´ı. Proto je polomˇer zornice velmi d˚ uleˇzit´ ym parametrem pˇri mˇeˇren´ı vad oka. Pohyby zornice spadaj´ı pod reflexy. Polomˇer zornice se pohybuje mezi 1,5 mm - 8 mm v pr˚ umˇeru. T´ım m˚ uˇze korigovat mnoˇzstv´ı svˇetla vstupuj´ıc´ı do oka aˇz 30kr´at. ˇ cka Coˇ ˇ cka je um´ıstˇena hned za zornic´ı a je to po n´ı dalˇs´ı dynamick´ Coˇ y prvek v oku. D´ıky procesu zvan´ y akomodace je schopna mˇenit svoje zakˇriven´ı. ˇ cka obklopena sklivcem z obou stran m´a lomivou s´ılu pˇribliˇznˇe 20 dioptri´ı, Coˇ pokud ale takovou ˇcoˇcku vyjmeme z oka, jej´ı lomivost vzroste asi ˇsestkr´at. To nast´av´a z d˚ uvodu mal´eho rozd´ılu lomiv´ ych index˚ u ˇcoˇcky a sklivce. Cel´a ˇcoˇcka je uzavˇrena v cili´arn´ım obalu a na jej´ım rovn´ıku jsou upnuty cili´arn´ı svaly. Pˇri kontrakci cili´arn´ıch sval˚ u doch´az´ı k uvolnˇen´ı napˇet´ı v obalu, coˇz vede ke zv´ yˇsen´ı zakˇriven´ı ˇcoˇcky a zaostˇren´ı na kratˇs´ı vzd´alenost. Naopak, pokud cili´arn´ı svaly jsou uvolnˇen´e, napˇet´ı v obalu zploˇst´ı ˇcoˇcku, kter´a bude v tomto stavu zaostˇrena na vzd´alen´e objekty. Postupnˇe, jak oko st´arne, schopnost akomodace ˇcoˇcky se ztr´ac´ı, pops´ano napˇr. v [11]. U dˇet´ı je schopnost zmˇeny zakˇriven´ı aˇz 14 dioptri´ı, kolem 50. roku ˇzivota zb´ yv´a pr˚ umˇernˇe m´enˇe neˇz 2 dioptrie a po 70. roce schopnost akomodace u ´plnˇe miz´ı. Je to zp˚ usobeno nˇekolika faktory jako zvˇetˇsov´an´ı ˇcoˇcky, ´ a ztr´ata ztr´aty elastiˇcnosti jej´ıho obalu nebo st´arnut´ı cili´arn´ıch sval˚ u. Upln´ schopnosti mˇenit zakˇriven´ı ˇcoˇcky se naz´ yv´a presbyopie neboli vetchozrakost. Oko je pak zaostˇrenu na jednu pevnou vzd´alenost. ˇ cka se vˇekem zvˇetˇsuje. Vl´akna, ze kter´ Coˇ ych je tvoˇren´a, vznikaj´ı na jej´ım rovn´ıku a rostou smˇerem k p´ol˚ um. Jak tyto vl´akna sr˚ ustaj´ı, vznikaj´ı jizvy, kter´e maj´ı b´ yt ide´alnˇe ve tvaru ”Y”, ale jak ˇcoˇcka st´arne, sr˚ usty jsou sloˇzitˇejˇs´ı. Na tˇechto sr˚ ustech doch´az´ı k lomu a vˇetˇs´ımu rozptylu svˇetla. Tento r˚ ust zapˇr´ıˇcinil, ˇze ˇcoˇcka nen´ı homogenn´ı a jej´ı refrakˇcn´ı index se v jej´ım objemu liˇs´ı. Proto se zavedl pojem gradientn´ı refrakˇcn´ı index, kter´ y se mˇen´ı kv˚ uli nehomogenitˇe objektu. Nejvˇetˇs´ı hodnotu m´a ve stˇredu ˇcoˇcky (1,415) a nejmenˇs´ı na rovn´ıku (1,37). Ukazuje se, ˇze tato nehomogenn´ı ˇcoˇcka m´a v d˚ usledku lepˇs´ı optick´e vlastnosti, neˇz by mˇela klasick´a, homogenn´ı ˇcoˇcka se stejnou mohutnost´ı.
10
S´ıtnice S´ıtnice je svˇetlocitn´ y prvek v oku a je vlastn´ım org´anem zraku. Obraz, kter´ y na nˇej dopad´a, se naz´ yv´a obraz s´ıtnicov´ y. V t´eto pr´aci se vadami s´ıtnice nezab´ yv´am a snaˇz´ım se dostat odhad pr´avˇe zm´ınˇen´eho s´ıtnicov´eho obrazu, kter´ y slouˇz´ı jako vstup pro s´ıtnici. Obraz je na s´ıtnici otoˇcen, mozek je na tuto pozici zvykl´ y a tr´enovan´ y, proto si ˇclovˇek toto pˇretoˇcen´ı v˚ ubec neuvˇedomuje.
Obr´azek 3.2: Rozloˇzen´ı ˇc´ıpk˚ u a tyˇcinek na s´ıtnici S´ıtnice je sloˇzena z bunˇek citliv´ ych na svˇetlo; obsahuje 130 mili´on˚ u tyˇcinek a 6 mili´on˚ u ˇc´ıpk˚ u. Rozloˇzen´ı bunˇek je silnˇe nerovnomˇern´e - viz obr 3.2. M´ısto s nejvyˇsˇs´ı koncentrac´ı ˇc´ıpk˚ u se naz´ yv´a ˇzlut´a skvrna, je to t´eˇz m´ısto nejostˇrejˇs´ıho vidˇen´ı. Protˇejˇsek k n´ı tvoˇr´ı slep´a skvna, coˇz je m´ısto na s´ıtnici bez svˇetlocitn´ ych bunˇek. ˇ C´ıpky zprostˇredkov´avaj´ı barevn´e vidˇen´ı. Tyˇcinky jsou na svˇetlo citlivˇejˇs´ı neˇz ˇc´ıpky, ale poskytuj´ı pouze ˇcernob´ıl´e vidˇen´ı. Tyto buˇ nky se liˇs´ı nejen ˇ citlivost´ı absolutn´ı, ale i smˇerovou. C´ıpky jsou v´ıc citliv´e (10kr´at) na paprsky ve smˇeru osy neˇz na paprsky pˇrich´azej´ıc´ı z okraje zornice. Rozdˇelen´ı t´eto citlivosti m´a tvar Gaussovy kˇrivky. Tento efekt m´a za n´asledek l´epe zaostˇren´ y obraz. D´avat menˇs´ı v´ahu foton˚ um pˇrich´azej´ıc´ıch mimo osu vidˇen´ı si m˚ uˇze oko dovolit za dobr´ ych svˇeteln´ ych podm´ınek. Tyˇcinky, kter´e jsou pˇripraveny na ˇspatn´e svˇeteln´e podm´ınky, se mus´ı snaˇzit zaznamenat kaˇzd´ y foton, tam k tomuto jevu nedoch´az´ı. Tento jev se naz´ yv´a Stiles-Crawford˚ uv efekt (SCE) a je d˚ uleˇzit´ y pˇri vyhodnocov´an´ı kvality zraku.
11
3.1.2
Optika popisuj´ıc´ı oko
V t´eto ˇc´asti zavedu nˇekolik pojm˚ u z optiky, kter´e budu pouˇz´ıvat. Vlnoplocha Vlnoplocha neboli wavefront je svˇetlo se stejnou f´az´ı. Pokud je zdroj svˇetla infikov´an v pr´avˇe jeden okamˇzik barvou, pak lze svˇetlo s touto barvou nazvat vlnoplochou. Paprsky jsou na tuto vlnoplochu kolm´e. Vlnov´ a aberace Vlnov´a aberace je rozd´ıl vlnoplochy optick´eho syst´emu a referenˇcn´ı plochy. Referenˇcn´ı plocha b´ yv´a volena jako vlnoplocha ide´aln´ı optick´e soustavy, tedy soustavy limitovan´e pouze difrakc´ı, viz obr´azek 3.3. U lidsk´eho oka se vol´ı kulov´a plocha se stˇredem ve ˇzlut´e skvrnˇe (vhodn´e pro mˇeˇren´ı prob´ıhaj´ıc´ı k ose zraku). Dalˇs´ı moˇznost´ı je volba stˇredu v nekoneˇcnu, tj. referenˇcn´ı plochou bude rovina.
Obr´azek 3.3: Pˇr´ıklad vlnoplochy; vlevo je refereˇcn´ı plocha rovina, vpravo kulov´a plocha Vlnov´a aberace se d´a zapsat jako koeficienty r˚ uzn´ ych polynomi´aln´ıch prostor˚ u. Je mnoho voleb, napˇr´ıklad Seidelovy polynomy (jsou schopny popsat jen omezen´ y rozsah aberac´ı), Taylorovy nebo nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ı jsou Zeruvodu, ˇze zjednodunikovy polynomy (Cnm ). Ty jsou nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ı z toho d˚ 12
ˇsuj´ı n´ahled na vlnoplochu oka a jsou l´epe interpretovateln´e. V t´eto pr´aci pro vyj´adˇren´ı vlnoplochy pouˇz´ıv´am pr´avˇe zm´ınˇen´e Zernikovy polynomy, kter´e jsou ortogon´aln´ı v oblasti jednotkov´eho kruhu. Na obr´azku 3.4 m˚ uˇzeme vidˇet jednotliv´e vady - tˇret´ı ˇra´dek jsou aberace n´ızk´ ych ˇra´d˚ u, ˇctvrt´ y a p´at´ y ˇra´dek reprezentuj´ı aberace vyˇsˇs´ıch ˇra´d˚ u. Pro u ´plnost uv´ad´ım definici Zernikov´ ych polynom˚ u (sudou variantu), pro n, m ≥ 0, n ≥ m, η je u ´hel v radi´anech a ξ je normovan´a vzd´alenost od stˇredu kruhu. W (ξ, η) je vlnoplocha, kterou chceme pomoc´ı Zernikov´ ych polynom˚ u vyj´adˇrit, n je ˇr´ad polynomu a m je u ´hlov´a frekvence. X
W (ξ, η) = Cnm Znm (ξ, η) Znm (ξ, η) = Rnm (ξ) cos(mη) (n−m)/2
Rnm (ξ) =
X
k=0
(−1)k (n − k)! ξ n−2k k!((n + m)/2 − k)!((n − m)/2 − k)!
Obr´azek 3.4: Jednotliv´e vady zobrazen´e pomoc´ı Zernikov´ ych polynom˚ u
13
Optick´ a osa Osu, kter´a spojuje stˇredy zakˇriven´ı jednotliv´ ych lomiv´ ych ploch, naz´ yv´ame osu optickou. Tyto body velmi ˇcasto neleˇz´ı v pˇr´ımce, proto tato ide´aln´ı osa neexistuje. Zav´ad´ı se pˇribliˇzn´a optick´a osa, kter´a nejl´epe prokl´ad´a tyto body a t´ım j´ı aproximuje. Nejvˇetˇs´ı nev´ yhodou t´eto osy je, ˇze ˇzlut´a skvrna leˇz´ı mimo n´ı. Aby se odstranil tento nedostatek, zav´ad´ı se osa jin´a, tzv. zorn´ y pa´ prsek, kter´ y spojuje stˇred ˇzlut´e skvrny a stˇred zornice. Uhel mezi pˇribliˇznou optickou osou a zorn´ ym paprskem se naz´ yv´a u ´hel alfa a pohybuje se kolem 5 stupˇ n˚ u. Dalek´ y a bl´ızk´ y bod Dalek´ y bod je nejvzd´alenˇejˇs´ı bod leˇz´ıc´ı na optick´e ose, kter´ y se zobraz´ı jako bod na s´ıtnici pˇri minim´aln´ı akomodaci. Bl´ızk´ y bod je nejbliˇzˇs´ı bod leˇz´ıc´ı na optick´e ose, kter´ y je oko schopno zobrazit na s´ıtnici jako bod. Bl´ızk´ y bod m´a v´ yznam pˇri posuzov´an´ı akomodaˇcn´ıho v´ ykonu. Spolu s dalek´ ym bodem ohraniˇcuje akomodaˇcn´ı interval, tedy interval, kde je ˇclovˇek schopen vidˇet ostˇre.
