Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva
Nový insolvenční zákon Bakalářská práce
Martin Kubata
Autor:
Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce:
JUDr. Aleš Rozehnal, Ph.D.
Praha
únor, 2009
1
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury.
V Praze dne 10.4.2009
Martin
2
Kubata
Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucímu práce za jeho vstřícný postoj a odborné rady, které mi velmi pomohly při psaní této práce.
3
Anotace práce V rámci své práce bych rád popsal Insolvenční zákon a jeho přínos pro společnosti oproti zákonu o konkursu a vyrovnání, který byl platný do 31.12.2007. Ve své práci se budu věnovat insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci, věřitelům, reorganizaci a oddluţení a porovnání insolvenčního zákona se zákonem o konkursu a vyrovnání. Mým cílem je definovat největší rozdíly mezi insolvenčním zákonem a zákonem o konkursu a vyrovnání a podrobněji rozebrat jejich nejpodstatnější části.
I would like to describe insolvency law and assets for society compared to bankruptcy law, which has was valid until 31 December 2007. My work includes insolvency law, insolvency provider, kreditor, reorganisation, discharge a bankrupt and comaration of the insolvency law and bankruptcy law. My aim is to describe the biggest differences between insolvency law and bankruptcy law and analyse theirs most important parts.
4
OBSAH: Úvod ...................................................................................................................................... 7 1.
Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání ....................................................... 8
1.1 Návrh na prohlášení konkurzu.................................................................... 9 1.2 Prohlášení konkurzu ................................................................................... 9 1.3 Schůze konkursních věřitelů a věřitelský výbor ......................................... 9 1.4 Přezkumné jednání ................................................................................... 10 1.5 Zpeněţení ................................................................................................. 10 1.6 Rozvrh ...................................................................................................... 10 1.7 Zrušení konkurzu ...................................................................................... 11 2. INSOLVENČNÍ ZÁKON ......................................................................................... 13 2.1 Insolvence ................................................................................................. 14 2.1 Ochrana zaměstnanců ............................................................................... 19 2.1.1 Zaměstnanec podle zákona č. 118/2000 Sb. ............................................. 19 2.1.2 Mzdové nároky ......................................................................................... 19 2.1.3 Zaměstnavatel je v platební neschopnosti ................................................ 19 3. VYMEZENÍ ÚČELU A ZÁKLADNÍCH PRINCIPŮ ........................................... 21 3.1 ÚPADEK .................................................................................................. 21 3.2 HROZÍCÍ ÚPADEK ................................................................................. 21 3.3 ZPŮSOBY ŘEŠENÍ ÚPADKU ............................................................... 22 4. ÚČASTNÍCI INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ ............................................................ 24 4.1 Insolvenční správce .................................................................................. 24 4.2 Insolvenční soud ....................................................................................... 25 5. POSTAVENÍ VĚŘITELŮ V INSOLVENČNÍM ŘÍZENÍ .................................... 27 5.1 5.1.2 5.1.3 5.1.4
Typy věřitelů ............................................................................................ 27 Nezajištěný věřitel .................................................................................... 27 Zajištěný věřitel ........................................................................................ 28 Věřitelé pohledávek za majetkovou podstatou a jim postavených na roveň 29 5.2 Věřitelé mají dominantní vliv na řešení dluţníkova úpadku .................... 29 5.3 Věřitelé a jejich vliv na výběr osoby insolvenčního správce ................... 30 5.4 Vliv věřitele na průběh řízení ................................................................... 30 5.5 Věřitelé pohledávek za majetkovou podstatou a jim postavených na roveň 31 6. REORGANIZACE, ODDLUŽENÍ .......................................................................... 32 6.1 6.2 6.3 6.3.1 6.3.2 6.4 reorganizace 6.5
Konkurs vs. Reorganizace ........................................................................ 33 Reorganizace z pohledu věřitelů............................................................... 34 Princip reorganizace ................................................................................. 34 Reorganizační plán ................................................................................... 34 Podmínky pro schválení reorganizačního plánu...................................... 35 Postavení dluţníka po podání insolvenčního návrhu a po schválení 35 Insolvenční správce a jeho role při reorganizaci ...................................... 36 5
7.
6.6 Oddluţení ................................................................................................. 37 KOMPARACE ZÁKONA O KONKURSU A VYROVNÁNÍ S
INSOLVENČNÍM ZÁKONEM ....................................................................................... 40 7.1 Správce konkursní podstaty vs. Insolvenční správce ............................... 40 7.2 Věřitelé ..................................................................................................... 41 7.3 Řešení úpadku dluţníka jinou formou neţ je konkurz ............................. 42 7.4 Moratorium ............................................................................................... 43 7.4.1 Automatické moratorium .......................................................................... 43 7.4.2 Srovnání moratoria a ochranné lhůty........................................................ 44 7.5 Započtení .................................................................................................. 44 8. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ .................................................................................... 46
6
Úvod Tato bakalářská práce pojednává o zákoně č. 182/2006 Sb., nebo-li o zákoně o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), platný od 1.1.2008 a o zákoně č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání, platným před tímto zákonem aţ do 31.12.2007. Přehled platné právní úpravy je rozdělen do sedmi kapitol. Na počátku, je definován nyní jiţ neplatný zákon o konkursu a vyrovnání, ve kterém byl kladen veliký důraz na osobu konkursního správce a konkursního soudce, stejně tak jako na konkursní podstatu. Další kapitola se věnuje jiţ nové úpravě zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčnímu zákonu), který je podrobněji rozpracován v následujících pěti kapitolách. Ve třetí kapitole je vymezen celý zákon, kde je klíčovou osobou „motivovaný dluţník“, dále se budu v této práci věnovat postavení věřitelů v insolvenčním řízení, přihláškám do insolvenčního řízení, rozhodnutí o úpadku a v neposlední řadě moţným závěrům insolvenčního řízení, jako je konkurz, povolení reorganizace, oddluţení. Na závěr celé práce se pokusím jasněji definovat největší odlišnosti „starého“ a „nového“ zákona, tedy odlišnosti zákona o konkurzu a vyrovnání a zákona o úpadku a způsobu jeho řešení (insolvenčního zákona).
7
1.
Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání
Pochází z latinského CONCURSUS = shromáţdění věřitelů, představuje zjištění a uspokojení majetkových nároků více věřitelů proti jednomu dluţníkovi ve zvláštním soud. řízení. Do 1. ledna 2008 byl platný zákon č. 329/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, který řešil situaci, kdy podnikatelský subjekt měl více závazků, které nedokázal plnit po delší dobu. V praxi fungovalo konkurzní řízení tak, ţe po vyhlášení konkurzu byl soudem ustanoven správce konkurzní podstaty. Jeho hlavním úkolem bylo zaevidovat veškerý majetek dluţníka a na druhé straně jeho veškeré závazky. Tím vznikla konkurzní podstata, ze které, po odečtení nákladů soudu a nákladů správce konkurzní podstaty, bylo rozdělováno zpeněţení věřitelům. Nejprve byly uhrazeny závazky za majetkovou podstatou, uspokojeni zajištění věřitelé a věřitelé uplatňující nároky na oddělené uspokojení. Následně ostatní věřitelé. Role věřitelů v konkurzním řízení byla podstatně slabší neţ role věřitelů v insolvenčním řízení. Tímto tématem se budu podrobněji zabývat na konci práce v kapitole 7. Komparace zákona o konkursu a insolvenčního zákona. Nejdůleţitější body zákona o konkursu a vyrovnání jsou uvedeny níţe. Dluţník je v úpadku, jestliţe má více věřitelů a není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky. Jestliţe dluţník zastavil platby, má se za to, ţe není schopen po delší dobu plnit své splatní závazky. Fyzická osoba, je-li podnikatelem a právnická osoba je v úpadku i tehdy, jestliţe je předluţena. O předluţení jde tehdy, jestliţe tato osoba má více věřitelů a jestliţe její splatné závazky jsou vyšší neţ její majetek.
8
Zákon o konkursu a vyrovnání: -
úpadková situace řešitelná pouze konkursem nebo vyrovnáním
-
konkursní podstata = „vše do podstaty“
-
hlavní role = konkursní soud plus konkursní správce
-
vyrovnání nucené a dobrovolné
1.1
Návrh na prohlášení konkurzu
Návrh na prohlášení konkurzu je oprávněn podat dluţník nebo kterýkoliv z jeho věřitelů. V případě podání návrhu věřitelem musí navrhovatel doloţit, ţe má vůči dluţníkovi splatnou pohledávku a uvést okolnosti, které osvědčují úpadek dluţníka. Jde-li o návrh dluţníka, mimo výše uvedeného, je dluţník povinen připojit i seznam svého majetku a závazků s uvedením svých dluţníků, věřitelů a jejich adres.
1.2
Prohlášení konkurzu
Příslušný Krajský soud posoudí návrh na konkurz a v případě, ţe bude osvědčeno, ţe dluţník je v úpadku, soud prohlásí konkurz. Konkurz nelze prohlásit je-li zřejmé, ţe majetek dluţníka nebude postačovat k úhradě nákladů konkurzu (zamítnutí pro nedostatek majetku). Po prohlášení konkurzu vydá soud Usnesení o prohlášení konkurzu, ve kterém ustanoví Správce konkurzní podstaty. Usnesení musí obsahovat jisté náleţitosti (viz § 13 zákona č. 328/1991 Sb), zejména identifikaci úpadce a výzvu věřitelům k přihlášení pohledávek.
