Nový turistický produkt pro vesnici Slup

Nový turistický produkt pro vesnici Slup

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 2. 5. 2013 ...................................................... Podpis

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala především mému vedoucímu bakalářské práce panu ak.mal. Vladimíru Netoličkovi za cenné rady, pomoc a ochotu. Dále také panu starostovi Slupi panu ing. Františkovi Jelečkovi, který mi poskytl důležité informace a odborné konzultace, které byly k této práci velmi potřebné. A v neposlední řadě děkuji také mé rodině a mému příteli za trpělivost, pomoc a podporu.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Nový turistický produkt pro vesnici Slup Bakalářská práce

Autor: Aneta Bolfová Vedoucí práce: ak.mal. Vladimír Netolička Jihlava 2013

Copyright © 2013 Aneta Bolfová

Abstrakt BOLFOVÁ, Aneta: Nový turistický produkt pro vesnici Slup. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Vedoucí práce ak. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. Tato bakalářská práce se zabývá plánováním hvězdicového zájezdu na pět dní s centrem v jihomoravské obci Slup spolu s vytvořením nových cyklotras do zajímavých lokalit v okolí dané obce. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku obce Slup a představení vybraných lokalit. Praktická část popisuje naplánování hvězdicového zájezdu, naplánování nových cyklotras, tvorbu propagačního materiálu a přiblížení financování daných cyklotras Klíčové slova: Hvězdicový zájezd, Slup, cyklostezka, cyklotrasa, propagační materiál, financování.

Abstract BOLFOVÁ, Aneta: The New Tourist Product for the Village Slup. Bachelor thesis. The College of Polytechnics Jihlava. Supervisor: ak. mal. Vladimír Netolička. Degree of Qualification: Bachelor. Jihlava 2013. This thesis is concerned with the planning of a single – centre holiday for 5 days with the centre in the south Moravian village Slup along with the creating new cycling routes to interesting locations in the surroundings of the village. The theoretical part focuses on the characterization of the village Slup and introduction of selected places of interest, The practical part deals with the planning of the single – centre holiday, planning of the new cycling routes, drawing up the promotion materials and suggestions for funding of the given cycling routes Keywords: Single – centre holiday, Slup, bicycle path, cycling route, promotion material, funding.

Předmluva Ve své bakalářské práci jsem se rozhodla zatraktivnit obec Slup z pohledu cestovního ruchu vytvořením nového hvězdicového zájezdu spolu s novými cyklotrasami. Podrobněji zde zmapuji předpoklady pro cestovní ruch této obce nacházející se na jižní Moravě a představím vybraná cílová místa daného hvězdicového zájezdu. Toto téma jsem si vybrala z více důvodů. Hlavním byl, že bych chtěla dostat více do povědomí místo mého bydliště, jelikož má mnoho předpokladů stát se důležitým turistickým místem. Najdeme tu jeden z nejstarších vodních mlýnů u nás vůbec, který je zrekonstruovaný a přístupný veřejnosti, dále muzeum Československého opevnění 1938, Soukromé muzeum zemědělství anebo unikátní přírodu nacházející se v celém okolí Slupi. Každý z nás asi zná Český Krumlov či například Lednicko – Valtický areál, ale bohužel ne všichni by mohli říci, že znají obec Slup. Tato jihomoravská obec se samozřejmě výše zmíněným místům nemůže vyrovnat jak velikostí, tak významností, a jistě ji ani (zatím) nenajdeme na seznamu UNESCO. I přesto však má tato malebná víska potencionálním návštěvníkům mnoho co nabídnout a mým cílem je, aby se Slup stala v celorepublikovém měřítku více známou a méně opomíjenou. Při tvorbě budu čerpat z knih týkajících se dané problematiky, propagačních materiálů, ale také z kroniky obce Slupi, do které jsem měla možnost nejednou nahlédnout.

Obsah Úvod................................................................................................................................ 11 Teoretická část ................................................................................................................ 12 1

Představení obce Slup.............................................................................................. 12 1.1

1.1.1

Název Slup ................................................................................................ 13

1.1.2

Vzájemná spolupráce obcí ........................................................................ 14

1.2

2

Dějiny Slupi ..................................................................................................... 13

Lokalizační předpoklady – Přírodní ................................................................. 14

1.2.1

Klima ........................................................................................................ 15

1.2.2

Hydrosféra ................................................................................................ 15

1.2.3

Reliéf ......................................................................................................... 17

1.2.4

Biosféra ..................................................................................................... 17

1.3

Vinařství ve Slupi ............................................................................................. 18

1.4

Cyklostezky/cyklotrasy ve Slupi ...................................................................... 18

1.5

Lokalizační předpoklady – Kulturně správní ................................................... 19

1.5.1

Vodní mlýn ve Slupi ................................................................................. 19

1.5.2

Kostel Jména Panny Marie ....................................................................... 21

1.5.3

Československé opevnění 1938 ................................................................ 21

1.5.4

Muzeum zemědělství v Oleksovičkách .................................................... 22

1.5.5

Slavnosti chleba ........................................................................................ 22

Představení města Znojmo ...................................................................................... 23 2.1

Historie a památky ........................................................................................... 23

3

Obec Dyje ................................................................................................................ 24

4

Jaroslavice ............................................................................................................... 25

5

Seefeld – Kadolz...................................................................................................... 26

6

Cyklotrasy, cyklostezky a legislativa ...................................................................... 27

Praktická část .................................................................................................................. 28 7

8

Den první – Slup ...................................................................................................... 28 7.1

Itinerář .............................................................................................................. 28

7.2

Detailní program .............................................................................................. 29

7.3

Cyklotrasa Znojmo – Slup ............................................................................... 30

7.4

Navštívená místa .............................................................................................. 31

Den druhý – Znojmo ............................................................................................... 32

9

8.1

Itinerář .............................................................................................................. 33

8.2


8.3


Den třetí - obec Dyje ............................................................................................... 35 9.1

Itinerář .............................................................................................................. 35

9.2


9.3

Cyklotrasa Slup – Dyje .................................................................................... 37

9.4


10 Den čtvrtý – Jaroslavice .......................................................................................... 39 10.1

Itinerář .............................................................................................................. 40

10.2


10.3

Vinařská stezka Slup – Jaroslavice .................................................................. 41

10.4

Cyklotrasa Jaroslavice – Slup .......................................................................... 42

10.5


11 Den pátý – Seefeld – Kadolz ................................................................................... 44 11.1

Itinerář .............................................................................................................. 44

11.2


11.3

Cyklostezka Slup – Seefeld - Kadolz ............................................................... 46

11.4

Cyklotrasa Seefeld – Kadolz – Laa an der Thaya ............................................ 47

11.5

Trasa z Laa an der Thaya do Slupi ................................................................... 47

12 Den šestý ................................................................................................................. 48 12.1

Itinerář .............................................................................................................. 48

12.2


13 Financování ............................................................................................................. 49 14 Uvedení nového turistického produktu do praxe..................................................... 50 Závěr ............................................................................................................................... 54 15 Seznam použitých zdrojů ........................................................................................ 56 15.1

Bibliografické zdroje:....................................................................................... 56

15.2

Ostatní zdroje: .................................................................................................. 57

16 Seznam příloh .......................................................................................................... 60

Seznam ilustrací Seznam obrázků Obrázek č. 1: Poloha Slupi ............................................................................................. 12 Obrázek č. 2: Znak obce Slup ......................................................................................... 12 Obrázek č. 3: Vodní mlýn ve Slupi................................................................................. 20 Obrázek č. 4: Znak města Znojma ................................................................................. 24 Obrázek č. 5: Expozice Soukromého muzea zemědělství .............................................. 30 Obrázek č. 6: Mapa trasy Znojmo - Slup ........................................................................ 31 Obrázek č. 7: Mapa navštívených objektů ...................................................................... 32 Obrázek č. 8: Mapa navštívených míst ve Znojmě ......................................................... 35 Obrázek č. 9: Mapa trasy Slup -Dyje .............................................................................. 38 Obrázek č. 10: Navštívená místa .................................................................................... 39 Obrázek č. 11: Vinařská cyklostezka Slup - Jaroslavice ................................................ 42 Obrázek č. 12: Cyklostezka Jaroslavice - Slup .............................................................. 43 Obrázek č. 13: Lokace navštívených míst v Jaroslavicích ............................................. 44 Obrázek č. 14: Cyklostezka Slup – Seefeld -Kadolz ...................................................... 46 Obrázek č. 15: Cyklotrasa Seefeld –Kadolz – Laa an der Thaya ................................... 47 Obrázek č. 16: Trasa z Laa an der Thaya do Slupi ......................................................... 48 Obrázek č. 17: Návštěva oblasti Znojemska v minulosti................................................ 51 Obrázek č. 18: Zaujetí novým turistickým produktem ................................................... 51 Obrázek č. 19: Celková akceptovatelná cena respondenty ............................................. 52 Obrázek č. 20: Případná účast na daném zájezdu ........................................................... 52

Úvod Vzhledem k tomu, že obec Slup najdeme na mapě velmi blízko rakouských hranic, byla tato oblast v minulém režimu až ignorována. Byla dokonce hlídána tzv. pohraničníky a cedule před obcí nás vítala nápisem „ Hraniční oblast“. Vstup do Slupi byl kontrolován a lidé, kteří zde nebydleli, směli navštívit obec jen s „povolenkou do hraničního pásma“. Cestovní ruch se tehdy moc „nepěstoval“ a obec bohatá na památky i historii turisticky strádala. Dnes je tato situace podstatně jiná, vstup do Slupi je neomezený, památky jsou rekonstruovány a vznikla dokonce i nová muzea a pamětihodnosti otevřené pro veřejnost. Bohužel není tato obec natolik známá, aby se využil celý její potenciál. Ve své bakalářské práci bych chtěla ukázat, že obec Slup a také její okolí je velmi zajímavé a významné a byla by škoda tuto oblast blíže nepoznat. Proto v mé teoretické části představím podrobněji především Slup a poté její okolí, kam patří město Znojmo, rakouské město Seefeld – Kadolz, obce Jaroslavice a Dyje. V mé praktické části budu plánovat hvězdicový zájezd do lákavých okolních míst, které budu zmiňovat v teoretické části, přičemž centrem se stane obec Slup, kde budou také potencionální účastníci ubytováni a kde naleznou své zázemí. A protože se budu zabývat cyklotrasami, má cílová skupina budou cyklisté, jejichž celý program se bude skládat ze šesti dnů, kdy poslední den bude odjezdový. Při plánování nových cyklotras bude také nutné myslet na finanční stránku věci a pokusím se také ověřit praktické využití mnou navrženého turistického produktu pomocí dotazníkového průzkumu. Posledním bodem mého praktického úseku bude vytvoření propagačního letáku, který bude mít za úkol ukázat atraktivitu mnou vybraných míst s popisem, programem a také novými cyklotrasami. Chtěla bych podotknout, že se touto problematikou prozatím nikdo nezabýval.

11

Teoretická část 1 Představení obce Slup Obec Slup najdeme v Jihomoravském kraji přibližně 4 kilometry od rakouských hranic, přesněji v západní části okresu Znojmo na pravé straně toku Dyje v nadmořské výšce 191 metrů. Součástí obce je i místní část Oleksovičky, která dříve byla samostatnou obcí. Katastrální výměra obce Slupi a Oleksoviček činí 18,7 km2. K 26. 3. 2011 zde žije 447 obyvatel. Starostou Slupi je Ing. František Jeleček a místostarostou Martin Feranec. Celá oblast Slupi spadá do Dyjsko-svrateckého úvalu. [40] Tato obec je významná především díky národní kulturní památce, což je vodní mlýn, dále početným vinicím a díky dalším pamětihodnostem jako například farnímu kostelu Matky Boží pod vrbami z roku 1228 nebo Československému opevnění z roku 1938. [1]

Obr. č. 1 : Poloha Slupi v krajích České republiky [41]

Na obrázku číslo 1 můžeme vidět detailní umístění obce Slup, která leží přibližně 4 kilometry od hranic s Rakouskem a asi 14 kilometrů od Znojma v jihomoravském kraji.

