N_STFS 4. Teorie bank a bankovních systémů
23.10.2013 zimní semestr 2013 Ing. Arnošt Klesla, Ph.D.
Teorie bankovní produkce • Bankovní teorie nabízí dva základní koncepty, jak nahlížet na banku a její produkci (Freixas, Rochet 1997). • Produkční přístup chápe bankovní aktivity jako služby poskytované vkladatelům a dlužníkům. • Bankovní produkci pak lze popsat jako použití práce a fyzického kapitálu k výrobě služeb, které by mohly být vhodně aproximovány například množstvím zpracovaných platebních příkazů. • Zprostředkovatelský přístup bere do úvahy, že vklady mají jiné charakteristiky než úvěry a za základní aktivitu banky považuje zprostředkování zápůjčních fondů. • Vstupem produkční funkce tak není jen práce a fyzický kapitál, ale především finanční kapitál, tj. vklady, emitované dluhopisy či přijaté úvěry. • Výstup je v rámci zprostředkovatelského přístupu možné měřit pomocí množství poskytnutých úvěrů a jiných finančních investic.
Teorie bankovní produkce • Produkční přístup je vhodný pro analýzu efektivity jednotlivých poboček. • Pro analýzu bank jako celku především z hlediska efektivnosti je vhodnější zprostředkovatelský přístup. • Banku lze tedy z hlediska analýzy afektivnosti považovat za firmu s produkční funkcí F(y,x), kde • y - je vektor výstupů zahrnující množství poskytnutých úvěrů a množství dalších finančních investic, především cenných papírů, • x - je vektor vstupů zahrnující primárně práci, fyzický kapitál a vklady.
Teorie efektivnosti bankovní produkce • Za cíl banky lze považovat minimalizaci nákladů, přitom banky jsou pokládány za příjemce ceny, a to jak co se týče vstupů, tak výstupu. • Analýza je prováděna pro dlouhé období, což znamená, že banky jsou konfrontovány pouze s variabilními náklady. • Předpokládá se, že banky řeší problém, který lze formalizovat tak , že wi označuje cenu i-tého vstupu, potom platí, že : •
C( yi,wi ) = minx (wi , xi )
za podmínky F( y, x) ≤ 0
• s pomocí Lagrangeova multiplikátoru je následně řešena minimalizace a po úpravě je výsledkem nákladová funkce, která závisí na cenách vstupů a množství výstupů :
Ci* = ∑wixi*(wiyi) = Ci* (wi yi)
Teorie efektivnosti bankovní produkce • Prostá minimalizace nákladů může vést ke zkreslení odhadu neefektivnosti, protože nebere do úvahy kapitálovou strukturu (Hughes, Mester 1993) . • Vyloučení vlastního kapitálu pro vyjádření efektivnosti banky je ekvivalentní předpokladu, že cena vlastního kapitálu je dokonale korelovaná s cenou depozit a zároveň je množství vlastního kapitálu dáno endogenně na úrovni minimalizující náklady. • Za těchto podmínek není kapitálová struktura významná a minimalizace nákladů je dostatečným popisem chování banky.
Bankovní systém (soustava) • Souhrn bank, působících v určitém teritoriu, v určité zemi, jejich vzájemné vazby a vazby k okolí.
Formy uspořádání bankovního systému Determinanty (faktory) uspořádání bankovního systému: 1. Ekonomický systém země, 2. Rozvinutost finančního trhu, 3. Měnová stabilita, 4. Směnitelnost měny, 5. Zapojení země do nadnárodních struktur 6. Regulace bank 7. Historický vývoj a tradice
Formy uspořádání bankovního systému • V současnosti jsou bankovní systémy uspořádány s odlišnostmi jen v detailech daných historickým vývojem • Základní klasifikace bankovních systémů : • a/ jednostupňové • b/ dvoustupňové, kde je oddělena makroekonomická funkce CB od mikroekonomických funkcí zajišťovaných sítí komerčních (obchodních) bank
Formy uspořádání bankovního systému • Z hlediska institucionálních vazeb ( podle rozsahu oprávnění k bankovním obchodům) je možné pohlížet na bankovní systém jako na dva bankovní systémy : • Univerzální • Oddělené (specializované) Případně doplněné o model smíšeného bankovního systému
Jednostupňový bankovní systém (historický pohled) • Moderní bankovní systémy jsou založeny výlučně na dvoustupňovém systému univerzálního charakteru. • Základem jednostupňového systému jsou plně univerzální banky, provádějící veškeré obchody , včetně emise bankovek. • Chybí institucionální oddělení emisní, centrální banky s makroekonomickými funkcemi.