3.1.3
Vady oka
Oko nen´ı apar´at dokonal´ y, m˚ uˇze trpˇet r˚ uzn´ ymi druhy vad. Protoˇze se na oko d´ıv´am jako na optickou soustavu, rozeberu si v n´asleduj´ıc´ıch odstavc´ıch vady oka jakoˇzto refrakˇcn´ı soustavy. Norm´ aln´ı vize Pokud jsou cili´arn´ı svaly u ´plnˇe uvolnˇen´e a rovnobˇeˇzn´e paprsky se prot´ınaj´ı pr´avˇe na s´ıtnici, pak hovoˇr´ıme o oku s norm´aln´ı viz´ı nebo tak´e oku emetropick´em. Vady n´ızk´ ych ˇ r´ ad˚ u Aberace n´ızk´ ych ˇra´d˚ u jsou vady oka, jejichˇz vlnoplocha lze zapsat zernikovy polynomy prvn´ıho a druh´eho ˇra´du. Je to defocus (kr´atkozrakost, dalekozrakost) a astigmatismus. Dalekozrakost - rovnobˇeˇzn´e paprsky se (pˇri uvolnˇen´ ych cili´arn´ıch svalech) prot´ınaj´ı za s´ıtnic´ı. Tato vada, pokud je v mal´e m´ıˇre, se nemus´ı v˚ ubec 14
Obr´azek 3.5: Kr´atkozrak´e a dalekozrak´e oko v mladˇs´ım vˇeku projevit, protoˇze akomodace m˚ uˇze dohnat tuto vadu. To znamen´a, ˇze pˇri pohledu do nekoneˇcna je oko akomodov´ano. Dalekozrakost (Hyperopie) m˚ uˇze b´ yt zp˚ usobena slab´ ym refrakˇcn´ım apar´atem, nevhodnou d´elkou oka (kr´atk´e oko) nebo zmˇenou (zmenˇsen´ım) indexu lomu nˇekter´ ych oˇcn´ıch prostˇred´ıch. Bl´ıˇze na obr. 3.5 vpravo. Kr´ atkozrakost - tato vada je v jist´em smyslu opaˇcn´a k vadˇe pˇredchoz´ı. Rovnobˇeˇzn´e paprsky se prot´ınaj´ı pˇred s´ıtnic´ı. Nev´ yhodou je, ˇze se vada ned´a korigovat refrakˇcn´ım apar´atem. Oko bez extern´ı korekce nen´ı schopn´e zaostˇrit na nekoneˇcno. Kr´atkozrakost (Myopie) m˚ uˇze b´ yt zp˚ usobena pˇr´ıliˇs velkou refrakˇcn´ı silou uvolnˇen´eho oka, pˇr´ıliˇs dlouh´ ym okem nebo zmˇenou (zvˇetˇsen´ı) indexu lomu prostˇred´ı oka. Bl´ıˇze na obr. 3.5 vlevo. Astigmatismus - tato refrakˇcn´ı vada nezobrazuje bodov´ y zdroj na bod. Refrakˇcn´ı s´ıla z´avis´ı na meridi´anu (coˇz je rovina obsahuj´ıc´ı optickou osu), kterou zvol´ım - viz obr. 3.6. Pokud zobraz´ım bod t´ımto okem, pak existuj´ı dvˇe vzd´alenosti, kde se bod zobraz´ı na linii. Oko s touto poruchou nen´ı ˇ schopno zaostˇrit na jakoukoli vzd´alenost. Casto zaostˇruje tak, aby s´ıtnice byla um´ıstˇena mezi tˇemito liniemi, tam je vizu´aln´ı v´ ykon oka v t´eto situaci nejvˇetˇs´ı. Aberace vyˇ sˇ s´ıch ˇ r´ ad˚ u Na pops´an´ı tˇechto vad mus´ıme s´ahnout po zernikov´ ych koeficientech vyˇsˇs´ıch ˇra´d˚ u (odtud n´azev). Tyto vady nejsou br´ ylemi, kontaktn´ımi ˇcoˇckami ani tradiˇcn´ı laserovou chirurgi´ı korigovateln´e. Ve vˇetˇs´ı m´ıˇre jsou zdrojem komplikovan´ ych zrakov´ ych obt´ıˇz´ı (horˇs´ı vidˇen´ı za tmy a za ˇsera, dvojit´e vidˇen´ı, duchov´e, svatoz´aˇre apod.). Pˇredstavuj´ı v pr˚ umˇeru asi 20% lomiv´e vady oka, coˇz nen´ı tolik, aby mˇely rozhoduj´ıc´ı vliv na kvalitu vidˇen´ı. Na druhou stranu, pokud oko podstoupilo nˇejak´ y chirurgick´ y z´asah nebo utrpˇelo u ´raz, aberace vyˇsˇs´ıch ˇra´d˚ u se mohou st´at majoritn´ımi. Nejˇcastˇejˇs´ı pˇr´ıˇcinou je dnes laserov´a 15
Obr´azek 3.6: Uk´azka astigmatick´eho optick´eho syst´emu operace, z tohoto d˚ uvodu vˇenuji laserov´ ym operac´ım a jejich vlivu na kvalitu zraku dalˇs´ı sekci. Chromatick´ a aberace Lom svˇetla nez´avis´ı pouze na indexu lomu prostˇred´ı, jak bylo uvaˇzov´ano doposud, ale tak´e na vlnov´e d´elce svˇetla. V d˚ usledku to znamen´a, ˇze se zaostˇruj´ı r˚ uzn´e vlnov´e d´elky na r˚ uznou vzd´alenost. Tento posun paprsk˚ u r˚ uzn´ ych vlnov´ ych d´elek nen´ı zanedbateln´ y a je pozorovateln´ y i u bˇeˇzn´ ych fotoapar´at˚ u. Lze spoˇc´ıtat rozostˇren´ı barevn´ ych sloˇzek RGB, tj. pokud je zaostˇreno na zelenou barvu (543 nm), modr´a (472 nm) je posunuta o + 0,32 D a ˇcerven´e svˇetlo (632 nm) o - 0,43 D, pˇrevzato z [3]. Pˇr´ıklad takov´eho rozostˇren´ı vid´ıme na obr´azku 3.7. Ve sv´e pr´aci tyto chromatick´e aberace neuvaˇzuji. Na sc´enu se t´ım vlastnˇe d´ıv´am v jist´em smyslu jako na ˇcernob´ılou. Zaj´ımavost´ı je, ˇze jak oko st´arne, tak se mˇen´ı i pˇrevaˇzuj´ıc´ı aberace. Mlad´e oˇci maj´ı typicky pˇrevahu negativn´ıch sf´erick´ ych aberac´ı, s postupn´ ym st´arnut´ım pˇrib´ yv´a pozitivn´ıch sf´erick´ ych. Mˇelo se za to, ˇze aberace rohovky a ˇcoˇcky se vz´ajemnˇe ovlivˇ nuj´ı (vady jedn´e souˇca´sti aktivnˇe kompenzuje souˇc´ast druh´a), ale nyn´ı se ukazuje, ˇze jednotliv´e zmˇeny jsou vyvolan´e st´arnut´ım tˇechto optick´ ych souˇc´ast´ı a jsou na sobˇe nez´avisl´e. Korekce vad Korekce aberace n´ızk´ ych ˇ r´ ad˚ u lze korigovat bˇeˇzn´ ymi ˇcoˇckami. Kr´atkozrakost se upravuje pomoc´ı konk´avn´ıch ˇcoˇcek (rozptylky), naopak dale16
Obr´azek 3.7: Pˇr´ıklad vzniku chromatick´e aberace kozrakost pouˇzit´ım ˇcoˇcek konvexn´ıch (spojky). Astigmatismus se koriguje cylindrickou ˇcoˇckou se spr´avn´ ym natoˇcen´ım. Optotyp - standardizovan´ y symbol na mˇeˇren´ı kvality vidˇen´ı. Standardn´ı korekce oˇ c´ı - se prov´ad´ı metodou pokus a omyl, najde sf´erick´a ˇcoˇcka, kter´a nejl´epe koriguje kr´atkozrakost (pˇr´ıp. dalekozrakost). Pak se hled´a u ´hel, kde m´a oko nejvˇetˇs´ı refrakˇcn´ı s´ılu a znovu metodou pokus omyl se hled´a s´ıla pˇr´ıdavn´e cylindrick´e ˇcoˇcky. Metoda pokus omyl spoˇc´ıv´a v tom, ˇze l´ekaˇr zkouˇs´ı u ´ˇcinky r˚ uzn´ ych typ˚ u ˇcoˇcek na pacientovi a ten se snaˇz´ı ˇc´ıst optotypy na tabuli. V m´ıstnosti m´a b´ yt normovan´e osvˇetlen´ı, optotypy jsou normovanˇe velik´e a jsou v urˇcit´e vzd´alenosti od pacienta. Nev´ yhoda t´eto metody spoˇc´ıv´a v tom, ˇze je schopna korigovat pouze aberace n´ızk´ ych ˇra´d˚ u. Na n´asleduj´ıc´ım obr´azku 3.8 je nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ı optotyp, tzv. Snell˚ uv diagram. Je um´ıstˇen ve vzd´alenosti 6 metr˚ u (20 stop), p´ısmeno E je velik´e 88 mm, kaˇzd´ y druh´ y ˇr´adek m´a poloviˇcn´ı velikost neˇz pˇredchoz´ı. Pokud je zrak hodnocen ’20/40’ znamen´a to, ˇze vid´ı z 20 stop to, co ˇclovˇek s norm´aln´ı ” ˇ ek s norm´ viz´ı vid´ı ze 40 stop“. Clovˇ aln´ı viz´ı je ten, kter´ y je schopen za tˇechto podm´ınek pˇreˇc´ıst ˇra´dek ˇc´ıslo 8. Zaj´ımavost´ı je, ˇze ˇclovˇek s hodnocen´ım ’20/200’ je povaˇzov´an za slep´eho.