1.3
Schůze konkursních věřitelů a věřitelský výbor
Soud svolává schůzi konkurzních věřitelů, je-li to třeba pro zjištění jejich stanovisek pro další vedení konkurzu. Na návrh správce konkurzní podstaty nebo věřitelského výboru ji svolává vţdy. Konkurzní věřitelé volí buď věřitelský výbor (3 aţ 10 členů) nebo svého
9
zástupce. Věřitelský výbor pak volí svého předsedu a dohlíţí na činnost správce konkurzní podstaty (kontrola nákladů správce konkurzní podstaty).
1.4
Přezkumné jednání
K přezkoumání přihlášených pohledávek nařídí soud přezkumné jednání. Úpadce i konkurzní věřitelé mohou popírat pravost, výši i pořadí všech přihlášených pohledávek. K přihláškám pohledávky zaslaným později neţ dva měsíce po přezkumném jednání se nepřihlíţí.
1.5
Zpeněžení
Správce
konkurzní
podstaty
dohledá
veškerý
majetek
úpadce,
zapíše
ho do podstaty a tento pak zpeněţí. Zpeněţit můţe buď veřejnou draţbou, soudním výkonem rozhodnutí nebo prodejem mimo draţbu. Věřitelé, kteří uplatní oddělené uspokojení pohledávky mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena ze zpeněţení věci do výše 70% výtěţku zpeněţení na ně připadajícího. Správce konkurzní podstaty podává
soudu
a
věřitelskému
výboru
zprávy
o
zpeněţování
majetku.
Po zpeněţení celé konkurzní podstaty vyhotoví konečnou zprávu,ve které uvede i vyúčtování své odměny a výdajů. Soud zprávu přezkoumá, odstraní chyby a uvědomí o konečné zprávě a vyúčtování Úpadce i konkurzní věřitele.
1.6
Rozvrh
Po právní moci usnesení o schválení konečné zprávy předloţí správce konkurzní podstaty soudu návrh na rozvrh a upravený seznam přihlášek, v němţ uvede, kolik by mělo být pro kaţdou pohledávku vyplaceno.Po přezkoumání tohoto návrhu vydá soud rozvrhové usnesení, které doručí konkurzním věřitelům. Následně správce konkurzní podstaty uspokojí pohledávky podle zařazení do tříd (viz. § 32 zákona č. 328/1991 Sb).
10
1.7
Zrušení konkurzu
Po splnění rozvrhového usnesení soud usnesením zruší konkurz. Tímto je celý proces ukončen. Přehled všech konkurzních řízení probíhajících v minulosti je patrný z následující tabulky, která ukazuje, kolik firem nebo OSVČ ukončilo svoji podnikatelskou činnost a kolik z nich ji ukončilo z důvodu konkurzu.
počet
2004
2005
2006
1 441
1 236
1 245
prohlášených
konkurzů a povolených vyrovnání počet evidovaných
statisticky zrušení
OSVČ počet evidovaných
39 037 32 119 34 891 statisticky zrušení
obchodních společností počet evidovaných
2 996
3 046
3 339
statisticky OSVČ+
obchodních společností
42 033 35 165 38 230
Tabulka 1: Přehled všech konkurzních řízení probíhající v letech 2004, 2005 a 20061
1
Zdroj: http://portal.justice.cz/justice2/Soud/soud.aspx?h=1&q=statistika&page=2
11
Cílem obchodních společností i podnikatelů je vedle dosaţení zisku i jejich rozvoj, který je v dnešní době zpravidla financován úvěry, které společnosti získávají od finančních institucí. Zvyšováním zadluţenosti se i zvyšuje moţnost, ţe nastane situace, kdy nebudou schopni své závazky plnit a ocitnou se tak v úpadku. Rád bych zde uvedl graf, ze kterého je patrné zvyšování zadluţenosti obchodních společností s obratem do 1,5 mil. Kč/rok
Graf 1 : Bankovní investiční úvěry pro firmy s obratem do 1,5 mil. Kč/rok
12
2.
INSOLVENČNÍ ZÁKON
Konkurzní řízení v České republice trvá v průměru pět a půl roku a podle statistiky věřitel v České republice získá z konkurzu nejméně ze zemí Evropské unie - v průměru 18,5 procenta z přihlášené a správcem konkurzní podstaty odsouhlasené pohledávky. I z tohoto důvodu nabyl od 1. ledna 2008 účinnosti nový insolvenční zákon. „Nejčastější příčinou vzniku dluhu nebo závazku je půjčka nebo koupě, kterou se dluţník zavazuje uhradit věřiteli v předem domluveném termínu a za předem domluvených podmínek částku, kterou si od něj vypůjčil. Z údajů tuzemských finančních institucí je patrné, ţe v dnešní době je půjčování si na nákup zboţí nebo i sluţeb jiţ běţnou součástí ţivota. V případě, ţe nějaký subjekt získá úvěr (pomiňme, ţe musí nejprve projít schvalovacím procesem, a úvěr musí být poskytnut) zavazuje se jej splatit s dohodnutým úrokem do určité doby. Věřitel s Dluţníkem zpravidla uzavře písemnou smlouvu, ve které se Dluţník zavazuje tento závazek Věřiteli splácet v pravidelných splátkách nebo formou jedné splátky, výši úrokové sazby, výši poplatků a náhrad a veškeré další ujednání, které si obě strany dohodnou. Věřitel je povinen na základě smlouvy poskytnout sjednanou výši peněţních prostředků nebo poskytnou sluţby, které jsou dány smlouvou. Věřitel dále kontroluje, jakým způsobem a zda, podle podmínek sjednaných smlouvou, je závazek plněn. V případě, ţe dojde k neplnění podmínek smlouvy finanční instituce začnou tento závazek vymáhat. Vymáhání pohledávek probíhá zpravidla v závislosti na době prodlení a výši peněţního závazku. Věřitel je oprávněn dle platných zákonů České republiky vymáhat pohledávku na Dluţníkovi i soudní cestou. Z tohoto důvodu a z potřeby řešit tuto situaci byl přijat zákon č. 182/2006 Sb., Insolvenční zákon.“2
2
Zdroj: Konkursní noviny, vydání číslo 2, vyšlo 28.1.2009
13
2.1
Insolvence
Platební neschopnost neboli insolvence je neschopnost Dluţníka splácet své dluhy a tak dostát svým závazkům i přes snahu dluţníka splácet svůj dluh Věřiteli. V druhotné platební neschopnosti se nachází dluţník, který není schopen hradit své závazky z důvodu neuhrazených pohledávek od odběratelů. Stav druhotné platební neschopnosti se postupně přenáší na další subjekty. Obsah insolvenčního návrhu Insolvenční návrh musí kromě obecných náleţitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dluţníka, kterého se týká, případně označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, ţe jde o podnikatele, téţ identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Je-li navrhovatelem stát, musí insolvenční návrh obsahovat označení příslušné organizační sloţky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje. V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dluţníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dluţník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční návrh je nutné předloţit s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal u insolvenčního soudu a aby kaţdý, komu se doručuje, dostal jeden stejnopis. Insolvenční navrhovatel je povinen k insolvenčnímu návrhu připojit předepsané přílohy a listinné důkazy, kterých se dovolává; přílohy a listiny však nejsou součástí insolvenčního návrhu. Stejnopis insolvenčního návrhu věřitele se doručuje pouze dluţníku, a to do vlastních rukou. Insolvenční návrh dluţníka se nedoručuje.
Insolvenční řízení lze zahájit pouze na návrh; soud tedy sám od sebe řízení zahájit nemůţe. Návrh musí podat buď dluţník, nebo věřitel, oba si mohou zvolit buď cestu písemnou, 14
nebo elektronickou. Je-li návrh podáván písemně, musí být opatřen úředně ověřeným podpisem. Také druhá z variant musí být provedena speciálním postupem - elektronicky podávaný insolvenční návrh vyţaduje zaručený elektronický podpis.