Jednostupňový bankovní systém (historický pohled) • V minulosti se vytvořily tři základní varianty systému: • V počátečním období rozvoje bankovnictví prováděly banky veškeré obchody, včetně emise bankovek, protože neexistovala centrální banka, nebo jiné emisní, nebo regulatorní orgány. • Tento systém byl v modifikaci centrální státní monobanky uplatněn v bývalých komunistických zemích s centrálně plánovanou ekonomikou • státní banka zajišťovala makro i mikroekonomické funkce, ovšem v systému plánovaného hospodářství, bez tržního mechanismu, kde přidělovala peníze až do podnikových jednotek podle úkolů státního plánu k zabezpečení jeho splnění.
Jednostupňový bankovní systém (historický pohled) • Free banking – třetí varianta systému jednostupňového bankovnictví • Extrémně liberální teoretická vize plně si konkurujících plně univerzálních bank, včetně vydávání vlastních bankovek, bez centrální banky a s výrazně omezenou funkcí regulace • Více na webu www. libinst. cz
Specializované (oddělené) bankovní systémy • Podstatou je institucionální oddělení komerčního a investičního bankovnictví Komerční bankovnictví: • Přijímání depozit • Poskytování úvěrů • Platební styk atd Investiční bankovnictví (dva přístupy): 1. Jen majetkové účasti, komerční banky nesmějí vlastnit majetkové účasti jiných firem 2. Včetně obchodů s CP, emisí, úschovy a správy CP
Specializované (oddělené) bankovní systémy • Do finanční krize 2008 se stíraly rozdíly mezi komerčním a investičním bankovnictvím k vysokému stupni univerzalizace i v USA (legislativa z důvodů ochrany trhu a drobných investorů a střadatelů), nebo v UK (z tradice) • Pád Lehman Brothers a skandály s tunelováním aktiv univerzálních bank v USA, které využívaly ke krytí ztrát z obchodů s toxickými instrumenty zdroje z retailové bankovní činnosti vracejí otázku oddělení bankovních systémů nejen v USA k politickému rozhodnutí
Specializované (oddělené) bankovní systémy • V USA probíhá zápas o znovupřijetí Glass–Steagallova aktu, který by rozdělil banky na investiční a klasické, obsluhující reálnou ekonomiku. • Wall Street požaduje od Obamy, aby zastavil opětovné přijetí tohoto zákona, který na nátlak finanční lobby zrušil prezident Bill Clinton v roce 1999. • Zvyšuje se počet se zvyšuje počet států, které požadují přijetí tohoto Rooseweltova zákona z roku 1933 “ je to již 25 států, které vyvíjejí trvalý tlak na prezidenta Obamu, aby zákon znovu zavedl. • Wall Street tlačí prezidenta přesně opačným směrem. I v USA se má uplatnit evropský systém "bail-out“ a bail - in. To znamená záchranné státní balíčky, zvýšení daní, */Viz Stanovisko České národní banky k materiálu Evropské komise Diskusní dokument k nástroji odpis závazků – bailin1
Glass-Steagallův zákon (Glass-Steagal Act of 1933), • oficiálně The Banking Act of 1933, veřejný zákon č. 73-66, 48 Stat. 162) byl exekutivní výnos z amerického senátu, který vypracovali a předložili demokratičtí senátoři Carter Glass (Virginie) a Henry B. Steagall (Alabama) a který vešel v platnost 16. června 1933, kdy byl podepsán Franklinem Delano Rooseveltem. • Hlavní body: 1. efektivní oddělení komerčního a investičního bankovnictví, 2. Vytvoření (Federal Deposit Insurance Corporation). • Glass-Steagallův zákon vznikl v kontextu velké hospodářské krize a jeho ambicí bylo zabránit tomu, aby se podobná krize opakovala (například tím, že by banky nemohly hazardovat se svým kapitálem společným z různých a různě nevyvážených zdrojů). • Glass-Steagallův zákon byl zrušen výnosem Gramm-Leach-Bliley Act z roku 1999 (za úřadu Billa Clintona).