Obr. č. 2 : Znak obce Slup [16]

12

S obcí je neodmyslitelně spjat její vlastní znak, který smí užívat od roku 2003. Tento znak je k vidění na obrázku číslo 2. Jelikož je Slup vesnicí známou především díky architektonicky významnému vodnímu mlýnu, je i ve znaku použita tématika této technické památky, tedy palečné kolo spolu s liliemi, které jsou zasazeny do modrého pozadí. [40]

1.1 Dějiny Slupi Zemědělská a vinařská obec Slup, dříve zvaná Čule (německy Zulb), byla poprvé zmíněná už v roce 1046, avšak později bylo historiky zjištěno, že se jedná o padělanou listinu ze 12. století. První, tentokrát již skutečně pravé záznamy o Slupi můžeme nalézt až v listině pocházející z roku 1228 konkrétně z privilegia krále Přemysla I. Dochovaný záznam se týká výstavby kostela Panny Marie pod vrbami. Až roku 1860 byla konečně Slup povýšena na městečko a v roce 1900 již měla největší rozlohu vinic v celém okrese, konkrétně se jednalo o 152 ha vinic. Součástí obce byla do roku 1960 též osada Hnízdo, do roku 1949 nazývána Knast (německy Gnast) a v roce 1964 v rámci sjednocování obcí byla ke Slupi připojena i obec Oleksovičky. [10, 13] Před rokem 1945 byla obec, dříve zvaná Čule, téměř výhradně německou obcí. Podle údajů ze sčítání obyvatel z roku 1930 se k německé národnosti hlásilo 1277 osob z celkového počtu 1367 tehdejších obyvatelů, a proto zde také nevznikl žádný český revoluční národní výbor. Z tohoto důvodu byla obec Slup v roce 1945 klasifikována jako obec s většinou „státně nespolehlivého obyvatelstva“ a ONV ve Znojmě tehdy přistoupil k dosazení správního komisaře. Činnost komisaře byla především soustředěna na osídlení obce českým obyvatelstvem a odsun obyvatelstva německého. Po nuceném odsunu německých rodin zůstalo ve Slupi neobydleno téměř 95 domů a zemědělských usedlostí. Noví obyvatelé Slupi, kteří přišli tyto domy obývat, pocházeli nejčastěji ze Slovácka a Valašska, což je často poznat na nářečí místních starousedlíků, kteří tento typický dialekt používají dodnes. [40] 1.1.1 Název Slup Etymologie místního názvu obce má podle Josefa Jungmanna souvislost s názvem pro dřevěnou pomůcku používanou k chytání ryb. Přesněji je to tedy zařízení k samočinnému odchytávání ryb plujících po proudu vodního toku nebo tímto proudem strhávaných. Slup se dříve používal hlavně k lovu úhořů. Této teorii by nahrával i fakt,

13

že v obci dříve byla rybárna, jejíž pozůstatky zde můžeme nalézt dodnes. Zajímavostí však je, že název obce Slup je rodu ženského a název nástroje k chytání ryb je rodu mužského. [40] 1.1.2 Vzájemná spolupráce obcí V roce 2003 v rámci vzájemné kooperace obcí se obec Slup stala členem Svazku obcí Dyje na území mikroregionu Dyje. Tento mikroregion se rozkládá na území okresu Znojmo a tvoří ho 7 obcí. Zakladatelé dobrovolného svazku obcí, ve smyslu ustanovení §46 odst. 2. písm. b) zákona č.128/2000 Sb., byly obce Dyjákovice, Hrádek, Jaroslavice, Křidlůvky, Slup, Strachotice a Valtrovice. Tyto obce se rozhodly prostřednictvím svých zastupitelstev založit svazek za účelem realizace strategického plánování trvale udržitelného rozvoje v dohodnutých oblastech společných zájmů. [36] Protože Slup patří k velmi významným vinařským oblastem, patří také do Znojemské vinařské obce spojené do svazku nazvaného Daníž, který byl založen v roce 1999 za účelem uskutečňování Programu

obnovy venkova, rozvoje vinařství a společné

propagace obcí. Společným cílem svazku obcí Daníž je vytvoření předpokladů pro rozšíření a zkvalitnění vinařství a šetrného turistického ruchu včetně rozšíření kontaktů s obcemi Rakouska. Hlavním ekonomickým cílem je snížení vysoké nezaměstnanosti v regionu. Mezi další důležité cíle patří revitalizace krajiny, ochrana přírody, rozvoj technické infrastruktury, občanské vybavenosti, zachování místní kultury, rozšíření společné propagace,

podpora rozvoje občanské společnosti, zejména podpora

nevládních neziskových organizací a další. [13]

1.2 Lokalizační předpoklady – Přírodní Tím, že Slup spadá do sníženiny Dyjsko-svrateckého úvalu, jsou zde velmi dobré podmínky nejen pro již zmíněné vinařství, ale mimořádně se zde daří také sadařství, pěstování zeleniny a ovoce a to zejména díky strategické pozici v blízkosti řeky Dyje, která přináší specifické výhody. Řeka Dyje a její okolí patří do velmi významné biologické lokace, ve které lze najít mnoho významných a státem chráněných živočišných i rostlinných druhů. Okrajové části obce Slup též zasahují do evropsky významné ptačí oblasti v rámci Natury 2000 s názvem Jaroslavické rybníky. Takže

14

mohu říci, že přírodní předpoklady jsou zde velmi dobré a dovolím si tvrdit, že ne mnoho takto malých obcí se může pyšnit takovým přírodním bohatstvím. 1.2.1 Klima Jak již bylo řečeno, obec se nachází na jižní Moravě, která je známá nejteplejším podnebím v rámci celé České republiky. Toto území je známé nepříliš hojným výskytem srážek a léta zde jsou spíše dlouhá a suchá. Ne nadarmo název města Znojma vznikl od slova znoj, což znamená pot nebo velké teplo. O Slupi se dokonce mluví jako o nejteplejším místě v České republice, ale nikdo tento názor prozatím zcela nepotvrdil. 1.2.2 Hydrosféra Obec Slup se nachází ve velké blízkosti několika vodních ploch, ať už je to Mlýnská strouha neboli Krhovicko-jaroslavický náhon, řeka Dyje nebo Jaroslavické rybníky. Z „Náhonu, jak je místními nazýván v kratší podobě Krhovicko-jaroslavický náhon, vznikl slupský potok, který protéká celou obcí a který se v roce 2002 rozsáhle rozvodnil a zaplavil několik místních rodinných domů. 1.2.2.1 Mlýnská strouha Krhovicko-jaroslavický náhon neboli Mlýnská strouha je v současnosti dlouhá 31,6 kilometrů a jedná se jedno z nejstarších vodních děl na Moravě. Mlýnská strouha odbočuje vpravo z řeky Dyje u obce Krhovice a vrací se do řeky Dyje za rakouským městem Laa an der Thaya. Poprvé byla Mlýnská strouha zmíněna v písemných záznamech z roku 1302 a v historických reáliích ze 16. století se hovoří o třech mlýnech, které vznikly na tomto vodním toku. Patřil sem vodní mlýn již v té době pusté vsi Neslovice, vodní mlýn ve Slupi (1512) a vodní mlýn v obci Oleksovičky (1553). [40] 1.2.2.2 Řeka Dyje Řeka Dyje je vzdálena od obce Slup přibližně 2 kilometry a tvoří pomyslnou hranici mezi vesnicí Valtrovice, která dříve Slupi připadala. Tato řeka protéká Českou republikou, kde také pramení, dále Rakouskem a vlévá se do řeky Moravy u města Lanžhot.

15

Pro Slup jsou především ale důležité meandry této řeky, které katastrálně náleží Slupi a které patří mezi velmi významnou evropskou lokalitu. Předem je nutné říci, co vlastně meandr znamená. Je to tedy zákrut řeky způsobený boční erozí a vymíláním břehů. [20] Meandr Dyje můžeme tedy označit za biogeografickou panonskou oblast, kde můžeme najít i evropsky významný druh klínatku rohatou. Tyto Meandry jsou zařazeny mezi nížinné až horské vodní toky s vegetací svazků Ranunculion fluitantis a CallitrichoBatrachion a vlhkomilná vysokobylinná společenstva nížin a horského až alpínského stupně. [28] 1.2.2.3 Jaroslavické rybníky Jaroslavické rybníky najdeme mezí obcí Slup a obcí Jaroslavice, které jsou od sebe vzdálené 4 kilometry, rybníky se nacházejí v široké ploché nivě řeky Dyje a napájí je Mlýnská strouha. Jaroslavické rybníky jsou historicky spjaty se zdejším Jaroslavickým zámkem. V době jeho rozkvětu v 16. století byl vybudován Zámecky rybník, později však pozemky byly dlouhou dobu využívány jako orná půda a rybník byl obnoven až roku 1948. Koncem 50. let 20. století k němu ještě přibyl Horní rybník a dále výtažníky a sádky. Jaroslavický rybník, který je také též nazývaný Zámecký rybník, se může pyšnit jedenáctou příčkou, co se velikosti v České republice týče a druhý největší na jižní Moravě. Celé území rybníků zaujímá rozlohu 357 ha a průměrná hloubka překračuje 1 m [7, 23] Lokalita Jaroslavických rybníků je velmi důležitá z ochranářského hlediska, jelikož slouží především jako hnízdiště ptáků a tahová zastávka. A protože se jedná o rozmanitou soustavu vodních nádrží různé velikosti a hloubky, poskytují vhodné životní prostředí pro různorodé ptačí druhy s různými nároky na prostředí. I proto zde byla vyhlášena ptačí oblast v rámci sítě Natura 2000. Natura 2000 je soustava chráněných území, které akceptují podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast. [31]

16

Hlavním živočišným druhem, který je v této lokalitě předmětem ochrany je kvakoš noční. Z dalších druhů zde pravidelně hnízdí čáp bílý, moták pochop a ledňáček říční, vzácně pak luňák hnědý. [18] Jaroslavické rybníky slouží samozřejmě také k hospodářskému využití a to převážně k chovu kaprů a jiných užitkových ryb. Velmi oblíbené a turisty vyhledávané jsou tradiční každoroční výlovy. Stranou však nezůstanou ani sportovní rybáři, kteří si zde mohou za úplatu ulovit některou z kapitálních ryb a nezapomíná se ani na rekreační využití. Kolem rybníků dnes prochází naučná stezka, která na několika informačních panelech informuje návštěvníky o zdejších přírodních zajímavostech. [39] 1.2.2.4 Ječmeniště Ječmeniště, neboli německy Schatzgraben, se nalézá v jihozápadní části katastru obce Slup. Náleží sem i mandloňová stráň, která sice katastrálně náleží Slupi, ale nachází se přímo na hranicích s Rakouskem. Toto území jsem zařadila do přírodních předpokladů, jelikož patří k důležitým k biogeografickým lokacím a neregionálnímu centru, kde najdeme mnoho zvláště chráněných druhů živočichů i rostlin. [36] Zajímavostí zde je, že dříve bylo Ječmeniště název pro vesnici, která měla v roce 1900 přes 260 lidí, převážně tedy německých obyvatel. Bohužel po válce, kdy probíhal dramatický odsun Němců, a vznikala tzv. železná opona, na jejichž hranicích se obec nacházela, muselo být Ječmeniště zničeno. [41] 1.2.3 Reliéf Obec Slup leží v prostoru tzv. Jaroslavického příkopu, pokleslé sníženiny v souvrství stratigrafického stupně Karpat. Česká republika je tvořena dvěma geologickými celky, a to Českým masivem, které vzniklo v prvohorách a Západními Karpaty, které vznikly v druhohorách. Rozmezí mezi těmito celky tvoří právě území Znojemska. [18, 40] Oblast pokrývá převážně rovinatá a pahorkatinná zemědělská krajina s nadmořskou výškou 190-220 metrů nad mořem. [36] 1.2.4 Biosféra Do tohoto území spadá hned několik významných přírodních oblastí. Jmenovala jsem již velice důležitou ptačí oblast Jaroslavické rybníky a meandry Dyje.