Zdrojem všech informací o probíhajícím insolvenčním řízení, insolvenční rejstřík a další informace jsou vedeny v elektronické podobě na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR, odkaz www.justice.cz. Z výše uvedeného je patrné, ţe insolvenční rejstřík slouţí jako informační systém. Není to však jediný jeho úkol. Také má být i nástrojem pro doručování většiny soudních rozhodnutí a jiných písemností, zejména návrhů a přípisů, a tedy vést k transparentnímu a rychlému způsobu vedení insolvenčního řízení. Mimo jiné lze na stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR najít i názor některých osobností české republiky na insolvenční zákon a insolvenční řízení. Pro příklad zde uvedu názor Mirka Topolánka, předsedy vlády ČR a člena ODS: „Listopadová revoluce v roce 1989 přinesla do ţivota všech občanů velké mnoţství změn. V rovině společensko politické jsme získali právo účastí ve volbách aktivně ovlivňovat politické dění na úrovni krajů i na úrovni nejvyšší politické reprezentace. Změny na společensko politické úrovni jdou ruku v ruce se změnami v oblasti ekonomické. Centrálně řízená ekonomika se začala postupně měnit v ekonomiku trţní.“ „V podmínkách naší země se trţní ekonomice daří dobře. Síla české ekonomiky stále roste, česká měna pravidelně posiluje svou pozici vůči ostatním zahraničním měnám. To vše jsou neklamné známky ekonomického růstu. Jde o nezvratný fakt, který nemohou změnit výhrady jednotlivců nebo některých skupin obyvatel k jejich aktuálnímu ekonomickému postavení a situaci.“ „Doba před listopadem 1989 zanechala v naší společnosti jeden velmi negativní dopad. Starý reţim s centrálním řízením jednou politickou stranou nenutil občany se blíţe seznamovat s normami, které upravovaly běţný ţivot; jejich znalost nebyla nutná. Prostředí s politickou a ekonomickou svobodou naproti tomu vyţaduje pro běţnou orientaci alespoň základní znalost pravidel daných právními předpisy. Stručně řečeno:
15
pokud neznám svá práva a své povinnosti, příp. sankce za porušení svých povinností, nemohu se řádně rozhodnout, kterou z nabízených moţností a práv vyuţiji a kterou sankci při ignorování svých povinností jsem ochoten akceptovat. Pojedu-li se svým vozem rychleji neţ umoţňuje zákon o provozu na pozemních komunikacích, činím tak s vědomím, ţe můţu být za tento přestupek postiţen pokutou. Pokud se chci pokutě vyhnout, budu respektovat rychlostí omezení dané zákonem nebo dopravní značkou. Budu-li se před dopravní hlídkou, která mne bude pokutovat za překročení rychlosti, rozčilovat, ţe rychlostní omezení v tomto úseku je nesmyslné, zpravidla nedosáhnu ničeho (maximálně zvýšení udělené pokuty).“ „Opakovaně se potkáváme s názorem, ţe ţít na dluh je přirozené a běţně. Na západ od našich hranic tak ţije většina lidí. Moţná je běţné ţít na dluh, ale současně také platí, ţe běţné je dluhy řádně a včas hradit. Pokud mé dluhy přesáhnou schopnost je řádně a včas hradit, pak jsem neodhadl správně své moţnosti a musím nést následky takového jednání. Stejně, jako kdyţ překročím povolenou rychlost na silnici. Insolvenční zákon přináší dluţníkům nové cesty řešení jejich finančních problémů, ale také odpovědnost. Jiţ v době, kdy dluhy vznikají je třeba začít jednat a dělat vše pro uspokojivé vypořádání majetkové situace.“3 Rád bych zde ještě uvedl statistiku Insolvečních návrhů, za první pololetí roku 2008, tedy za prvních šest měsíců, kdy insolvenční zákon platí „Více neţ 2,5 tisíce podaných insolvenčních návrhů, taková je statistika za první pololetí letošního roku. Zveřejnilo ji ministerstvo spravedlnosti. Více neţ tisícovka z nich jsou návrhy na oddluţení. Této varianty na vyrovnání závazků vůči věřitelům mohou vyuţít pouze fyzické osoby nepodnikatelé.“ „Ministerstvo nevede oddělenou statistiku návrhů, které podali občané a které podaly firmy. Z 2529 podaných insolvenčních návrhů je jich 1040 na oddluţení. Povolených oddluţení je 282. Nejvíce insolvenčních návrhů bylo podáno u krajského soudu v Brně (504), na druhém místě je krajský soud v Ostravě (487) a třetí příčka patří městskému soudu v Praze (485). Krajský soud v Ústí nad Labem přijal od ledna do konce června letošního roku 394 insolvenčních návrhů, krajský soud v Hradci Králové 231 návrhů, 3
Zdroj:http://insolvencni-zakon.justice.cz/rekli/mirek-toppolanek.html
16
krajský soud v Plzni 158 návrhů, krajský soud Praha 139 a nejmenší počet připadá na krajský soud v Českých Budějovicích, kde bylo podáno 131 návrhů na insolvenční řízení.“ „Insolvenční zákon je účinný od počátku letošního roku. Díky elektronickému insolvenčnímu rejstříku je zajištěna transparentnost. „Kaţdý má moţnost získat potřebné údaje o insolvenčních řízeních. Dluţníkům přinesl insolvenční zákon na jedné straně více odpovědnosti, na druhé straně nabídl pomoc a šanci v podobě tzv. oddluţení. To nezbavuje dluţníka věřitelů, nýbrţ mu umoţňuje zbavit se části dluhů,“ uvedl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.“ „Nejčastější chybou při podávání insolvenčních návrhů je podle něho chybějící ověřený podpis nebo zaručený elektronický podpis. V takovém případě se řízení vůbec nezahájí. Dalším častým pochybením je zaslání návrhu soudu, kterému věcně a místně nepřísluší. Některé návrhy jsou natolik nesrozumitelné nebo neurčité, ţe na jejich základě nelze pokračovat v řízení.“4
Podle Ministerstva spravedlnosti české republiky lze od insolvenčního zákona očekávat následující zlepšení oproti zákonu o konkursu a vyrovnání:
Rychlost - Zákon nabízí rychlejší řešení vztahů dluţníka s věřiteli, ale předpokládá také Váš aktivní přístup. Transparentnost - Moţnost sledovat vše důleţité o insolvenčních řízeních v insolvenčním rejstříku je výhodou, ale také nezbytností pro ty, kteří nechtějí přijít o svá práva a chtějí insolvenční řízení ovlivňovat. Efektivitu - Nové cesty pro dluţníky, příslib uspokojivějšího řešení pro věřitele, ozdravení ekonomického prostředí a právních vztahů mezi dluţníky a věřiteli. Ale také odpovědnost - Kaţdé soudní řízení znamená určitá rizika pro všechny zúčastněné. Chovejte se proto odpovědně jiţ v době, kdy dluhy vznikají a dělejte vše proto, abyste dokázali svou majetkovou situaci včas uspokojivě uspořádat.5
4
Zdroj: http://www.komora.cz/hk-cr-top-02-sede/podpora-podnikani-v-cr/pravo-finance-a-fair-play/zakon-o-
upadku/aktuality/art_25843/za-pul-roku-pres-2-5-tisice-insolvencnich-navrhu.aspx 5
Zdroj: http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-info-prevence-upadku/obecne-info.html
17
Jiţ nyní je patrné, ţe se proces řešení úpadku dluţníka opravdu zrychlil a je stále více rozhodnuto o reorganizaci nebo oddluţení Pro ilustraci přikládám mapu, která zobrazuje rozloţení dluţníků v insolvenčním rejstříku ke dni 16.5.2009 (uprostřed Hl. m. Praha)
Obr. 1 Tato mapa zobrazuje aktuální rozložení dlužníků v insolvenčním rejstříku.
18
2.1
Ochrana zaměstnanců6
je stanovena za podmínek uvedených v zákoně č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů v platném znění. Ochrana spočívá v přiznání mzdových nároků zaměstnanci, které mu nebyly vyplaceny zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti.
2.1.1
Zaměstnanec podle zákona č. 118/2000 Sb.
Zaměstnancem se rozumí fyzická osoba, s níţ zaměstnavatel sjednal pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti, na základě kterých ji vznikly v době 6 měsíců předcházejících měsíci, ve kterém byl podán insolvenční návrh (dále jen "rozhodné období"), mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem.
2.1.2
Mzdové nároky
Mzdovými nároky se rozumí mzda (plat), její náhrady a odstupné, které zaměstnanci náleţejí z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleţí podle dohody o pracovní činnosti, jejichţ výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti.
2.1.3
Zaměstnavatel je v platební neschopnosti
Zaměstnavatel je v platební neschopnosti, jestliţe neuspokojil splatné mzdové nároky zaměstnanců, a to dnem následujícím po dni, kdy byl na něho u příslušného soudu podán insolvenční návrh. Insolvenční návrh je oprávněn podat dluţník (zaměstnavatel) nebo kterýkoliv z jeho věřitelů (tedy i jeho zaměstnanci). O podaném návrhu informuje soud úřad práce, v jehoţ obvodu má zaměstnavatel sídlo, místo podnikání, bydliště nebo je zde umístněna organizační sloţka nadnárodního zaměstnavatele. Úřad práce poté zveřejní na své úřední desce informace o zaměstnavateli, jehoţ zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u úřadu práce, a současně informuje o lhůtě, do které mohou zaměstnanci tyto nároky uplatnit. Tyto informace rovněţ sdělí Ministerstvu práce a sociálních věcí, 6
Zdroj: Integrovaný portál MPSV
19
které je zveřejní na své internetové stránce a současně je oznámí všem úřadům práce. Úřady práce tyto informace vyvěsí na své úřední desce nebo oznámí jiným rovnocenným způsobem.
20
3.
VYMEZENÍ ÚČELU A ZÁKLADNÍCH PRINCIPŮ
Pokud by insolvenční právo neexistovalo: - uspokojování pohledávek by fungovalo na principu časové preference - tento princip by fungoval pouze tak dlouho, doku d by všichni měli dostatek hotovosti - potýkali by jsme se s nízkou mírou uspokojení pohledávek - všichni věřitelé by preferovali pro svou pohledávku formu zajištěné pohledávky, tzn. - všichni by si museli půjčovat maximálně do takové výše, v jaké je jejich majetek
3.1
ÚPADEK
= platební neschopnost Dluţník je v úpadku, jestliţe má více věřitelů a není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky. Jestliţe dluţník zastavil platby, má se za to, ţe není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky. Fyzická osoba, je-li podnikatelem, a právnická osoba je v úpadku i tehdy, jestliţe je předluţena. O předluţení jde tehdy, jestliţe tato osoba má více věřitelů a jestliţe její splatné závazky jsou vyšší neţ její majetek; do ocenění dluţníkova majetku se zahrne i očekávaný výnos z pokračující podnikatelské činnosti, lze-li příjem převyšující náklady při pokračování podnikatelské činnosti důvodně předpokládat.