3.1.4
Laserov´ e operace oka
Laserov´e operace se snaˇz´ı chirurgick´ ym z´akrokem natrvalo korigovat refrakˇcn´ı vadu oka. Zmˇen´ı se tvar rohovky, aby kompenzovala vady ve zbytku 17
Obr´azek 3.8: Snell˚ uv diagram optick´eho apar´atu a t´ım se dos´ahlo stavu, kdy je ˇclovˇek schopen vidˇet dobˇre i bez korekˇcn´ıch pom˚ ucek (br´ yl´ı nebo kontaktn´ıch ˇcoˇcek). Tvar rohovky se mˇen´ı fotoablac´ı, coˇz je vypaˇrov´an´ı tk´anˇe laserem. Chirurgick´ y z´akrok tohoto typu dovolil objev laseru o vlnov´e d´elce 193 nm, kter´ y je schopen vypaˇrit kolagenn´ı vl´akna (ze kter´ ych je rohovka sloˇzena) bez poˇskozen´ı okoln´ıch struktur. T´ım je schopen mˇenit jej´ı tvar a v d˚ usledku i jej´ı refrakˇcn´ı vlastnosti. Rohovka leˇz´ı na rozhran´ı dvou rozd´ıln´ ych prostˇred´ı. Rozd´ılnost tˇechto prostˇred´ı, hlavnˇe jejich lomiv´ ych index˚ u, zp˚ usobuje, ˇze rohovka m´a nejvˇetˇs´ı refrakˇcn´ı s´ılu ze vˇsech souˇca´st´ı oka. A kv˚ uli tomu i mal´a zmˇena v jej´ım tvaru zp˚ usob´ı velk´e zmˇeny v chov´an´ı cel´eho oka. Z tohoto d˚ uvodu je i hlavn´ım zdrojem aberac´ı (hlavnˇe vnˇejˇs´ı povrch). Dalˇs´ımi pˇrispˇevateli v poˇrad´ı jsou ˇcoˇcka a relativn´ı posun rohovky a ˇcoˇcky v˚ uˇci zornici. Jak jsem jiˇz pˇredeslala laserov´e operace jsou jedn´ım z hlavn´ıch pˇr´ıˇcin vzniku velk´eho mnoˇzstv´ı aberac´ı vyˇsˇs´ıch ˇr´ad˚ u v oku. Proto rozeberu z´akladn´ı druhy operac´ı a jejich dopad na kvalitu zraku. Laserov´e operace m˚ uˇzeme rozdˇelit podle nˇekolika krit´eri´ı: 1. typ z´akroku PRK, LASIK, LASEK 2. pr˚ umˇer ablaˇcn´ı z´ony a z´ony pˇrechodu 3. typ pouˇzit´eho laseru 4. pˇr´ıtomnost eye-trackeru 18
5. volba osy pro z´akrok PRK Z´akrok se oznaˇcuje jako fotorefraktivn´ı keratectomie (Photorefractive Keratectomy - PRK). Spoˇc´ıv´a ve zploˇstˇen´ı centr´aln´ı ˇc´asti rohovky (korekce kr´atkozrakosti) nebo na jej´ıch periferi´ıch (korekce dalekozrakosti). Tento typ se doporuˇcuje pro pacienty s lehˇc´ımi vadami (-3D aˇz +2D nebo astigmatismus do 2Dcyl). V´ yhodou metody PRK je dobr´a a relativnˇe rychl´a stabilita v´ ysledn´e refrakce. Mezi nev´ yhody patˇr´ı pooperaˇcn´ı dyskomfort, riziko zkalen´ı nebo jizven´ı rohovky, pomˇernˇe ˇcasto nutn´a dlouhodob´a aplikace steroid˚ u, ˇc´ımˇz se zvyˇsuje nebezpeˇc´ı vzniku steroidn´ıho glaukomu a ˇsed´eho z´akalu. LASIK LASIK (Laser assisted in situ keratomileusis) prob´ıh´a na rozd´ıl od pˇredchoz´ı metody ve dvou f´az´ıch. V prvn´ı f´azi se prov´ad´ı naˇr´ıznut´ı rohovky pomoc´ı mikrokeratomu, t´ım se vytvoˇr´ı tenk´a lamela (150 µm), kter´a se z oka odhrne. Lamela je spojena s rohovkou m˚ ustkem, aby nedoˇslo k jej´ı rotaci. Ve druh´e f´azi n´asleduje laserov´a operace stejn´eho typu jako PRK. Na z´avˇer se odˇr´ıznut´a lamela znovu pˇriloˇz´ı na oko. Pr˚ ubˇeh operace je zn´azornˇen na obr´azku 3.9. Tento typ operace se navrhuje pacient˚ um s tˇeˇzˇs´ımi vadami neˇz u PRK (-3 aˇz -10D, +3D aˇz +5D nebo astigmatismus nad 2Dcyl). Metoda LASIK je nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ı metodou na korekci zraku. V´ yhodou metody je zachov´an´ı svrchn´ı vrstvy rohovky (epitelu), mal´a bolestivost po z´akroku, rychl´a rehabilitace, menˇs´ı riziko jizven´ı rohovky. V´ ysledek operace je v´ yraznˇe z´avisl´ y na dovednosti chirurga. Dopady LASIKu na ostrost vidˇen´ı - zvyˇsuje se poˇcet aberac´ı tˇret´ıho a vyˇsˇs´ıho ˇra´du, hlavnˇe sf´erick´ ych. Celkov´e aberace vzr˚ ustaj´ı v pr˚ umˇeru 1,9kr´at (pro zornici pr˚ umˇeru 6,5mm). Samotn´e sf´erick´e aberace pˇribyly v pr˚ umˇeru dokonce 4kr´at (pro zornici 6,5mm). Poˇcet sf´erick´ ych aberac´ı poukazuje na nutnost zvˇetˇsit z´onu oˇsetˇren´ı. Ide´aln´ı oblast oˇsetˇren´ı by vˇsak vyˇzadovala odstranˇen´ı vˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı tk´anˇe ve stˇredn´ı ˇc´asti rohovky, to by vˇsak komplikovalo reoperaci u pˇr´ıpadn´eho nepoveden´eho z´akroku i vˇetˇs´ı riziko dalˇs´ıch komplikac´ı, pops´ano v [11].
19
Obr´azek 3.9: Sc´ematick´e zn´azornˇen´ı pr˚ ubˇehu LASIKu - 1. neoˇsetˇren´e oko, 2. nasazen mikrokeratom, 3. odˇrez´av´an´ı lamely, 4. odklopen´ı lamely, 5. oˇsetˇren´ı oka laserem, 6. pˇriklopen´ı lamely LASEK Metoda LASEK (laser subepithelial keratomileusis) je v podstatˇe o modifikaci PRK. Jen se pˇred vlastn´ım laserov´ ym z´akrokem epitel neodstran´ı, ale sroluje (pomoc´ı 20% roztoku etylalkoholu). Vytvoˇr´ı se lamela, kter´a je v´ yraznˇe tenˇc´ı neˇz u LASIKu. Provede se korekce tvaru rohovky jako u PRK a po vr´acen´ı lamely se nav´ıc aplikuje speci´aln´ı ˇcoˇcka, kter´a prvn´ıch nˇekolik dn´ı rohovku chr´an´ı. V´ yhodou LASEKu je mal´ y pooperaˇcn´ı dyskomfort, rychlejˇs´ı obnova epitelu oproti PRK a niˇzˇs´ı riziko komplikac´ı oproti LASIKu. Komplikace po nebo bˇ ehem laserov´ e operace a jejich vliv na vidˇ en´ı Jak jsem se snaˇzila naznaˇcit, existuje relativnˇe velk´e mnoˇzstv´ı komplikac´ı, kter´e mohou bˇehem nebo po takov´e operace nastat. D´ale vyjmenuji hlavn´ı z nich, v z´avorce uv´ad´ım dopady na vidˇen´ı a ˇ = aberace vyˇsˇs´ıch ˇr´ad˚ ˇ = tvrd´e pˇr´ıpadn´e moˇznosti korekce (AVR u, TKC kontaktn´ı ˇcoˇcky): ˇ mal´a s pomoc´ı TKC) ˇ • Nerovnomˇern´a, ne´ upln´a lamela (AVR; ˇ ˇz´adn´a) • Odˇr´ıznut´a, ˇspatnˇe orientovan´a lamela (AVR; • Podkorigov´an´ı/pˇrekorigov´an´ı oka (neostr´e vidˇen´ı; br´ yle nebo reoperace) 20
• Vr˚ ust´an´ı epitelu pod lamelu (zamlˇzen´ı, glare; reoperece) • Bolestiv´a pˇrecitlivˇelost na svˇetlo (rozptyl svˇetla a tˇrpyt; ˇca´steˇcnˇe sluneˇcn´ımi br´ ylemi) ˇ y z´akal (steroidy pouˇz´ıvan´e po LASIKu zvyˇsuj´ı jeho riziko; sluneˇcn´ı • Sed´ br´ yle s UV filtrem jsou prevence) • Decentralizace oˇsetˇren´e oblasti (vyˇsˇs´ı poˇcet coma-like aberac´ı; mal´a s ˇ pomoc´ı TKC) • Korigovan´a plocha je menˇs´ı neˇz plnˇe otevˇren´a zorniˇcka (zhorˇsen´e noˇcn´ı ˇ vidˇen´ı; mal´a s pomoc´ı TKC) • Syndrom such´eho oka (nepˇr´ıjemn´e, nˇekdy bolestiv´e; tˇeˇzce l´eˇciteln´e, umˇel´e slzy) Vˇsechny tyto komplikace jsou typicky ˇcastˇejˇs´ı u pacient˚ u s vysok´ ym poˇctem dioptri´ı. Laserov´e operace zvyˇsuj´ı aberace 3-4 ˇr´adu, zd´a se vˇsak, ˇze nezvyˇsuj´ı aberace vyˇsˇs´ıch ˇr´ad˚ u, coˇz by znamenalo, ˇze zˇrejmˇe nedoch´az´ı k mal´ ym nepravidelnostem na rohovce. Co si m˚ uˇzeme pˇredstavit, ˇze ˇclovˇek vid´ı s aberacemi vyˇsˇs´ıch ˇra´d˚ u? Je to napˇr´ıklad dvojit´a vidˇen´ı, mlha, r˚ uzn´e druhy z´aˇr´ı a hvˇezd na svˇeteln´ ych zdroj´ıch, ztr´ata kontrastu, zamlˇzen´e vidˇen´ı, duchov´e atd. Chtˇela bych upozornit na skuteˇcnost, proˇc se na poruchy po laserov´ ych operac´ıch tolik zamˇeˇruji. Je to skupina poruch vad, kter´a mˇe zaujala nejen svoj´ı frekvenc´ı v´ yskytu, ale paradoxem sv´eho vzniku. Je to pr´avˇe skupina vad, kter´e vznikaj´ı po nepoveden´e, ale i poveden´e laserov´e operaci. Laserov´a operace se dnes ˇrad´ı sp´ıˇse mezi nadstandardn´ı a nˇekdy i kosmetick´e operace. Mnoho lid´ı ji podstupuje s t´ımto vˇedom´ım a nem´a informace o pˇr´ıpadn´ ych komplikac´ıch nebo si nedok´aˇz´ı pod nimi pˇredstavit konkr´etn´ı dopady na kvalitu jejich zraku. Proto jako pˇr´ıpadnou aplikaci svoj´ı pr´ace vid´ım i v moˇznosti vytvoˇrit obr´azky, co operovan´e oko (pro r˚ uzn´e stupnˇe poˇskozen´ı) vid´ı. A ty by mohly (vˇeˇr´ım, ˇze by mˇely) slouˇzit jako d˚ uleˇzit´ y podkladov´ y materi´al pˇri rozhodov´an´ı pacienta zda tento typ z´akroku podstoupit ˇci nikoli.
3.2 3.2.1
Dalˇ s´ı pojmy Konvoluce
Konvoluce je matematick´ y oper´ator, jehoˇz operandy jsou dvˇe funkce; znaˇc´ı se hvˇezdiˇckou. Spojit´a varianta vypad´a n´asledovnˇe: 21
(f ∗ h)(x) =
Z ∞ −∞
f (x − α)h(α)dα
Funkce h se naz´ yv´a konvoluˇcn´ı j´adro. V t´eto pr´aci vyuˇz´ıv´am variantu pro dvourozmˇern´e diskr´etn´ı funkce: (f ∗ h)(x, y) =
k k X X
f (x − i, y − j)h(i, j)
i=−k j=−k
Funkce h je konvoluˇcn´ı j´adro, kter´e je stejn´e pro vˇsechny polohy v obraze.
3.2.2
Prostorovˇ e z´ avisl´ a konvoluce
Existuje varianta konvoluce, kde je konvoluˇcn´ı j´adro z´avisl´e na poloze v obraze. 0
(f ∗ p)(x, y) =
k k X X
f (x − i, y − j)p(i, j, x, y)
i=−k j=−k
Model konvoluˇ cn´ıho j´ adra Promˇenn´e konvoluˇcn´ı j´adro nadefinuji n´asledovnˇe p(i, j, x, y) = mp(i, j) ∗ circ(r(x, y)), R
kde circ(l) je funkce diskr´etn´ıho kruhu o polomˇeru l a circ(l) = 1. Funkce r(x, y) je vstupn´ı funkce uv´adˇej´ıc´ı velikost impulzn´ı odezvy v z´avislosti na poloze v obraze. Na obr´azku 3.10 je uk´az´an pˇr´ıklad urˇcen´ı p(i, j, x, y) pomoc´ı jej´ıch ˇca´st´ı, vlevo je zn´azornˇena mateˇrsk´a impulzn´ı odezva mp(i, j) a vpravo je zn´azornˇen polomˇer kruhu v z´avislosti na poloze v obraze, tedy funkce r(x, y).
3.3
Tvorba obrazu
V n´asleduj´ıc´ı ˇc´asti shrnu, jak se obraz tvoˇr´ı. A podtrhnu pojmy, kter´e jsou pro tvorbu obrazu d˚ uleˇzit´e.
22
Obr´azek 3.10: Pˇr´ıklad definice modelu prostorovˇe z´avisl´e konvoluce. K urˇcen´ı staˇc´ı funkce mp(i, j) (vlevo) a r(x, y) (vpravo).
3.3.1
Hloubka ostrosti
Hloubka ostrosti je dioptrick´ y rozsah, pro kter´ y se kvalita s´ıtnicov´eho obrazu nemˇen´ı. Tento pojem je d˚ uleˇzit´ y jak pro urˇcen´ı pˇresnosti urˇcen´ı dioptrick´ ych kompenzac´ı, tak pro studium faktor˚ u ovlivˇ nuj´ıc´ı akomodaˇcn´ı proces. Hloubka ostrosti je funkc´ı nˇekolika parametr˚ u a to napˇr´ıklad velikost zornice, aberace oka, atd. Bylo ovˇeˇreno, ˇze hloubka ostrosti nekles´a s rostouc´ım polomˇerem zornice tak rychle, jak by se dˇelo u optick´e soustavy oka bez aberac´ı.