17

K dalším význačným lokalitám patří také již zmiňované Ječmeniště. Jedná se dokonce o přírodní památku, která je předmětem ochrany z důvodu zachování teplomilných a suchomilných rostlinných společenstev. Do ochrany například patří kontinentální opadavé křoviny, subpanonské stepní trávníky a panonské sprašové stepní trávníky. [40, 41]

1.3 Vinařství ve Slupi Celkově se území Slupi vyznačuje vysokým podílem zemědělské půdy, která je převážně ornou půdou a velmi teplým klimatem, což je vhodné pro pěstování vinné révy a proto Slup patří mezi význačné vinařské obce. V celé oblasti můžeme najít hned několik viničních tratí, mezi které patří U kamenů, Terasy, Dolní vinohrady a známý Dívčí vrch. Celkově vinice zaujímají 95,5 ha obce. Slupská vinařská obec patří k oblasti Morava a podoblasti Znojemská. Momentálně je zde přes 11 registrovaných pěstitelů. Typické odrůdy pro tuto oblast jsou Ryzlink vlašský a Veltlínské zelené. Další známé vinohrady se nazývají Kacperky, které patří k Oleksovičkám a jsou mnohem lepším teritoriem, jelikož jsou orientovány jižněji. Odtud jsou znojemskou vinařskou firmou Znovín produkovány sladší odrůdy jako Tramín červený či Pálava. [32, 40] Ve Slupi také vznikla skupina vinařů Slup o. s., což je uskupení mladých vinařů, které vzniklo v roce 2010 jako občanské sdružení za účelem pořádání přehlídek vín a jiných kulturních akcí spojených s vínem v obci. Každoročně pořádají akci s názvem Čulský košt, který probíhá v měsíci květnu, kdy vína získávají na síle. Na posledním ročníku koštu bylo možno degustovat 350 velmi kvalitních vzorků. Veškeré výtěžky z pořádaných akcí jsou však opětovně investovány do dalších ročníků. [34]

1.4 Cyklostezky/cyklotrasy ve Slupi V okolí Slupi bohužel prozatím nenajdeme příliš mnoho cyklostezek určených výhradně k cyklistice. Nalezneme zde ale několik cyklotras, které jsou však povětšinou vedeny přímo po hlavních silnicích, což není příliš vhodné spojení v kombinaci s degustací vína. Uvedu zde dvě cyklotrasy, které již existují. První stezka s názvem Za tajemstvím vína začíná ve Znojmě, vede přes Strachotice do Slupi a dále na Jaroslavice, Chvalovice, Šatov, Havraníky zpět do Znojma. Trasa není příliš obtížná a vede převážně po asfaltové cestě. Část trasy vede také po polní a lesní cestě. Celá délka činí 53 km. 18

Další cyklotrasa se jmenuje Moravská vinná stezka do Hrušovan nad Jevišovkou. Začátek trasy je opět ve Znojmě a zakončen je v Hrušovanech nad Jevišovkou. Znovu se jede po nepříliš obtížné a většinou asfaltové cestě, jelikož stezka je podobného charakteru a stejného směru jako předchozí trasa. [13]

1.5 Lokalizační předpoklady – Kulturně správní Obec Slup je velice bohatá na kulturně správní předpoklady pro cestovní ruch, jelikož se zde nachází mnoho kulturních památek v čele s nejznámější slupskou památkou – Vodním mlýnem ve Slupi, ve kterém lze nalézt i technické muzeum. Mezi další kulturní zajímavosti Slupi lze zařadit také Kostel Jména Panny Marie, Československé opevnění, několik Stodol u venkovské usedlosti, které jsou zařazeny mezi kulturní památky, dále sousoší Nejsvětější Trojice, Výklenkové kapličky, Sochu sv. Jana Nepomuckého, Sloup se sochou sv. Šebestiána a nesmíme opomenout ani Panskou rybárnu, která momentálně bohužel chátrá. Turisty velmi oblíbenou akcí jsou i místní Slavnosti chleba, které se konají každoročně v první polovině měsíce září. 1.5.1 Vodní mlýn ve Slupi Vodní mlýn ve Slupi vyobrazený na obr. č. 3 patří mezi nejvýznamnější národní kulturní technické památky v České republice. Dějiny mlýna jsou úzce spjaty s vývojem již zmíněného rozsáhlého Krhovicko – jaroslavického náhon. V 16. až 18. století byl slupský mlýn jedním z největších na Moravě a jeho vlastnická práva přecházela spolu se vsí od jedné vrchnosti kde druhé. Budova mlýna náleží mezi nejvýznamnější a architektonicky nejpozoruhodnější objekty svého druhu na našem území. [1] První zpráva o mlynáři ve Slupi je doložena k roku 1512 z dochované listiny slupské vrchnosti poslané olomouckému biskupství. Od roku 1810 se stal svobodným statkem ve vlastnictví mlynářských rodů až do roku 1945. Poslední majitelé získali mlýn v roce 1946 jako konfiskát, vnesli ho jako družstevní podíl do JZD a v roce 1970 darovali československému státu. Původně šlo zřejmě o gotickou stavbu. V první čtvrtině 17. bychom ale mohli najít zmínky o přestavbě do renesančního stylu. Proto se také nyní můžeme pyšnit právě takto významnou renesanční stavbou. Z iniciativy brněnského památkového úřadu byl slupský mlýn zařazen již v roce 1953 do památkové údržby kraje. Teprve v 70. letech byla snaha zrekonstruovat a přiblížit

19

tento skvost veřejnosti, proto také vznikla v této době stálá expozice, kterou můžeme vidět v obměněné formě i dnes.[37] V prostorách mlýna nalezneme nejen techniku, ale také dokumenty dokládající bývalé majitele, historii, vývoj mlecí techniky, ale také například světnici mlynáře s dobovým nábytkem. Budou nám ukázány nástroje, které byly potřeba při mletí obilovin. Mezi nejstarší a nejjednodušší můžeme zařadit drtidlo, které se skládá ze zrnotěrky a drtiče. Významným mezníkem ve vývoji techniky mletí byl vynález dvou rotačních mlýnských kamenů a vznik žernovů. Touto technikou žernovů se mlelo obilí až do středověku. Přechod od mlýnských kamenů k válcovým stolicím tvořil další historický mezník ve vývoji mlynářské techniky. V 19. století přicházela částečná automatice, která práci bezesporu

zjednodušila.

V

mlýnici

jsou

zabudovány

čtyři kompletní a

funkční technologické celky reprezentující techniku minulých staletí našich vodních mlýnů. Návštěvník si je všechny může prohlédnout v ukázkovém provozu a sledovat celý proces mletí obilí. [2] V červnu 2009 byla v národní kulturní památce otevřena nová expozice Vývoj mlynářství. Tato expozice se umístila na 1. místě ocenění Gloria musealis v kategorii Muzejní počin roku 2009. [24] Mlýn svým dobovým charakterem byl již několikrát využit i pro film a televizi. Například se objevil v českém televizním seriálu Četnické humoresky. [37]

Obr. č. 3 : Pohled na Vodní mlýn ve Slupi [19]

20

1.5.2 Kostel Jména Panny Marie Kostel ve Slupi se připomíná prvně roku 1228 a původně byl postaven v románském slohu. Současná podoba je již pozdně gotická z konce 15. století, upravovaná barokně v 17. stol. a klasicistně v roce 1845. Na hlavním oltáři stojí uctívaná mariánská socha z 15. stol., ke které od 17. stol. chodí poutě (Panna Marie pod vrbami). Slup patřila a stále patří mezi poutní místa a poutníci ji navštěvují každoročně i dvakrát do roka. [22] 1.5.2.1 Pověst o kostele ve Slupi Tam, kde nyní stojí kostel, škola a mlýn, se nacházela tehdy velká louka, kterou obdělávali poddaní. Jeden ze sekáčů při odpočinku pod vrbami našel obrázek Panny Marie a toto znamení vzal jako výzvu k postavení kostelíka. Bohužel však neměl žádné peníze. Proto zašel večer do sklepa, aby o tom popřemýšlel jak jinak než u vína. Tam užasl podruhé. Sud, který vždy býval plný vína, najednou vyschnul. Odtrhnul lať, aby se podíval, kam se víno podělo, a ze sudu se začaly hrnout stříbrňáky. Díky tomuto úkazu mohl tak postavit konečně kostel. Svědectvím o této události je obraz Panny Marie pod vrbami, umístěný v kostele, který prý později uzdravil i mnoho nemocných. [40] 1.5.2.2 Ocenění kostela Jména Panny Marie V roce 2011 získal kostel titul nejlépe opravené památky jižní Moravy a s tím spojenou finanční odměnu od Jihomoravského kraje 150 000 Kč, kterou dostala Slup za obnovu kopule tamního kostela Jména Panny Marie. Kostel zvítězil v kategorii velké stavby. [40] Bohužel loňský rok zasáhla Slup prudká vichřice doprovázená krupobitím, která shodila téměř dvoutunovou báň kostelní věže, která při pádu prorazila střechu hlavní lodě. Dodnes stále není kostel v původním stavu a hledají se finanční prostředky na jeho opravu. 1.5.3 Československé opevnění 1938 Jelikož oblast Znojemska leží u hranic s Rakouskem, roku 1936 se začalo budovat opevnění po celé délce potenciálně ohrožené hranice. Ze začátku byly stavěny jednodušší typy, tzv. lehké opevnění, později prokládané těžkými opevněními. Stavby byly nejprve zahájeny v jižních Čechách a na jižní Moravě (zde v oblasti působnosti III. sboru). V roce 1937 byly u těchto dvou sborů dokončeny všechny úseky lehkého opevnění vz.36 a začalo se s budováním linií objektů vz.37. Na Znojemsku vzniklo 35 lehkých opevnění vz.36 a 121 vz.37. [17]

21

1.5.3.1 Objekt lehkého opevnění vz.37, A – 160 Ve Slupi jsou k vidění 2 řopíky, které jsou otevírány veřejnosti. První je situován v blízkosti polní cesty u kříže na jižním okraji obce Slup. Byl rekonstruován do stavu odpovídajícímu podzimní mobilizaci v roce 1938. Ve střílnách obou střeleckých místností je umístěna těžká a lehká modifikace lafety vzoru 38, kterou vyráběla Česká zbrojovka Strakonice. Lafetám nechybí ani panoramatické náčrty pro zajištěnou střelbu. Pevnůstka je dále vybavena střeleckými stolky, plně funkčními zrcátkovými periskopy i ventilátorem a dalším vybavením, které odpovídá době zářijové mobilizace roku 1938, a to včetně předmětů osobní výstroje osádky objektu. V době přítomnosti správce je objekt vyzbrojen a označen vztyčenou státní vlajkou. Druhý také odpovídá vzoru 37, jen se nachází více v centru vesnice, kousek od místního hostince. Bývá otevřen jen po dobu 1 až 2 týdnů nebo jen po domluvě s provozovatelem tohoto objektu. [38] 1.5.4 Muzeum zemědělství v Oleksovičkách Toto soukromé muzeum je zcela nové, jelikož vzniklo teprve v loňském roce. Bylo vybudováno JUDr. Marií Cilínkovou ve spolupráci s Technickým muzeem v Brně jako památka na jejího manžela, místního podnikatele. Tato zemědělská usedlost se nachází u tzv. Mlýnské strouhy, nedaleko Vodního mlýna ve Slupi. Exponáty, které tu najdeme, byly opravdu používané v této oblasti a jsou seřazeny podle ročního období, tedy od jarního setí až po zimní práce na statku. Je zde i expozice vesnické kuchyně s dobovým nádobím. Všechny exponáty jsou darovány a vykoupeny od místních lidí, kteří tyto předměty například zdědili po svých předcích, kteří s těmito nástroji skutečně pracovali. Otevírací doba pro návštěvníky je od dubna do října. [29] 1.5.5 Slavnosti chleba Obec Slup se rozhodla žít velmi kulturně, a proto za pomoci Technického muzea v Brně každoročně pořádá akci s názvem Slavnosti chleba, která vznikla již před 8 lety. Je to festival folklóru, řemesel a burčáku, jelikož jsou Slavnosti chleba pořádány v září. K vidění jsou doboví četníci ve věrných kopiích starých uniforem, historická auta a autobusy, které zapůjčuje Technické muzeum. Celá akce se odehrává na malém náměstíčku u Vodního mlýna ve Slupi, a protože tato akce nese název Slavnosti chleba, samozřejmě se zde peče i chleba nejrůznějších druhů v historické vojenské pekárně. 22

2 Představení města Znojmo Město Znojmo, ležící na jihu Moravy je známé především svým výborným vínem, okurkami, keramikou, turistickou atraktivitou svého okolí, ale také bohatou historií a s ní spjatými významnými památkami. V minulosti na dnešním Horním náměstí v Althanském paláci přenocoval například slavný francouzský vojevůdce Napoleon či o pár metrů níže na Masarykové náměstí padl český král a římský císař Zikmund Lucemburský. Ne nadarmo bývá Znojmo označováno perlou jižní Moravy. V současné době zde žije okolo 35 000 obyvatel a je druhým největším městem na jižní Moravě (po Brně). Znojmo má velice výhodnou strategickou polohu, jelikož se nachází zhruba 50 km od Brna a přibližně 70 km od Vídně. Najdeme ho na levém břehu řeky Dyje, která protéká blízko již zmíněné Slupi. Na této řece byla již v první polovině 20. století dokonce velmi oblíbená plovárna. [9]