3.2
HROZÍCÍ ÚPADEK
Nastává lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, ţe dluţník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněţitých závazků
21
3.3
ZPŮSOBY ŘEŠENÍ ÚPADKU
Musíme rozlišovat mezi podnikatelem a nepodnikatelem V případě podnikatele můţeme hovořit buď o KONKURSU nebo REORGANIZACI. V případě nepodnikatele mluvíme o KONKURSU nebo ODDLUŢENÍ. Věřitelé mají dominantní vliv na řešení dlužníkova úpadku Věřitelé mají vliv na základní (ekonomická) rozhodnutí činěná v průběhu insolvenčního řízení. V porovnání s předchozí právní úpravou insolvenční zákon zejména umožňuje věřitelům ovlivnit způsob řešení úpadku a vybrat osobu insolvenčního správce. Zákon umožňuje věřitelům, aby v případě, kdy je možnost volby, zvolili, zda formou řešení bude konkurs nebo reorganizace, nebo která z forem oddlužení bude realizována. Zákon vychází z toho, že věřitelé jsou tzv. „ekonomickými vlastníky“ dlužníkova majetku - dlužník již všechno, co měl, utratil, a již pouze dluží - všechen jeho majetek tak vlastně ekonomicky patří věřitelům a insolvenční zákon je zde jen proto, aby to procesně zrealizoval. Věřitelé prostřednictvím věřitelských orgánů vykonávají dohled nad činností správce. Zajištění věřitelé mohou dávat správci pokyny ke správě věcí, které slouží k zajištění jejich pohledávky. Každý věřitel se ovšem musí o své dlužníky starat - a to jak před insolvenčním řízením, tak v jeho průběhu. Proto by věřitel, který chce insolvenční řízení ovlivňovat buď tím, že sám podá návrh na jeho zahájení anebo podá přihlášku své pohledávky, měl zvažovat důvodnost těchto kroků. Jak návrh, tak přihláška podléhají přísnému přezkumu a riziko chyby nese vždy věřitel sám. Věřitelé mohou ovlivnit i výběr osoby insolvenčního správce Na schůzi věřitelů, která nejblíže následuje po přezkumném jednání, se mohou věřitelé usnést, že insolvenčním soudem ustanoveného insolvenčního správce odvolávají z funkce a že ustanovují nového insolvenčního správce (mohou také pouze odvolat); soud toto jejich rozhodnutí nesmí zrušit, ledaže nebylo přijato zákonnou většinou nadpoloviční většinou všech přihlášených věřitelů.
22
Insolvenční zákon nastoluje ve vztazích mezi věřiteli (zejména při hlasování) taková pravidla, aby byla zachována rovnováha mezi jednotlivými skupinami věřitelů, především mezi skupinou věřitelů zajištěných a věřitelů nezajištěných, a chráněn společný zájem věřitelů. 7
7
Zdroj: http://insolvencni-zakon.justice.cz/veritel/veritel-novy-zakon.html
23
4.
ÚČASTNÍCI INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ
Účastníci insolventního řízení jsou: Insolvenční soud, dluţník, věřitelé, insolvenční správce (případně předběţný správce nebo zvláštní insolvenční správce), státní zastupitelství a likvidátor dluţníka.
Věřitelem je účastník závazkového právního vztahu, který je z obsahu tohoto vztahu oprávněn poţadovat po straně druhé - dluţníkovi - nějakou majetkovou hodnotu, označovanou jako plnění. V případě, ţe na straně věřitelské je více osob ať uţ fyzických nebo právnických (Společný závazek), hovoříme o tzv. pluralitě aktivní, narozdíl od plurality pasivní, která označuje více osob na straně dluţnické. V závazcích úplatných vzájemných,
kdy
obě
strany
si
poskytují
vzájemná
plnění,
má
zpravidla
v určitém ohledu kaţdá ze stran postavení dluţníka i věřitele. Toto postavení se diferencuje při posuzování jednotlivých práv či povinností, případně v situaci, kdy jedna ze stran závazkového vztahu své plnění poskytla (Splnění dluhu), přestává tedy být dluţníkem a nabývá zásadně postavení věřitele. Dluţník stojí na straně závazku, kdy je povinen z obsahu závazkového vztahu splnit dluh, tedy poskytnout druhé straně (věřiteli) nějaké plnění. Dluţníkem můţe být osoba fyzická nebo právnická, resp. stát. Má-li více dluţníků věřiteli poskytnout stejné plnění, jde o dluh společný
4.1
Insolvenční správce
Ze strany insolvenční soudu do procesu insolvenčního řízení vstupuje nejvíce insolvenční správce. Insolvenční správce je ustanoven insolvenčním soudem ze seznamu insolvenčních správců, který vede Ministerstvo spravedlnosti. Insolvenčním správcem můţe být fyzická osoba, která je bezúhonná a způsobilá k právním úkonům, má vysokoškolské vzdělání právnického nebo ekonomického směru a prokáţe odbornou způsobilost v insolvenčním
24
právu nebo veřejná obchodní společnost , která bude činnost insolvečního správce vykonávat prostřednictvím svých společníků, o kterých prokáţe, ţe jako fyzické osoby splňují podmínky zapsání do seznamu insolventních správců. Insolveční zákon pamatuje i na moţnost, ţe vybraný insolvenční správce můţe ustanovení insolvenčním správcem odmítnout, má-li pro to důleţité důvody. V případě, ţe nelze insolvenčního správce vybrat ze seznamu, je moţné jím ustanovit i fyzickou osobu, která splňuje obecné i kvalifikační předpoklady pro zápis do seznamu a se svým ustanovením souhlasí. Jiţ zde je posílen vliv Věřitelů na rozhodování, které činí v průběhu insolvečního řízení. Na schůzi Věřitelů, která nejblíţe následuje po přezkumném jednání, se mohou věřitelé usnést, ţe insolvenčním soudem ustanoveného insolventního správce odvolají z funkce a ţe ustanovují nového. Rozhodnutím schůze veřitelů můţe také být pouze odvolání insolventního správce aniţ by navrhovali jiného insolventního správce.
4.2
Insolvenční soud
V prvním stupni je to krajský soud, kde se místní příslušnost řídí podle OSŘ Insolvenční zákon řadí insolvenční soud mezi procesní subjekty insolvenčního řízení, kde vystupuje v pozici orgánu, jenţ má oprávnění vydávat rozhodnutí a téţ průběţně vykonávat dohled nad postupem a činností ostatních procesních subjektů. Z rozhodovací pravomoci soudu můţeme jmenovat např. rozhodnutí o úpadku, rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, rozhodnutí o rozvrhu apod. Dále insolvenční soud rozhoduje o procesních otázkách, především otázkách vedení řízení, jako je např. ustanovení insolvenčního správce, rozhodnutí o zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení, atd. Specifická forma rozhodování se týká rozhodování o incidenčních sporech, tj. např. o sporech o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek, o sporech o vyloučení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty nebo o vydání výtěţku zpeněţení, o sporech o vypořádání společného jmění dluţníka a jeho manţela, o sporech na základě odpůrčí ţaloby, o sporech o náhradu škody na majetkové podstatě vzniklé porušením povinností insolvenčním správcem.Z dozorových pravomocí soudu
25
můţeme jmenovat např. dozor nad insolvenčním správcem, nad věřiteli, respektive věřitelskými orgány, dání souhlasu se zpeněţením majetkové podstaty.
26
5.
POSTAVENÍ VĚŘITELŮ V INSOLVENČNÍM ŘÍZENÍ
Věřitel je subjekt, který ve smlouvě poskytuje druhé straně půjčku nebo obecně předmět smlouvy (tím mohou být peníze, konkrétní věc, právo na uţívání, nebo cokoli jiného). Vstoupením smlouvy v platnost vzniká závazek dluţníka vůči věřiteli. Smlouvy obvykle obsahuje datum splatnosti a ve většině případů téţ i sankce vůči dluţníkovi, pokud do doby splatnosti závazek nesplatí. Těmito sankcemi můţe být navýšení dluţné částky o pokutu (přiráţku) za pozdní splacení nebo nevyhovění povinností plynoucí ze smlouvy. Věřitelem můţe být fyzická i právnická osoba. Věřitelé, kteří vstupují do insolvenčního řízení se rozdělují do skupin dle jejich typu nebo výše zajištění.
5.1
Typy věřitelů
Nezajištěný věřitel Zajištění věřitel Věřitelé pohledávek za majetkovou podstatou a jim postavených na roveň
5.1.2
Nezajištěný věřitel
Je věřitel, který má za dluţníkem pohledávku, ale není zajištěna majetkem dluţníka, tedy zástavním právem nebo ručením. Jejich pohledávky jsou uspokojovány aţ kdyţ dojde k uspokojení věřitelů, kteří mají pohledávku za majetkovou podstatou a zajištěných věřitelů. Nezajištění věřitelé, hlasují podle výše své pohledávky, kdyţ platí 1Kč = 1 hlas, proto stejně jako ostatní věřitelé mohou významně ovlivnit průběh insolvenčního řízení. Pokud je o pohledávku veden spor, resp. je popřená, věřitel nehlasuje, ledaţe schůze věřitelů nebo soud rozhodou, ţe hlasovat můţe.
27
5.1.3
Zajištěný věřitel
Zajištění věřitelé uplatňují své pohledávky přihláškou pohledávky, v níţ se musí dovolat svého zajištění, uvést okolnosti, které je osvědčují, a připojit listiny, které se toho týkají. To platí i tehdy, jde-li o zajištěné věřitele, kteří mohou pohledávku vůči dluţníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění. Zajištění věřitelé se v rozsahu zajištění uspokojují ze zpeněţení věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiţ byla jejich pohledávka zajištěna, nestanoví-li zákon jinak. Pro pořadí jejich uspokojení je rozhodující doba vzniku zástavního práva nebo doba vzniku zajištění. Je-li podle znaleckého posudku vypracovaného v insolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku hodnota zajištění niţší neţ výše zajištěné pohledávky, povaţuje se pohledávka co do takto zjištěného rozdílu za pohledávku nezajištěnou.