Univerzální bankovní systémy 1. Centrální banka – emisní + ostatní funkce 2. Síť komerčních bank – všechny bankovní činnosti s výhradou emise bankovek (komerční i investiční)
Přednosti univerzálního bankovního systému • Úspora času a peněz na straně klienta na základě možnosti získat na jednom místě všechny potřebné bankovní produkty, obvykle v husté síti poboček, nebo expozitur, které zajišťují dobrou dostupnost banky • Samostatnou podskupinou jsou tzv. internetové banky (internet banking), které se vyznačují orientací na levné a po síti okamžitě dostupné jednoduché bankovní produkty, zejména platební a kartové služby i klientům jiných bank s konkurenční výhodou nízkých, nebo žádných bankovních poplatků
Přednosti univerzálního bankovního systému • Podstatně lepší znalost klienta za strany banky, což otevírá možnost 1. poskytovat stabilním, bonitním klientům služby za výhodnějších podmínek (prime rate, VIP customer) 2. Efektivnější marketing a prodej nových produktů stávajícím klientům na základě silného a trvalého klientského vztahu k bance (klient – stálý zákazník – náhodný zákazník zájemce)
Přednosti univerzálního bankovního systému • Široká škála produktů umožňuje diverzifikaci činností a v důsledku toho i rizika, což posiluje stabilitu banky i celého • Stabilita bankovního systému je významným faktorem stabilizace celé ekonomiky s ohledem na sílu bank, které mohou podpořit efektivně překonání krizových jevů i v nebankovním sektoru.
Nevýhody a problémy univerzálního bankovního systému • Vzniká konflikt zájmů a v důsledku propojení komerčního a investičního bankovnictví v jedné bance. • Banka má značnou informační výhodu ze znalosti klienta oproti ostatním konkurenčním subjektům na finančním trhu – poskytovatelům služeb v oblasti investování, zejména na kapitálovém trhu.
Nevýhody a problémy univerzálního bankovního systému • Oligopolní struktura univerzálního bankovnictví potlačuje působení konkurenčního prostředí a brzdí zlepšování kvality služeb a uplatňování nových produktů a přístupů k nabídce bankovních služeb (karty, elektronické bankovnictví, atd.) • Problémy vycházejí z velikosti, nikoliv z univerzality bank
Nevýhody a problémy univerzálního bankovního systému 1. Univerzální, globální velkobanky mají tendenci k neefektivnímu hospodaření, jehož důsledky přenášejí díky monopolnímu postavení na klienty (bankovní poplatky) 2. Zdrojem neefektivity velkobank je obtížné řízení provozních nákladů, možnost kompenzovat zvýšené provozní náklady z mimořádných monopolních výnosů po akvizicích v globálním měřítku a hlavně obtížná kontrola poctivosti dealerů a managementu bank při uzavírání bankovních obchodů (morální hazard a podvody) 3. Monopolní síla velkobank ve vztahu k externímu auditorovi (Ernst Young v případu IPB, zánik Coopers Lybrand, Arthur andersen – Enron atd.)
Aktuální aplikace univerzálního systému • Historicky jako systém, který se vyvinul po vzniku centrálních bank (UK), banky ztratily právo emitovat bankovky, všechny ostatní funkce zůstaly zachovány • Ze zákona podle modelu švýcarského bankovnictví, aktuálně na základě bankovního standardu vymezeného evropskou bankovní licencí
Jednotná bankovní licence • Rozhodnutí vydané příslušným orgánem členského státu EU, na jehož základě je úvěrová instituce se sídlem na území tohoto členského státu oprávněna na tomto území vykonávat bankovní činnost. Jsou-li dodrženy postupy stanovené právem ES (viz pasportizace, notifikace), opravňuje jednotná bankovní licence svého držitele též k výkonu bankovní činnosti na území jiného členského státu EU, aniž by k tomu muselo být vydáno povolení příslušného orgánu tohoto jiného členského státu EU.