2.1 Historie a památky Znojmo bylo trvale osídleno již v Pozdní době kamenné. Později zde vzniklo Velkomoravské opevněné sídlo nazývané Hradiště, které je v dnešní době částí města a svůj název si uchovalo. V 1. polovině 11. století bylo postaveno na obranu Přemyslovců hned několik hradů, mezi nimiž vynikal Znojemský hrad, který se nacházel přímo naproti Hradišti a jehož zakladatelem byl Břetislav I. Hrad se stal velmi důležitým centrem celé jižní Moravy. V roce 1226 král Přemysl Otakar I. povýšil Znojmo na královské město a tímto navždy zařídil městu zařazení mezi nejstarší královská města na Moravě. Ve středověku se těšilo město velkému rozvoji, o čemž nás mohou přesvědčit stavby z této doby, například kostel sv. Michala, sv. Mikuláše, ale především rotunda sv. Kateřiny a Loucký klášter, který později sloužil jako kasárna, což na něm bohužel zanechalo devastující následky. Do středověku bychom měli zařadit i významné podzemí vybudované pod velkou částí Znojma, které v této době mělo spíše hospodářské využití nebo sloužilo jako bezpečný úkryt před nepřáteli v období válek. Nyní patří mezi největší bludiště střední Evropy. Neměli bychom také zapomenout na dominantu a symbol města – Radniční věž či Městské divadlo, které bylo postavené v německé renesanci a vídeňském baroku. [1, 8, 9, 42] Na významu městu Znojmu přidává i fakt, že zde v 18. století působil slavný kněz a vynálezce bleskosvodu a elektroléčby Prokop Diviš, na jehož počest bylo vystavěno v 23

městské části Přímětice muzeum a po němž je pojmenováno i Divišovo náměstí v centru Znojma. V druhé polovině 19. století zaznamenalo Znojmo problémy mezi národností českou a německou, která zde byla ve velmi hojném počtu. Vyhrocené vztahy gradovaly v roce 1918, kdy bylo Znojmo vyhlášeno hlavním městem tzv. Německé jižní Moravy. Poté bylo s pomocí českých vojáků připojeno k nově vzniklé Československé republice. Klid ovšem netrval dlouho, jelikož opět v roce 1938 se stalo město součástí Velkoněmecké říše. Což dokazuje i fakt, že sem přijel i osobně sám nechvalně proslulý Adolf Hitler, aby potvrdil odtrhnutí Znojma od Českého státu. [1, 2, 5]

Obrázek č. 4 : Znak města Znojma [25]

3 Obec Dyje Dyje se nachází přibližně 5 km jižně od Znojma a žije zde okolo 380 obyvatel. Původní název obce zněl Muhlfraun, později byla pojmenovaná po řece, která oblastí protéká. První zmínka o Dyji pochází již z roku 1283, kdy spadala pod Loucký klášter. Největší dominantou obce je bezesporu kostel. Již v 13. století stál na území kostel sv. Vavřince, který byl však za husitských válek zničen. Až v roce 1768 byl položen základní kámen na kostel nový, který byl dostavěn v roce 1775 a byl zasvěcen sv. Janu Nepomuckému. Tento barokní kostel je především významný proto, že o malby se postaral Franz Anton Maulbertsch, který patřil k nejdůležitějším osobnostem barokního malířství. Díky výhodné vzdálenosti od Znojma a strategickému napojení na místní infrastrukturu zde mnoho firem založila svá sídla. [1]

24

4 Jaroslavice Dříve střediskové městečko Jaroslavice leží asi 17 km od Znojma v úrodné nížinné krajině kolem potoka Daníže a proto zde odjakživa bylo hlavním odvětvím zemědělství. V současné době má tato obec přes 1200 obyvatel a je známá svou vinařskou historií, jelikož je zcela obklopena vinicemi. Dokonce zde najdeme i nejstarší víno v České republice, Modrý Portugal. První zmínky o obci pochází již z doby kamenné, toto potvrzuje i naleziště sídliště lovců mamutů. Roku 1255 se poprvé můžeme dočíst i o založení Jaroslavického zámku, jež byl dříve jen tvrzí. Od roku 1316 začala éra panů z Lipé, kteří se stali majiteli zdejší tvrze. Později v 16. století byl přestavěn na renesanční zámek, který je mimořádně rozsáhlý a obklopuje jej park s kašnou. Výzdobu zámecké kaple a její stropní fresku uskutečnil A. Maulertsch a přestavbu na barokní zámek měl na starosti D. Martinelli. Jedná se o výjimečnou stavbu, která vévodí celé oblasti, jelikož je postavena na vyvýšenině a je vidět i z okolních vesnic. Bezesporu by patřil v dnešní době k nejvýznamnějším renesančním stavbám, především díky kolosálnímu

arkádovému

nádvoří.

Bohužel

je

momentálně

zámek

ve

zcela zdevastovaném stavu z období socialismu a donedávna měl zcela nejistou budoucnost kvůli majetnickým sporům. Naštěstí se již situace vyřešila a nový vlastník zámku může konečně pokračovat v opravách této impozantní stavby. Jaroslavický zámek jsme měli možnost také několikrát shlédnout v televizi a to většinou v historických filmech a seriálech. Další důležitou památkou je farní kostel sv. Jiljí, který pochází z roku 1788. Dále zde najdeme pranýř z doby hrdelního práva, Mariánský sloup a barokní sochy, které můžeme potkat rozeseté po celém území obce. A samozřejmě nesmím zapomenout na již zmíněné Jaroslavické rybníky. [4] Jaroslavice byly také spíše ryze německou obcí, proto nikoho příliš nepřekvapí, že jsou dochovány zmínky o tom, jak místní obyvatelé před vznikem samostatného Československého státu v roce 1918 demonstrovali proti podlehnutí české moci. A také z tohoto důvodu zde zvítězila v roce 1938 Sudetoněmecká strana s bezmála 90% hlasů. Po válce roku 1945 byli jaroslavičtí Němci transporty vysídleni do západního Německa a lidé ze Slovácka, z Valašska nebo Českomoravské vrchoviny sem přišli toto území znovu osídlit. [1]

25

5 Seefeld – Kadolz Tato obec patří k jedněm z nejstarších tržních obcí nacházející se v údolí Pulkautal a v okrese Hollabrunn, který spadá pod spolkovou zemi Dolní Rakousy. Je vzdálená od Slupi necelých 10 km a k lednu roku 2012 zde žilo okolo 940 obyvatel. Katastrálně je obec rozdělena na Seefeld a Großkadolz. První zmínka o této obci pochází již z roku 1108. V roce 1629 koupil hrabě Hans Wilhelm von Hardegg nejprve panství Kadolz a později i Seefeld. Zdejší zámek je ostatně ve vlastnictví tohoto rodu dodnes. Zámek bylo původně jen staré sídlo s hradem. Až později zde na tomto místě vznikl barokní zámek navržený architektem Johannem Jakobem Castellim, který patřil do Martelliho školy. Zámek byl dostavěn poměrně rychle, po 5 letech v roce 1715 byl hotov. Roku 1992 potkaly zámek rozsáhlé rekonstrukce, které dávají dnes vynikat mnohem více architektonicko-historického umístění v údolí Pulkautal. Nyní je hrad používán rodinou Maxmiliana Hardegga jako jediná soukromá obytná budova. Z památek tu najdeme dále například zvonici, která je zasvěcena svaté Filoméně a stojí na Hlavním náměstí v Großkadolzi. Původní zvonici nechala postavit hraběnka Franciska Hardegg. D o současnosti však musela být zvonice několikrát renovována a roku 1958 zde byl dokonce nainstalován elektrický zvon společnosti Pfunder. [31, 34] Co se týče volného času, můžeme zde najít mnoho kaváren, vinných sklepů či vinotéku Euregio. Je zde i rozsáhlé Zámecké vinařství Hardegg, které má pod patronátem sám hrabě Maxmilián Hardegg. Dále je zde z kulturního vyžití k dispozici indoorové lanové centrum, sportovní hala, krytý bazén a například minigolf. Velmi důležité je především partnerství obcí Seefeld-Kadolz a Jaroslavice, díky nimž se již několikrát konal amatérský cyklistický závod „Údolím na kole“. V roce 2012 došlo k vybudování nové cyklostezky s názvem „Od mlýna k mlýnu“ mezi obcí Slup a obcí Seefeld – Kadolz. Na řece Pulkau bychom totiž našli mnoho mlýnů, z nichž nejvýznamnější je původně parní mlýn v Seefeld-Kadolzu, později elektrický, kde byla vyráběna „oslí mouka“. Cyklostezka byla spolufinancovaná Evropským fondem regionálního rozvoje, jehož cílem je zlepšení infrastruktury a rozvoj cestovního ruchu.

26

6 Cyklotrasy, cyklostezky a legislativa Nejprve bychom měli rozlišit rozdíl mezi cyklostezkou a cyklotrasou. Rozlišování těchto pojmů činí v České republice značné problémy a mnohdy je můžeme nalézt zaměněné i v oficiálních dokumentech. Cyklostezky jsou samostatné značené komunikace určené výhradně pro cyklistický provoz, přičemž cyklotrasy jsou dopravní cesty vedené po silnicích, místních i účelových pozemních komunikacích, které jsou z hlediska bezpečnosti a plynulosti silničního provozu vhodné pro provoz cyklistů a jsou podle Zákona č. 362/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích označeny dopravními značkami pro cyklisty. Financovány bývají nejčastěji z několika zdrojů a to: a) Státní fond dopravní infrastruktury b) Strukturální fond c) Rozpočty měst a obcí d) Rozpočty krajů [15, 35] Cyklostezky jsou upravovány §12 odst. (7) zákona 13/1997 Sb.: a) Pokud se jedná o pruh (pás) pro cyklisty umístěný v přidruženém prostoru místní komunikace a je součástí této komunikace. b) Samostatné stezky jsou místními komunikacemi IV. třídy, nebo účelovými komunikacemi. S cyklostezkami je spjato několik problémů, mezi ně patří například časté komplikace s majetkovým vypořádáním. S další nepříjemnou situací se potýkaly obce a města, která chtěla zbudovat cyklostezky, ale díky nové novelizaci zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu z roku 2010 museli platit poplatky tak vysoké, že nakonec i často převyšovaly náklady spojené na realizaci těchto cyklostezek. Kvůli tomu muselo mnoho obcí a měst odmítnout i dotace z fondů Evropské unie. Je nutno říci, že celá novelizace vznikla proto, že chtěla pomoci zamezit dalšímu zabírání zemědělské půdy, ke kterému docházelo zejména ve spojení s přílišnou výstavbou solárních elektráren. [30, 38] Další zákon dle § 125c/1 písm. b) (řízení pod vlivem) a písm. c) (řízení pod vlivem ve stavu vylučujícím způsobilost k řízení) hrozí dle § 125c/4 nám říká, že pokuta za řízení 27

kola pod vlivem alkoholu se může vyšplhat až na 50 000 Kč. Tuto problematiku považuji též za důležitou, jelikož mnoho lidí stále neví, že tento zákon vůbec existuje. Na vině nejsou jen cyklisté, ale také pořadatelé jakýkoliv akcí spojených s degustací vína nebo okruhem po vinných sklepích na kole, kteří nevhodně plánují trasy vedoucí po pozemních komunikacích, čímž se z degustátorů stávají účastníci silničního provozu a nevědomky se dopouštějí přestupků. [35]

Praktická část 7 Den první – Slup Bude nás čekat celkem 6 dní, přičemž 6. den bude odjezdový a v plánu bude navštívit několik dle mého názoru zajímavých míst. A jelikož se jedná o hvězdicový zájezd, vždy se budeme z jednotlivých cest vracet zpět do Slupi, kde budeme mít zajištěné ubytování, občerstvení a kde bude naše „zázemí“. První den nás čeká příjezd z vlakového nádraží ve Znojmě, odkud se dostaneme pomocí mnou navrhnutých nových tras pro cyklisty, dále nás bude čekat ubytování v místním penzionu a návštěva vůbec prvního kulturního zařízení v našem pobytu, tedy Československého opevnění 1938 ve Slupi. Dále bude následovat prohlídka Vodního mlýna a poté Soukromé muzeum zemědělských strojů v Oleksovičkách, které jsou vzdáleny jen zhruba kilometr od Slupi. Velkou výhodou mého hvězdicového zájezdu je také fakt, že obec Slup najdeme ve velmi nížinné oblasti a trasy pro cyklisty tedy nebudou nikterak náročné a zvládnou je i méně zdatní jedinci či dokonce rodiny se staršími dětmi.