Obr. 1: Časová osa průběhu části insolvenčního řízení přednáška a materiál Agentura Bova – Insolvenční zákon (postavení věřitelů v insolvenčním řízení), Mgr. Petr Khun, MBA
28
5.1.4
Věřitelé pohledávek za majetkovou podstatou a jim postavených na roveň
Tyto pohledávky jsou zejména: -
pracovněprávní pohledávky zaměstnanců dluţníka
-
pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví
-
pohledávky státu
-
pohledávky účastníků z penzijního připojištění se státním příspěvkem
-
pohledávky věřitelů na výţivném ze zákona
-
náhrada nákladů, které třetí osoby vynaloţily na zhodnocení majetkové podstaty, majíli z toho důvodu proti dluţníku pohledávku z bezdůvodného obohacení
-
pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria vyhlášeného před zahájením insolvenčního řízení8
-
další pohledávky o kterých tak stanoví insolvenční zákon
5.2
Věřitelé mají dominantní vliv na řešení dlužníkova úpadku
Věřitelé mají vliv na základní (ekonomická) rozhodnutí činěná v průběhu insolvenčního řízení. V porovnání s předchozí právní úpravou insolvenční zákon zejména umoţňuje věřitelům ovlivnit způsob řešení úpadku a vybrat osobu insolvenčního správce. Zákon umoţňuje věřitelům, aby v případě, kdy je moţnost volby, zvolili, zda formou řešení bude konkurs nebo reorganizace, nebo která z forem oddluţení bude realizována. Zákon vychází z toho, ţe věřitelé jsou tzv. „ekonomickými vlastníky“ dluţníkova majetku - dluţník jiţ všechno, co měl, utratil, a jiţ pouze dluţí - všechen jeho majetek tak vlastně ekonomicky patří věřitelům a insolvenční zákon je zde jen proto, aby toto procesně zrealizoval.Věřitelé prostřednictvím věřitelských orgánů vykonávají dohled nad činností správce. Zajištění věřitelé mohou dávat správci pokyny ke správě věcí, které slouţí k zajištění jejich pohledávky.
8
Dle § 122 odst. 2 Insolovenčního zákona
29
Kaţdý věřitel se ovšem musí o své dluţníky starat - a to jak před insolvenčním řízením, tak v jeho průběhu. Proto by věřitel, který chce insolvenční řízení ovlivňovat buď tím, ţe sám podá návrh na jeho zahájení anebo podá přihlášku své pohledávky, měl zvaţovat důvodnost těchto kroků. Jak návrh, tak přihláška podléhají přísnému přezkumu a riziko chyby nese vţdy věřitel sám.9
5.3 Na
Věřitelé a jejich vliv na výběr osoby insolvenčního správce schůzi
věřitelů,
která
nejblíţe
následuje
po
přezkumném
jednání,
se mohou věřitelé usnést, ţe insolvenčním soudem ustanoveného insolvenčního správce odvolávají z funkce a ţe ustanovují nového insolvenčního správce (mohou také pouze odvolat). Soud toto jejich rozhodnutí nesmí zrušit, ledaţe nebylo přijato zákonnou většinou nadpoloviční většinou všech přihlášených věřitelů. 10
5.4
Vliv věřitele na průběh řízení
Buď osobně nebo prostřednictvím orgánů. Předně můţete soud informovat o všech skutečnostech, které máte za důleţité a které třeba podle Vašeho názoru soud nezná. Zejména však můţete být členem věřitelského výboru, tedy orgánu, který v některých věcech spolurozhoduje o dalším dění, nebo můţete vykonávat svá práva na schůzi věřitelů. Členem schůze věřitelů jste automaticky tím, ţe se přihlásíte do řízení, můţete na jejím zasedání hlasovat, podávat podněty apod. Je však také třeba říci, ţe za své jednání nesete odpovědnost a případné poškození oprávněných zájmů věřitelů budete muset nahradit. 11
9
Zdrojem je insolvenční zákon v elektronické podobě vydaný Ministerstvem spravedlnosti ČR, http://insolvencni-zakon.justice.cz/veritel/veritel-novy-zakon.html 10 Zdrojem je insolvenční zákon v elektronické podobě vydaný Ministerstvem spravedlnosti ČR, http://insolvencni-zakon.justice.cz/veritel/veritel-novy-zakon.html 11
Zdrojem je insolvenční zákon v elektronické podobě vydaný Ministerstvem spravedlnosti ČR, http://insolvencni-zakon.justice.cz/veritel/veritel-novy-zakon.html
30
5.5
Věřitelé pohledávek za majetkovou podstatou a jim postavených na roveň
Pohledávkami za majetkovou podstatou, jsou hotové výdaje a odměna insolvenčního správce, náklady spojené s udrţováním a správou majetkové podstaty dluţníka, náhrada nutných výdajů a odměna likvidátora, osoby v postavení obdobném postavení likvidátora a odpovědného zástupce za činnost prováděnou po rozhodnutí o úpadku, náhrada hotových výdajů a odměna znalce ustanoveného insolvenčním soudem za účelem ocenění majetkové podstaty, daně, poplatky, cla, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, pohledávky věřitelů ze smluv uzavřených osobou s dispozičními oprávněními, pohledávky věřitelů ze smluv, jejichţ splnění osoba s dispozičními oprávněními povolila, jakoţ i ze smluv, které osoba s dispozičními oprávněními nevypověděla, pohledávky věřitelů odpovídající právu na vrácení plnění ze smluv, od nichţ bylo odstoupeno nebo které osoba s dispozičními oprávněními vypověděla a náhrada hotových výdajů osob, které poskytly insolvenčnímu správci součinnost.12
12
Zdrojem je insolvenční zákon v elektronické podobě vydaný Ministerstvem spravedlnosti ČR, http://insolvencni-zakon.justice.cz/veritel/veritel-novy-zakon.html
31
6.
REORGANIZACE, ODDLUŽENÍ
Reorganizace je nástroj pro drobné ţivnostníky a malé a střední podniky. V případě fyzické osoby, nepodnikatele, mluvíme o oddluţení. Insolvenční zákon umoţňuje, aby drobní ţivnostníci stejně jako malé a střední podniky řešili svou úpadkovou situaci pomocí reorganizace. Drobným ţivnostníkem, a malým/středním podnikem je myšlen podnikatel s obratem niţším neţ 100 mil. Kč, nebo zaměstnávající méně neţ 100 zaměstnanců na hlavní pracovní poměr. Takové osoby však mohou vyuţít formy pouze tzv. předpřipravené reorganizace. Jinými slovy, pokud drobnému ţivnostníkovi bezprostředně hrozí úpadek nebo se v něm jiţ nachází, můţe se zachránit před konkursem, sestaví-li reorganizační plán a nechá jej schválit alespoň polovinou všech zajištěných a nezajištěných věřitelů. A to ještě před podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení.
Podíl na počtu podniků
1%
Střední a velké (100 a více) Mikro a malí (1-99)
99%
Graf 2: Reorganizace pro typy podniků podle velikosti (údaje od 1.1.2008)
32
Podíl na celkové přidané hodnotě
40% Střední a velké (100 a více) Mikro a malí (1-99) 60%
Graf 3: Reorganizace a její podíl na celkové přidané hodnotě Zdroj: přednáška a materiál Agentura Bova – Insolvenční zákon (Reorganizace), Mgr. Petr Kun, MBA
6.1
Konkurs vs. Reorganizace
Zatímco je konkurs v zásadě zaloţen na postupném prodeji dluţníkova majetku po kusech, reorganizace je zaloţena na snaze udrţet ţivotaschopný podnik nebo jeho části pohromadě, ozdravit a dále jej provozovat. Cíle reorganizace a konkursu jsou tedy odlišné a odlišné jsou nástroje, které jak konkursní, tak reorganizační řízení vyuţívá. Reorganizace je nástrojem výlučně k řešení podnikatelských úpadků. Jinými slovy, reorganizace je určena pouze pro podnikatele. A to jak pro ţivnostníky, malé i velké podniky. Pro fyzickou osobu, která podniká, je reorganizace jediným způsobem jak se vyhnout konkursu. Insolvenční zákon totiţ pro takové osoby oddluţení nepřipouští. Mimo to, úspěšná reorganizace dluţníkovi přinese moţnost vyjít z neúspěšného podnikání společensky příznivým způsobem. U obchodních firem, podniků, také uchovat si kontrolu
33
nad provozem podniku po dobu reorganizačního řízení (dluţníkovi jsou ponechány dispoziční oprávnění k jeho majetku). Reorganizace je ekonomicky příznivějším řešením pro dluţníkovy věřitele i akcionáře. Vzhledem k udrţení provozu podniku (resp. jeho ţivotaschopných částí) je výhodný mj. také pro zaměstnance.
6.2
Reorganizace z pohledu věřitelů
Pro věřitele bude reorganizace výhodnějším způsobem řešení dluţníkova úpadku, pouze pokud je dluţníkův podnik ţivotaschopný. Jinými slovy, pokud se vyplatí jej ozdravit. V některých případech však nemá valného smyslu podnik reorganizovat, přesto bude dluţník reorganizaci navrhovat. Pro ty případy, insolvenční zákon věřitelům umoţňuje hlasováním na schůzi věřitelů rozhodnout, ţe způsobem řešení dluţníkova úpadku bude konkurs a tak se vyhnout neefektivním reorganizacím.
6.3
Princip reorganizace
Reorganizace je zahájena rozhodnutím soudu, kterým reorganizaci povolí. Následně má dluţník přednostní právo sestavit v určité době tzv. reorganizační plán. Pokud dluţník ve vymezené době reorganizační plán nesestaví, mohou se o totéţ pokusit i věřitelé. O reorganizačním plánu se hlasuje na schůzi věřitelů a následně insolvenční soud rozhodne, zda jej schválí. Pokud se nepodaří plán sestavit nebo jej insolvenční soud neschválí, v zásadě bude zbylým řešením úpadku pouze konkurs.