Appendix
Přímé bankovnictví, elektronické bankovnictví je koncepce bankovnictví, které: • má malý počet „kamenných“ bankovních poboček, v některých případech omezené jen na sídlo společnosti nebo žádné • svým klientům poskytuje přístup ke svému účtu aniž by museli bankovní pobočku fyzicky navštívit a/ v případě okamžitého přístupu k účtu a bankovním transakcím, přes: • Internet • telefon (prostřednictvím operátora nebo tzv. osobního bankéře) • mobilní telefon, WAP • speciální terminály, tzv. Automated Teller Machines, ATM b/ v ostatních případech:přes speciální předtištěné obálky s popisem transakcí, které klient zamýšlí udělat, odesílané poštou (Mail banking)
Appendix Přímé bankovnictví, elektronické bankovnictví • Eliminací tradičních způsobů přístupu k účtu a nákladů s nimi spojenými si může dovolit svým klientům nabízet vyšší úroky a nižší administrační/servisní poplatky. • Virtuální banky vznikaly až s příchodem internetu a mobilních telefonů během 90. let 20 století. Jako první virtuální banka se uvádí Security First Network Bank a to dne 18. října 1995. V českém prostředí se za internetovou banku považují např. mBank, AirBank, Zuno.
Internetové bankovnictví, on-line bankovnictví • je jedna z nejoblíbenějších metod obsluhy bankovních účtů a kontaktu klienta s bankou přes webové rozhraní, vedle WAP bankingu a telefonního bankovnictví • jedna z metod přímého bankovnictví. • Pomocí internetového bankovnictví klient může spravovat své bankovní účty, například zjistit aktuální zůstatky, zadat jednorázový nebo trvalý příkaz k úhradě a podobně. • Z hlediska klienta je výhodou rychlý, levný a snadný přístup k účtu (poplatky u internetového bankovnictví bývají nejnižší, navíc příkaz se splatností aktuální den bývá možné zadat i po ukončení provozní doby poboček banky), • z hlediska banky je rozhodující výhodou úspora pracovníků na přepážkách a nákladů na provoz poboček.
Internetové bankovnictví, on-line bankovnictví • Nevýhodou mohou v některých případech být bezpečnostní problémy, protože informace a příkazy se předávají z často nedostatečně zabezpečených počítačů klientů přes běžné internetové spojení. • Tato slabina internetového bankovnictví je u většiny bank vyřešena zabezpečeným šifrovaným spojením pomocí https protokolu, a současnou komparací internetových klíčů, uložených v počítačích klienta a na serverech banky. • Autorizace uživatele je navíc prováděna pomocí speciálního kódu, který je pomocí SMS zprávy zaslán bankou na klientem vybrané číslo mobilního telefonu..
Internetové bankovnictví, on-line bankovnictví • Banky své internetové bankovnictví často nabízejí pod zvláštní produktovou značkou, příkladem může být internetové bankovnictví České spořitelny označované jako Servis 24. • První vyspělé internetové bankovnictví nazvané eKonto, zpřístupňované pomocí internetového klíče, SMS nebo zpoplatněné kalkulačky v ČR nabízela e Banka.
Appendix Platební prostředky elektronického bankovnictví Elektronické platební prostředky mohou být rozlišovány ve dvojí podobě jako: 1/ prostředky vzdáleného přístupu k peněžní hodnotě, při jejichž užívání se zpravidla vyžaduje identifikace držitele osobním identifikačním číslem přiděleným vydavatelem nebo identifikace jiným způsobem, 2/ elektronické peněžní prostředky uchovávající peněžní hodnotu v elektronické podobě • Peněžní hodnotou v elektronické podobě, uchovávanou na elektronickém peněžním prostředku jsou pak míněny právě elektronické peníze.
Appendix Platební prostředky elektronického bankovnictví Tato elektronická peněžní hodnota musí: • představovat pohledávku za emitentem, • být uchovávána na elektronickém peněžním prostředku, • být vydávaná proti přijetí peněžních prostředků v hodnotě ne nižší, než je hodnota vydávaných elektronických peněz, • být přijímána kromě emitenta i jinými osobami. Technicky – dva systémy elektronických peněžních prostředků: • Na samostatném nosiči • V paměti počítače
Appendix Platební prostředky elektronického bankovnictví Formy vzdáleného přístupu: • Platební karty • Homebanking • Phonebanking • GSM banking • internetbanking