7.1 Itinerář 11:00 Příjezd na vlakové nádraží Znojmo 11:20 Odjezd na kolech po cyklostezkách do obce Slup 12:30 Ubytování v místním penzionu Anna 14:00 Návštěva Československého opevnění 1938 15:00 Prohlídka Vodního mlýna ve Slupi 16:30 Projížďka do Oleksoviček, Soukromé muzeum zemědělských strojů 17:30 Ochutnávka ve vinném sklepě 28

7.2 Detailní program Příjezd vlaku i odjezd z vlakového nádraží by měl být naplánován přibližně na 11. hodinu dopolední, abychom na 13. hodinu stihli zajištěný oběd v hostinci ve Slupi. Cesta do Slupi na kole zabere necelou hodinu, samozřejmě bude ale také záležet na tempu zúčastněných a počtu zastávek nebo stavu počasí. Trasa je dlouhá 14 kilometrů a cyklotrasa povede celkem přes 4 obce, konkrétně se jedná o Oblekovice, Načeratice, Derflice a Strachotice. Po příjezdu do Slupi je naplánováno ubytování v místním penzionu Anna, který provozuje paní Anna Lakomá. Prozatím jsou zde k dispozici třílůžkové a čtyřlůžkové pokoje, dále také obytná buňka pro 5 osob a celková kapacita ubytovaných činí zatím 19 osob. V budoucnu je však plánováno rozšíření penzionu. Co se týče příslušenství tak toto zařízení může nabídnout pro hosty krytý bazén, kuchyňku, společenskou místnost a možnost venkovního posezení. Po ubytování se naši účastníci přesunou do místního hostince ve Slupi, kde na ně bude čekat obědové menu a k němu budou moci ochutnat znojemský zlatavý mok, tedy pivo Hostan. Obec disponuje hned několika hostinci, takže si budou moci naši hosté v budoucnu vybrat, do kterého chtějí zavítat. Pokud by měl někdo zájem dokoupit si některý výrobek z drogerie, tiskovin nebo potravin, bude mu zde k dispozici místní obchod smíšeného zboží Jitky Sobotkové. Ve 14 hodin je naplánován přesun do Muzea Československého opevnění 1938 ve Slupi, kde bude zajištěna prohlídka, která je potřeba telefonicky předem sjednat, jelikož pevných termínů pro veřejnost není příliš mnoho. Otevření muzea poznáme podle signalizující vztyčené státní vlajky. Všechny objekty ve Slupi, které máme v plánu navštívit, nejsou od sebe příliš vzdálené, takže i opevnění najdeme velmi snadno. Nachází se nedaleko již zmíněného penzionu Anna. Vstupné bývá dobrovolné. Přibližně v 15 hodin je na programu prohlídka největší chlouby Slupi, tedy Vodního mlýna. Zde se zdržíme necelou hodinu, kterou strávíme důkladným prohlédnutím objektu s odborným výkladem správce pana Novoměstského. Vstupné pro dospělé činí 60 Kč a snížené 30 Kč. Po prohlídce je možno prohlédnout si okolí mlýna, kde lze spatřit krásné panorama mlýnského okolí včetně maskota mlýna – slupského vodníka, který je umístěn u stavidla. Po podrobném prozkoumání okolí objektu se vydáme cca za půl hodiny do Oleksoviček, kde na nás již bude čekat paní Stašková, která je správkyní muzea nacházejícího se na levém břehu Dyjsko – mlýnského náhonu v Oleksovičkách. 29

Cesta je dlouhá necelý kilometr a vede podél břehu již zmíněného „Náhona“. Výklad by měl trvat přibližně půl hodiny a vstupné se pohybuje od 10 Kč do 30 Kč. Okolo 17. hodiny se vrátíme do penzionu a připravíme se na poslední bod dnešního programu, a sice návštěvu místního vinného sklepa pana Jiřího Tkadlece s ochutnávkou vín a občerstvení v podobě zabijačkových pochoutek. Místní sklepmistr řízenou degustaci doprovodí odborným a poutavým vyprávěním o jednotlivých odrůdách svého vína. V pozdějších večerních hodinách je plánován návrat zpět do ubytovacího zařízení.

Obr. č. 5 : Expozice Soukromého muzea zemědělských strojů [29]

7.3 Cyklotrasa Znojmo – Slup Tato cyklotrasa by měla být dlouhá 14 kilometrů, stejně jako silnice III. třídy, po které je naše trasa vedena. Ve Znojmě budeme mít možnost vyzkoušet nově vystavěnou cyklostezku podél hlavní silnice od vlakového nádraží. Naše cyklotrasa by měla být do budoucna více zpevněna asfaltem, zejména v některých vesnicích, například ve Strachoticích, kde je již vozovka celkově ve špatném stavu a počítá se s rekonstrukcí. Tuto trasu použijeme i při cestě zpět druhý den, kdy bude v plánu návštěva města Znojma a jeho několika památek.

30

Obr. č. 6 : Mapa trasy Znojmo – Slup [25] Měřítko: 1 : 150 000

7.4 Navštívená místa První den našeho pobytu tedy celkem navštívíme 5 objektů. Jejich rozmístění v obci Slup včetně penzionu Anna ve Slupi můžeme vidět na obrázku č. 7. Přičemž bod A značí polohu penzionu Anna, bod B ukazuje Československé opevnění, které je v zákrytu s naším ubytováním a bod C znázorňuje Vodní mlýn. Poslední bod D uvádí, kde

přesně

bychom

našli

Soukromé

muzeum

zemědělských

strojů

spolu

v Oleksovičkách.

31

Obr. č. 7 : Mapa navštívených objektů ve Slupi [25]

Měřítko: 1 : 7 000

8 Den druhý – Znojmo Druhý den jsem naplánovala výlet do města Znojma, které jsme mohli spatřit již v den příjezdu. Nejprve nás budou čekat zcela typické kulturní objekty jako například Znojemské podzemí s Tajemnou podzemní expozicí, kde se nám o doprovod postarají pohádkové postavy. Dále bude na programu Radniční věž s nádherným výhledem na celé Znojmo a v neposlední řadě návštěva znojemského skvostu – Rotundy sv. Kateřiny. Znojmo stejně jako obce a města tohoto kraje lákají turisty do vinných sklípků, kde lze nalézt velmi vydařené a chuťově vynikající vzorky. První vinná cesta nás zavede do Přímětic, kde navštívíme jeden z největších křížových sklepů na světě, a poslední naše zastávka bude v Louckém klášteře, kde má jedno ze svých sídel i znojemská vinařská firma Znovín.

32

8.1 Itinerář 9:00 Odjezd ze Slupi 10:15 Příjezd do Znojma, prohlídka Znojemského podzemí 11:00 Výstup na Radniční věž 11:30 Návštěva Rotundy sv. Kateřiny 13:00 Prohlídka Křížového sklepa v Příměticích 14:30 Loucký klášter 16:30 Odjezd zpět do Slupi

8.2 Detailní program Po snídani, kterou budeme mít zajištěnou v penzionu Anna, vyjedeme v cca 9 hodin směr Znojmo. Opět by měla cesta po cyklotrase trvat necelou hodinu. Po nově zbudovaných cyklostezkách se dostaneme až do samého centra Znojma, kde budeme mít domluvenou prohlídku Znojemského podzemí, které patří k největším labyrintům ve střední Evropě, a našli bychom zde cca 30 kilometrů chodeb ze 14. století. Celá prohlídka by měla trvat přibližně 45 minut a vstupné se pohybuje kolem 90 Kč za jednu osobu. Poté bychom se měli přesunout jen opravdu pár metrů k monumentální dominantě města Znojmo - Radniční věži. Se svými 162 schody, po kterých bychom měli vystoupat, zaručuje nádherný výhled nejen na Znojmo a jeho okolí, ale také na Pálavské vrchy, výběžky Českomoravské vrchoviny a při velmi dobré viditelnosti též rakouské Alpy. Cena vstupného za dospělého činí 30 Kč. Dalším bodem programu je návštěva národní kulturní památky, která bez nadsázky patří mezi nejvýznamnější památky u nás vůbec. Řeč je samozřejmě o románské Rotundě sv. Kateřiny, kde budeme snad moci shlédnout její unikátní malířskou výzdobu, která jako jediná zobrazuje Přemyslovskou dynastii. Návštěva této památky však není nikdy zaručena, jelikož její přístupnost veřejnosti závisí na stavu mikroklimatu uvnitř z důvodu ochrany těchto cenných a ojedinělých fresek. Například za deštivého počasí je památka uzavřena úplně. Další podmínkou je, že za 1 hodinu sem může být vpuštěno maximálně 10 osob. Doufejme tedy, že nám počasí bude nakloněno. Vstupné činí 90 Kč 33

a délka prohlídky by se měla pohybovat kolem 15 minut. Rotunda se nachází nad řekou Dyjí, kde byl dřivě postaven i Znojemský hrad a proto se zde můžeme zastavit a pokochat se naprosto skvostným výhledem do údolí. Následující zastávka nám uzavře první část historických pozoruhodností Znojma a otevře před námi část kulturních památek spojených s vínem. Asi po necelých 4 kilometrech bychom se měli dostat do městské části Přímětice, kde bychom se mohli také občerstvit v místním hotelu N, který je známý ve Znojmě svoji vyhlášenou kuchyní a navíc se nachází hned vedle naší příští zastávky, tedy Křížového sklepa. Ten patří mezi největší sklepy tohoto typu ve světě a dokonce úplně největší ve střední Evropě. Našli bychom zde nejlepší bílá vína, která zrají v obrovských dubových nebo akátových sudech, ale také vynikající akustiku s tzv. jezuitským telefonem, který dokáže „donést“ náš hlas po klenbě na opačnou stranu chodby. Můžeme zde rovněž obdivovat ušlechtilé sklepní plísně, které dokonale regulují vlhkost. Prohlídka by měla trvat necelou hodinu a průvodcem by nám měl být sám sklepmistr Petr Drozd. K prohlídce zde patří také ochutnávka vzorků, ale jelikož se dopravujeme na kole a navíc po veřejných komunikacích, budeme ji muset odmítnout a spokojit se jen s koupením pár láhví vína. Po této prohlídce bychom se měli přesunout na naší poslední dnešní zastávku-Loucký klášter. Tato monumentální stavba pochází z roku 1190 a bezesporu patří ke stěžejním objektům Znojma. Po několik let byl celý objekt nevyužit a chátral, jedním z důvodů je bezesporu fakt, že za minulého režimu sloužil i jako kasárna, což se na jeho stavu notně podepsalo. Teď zde najdeme jedno ze sídel znojemské vinařské společnosti Znovín, která využívá většinu prostoru. Během prohlídky budeme moci vidět obrazovou galerii, románskou kryptu, několik štukových sálů a sklepů, a dokonce každý návštěvník dostane „koštovačku“ jako památku na Znojmo. K prohlídce zde patří také ochutnávka 5 vín, ale jelikož nebudeme moci pít, dostaneme alespoň láhev vína, která je také v ceně 70 Kč. Celý den by měl být zakončen ve Slupi v místním hostinci s chutnou večeří. [24]

8.3 Navštívená místa Druhý den jsme navštívili celkem 5 památek, které se nacházely nebo patřily pod město Znojmo. Jejich rozmístění ukazuje daná mapa pod textem. Bod A, který zakrývá bod B, je Znojemské podzemí, které se nachází v těsné blízkosti Radniční věže. Bod C naznačuje, kde jsme našli Rotundu sv. Kateřiny. Pod bodem D je Křížový sklep v Příměticích, což je zmíněná městská čtvrť vzdálená od centra města kolem 4 34

kilometrů. A v neposlední řadě nesmíme zapomenout na bod E, který představuje Loucký klášter.

Obr. č. 8 : Mapa navštívených míst ve Znojmě [25] Měřítko: 1 : 50 000

9 Den třetí - obec Dyje Další den, tedy již třetí, je na programu výlet do obce Dyje, která je od Slupi vzdálená přibližně 15 kilometrů. Na cestě budeme míjet několik vesnic jako Strachotice, Krhovice a Hodonice. Ve všech těchto vesnicích si uděláme malé zastávky. Odjezd z penzionu by měl být opět po snídani, kolem 10. hodiny vzhledem k předešlému náročnému dni.