6.3.1
Reorganizační plán
Reorganizační plán je dokument, ve kterém jsou popsána veškerá opatření, která je nutná provést, aby došlo k ozdravení provozu dluţníkova podniku. Reorganizační plán i sám zakládá, mění nebo ruší různé vztahy mezi dluţníkem a věřiteli, dluţníkem a akcionáři nebo dluţníkem a zaměstnanci. Reorganizační plán můţe určit, ţe např. pohledávka věřitele se sniţuje o část dluhu sniţuje a prodluţuje se její splatnost ze dvou let na pět let nebo část podniku se převádí na jinou společnost. 34
6.3.2
Podmínky pro schválení reorganizačního plánu
Schválení plánu insolvenčním soudem je důleţitá podmínka pro reorganizaci dluţníka. Insolvenční soud schválí reorganizační plán, pokud jím není porušen zákon, není sestaven za nepoctivým účelem, věřitelé získají více, neţ by získali konkursem, všechny přednostní (tzv. pohledávky za majetkovou podstatou a jim postavené na roveň) byly zaplaceny a reorganizační plán přijaly všechny věřitelské skupiny. Výjimečně můţe insolvenční soud reorganizační plán schválit, i kdyţ jej všechny věřitelské skupiny nepřijmou. V takovém případě insolvenční soud přezkoumává i to, zda je reorganizační plán spravedlivý, uskutečnitelný a zda s věřiteli nakládá rovným způsobem.
6.4
Postavení dlužníka po podání insolvenčního návrhu a po schválení reorganizace
Dluţník dále provozuje svůj podnik (pokud soud ze závaţných důvodů neomezil jeho dispoziční práva k majetku), tzn. přijímá zakázky, nakupuje potřebné suroviny, vyrábí, platí energie, zaměstnance, hradí své ostatní závazky, je-li toho schopen. Má však povinnost zdrţet se takového jednání, kterým by podstatně zmenšil svůj majetek (např. darovat část svého majetku) nebo kterým by došlo k podstatné změně ve skladbě majetku (např. prodej nemovitosti a za utrţené peníze následná koupě zboţí podléhajícího zkáze). Dluţník je i nadále osobou s dispozičním oprávněním (pokud ho soud neomezil), tzn. i nadále provozuje svůj podnik v souladu s reorganizačním plánem. O plnění reorganizačního plánu, o právních úkonech, které učiní, i o běţné podnikatelské činnosti pravidelně informuje insolvenčního správce. Pokud dluţník podstatným způsobem poruší reorganizační plán anebo se ukáţe, ţe jej není schopen splnit, insolvenční soud můţe, bez dalšího, na takového dluţníka prohlásit konkurs.
35
6.5
Insolvenční správce a jeho role při reorganizaci
Insolvenční správce dohlíţí na činnost dluţníka a výjimečně má pravomoci, které na něj přešly omezením dispozičních oprávnění dluţníka. Insolvenční správce při reorganizaci vykonává pouze dohled nad činností dluţníka při plnění reorganizačního plánu a dluţník je povinen insolvenčního správce o plnění plánu informovat. V případě omezení dispozičních práv dluţníka vykonává tato práva insolvenční správce v rozsahu, ve kterém jsou omezena dluţníkovi. Insolvenční správce o výsledcích své činnosti informuje věřitelský výbor a insolvenční soud. Insolvenční správce také rozhoduje v působnosti valné hromady nebo členské schůze; výkon funkce valné hromady nebo členské schůze dluţníka je po dobu reorganizace pozastaven.
Graf 4: Standardní reorganizace a její průběh13
13
Zdroj: Přednáška a materiál Agentury Bova – Insolvenční zákon (Reorganizace), Mgr. Petr Kun, MBA
36
6.6
Oddlužení
Dluţník, který není podnikatelem, můţe insolvenčnímu soudu navrhnout aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddluţením. Návrh na povolení oddluţení můţe podat pouze sám dluţník a musí obsahovat mimo obecných náleţitostí obsahovat i údaje o očekávaných příjmech dluţníka v následujících pěti letech a údaje o příjmech dluţníka za poslední tři roky. Pro dluţníka je oddluţení formou splátkového kalendáře řešením jeho finanční situace. V praxi vypadá oddluţení následovně: Po dobu pěti let je dluţník povinen měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Dluţníkovi tedy zbude nutné ţivotní minimum a ostatní peněţní prostředky rozděluje mezi věřitele. V případě, ţe po pěti letech dojde ze strany dluţníka k plnění ve výši minimálně 30% hodnoty pohledávek nezajištěných věřitelů, splnění oddluţení vezme insolvenční soud na vědomí rozhodnutím, proti němuţ není odvolání přípustné. Nabytím právní moci tohoto rozhodnutí insolvenční řízení končí. Výše měsíčních splátek pro oddluţení plněním splátkového kalendáře je vymezena jako rozdíl mezi příjmem dluţníka a finanční částkou ve výši nezbytných finančních prostředků slouţících k zajištění základních ţivotních potřeb dluţníka a jeho rodiny, přičemţ způsob výpočtu výše těchto nezbytných finančních prostředků je stanoven právními předpisy.
Postup pro výpočet splátek při oddluţení plněním splátkového kalendáře: Dle nařízení vlády č. 595/2006 Sb. ve spojení s dalšími příslušnými právními předpisy (zákon č. 110/2006 Sb., zákon č. 117/1995 Sb., nařízení vlády č. 449/2008 Sb.) se kalkuluje základní částka takto:a) na osobu dluţníka ve výši dvou třetin součtu částky ţivotního minima a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu dle zvláštního právního předpisu („nezabavitelná částka“) - součet ţivotního minima a nákladů na bydlení
37
= 3.126 Kč + 3. 804 Kč = 6.930 Kč - nezabavitelná částka = 2/3 * 6. 930 Kč = 4. 620 Kč b) na kaţdou vyţivovanou osobu a manţela ve výši jedné čtvrtiny nezabavitelné částky 100% nezabavitelné částky = 4. 620 Kč - ¼ nezabavitelné částky = 1. 155 Kč14
Pro lepší představu uvádím i orientační výpočet, který je jiţ nyní dostupný na portálu www.justice.cz, kde si můţe dluţník spočítat orientační výši splátek , přičemţ o oddluţení plněním splátkového kalendáře rozhodují věřitelé.
Obr. 2: Orientační propočet výše splátek při povolení oddlužení
Na uváděném příkladu je patrné, ţe dluţník uhradí částku 785.280 Kč, (jako čistá měsíční mzda je pouţita průměrná mzda v České republice ke dni 5.6.2009) vezmeme-li v úvahu, ţe jde o 30% z celkové hodnoty pohledávek, mohli by věřitelé rozhodnout o oddluţení plněním splátkového kalendáře do částky 2.617.600 Kč. Mějme ale na paměti, ţe jde pouze o orientační propočet. Pokud dluţník řádně a včas splní podmínky schváleného oddluţení, můţe insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jej osvobodil od zůstatku nesplacených závazků, které byly přihlášeny do oddluţení, ale také závazků, které do insolvenčního řízení, resp. oddluţení přihlášeny nebyly, přestoţe přihlášeny být mohly. Osvobození od placení závazků však můţe soud dluţníkovi odejmout v případě, ţe do 3 let od přiznání osvobození vyjde
14
Obr.:http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-info-prevence-upadku/kalkulacka.html
38
najevo, ţe k přiznání o osvobození došlo na základě podvodného jednání dluţníka nebo ţe dluţník poskytl zvláštní výhody některým věřitelům. V případě, ţe dluţník nedodrţuje schválené oddluţení nebo se ukáţe, ţe podstatnou část svých závazků nebude schopen splnit, můţe insolvenční soud toto jiţ schválené oddluţení zrušit. Důvodem zrušení můţe být i to, ţe dluţník po schválení oddluţení zaviní vznik dalších závazků, které nehradí. V případě zrušení schváleného oddluţení dojde k prohlášení konkursu na majetek dluţníka.
39
7.
KOMPARACE ZÁKONA O KONKURSU A VYROVNÁNÍ S INSOLVENČNÍM ZÁKONEM
Porovnání Insolvenčního zákona a Zákona o konkursu a vyrovnání by bylo rozsáhlé téma, pokusím se proto vybrat několik nejvíce odlišných skutečností, které vedly k největší změně v novém insolvenčním zákoně.