Obr´azek 3.11: Oˇci liˇs´ıc´ı se pr´avˇe v polomˇeru zornice a t´ım v hloubce ostrosti Na obr´azku 3.11 m˚ uˇzeme vidˇet dvˇe identick´e oˇci, kter´e jsou zaostˇreny na bodov´e zdroje svˇetla. Rozd´ıl je pouze v polomˇeru zornice. Je vidˇet, ˇze 23
obˇe oˇci vid´ı ostr´ y obraz. Pokud ale posuneme s´ıtnici mimo ohnisko o stejnou vzd´alenost (m˚ uˇze b´ yt interpretov´ano jako vada), pak na horn´ım oku nedojde k velik´e zmˇenˇe, obraz bude st´ale relativnˇe ostr´ y, ale na doln´ım oku se obraz extr´emnˇe rozostˇr´ı. Nejvˇetˇs´ı hloubky ostrosti se dosahuje pˇri extr´emnˇe mal´ ych polomˇerech zornice. Mˇ eˇ ren´ı hloubky ostrosti Urˇc´ıme si nˇejak´ y glob´aln´ı parametr kvality vidˇen´ı (viz dalˇs´ı ˇca´st) a hloubka ostrosti se d´a odhadnout jako dioptrick´ y rozsah, kdy tato hodnota neklesne pod 0,8 n´asobek optim´aln´ı hodnoty, pops´ano napˇr. v [3]. Rozptyl svˇ etla - sketering Vˇsechny ˇc´asti oka, kter´ ymi proch´az´ı paprsek jsou pr˚ uhledn´e a to z toho d˚ uvodu, aby se paprsek nerozptyloval. Rozptyl svˇetla se objevuje na rohovce a hlavnˇe na ˇcoˇcce. Zvyˇsuje se vˇekem (napˇr. z d˚ uvodu krystalizace ˇcoˇcky) nebo po refrakˇcn´ı operaci. K rozptylu svˇetla doch´az´ı kdykoli svˇetlo naraz´ı na nespojitost v lomu prostˇred´ı, rozptyl svˇetla na ˇca´stic´ıch. Jsou tˇri typy rozptylu: 1. Rayleigh - na ˇc´astic´ıch mnohem menˇs´ıch neˇz je vlnov´a d´elka svˇetla (delta), pak smˇer odraˇzen´ ych paprsk˚ u je nap˚ ul dopˇredn´ y a zpˇetn´ y. 2. Mie - na ˇca´stic´ıch, kter´e jsou pˇribliˇznˇe stejnˇe velk´e jako delta, je smˇer odraˇzen´ ych paprsk˚ u pˇrev´aˇznˇe dopˇredn´ y. 3. Na ˇc´astic´ıch, kde se d´a pouˇz´ıt geometrick´a aproximace, je smˇer odrazen´ ych paprsk˚ u zpˇetn´ y.
3.3.2
Kvalita vidˇ en´ı
Jedna z hlavn´ıch vˇec´ı, kter´e se snaˇz´ıme dos´ahnout, je zhodnotit kvalitu lidsk´eho zraku. Ide´aln´ı by bylo zhodnotit kvalitu vidˇen´ı jedn´ım ˇc´ıslem, kter´e by se dalo navz´ajem porovn´avat. Pˇri snaze popsat takto sloˇzit´ y probl´em jedn´ım ˇc´ıslem vznik´a standardn´ı probl´em zjednoduˇsov´an´ı. Abych mohla zaˇc´ıt mluvit o metrik´ach, kter´e jsou schopny z r˚ uzn´ ych u ´hl˚ u pohledu popsat kvalitu vidˇen´ı, mus´ım zm´ınit terminologii tˇechto metrik, tedy funkce, ve kter´ ych se vyjadˇruj´ı.
24
3.3.3
Funkce popisuj´ıc´ı kvalitu zraku
N´asleduj´ıc´ı funkce se pouˇz´ıvaj´ı na popis optick´ ych soustav, v´ıce pops´ano napˇr. v [5]. Pupilov´ a funkce Pupil function (PF) - tato komplexn´ı funkce je sloˇzen´a z dvou komponent amplituda a f´aze. P (ξ, η) = T (ξ, η)e
−2πi W (ξ,η) λ
W (ξ, η) ... f´aze; vlnoplocha; ide´aln´ı odezva je kulov´a plocha T (ξ, η) ... amplituda; propustnost zornice; definuje tvar, velikost ˇstˇerbiny a pˇrenos optick´eho syst´emu Stiles-Crawford˚ uv efekt ovlivˇ nuje pr´avˇe pupilovou funkci. T (ξ, η) je pˇri uplatnˇen´ı SCE Gaussova kˇrivka, pops´ano napˇr. v [11]. Optick´ a pˇ renosov´ a funkce Optical transfer function (OTF) O(u, v) = P (ξ, η) ⊗ P (ξ, η) Pˇr´ıtomnost asymetrick´ ych aberac´ı ovlivˇ nuje nejen amplitudu ale i f´azi OTF, zmˇeny ve f´azi zp˚ usobuj´ı duchy, dvojit´e vidˇen´ı, obr´acen´ı kontrastu a svatoz´aˇr. Impulzn´ı odezva Point spread function (PSF) - impulzn´ı odezva optick´eho syst´emu. P SF (x, y) = |F T [P (ξ, η)]|2 Reprezentuje rozloˇzen´ı intenzit bodov´eho zdroje zobrazen´eho optick´ ym syst´emem. Impulzn´ı odezva pro optick´ y syst´em bez aberac´ı, limitovan´a pouze difrakc´ı je tzv. airy disk.
25
Modulaˇ cn´ı pˇ renosov´ a funkce Modulation transfer function (MTF) - je z´avislost pˇrenosu kontrastu na prostorov´e frekvenci. Psychofyziologick´ y ekvivalent je CSF (contrast sensitivity function). M T F = |IF T [P SF ]| MTF lze z´ıskat, pokud zn´ame vlnovou aberaci, ale vlnov´a aberace (ani PSF) nelze z´ıskat z MTF. MTF poˇc´ıtan´e z vlnov´e aberace neobsahuje sketering, na rozd´ıl od MTF mˇeˇren´e double-pass metodou.
3.3.4
Metriky popisuj´ıc´ı kvalitu zraku
Kvalita zraku lze mˇeˇrit metrikami, kter´e se rozdˇeluj´ı na dvˇe skupiny a to ”image plane” (SR, EE) a ”pupil plane” (RMS, PV). Rozd´ıl mezi nimi je zˇrejm´ y z n´azvu, prvn´ı skupina pracuje se svˇetlem na s´ıtnici a druh´a skupina v rovinˇe zornice, pops´ano napˇr. v [11] a [5]. Strehlovo kriterium Strehl ratio (SR) - je pomˇer maxima PSF a maxima PSF difrakˇcnˇe limitovan´e soustavy (pˇri zachov´an´ı stejn´e zornice). Tato metrika patˇr´ı mezi nejbˇeˇznˇejˇs´ı a lze ekvivalentnˇe vyj´adˇrit z MTF. Optick´ y syst´em je povaˇzov´an za limitovan´ y difrakc´ı pokud SR je 0,8 (Rayleighovo krit´erium) a vyˇsˇs´ı. Koncentrace energie Encicled energy (EE) je ˇca´st energie v zadan´em pr˚ umˇeru v obrazov´e rovinˇe, napˇr´ıklad v jak velk´em polomˇeru se nach´az´ı 80% energie cel´e PSF. Koncentrace energie ud´av´a u ´ˇcinnost pˇri pˇrenosu energie optick´eho syst´emu. Stˇ redn´ı kvadratick´ a hodnota
qP
n 2 RMS, root-mean-square R(x) = i=1 (xi ) z vlnoplochy. Pokud je RMS dostateˇcnˇe mal´e, lze vyj´adˇrit SR pomoc´ı RMS.
SR ≈ 1 − (
2π RM S 2 ) λ
26
ˇ cka-d´ıra Spiˇ Peak-to-valley abberation (PV) - jak jiˇz jeho n´azev napov´ıd´a vyjadˇruje rozd´ıl mezi minim´aln´ım a maxim´aln´ı odchylkou vlnoplochy od jej´ıho ide´aln´ıho pr˚ ubˇehu. Image plane versus pupil plane metriky Metriky RMS a SR d´avaj´ı dobr´e odhady, pokud je kvalita vidˇen´ı dobr´a. Pokud se vidˇen´ı zhorˇs´ı, tyto dvˇe hodnoty pˇrestanou b´ yt korelovan´e. Soud´ı se, ˇze pˇri hodnocen´ı kvalit vidˇen´ı je skupina metrik ”image plane” l´epe korelovan´a se subjektivn´ım hodnocen´ım pacient˚ u.
3.3.5
Moˇ znosti mˇ eˇ ren´ı - aberometry
V n´asleduj´ıc´ı kapitole shrnu moˇznosti mˇeˇren´ı dˇr´ıve zm´ınˇen´ ych funkc´ı resp. co jsme schopni o oku zmˇeˇrit. V ide´aln´ım optick´em syst´emu oka paraleln´ı paprsky proch´az´ı r˚ uzn´ ymi m´ısty na zornici a lom´ı se do jedin´eho bodu na s´ıtnici. Kv˚ uli nedokonalostem oka jsou paprsky odch´ yleny a dopadaj´ı mimo ide´aln´ı pozici. Tyto u ´hlov´e odchylky se naz´ yvaj´ı pˇr´ıˇcn´e aberace. Pˇr´ıˇcn´a aberace se mˇeˇr´ı jako funkce pozice na zornici. A vzhledem k tomu, ˇze pˇr´ıˇcn´a aberace je u ´mˇern´a derivaci vlnov´e aberace, m˚ uˇzeme vlnovou aberaci z pˇr´ıˇcn´e spoˇc´ıtat. Toho vyuˇz´ıvaj´ı aberometry, kter´e ˇcasto mˇeˇr´ı pr´avˇe pˇr´ıˇcnou aberaci. Mˇeˇren´ı je monochromatick´e, prob´ıh´a tedy pro jednu vlnovou d´elku. Pokud by n´as zaj´ımalo mˇeˇren´ı pro b´ıl´e svˇetlo, provede mˇeˇren´ı pro napˇr. tˇri r˚ uzn´e vlnov´e d´elky (ˇcasto se vol´ı 543 nm pro zelen´e, 632 nm pro ˇcerven´e a 472 nm pro modr´e svˇetlo, pouˇzito v [3]) a v´ ysledek se v´aˇz´ı jednotliv´ ymi citlivostmi na tyto barevn´e sloˇzky. Aberometry m˚ uˇzeme rozdˇelit na tˇri skupiny 1. Dvoupr˚ uchodov´e (double-pass) metody 2. V´ ystupn´ı (outgoing) aberometry 3. Vstupn´ı (ingoing) aberometry Mezi sebou se liˇs´ı principem, na kter´em funguj´ı a samozˇrejmˇe i v´ ysledky, kter´ ych dosahuj´ı. Dvoupr˚ uchodov´e metody maj´ı v´ ysledek ve tvaru autokorelace impulzn´ı odezvy, na rozd´ıl od dalˇs´ıch dvou skupin, kde v´ ysledek je pˇr´ıˇcn´a aberace, coˇz je derivace vlnoplochy.