9.1 Itinerář 10:00 Odjezd ze Slupi 10:20 Příjezd do obce Strachotice 35

11:30 Projížďka obcí Krhovice 11:45 Hodonice 13:30 Návštěva obce Dyje 15:30 Odjezd směr Slup 16:30 Příjezd do Slupi 18:30 Degustace ve vinném sklípku

9.2 Detailní program Jak už jsem zmínila, vyjedeme ze Slupi okolo 10. hodiny a za necelých 20 minut bychom měli přijet do Strachotic. Tato obec je známá svou dlouholetou tradicí v pěstování vinné révy stejně jako okolní obce v tomto kraji. Po příjezdu zjistíme, že zde najdeme ve skutečnosti obce dvě, tedy Strachotice a Micmanice. Protéká tudy rovněž již několikrát zmiňovaná Mlýnská strouha, což je technická památka, díky které mohl vůbec vzniknout Vodní mlýn ve Slupi. První zastávka tedy bude u Vodního mlýna v Micmanicích, který je považován za nejstarší mlýn na Znojemsku vůbec a který je jedinou připomínkou na zaniklou vesnici Neslovice. Bohužel mlýn není přístupný veřejnosti z důvodu bezpečnosti, můžeme se však pokochat alespoň exteriérem mlýna. Část z něj dokonce pochází až ze středověku, nyní bychom však v jeho objektu našli moderní malou vodní elektrárnu. Při průjezdu obcí můžeme vidět několik venkovských stavení, které byly postaveny v dřívějším století a můžeme je zařadit k pozůstatkům lidové architektury. Podobnou stavbu lze nalézt i ve Slupi. Zde bohužel jen v chátrajícím stavu zapříčiněným požárem. Další obcí, která je vzdálená od Strachotic necelých 5 kilometrů je obec Krhovice. Tato vesnice je také vinařská a našli bychom zde viniční trať Krhovice Skalka, která má 35 ha. Co se týče odrůd vinné révy, převažuje zde pěstování Veltlínského zeleného. Zhruba ve středu Krhovic budeme míjet dominantu této obce, tedy kostel sv. Bartoloměje. Poslední obec, kterou budeme projíždět, než dorazíme do Dyje, jsou Hodonice ve kterých bude čas na oběd. Najdeme tu hned několik restaurací a to díky velikosti Hodonic a také vyššímu počtu obyvatel. Žije zde totiž přes 1800 lidí. Já jsem vybrala restauraci Mr.Pepinno, která nám bude moci nabídnout typickou moravskou ale i 36

italskou kuchyni. Dále budeme pokračovat Tasovicemi, které jsou odděleny od Hodonic pouze administrativně a fakticky pouze cedulí s názvem Tasovice. Po 4 kilometrech konečně spatříme cíl naší cesty - obec Dyji. Najdeme tu opravdu skvosty jako například kostel sv. Vavřince zobrazený na obrázku č. 12 či Dyjský barokní zámek. Obec pojmenovaná po stejnojmenné řece, která tudy protéká, není příliš velká, ale přesto okouzlí každého, kdo do ní přijede. Nejprve je na programu prohlédnutí památky nejdůležitější, a sice již zmíněného kostela, který patří mezi nejvýznamnější památky na jižní Moravě vůbec, jelikož se o malby kostela postaral Franz Anton Maulbertsch a tím zajistil této stavbě místo klíčové stavby. Tuto stavbu je možno navštívit jen po dohodě. V nejbližší době je zde také v plánu pořádat výstavy Moravskou galerií v Brně. V Dyji také stojí za zhlédnutí barokní zámeček, který byl dlouhá léta šlechtickým sídlem. Bohužel dnes by potřeboval celkovou rekonstrukci, jelikož jeho stav není příliš vyhovující. Budeme se tedy muset spokojit jen pohledem na exteriér zámečku, který je zasazen mezi vinice a ovocné sady. I tak na nás dýchne historické kouzlo, které tento zámeček bezesporu má. Za dobré viditelnosti budeme moci spatřit i severovýchodní vyvýšeniny vzdálené zhruba 4 kilometry od Dyje, na kterých se v roce 1809 odehrála napoleonská bitva u Znojma. Samozřejmě tu najdeme i mnoho vinných sklepů, které jsou připraveny i na cyklisty, jež sem mohou přijet po nově zbudované vinařské stezce vedoucí do Znojma. U místních vinařů si opět budou moci naši „účastníci“ alespoň koupit láhev dobrého vína, když jim je degustace ve sklípcích odepřena. Zhruba v 16:30 bychom měli přijet zpět do penzionu a připravit se na večeři domluvenou opět v místním hostinci. Poté v 18:30 bude na programu poslední bod dne, degustace ve vinném sklepě pana Mikulenčáka, který je také mimo jiné předsedou slupské organizace Skupiny vinařů Slup a majitelem mnoha hektarů vinic na Znojemsku.

9.3 Cyklotrasa Slup – Dyje Tato plánovaná cyklotrasa povede po silnicích II. a III. třídy, kde by mělo být dodatečně instalováno potřebné značení pro cyklisty. Celková délka je 15 kilometrů a její povrch

37

patří k těm lepším v našem okresu. Cesta vede přes již popsané obce Strachotice, Krhovice a Hodonice.

Obr. č. 9 : Mapa trasy Slup – Dyje [26]

Měřítko: 1 : 75 000

9.4 Navštívená místa Na obrázku č. 11 vidíme 4 nejdůležitější místa, které jsme třetí den shlédli. Tedy bod A značí vodní mlýn v Micmanicích, bod B restauraci v Hodonicích, pod bodem C bychom našli obec Dyji s jejím kostelem sv. Jana Nepomuckého a konečně bod D, který nám ukazuje polohu vinného sklepa pana Mikulenčáka ve Slupi.

38

Obr. č. 10 : Navštívená místa [25] Měřítko: 1 : 75 000

10 Den čtvrtý – Jaroslavice Na tento den je přichystaný program v obci Jaroslavice, která je opět známá svou vinařskou tradicí a kde najdeme mnoho menších i větších sklepů. Dále zde budeme obdivovat výjimečnou přírodu, která obklopuje celou tuto oblast včetně Horního (Zámeckého) i Dolního rybníka. Prohlédneme si Jaroslavický zámek, který najdeme na obrázcích č. 15 a 16. Bohužel jen z venku, jelikož je v soukromém vlastnictví a prohlídka není možná. Čtvrtý den se také ponese v duchu dobrého jídla a kvalitní zábavy.

39

10.1 Itinerář 9:30 Odjezd ze Slupi 10:30 Příjezd k Zámeckému rybníku 12:00 Oběd v restauraci Podzámčí 13:30 Projížďka k Jaroslavickému zámku 14:00 Prohlídka vinného sklepu Znovín v Jaroslavicích 14:40 Program ve spolupráci pana Cholevy 19:00 Návrat do Slupi

10.2 Detailní program Ráno po snídani, kterou budeme mít opět připravenou paní Lakomou v našem penzionu, vyjedeme směrem k Jaroslavicím. Tentokrát zvolíme vinařskou stezku, která vede kolem obou rybníků, a vyhneme se tedy úplně silničnímu provozu. Bohužel není tento část úseku vinařské stezky momentálně v úplně vhodném stavu pro cyklisty, ale v nejbližší době se má pracovat na její opravě. Cestou se budeme moci kochat nádhernou přírodou Jaroslavických rybníků spolu s jejich ostrovy, které slouží v jarním období jako hnízdiště tisíce racků chechtavých. Zároveň budeme také míjet další dvě Československá opevnění 1938, která jsou přístupná veřejnosti. Zhruba po 5 kilometrech bychom měli přijet k našemu prvnímu cíli – k sádkám Horního rybníka, kde je za poplatek 500 Kč možnost zapůjčit si rybářské vybavení jako udici a podběrák a též využít možnost odborného zaškolení místním porybným. Návštěvníci si mohou zkusit chytit rybu a také udělat dobrý skutek v podobě puštění ulovené ryby zpět do vody. Po rybářském zážitku je naplánován oběd v místním penzionu Podzámčí s restaurací, kde nám mohou nabídnout především českou kuchyni a speciality ze zvěřiny a čerstvých ryb. Po jistě chutném obědě nás čeká vyjížďka k impozantní dominantě této obce, kterou najdeme na nejvyšším bodě obce - Jaroslavickému zámku. Zde si budeme moci prohlédnout zámecký park, okolí zámku a nakonec také výhled na celé okolí lemované vinicemi a poli, které některé již budou patřit k Rakousku.

40

Na 14. hodinu budeme mít domluvenou prohlídku místního vinného sklepu, který patří vinařské firmě Znovín. Najdeme zde mnoho chodeb, takže by zde bez průvodce bylo velmi lehké se ztratit. Tento sklep je velmi významný proto, že je zde uloženo nejstarší archivní víno odrůdy Modrý Portugal a také je zde na stropech ušlechtilá plíseň, která by v takovýchto sklepích neměla chybět. Samozřejmě tu není o další vinné sklepy nouze. Je tu také několik vinných uliček jako například ulice Bažantní, kam zamíříme. Tato trasa se tak nazývá proto, že zde dřív byli chováni v tzv. bažantnicích bažanti. V této malebné uličce budeme mít domluvenou návštěvu sklípku, který patří panu Cholevovi a ten také vlastní motorest Estetika, kde máme na později zajištěnou večeři. Pan Choleva nám dá odborný výklad o odrůdách, kterým se v této oblasti nejvíce daří a také nám vysvětlí, jak probíhá výroba tohoto úžasného moku. Každý z našich účastníků si bude moci vyzkoušet tzv. koštýřem, jak správně vytáhnout víno z „demižonu“ do sklenky neboli u nás do „pohárku“. Po návštěvě sklípku a nakoupení láhví vína naše cesta zamíří do již zmiňovaného motorestu. Zde bude večeře formou překvapení, prozrazeno bude jen, že se bude jednat o pravé moravské jídlo. U pana Cholevy je možnost zahrát si také kuželky, čehož můžeme rovněž využít. Po 19. hodině by měl být předpokládaný návrat do Slupi, zpět pojedeme tentokrát jinou trasou a využijeme novou cyklostezku podél Daníže.

10.3 Vinařská stezka Slup – Jaroslavice Tento úsek trasy je dlouhý přibližně 4,5 kilometru a určitě bude patřit k těm méně náročným terénům. Na mapě tuto trasu najdeme na obrázku č. 13. Co se týče stavu cesty, část je nově vyasfaltovaná, ale druhá část je bohužel v horším stavu. Jak jsem již zmínila dříve, tak v nejbližší době je plánovaná rekonstrukce celé stezky a tím se předpokládá i zvýšení jejího využití. Okolí stezky je totiž skutečně okouzlující okolní přírodou, ale také historií, která na nás může dýchat v podobě bývalých Československých opevnění.

41

Obr. č. 11 : Vinařská cyklostezka Slup – Jaroslavice [25] Měřítko 1 : 28 000

10.4 Cyklotrasa Jaroslavice – Slup Zpáteční cesta povede podél Daníže, což je také nová cyklostezka zbudovaná ze Slupi do Jaroslavic. Stezka vede kolem tzv. Památného stromu, kterým je úctyhodně starý dub. Cestu lemuje krásná příroda, lesy a loučky. Blízko od této stezky, se nachází také střelnice, kterou využívají místní myslivci a přesně na jejím místě se dříve nacházela původní obec Slup, o čemž jsem již psala v teoretické části. Trasa je dlouhá přibližně 6 kilometrů a je vyobrazená na obrázku č. 14.

42

Obr. č. 12 : Cyklostezka Jaroslavice – Slup [25] Měřítko: 1 : 28 000

10.5 Navštívená místa Během čtvrtého dne jsme mohli vidět hned několik míst v obci Jaroslavice. Na přiložené mapce na obrázku č. 15 jsem vyznačila ty nejdůležitější. V bodě A jsme si mohli vyzkoušet rybaření v místním rybníce, bod B značí jaroslavický penzion Podzámčí s restaurací, bod C ukazuje polohu Jaroslavického zámku, pod bodem D se ukrývá sklep Znovínu a v neposlední řadě vinný sklep pana Cholevy v Bažantní uličce pod bodem E.

43

Obr. č. 13 : Lokace navštívených míst v Jaroslavicích [25] Měřítko: 1 : 78 000

11 Den pátý – Seefeld – Kadolz Program tohoto dne se ponese v duchu odpočinku, ale také bude paradoxně nejnáročnější, jelikož celá trasa bude dlouhá zhruba 30 kilometrů. Nejprve si prohlédneme rakouské městečko Seefeld – Kadolz, do kterého vede cyklostezka a poté je naplánováno relaxování v termálních lázních v Laa an der Thaya, kde je i venkovní koupání v jakékoli roční době díky stálé teplotě termální vody 35°C, která je venku dokonce i slaná.