7.1
Správce konkursní podstaty vs. Insolvenční správce
Insolvenčním správcem se můţe stát pouze fyzická osoba, která je bezúhonná a způsobilá k právním úkonům, má vysokoškolské vzdělání a prokáţe odbornou způsobilost v insolvenčním právu. Insolvenčním správcem můţe být i veřejná obchodní společnost, která bude činnost insolventního správce vykonávat prostřednictvím svých společníků, o kterých prokáţe, ţe jako fyzické osoby splňují podmínky zapsání do seznamu insolventních správců. Ministerstvo spravedlnosti vydalo povolení vykonávat činnost insolvenčního správce na návrh (uchazeč musí nejprve úspěšně sloţit zkoušku insolvenčního správce – základní, rozdílovou, zvláštní). Kromě dokladů připojených k návrhu (úředně ověřených) – ustanovení § 4 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, je třeba aby ţadatel o vydání povolení předloţil ověřenou kopii smlouvy dle ustanovení § 6 odst. 1 písmeno f) zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích tj. uzavřel na svůj náklad smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce insolvenčního správce podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení nebo s činností zaměstnanců insolvenčního správce při výkonu funkce pro celou dobu trvání této funkce. Lze předloţit i potvrzení pojišťovny o uzavření této pojistky, lze i původní smlouvu na činnost správce
40
konkurzní podstaty doplnit dodatkem. Datum smlouvy, nebo její účinnost nemůţe být dřívější neţ po 1. 1. 2008.15 Naproti tomu správcem konkursní podstaty můţe být jakákoliv bezúhonná fyzická osoba, která je plně způsobilá k právním úkonům, má přiměřenou odbornou způsobilost a se zápisem do seznamu souhlasí, dále také veřejnou obchodní společnost, která bude činnost insolventního správce vykonávat prostřednictvím svých společníků, o kterých prokáţe, ţe jako fyzické osoby splňují podmínky zapsání do seznamu. V případě konkurzu tedy nebylo nutné, aby měl správce konkurzní podstaty vysokoškolské vzdělání. Po účinnosti Insolventního řízení mohli správci zapsaní v seznamu dále vykonávat svoji práci, ale jen pod podmínkou, ţe do tří let vykonají příslušné odborné zkoušky, které je budou opravňovat pracovat dále jako insovenční správci. V případě nutnosti a absence vysokoškolského vzdělání správce konkursní podstaty i dobu nutnou na studium vysoké školy, tedy pět let.
7.2
Věřitelé
Věřitelé mají vliv na základní (ekonomická) rozhodnutí činěná v průběhu insolvenčního řízení. V porovnání s předchozí právní úpravou insolvenční zákon zejména umoţňuje věřitelům ovlivnit způsob řešení úpadku a vybrat osobu insolvenčního správce. Zákon umoţňuje věřitelům, aby v případě, kdy je moţnost volby, zvolili, zda formou řešení bude konkurs nebo reorganizace, nebo která z forem oddluţení bude realizována. Zákon vychází z toho, ţe věřitelé jsou tzv. „ekonomickými vlastníky“ dluţníkova majetku - dluţník jiţ všechno, co měl, utratil, a jiţ pouze dluţí - všechen jeho majetek tak vlastně ekonomicky patří věřitelům a insolvenční zákon je zde jen proto, aby to procesně zrealizoval.Věřitelé
15
Článek Businessinfo.cz: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/obchodni-pravo/insolvencnich-spravcuubyva/1000456/51744/: „V insolvenčním rejstříku dnes nalezneme více neţ 2600 probíhajících insolvenčních řízení. Osob, které jsou zapsány v seznamu insolvenčních správců, je přes tři a půl tisíce. Tato čísla se však se vší pravděpodobností do roka podstatným způsobem změní. Přesila správců patrně nevydrţí. Dokonce se můţe stát, ţe správců bude nedostatek. Insolvenční řízení se přitom bez správce neobejde. Z organizačního hlediska je klíčovým článkem tohoto řízení právě on.“
41
prostřednictvím věřitelských orgánů vykonávají dohled nad činností správce. Zajištění věřitelé mohou dávat správci pokyny ke správě věcí, které slouţí k zajištění jejich pohledávky. 16 Kaţdý věřitel se ovšem musí o své dluţníky starat - a to jak před insolvenčním řízením, tak v jeho průběhu. Proto by věřitel, který chce insolvenční řízení ovlivňovat buď tím, ţe sám podá návrh na jeho zahájení anebo podá přihlášku své pohledávky, měl zvaţovat důvodnost těchto kroků. Jak návrh, tak přihláška podléhají přísnému přezkumu a riziko chyby nese vţdy věřitel sám. Věřitelé mohou ovlivnit i výběr osoby insolvenčního správce. Na
schůzi
věřitelů,
která
nejblíţe
následuje
po
přezkumném
jednání,
se mohou věřitelé usnést, ţe insolvenčním soudem ustanoveného insolvenčního správce odvolávají z funkce a ţe ustanovují nového insolvenčního správce (mohou také pouze odvolat); soud toto jejich rozhodnutí nesmí zrušit, ledaţe nebylo přijato zákonnou většinou nadpoloviční většinou všech přihlášených věřitelů. Insolvenční zákon nastoluje ve vztazích mezi věřiteli (zejména při hlasování) taková pravidla, aby byla zachována rovnováha mezi jednotlivými skupinami věřitelů, především mezi skupinou věřitelů zajištěných a věřitelů nezajištěných, a chráněn společný zájem věřitelů. 17
7.3
Řešení úpadku dlužníka jinou formou než je konkurz
Tedy moţnost reorganizace nebo oddluţení, které je blíţe rozebráno v kapitole 6 REORGANIZACE. Také v případě Insolvenčního zákona, pokud nedojde k návrhu a schválení reorganizace, resp. oddluţení nastává konkurz v principu stejný jako v zákoně o konkursu a vyrovnání.
16 17
Udroj: http://insolvencni-zakon.justice.cz/veritel/veritel-novy-zakon.html Zdroj: http://insolvencni-zakon.justice.cz/veritel/veritel-novy-zakon.html
42
7.4
Moratorium
„Jeho podstatou je suspendování procesních práv individuálního uspokojení pohledávek věřitelů všech tříd a jeho nahrazení kolektivním procesem uspokojení pohledávek věřitelů v rámci insolventního řízení. Toto opatření má v principu dva účely. Za prvé zabránit případné destrukci hodnoty dluţníkova majetku jako celku, za tímto účelem musí moratorium suspendovat
práva na individuální uspokojení jak nezajištěných, tak i
zajištěných věřitelů. A za druhé podporovat princip par conditio creditorum, podle něhoţ jsou pohledávky obecných věřitelů v insolvenci uspokojovány poměrně, za tímto účelem by postačilo suspendovat práva na individuální uspokojení obecných a jiných nezajištěných věřitelů.“18
7.4.1
Automatické moratorium
V insolvenčním zákoně je toto pravidlo obsaţeno v § 109 a lze jej označit jako zákonné téţ automatické moratorium (automatic stay).19 Jeho podstatou je suspendování procesních práv individuálního uspokojení pohledávek věřitelů všech tříd a jeho nahrazení kolektivním procesem uspokojení pohledávek věřitelů v rámci insolvenčního řízení. Toto opatření má v principu dva účely. Za prvé zabránit případné destrukci hodnoty dluţníkova majetku jako celku; za tímto účelem musí moratorium suspendovat práva na individuální uspokojení jak nezajištěných, tak i zajištěných věřitelů. A za druhé podporovat princip par conditio creditorum, podle něhoţ jsou pohledávky obecných věřitelů v insolvenci uspokojovány poměrně; za tímto účelem by postačilo suspendovat práva na individuální uspokojení obecných a jiných nezajištěných věřitelů.20
18
Citace: Insolvenční právo. JUDr. Tomáš Richter, LL.M., Ph.D., vydalo nakladatelství ASPI, a.s., str. 221,
ISBN 978-80-7357-329-4 19
Pouţitím pojmu automatic stay, pocházejícího z amerického právního prostředí, je nasnadě, vyţaduje však jistou obezřetnost, neboť mechanicky přejato můţe vyvolat nedorozumění. Účinky amerického automatického moratoria, tak jak je vykládáno judikaturou, jsou ve skutečnosti mnohem širší neţ pravidlo § 109 odst. 1 InsZ. 20 Citace: RICHTER, T. Insolvenční právo. 1. vyd. Praha: ASPI, ISBN 978-7357-329-4, 211 s.
43
7.4.2
Srovnání moratoria a ochranné lhůty
V zákoně o konkursu a vyrovnání moratorium nastat nemohlo, ale jeho ekvivalentem byla „ochranná lhůta“. Ochrannou lhůtu mohl navrhnout do lhůty 15 dnů od doručení návrhu na prohlášení konkursu soudem, jestliţe tento návrh podal věřitel nebo jiná osoba neţ dluţník. Tento návrh se nemohl týkat právnické osoby, která byla v té době v likvidaci, zaměstnavatele, který zaměstnává méně neţ 50 zaměstnanců a nebo, pokud nešlo o opětovný návrh na povolení ochranné lhůty v témţe řízení. Při moţnosti podání návrhu na prohlášení moratoria v insolvenčním zákoně můţe dluţník do 7 dnů od podání insolvenčního návrhu a jde-li o insolvenční návrh věřitele, do 15 dnů od jeho doručení insolvenčním soudem, navrhnout insolventnímu soudu vyhlášení moratoria. Tento návrh je omezen pouze pro podnikatele, kteří jsou v té době v likvidaci. Menší omezení dluţníka, který můţe podat návrh na vyhlášení moratoria dovoluje insolvenčnímu soudu povolit moţnost řešení úpadku dluţníka i jinak neţ prohlášením konkurzu. Během moratoria nelze vydat rozhodnutí o úpadku a nastávají i další účinky. Jedním z nich je, ţe dluţník je oprávněn hradit přednostně závazky, vzniklé v posledních 30 dnech před vyhlášením moratoria před dříve splatnými závazky a tím zachovat provoz podniku. Další výhodou je, ţe moratorium můţe být prodlouţeno o dalších 30 dní, pokud o to dluţník poţádá a aktualizuje seznam všech svých závazků a prohlášení většiny jeho věřitelů, podle výše pohledávek,
ţe s prodlouţením moratoria souhlasí. V případě
nepodání tohoto návrhu trvá moratorium v insolvenčním řízení stejně dlouho jako ochranná lhůta v zákoně o konkursu a vyrovnání, tedy 3 měsíce.