27
Double-pass technika Laserov´ y bodov´ y zdroj svˇetla je zobrazen na s´ıtnici, kde se odraz´ı a zachyt´ı se na CCD um´ıstˇenou pˇred okem. V´ ysledek mˇeˇren´ı je autokorelace PSF. Ztr´ac´ı se f´aze a jsme schopni zrekonstruovat jen MTF, kter´a je zat´ıˇzena sketeringem , pops´ano v [7]. q
MT F =
|F T [O00 ]|
One-half method Druh´a generace double-pass metod je reakc´ı na ztr´atu f´aze. Na s´ıtnici se neprom´ıt´a bodov´ y zdroj svˇetla, ale svˇetlo s Gaussovsk´ ym rozloˇzen´ım (G). T´ım se na rozd´ıl od double pass metody mˇen´ı na O00 = G ⊗ P SF z toho vypl´ yv´a, ˇze pokud je Gaussovsk´ y bod mal´ y, pak O00 ≈ P SF . Pokud je zornice velk´a, pak je impulzn´ı odezva mnohem vˇetˇs´ı neˇz Gaussovsk´ y bod a O00 je dobr´ ym odhadem PSF. Touto metodou lze z´ıskat ˇca´st f´aze PSF. Laser ray tracing LRT - Vstupn´ı aberometr, objektivn´ı metoda, obr. 3.12. Zornice je vzorkovan´a sekvenˇcnˇe laserov´ ym paprskem (Gauss) na 35 m´ıstech, hexagonov´e mˇr´ıˇzce, 11mm od sebe. V´ ystupn´ı obraz je zachycen na CCD s vysok´ ym rozliˇsen´ım. Paprsek vstupuje do oka a je pˇr´ıtomnost´ı aberac´ı odch´ ylen. Lok´aln´ı pˇr´ıˇcn´a aberace je mˇeˇrena jako u ´hlov´a vzd´alenost mezi tˇeˇziˇstˇem v´ ystupn´ıho obrazu a tˇeˇziˇstˇem obrazu koresponduj´ıc´ı se stˇredem zornice. Vlnov´a aberace je odhadnuta z lok´aln´ı pˇr´ıˇcn´e aberace, podrobnosti v [1]. Spatially resolved refractometr SRR - Vstupn´ı aberometr, psychofyziologick´a metoda, obr. 3.13. Obraz bodov´eho zdroje je prom´ıtnut na s´ıtnici sekvenˇcnˇe na 35 m´ıstech, 1mm od sebe. Pacientovi se prom´ıt´a kˇr´ıˇz stˇredem zornice. Body se prom´ıtaj´ı skrz r˚ uzn´a m´ısta na zornici a pacient se snaˇz´ı joystickem, kter´ y ovl´ad´a zr´ cadlo, dostat bod na stˇred kˇr´ıˇze. Uhel zrcadla reprezentuje sklon vlnoplochy, pops´ano v [1].
28
Obr´azek 3.12: Laser ray tracing
Obr´azek 3.13: Spatially resolved refractometr Shack-Hartmann SH - V´ ystupn´ı aberometr, objektivn´ı metoda, obr. 3.14. Na s´ıtnici se prom´ıt´a bodov´ y zdroj svˇetla, odraˇzen´a vlnoplocha proch´az´ı polem mal´ ych ˇcoˇcek. Kaˇzd´a ˇcoˇcka zaostˇruje urˇcit´ y proud svˇetla z urˇcit´e polohy na zornici. V ide´aln´ım pˇr´ıpadˇe by se mˇel paprsek zaostˇrit do ohniska ˇcoˇcky. Z odch´ ylen´ı spoˇc´ıt´ame pˇr´ıˇcnou aberaci. Mezi hlavn´ı v´ yhody t´eto metody patˇr´ı jej´ı rychlost d´ıky paralelismu mˇeˇren´ı.
3.4
Modely
Zrak je nejkomplikovanˇejˇs´ı smysl a jeho org´an tomu odpov´ıd´a, proto abychom mohli s okem prov´adˇet nˇejak´e simulace, mus´ıme se uch´ ylit k zjednoduˇsen´ı. Jak jsem jiˇz pˇredeslala, d´ıv´am se na oko jako na optickou soustavu a zkoum´am vady oka pr´avˇe jako vady v refrakci. Optick´a soustava lidsk´eho oka je tvoˇrena ˇctyˇrmi optick´ ymi prostˇred´ımi 29
Obr´azek 3.14: Shack-Hartmann (rohovkou,komorovou vodou, ˇcoˇckou a sklivcem), kter´e jsou oddˇeleny ˇctyˇrmi optick´ ymi plochami (pˇredn´ı a zadn´ı stˇena rohovky, pˇredn´ı a zadn´ı stˇena ˇcoˇcky).
3.4.1
Modely norm´ aln´ıho oka
D´ale zm´ın´ım dva nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ı modely oka, oba popisuj´ı tzv. norm´aln´ı oko, liˇs´ı se jen v m´ıˇre zjednoduˇsen´ı. Redukovan´ e oko Jeden z v˚ ubec nejjednoduˇsˇs´ıch model˚ u oka. Vˇsechny v´ yˇse popsan´e (normalizovan´e, pr˚ umˇern´e) lomiv´e povrchy jsou algebraicky sloˇzeny do povrchu jedin´eho. Tak se norm´aln´ı oko zredukuje do lomiv´eho povrchu, kter´ y m´a stˇred 17mm pˇred s´ıtnic´ı a m´a refrakˇcn´ı s´ılu 59 dioptri´ı. Tento model je zobrazen na obr´azku 3.15. Gulstranovo oko Allvar Gullstrand sestavil model oka s indexy lomu, zakˇriven´ım a vzd´alenostmi jednotliv´ ych ˇca´st´ı optick´eho syst´emu oka. Skl´ad´a se z kulov´ ych ploch, kter´e maj´ı stˇredy kˇrivosti v jedn´e ose. Tento model pˇredstavuje do souˇcasn´e doby st´ale pouˇz´ıvan´ y klasick´ y optick´ y model pr˚ umˇern´eho lidsk´eho oka. Allvar Gullstrand dostal v roce 1911 za tento model Nobelovu cenu.
30
Obr´azek 3.15: Model redukovan´eho oka
Obr´azek 3.16: Model Gulstranova oko
3.4.2
Modely oka s vadami
K modelov´an´ı zraku jsou v z´asadˇe dva pˇr´ıstupy. Prvn´ı moˇznost´ı je br´at oko jako nedˇelitelnou ˇca´st a tak j´ı i zkoumat nebo popisovat kaˇzdou ˇca´st oka zvl´aˇst’ (ˇcasto pr´avˇe jen lomiv´e plochy). V´ yhody druh´eho pˇr´ıstupu jsou zjevn´e, m´ame vˇetˇs´ı pˇrehled o pr˚ uchodu paprsku okem a o vzniku pˇr´ıpadn´ ych nedokonalost´ı. Probl´emem je, ˇze nejsme schopni mˇeˇrit tvar jednotliv´ ych lomiv´ ych ˇca´st´ı zvl´aˇst’. Existuje technika mˇeˇren´ı povrchu rohovky s vysokou pˇresnost´ı (topograf), ale dalˇs´ı vnitˇrn´ı lomiv´a prostˇred´ı mˇeˇrit nedok´aˇzeme. Proto je tento pˇr´ıstup vhodn´ y pro modelov´an´ı norm´aln´ı vize, pˇr´ıklad uˇzit´ı [4] . Vlastnosti norm´aln´ı, pˇresnˇeji ˇreˇceno pr˚ umˇern´e, vize jsou ˇcasto pˇrevzaty z Gulstranova modelu. Pokud t´ımto zp˚ usobem chceme modelovat i oˇci poˇskozen´e, je nutn´e pouˇz´ıt informaci i o oku jako celku (napˇr. PSF) a pˇr´ıpadnou vadu zahrnout do nˇekter´eho optick´eho prvku, tento postup byl pouˇzit v pr´aci [8]. 31
Prvn´ı pˇr´ıstup je ˇcastˇejˇs´ı d´ıky moˇznosti zachycen´ı vad mˇeˇren´ım. V ˇc´asti 3.3.5 je pˇrehled vlastnost´ı, kter´e mohou b´ yt zmˇeˇreny o oku jako celku. Moˇznost rozˇs´ıˇrit tento pˇr´ıstup je mimo oko, kdy se uvaˇzuje pr˚ uchod svˇetla tzv. pˇredˇstˇerbinou. Touto pˇredˇstˇerbinou se simuluje ˇca´steˇcn´e zakryt´ı prim´arn´ı ˇstˇerbiny (zornice); napˇr´ıklad ˇrasami v pr´aci [9]. Standardn´ı postup je pouˇzit´ı impulzn´ı odezvy jako konvoluˇcn´ıho j´adra pro bˇeˇznou konvoluci, napˇr´ıklad v pr´aci [10]. T´ım se implicitnˇe pˇredpokl´ad´a plan´arnost zobrazovan´e sc´eny. V t´eto pr´aci se plan´arnost nepˇredpokl´ad´a; rekonstruovan´a hloubka sc´eny a namˇeˇren´a impulzn´ı odezva se pouˇzij´ı jako z´aklad pro konvoluˇcn´ı j´adro prostorovˇe promˇenn´e konvoluce.
3.4.3
Vn´ım´ an´ı hloubky sc´ eny
Vjem hloubky ve sc´enˇe je velmi d˚ uleˇzitou pˇridanou hodnotou k obrazu samotn´emu, pom´ah´a se ve sc´enˇe l´epe orientovat. Rozeberu tˇri hlavn´ı techniky, kter´e lidsk´ y zrak pouˇz´ıv´a pˇri z´ısk´av´an´ı hloubky ve sc´enˇe. K tˇemto metod´am dopln´ım paralelu tˇechto technik, kter´e se pouˇz´ıvaj´ı ve zpracov´an´ı obrazu a nˇekter´e techniky, kter´e takov´e protˇejˇsky nemaj´ı. Absolutn´ı velikost Mozek um´ı z absolutn´ı velikosti obrazu na s´ıtnici a pˇredem zn´am´e absolutn´ı v´ yˇsky objektu spoˇc´ıtat pˇribliˇznou vzd´alenost pozorovatele od objektu. Tato schopnost je nevˇedom´a a vyuˇz´ıv´a pˇredchoz´ı zkuˇsenosti. Motion parallax Tento efekt se nejl´epe demonstruje na situaci jedouc´ıho vlaku. Pokud pozorovatel sed´ı v jedouc´ım vlaku, objekty, kter´e jsou k nˇemu bl´ıˇze, se pohybuj´ı rychleji neˇz ty vzd´alenˇejˇs´ı. Stejn´ y efekt nastane, kdyˇz ˇclovˇek pohne hlavou. Z tohoto relativn´ıho posunu objekt˚ u si mozek dopoˇc´ıt´av´a hloubku sc´eny. Tento proces se uplatˇ nuje jen za situace, kdy se pozorovatel pohybuje a staˇc´ı k jeho v´ yskytu jen jedno oko. Stereovize Stereovize, jak je z n´azvu jasn´e, vyuˇz´ıv´a toho, ˇze oˇci jsou dvˇe. Protoˇze jsou od sebe vzd´aleny, jejich s´ıtnicov´e obrazy se liˇs´ı. Z rozd´ıl˚ u tˇechto obraz˚ u si mozek
32
odvod´ı hloubkovou mapu sc´eny. Je to vlastnˇe podobn´a situace jako u motion parallaxu, jen mozek m´a k dispozici vˇzdy dva obrazy v jeden okamˇzik. Stereovize je nejpˇresnˇejˇs´ı u objekt˚ u, kter´e jsou bl´ızko. Od vzd´alenosti 30 - 50 metr˚ u (u zdrav´ ych oˇc´ı) je stereovize nepouˇziteln´a, nebot’ se s´ıtnicov´e obrazy liˇs´ı jen minim´alnˇe. M´ıra rozmaz´ an´ı Lidsk´e vidˇen´ı nepouˇz´ıv´a m´ıru rozmaz´an´ı jako pomocn´ıka k urˇcov´an´ı hloubky ve sc´enˇe a to z toho d˚ uvodu, ˇze mozek nen´ı citliv´ y ani na velikost rozmaz´an´ı ani na jeho druh. Existuj´ı ale metody na odvozen´ı hloubky ve sc´enˇe, kter´e pracuj´ı na principu porovn´an´ı m´ıry rozmaz´an´ı mezi dvˇema ˇci v´ıce obr´azky za u ´ˇcelem z´ısk´an´ı hloubky. Tyto metody se daj´ı v z´asadˇe rozdˇelit na dvˇe skupiny, kter´e se liˇs´ı v charakteru vstupn´ıch dat. Prvn´ı skupina pracuje se s´eri´ı vstupn´ıch obr´azk˚ u jedn´e sc´eny, kde kaˇzd´ y je zaostˇren na jinou vzd´alenost. Algoritmus pracuje tak, ˇze pro kaˇzdou oblast prohl´edne vˇsechny vstupn´ı obr´azky, vybere ten nejostˇrejˇs´ı a ta oblast se prohl´as´ı za v´ ystupn´ı. Takto se projde cel´ y obr´azek. Na v´ ystupu bude zaostˇren´ y obr´azek s maxim´aln´ı hloubkou ostrosti. Velkou nev´ yhodou t´eto skupiny metod je nutnost pˇrevzorkovat vstupn´ı obr´azky, protoˇze se pˇri pˇreostˇrov´an´ı mˇen´ı jejich velikost. T´ım se do metody zan´aˇs´ı nepˇresnosti. Tuto nev´ yhodu odstraˇ nuje druh´a skupina. Druh´a skupina m´a za vstup dva obr´azky, kter´e jsou zaostˇreny na jednu vzd´alenost a liˇs´ı se pouze ve velikosti clony. Je ˇza´douc´ı, aby rozd´ıl clon (tedy hloubek ostrosti) byl maxim´aln´ı. M´ıra rozmaz´an´ı mezi obr´azky je proporcion´aln´ı k hloubce. Podrobnˇeji rozeberu tuto metodu v ˇca´sti 4.2 a upozorn´ım na specifika implementace. Probl´ emy s vn´ım´ an´ım houbky ˇ asteˇcn´a ztr´ata schopV t´eto ˇca´sti pouk´aˇzu na u ´skal´ı zhorˇsen´ı kvality zraku. C´ nosti vn´ımat hloubku je prvn´ı probl´em, ke kter´emu doch´az´ı. Jeden z nejsloˇzitˇejˇs´ıch u ´kol˚ u pro vjem hloubky je noˇcn´ı ˇr´ızen´ı, tedy schopnost odhadnout vzd´alenost nebodov´ ych zdroj˚ u svˇetla ve tmˇe. Pokud jsou svˇetla daleko, motion parallax a stereovize selh´avaj´ı. Posledn´ı moˇznost´ı je odhad velikosti s´ıtnicov´eho obrazu. To znamen´a, ˇze (v ide´aln´ım pˇr´ıpadˇe) od nˇejak´e vzd´alenosti se nebodov´ y zdroj svˇetla pˇrestane jevit jako bodov´ y a zaˇcne se zvˇetˇsovat - od t´eto vzd´alenosti jsme schopni hloubku odhadnout. Ale v pˇr´ıpadˇe poˇskozen´eho zraku se tento zdroj svˇetla rozm´azne (v z´avislosti na 33
PSF) a mezn´ı vzd´alenost, kdy jsme schopni rozeznat zvˇetˇsov´an´ı takov´eho objektu se dramaticky sniˇzuje. T´ım se zmenˇsuje i prostor, kde jsme schopni odhadnout nebo porovnat vzd´alenosti objekt˚ u. A pr´avˇe odhad nebo porovn´an´ı r˚ uzn´ ych nebodov´ ych zdroj˚ u svˇetla je pro ˇr´ızen´ı v noci z´asadn´ı. T´ım chci znovu pouk´azat na fakt, ˇze i relativnˇe mal´ y z´asah do zdrav´eho zraku m˚ uˇze zp˚ usobit komplikace v bˇeˇzn´em ˇzivotˇe. Pro mnoho lid´ı je neschopnost ˇci probl´em s noˇcn´ım ˇr´ızen´ım velkou komplikac´ı. Studie ukazuj´ı, ˇze 31% lid´ı, kteˇr´ı podstoupili LASIK, maj´ı probl´emy s ˇr´ızen´ım v noci.