11.1 Itinerář 8:30 Odjezd ze Slupi

44

9:30 Návštěva města Seefeld – Kadolz 11:00 Penzion JUFA 13:30 Odjezd směr Laa an der Thaya 15:00 Termální lázně Laa an der Thaya 18:15 Odjezd směr Slup 19:50 Příjezd do penzionu Anna

11.2 Detailní program Po snídani kolem 10. hodiny je naplánován odjezd do rakouského městečka Seefeld – Kadolz, kde bude na programu prohlédnout si místní pamětihodnosti jako sochu sv. Floriána, který je patronem všech hasičů. Seefeld – Kadolz má totiž velmi bohatou historii v hasičství. Dále je zde k vidění již zmíněná Zvonice sv. Filomény, několik Morových sloupů, kašna císaře Františka Josefa. Všechny památky pocházejí z konce 2. poloviny 19. století. Nesmíme také opomenout navštívit Zámek se zámeckou zahradu, ze které je nádherný pohled na seefeldské okolí a údolí Pulkautal. Zámek je k vidění na obrázku č. 21. Během projížďky městečkem budeme moci spatřit, jak moc je město zasazeno mezi samé vinice. Po volném programu bude zajištěn oběd v Penzionu JUFA, kde se nachází také lanové centrum, bowlingové dráhy a lezecké stěny. Cena v tomto sportovním centru se pohybuje okolo 20 Eur, takže bude opravdu nutné vyměnit si před příjezdem sem tuto cizí měnu. Poté bychom měli jet asi hodinu a půl do města Laa an der Thaya, kde na nás budou čekat Termální lázně zobrazené na obrázku č. 22. Pobyt v lázních je minimálně na 3 hodiny, které zde stojí 15 Eur. Samozřejmě je zde i možnost se občerstvit, využít saunu nebo solárium. Vše je už bohužel za další poplatky. Co se týče vodní plochy zde, je celkem rozlehlá a zaujímá 7.800 m2. Najdeme tu několik bazénů s masážními tryskami a tobogány. Zdejší termální voda je vhodná pro léčení srdce a krevního oběhu, onemocnění pohybového ústrojí a pro onemocnění očí. Ale bezpochyby je blahodárný také jen na odpočinek nebo aktivní plavání, pro něž je zde mnoho místa, jelikož termální lázně pojmou vskutku velkou kapacitu osob. 45

Jako zpáteční cestu jsem vybrala trasu, která vede především polními cestami a naprosto jiným směrem do Slupi. Díky této cestě se vyhneme všem větším obcím a frekventovaným silnicím. Bohužel nepatří k těm nejkratším trasám, ale nejbezpečnějším jistě ano.

11.3 Cyklostezka Slup – Seefeld - Kadolz Tato trasa měří necelých 17 kilometrů a při cestě se budeme moci kochat přírodou toku Daníže, který touto krajinou protéká. Poté navážeme na nově zbudovanou cyklostezku z Jaroslavic do Seefeldu. Tato cesta byla dříve velmi dlouho nepřístupná, vzhledem k tomu, že zde byly hranice s Rakouskem spolu s ostnatými dráty. Její trasu najdeme na obrázku č. 17.

Obr. č. 14 : Cyklostezka Slup – Seefeld - Kadolz [25] Měřítko: 1 : 65 000

46

11.4 Cyklotrasa Seefeld – Kadolz – Laa an der Thaya Tuto cyklotrasu jsem vybrala na silnici L3, která vede do Laa an der Thaya a povede nás celých 20 kilometrů. Celou trasu nalezneme na obrázku č. 18.

Obr. č. 15 : Cyklotrasa ze Seefeldu - Kadolz do Laa an der Thaya [25] Měřítko: 1 : 100 000

11.5 Trasa z Laa an der Thaya do Slupi Tuto trasu jsem záměrně vybrala mimo silnice II. a III. tříd, abychom se mohli vyhnout jakémukoliv provozu. Negativum ovšem je, že nám to bohužel prodloužilo cestu. Z Jaroslavic opět použijeme cyklostezku kolem Daníže. Její celou délku můžeme vidět na obrázku č. 19.

47

Obr. č. 16 : Trasa z Laa an der Thaya do Slupi [25] Měřítko: 1 : 160 000

12 Den šestý Tímto dnem končí naše putování po „čulském“ okolí a je naplánován odjezd. V předešlých 5 dnech jsme měli možnost poznat mnoho nových míst a snad se dozvědět i více z historie jižní Moravy a především mnoho zážitků spojených s obcí Slup.

12.1 Itinerář 10:00 Odjezd z obce Slup 10:15 Příjezd do Znojma

12.2 Detailní program Poslední noc strávenou v penzionu Anna na jižní Moravě zakončíme ráno snídaní, kterou nám připraví jistě ochotně paní Lakomá a poté kolem 10. hodiny bude následovat odjezd po již několikrát zmíněné cyklotrase k vlakovému nádraží ve Znojmě. Tam se bude konat naše poslední společná zastávka a rozloučení. Věřím, že se tento zájezd povedl a budou se sem lidé rádi vracet.

48

13 Financování Po konzultaci se starostou obce Slupi Ing. Františkem Jelečkem jsem se dozvěděla o možných variantách čerpání finančních dotací, které využívá i naše obec. Jednou z nich je Nadace partnerství, která sídlí v Brně a vznikla, aby podporovala lidské zdroje, přírodu, ale i vzdělání. Administruje program Pro Evropu, který by se měl snažit urychlovat přípravy projektů podporovaných z různých evropských fondů a dále program Budoucnost, který je zaměřen na podporu projektů vedoucích k trvale udržitelnému rozvoji, tedy rovněž k cyklotrasám a cyklostezkám. Jedním z hlavních požadavků pro udělení grantu je snaha o rozvíjející ekologický styl života, který v mnou navrženém produktu bezesporu splňujeme. Maximální výše grantu činí 1 000 000 Kč, který je rozdělen na několik částí, přičemž jen 20% připadá jiným krajům než kraji Moravskoslezskému. Měli bychom tedy šanci reálně získat 200 000 Kč. Další podmínkou je, že žadatelé musí být buď obce, občanské sdružení anebo příspěvkové organizace. Poslední podmínkou je, že potencionální příjemci grantu musí realizovat a využit finanční podporu nejdéle v době 12 měsíců. Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava je další z možných zprostředkovatelů dotací, které bych mohla v budoucnu použít i v rozvoji mého turistického produktu. Tato organizace cestovního ruchu na jižní Moravě řídí šetrně s ohledem na turistický předpoklad této oblasti rozvoj cestovního ruchu. Jeden z okruhu jejich činnosti je tvorba a rozvoj turistických produktů a cíl, který nás momentálně nejvíce zajímá je udělování dotací. Tato organizace rozděluje dotace schváleným projektům mimo jiné i za podpory EU, konkrétně z evropského fondu v rámci Regionálního operačního programu Jihovýchod, prioritní osa 2 Rozvoj udržitelného cestovního ruchu. Získat u této organizace dotaci je velmi složité, převážně pro její rozsah a nemalou vytíženost, kterou způsobuje množství podaných žádostí. Co se týče výše finanční podpory, není tato suma předem nikdy jasná. Proto ani schválení projektu neznamená úspěch. Podmínky žadatelů se téměř shodují s výše uvedenými u Nadace partnerství. Dále obce mohou čerpat podpory z organizace Cyklo – Jižní Morava, která působí pod patronátem Jihomoravského kraje a Centrály cestovního ruchu na Jižní Moravě. Tato organizace podporuje projekty týkající se cykloturistiky, jak už nám napovídá samotný název. Napomáhá nejen finančně, ale snaží se danou obec propagovat na svém internetovém portálu, kde mohou zájemci o danou lokalitu najít přesné ubytování, mapy 49

cyklotras a cyklostezek, což by mělo pomoci ke zvýšení turistického ruchu a zájmu o danou obec. Mým cílem by bylo získání dotací na cyklistické značení nově navržených cyklotras a vytvoření profesionálních map za spolupráce této organizace. V neposlední řadě je možno využít prostředky Evropské unie, která aktuálně poskytuje dotace na projekt „Euro Velo 13 Cyklostezka „Železná opona“ – Jihomoravský kraj“, které by bylo možné též využit, jelikož se týkají oblasti hranic Jihomoravského kraje s rakouským územím. Tato podpora pochází z fondu malých projektů v Jihomoravském kraji Operačního programu „ Cíl 3 – Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007 – 2013“. Všechny projekty financované z evropských strukturálních fondů jsou však časově limitované a nelze tedy počítat s tím, že budou všechny aktuální v době eventuálního uvedení mého produktu do praxe. Na druhou stranu je však možné a velmi pravděpodobné, že budou vypsány nové projekty a investiční pobídky, které v současné době neexistují. [7]

14 Uvedení nového turistického produktu do praxe Abych ověřila praktické využití mnou navrženého turistického produktu, rozhodla jsem se podrobit ho dotazníkovému šetření. Velmi krátký dotazník, který lze nalézt v příloze číslo 1 jsem předala místnímu Cykloklubu Kučera ve Znojmě, který ho rozšířil i do svých partnerských cykloklubů po České republice. Vzhledem k ochotě i časovým možnostem dotazovaných se mi vrátilo zpět 159 vyplněných dotazníků a jejich výsledky ilustrují následující grafy. Z dotazníkového šetření zcela jasně vyplývá, že respondenti již byli v minulosti několikrát ve svém volném čase v okolí Znojma za účelem cykloturistiky. Lze tedy usoudit, že je tato oblast hojně vyhledávaná cykloturisty. Tuto skutečnost dokazuje graf na obrázku číslo 20.

50

Obr. č. 17 : Návštěva oblasti Znojemska v minulosti Zdroj: Vlastní práce

Obr. č. 18 : Zaujetí novým turistickým produktem Zdroj: Vlastní práce

Ve druhé otázce se shodlo 90 % respondentů na tom, že je nový turistický produkt zaujal a zalíbil se jim. Skutečně jen několik respondentů odpovědělo záporně. Nutno říci, že k dotazníkům byly přiloženy i propagační letáky, kde bylo možno prohlédnout si plánované cyklotrasy, informace o vybraných místech a v neposlední řadě celý program.

51

Obr. č. 19 : Případná účast na daném hvězdicovém zájezdu Zdroj: Vlastní práce

Výsledek 3. otázky na obrázku číslo 22 ukazuje, že většina respondentů by se ráda zúčastnila mnou navrženého hvězdicového zájezdu. Z toho vyplývá, že kdyby se tento zájezd opravdu uskutečnil, našel by si své potenciální zájemce.

Obr. č. 20 : Celková akceptovatelná cena respondenty Zdroj: Vlastní práce

Z dotazníkového šetření, které představuje graficky obrázek číslo 23, plyne, že celkově by bylo ochotno nejvíce respondentů zaplatit za tento zájezd od 5000 do 7000 Kč, druhou příčku zaujímá nižší částka, a sice od 3000 do 5000 Kč. Dále několik 52

respondentů uvedlo, že by uhradilo více jak 7000 Kč a 3 potencionální klienti by souhlasili s cenou do 3000 Kč.

Shrnutí Jelikož výsledek dotazníkového šetření dopadl velmi pozitivně a ukázal zájem o daný turistický produkt, rozhodla jsem se jej předložit místní cestovní kanceláři Tipatour, ve které jsem v době psaní bakalářské práce vykonávala praxi. Vedoucí pobočky CK byla tomuto nápadu rovněž nakloněna a přislíbila možnou budoucí spolupráci a propagaci tohoto turistického produktu v propagačních materiálech CK. S finální podobou mnou navrženého produktu jsem seznámila i starostu obce Slup Františka Jelečka, kterému se dle jeho slov též zamlouval, zejména jeho vliv na potencionální zvýšení atraktivity Slupi. Dokonce jej hodlá v budoucnu předložit na jednání zastupitelstva obce v otázce možnosti

spolufinancování

cyklistických

značení

potencionálních

cyklotras

z prostředků obce nebo by se sám pokusil o získání dotací z evropských fondů.