7.5
Započtení
Ustanovení § 14 odst. 1 písm. I) Zákonu o konkursu a vyrovnání zakazovalo od roku 1996 po prohlášení konkursu započtení na majetek patřící do konkursní podstaty. Zákaz započtení v insolvenčním řízení můţe být chápán jako ochrana dluţníkova cash flow pro účely dalšího provozování jeho podniku. V Insolvenčním zákoně je oproti zákonu o konkursu a vyrovnání započtení v principu přípustné má však některá omezení jako zákonné podmínky započtení, coţ mohou být vzájemnost pohledávek, stejný druh plnění, způsobilost pohledávek k započtení a rovněţ i 44
provedení právního úkonu, směřujícího k započtení, musejí být splněny před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku. Pro pojem způsobilost pohledávek k započtení je kromě některých ustanovení Obchodního zákoníku a Občanského Zákoníku důleţitá i judikatura Nejvyššího Soudu21
21
Rozsudek NS sp. Zn. 32 Odo 1143/2004 ze dne 31.1.2006 ( k otázce, zda je moţné započtení pohledávky
splatné proti pohledávce nesplatné – v teorii srov. Eliáš, 2003b); usnesení NS sp. Zn. Odo 204(2003 ze dne 31.1.2006 ( k otázce neplatnosti kompenzačního projevu věřitele učiněného v době, kdy jeho pohledávka ještě není splatná).
45
8.
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ
Závěrem bych rád citoval pana Ing. Mirka Toplánka, předsedu vlády ČR, předsedu ODS a poslance PČR s jehoţ názory na Insolvenční zákon se v tomto článku ztotoţňuji a souhlasím: „Dluhy se musejí platit. To na rozdíl od některých politiků ví kaţdý, kdo si kdy vzal nějakou půjčku, leasing či spotřebitelský úvěr. Svoboda, kterou jsme získali po pádu totality, s sebou prostě přináší i odpovědnost. Vláda si toho je vědoma a proto stabilizuje veřejné finance. Rozhodla se také řešit situace, kdy lidé nedokáţí své povinnosti splácet dluhy dostát.“ „Splácení dluhů je jednou ze základních podmínek fungování společnosti. Insolvenční zákon z dílny ministerstva spravedlnosti nenahrazuje odpovědnost kaţdého jedince za správu vlastních financí. Dává však moţnost se ctí vyřešit problém dluhové pasti, kdy závazky dalece převyšují schopnost je platit. A především preventivně brání vybuchnutí sudu se střelným prachem, jímţ je zadluţení domácností. To dnes činí přes 600 miliard korun, přičemţ odhadem na 110 miliard úvěruje rizikových.“ „Vyzývám bankovní asociaci, spotřebitelská sdruţení a poskytovatele poradenství, aby zjistili, do jakých situací se lidé nejčastěji dostávají a jaká řešení nejčastěji pomáhají. Pak bude moţné vyhodnotit účinnost zákona a případně přijmout další kroky.“ „Zkušenosti s insolvenčním zákonem jsou pozitivní,přestoţe jde v našich podmínkách o revoluční změnu, na kterou si občané musejí zvykat. Od počátku roku bylo podáno více neţ 600 insolvenčních návrhů. To ukazuje, ţe tato norma byla opravdu potřebná, zeje řešením pro ty, kteří se dostali do problémů, jeţ přestali zvládat.“ „Insolvenční zákon ale není jen technickou normou, která řeší problém nesplácených dluhů. Ještě důleţitější je jeho význam filosofický. Bylo uţ nutné změnit nezdravou atmosféru, kterou šíří někteří politici. Ti tvrdí, ţe ţít na dluh je normální a naše míra zadluţení je ve srovnání se západními zeměmi nízká. Znepokojivý je však právě rychlý nárůst rizikových úvěrů. Ano, dnes je normální si půjčovat. Aleje také normální řádně a včas platit. To je třeba neustále opakovat.“
46
„My jsme nabídli těm slušným, aby své problémy s dluhy vyřešili. Tímto zákonem se posiluje vědomí odpovědnosti, posilují se právní a ekonomické jistoty. Je rozšířením efektivní úpravy úpadku nejen pro firmy, ale i na dluţníky, kteří nejsou podnikateli. Cíl je v obou případech stejný: zvýšit jistoty investorů, zaručit vládu práva, umoţnit rychlý a efektivní oběh finančních prostředků.“ „Chci zdůraznit, ţe v principu mezi konkursem podniku a osobním bankrotem opravdu není ţádný rozdíl. Insolvenční zákon nebyl přijat v první řadě proto, aby pomohl dluţníkům, ale aby pomohl věřitelům. Nemá být sociálním opatřením k oddluţení těch, kteří si půjčili více, neţ kolik dokáţí vrátit. Nesplácení dluhů je špatné vţdy, ať jde o podnikatele, nebo o soukromé osoby.“ „Naše prosperita závisí do značné míry na tom, ţe se platí dluhy. Kaţdé vybočení z tohoto pravidla hrozí sníţením hospodářského růstu a zvýšením inflace. Proto se kaţdý rozumný stát snaţí nejen o to, aby měl v pořádku své finance, ale aby peněţní disciplína platila i mezi občany. Vidíme, co s ekonomikou udělá, kdyţ třeba lidé přestanou splácet hypotéky.“ „Insolvenční zákon tak jde v duchu opatření, které přijímá vláda, která začíná s šetřením sama u sebe. V tomto směru budeme pokračovat. Naším cílem je, aby Česká republika byla zemí, která má zdravé jak veřejné, tak soukromé finance, aby byla zemí s odpovědnou vládou i občany. Insolvenční zákon je důleţitým kamínkem v této mozaice.“22
Podle mého názoru je Insolvenční právo oproti starému zákonu o konkursu a vyrovnání je krok vpřed. Komplexněji řeší některé otázky a řešením dluţníkova úpadku nemusí být jenom konkurz, zpeněţení konkurzní podstaty a výmaz společnosti z obchodního rejstříku. Insolvenční zákon pamatuje i na moţnost oddluţení nebo reorganizace, ve kterých spatřuji největší zlepšení oproti předchozímu zákonu.
22
Citace časopisu Deník, publikováno 10.3.2008, Ing. Mirek Topolánek, předseda vlády ČR, předseda ODS
a poslanec PČR
47
Další věcí jsou i poţadavky na osobu insolvenčního správce, na kterého jsou kladeny větší poţadavky jak ve vzdělání tak v jeho odbornosti. Insolvenční zákon platí od 1.1.2008, od té doby nastalo i několik situací, na které insolvenční zákon nepamatuje a je tedy potřeba i jeho novelizace, která je nyní v jednání.
48
Bibliografie Agentura BOVA, materiály a přednáška konaná dne 16.7.2008, Insolvenční zákon, přednášející JUDr. Jaroslav Bureš, Mgr. Petr Kuhn, MBA. Agentura BOVA, materiály a přednáška konaná dne 17.7.2008, Insolvenční zákon, přednášející JUDr. Jaroslav Bureš, Mgr. Petr Kuhn, MBA. Bělohlávek, 2007 BĚLOHLÁVEK, A.J. Evropské a mezinárodní insolvenční právo. Komentář 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2007. Insolvenční právo, JUDr. Tomáš Richter, LL.M., Ph.D., vydalo nakladatelství ASPI, a.s., ISBN 978-80-7357-329-4. Zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení. Zákon č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání. Ministerstvo spravedlnosti ČR: http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-info-prevenceupadku/zakon.html Ministerstvo spravedlnosti ČR: http://insolvencni-zakon.justice.cz/dluznik/oddluzeni.html Ministerstvo spravedlnosti ČR: http://insolvencni-zakon.justice.cz/dluznik/konkurs.html Ministerstvo spravedlnosti ČR:http://insolvencni-zakon.justice.cz/dluznik/moratorium.html Ministerstvo spravedlnosti ČR: http://insolvencni-zakon.justice.cz/dluznik/po-podaninavrhu.html Ministerstvo spravedlnosti ČR: http://insolvencni-zakon.justice.cz/dluznik/kalkulacka.html Ministerstvo spravedlnosti ČR: http://insolvencni-zakon.justice.cz/dluznik/reorganizacepodnikatele.html
49
Ministerstvo spravedlnosti ČR: http://insolvencni-zakon.justice.cz/veritel/veritel-novyzakon.html Ministerstvo spravedlnosti ČR: http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-info-prevenceupadku/nove-insolvencni-pravo.html Ministerstvo spravedlnosti ČR: http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-info-prevenceupadku/nove-insolvencni-pravo.html http://www.czso.cz/ http://cs.wikipedia.org/wiki/Konkurz http://www.inovace.cz/for-business/inovace-v-procesech/management/clanek/upadekfirmy---konkurz--vyrovnani--exekuce-nebo-likvidace-/ http://www.registerofdebtors.com/navrhy-a-konkursy-na-majetek.htm http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/insolvence-upadekopu/1000818/47945/
50
Seznam použitých grafů., tabulek a obrázků Tabulka 1: Přehled všech konkurzních řízení probíhající v letech 2004, 2005 a 2006 ....... 11 Graf 1 : Bankovní investiční úvěry pro firmy s obratem do 1,5 mil. Kč/rok ...................... 12 Graf 2: Reorganizace pro typy podniků podle velikosti (údaje od 1.1.2008) ..................... 32 Graf 3: Reorganizace a její podíl na celkové přidané hodnotě ............................................ 33 Graf 4: Standardní reorganizace a její průběh ..................................................................... 36 Obr. 1: Tato mapa zobrazuje aktuální rozloţení dluţníků v insolvenčním rejstříku. ......... 18 Obr. 2: Orientační propočet výše splátek při povolení oddluţení ...................................... 38
51