34
Kapitola 4 Metoda V n´asleduj´ıc´ı ˇca´sti pop´ıˇsi metodu, kterou konstruuji pˇribl´ıˇzen´ı s´ıtnicov´eho obrazu. Vstupem v obecnosti by mˇela b´ yt sc´ena, kterou chci zobrazit a oko, j´ımˇz chci danou sc´enu zobrazit. Toto velmi obecn´e nadefinov´an´ı vstup˚ u bude omezeno dvˇema faktory. Prvn´ım z nich je mnoˇzstv´ı informac´ı, kter´e ve sv´e obecnosti tato definice obsahuje a druh´ ym je probl´em, jak tyto informace o sc´enˇe pˇr´ıpadnˇe oku namˇeˇrit. Vych´az´ım z omezen´ı obou. Z informac´ı o sc´enˇe potˇrebuji hloubkovou mapu z pohledu pozorovatele. Proto jsem si zvolila za vstup dva obr´azku tyt´eˇz sc´eny liˇs´ıc´ı se v hloubce ostrosti, ze kter´ ych jsem schopna hloubkovou mapu zjistit, v´ıce v ˇca´sti 4.1.2. Z dat o oku m´am k dispozici mˇeˇren´ı 35 vzork˚ u pˇr´ıˇcn´ ych aberac´ı pro r˚ uzn´e polohy na zornici pro urˇcit´ y polomˇer zornice (mˇeˇren´ı LRT) a polomˇer zornice R, kter´ ym danou sc´enu pozoruji, v´ıce 4.1.1.
4.1
Data pro metodu
Pro metodu jsou potˇreba dvˇe skupiny dat. Prvn´ı skupinou jsou data o oku a druhou jsou data o sc´enˇe, kterou chci zobrazit.
4.1.1
Data o oku - namˇ eˇ ren´ a
V teoretick´em u ´vodu bylo rozebr´ano, co vˇsechno a jak´ ymi metodami lze o celkov´e optice oka namˇeˇrit. V t´eto pr´aci pouˇz´ıv´am data namˇeˇren´a metodou LRT (viz. ˇca´st 3.3.5). V´ ystupem t´eto metody jsou pˇr´ıˇcn´e aberace, ze kter´ ych lze spoˇc´ıtat vlnovou aberaci, se kterou pracuji. Na obr´azku 4.1 uv´ad´ım pˇr´ıklad vlnov´e aberace a PSF k n´ı pˇr´ısluˇsej´ıc´ı. 35
Obr´azek 4.1: Vlevo je zobrazena vlnov´a aberace - kontury jsou po 0, 5µm, 5mm zornice; vpravo je pˇr´ısluˇsn´a impulzn´ı odezva
V´ yhodou LRT je vzorkov´an´ı zornice a t´ım moˇznost pˇrepoˇc´ıtat vlnovou aberaci (a t´ım i PSF) pro menˇs´ı pr˚ umˇery zornice, neˇz pro jakou bylo mˇeˇren´ı provedeno, coˇz je v naˇsem pˇr´ıpadˇe 6,5mm. Pro menˇs´ı pr˚ umˇery zornice se neuvaˇzuj´ı vzorky nakraji, protoˇze jimi svˇetlo fyzicky neproch´az´ı. Na n´asleduj´ıc´ım obr´azku 4.2 jsou impulzn´ı odezvy jednoho oka pro r˚ uzn´e polomˇery zornice. Mˇeˇren´ı LRT obsahuje 35 vzork˚ u pˇr´ıˇcn´ ych aberac´ı uspoˇra´dan´e do hexagonick´e mˇr´ıˇzky 1 mm od sebe. Polomˇer zornice R je vstupn´ım parametrem, u ´kolem je zjistit impulzn´ı odezvu pro tento zadan´ y polomˇer. Pro tento u ´ˇcel pouˇziji vzorec ¯
P SF (x, y) = ¯¯F T [T (ξ, η)e
−2πi W (ξ,η) λ
¯2
]¯¯ ,
kde W (ξ, η) je vlnoplocha, pˇrepoˇc´ıtan´a pouze pro vzorky, kter´e maj´ı menˇs´ı vzd´alenost od stˇredu zornice neˇz je jej´ı zadan´ y polomˇer R. T (ξ, η) = e
−pe (ξ 2 +η 2 ) 2
je tvar a propustnost zornice. Pˇri uplatnˇen´ı Stiles-Crawfordova efektu m´a tvar Gaussovy kˇrivky s parametrem pe , jehoˇz ˇcast´a volba je pe = 0, 12mm−2 . A λ = 543nm je vlnov´a d´elka svˇetla, j´ımˇz bylo mˇeˇren´ı provedeno. T´ımto postupem byla z´ısk´ana impulzn´ı odezvu oka, kter´a je z´avisl´a na polomˇeru zornice R. Z obr. 4.2 je patrn´e, ˇze pro pro mal´e polomˇery je difrakˇcn´ı limit optick´e soustavy dominantn´ı, na druhou stranu takto mal´e polomˇery zormice jsou sp´ıˇse teoretick´e a ilustrativn´ı.
36
Obr´azek 4.2: Na tomto ˇra´dku jsou impulzn´ı odezvy jednoho oka pro r˚ uzn´e polomˇery zornice - zleva 0,5mm; 1,5mm; 2,5mm; 3,5mm; 4,5mm; 5,5mm; 6,5mm.
4.1.2
Vstupn´ı obr´ azky
Informace o sc´enˇe m´am k dispozici ze dvou vstupn´ıch fotografi´ı. Obˇe jsou zaostˇreny na stejnou vzd´alenost a liˇs´ı se pr´avˇe ve velikosti clony. Je vhodn´e ˇ volit takov´e clony, aby rozd´ıl hloubek ostrosti byl maxim´aln´ı. Casto obraz s minim´aln´ı clonou nem´a nejvˇetˇs´ı hloubku ostrosti, protoˇze se zaˇcne jako majoritn´ı vliv uplatˇ novat difrakˇcn´ı limit optick´e soustavy, stejnˇe jako v pˇredchoz´ım pˇr´ıpadˇe s polomˇerem zornice. Na obr´azku 4.3 uv´ad´ım pˇr´ıklad dvou vstupn´ıch fotografi´ı jedn´e sc´eny.
Obr´azek 4.3: Vlevo je obr´azek s maxim´aln´ı hloubkou ostrosti; vpravo je s minim´aln´ı; oba jsou zaostˇreny na jednu vzd´alenost (v naˇsem pˇr´ıpadˇe hrnek s kaˇcerem vpˇredu). D´ıky tomu, ˇze se vstupn´ı obr´azky nemus´ı pˇrevzorkov´avat, m˚ uˇzeme pouˇz´ıt (v pˇr´ıpadˇe, ˇze to fotoapar´at dovoluje) tzv. raw form´at dat. V´ yhodou tohoto 37
form´atu je, ˇze m´a oddˇeleny barevn´e sloˇzky a ty jsou uloˇzeny v takov´e mˇr´ıˇzce, ve kter´e se skuteˇcnˇe mˇeˇr´ı na senzoru, ta se pro jednotliv´e barevn´e kan´aly m˚ uˇze liˇsit. Raw data jsou ve f´azi pˇred uloˇzen´ım do jedin´e mˇr´ıˇzky v´ ystupn´ıho souboru a neztr´ac´ı se pˇresnost pˇr´ıpadnou interpolac´ı.
4.2
Konstrukce hloubkov´ e mapy
Dalˇs´ım u ´kolem je z´ıskat hloubkovou mapu sc´eny, kterou zobrazuji. Na obr´azek s maxim´aln´ı hloubkou ostrosti se lze d´ıvat jako na ostr´ y a hled´am velikost masky, kterou dan´e m´ısto rozmazat a z´ıskat tak obr´azek druh´ y. Oba obr´azky jsou zaostˇreny na stejnou vzd´alenost. V tomto m´ıstˇe zaostˇren´ı velikost masky pˇrev´adˇej´ıc´ı jeden obr´azek na druh´ y je diskr´etn´ı dirak˚ uv puls. Z velikost´ı masek, kter´e ve vˇsech m´ıstech pˇrev´adˇej´ı obr´azky na sebe, odvod´ım hloubku sc´eny. D´ıky tomu, ˇze jsou vstupn´ı obr´azky zaostˇreny na jedno m´ısto, nen´ı potˇreba je pˇrevzorkov´avat, protoˇze objekty na obou obr´azc´ıch jsou stejnˇe velik´e. T´ım se zbyteˇcnˇe neztr´ac´ı pˇresnost.