53

Závěr Cílem této bakalářské práce bylo vytvoření nového turistického produktu pro obec Slup, který se skládal z několika částí. V první části se mi podařilo zkoncipovat hvězdicový zájezd celkem na šest dnů, přičemž šestý den byl odjezdový a centrem se stala prozatím nepříliš známá obec Slup, které by tento produkt měl pomoci zvýšit její turistickou atraktivitu. V další části jsem navrhla nové cyklotrasy, které účastníky hvězdicového zájezdu dovedou na pět mnou vybraných a turisticky atraktivních míst, konkrétně do Znojma, obce Jaroslavice, Dyje, rakouské obce Seefeld – Kadolz a Laa an der Thaya. Tyto trasy jsem zapracovala graficky v podobě map i do propagačních materiálů, ve kterých lze nalézt také přibližující informace o daných lokalitách, celkový pětidenní program a také fotografie, které ilustrují vybraná místa. V další části jsem se snažila nahlédnout do velmi spletité problematiky, kterou je bezesporu získávání dotací. Zjistila jsem, že existuje nemálo programů na podporu cestovního ruchu, ale jen několik projektů je poté ve finální verzi schváleno nebo udělena dotace. Abych si ověřila i praktické využití mnou navrženého turistického produktu, rozhodla jsem se ho podstoupit dotazníkovému šetření. Dotazníky jsem předala znojemskému cykloklubu Kučera, aby je rozšířil do svých partnerských cykloklubů po celé České republice. Ze šetření vyplynul zcela evidentní zájem a poptávka ze strany potenciálních zákazníků. Svůj návrh hvězdicového zájezdu jsem dále předložila i vedoucí místní cestovní kanceláře, ve které jsem po dobu psaní této bakalářské práce vykonávala praxi. Té se tento produkt zalíbil a přislíbila i možnou budoucí spolupráci, zejména co se týče propagace. S finální podobou produktu jsem seznámila i starostu obce Slup, který mi v období před dokončením této práce poskytl odborné konzultace k dané problematice. Pan starosta byl mému záměrů též nakloněn a vyjádřil ochotu v budoucnu projednat s místním zastupitelstvem spolufinancování například cyklistického značení cyklotras a projevil vůli pomoci při získání finanční podpory z evropských strukturálních fondů. Nutno říci, že obec Slup, hlavně pan starosta Jeleček, se snaží zvelebovat a zvyšovat

54

atraktivitu obce neustále a v současné době má rozpracovaných několik dalších záměrů, jako například vybudování rybníku v blízkosti potoka Daníže nebo rozsáhlého parku, jež jsou již zahrnuty v pozemkové úpravě a budou tedy v dohledné době uskutečněny. Jako možný problém do budoucna vidím nízkou ubytovací kapacitu místního penzionu Anna. Tento problém by však měl být vyřešen vybudováním nového ubytovacího zařízení z hospodářské budovy, kterou má obec již v plánu přestavět a zrekonstruovat a která se nachází na strategické pozici v blízkosti Vodního mlýna ve Slupi. Při zpracování této bakalářské práce jsem se dozvěděla mnoho významných faktů o mé rodné obci, ale také o znojemském okolí, které je velmi bohaté, jak na kulturní památky a pamětihodnosti, tak na přírodní bohatství. Dále jsem měla příležitost konzultovat některé problematiky s naším panem starostou a tím se obohatit o nemalé zkušenosti a poznatky. Také jsem se mohla zdokonalit v úpravě textu, což je pro mne do budoucna velkým přínosem. Byla bych ráda, kdyby se mnou navržený turistický produkt skutečně přesunul z teorie do praxe a pomohl do obce Slup přilákat více turistů, kteří budou moci obdivovat nejen krásy této obce a jejího bezprostředního okolí, ale také kouzlo jihomoravského vína.

55

15 Seznam použitých zdrojů 15.1 Bibliografické zdroje: [1] DOLEČEK, Jan. Jihomoravský kraj: města a obce Jihomoravského kraje: tradice, historie, památky, turistika, současnost. Rožnov pod Radhoštěm: Proxima Bohemia, 2008 [2] JANKŮ, Vlastimil. Historie Znojma v obrazech: příběhy z historie a současnosti. Vyd. 1. Brno: K-Public, 2005, 296 s. ISBN 80-902-5047-5. [3] JANKŮ, Vlastimil a Jiří SVOBODA. Znojmo: město krajina. Překlad Joy TurnerKadečková. Úvaly: České panorama, 1994, 151 s. ISBN 80-901-7170-2. [4] MARKEL, Martin. Dějiny Jaroslavic. Vyd. 1. Rajhrad: M. Markel, 2006, 277 s. ISBN 80-239-7702-4. [5] Osobnosti Znojma: [výběr] : při příležitosti 770. výročí povýšení města Znojma na město královské. Znojmo: Okresní knihovna, 1996, 118 s. ISBN 80-850-6403-0. [6] Pozdrav ze Znojma: pohlednice Znojma 1890-1940 = Viele Grüsse aus Znaim : Postkarten von der Znaim 1890-1940 = Greetings from Znojmo : postcards from the Znojmo 1890-1940. Vyd. 1. Brno: Josef Filip, 2009, 216 s. ISBN 978-80-254-9552-0.3) [7] PROVAZNÍKOVÁ, Romana a Olga SEDLÁČKOVÁ. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009, 304 s. ISBN 97880-247-2789-9. [8] STEHLÍKOVÁ, Drahoslava, Libor ŠTURC a Jaroslav KREJČÍ. Zpráva o městském divadle ve Znojmě. Znojmo: Městská knihovna Znojmo, 2000, 62 s. ISBN 80-850-64146. [9] SVOBODA, Jiří. Znojmo: kniha historických pohlednic ze sbírek Miloslavy Klimtové. 1. vyd. Znojmo: Swan, 2002, 165 s. ISBN 80-238-9233-9.

56

15.2 Ostatní zdroje: [10] Bikeboy.cz: Jaroslavice. [online]. 2001 - 2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.bikeboy.cz/index.php?page=63 [11] Česká televize: Chátrající zámek Jaroslavice: po letech sporů zase na začátku. [online]. © 1996–2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/144011-chatrajici-zamekjaroslavice-po-letech-sporu-zase-na-zacatku/?mobileRedirect=off [12] České výlety: Muzeum Československého opevnění Slup. [online]. 2010 © [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ceskevylety.cz/zajimavosti.php?kod=1566_muzeum-ceskoslovenskehoopevneni-slup [13] Daníž: Slup. [online]. 2011 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.daniz.cz/clenske-obce/slup/ [14] Doprava Praha - město: Cykloterminologie. [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://doprava.prahamesto.cz/(s1zkkj554xdkktbwssaqxojc)/files/=45986/Cykloterminologie.pdf [15] Encyklopedie vína: Dyje. [online]. © 2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.encyklopedie-vina.cz/fotoalbum/znojemska-vinarskapodoblast/dyje/panoramaticky-pohled.html [16] Foto doma: Slup, symbol - znak. Fotodoma.cz [online]. 2010 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.fotodoma.cz/zn-slup/symboly-znak.php [17] Fronta. [online]. © 1999-2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.fronta.cz/ [18] Galaktis - Moderní vzdělání: Geologické éry vývoje Země. [online]. 2009 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://galaktis.cz/clanek/geologicke-ery-vyvoje-zeme/ [19] Geocaching: Vodní mlýn Slup. [online]. © 2000-2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?guid=164d58b4-4571-4099aa72-feb20e0a1f79 [20] Geologická encyklopedie: Meandr. [online]. ©2010-2013 [cit. 2013-02-05]. Dostupné z: www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?meandr 57

[21] Graf Hardegg. [online]. 2008 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.grafhardegg.at/ [22] Hrady. [online]. © 1995-2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.hrady.cz [23] Info Česko: Jaroslavický rybník. [online]. ©2002-2013 [cit. 2013-02-05]. Dostupné z: http://zajimavosti.infocesko.cz/content/znojmo-podyji-prirodni-zajimavosti-vodniplochy-jaroslavicky-rybnik.aspx [24] Kudy z nudy: Rotunda sv. Kateřiny. [online]. © 2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/cs/aktivity/2008-07-30-0948-za-poznanim-znojmo.html#1 [25] Maps.google.cz. [online]. ©2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://maps.google.cz/ [26] Mapy.cz. [online]. ©2008-2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://mapy.cz [27] Města, obce online: Znojmo. [online]. © 1996-2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://mesta.obce.cz/mool-vol/dokumenty2.asp?id_org=19341&id=3831 [28] Ministerstvo životního prostředí: Evropsky významná lokalita Meandry Dyje. [online]. ©2012-2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/natura/karty/CZ0624001.html [29] Muzeum zemědělství v Oleksovičkách. [online]. 2012 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.muzeumzemedelstvioleksovicky.wbs.cz/ [30] Národní strategie cyklistické dopravy. Cyklodata – finance. [online]. [cit. 0402.2013] Dostupné na: http://www.cyklostrategie.cz/cyklodata/finance/ [31] NATURA 2000: Co je Natura 2000. [online]. © 2006-2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.nature.cz/natura2000-design3/subtext.php?id=2102&akce=&ssHledat= [32] O víně. [online]. © 2009-2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ovine.cz/web/structure/10.html [33] Seefeld - Kadolz. [online]. © 2007 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.seefeld-kadolz.at/

58

[34] Skupina vinařů Slup o.s. [online]. © 2010 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://vinoslup.cz/ [35] Stavebniserver.com: Města se bouří, zákon je nutí odmítat peníze na cyklostezky. [online]. ©2009 - 2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://stavebniserver.com/clanky/detail/mesta_se_bouri_zakon_je_nuti_odmitat_penize _na_cyklostezky-3885/ [36] Svazek obcí Dyje. Propagační materiál SO Dyje [37] Technické muzeum v Brně: Vodní mlýn ve Slupi. [online]. © 2013 [cit. 2013-0402]. Dostupné z: http://www.technicalmuseum.cz/slup-pamatka [38] Therme Laa. [online]. © 2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.thermelaa.at/de [39] Turistika: Ptačí oblast Jaroslavické rybníky. [online]. © 2007-2013 [cit. 2013-0402]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/mista/ptaci-oblast-jaroslavickerybniky?forceLayout=phone [40] Ve Slupi.wbs. [online]. 2011 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.veslupi.wbs.cz/ [41] Vinařská obec Slup [online]. 2007 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slup.cz/ [42] ZNOJEMSKO se představuje. Informační brožura s mapou

59

16 Seznam příloh Příloha č. 1 : Propagační leták pro daný turistický produkt Příloha č. 2 : Vzor dotazníku Příloha č. 3 : Československé opevnění 1938 ve Slupi Příloha č. 4 : Radniční věž ve Znojmě Příloha č. 5 : Rotunda sv. Kateřiny Příloha č. 6 : Kostel sv. Jana Nepomuckého v Dyji Příloha č. 7 : Jaroslavický zámek z ptačí perspektivy Příloha č. 8 : Zámek Jaroslavice Příloha č. 9 : Československé opevnění u cyklostezky Příloha č. 10 : Zámek Seefeld - Kadolz Příloha č. 11 : Termální lázně Laa an der Thaya

60

Příloha č. 1 Propagační leták pro obec Slup

61

62

Zdroj: Vlastní práce

63

Příloha č. 2

DOTAZNÍK Prosím o vyplnění tohoto krátkého dotazníku, který je zcela anonymní, nezabere mnoho času a bude sloužit jako podklad k bakalářské práci týkající se cyklotras a cestovního ruchu v obci Slup a jejím okolí. Předem děkuji za vyplnění. 1. Navštívili jste již v minulosti oblast Znojemska za účelem cykloturistiky? a) ano b) ne 2. Zaujal Vás nový turistický produkt, o kterém jste si mohli více přečíst na přiloženém letáku? a) ano b) ne 3. Zúčastnili byste se tohoto hvězdicového zájezdu? a) ano b) ne 4. Kolik byste byl/a ochoten/ochotna za tento zájezd celkově zaplatit? (ubytování, strava, vstupy – vše) a) do 3000 Kč b) od 3000 Kč do 5000 Kč c) od 5000 Kč do 7000 Kč d) více než 7000 Kč Zdroj: Vlastní práce

64

Příloha č. 3 Československé opevnění 1938 ve Slupi

Zdroj: http://www.fronta.cz/

Příloha č. 4 Radniční věž ve Znojmě

Zdroj: http://www.cyklo-jizni-morava.cz/znojmo-radnicni-vez

65

Příloha č. 5 Rotunda sv. Kateřiny

Zdroj: http://www.kudyznudy.cz

Příloha č. 6 Kostel sv. Jana Nepomuckého v Dyji

Zdroj: http://www.encyklopedie-vina.cz

66

Příloha č. 7 Zámek z ptačí perspektivy obklopený Jaroslavickým rybníkem

Zdroj: http://ceskatelevize.cz

Příloha č. 8 Zámek Jaroslavice

Zdroj: http://www.hrady.cz

67

Příloha č. 9 Československé opevnění u Viniční cyklostezky

Zdroj: http//www.fronta.cz

Příloha č. 10 Zámek v Seefeld- Kadolzu

Zdroj: http://www.grafhardegg.at/

68

Příloha č. 11 Termální lázně v Laa an der Thaya

Zdroj: http://www.therme-laa.at/de

69

Nový turistický produkt pro vesnici Slup

Recommend Documents