4.2.1
Hrub´ e hloubkov´ e mapy
Postupem, kter´ y byl nast´ınˇen v pˇredchoz´ım odstavci zkonstruuji tˇri hrub´e hloubkov´e mapy d1 (x, y), d2 (x, y), d3 (x, y) - pro kaˇzd´ y barevn´ y kan´al jednu. Na obr´azku 4.4 vid´ıme pˇr´ıklad tˇechto map spolu se stupnic´ı rozmaz´an´ı. Z porovn´an´ı vstupn´ıch obr´azk˚ u a vznikl´ ych hloubkov´ ych map je zˇrejm´e, ˇze metoda funguje spr´avnˇe na hran´ach, tedy pr´avˇe na m´ıstech, kde se vstupn´ı obr´azky liˇs´ı. Na m´ıstech, kde chyb´ı v´ yrazn´a vysokofrekvenˇcn´ı informace, algoritmus selˇze a je nutn´e dalˇs´ı zpracov´an´ı, kter´e by tyto nev´ yhody odstranilo. Myˇslenkou je zkonstruovat funkci, tzv. vˇernostn´ı funkci, kter´a by ˇr´ıkala, jak lze jednotliv´ ym ˇc´astem hloubkov´ ych map vˇeˇrit. V dalˇs´ı ˇc´asti pop´ıˇsi, jak lze tuto funkci z´ıskat.
4.2.2
Vˇ ernostn´ı funkce
Vˇernostn´ı funkce imn (x, y) je matice stejnˇe velk´a jako hloubkov´e mapy, nab´ yv´a hodnot od nuly do jedn´e. M˚ uˇzeme se na n´ı d´ıvat jako na pravdˇepodobnost pravdivosti hrub´e hloubkov´e mapy. Jak jsem jiˇz zm´ınila, je zˇrejm´e, ˇze algoritmus funguje spr´avnˇe na m´ıstech se znaˇcnou vysokofrekvenˇcn´ı informac´ı. D´ale je poˇzadavkem, aby se mapy
38
Obr´azek 4.4: Hrub´e hloubkov´e mapy
jednotliv´ ych barevn´ ych kan´al˚ u neliˇsily. Je nasnadˇe, ˇze by se vˇernostn´ı funkce mohla konstruovat s pˇrihl´ednut´ım k hran´am a rozptylu barevn´ ych kan´al˚ u. V pr˚ ubˇehu pr´ace se uk´azalo, ˇze samotn´ y rozptyl kan´al˚ u imd (x, y)(matice rozptyl˚ u) normovan´ y na interval < 0, 1 > je velmi vhodn´ y kandid´at. Rozptyl kan´al˚ u velmi dobˇre odstran´ı faleˇsn´e mapy vznikl´e na homogenn´ıch oblastech. Informace o um´ıstˇen´ı vysok´ ych frekvenc´ı ve vstupn´ım obraze slouˇz´ı sp´ıˇse jako doplˇ nkov´a informace.
4.2.3
Kombinace map
Tˇri hloubkov´e mapy se zkombinuj´ı pomoc´ı v´aˇzen´eho pr˚ umˇeru. P˚ uvodn´ı myˇslenka v´aˇzit tˇri mapy pouˇzit´ım koeficient˚ u citlivosti s´ıtnice na r˚ uzn´e barevn´e kan´aly nepˇrineslo ˇz´adn´ y pozitivn´ı efekt. Proto jsem pouˇzila stejn´e v´ahy u vˇsech tˇr´ı map, stejn´e jako v rozptylu tˇechto kan´al˚ u. dp (x, y) = (d1 (x, y) + d2 (x, y) + d3 (x, y))/3
v u u imd (x, y) = t
3 1 X (di (x, y) − dp (x, y))2 N − 1 i=1
Oznaˇc´ım si m = maxx,y dp (x, y) a funkci imd (x, y) normuji na interval < 0, 1 > 39
imn (x, y) = imd (x, y)/ max imn (x, y). x,y V dalˇs´ım kroku zahod´ım ˇca´sti hloubkov´e mapy, kde si algoritmus nen´ı jist´ y, tedy m´ısta s velik´ ym rozptylem.
4.2.4
Zpracov´ an´ı map
Pokud si zobraz´ıme histogram rozptyl˚ u sc´eny obr. 4.5, napˇr´ıklad z obr´azku 4.3, vyjde vˇzdy podobn´ y v´ ysledek a to funkce, kter´a se podob´a jedn´e vˇetvi funkce x1 . D˚ uvodem je, ˇze kaˇzd´a sc´ena obsahuje urˇcit´e mnoˇzstv´ı homogenn´ıch oblast´ı, na kter´ ych je vˇzdy velik´ y rozptyl. Na druhou stranu obsahuje r˚ uzn´e mnoˇzstv´ı (ˇcasto pˇribliˇznˇe rovnomˇernˇe rozm´ıstˇen´e) r˚ uznˇe v´ yrazn´ ych hran a to se projevuje jako r˚ uzn´a m´ıra jistoty ve vˇernostn´ı funkci. C´ılem je ’uˇr´ıznout’ lev´ y vrchol, kter´ y podle pˇredpoklad˚ u urˇcuje pr´avˇe ta m´ısta, kde si algoritmus nen´ı jist´ y, tedy ta, kter´a je nutn´e odstranit.
Obr´azek 4.5: Histogram vˇernostn´ı funkce
Nalezen´ı prahu D´ıky tvaru histogramu lze na pravou polovinu nahl´ıˇzet jako na pˇr´ımku. Tuto ˇca´st histogramu aproximujeme pr˚ umˇerem m. A zkoum´ame ˇc´asti, kter´e jsou vˇetˇs´ı neˇz dvojn´asobek tohoto pˇr˚ umˇeru m, tj. logick´ y vektor stejnˇe dlouh´ y jako histogram. Uk´azalo se vhodn´e na tyto ˇca´sti aplikovat medi´anov´ y filtr 40
jako prevenci n´ahl´ ych pˇrekmit˚ u. Souvislou nejlevˇejˇs´ı ˇca´st vˇetˇs´ı neˇz dvojn´asobek m prohl´as´ıme za vrchol, kter´ y je nutno odstranit a jeho prav´a hranice je hledan´ y pr´ah ti . Aplikujeme nalezen´ y pr´ah ti dh (x, y) = dp (x, y) = m
imn (x, y) < ti jinak
V pr˚ ubˇehu pr´ace se uk´azalo b´ yt v´ yhodn´e volit m´ırnˇe vyˇsˇs´ı pr´ah ti , t´ım se vytvoˇr´ı menˇs´ı d´ıry, kter´e ale lok´alnˇe rozˇs´ıˇr´ıme dilatac´ı. Rozˇs´ıˇren´e d´ıry jsou vidˇet na obr´azku 4.7 uprostˇred. Tyto d´ıry symbolizuj´ı oblastn´ı nezn´am´e hloubky, kter´e je nutno dodefinovat. Jedin´a informace, kterou m´ame o takov´ ych oblastech je jejich definovan´a hranice. Vyplˇ nov´ an´ı dˇ er Na n´asleduj´ıc´ım pˇr´ıkladu v´ yˇrezu ze sc´eny (na obr. 4.6) pop´ıˇsi postup dodefinov´an´ı ned˚ uvˇeryhodn´ ych m´ıst, tzv. dˇer. Vlevo nahoˇre je p˚ uvodn´ı hrub´a hloubkov´a mapa dp , jej´ı svˇetl´a ˇca´st je ˇspatnˇe urˇcen´a hloubka (viz probl´em s homogenn´ımi oblastmi z ˇc´asti 4.2.1). Nahoˇre uprostˇred je funkce dh . K odstranˇen´ı velmi mal´ ych d´ırek postaˇc´ı pouˇzit´ı medi´anov´eho filtru - jeho v´ ysledek je vpravo nahoˇre. Po jeho aplikaci z˚ ustanou pouze vˇetˇs´ı d´ıry, kter´e rozˇs´ıˇr´ıme, abychom z´ıskali okol´ı, kter´e bude dan´e d´ıry definovat. Okol´ı je zobrazeno dole uprostˇred. Nyn´ı je ot´azka, jak pouˇzit´ım z´ıskan´eho okol´ı vyplnit d´ıru. Jedn´a se o 2D interpolaˇcn´ı probl´em. Byla pouˇzita nejjednoduˇsˇs´ı moˇznost a to pouh´ y pr˚ umˇer okol´ı a konstantn´ı funkce jako v´ yplˇ n. Lze uplatnit i jin´e funkce, kter´e nebudou vytv´aˇret okolo d´ıry umˇel´e hrany, ale uk´azalo se, ˇze nebude nutn´e po takov´ ych prostˇredc´ıch s´ahnout. V´ıce rozeberu v ˇc´asti 4.2.6. V´ ysledek takov´eho postupu, funkce dn , je uk´az´an vpravo dole.
4.2.5
Hloubka ostrosti sc´ eny
Jako posledn´ı zpracov´an´ı hloubkov´e mapy slouˇz´ı odstranˇen´ı faleˇsn´ ych hran vznikl´ ych dodefinov´an´ım dˇer. Aplikuje se rozmaz´an´ı ned˚ uleˇzit´ ych ˇc´ast´ı hloubkov´e mapy. depth(x, y) = imn (x, y) · dn (x, y) + (1 − imn (x, y)) · (dn (x, y) ∗ mask) 41
Obr´azek 4.6: Postup vyplnˇen´ı dˇer - p˚ uvodn´ı hrub´a mapa (vlevo nahoˇre); aplikov´an´ı prahu ti (uprostˇred nahoˇre); aplikov´an´ı medianov´eho filtru (vpravo nahoˇre); rozˇs´ıˇren´a d´ıra dilatac´ı (vlevo dole); uvaˇzovan´e okol´ı pro dodefinov´an´ı (uprostˇred dole); koneˇcn´ y v´ ysledek (vpravo dole)
kde mask je vhodn´ y low-pass filter. Z pˇredchoz´ıho vzorce je zˇrejm´e, ˇze se rozmaˇzou pr´avˇe jen ty ˇc´asti hloubkov´e mapy, kter´e jsou ned˚ uvˇeryhodn´e. T´ım se odstran´ı umˇel´e hrany vznikl´e l´at´an´ım dˇer z pˇredchoz´ı ˇca´sti.
4.2.6
Zhodnocen´ı hloubkov´ e mapy
Tato hloubkov´a mapa bude vod´ıtkem pro volbu polomˇeru l a bude slouˇzit jako startovn´ı bod pro hled´an´ı fuknce r(x, y) z ˇca´sti 3.2.2. V´ yhodou takto konstruovan´e hloubkov´e mapy je, ˇze jej´ı pˇresnost jde ruku v ruce s poˇzadavkem na pˇresnost ˇreˇsen´ı tohoto probl´emu. Pro tuto u ´lohu je nutn´e, aby rozmaz´an´ı na hran´ach bylo co nejspr´avnˇejˇs´ı, tj. aby odhad hloubky byl prioritnˇe lepˇs´ı na hran´ach. A to je pr´avˇe to, co se dˇeje v tomto pˇr´ıpadˇe. Zp˚ usob z´ısk´av´an´ı hloubky sc´eny plnˇe vyhovuje poˇzadavk˚ um u ´lohy. To, ˇze se algoritmus dopouˇst´ı chyb na homogenn´ıch oblastech znamen´a, ˇze se v dalˇs´ım zpracov´an´ı nespr´avˇe rozmaˇze t´emˇeˇr homogenn´ı oblast, tj. ve v´ ysledku se dopust´ı minim´aln´ı chyby.
42
Obr´azek 4.7: Kr´atk´ y pˇrehled zpracov´an´ı hloubkov´e mapy - vˇernostn´ı funkce (vlevo); dh (x, y) s rozˇs´ıˇren´ ymi d´ırami (uprostˇred); dodefinovan´e d´ıry pomoc´ı jejich okol´ı dn (vpravo)
4.2.7
Aplikace prostorovˇ e z´ avisl´ e konvoluce
Standardn´ı konvoluce m´a pro celou funkci stejn´e konvoluˇcn´ı j´adro pro vˇsechny pozice. Existuj´ı situace, kdy konvoluce nesplˇ nuje naˇse poˇzadavky a jsme nuceni pouˇz´ıt prostorovˇe z´avislou konvoluci, kde je konvoluˇcn´ı j´adro promˇenn´e v z´avislosti na poloze ve funkci. v(x, y) je v´ ysledn´ y obraz, kter´ y chceme obdrˇzet. v(x, y) = (f ∗0 p)(x, y) =
k k X X
f (x − i, y − j)p(i, j, x, y)
i=−k j=−k
V tomto pˇr´ıpadˇe pouˇziji prostorovˇe z´avislou konvoluci s modelem nadefinovou v ˇca´sti 3.2.2. p(i, j, x, y) = mp(i, p) ∗ circ(r(x, y)), mp(i, p) je mateˇrsk´a impulzn´ı odezva z´ıskan´a postupem popsan´ ym v 4.1.1. Funkce r(x, y) je funkce polomˇeru u ´mˇern´a hloubkov´e mapˇe sc´eny a z´avisl´a na polomˇeru zornice R. Hloubkovou mapu lze interpretovat jako jednu verzi funkce r(x, y). Tuto funkci mus´ım pˇreˇsk´alovat podle aktu´aln´ıho polomˇeru zornice R, k tomuto u ´ˇcelu potˇrebuji dopoˇc´ıtat rozmaz´an´ı obrazu bodov´eho zdroje v nekoneˇcnu, ke kter´emu dojde na s´ıtnici, pˇri zaostˇren´ı na 43
ostrou ˇca´st sc´eny.
Obr´azek 4.8: Sch´ematick´e oko, kter´e je zaostˇreno na koneˇcnou vzd´alenost. Velikost tohoto rozmaz´an´ı lze urˇcit ze vzorce (odpov´ıdaj´ıc´ı situaci na obr. 4.8) R(l2 D − 1) r= l2 − p
Ã
!
l2 l1 , − l2 D − 1 l1 D − 1
Obr´azek 4.9: Sch´ematick´e oko, kter´e je zaostˇreno do nekoneˇcna. pro pˇr´ıpad l2 → ∞ (odpov´ıdaj´ıc´ı situaci na obr. 4.9) !
Ã
l1 1 − . r = RD D l1 D − 1
44
ˇ alov´an´ı hloubkov´e mapy; osa x je transformov´ana ryze Obr´azek 4.10: Sk´ monot´onn´ı funkc´ı
T´ımto se urˇc´ı jednoznaˇcn´e ˇsk´alov´an´ı funkce r(x, y), jako inici´aln´ı funkce ˇ alov´an´ı v tomto se urˇc´ı depth(x, y) (coˇz pˇrev´ad´ı vstupn´ı obr´azky na sebe). Sk´ smyslu odpov´ıd´a pron´asoben´ı konstantou (ilustrativn´ı obr´azek 4.10). Druh´ y, implementaˇcnˇe pohodlnˇejˇs´ı, pohled je n´ahled na r(x, y) jako na seznam index˚ u do pole masek circ(l). Pak ˇsk´alov´an´ı znamen´a zmˇenit pouze pole, do kter´eho se indexuje. To je posledn´ı nezn´am´a, kter´a chybˇela pro pouˇzit´ı vzorce v´ ysledku v(x, y). Nyn´ı aplikujeme prostorovˇe z´avislou konvoluci s modelem konvoluˇcn´ıho j´adra nadefinovan´eho v ˇca´sti 3.2.2. Jako mateˇrskou impluzn´ı odezvu zvol´ıme namˇeˇrenou PSF pˇrepoˇc´ıtanou pro dan´ y polomˇer R. Na obr´azku 4.13 je vidˇet v´ ysledek prostorovˇe z´avisl´e konvoluce, v´ıce uk´azek je v ˇca´sti 5.1.
45
Obr´azek 4.11: P˚ uvodn´ı sc´ena
Obr´azek 4.12: Odhadnut´a hloubka
Obr´azek 4.13: Mˇeˇren´a impulzn´ı odezva (vlevo); odhad s´ıtnicov´eho obrazu (vpravo)
46
Kapitola 5 V´ ysledky 5.1
Vnitˇ rn´ı sc´ eny
V t´eto ˇc´asti se nach´az´ı sc´ena, kter´a je zobrazena dvˇema r˚ uzn´ yma oˇcima, tj. dvˇe r˚ uzn´e impulzn´ı odezvy a pro kaˇzdou z nich jsou zvoleny dva polomˇery zornice. Pro r˚ uzn´e polomˇery zornice se nemˇen´ı jen impulzn´ı odezvy, ale tak´e hloubka ostrosti.
Obr´azek 5.1: Zvolen´e impulzni odezvy oka ˇc.4 (polomˇery 3mm; 6mm); oka ˇc.6 (polomˇery 3mm; 6mm)
Z v´ ysledk˚ u je patrn´e, ˇze pˇri zvˇetˇsuj´ıc´ı se zornici se progresivnˇe mˇen´ı nejen vlastn´ı impulzn´ı odezva, ale tak´e rozostˇren´ı z´avisl´e na hloubce. Je tˇreba si uvˇedomit, ˇze sc´ena je barevn´a pouze z ilustrativn´ıch d˚ uvod˚ u (v barvˇe jsou projeven´e jevy l´epe patrn´e). Sc´ena byla zkreslena jako monochromatick´a a to se stejnou vlnovou d´elkou jako bylo provedeno mˇeˇren´ı impulzn´ı odezvy. Z´avˇerem zhodnot´ım dosaˇzen´ı c´ıl˚ u, kter´e jsem si pˇredeslala v kap. 2. 47
Obr´azek 5.2: P˚ uvodn´ı sc´ena
Reˇserˇsn´ı ˇc´ast se kryje s kapitolou 3. Vytvoˇren´ı metody pokr´ yv´a kapitola 4. Metoda poskytuje moˇznosti odhadu s´ıtnicov´eho obrazu pro neplan´arn´ı sc´enu, prob´ıh´a v nˇekolika po sobˇe jdouc´ıch kroc´ıch. V´ yhodou tˇechto krok˚ u je, ˇze specifick´e n´aroky na pˇresnost n´asleduj´ıc´ıho kroku respektuje krok pˇredchoz´ı.
48
Obr´azek 5.3: V´ yˇrez z ˇca´sti sc´eny, kde je oko zaostˇreno
Obr´azek 5.4: V´ yˇrez z ˇca´sti sc´eny, kde oko zaostˇreno nen´ı
5.2
Uk´ azky impulzn´ıch odezev pro r˚ uzn´ e polomˇ ery zornice
Z n´asleduj´ıc´ıch obr´azk˚ u je patrn´e, ˇze pro pro mal´e polomˇery zornic je difrakˇcn´ı limit optick´e soustavy dominantn´ı nad vlivem aberac´ı. Pro polomˇery okolo 2 mm se vada oka st´av´a dominantn´ı a pro vˇetˇs´ı polomˇery se vada plnˇe rozvine. Pro ˇspatnˇe osvˇetlen´e prostˇred´ı se tak st´av´a probl´emem mnoˇzstv´ı svˇetla, ale i pr´avˇe zm´ınˇen´ y efekt.
49
Obr´azek 5.5: Odhady s´ıtnicov´ ych obraz˚ u pro dvˇe oˇci (ˇc. 4 nahoˇre; ˇc. 6 dole) a dva r˚ uzn´e polomˇery zornice (3 mm vlevo˚ u 6 mm vpravo)
50
Obr´azek 5.6: Impulzn´ı odezvy oka (1) pro r˚ uzn´e polomˇery zornice - zleva 0,5mm; 1,5mm; 2,5mm; 3,5mm; 4,5mm; 5,5mm; 6,5mm.
Obr´azek 5.7: Impulzn´ı odezvy oka (2) pro r˚ uzn´e polomˇery zornice - zleva 0,5mm; 1,5mm; 2,5mm; 3,5mm; 4,5mm; 5,5mm; 6,5mm.
51
Obr´azek 5.8: Impulzn´ı odezvy oka (3) pro r˚ uzn´e polomˇery zornice - zleva 0,5mm; 1,5mm; 2,5mm; 3,5mm; 4,5mm; 5,5mm; 6,5mm.
Obr´azek 5.9: Impulzn´ı odezvy oka (4) pro r˚ uzn´e polomˇery zornice - zleva 0,5mm; 1,5mm; 2,5mm; 3,5mm; 4,5mm; 5,5mm; 6,5mm.
52
Obr´azek 5.10: Impulzn´ı odezvy oka (5) pro r˚ uzn´e polomˇery zornice - zleva 0,5mm; 1,5mm; 2,5mm; 3,5mm; 4,5mm; 5,5mm; 6,5mm.
Obr´azek 5.11: Impulzn´ı odezvy oka (6) pro r˚ uzn´e polomˇery zornice - zleva 0,5mm; 1,5mm; 2,5mm; 3,5mm; 4,5mm; 5,5mm; 6,5mm.
53
Literatura [1] Moreno-Barriuso E, Marcos S, Navarro R, Burns SA. Comparing laser ray tracing, spatially resolved refractometer andHartmann-Shack sensor to measure the ocular wavefront aberration. Optom Vis Sci, 2001, 78:152-156. ˇ [2] Forero MG, Sroubek F, Flusser J, Redondo R, Cristobal G. Applications and Science of Neural Networks, Fuzzy Systems,and Evolutionary Computation VI. SPIE, Bellingham, 2004, 197-206. [3] Marcos S, Moreno E, Navarro R. The depth-of-field of the human eye from objective and subjective measurements. Vision Research, 1999, 39:2039-2049. [4] Duˇsek J. http://dsp.vscht.cz/konference matlab/matlab03/dusek j.pdf. [5] Marcos S. Image quality of the human eye. International Ophthalmology Clinics. Spring, 2003, 43(2):43-62. [6] Moreno-Barriuso E, Merayo-Lloves J, Marcos S, Navarro R, Llorente L, Barbero S. Ocular aberrations before and after corneal refractive surgery: LASIK-induced changes measured with Laser Ray Tracing. Investigative Ophthalmology and Visual Science, 2001, 42:1396-1403. [7] Artal P, Marcos S, Navarro R, Williams DR. Odd abberrations and double pass measurements of retinal image quality. Journal of the Optical Society of America, 1995, 12:195-201. [8] Garcia DD. CWhatUC : Software Tools for Predicting, Visualizing and Simulating Corneal Visual Acuity. PhD thesis, 2000.
54
[9] Kakimoto M, Matsuoka K, Nishita T, Naemura T, Harashima H. Glare Generation Based on Wave Optics. Pacific Conference on Computer Graphics and Applications, 2004, 133-142. [10] Thibos, Larry N. Image processing by the human eye. Visual Communications and Image Processing IV, William A. Pearlman; Ed., 1989, 1199:1148-1153. [11] Roorda A. Human Visual System - Image Formation. Encylopedia of Imaging Science and Technology, 2002, 539-557. [12] Navarro R. Objective measurement of the optical image quality in the human eye. Saratov Fall Meeting 2000: Optical Technologies in Biophysics and Medicine II, Valery V. Tuchin, 2001, 127-137. [13] Guyton AC. Textbook of Medical Physiology. W.B. Saunder Company, 1986, 566-601.
55
Seznam pouˇ zit´ ych zkratek ˇ - aberace vysok´ AVR ych ˇra´d˚ u CSF - contrast sentivity function EE - encircled energy (koncentrace energie) LASEK - laser subepithelial keratomileusis LASIK - laser assisted in situ keratomileusis LRT - laser ray tracing MTF - modulation transfer function (modulaˇcn´ı pˇrenosov´a funkce) OTF - optical transfer function (optick´a pˇrenosov´a funkce) PF - pupil function (pupilov´a funkce) PK - peak-to-valley abberation (ˇspiˇcka-d´ıra) PRK - fotorefraktivn´ı keratectomie PSF - point spread function (bodov´a rozptylov´a funkce) RMS - root-mean-square (stˇredn´ı kvadratick´a hodnota) SCE - Stiles-Crawford˚ uv efekt SH - Shack-Hartmann SR - Strehl ratio (Strehlovo krit´erium) SRR - spatially resolved refractometr ˇ - tvrd´e kontaktn´ı ˇcoˇcky TKC ZP - Zernikovy polynomy
56
Obsah pˇ riloˇ zen´ eho CD Vhledem k situaci, ˇze implementaˇcn´ı z´aleˇzitosti t´eto pr´ace nejsou prim´arn´ım c´ılem, nepopisuji podrobnosti algoritm˚ u a pouˇzit´ ych struktur. Cel´a pr´ace byla vytvoˇrena ve v´ yvojov´em prostˇred´ı Matlab, n´apovˇedu ke skript˚ um lze nal´ezt jako inline n´apovˇedu z pˇr´ıkazov´e ˇr´adky. Pˇriloˇzen´e CD obsahuje • adres´aˇr kod, kter´ y obsahuje k´od pr´ace spolu s daty a vysledky vymodelovan´ ych sc´en • adres´aˇr prace, kter´ y obsahuje elektronickou verzi pr´ace, jej´ı zdrojov´ y text v TEXu, spolu s pouˇzit´ ymi obr´azky
57